Západo česká univerzita v Plzni Fakulta filozofická Bakalá ... ?· 2 Západo česká univerzita…

  • Published on
    01-Mar-2019

  • View
    212

  • Download
    0

Transcript

Zpadoesk univerzita v Plzni

Fakulta filozofick

Bakal sk prce

Klter Cluny a jeho reformy

Anna hov

Plze 2014

2

Zpadoesk univerzita v Plzni

Fakulta filozofick

Katedra historickch vd

Studijn program Historick v dy

Studijn obor Obecn d jiny

Bakal sk prce

Klter Cluny a jeho reformy

Anna hov

Vedouc prce:

PhDr. Drahomr Suchnek

Katedra historickch vd

Fakulta filozofick Zpadoesk univerzity v Plzni

Plze 2014

3

Prohlauji, e jsem prci zpracoval(a) samostatn a pouil(a) jen uvedench pramen a literatury.

Plze, ervenec 2014

4

Obsah

1. vod ............................................................................................................ 5 2. Potky kltera Cluny ................................................................................ 7

2.1. Situace ped monastickou reformou ..................................................... 7 2.2. Zaloen kltera Cluny a opat Berno z Baume ................................... 8 2.3. ehole Benedikta z Nursie ................................................................. 12 2.4. Reforma Benedikta z Aniane ............................................................. 16

3. Monastick reforma ................................................................................... 19 3.1. Monastick reforma v Zpadofransk i .......................................... 19 3.2. Monastick reforma ve Svat msk ........................................... 29 3.3. Monastick reforma v Itlii ................................................................. 36 3.4. Monastick reforma ve panlsku ..................................................... 39 3.5. Monastick reforma v Anglii ............................................................... 43

4. Gregorinsk reforma ............................................................................... 45 4.1. Opat Hugo ze Semuru ....................................................................... 45 4.2. Boj o investituru ................................................................................. 50 4.3. Clunyjsk krize a opat Petr Ctihodn ................................................. 55 4.4. Bernard z Clairvaux a vzestup cistercickho du............................ 60

5. Zvr ......................................................................................................... 68 6. Pouit zdroje ........................................................................................... 75

6.1. Odborn literatura .............................................................................. 75 6.2. Odborn lnky .................................................................................. 77 6.3. Pouit prameny ................................................................................ 78 6.4. Internetov zdroje .............................................................................. 78

7. Obrazov ploha ....................................................................................... 79 8. Resum ..................................................................................................... 83

5

1. vod

Pot, co v prvn polovin 9. stolet napadly Zpadofranskou i loupeiv

normansk a arabsk kmeny, bylo dosavadn rozvinut zpadn mnistv tm

vymceno. Kltery byly vypleny a poboeny, take monastick ivot v nich byl

jen minimln. Benediktinsk ehole, sepsan v 6. stolet Benediktem z Nursie a

upraven na potku 9. stolet Benediktem z Aniane, mla jen mlo monost

pro sv vyuit. V dalch desetiletch se situace, dky snaze franskho krle

Karla Holho, o nco zlepila. Ve vtin ppad byly kltery a kostely

v dren laickch vlastnk, kte jim zajiovali ochranu a zrove od nich

vybrali finann a majetkov odvody. V t dob se burgundsk vvoda Vilm I.

Akvitnsk rozhodl zaloil nov klter, kter svil pod ochranu mskho

papee a sm se zcela vzdal nroku na zasahovn do klternho ivota.

Tato bakalsk prce se zabv burgundskm klterem Cluny a jeho

reformami, kter vrazn zmnily tv celho stedovkho mnistv. Clem tto

prce je zmapovat vznik, prbh a dsledky tchto reforem. Prce erp

z dostupn literatury a odbornch lnk. Nejpnosnjmi knihami pro ni byly

The Early History of the Monastery of Cluny od Lucy M. Smith, The Cluniacs

and the Gregorian Reform od Herberta E. J. Cowdreyho a Burgundsko, kraj

mnich: Citeaux a Bernard z Clairvaux od Milana Kamenka.

Prvn kapitola nastiuje situaci, kter vldla na zem Zpadofransk e

po smrti csae Karla Velikho. Zabv se majetkovm uspodnm tto doby a

snahami pozdjch reformtor tuto situaci zlepit. Dle se zabv zaloenm

kltera Cluny vvodou Vilmem I. Akvitnskm a nslednou vldou prvnho

clunyjskho opata Berna. Vysvtluje dvody, za kterch byl klter sven

papei a jak takov osvobozen probhalo v praxi. Dle uvd principy

nejdleitjho klternho dokumentu Benediktovy ehole. Objasuje, jak

ehole vznikla a jak jej sti byly nejdleitj pro chod kltera. Dle uvd,

nakolik se tato ehole zmnila po prav Benediktem z Aniane.

Druh kapitola popisuje vldu novho opata Oda a jeho reformn aktivity,

kter rozvjel ponejvce na franskm zem. Dle rozvj osobnost Odova

nstupce Majola. Popisuje reformu kltera St. Benigne skrze jeho ka Vilma

z Volpiana a pozdj reformn vliv tohoto kltera. Tato kapitola dle popisuje

rozdly mezi mnistvm v Zpadofransk i a Svat i msk. Uvd

6

clunyjsk reformn snahy na skm zem a pedevm se zabv vznikem t

vznamnch reformnch proud, inspirovanch clunyjskou reformou, ale

uzpsobench skm podmnkm, kter vzely z skch klter Sv.

Maximina a Gorze. Dle popisuje vznik vznamnch skch reformnch center

a jejich reformn spchy. Zamuje se tak na sk kltery reformovan

z Cluny, pedevm na klter Hirsau, kter ovem nebyly klteru Cluny

podzeny.

Dle se prce zabv vldou dalho opata Odila. Objasuje vznik

svtku Pamtky zesnulch a tak vznik dvou zsadnch crkevnch hnut Boho

mru (Pax Dei) a Boho pm (Treuga Dei). Sousted se na Odilovy reformy

ve panlsku, ustanoven tradice pout do jm reformovanho panlskho

poutnho kltera Santiago de Compostella a reformy dalch panlskch

klter. Mimo panlsko se tak sousted na vstup clunyjsk reformy do

Anglie, reformovn tamnch klter a vztah clunyjskho opata se panlskmi

a anglickmi panovnky.

Tet kapitola se zamuje na osobu vznamnho opata Huga ze

Semuru, kter vldl klteru Cluny v dob nejvtho clunyjskho rozkvtu.

Zobrazuje jeho vztahy s papei, s csai Svat msk a v neposledn ady i jeho

lohu v boji o investituru. Dle se tato prce zamuje na kontroverzn vldu

Hugova nstupce, opata Ponse z Melgueil, pi kter se klter Cluny ocitl

v prvn velk krizi. Zobrazuje prbh krize i Ponsovu snahu opt se ujmout

vldy jako prvoplatn clunyjsk opat. Nsledn se zabv osobou dalho

opata Petra Ctihodnho, jeho snahami o nvrat k principm ehole svatho

Benedikta a jeho zjmem o arabskou kulturu, dky n dal peloit do latiny adu

vznamnch arabskch dl, vetn kornu.

Dle se kapitola zamuje na vznik novho mniskho du cistercik,

na rozdly, ktermi se tito nov mnii odliovali od starch benediktin a

nsledn spor mezi cistercickm opatem Bernardem z Clairvaux a clunyjskm

opatem Petrem Ctihodnm. Kapitola uvd dvod tohoto sporu a dsledky,

kter spor ml. Na zvr se prce zabv dalm sporem mezi Petrem

Ctihodnm a Bernardem z Clairvaux ohledn paskho uence Petra

Ablarda a pozvolnm rstem cistercickho vlivu, kter nakonec zcela pevzal

msto v kltern sfe, je donedvna nleelo vhradn klteru Cluny a jeho

mnichm.

7

2. Potky kltera Cluny

2.1. Situace p ed monastickou reformou

Rozlehl a mocn e csae Karla Velikho (768814) se po smrti

svho panovnka na potku 9. stolet postupn hroutila. Hlavn pinou tohoto

padku byly neustl njezdy Norman, kte od roku 820 pepadvali

Franskou i, pedevm v Burgundsku, Normandii a Lotrinsku. Ani na jinch

mstech nebyla situace lep. Mnoho kdysi vznamnch a bohatch klter

bylo opakovan plenno maarskmi njezdnky nebo Saracny z islmskch

zem na Pyrenejskm poloostrov.1 Opati tchto klter byli brni do zajet a

z nich opt draze vykupovni.2

Na zem Fransk e stle platil pozstatek starho germnskho

prva, podle kterho byl panovnk, i lechtic, na jeho zem stl klter i

kostel, jeho neomezenm vlastnkem.3 Disponoval vekerm majetkem tchto

vlastnickch klter a kostel, zvanch Eigenkirchen, vybral destky, produkty

vyroben a vypstovan v kltee, a dal poplatky. Biskupov, opati a fari

byli doivotnmi vazaly tohoto laickho vlastnka.4 Krl i lechtic ml prvo sm

zvolit opata a do tto funkce mohl jmenovat kohokoli chtl, bez ohledu na to,

zda byl dotyn mnich, nebo laick lechtic. Tento vliv svtskho pna zpsobil,

e kltery sply ke stle vt sekularizaci. Pozdji dolo vlivem reformy

Benedikta z Aniane k jistmu zlepen, jeliko st lechty pedala sv prva

nad kostely a kltery sprv diecznm biskupm.5

Ovem se zatkem niivch normanskch njezd, upadaly vyrabovan

a vyplen kltery do hlubok krize. Nemly co odvdt zchudlm laickm

vlastnkm a biskupm, a vtinou u nedokzaly ochrnit ani mnichy, kte

v nich ili. Tito mnii byli mnohdy ze zniench klter vyhnni njezdnky.

Kltery ztrcely svou duchovn a kulturn podstatu. Pichzely o pozemky a

1 MULLINS, Edwin: Cluny: in search on Gods lost empire, New York, BlueBridge, 2006, s. 15. 2 HILPISCH, Stephan: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, Benediktinsk seity, svazek 11, Praha, et benediktini, 1998, s. 3. 3 FRANZEN, August: Mal crkevn djiny, Praha, Zvon, 1992, s. 87. 4 BROOKE, Christopher: Evropa stedovku v letech 9621154, Praha, Vyehrad, 2006. s. 333. 5 FRANZEN, A: Mal crkevn djiny, s. 119.

8

majetky, kter jim zajiovaly obivu.6 S materilnm padkem nastal i padek

duchovn. ehole svatho Benedikta nebyla v tchto podmnkch pli

dodrovna.

V roce 853 se krl Karel Hol rozhodl nastal padek obrtit k lepmu a

svolal synodu v Soissons.7 Poven ednci podrobn zaznamenvali stav a

hospodsk pomry klter v porovnn s dobou Karla Velikho a jeho syna

Ludvka Pobonho.8 Tento slibn zatek ale pekazil dal tok Norman, a

tm i skonila jakkoli snaha o pomoc znienm a vyrabovanm klterm.

Nkter kltery mly snahu se zachrnit samy a snaily se obnovit sv kulturn

bohatstv, jin stagnovaly. Koncem 9. a na potku 10. stolet se situace zaala

ponkud zlepovat. Ovem vlivem neutench minulch desetilet znan

poklesla vzdlanost. Drtiv vtina mnich, a dokonce i opat, neumla st ani

pst. Kvli tomu nerozumli eholnm knonm a nedokzali je vyloit ostatnm.

Sv povinnosti plnili ledabyle, oblkali se nevhodn ke svmu postaven a bez

dvodu z kltera odchzeli.9 Ped ustanovenm ehole svatho Benedikta bylo

zcela bn, e mnich, kter sloil sv sliby ped opatem kltera, do kterho

vstupoval, mohl po opatov smrti klter svobodn opustit.10 To ukonil a

svat Benedikt z Nursie zavedenm slibu stlosti.

2.2. Zaloen kltera Cluny a opat Berno z Baume

Centrem novho nboenskho rozmachu se na potku 10. stolet stal

burgundsk klter Cluny. Zsluhu na jeho zaloen ml nejen jeho zakladatel,

vvoda Vilm Akvitnsk, ale tak jeho prvn opat Berno (cca. 850927) z

kltera Baume-les-Messieurs v dieczi Mcon v Burgundsku. Akoli Berno

pochzel z bohat lechtick rodiny (jeho strcem byl dokonce krl Ludvk II.

Koktav),11 v laickm ivot svoji budoucnost nevidl. Rozhodl se proto vstoupit

6 KRGER, Kristina: dy a kltery: 2000 let kesanskho umn a kultury, Praha, Slovry, 2008, s. 72. 7 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 5. 8 Tamt, s. 5. 9 KAMENK, Milan: Burgundsko, kraj mnich: Citeaux a Bernard z Clairvaux. Praha, Vyehrad, 2003, s. 55. 10 Tamt, s. 55. 11 EVANS, Joan: Monastic life at Cluny 9101157 [Hamden, Conn.], Archon Books, 1968, s. 2.

9

do kltera. Svou eholn cestu zapoal v kltee sv. Martina v Autumu. Pot

pokraoval pes klter Cigny, kter dal sm na svch pozemcch postavit jet

jako laik,12 a kde se poslze stal opatem. Cigny ml cel ivot ve velk oblib.

Koncem 9. stolet zaala pozvolna svtat nadje na zlepen situace.

Zakldaly se nov kltery a mnisk ivot dostval opt novou anci. Z Cigny

vzela prostednictvm opata Berna nov benediktinsk reforma zaloen na

principech ehole svatho Benedikta, upraven podle cskch dekret

Benedikta z Aniane.13 V tto dob byl Berno podn, aby zreformoval nov

zaloen klter Baume. Berno nabdku pijal a nakonec se tam i usadil. Klter

Baume byl od potku existenn zvisl na Cigny. V roce 894 se Berno vydal

do ma, kde mu pape psemn potvrdil, e pijm klter Cigny pod svoji

ochranu. Tmto byla zajitna autonomie kltera, mnii si sami mohli zvolit

svho opata a nemuseli platit destky mstnmu biskupovi.14

Ve svm novm kltee Baume se Berno setkal s vvodou Vilmem

Akvitnskm.15 Vvoda Vilm byl na svm zem siln a suvernn vldce.

Ovldal obrovsk zem na jihozpad dnen Francie. Lno mu sahalo na

svm vchodnm okraji a za Poitiers a Limoges a hraniilo s burgundskm

vvodstvm i krlovstvm. Tak spravoval hrabstv auvergnesk, bourgesk a

mconsk.16 S Bernovmi reformnmi zvyklostmi vvodu seznmili jeho

poddan, kte klter Baume asto navtvovali.

Vvoda Vilm byl v t dob u star mu. Jedin syn, kterho ml,

zemel17 a ani jeho synovci18 nebyli poehni dtmi. Zprvy o Baume a jeho

opatovi ho zaujaly, proto se rozhodl darovat Bernovi zem na stavbu dalho

kltera. Krom absence ddic ml pro toto darovn jet jin dvod. Vvoda

Vilm kdysi spchal vradu, kter, coby hluboce vc kesan, velmi litoval.

Zaloen kltera tedy vidl jako dobr skutek, kterm by sv hchy odinil. 19

12 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 11. 13 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 6. 14 SMITH, Lucy M: The Early History of the Monastery of Cluny, London, Oxford University Press, 1920, s. 11 15 Vvodv cel titul znl vvoda Akvitnsk, gtsk markz, hrab z Auvergne, Velay a Bourges. 16 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 5354. 17 MULLINS, E: Cluny: in search on Gods lost empire, s. 13. 18 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 3. 19 MULLINS, E: Cluny: in search on Gods lost empire, s. 1314.

10

V mconskm panstv, ve vesnici jmnem Cluny, stla star villa

z mskho obdob, nazvan Cluniacum.20 Pvodn patila Vilmov seste

Av, hrabnce ze Chalon-sur-Sane, kter se ale v roce 893,21 po smrti svho

manela, rozhodla odejt do kltera a Vilmovi villu odkzala. Vvoda v n pak

choval sv smeky ps a do okolnch les jezdil asto na lov. Opatu Bernovi se

vak lesnat dol kolem tto villy zdlo pro nov klter ideln. Tradovalo se,

e se Vilm vzpouzel, e neme dt pry sv psy. Berno se ho tedy otzal, co

si mysl, e mu vce poslou v soudn den. To co vykonal pro mnichy, nebo to,

co vykonal pro psy?22 Vvoda tedy pod thou svho svdom uznal svoji chybu

a dne 11. z 910 v Bourges, za ptomnosti sv choti Ingelbergy, svch

synovc, clermontskho biskupa a dalch lechtic,23 tyto pozemky daroval

opatu Bernovi.

Vzhledem k ve zmnn bezdtnosti se vvoda Vilm rozhodl svit

klter nikoli pod sprvu sv rodiny, ale pod ochranu mskho papee a

apotol Petra a Pavla. Tm se zekl jakchkoli svch vlastnickch prv vi

klteru, a zakzal vmovn svtsk moci. Tento postup nebyl a tak

neobvykl. Pod papeskou ochranou se kltery nachzely ji dve, napklad

kltery Fulda, Poutires, Vzelay a Aurillac.24 Plynulo to z faktu, e

Zpadofransk e v t dob postrdala silnho panovnka, kter by mohl

klterm poskytnout dostatenou ochranu ped loupeivmi njezdnky.

Vvoda Vilm svobodn daroval apotolm Petrovi a Pavlovi vesnici Cluny,

spolen s ndvom, zmkem v panstv a kapl, zasvcenou svat Pann a

svatmu Petrovi, a dary patc ke Cluny vesnice, kaple, vinice, pole, louky,

lesy, vodn mlny, kultivovanou i neobdlvanou pdou a nevolnky.25 Vvoda

tm dal apotolsk stolec, aby ztrestal vechny, kte by tento pkaz poruili a

jakkoli se dotkli svobody a majetku kltera, nejkrutjmi crkevnmi tresty.26

Vilm doslova vyjdil pn, aby Bh v takovm ppad hnka vymazal

z knihy ivch.27

20 KRGER, K: dy a kltery, s. 75. 21 MULLINS, E: Cluny: in search on Gods lost empire, s. 15. 22 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 1112. 23 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 4. 24 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 6. 25 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 13. 26 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 6. 27 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 55.

11

Cluny, osvobozen od moci mstnch laickch vlastnk, za toto

privilegium poslalo kadch 5 let do ma tribut deseti solid28 na udrovn

planoucch svc kolem hrobu apotol. Tato povinnost vytvoila prvn pouto

s mem.

Opat Berno, ihned po pijet zem, na nm zaal horliv stavt. Mnii

naped podle svch dovednost a monost stavli pouze jednoduch domy ze

deva.29 Brzy byl rozestavn kostel svatho Petra a naplnovny pbytky pro

mnichy.30 Stavba kltera se ale kvli nedostaujcm finannm prostedkm

musela pozastavit. Mimo jin tak proto, e v roce 918 vvoda Vilm

Akvitnsk zemel. Ani dal stavby nepostupovaly pli rychle. Dokonce ani

v dob Bernovy smrti (927) nebyl klter jet dokonen.31 Berno s sebou do

novho kltera pivedl 12 mnich. 6 mnich z kltera Baume a dalch 6

z kltera Cigny. Jet i po pevzet Cluny vykonval v obou klterech funkci

opata. K tmto tem klterm se pot pidal jet klter Dols, kter

Bernonovi podstoupil ryt Ebbo, kter ho v roce 917 sm zaloil podle clunyjsk

zakldac listiny.32 Dle byl pod Bernovu ochranu uveden jet klter Massay.

A nakonec jet kltery Saint-Lothain a Mouthier-en-Bresse.

Nejvc Bernovi zleelo na tom, aby se Benediktova ehole opt vrtila

do vech klter a byla dodrovna. S nejvy psnost dbal ve svch

klterech na dodrovn jejch princip jednotnosti v modlen, zpvu alm,

v jdle, oblkn, zeknut se osobnho majetku, a naprost poslunosti.33 Velmi

dsledn pak dohlel, zdali je mnii opravdu pln. V nkterch bratrech to

vzbuzovalo odpor a v jinch posmch, jak svd legenda, podle n byl

pozdj druh clunyjsk opat Odo, ped vstupem do kltera Baume, ostatnmi

pouen, e zvyklosti opata Berna jsou bit, pouta, vzen a pst.34 Postupem

asu nespokojenost rostla a v Cluny vznikla proti Bernovi opozin strana,

kterou nadto vedl jeho vlastn synovec Wido.

Po smrti opata mli mnii vhradn prvo na svobodnou volbu novho

opata. V tto volb je nemohl ovlivovat ani vvoda Vilm, ani nikdo jin. Berno

28 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 55. 29 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 1. 30 Tamt, s. 12. 31 Tamt, s. 16. 32 KRGER, K: dy a kltery, s. 75. 33 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 7. 34 Tamt, s. 7.

12

si vak i pes toto prvo svho nstupce vybral sm. Avak ujistil se, e s tmto

nstupcem vichni mnii souhlas, co se pozdji stalo pro Cluny smrodatnm

postupem.35 Odo, kter byl vybrn coby nstupce, vldl spolu s Bernem ji od

roku 924, kdy se u velmi zhoril Bernv zdravotn stav. Kvli tlaku stle siln

opozin strany Berno nemohl svmu nstupci Odovi pedat vech svch 7

klter, ale byl nucen je rozdlit. Vdce opozin strany, Wido, dostal, coby

len Bernonovy rodiny, rodinn opatstv Cigny, Baume, Saint-Lothain a

Mouthier-en-Bresse.36 Odo zskal zbvajc Cluny, Dols a Massay. 13. ledna

927 opat Berno zemel. Wido se pokusil zmocnit se celho majetku nsilnm a

po nsledn potyce se s rmci udren mru strana vyznvajc benediktinskou

reformu spolu s Odem pesunula do Cluny. Opozin klter Baume za njak

as opt upadl.37 Jet na zatku Odova panovn bylo Cluny stle jen malm

chudm klterem s dvancti mnichy a nedokonenm klternm arelem.38

Vldli mu vak pokrokov a moud opati, kte dokzali vyut sv autonomie a

papesk ochrany, a pod jejich vedenm klter bohatl a vzkvtal.

2.3. ehole Benedikta z Nursie

Clunyjt mnii se dili ehol, sepsanou svatm Benediktem z Nursie.

Tato verze byla pozdji uzpsobena novjm podmnkm svatm Benediktem

z Aniane.

Benedikt z Nursie (asi 480550) pochzel z bohat mansk rodiny.

Krtce studoval v m, ale kvli znechucen nad mskou morln zkaenost

se brzy vrtil a usadil se jako poustevnk v Subiacu blzko ma. Zvsti o nm

se rychle ily, proto byl zanedlouho podn, aby se stal opatem kltera ve

Vicovaru.39 Benediktovo psn veden se ovem mnichm brzy znelbilo a pot,

co se ho dokonce pokusili otrvit,40 byl nucen se vrtit do Subiaca. Postupn se

kolem Benedikta zaali shromaovat ci, se ktermi v Subiacu zaloil 12 35 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 7. 36 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 57. 37 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 8 38 KRGER, K: dy a kltery, s. 76. 39 GRN, Anselm: Svat Benedikt z Nursie: uitel duchovnho ivota, Praha, Vyehrad, 2004, s. 22. 40 Tamt, s. 23.

13

klter s dvancti mnichy. V roce 530 s nimi odeel do Montecassina. Tam

zniil dosud fungujc pohansk svatyn, dal vykcet posvtn hj a Apollnv

chrm zmnil na kapli sv. Martina. Kolem olte vystavl kapli sv. Jana Ktitele

a na vrcholu Montecassina postavil klter.41 V nov zaloenm kltee pak

vldl jako opat.

Benedikt psal svoji eholi po mnoho let. Pi sv prci vychzel, jak

ze svch osobnch zkuenost, tak i z ehol svch etnch pedchdc.

Jmenovit meme narazit na zmnku o Basilovi Velikm (330379), z jeho

ehole Benedikt vydatn erpal. Dle je zmiovn tak Orignes (zemel 253),

Cassianus (zemel 430) a Augustinus (zemel 430) 42. Dle mu za vzor jeho

ehole slouila pedloha Caesaria z Arles (asi 470542) a pedevm tzv.

