Západo česká univerzita v Plzni Fakulta filozofická Bakalá ... ?· 2 Západo česká univerzita…

  • View
    212

  • Download
    0

Embed Size (px)

Transcript

Zpadoesk univerzita v Plzni

Fakulta filozofick

Bakal sk prce

Klter Cluny a jeho reformy

Anna hov

Plze 2014

2

Zpadoesk univerzita v Plzni

Fakulta filozofick

Katedra historickch vd

Studijn program Historick v dy

Studijn obor Obecn d jiny

Bakal sk prce

Klter Cluny a jeho reformy

Anna hov

Vedouc prce:

PhDr. Drahomr Suchnek

Katedra historickch vd

Fakulta filozofick Zpadoesk univerzity v Plzni

Plze 2014

3

Prohlauji, e jsem prci zpracoval(a) samostatn a pouil(a) jen uvedench pramen a literatury.

Plze, ervenec 2014

4

Obsah

1. vod ............................................................................................................ 5 2. Potky kltera Cluny ................................................................................ 7

2.1. Situace ped monastickou reformou ..................................................... 7 2.2. Zaloen kltera Cluny a opat Berno z Baume ................................... 8 2.3. ehole Benedikta z Nursie ................................................................. 12 2.4. Reforma Benedikta z Aniane ............................................................. 16

3. Monastick reforma ................................................................................... 19 3.1. Monastick reforma v Zpadofransk i .......................................... 19 3.2. Monastick reforma ve Svat msk ........................................... 29 3.3. Monastick reforma v Itlii ................................................................. 36 3.4. Monastick reforma ve panlsku ..................................................... 39 3.5. Monastick reforma v Anglii ............................................................... 43

4. Gregorinsk reforma ............................................................................... 45 4.1. Opat Hugo ze Semuru ....................................................................... 45 4.2. Boj o investituru ................................................................................. 50 4.3. Clunyjsk krize a opat Petr Ctihodn ................................................. 55 4.4. Bernard z Clairvaux a vzestup cistercickho du............................ 60

5. Zvr ......................................................................................................... 68 6. Pouit zdroje ........................................................................................... 75

6.1. Odborn literatura .............................................................................. 75 6.2. Odborn lnky .................................................................................. 77 6.3. Pouit prameny ................................................................................ 78 6.4. Internetov zdroje .............................................................................. 78

7. Obrazov ploha ....................................................................................... 79 8. Resum ..................................................................................................... 83

5

1. vod

Pot, co v prvn polovin 9. stolet napadly Zpadofranskou i loupeiv

normansk a arabsk kmeny, bylo dosavadn rozvinut zpadn mnistv tm

vymceno. Kltery byly vypleny a poboeny, take monastick ivot v nich byl

jen minimln. Benediktinsk ehole, sepsan v 6. stolet Benediktem z Nursie a

upraven na potku 9. stolet Benediktem z Aniane, mla jen mlo monost

pro sv vyuit. V dalch desetiletch se situace, dky snaze franskho krle

Karla Holho, o nco zlepila. Ve vtin ppad byly kltery a kostely

v dren laickch vlastnk, kte jim zajiovali ochranu a zrove od nich

vybrali finann a majetkov odvody. V t dob se burgundsk vvoda Vilm I.

Akvitnsk rozhodl zaloil nov klter, kter svil pod ochranu mskho

papee a sm se zcela vzdal nroku na zasahovn do klternho ivota.

Tato bakalsk prce se zabv burgundskm klterem Cluny a jeho

reformami, kter vrazn zmnily tv celho stedovkho mnistv. Clem tto

prce je zmapovat vznik, prbh a dsledky tchto reforem. Prce erp

z dostupn literatury a odbornch lnk. Nejpnosnjmi knihami pro ni byly

The Early History of the Monastery of Cluny od Lucy M. Smith, The Cluniacs

and the Gregorian Reform od Herberta E. J. Cowdreyho a Burgundsko, kraj

mnich: Citeaux a Bernard z Clairvaux od Milana Kamenka.

Prvn kapitola nastiuje situaci, kter vldla na zem Zpadofransk e

po smrti csae Karla Velikho. Zabv se majetkovm uspodnm tto doby a

snahami pozdjch reformtor tuto situaci zlepit. Dle se zabv zaloenm

kltera Cluny vvodou Vilmem I. Akvitnskm a nslednou vldou prvnho

clunyjskho opata Berna. Vysvtluje dvody, za kterch byl klter sven

papei a jak takov osvobozen probhalo v praxi. Dle uvd principy

nejdleitjho klternho dokumentu Benediktovy ehole. Objasuje, jak

ehole vznikla a jak jej sti byly nejdleitj pro chod kltera. Dle uvd,

nakolik se tato ehole zmnila po prav Benediktem z Aniane.

