Marie HESKOVÁ

Vývoj vztahu člověkaa přírody

České Budějovice

2012

Publikace je zpracována v rámci projektu „Udržitelný rozvoja environmentální výchova ve vzdělávání pedagogických pracovníků“,

registrační číslo projektu CZ.1.07/1.3.00/14.0075

Vzor citace: HESKOVÁ, M. Vývoj vztahu člověka a přírody. ČeskéBudějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012,104 s. ISBN 978-80-87472-29-3.

Ediční rada VŠERS:

Ing. Jiří Dušek, Ph.D.; PhDr. Jan Gregor, Ph.D.; prof. JUDr. VilémKahoun, Ph.D.; Mgr. Magdalena Malechová, Ph.D.; doc. KarolMurdza, PhD.; doc. Dr. Mgr. Lubomír Pána, Ph.D. (předseda); doc.Ing. Oldřich Pekárek, CSc.; JUDr. Bohuslav Petr, Ph.D.; doc. Ing.Ladislav Skořepa, Ph.D.; prof. PaedDr. Gabriel Švejda, CSc., dr. h. c.

VÝVOJ VZTAHU ČLOVĚKA A PŘÍRODY

© doc. Ing. Marie Hesková, CSc.

Recenzent: doc. PaedDr. RNDr. Milada Švecová, CSc.

Vydavatel: Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s.Žižkova 6, 370 01 České Budějovice, www.vsers.cz

ISBN 978-80-87472-29-3

POUŽÍVANÉ SYMBOLY

Začátek kapitoly

Výklad dílčího pojmu

Shrnutí kapitoly

Nejdůležitější pojmy

Informace o problému

Studijní literatura

Kontrolní otázky a testy

OBSAH

Úvod 61 Vztah člověka a přírody 7

1.1 Základní terminologie 71.2 Historický vývoj vztahu přírody a společnosti 11

2 Komunikační období (přelom 19. a 20. stoletípo současnost) 222.1 Základní charakteristika komunikačního období 222.2 Komunikační období – příklady pozitivních

a negativních jevů 253 Člověk a příroda v období trvale udržitelného rozvoje 28

3.1 Problémy vztahu člověka a přírody v období trvaleudržitelného rozvoje 28

3.2 Globální výchova, strategie udržitelného rozvojea životní prostředí 32

4 Výchovné a vzdělávací programy ve vzdělávací oblastičlověk a příroda 414.1 Přírodovědná a environmentální gramotnost 414.2 Zeměpis jako vzdělávací předmět zaměřený na vztah

člověk a příroda 455 Případové studie výchovy člověka k přírodě 53

5.1 Případová studie ekolabelingové programy – nástrojenvironmentální politiky a výchovy 53

5.2 Případová studie Fair Trade 635.2.1 Základní terminologie a historie Fair Trade 645.2.2 Cíle a principy Fair Trade 685.2.3 Používání známky FAIRTRADE 715.2.4 Produkty FAIRTRADE 725.2.5 Mezinárodní organizace Fair Trade a organizace

v ČR 755.2.6 Projekty a akce s tématem Fair Trade 77

5.3 ČEZ a podpora vzdělávání člověk a životní prostředí 86

Literatura 90Seznam tabulek a schémat 93Přílohy 94

6

Úvod

Publikace je součástí odborných textů projektu EVVO „Udržitelnýrozvoj a environmentální výchova ve vzdělávání pedagogických pra-covníků CZ.1.07/1.3.00/14.0075“. Z tohoto pohledu dotváří mozaikupohledu na oblast vývoje vztahu člověka a přírody.

Pro definování základních pojmů a kategorií jsou využity publi-kované práce našich i zahraničních autorů. Vývoj vztahu člověkaa přírody je rozdělen z pohledu časové a věcně osy. Hlavní pozornostje věnována poslední etapě vývoje, resp. současnému období vztahučlověka a životního prostředí (komunikační etapě a udržitelnéhorozvoje). Důraz je kladen na problematiku vzdělávání a výchovy proudržitelný rozvoj. Pro praktické využití odborné publikace v rámcivzdělávacího procesu jsou zařazeny případové studie. Vedle přípa-dových studií vhodných pro přímé využití ve výuce jsou uvedenyi náměty nabídky vzdělávacích programů, které mohou sloužit jakoinovace pro výuku v konkrétních programech, předmětech na zvýšeníenvironmentální a přírodovědné gramotnosti žáků a studentů.

Odborný text je určen pro potřeby celoživotního vzdělávání v rám-ci projektu, především pro „koordinátora EVVO“, dále pro studentystředních a vysokých škol a ostatní zájemce.

Marie Hesková

1 Vztah člověka a přírody

Studijní cíleCílem kapitoly je vysvětlit základní pojmy z oblasti vztahu člověka

a přírody. Konkrétně bude naznačen význam termínů: příroda, člověk,člověk jako součást společnosti, ochrana přírody. Některé pojmy,jevy jsou předmětem dalších publikací projektu, proto výklad nabízípouze základní informace. Pro prohloubení poznatků je vhodné využítdalší publikace projektu. Vztah člověka a přírody bude objasněn načasové ose historického vývoje, a to pomocí pěti vývojových etap.Zdůrazněno bude komunikační období a období udržitelného rozvoje,na které se především publikace orientuje.

Klíčové pojmyČlověk, příroda, životní prostředí, společnost, vývojové etapy,

vztah člověka a přírody, společnost a příroda, předhistorické období,zemědělské období, středověk, průmyslové a komunikační období,životní prostředí, ochrana přírody a životního prostředí.

1.1 Základní terminologie

Pro určení vzájemného vztahu člověka a přírody je nejprvenutné definovat základní pojmy: člověk, příroda a životní prostředí.Vývoj vztahu člověka a přírody pak lze charakterizovat v rámci jed-notlivých historických etap, případně podle dalších vhodných kri-terií.

Příroda ve své základní podstatě představuje základní nevy-hnutelnou podmínku pro vznik života a fungování společnosti(Rynda, 2011). Příroda je v nejširším smyslu vše, co existuje v neko-nečné mnohotvárnosti forem existence. Základní rozdělení přírodyje na oblast neživé a živé přírody.

Činitele neživé přírody dlouhodobě působí na živé organismy,resp. se jedná o složku jejich životního prostředí. V rámci neživé pří-rody působí faktory klimatické (světlo, teplota, srážky, ovzduší a jehopohyby, vlhkost, tlak, elektrické změny ovzduší), faktory půdní (slo-žení, struktura, fyzikální a chemické vlastnosti půdy a jejího podkladu),faktory hydrologické (voda jako prostředí organismů, její teplota, sali-nita, pohyb, tlak, průhlednost), faktory fyzicko-geografické (polohamísta, nadmořská výška, sklon a expozice).

7

Živá příroda, živé soustavy v rámci přírody zahrnují obecnévlastnosti organismů, které mají následující vlastnosti:• jde o vlastnosti společné všem živým organismům, tím se odli-

šují od neživé přírody,• vysoká organizovanost životních složek je podmínkou pro průběh

všech životních dějů, které se v organismech uskutečňují,• udržet tuto uspořádanost vyžaduje nepřetržitou výměnu látek,

energií a informací mezi živou přírodou a okolím,• z fyzikálně chemického hlediska jsou tyto soustavy otevřené, svým

charakterem nerovnovážné, ale i dynamické,• od neživých soustav se liší organismy svým aktivním vztahem ke

svému okolí, např. přijímají z prostředí jen látky a energii, kteroumohou využít,

• do prostředí naopak vylučují látky a energii, kterou již nepotře-bují,

• je schopna přijímat informace o stavu svého prostředí ale i na-opak informace vysílat do prostředí, to jí umožňuje účelově měnitsvé chování a adaptovat se na měnící se podmínky (http://cs.wikipedia.org).Připomeneme, že do živé přírody patří kromě člověka také flóra

a fauna. Rozmanitost a druhy rostlin i živočichů jsou určeny kli-matickými poměry jednotlivých lokalit. Zpravidla se živá přírodarozděluje na: primární (planě rostoucí rostliny a volně žijící živoči-chové), sekundární (kulturní rostliny a domácí živočichové, jejichžexistence závisí přímo na péči člověka), terciární (rostliny a živoči-chové vyšlechtěné člověkem pomocí genového inženýrství). Každýživý organismus v přírodě vyhledává takové prostředí, které mu po-skytuje nejvhodnější existenční podmínky.

Životní prostředí je tvořeno přírodním prostředím (původnípřírodou) a přírodními prvky, které přeměnil člověk. Člověkem vy-tvořené umělé prostředí zahrnuje materiální a duchovní prostředí(Mezřický, 2005). Základní složky životního prostředí tvoří ovzduší,voda, půda, horninové prostředí, živá příroda, krajina a lidská sídla.

Životní prostředí je podle definice Ministerstva životního pro-středí České republiky „systém složený z přírodních, umělých a so-ciálních složek materiálního světa, jež jsou nebo mohou být s uva-žovaným objektem ve stálé interakci. Je to vše, co vytváří přirozenépodmínky existence organismů, včetně člověka a je předpokladem je-jich dalšího vývoje. Složkami životního prostředí jsou: ovzduší, voda,horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.“ (www.mzp.cz).

8

Jiná definice uvádí, že životní prostředí je „soubor všech čini-telů, se kterými přijde do styku živý subjekt, dále i podmínek, kterýmije obklopen. Tedy vše, na co subjekt přímo i nepřímo působí. Subjek-tem může být chápán organismus, populace, člověk i celá lidská spo-lečnost. Většinou se pojem životní prostředí chápe ve smyslu životníprostředí člověka.“ (http://cs.wikipedia.org).

Studiem vztahu organismů a životního prostředí se obecně zabýváekologie, případně environmentalistika. Pojem „životní prostředí“se dnes většinou chápe zúženě jako životní prostředí člověka (tj. jakosoubor podmínek, které jsou pro život člověka nezbytné). Těžko sipředstavit, že člověk může žít bez ovzduší, vody, potravy, přiměřenéteploty a světla.

Na životní prostředí působí řada faktorů, např. povahy fyzikální,chemické, biologické i sociální (složky přírodní a umělé). Interakcemezi faktorem okolí a organismem představuje zpravidla složitýsystém fyzikálních a biochemických reakcí na buněčné či moleku-lární úrovni. Aktuální problémy životního prostředí jsou spojeny seznečišťováním životního prostředí, které dosáhlo v některých oblastechnegativních rozměrů, na které nemá lidský organismus, resp. společ-nost vypracovány vhodné mechanismy.

Člověk je nejvýše organizovaná forma života, formovaná psycho-sociálními evolučními faktory. Komplex psychických procesů (např.cítění, představivost, fantazie, tvořivost, svědomí, humor, intelekt)je podstatou duševního života člověka a zároveň jde o odlišujícíatributy, kterými se v podstatné míře liší od ostatních zástupců z říšefauny. Základem pro fungování lidského organismu jsou příznivémateriální podmínky života, které pozitivně působí i na psychofyzio-logickou rovnováhu. Předpokladem života člověka, resp. ostatníchživých bytostí je neustálá látková a energetická výměna s okolnímprostředím. Z uvedeného důvodu lze říci, že lidský organismus mácharakter otevřeného systému. Využívání látek z prostředí je nutnépro stavbu tkání a k získávání energie. Vylučování odpadních láteka tepelná výměna s prostředím jsou nezbytnou podmínkou udržovánísamotné existence lidského organismu. Pro úplnost připomeneme, žezákladní podmínkou života je potrava (rostlinného nebo živočišnéhopůvodu), dýchání (ovzduší s dostatkem kyslíku).

Člověk vystupuje ve dvou podobách, a to jako bytost přírodnía společenská. Člověk jako bytost přírodní je úzce propojen s přírodou,zákonitostmi přírody. Člověk jako bytost společenská je historickyspjata s životem v určitém společenství.

9

Člověk ve všech historických formacích je součástí jednotlivýchspolečenských seskupení. Rozlišovacími znaky jsou kritéria sociální,kulturní, prostorová a časová.

Pro posuzování vztahu přírody a společnosti jsou využívánarůzná kritéria (Rynda, 2011):1. biologická – pohlaví, věk, rasa, dědičnost, národnost, atd.2. demografická – hustota obyvatel, demografická struktura oby-

vatelstva podle pohlaví, věku, typu rodin, atd.3. geografická – poloha, nadmořská výška, reliéf krajiny, zdroje

surovin, atd.Analogicky uvedená kritéria jsou využívána např. pro segmen-

taci i v dalších vědních disciplínách (např. management, marketing),která charakterizují člověka, jako spotřebitele, zákazníka, klienta.

Jednotlivé etapy historického vývoje vztahu člověka a přírodyjsou popsány na základě intenzity působení člověka na přírodu. V té-to souvislosti se hovoří o vytvoření tzv. druhé přírody (také podoznačením umělá příroda), která představuje přírodu upravenouvlivem (působením) člověka, a to jak v pozitivním slova smyslu(např. opatření na ochranu před záplavami), tak negativním (např.kácení deštných pralesů).

Vzájemné působení lidí a životního prostředí je velmi mnoho-stranné. V průběhu dějin lidského rodu docházelo postupně k různéintenzitě vztahů. Lidé narušovali okolní prostředí již velmi dávno.Vědci se například zabývali vlivem člověka na vyhynutí velkýchdruhů savců. K ještě rozsáhlejšímu vlivu člověka na životní prostředídošlo v období tzv. neolitu, kdy se člověk začal živit zemědělskoučinností, která přímo předpokládala udržování umělého životníhoprostředí. Dlouhou dobu stále existovaly oblasti prakticky nedotčenélidskou aktivitou. Ekumenta1 zejména v důsledku nedokonalé dopra-vy netvořila souvislou oblast jako dnes, ale rozpadala se do mnohaoblastí osídlení, vzájemně (poměrně) vzdálených. I v této době exis-tovaly oblasti se značným lidským vlivem (např. na území dnešní ČRbylo území na konci středověku více odlesněno než dnes). K zásadnízměně dochází v době průmyslové revoluce, kdy lidé začali využívatmnoho přírodních zdrojů (uhlí, ropa), osídlovat dosud neosídlenéoblasti a znečišťovat prostředí cizorodými látkami. To mělo za násle-

10

1 V geografii znamená ekumena souhrn území trvale osídlených a hospodářsky využívaných lidmi.Možnosti osídlení území limitují nejen rozloha, ale i další přírodní činitelé. Podstatný význam má možnostprovozovat zemědělství. http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekumena, 15.3.2012.

dek postupné vyhynutí mnoha živočišných i rostlinných druhů a zdra-votní problémy lidí, žijících v nejvíce znečištěných oblastech (v ČRnapř. Mostecko, Ostravsko).

S rozvojem vědy a techniky se stává stále obtížnějším úkolempředpovídat vliv důsledků lidských činností na životní prostředí.V současné době například probíhají debaty o podílu člověku na glo-bálních změnách klimatu (http://cs.wikipedia.org, 15.3.2012).

1.2 Historický vývoj vztahu přírody a společnosti

Z pohledu historického vývoje vztahu přírody a společnosti na-jdeme několik přístupů pro rozlišení jednotlivých etap. Jako výchozíbude prezentováno rozdělení do následujících pěti základních ob-dobí:2

1. Předhistorické období – 200 tisíc let př. n. l. – 10 tisíc let př. n. l.Charakteristika• přírodní prostředí bez žádných větších zásahů člověka do přírody,• příroda se dokázala s případnými zásahy snadno vyrovnat,• prvotní je přírodní prostředí, na kterém je člověk téměř zcela

závislý.2. Zemědělské období – zemědělská revoluce3 (období do počátku

středověku)Charakteristika• období první velké dělby práce – vztah závislosti člověka na

přírodě byl stále silný,• postupné narušování biologické rovnováhy,• projevují se zásahy člověka do přírody, člověk začíná přizpůso-

bovat přírodu svým potřebám v souvislosti s rozvojem zeměděl-

11

2 Dostupné na studium.wz.cz/html/.../27.VZTAH___SPOLECNOSTI_A___PRIRODY.d... 10.6.2010.3 Zemědělskou revolucí se člověk z přírodních ekosystémů vydělil. „Podstatnou součástí zeměděl-ské činnosti je vytváření zemědělských polí, které se na rozdíl od ekosystémů přírodních, udržují trvaleve stádiu nezralosti, ve stádiu růstu. Z takovýchto nezralých ekosystémů se odebírá úroda. Kruhovýcyklický metabolismus, typický pro ekosystémy ve stádiu zralosti, je zde nahrazen metabolismem jiným:systematicky se odebírá biomasa. Takovýto ekosystém ovšem nemůže fungovat bez vstupů materiálo-vých a energetických, které jsou reprezentovány lidskou nebo později zvířecí prací a vstupem živin veformě hnojení a prostředků na ochranu rostlin. Vytváří se širší umělý agroekosystém, jehož jsou země-dělská pole součástí, a začíná postupně fungovat podobně jako zralé přírodní ekosystémy. Patří do nějvesnice, to znamená lidská sídliště včetně různých hospodářských zvířat, a uvnitř systému probíhá re-cyklace živin ve formě organického hnoje. Takovýto agroekosystém fungoval podobně jako přírodníekosystémy, jeho biogeochemický metabolismus měl podobu v podstatě uzavřeného vnitřního kolo-běhu. Koloběh látek a energie uvnitř systému byl relativně intenzívní, zatímco látkové a energetickétoky přes hranice ekosystému, v tomto případě agroekosystému, byly relativně nízké“. Dostupné nahttp://www.czp.cuni.cz/knihovna/publikace/global/kap_1.htm - 5.3.2012.

ství a pastevectví (některé aktivity negativně působí na kvalituovzduší),

• působení člověka na přírodní prostředí je narušováno, příklademmůže být pěstování monokultur pro zvýšení intenzity produkce,což má za následek lokální poškozování přírodního prostředí,

• budování zavlažovacích systémů.3. Období středověkuCharakteristika• vznik tzv. organizované společnosti, spojené s rozvojem měst

a městských společenstev,• pokračuje přeměna přírodního prostředí ve smyslu zvýšení inten-

zity působení člověka na přírodu (zakládání rybníků a rozvojrybníkářství, např. v jižních Čechách),

• poslední období s trvale udržitelným prostředím.

4. Průmyslové období – průmyslová revoluce (konec 17. a začátek18. století) 4

Charakteristika• projevují se radikální změny vztahu člověka k přírodě, na jedné

straně dochází k zapojování dříve nevyužívaných přírodních sil veprospěch člověka, na druhé straně se zvyšuje intenzita negativníchdopadů na přírodu, příroda je chápána ve smyslu nevyčerpatelnéhozdroje s neomezenými zásobami,

• pokračuje růst počtu obyvatel spojený s růstem poptávky po přírod-ních zdrojích,

• pokračuje znečištění všech složek přírody (půdy, vody, vzduchu)a to s vyšší mírou intenzity, znečišťování přesahuje lokální di-menze,

• vznikají různé ekologické zátěže spojené s likvidací látek, kterénejsou přírodního charakteru, dochází k celkovému narušení bio-rytmů přírody,

• formování ekologie jako nového, samostatného vědního oboru(1900), první zákony na regulaci přírodních systémů.

12

4 Průmyslová revoluce jako druhá velká civilizační změna, začala v Anglii na začátku 17. století a brzyse rozšířila do dalších částí světa, zejména v 19. století do USA. Prosadily se nové zdroje energie, nastalneobyčejný rozvoj technologií, postupně vznikla dnešní globální průmyslová civilizace. Přímýmimpulsem pro její rychlý nástup byl kritický nedostatek dřeva jako paliva a konstrukčního materiálu.Lidé hledali jiný zdroj energie a objevili užitečnost uhlí. Dostupné na http://www.czp.cuni.cz/knihovna/publikace/global/kap_1.htm - 5.3.2012.

5. Komunikační období spojené s vědeckotechnickou revolucí– přelom 19. a 20. století až po současnost

Charakteristika• člověk využívá nové poznatky související s vědeckotechnickým

pokrokem a ovlivňuje prostředí v pozitivním i negativním smyslu,• pokračuje globální znečištění všech složek přírody (např. naru-

šení ozónové vrstvy, ničení deštných pralesů, ropné havárie a je-jich dopady),

• pokračuje výrazné snižování druhové rozmanitosti (snižováníbiodiverzity, budování překážek pro migraci živočichů).

V komunikačním období se systematicky prosazuje princip udrži-telného rozvoje. Jednotlivé etapy jsou názorně zachyceny v tabulceč. 1.

Jak již bylo v úvodu textu naznačeno, těžiště práce bude v po-sledním pátém období hierarchického uspořádání vztahu člověkaa přírody. 5 Páté tzv. komunikační období trvá více než 110 let. Zá-kladním rysem etapy je posilování vlivu člověka na přírodu s důra-zem na trvalou udržitelnost. Do vztahu člověka a přírody postupněvstupuje veřejný společenský zájem, který je arbitrem zachováníudržitelnosti prostředí i pro další generace. V souladu se zachovánímveřejného společenského zájmu se rozvíjí i vzdělávání, které má zacíl zvyšovat povědomí obyvatel o nutnosti nedevastovat přírodníprostředí a zachovat ho i pro nastupující generace.

Procesy trvalé udržitelnosti jsou vymezeny zákonem o život-ním prostředí 6 jako „procesy, které uspokojují potřeby současnýchgenerací, při zachování potenciálu budoucích potřeb, aniž by byloohroženo naplnění budoucích potřeb a dále aby proces nebyl na úkorpřírody a jiných národů“. Praktická realizace uvedeného postulátu jev praxi obtížně naplnitelná.

Zhoršování životního prostředí se zrychluje od šedesátých letdvacátého století v souvislosti se zmenšováním přírodních zdrojůa znečišťováním přírodních složek. Kvalitativně se posouvá oblastpoznání prostřednictvím rozvoje vědních disciplín, které se přímověnují vztahu člověka a přírody, např. ekologie, environmentální ma-nagement, sociologie, postupně roste i význam ekologických hnutía organizací.

13

5 Vývojové etapy do komunikačního období (předhistorické, historické a zemědělské) budou před-mětem publikace pouze v omezené míře, ve smyslu vysvětlení některých souvislostí.6 Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí.