Mistrova ehole, kter vznikla v Itlii nkdy po roce 500, a kter pro Benedikta

pedstavovala nejvt zdroj znalost.43

Benedikt eholi uspodal do vodu a sedmdesti t rozdln dlouhch

kapitol. Pro klter ehole pedstavovala nvod, jak by ml vypadat ivot

v autonomnm kltee, a jakm zpsobem by ml bt spravovn, aby mohl bt

zajitn sprvn duchovn ivot. V prvnch kapitolch se Benedikt zabv

poslunost, mlenlivost a pokorou. Vechny ti vlastnosti pro nj mly velk

vznam. Poslunost a pokora vi Bohu, opatovi a ostatnm bratm byla pro

Benedikta jakmsi odrazovm mstkem, s jeho pomoc se mnich mohl piblit

k Bohu a jeho dokonalosti.44 Mohl vystavt ze svch dobrch skutk ebk a

vystoupat po nm a k Bohu.45 Mlenlivost chrnila mnichovu dui ped hchy

jazyka,46 v mnoha klterech bylo zapovzeno mluvit v kostele, pi jdle, prci a

koupeli. Pro komunikaci pi jdle vyvinul kad klter svoji znakovou e.47

Pokud ml mnich mluvit, ml vst pouze nboensk rozhovory nebo se modlit.

Benedikt toti pokldal lehkomysln erty, przdn ei a rozpustil slova48 za

neppustn pro kltern prosted.

41 GRN, A: Svat Benedikt z Nursie, s.26. 42 HOLZHERR, George: ehole Benediktova: uveden do kesanskho ivota (koment), Praha, Benediktinsk arciopatstv sv. Vojtcha a sv. Markty, 2001, s. 1416. 43 LAWRENCE, Hugh: Djiny stedovkho mnistv, Praha, Vyehrad, 2001, s. 28. 44 HOLZHERR, G: ehole Benediktova: uveden do kesanskho ivota, s. 71. 45 ehole Benediktova, kapitola 7, s. 13. 46 HOLZHERR, G: ehole Benediktova: uveden do kesanskho ivota, s. 78. 47 BLASCHKE, Jorge: Zhadn stedovk: Tajn djiny klter, konvent, eholnch a vojenskch d. Praha, Mlad fronta, 2006, s. 125. 48 ehole Benediktova, kapitola 6, s. 13.

14

Novic, kter spn absolvoval jeden rok trvajc novicit, sloil

v oratoriu za ptomnosti opata a cel komunity slib poslunosti a stlosti. Tento

slib prosadil Benedikt z Nursie, aby tak zabrnil toulavm mnichm putovat od

kltera ke klteru a vyuvat jejich pohostinstv.49 Pokud ml nov jmenovan

mnich njak majetky, ml je darovat chudm, nebo je odkzat klteru a sm

se vzdt vekerho osobnho vlastnictv. Klter ml bt podle Benediktovch

pedstav autonomn a neml mt dn vazby na jin klter.50 Ml bt

hospodsky sobstan s vlastnmi budovami a pozemky.

Mnii si zcela svobodn volili svho opata. Zvolen opat byl pot

vysvcen biskupem. Opat si sm vybral sv podzen (pevor, celerarius,

sakristn, almunk, atd.), aby mohla jeho sprva probhat klidn, bez ruivch

element okol. Mimoto se opat radil s ostatnmi bratry o kadodennch

zleitostech a pi rozhodovn ml zvaovat jejich nzor.51

Dle se Benedikt zabval zkladnmi potebami. Mnii v zim spali 8

hodin a v lt 6 hodin, spolu s odpolednm odpoinkem.52 Kad z brat ml

nrok na takov mnostv jdla, kolik sm poteboval, maso ovem bylo

zakzno a vyhrazeno pouze pro nemocn. Vno sice mnichm nebylo

doporuovno, ale sm Benedikt piznval, e o tom nelze mnichy

pesvdit,53 proto pro kadho pipustil heminu vna.54 Toleroval i vjimky,

pedevm v horkch letnch mscch, ovem drazn varoval ped opilost.55

Dalch tinct krtkch a strunch kapitol popisuje podobu, v jak maj

bt vedeny bohosluby. Hlavn povinnost kltera bylo spolen zpvn

souboru bohoslueb nazvanho Opus Dei.56 Tento soubor uroval denn rozvrh

a ve ostatn se mu muselo pizpsobit. Pro kadou modlitbu existovaly pesn

pokyny.

Benediktinsk bohosluby zahrnovaly krom m i tzv. crkevn hodinky.

Tyto modlitby byly zavedeny na vzvu biblickho almu (116, ver 164), velebit

pna 7krt denn. Den zanal vigiliemi (znmmi tak jako nokturny nebo

matutinum) v pl jedn rno v lt a v jednu hodinu v zim. Za svitu, kolem 49 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 31. 50 Tamt, s. 30. 51 HOLZHERR, G: ehole Benediktova: uveden do kesanskho ivota, s. 55. 52 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 35. 53 ehole Benediktova, kapitola 40, s. 28. 54 GRN, A: Svat Benedikt z Nursie, s. 91. 55 HOLZHERR, G: ehole Benediktova: uveden do kesanskho ivota, s. 143. 56 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 35.

15

tvrt hodiny rann, nsledovaly laudy. Kolem est hodiny rno se slouila

prima, v devt hodin nsledovala tertia (tet crkevn hodinka), ped polednem

se konaly sexty a v polovin odpoledne nony (devt hodinka). V pl pt

odpoledne byli sloueny nepory a den konil krtkm kompletem v est

hodin veer.57

Non modlitby patily k nejdelm a nejpropracovanjm. Byly rozdleny

do st nazvan nokturny, kad z tchto st se skldala ze esti alm, ty

ten, nebo tak z meditativnch ver k nmtu jednotlivch ten.58 V nedli a

ve svtek obsahovaly non obady hned ti nokturna.59

Mnii dili svj denn d ronm obdobm. V lt na prci pipadalo vce

hodin, ne na studium, zatmco v zim tomu bylo naopak. Klter byl

Benediktem chpn jako pevnost kesanstv uprosted hnho a zkaenho

svta, bojov tbor pipraven vst duchovn vlku ve jmnu bom. 60

V konenm vsledku nebyla Benediktova ehole zdaleka tak psn,

jako ehole ji zmnnch Benediktovch pedchdc. Napklad oproti Mistrov

eholi, byla znateln krat,61 psna srozumitelnm jazykem a pedevm

nahlela na mnicha jako na dobrho boho sluebnka, na kterho nen teba

neustle psn hldat a trestat.62 ehole tedy rychle zskvala na oblib a ila

se mezi jednotlivmi kltery.

Nemalou zsluhu na popularizaci ehole a svatho Benedikta ml i

pape eho Velik (590604) a jeho slavn a hojn ten 4 knihy Dialog,

kter vyprv o ivotech a zzracch svatch v Itlii.63 Druh dl svch Dialog

eho vnoval Benediktovi a vtinu prostoru mu penechal i ve tvrtm dle.

V pozdjch staletch, po reform Benedikta z Aniane, se Benediktova

peliv steen rovnovha mezi modlitbami, prac a odpoinkem vychylovala,

jeliko manuln prce ustupovala do pozad a naopak pibvalo liturgickch

obad. Kltery se stvaly bohatmi duchovnmi stedisky, mnii se vce

vnovali jejich sprv a na prci ji nemli as.

57 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 118119. 58 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 36. 59 Tamt, s. 36. 60 Tamt, s. 35. 61 GRN, A: Svat Benedikt z Nursie, s. 40. 62 Tamt, s. 3435. 63 GRABOWSKY, Annette, RADL, Clemens: The second Benedict: A Review of Recent Scholarship, Foreword of Benedict of Aniane: The emperors monk, Ardos Life, Michigan, Cistercian Publications, 2008, s. 1.

16

2.4. Reforma Benedikta z Aniane

200 let po smrti Benedikta z Nursie se kltery dostaly do padku vlivem

niivch njezd, co zpsobilo jejich stagnaci, sekularizaci a celkov padek

mniskho ivota. V tto dob se do poped dostal dal Benedikt, a sice svat

Benedikt z Aniane (cca. 750821). Ve slubch Ludvka Pobonho, syna

csae Karla Velikho, proslul jako dohlitel nad kltery a jako reformtor

Benediktovy ehole.

Benedikt pochzel z gtsk lechtick rodiny. Jeho pvodn jmno bylo

Witiza,64 jmno Benedikt pijal a pi ktu. Po tragick nehod svho bratra se

rozhodl tajn vstoupit do kltera Saint-Seine blzko Dijonu.65 Zpsob jeho

ivota v tomto kltee naprosto neodpovdal ivotu ve spoleenstv. Doslova il

jako poustevnk mezi cenobity.66 Akoli pozdji zreformoval Benediktovu

eholi, kterou bezmezn obdivoval, svoji kariru zaal naopak coby jej odprce.

Opovrhoval j jako pli mrnou a vhodnou pouze pro novice a slabochy.67 Sm

vyznval psn vchodn asketismus, tral se drastickmi psty a byl schopen

se dlouhou dobu nemt ani neholit, e sp pipomnal zve, ne lovka.68

Postupem asu vak jeho naden pro Benediktovu eholi zaalo nad

tmto plinm asketismem pevaovat. Dky svmu zpalu byl brzy poven do

adu celeraria.69 Po pti letech strvench v kltee ho zdej brati podali,

aby se ujal role opata. Benedikt se tto dosti vzpral, protoe vdl, e mnii

by se jen tko pizpsobili psnm pravidlm ehole, kter ml v myslu

nastolit.70 Nakonec nenael jin vchodisko, ne z kltera uprchnout na sv

rodinn pozemky. Tam, blzko eky Aniane v roce 782 postavil celu a spolen

s nkolika pteli tam il asketickm ivotem naplnnm rozjmnm a tkou

prac. Prv na manuln prce kladl velk draz, mnii sami obdlvali pdu a

jedli pouze to, co vypstovali.71 Stavby byly devn a jednoduch, protoe

zdoben se povaovalo za hch. Navzdory skromn a psn eholi stle

64 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 60. 65 GRABOWSKY, A, RADL, C: The second Benedict, s. 8. 66 Tamt, s. 8. 67 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 5. 68 Tamt, s. 5. 69 GRABOWSKY, A, RADL, C: The second Benedict, s. 9. Bratr celerarius dohlel na kltern spe a sklepy a staral se o dostatek jdla. 70 Tamt, s. 9. 71 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 5.

17

pibvalo novch uchaze. Z prost devn cely se postupem asu stal

ndhern a okzal klter pod csaskou ochranou Karla Velikho.72 Benedikt

se staral o kulturn obohacen, zval do Aniane zpvky a gramatiky a

shromdil tak velk mnostv knih.73 Cel ivot se vnoval soustavnmu

studiu ehole. Navtvoval jednotliv kltery, sbral dal informace a snail se

proniknut do nejasnost, na kter narazil. Od roku 813 se Benediktova ehole

zaala it po burgundskch klterech, a zakrtko byly reformovny i nkter

kltery v Akvitnii.

Pi tto pleitosti se v Akvitnii seznmil s Ludvkem Pobonm,

akvitnskm krlem a synem csae Karla Velikho, a nadchl mladho

panovnka pro svoji reformn innost. V roce 814 Karel Velik zemel a Ludvk

Pobon se posadil na otcv trn. Reforma dostala nov nboj prv za

Ludvkovy podpory. Benediktovi byl sven ad opata v alsaskm kltee

Marmoutier.74 Pot pro nj Ludvk nechal vystavt bohat klter v dol eky

Inden,75 kter se ml stt modelovm klterem v krlovstv.76 Benediktova

reformn snaha sklzela velk spchy. Zanedlouho byl jmenovn vldcem nad

vemi kltery v krlovstv,77 jakmsi velkoopatem,78 kter ml v rukou

vekerou moc ohledn en Benediktovy ehole po zem Fransk e.

Za elem rozen Benediktovy ehole byly do Cch svolny 2 synody.

Na t prvn v roce 816 bylo rozhodnuto, e mnii budou jednotn dodrovat

eholi svatho Benedikta. Opati byli vyzvni, aby si ji peetli a snaili se ji ve

svch klterech co nejvrnji ustanovit.79 Pro velk zjem o eholi a nkter

jej podrun otzky, kter nebyly pli vysvtleny, jako bylo napklad jdlo,

koupel a holen v dob pstu, bylo vedeno jet nkolik mench vysvtlujcch

synod.80

Pouze o nkolik msc pozdji, v roce 817, byla svolna druh csk

synoda za ptomnosti opat ze vech st Fransk e. Opati a Benedikt na

tto synod diskutovali o prvnch principech ehole, pokoueli se objasnit

72 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 77. 73 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 56. 74 GRABOWSKY, A, RADL, C: The second Benedict, s. 10. 75 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 78. 76 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 6. 77 Tamt, s. 6. 78 GRABOWSKY, A, RADL, C: The second Benedict, s. 10. 79 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 78. 80 Tamt, s. 79.

18

temn a pochybn body, odstranit pedchoz chyby a potvrdit uiten a efektn

zvyklosti.81 Z tchto jednn vznikly tzv. consuetudines,82 tedy doplujc

pedpisy, kter eholi vysvtlovaly, vykldaly, nebo j dokonce i odporovaly.83

Z tchto shromdn zstalo nepebern mnostv dekret a pedpis,

ratifikovanch csaem, kter byly spojeny v jeden csask edikt pod nzvem

Kltern kapitularium.84

Stejn nesmlouvav jako ji zmiovan opat Berno, i Benedikt z Aniane

kladl velk draz na jednotnost vech princip ehole. Jakkoli rozdly, i ty

sebenepatrnj, byly psn potlaeny. V souladu s cskmi dekrety csa

jmenoval poven osoby,85 kter pichzely na neohlen kontroly do

jednotlivch reformovanch klter a pesvdovaly se, zda se v nich dekrety

skuten dodruj. Kltery tak mly povinnost poslat nkolik svch mnich do

Benediktova kltera Inden, kde se dokonale vzdlvali v benediktinsk

observanci.86 ehole svatho Benedikta se rozila po cel zpadn Evrop,87

velk vliv mla pedevm v nmecky mluvcch zemch.

Benedikt provedl v eholi svatho Benedikta z Nursie celou adu zmn.

Ovem jeho dobe mnn modernizace se od pvodn mylenky ehole sp

vzdalovala. Rovnovha mezi modlitbami, prac a odpoinkem, na kter si

Benedikt z Nursie zakldal, byla vrazn naruena. V nov eholi bylo mn

manuln prce, ale zato vce modliteb a propracovanj liturgie. Mnii, kte se

museli modlit po cel den skoro neustle, nemli na svoji prci as, a proto

museli zamstnat mstn sedlky nebo mnichy z chudch pomr, tzv. bratry

laiky.88 V roce 821 Benedikt z Aniane zemel a jeho reforma ho pli dlouho

nepeila. Velk a mocn klter Aniane zanedlouho po jeho smrti ztratil vliv a

zaal pozvolna upadat. Mnoho klter se vrtilo do dren laickch lechtic.

Ve skonilo vpdem Norman do Fransk e, kterm byl rozvoj mniskho

ivota na del dobu peruen.89

81 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 67 82 GRABOWSKY, A, RADL, C: The second Benedict, s. 13. 83 Tamt, s. 13. 84 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 78. 85 Tamt, s. 79. 86 Tamt, s. 79. 87 Tamt, s. 80. 88 BLASCHKE, J: Zhadn stedovk, s. 134135. 89 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 8.

19

3. Monastick reforma

3.1. Monastick reforma v Zpadofransk i

Po smrti prvnho opata Berna v roce 927 se novm opatem stal Odo

(878942). Tento druh clunyjsk opat byl proslul svm vzdlnm a psn

asketickm ivotem. Pochzel z vznamn lechtick rodiny, z matiny strany

ml bt dokonce spznn s francouzskou krlovskou rodinou.90 Jeho otec, ryt

Ebbo, kter Cluny daroval ji zmnn klter Dols, patil ke krlovskm

druinkm a tak sm Odo slouil u zakladatele Cluny, vvody Vilma

Akvitnskho, jako jeho pe.91 Odo vstoupil do kltera sv. Martina v Tours a

tak studoval v Pai filozofii a svobodn umn.92 Svho vzdln vyuil

v dalch letech, kdy upravil dlo papee ehoe Velikho Morlia.93 Pozdji

Odo piel do kltera Baume, kde se stal vychovatelem novic a oblt.94 Jako

clunyjsk opat dsledn dohlel na to, aby jeho mnii dodrovali principy

Benediktovy ehole, ili skromn, nevlastnili dn soukrom majetek, a nejedli

maso.95 Dky tto sv horlivosti a stle sklonn hlav si od mnich vyslouil

pezdvku kop.96 Bhem sv vldy Odo rozioval liturgii Opus Dei a

nkolikansobn rozil poet zpvanch alm.97 Bhem Vnoc a Velikonoc

bylo zpvno 75 alm. Dle byly v Cluny zavedeny pedepsan hodiny ticha,

ustanoven ji v Baume.98 Bhem nich mnii mezi sebou komunikovali pomoc

znakov ei. Odo usiloval o to, aby se zbonost a umrnnost dostala vce do

povdom laickch lechtic. Sepsal proto naun dlo ivot svatho Geralda

z Aurillacu,99 pojednvajc o zbonm hrabti, kter il jako prav mnich a

90 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 58. 91 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 18. 92 Tamt, s. 19-20. 93 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 8. 94 BLASCHKE, J: Zhadn stedovk, s. 158. Jako oblti se oznauj dti sven rodii do kltera na vchovu, ze kterch se pozdji stali mnii. 95 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 30. 96 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 87. Jin prameny uvdj tak pezdvku hrobnk. 97 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 27-28. 98 Tamt, s. 28. 99 LE GOFF, Jacques: Stedovk lovk a jeho svt, Praha, Vyehrad, 2003, s. 73.

20

nakonec byl svatoeen.100 Toto dlo o nkolik desetilet pozdji vyuil jeden

z Odovch nstupc jako vzor pro idelnho laickho lechtice.

U v roce 927 Cluny zskalo od krle Rudolfa Burgundskho dekret,

potvrzujc jeho zakldac listinu a zaruujc mu urit privilegia.101 V roce 931

pape Jan XI. znovu potvrdil clunyjskou papeskou ochranu a svobodnou volbu

opata, a udlil Odovi povolen k en clunyjsk reformy.102 Tyto listiny byly

pravideln obnovovny nsledujcmi krli a papei.103 Opat Odo za podpory

papee, krle a burgundsk lechty zaal reformovat kltery ve sv domovin.

V roce 929 pevzal klter Romainmoutier od Adelaidy, manelky krle Rudolfa

II. Burgundskho.104 Dle zreformoval klter Charlieu u msta Roanne a

kltery Saint-Allyre v Clermontu, Saint-Sauveur v Sarlatu, v Saint-Cybardu v

Angouleme, v Saint-Julien v Tours,105 klter Aurillac v Akvitnii106 a na mnoha

jinch mstech.

V roce 930 byl Odovi krlem Rudolfem sven k reform starobyl klter

Fleury u Orlenu.107 Prv do tohoto kltera byly z Montecassina peneseny

ostatky sv. Benedikta z Nursie.108 Fleurijt mnii ale se zamlenou reformou

nesouhlasili, vzbouili se a odmtali Oda vpustit do kltera. Nkte se dokonce

vyplhali na stechy, odkud na Oda a jeho prvod hzeli kusy zdiva a

kameny.109 Teprve po tech dnech Odo zakroil, vyjel sm na oslu ke klteru a

mnii mu nakonec oteveli brnu.110 Fleury bylo sice reformovno, ale zrove

si udrelo urit vhody a privilegia.111 Ta byla v nsledujcch letech potvrzena

nkolika papei.112 Klter Fleury neml spadat pod dnou crkevn ani

svtskou pravomoc, krom t krlovsk.113 Opat Abbo z Fleury (9881004)

sepsal knon Collectio canonum, ve kterm navrhl univerzln autoritu

100 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 61 101 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 37. 102 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 10. 103 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform. Oxford University Press 1970, s. 16. 104 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 11. 105 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 61. 106 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 58. 107 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 63. 108 BLASCHKE, J: Zhadn stedovk:, s. 159. 109 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, Vyehrad 2001, s. 96. 110 BLASHKE, J: Zhadn stedovk, s. 159. Podle jin verze tto legendy, Odo tajn vlezl do kltera po ebku a pesvdil mnichy, aby oteveli brnu. 111 Tamt, s. 159. 112 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 33. 113 SMITH, L. M: The Early history of the Monastery of Cluny, s. 42.

21

apotolskho dohledu namsto toho biskupskho.114 Zanedlouho se klter

Fleury stal reformnm centrem clunyjsk tradice. Jeho vliv se rychle il a podle

fleurijsk reformy bylo bhem 10. stolet reformovno mnoho klter, mezi

nimi kltery Evre, Bouxieres, St. Mansuy, a dva gaskosk kltery Sacerge a

La Role. 115

Rok po reform kltera Fleury, v roce 931, vystavil pape Jan XI. (931

935) Odovi souhlas k dalm reformm. Opt vzrostl poet liturgie a alm.116

Cluny se stalo vlivnm reformnm centrem. Poslednm klterem, kter Odo

zreformoval byl klter St. Julian v Toursu, kter se tak stal centrem

reformy.117 Opati, kter Odo dosadil do svch reformovanch klter, nadle

roziovali clunyjsk reformn vliv a sami tak reformovali dal kltery. Nkolik

dleitch klter Odo zreformoval i na zem Svat e msk a Itlie, ty

ovem nedlouho po jeho reform opt upadly.118

Opat Odo zemel v listopadu roku 942 a novm opatem byl ustanoven

Aymard (942954/956). V dob sv 12 let trvajc vldy velmi poslil clunyjsk

hospodstv a znan znsobil kltern majetky.119 Cluny bylo obohaceno o

280 darovacch smluv a dekret, co bylo tm dvakrt tolik, ne za vldy jeho

pedchdce Oda.120 V roce 948 Aymard zskal papeskou ochrannou listinu,

kterou mu byla potvrzena vechna prva a privilegia na jeho rozshl

majetek.121 Presti Cluny stle rostla a stejn tak se zaal roziovat i kltern

arel. Aymard byl ale nucen kvli oslepnut pedasn odstoupit.

Jet za svho ivota jmenoval Aymard svm spolupracovnkem Majola

z Forcalquier (906994), potomka lechtickho rodu z Valensole,122 kter se

v roce 965 stal tvrtm opatem.123 Svmi souasnky byl obdivovn pro svou

vzdlanost a pokoru.124 Byl tak obratn diplomat, udroval blzk vztahy

s knaty, krli i csai. Jeho velkou obdivovatelkou byla csaovna Adelheid,

114 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 30. 115 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s 4445. 116 BUCHMLLER, Wolfgang Gottfried. Cluny kult mnich piblen clunyjskho mtu (902 1109). In: MATJEK, Marek a kol. Benediktini ve stedovku. Teb, AmaprintKerndl, s.r.o, 2011, s. 75. 117 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 59. 118 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 248. 119 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 27. 120 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 72. 121 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 27. 122 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 100. 123 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 27. 124 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 102-103.

22

manelka csae Oty I. Velikho.125 Prv za Majolovy vldy se zaaly tvoit

potky pozdj rozshl clunyjsk kongregace. Majolus v roce 958 pevzal od

burgundskho krle Konrda kltery St. Amand a St. Paul-Trois-Chateaux, a

mimoto uril msto, kde byl pozdji postaven nov clunyjsk klter Paray.126

Dle Majolus reformoval kltery Sain-Honorat-de-Lrins, Marmoutier, Saint-

Germain-dAuxerre, Saint-Maur-des-Fosss a Saint-Pierre-le-Vif v Sens, kter

znovu upadl po Odov reform.127

Od jednoho z biskup Majolus obdrel nkdej slavn klter St.

Benigne v Dijonu.128 Majolus tam poslal 12 svch mnich v ele se svm kem

Vilmem z Volpiana (9621031).129 Vilm patil k Majolovm nejschopnjm

km. Pochzel z urozen italsk rodiny.130 Pro svou velkou nboenskou

horlivost ml pezdvku nadeholnk.131 Ve 20ti letech se stal strcem relikvi

a uitelem v kltee v Lucediu blzko Vercelli.132 S opatem Majolem se setkal

pi jeho nvtv Lucedia a spolu s nm odjel do Cluny. Z Majolova poven

zreformoval podle clunyjskch zvyklost klter St. Saturnin (dnen Pont-St.