Druh kapitola popisuje vldu novho opata Oda a jeho reformn aktivity,

kter rozvjel ponejvce na franskm zem. Dle rozvj osobnost Odova

nstupce Majola. Popisuje reformu kltera St. Benigne skrze jeho ka Vilma

z Volpiana a pozdj reformn vliv tohoto kltera. Tato kapitola dle popisuje

rozdly mezi mnistvm v Zpadofransk i a Svat i msk. Uvd

6

clunyjsk reformn snahy na skm zem a pedevm se zabv vznikem t

vznamnch reformnch proud, inspirovanch clunyjskou reformou, ale

uzpsobench skm podmnkm, kter vzely z skch klter Sv.

Maximina a Gorze. Dle popisuje vznik vznamnch skch reformnch center

a jejich reformn spchy. Zamuje se tak na sk kltery reformovan

z Cluny, pedevm na klter Hirsau, kter ovem nebyly klteru Cluny

podzeny.

Dle se prce zabv vldou dalho opata Odila. Objasuje vznik

svtku Pamtky zesnulch a tak vznik dvou zsadnch crkevnch hnut Boho

mru (Pax Dei) a Boho pm (Treuga Dei). Sousted se na Odilovy reformy

ve panlsku, ustanoven tradice pout do jm reformovanho panlskho

poutnho kltera Santiago de Compostella a reformy dalch panlskch

klter. Mimo panlsko se tak sousted na vstup clunyjsk reformy do

Anglie, reformovn tamnch klter a vztah clunyjskho opata se panlskmi

a anglickmi panovnky.

Tet kapitola se zamuje na osobu vznamnho opata Huga ze

Semuru, kter vldl klteru Cluny v dob nejvtho clunyjskho rozkvtu.

Zobrazuje jeho vztahy s papei, s csai Svat msk a v neposledn ady i jeho

lohu v boji o investituru. Dle se tato prce zamuje na kontroverzn vldu

Hugova nstupce, opata Ponse z Melgueil, pi kter se klter Cluny ocitl

v prvn velk krizi. Zobrazuje prbh krize i Ponsovu snahu opt se ujmout

vldy jako prvoplatn clunyjsk opat. Nsledn se zabv osobou dalho

opata Petra Ctihodnho, jeho snahami o nvrat k principm ehole svatho

Benedikta a jeho zjmem o arabskou kulturu, dky n dal peloit do latiny adu

vznamnch arabskch dl, vetn kornu.

Dle se kapitola zamuje na vznik novho mniskho du cistercik,

na rozdly, ktermi se tito nov mnii odliovali od starch benediktin a

nsledn spor mezi cistercickm opatem Bernardem z Clairvaux a clunyjskm

opatem Petrem Ctihodnm. Kapitola uvd dvod tohoto sporu a dsledky,

kter spor ml. Na zvr se prce zabv dalm sporem mezi Petrem

Ctihodnm a Bernardem z Clairvaux ohledn paskho uence Petra

Ablarda a pozvolnm rstem cistercickho vlivu, kter nakonec zcela pevzal

msto v kltern sfe, je donedvna nleelo vhradn klteru Cluny a jeho

mnichm.

7

2. Potky kltera Cluny

2.1. Situace p ed monastickou reformou

Rozlehl a mocn e csae Karla Velikho (768814) se po smrti

svho panovnka na potku 9. stolet postupn hroutila. Hlavn pinou tohoto

padku byly neustl njezdy Norman, kte od roku 820 pepadvali

Franskou i, pedevm v Burgundsku, Normandii a Lotrinsku. Ani na jinch

mstech nebyla situace lep. Mnoho kdysi vznamnch a bohatch klter

bylo opakovan plenno maarskmi njezdnky nebo Saracny z islmskch

zem na Pyrenejskm poloostrov.1 Opati tchto klter byli brni do zajet a

z nich opt draze vykupovni.2

Na zem Fransk e stle platil pozstatek starho germnskho

prva, podle kterho byl panovnk, i lechtic, na jeho zem stl klter i

kostel, jeho neomezenm vlastnkem.3 Disponoval vekerm majetkem tchto

vlastnickch klter a kostel, zvanch Eigenkirchen, vybral destky, produkty

vyroben a vypstovan v kltee, a dal poplatky. Biskupov, opati a fari

byli doivotnmi vazaly tohoto laickho vlastnka.4 Krl i lechtic ml prvo sm

zvolit opata a do tto funkce mohl jmenovat kohokoli chtl, bez ohledu na to,

zda byl dotyn mnich, nebo laick lechtic. Tento vliv svtskho pna zpsobil,

e kltery sply ke stle vt sekularizaci. Pozdji dolo vlivem reformy

Benedikta z Aniane k jistmu zlepen, jeliko st lechty pedala sv prva

nad kostely a kltery sprv diecznm biskupm.5

Ovem se zatkem niivch normanskch njezd, upadaly vyrabovan

a vyplen kltery do hlubok krize. Nemly co odvdt zchudlm laickm

vlastnkm a biskupm, a vtinou u nedokzaly ochrnit ani mnichy, kte

v nich ili. Tito mnii byli mnohdy ze zniench klter vyhnni njezdnky.

Kltery ztrcely svou duchovn a kulturn podstatu. Pichzely o pozemky a