V této souvislosti jsou rozvíjeny významné aktivity různýchspolečenskovědních organizací a společenstev. Mezi významné repre-zentanty patří činnost Římského klubu.7 Jde o nevládní organizacisdružující odborníky na životní prostředí a ekonomiku. Mezinárodnínevládní ekologické hnutí zastupuje např. organizace Greenpeace 8

(vznikla v Kanadě v roce 1971 na protest proti jaderným zkouškám).Organizace působí v oblasti rozšiřování světové ekologické osvěty,aktivizuje obyvatele států k ochraně životního prostředí, vyvíjí nátlakna vlády jednotlivých zemí, soustřeďuje se na konkrétní aktivity,např. v souvislosti se zmírněním dopadů kyselých dešťů, iniciativněpomáhá záchraně ohrožených živočišných druhů (např. záchranavelryb), bojuje za omezení obchodu s kožešinami. Aktivitou Green-peace bylo iniciování vyhlášení Antarktidy za světový park a ostatníčinnosti lokálního nebo globálního charakteru. Zatím nejkomplexnějšístudií v oblasti hodnocení životního prostředí na Zemi jsou výsledkyprojektu Millennium Ecosystem Assessment („Hodnocení ekosystémůna přelomu tisíciletí“), na kterém se podílelo asi 1400 expertů z ce-lého světa. Jeho výsledkem je publikování řady studií (např. z oblastibiodiverzity, průmyslu) a souhrnná zpráva „Ekosystémy a lidskýblahobyt“. Ta konstatuje, že lidé změnili za posledních 50 let eko-systémy na Zemi více než kdykoli dějinách lidstva a že zvýšeníživotní úrovně lidí proběhlo na cenu poškození 60 % globálníchekosystémů. Zpráva dále uvádí, že poškozování ekosystémů před-

14

7 Římský klub „je globální think tank, který byl založen v dubnu 1968 a celosvětovou pozornost získalv roce 1972 svou zprávou Meze růstu (Limits to Growth). Zpráva upozorňovala, že je třeba zastavithospodářský růst a že svět stojí před vyčerpáním přírodních zdrojů, především ropy do roku 1992. Řím-ský klub patří mezi velmi vlivné soukromé globalistické think tanky jako Bilderberg skupina, Trilaterálníkomise a Rada pro mezinárodní vztahy, které mají celou řadu společných členů a v nichž hraje DavidRockefeller důležitou roli. Za zakladatele Římského klubu jsou považováni italský průmyslník AurelioPeccei a skotský vědec Alexander King, kteří v roce 1968 k neformálnímu setkání do Rockefellerovasídla v Bellagiu v Itálii pozvali významné osobnosti akademické sféry, občanské společnosti, průmyslu,diplomacie atd. Mezi členy Římského klubu patří Al Gore, Maurice Strong, Ted Turner, Václav Havel,Michail Gorbačov, Javier Solana, Kofi Annan, Bill Clinton, Bill Gates, George Soros, Tony Blair, HenryKissinger, princ Filip z Belgie, královna Beatrix z Nizozemí (majitelka Dutch Shell), Romano Prodi(bývalý předseda Evropské komise), Jacques Delors (bývalý předseda Evropské komise). Mezi častátémata Římského klubu patří nutnost redukce populace a vytvoření Nového světového řádu“. Dostupnéna www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_klub> - 20.7.2011.8 Greenpeace je nezávislá mezinárodní ekologická organizace působící ve více než 40 zemích světajiž 40 let. Cílem je chránit životní prostředí a nenásilnými prostředky upozorňovat na jeho poškozování.Přináší svědectví o globálních ekologických problémech, požaduje nápravu od zodpovědných institucía nabízí řešení, která jsou klíčová pro naše zdraví a bezpečnou budoucnost nejen nás, ale i dalších ge-nerací. Greenpeace usiluje: o prosazení energetické revoluce, ochranu světových oceánů, ochranu svě-tových pralesů, živočichů, rostlin a lidí, globální odzbrojení, mír, nezávislé řešení konfliktů a odstraněnívšech jaderných zbrani, budoucnost bez toxických látek, trvale udržitelné zemědělství bez genetickymodifikovaných organismů, ochranu biodiverzity a podporu společensky odpovědného farmaření.Dostupné na http://www.greenpeace.org/czech/cz/ - 20.7.2011.

stavuje překážku pro snížení chudoby pro dosažení potravinovébezpečnosti 9.

Významnými aktivitami v oblasti ochrany životního prostředí jepořádání celosvětových konferencí. První globální konference natéma životního prostředí se konala v roce 1972 ve švédském hlavnímměstě Stockholmu. V roce 1992 se v Rio de Janeru konala konferen-ce OSN o životním prostředí a rozvoji s významným dokumentemAgenda 21.10

K ochraně životního prostředí vzniká i řada organizací a iniciativna různých úrovních (lokálních, regionálních a globálních).

Dalším možným přístupem k historickému hodnocení vývojevztahu člověka a přírody jsou následující přístupy v rámci jednotlivýchobdobí:• PRAVĚK – člověk (lovec a sběrač) se podřizuje prostředí, lidská

populace je malá (cca 5 mil. obyvatel) a rozptýlená, zásahy doekosystémů nejsou nevýznamné.

• STAROVĚK – rozvoj lidské společnosti je spojen se zeměděl-stvím, budováním sídel, těžbou), dochází k rozsáhlému odlesnění(na území Čech a Moravy např. v Polabí a na jižní Moravě), působívodní a větrná eroze.

• STŘEDOVĚK – dochází k rozsáhlému kácení lesů, spojenýms rozvojem zemědělství a zakládáním nových sídel, otevíránídolů a těžba související s rozvojem řemesel. V uvedeném obdobínedochází k celkovému postižení biosféry.

• NOVOVĚK – od poloviny 18. století se stupňuje těžba dřeva,uhlí, ropy, rud, rozšiřují se města, nové dopravní prostředkypůsobí na poškozování ekosystémů, dochází k vyhubení někte-rých organismů, snižují se jejich stavy a dochází až k ohrože-ní existence dalších druhů nebo naopak k rozšiřování jinýchdruhů.11

Rozdělení vývoje vztahu člověka a přírody najdeme dále i u auto-ra Ryndy (2010), který podle vybraných kritérií (období, datace,prostor, trvání, působení a vývoj dopadů) upozorňuje na významnéskutečnosti vztahu člověka a přírody (viz tabulka č. 1).

15

9 Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD,15.3.2012).10 Více na http://www.un.org/esa/dsd/agenda21/.11 Http://www.biomach.cz/ekologie/historicky-vyvoj-vztahua-cloveka-a-prostredi - 15.6.2010.

Tabulka č. 1: Vlivy činnosti člověka na životní prostředí a přírodu

OBDOBÍ DATACE PROSTOR TRVÁNÍ PŮSOBENÍ VÝVOJDOPADŮ

Předhistorické 200 000– lokalita trvale okamžité konstantní10 000 př.n.l. (krátkodobé,

cyklické)Zemědělské 10 000 př.n.l. lokalita tisíciletí okamžité lineární růst

– asi 1670 region kumulativní krátko- aždlouhodobé

Průmyslové asi 1670 až lokalita staletí okamžité exponenciálnízávěr region kumulativní růst, krátkodo-19. stol. planeta synergické bé až nevratné

(vedoucí kekrizi)

Komunikační závěr lokalita desetiletí okamžité, exponenciální19. stol. až region kumulativní, růst, krátkodo-současnost planeta synergické, bé až nevratné

pansyner- až po terminu-gické (*1) jící (ukonču-

jící)Trvale současnost lokalita, „trvale“ okamžité, konstantníudržitelný až trvale region, kumulativní, (krátkodobé,rozvoj planeta, synergické, cyklické)

vesmír pansyner-gické (*2)

16

Zdroj: Rynda, Ivan. Globální a regionální problematika vztahu člověka k jehoživotnímu prostředí. Strana zelených. [Online] http://strana.zeleni.cz/ - 15.6.2011.

Poznámky k tabulce č. 1:(*1) včetně proměn v oblasti sociální, kulturní a duchovní a mno-

hačetné globální zpětné vazby,(*2) včetně proměn v oblasti sociální, kulturní a duchovní a mno-

hačetné globální zpětné vazby a regulace.„Předhistorickým obdobím“ je míněna doba od počátků exis-

tence člověka jako druhu do počátku zemědělského období. Jde tedyo dobu, kdy člověk žije především jako biologická bytost (jedenz živočišných druhů), a v podstatě neovlivňuje přírodu víc, než jinédruhy. Přibližně na počátku zemědělské revoluce se člověk začalchápat jako dějinná bytost, zde začínají dějiny a současně výraznývliv člověka na životní prostředí.

Sloupec „trvání“ uvádí dobu, po kterou by dané období mohlo

trvat, kdyby člověk nerozvinul svoji inteligenci nad úroveň ostatníchživých bytostí (předhistorické období), resp. dobu, po kterou řádovětrvalo období zemědělské, průmyslové a komunikační, a dobu, pokterou by teoreticky mohlo trvat období trvale udržitelného rozvoje.

Ve sloupci „působení“ jsou uvedeny typy působení antropogen-ních vlivů na životní prostředí. Počínaje komunikační revolucí do-chází ke kvalitativní změně vlivů, a to ve smyslu: veškeré vlivypůsobí obecně na globální úrovni a mají také všestrannou zpětnouvazbu na jednotlivce. V době trvale udržitelného rozvoje podléhajítyto vazby globálním řídícím a koordinujícím procesům a politickýmdohodám.

Sloupec „vývoj dopadů“ vyjadřuje zjednodušeně vývoj dopadůa vývojové typy dopadů antropogenních vlivů na životní prostředív závislosti na čase.

V souvislosti s dopady činností člověka na životní prostředía přírodu je nutné upozornit na vybrané aktivity spojené s ochranoupřírody (Příroda a krajina, MŽP ČR 2012). Obecná ochrana přírodya krajiny představuje ochranu krajiny, rozmanitosti druhů, přírod-ních hodnot a estetických kvalit přírody, ale také ochranu a šetrnévyužívání přírodních zdrojů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírodya krajiny rozlišuje:1. obecnou ochranu krajiny, kam řadíme následující nástroje:

územní systém ekologické stability, významný krajinný prvek,krajinný ráz a přírodní park a přechodně chráněnou plochu,

2. obecnou ochranu druhů, podle níž jsou všechny druhy rostlina živočichů chráněny před ničením, poškozováním, sběrem čiodchytem. Důležitým nástrojem, obecné ochrany rostlin a živo-čichů včetně ochrany jejich přirozených stanovišť je ochrana volněžijících ptáků, ale také ochrana dřevin rostoucích mimo les,

3. obecnou ochranu neživé části přírody a krajiny (ochrana jesky-ní, přírodních jevů na povrchu, které s jeskyněmi souvisejí a pa-leontologických nálezů a minerálů).Vedle obecné ochrany přírody jsou formulovány zásady zvláštní

ochrany přírody a krajiny. Podle Zákona č. 114/1992 Sb., o ochraněpřírody a krajiny je vymezeno šest kategorií zvláště chráněných území,představující významný nástroj ochrany území. Tato území jsoudeklarována v následujících formách: národní parky (NP), chráněnékrajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodnírezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky(PP). Cílem ochrany bývá nejčastěji udržení nebo zlepšení docho-

17

vaného stavu území nebo ponechání území, či jeho části, samovolné-mu vývoji.

Zákon o ochraně přírody a krajiny společně s navazujícími pro-váděcími předpisy dále legislativně zajišťuje zvláštní ochranu vy-braných, vzácných nebo vědecky a kulturně významných druhůrostlin a živočichů. Podle míry ohrožení jsou stanoveny tři kate-gorie ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, a todruhy kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené (seznam a jejichrozdělení do příslušných kategorií ochrany je uveden ve vyhlášceč. 395/1992 Sb.) Pro druhy ohrožené vyhynutím jsou pak realizoványzáchranné programy jako komplexní soubory opatření odstraňujícínebo zmírňující známé ohrožující faktory a zlepšující podmínky provývoj těchto druhů.

Vstupem ČR do EU k 1. květnu 2004, byly do zákona o ochra-ně přírody a krajiny zapracovány základní předpisy Evropské uniepro oblast ochrany přírody a krajiny. Směrnice Rady 92/43/EHS,o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planěrostoucích rostlin, směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijí-cích ptáků, na území ČR. Česká republika převzala závazky v ob-lasti územní ochrany přírody, spočívající ve vytvoření odpovídajícíčásti soustavy chráněných území evropského významu EU – Natura200012.

Ministerstvo životního prostředí mezi jiným zabezpečuje plněnízávazků vyplývajících z členství ČR v mezinárodních úmluvách(např. Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy –CITES), programech, projektech a organizacích v oblasti ochranybiodiverzity vytváření celkové koncepce mezinárodní spoluprácev ochraně přírody a krajiny pro oblast příslušných úmluv [např.zabezpečení plnění závazků vyplývajících ze státního členství ČRve Světovém svazu ochrany přírody (IUCN), funkce výkonnéhoorgánu CITES].

18

12 Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principůvšechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlina typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné čiomezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Ke stejnému datu ČR přijala také směrniciRady 1999/22/ES, o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách, která se projevila v zákoněč. 163/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákono zoologických zahradách). Dostupné na http://www.nature.cz 3.3.2012.

SouhrnSoučasný lidský druh Homo sapiens žije na Zemi 100–200 000 let.

Je to krátký „okamžik“ ve srovnání s dobou, po kterou existuje našeplaneta (cca 4,6 miliard let). Po většinu uvedeného času lidé žili jakolovci a sběrači. V posledních 12 tisíci letech se však udály dvě zásadnízměny celé podoby civilizace i kultury: uskutečnila se zemědělskárevoluce a přibližně před 300 lety začala průmyslová revoluce. Uve-dené proměny rozšířily základnu zdrojů potravin, přinesly nové tech-nologie, do služeb lidí vstoupily nové zdroje energie. Zlepšily seživotní podmínky, prodloužila se průměrná doba života lidí a zvýšil sepočet lidí, kteří se mohou na Zemi uživit.

V průběhu společenského vývoje se mění vztah člověka a příro-dy, kde zásahy člověka jsou ve smyslu pozitivních i negativníchdopadů. Ukazuje se, že je nutné měřit dopady zásahu člověka napřírodu (životní prostředí), a to pomocí nejrůznějších ukazatelů např.indikátorem ekologické stopy.13 Vztah člověka a přírody je charak-terizován na pěti vývojových etapách (předhistorické, zemědělské,průmyslové, komunikační a období trvale udržitelného rozvoje).

V současné etapě nezadržitelně ubývá nedotčené přírody, vzni-kají různé ekologické zátěže, dochází k vyčerpanosti přírodních zdrojůa sílí intenzita znečišťování ovzduší, půdy i vody. Uvedené problémyjsou zdůrazňovány v rámci různých souvislostí a aktivit (např. Řím-ského klubu) a mnoha dalších odborných prací (např. Meadows, Mezerůstu).14

Počátek vývoje vztahu člověka a přírody je charakterizován jakopřírodní prostředí, které nebylo vytvořeno a ani nebylo poznamenánočlověkem. Postupně ubývá nedotčené přírody a vlivem člověka napřírodu se vytváří prostředí umělé. Stav životního prostředí se od 60.let minulého století intenzivně zhoršuje, resp. intenzita zhoršovánístoupá od tzv. třetího období.

19

13 Ekologická stopa představuje souhrnný standardizovaný indikátor, který sleduje požadavky lidí naregenerační schopnost a absorpční kapacitu pro odpady v rámci biosféry. Ekologická stopa vyjadřujemíru lidského přivlastnění si ekosystémových produktů a služeb z hlediska půdy a plochy moří, kteréjsou třeba k poskytování těchto služeb. Jedná se o průřezový indikátor. Strategický rámec udržitelnéhorozvoje ČR, Praha: MŽP, 2010.14 Autoři ve své knize dospěli, na základě matematického modelu k závěru, že žádná nápravná opatřenínásledného charakteru nemohou řešit základní problém: exponenciální hospodářský růst takového typu,jaký byl zaznamenán po celých 70 let dvacátého století, prostě nemůže pokračovat donekonečna, pro-tože přírodní zdroje, mezi něž patří nejen nerostné suroviny a půda, ale i absorpční kapacita ekosystémůpro odpady všeho druhu a samotný prostor naší planety jsou principiálně omezené. Proto navrhují, abybyl hospodářský růst zastaven. Dostupné na http://www.czp.cuni.cz/knihovna/publikace/global/kap_6.15.6.2011.

Člověk ve všech historických formacích je součástí jednotlivýchspolečenských seskupení. V průběhu společenského vývoje se měnívztah člověka a přírody. Rozlišovacími znaky jsou kritéria sociální,kulturní, prostorová a časová.

V souvislosti s dopady činností člověka na životní prostředía přírodu jsou významné i aktivity spojené s ochranou přírody. Jdeo obecnou ochranu přírody a krajiny (ochranu krajiny, rozmanitostidruhů, přírodních hodnot a estetických kvalit přírody, ale také ochra-nu a šetrné využívání přírodních zdrojů) a zvláštní ochranu přírodya krajiny. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny rozlišujeobecnou ochranu krajiny a obecnou ochranu druhů, obecnou ochranuneživé části přírody a krajiny. Zvláštní ochranu přírody a krajinyvymezuje šest kategorií zvláště chráněných území.

Odborný text se především věnuje komunikačnímu období a trvaleudržitelnému rozvoji. Komunikační období je spojeno s vědeckotech-nickou revolucí (přelom 19. a 20. století až po současnost).

Kontrolní otázky1. Zamyslete se nad vybranými problémy vztahu člověka a přírody.2. Které složky tvoří životní prostředí?3. Charakterizujte vývojové etapy vztahu člověka a přírody.4. Které problémy životního prostředí jsou nejvíce diskutované.5. Významné aktivity veřejného zájmu na ochranu životního

prostředí.6. Vyhledejte informace o Agendě 21 a místní Agendě 21. Jak uve-

dené dokumenty souvisejí s životním prostředím a co bylo důvo-dem vzniku dokumentů, aktivit.

7. Kterými charakteristikami lze popsat komunikační období?

LiteraturaAGENDA 21. Dostupné na <http://www.un.org/esa/dsd/agenda21/>.GREENPEACE. Dostupné na <http://www.greenpeace.org/czech/cz/>.MEADOWS, D. H. The limits of growth: A raport for the club ofRome's project on the predicament of mankind. New York: NewAmerican Library, 1972. 207 s.MEZŘICKÝ, V. Environmentální politika a udržitelný rozvoj. Praha:Portál, 2005. ISBN 80-7367-003-8.MÍSTNÍ AGENDA 21. Dostupné na <http://www.ma21.cenia.cz/>.PŘÍRODA A KRAJINA. Dostupné na http://www.mzp.cz/cz/priroda_krajina

20

RYNDA, I. Globální a regionální problematika vztahu člověka k jehoživotnímu prostředí. Strana zelených. [Online] http://strana.zeleni.cz/- 15.6.2011.ŘÍMSKÝ KLUB. Dostupné na <http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_klub - 20.7.2011>.Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR. Praha: MŽP 2010, ISBN978-80-7212-536-4. [Online] dostupné na <http://mzp.cz>.Zákon č.17/1992 Sb. o životním prostředí. Sbírka zákonů ČSFR, 1992,částka 4.Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

21

2 Komunikační období(přelom 19. a 20. století po současnost)

Studijní cíleObjasnit základní časové a věcné události v průběhu tzv. komu-

nikačního období, které vycházejí z úzkého propojení vztahu člo-věka a přírody s vědeckotechnickým rozvojem. Vybrané příkladypomohou vysvětlit pozitivní dopady vědeckotechnického rozvoje.Zároveň budou nastíněny i negativní dopady do životního prostředí,a to v souvislosti se zvyšováním intenzity znečišťování všech složekpřírody.

Klíčové pojmyKomunikační období, vědeckotechnický rozvoj, ekologické zá-

těže, globální projevy, druhová rozmanitost, deštné pralesy, biodi-verzita.

2.1 Základní charakteristika komunikačního období

Komunikační etapa vývoje je úzce spojována s tzv. „třetí re-volucí“, označovanou také jako komunikační revoluce. Guttenber-gův vynález knihtisku je bezesporu možno považovat za druhoukomunikační revoluci, která nevídaným způsobem umožnila roz-šiřování vědomostí a informací (Holler, 2002).

Komunikační období se vyznačuje masivním rozvojem infor-mačních a komunikačních technologií, a to jak na lokální, tak naglobální úrovni.

Na počátku 21. století vrcholí vliv vědeckotechnické revolucea zrychluje se nástup nových informačních a komunikačních tech-nologií. Nastává rovněž dynamický rozvoj služeb, sdělovacích pro-středků a prostředků tzv. virtuální reality, spojených přímo nebonepřímo s informačními a komunikačními procesy. Informační a ko-munikační technologie jsou klíčovou složkou hospodářského rozvojea zasahují do života každého jednotlivce. Internet a telefon umožňujíoperativně řešit problémy v nejvzdálenějších oblastech a běhemzlomku vteřiny jsou přemísťovány informace nebo se provádějí fi-nanční transakce (mohou mizet značné finanční prostředky na ano-nymních účtech apod.). Rozšíření telefonu a internetu se stalo jednímz měřítek rozvoje společnosti. V současné době se odhaduje, že

22

např. mobilní telefon vlastní dvě třetiny obyvatel naší planety (Tožička,2008, s. 56).15

Jak již bylo konstatováno, v současnosti jsme součástí společ-nosti, která má podobu globálního komunikačního světa propoje-ného komunikačními sítěmi s nejrůznějšími formami komunikačníchvazeb. Komunikační svět vybudovaný na základě celosvětové sítěinternetu představuje jakousi informační komunikační dálniční síť– síťovou celosvětovou „pavučinu“, ke které se neustále přidávajínové aplikace přinášející nové příležitosti, ale i nová nebezpečí prooblast komunikace. Jde o nové komunikační aplikace, např. chat,skype, facebook, icq. V rámci ohrožení jde o ztrátu anonymity, iden-tity, ohrožení osobních údajů, vznik závislostí apod. Plošné zpřístup-nění informačních a komunikačních technologií je spojeno s vývojema dostupností softwaru (především volně šiřitelného). Tzv. Opensource a Free software jsou předpokladem pro další rozšiřování vy-užití nových informačních a komunikačních technologií.

Komunikační média, především internet jako globální informačnísíť, zcela převrací hodnotu a dopad informací z pohledu lokálníhoi globálního. Příkladem může být malá lokální firma, která má vlastníwebové stránky na internetu. V uvedeném případě se firma stávásoučástí globálního – virtuálního světa (internetu), kde i malá firmaautomaticky překračuje své stávající hranice působnosti. V tomtosměru lze připomenout několik známých hesel a pravidel: „jednejlokálně, mysli globálně“. Výhody plynoucí z globálních procesůzároveň s sebou přinášejí i řadu negativních projevů, které vyplý-vají s úzkého propojení firem, jevů, procesů. Negativa globálníhosvěta se ve vší intenzitě projevila např. v nedávné hospodářské krizi.Krize se postupně rozšířila z hypotečního a bankovního světa spo-jených států a zasáhla i evropský region.