Esprit).133 A asi o dva roky pozdji se stal opatem kltera St Benigne v Dijonu.

V tomto kltee opravil pokozen budovy, zavedl clunyjsk zvyklosti a

propagoval benediktinskou eholi.134 Mnoho mnich ze St. Benigne sice po jeho

pchodu odelo, ale brzy zaali pichzet nov zjemci o kltern ivot, m

poet mnich nakonec 7krt pekroil pvodn stav.135 Vilmova slva se brzy

rozila za burgundsk hranice. Byl stle astji dn o reformu klter

v Zpadofransk i.136 Ovem klter St. Benigne stle zstval ve vlastnictv

mstnho biskupa a nebyl proto sven pod sprvu kltera Cluny.137 Tedy ani

kltery reformovan Vilmem a St. Benigne se nedaly oznait za podzen

klteru a Vilm je nemohl osvobodit od dohledu opat a dohlet na n jako

125 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 105. 126 Tamt, s. 118. 127 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 16. 128 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 119 129 Tamt, s. 119 130 DUBY, Georges: Rok tisc. Praha, Argo, 2007, s.120. 131 Tamt, .s 76 132 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 76. 133 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 29 134 DUBY, G: Rok tisc, s. 119. 135 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 77. 136 DUBY, G: Rok tisc, s. 120. 137 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 77.

23

jedin svrchovan opat.138 Ze St. Benigne se dky Vilmovi stalo velk a slavn

centrum clunyjsk reformy,139 nezvisl na Cluny. Jeho vliv se rozil a do

Itlie. Vilm na svch zddnch pozemcch v Itlii blzko Turna140 kolem roku

1003 zaloil nov klter Fruttuaria.141 Tento klter se pozdji siln podlel na

reformch ve Svat i msk.142 Celkov Vilm z Volpiana zreformoval na 30

italskch a skch klter.143 Mimo to tak reformoval klter Fcamp

v Normandii.144 Krom Fcampu byly z jeho podntu reformovny i dal

kltery jako Jumiges, Mont-St.-Michel, St.-Ouen, Nernay, Caen, Bec-Hellouin

a St.-Wandrille.145 Ty se postupn stvaly dominantnmi clunyjskmi centry na

zem Normandie.

Clunyjsk reforma se i nadle ila do dalch klter. Ne vechny

ovem byly na reformu pipraveny. Kdy opat Majolus reformoval klter St.

Maur des Fosses, vtina mnich, spolu s bvalm opatem, radji odela, ne

aby se podrobila Majolov psn reform, a klter se nakonec od Cluny

odpoutal.146 Ani klter Maior Monasterium se v clunyjskm spoleenstv

dlouho neudrel.147 Nehled na tchto nkolik vjimek, se Cluny pod Majolovou

vldou rozrstalo a bohatlo. Byl postaven vt a honosnj kltern kostel

(pozdji znm jako Cluny II),148 kter byl vysvcen v roce 981.149 Bhem

Majolovy vldy bylo Cluny obdaeno mnoha majetkovmi i finannmi dary a

sm Majolus postupn pebral kontrolu nad nejdleitjmi kltery

v krlovstv, jako byly Saint-Germain-des-Prs a slavn krlovsk pohebit

Saint-Denis.150 Dky blzkmu spojen s csaskm dvorem se clunyjsk

zvyklosti zaaly it tak do klter v Itlii a Svat i msk. Majolus se til

oblib a podpoe u papee Jana XIII.151 Tak udroval blzk vztah s Hugem

138 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 77. 139 SMITH, L. M: The Early history of the Monastery of Cluny, s. 119. 140 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 33. 141 DUBY, G: Rok tisc, s. 120. 142 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 30. 143 BUCHMLLER, W. G. Cluny kult mnich piblen clunyjskho mtu (902 1109). In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 79. 144 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 33. 145 MULLINS, E: Cluny: in search on Gods lost empire, 103. 146 SMITH, L. M: The Early history of the Monastery of Cluny, s. 120. 147 Tamt, s. 121. 148 KRGER, K: dy a kltery, s. 82. 149 Tamt, s. 82. 150 LE GOFF, J: Stedovk lovk a jeho svt, s. 78. 151 SMITH, L. M: The Early history of the Monastery of Cluny, s. 114.

24

Kapetem, kter se v roce 987 stal prvnm francouzskm krlem.152

Zpadofransk e se petvoila ve francouzsk krlovstv. V roce 994 Majolus

ve svch 84 letech zemel v kltee Souvigny v Auvergne.153 Krl Hugo Kapet

mu dal vystrojit honosn poheb a msto jeho odpoinku se pozdji stalo

znmm svatm mstem.154

Majolus jet za svho ivota jmenoval svm spolupracovnkem ptho

clunyjskho opata Odila z Mercoeur (9621049),155 potomka bohat rodiny

z Auvergne.156 Odilo do Cluny vstoupil v roce 987 na nalhn ji zmnnho

opata Vilma z Volpiana.157 Byl stejn jako jeho pedchdce Majolus obratn

politik a organiztor nboenskho ivota. Od svho pedchdce Majola pevzal

na 40 klter, ke kterm bhem sv vldy pidal dalch 20.158 Jako nov opat

doshl v roce 994 na koncilu v Anse vyhlen knon tkajcch se

kadodennho chodu klternho ivota, liturgickch zmn a knskho

chovn, nap. kn museli dodrovat celibt a laici se mli ve stedu a ptek

postit, nebo alespo podarovat chud.159 Kdo tato nazen nezachovval,

propadl klatb, kter ho mohl zbavit jen clunyjsk opat.160 Pod Odilovm

vedenm zaala kolem roku 1000 vznikat kongregace clunyjskch klter.161

Opat Odilo psobil jako diplomatick poradce ve slubch pape a krl, asto

cestoval do klter v jinch zemch a til se veobecn vnosti.162 V roce

999 pape eho V. udlil Cluny na dost opata Odila a csae Oty III.

papeskou listinu posilujc clunyjskou nezvislost a autonomii.163 Opat Odilo i

nadle pokraoval v reformnch aktivitch svch pedchdc ve Svat e

msk a Itlii, a zrove vstoupil i do zatm pro Cluny neznmho panlska a

Anglie. Dky podpoe panlskch a anglickch panovnk mohl Odilo pestavt

vnitn kltern komplex. Pvodn Cluny bylo vtinou ze deva. Tak dal

postavit nov dormit, refekt a dv ubytovny pro mue a eny, kte do

152 SMITH, L. M: The Early history of the Monastery of Cluny, s. 78. 153 Tamt, s. 112. 154 Tamt, s. 112. 155 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 17. 156 SMITH, L. M: The Early history of the Monastery of Cluny, s. 143. 157 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy s. 29. 158 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 97 159 BUCHMLLER, W. G. Cluny kult mnich piblen clunyjskho mtu (902 1109). In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 77. 160 Tamt, s. 77. 161 DUBY, G: Rok tisc. s. 120. 162 BLASCHKE, J: Zhadn stedovk, s. 161. 163 SMITH, L. M: The Early history of the Monastery of Cluny, s. 149.

25

kltera pichzeli.164 Vystavl tak velkolepou klauzuru, vyzdobenou stovkami

soch, kter pozdji kritizoval zakladatel cistercik sv. Bernard.165 Podle slov

jednoho kronike, Odilo nalezl Cluny ze deva a zanechal ho v mramoru, jako

Octavianus nalezl m z cihel a pestavl ho do mramoru.166 Odilo navc pro

sv mnichy, putujc mezi kltery, postavil ubytovny ve Vienne, Viviers,

Avignonu a Arles.167

V dob sv vldy zavedl opat Odilo jeden vznamn a dodnes slaven

svtek Pamtky zesnulch, nsledujc den po svtku Vech svatch, tedy 2.

listopadu. Podle povsti se Odilo rozhodl zavst tento svtek, protoe mu jaksi

akvitnsk poutnk vyprvl, e kdesi mezi Sicli a Solun le ostrov pln

hnch du, trpcch v oistci. A prv dky modlitbm mnich z Cluny a jejich

almunm chudm, mnoho tchto du dojde spasen.168 Prvn svten

bohosluba se uskutenila 2. listopadu 998.169 Na tento svtek pipadaly

speciln almy a modlitby za zesnul kesany, a speciln almuny pro

chud.170 Svtek Pamtky zesnulch se brzy rozil po zpadn Evrop.

Clunyjt mnii se modlili za zesnul denn s vjimkou nedle, kdy se

oslavovalo Vzken Pn. Tisce lid vech stav do Cluny pichzelo zemt a

nechat se pohbt.171

Koncem 10. st. se na crkevn scn vynoilo hnut znm jako Pax Dei

(Bo mr). Vtina lechtic se tehdy snaila rozmnoovat sv statky vlenmi

vboji, co vystavovalo je, a pedevm jejich poddan, stlmu strachu o

majetek a ivot.172 Jet palivj byly v tto dob obavy z blcho se roku

1000 a pedpovdanho konce vk. Hlavnm zjmem Pax Dei bylo ochrnit

crkevn majetky a ve, co k nim patilo (vetn mnich, sluebnk, en a dt)

ped tmto pokozovnm ze strany lechty.173

164 BLASCHKE, J: Zhadn stedovk, s. 162. 165 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 100101. 166 Tamt, s. 91. 167 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 20. 168 LE GOFF, Jacques: Zrozen oistce, Praha, Vyehrad, 2003, s. 128. 169 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 79. 170 SMITH, L. M: The Early history of the Monastery of Cluny, s. 183. 171 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 20. 172 BCHMULLER, W. G. Cluny kult mnich piblen clunyjskho mtu (902 1109). In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 76. 173 SMITH, L. M: The Early history of the Monastery of Cluny, s. 179.

26

Za tmto elem byly vyhlaovny mrov koncily. Prvn z nich se

uskutenily v letech 989990 v Carroux, Poitou a Narbonne.174 Byly konny pod

irm nebem za asti vech vrstev, od biskup a vysokch crkevnch

hodnost a po nejchud venkovany.175 Psahajc se zavzali t v mru a

pokojn, dle, e nebudou pepadvat mnichy a jeptiky, v ptek se zeknou

pit vna a v sobotu jezen masa.176 V nslednm proces byly neseny relikvie

s ostatky svatch.177 Dle svdectv kronike Raoula Glabera toto mrov

shromdn strhovalo ptomn biskupy i lechtice natolik, e se hromadn

zavazovali k dodrovn mrovch podmnek a navc psahali, e budou chrnit

kostely, trhy a dal ohroen msta.178 Vzorem pro tyto lechtice bylo ji

zmnn dlo druhho clunyjskho opata Oda ivot svatho Geralda

z Aurillacu.179 Speciln pro toho shromdn byla zavedena i ponkud

neobvykl psaha. Msto obvyklho vazalskho slibu poslunosti, kter

ukazoval spoleenskou hierarchii, byla tato psaha spolen, a zdrazujc

rovnost psahajcch.180 Ti, kte odmtli psahat nebo spchali trestn in na

chrnnm mst, byli reln ohroovni exkomunikac,181 co se rovnalo

naprostmu zatracen z hlediska spolenosti i crkve. dn dobr kesan se

neml zdrovat v blzkosti exkomunikovanho, neml s nm jst, sedt, mluvit,

ani se za nj modlit.182 Exkomunikovan neml nrok ani na kesansk

poheb.183 Cluny sice dky sv mrov aktivit zskalo adu neptel, kte se

kltery ve svm okol ctili ohroeni,184 ale pesto se Pax Dei postupn rozilo

z Burgundska do cel Francie.185

Po Pax Dei nsledovalo dal crkevn hnut, kter se oznaovalo jako

Treuga Dei (Bo pm).186 S nejvt pravdpodobnost bylo poprv zmnno

na koncilu v Elne v roce 1027.187 V ppad Treuga Dei se jednalo o jet ir

174 DUBY, G: Rok tisc, s. 106. 175 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 84. 176 DUBY, G: Rok tisc, s. 106. 177 SMITH, L. M: The Early history of the Monastery of Cluny, s. 172. 178 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 84. 179 LE GOFF, J: Stedovk lovk a jeho svt, s. 73. 180 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 89. 181 LE GOFF, J: Stedovk lovk a jeho svt, s. 72. 182 SMITH, L. M: The Early history of the Monastery of Cluny, s. 176. 183 Tamt, s. 2122. 184 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich s. 84 185 DUBY, G: Rok tisc, s. 105. 186 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 84. 187 SMITH, L. M: The Early history of the Monastery of Cluny, s. 179.

27

nazen zachovvn veobecnho mru. Psahajc hromadn slibovali, e

v uren dny mru nenapadnou kostel, nebudou toit na neozbrojen kleriky,

mnichy, jeptiky a jejich doprovod. Nezciz kon ani dobytek, nebudou

ohroovat a okrdat sedlky a kupce. Zavzali se tak, e budou chrnit

nezbrann a chud proti vlenkm.188 Toto nazen mlo bt dodrovno od

veern pobonosti ve stedu do vchodu slunce v pondl, a bhem velkch

liturgickch svtk, Vnoc, Velikonoc a ostatnch. Kdo by toto ustanoven

poruil, byl by exkomunikovn. Kdo by se snad dokonce v tchto dnech dopustil

nejhorho zloinu vrady, by byl vyhnn ze zem a jako kajcnk se ml vydat

na pou do Jeruzalma.189 V roce 1042 bylo hnut Treuga Dei vyhleno ve

vech dieczch Francie.190 Nsledn se rozilo i do Svat e msk a

Itlie.191

V roce 1005 Cluny reformovalo klter sv. Viktora v Marseille, kter se

bhem 11. stolet stal vlivnm reformnm centrem.192 Klter byl sven Bohu a

pod trestem exkomunikace jej dn biskup ani nikdo jin nemohl uzurpovat.193

V roce 1010 opat Odilo reformoval klter Saint-Andr-de-Gap a dal kltery.

Papei pravideln potvrzovali clunyjskou autonomii a dren jejich rozshlch

majetk.194 Tak Cluny brnil proti vbojnm laikm. Na koncilu v Toulouse

prohlsil pape Viktor II. klter Cluny a jeho majetky za majetek sv. Petra.

V roce 1026 byl Odilem zreformovn klter Vzelay v dieczi Autun. Hrab

Landeric z Nevers vyhnal opata a mnichy a uvedl na jejich msto mnichy z

Cluny. To pineslo problmy s biskupem z Mconu, kter musel eit sm opat

Vilm z Volpiana, a nakonec bylo Vzelay podzeno Odilovi.195 V 11. stolet

byly do Vzelay peneseny ostatky M Magdalny a tm se klter stal tak

vznamnm poutnm mstem.196 Klter navc leel na poutn stezce do

panlskho kltera Santiago de Compostella.197

188 DUBY, G: Rok tisc, s. 107108. 189 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 2223. 190 Tamt, s. 22. 191 Tamt, s 22. 192 DUBY, G: Rok tisc, s. 116. 193 Tamt, s. 118. 194 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 45. 195 Tamt, s. 86. 196 DRKA, V. Ran stedovk klter jako msto pamti. In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 68. 197 DRKA, Vclav: Djiny Burgundska: Nomen Burgundiae ve stedovku, Praha, Veduta 2011, s. 172.

28

Opat Odilo vldl pes 50 let. Nehled na svou nesmrnou moc a bohatstv

svch klter, vynikal svou dobroinnost a soucitem s chudmi. Klter denn

pijmal mnostv poutnk, nemocnch a umrajcch, kte tam chtli bt

pohbeni.198 Chudci byli obdarovvni chlebem a vnem, ve svtky dokonce i

botami a odvy.199 Opat Odilo zemel v roce 1049, ve svch 86 letech,

v kltee Souvigny.200 Tam byl tak za ptomnosti mnich z Cluny,

Sauxillange, Paray, La Volte, Thiers a dalch klter, pohben.201 Jeho hrobka

byla brzy uctvna jako svat msto. V tomto smru se Odilova smrt a posmrtn

slva shodovala s pedchozm opatem Majolem.

Jako dal opat byl vybrn Hugo ze Semuru (10241109), kter byl

rovn, jako vichni pedchoz opati, potomek lechtick rodiny. Studoval

v clunyjskm kltee Saint-Marcel-ls-Chalon, a pot vstoupil do Cluny, kde

v krtk dob zaal zastvat funkci velkopevora.202 Moc obrovsk clunyjsk

kongregace byla v t dob na vrcholu. Cluny mlo sv reformovan kltery ve

Francii, Itlii, Svat i msk, panlsku a Anglii. Mezi lety 10681089 bylo

nkolik clunyjskch klter zaloeno i ve Svat zemi.203 Hugovi, jako

svrchovanmu opatovi cel kongregace, podlhali clunyjt opati reformovanch

klter, a z tchto klter plynuly do Cluny tdr pjmy.204 Hugo se asto

astnil papeskch a csaskch zleitost. Stal se tak kmotrem csae

Jindicha IV., a pozdji v dob boje o investituru mezi csaem Jindichem IV. a

papeem ehoem VII., vrazn pispl ke zlepen jejich vztahu.205

Hugo i nadle reformoval dal kltery. Clunyjsk zvyklosti zavedl do

klter Moissac, Layrac, Saint-Gilles, Uzerche, Beaulieu, Monstierneuf, Saint-

Cyprien-de-Poitiers, Saint-Martial-de-Limoges, Saint-Eutrope-de-Saintes, Saint-

tienne-de-Nevers, La Charit a Saint-Martin-des-Champs.206 Spolu se svm

bratrem zaloili v Marcigny ensk klter, kde se poslze jejich sestra

Ermengarde stala prvn abaty.207 V Lombardii bylo prostednictvm Cluny

198 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 95. 199 Tamt, s. 96. 200 Tamt, s. 97. 201 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 24. 202 Tamt, s. 24. 203 Tamt, s. 32. 204 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 219. 205 Tamt, s. 219. 206 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 31. 207 Tamt, s. 29.

29

zaloeno nebo reformovno jet mnoho dalch muskch i enskch

klter.208

Hugo v pozdjch letech sv vldy pokraoval ve velkolep kltern

pestavb, kterou zapoal jeho pedchdce Odilo. V Cluny od konce 11. stolet

vce ne 20 let vznikal nov kostel (dnes oznaovan jako Cluny III), kter se

pozdji stal nejvt stavbou kesanskho svta.209 Opat Hugo byl ne

neprvem povaovn za jednoho z nejschopnjch opat. Za jeho 60 let

dlouh vldy doshl poet mnich v kltee okolo 300.210 Podle svch

souasnk Hugo vldl v clunyjskm du stejnm zpsobem, jakm krl vldne

ve svm krlovstv.211

3.2. Monastick reforma ve Svat msk

Ji druh clunyjsk opat Odo se pi svm reformnm sil obrtil k

sousedn Svat i msk. Cluny a jemu podzen kltery si zakldaly na sv

nezvislosti na biskupskm a krlovskm dohledu. Situace ve Svat i msk

vak byla od t zpadofransk diametrln odlin. V ele sk crkve stl

sm csa, nikoli pape. Pape vystupoval po jeho boku pouze coby duchovn

rdce.212 Crkevn stavby a kltery byly povaovny za sk majetek, nad

kterm csa drel ochrannou ruku.213 Na opltku od nich poadoval vojenskou

a hospodskou pomoc214 a sm se velkou mrou podlel na volb opat a

biskup. Biskupt kandidti nejastji pochzeli z tzv. krlovsk kaple,

kancele Svat e msk, kde se projednvaly edn zleitosti csaskho

dvora,215 a do kter patili csat ednci, kaplani a psai. Tato instituce

208 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 30. 209 Tamt, s. 33. 210 BUCHMLLER, W. G. Cluny kult mnich piblen clunyjskho mtu (902 1109). In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 84. 211 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 25. 212 SUCHNEK, Drahomr: Imperium et sacerdotium: sk crkev na pelomu prvnho a druhho tiscilet, Praha, Fontes, 2011, s. 131. 213 Tamt, s. 184. 214 SUCHNEK, D. Reforma skch benediktinskch klter v 11. stolet. In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 101. 215 BROOKE, Ch: Evropa stedovku v letech 9621154, s. 221.

30

zrove slouila jako kola, kde se ci vzdlvali ve vojenskch a

administrativnch povinnostech, ze kterch mli jako pozdj biskupov tit.216

V ele kltern obnovy Svat e msk stl csa Ota III. a pedevm jeho

nstupce Jindich II. (10021024), kter byl povaovn za idelnho panovnka

a ochrnce sk crkve.217 Biskupov a kltery byli s tmto systmem

srozumni a nesnaili se z csask moci vymanit. Naopak, crkev

s panovnkem pln spolupracovala a podporovala ho jak duchovn, tak

materiln.218 Jindich II. dohlel na reformu svch klter a prosazoval svj

zpsob crkevn obnovy.219 Pokud se nkte jeho reformm vzepeli, Jindich II.

je tvrd trestal, vznil je, konfiskoval jejich majetky, ale tak sesadil nehodn

opaty a ustanovil msto nich jin.220 sk kltery slouily jako zabezpeen

spsy panovnkovy due. Pokud by byl klter veden patn, spsa a mr by

byly ohroeny, panovnk tedy musel dohlet na vbr vhodnch opat, a

prosazovat reformn obnovu.221 Pro csae Jindicha II. byly zjmy krlovstv a

crkve nedln spojen.222 Tento csa byl ostatn v dtstv uren pro crkevn

kariru. Dostalo se mu dkladnho teologickho vzdln v klterech v

Hildesheimu, Freisingu a ezn223. Dky tomu ml pehled o monastick situaci

v i. Kltery a crkevn instituce byly krlem prvn a majetkov

podporovny.224

Aby si Jindich II. udrel dobr povdom o crkevn situaci, udroval

kontakty s velkmi crkevnmi reformtory.225 Clunyjsk opat Odilo ml

k Jindichovi II. blzk vztah a asto se jako doprovod zastoval dleitch

csaskch cest.226 Doprovzel ho v roce 1007 do Neuburgu, a 1013 do Pavie a

ma. Byl ptomen na obou jeho korunovacch, na krlovsk v Lombardii

v roce 1004227 i na csask v m v roce 1014.228 Csa sm dokonce v roce

216 BROOKE, Ch: Evropa stedovku v letech 9621154, s. 222. 217 SUCHNEK, D: Imperium et sacerdotium, s. 158. 218 Tamt, s. 106. 219 Tamt, s. 178. 220 SUCHNEK, D. Reforma skch benediktinskch klter v 11. stolet. In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 91. 221 Tamt, s. 91. 222 BROOKE, Ch: Evropa stedovku v letech 9621154, s. 222. 223 SUCHNEK, D: Imperium et sacerdortium, s. 148. 224 Tamt, s. 106. 225 Tamt, s. 191. 226 Tamt, 169. 227 SMITH, Lucy M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 151. 228 SUCHNEK, D: Imperium et sacerdotium, s. 195.

