ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA FAKULTA PRÁVNICKÁ nabyti... · 2.4.2 Inventio thesauri (Nález pokladu)…

  • Published on
    28-Jan-2019

  • View
    212

  • Download
    0

Embed Size (px)

Transcript

<p>ZPADOESK UNIVERZITA </p> <p>FAKULTA PRVNICK </p> <p> DIPLOMOV PRCE </p> <p>,,Originrn nabyt vlastnictv v prvu justininskm </p> <p> a pozdjch prvnch pravch </p> <p>Kateina Gvardov </p> <p>Plze, 2013 </p> <p>ZPADOESK UNIVERZITA </p> <p>FAKULTA PRVNICK </p> <p>DIPLOMOV PRCE </p> <p>Originrn nabvn vlastnictv v prvu justininskm </p> <p> a pozdjch prvnch pravch </p> <p>Kateina Gvardov </p> <p>Obor: Prvo </p> <p>Katedra prvnch djin </p> <p>Vedouc prce: Mgr. Petr Dostalk, Ph.D. </p> <p>Plze, 2013 </p> <p>Prohlauji, e jsem diplomovou prci na tma Originrn nabvn vlastnictv </p> <p>v prvu justininskm a pozdjch prvnch pravch zpracovala sama a uvedla </p> <p>jsem vechny pouit prameny. </p> <p>V Plzni dne 20.3.2013 </p> <p>.. </p> <p> Kateina Gvardov </p> <p>Podkovn </p> <p>Tmto bych chtla podkovat vedoucmu sv prce Mgr. Petru Dostalkovi, Ph.D. </p> <p>pedn za schvlen individulnho tmatu, dle pak za vstcn pstup a cenn </p> <p>rady a pipomnky, kter mi poskytoval v prbhu zpracovn tto diplomov </p> <p>prce. </p> <p>7 </p> <p>Obsah </p> <p>Obsah ....................................................................................................................... 7 </p> <p>Seznam pouitch zkratek .......................................................................................... 9 </p> <p>1 vod ................................................................................................................ 10 </p> <p>2 Nabyt vlastnictv v prvu justininskm ........................................................... 12 </p> <p>2.1 Justininova doba a sbrka Digesta seu Pandectae ........................................... 12 </p> <p>2.2 Nabyt vlastnictv obecn, kategorizace nabvacch zpsob .......................... 15 </p> <p>2.3 Derivativn zpsoby nabyt vlastnickho prva obecn .................................... 19 </p> <p>2.4 Originrn zpsoby nabyt vlastnickho prva .................................................. 22 </p> <p>2.4.1 Occupatio (Okupace) ................................................................................. 23 </p> <p>2.4.2 Inventio thesauri (Nlez pokladu) ............................................................. 33 </p> <p>2.4.3 Specificatio (zpracovn) ........................................................................... 37 </p> <p>2.4.4 Commixtio a confusio (smsen a splynut) ................................................ 41 </p> <p>2.4.5 Accessio (prstek) ................................................................................... 44 </p> <p>2.4.6 Adquisitio fructuum (Nabyt plod) .......................................................... 59 </p> <p>3 Originrn mskoprvn nabvac zpsoby v pozdjch prvnch pravch ........ 65 </p> <p>3.1 Okupace ............................................................................................................ 66 </p> <p>3.1.1 Okupace dle OZO ...................................................................................... 66 </p> <p>3.1.2 Okupace dle OZ ......................................................................................... 67 </p> <p>3.1.3 Okupace dle NOZ ...................................................................................... 69 </p> <p>3.2 Nlez ................................................................................................................. 72 </p> <p>3.2.1 Nlez dle OZO ............................................................................................ 72 </p> <p>3.2.2 Nlez dle SOZ ............................................................................................ 73 </p> <p>3.2.3 Nlez dle OZ .............................................................................................. 74 </p> <p>3.2.4 Nlez dle NOZ ............................................................................................ 