V rámci komunikačních prostředků zaujímají významné místovedle klasických tištěných nástrojů (noviny, časopisy apod.) i dalšísdělovací prostředky (televize, rozhlas). Sdělovací média, jako spe-cifická forma komunikace napříč lokální i globální společností,jsou jedním z potenciálních prostředků ovlivňování lidí. V případě

23

15 Např. v období 1990–2005 vzrostl počet majitelů mobilních telefonů dvěstěkrát (z 520 mil. na1,2 miliardy). V Africe bylo jen za rok 2005 prodáno více než 55 mil. nových mobilních telefonů, cožpředstavovalo 15 % vlastníků z africké populace. V roce 2002 mělo celosvětově přístup k internetucca 10 % obyvatel, kde více než 70 % žilo v hospodářsky vyspělých zemích. Na konci roku 2005 jižvyužívalo internet 15 % celosvětové populace. Rozdíly ve vybavenosti internetem najdeme v ekono-micky rozvinutých zemích (cca 50 % populace), rozvojových zemích (9 %) a v 50 nejméně rozvinutýchzemích světa pouze 1%.

hodnocení vlivu médií zaznamenáváme pozitivní, ale v poslednídobě stále častěji negativní dopady. Pozitivní působení je např.v podobě různých sociálně zaměřených kampaní, např. varující předškodlivostí kouření, organizování pomoci postiženým živelnýmikatastrofami, organizování nejrůznějších sponzorských aktivit atd.Dále jsme svědky zneužívání sdělovacích prostředků k mocenské-mu boji politickými stranami pro získávání a ovlivňování voličů.

Současné aféry 16 dokumentují značný vliv mediálního světa.„Politická moc médií je zdá se obrovská, média jsou hybatelemudálostí, katalyzátorem názorů a postojů a rizikovým fenoménem“(Novotný, 2005).

Se zneužíváním komunikace a informací pracují bulvární média.Uvedený jev (fenomén) je spojený s celkovou komercionalizací ži-vota společnosti. Bulvární média v mnohých případech nepracujíeticky s informacemi, vytrhávají skutečnosti z kontextu, narušujísoukromí, celkově dochází k vulgarizaci sdělení a porušení novinářskéetiky pravdivě a objektivně sdělovat informace (viz uvedený případmediálního magnáta Murdocha).

S rychlostí rozvoje informačních a komunikačních technologiíponěkud nekorespondují možnosti zpracování informací na úrovnijednotlivých členů společnosti. Množství informací obklopující jed-notlivce za jediný den neustále roste, zvyšují se nároky na možnosta schopnost jedinců na jejich zpracování. Schopnost jednotlivcůzpracovávat informace do užitečných (znalostních) schémat je dánamnoha okolnostmi. V tomto procesu hrají důležitou roli životnízkušenosti jednotlivců, vzdělání, odborná a profesní erudice, způsobživota, příslušnost k určité sociální a ekonomické skupině apod. Právěvýchova a vzdělávání zaujímají významné místo ve formování pozi-tivního vztahu člověka k přírodě a trvale udržitelným společenskýmjevům v komunikačním období.

24

16 Skandál okolo skupiny mediálního magnáta Ruperta Murdocha. V případu tajných odposlechůcelebrit či obětí teroristických útoků, jehož vrcholem bylo prozatím uzavření 168 let starého bulvárníhotýdeníku News of the World, se objevují každý den nové detaily. Podle stanice BBC například má poli-cie důkazy o tom, že novináři z tohoto listu platili jednomu z členů královské ochranky za kontakty, kteréjim na členy rodiny a jejich přátele poskytoval. BBC dále přinesla zprávu, že novináři pracující pro Mur-dochem vlastněný bulvární nedělník Sunday Times si nelegálně opatřili soukromé informace i o GordonuBrownovi v době, kdy byl premiérem (2007-2010). Skandál nedělníku News of the World ohrožuje i celéMurdochovo impérium, čítající deníky The Times, Wall Street Journal nebo televizní kanál Fox News.Celá společnost má na americké burze Nasdaq hodnotu 45 miliard dolarů, podíl News of the Worldbyl jen 1,4 procenta. Rozhodnutí o jeho uzavření proto bylo vlastně logické. Vyňato ze zprávy na http://www.ihned.cz – 15.7.2011.

2.2 Komunikační období – příklady pozitivnícha negativních jevů

Stejně jako firmy jsou součástí globálního světa, tak i jednotlivcise stávají bezprostředně závislými na dění kdekoli na světě. Významkomunikační revoluce se v ČR a bývalých postkomunistických státechprojevil po roce 1990 v souvislosti se změnou režimu a odstraněnímcenzury v informační oblasti. Příkladem může být informace obyva-telstva (resp. zkreslování a zamlčování) o havárii v atomové elektrárněv Černobylu17 (26. dubna 1986) apod. Dalším zlomovým bodem bylpro ČR resp. obyvatele vstup do svazku zemí EU v roce 2004. Jed-notný evropský trh má své dopady na obyvatele v odstraňování růz-ných obchodních bariér, rozšiřování výběru sortimentu zboží, do-držování a přijímání norem, pravidel a standardů, mj. i v oblastiživotního prostředí, resp. trvalé udržitelnosti.

V souvislosti s uvedeným procesem se začíná vytvářet i nováskupina spotřebitelů – globálních spotřebitelů. Jde o „nový“ spotřebi-telský segment nakupující stejné značky oděvů, obuvi, nápojů, auta dalších spotřebních předmětů a služeb. Uvedené procesy s seboupřinášejí řadu projevů konzumní společnosti a dalších negativníchdopadů na životy jednotlivců i společnosti.

Pokrok v informačních a komunikačních technologiích je vy-koupen a spojován i s proměnami moderního světa v podobě neteč-nosti a nekontrolovaného násilí k bezprostřednímu prostředí, ve kte-rém žije. Vědecké týmy zkoumají, jak informační a komunikačnítechnologie přispívají k návodnosti násilí (např. prostřednictvímpočítačových her, akčních filmů), které způsobují především u mladégenerace dojem virtuálního světa s neschopností posoudit dopadypraktické reality. Značné negativní vlivy jsou připisovány i dalšímmediálním prostředkům (TV, akční filmy apod.), dále různým formámzávislostí na hracích automatech, hazardních hrách, alkoholu a dro-gách. Pro názornost zde poslouží případ poslední tragédie z norskéhohlavního města Osla (z 22. 7. 2011).

Uvedené skutečnosti neznamenají všeobecnou netečnost prolidské utrpení, jak dokumentuje příklad z dosud poklidného Norska.Přes značné utrpení se norská společnost mobilizovala a snaží sezmírnit dopady pozůstalým a připravit adekvátní nápravná opatřenído budoucna.

25

17 Více informací na http://www.cernobyl-havarie.cz/jaderna-havarie-obeti.html.

26

Neméně závažným procesem je postupný zánik přirozených kul-turně-sociálních, hospodářsko-ekonomických a výchovně vzděláva-cích subjektů a jejich hodnotových a citových vazeb v rámci rodin,rodů, osad, vesnic a regionů. Následkem může být jednak zánik lokálnísoběstačnosti, kde byl zájem a motivace k nejšetrnějšímu, úsporněj-šímu hospodaření a uspokojování potřeb, jednak větší technologickáa hospodářská síla a její dopad, který vede k většímu plýtvání „z cizího“(Rynda, 2011).

Významné změny jsou zaznamenány v souvislosti s procesyzemědělské prvovýroby, kde přirozeně dochází k bezprostřednímukontaktu jedinců s přírodou. Ve vyspělých zemích se stále snižuje početobyvatel ekonomicky činných v zemědělství (cca jedna dvacetinapracujících obyvatel). Dalším faktorem je působení migrace obyvateldo velkých měst. Negativní dopady se projevují v regionech v sou-vislosti se ztrátou: historické a kulturní paměti, pocitu sounáleži-tosti se sousedy, vztahu k prostředí a krajině, zájmu o věci veřejné, cožspolečně vede k ústupu původní kultury i negativním dopadům naživotní prostředí. (Rynda, 2011).

Významným faktorem, ovlivňujícím vztah člověka a přírody, jerůst životní úrovně od druhé poloviny dvacátého století, který sepřímo i nepřímo podílí na ovlivňování životního prostředí. Je možnékonstatovat, že novým fenoménem se stává volný čas. Aktivityvycházející s růstu volného času se promítají do řady oblastí jak spo-lečenského, tak hospodářského života společnosti. Uvedené jevynajdeme, v jistých souvislostech, označované jako průmysl volnéhočasu, cestovní ruch, wellness aktivity apod. (Hesková, 2011).

SouhrnNa počátku 21. století vrcholí vliv vědeckotechnické revoluce, což

urychluje využívání nových informačních a komunikačních techno-logií. V této souvislosti se dynamicky rozvíjejí služby, rozšiřuje sepůsobnost sdělovacích prostředků a prostředků tzv. virtuální reality.Roste moc sdělovacích prostředků, které jsou často využívány k mo-censkému boji politických stran a v mnohých případech negativněovlivňují vývoj jedinců. Informační a komunikační technologie jsouklíčovou složkou hospodářského rozvoje a zasahují do života kaž-dého jednotlivce.

Společenská sféra v komunikační revoluci má přímý dopad naživotní prostředí. Je řada důkazů, že s růstem životní úrovně docházíi k intenzivnějšímu poškozování životního prostředí. V důsledku

postupujících civilizačních trendů se ztrácí přirozený vztah jedincůk přírodě. Komunikační média, především internet jako globálníinformační síť, zcela převracejí hodnotu a význam informací z po-hledu lokálního i globálního.

Kontrolní otázky1. Zamyslete se nad hybnými silami komunikačního období.2. Hrozby a negativa komunikačního období ve vztahu člověk

a příroda.3. Vyhledejte příklady negativního působení mediálních prostředků

na rozhodování jedinců.4. Zamyslete se nad vznikem nových oborů služeb v souvislosti

s rozvojem informačních technologií.5. Vyhledejte příklady pozitivní a negativní komunikace prostřed-

nictvím vybraných mediálních nástrojů (např. reklamy).

LiteraturaHESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch. Praha: Fortuna, 2011. ISBN978-80-7373-107-6.HOLLER, CH. at al. Von Gutenberg zum World Wide Web, Wien:Dachs-Verlag 2002. ISBN 978-3851911909.NOVOTNÝ, P. Kdo s námi manipuluje. Liberec: Dialog, 2005.ISBN 80-86761-30-4.RYNDA, I. Globální a regionální problematika vztahu člověka k jehoživotnímu prostředí. Strana zelených. [Online] dostupné na <http://strana.zeleni.cz/ - 15.6.2011>.TOŽIČKA, T. Příliš vzdálené cíle. Praha: Educon, 2008. ISBN 978-80-254-3279-2.Havárie v Černobylu [Online] dostupné na <http://www.cernobyl-havarie.cz/jaderna-havarie-obeti.html>.

27

3 Člověk a příroda v období trvaleudržitelného rozvoje

Studijní cíleObjasnit základní paradoxy rozvoje moderní společnosti a jejího

vztahu k životnímu prostředí. Podnítit u frekventantů zamyšlení nadsouvislostmi a důsledky, které vyplývají z globalizace lidské spo-lečnosti např. z důvodu zvětšování individuálních lidských práva svobod, zvyšování životní úrovně, v souvislosti se společenskoudůvěrou ve schopnost moderní vědy, techniky a technologií uspokojitv přijatelné časové perspektivě libovolnou společenskou objednávku.

Klíčové pojmyŽivotní prostředí, paradoxy rozvoje společnosti, společenská

objednávka, individuální lidská práva, globální společnost.

3.1 Problémy vztahu člověka a přírody v období trvaleudržitelného rozvoje

Poslední období „trvale udržitelného rozvoje“ ve vývoji člověkaa přírody (viz tabulka č. 1), z pohledu časového není teoreticky ničímomezeno, z hlediska místa jde o problematiku, která je aktuálníz pohledu každé jednotlivé lokality (místa), regionu, planety. Procesytrvale udržitelného rozvoje, od úrovně okamžité (interaktivní) až posynergické působení na globální úrovni, se projevují s určitým ča-sovým odstupem. Vývoj dopadů lze sledovat v krátkodobém alei cyklickém horizontu.

V rámci současného vývoje člověka a přírody neustále pokračujetrend civilizačního vývoje moderní společnosti, který s sebou přinášířadu paradoxů. Základní jsou spojeny s projevy globalizace lidskéspolečnosti, v protikladu ke zvyšování individuálních lidských práva svobod. Paradox způsobuje na jedné straně absolutní zvětšovánípočtu obyvatel planety, na druhé straně se náš lidský svět neustálezmenšuje. Většina vznikajících problémů nabývá přímo nebo nepří-mo globální charakter. Globální charakter se týká nejen životníhoprostředí, ale i problémů etnických, sociálních, migračních, jazyko-vých, sbližování mediálních a komerčních druhů umění, kultur. Jdei o ideologickou a politickou sféru a světovou bezpečnost. Svět sestává globální vesnicí (Mucha, 2011).

28

29

Jak již bylo naznačeno, jedním z hlavních paradoxů společnostije protiklad globálních „zájmů“ přírody a životního prostředí a indi-viduálních lidských práv a svobod. Rozpor vyplývá ze vztahu indi-viduální svobody jednotlivců, která není doprovázena stejnou mírouglobální odpovědnosti. Lidé zatím často nejsou schopni svou globálníodpovědnost ani vnímat a pochopit, natož ji v praktické rovině reali-zovat. Uvedená skutečnost potvrzuje vztah: čím vyšší životní úroveň,tím vyšší stupeň poškození životního prostředí a přírody (Mucha,2011).

Z prostorového hlediska lze hodnotit dopad lidské činnosti naživotní prostředí jako lokální, regionální a především globální. Roz-dílem oproti minulým etapám vývoje je, že se značně zvětšila mírapropojení planety, s trochou nadsázky je možné napsat, že téměř cokoli,co se udá místně, má i dopad na planetu jako celek v kumulativníma synergickém působení. Uvedené dokládá, že dochází ke kvalita-tivnímu posunu, kdy nejde jen o pouhé kvantitativní sčítání vlivů a je-jich zpětnou vazbu prostřednictvím místního prostředí, ale o téměřstejně rychlý zpětný dopad prostřednictvím prostředí globálního.Projevy mohou mít podobu různých typů turbulencí s dopady např.do fungování konceptů v přírodě, vědy, dopady do tržních vztahů.Turbulence v přírodě byly vždy pro vědce velkou výzvou. Matematicivytvořili tzv. teorii chaosu (Kotler, Caslione, 2009, s. 8),18 kteráumožňuje studovat vývoj událostí při zadání počátečních podmíneka deterministických hypotéz. Dá se dokázat, že i malé počáteční pů-sobení může vést k exponenciálnímu růstu „rozruchů“.19

Motýlí efekt se projevuje i v ekonomické sféře. Ekonomickéturbulence je možné popsat jako nepředvídatelné a rychlé změny vevnějším i vnitřním prostředí firem a organizací, které přímo i nepřímoovlivňují jejich výkon. Závažnost dopadu ekonomických turbulencívyplývá z vysoké propojenosti subjektů na různých úrovních glo-bálního světa.

18 Za zakladatele teorie chaosu je pokládán Lorenz Edward (1972), který si položil otázku: „Zda pohybmotýlích křídel v Brazílii, může způsobit tornádo v Texase?“ Interpretace motýlího efektu se zakládá namyšlence, že motýlí křídla vytvářejí drobné změny v okolní atmosféře. V konečném důsledku mohou býtovlivňovány, měněny směry bouřkových systémů např. tornád. Vědci se shodují na tom, že motýl dokážeovlivnit určité detaily projevů počasí, včetně událostí takového rozsahu, jakými jsou např. tornáda.19 Např. 26. 12. 2004 vlna tsunami v Indickém oceáně vytvořila v atmosféře silný vítr a možné vlnyzpůsobily v Asii velkou turbulenci a zkázu. Přestože, se událost bezprostředně neprojevila pro obyvatelenapř. San Francisca, ani v letecké dopravě, vědci předpokládají, že následky uvedené události se projevujív atmosféře desítky tisíc mil od původního zdroje.

Jako příklad poslouží připomenutí některých okolností roku 2008,kdy se začaly plně projevovat důsledky počínající krize. Turbulenciodstartoval veřejný prodej banky Bear Stearns, následovaly problémysvětových burz, kde např. americký burzovní index (S&P 500) zapouhých 6 dnů ztratil 22 % své hodnoty. Poté následoval záchrannýbalík ve výši 700 mld. USD pro Centrální banku Spojených států. Anitento zákrok nebyl dostatečný a následovaly akce v rámci Evropskécentrální banky ve výši 1,3 bilionů USD, dále opatření centrálních bankVB, Austrálie, Kanady, Japonska, Singapuru a dalších zemí. Maďarskoa Island žádaly pomoc od Světové banky. Smyslem není podat věcnýa časový harmonogram turbulencí a problémů v hospodářské sféře, alepoukázat na propojenost v rámci globálního světa (Kotler, Caslione,2009, s. 9).

Další paradox je spojen se změnou vztahu člověka a přírody jakodůsledek hédonistického20 vztahu člověka ke svému životu a kesvětu. Hédonistická životní orientace, která v moderní civilizaci do-minuje, se stává masivním jevem. Vytvářejí se efektivní sociálnísystémy, směřující nejprve k vytvoření společnosti dostatku, poslézeblahobytu, konzumu až do fáze nadbytku a mrhání. Obecně se před-pokládá, že inovace, věda a technika mají sloužit především tomutocíli. Hédonistická orientace způsobuje nepřímo také podstatnou změnuvztahu k přírodě. Příroda jako přirozené prostředí člověka se stávápředmětem kvalitativně nového zájmu. Moc vědění ve vztahu k příroděse projevuje v pokusech o její maximální zužitkovatelnost k hédo-nistickým cílům člověka. Poslední vývojová fáze vztahu člověkaa přírody je úzce propojena na globalizační jevy. V této etapě se de-vastace přírody neustále zrychluje, přičemž opravná opatření mají vesrovnání se způsobenými škodami nepatrný účinek. (Mucha, 2011).

Na základě výše uvedených faktů vzniká i další paradox – vysokáobecná společenská důvěra ve schopnosti moderní vědy, technikya technologií zajistit v přijatelné časové perspektivě libovolnouspolečenskou objednávku. Ve skutečnosti věda a technika právěv současném období, často paradoxně jen znovu řeší problémy, kterésama způsobila.

Uvedené souvisí také se skutečností, že vývoj techniky a novýchtechnologií vede nejen k devastaci přírody, ale ovlivňuje výrazným

30

20 Hédonismus – etický princip, podle kterého má být slast považována za nejvyšší dobro a kritériumjednání, a to i v oblasti mravní. Lidské jednání je motivováno snahou získat slast a vyhnout se strasti. Hé-donistické koncepce vznikly v antice a postupně se rozvíjejí (empiristická etika, utilitarismus). Ottovaencyklopedie A–Ž, 2004, s. 345.

způsobem i společenské struktury a radikálním způsobem utváří novéformy prosazování hédonistické životní orientace. Navíc je nutné brátohled na to, že mechanismy a technologie vytvořené v současné fázivývoje jsou mimořádně flexibilní a dochází k novým inovacím.V rovině teoretických řešení nic inovacím nebrání. V rovině praktic-kých opatření je však třeba počítat se značnými reálnými překážkami,mezi nimiž je nejvýznamnější časový faktor, tedy rychlost, s jakouje možné inovace prakticky uskutečnit. Pomalost zavádění opravnýchopatření ohrožuje jak přírodu, tak společnost. Požadavky, které napřírodu, společnost a na člověka klade globalizovaný svět, překročilymíru stanovenou kulturním vzorcem hédonistického uspokojovánípotřeb a zájmů, kdy ve svých počátcích byla moderní společnost vesrovnání s dnešním stavem mnohem méně komplexní a diferenco-vaná (Mucha, 2011).

Důsledkem paradoxu globalizace je jistá bezradnost a ztrátaadekvátního, přirozeného vztahu člověka k světu, přírodě a společ-nosti i člověka k sobě samému. Moderní technologie globalizovanéhosvěta vytvořily vysoce specifický systém vyspělé společnosti, alenejsou schopny plně odstranit úzkost, strach, obavy člověka.21 Pa-radox globalizovaného světa se projevuje především v protikladu po-hodlí, blahobytu, komfortu a luxusu na jedné straně a v násilí, krutostina druhé straně. Průměrný (davový) člověk má sice obavy z budouc-nosti, ale jeho vůle cosi změnit, tedy měnit sebe sama, je velmi nepa-trná, v některých případech žádná. Uvedená skupina má nepatrnýzájem se zamýšlet nad budoucností a investovat do podmínek probudoucí generace.

Zároveň se ukazuje, že právě technika a technologie hluboce za-sáhly do podstatných vlastností člověka a lidského rodu. Ovlivnilynejen vztah člověka k přírodě, ale také hluboce zasáhly do jeho vě-domí, změnily jeho myšlení, hodnotové preference, zájmy i potřeby(Mucha, 2011).

31

21 Rakouský etolog K. Lorenz (1997) dokonce tvrdí, že lidské chování se v moderní době podobá chovánísymbiota, který se nemusí starat o přísun „energetických zdrojů“, jež mu umožňují život, a dodává, žeu člověka civilizačním procesem, který se rovná procesu domestikace zvířat, odumírá řada vlastností a schop-ností, jež mu jinak umožňovaly žít v souladu s jeho prostředím. To je o to horší, že na myšlenky, postoje,názory průměrného člověka masivně působí informace šířené sdělovacími prostředky (zejména televi-zí). V této souvislosti ještě jeden názor, že ve skutečnosti veškeré poznatky občana o světě jsou z druhéruky, dostává je ze zdrojů, které vybírají, zjednodušují a překrucují realitu – dokonce i tehdy, když se upřímněsnaží o opak. Část problému spočívá v tom, že média nezbytně rozčleňují realitu do jednotlivých sekvencía zřídka věnují dostatečnou pozornost uvedení těchto částečných záznamů do souvislosti s širším celkem(Lorenz K. Odumírání lidskosti. In Mezřický V. 2005, s. 204).

3.2 Globální výchova, strategie udržitelného rozvojea životní prostředí 22

Všechna výše zmíněná fakta, resp. paradoxy současného spole-čenského života přinášejí nové dimenze ve všech sférách. Za klíčo-vou oblast ve vztahu přírody a životního prostředí je možno označitvýchovu, vzdělání a osvětu. Globální výchova představuje novou di-menzi, která reaguje na projevy, které s sebou přináší současnáspolečenská etapa vývoje vztahu člověka a přírody.