31

1022 krtce pobyl pmo v Cluny,229 kde mnichy obdaroval mnoha dary.230 Za to

byl pijat do modlitebnho spoleenstv a zapsn do klternho nekrologia.231

Odilovu ctu k Jindichovi II. dobe dokld ustanoven kadoronch dar a

modliteb za spsu jeho due, kter zavedl v roce 1024, kdy Jindich zemel.232

Csa byl dobe obeznmen s clunyjskou reformou, ale kvli rozdlnm

politickm podmnkm vdl, e tento zpsob reformy nen pro jeho kltery

vhodn.233 V Zpadofransk i chybla klterm krlovsk ochrana a

nezvislost klter byla tedy nutn. Ovem siln csa ve Svat i msk

nemohl potebovat autonomn kltern spoleenstv, kter by mu mohlo

mocensky konkurovat a odmtat plnn svch povinnost vi nmu.234

Clunyjsk vliv byl tedy v i minimln. Prvn clunyjskm klterem ve Svat i

msk byl klter Peterlingen, kter byl reformovn opatem Odilem.235 Dle byl

v roce 1014 reformovn klter Abdinghof blzko Paderbornu, kam Odilo na

dost csae Jindicha II. vyslal tinct svch mnich. Tento klter ale zstal

na Cluny nezvisl.236

Od 11. stolet se v skm prosted se zaaly vytvet ti reformn

proudy, usilujc o rozen benediktinsk ehole. Jejich zvyklosti se sice

inspirovaly v clunyjsk burgundsk reform, ale zrove nesly etn odchylky

ve zpsobu oblkn, liturgie, zvyk, apod.237 t reformtoi ovem

postupovali podle podmnek sk crkve a podizovali se biskupsk a

panovnick autorit nad kltery. U na potku 11. stolet vznikla tzv.

jihonmeck reforma. Vzela z kltera sv. Maximina v Trevru. Opat Ramwold

ze sv. Maximina pivedl reformu do kltera sv. Jimrama v bavorskm

ezn.238 Z Bavorska se nsledn reforma rozila do kltera Einsiedeln ve

vbsku.239 vbsk vvodsk rodina ji pak zavedla ve svch rodinnch

229 SUCHNEK, D: Imperium et sacerdotium, s. 175. 230 SMITH, Lucy M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 151. 231 SUCHNEK, D: Imperium et sacerdotium, s. 195. 232 SMITH, Lucy M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 152. 233 SUCHNEK, D: Reforma skch benediktinskch klter v 11. stolet. In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 92. 234 SUCHNEK, D: Imperium et sacerdotium, s. 196. 235 Tamt, s. 195. 236 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 191. 237 Tamt, s. 192. 238 SUCHNEK, D: Imperium et sacerdotium, s. 193194. 239 Tamt, s. 193194.

32

klterech.240 Pozdji byl zreformovn i klter v Niederalteichu,241 kter zavedl

jihonmeckou reformu v opatstvch Tegernsee a Hersfeld.242 Dle se v skm

prostoru rozvinula tzv. lotrinsk reforma z kltera Gorze u Met,243 kterou

rovn pojil s tou clunyjskou zklad v eholi sv. Benedikta z Aniane.244 Do

gorzijskch zvyklost byly ale vneseny mstn kltern tradice.245 Nejvt

odlinost od clunyjsk reformy bylo, e Gorze nebylo nikdy v i autonomn

jednotkou. Vechny sk kltery, vetn Gorze, byly chrnny csaem246 a

diecznmi biskupy.247 Gorzijsk opat Immo reformoval s podporou csae

Jindicha II. kltery Prm a Reichenau.248 Dalm iitelem tto reformy se stal

opat Poppo z kltera Lorsch.249 Ten v roce 938 reformoval kltery Senones a

Moyenmoutier v dieczi Toul, a klter Saint-Die.250 Poppo spolen se svmi

ky il svj vliv i do ostatnch diecz.

Tetm proudem sk reformy byla tzv. lotrinsk smen observance,

kter erpala z lotrinsk a burgundsk reformy.251 Jejm iitelem byl ji

zmnn reformtor Poppo, kter podle n v roce 1020 reformoval dvojopatstv

Stablo-Malmedy.252 O 4 roky pozdji tak reformoval klter St. Maximin

v Trevru, matesk klter lotrinsk reformy.253 dn z tchto skch reforem

se ale nestala dominantn.254 Csa Jindich II. vak reformtory podporoval,

obdarovval je financemi a majetky a svoval jim k reform sv kltery.255

Jindich II. i nadle udroval kontakt s reformtory v Zpadofransk i. Opati

240 SUCHNEK, D. Reforma skch benediktinskch klter v 11. stolet. In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 88. 241 Tamt, s. 88. 242 SUCHNEK, D: Imperium et sacerdotium, s. 193194. 243 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv s. 102. 244 SUCHNEK, D. Reforma skch benediktinskch klter v 11. stolet. In: MATJEK, M. a kol: Benediktini ve stedovku, s. 87. 245 Tamt, s. 88. 246 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 103. 247 SUCHNEK, D. Reforma skch benediktinskch klter v 11. stolet. In: MATJEK, M. a kol: Benediktini ve stedovku, s. 87. 248 SUCHNEK, D: Imperium et sacerdotium, s. 194. 249 SUCHNEK, D. Reforma skch benediktinskch klter v 11. stolet. In: MATJEK, M. a kol: Benediktini ve stedovku, s. 88. 250 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 66. 251 SUCHNEK, D: Imperium et sacerdotium, s. 194. 252 SUCHNEK, D. Reforma skch benediktinskch klter v 11. stolet. In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 89. 253 SUCHNEK, D: Imperium et sacerdotium, s. 195. 254 SUCHNEK, D. Reforma skch benediktinskch klter v 11. stolet. In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 91. 255 Tamt, s. 89.

33

Odilo z Cluny a Bernard ze Seeonu mu na jeho pn poslali opisy mniskch

ehol a spis pro Jindichovu novou fundaci v Bamberku.256

Aby mohl lpe podpoit crkevn obnovu, svolal csa Jindich II. mnoho

synod a crkevnch snm, kterch se vtinou pmo astnil, a na kterch byly

eeny nejrznj crkevn otzky.257 Na synod v Ravenn v roce 1014 bylo

uzkonno nkolik novch knon, kter mimo jin radikln zvily vk

kandidt na rzn crkevn pozice, aby tak pedeli simonii a pedvn

crkevnch ad dtem.258 Dal synody vymtily simonii, manelstv kn a

nroky jejich potomk na crkevn majetky svch otc.259 Dle byl ustanoven

knsk celibt, kterm se vrazn zredukovalo rozdlovn crkevnho majetku

mezi knsk potomky.260 Na sklonku sv vldy Jindich II. nadchl pro kltern

reformu tak francouzskho krle Roberta Zbonho. Oba panovnci se v roce

1023 setkali v Ovid na Meuse za elem svoln velkho koncilu v Pavii.261

Ovem smrt Jindicha II. a papee Benedikta VIII. v roce 1024 tyto plny

ukonila.262

Clunyjsk opat Odilo pozvolna rozioval svoji reformu a udroval s csai

dobr vztahy. Ota III. mu daroval nkolik listin pro clunyjsk kltery a v roce

998 potvrdil listinu pro sk clunyjsk klter Peterlingen a jeho vlastnictv

pozemk v Colmaru a Huttenheimu.263 Tak csa Jindich II. brzy po sv

korunovaci potvrdil clunyjsk privilegia. Podle clunyjskch zvyklost Odilo

zreformoval klter sv. Viktora v enev,264 dar od csaovny Adelheid.265 Csa

Jindich II. v roce 1014 navtvil Cluny a svil mu mnoho dar, vetn

csaskch insigni a pozemk v Alsasku.266 Klter Cluny tm razantn zvil

svou velikost a vliv, a zaal se stvat budouc nadnrodn kongregac.267 Csa

Jindich III. (1017/10391056) se v roce 1043 oenil s Agnes z Poitou, dcerou

256 SUCHNEK, D. Reforma skch benediktinskch klter v 11. stolet. In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 90. 257 SUCHNEK, D: Imperium et sacerdotium, s. 207 258 Tamt, s. 212. 259 Tamt, s. 213. 260 Tamt, s. 215. 261 SMITH, Lucy M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 174. 262 SUCHNEK, D: Imperium et sacerdotium, s. 217218. 263 SMITH, Lucy M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 150. 264 Tamt, s. 185. 265 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 19. 266 Tamt, s. 19. 267 Tamt, s. 20.

34

vvody z Akvitnie,268 co pisplo k upevnn pout mezi a Cluny.

Soubn s rstem clunyjskho vlivu dolo k nrstu clunyjskho vlivu i v i.

Nejvt zsluhu na en tohoto vlivu ml Vilm z Volpiana (9621031), opat

kltera Fruttuaria, centra clunyjsk reformy. Do Fruttuarie zavtal v roce 1070

sk biskup Anno z Kolna (10561075) a odvezl s sebou 12 Vilmovch

mnich,269 aby zreformovali kltery Siegburg, sv. Pantaleona270 a ostatn

sk kltery, kter se pozdji rovn staly reformnmi centry.271 I nadle ale

zstaly majetkem diecznch biskup.272 Reforma si brzy zskala podporu

biskup a lechtic, kte Vilmovi z Volpiana svovali sv kltery.273

Klterem Fruttuaria se inspirovala i csaovna Agnes, matka csae Jindicha

IV. Prv ona v roce 1086 poslala do Fruttuarie 2 mnichy, kte pak dle jeho

zvyklost zreformovali jej klter St. Blasien, kter se pozdji stal dalm

centrem clunyjsk reformy ve Svat i msk.274 Kltery reformovan ze St.

Blasien ovem nebyly vzny pevnou kongregac, jako tomu bylo u Cluny.275

Vilm z Volpiana jet pozdji zreformoval klter Gorze, stedisko lotrinsk

reformy, kter se tak ocitlo v clunyjskch rukou.276 V roce 1073 bylo v i

zaloeno dal clunyjsk pevorstv Rggisberg v dieczi Lausanne.277 Jeho

reformtor, clunyjsk mnich Ulrich (10291093), kmotenec csae Jindicha

III.278 pot jet zavedl clunyjsk zvyklosti do vbskho kltera Grningen279

a dalch vbskch klter.280 Na pkaz pozdjho clunyjskho opata Huga,

Ulrich zaloil klter Zell ve Schwarzwaldu a v roce 1090 ensk klter

Bollschweil.281

268 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 45. Klter Cluny byl zaloen vvodou z Akvitnie. 269 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 98. 270 Tamt, s. 97. 271 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 194. 272 SUCHNEK, D. Reforma skch benediktinskch klter v 11. stolet. In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 101. 273 Tamt, s. 98. 274 BUCHMLLER, W. G. Cluny kult mnich piblen clunyjskho mtu (902 1109). In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 79. 275 Tamt, s. 79. 276 Tamt, s. 94. 277 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 194. 278 BUCHMLLER, W. G. Cluny kult mnich piblen clunyjskho mtu (902 1109). In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku Benediktini ve stedovku, s. 81. 279 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 195. 280 Tamt, s. 206. 281 BUCHMLLER, W. G. Cluny kult mnich piblen clunyjskho mtu (902 1109). In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku Benediktini ve stedovku, s. 81.

35

Dalm dleitm klterem na skm zem bylo opatstv Hirsau.

Akoli se dilo clunyjskmi zvyklostmi, nikdy nebylo podzenm clunyjskm

klterem.282 Vlastnk kltera hrab Albert z Calw povolal v roce 1069 mnicha

Vilma z kltera sv. Jimrama (10711091), aby se stal prvnm hirsauskm

opatem.283 Nov opat Vilm si ale pl, aby bylo Hirsau osvobozeno od

biskupskho dohledu. Podal proto reformtora Ulricha z kltera Zell o

sepsn clunyjskch zvyklost.284 Sm Vilm se tento soupis snail jet doplnit

a vysvtlit kad detail, kter by mohl bt nejasn.285 Nakonec Vilm z Hirsau

sepsal v roce 1075 vlastn soubor hirsauskch zvyklost, upraven podle

skch podmnek.286 Tento dokument byl nazvn Hirsauskou listinou.287 Tm

se Hirsau svilo pod ochranu crkve a zrove zstalo chrnno i panovnickm

dvorem.288 Mnii mohli svobodn volit opata, laick vlastnk hrab z Calw se

vzdal svho patrontu a do budoucna vykonval pouze funkci ochrnce.289

V roce 1075 si Vilm z Hirsau nechal hirsauskou listinu potvrdit papeem

ehoem VII.290 Z Hirsau se stalo sk centrum clunyjsk reformy. V dob

boje o investituru mlo Hirsau mnoho podzench klter, pedevm ve

vbsku, kter se staly centry odporu proti csai Jindichovi IV.291 Hirsau

reformovalo vce ne 120 klter ve Svat i msk292 a vce ne 20 novch

klter zaloilo.293 Na rozdl od Cluny vak tyto kltery nebyly nikdy zvisl

na Hirsau a opatu Vilmovi,294 ale pouze se dily hirsauskmi zvyklostmi.295

Opat Vilm, stejn jako opati v Cluny, kladl draz na oslavovn Boha a

duchovn rozvoj mnich. Tedy se umenila fyzick prce a naopak se zvil

282 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 196. 283 Tamt, s. 197. 284 BUCHMLLER, W. G. Cluny kult mnich piblen clunyjskho mtu (902 1109). In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku Benediktini ve stedovku, s. 81. 285 Tamt, s. 82. 286 KRGER, K: dy a kltery, s. 85. 287 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 198. 288 SUCHNEK, D. Reforma skch benediktinskch klter v 11. stolet. In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 96. 289 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 198. 290 Tamt, s. 200. 291 Tamt, s. 208. 292 BUCHMLLER, W. G. Cluny kult mnich piblen clunyjskho mtu (902 1109). In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku Benediktini ve stedovku, s. 80. 293 BUCHMLLER, W. G. Cluny kult mnich piblen clunyjskho mtu (902 1109). In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku Benediktini ve stedovku, s. 79. 294 Tamt, s. 102. 295 KRGER, K: dy a kltery, s. 86.

36

poet liturgie a modliteb.296 Fyzickou prci provdli lait brati a sluebnci.

Hirsau se dky sv slv a podpoe lechty stalo nejrespektovanjm skm

reformnm centrem.297

Velk reformtor Poppo ze Stabla byl nadle inn i za Jindichova

nstupce csae Konrda. Spolen se svmi ky reformoval mnoho skch

klter, vetn Echternachu, Weissenburgu a Limburku.298 Clunyjsk zvyklosti

byly uvedeny i do Rakouska do klter Gttweig, Lambach299 a Melk.300 V 70.

letech 11. stolet, v dob regentsk vld csaovny Agnes za jejho nezletilho

syna Jindicha IV., byla Svat e msk vrazn oslabena, co napomohlo

stle silnj pozici reformnho vlivu z Cluny a Fruttuarie.301

3.3. Monastick reforma v Itlii

Druh clunyjsk opat Odo byl, coby hlava vhlasnho kltera, nucen asto

cestovat mimo Cluny. Nejastji jeho cesty vedly do ma, kam se Odo za dobu

sv vldy vypravil vce ne 6krt.302 Skrze sv dobr vztahy s papei Janem XI.

(931935) a jeho nsledovnkem Lvem VII. (936939) zskal pravomoci

k reformm dalch klter podle clunyjskch zvyklost.303 Pape Lev Oda ve

30. letech 10. stolet povil reformou nkolika klter v m. lo o kltery

Montecassino a sv. Pavla za hradbami.304 Nov pak v m zaloil nkolik

dalch klter.305 Mimo jin tak dostal od papee povolen pijmat v Cluny

mnichy uprchl z jinch klter, a tak povolen mnichm z jinch kraj

pidvat se ke clunyjsk reform i v ppad, e by s tm jejich opati

296 SUCHNEK, D. Reforma skch benediktinskch klter v 11. stolet. In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 97. 297 Tamt, s. 95. 298 Tamt, s. 93. 299 BUCHMLLER, W. G. Cluny kult mnich piblen clunyjskho mtu (902 1109). In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 79 300 KRGER, K: dy a kltery, s. 86. 301 SUCHNEK, D. Reforma skch benediktinskch klter v 11. stolet. In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 100. 302 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform. s. 248. 303 BUCHMLLER, W. G. Cluny kult mnich piblen clunyjskho mtu (902 1109). In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 75. 304 BUCHMLLER, W. G. Cluny kult mnich piblen clunyjskho mtu (902 1109). In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 75. 305 Tamt, s. 75.

37

nesouhlasili. A to i pesto, e by tm poruili benediktinsk slib stlosti.306 Tato

papesk privilegia byla prvnmi z ady dalch vhod, kter byly klteru Cluny

z rukou pape udleny a zajistily prvn autonomii jejich klter a souhlas

s dalm enm clunyjsk reformy.307 Odo pozdji navzal spojen se

sentorem Alberichem II., nevlastnm bratrem pedchozho papee Jana XI.,

knetem a sentorem vech man.308 Odo s jeho podporou zaal v me a

okol prosazovat mylenky clunyjsk reformy. Brzy zreformoval kltery pi

mskch vpadovch cestch S. Lorenzo fuori le mura a S. Agnese fuori le

mura.309 Dalmi reformovanmi kltery byl St. Pietro al Ciel dOro v Pavii310 a

Farfa.311 Dle Odo zaloil klter Panny Marie na pahorku Aventinu, kter

slouil clunyjskm mnichm na cest do Itlie jako msto odpoinku.312 Ovem

tyto nov reformovan kltery se obvykle po Odov odjezdu opt vrtily ke

starm zvyklostem.313

Dalm opatem, kter pokraoval v reform italskch klter, byl

Majolus. Jeho podporovatel, mskonmeck csa Ota I. Velik a jeho

manelka Adelheid Burgundsk, mu v roce 966 darovali kltery Sant

Apollinare v Classe v Ravenn a St. Pietro al Ciel dOro, kter upadl po reform

Majolova pedchdce Oda.314 Majolus odtud odvezl ostatky sv. Petra a Pavla a

uloil je v Cluny.315 Od roku 967 bylo s Cluny spojeno opatstv St. Majolus

v Pavii, kter se v 11. stolet samo stalo centrem clunyjsk reformy.316

S podporou csaovny Adelheid Majolus v roce 971 zaloil klter San Salvatore

v Pavii.317 Clunyjsk zvyklosti se uchytily tak v dalch italskch klterech, ke

kterm csa pidal i nleit majetky a dary. Majolovi byl v m nabdnut,

nejsp na podnt csaovny Adelheid, ad csaskho ministra pro zleitosti

mnich, funkce nikoli nepodobn t, kterou vykonval svat Benedikt z Aniane

306 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 88. 307 Tamt, s. 88. 308 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 67. 309 Tamt, s. 67. 310 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 64. 311 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 12. 312 Tamt, s. 12. 313 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 248. 314 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 17. 315 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 117. 316 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 248. 317 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 1617.

38

za vldy Ludvka Pobonho.318 Ovem Majolus, kter byl svmi souasnky

obdivovn jako skromn a pokorn bo sluebnk, tuto vysokou funkci

odmtl.319 Po smrti csae Oty I. se na Majola obrtil jeho syn Ota II. a zamlel

ho dokonce ustanovit papeem. I tato nabdka byla vak skromnm Majolem

odmtnuta.320

Stejn jako jeho pedchdce Odo, musel i tvrt clunyjsk opat Majolus

hodn cestovat, navtvovat sv reformovan kltery a udrovat dobr vztahy

s csaem a dalmi panovnky. V lt v roce 972 byl v alpskch prsmycch pi

nvratu z italsk vizitace na most v Orcires321 pepaden loupeivmi Maury,

kte mli sv stanovit na kopci Freinet v La Garde.322 Majolus, zrann a

spoutan okovy, musel poslat do Cluny prosbu o vkupn ve vi 1000

stbrnch liber.323 Mnii okamit sesbrali sv veker cennosti a uspodali

sbrku mezi dobrodinci, aby potebnou stku sehnali.324 Majolus se tedy

nakonec v podku vrtil zpt do Cluny. Provenslsk vvoda Vilm II., za tento

bezbon in, uspodal na Maury trestnou vpravu a pobil je. Pak jet

shromdi nkolik lechtic, se ktermi dobyl maurskou pevnost Freinet.325

Majolus dle il clunyjskou reformu hlavn v Provence a Itlii, zreformoval

kltery ve svm rodnm Valensole a na ostrov Lrins, lecmu proti

pobenmu mstu Cannes.326 Dle byla reforma pijata v Ravenn, Pavii a i

v samotnm m. Do Cluny stle proudilo mnoho dar od laickch lechtic a

panovnk, i od duchovnch osob.

Tak Majolv nstupce, opat Odilo, patil k pednm osobm csaskho

dvora a asto se astnil dleitch csaskch rozhodnut.327 V letech 998

1000 na jeho dost csa Ota III. obnovil dren pozemk kltera Ciel d' Oro,

dren a imunitu opatstv St. Majolus v Pavii s vekerm jeho majetkem,328 a

poslze i potvrdil prva a imunitu kltera San Salvatore, kter byl zaloen

318 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 74. 319 Tamt, s. 74. 320 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 17. 321 Tamt, s. 17. 322 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 75. 323 Tamt, s. 75. 324 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 135136. 325 BLOCH, Marc: Feudln spolenost, Praha, Argo, 2010, s. 29. 326 KAMENK, M: Burgundsko kraj mnich, s. 76. 327 DRKA, V: Djiny Burgundska, s. 165. 328 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 150.

39

s podporou csaovny Adelheid.329 Odilo zavedl clunyjsk zvyklosti tak do

csaskho kltera Farfa, s jeho opatem udroval blzk kontakty.330 Tento

klter ovem nikdy nebyl Odilovi podzen.331 Od csae Oty III. dle zskal

klter sv. Marie v Pavii.332 Odilo zavedl clunyjsk zvyky i v opatstv La Cava u

Salerna, kter se postupn dky mnoha papeskm privilegim od pape

ehoe VII., Urbana II. a Pascala II. naprosto osvobodilo od zasahovn

svtskch zjm a stalo se centrem italsk monastick reformy v severn

Itlii.333 V roce 1001 v Ravenn potvrdil klteru St. Apollinare v Classe vynt

z biskupskho a dren jeho majetk.334 Odilo udroval dobr vztahy i

s nstupcem Oty III., Jindichem II. Od novho csae Konrda dostal klter

Bremen Novale v Piemontu, kde ustanovil opatem svho synovce.335 Stejn

jako jeho pedchdci Majolovi, i opatu Odilovi byl od papee nabdnut

vznamn post lyonskho arcibiskupa, kter Odilo rovn odmtl, co ovem

papee nemlo rozladilo.336

3.4. Monastick reforma ve pan lsku

V 11. stolet byl ji vliv kltera Cluny a jeho opata Odila natolik

rozvinut, e se mohl penst do zatm reformou nedoten zem. Takovou

zem bylo panlsko. V t dob tam probhala reconquista zem zabranch

Maury. Jedinm kesanskm zemm na Pyrenejskm poloostrov po

obsazen njezdnky, byla Galicie, Asturie a Kantbrie.337 panlt krlov

vyslali sv prosby o podporu reconquisty do reformovan a mocensky

stabilizovan Francie. Cluny proto podpoilo vce ne dvacet vojenskch vprav

na osvobozen panlska.338 Clunyjsk reforma se mohla ve panlsku rozit

329 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 151. 330 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 249. 331 Tamt, s. 249. 332 DRKA, V: Djiny Burgundska, s. 165. 333 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 249. 334 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 151. 335 Tamt, s. 152. 336 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 164. 337 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 90. 338 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 55.

40

dky podpoe panlskho krle Sancha I. Velikho (10001035). Ten chtl,

pot, co dobyl zpt mnoho mst zabranch Maury, obnovit ivot v tamnch

klterech.339 Podal tedy opata Odila o vysln nkolika clunyjskch mnich

do panlska, aby panlsk mnichy vzdlvali v benediktinskch zvyklostech

a nov form liturgie.340 panlsk mnichy naopak poslal do Cluny.341 Jednm

ze panl, kte sbrali zkuenosti v Burgundsku, byl mnich Paternus, kter se

stal ve 20. letech 11. stolet opatem prvnho clunyjskho kltera na

panlskm zem San Juan de la Pea v Aragonu. Ten byl obdarovn mnoha

privilegii342 a stal se mateskou fundac pro adu dalch panlskch klter.

Clunyjsk vliv se pozvolna il a krl Sancho ho bohat podporoval. V roce

1030 poslal do Cluny mnostv stbra, kter bylo pouito pro vybaven

klternho kostela.343 Dalm klterem, kter byl podzen benediktinsk

reform byl klter Ona v Kastilii, kde sm Paternus ustanovil opata.344 Ona

dostal krlovskou listinu, dky kter mohli mnii svobodn volit svho opata,

kter ml nad klterem neomezenou moc. Mohl pijmat i vyhnat mnichy,

nemohl bt sesazen a bez jeho souhlasu nemohl nikdo, ani krl i biskup, do

kltera vstoupit.345

Ovem klterem, kter za clunyjsk podpory nejvce zazil v cel

slv, byl klter Santiago de Compostella. V roce 813 byl na tomto mst

objeven hrob apotola Jakuba Starho.346 Pozdji byl na hrob postaven kostel

a mal klter s nzvem Campus Stellae (Hvzdn pole).347 Toto jmno se

pozdji zkrtilo na Compostella.