78 </p> <p>3.3 Vytvoen nov vci a zpracovn ...................................................................... 81 </p> <p>3.3.1 Vytvoen nov vci ................................................................................... 81 </p> <p>3.3.2 Zpracovn ................................................................................................. 84 </p> <p>3.3.2.1 Zpracovn dle OZO ............................................................................... 84 </p> <p>3.3.2.2 Zpracovn dle SOZ ................................................................................ 85 </p> <p>3.3.2.3 Zpracovn dle OZ .................................................................................. 86 </p> <p>3.3.2.4 Zpracovn dle NOZ ............................................................................... 91 </p> <p>8 </p> <p>3.4 Smsen a slit (splynut) .................................................................................... 94 </p> <p>3.4.1 Smsen a slit dle OZ ................................................................................. 94 </p> <p>3.4.2 Smen a slit dle NOZ ............................................................................... 96 </p> <p>3.5 Prstek ............................................................................................................ 97 </p> <p>3.5.1 Prstek dle OZO ...................................................................................... 97 </p> <p>3.5.2 Prstek dle SOZ ....................................................................................... 99 </p> <p>3.5.3 Prstek dle OZ ......................................................................................... 99 </p> <p>3.5.4 Prstek dle NOZ .................................................................................... 102 </p> <p>4 Zvr .............................................................................................................. 105 </p> <p>5 Resum ........................................................................................................... 109 </p> <p>6 Seznam pouitch zdroj a judikt citovanch a pouitch v prci ................... 112 </p> <p>7 Slovnk pojm a latinskch frz ....................................................................... 117 </p> <p>8 Ploha Peklad Digest 41.1. ............................................................................. 1 </p> <p>9 </p> <p>Seznam pouitch zkratek </p> <p>ABGB Allgemeinem Brgerliche Gesetzbuch </p> <p>D Digesta seu Pandectae </p> <p>Gai Inst Gaius Institutiones </p> <p>Inst Justininsk Instituce </p> <p>KN katastr nemovitost </p> <p>NOZ zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk </p> <p>NS Nejvy soud </p> <p>ObchZ zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch </p> <p>pedpis </p> <p>OZ zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch </p> <p>pedpis </p> <p>OZO zkon . 946/1811 Sb. zk. soud., obecn zkonk obansk </p> <p>POZ zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk </p> <p>PR prvnick asopis Prvn rozhledy </p> <p>R Sbrka soudnch rozhodnut a stanovisek, vydvan Nejvym </p> <p>soudem SFR, pozdji Nejvym soudem R </p> <p>SOZ zkon . 141/1950 Sb., obansk zkonk </p> <p>10 </p> <p>1 vod </p> <p>Vlastnictv je jednm ze zkladnch institut prva vbec, nebo se od nj </p> <p>odvj ada obor prva, a u se jedn o regulaci vlastnictv, napklad v rmci </p> <p>ddickho, rodinnho i zvazkovho prva, ale i obor ekonomickch, kdy se </p> <p>projevuje ve smyslu zisku a rozvoje soukromho vlastnictv. Definice </p> <p>vlastnickho prva je a vdy byla dosti neuchopiteln, o em svd i fakt, e od </p> <p>doby msk se dn zkonn definice nevytvoila, nebo alespo snesla vlnu </p> <p>kritiky ze strany teoretik, i byla do jist mry akceptovna. Vlastnick prvo je </p> <p>tedy nejastji chpno jako soubor uritch znak, kter co nejvce pibliuj </p> <p>podstatu tohoto institutu. Vlastnick prvo bezesporu pat mezi nejdleitj </p> <p>vcn prvo, ze zsady erga omnes jej adme do prv absolutnch. Mezi </p> <p>podstatn znaky pat jakkoliv nakldn