Globální výchova není klasickým výchovně vzdělávacím systé-mem, jde o nový – interaktivní proces působící přímo na žáky, stu-denty. Ve své podstatě jde o proces, který klade důraz na respekto-vání práva osobnosti a hlavně na zodpovědnost k ostatním lidemi životnímu prostředí. Koncept globální výchovy je celoživotnímvzdělávacím konceptem. Vychází z tzv. systémového (holistického)pohledu na svět (dříve mechanistický pohled). Základní myšlenkysystémového pojetí světa chápou a hodnotí jevy a události jako pro-pojené a vzájemně se dynamicky ovlivňující. Lidstvo by mělo hledatrovnováhu mezi sebeprosazováním (individualizmem) a vlastní pří-slušností k celku. Centrálním bodem systémového pojetí se stávámyšlenka, že „celkem“, resp. součástí celku se stáváme tehdy, kdyždochází k současnému pochopení vztahů: subjekt/objekt, hodno-ta/fakt, vědomí/tělo, pocit/myšlenka, duch/hmota, syntéza/analýza,sebeprosazování/celek (Pike, Selby, 1994, s. 40). Stejní autoři prezen-tují příklad rovnováhy na protikladech Jin a Jang.

Tyto dva póly vyznačují hranice neustálých změn v rovnovázejednotlivých principů. Když Jin dosáhne svého vrcholu, pohybuje sevývoj kupředu k vrcholu Jang, kde však byl v některém z předešlýchokamžiků. Vlastnosti Jang jsou spojeny s prosazováním, agresivitou,soutěží, rozumem a analýzou. Naopak vlastnosti Jin znamenají při-jímání, spolupráci, intuici a schopnost syntézy. Rovnováha je poruše-na, když převládne jeden z principů tak, jak vidíme příklady dnešníhosvěta. Převaha principu Jang vedla k vykořisťujícímu vztahu k pří-rodě a k celkově vysokému stupni nerovnoprávnosti. Zvolený příkladprincipu rovnováhy Jang a Jin dokumentuje moudrost starých Číňanůz období 4. století př. n. l.

32

22 Problémy globální výchovy budou pouze naznačeny v nutném rozsahu souvisejícím s tématem vý-voje člověka ve vztahu k přírodě. Více Pána, L., Pospíšilová, K. Globální souvislosti, globální problémya globální výchova, VŠERS, 2012.

Schéma č. 1 Princip rovnováhy Jang a JinJang se cyklicky vrací na svůj začátek, Jin dosahuje svého maxi-

ma a uvolňuje. Prostor pro Jang. Kuei Ku Tzu, 4. stol. př. n. l.

33

Zdroj: Fritjof Capra, The Tao of Physics, Flamingo, 1976 In: Pike, G.,Selby, D., 1994 s. 40

Holistické pojetí se projevuje i v jednotlivých cílech globálnívýchovy a následně navazujících metodách a formách výuky. Vý-chozí jsou cíle globální výuky (Pike, G. Selby, 1994, s. 55):• Porozumět procesu vzájemné závislosti• Rozvíjet smysl pro vlastní sebehodnocení a podporovat úctu k dru-

hým• Rozvíjet dovednost kritického myšlení• Porozumět pojmu mír – na všech úrovních, od osobní až po mezi-

národní – snažit se předcházet konfliktům a pokud to nelze, naučitse umění konflikty řešit

• Porozumět pojmu lidská práva a podporovat jejich dodržování• Chápat, jak vznikají předsudky, rozvíjet způsoby, jak proti nim

bojovat.

Vhodnými metodami globální výuky jsou metody, které aktivnězapojují žáka, studenta do procesu výuky. V tomto smyslu se využívátzv. kooperativní přístup, který vede k iniciaci pozitivních mezilid-ských vztahů, snižuje úroveň agresivity mezi studenty, jde o otevře-nou, efektivní komunikaci, zvyšuje celkově zájem studentů, vytvářírovné postavení mezi členy skupiny, povzbuzuje k samostatnémumyšlení a vede k přemýšlení o celku. Účinnou metodou v globálnímpřístupu výchovy je učení prožitkem. Učení prožitkem lze vysvětlitna malých dětech, které se postupně učí poznávat nejbližší svět a se-znamují se s novými podněty, které adekvátně zpracovávají v doved-nostech. Přímý kontakt s určitou částí světa, může způsobit změnuv chování, interpretaci jevů, stupni samostatnosti nebo tvořivosti.

Změnu standardního přístupu k výchově (vycházející z mecha-nického pohledu na svět), na globální pojetí výchovy (s přístupem

34

holistického vnímání světa) je nutné spojit i s přípravou nových typů„globálních“ pedagogů. Globální pedagog jako zprostředkovatel ho-listického pohledu na problémy světa, přistupuje k výchově z globál-ního, celosvětového hlediska (Pike, Selby, 1994, s. 115). Snaží sestudentům předat informace o rozmanitosti a bohatství různých kul-tur. Jeho dominantní předností je, že je zaměřen na budoucnost. Snažíse zprostředkovat studentům poznání, že budoucnost není předemdána, že ji lidské bytosti mohou jako jednotlivci i společnost rozu-mově ovlivňovat. Důležitým úkolem globálního pedagoga je nená-silnou formou dovést studenty k vlastním postojům a osvojení sipotřebných znalostí, které povedou k rovnoměrnému rozvoji všechsložek osobnosti studentů (vědomostní, citové a sociální složky).Systém globální výchovy není otázkou jednoho samostatného před-mětu, ale promítá se do řady předmětů vzdělávacího kuricula. Důle-žitým prvkem globální výchovy je skutečnost, že výchovný proces jepovažován za proces, který provází jedince celoživotně. Vzdělávánínemá přesně určený časový rámec, který však vychází a navazuje nastandardní vzdělávací stupně. V citované publikaci autorů Pike, Selbyje prezentována řada konkrétních programů pro využití poznatkůglobální výchovy v jednotlivých předmětech (například v kapitole 9).V části IV. je uvedena řada herních aktivit a programů pro jednotlivévzdělávací stupně, a to včetně věcného a časového harmonogramunavrhovaných akcí. Za některé lze uvést „Cvičení na rozvoj před-stavivosti“ (Pike, Selby, 1994, s. 211), „Vysněná budoucnost“ (Pike,Selby, 1994, s. 218). Zájemci zde najdou i náměty pro zpětnou vazbua vhodné techniky hodnocení.23

Strategie udržitelného rozvoje a životní prostředí

Pro implementování udržitelného rozvoje do každodení praxefirem, organizací, hospodářských politik států a systémů výchovyvznikla řada konkrétních iniciativ a dokumentů na různých úrovních.V textu budou zmíněny pouze ty zásadní s naznačením rámcovéhoobsahu a cílů dokumentů. Uvedenou problematiku zájemci, čtenářinajdou v odborných textech dalších částí projektu EVVO.

23 Publikace autorů PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova byla vytvořena autory, kteří pracují v ma-nagementu Mezinárodního ústavu pro globální výchovu (International Institute for Global Education,IIGE). Mezinárodní ústav byl založen 1. 7. 1992 na Pedagogické fakultě Univerzity Toronto. Cílemústavu je přispět k rozvoji globální výchovy, a to nejenom v jeho sídle, ale i v mezinárodním měřítkupomocí kurzů, tvorby osnov, výzkumu a podpory spolupráce.

Významným začátkem systematického zkoumání problematikyživotního prostředí bylo publikování zprávy „Naše společná budouc-nost“ – známá jako tzv. zpráva Brundlantové.24 Ve zprávě je udrži-telný rozvoj definován jako „rozvoj, při němž bude současná generaceuspokojovat své potřeby tak, aby neomezila možnosti příštích gene-rací uspokojovat jejich potřeby.“

Ve zprávě jsou shrnuty aktuální problémy životního prostředí,pro budoucnost jsou formulovány požadavky na ochranu životníhoprostředí. Udržitelný rozvoj se musí stát formou společenského po-slání napříč státních i hospodářských subjektů a organizací. Připo-meneme, že zpráva se stala základem dvou hlavních dokumentůpřijatých Konferencí OSN o životním prostředí a rozvoji. Konfe-rence v Rio de Janeiru odstartovala organizovaný boj na cestěk ochraně životního prostředí a to přijetím Deklarace o životnímprostředí a Agendy 21. Tím byl položen základ globálního charak-teru boje o ochranu životního prostředí. Dokumenty zdůrazňují sku-tečnost, že za úspěšnou realizaci odpovídají vlády jednotlivýchstátů. Pro vývoj politiky životního prostředí je významná kapitolaosmá Agendy 21 a to „Integrace životního prostředí do rozhodování“(Mezřický, 2005, s. 145).

Postupně následovaly další aktivity pro zachování udržitelnéhorozvoje. Významnou aktivitu na poli udržitelného rozvoje zorgani-zovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)zpracováním dokumentu Strategie udržitelného rozvoje ve smyslupraktického návodu jak sestavovat strategické dokumenty (2001).Evropská unie přijala Strategii udržitelného rozvoje na zasedáníGöteborgu (2001). Ta doplnila Lisabonskou strategii přijatou v roce2000.

Následoval Světový summit o udržitelném rozvoji v Johannes-burgu v roce 2002. Na summitu byla zdůrazněna nutnost podporovatintegraci tří složek (pilířů) udržitelného rozvoje – ekonomického,ekologického a sociálního rozvoje. V dokumentech summitu je udrži-telný rozvoj označen jako „rozvoj lidské společnosti (civilizace), kterýdokáže naplnit potřeby současné generace, aniž by ohrozil uspoko-jení potřeb generací následujících nebo se uskutečňoval na úkorjiných národů, přičemž neohrožuje přirozené funkce ekosystémů,nesnižuje biologickou rozmanitost přírody, neohrožuje podstatu při-

35

24 World Commission on Sustainable Development Our Common Futur. New York, London: OxfordPress 1987.

rozených zdrojů přírody a nepřekračuje asimilační kapacitu pří-rodního prostředí.“ 25 Z uvedené definice vyplývá, že v některýchsměrech došlo k rozšíření oblastí vymezených v rámci udržitel-ného rozvoje, ve srovnání s obsahem udržitelného rozvoje ve zprávěNaše společná budoucnost (viz odkaz 21).

Strategie udržitelného rozvoje v jednotlivých členských zemíchEU jsou zpracovávány společně s dalšími dokumenty – strategieekonomického rozvoje, územního plánování, životního prostředí,strategie programů vědeckého rozvoje a další. Každá země si pro zpra-cování a realizaci udržitelného rozvoje vytváří institucionální struk-tury a ve strategiích jsou cíle a priority řazeny diferencovaně. Vestrategiích najdeme i témata překračující lokální hranice. Jde o oblastičinností spojených s klimatickými změnami, biodiverzitou, hlukem,půdou, ionizujícím zářením, odpady, ochanou přírody, životnímprostředím a lidským zdravím, stárnutím populace, chudobou, zaměs-taností, výchovou, sociální soudržností, ochranou menšin, bezpečností,výzkumem, správou věcí veřejných, konkurenceschopností, obchodem,výrobou a spotřebou. Např. Švédsko, Lotyšsko, Polsko kladou důrazna rozvoj konkurenceschopnosti, inovace a ekonomický růst.

Itálie uplatňuje tvz. Dvoudimenzionální přístup a zdůrazňujenutnost oddělení ekonomického růstu od degradace životního prostředí.

Řada zemí klade důraz setrvačně na environmentální pilíř, bezadekvátně nastavené environmentální politiky. Zpravidla „nové“ státyEU se ve strategiích zaměřují na kulturní dimenze, zdůrazňují např.lokální a regionální tradice a systém hodnot, ochranu historickéhoa kulturního dědictví. Některé země kladou zvýšený důraz na vzdě-lávání k udržitelnému rozvoji.

Vznikají i regionální strategie, které jsou formou vertikální ko-operace států, navazující na Strategii udržitelného rozvoje. Příklademje Severská strategie udržitelného rozvoje (Nordic Strategy forSustainable Development), ke které se zavázalo Dánsko, Švédsko,Finsko, Norsko a Island. (Mezřický, s. 153, 154).

Dne 11. ledna 2010 schválila vláda ČR svým usnesením č. 37Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, kterýurčuje dlouhodobé cíle pro tři základní oblasti rozvoje moderní spo-lečnosti – ekonomickou, sociální a environmentální. Dokument jedále strukturován do pěti prioritních os:

36

25 Blíže viz http://www.globalizationandhealth.com/content/1/1/8.

• Společnost, člověk a zdraví• Ekonomika a inovace• Rozvoj území• Krajina, ekosystémy a biodiverzita• Stabilní a bezpečná společnost

Následující schéma č. 2 názorně zachycuje časový a věcný postupzpracování hlavních dokumentů týkajících se problematiky udrži-telného rozvoje na příkladu ČR. Schéma obsahuje jednotlivé vazbyevropských dokumentů a dokumentů, které následně ČR zpraco-vala.

Na strategický dokument Strategie udržitelného rozvoje ČR z roku2004 s původním horizontem do roku 2013 navazuje zpracovaný doku-ment Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky (2010)s horizontem opatření do 2030. Detailní informace ke strategickémudokumentu obsahuji další studie projektu EVVO.

Schéma č. 2 Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR

37

Zdroj: Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR, Praha: MŽP 2010.

38

Z naznačení strategických přístupů evropských zemí je patrné,které principy jsou ve strategiích udržitelného rozvoje jednotlivýchstátů, regionů zdůrazněny. Je užitečné se zamyslet a položit si otázku,jak je z pohledu priorit zařazena ve strategiích systémová výcho-va k udržitelnému rozvoji. Některé principy související s lidskýmchováním ve vztahu k přírodě a životnímu prostředí již byly zmíněnyv předchozích částech textu. Některé odpovědi a náměty na přemýšlenínajdeme v Lorenzově „teorii instinktů“ v souvislosti s projevy envi-ronmentálního chování (Urbíková, 2005, s.7).26

V teorii instinktů se autor zabýval mj. kořeny a projevy proti-environmentálního chování jednotlivců. V teorii upozorňuje na jedendominantní charakter lidského cování, a to radost z růstu, předevšímradost z růstu majetku. Jeho výstupy představuje stav naděje, bezpečía moci. Další tendencí lidského chování je touha člověka po mocispojená s docílením určitého společenského postavení. Majetek a jehoovládání se stávají předpokladem k dosažení mocenských cílů je-dinců i skupin a následně umožňují dosáhnout výsladního postaveníve struktuře společenství. Z uvedeného můžeme odvodit vztah: čímvíce majetku, tím větší moc nad lidmi a materiálním světem, tím vyššíprestiž. Uvedené platí i pro komerční subjekty – firmy, organizace.V teorii se uvádí další vztah, kdy radost z růstu je analogicky po-rovnávána s funkční slastí. Původní podoba byla určena k potvrzovánínávyků nezbytných pro přežití (zvládnutý pohyb, správné užitínástroje). Velké nebezpečí, které může funkční slast v technokratickémvěku vyvolat souvisí s důrazem na slasti, ze kterých se stává samoúčel(např. jednostranné PC hry). Další problém vyplývá ze soutěživosti -naprogramované normy chování člověka spojené se snahou předčitjiné. V předchozích lidských generacích se tato velmi prospěšnávlastnost, v kontextu dnešního hodnocení, postupně přesouvá do oblastinezdravé touhy po moci a společenské přestiži za každou cenu. Autordochází v rámci teorie instinktů k hodnocení ve smyslu postupnéztráty instinktů přirozeného vztahu člověka k přírodě. Uvedené ještěvysvětlují skutečnosti, že většina obyvatel dnes žije ve městech nebove městech pracuje. Přicházejí do styku s neživým, člověkem a umělevyrobeným prostředím. Lidé se odnaučili zacházet s živými orga-nizmy, a proto se k nim chovají tak přezíravě. Zjednodušeně lidé po-važují všechno za vyrobitelné. Překážku v rychlejším prosazování

26 Environmentální chování člověka vychází ze společenských zákonů týkající se životního prostředí.Závisí od společenských faktorů, politických a ekonomických podmínek. Z uvedeného vyplývá, žeenvironmentální chování se může, ale i musí měnit v čase.

environmentální politiky a řešení ekologických problémů lze takéspatřovat v dalším rysu lidského chování, a to v malé schopnostijednat proaktivně a preventivně (Lorenz, In Mezřický, 2005, s. 203,204).

Prezentované teorie, problémy a vybrané skutečnosti mají snahuupozornit na nutnost hledat reálné možnosti, které jsou schopné vy-volat společenskou změnu prostřednictvím změny chování jednot-livců a dalších komerčních i nekomerčních subjektů ve vztahuk trvalé udržitelnosti.

ShrnutíSoučasná etapa vývoje společnosti s sebou přináší řadu paradoxů.

Největší paradoxy jsou spojené s problémy globalizace. Důsledkemparadoxu globalizace je jistá míra bezradnosti a ztráta adekvátního,přirozeného vztahu člověka k světu, přírodě a společnosti i člověkak sobě samému. Další paradox souvisí s vysokou obecnou společen-skou důvěrou ve schopnosti moderní vědy, techniky a technologiía zajištění libovolné společenské objednávky v přijatelné časové per-spektivě. Ve skutečnosti, věda a technika právě v současném obdobíčasto znovu řeší problémy, které sama způsobila.

Za klíčovou oblast ve vztahu člověka a životního prostředí jemožno označit výchovu, vzdělání a osvětu. Globální výchova před-stavuje novou dimenzi, která reaguje na projevy, které s sebou při-náší současná společenská etapa vývoje vztahu člověka a přírody.

Bezprostřední individuální zkušenosti začínají být i v globálnímrozměru měřitelné zkušeností jedince. To přináší, ve vztahu lokálníma globálním, individuálním a společenským naději v nově utvářenousebezáchovnou odpovědnost. Její teoretickou formulací jsou stra-tegie trvale udržitelného rozvoje.

Kontrolní otázky1. V čem se projevuje paradox globalizovaného světa.2. Vysvětlete na příkladech hédonistickou životní orientaci.3. Jaké jsou rozdíly v přístupu ke globální výchově oproti klasic-

kému.4. Jaké atributy sleduje strategie udržitelného rozvoje.5. Pro konkrétní situace navrhněte konkrétní metody vhodné pro

globální výuku.6. V čem spočívá rovnováha protikladů Jin a Jang?

39

LiteraturaKOTLER, P., CASLIONE, J. A. Chaotika – Manažment a marketingfiriem v turbulentních časoch. Bratislava: Eastone Books, Knižnáedícia nadácie Tatra banky, 2010.ISBN 978-80-8109-114-8.LORENZ, K. Odumírání lidskosti. Praha: Mladá fronta, 1997. ISBN80-204-0645-X.MEZŘICKÝ, V. ed. Environmentální politika a udržitelný rozvoj.Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-003-8.MUCHA, I. Důsledky pro vztah k přírodě [online]. Enviwiki: Dostup-né na <http://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=D%C5%AFsledky_pro_vztah_k_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B&oldid=2138>.[citováno 9. 3. 2011].Ottova encyklopedie A–Ž. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004. ISBN80-7360-014-5.PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994. ISBN80-85623-98-6.Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR, Praha: MŽP, 2010.ISBN 978-80-7212-536-4. [Online] dostupné na <http://www.mzp.cz- 19.6.2011>.URBÍKOVÁ, D. Environmentální management, Bratislava: Ekonóm,2005. ISBN 80-225-2081-0.World Commission on Sustainable Development Our Common Futur.New York, London: Oxford Press, 1987.

40

4 Výchovné a vzdělávací programyve vzdělávací oblasti člověk a příroda

Studijní cíleSeznámit se současnými tendencemi v oblasti vzdělávání, vychá-

zejícími ze vztahu člověka a budování jeho pozitivního vztahu k pří-rodě, a to na příkladu konkrétních vzdělávacích projektů českýchi mezinárodních. V této souvislosti budou nastíněny klíčové kompe-tence, které jsou určující pro vytyčené vzdělávací cíle. Odkazy, resp.náměty pro globální výchovu obsahovala rovněž subkapitola 3.2.27

Klíčové pojmyZeměpis, klíčové kompetence, vzdělávací programy, člověk a pří-

roda, globální výchova.

4.1 Přírodovědná a environmentální gramotnostBudování vztahu člověka a přírody ve vzájemně vyváženém

stavu je významnou výzvou pro vzdělávání. Pozitivní vztah člověkaa přírody lze budovat na základě systematicky aplikovaného zvyšovánívědomostí o přírodě (životním prostředí), a to s ohledem na reflexitrvale udržitelných procesů ve všech oblastech. Z uvedeného důvoduvznikla řada iniciativ, projektů pro posílení poznání a rozvoj, tzv.přírodovědné a environmentální gramotnosti. Uvedený směr vevzdělávání byl nastartován po roce 1990 ve spojitosti s hledánímpodoby českého vzdělávacího systému, který by odrážel poznatky vědya byl budován s perspektivou požadavků společnosti 21. století.Uveřejněním dokumentu Národního programu rozvoje vzdělávánív České republice (Bílá kniha, MšMT 2001) byla dána výchozí kon-cepce a strategie přestavby školské soustavy. V kontextu tohotostrategického dokumentu se mimo jiné realizuje dvouúrovňová kuri-kulární reforma (systém Rámcových a školních vzdělávacích pro-gramů), která je spojena s přehodnocením cílů, obsahu, metod, foremi prostředků jednotlivých výukových předmětů, včetně biologie,chemie a geografie.

41

27 PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova uvádějí konkrétní náměty pro práce „globálního“ pedagogapro práci na jednotlivých vzdělávacích stupních.

42

Vzniklý projekt na přestavbu systému výuky podporoval proměnyvýukových předmětů a přírodovědného vzdělávání ve svém celkuv rámci zmiňovaného širšího zaměření, a to na úrovni koncepční,projektové i realizační. V roce 2001 se ukázala potřeba opět zvážitnavrženou koncepci ve světle dosaženého vědního poznání a cílůBílé knihy (MšMT), zejména cílů specifikovaných pro vzdělávacíoblast Člověk a příroda, Člověk a zdraví a částečně, vzhledemk specifickému charakteru geografie, i cílů Člověk a společnost. Nová(přehodnocená) koncepce představuje rámec pro proměny v projek-tové rovině (formou manuálů k výuce daných předmětů a výukovýchmateriálů různého typu) i v rovině realizační (cestou rozvoje profes-ních dovedností stávajících i budoucích učitelů).

Charakteristika projektu přírodovědná gramotnostProjekt přírodovědná gramotnost 28 (byl realizován od 1. 1. 2006

v rámci programového dokumentu pro cíl 3 regionu NUTS 2 hlavníměsto Praha). Podporoval proměny výukových předmětů a přírodo-vědného vzdělávání na různých úrovních (koncepční, projektové i rea-lizační). Nová koncepce měla za úkol vytvořit rámec pro proměnyv rovině projektové (formou manuálů k výuce daných předmětůa výukových materiálů různého typu) i v rovině realizační (cestourozvoje profesních dovedností stávajících i budoucích učitelů).