Klter se brzy za neutuchajc clunyjsk podpory stal clem slavn

starobyl poutnick stezky.348 Cesta do Compostelly vedla pes severn

panlsko, Kastilii, Len a Galicii.349 Od 11. stolet se na tuto cestu kad rok

vydvaly zstupy poutnk. Sm Odilo ale Compostellu nikdy nenavtvil.350 Aby

339 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 191. 340 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 92. 341 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 56. 342 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 191. 343 WILLIAMS, John. Cluny and Spain. Gesta, No. , 1988, 93-101, s. 93 344 SMITH, L. M: The Early History of the Monastery of Cluny, s. 192. 345 Tamt, s. 192. 346 KRGER, K: dy a kltery, s. 112. 347 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 72. 348 Tamt, s. 71. 349 Tamt, s. 70. 350 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 93.

41

cesta mohla bt co nejvc bezpen, reformovan kltery daly, spolen

s podporou bohatch poutnk, vybudovat lep cesty, mosty, kaple a zjezdn

hostince.351

Krl Sancho I. Velik v roce 1035 zemel. Jeho syn Ferdinand I. Kastilsk

(10351065) v roce 1038 piznal Cluny ron tribut 1000 muslimskch minc

jako odmnu za pomoc pi reconquist.352 V Cluny mu za to byly vylenny

zvltn liturgick oslavy.353 Ferdinand I. podporoval Cluny i za vldy novho

opata Huga v polovin 11. stolet a clunyjsk reform svil mnoho dalch

krlovskch klter. Clunyjt mnii se stvali biskupy v dleitch mstech

Pamplon, Sagonte, Sgovii a Braze.354 Ferdinand I. zemel v roce 1065 a i

si rozdlili jeho ti synov. Sancho II. ovldl Kastilii, Alfons VI. Len a nejmlad

Garcia Galicii, kter zahrnovala i klter Santiago de Compostella.355 Sancho a

Alfons spolu bojovali o dal zem.356 Alfonso byl poraen a uvznn, ale po

Sanchov smrti v roce 1072, se opt vrtil na trn.357 Ke sv i pidal

Sanchovu Kastilii a nsledn jet od bratra Garcii zskal Galicii a stal se tak

nejmocnjm kesanskm vldcem ve panlsku.358 S Alfonsovou podporou

mohlo Cluny rozit svj vliv v severnm panlsku. Alfons podporoval reformu

zdejch klter, a pedevm tch, kter stly na stezce do Santiago de

Compostella.359 Krom krlovskch dar bylo Cluny podporovno i bohatmi

lechtici.360 Hugo v roce 1075 reformoval laick kltery San Salvador de

Bilarfreda a San Zoil de Carrin o rok pozdji.361 V roce 1075 se Alfonsovm

poradcem stal clunyjsk mnich Robert.362

V roce 1077 se opat Hugo poprv vydal do panlska. Krl Alfons VI.

pro Cluny pi tto pleitosti zdvojnsobil pvodn ron cenzus svho otce na

2000 talent.363 Hugo z jeho dar velkoryse rozil clunyjsk budovy364 a navc

351 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 93. 352 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 74. 353 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 217. 354 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 92. 355 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 74. 356 Tamt, s. 74. 357 Tamt, s. 74. 358 Tamt, s. 74. 359 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 75. 360 Tamt, s. 73. 361 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 227. 362 Tamt, s. 228. 363 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 227. 364 WILLIAMS, J: Cluny and Spain, s. 94

42

od Alfonse dostal k reform starobyl opatstv Sahagn mezi Burgosem a

Lenem, kter bylo klovm klterem na poutnick stezce do Compostelly.365

Sahagn byl reformovn v roce 1080 podle clunyjskho vzoru.366 Jeho opatem

byl jmenovn clunyjsk mnich Bernard, kter postupn zreformoval asi 50

dalch klter a opatstv.367 Mezi n patily mimo jin kltery San Isidoro de

las Dueas, San Juan Battista de los Eremita, Santa Maria de Njera a San

Coloma de Burgos.368 Od laickch lechtic pijal k reform rodinn kltery

jako napklad San Pedro de Mazuecos a San Pedro de las Dueas.369 V dob

sahagnsk reformy dostal opat Bernard od papee ehoe VII. listinu

potvrzujc svobodnou volbu opat a adu dalch privilegi, dky kterm se ze

Sahagnu stala panlsk obdoba Cluny.370 Dky Sahagnu byl poslen i vliv

samotnho Cluny, se kterm opat Bernard ze Sahagnu udroval kontakt,371

stejn jako i s reformnm papestvm.372 Krl Alfons VI. v roce 1085 dobyl od

Maur dleit msto Toledo a jako prvnho toledskho arcibiskupa ustanovil

prv Bernarda ze Sahagnu.373 V roce 1080 ustanovil koncil v Burgosu

prostednictvm Alfonse VI., Cluny a papee ehoe VII., e pvodn

mozarabsk liturgie bude beze zbytku nahrazena liturgi latinskou.374 Dalmu

upevnn vztahu mezi panlskem a Cluny napomohl tak satek Alfonse VI.

s Konstanci Burgundskou, nete clunyjskho opata Huga.375 Clunyjsk vliv se

ve panlsku rozioval pedevm dky novm reformnm centrm, kter je

roziovaly v dalch klterech, ale pesto nebyly Cluny podzeny.376 Krom

klter Fleury a Cluny navc ve panlsku rozil svj vliv tak marseillsk

klter Sv. Viktora, kter byl na Pyrenejsk poloostrov uveden prostednictvm

papee ehoe VII.377 V roce 1088 Sv. Viktor zskal toledsk klter San

Servando a zreformoval ho podle clunyjskho vzoru.378

365 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 75. 366 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 239. 367 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 76. 368 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 227. 369 Tamt, s. 232. 370 Tamt, s. 241. 371 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 76. 372 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 243. 373 WILLIAMS, J: Cluny and Spain, s. 93 374 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 228. 375 Tamt, s. 231. 376 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 95. 377 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 219. 378 Tamt, s. 244.

43

tdr kadoron cenzus, kter pichzel ze panlska, byl pouit

pedevm na stavbu Hugova novho velkho kostela, kter se zaal stavt

v roce 1088.379 Bez tto panlsk podpory by jeho stavba byla jen tko

provediteln. V roce 1090, pi druh nvtv opata Huga ve panlsku, mu

krl Alfons VI. znovu potvrdil platbu ronho tributu ve vi 2000 talent a

k tomu pidal mnoho bohatch dar.380 Opat Hugo po nvratu do Cluny vydal

vyhlku Statuta sancti Hugonis (Statuta sv. Huga), ve kter uvedl, e za

prostedky pro stavbu novho kostela vd prv krli Alfonsovi VI.381 Ten byl

za sv bohulib iny vce vzpomnn v clunyjsk liturgii.382

3.5. Monastick reforma v Anglii

Aby mohla bt pedstava o rozsahu clunyjskho vlivu pln, zbv se

jet zmnit o monastick reform v Anglii. Ta byla posledn zem, do n Cluny

pineslo sv reformn vlivy. Vtina anglickch klter byla zpotku

reformovna spe podle gorzijskch zvyklost.383 Clunyjsk vliv se rozil do

Anglie prostednictvm kltera Fleury, kter zreformoval klter Westbury-on-

Trym, a benediktinskou eholi postupn pevzaly vechny anglick kltery.384

Kltern zvyklosti byly pitom odvozeny z clunyjskch i gorzijskch tradic.385

Klter Fleury zskal v Anglii velk vliv a v roce 942 se jeden z fleuryjskch

mnich dokonce stal arcibiskupem v Canterbury.386 Reformovan kltery

spadaly pod ochranu anglickho krle, kter je podporoval pozemkovmi i

finannmi dary a svoval jim dal kltery k reform. V roce 970 byl na

shromdn opat a abaty ve Westminsteru vyhlen jednotn kodex

379 WILLIAMS, J: Cluny and Spain, s. 95. 380 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 32. 381 WILLIAMS, J: Cluny and Spain, s. 94 382 WILLIAMS, J: Cluny and Spain, s. 94 383 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 65. 384 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 106. 385 Tamt, s. 106. 386 Tamt, s. 104.

44

zvyklost pro anglick kltery, znm jako Regularis Concordia, kter rovn

vychzel z lotrinsk i clunyjsk tradice.387

Samotn Cluny se o Anglii dlouhou dobu nezajmalo, jeliko to z pohledu

burgundskho kltera, byla pli vzdlen zem, nad kterou by nemohl mt

dohled.388 Opat Hugo opakovan odmtl dost krle Vilma I. Dobyvatele o

uveden reformy do anglickch klter, akoli se krl nabdl za kadho

clunyjskho mnicha zaplatit 100 stbrnch liber ron.389 Prvnm anglickm

klterem reformovanm pmo z Cluny se v roce 1077 stalo nov zaloen

opatstv Lewes v jin Anglii.390 Jeho zakladatel normansk hrab Vilm

z Varenne Cluny osobn navtvil a podal opata Huga o mal poet mnich,

kte by anglick mnichy seznmili s clunyjskmi zvyky. Hugo nakonec po

dlouhm nalhn vyslal do Lewes malou skupinu mnich a jednoho z nich

ustanovil opatem. Za to se hrab Vilm z Varenne zavzal poslat do Cluny

stku 50 anglickch solid ron.391 Opatstv Lewes se nakonec stalo jednm

z hlavnch klter velk clunyjsk kongregace a samo podle clunyjskch

zvyklost reformovalo dalch 30 klter.392 Mezi nimi napklad kltery

Wenlock kolem roku 1080, Bermondsey v roce 1082, Castle Acre 1089,

Pontefract 1090 a Thetford 1104.393 Do konce Hugovy vldy bylo v Anglii

reformovno nejmn 36 clunyjskch klter a nkter z nich se samy stvaly

novmi reformnmi centry.394 Anglick krl Jindich I. v roce 1131 pro Cluny

ustanovil ron cenzus 60 marek z Londna a 40 marek z Lincolnu395 a tm

vydatn pispl ke stavb Hugova velkho klternho kostela. Monastick

reforma z kltera Cluny byla v t dob u spn zavedena a konsolidovna,

tedy mohla nastoupit reforma nov, tkajc se sporu papestv s csaskou

moc.

387 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 106. 388 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, 106 389 Tamt, s. 106 390 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 97. 391 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 106. 392 KRGER, K: dy a kltery, s. 87. 393 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 107. 394 Tamt, s. 107. 395 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 32.

45

4. Gregorinsk reforma

4.1. Opat Hugo ze Semuru

Po smrti opata Odila v roce 1049 byl do adu novho opata zvolen

dosavadn clunyjsk velkopevor Hugo ze Semuru (10241109). Ten se ve

vku pouhch 24 let stal jednm z nejmladch, a zrove i nejdle vldnoucch

opat. Jeho vlda trvala 60 let, a bhem n se na papeskm stolci vystdalo

devt pape, a na skm trnu ti csai.396 Jeho vlda byla dynamick dky

vrazn expanzi clunyjsk reformy do ostatnch zem a neklidn situaci v m.

Na konci jeho vldy patilo ke Cluny na 2 000 klter rozmstnch tm po

cel Evrop.

Hugo se narodil jako nejstar syn burgundskho hrabte ze Semur-en-

Brionnais. Dtstv strvil v clunyjskm kltee Saint-Marcel-ls-Chalon. Pak

v 15ti letech vstoupil do novicitu v Cluny,397 kde tak sloil dov sliby a kde

byl nakonec, dky sv zbonosti a vynikajcm vdm schopnostem, opatem

Odilem jmenovn velkopevorem.398 V dob svho jmenovn opatem navc

psobil jako vyslanec u csaskho dvora. Ve stejnm roce, kdy se Hugo ujal

opatskho adu, tedy v roce 1049, se v m usadil na papesk stolec Lev

IX., velk crkevn reformtor. Cluny bylo v t dob jednotnou, silnou a

nezvislou kongregac, jej opat Hugo ml tm neomezen vliv. Po celou

dobu sv vldy udroval dobr vztahy s papei a csai, kte Cluny podporovali.

S csaem Svat e msk Jindichem III. spolupracoval jet jako

velkopevor a Odilv vyslanec u csaskho dvora v Koln.399 Sm Jindich III.

ho ostatn v roce 1051 podal, aby se stal kmotrem jeho novorozenho syna,

budoucho Jindicha IV.400

Za vldy opata Huga clunyjt mnii i nadle reformovali nov kltery.

V Saintonge bylo v roce 1050 zreformovalo pevorstv Notre-Dame de

396 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 60. 397 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 92. 398 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 24. 399 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 93. 400 LUNCH, Joseph H. Hugh I. of Cluny's Sponsorship of Henry IV: Its Context and Consequences. Speculum, . 4, 1985, 800-826, s. 801.

46

Barbezieux,401 V letech 10541059 postavil hrab z Nevers klter La-Charit-

sur-Loire, kter Cluny nsledn vnoval, a kter se stal jednm z jeho nejvtch

reformnch center, dky nmu se mohly clunyjsk zvyklosti rozit do kltera

Saint-tienne v Nevers v roce 1068, v roce 1075 do Smely, 1106 do Saint-

Honor a 1109 do Donzy-le-Pr. Dal fundace se rozvinuly i v Auvergne, kde

Cluny dostalo do sprvy mimo jin kltery Sauxillanges a Mozac. V Mconu

byly reformovny kltery Berz, Saint-Gengoux, Lugny a Charolles. Dal

kltery si poddil i v Akvitnii a Languedoku. Od francouzskho krle Filipa I.

Hugo dostal v roce 1075 klter Pont-aux-Moines. Dle jet klter Szanne

v Champagne, a Montrot 1080 a v roce 1090 Mousy-le-Neuf.402

m vce podzench klter Cluny mlo, tm vc vzrstalo jeho

bohatstv. Matesk klter kongregace byl i nadle zsobovn bohatmi dary

klter, kostel a pozemk. Ron putovalo do Cluny nepebern mnostv

poplatk a destk od podzench klter v cel Evrop. K tomu jet

anglick a kastilsk a lensk krl odvdli tdr ron cenzus.

V krlovstv Kastilie a Lenu Hugo pinesl clunyjsk zvyklosti do klter

Njera, Palencia, Villaverde, Carrin a v roce 1080 do opatstv Sahagn. To

ovem nevstoupilo do clunyjsk kongregace.403 Podlel se tak na stavb

poutnickch cest do kltera Santiago de Compostella. Za Hugovy vldy se

monastick reforma rozila i do Anglie, kter do t doby clunyjskm opatm

unikala. Na opakovan dosti anglickho krle Vilma I. Dobyvatele Hugo

v roce 1077 vyslal nkolik mnich do novho kltera St. Pancrace of Lewes

v Sussexu, kter poslze sm zakldal dcein kltery.404 Pot byly

reformovny dal kltery St. Peter and Paul v Montacure v Sommersetu,

Bermondsey v Surrey 1089, Deventry v Northampshire.405 Mnoho klter bylo

reformovno i ve Svat i msk a samy se pak staly centry monastick

reformy. Mezi nimi to byly napklad Einsideln ve vcarsku a kltery Hirsau a

Zelle ve Schwarzwaldu.406 Vtina opatstv se po svm podzen Cluny

automaticky stala pevorstvmi. Existovaly ovem i vjimky. Pokud lo o

401 PACAUT, Marcel: Dzieje Cluny, Krakw, Tyniec, Wydawnictwo Benedyktynw 2010, s. 221. 402 Tamt, s. 220221. 403 COWDREY, H.E.J: Cluniacs and gregorian reform, s. 231. 404 PACAUT, M: Dzieje Cluny, s. 226. 405 Tamt, s. 226. 406 Tamt, s. 227.

47

mimodn vznamn a starobyl kltery, mohly si zachovat status opatstv.407

K tmto klterm nleely Moissac a Vzelay, kter se ke clunyjsk

kongregaci pipojily samy. Udrely si tak sv prva, a vytvely sv zvisl

pevorstv, ale clunyjsk opat ml svrchovan prvo potvrdit volbu jejich

opata.408

Dky svmu vlivu a neskonalmu bohatstv se Cluny muselo opakovan

brnit neptelm ze strany laik i duchovnch, kte toili na jejich majetky. Asi

nejvznamnjmi z tchto neptel byli pni z Brancionu, kte sdlili nedaleko

samotnho Cluny, a navzdory opakovanm exkomunikacm, podnikali loupeiv

njezdy a plundrovali kltern majetky.409 Krom laickch pn mlo Cluny

dlouhodob problmy i s mstnmi biskupy, pedevm s biskupem z Mconu.

Spory se ponejvce tkaly prv a destk z clunyjskch kostel, lecch

v Mconu, kter by mly nleet biskupovi.410 Ovem Cluny tyto farnosti

spravovalo samostatn a samo z nich i pobralo pjmy. Biskup se v tto vci

nkolikrt obrtil na papee, ale jeliko opat Hugo udroval s papei dobr

vztahy, biskup zdkakdy doshl npravy. Cel udlost dokonce eskalovala

fyzickmi toky na papeskho legta, po kterch byli vinci exkomunikovni.411

V roce 1073 se novm papeem stal eho VII. Huga s tmto papeem

pojilo star ptelstv jet z doby, kdy oba jako papet legti cestovali po

evropskch panovnickch dvorech. Po svm zvolen papeem eho znovu

potvrdil Cluny veker privilegia a povoval je reformami vznanch klter.

Ovem ve vci sporu s Mconskm biskupem se asto stavl na stranu biskupa

a dal po clunyjskch mnich, aby se s nm usmili.412 Pape eho tak

nelib nesl, e se opat Hugo dostavil do ma pouze tikrt za celou svoji vldu.

To bylo opravdu podivn, zvlt, pokud, jak ji bylo eeno, Huga a ehoe

pojilo dlouhodob ptelstv, a Hugovi pedchdci mli ve zvyku jezdit do ma

pravideln.

V roce 1095 pape Urban II., bval clunyjsk mnich, vnoval Hugovi

vznamn insignie a odv pro biskupa (mitru, dalmatiku, rukavice a sandly)413

407 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 41. 408 Tamt, s. 41. 409 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 111. 410 PACAUT, M: Dzieje Cluny, s 260 411 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 111. 412 PACAUT, M: Dzieje Cluny, s. 260. 413 Tamt, s. 231.

48

a jet nkolikrt zopakoval clunyjsk privilegia. Pozdji tak definoval hranice

zem, kter mlo bt spravovno pouze klterem Cluny a jeho opatem, a

ustanovil, e dn biskup nesm svtit, ani slouit mi v Cluny nebo

clunyjskch klterech bez svolen opata nebo velkopevora.414 Novicov

z clunyjskch klter skldali sv sliby v Cluny pmo opatu Hugovi. Spolu se

vzrstajc moc clunyjsk kongregace nastalo i znateln sociln zlepen

v bnm klternm ivot. Mnii z natolik mocnho a bohatho kltera,

jakm bylo Cluny, postupem asu vce opoutli psn asketick zpsob ivota,

m dolo u jistmu uvolnn clunyjskch zvyklost. Mnii se zaali lpe oblkat

a dostvalo se jim i bohatho jdla.415

Toto uvolnn se ovem nijak neodrazilo na clunyjsk liturgii Opus Dei.

Prv naopak. Modlitby se vedly skoro neustle ve dne i v noci. Na prvn denn

bohosluby vigilie mnii vstvali v lt v pl jedn rno, a v zim ve dv

hodiny.416 Navil se i zpv alm. alt obsahoval celkem 150 alm.

Benedikt z Nursie doporuoval pezpvat denn 37 alm, aby byl cel alt

pezpvm za tden. Reformtor Benedikt z Aniane ovem nadil za den

pezpvat 137 alm.417 Tento standard platil u od as opata Odila. A jeho

nstupci tento poet jet zvyovali, a nakonec clunyjt mnii zpvali denn

250 alm.418 Ped jednotlivmi bohoslubami se navc krom zpvn alm

konaly i pmluvy, modlitby za panovnka, opata, svtce, dontory419 a zesnul

kesany.420 Celkov se liturgie prodlouila zhruba na trojnsobek pvodn

dlky. Tuto a pehnanou horlivost lze jen obtn vysvtlit. Nabz se monost,

e Cluny mlo maximln snahu svmi nekonenmi modlitbami zajistit mr a

spasit vechny due, kter se na nj kdy obrtily. To ovem nebylo v jejich

silch.

Hugovy vldy se v 70. letech 11. stolet citeln dotkl spor o investituru

veden jeho dvma ochrnci, papeem ehoem VII. a csaem Jindichem IV.

Hugo se astnil klovho okamiku tohoto sporu, kterm bylo jednn papee

a csae v hradn pevnosti Canossa v roce 1077, kde fungoval jako prostednk

414 PACAUT, M: Dzieje Cluny, s. 231. 415 Tamt, s. 233. 416 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 119. 417 Tamt, s. 120. 418 Tamt, s. 120. 419 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 100. 420 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 58.

49

a usmiovac prvek.421 Hugo za sebe a svj klter zachovval neutralitu, akoli

ostatn kltery, pedevm sk reformn vtev v kltee Hirsau, stla na

stran papee. Jet v roce 1077, po ukonen sporu, vnoval eho VII.

Hugovi tosknsk klter San Benedetto v Polirone, aby ho Hugo zreformoval

podle clunyjskch zvyklost.422 Tento klter pvodn nleel hrabnce Matyld

Tosknsk, jedn z nejvtch ehoovch podporovatelek, na jejm hrad

Canossa jednn probhalo.423

Nejvznamnj zmnou, kterou Hugo bhem sv opatsk vldy provedl

v klternm komplexu, byla vstavba novho opatskho chrmu, pozdji

nazvanho Cluny III. Dva pvodn kostely byli ji prostorov nevyhovujc a

neschopn pojmout obrovsk zstupy poutnk. Nov stavba monumentlnch

rozmr mla vyjdit velikost a slu, kterou clunyjsk kongregace v t dob

oplvala. Opat Hugo stl v ele nejmocnjho klternho uskupen sv doby.

Nov opatsk kostel se zaal stavt v roce 1088, kdy bylo Hugovi u 65

let. Stavba trvala 20 let a byla financovna, mimo jin, i tdrou finann

podporou mnoha evropskch panovnk a vlivnch lechtic. Krl Alfons VI.

Kastilsk klteru ron vyplcel cenzus 2 000 kus zlata. Dal krl Jindich I.

Anglick zase od roku 1131 odvdl ron cenzus 60 marek z Londna a 40

marek z Lincolnu.424 Jindichova dcera csaovna Matylda nechala pro nov

kostel vyrobil zvony. U v jnu 1095 clunyjsk pape Urban II., cestou na koncil

v Clermontu, kde vyhlsil prvn kovou vpravu, vysvtil olte v apsid.425

Dal pape Inocenc II. mohl v roce 1130 vysvtit cel kostel.426 Dokonen

kostel se stal nejvt crkevn stavbou tehdejho kesanskho svta. Ml

obrovskou hlavn lo s jedencti arki, dvojitmi postrannmi lodmi a dvma

transepty. Zakonen byl apsidou, ze kter paprskovit vybhalo pt dalch

kapl. Hlavn lo byla 260 stop dlouh a 92 stop vysok. Nad n nechal Hugo

postavit dvojitou arkdu. Hlavice sloup byly bohat vyzdobeny rostlinnmi a

figurlnmi motivy. Velk transept byl opaten temi vemi.427 Ve stedu ken

druhho transeptu stla pouze jedna v tzv. Lampov v (Clocher des 421 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 93. 422 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 249250. 423 Tamt, s. 249. 424 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 32. 425 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 100. 426 Tamt, s. 100. 427 Byly to V svcen vody (Clocher de lEau Bnit) na jihu, Bisansk v (Clocher de Bisans) (zvonice) na severu a Krov v (Clocher du Choeur) v samm stedu ken.