s vc, kter je mon - tedy vc dret, </p> <p>uvat, pisvojovat si plody a uitky, nakldat s n, zniit j; je to pm (uplatnn </p> <p>moci bez zprostedkovn) a vlun prvn panstv nad vc (avak individualita </p> <p>prva nevyluuje mnohost vlastnku k dan vci). </p> <p>msk jurisprudence a teoretici mstnch kol vytvoili systm prvnch </p> <p>princip a institut, kter se v dobch pozdjch uritou mrou podlely a stle </p> <p>podlej na stavu platnho prva. V uritch etapch vvoje esk zem je vliv </p> <p>mskho prva znatelnj i naopak dochz k plnmu zapomenut nkterch </p> <p>institut prva. Interesantn je pot pohled na snahu mladch teoretik vrtit se </p> <p>k elementrnm faktm poloenm ji vzdlanci ma, kdy ne vdy dojde </p> <p>k racionlnmu zakotven zjitnch poznatk. </p> <p>Pro znan vznam vlastnictv a mskho prva, jakoto nositele zklad </p> <p>prvn vdy, bylo zvoleno i tma tto diplomov prce. Vzhledem k rozpt ltky </p> <p>tkajc se vlastnictv byla jako hlavn linie vybrna oblast nabvn vlastnickho </p> <p>prva, a to nabvn originrnm zpsobem. Zbyl okruhy vlastnickho prva, </p> <p>pedevm pbuzn diplomov prci, jako derivativn zpsoby nabvn </p> <p>vlastnickho prva, budou eeny jen okrajov, a to z dvodu plynulosti </p> <p>a pehlednosti prce. V ostatnch otzkch lze tedy odkzat na prameny pouit </p> <p>v tto prci, jakmi jsou knin a asopiseck publikace, prvn pedpisy, </p> <p>dvodov zprvy k zkonm, rozhodnut orgn soudn moci a mnoh dal. </p> <p>11 </p> <p>Diplomov prce bude rozdlena do dvou st, piem v prv se bude </p> <p>pojednvat o podstat a vzniku vlastnictv z dob Justinina I., kterm byl </p> <p>podncen vznik prvn kodifikace Corpus iuris civilis. Autor se v tto sti pokus </p> <p>piblit problematiku nabvn vlastnictv obecn a ble pot originrnch </p> <p>nabvacch zpsob pouvanch v justininskm prvu, kde bude pevn </p> <p>vychzet z prvn pravy obsaen v Digestech fragmentu 41.1., kter bude </p> <p>i autorem peloen pro ely tto prce a bude jej plohou. V sti druh se autor </p> <p>zam na srovnn mskoprvn pravy s esko-prvnm uspodnm </p> <p>nabvacch zpsob od dob psoben obecnho zkonku obanskho a po </p> <p>pravu obsaenou v zkon . 89/2012 Sb., Obansk zkonk, kter bude </p> <p>z komparativnch pohled a z dvodu aktulnosti rozebrna vt mrou. Clem </p> <p>prce je pedevm zjistit jak podoba prvn pravy pinela nejvt prvn </p> <p>jistotu a zrove poukzat na krajn situace, kter mohou nastat v prvn prav </p> <p>obsaen v novm obanskm zkonku. </p> <p>12 </p> <p>2 Nabyt vlastnictv v prvu justininskm </p> <p>2.1 Justininova doba a sbrka Digesta seu Pandectae </p> <p>Vzhledem k tmatu diplomov prce a jejmu celkovmu zamen je teba </p> <p>se alespo okrajov zabvat postavou csae Justinina a jeho kodifikacemi - </p> <p>pedevm sbrkou Digesta seu Pandectae, kter v prvn sti tto prce slou </p> <p>jako zkladn pramen pro jej tvorbu. </p> <p>Justinin vldl ve vchodomsk i v letech 527-565, tedy v obdob </p> <p>ponajcho pechodu mezi starovkem a stedovkem. Justinin se narodil na </p> <p>Balkn a byl msko-illyrskho pvodu. Roku 527 nastoupil na trn jako </p> <p>spoluvldce svho strce Justina a v letech 528 a 548 se de facto podlel o vldu </p> <p>s manelkou Theodorou, bvalou cirkusovou tanenic.1 Pro Justininovu vldu je </p> <p>charakteristick snaha o obnovu vldy mskho impria s podobou kesansko-</p> <p>helenistick e. Z tohoto dvodu vedl Justinin etn vlky s Germny a za </p> <p>pomoci vnitrosttnch reforem se pokouel ustlit hospodsk a politik pomry </p> <p>v zemi a stabilizovat otroksk d. Realizace nakonec spovala ve velk </p> <p>kodifikaci shrnujc doposud existujc prvn normy a jejich pizpsoben </p> <p>absolutistickmu postaven Basileje a vlunmu postaven katolick crkve </p> <p>v ideologick a vroun oblasti.2 </p> <p>V roce 528 Justinin pistoupil k realizaci kodifikanho dla, kdy na </p> <p>zklad dekretu jmenoval desetilennou komisi, v n byli zastoupeni jak prvnci, </p> <p>tak i praktici. Jejich clem bylo do jedn sbrky nashromdit csask konstituce </p> <p>z kodexu Gregoriova, Hermogenianova a Theodosiova a doplnit je tmi, kter </p> <p>byly vydny a do vldy Justinina. Ji po roce Justinin na zklad zvltnho </p> <p>zkona ,,Summa rei publicae publikoval a dne 7. dubna 529 vyhlsil vlastn </p> <p>sbrku csaskch konstituc pojmenovanou ,,Novus Iustinianus codex. Summa </p> <p>rei publicae zakazovala pouvn t pedchozch kodex, co vedlo k tomu, e </p> <p>vlunou platnost v oboru csaskch konstituc ml kodex z roku 529. Po tyech </p> <p>letech dolo k jaho pepracovn a do dnenho dne se nm zachoval pouh </p> <p> 1 Satek s enou nzkho pvodu byl umonn dky jeho strci, kter zruil prastar zkon tyto </p> <p>satky zakazujc. 