Hlavní cíl projektu byl zformulován ve smyslu přispět k rozvojipřírodovědné gramotnosti populace České republiky, a tím zlepšitpodmínky jak pro její uplatnění na trhu práce, tak pro zkvalitněníživotního prostředí. Projekt se dále zaměřil na profesní růst učitelůpřírodovědných předmětů, zapojených v rámci pražských základ-ních škol a gymnázií a jejich prostřednictvím na zkvalitnění pří-rodovědné gramotnosti žáků, a také na rozvoj profesních do-vedností budoucích učitelů studujících na Univerzitě Karlověv Praze, Přírodovědecké fakulty.K naplnění vytyčených cílů byly stanoveny dílčí cíle:• konkretizovat obecné cíle na úrovni předmětů biologie, chemie

a geografie obecné a a navrhnout způsoby jejich realizace,• navrhnout a zpracovat metodické postupy pro učitele a materiály

pro žáky (učební texty, učební úlohy, pracovní listy, praktická

28 Zpracováno podle dokumentů projektu Přírodovědná gramotnost. Dostupné na <http://prirodoved-nagramotnost.cz> (15.7.2011).

cvičení, terénní práce a projekty), které by umožnily realizacispecifických cílů na vybraných tématech předmětů biologie,chemie a geografie, dale i v tématech integrujících poznatky těchtooborů,

• připravit, zorganizovat a realizovat semináře, dílny, modelovéhodiny a praktickou výuku v terénu či v laboratořích opírajícíse o navržené materiály pro učitele zapojených škol i budoucíučitele biologie, chemie a geografie,

• prostřednictvím zapojených učitelů ze školní praxe a pregraduál-ních studentů PřF UK v rámci jejich pedagogické praxe aplikovata ověřovat účinnost navržené metodiky a připravených studijníchmateriálů ve výuce na základních a středních školách,

• publikovat materiály, které by zajistily předání zkušeností z pro-jektu dalším školám nejenom v pražském regionu.Vedle příkladu projektu na zvyšování přírodovědné gramotnosti

vznikají i mezinárodní projekty specificky zaměřené na zvyšováníenvironmentální gramotnosti. Specifickým zdrojem pro rozšiřo-vání environmentální gramotnosti jsou například stránky TheEnvironmental Literacy Council (http://www.enviroliteracy.org/index.php).

Dalším projektem je program pro základní a střední školy(Teaching and Learning for a Sustainable Future. A MultimediaTeacher Education Programme – dostupný na http://www.unesco.org/education/elsf). Program „Výuka a učení pro udržitelnou budoucnost“zpracovalo UNESCO na výzvu Komise pro udržitelný rozvoj OSN,jakožto demonstrační projekt určený pro vzdělávání učitelů. Jezaložen na nové vizi vzdělání, která pozměňuje cíle a obsah vzdě-lání, výukové a učební postupy. Jeho záměrem je ujasnění konceptůa témat, která se vztahují k udržitelnému rozvoji, a také toho, jaktato témata mohou být součástí předmětů napříč osnovami. Jsou zdeukázány způsoby efektivní výuky a učení, nezbytné pro orientacina vzdělání k udržitelné budoucnosti. Tento typ vzdělání má pomociřešit problémy, které nás v budoucnu ohrožují. Je navrhováno vzdělání– ve všech svých formách a na všech úrovních.

Příkladem projektu pro předškolní děti je vzdělávání organizovanéprostřednictvím mezinárodní sítě Children & Nature Network, orien-tované na zprostředkování autentické zkušenosti a vztahu k přírodě(dostupné na http://www.cnaturnet.org/research/ volumes/ C16/16)a podpora výzkumu & publikace na dané téma (http://www.cnatur-net.org /research/ volumes).

43

Vzdělávání pro udržitelnou budoucnost 29

Pojem „vzdělání pro udržitelnou budoucnost“ zdůrazňuje per-spektivu budoucnosti ve výuce. Vedle označení „Vzdělání pro udrži-telnou budoucnost“, najdeme i termín „vzdělání pro udržitelnost“,„vzdělání pro udržitelný rozvoj“ atd.

To, že neexistuje ustálený (sjednocený) termín, je znamením, žedůraz na tuto oblast je v pedagogickém myšlení nový. Různostpojmů je v tomto případě pozitivním jevem. Každá škola, vzdělá-vací systém, učitelé – každý má volnost, aby si vytvořil své vlastnídefinice, aby uspokojil místní potřeby a priority.

Definice mj. naznačují, že vzdělání pro udržitelnou budoucnostnení pouze záležitostí škol nebo formálních vzdělávacích institucí.Je důležité pro každého, včetně dospělých členů komunity, společ-nosti, pracovníků v obchodě, podnikatelů a správních orgánů.

Výukové cíle• ujasnění konceptů a témat, která se vztahují k udržitelnému rozvoji,• pěstování schopnosti začlenit tato témata do celé řady školních

předmětů a témat, a to napříč osnovami,• podpora schopnosti užívat četné výukové materiály zaměřené na

rozvoj žáka a uplatňovat výukové strategie rozvíjející znalosti,kritické myšlení, hodnoty a občanské kvality, což vše zahrnujevzdělání pro udržitelný rozvoj,

• aplikace interdisciplinárního přístupu ve vzdělání tak, aby byloumožněno lepší pochopení vzájemné vazby mezi životem a kom-plexními problémy planety,

• pojetí hodnotové povahy problémů udržitelného rozvoje způ-sobem, který bude cenný ze vzdělávacího hlediska a bude za-hrnovat profesionální etiku.

Proces učeníUčení pro udržitelnou budoucnost nemá úzce definované kon-

krétní cíle, jedná se o proces učení, který povede ke zvažování roz-hodnutí v dlouhodobé perspektivě ekonomických, ekologickýcha sociálních souvislostí. Cílem je přispět k vybudování tolerantníspolečnosti. Realizací uvedeného vzdělávacího procesu má studentzískat schopnost předvídat důsledky svých aktivit, přemýšlet o udr-

44

29 Dostupné na <http://www.enviwiki.cz/wiki/V%C3%BDuka_a_u%C4%8Den%C3%AD_pro_udr%C5%BEitelnou_budoucnost“ – 15.7.2011>.

žitelné budoucnosti a navrhovat kroky jak dosáhnout cíle. Jednotlivcii společenství v budoucnu budou muset více samostatně rozhodovata nést za rozhodování odpovědnost. Kvalita rozhodovacího proce-su s využitím adekvátních informací určí, zda budou cíle a vizeuskutečnitelné.

Světová komise pro životní prostředí a rozvoj vyzvala lidi, vládya podniky na celém světě, aby ve svém rozhodování, které se týkáživota, Země a vzájemných vztahů, zohledňovali právo budoucíchgenerací na současné zdroje.

4.2 Zeměpis jako vzdělávací předmět zaměřenýna vztah člověk a příroda30

Vyučovací předmět Zeměpis – předmět je realizován v 6., 7. a 9.ročníku základního vzdělávacího stupně, dvě hodiny týdně, v 8. roč-níku – jedna hodina týdně. Do vzdělávacího obsahu předmětu Země-pis jsou zařazena průřezová témata: Výchova k myšlení v evropskýcha globálních souvislostech, Environmentální výchova, Multikulturnívýchova a Mediální výchova a Výchova demokratického občana.

V rámci základního všeobecného vzdělání plní Zeměpis řadufunkcí. Nejdůležitější je funkce integrační. Zeměpis spojuje základnípoznatky z řady přírodních a společenských věd, techniky a z oblastikultury. Celkové zeměpisné poznávání skutečnosti napomáhá u žákůpostupně vytvářet postoj ke světu, názory na jeho vznik a vývoj.Umožňuje se orientovat v současném světě, v aktuálních problémechlidstva, uvědomovat si civilizační rizika a perspektivy budoucnostilidstva, spoluzodpovědnost za kvalitu života na Zemi.

Předmět má zpřístupnit dovednosti práce s jednoduchými i slo-žitějšími dokumenty. Žáci se učí používat různé druhy map, informa-cí a používat je v praxi. Jako zdroj informací slouží internet, odbornéčasopisy, denní tisk, odborná literatura, naučné audiovizuální pro-gramy, odborné programy TV. Žáci se dále učí posuzovat a analyzovatsociální a hospodářské jevy ve vlastní zemi a v okolních regionechi v celosvětovém měřítku. Předmětem výuky je upozornění a návodk pochopení rozdílných kulturních i mentálních dimenzí národů,kultur a ras. Neméně významným cílem je povzbuzení touhy k po-znávání cizích kultur, cestování a získávání vlastních zkušeností.

45

30 Zpracováno s využitím učebních osob člověk a příroda v rámci předmětu zeměpis http://www.1zsjirkov.cz/svp/ucebni-osnovy_clovek-a-priroda_zemepis.htm.

46

V rámci předmětu jsou naplňovány a definovány následující výchovnéa vzdělávací cíle, formulované pomocí adekvátních kompetencí.

Kompetence k učení• Vyhledávání a třídění informací, jejich pochopení, propojení a sys-

tematizace, efektivní využití informací v procesu učení, tvůrčíchčinnostech a praktickém životě.

• Pochopení základních pojmů, znaků a symbolů, souvislostí jevů,schopnosti propojit informace a poznatky z různých vzdělávacíchoblastí do užitečných schémat a na základě toho si vytvářet kom-plexní pohled na přírodní, společenské a sociokulturní jevy.

• Pozorování a experiment získaných výsledků, porovnání a kriticképosouzení a formulace záměrů s ohledem na budoucnost.

• Poznání smyslu a cíle učení, definování pozitivního vztahu k učení,motivaci k vlastnímu pokroku, odstraňování překážek, možnostivlastního zdokonalování, kritického hodnocení výsledků učení.

Kompetence k řešení problémů• Samostatnost řešit problémy, volit vhodné způsoby řešení, sledo-

vat vlastní pokrok při zdolávání problémů, přezkoumat řešenía osvědčené postupy a aplikovat je při řešení obdobných nebonových problémových situací.

• Ověřování praktické správnosti řešení problémů a osvědčenýchpostupů, které jsou aplikovány při řešení obdobných nebo novýchproblémových situací, sledování vlastního pokroku při zdoláváníproblémů.

• Vyhledávání informací vhodných k řešení problémů, hledání jejichshodných, podobných a odlišných znaků, využívání získaných vě-domosti a dovedností k objevování různých variant řešení prob-lémů, motivaci k překování nezdarů.

Kompetence komunikativní• Dovednosti s využíváním informačních a komunikačních prostřed-

ků a technologií pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolnímsvětem.

• Formulování myšlenek a názorů v logickém sledu, souvislé a vý-stižné vyjadřování v písemném i ústním projevu.

• Trénink naslouchání a porozumění druhým lidem, trénink reakcí,zapojení se do diskuze, věcnou argumentaci.

• Schopnost se orientovat v různých typech textů a záznamů, obra-

zových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných infor-mačních a komunikačních prostředků, žák je motivován k pře-mýšlení a vyhodnocování, které podporují jeho rozvoj a aktivnízapojení se do společenského dění.

• Využití získaných komunikativních dovedností k vytváření vzta-hů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spoluprácis ostatními lidmi.

Kompetence sociální a personální• Schopnost účasti na účinné spolupráci ve skupině, podíl na

společném vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznánínebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňovatkvalitu společné práce.

• Utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnostia úcty při jednání s druhými lidmi přispívat k upevňování dobrýchmezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o nipožádá.

• Podněcovat k diskuzi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápepotřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení danéhoúkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediskaa čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají.

Kompetence občanské• Tvorba respektu, ochrana a rozvoj občanských tradic, kulturního

i historického dědictví, prohlubování pozitivního postoje k umě-leckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivní zapojení sedo kulturního dění a sportovních aktivit.

• Pochopení příčin a následků poškozování životního prostředí.• Orientace jednotlivců ve vývoji vztahu člověka a přírody s ohle-

dem na udržitelný rozvoj.• Schopnosti hodnotit postoje postavení člověka v přírodě a k cho-

vání člověka vůči ní.

Výchova demokratického občanaJde o prezentaci principů demokracie jako formy vlády a způsobu

rozhodování. Přístup má za cíl prezentovat základní kategorie de-mokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka), objas-ňuje význam Ústavy jako základního zákona země, zajímá se o de-mokratické způsoby řešení konfliktů a problémů v osobním životěi ve společnosti.

47

48

Výchova k souvislostem evropským a globálnímPředmětem zájmu v rámci výchovy k souvislostem Evropy a světajsou:Rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, udá-losti a artefakty blízkého okolního prostředí mající původ či vztahk Evropě a světu; sousedé v Evropě; život dětí v jiných zemích; lidováslovesnost, zvyky a tradice národů Evropy.Poznáváme Evropu a svět v oblastech:Naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět; mezinárodnísetkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropanůa styl života v evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladýchEvropanů.Jsme občané – Evropané ve snaze pochopit:Kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské histo-rie; Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování;svobody obyvatele EU a jejich dopad na život jedince; co Evropu spo-juje a co ji rozděluje; mezinárodní organizace a jejich přispění k řešeníproblémů dětí a mládeže.

Multikulturní výchovaEtnický původ – je nutné zprostředkovat poznání na téma:Rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí a jejichvzájemná rovnost; postavení národnostních menšin; základní infor-mace o různých etnických a kulturních skupinách žijících v českéa evropské společnosti; různé způsoby života, odlišné myšlení a vní-mání světa; projevy rasové nesnášenlivosti – jejich rozpoznávánía důvody vzniku.Multikulturalita současného světa a její projevy:Multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování; speci-fické rysy různých jazyků – žádný není nadřazen jiným jazykům;naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných socio-kulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem; význam užívánícizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělá-vání.Lidské vztahy v širokých souvislostech:Právo lidí žít společně a podílet se na spolupráci; udržovat tole-rantní vztahy a rozvíjet spolupráci bez rozdílu příslušnosti ke kul-turní, sociální, náboženské, zájmové nebo generační skupině; vztahy

mezi kulturami, které vedou nejen ke vzájemnému obohacování růz-ných kultur, ale i ke konfliktům vyplývajícím z rozdílnosti kultur;předsudky a vžité stereotypy s potenciálem diskriminace; důležitostintegrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích;uplat- ňování principu slušného chování, respektování základníchmorálních norem; růst významu kvality mezilidských vztahů proharmonický rozvoj osobnosti; trénink tolerance, empatie, představyocitnutí se v roli druhého; lidská solidarita, pomoc při zapojovánížáků jiné kultury do kolektivu třídy.

Environmentální výchova

Ekosystémy – pozornost se soustřeďuje na vysvětlování základníchpojmů:Les (les v našem prostředí, produkční a mimoprodukční významylesa); pole (změny okolní krajiny vlivem člověka, význam polí, způ-soby hospodaření na nich, pole a jejich okolí); vodní zdroje, lidskéaktivity spojené s vodním hospodářstvím pro udržitelnost krajiny;moře a tropický deštný les – (porovnání, druhová rozmanitost, ohro-žování, globální význam a význam pro nás); lidské sídlo – město –vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce a vztahy k okolí, aplikacena místní podmínky); kulturní krajina (pochopení hlubokého ovliv-nění přírody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek).

Lidské aktivity a problémy životního prostředí – základní pojmy:Zemědělství a životní prostředí, ekologické zemědělství; dopravaa životní prostředí (význam a vývoj, energetické zdroje pro dopravua vliv na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž, doprava a glo-balizace); průmysl a životní prostředí (průmyslová revoluce a demo-grafický vývoj, vlivy průmyslu na prostředí, zpracovávané materiálya jejich vlivy na environmentální problematiku, vliv právních a eko-nomických nástrojů na vztahy průmyslu k ochraně životního prostředí,průmysl a udržitelný rozvoj společnosti); odpady a hospodařenís odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s od-pady, druhotné suroviny); ochrana přírody a kulturních památek(význam ochrany přírody a kulturních památek, právní řešení u nás,v EU a ve světě, příklady z okolí); změny v krajině (krajina dřívea dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy); akce za-měřené k růstu ekologického vědomí veřejnosti (Den životníhoprostředí OSN, Den Země apod.).

49

Vztah člověka k prostředí – základní pojmy a problémy:Naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby využívání a ře-šení odpadového hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana,zajišťování ochrany životního prostředí v obci – instituce, nevládníorganizace, lidé); životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způ-soby jednání a vlivy na prostředí); aktuální (lokální) ekologicképroblémy; prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví,jejich komplexní a synergické působení, možnosti a způsoby ochranyzdraví); nerovnoměrnost života na Zemi (rozdílné podmínky pro-středí a rozdílný společenský vývoj na Zemi, příčiny a důsledkyzvyšování rozdílů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje, pří-klady jejich uplatňování ve světě, u nás).Základní podmínky života – v oblasti pozornosti jsou:Voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské akti-vity, ochrana její čistoty, pitná voda ve světě a u nás, způsoby řešení);ovzduší (význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatickézměny, propojenost světa, čistota ovzduší u nás); půda (propojenostsložek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy, rekultivace a situacev okolí, změny v potřebě zemědělské půdy, nové funkce zemědělstvív krajině); ochrana biologických druhů; ekosystémy – biodiverzita(funkce ekosystémů, význam biodiverzity, její úrovně, ohrožovánía ochrana ve světě a u nás); energie (energie a život, vliv energetic-kých zdrojů na společenský rozvoj, využívání energie, možnosti a způ-soby šetření, místní podmínky); přírodní zdroje (zdroje surovinovéa energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy hospo-daření s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívánípřírodních zdrojů v okolí).

Mediální výchovaTvorba mediálního sdělení – praktický trénink:Uplatnění a výběr komunikačních (mediálních) prostředků protvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně)vhodných sdělení; tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, roz-hlas, televizi či internetové médium; technologické možnosti a jejichomezení.Práce v realizačním týmu – simulace a trénink:Redigování školního časopisu, rozhlasu, televize či internetovéhomédia; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupinpro obohacení týmu, komunikace a spolupráce týmu; stanovení cíle,

50

51

časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktoryovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce.

ShrnutíSystematické budování vztahu člověka a přírody ve vzájemně

vyváženém stavu je významnou výzvou pro vzdělávání. Pozitivnívztah člověka a přírody lze budovat na základě zvyšování vědomostío přírodě (životním prostředí) s promítnutím trvale udržitelnýchprocesů do všech sfér života společnosti.

Nastoupený celosvětový trend vzdělání pro udržitelnou budouc-nost se netýká pouze standardních vzdělávacích systémů, resp. for-málních vzdělávacích institucí. Cílem je dosažení stavu, kdy vzdělá-vání pro udržitelnou budoucnost bude vzděláváním širokých vrstev(vedle žáků a studentů, dospělých členů společnosti, podnikatelů,firem, pracovníků hospodářské sféry, a správních orgánů) s charak-terem permanentního vzdělávání (celoživotního).

Vedle příkladů globální výchovy (subkapitoly 3.2) jsou prezen-továny příklady vzdělávacích programů orientovaných na zvýšeníklíčových kompetencí žáků a studentů. Jedná se o projekt zvyšováníenvironmentální a přírodovědní gramotnosti, výuku a učení pro udr-žitelnou budoucnost, koncepce předmětu Zeměpis pro žáky 6. až9. ročníků základních škol. Jsou prezentovány klíčové kompetencevztahující se k tématu vzdělávání pro udržitelnou budoucnost (kom-petence k učení, k řešení problémů, komunikační, sociální a perso-nální a občanské).

LiteraturaČINČERA, J. Člověk a životní prostředí (humanistická environmen-talistika); ČINČERA, J. Environmentální výchova – vývoj a jednotlivésměry. Studijní podklad pro předměty Životní prostředí a Ekologickéinformační systémy, vyučované na Vyšší odborné škole informač-ních služeb v Praze. Dostupné na <http://info.sks.cz/users/cn/zp/>- 20.6.2011.The Environmental Literacy Council. Dostupné na <http://www.envi-roliteracy.org/index. php>.Učební osnovy člověk a příroda, zeměpis. Dostupné na <http://www.1zsjirkov.cz/svp/ucebni-osnovy_clovek-a-priroda_zemepis.htm>- 24.6.2011.Udržitelný rozvoj jako klíčový princip v rozvojových strategiích me-

zinárodního společenství. Dostupné na <http://www.czp.cuni.cz/projekty/sdcz/moduly/5A/5A_zaver.htm> 20.6.2011.UNESCO. Teaching and Learning for a Sustainable Future. A Multi-media Teacher Education Programme, 2002. DLOUHÁ, J. (přel.).Vzdělávání pro udržitelnou budoucnost. Dostupné na <http://www.enviwiki.cz/wiki/V%C3%BDuka_a_u%C4%8Den%C3%AD _pro _udr%C5%BEitelnou_budoucnost> – 24.6.2011.Vzdělávání Children & Nature Network. Dostupné na <http://www.cnaturnet.org/research/ volumes/C16/16)>.

Doporučená literatura pro teorii environmentální výchovyBERKOWITZ, A. R. Towards a Definition of Ecological Literacy.The Institute of Ecosystem Studies, 2000. Dostupné na <http://www.ecostudies.org/people_sci_berkowitz_literacy.html>.ČINČERA, J. Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. Brno:Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-147-8.MATĚJÍČEK, T. Ekologická a environmentální výchova. Příručka za-měřená k podpoře průřezového tématu Environmentální výchova.Praha: Česká geografická společnost, 2007.

52

5 Případové studie výchovy člověka k přírodě

Studijní cíleNa základě vybraných příkladů naznačit možné oblasti výchovy,

které přímo nebo nepřímo ovlivňují vztah jednotlivců k přírodě a ži-votnímu prostředí. Případové studie jsou podkladem pro práci peda-goga se studenty. První studie má za cíl vysvětlit ekolabelingovéprogramy a praktickou využitelnost ekologického značení v praxi.Případová studie Fair Trade má upozornit na možnosti výchovyčlověka k udržitelnému rozvoji prostřednictvím tzv. spravedlivéhoobchodu a vztahů. V přílohách jsou připraveny znalostní testy prozpětnou vazbu.

Klíčové pojmyPřípadové studie, ekolabeling, Fair Trade, spravedlivý obchod.

5.1 Případová studie Ekolabelingové programy – nástrojenvironmentální politiky a výchovy 31

Cíl studieVysvětlit základní pojmy spojené s ekolabelingem a ekolabelin-

govými programy, prezentovat příklady ekolabelingových programů(českých i zahraničních), naučit žáky se orientovat v ekologickýchznačkách.32 Studie je vhodná především pro studenty středních škola další zájemce (např. v rámci celoživotního vzdělávání).

ÚvodJedním z nástrojů environmentální politiky jsou ekolabelingové

systémy (programy) označování výrobků. Smyslem programů je uvá-dět do oběhu produkty, které jsou vůči životnímu prostředí šetrnějšínež konvenční používané ke stejnému účelu.