50

Lampes). Nad hlavnm oltem visely ve zlat ndob ve tvaru holubice ostatky

svatch. Cel prostor kostela byl osvtlen 300 okny. 428

V dob Hugovy smrti v roce 1109 Cluny vlastnilo nespoetn mnostv

klter ve Francii, Anglii, panlsku, Itlii, Svat i msk, na zem dnen

Belgie a reforma se zvolna ila i do Skandinvie.429 Celkov mla clunyjsk

kongregace tm 2 000 klter s 10 000 mnichy. Kad mnich ml navtvit

matesk klter Cluny alespo jednou za ivot.430

4.2. Boj o investituru

Nyn, kdy u byla monastick reforma bezpen zakoenna

v crkevnm povdom, nastal as pro novou reformu, kter by povstala ze

zkladu tto pedel reformy a zashla nejen kltery, ale i crkev samotnou.

Z tohoto zkladu vyvstal jeden vznamn spor. Hlavn otzka tohoto sporu se

tkala snahy o spn vypodn ve vci laick investitury, co znamenalo,

e vysok crkevn posty byly obsazovny kandidty, kter urili svtt velmoi

a panovnk. Reformtoi v ele s papei si pli navrtit papestv moc a presti,

kterou dle jejich mnn oplvalo v dvjch dobch. Pli si opt prosadit

vlastn svobodn volby na vysok crkevn posty,431 jako i odstrann

simonie432 a knskho konkubintu. Chystali se toho doshnout prosazenm

norem, kter by naizovaly knsk celibt a povinn spolen ivot eholnk.

Pedevm otzka laick investitury vedla v 70. letech 11. stolet ke sporu

mezi papeem ehoem VII. (zemel 1085) a krlem, a pozdjm csaem

Svat e msk Jindichem IV. (10501106). Panovnk Svat e msk,

coby nslednk Karla Velikho, uplatoval sv prvo podlet se na volb novch

vysokch duchovnch i opat. Ovem, z pohledu papee, jako nslednka

428 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 33. 429 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 40. 430 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 127. 431 FRANZEN, A: Mal crkevn djiny, s. 135. 432 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 39.

51

svatho Petra,433 byl panovnk, jakkoliv mocn, stle jen pouh laik, kter by do

crkevnch zleitost neml zasahovat. kolem gregorinsk reformy bylo

osvobozen crkve od tchto laickch vmovn.434 Lid tehdej doby byli

podzeni dvoj autorit.435 Pozemsk, kterou zastupoval laick panovnk, a

duchovn, kterou naopak zastupoval pape se svm vysokm duchovenstvem.

Panoval obecn nzor, e duchovenstvo m vt moc, ne laick lechta.436

Panovnkovi ovem byla jeho autorita vnovna Bohem, a proto mohl v urit

me zasahovat do crkevnch zleitost. Csa Jindich III. (10171056), otec

Jindicha IV., toto privilegium dovedl k dokonalosti tm, e sesadil ti papee a

jmenoval dokonce tyi.437

Csa Jindich IV. jako dt ztratil otce, tedy, a do jeho pevzet vldy

v roce 1065, za nj vldla jeho matka csaovna Agnes z Poitou jako regentka.

V t dob ovem sk lechta zskala znanou nezvislost na panovnkovi.

Jakmile Jindich IV. nastoupil na trn, hodlal ve pizpsobit situaci, za kter

vldl jeho otec.438 Ale lechta se brnila ztrt sv nezvislosti. Dal pote

nastaly v roce 1073, kdy se proti Jindichovi IV. vzbouila sask knata439 a

v m se na papesk stolec posadil eho VII., energick reformtor a

sympatizant clunyjsk reformy, jeho velkm pnm bylo ukonit proces

sekularizace a osvobodit crkev od zsah csask moci. U v roce 1075

zformuloval svj program na zmnu do dokumentu Dictatus papae, ve kterm

vyhlsil, e pape je nejvy hlavou kesanstva, me zasahovat do prv

biskup a je postaven i nad krle a csae, kter, pokud by to bylo nezbytn,

me i sesadit. 440

Prvotn dvod celho sporu vznikl kvli obsazen arcibiskupstv v Miln.

Pro oba mue to mlo velkou dleitost, jeliko dosazen svho kandidta do

Milna znamenalo ovldnut vhodn politick pozice v Lombardii.441 Jindich

IV. se v roce 1075 vzbouil proti Dictatu papae a vyslal do Milna svho

433 BROOKE, Ch: Evropa stedovku v letech 962 1154, s. 352. 434 FRANZEN, A: Mal crkevn djiny, s. 135. 435 BROOKE, Ch: Evropa stedovku v letech 962 1154, s. 352. 436 Tamt, s. 352. 437 FRANZEN, A: Mal crkevn djiny, s. 135. 438 BROOKE, Ch: Evropa stedovku v letech 962 1154, s. 356. 439 ROBINSON, I. S. Pope Gregory VII, the Princes and the Pactum 1077-1080, The English Historical Review, . 373, 1979. 721-756, s. 743. 440 FRANZEN, A: Mal crkevn djiny, s. 137. 441 BROOKE, Ch: Evropa stedovku v letech 962 1154, s. 356.

52

kandidta.442 Po jeho vtzstv nad odbojnmi Sasy jet vzrostly obavy ze

silnj csask intervence v Itlii. eho VII. na synod v m drazn

pipomnl zkaz laick investitury a pod pohrkou exkomunikace Jindichovi

zakzal prosazovat sv zjmy pi obsazovn biskupstv.443 Jindich IV.

napomenut ignoroval. Naopak na skm snmu ve Wormsu v lednu 1076

podntil proti ehoi VII. sk biskupy a prohlsil ho za sesazenho.444

ehoovi VII. pot nezbylo nic jinho, ne Jindicha exkomunikovat a jeho

poddan zprostit psahy vrnosti. sk knata, kter opt vyctila pleitost,

svolala snm v Triburu a seznmila krle se svm rozhodnutm. V ppad, e

Jindich do roka od sv exkomunikace (tedy do 2. nora 1077) nedoshne u

papee rozheen, bude zbaven trnu a na jeho msto bude zvolen nov

krl.445 Pro Jindicha IV. bylo v tto tk chvli zejm, e pokud chce

doshnout zprotn sv exkomunikace, mus se sm vypravit za papeem do

ma.

Na rozhran roku 10761077 se krl Jindich IV. spolu se svou

manelkou a dvorem vypravil na cestu do Itlie, aby podal papee o

zprotn klatby. Cesta, kter vedla pes Alpy, byla v zim zdlouhav,

strastipln a sloit. Podle svdectv nmeckho mnicha Lamperta z Hersfeldu

byly hory pokryt snhem a ledem obtn schdn. Prvod se nkolikrt ocitl

ve smrtelnm nebezpe. Krlovna a jej dvorn dmy byly pro vt pohodl

taeny na volskch kch. Cesta navc byla tm sloitj, e zneptelen

vvodov zablokovali hlavn cesty a Jindich musel platit vysok mtn, aby

mohl projt.446 V t sam dob se pape eho tak vydal na cestu z ma na

snm do Augsburku, kam byl pozvn skmi knaty k debat ohledn

Jindicha IV. Cestoval spolen se svou velkou podporovatelkou, hrabnkou

Matyldou Tosknskou. Kdy se na cest dozvdli, e se do Itlie bl Jindich,

rozhodli se doasn uchlit na Matyldin opevnn hrad Canossa a tam na krle

pokat. Pape si toti nebyl jist, jestli m Jindich v myslu na nj zatoit,

nebo jde pokorn dat o odputn.447

442 BROOKE, Ch: Evropa stedovku v letech 962 1154, s. 357. 443 FRANZEN, A: Mal crkevn djiny, s. 137. 444 Tamt, s. 137. 445 BROOKE, Ch: Evropa stedovku v letech 962 1154, s. 359. 446 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 87. 447 BROOKE, Ch: Evropa stedovku v letech 962 1154, s. 360.

53

Podle kronik sympatizujcch s papeem, dorazil Jindich IV. ke

Canosse bos a v hrub kutn kajcnho poutnka, bez insigni sv moci. Musel

ekat ped hradn brnou ti dny (26.28. ledna 1077),448 ne ho eho VII.

konen rozhodl pijmout. Bylo ji eeno, e tomuto jednn v Canosse byl

ptomen tak opat Hugo z Cluny. Je velmi pravdpodobn, e Hugo pijel do

Canossy na dost svho kmotence Jindicha IV., kter doufal v jeho podporu

a ochranu.449 M se za to, e prv opat Hugo papee ehoe pesvdil, aby

csae pijal. Po dlouhm vzjemnm rozhovoru byl Jindich IV. nakonec

omilostnn.450

Pape eho VII., stejn jako jeho pedchdci, platil za hlavnho

ochrnce clunyjsk kongregace, a tedy se spolhal na jej podporu. Clunyjt

mnii vstupovali do jeho slueb jako legti a hlasatel gregorinsk reformy.

Ovem opat Hugo, kter sice byl chrnncem papee ehoe, ale zrove tak

kmotrem csae Jindicha, se rozhodl ohledn boje o investituru setrvat

v neutralit. Vechny clunyjsk kltery ale nebyly neutrln. Mnoho klter

v Itlii451 a ve Svat i msk podporovalo papee ehoe VII. Pedevm na

zem Svat e msk vynikalo svou papeskou podporou velk reformn

centrum, opatstv Hirsau. Ve sv podpoe zalo mnohem dle, ne kterkoli jin

sk kltery. Hirsaut mnii zaali kzat na veejnch prostranstvch proti

Jindichovi IV.452 Stejn tak na podporu papee ehoe VII. byly v Hirsau

titny letky vyzvajc k boji za svobodu crkve.453 Dky tto bojovnosti se

z Hirsau v pozdjch letech stalo hlavn centrum papesk podpory.454

Jindichovo zprotn exkomunikace ovem nebylo uznno skmi

knaty, kte si u v beznu 1077 na shromdn ve Forchheimu zvolili za

vzdorokrle vbskho vvodu Rudolfa z Rheinfeldenu.455 V roce 1080 byl

vzdorokrl Rudolf zabit v bitv u Hohenmolsenu.456 Ihned po jeho smrti Jindich

IV. rozpoutal ve Svat i msk obanskou vlku, bhem n se jeho vztah s

448 FRANZEN, A: Mal crkevn djiny, s. 137. 449 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 90. 450 BROOKE, Ch: Evropa stedovku v letech 962 1154, s. 361. 451 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and gregorian reform, s. 248 452 SUCHNEK, D. Reforma skch benediktinskch klter v 11. stolet. In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 102. 453 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 39. 454 SUCHNEK, D. Reforma skch benediktinskch klter v 11. stolet. In: MATJEK, M. a kol. Benediktini ve stedovku, s. 102. 455 ROBINSON, I. S. Pope Gregory VII, the Princes and the Pactum 1077-1080, s. 721. 456 BROOKE, Ch: Evropa stedovku v letech 962 1154, s. 260.

54

ehoem VII. opt zhoril. U v beznu 1080 eho VII. Jindicha

exkomunikoval podruh.457 Jindich na to reagoval prohlenm papee za

sesazenho a ustanovenm svho vzdoropapee Klementa III. (10841100).458

eho VII. zvolna ztrcel sv pvrence a kardinly. V roce 1081 Jindich IV.

vpadl do Itlie a roku 1084 se nechal vzdoropapeem Klementem III. korunovat

na csae.459 eho se musel opevnit v Andlskm hrad (Castel SantAngelo)

v m. V tto situaci se obrtil na opata Huga v nadji na podporu pi jednn

s csaem. Akoli bylo Hugovi u tm 60 let, ehoovu prosbu vyslyel a odjel

do ma. Cestou se vyhnul csaskmu tboru a jel pmo k Andlskmu hradu.

Jindich IV., kter se s Hugem chtl setkat, tm byl uraen a ppadn mrov

jednn se tm stala velmi ohroena.460 Navzdory tomu se Hugo s ehoem VII.

u nesetkal, jeliko sesazen pape zemel 25. kvtna 1085 na tku

v Salernu. Na jeho msto v roce 1088 nastoupil Urban II. zaplen reformtor

a bval clunyjsk mnich. Ten tak zopakoval edikt proti laick investitue.461

Akoli gregorinsk reforma znateln poslila roli papee, situace mezi a

mem zstala i nadle vyhrocena. Urit zlepen nastalo a v roce 1111, kdy

se pape Paschalis II. (10991118) dohodl s csaem Jindichem V. (1106

1125) na zruen vnitnho spojen crkve a e. Vsledkem etnch

kompromis se stal tzv. Wormsk konkordt, kter v roce 1122 stanovil dvoj

investituru.462 Co znamenalo, e byla nejprve papeem provedena duchovn

investitura (symbolizovan prstenem a berlou) a pot byla provedena i svtsk

investitura (symbolizovan podnm ezla) ze strany panovnka.463

457 FRANZEN, A: Mal crkevn djiny, s. 138. 458 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 90. 459 BROOKE, Ch: Evropa stedovku v letech 962 1154, s. 363. 460 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 90. 461 BROOKE, Ch: Evropa stedovku v letech 962 1154, s. 364. 462 FRANZEN, A: Mal crkevn djiny, s. 138. 463 Tamt, s. 138.

55

4.3. Clunyjsk krize a opat Petr Ctihodn

Po smrti opata Huga ze Semuru v roce 1109 stlo Cluny na vrcholu sv

moci. Novm opatem byl zvolen Pons z Melgueil. Tento mlad vzdlan mu

nleel mimo jin do pokrevn linie sv. Benedikta z Aniane.464 Byl zvolen

opatem v 35ti letech. Za sv pozdj iny byl nkdy omlouvn pro sv mld.

Ovem jeho pedchdce, Hugo ze Semuru, jak bylo zmnno ve, nastoupil do

adu opata ve 24 letech. Jdro problmu tedy nemuselo bt ve vku jeho

zvolen, jako spe v jeho povaze a zpsobu ivota. Nicmn zatky jeho vldy

probhaly bez problm. Opat Pons, stejn jako jeho pedchdce Hugo ze

Semuru, psobil jako papesk legt v krlovstv Kastilie a Lenu, a Svat i

msk. A stejn jako jeho pedchdci tak reformoval kltery ve Francii,

panlsku, Itlii, i v Anglii, kde dal v letech 11121121 postavit klter

Stansgate, a v letech 11201122 Monkton Farleigh. Tyto a jin kltery

nsledn vytvely vlastn podzen kltery, kter byly tde podporovny

krlem Jindichem I.465

V roce 1118 se v Cluny ukryl pape Gelasius II., Ponsv kmotr,466 ped

csaem Jindichem V. a prv v Cluny byl poslze zvolen jeho nstupce Kalixt

II.467 Vdn pape, a pozdji i jeho nstupci, poskytovali opatu Ponsovi za jeho

pomoc rozshl privilegia. Clunyjsk mnichy mohl od tto chvle exkomunikovat

pouze pape a nikdo jin. Mnich z jinho kltera mohl pestoupit do Cluny i

proti vli svho opata. dn biskup nemohl svtit nebo slouit mi

v clunyjskch kostelech.468 Pape Paschalis II. Ponsovi povolil nosit biskupsk

roucho,469 a jet pozdji mohl Pons nosit papeskou dalmatiku a liturgick

sandly pi velkch crkevnch svtcch. Pape Kalixt II. ho dokonce jmenoval

kardinlem, co byla pocta, kter se nedostalo dnmu jeho pedchdci.470

Tento obrovsk spch vyvolal u mladho opata pocit absolutn nadazenosti

nad ostatnmi duchovnmi osobami, a potebu po stle vtch poctch. Pi

464 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 115. 465 PACAUT, M: Dzieje Cluny, s. 269 466 WHITE, Hayden V. Pontius of Cluny, the "Curia Romana" and the End of Gregorianism in Rome. Church History, . 3, 1958, 195-219, s. 196. 467 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 59. 468 Tamt, s. 6162. 469 Toto privilegium udlil u Urban II. Hugovi ze Semuru, ovem pouze pro urit pleitosti. 470 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 115.

56

honb za dalmi privilegii nebylo nijak pekvapujc, e se dostval do spor

s biskupy a ostatnmi opaty. Vymhal pro sebe titul opat opat (abbas

abbatum),471 kterm se mohl vyznaovat pouze opat kltera Montecassino,

coby pm nstupce sv. Benedikta z Nursie. S tm mnii z Montecassina

nemohli souhlasit.

Postupem asu zaalo bt stle jasnj, e se Cluny dostv do

ekonomick krize. Opat Pons vedl nkladn ivot, jakm ili lait lechtici.

Vdaje kltera zaaly vrazn pevyovat jeho pjmy. Platba pravidelnho

ronho cenzu ze panlska skonila v roce 1109 spolen se smrt krle

Alfonse VI.472 V Cluny se stle pokraovalo ve stavb obrovskho opatskho

kostela sv. Petra a Pavla, pi n museli bt placeni stavitel, zednci, kamenci,

umlci a mnoho dalch. Cluny bylo tak navtvovno mnoha poutnky, co

vedlo k dalm vdajm. Ale vnosy z pdy a podzench klter byly stle

stejn a na stle stoupajc nklady pestvaly stait.473 Opatstv bylo reln

ohroeno bankrotem.

st mnich, nespokojench s nastalou krizovou situac, v roce 1122

tajn informovalo o situaci papee Kalixta II. Jet pozdji se k papei Kalixtovi

odvolal sm Pons, rozhoen tmto vvojem. Jednn u papee skonilo, pes

veker Kalixtovo pesvdovn, Ponsovou rezignac na svou funkci

clunyjskho opata.

Jako dvod uvedl, e se vyd jako prost poutnk do Svat zem.474

V Cluny byl mezitm v dob Ponsovi neptomnosti zvolen nov opat. Stal se jm

pbuzn slavnho opata Huga Velikho, Hugo z Marcigny.475 Nanetst u byl

v pokroilm vku a zemel ti msce po svm zvolen. Za novho opata byl

pot vybrn pevor v klterech Vzelay a Domne Petr z Montboissier, pozdji

znm jako Petr Ctihodn. Ten se bhem sv vldy snail upravit clunyjskou

ekonomiku na nosnou mru a navrtit do kltera opt umrnnost a zbonost,

kter se bhem Ponsovy rozmail vldy vytrcela.

471 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 59. 472 COWDREY, H.E.J: The Cluniacs and the Gregorian Reform, s. 254. 473 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 116. 474 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 60 475 WHITE, H. V. Pontius of Cluny, the "Curia Romana" and the End of Gregorianism in Rome, s. 207.

57

Pons byl mezitm ve Svat zemi, nepochybn dky svmu nedvnmu

opatskmu adu, pijat jako ivouc svtec.476 Ovem ani pesto se nevzdal

mylenky na znovuzskn titulu clunyjskho opata. V roce 1124 se vypravil do

Itlie, a odtud do Francie. Bhem cesty zformoval vojsko, kter se skldalo

pevn z clunyjskch odpadlk a man. Dokonce ml pekvapivou

podporu nkterch klter, nap. Souvigny.477 S pomoc etnch vyzvda478

se dozvdl, e jsou mnii s psnm Petrem nespokojeni. Pons se tedy na

podzim roku 1125 rozhodl vyut toho, e byl Petr Ctihodn prv na vizitan

cest v Akvitnii, a chtl si clunyjsk opatstv vybojovat zptky pod sfru svho

vlivu. Pithl se svm vojskem ke kltern brn a dal jej oteven. Kdy ho

pevor odmtl vpustit, Pons se svou armdou zatoil. Klter byl nakonec

dobyt a Pons se znovu prohlsil prvoplatnm opatem. Vynutil si na mnich

psahu vrnosti. Mnii, kte mu odmtli psahu sloit, byli uvznni, nebo

z kltera rovnou vyhnni. Vetn pevora, kter tak mohl o tto udlosti

informovat Petra Ctihodnho.479 Pons s sebou do kltera pivedl ve sv

armd zlodje, prostitutky, a zbhl vojky, kte v kltee bezostyn kradli a

rabovali. Pons byl nucen pout kltern majetky svcny, relikvie a kalichy

z drahch kov na jejich zaplacen.480

Tto situaci se po pl roce rozhodl uinit ptr nov pape Honorius II.,

kter usedl na papesk stolec po papei Kalixtovi II. Ponse i jeho

podporovatele exkomunikoval a povolal ho do ma, kde se ml zodpovdal ze

svch nsilnch in. Ped tmto mskm soudem ml Pons, podle pozdjho

tvrzen svho nslednka Petra Ctihodnho, drze prohlsit, e clunyjskho

opata neme vyobcovat dn pozemsk moc, pouze a jedin sv. Petr

osobn.481 Shromdn tm bylo poboueno a prohlsilo ho schizmatikem.

Jeho stoupenci se ho zekli a pot, co pokorn, bosi a v klee, podali o

milost, doshli odputn.482 Pons z Melgueil byl zbaven vekerch funkc a

titul, kter za svou opatskou vldu nashromdil. Vechna clunyjsk privilegia

476 WHITE, H. V. Pontius of Cluny, the "Curia Romana" and the End of Gregorianism in Rome, s. 196. 477 PACAUT, M: Dzieje Cluny, s 277 478 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 60. 479 WHITE, H. V. Pontius of Cluny, the "Curia Romana" and the End of Gregorianism in Rome, s. 207. 480 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 61. 481 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 117. 482 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 40.

58

byla piznna Petrovi Ctihodnmu. Pons, kter toto rozhodnut nehodlal

akceptoval, musel bt uvznn v mskm kltee San Andrea, kde o rok

pozdji, 1126, zemel na mor i malrii. Jakoto bvalmu clunyjskmu opatovi,

mu byl i pesto papeem povolen crkevn poheb.483

Ped novm opatem Petrem Ctihodnm, leel nelehk kol. Pot, co

konen Cluny vybojoval nazpt od vzbouenho bvalho opata Ponse, se

musel potkat s katastroflnm stavem, ve kterm Cluny po Ponsov vld

zstalo. Vlivem tto neblah udlosti Cluny pestvalo bt povaovno za svat

msto modliteb a mru. V roce 1109 spolen se smrt panlskho krle

Alfonsa VI. zanikla i platba ronho cenzu. Vlda Petra Ctihodnho zaila tak

schizma mezi papeem Inocencem II. a protipapeem Anakletem II. Krom

toho musel jet eit nkolik desetilet trvajc spory s vbojnm cistercikem

Bernardem, opatem kltera Clairvaux, kter kritizoval clunyjsk mnisk ivot,

jeho bohatstv a plinou liturgii. Petr chtl, dlem pod vlivem tchto vtek,

obnovit prvotn clunyjsk ran mnistv a ivot v celibtu. Mimo jinho se mnii

na jeho pkaz museli uskromnit ve svm nkladnm ivotnm stylu.484 Od

anglickho krle tpna z Blois opt zaal chodit cenzus, stanoven jeho

bratrem, biskupem z Winchesteru, bvalm clunyjskm mnichem.485

Gregorinsk reforma zruila laick vlastnn kostel a klter. Lait vlastnci

nadle mohli mt pouze funkci ochrnc.486 Museli se do budoucna vzdt

vybrn destk a dalch poplatk z tchto staveb, a tyto poplatky pipadly

Cluny.

Petr Ctihodn se na pozvn krle Alfonse VII, vnuka Alfonse VI., vydal

na cestu do panlska. Tam provedl inspekci klter Le Puy, Moissacu,

Roncesvaller, Pamplony, Stelly, Njery, Carrin de los Condes a Sahagnu.487

Krl Alfons VII. mu tak slbil do budoucna vyplcet cenzus 2000 zlatch minc

ron.488 Petr Ctihodn plnoval z cesty po panlsku pivst knihy a texty,

pedevm ty islmsk. Petr byl vzdlan lovk, kter se nedil pouze ehol a

bibl. Ml zjem o matematiku, fyzikln vdy a filozofii.489 Navzdory

483 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 61. 484 PACAUT, M: Dzieje Cluny, s. 310. 485 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 122. 486 Tamt, s. 131. 487 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 161. 488 Tamt, s. 161. 489 Tamt, s. 162.