2 KINCL, Jaromr, SKEJPEK, Michal a URFUS, Valentin. msk prvo. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, </p> <p>1995. 386 s. Prvnick uebnice.ISBN 80-7179-031-1, s. 42-43 </p> <p>13 </p> <p>zlomek na egyptskm papyru.3 </p> <p>Roku 530 byla zzena nov kodifikan komise, kter mla pipravit </p> <p>sbrku ,,prva starho (ius) a upravit ji, ppadn zmodernizovat tak, aby byla </p> <p>pstupn veejnosti, a to pedevm prvnkm. Do ela komise byl jmenovn </p> <p>Tribonin pednosta csaskch kancel (magister officiorum), kter pracoval t </p> <p>na kodifikaci csaskch instituc. Vetn nj byla komise sedmnctilenn. </p> <p>K sepsn staily pouh ti roky. Prce byla zahjena dne 15. srpna 530 konstituc </p> <p>,,Deo autore/S vedenm bom a zakonena rozshlm dlem ecko-latinskou </p> <p>konstituc ,,Dedokn Tanta. V tomto obdob bylo vydno na padest </p> <p>zkonnch rozhodnut sloucch jako smrnice pro prci komise. Jednotliv </p> <p>ryvky z klasickch prvnk nejsou sepisovny v jejich pvodnm znn, ale </p> <p>modernizuj se a pizpsobuj tehdej dob, aby slouily jako nstroj stabilizace </p> <p>Vchodomsk e. Kdy bylo na podzim roku 533 dlo dokoneno, bylo </p> <p>publikovno pod nzvem Digesta seu Pandectae. Je a neuviteln, e sbrka, </p> <p>kter je tak rozshl, nebo t na 50 knih (kapitol), mohla vzniknout v tak krtk </p> <p>dob, jakmi jsou ti roky. Romanista Friedrich Bluhme to pipisuje vborn </p> <p>organizovan prci komise.4 </p> <p>Sbrka je dlena na 50 knih, ty se dl na tituly, kdy kad obsahuje nadpis </p> <p>udvajc obsah. Jednotliv tituly jsou rozlenny na fragmenty pedstavujc </p> <p>ryvky ze spis klasickch prvnk. Z vle csae je na zatku kadho </p> <p>fragmentu uvedeno jmno autora a nzev spisu, ze kterho je vychzeno. Cel </p> <p>spisy klasickho prva se nedochovaly, proto jsou Digesta tak cenn. K obsahov </p> <p>strnce lze ci, e sbrka je zamena na problematiku prva soukromho, hlavn </p> <p>prva rodinnho a majetkovho. Veejn prvo je upraveno pomlu, nebo bylo </p> <p>chpno jako oblast upravovanou innost politickou a sttn. Vzhledem </p> <p>k praktickmu zamen msk jurisprudence se ani Justininovi kodifiktoi </p> <p>nezabvali teoretickmi i filozofickmi otzkami. Ustanoven obecnjho </p> <p>charakteru lze proto nalzt jen v prvnch tyech titulech prvn knihy.5 </p> <p>Za vldy Justinina dolo i k publikaci sbrky Institutiones seu Elementa, </p> <p> 3 viz tamt s. 44 </p> <p>4 HRDINA, Ignc Antonn a DOSTALK, Petr. Pehled mskho prva soukromho: ke sttn </p> <p>souborn zkouce. Plze: Ale enk, 2010. 138 s.ISBN 978-80-7380-235-6, s. 16 5 KINCL, Jaromr, SKEJPEK, Michal a URFUS, Valentin. msk prvo. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, </p> <p>1995. 386 s. Prvnick uebnice.ISBN 80-7179-031-1, s. 47-49 </p> <p>14 </p> <p>Codex Iustinianus repetice praelectionis a znanch novel, ovem ty nejsou pro </p> <p>tuto prci vznamn, proto se jimi nen teba zaobrat. Kdy hovome kompletn </p> <p>o dle Justinina souhrn jej nazvme Corpus iuris civilis, avak jedn se </p> <p>o stedovk nzev, nikoli justininsk. Justinin nazval kodifikaci ,,Tria </p> <p>volumina.6 </p> <p>Kodifikace slouily jako vukov materil na prvnickch kolch, kdy ji </p> <p>pi publikovn Digest Justinin reformoval Prvnick studia konstituc </p> <p>,,Omnem. Kodifikace pronikly na prvnick fakulty, na centrln ady, do </p> <p>soudnch a sprvnch orgn, le proti mstnm obyejovm systmm se moc </p> <p>neprosadily. Sm Justinin se pokusil upevnit vlun panstv svch zkonk </p> <p>tokem proti prvn vd. Bylo dokonce zakzno komentova...</p>

Recommended

View more >