Aktuálně existuje více než 24 ekolabelingových systémů a stálepřibývají nové. Pod slovem ekolabeling, (ekolabelingový program)se rozumí certifikační systém označování produktů řízený tzv. třetínezávislou stranou (tedy ani výrobcem, ani spotřebitelem).

53

31 Zpracováno podle Hesková, M., Vojtko, V. Environmentálny brand manažment v kontextu zelenéhomarketingu, s. 59–79. In Lieskovská, V. a kol. Zelený marketing.32 Ekolabelingový program – jeden z nástrojů environmentální politiky. Pro označování značek, kteréjsou předmětem uvedeného programu (certifikačních systémů) se využívá několik adekvátních termínůekolabelingové značky, environmentální značky, značky ekologické.

Environmentální značení (ekolabeling) se začalo používat vevyspělých evropských státech začátkem 70. let minulého století, v sou-vislosti s rozvojem environmentálního managementu a marketingu.Z počátku to bylo v souvislosti s pracemi o životním prostředív průmyslu a zemědělství (Carson, 1962, Meadows, 1972). Význam-ným zlomem byla Stokholmská konvence o stavu životního prostředíčlověka (1972), která byla mezníkem pro integraci a institucionali-zaci environmentálních hodnot do politické a průmyslové sféry. Odtéto doby se začaly tvořit různé formy zákonů v oblasti životníhoprostředí (např. první environmentální politika ES). Uvedené obdobíbylo charakteristické odmítavým přístupem většiny podniků k no-vým environmentálním právním předpisům.

Od počátku osmdesátých let minulého století začaly vznikatprvní národní environmentální programy označování produktů.Jedním z prvních bylo značení Modrý anděl (v Německu 1977).Systém značení byl příkladem pro další národní certifikační systémy– španělský AENOR (1978), dánský certifikační systém pro ekolo-gické zemědělství (1987) a postupně se přidávaly další země. Skand-inávské státy vytvořily společný integrovaný certifikační systém proenvironmentální značení s logem „Norská labuť“. V národních certi-fikačních programech dále pokračovaly další státy (např. Francie, Ja-ponsko, Kanada, Nový Zéland, USA, Rakousko). Na vývoj environ-mentálního značení měly dopad i ekologické katastrofy. Kvalitativníposun v environmentální problematice nastal od počátku devadesá-tých let minulého století, kdy nastává budování nové éry společenskyzodpovědného přístupu firem k životnímu prostředí. Jedná se jižo strategický přístup k sociálním a environmentálním otázkám řízenípodniků. Významnou úlohu v uvedeném procesu sehrává admi-nistrativa států, která zavádí různé tržní a administrativní nástrojea mechanismy ve prospěch environmentálních procesů. Významnouúlohu v rozvoji environmentálního cítění firem, ale i samotnýchspotřebitelů, má dostupnost informací zprostředkovaných interne-tem. Zmíněné procesy znamenají novou dimenzi v chápání environ-mentální problematiky firem na počátku 21. století, kde se propojujehledisko sociální, environmentální a ekonomické do jednoho modelu(Urblíková, 2005, s. 8).

Environmentální označení představuje dobrovolný nástroj proochranu životního prostředí. Na národní úrovni je realizováno pro-střednictvím zákonů o environmentálním označování. Zákon upravujepodmínky a postup pro používání národní environmentální značky.

54

Environmentálně vhodný produkt. Na úrovni EU je společnáznačka Evropského společenství Evropský květ. Systém udělováníenvironmentálních značek je standardizovaný podle mezinárodní nor-my ISO 14024. Po splnění environmentálních kritérií získává firma(přesněji je firmě na určitou dobu propůjčena příslušná ekoznačka)pro svoje produkty environmentální označení – tzv. Ekoznačku. Envi-ronmentální značky jsou důležitým informativním nástrojem envi-ronmentální a spotřebitelské politiky.

Ekolabelingové programy v České republiceNárodní program „Ekologicky šetrný výrobek“ – byl zavedenz iniciativy ministra životního prostředí a ministra hospodářstvív roce 1993, na základě usnesení č. 159/93 ze dne 7. dubna 1993. Dne14. dubna 1994 byl vyhlášen ekolabelingový systém nazvaný Národ-ní program označování výrobků ochrannou známkou „Ekologickyšetrný výrobek“. Program je kompatibilní s podobnými evropskýmistáty EU a zeměmi OECD.

Program „Ekologicky šetrný výrobek“33

Ochranná známka je chráněnou značkou Programu,která je v rámci licenční smlouvy propůjčena tomuvýrobku, který splňuje všechna kritéria stanovená proekologicky šetrný výrobek. Vlastníkem ochranné znám-ky, resp. programu je Český ekologický ústav (ČEÚ).

Z hlediska ochrany je známka registrována Úřadem průmyslovéhovlastnictví, Praha.

Známku tvoří stylizované písmeno „e“ s nápisem „Ekologickyšetrný výrobek“ v horní části a identifikačním čtyřmístným číslemv části spodní. První dvojčíslí uvádí číslo směrnice, druhé dvojčíslípořadové číslo nabyvatele licenční smlouvy. Ochranná známka smíbýt používána pouze v jednobarevném (zeleném nebo černém) pro-vedení. Vždy musí být uvedeno příslušné identifikační číslo.

Vybrané zahraniční ekolabelingové programyV současné době je ve světě asi 24 ekolabelingových programů.

Programy lze dělit podle různých hledisek. Mezi nejdůležitější patřítyp organizace, která program spravuje, velikost oblasti, pro kterou

55

33 Více informací o programu Ekologicky šetrný výrobek na webových stránkách<http:// www.mzp.cz/osv/edice.nsf/.../$file/d5.htm>.

program působí. Důležitým faktorem je také způsob financování,jenž někdy může zpětně ovlivňovat i charakter programu.Podle typu organizace rozeznáváme:1. Program státní = program je pod patronací jedné nebo více vlád2. Program soukromý = správa programu je pod patronací jedné

nebo více soukromých společností, popř. osob3. Program smíšený = program vlastní soukromá organizace, ale

do jeho správy zasahují i vládní orgányPodle velikosti oblasti:4. Program oblastní = působící jen v části určitého státu nebo fede-

race5. Program národní = působící v jednom státě6. Program nadnárodní = s působením ve více státech7. Program globální, mezinárodní = s působením na celém světě

V současné době převládají národní programy. Z nadnárodníchekolabelingových programů jsou nejznámější program skandináv-ských zemí „Bílá labuť“ a program Evropských společenství. Pří-kladem oblastního programu je ekolabelingový program vyhlášenýautonomní vládou Katalánska.

Globální (mezinárodní) ekolabelingové programy jsou zatímdva, oba soukromého charakteru a oba poněkud odlišné od běžnýchekolabelingových programů. Daly by se charakterizovat jako progra-my oborově zaměřené. První byl založen v roce 1991 neziskovouorganizací ochránců přírody „Earthtrust“ z Havaje a soustředil se naochranu delfínů. Druhý, byl založen v roce 1993 společností CollinsPine Co., Chester CA Div. Collins Almanor Forest a zaměřuje se naochranu lesů.

Německo: Der blaue EngelNěmecký národní ekolabelingový program „Modrý anděl“řadíme mezi programy státní, i když smlouva o uděleníochranné známky je uzavírána s privátní institucí, nic-méně ochrannou známku vlastní německé spolkové mi-nisterstvo životního prostředí a do rozhodovací struktury

jsou zapojeny také ostatní státní orgány. Název Modrý anděl, kterýse nyní již používá oficiálně, původně oficiálním názvem nebyl.K jeho vzniku pravděpodobně přispěl vzhled ochranné známky(viz obrázek značky), která je tištěna modře na bílém podkladě.V dolní části známky je uveden hlavní důvod, proč daný výrobek

56

obdržel tuto ochrannou známku, např. pro snížení emisí nebo proto,že je vyroben z odpadních látek nebo, že neobsahuje toxické látkyapod. Známka je chráněna před zneužitím jak zákonem o konkuren-ci, tak podle občanského zákona právem na užívání jména.

Kanada: Enviromental Choice ProgramKanadský národní program byl zaveden v roce 1988.Oficiální materiály jsou stejně jako název programu„Volba životního prostředí“ psány vždy dvojjazyčně(v angličtině „Environmental Choice“ a ve francouzštině„Choix Environmental“). Ochrannou známku programu

(viz obrázek) představují zeleně načrtnuté obrysy tří holubiček, je-jichž ocasy jsou stylizovány do javorových listů. Má jít o znázorněníspolupráce obchodu, vlády a spotřebitelů, neboť jejich spoluprácev oblasti životního prostředí je základem úspěchu ekolabelingovéhoprogramu. Pod obrázkem je krátké sdělení, které vysvětluje, proč bylvýrobek certifikován. Např. „Obsahuje více než 50 % recyklovanéhopapíru včetně 10 % již upotřebeného vlákna“. Ochranná známka jechráněna zákonem o obchodních známkách. Uživatel, který ochrannouznámku získá, ji může používat jen na certifikovaných výrobcích,a to vždy s dodatkem, který vysvětluje důvod jejího udělení.

Japonsko: ECO MARKJaponský národní ekolabelingový program s názvemECO MARK patří mezi programy státní. Byl založenv únoru 1989 a spravuje jej Japonská asociace proživotní prostředí. I když tato organizace patří mezinevládní organizace, v této činnosti ji významně pod-

poruje a určitým způsobem i řídí japonské ministerstvo životníhoprostředí. Ochranná známka japonského programu má kruhový tvara jsou na ni znázorněny ruce obepínající zeměkouli. Ruce jsou sty-lizovány do malého „e“ (viz obrázek).

Skandinávské země: The Nordic SwanPrvní nadnárodní státní ekolabelingový program „Nor-dic Swan“ známý jako „Bílá labuť“ byl založen 6. listo-padu 1989 rozhodnutím Skandinávské rady ministrůzodpovědných za záležitosti spotřebitelů. Systém při-jalo Finsko, Island, Norsko a Švédsko. Ochrannou

známku programu (viz obrázek) představuje kruh se stylizovanou

57

kresbou labutě, která je symbolem Skandinávské rady. Nad hornípolovinou kruhu je nápis: Skandinávská environmetální známka(Nordic Environmental Label) vždy v příslušném jazyce té země,která známku udílí. Pod dolní polovinou kruhu (maximálně ve třechřádcích) je uveden důvod, pro nějž byla známka udělena. Text jeurčen již v dané směrnici. Ohodnocený produkt dostává zároveňi registrační číslo. Ochranná známka se tiskne v barvě zelené a bílénebo bíločerně.

Evropská unie: ECC Ecolabel Award SchemeEkolabelingový systém Evropských společenství platnýv Evropské unii je nadnárodní státní systém, založený nazákladě nařízení rady Evropského hospodářského spo-lečenství ze dne 23. března 1992 (Council Regulation

(EEC) No 880/92 on a Community eco-label award schneme). Jed-ním z důvodů jeho založení byla snaha omezit rostoucí množstvíekolabelingových národních systémů, popř. je přivést ke vzájemnévětší spolupráci. Ochrannou známku systému Evropských společen-ství tvoří květinové logo (viz obrázek). Symbol květiny má v místěkvětu malé „e“ v kruhu 12 hvězdiček. Ochranná známka může býtvytištěna dvojbarevně (zeleně symbol květiny a modře hvězdičky)anebo černě na bílém podkladu.

Ekologické značky spotřebitel vnímá i v souvislosti s dalšímiatributy produktů. Jde o značky, vztahující se pouze na obal, značkys jiným významem nebo dokonce o značky, které si výrobce sámnavrhnul, aby ve spotřebiteli vzbudil zdání ekologického výrobku.

Příkladem je značka „Zelený bod“. Spotřebitel tutoznačku chápe jako ekoznačku, přestože se nevztahujek výrobku samotnému, ale pouze k jeho obalu. Znamená,že výrobce tohoto obalu zaplatil servisní poplatek donárodního systému za zpětný odběr obalu k recyklaci na

území státu. V ČR se tímto sběrem zabývá firma Ekonom.

Dalším příkladem je značka „Ekopack“, která také bývápokládána za ekoznačku. Jde ovšem také o výrobek,který je nabízen ke spotřebě v obale, který je recyklo-vatelný. Navíc pravidla pro udělování této značky jsouvelmi nejasná.

58

Řada výrobců, aby zvýšila zájem o své výrobky, uvádí na obalenápisy typu: „Přírodní produkt“, „Recyklovatelný“, „Šetrný k přírodě“.Jde o tvrzení, která nejsou podložena a některé praktiky jsou zaká-zané. Za české ekoznačky lze považovat pouze dvě výše uvedenéznačky – Produkt ekologického zemědělství – BIO a Ekologicky šetrnývýrobek, které jsou podloženy odpovídajícím certifikačním řízením.Certifikát o udělení ekoznačky musí výrobce na požádání předložit.

Další příklady světových ekolabelingových značek

Ekoznačka používaná v Katalánsku – části Španělskéhokrálovství.

Ekoznačka udělovaná nizozemským výrobcům ekologickyšetrných výrobků.

USA: Green Seal Singapur: GreenLabel

Rakousko: Das Österreichische Umweltzeichen

Příklady dalších značkových programů

Králíček – kosmetika netestovaná na zvířatechZnačku používají někteří výrobci, především v Anglii.Značka je využívána pro kosmetiku, která nebyla tes-tována na zvířatech. Podle našich zákonů, pokud výrob-ce, či dovozce uvádí na obalu informace o testování, či

netestování na zvířatech, musí také uvést, zdali se informace vážepouze k finálnímu výrobku nebo i k použitým surovinám.

59

Produkt ekologického zemědělstvíZnačka Produkt ekologického zemědělství „BIO“označuje produkty ekologického zemědělství – bio-potraviny. Značku uděluje Ministerstvo zemědělstvíČR na základě revize procesu přípravy dané po-

traviny u jejího výrobce. Proces výroby musí splňovat řadu českýcha mezinárodních směrnic. Nezávislou certifikační organizací pověře-nou kontrolou produktů ekologického zemědělství je organizaceKontrola ekologického zemědělství (KEZ).34 Obecně lze říci, že značkaoznačuje takové výrobky, jež byly získány úpravou zemědělskýchplodin, které byly pěstovány bez použití umělých hnojiv a pesticidů.Produkt označený značkou Bio produkt značí, že produkt vznikl nazákladě podmínek definovaných Zákonem o ekologickém zemědělství(zákon č. 242/2000 Sb.). Biopotravina nesmí obsahovat Genetickymodifikované organismy – GMO.

Označování BIO

Označení BIO pomůže producentům biopotravin zvýšit povědomío nich u spotřebitelů a zároveň se může stát účinným marketingovýmnástrojem.

Evropská komise do roku 2010 používala pro označe-ní produktů ekologického zemědělství ekologickouznačku – viz obrázek. Na logu značky byl symbolEU – 12 hvězdiček v kruhu (používané v barevném,modrozeleném, ale i v černobílém provedení). Pro

každý z jazyků států EU byla vytvořena standardizovaná podobaanglického „organic farming“ (organické zemědělství). Zavedení znač-

60

34 KEZ o.p.s. je první česká akreditovaná kontrolní a certifikační organizace, která zajišťujeodbornou nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství. Byla založena v roce1999 Svazem producentů a zpracovatelů biopotravina PRO-BIO, Nadačním fondem pro ekologickézemědělství FOA a Spolkem poradců ekologického zemědělství EPOS jako obecně prospěšná společnost,jejímž posláním je garance ekologického původu na všech stupních „výroby BIO“. Kontrola osob pod-nikajících v ekologickém zemědělství a certifikace jejich produktů je prováděna na základě pověření MZepodle § 29 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství v rozsahu tohoto zákona a nařízení Rady(ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Výrobky, které jsou před-mětem kontroly, dle tohoto pověření nesou kódové označení: CZ - BIO - 001. Od 11. 10. 2001 je KEZakreditován u Českého institutu pro akreditaci, o.p.s. - ČIA.Postupně KEZ rozšířila svoji akreditaci pro certifikace výrobků: v roce 2008 certifikace přírodní kos-metiky a biokosmetiky, v roce 2009 certifikace zařízení veřejného stravování a od roku 2010 i certifikacebiokrmiv pro zvířata v zájmových chovech. KEZ je jediná česká certifikační organizace s mezinárodněplatnou akreditací Českého institutu pro akreditaci v oblasti přírodní kosmetiky a biokosmetiky. Působív rámci celé ČR a je smluvním partnerem pro téměř 2000 zemědělských podniků a zpracovatelskýchzávodů. Dostupné na http://www.kez.cz – 15.6.2011.

kového programu je pro evropského spotřebitele deklarování garanceo kontrole výrobku a o tom, že specifická hodnota výrobku spočíváv tom, že plodiny, z nichž je vyroben, byly vypěstovány organickýmzpůsobem. Podmínkou k udělení loga potravinářskému výrobku je,že 95 % surovin musí pocházet z ekologického či organického hospo-daření. Produkty se musí podrobovat neustálé a průběžné kontrolea to od pěstování přes výrobu až po balení. Používání loga je dobro-volné, Evropská komise jej nebude vyžadovat. Zároveň může býtevropské logo využíváno zároveň s národními logy, označujícími pro-dukty ekologického zemědělství. V České republice je takovým lo-gem „BIO-produkt“. Z důvodu změn v EU především z hlediskajejího rozšiřování, resp. přistupování dalších evropských států do EUbylo rozhodnuto, že dojde ke změně loga evropské ekologické značky.

Od 1. 7. 2010 platí v EU nová pravidla pro ozna-čování biopotravin, jde o novou podobu loga proekologickou produkci. Zelený lístek s hvězdičkami.Má symbolizovat Evropu a přírodu. Balené biopro-

dukty, které byly vyrobeny v členských státech EU, budou muset naobalu nést „eurolist“. Pro spotřebitele bude lístek vodítkem, že potra-vina splňuje přísné normy. Vedle označení EU bude dál možné pou-žívat další soukromá, regionální či národní loga.

Nově jsou výrobci vázáni na obalech uvádět místo, kde byly složkyproduktu vyprodukovány, a číselný kód instituce, která produkt kon-trolovala. Pro zavedení loga a dalších povinných složek platí dvouletépřechodné období. Pro zajímavost – vítězný návrh vytvořil studentz Německa Dusan Milenkovic. Logo s evropskými hvězdami získalo63 % z celkového počtu hlasů.

Samotný proces návrhu a vývoje environmentálních produktů jeznačně složitější a vyžaduje vyšší finanční investice oproti konvenčnímproduktům. Environmentální charakteristiky musí být ověřovány ne-závislou (certifikační) institucí, která po splnění požadavků propůjčízpravidla za úplatu právo používat environmentální značku (jde o urči-tou formu licence, licenční smlouvy). V případě, že podnik postupujepodle vlastních stanovených standardů, zpravidla si vytvoří i vlastnísymbol, značku, kterou bude požívat pro komunikační účely s cílemodlišit vlastní environmentální produkty od produktů konkurence.U environmentálních produktů má povinnost firma také řešit i pro-blém jejich ekologické likvidace nebo recyklovatelnosti. V tomtosměru najdeme řadu příkladů.

61

Na příkladu systému ReEntry ® je patrné, že firma při nákupupřijímá zpět např. „svoje“ koberce od zákazníků, kteří opotřebovanévrátí firmě zpět při nákupu nových koberců. Např. v USA bylo díkytomuto systému 60 % koberců využito jako materiál pro opětovnourecyklaci, 37 % bylo využito při výrobě energie, 3 % opotřebovanýchkoberců bylo využito v rámci charity a budou sloužit novým potřeb-ným lidem (Proková-Mališová, 2009, s. 41).

ShrnutíPodstata ekolabelingových programů (systémů) k označování

ekologicky šetrných výrobků spočívá v certifikaci výrobku nezávisloutřetí stranou. Jestliže výrobek splňuje předepsaná kritéria, je mu v rámcicertifikace, udělena ochranná známka, resp. získá licenci na použí-vání vybrané ekologické značky.

Stanovená kritéria se týkají především snížení negativního vlivuvýrobku na životní prostředí v rámci jeho celého životního cyklu. Vy-cházejí z různých požadavků, popř. norem, které se mohou vztahovatk metodě výroby, k charakteristikám a k užitným vlastnostem výrobkustejně jako k jeho závěrečné likvidaci.

Vytvoření dobrého ekolabelingového programu je velmi důležité,neboť ekolabelingové programy jsou významným nástrojem envi-ronmentální politiky v oblasti preventivních strategií. Jejich velkoupředností je schopnost ovlivňovat nabídku a poptávku po ekologickyšetrných výrobcích a pomocí tržních mechanismů tak napomáhatzměně vzorců spotřeby, vést k realizaci udržitelného rozvoje.

Srovnání ekolabelingového Programu ČR s významnými dřívezaloženými národními programy (německým, kanadským, japon-ským) a nadnárodními programy (skandinávským a programem Evrop-ského společenství) ukázalo, že náš program, i když je značně mladší,je s nimi plně srovnatelný. Jediným problémem Programu ČR jepoměrně malá účast tuzemských výrobců (zahraniční výrobci tvořítřetinu), přestože z hlediska žadatele (finančních nákladů) patří nášProgram mezi nejlevnější.

Kontrolní otázky jsou v příloze č. 1 formou znalostního testu.

Úkoly pro práci:1. Realizovat dotazování, resp. výzkum s cílem zjistit obecnou pově-

domost a orientaci žáků v ekolabelingových značkách.2. Při vyhodnocení testu značek uvést základní informace k jed-

notlivým značkovým programům.

62

3. Provést další výzkum na internetu a pokusit se nalézt další eko-logické značky, značkové programy.

4. Zadat studentům provedení průzkumu produktů, značek v domác-nosti, případně v některé obchodní jednotce a výsledky průzkumukonzultovat v hodině.

5. Závěrečný workshop k získaným informacím a poznatkům o eko-logickém značení a postojům studentů ke spotřebě.

LiteraturaHESKOVÁ, M., VOJTKO, V. Environmentálny brand manažmentv kontextu zeleného marketingu. In LIESKOVSKÁ, V. a kol. Zelenýmarketing. ISBN 978-80-225-3047-7.PROKOVÁ, MALIŠOVÁ, H. Holistický pristup k budovaniu značkys dorazom na environmentálne aspekty. Bratislava: UK v Bratislavě,2009.URBLÍKOVÁ, D. Environmentálny manažment. Bratislava: Ekonóm,2005. ISBN 80-225-2081-0.Elektronické zdrojehttp://www.cspi.czhttp://www.ceu.czhttp://www.ekospotrebitel.czhttp://www.mzp.czhttp://europa.eu.inthttp://www.interfaceflor.eu/internet/web.nsf/webpages/5420066_EN.html)http://www.alexlockwood.net/wp-content/uploads/2008/04/200601-futerra-media-report.pdf.