59

pohrdavmu pohlen na islmsk uen490 si pl, aby se znalost islmskch

text rozila do kesansk Evropy.491 A naopak, aby i muslimsk svt poznal

podstatu kesanstv. Petr tm chtl Araby naklonit k pijet kesanstv a

nslednmu vyvrcen Islmu.492 Pro tento el si zvolil jasn cl peloit do

latiny nejdleitj knihu islmskho svta, korn (Quran).493 Chtl, aby se

ob nboenstv poznala a rozumla si. Pro peklad utvoil skupinu nkolika

pekladatel z rznch kultur. Do tto skupiny patili uenci jako napklad

anglick clunyjsk mnich a arabista Robert Ketton, osobn sekret Petra

Ctihodnho Petr z Poitiers a muslimsk uenec Muhammad.494 Ti spolen

mimo kornu peloili do latiny i dal islmsk texty jako Liber generationis

Mahumeti a Doctrina Mahumeti.495 Peklad kornu byl hotov nkolik msc

pot, co se Petr v roce 1143 vrtil zpt do Cluny. Bohuel jeho pn, aby proti

sob kesan a muslimov pestali vlit a navzjem se ze svch nboenstv

pouili, se nevyplnilo. 496

Petr Ctihodn svm dobrm vedenm dovedl stabilizovat kltern

finance.497 Dal pro klter vhodn privilegia si zajistil podporou papee

Inocence II. proti vzdoropapei Anakltovi II., nap. osvobozen od placen

mtnho.498 Nadle tak pokraoval ve stavb velkho kostela, zapoat jeho

pedchdci.

490 GZQUEZ, Jos Martnez. Translations of the Qur'an and Other Islamic Texts before Dante (Twelfth and Thirteenth Centuries). Dante Studies, with the Annual Report of the Dante Society, . 125, Dante and Islam. 2007, 79-92, s. 79. 491 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 162. 492 GZQUEZ, J. M. Translations of the Qur'an and Other Islamic Texts before Dante (Twelfth and Thirteenth Centuries), s. 84. 493 PACAUT, M: Dzieje Cluny, s. 294. 494 GZQUEZ, J. M. Translations of the Qur'an and Other Islamic Texts before Dante (Twelfth and Thirteenth Centuries), s. 81. 495 Tamt, s. 81. 496 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 165. 497 Tamt, s. 157. 498 Tamt, s. 157.

60

4.4. Bernard z Clairvaux a vzestup cistercickho

du

Za vldy Petra Ctihodnho zaalo bt Cluny a potamo cel

benediktinsk mnistv vnmno jako zastaral, stagnujc a vzdlen od ehole

sv. Benedikta. Clunyjsk kongregace byla stle obrovsk, ale zatena

mnohmi finannmi problmy. Bylo zjevn, e se svmi problmy u sotva

me nabdnout nov podnty k dalmu vvoji. Clunyjt mnii nevykonvali

fyzickou prci, konali pouze drobn prce v kuchyni, na zahrad a ve

skriptoriu.499 Klter byl zsobovn poplatky ze svch podzench klter a

vnosy z pozemk. Manuln prci vykonvali poddan nebo sluebnci. Cluny

ji bylo pesyceno, inovativn vyerpno a pli zapojeno do okolnho svta,500

mlo pli bohatstv a konalo pli liturgickch kon. Nemlo u as a vhodn

podmnky rozvjet idely a prostotu ranho mnistv. Cluny se zvolna dostalo do

stagnace. V monastick spolenosti se rozmohla touha po nvratu k mnisk

prostot, kter by se dila pvodn ehol napsanou Benediktem z Nursie, a

nikoli tou, kterou poslze upravil Benedikt z Aniane. Ve Francii, Itlii a mnoha

dalch zemch, se rozilo nebval naden pro poustevnictv.501 Potuln

kazatel se uchylovali do samoty do les a jeskyn.

V duchu tto veobecn zmny se zrodil nov mnisk d cistercik.

Zaloil ho Robert z Molesme, kter byl pvodn opatem v kltee Moutier-la-

Celle. Tamn ivot mu ale nevyhovoval, proto odtud po ase odeel spolen

s 13ti mnichy do pustiny, kde zaloili klter Molesme, a kde se ivili vhradn

fyzickou prac. Zvyklosti z Molesme se rychle rozily po okol.502 Klter dky

tomu vzrstal a zaal si sm tvoit s podzench klter. Opat Robert, jeho

idelem bylo klidn tich svat msto, nelib nesl tento rozvoj, a odeel

z Molesme do dal pustiny,503 kde v roce 1098 se svmi druhy zaloil klter

Citeaux.504 Ten byl ale byl dlouho nazvn Novm klterem (Nouveau

499 PACAUT, M: Dzieje Cluny, s. 245. 500 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 223. 501 KAMENK, M: Burgundsko kraj mnich, s. 123. 502 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 64. 503 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 168. 504 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 65.

61

monastre).505 Zatky na tomto mst byly krun, a mnii, navzdory

pozemkovm darm od lechty, trpli hladem a tkmi podmnkami. Nicmn

pozdji bhem nkolika dalch stalet bylo cisterciky zaloeno na 343

dceinch klter.506

V roce 1112 tehdej citeauxsk opat tpn Harding pijal do Citeaux

18tiletho Bernarda z Fontaines,507 venkovskho lechtice a budoucho vdce

celho cistercickho du znmho jako Bernard z Clairvaux. Tohoto mladka

dky jeho vmluvnosti a nboenskmu zpalu brzy nsledovalo do kltera

bezpoet nsledovnk, vetn vech jeho pbuznch. Bernard poadoval

zmnu stvajcho systmu, nvrat k prvotnmu vkladu ehole sv. Benedikta a

psn asketickmu ivotu. Nedalek Cluny se Bernardovi zdlo pehlcen

liturgi. Od duchovn sluby k dal duchovn slub zbvalo jen velmi mlo asu

na soukrom zleitosti. Co Bernard kritizoval jako nedodrovn ehole, kter

pmo vyadovala rovnocenn dl manuln prce a modlitby.

Cistercick liturgie byla podobn t clunyjsk, a na to, e byla zhruba o

dv tetiny krat a mnohem jednodu.508 Tak byly dodrovny stejn

benediktinsk zvyklosti jako povinn mlen a pouvn znakovho jazyka.

Cistercici dokonce byli, stejn jako benediktini, osvobozeni od dohledu

biskupsk kontroly.509 Ovem oproti Cluny se mnii ze Citeaux zekli okolnho

svta mimo svj klter a velmi psn a doslovn dodrovali Benediktovu

eholi. Navc rozvinuli i vlastn duchovn obnovu, zpopularizovali kult Panny

Marie, a sv kltery ve velk me zasvcovali prv j. Bernard z Clairvaux

v tto vci zael jet dl, jeliko, na rozdl od Cluny, nevnmal Jee Krista

jako vldce trestajcho hnky vnm utrpenm v oistci, ale jako ve skrze

lidskho a odpoutjcho chybujcm lidem jejich provinn.510

Prvnm klterem, kter opat tpn Harding zaloil, byl v roce 1113 La

Fert-sur-Grosne. Dle nsledovaly v roce 1114 Pontigny a 1115 Morimond a

nakonec Clairvaux.511 Tyto kltery se nsledn staly tymi hlavnmi

cistercickmi centry, rovnocennmi s mateskm klterem Citeaux, a mohly

505 Carta caritatis, kapitola 3, s. 4. 506 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 180. 507 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 152. 508 Tamt, s. 171. 509 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 190. 510 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 257. 511 Tamt, s. 177178.

62

dokonce zasahovat do zleitost Citeaux.512 To byl tak hlavn rozdl vi

psn centralistickmu Cluny s jedinm klterem jako hlavou cel kongregace.

Dalm rozdlem byla otevenost vi uchazem. Zatmco mnii v Cluny byli

v drtiv vtin potomky bohatch lechtickch rodin,513 do cistercickch

klter mohl vstoupit kdokoli, i nemajetn rolnci.514 Dky tto praxi se

cistercick kltery rychle rozrostly.

Pozdj dlo tpna Hardinga, Carta caritatis se tkala organizace

cistercickch klter. Jak vme, vedle hlavnho kltera Citeaux stly dal

tyi dcein kltery. Ty zakldaly sv vlastn podzen kltery. Kad opat

tchto zakldajcch klter musel alespo jednou ron provst vizitaci

kadho svho podzenho kltera,515 Hlavn opat v Citeaux se astnil volby

novch opat, do chodu hospodstv ale nijak nezasahoval, ani nevybral

dn poplatky a destky. Carta caritatis mimo jin tak ustanovovala jednotn

znn ehole svatho Benedikta, uvn stejnch liturgickch knih a zvyklost.516

Ustanovila i kadoron setkn cistercickch opat v Citeaux, tzv. generln

kapitulu, kde se projednvaly dleit udlostech tkajcch se cistercik,

hlasovalo se o dleitch nvrzch a referovalo se o dodrovn eholnch

pravidel.517 V generln kapitule si byli vichni rovni, co byl tak hlavn rys

propracovanho cistercickho zzen, s generln kapitulou jako vrcholnm

zkonodrnm orgnem.518

V roce 1115 se Bernard stal opatem jednoho z hlavnch dceinch

klter, Clairvaux. Tamn ivot byl prost, mnii sami stavli budovy svho

kltera, orali na poli, seli a kceli stromy. Povst o Clairvaux a jeho asketickm

ivot se brzy rozila a Bernard kolem sebe vytvel skupinu nsledovnk,

kte se stali mnichy a opaty clairvauxskch dceinch klter. Bernard z

Clairvaux byl v ct vtiny duchovnch i laickch osob, astnil se mnoha

crkevnch disputac. Byl i dvrnkem pape a panovnk. Clunyjt

benediktini byl po vce ne 200let dob sv vldy vystdni clairvauxskmi

512 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 180 513 BLASCHKE, J: Tajemn stedovk, s. 134. 514 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, 181 515 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 181. 516 Carta caritatis, kapitola 3, s. 4. 517 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 181. 518 BROOKE, Ch: Evropa stedovku v letech 962 1154, s. 380.

63

cisterciky, kte nakonec, stejn jako Cluny, obsadili i papesk stolec v osob

cistercickho papee Evena III. (11451153).519

Cluny a Citeaux byly v nkterch ohledech odlin, a v jinch naopak

blzk. Dlouhou dobu Cluny a Clairvaux vedle sebe existovaly bez problm.

Nebyl dvod k njakmu sporu. Cluny se ve sv velikosti malho kltera

Clairvaux neobvalo. Potek vzjemnch spor nastal s ppadem Roberta

z Montbard, Bernardova bratrance. Ten byl pvodn mnichem v Cluny a pozdji

pestoupil do Clairvaux. Ovem tamn ivot se mu zdl pli psn, tedy se po

njakm ase vrtil opt do Cluny. Doten Bernard zaal brojit proti

clunyjskm mnichm s tm, e jeho bratrance ommili bohatstvm a pohodlnm

ivotem.520 Poslal do Cluny dopis, ve kterm si stoval na rozmail zpsoby

clunyjskch mnich. Petr Ctihodn se proti tomu ohradil Poukzal na to, e

doporuen sv. Benedikta ohledn stravy a obleen mnich jsou znan voln

a berou ohled na poteby jednotlivce. A navc, e Benedikt z Nursie chpal

tlesnou prci jako obranu proti zahlce a neesti, a e by tedy jist nedal,

aby se mnii deli na poli.521

Bernard v roce 1125 napsal svou slavnou Apologii svatho Bernarda,

kterou koncipoval jako dopis svmu pteli Vilmovi ze Saint-Thierry.522 V tomto

dle pranoval veker vci, kter ho ohledn Cluny a jeho mniskho ivota

pobuovaly. Vytkal mnichm, e je jejich morlka uvolnn, e se obklopuj

plinm luxusem, ve svm mniskm ivot zcela zavrhuj fyzickou prci,

oblkaj se nkladn a konzumuj nadmrn mnostv jdla, vetn masa, kter

by zdrav benediktin jst neml.523 Dle kritizoval, e mnisk novicit, kter by

ml dle ehole sv. Benedikta trvat alespo jeden rok, trval v Cluny pouh jeden

tden.524 Dle kritizoval, e si clunyjt mnii pivlastuj destky z farnch

kostel, kter by mly pipadnout farm.525 Bernard navc hledl s nelibost na

obrovsk a pezdoben clunyjsk kostely. V nkolika svch klterech nechal

postavit kostely, kter mly slouit za ideln obraz cistercick stavby. Kostel

v kltee Fontenay byl robustn, stroh, bez v a zvonice. Hlavn olt

519 BROOKE, Ch: Evropa stedovku v letech 9621154, s. 379. 520 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 201. 521 Tamt, s. 203. 522 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 175. 523 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 198. 524 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 59 525 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 135.

64

neobsahoval dn relikvie, aby kostel nepitahoval laick poutnky.526 Kostel

pmo v kltee Citeaux byl jet skromnj, dlouh pouze 15 metr a irok 5

metr.527 Bernard navc v roce 1124 kritizoval velkolepou sochaskou vzdobu

clunyjskho klternho arelu, kdy napsal: Co tato smn ohavnost dl

v dohledu bratr toucch v klauzue? Co je to za, ta pokiven krsa a krsn

znetvoenost? ( ) Tak bohat a ohromujc rznost tvar, e je lovku milej

st mramorov dla ne rukopisy.528

Petr Ctihodn pipustil, e drtiv vtina tchto vtek je pravdiv. Ovem

brnil se proti nim. Ohledn novicitu trvajcho jeden tden prohlsil, e se d

slovy Jee Krista, kter vzval vechen lid, aby ho nsledovali a nedal po

nich rok ekn.529 Stejn tak, kdy mu byl vytkn miziv zjem o manuln

prci, namtal, e pro mnichy se hrub prce nehod, a Benedikt z Nursie jist

nemyslel prac pouze prci na poli, ale tak prci ve skriptoriu,530 modlitby,

etbu, studium a chrov zpv. Rovn odpovdl, e farn kostely jsou lpe

spravovny mnichy, ne-li biskupy, kte hled na vlastn prospch, nikoli na

zodpovdn veden kesan.531

Pes vechny tyto odpovdi Petr vdl, e je takovto uvolnn mrav

nenosn. Proto svolal v roce 1132 kapitulu 200 clunyjskch opat a pevor,

aby se s nimi poradil ohledn pln na zlepen. V roce 1146 byla sestavena

nazen, kter do kongregace navrtila nkter psnj opaten, vetn

pst, zeknut se masa, prostho ivotnho stylu, povinnho mlen a zkazu

obyejnm lidem vstoupit do klauzury.532 Tdenn novicit byl prodlouen na

msc.533

Tyto spory mezi dvma opaty se poslze penesly i na jejich mnichy.

Dobe to dokld kauza s cistercickm opatstvm Le Miroir a sousednm

clunyjskm Gigny v jinm Burgundsku.534 Gigny dalo od Le Miroir placen

destk z pozemk, kter sice patily cistercikm, ale inily si na n nrok i

clunyjt. Cistercici je odmtli platit, jeliko sami destky nevybrali a z placen

526 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 209210. 527 Tamt, s. 137. 528 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 100101. 529 Tamt, s. 199. 530 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 176. 531 LAWRENCE, H: Djiny stedovkho mnistv, s. 199200. 532 Tamt, s. 200. 533 Tamt, s. 112. 534 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 205.

65

destk byli vyjmuti. To vyvolalo dal spory, a v roce 1150 clunyjt na

cisterciky zatoili a klter vyplenili.535 Cluny bylo povinno nahradit kody.

Nicmn Petr a Bernard se zasadili o klidn een sporu.

Bernard z Clairvaux se v roce 1130 zastnil crkevnho shromdn

v tampes, kter ukonilo nedvno zapoat papesk schizma a prohlsilo za

prvoplatnho papee Inocence II.536 V t dob k Citeaux patilo zhruba 30

klter.537 Cistercici brzy zaali pronikat i do okolnch zem a zaali tam

zakldat sv kltery. Sm Bernard se spolen s papeem Inocencem II.

vypravil do Itlie, kde zaloil nkolik novch klter, mezi nimi napklad

Fossanova, Chiaravalle, Casamari a Tre Fontane.538 Cistercici tak zaloili ve

Svat i msk napklad kltery Himmerod a Eberbach. Dle pak vstoupili i

do Katalnska, kde zaloili kltery Poblet a Santes Creus, kter slouily jako

pohebit vznamnch panovnk.539 Dle zaloili mnoho klter tak

v Anglii, Irsku, Portugalsku, Skandinvii a v echch.540 Ve vdsku, akoli

bylo christianizovno z Cluny, dokonce vliv cistercik nakonec zcela

pevil.541

Dal spor vedli Petr Ctihodn a Bernard z Clairvaux ohledn paskho

uence Petra Ablarda, kter psal dla o nesrovnalostech v crkevnm uen,

kter se stavla proti oficilnmu crkevnmi pojet kesansk nauky.542 Napsal

tak knihu Theologia, kde dialekticky zkoumal podstatu Boha a Svat trojice.543

Bernardovi se nelbilo, e Ablard ve svch dlech toil na crkev a

upednostoval studium eckch a mskch autor ped studiem bible. Jeho

spis byl u v roce 1121 na synod v Soissons prohlen za heretick a Ablard

ho sm musel split.544 Po tto synod njak as pobval v opatstv Saint-

Denis, kde proti sob popudil tamn mnichy a brzy odtud odeel.545 Svmi

dalmi dly, pedevm Sic et non a Theologia scholarium, si proti sob popudil

vznamn crkevn osoby, jeliko v nich vyzdvihoval star eck a msk bohy.

535 PACAUT, M: Dzieje Cluny, s. 318. 536 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 275276. 537 Tamt, s. 241. 538 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 247. 539 Tamt, s. 247. 540 Tamt, s. 241. 541 HILPISCH, S: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy, s. 76. 542 BROOKE, Ch: Evropa stedovku v letech 9621154, s. 395. 543 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 200. 544 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 291. 545 Tamt, s. 290. Vyvracel mnichm legendu o slavnm pvodu jejich kltera.

66

Bernard byl velmi rozezlen Ablardovm pesvdenm, e doke vechno

vysvtlit rozumem, i to, co se podle nho rozumem vysvtlit nedalo.546

Cel vc eskalovala ve veejnou disputaci mezi Ablardem a Bernardem

v Sens v roce 1140. Bernard z Clairvaux si pro tuto pleitost pipravil

pojednn, kde se zamil na Ablardova tvrzen, kter pokldal za

prokazateln kacsk. Ty se tkaly napklad toho, e by ve Svat Trojici ml

mt neomezenou moc pouze Bh Otec, e Duch Svat nepochz z podstaty

Otce a Syna a, e Je Kristus nesestoupil na zem, aby lidstvo zbavil hch.547

Na koncilu byl Ablardovi peten tento seznam vatk z jeho dl a byla mu

poloen otzka, zda tato slova sm napsal. Ablard zpanikail a odvolal se do

ma k papei Inocenci II. Ten se ale od Ablarda distancoval a dokonce sm

jeho spisy splil.548 Ablard byl prohlen za heretika a spolen se svmi

nsledovnky byl exkomunikovn. Ablardovi bylo v t dob u 60 let, a snad i

z obavy z blzk smrti, se vydal do ma, aby si vyprosil zprotn

exkomunikace. Na sv cest se vak dostal pouze do kltera Cluny, kde mu

Petr Ctihodn nabdl azyl. Sm Petr s nktermi Ablardovmi nzory vele

souhlasil, pedevm s jeho obdivem k Aristotelovi a dalm eckm filozofm.

S m naopak, stejn jako ostatn, nesouhlasil, byly jeho toky na crkev.549

Nicmn vyvjel snahu pesvdit Ablarda a Bernarda, aby se spolu usmili,

eho nakonec opravdu doshl.550 Ablard zemel v dubnu 1142 v kltee St.

Marcel, kam byl pesunut z Cluny. Jeho druka Heloisa, abatye kltera v

Paraclete, pot jeho tlo dala penst do svho kltera.551

Bernard z Clairvaux se, jako vlivn vdce cistercickho mnistv, tak

asto astnil nejvtch djinnch udlost. V roce 1146 v burgundskm

kltee Vzelay vyhlsil druhou kovou vpravu, jako nezbytnou k udren

Jeruzalma a zskn nebeskho Jeruzalma.552 Pi tomto vyhlen Bernard

peetl papeskou bulu Universis fidelibus Dei, kter dala o pomoc ve Svat

546 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 293. 547 MEWS, Constant J. The Council of Sens (1141): Abelard, Bernard, and the Fear of Social Upheaval. Speculum, . 2, 2002, 342-382, s. 344. 548 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 297. 549 MULLINS, E: Cluny: in search of Gods lost empire, s. 201. 550 MEWS, C. J. The Council of Sens (1141): Abelard, Bernard, and the Fear of Social Upheaval, s. 374. 551 EVANS, J: Monastic life at Cluny 9101157, s. 64. 552 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 310.

67

zemi.553 Vyhlen kov vpravy vzbudilo velk naden. Bernard pro tuto

mylenku zskal hned dva panovnky. Francouzskho krle Ludvka VII. a

csae Konrda III.554 Tato druh kov vprava ovem skonila katastrofln

drtivou porkou Kristovch ryt.

Bernard z Clairvaux zemel dne 20. srpna 1153. Cistercikm v t dob

patilo na 350 francouzskch klter, a dal kltery se nenavn zakldaly

po cel Evrop. Krom zakldn klter vyuvali cistercici nov zpsoby

v technice a zemdlstv, nap. odvdli vodu z mokin a zskvali tak msto na

stavbu svch klter.555 Kltery bohatly a rozrstaly se. Na t a podrunou

prci se postupn zaali najmat konvri, lait brati, kte nesloili dov sliby,

a kte mohli pochzet i z vysok lechty.556 Velikost a bohatstv postupn

cisterciky pimlo shromaovat majetky a vce se zapojovat do okolnho dn,

dky emu se nakonec chovali stejn jako clunyjt benediktini, kter Bernard

z Clairvaux tak kritizoval.

Opat Petr Ctihodn zemel na Vnoce roku 1156. Akoli u Cluny

neoplvalo takovm vlivem, jako v dvjch dobch, byla to stle siln a

nezvisl kongregace, jet dlouho tc ze sv slavn minulosti. Opati, kte

pili po Petrovi Ctihodnm, vldli nesrovnateln krat dobu, ne jejich svat

pedchdci. Cluny bylo nyn v rovnovze, ze kter se v prbhu doby vce i

mn vychylovalo. Do okolnho dn u pli nezasahovalo.

553 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 310. 554 FRANZEN, A: Mal crkevn djiny, s. 147. 555 KAMENK, M: Burgundsko, kraj mnich, s. 11. 556 Tamt, s. 228.

68

5. Zvr

Prvnm panovnkem, za jeho vldy se mnistv dokalo rozkvtu moci a

vlivu, byl csa Karel Velik. Po jeho smrti v roce 814 nastoupil na trn jeho syn

Ludvk Pobon, jeho pedn monastick reformtor Benedikt z Aniane, byl

neocenitelnou postavou pro ran stedovk zpadn mnistv. Byl to on, kdo

pozvedl upadajc vliv monasticismu a zasadil se o zaveden Benediktovy ehole

do franskch klter. Zrove s tm provedl dkladnou revizi tto ehole. S tm

se napt z Benediktovy ehole vytratila rovnovha mezi liturgi a manuln

prac. V pevaze te byla liturgie a manuln prce se stala podadnou

zleitost, na kterou si mnii najmali poddan a sluebnky. Dle tto ehole se

dily kltery reformovan Benediktem z Aniane.

Krtce po smrti Benedikta z Aniane se ale do Evropy rozily loupeiv

koovn kmeny, kter bohatou monastickou kulturu do zklad vyvrtily.

Kltery, kter nebyly vypleny njezdnky, byly zcela v rukou laickch

vlastnk, kte z nich erpali finann a majetkov odvody, kter ovem kltery

v tto situaci ne vdy mohly platit. V klterech samotnch byla situace tristn,

mnii postrdali majetky a nleit vzdln. Teprve v roce 853, na synod

v Soissons, dal fransk krl Karel Hol nadil vyplundrovan kltery co

nejlpe obnovit tak, aby se jejich situace mohla zlepit a stabilizovat. Situace se

opravdu ponkud zlepila, ale i nadle zstvala hluboce pozadu za nkdejm

rozkvtem za Karla Velikho.