5.2 Případová studie Fair Trade 35

Cíl studieSeznámit studenty se systémem Fair Trade – spravedlivým ob-

chodem, budovaném jako obchodní partnerství, které klade důraz nasociální a ekologický rozměr obchodu a výroby, jehož cílem jeudržitelný rozvoj a pomoc zmírnění chudoby v rozvojových zemích.Studie objasní vývoj Fair Trade, představí organizace a hnutí, kterése na lokální i mezinárodní úrovni podílejí a rozšiřování a naplňování

63

35 Studie byla zpracována s využitím semestrální práce studentů Cífková, Z. a kol. Fair Trade pro před-mět Management obchodních firem (garant předmětu Hesková, M.) J. Hradec, FM VŠE 2010.

Fair Trade. Studie je vhodná především pro studenty středních škola pro další zájemce, kteří se chtějí seznámit s myšlenkami Fair Trade.

ÚvodFair Trade představuje účinný nástroj pro boj s chudobou a do-

sažení rozvojových cílů tisíciletí (Millennium Development Goals).„Spravedlivý obchod“ nabízí výrobcům poctivé podmínky nejenvyplácením odpovídajících a stabilních cen za jejich zboží, ale taképodporou přístupu svých partnerů na trh, ochranou životního prostředía dodržováním evropských norem. Dlouhodobé obchodní partnerstvía platby předem jsou další principy systému Fair Trade. V Evropěpomohlo hnutí zesílit tlak na nadnárodní společnosti dovážející kávua banány, aby přestaly používat nucenou a dětskou práci a prověřilysvé obchodní metody.

Nedávný průzkum provedený ve 25 evropských36 zemích ukazuje,že prodej výrobků Fair Trade v Evropě rostl od roku 2000 průměrněo 20 % za rok. Roční čistý zisk z maloobchodního prodeje v Evropěnyní přesahuje 660 mil. euro, což je více než dvojnásobek této hod-noty před pěti lety. Fair Trade se tak stal jedním z nejrychleji rostoucíchobchodů na světě. Výrobky Fair Trade můžeme nyní najít v 55 000supermarketech po celé Evropě a v některých zemích už jejich podílna trhu dosáhl např. 47 % všech banánů, 28 % květin. 9 % cukru pro-daného ve Švýcarsku je označeno ochrannou známkou FAIRTRADE.Ve Velké Británii dosáhly výrobky s logem FAIRTRADE 5 % podíluna trhu s čajem, 5,5 % v prodeji banánů a 20 % na podílu mleté kávy.

5.2.1 Základní terminologie a historie Fair Trade

Fair Trade nemá český ekvivalent, který by byl obecně uznávaný,překládá se jako „spravedlivý obchod“ nebo také „rovnoprávný ob-chod“. Označení Fair Trade se používá jako obecný termín, který jepřijímán v širším měřítku, zastřešuje jednu velkou oblast trhu, kdeFair Trade je alternativním přístupem k mezinárodnímu obchodu.Fair Trade se popisuje jako obchodní partnerství, které klade důrazna sociální a ekologický rozměr obchodu a výroby, cílem je napomociudržitelnému rozvoji především v zemích: Afriky, Latinské Ameriky,jižní a jihovýchodní Asie.

64

36 Výzkum „Fair Trade in Europe 2005 – Facts and Figures on Fair Trade in 25 European countries“(Fair Trade v Evropě 2005 - Fakta a čísla o Fair Trade v 25 evropských zemích), který provedl Jean MarieKrier, vydal Fair Trade Advocacy Office v Bruselu. Dostupný na <http://www.ifat.org/downloads/marketing/Fair TradeinEurope2005.pdf>.

Počátky a vývoj Fair TradePočátky Fair Trade můžeme najít v 19. století v souvislosti se vzni-

kem a rozšiřováním družstev, kdy na základě myšlenek „spravedli-vého obchodu“ byla zakládána první družstva vlastníků a spotřebitelůs cílem o vyloučení zprostředkovatelů a prostředníků, posílení vztahůmezi spotřebitelem a výrobcem a přiblížení významu výrobce z danéoblasti.

Novodobá historie Fair Trade začala po druhé světové válce.V dnešní době Fair Trade je vnímán jako pomoc výrobcům z rozvo-jových zemí dostat se na celosvětové trhy, zajistit jim spravedlivé cenyza vyrobené produkty a jejich práci, zároveň respektovat environmen-tální a sociální standardy. Podobný způsob obchodování uplatňovalymisionářské společnosti od 19. století v oblasti podpory aktivit míst-ních obyvatel v misijních zemích. Britská mezinárodní charitativníorganizace „Oxfam“ se tehdy starala o poválečné uprchlíky. Tehdejšíředitel Oxfamu se na návštěvě v Hongkongu setkal s čínskými uprch-líky a napadlo ho, že by mohli dovážet jejich výrobky do VelkéBritánie. Podobným způsobem vznikla organizace „SOS Wereld-handel“ (1959) z iniciativy katolických křesťanů. Ze začátku chtělifinančně podporovat méně rozvinuté oblasti v zemích třetího světaa rozvojové projekty. Z těchto projektů pak vznikly malé dílny neboskupiny výrobců, které ale měly problém s prodejem produktů. Proodstranění problému odbytu produktů byly hledány nové trhy, a tov ekonomicky vyspělých zemích. Podobná iniciativa vznikala i v Se-verní Americe. Po druhé světové válce byly na trh do Pensylvániepřivezeny první vyšívané ubrusy, koupené od žen z Portorika a začalyse zde prodávat. Postupně se z těchto aktivit vyvinula organizace po-moci „Mennonite Central Committee Self Help Drafte“. Postupně od70. let začala vznikat síť specializovaných obchodů v USA a Kanadě„Ten Thousand Villages“. V současné době organizace provozuje vícenež 150 obchodů a stala se největší severoamerickou Fair Trade orga-nizací. Před deseti lety došlo ke změně názvu na „Explore the Village2002“.

V roce 1949 byla členy americké protestantské církve, za účelempomoci zvláště evropským uprchlíkům, založena organizace „SalesExchange for Refugees Rehabilitation Vocation“ (SERRV), která sepostupně změnila na „SERRV International“. V současné době jejejí hlavní náplní, vedle problémů uprchlíků, Fair Trade. Je to druhánejvětší Fair Trade organizace v USA.

65

Rozvoj Fair TradeOd 60. let 20. století se začalo hnutí Fair Trade rozvíjet na širší

světové bázi. V roce 1965 organizace Oxfam začala pracovat na pro-jektu „Bridge“. Cílem bylo zajistit malý, ale stálý příjem účastníkůprojektu Fair Trade. Po prvotním úspěchu vznikla první alternativníobchodní organizace, která je dnes pobočkou „Oxfam Fair TradeUK“. Z rozvojových zemí se hlavně dovážely řemeslné výrobky:např. dřevořezby z Haiti, bambusové výrobky z Filipín, slaměné zbožía keramika z Mexika, sandály z Indie. Od druhé poloviny 60. letvznikají specializované Fair Trade obchody jako zvláštní a samostat-ný segment trhu. První evropský Fair Trade obchod vznikl v roce 1969v Berkelenu v Nizozemí. Síť obchodů se postupně rozšířila od Ni-zozemí a Velké Británie do Belgie, Německa, Švýcarska, Dánskaa později také do Rakouska, Švédska, Itálie a Francie. V polovině80. let bylo cca 1000 obchodů po celé Evropě.

Ve světovém obchodu pokračovaly změny po roce 1973, po velkéropné krizi a po nástupu neoliberalismu na počátku 80. let. Měnilose i pojetí Fair Trade – z čistě církevních projektů se staly projektyzahrnující účast odborových organizací, ženských hnutí, mírových,environmentálních, protijaderných, protirasistických skupin. Snahoubylo rozšířit povědomí o Fair Trade na celou společnost. Kromě orga-nizací založených na základě církevních vazeb, vznikaly i organizacelevicově zaměřené. V podstatě lze hovořit o počátku doby vzniku koa-lice občanského sektoru v oblasti Fair Trade. Přestože organizace bylyzávislé na dobrovolné práci, postupně se začaly profesionalizovat. Le-vicově zaměřené organizace začaly spolupracovat a obchodovat sesocialistickými rozvojovými zeměmi (např. Tanzanie, Nikaragua),které byly postihnuty tehdejší tvrdou americkou zahraniční politikou.

Pro organizace Fair Trade vždy byla důležitým prvkem solidaritaa přívětivější tvář, což vedlo k tomu, že dnes organizace Fair Tradepocházejí z 60 procent z církevních kořenů a ze 40 procent z levi-cových politických hnutí (původně studentských hnutí zvláště v Itálii,Nizozemí, Francie a Španělsku).

V 80. a 90. letech procházel Fair Trade obchodní fází, ve kterénastupuje ekonomický neoliberalismu, spojený se začátkem pravidelvolného obchodu. Dochází k řadě negativních jevů, např. v souvislostis tlakem velkých firem na snižování nákladů na produkci, kterýmnebyly schopné menší firmy konkurovat. Toto mělo za následeksnižování nákupních cen. Nízká úroveň cen na světovém trhu mělavliv na celkové chudnutí producentů v rozvojových zemích. Dalším

66

negativním vlivem je počátek výroby různých náhražek výrobků, jakonapříklad: umělá vlákna místo bavlny a juty, řepný a kukuřičný cukrmísto třtinového, syntetický kaučuk místo přírodního.

Postupná změna nastala až od druhé poloviny 80. let, kdy vznika rozšiřování evropského trhu byl impulzem k dalšímu rozvoji FairTrade. Rozšíření prodeje výrobků Fair Trade znamenalo rozšířeníprodeje od dobročinných a specializovaných obchodů k prodeji běž-ným spotřebitelům v supermarketech a hypermarketech. Významnývliv na rozšiřování prodeje mají asociace, retailové sítě, specializo-vaní velkoobchodníci a dovozci. Důležitým krokem bylo zaváděnícertifikace výrobků. Ochranná známka FAIRTRADE má za cíl od-lišit výrobky Fair Trade od konvenčních produktů. První ochrannáznámka a certifikační organizace vznikla v Nizozemí s názvem „MaxHavelaar“ (1988). Po tomto vzoru začaly vznikat další certifikačníorganizace jako „TransFair“ a „Fair Trade Foundation“. V roce 1989vznikla globální organizace „International Federation for AlternativeTrade“ („IFAT“). Globální zastřešující certifikační organizací se stala„Fairtrade Labelling Organisations Internatinal“ („FLO“, 1997).V roce 1998 bylo iniciováno založení neformálního sdružení podnázvem „FINE“.

Významnou událostí pro hnutí Fair Trade byla skutečnost, žezástupci hnutí Fair Trade byli zváni na ministerská jednání světovéorganizace obchodu „WTO“ (1999, 2001, 2003 a 2005). V roce 2001bylo založeno tzv. Asijské Fair Trade fórum („The Asia Fair TradForum“, „AFTF“), jako regionální pobočky IFAT. Od této doby seformují další regionální sítě výrobců v Africe a Latinské Americe.V roce 2004 organizace IFAT představuje značku FAIRTRADE na„Světovém sociálním fóru“ v Mumbaji. Důležitou skutečností je i za-ložení tzv. Fair Trade advokatury („The Fair Trade Advocacy Office“)v Bruselu (2005), nastartování „Systému řízení kvality“ („The QualityManagement System“). Dále vznikl projekt na podporu harmonizacea zlepšování existujících Fair Trade standardů, definic a procedur.Příloha č. 2 obsahuje historický vývoj významných událostí v oblastiFair Trade.

Současná etapa rozvoje Fair Trade je označována jako tzv. třetívlna.37 Jedná se o nové tendence v oblasti Fair Trade. Jednak jde o roz-voj spravedlivého obchodu jako soukromé podnikatelské aktivity,

67

37 POSS, S. Le commerce équitable en 2009. Trade for Development Centre. Bruxelles. 2009 – převzatoz http:// www.fairtrade-asociace.cz/?block=56&sub=67.

jednak o rozšíření prodeje produktů v supermarketech, hypermarketechretailových řetězců s novou strategií, formou privátních značek ob-chodníků v sortimentu produktů Fair Trade. Příkladem je řetězec Lidla hypermarkety Carrefour.

5.2.2 Cíle a principy Fair Trade

1. Zlepšit životní podmínky znevýhodněných výrobců zlepšením je-jich přístupu na trh, posílením organizací výrobců, poskytnutímspravedlivých cen za výrobky a zajištěním kontinuity obchodníchvztahů.

2. Rozvíjet příležitosti pro znevýhodněné výrobce, zvláště ženy a do-morodé obyvatele, a chránit děti před zneužíváním v procesuvýroby.

3. Zvyšovat informovanost spotřebitelů o negativních vlivech v ob-lasti mezinárodního obchodu především z pohledu nákupních cen.

4. Dávat příklad obchodního partnerství skrze vzájemný dialog,respekt a transparentnost.

5. Přispívat ke kampaním za změnu pravidel v oblasti mezinárodníhoobchodu.

6. Chránit lidská práva podporou rozvoje sociální spravedlnosti,environmentálně přijatelného chování a ekonomického zabezpe-čení.38

Pravidla, resp. kritéria Fair Trade z definice severoamerické„Fair Trade Federation“ („FTF“), která vysvětluje základní odlišnostiod konvenčního obchodu, které se dotýkají těchto témat:• spravedlivé mzdy• odpovídající pracoviště• vzdělávání spotřebitelů• trvalé udržitelnosti• finanční a technické podpory• respektu ke kulturní identitě• odpovědnosti veřejnosti

Hlavní principy Fair Trade1. Pomoc znevýhodněným producentům, zajištění přístupu na trh

pro výrobce z rozvojových zemí, většinou zaměřené na malo-výrobce (závisí na konkrétní komoditě), např. producenti kávy (šlo

68

38 Dostupné na <http://www.fairtrade-asociace.cz>.

o první komoditu obchodovanou „férovým“ způsobem). Jde větši-nou o rodinné farmy soustředěné do družstev. Družstva pomáhajírodinným firmám s marketingem a exportem. Výrobci zapojení doFair Trade musí opakovaně prokazovat, že jsou schopni dodržovatpožadavky na kvalitu a množství dohodnuté produkce v dohod-nutých termínech.

2. Přímé obchodování – férová káva je nakupována přímo odpěstitelů za garantovanou cenu (naproti tomu většina tradičníchobchodníků s kávou nakupuje přes komoditní burzu, kde nedocházíke kontaktu s pěstiteli). Fair Trade káva je nakupována zpracova-telskou firmou přímo od pěstitelů (tj. vynechává se článek – burza,případně další zprostředkovatelé). Přímé obchodování má za násle-dek, že větší díl z koncové ceny se vrací k výrobcům, resp. pěstitelé– rodinné farmy dostanou lépe zaplaceno.

3. Férová cena, pro většinu produktů garantuje Fair Trade výkupnícenu, která pokrývá náklady na produkci a zajišťuje přiměřenoumzdu pro výrobce. Výkupní cena se zvyšuje vždy, když se zvýšícena dané komodity na volném trhu, např. čaj nemá stanovenouvýkupní cenu. U Fair Trade jde spíše o proces zajištění minimálnímzdy pro zaměstnance, než o diktování tržních cen.

4. Malý, začínající výrobce prakticky nemůže získat finančníprostředky na rozjezd podnikání. V případě, že je součástí FairTrade může požádat o platbu předem, což ulehčí začátek pod-nikání.

5. Férová přirážka (angl. „Premium“), k výkupní ceně dostávajíproducenti od importéra navíc speciální platbu. Přirážka je urče-na na sociální a kulturní rozvoj. Výrobci sami si prostřednictvímdružstev rozhodují o tom, na co tuto férovou přirážku využijí.Většinou je využívána na zlepšování zdravotních, sociálnícha vzdělávacích zařízení. Lze ji také využít pro nákup zařízení,které jim umožní zvýšit kvalitu a objem produkce nebo na rozvojdalší výroby, která sníží jejich závislost na jedné komoditě.

6. Dlouhodobé partnerství – Fair Trade motivuje dovozce k tomu,aby zadávali objednávky v předstihu (např. před sklizní), aby sivýrobci mohli plánovat odbyt produkce s relativní jistotou pro-deje. Fair Trade usiluje o dlouhodobé a stabilní partnerské ob-chodní vztahy mezi dovozci a výrobci. Fair Trade organizace častopodporují programy skupin výrobců, které jsou zaměřeny na rozvojjejich obchodních a technických znalostí a dovedností (např. prodejprostřednictvím Fair Trade umožnil družstvu pěstitelů kávy „KCU“

69

z Tanzanie získat potřebné dovednosti a prostředky, aby mohlizřídit exportní oddělení a kávu prodávat i konvenčním obchod-níkům).

7. Dobré pracovní podmínky pro zaměstnance podniku. Zaměst-nanci (továrny, plantáže, dílny apod.) musí splňovat minimální so-ciální a zdravotní standardy dané národními zákony a konvencemi„Mezinárodní organizace práce“ („ILO“). Jde o právo svobodněse sdružovat, právo na kolektivní vyjednávání, právo na odpoví-dající mzdu, zákaz nucené a dětské práce. Problém špatných pra-covních podmínek a dětské práce je běžný např. v Pákistánu, kdese šije až 80 procent všech ručně šitých fotbalových míčů nasvětě. Firma „Talon Sports“, která pro své míče získala v roce 2002certifikaci FAIRTRADE, může díky dodatečným příjmům z FairTrade podporovat zdravotní, vzdělávací a sociální programy prosvé zaměstnance, včetně programu poskytování drobných úvěrů.Firma Talon umožňuje všem svým zaměstnancům vydělat si ta-kovou mzdu, aby děti zaměstnanců nemusely pracovat a uspoko-jovat základní životní potřeby.

8. Kvalitní, ekologicky šetrné výrobky – výroba Fair Trade pro-duktů probíhá za sociálně i environmentálně udržitelnýchpodmínek. Kvalita výrobků odpovídá nebo dokonce přesahujestandardy na spotřebitelských trzích EU a USA. V případězemědělských produktů se podporuje produkce podle zásad eko-logického zemědělství, kde geneticky modifikované výrobky jsouz Fair Trade vyloučeny. Fair Trade podporuje výrobce v postup-ném přechodu k ekologicky příznivým výrobním, zpracovatelskýma pěstitelským technikám a metodám dle uznávaných standardů.Např. jihoafrické družstvo „Heiveld Co-operative“, které vyrábíčaj „Rooibos“, přešlo díky prostředkům z Fair Trade plně naekologické zemědělství. Keňské výrobní družstvo „Bombolulu“zase vytváří zajímavé šperky a doplňky do domácnosti z recyklo-vaných materiálů.

9. Kontrola a transparentnost – dodržování pravidel je pravidelněmonitorováno, a to na různých úrovních obchodního řetězce. In-terní nebo externí kontrola je prováděna ve spolupráci se zástupcizaměstnanců, výrobců, nevládních organizací a odborů. Ve vztahuk spotřebitelům i producentům prosazuje Fair Trade otevřenýpřístup k informacím, transparentnost se týká informací o produ-centech, dodavatelích, místu původu, procesu výroby, financíchi výsledcích kontrolní činnosti.

70

10. Možnost volby – zapojení do Fair Trade představuje svobodnérozhodnutí jak pro pěstitele nebo řemeslníka (resp. jeho organi-zaci) v rozvojové zemi, tak pro spotřebitele v Evropě. Rozsahprodaných produktů Fair Trade na trhu a následně jejich výrobuurčují samotní spotřebitelé. Čím více Fair Trade výrobků se pro-dá, tím více výrobců se do Fair Trade muže zapojit.

11. Důraz na informace – organizace a jejich partneři informujíspotřebitele o situaci a podmínkách výrobců v rozvojových zemích,cenách na trzích, podmínkách práce apod.

5.2.3 Používání známky FAIRTRADE 39

Ochranná známka FAIRTRADE zobrazuje jásající,smějící se obličej, který reprezentuje spotřebite-le a producenty výrobků Fair Trade. Obličej jezobrazen na černém poli obdélníkového tvaru,

s bílým podtitulkem FAIRTRADE. Známka FAIRTRADE musí býtvždy zobrazovaná a užívána regulérně, nesmí být jakkoliv měněna,musí zůstat zachována barva, proporce, velikost apod., dále nesmíbýt překreslována nebo přetvářena ani nesmí být vynechaná žádnáčást z registrovaného označení. Známka by vždy měla být zobrazovánave vysoké grafické kvalitě. Důraz je kladen na to, aby značku užívalyskutečně jen certifikované produkty, nesprávné nebo neoprávněnépoužití značky je zakázáno. Známka je primárně vytvořena jakoochranná známka, která označuje obaly certifikovaných produktů.

Ochranná známka FAIRTRADE je ve výhradním vlastnictvíorganizace „FLO“ (Fairtrade Labelling Organisations), která plníúlohu certifikační a kontrolní organizace. FAIRTRADE je meziná-rodně registrovaná značka.

Značka FAIRTRADE spotřebitelům zaručuje, že:• při výrobě nebylo využito dětské práce,• výrobci dostanou za své produkty spravedlivě zaplaceno,• výrobci mají zajištěny „férové“ obchodní podmínky,• jsou dodržovány základní normy pracovního práva a životního

prostředí,• podporují jiný ekonomický model a dávají hlas jinému způsobu

obchodování a výroby,• získají velmi kvalitní výrobky za odpovídající cenu.

71

39 Podrobné informace o propůjčování značky Frairtrade je na webových stránkách www.fairtrade.cza na stránkách www.fairove.cz.

Používání značky FAIRTRADE pro potřeby komerční komunikace(reklamy apod.) podléhá schválení certifikační organizace FLO.

5.2.4 Produkty FAIRTRADE

Sortiment výrobků zahrnuje kávu, čaj, kakao, čokoládu a dalšícukrovinky, třtinový cukr, banány, sušené ovoce, ořechy, ovocné šťávy,med, rýži, žvýkačky a další potraviny. Významnou součástí Fair Tradenabídky, která však nenese ochrannou známku FAIRTRADE, jsouumělecké a řemeslné výrobky – keramika, sklo, textil, šperky, hudebnínástroje, hračky, doplňky do domácnosti, koberce a další.