V tto dobe, na potku 10. stolet, byl zaloen klter Cluny

v Burgundsku. Zaloil ho vvoda Vilm I. Akvitnsk, kter mocensky ovldal

velk kus franskho zem. Nov klter se rozhodl zaloit jako odinn kdysi

spchan vrady. Jeho dobrm ptelem byl Berno, opat kltera Baume, kter

se pozdji stal tak prvnm clunyjskm opatem. Jeliko slab fransk panovnk

nemohl poskytnout crkevnm institucm nleitou laickou ochranu, a jeliko byl

vvoda Vilm i mui jeho rodu bezdtn, svil svj nov zaloen klter pmo

pod ochranu papee a sm se vzdal jakhokoli zasahovn do klternch vc.

To se tkalo i ostatnch laik a biskup, vhradn prvo zasahovat do zleitost

kltera Cluny ml pouze pape a nikdo jin. Mnii si tak, v souladu

s benediktinskou ehol, samostatn volili svho opata. U v t dob ke Cluny

nleely 3 kltery klter Dols, kter Bernovi vnoval ryt Ebbo, otec

69

ptho clunyjskho opata Oda, a dle kltery Baume a Cigny, ve kterch

Berno zastval opatskou pozici. Postupem asu jet Cluny dostalo kltery

Massay, Saint-Lothain a Mouthier-en-Bresse. V tchto klterech byla

dodrovna Benediktova ehole podle pravy Benedikta z Aniane. Mnii se

podle n pravideln postili, dodrovali hodiny mlen a pravideln slouili me a

dal liturgick kony. Po smrti opata Berna se klter Cluny stal mstem stetu

mezi dvma skupinami, kter rozpoutal Bernv synovec Wido, a kter vedl

k rozdlen podzench klter na dv skupiny. Do adu novho opata byl

mnichy zvolen Odo, Bernv dlouhodob zstupce. Musel eit oemetnou

situaci, kter nastala pi rozdlen klter, jeliko Wido chtl pro sebe zabrat

vechny kltery a Odo nakonec musel klter opustit a pesunout se do Cluny.

Opat Odo vyznval psn zsady Benediktovy ehole, kterou uplatoval

ve svch klterech vetn Cluny, krom toho navil liturgii a zaal reformoval

dal kltery v Burgundsku. Tyto kltery pak mly stejn privilegia jako Cluny,

nepodlhaly laickmu vlastnkovi i biskupovi, mohly si svobodn volit opata a

dohled nad nimi drel pouze clunyjsk opat. Odovi byly kltery svovny

burgundskm krlem, ale i laickmi vlastnky. Od burgundsk krlovny dostal

klter Romainmoutier. Za vynaloen nemalho sil zskal tak pod svou

sprvu vznamn klter Fleury, kter se pozdji stal dalm reformnm

stediskem monastick reformy a reformoval mnoho klter v Evrop, a

dokonce i v Anglii. Po Odov smrti v roce 948 si mnii zvolili za novho opata

Aymarda, kter ale zaal mt po urit dob pote se zrakem, a musel proto ze

svho adu odstoupit. Jako svho nstupce jmenoval Majola, kter ml i

nadle roziovat reformn vliv svho kltera nejen ve sv domovin, ale i

v jinch zemch, jako ve Svat i msk a Itlii. Nkolik jm reformovanch

klter se opt pozdji stalo reformnmi stedisky. Ve Svat i msk to byl

napklad klter Hirsau, ze kterho vzela vlastn reformn vtev, upraven pro

nmeck prosted se silnm krlem v ele crkve.

Dky Majolovi byl reformovn tak klter St. Benigne, kam Majolus

vyslal svho ka Vilma z Volpiana, ten se pak stal jeho opatem a

zakladatelem dalho clunyjskho reformnho centra, kter pozdji rozilo svj

vliv na zem Normandie a Itlie, kde zaloil proslul klter Fruttuaria, rovn

pozdj centrum reformy. Sm opat Majolus byl respektovanou a vlivnou

osobnost, stkal se s papei a csai, dky kterm mohl uplatovat svj vliv ve

70

Svat i msk a Itlii. Pod jeho vliv brzy pipadl i klter Saint-Denis, kde byli

pohbvni francouzt krlov. Majolus za sv vldy rozil arel kltera o

nov budovy a dal vystavt nov kltern kostel. Cluny, spolu s okruhem svch

podzench klter, stle rostlo a slilo. Pln vyuvalo csask a papesk

podpory, a reformovalo stle vc klter. Z tchto klter pichzely kad rok

do Cluny destky a dal odvody, ze kterch mohl matesk klter prosperovat

a nadle se rozvjet.

Spolen s dalm opatem Odilem se Cluny stvalo velkou bohatou

kongregac s nesmrnm vlivem a jedinm opatem, jako svrchovanm vldcem,

ve svm ele. Odilo bhem sv vldy zskal mnoho dalch vznamnch

klter a listin, potvrzujcch dren svch obrovskch majetk. Nadle

pokraoval ve stavebn promn zapoat svm pedchdcem Majolem. Byl to

prv opat Odilo, kter nebvalou mrou pispl ke zmn laick spolenosti.

Akoli byli lait lechtici zbon, v podstat nic nestlo v cest loupeivm

vpravm za majetky jejich poddanch, nebo i samotnch klter. Tomu bylo

zamezeno ustanovenm hnut Boho mru (Pax Dei), kter ml napt chrnit

poddansk i kltern majetky ped tmito loupeivmi vpdy. Hnut zapoalo

v Burgundsku, kde stl i klter Cluny, a zvolna zskalo vliv na celm

francouzskm zem. Ryti, kte sloili psahu, se zavzali, e nebudou

napadat kltern majetky ani ohroovat mnichy, a naopak budou tato ohroen

msta chrnit. Ten, kdo psahu poruil a napadl kltern majetky, na sebe

uvalil klatbu, m se sm vylouil z kesansk spolenosti. Toto bm z nj

mohl sejmout pouze clunyjsk opat. K hnut Boho mru se pozdji pidalo jet

dal hnut Boho pm (Treuga Dei), kter jet vc rozvjelo nastolen

zsady. Stav absolutnho mru nyn platil od stedy veer do pondl rno a jeho

poruen bylo i nadle trestno vyobcovnm z crkve. Tmto vznamnm

poinem se nejen vrazn snilo nsil pchan na mnich, poddanch a jejich

majetcch, ale zrove tak vzrostlo nboensk zancen u obyejnch laik.

Navil se poet novic a dalch zjemc o kltern ivot.

Ryze osobnm poinem opata Odila byl vznik svtku Pamtky zesnulch,

kter jet vc navril poet modliteb za zesnul kesany a uinil z Cluny jedno

z nejvznamnjch poutnch mst, pitlnch dom a pohebi, kam kad den

pichzely zstupy poutnk. Opat Odilo se svm reformnm vlivem vkroil i na

zem panlska, ve kterm vymtil mozarabskou liturgii a svoj podporou

71

pispl k nebvalmu rozkvtu kltera Santiago de Compostella jako slavnho

poutnho msta. panlsk kltery se dky nov latinsk liturgii a clunyjsk

reform mohly osvobodit z islmskch vliv a mohly rozvinout sv kesansk

tradice.

Na velk iny opata Odila plynule navzal jeho nstupce Hugo ze

Semuru. Cluny v tto dob stlo na vrcholu vlivu a moci. Do kltera

kadoron proudily nepedstaviteln stky z reformovanch klter. Hugo

jet rozil sv reformn zem o Anglii, jej krl Jindich I. Cluny takt

vymil velkolep cenzus. Mezi tmito horentnmi sumami vak zvlt vynikal

cenzus ve vi 2000 talent zlata, kter Cluny odvdl panlsk krl Alfons VI.

Dky nmu mohl opat Hugo pokraovat ve velkorys pestavb klternho

komplexu a pedevm mohl financovat stavbu svho obrovskho novho

kostela, kter se stal nejvt stavbou zpadnho kesanstv. Nemohl se mu

velikost rovnat ani chrm sv. Petra v m.

Opat Hugo doshl za sv vldy maximlnho vlivu. Jet ped svm

zvolenm opatem, psobil jako diplomat na csaskm dvoe. Tam tak

zapoala jeho spoluprce s csaem Jindichem III. Tento panovnk velkoryse

umooval rozvjen monastick reformy na svm zem. Hugo se na csaovu

dost stal kmotrem jeho syna, budoucho csae Jindicha IV. Prv mezi nm

a papeem ehoem VII. se v 70. a 80. letech 11. stolet rozpoutal boj o

investituru, kter se opat Hugo snail dret v rozumnch mezch a pmt

protivnky opt ke smru, co se mu ovem nepodailo. Spory trvaly nkolik let.

Csa Jindich IV. byl papeem exkomunikovn, musel proto jt prosit o

zprotn trestu a na opevnn hrad Canossa v severn Itlii, kde byl nakonec

exkomunikace zprotn prv na pmluvu svho kmotra Huga z Cluny. Pozdji

se situace obrtila a nyn to byl pape eho VII., kter se musel ped csaem

chrnit. I tehdy byl povoln opat Hugo, aby se pokusil vyjednat urit podmnky

mru. I pes Hugovu snahu, ale pape zemel ve vyhnanstv jako sesazen a

oputn svmi pteli.

Hugo i nadle pokraoval v reformn innosti, pebral k reformn kltery

od bohatch laik i od panovnk. Cluny nyn bylo mocnou a bohatou

kongregac tajc 2000 klter takka po cel Evrop od Skandinvie po

Svatou zemi. Ne vechny reformovan kltery automaticky patily do clunyjsk

kongregace, ale u jen dodrovn jednotnch zvyklost svdilo o velk moci,

72

jakou Cluny oplvalo, a kter se odrela v jejich bohatstv a veobecn ct,

kter se klter a jeho opat Hugo tili. Cluny nyn zasahovalo do zleitost

mnoha zem, stavlo lep poutn cesty do panlsk Compostelly a rozilo se

i do vzdlen Anglie. Opat Hugo ml blzk vztah s papeem ehoem VII. i

csaem Jindichem IV., a prv vztah s obma aktry boje o investituru mu

ponkud usnadoval udrovn jistho pm mezi nimi. Postupem asu, se

vzrstajc clunyjskou moc a jejm bohatstvm, se zaala omezovat psn

askeze vychzejc z Benediktovy ehole. Mnii se zcela odekli fyzick prce,

msto n se naopak navila liturgie. Mnii se modlili za sv tdr mecene,

za due jejich zemelch pbuznch, za sv zesnul bratry a opaty, za

panovnky a papee. Tyto modlitby probhaly prakticky neustle.

S novm opatem Poncem z Melgueil se situace ponkud zmnila. Mnii

vedli takka stejn ivot jako bohat lait lechtici, co zahrnovalo luxusn

odvy, zbavy, a uputn od askeze a stdmosti. Opat Pons, spznn s

mnoha vznamnmi mui a mimo jin kmotenec papee Gelasia II., si pro sebe

nrokoval stle vt pocty. Soudil, e jako hlava nejvt kltern kongregace

kesanskho svta, me nosit titul kardinla i opata opat (abbas abbatum),

kter byl uren pouze a jenom pro opata kltera Montecassino. Klter byl

rozmailm ivotem mnich vysilovn, a obrovsk stky, kter chodily od krl

a poddanch klter, pestvaly na takto nkladn styl ivota stait. Klter

velmi rychle pichzel do ekonomick krize. Spoleenstv mnich se rozdlilo

na Ponsovy pznivce a odprce. Byli to odprci, kte zpravili papee Kalixta II.

o Ponsov tristn vld. Pons nakonec po mnoha hdkch a jednnch na svj

ad rezignoval a vypravil se jako poutnk do Svat zem. Po jeho odchodu byl

zvolen nov opat Hugo, pbuzn pedchozho opata Huga ze Semuru. Jeho

vlda ale trvala pouh 3 msce a skonila jeho smrt. Dalm opatem se pak

stal Petr z Montboissier, kter je lpe znm jako Petr Ctihodn. Tento

pokrokov mu ml zjem na tom, aby se klter Cluny opt ekonomicky

pozvedl a znovu tak zskal respekt. Jeho snahu o zlepen ovem pekazil

bval opat Ponce, kter se vrtil ze Svat zem v ele skupiny oldk a

odpadlch mnich. Vyuil Petrovy neptomnosti, zmocnil se kltera se zbran

v ruce a znovu se prohlsil svrchovanm opatem. Skupina jeho nkdejch

podporovatel se k nmu pipojila, a ti, kte s tm nesouhlasili, byli vyhnni.

Kdy situace pokraovala a moc dlouho, rozhodl se pape Honorius II.

73

zakroit, a vyzval Ponse k obhjen svch in ped soudem v m. Pons pijel

do ma, ale nikoli s myslem se obhjit. Podle verze Petra Ctihodnho se

Pons vyjdil ve smyslu, e ho, jako clunyjskho opata, neme exkomunikovat

nikdo jin, ne prvn pape svat Petr. Shromdn ho za tento vrok

prohlsilo schizmatikem, zbavilo ho vech titul, a jeliko se Pons tomuto

rozhodnut vzpouzel, byl nadto jet uvznn v m, kde po krtk dob i

zemel.

Titul opata kltera Cluny definitivn pipadl Petrovi Ctihodnmu. Nyn,

kdy odeznla zleitost s Ponsem a situace se uklidnila, se mohl opt snait o

zlepen clunyjsk ekonomiky a napraven ivotnho stylu. Nechal obnovit

placen nkterch vznamnch cenz, kter za vldy opata Ponse zanikly, a

obnovil peruen kontakty s okolnmi zemmi. Na pozvn krle Alfonse II. se

vypravil do panlska, kde provedl inspekci svch reformovanch klter a

seznmil se s dly islmskho svta. Petr Ctihodn byl pokrokov lovk

s ivm zjmem o filozofii a matematiku. Jako prvn kesan nechal do

latinskho jazyka peloit nkolik vznanch arabskch dl, vetn

nejdleitj knihy arabskho nboenstv, kornu. Petr ml v myslu seznmit

kesanstv s islmskm uenm a naopak arabsk svt pivst k pochopen

kesanskch zsad. Jeho velkm clem bylo vyvrtit islm skrze

pokesantn Araby, ale navzdory v jeho snaze, se toto pn nevyplnilo.

Pro zmny v klternm hospodstv ml Petr Ctihodn i jin dvod.

Vedle benediktinskho kltera Cluny se zvolna vzmhal klter Citeaux,

centrum nov zaloenho cistercickho mnistv. Tento klter byl zaloen

jako pm protiklad bohatho a kosmopolitnho Cluny. Cistercici vzali za svou

pvodn eholi svatho Benedikta v podob, jak byla ped pravou Benedikta

z Aniane, ctili rovnovhu mezi modlitbami a manuln prac. Hledali si

nehostinn msta, kde sami stavli sv kltery a ili tam v chudob a askezi.

Jejich vd osobnost, Bernard z Clairvaix, zakladatel kltera Clairvaux a

nenavn reformtor a kazatel, se s nelibost dval na luxus, ve kterm Cluny

ilo a zaal jejich ivotn styl kritizovat. V roce 1125 Bernard sepsal dokument

Apologie svatho Bernarda, kter kritizoval cel benediktinsk mnistv a

klter Cluny pedevm. Bernard zvlt vytkal clunyjskm mnichm, e zcela

zavrhli manuln prci, maj pli rozshlou liturgii, kter pak neposkytuje dn

74

prostor pro cokoli jinho krom modlen, ij v pro mnichy nepedstavitelnm

luxusu, a tm stoj proti vem zsadm, kter hlsala Benediktova ehole.

Akoli se Petr Ctihodn snail tto kritice brnit a vysvtlovat sv

stanoviska, pesto zaal razantn omezovat stvajc ivotn styl, kter se ml

stt opt o nco jednodum a zbonjm. Mnii opt mli dodrovat pst a

pedepsan hodiny mlen tak, jak to bylo v Cluny stanoveno za prvnch opat.

Navzdory vem Petrovm snahm o znovu obnoven Cluny, cistercici zvolna

zaujmali vysok crkevn pozice, na kterch donedvna adovali benediktini. I

pes ztrtu pednho msta v zpadnm mnistv, bylo Cluny nadle bohatou a

vlivnou kongregac, kter byla jet po nkolik dalch stalet v ct evropskch

panovnk i pape.

75

6. Pouit zdroje

6.1. Odborn literatura BLASCHKE, Jorge: Zhadn stedovk: Tajn djiny klter, konvent,

eholnch a vojenskch d. Praha, Mlad fronta, 2006.

BLOCH, Marc: Feudln spolenost. Praha, Argo, 2010.

BROOKE, Christopher: Evropa stedovku v letech 962 1154. Praha,

Vyehrad, 2006.

COWDREY, Herbert E. J: The Cluniacs and the Gregorian Reform. Oxford

University Press, 1970.

DRKA, Vclav: Djiny Burgundska: Nomen Burgundiae ve stedovku. Praha,

Veduta, 2011.

DUBY, Georges: Rok tisc. Praha, Argo, 2007.

EVANS, Joan: Monastic life at Cluny 9101157. [Hamden, Conn.]: Archon

Books, 1968.

FRANZEN, August: Mal crkevn djiny. Praha, Zvon, 1995.

GRABOWSKY, Annette, RADL, Clemens: The second Benedict: A Review of

Recent Scholarship, Foreword of Benedict of Aniane: The emperors monk,

Ardos Life. Michigan, Cistercian Publications, 2008.

GRN, Anselm: Svat Benedikt z Nursie: uitel duchovnho ivota. Praha,

Vyehrad, 2004.

76

HILPISCH, Stephan: Cluny a ostatn stedovk mnisk reformy.

Benediktinsk seity, svazek 11, Praha, et benediktini, 1998.

HOLZHERR, George: ehole Benediktova: uveden do kesanskho ivota

(koment). Praha, Benediktinsk arciopatstv sv. Vojtcha a sv. Markty, 2001.

KAMENK, Milan: Burgundsko, kraj mnich: Citeaux a Bernard z Clairvaux.

Praha, Vyehrad, 2003.

KRGER, Kristina: dy a kltery: 2000 let kesanskho umn a kultury.

Praha, Slovry, 2008.

LAWRENCE, Hugh: Djiny stedovkho mnistv. Praha, Vyehrad, 2001.

LE GOFF, Jacques: Stedovk lovk a jeho svt. Praha, Vyehrad, 2003.

LE GOFF, Jacques: Zrozen oistce. Praha, Vyehrad, 2003.

MATJEK, Marek a kol. Benediktini ve stedovku. Teb, AmaprintKerndl,

s.r.o, 2011.

MULLINS, Edwin: Cluny: in search on Gods lost empire. New York,

BlueBridge, 2006.

PACAUT, Marcel: Dzieje Cluny. Krakw, Tyniec, Wydawnictwo Benedyktynw,

2010.

POLO DE BEAULIEU, Marie-Anne: Stedovk Francie: od roku 1000 po

ernou smrt 1348, Praha, Lidov noviny, 2003.

SMITH, Lucy M: The Early History of the Monastery of Cluny. London, Oxford

University Press, 1920.

77

SUCHNEK, Drahomr: Imperium et sacerdotium: sk crkev na pelomu

prvnho a druhho tiscilet. Praha, Fontes, 2011.

6.2. Odborn lnky

GZQUEZ, Jos Martnez. Translations of the Qur'an and Other Islamic Texts

before Dante (Twelfth and Thirteenth Centuries). Dante Studies, with the

Annual Report of the Dante Society, . 125, Dante and Islam. 2007, 79-92.

LUNCH, Joseph H. Hugh I. of Cluny's Sponsorship of Henry IV: Its Context and

Consequences. Speculum, . 4, 1985, 800-826.

MEWS, Constant J. The Council of Sens (1141): Abelard, Bernard, and the

Fear of Social Upheaval. Speculum, . 2, 2002, 342-382.

ROBINSON, I. S. Pope Gregory VII, the Princes and the Pactum 1077-1080,

The English Historical Review, . 373, 1979. 721-756.

STODDARD, Whitney S: KELLEY, Franklin: The Eight Capitals of the Cluny

Hemicykle. Gesta, . 1, Essays in Honor of Harry Bober (1981), s. 51-58.

WHITE, Hayden V. Pontius of Cluny, the "Curia Romana" and the End of

Gregorianism in Rome. Church History, . 3, 1958, 195-219.

WILLIAMS, John. Cluny and Spain. Gesta, . , 1988, 93-101.

.

78

6.3. Pouit prameny

Carta caritatis.

ehole Benediktova.

6.4. Internetov zdroje www.nobility.org

www.ville-souvigny.com

www.medievalists.net

http://ldysinger.stjohnsem.edu

http://santostodos.blogspot.cz

79

7. Obrazov p loha

Obrzek 1 Den mnicha podle ehole svatho Benedikta557

557 POLO DE BEAULIEU, Marie-Anne: Stedovk Francie: od roku 1000 po ernou smrt 1348, Praha, Lidov noviny, 2003, s. 112.

80

Obrzek 2 Opat Berno z Baume558 Obrzek 3 Odo z Cluny559

Obrzek 4 Opat Majolus z Cluny560 Obrzek 5 Opat Odilo z Cluny561

558 http://nobility.org/2014/01/13/berno-of-cluny/ 559 http://nobility.org/2013/11/18/st-odo-of-cluny/ 560http://www.medievalists.net/2014/01/22/an-abbot-between-two-cultures-maiolus-of-cluny-considers-the-muslims-of-la-garde-freinet/ 561 http://www.ville-souvigny.com/Souvigny/Culture/Culture_Saint_Odilon_Anglais.html

81

Obrzek 6 Opat Hugo z Cluny s hrabnkou Matyldou Tosknskou, ped nimi kle Jindich IV. 562

Obrzek 7 Opat Petr Ctihodn (klec)563

562 http://santostodos.blogspot.cz/2011/04/sao-hugo-de-cluny-abade-1024-1109-29-de.html

82

Obrzek 8 Vysvcen hlavnho olte v opatskm kostele papeem Urbanem II. v listopadu 1095

lenov papeskho dvora stoj za papeem, naproti opat Hugo a clunyjt mnii.564

Obrzek 9 figurln vzdoba v Cluny III.565

563 http://ldysinger.stjohnsem.edu/@texts2/1142_peter-ven/00a_start.htm 564 http://nobility.org/2014/01/13/berno-of-cluny/

83

8. Resum

This bachelor's thesis deals with the burgundian monastery of Cluny and

with the reforms that emerged from it. It deals with the emergence of these

reforms and their subsequent propagation. Describes the circumstances under

which cluniacs reforms expanded the territory of France, the Holy Roman

Empire, Italy, Spain and England. Likewise, the thesis describes a large

cluniacs abbots who faithfully cared for growth Cluniac influence and fame of

the monastery itself. These abbots were great reformers Majolus, Odilo and

particular Hugh of Semur, called the Hugh the Great. It shows how the

monastery of Cluny and its habits have expanded outside the monastery walls

in the form of the feast of All Saints and mainly in the form of two movements,

Pax Dei and Treuga Dei, introduced by very pious Abbot Odilo. During the reign

of Abbot Hugh of Semur monastery of Cluny and his congregation reached a

peak in power and influence. In addition, this bachelor's thesis describes the

beginning of the Gregorian reform, which demanded absolute freedom of the

Church led to a struggle for investiture between Pope Gregory VII and Holy

Roman Emperor Henry IV., representatives of the two conflicting parties. Abbot

Hugo had very strong relationship with this two men, and therefore sought to

end of this dispute. It turns too infamous period during the reign of Abbot Ponce,

where the monastery of Cluny came into crisis and its influence fell slightly.

Monastery of Cluny became at that time violence conquested place and the

seat of the deposed abbot Pons and his devastating army. This episode ended

up with intervention of the Pope and Ponss later death. In the last chapter

bachelor's thesis deals with reign of the progressive abbot Peter the Venerable,

his interest in the natural sciences, mathematics and its great innovative offense

translation of the Arabic Quran into Latin. It also deals with the gradual rise of

the newly founded monastic order of Cistercians and its disputes with cluniacs

Benedictines. These disputes were conducted primarily between two great men

of the time, between Cluniac Abbot Peter the Venerable and Cistercian abbot

Bernard of Clairvaux.The Cistercians eventually gained a significant advantage

565 STODDARD, Whitney S: KELLEY, Franklin: The Eight Capitals of the Cluny Hemicykle. Gesta, . 1, Essays in Honor of Harry Bober (1981), s. 51-58, s. 56.

84

over the Benedictines, and replaced them in the role of the most important

monastic order.

Recommended

View more >