Cena Fair Trade výrobků bývá obvykle o něco vyšší, než u běž-ného zboží, ale spotřebitel ví, že platí nejen za spravedlivé a ekologickyšetrnější výrobní podmínky, ale i za velmi dobrou kvalitu. U kvalitníchkáv, sypaných čajů nebo například čokolád jsou tyto ceny srovnatelnés obdobně kvalitními konvenčními výrobky. Trh s Fair Trade výrobkyvykazuje každoroční růst – podle údajů certifikační organizace FLOdosáhl celkový obrat v prodeji výrobků certifikovaných ochrannouznámkou FAIRTRADE v Evropě za rok 2005 hodnoty cca 1,1 miliardyeuro (nárůst o 37 % ve srovnání s rokem 2004). Evropské Fair Tradeorganizace mají v rozvojových zemích své stálé partnery, od kterýchvýrobky odebírají. Jedním z největších sdružení Fair Trade výrobcůje ghanské družstvo „Kuapa Kokoo“, jehož členská základna čítákolem 30 tisíc malých pěstitelů kakaa. Naproti tomu existují řemeslnédílny či zemědělská družstva, která sdružují jen několik desítekčlenů – např. bangladéšská dílna „Action Bags“, v níž místní ženyvyrábí tašky nejrůznějších vzorů a tvarů.

Fair Trade organizace, které zajišťují v Evropě, USA, Japonskunebo jiných částech světa prodej Fair Trade výrobků, mohou novépartnery logicky vyhledávat jen v okamžiku, kdy se zvyšuje nebo dife-rencuje poptávka po Fair Trade výrobcích u spotřebitelů.

V současné době na českém trhu lze již koupit poměrně širokoupaletu např. Fair Trade káv, a to od instantních, přes mleté po zrnkové,které jsou převážně z Latinské Ameriky, v menší míře i z Afrikya dalších výrobků.

Charakteristika trhu Fair Trade produktů v ČR a ve vybranýchstátech EU

V souvislosti s historií a vývojem hnutí Fair Trade dnes ve většinězemí včetně České republiky vedle sebe paralelně existují dvě základní

72

větve Fair Trade: prodej Fair Trade výrobků ve specializovanýchFair Trade obchůdcích a prodej Fair Trade výrobků v běžných ma-loobchodech, které kromě Fair Trade nabízejí i konvenční zboží.V případě, že spotřebitel zavítá do specializovaného Fair Trade ob-chůdku (např. obchůdky typu „NaZemi“ v Brně a Praze a pražské„Obchůdky Jednoho Světa“), je samotná identita těchto obchůdkůdostatečnou zárukou férového původu zboží, které se v nich prodává.Specializované „obchůdky“ odebírají výrobky výhradně od důvěry-hodných Fair Trade dodavatelů (nejčastěji členů mezinárodní aso-ciace Fair Trade organizací „IFAT“). Jejich provozovateli jsou nevládníneziskové organizace (v případě ČR navíc členové české „Asociacepro Fair Trade“). Zisk z těchto specializovaných obchodů je použitna účely v souladu s myšlenkou Fair Trade.

Specializované prodejny – obchůdky „NaZemi“ mají symbolizovatskutečnost, že všichni jsme na „jedné lodi“, na jedné Zemi. Smyslemje vyjádřit, že Fair Trade jako alternativa ke konvenčním produktůmstojí nohama pevně na zemi, což je funkční a účinný způsob jak pod-pořit konkrétní lidi v rozvojových zemích. Do uvedeného systému semůže zapojit opravdu každý a může tak podpořit systém spravedlivéhoobchodu.

Fair Trade obchůdky „NaZemi“ jsou obdobou německých „Welt-läden“, britských „Worldshops“ nebo italských „Bottega del mondo“.Ve specializovaných Fair Trade prodejnách se nabízejí výrobkyřemeslného i potravinářského sortimentu (široký sortiment káv, čajů,čokolád a cukrovinek, kakao, rýži, třtinový cukr a další).

Hlavními dodavateli produktů na českých trh jsou: EkumenickáAkademie, Fair Trade Centrum, Commercio Alternativo (italská FairTrade organizace). První specializovaný obchod s Fair Trade vý-robky otevřen v roce 1969 v Nizozemí.

Dlouhodobou tradici v oblasti Fair Trade má i Belgie. Rovněžv Dánsku je Fair Trade dlouhodobě známý. Dánsko tradičně věnujeznačnou pozornost problémům rozvojových zemí, přesto hnutí spe-cializovaných Fair Trade obchodů však nemá rostoucí tendenci.V Dánsku existuje pouze kolem 20 specializovaných obchodů, FairTrade káva a čaj je v prodeji například v dánském parlamentu a na min-isterstvu životního prostředí.

Ve Finsku je Fair Trade poměrně nový, neexistuje velký dovozcea specializované obchody. Finsko má jednu z nejvyšších spotřeb kávyna osobu na světě, proto má Fair Trade káva značný potenciál. Promi-nentním spotřebitelem Fair Trade kávy je finský parlament.

73

Francie v porovnání s ostatními srovnatelnými státy (Německo,Itálie, Velká Británie) je poněkud zdrženlivá v akceptaci Fair Trade.Fair Trade se zde výrazněji rozvíjí až v posledních několika letech.Významnou akcí pro rozvoj Fair Trade byla velká komunikačníkampaň (1998–99), která vedla ke zvýšení informovanosti o Fair Tradeu široké veřejnosti.

Fair Trade v Irsku vešla do známosti v posledních letech. NejvětšíFair Trade organizací je „Oxfam Ireland“, prodej produktů zajišťujídále i ostatní nezávislé obchody.

Počátky Fair Trade v Itálii se datují do období asi před patnáctilety. Dynamický rozvoj však nastal až v posledních čtyřech letech,kdy vznikla velká část sítě Fair Trade obchodů. V současné dobějich je v provozu kolem 400. Novým trendem je vznik Fair Tradekaváren a restaurací, často fungujících i jako knihovna rozvojové,antiglobalizační a environmentálně zaměřené literatury a místníkontaktní centrum pro různé nevládní organizace. Vedle speciál-ních prodejen Fair Trade jsou produkty Fair Trade dostupné v sítisupermarketů (cca 2700, které z větší části provozují družstevní orga-nizace).

Fair Trade v Lucembursku má dlouhou tradici, existuje zde 5specializovaných Fair Trade obchodů, zajímavým a inspirativnímnápadem je používání Fair Trade surovin v několika místních pe-kárnách stejně jako přidávání Fair Trade čokolády do vánočníchbalíčků, které obce rozdávají místním dětem.

V ostrovním státě Malta existuje pro spotřebitele jeden obchůdeks Fair Trade zbožím z Itálie a Velké Británie. S ohledem k velikostimalého ostrovního státu je nabídka dostačující. Prostřednictvím tétoaktivity jsou organizovány různé vzdělávací kampaně ve školácha prezentační akce, dále se podílí na projektech ve Středomoří, kon-krétně v Maroku a Palestině.

Německo je největším trhem Fair Trade produktů na světě. Exis-tuje zde kolem 700 Fair Trade specializovaných obchodů, resp. cca 20tis. prodejních míst Fair Trade produktů. Působí zde největší dovozceFair Trade výrobků na světě firma „Gepa“. V Německu se prosadilcertifikovaný program „TransFair“. Produkty jsou vedle specializo-vaných prodejen k dostání v sítích supermarketů. Fair Trade káva a čajjsou dostupné v Bundestagu, bavorském a durynském parlamentua prezidentské kanceláři.

Nizozemí v rámci Fair Trade patří k nejrozvinutějším zemím, jezde nejvyšší informovanost o konceptu Fair Trade v Evropské unii.

74

Certifikované Fair Trade výrobky jsou dostupné v supermarketech(cca 90 procent všech nizozemských supermarketů nabízí sortimentFair Trade), produkty jsou i v nabídce ve školách, ve většině městskýchinstitucí, ministerstvech a v parlamentu.

Norsko situace v norském Fair Trade hnutí je poměrně složitá. Pokrachu norského Fair Trade dovozce „Alternativ handel“ se rozpadlasíť Fair Trade obchodů. V současné době existují jen jednotlivé nezá-vislé obchody, dovážející své zboží samostatně. Situaci „zachraňuje“certifikační organizace „Max Havelaar“, jejíž výrobky jsou dostupnév sítích supermarketů. Další formou prodeje je nabízená Fair Tradekáva ve firemních automatech, káva je dostupná také v parlamentu, naministerstvech a univerzitách.

Fair Trade v Portugalsku je teprve v počátcích. První Fair Tradeobchod zde vznikl v roce 1999 a v současné době existuje kolem 10specializovaných obchůdků. Zboží pochází především od italskýcha španělských dovozců. V poslední době se začínají rozvíjet i vlastníprojekty, kde spolupráce probíhá především s portugalsky mluvícímizeměmi (Mozambik, Východní Timor, Kapverdy).

Fair Trade v Rakousku se velmi rychle rozvíjí, zvláště v posled-ních několika letech. Největší rakouská Fair Trade organizace „EZADritte Welt“ sice existuje již od roku 1975, ale její velký rozmach sedatuje do 90. let. V Rakousku nabídku realizují specializované obcho-dy tzv. „Weltläden“, dále certifikované produkty jsou prodávány vevětšině supermarketů. Fair Trade v Rakousku spolupracuje se sva-zem ekologických zemědělců „Bio Ernte“ a organizují společné„Bio+Fair“ informační kampaně.

5.2.5 Mezinárodní organizace Fair Trade a organizace v ČR

Organizace Fair Trade se na mezinárodní úrovni zapojují do čin-nosti asociací Fair Trade, které umožňují interní komunikaci mezijednotlivými organizacemi a prezentaci Fair Trade ve vztahu k exter-nímu okolí.

International Federation for Alternative Trade (IFAT)Jde o globální federaci, která byla založena v britském Bicesteru

(1989) při setkání 36 Fair Trade organizací, kde se sdružovalo 200členských organizací z 55 zemí. Výhodou federace je její globálnírozměr, možnost iniciovat diskuze o trendech ve Fair Trade, navrhovatspolečné projekty a kampaně, organizovat setkávání dovozců a výrobcůz celého světa. V roce 2002 zavedla tato organizace vlastní certifikační

75

značku, která je určena pro organizace Fair Trade, na rozdíl od dalšíchznaček zaměřených na produkty.

World Fair Trade Organization (WFTO)Světová Fair Trade organizace vznikla na počátku roku 2009.

Jejími členy jsou IFAT a další subjekty sdružení výrobců, dovozcůi prodejců. Jsou v ní propojeny všechny články řetězce Fair Tradez celého světa, propůjčuje členům ochrannou známku, která potvrzu-je, že se jedná o skutečné organizace Fair Trade (FTO). SoučástíWFTO jsou i regionální sdružení v Africe, Asii a Latinské Americe(např. Cooperation for Fair Trade in Africa – sdružení afrických FairTrade výrobců a organizací, Asia Fair Trade Forum – sdružení asij-ských Fair Trade výrobců a organizací, IFAT Latino America – sdruženílatinskoamerických Fair Trade výrobců a organizací).

Fairtrade Labelling Organizations International (FLO)Mezinárodní Fair Trade organizace představuje sdružení 19 národ-

ních iniciativ, sídlí v německém Bonnu. Organizace vytváří standardypro certifikaci výrobků ochrannou známkou FAIRTRADE a spravujeregistr certifikovaných výrobců, stanovuje standardy pro produktya koordinuje jejich dodržování, další její činností je správa produ-centských organizací, kterých má asi 300 ze 40 zemí světa.

Network of European Worldshops (NEWS)Organizace sdružuje národní asociace Fair Trade obchodů v evrop-

ských zemích. FINE neformální sdružení Fair Trade subjektů (1998)– spojuje zástupce FLO, WFTP. NEWS.

European Fair Trade Association (EFTA)Sdružení jedenácti největších evropských dovozců Fair Trade

z následujících evropských zemí: Rakousko, Belgie, Francie, Němec-ko, Itálie, Nizozemí, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie. Prokomplexní přehled tru Fair Trade produktů je nutné dodat informacio největších evropských dovozcích. Jsou jimi: německá Gepa, italskéCTM Altromercato, britský Traidcraft, švýcarské Claro, nizozemskáFair Trade Organisatie, belgičtí Oxfam Wereldwinkels a Magasins duMonde Oxfam, francouzský SolidarMonde, rakouská EZA, španělštíIDEAS a Intermon Oxfam.

Asociace EFTA byla neformálně založena v roce 1987 nejstaršímia největšími Fair Trade dovozci. Formální status získala v roce 1990,sídlí v Nizozemí. Cílem je podporovat své členské organizace v jejichpráci a povzbuzovat je ke spolupráci a koordinaci, usnadňuje výměnu

76

informací a vytváření propojených sítí, vytváří podmínky pro rozdě-lení pracovních sil, rozpoznává oblasti spolupráce a koordinace, ja-kými jsou společné projekty, výzkumy a systémová podpora, zaúčelem usnadnění férového obchodování s dodavateli, organizujesetkání svých členů, udržuje databázi dodavatelů EFTA, která senazývá „Fairdata“.

Česká Společnost pro Fair TradeVznikla jako nevládní nezisková organizace se statusem občan-

ského sdružení, na dobrovolnické bázi (2003), sídlí v Brně (kance-láře jsou v Brně a Praze, další dobrovolnické skupiny jsou aktivnív Brně, Praze, Olomouci, Pardubicích, Trutnově a Ústí nad Labem).Posláním je snaha objasňovat občanům České republiky, jak svýmspotřebním chováním ovlivňují sociální a environmentální podmínkyv rozvojových zemích. Nabízí a prezentuje Fair Trade jako snadnoua účinnou podporu lidem, kteří neměli to štěstí se narodit v bohatéčásti světa, podněcuje a podporuje rozvojové vzdělávání na školáchi mimo ně.

Jejími hlavními činnostmi je osvěta, organizace vzdělávání a ma-loobchodní prodej Fair Trade. Je členem FoRS – Českého fóra prorozvojovou spolupráci, zakládajícím členem Asociace pro Fair Trade,členem FSC ČR (sociální sekce) a členem odborové platformy Ze-leného kruhu.

Organizace pořádá různé akce např. Ekofestival v Praze, akceČesko proti chudobě v Brně, Dny Země, různé jarmarky spojenés prodejem zboží Fair Trade. Společnost pro Fair Trad je finančněpodporována Evropskou komisí, EU – Platform (Rakousko), NadacíPartnerství, Magistrátem města Brna, Ministerstvem školství, mláde-že a tělovýchovy, Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvemživotního prostředí, Nadací Veronica a Open Society Fund.

5.2.6 Projekty a akce s tématem Fair Trade

Společnost pro Fair Trade se účastnila s dvanácti programy 8 pe-dagogických konferencí a oslovila tak na 213 pedagogů, projekt pod-pořil magistrát města Brna, Ministerstvo životního prostředí, Nadace„Partnerství“ a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.40

77

40 Více informací o programech na webových stránkách Společnosti Fait Trade. Dostupné na <http://www.fairtrade.cz>.

1. Vzdělávací program „Svět v nákupním košíku“ je progra-mem české Společnosti Fair Trade. Projekt „Nahlédněte do svéhonákupního košíku“ – je v podstatě osvětovou kampaní, která českéspotřebitele upozorňuje na sociálně a ekologicky problematickýpůvod mnoha výrobků a plodin dovážených z rozvojových zemí.Kampaň spotřebitelům představuje certifikace FAIRTRADE,FSC a BIO, které zaručují, že na nákupy spotřebitelů nedoplácíživotní prostředí nebo obyvatelé rozvojových zemí.Cílem programu je upozornit českou veřejnost na souvislostmezi naším spotřebním chováním, situací lidí a stavem životníhoprostředí v rozvojových zemích, dále představit spotřebitelskéznačky FAIRTRADE, FSC, BIO, které u označeného zboží posky-tují záruku, že při výrobě například nebyly zneužity k práci děti,pěstitelé a zaměstnanci dostali za svou práci důstojnou odměnua nebylo poškozováno životní prostředí. Hlavní prezentovanátémata programu jsou:• hračky – kampaň za lepší podmínky při výrobě hraček,• oděvy – kampaň nakupuji fér,• zemědělství – zdravá krajina,• chudoba – chudoba v nákupním košíku,• dětská práce – dětská práce v nákupním košíku,• lesy a pralesy – devastované lesy.

V rámci programu bylo sestaveno tzv. Desatero globálně odpo-vědného spotřebitele:1. Preferujte FAIRTRADE u výrobků z rozvojových zemí jako káva,čaj, čokoláda, kakao, tropické ovoce, bavlna nebo rýže preferujtevýrobky se známkou FAIRTRADE, tato známka Vám poskytne jistotu,že se na výrobě nepodílely děti a že pěstitel získal možnost důstojněse uživit.2. Preferujte certifikát FSC (ekologická certifikace výrobků ze dřeva)při nákupu výrobků ze dřeva dávejte přednost výrobkům certifiko-vaným jako FSC nebo výrobkům českého původu, jedině tak si může-te být jisti, že kupujete legálně vytěžené dřevo, jehož těžba nevedlak drancování tropických pralesů. Koupi výrobků z tropického dřevabez certifikátu FSC se raději vyhněte.3. Preferujte označení „BIO“ ať nakupujete potraviny domácíhonebo zahraničního původu, pěstování a výroba biovýrobků je šetr-nější nejen k životnímu prostředí.4. Preferujte lokální (místní, regionální) výrobky – nakupujte

78

výrobky, které byly vyrobeny z místních surovin co nejblíže místuprodeje, omezíte tím nesmyslnému přesouvání identických výrobkůz místa na místo a snížíte neúnosnou dopravní zátěž.5. Žádejte FAIRTRADE, BIO a FSC – pokud Váš obchod výrobkyFAIRTRADE, BIO A FSC nenabízí, iniciujte poptávku.6. Při nákupu přemýšlejte o své síle jako spotřebiteli. Když něcozakoupíte, kupujete i původ produktů, včetně podmínek za kterýchvznikl. Pečlivě zvažujte, zda budete nakupovat konvenční produktynebo produkty šetrnější alternativy (BIO, Fair Trade, případně dalšíprodukty ekologického značení).7. Zajímejte se, ptejte se na další informace o výrobcích, které kupu-jete. Každý výrobek obsahuje informace tzv. povinného charakteru,chybí některé informace: např. za jakých podmínek bylo zboží vy-robeno.8. Šiřte informace a informujte své přátele a známé o svém nákup-ním chování. Je známo, že osobní příklad a reference šířené nefor-málním způsobem mají značný účinek.9. Nenechte se zcela ovlivnit reklamou pro nákup zboží. Nakupujteto, co opravdu potřebujete a chcete. Reklama mnohdy dokáže pře-svědčit ke koupi věcí, které nepotřebujeme a vlastně ani nechcemea vede k plýtvání ve spotřebě.10. Nehleďte pouze na cenu. Cena plně nevypovídá ani o kvalitěani o nákladech. Při koupi vedle ceny zvažujte i další faktory (např.na nabídku levných produktů doplácejí producenti v rozvojovýchzemích, kde nákupní ceny nepokryjí jejich nálady nebo nízká cena jena úkor poškozeného životního prostředí v místě výroby).

Shrnutí programuVzdělávací program „Svět v nákupním košíku“ 41 nabízí možnost,

jak do výuky zajímavou formou začlenit globální témata a proble-matiku rozvojových zemí. Nabízené interaktivní dílny poukazují napropojenost naší spotřeby s vybranými ekonomickými, sociálnímia environmentálními problémy rozvojových zemí a jejich obyvateljako jsou chudoba, dětská práce nebo kácení deštných pralesů. Cílemprogramů je upozornit na souvislost mezi naším spotřebitelskýmchováním a zdánlivě neovlivnitelnými problémy zemí tzv. „globál-ního Jihu“, poukázat na vzájemnou propojenost rozvojových a eko-

79

41 Více informací na http://svetvnakupnimkosiku.cz.

nomicky vyspělých zemí přes obchod a spotřebu a navrhnout spotře-bitelsky odpovědnější a ohleduplnější alternativy k životnímu prostře-dí. V rámci projektu je šest samostatných tematických programů, kdezískají studenti základní informace o vybraných problémech, a to nejenrozvojových zemí, které jsou jim názorně přiblíženy na příkladuvýrobků naší každodenní spotřeby (kakao, čokoláda, káva, bavlněnétričko nebo džíny, coca cola a další). Studenti si mohou uvědomitvzájemnou propojenost různých částí dnešního globalizovanéhosvěta. Jedním z hlavních cílů programu je podnítit studenty k zamyš-lení nad problémy a jejich souvislostmi, kritickému zhodnocení před-kládaných informací a zformulování vlastního názoru či postoje.Důležitou součástí je také představení šetrnějších spotřebitelskýchalternativ, jako je Fair Trade (spravedlivý obchod), FSC nebo BIOvýrobky, případně dalších možností, jak studenti sami svým chovánímmohou přispět ke zmírnění představených problémů.

Příklady konkrétních programů:• „Silný kafe“ – Káva a (ne)spravedlivý obchod• „Hořká chuť čokolády“ – Kakao a dětská práce• „Šaty dělají člověka. A kdo dělá šaty?“ – Bavlna a pracovní

podmínky v textilním průmyslu• „Komu chutná prales“ – Příčiny a dopady kácení deštných

pralesů• „Coca-colonizace“ – O nadnárodních společnostech (nejen) v roz-

vojových zemích• „Skvrny na banánech“ – O užívání pesticidů v zemědělství a jeho

dopadech• „Kdo je za vodou?“ – Voda jako podmínka rozvoje. Program má

akreditaci MŠMT a semináře byly začleněny do nabídek centerDalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, některé dílnynově využívá Národní síť Environmentálního vzdělávání, výchovya osvěty.

2. Program „Global Issues“ zvláštní postavení mezi podklady provýuku má materiál s metodikou a lekcemi „Global Issues“. Jednáse o nástroj pro výuku angličtiny, kde je výuka angličtiny spojenas globálními rozvojovými tématy, jako jsou problémy globálníhoobchodu, rozvojové cíle tisíciletí a další. Program se skládá z 32interaktivních plánů hodin, dále jsou sestaveny videoprodukce,fotografie a tipy na další materiály. Program je svou koncepcízcela ojedinělý, a to nejen v Česku. Velký úspěch měl například

80

při představení v sousedním Rakousku, kde si vyžádali dalšínávštěvu lektorky společnosti Fair Trade. Můžeme se domnívat,že je to nejspíš poprvé, kdy organizace z nové členské země EUpůsobí v rozvojovém vzdělávání pedagogů ve staré členskézemi. Program Glogal Issues umožnil oslovit nové cílové skupiny:lektory jazyků, kteří mají následně vliv na studenty všech kate-gorií škol, ale i na mnoho intelektuálně aktivních dospělýchfrekventantů z prostředí komerčních firem. Více než 150 pedagogů,lektorů již prošlo semináři s výukou „Global Issues“ (z toho 40v Rakousku) a další jsou ovlivněni zprostředkovaně nákupemučebních materiálů. Dá se předpokládat, že rozvojovými tématybylo ovlivněno značné množství studentů. Akreditace seminářůdává možnost dále rozvíjet materiály. Do budoucna se předpo-kládá, že bude organizována nabídka materiálů i partnerskýmnevládním organizacím v zahraničí. Projekt „Global Issues“ bylpodpořen rakouskou „EU-Platform“ v rámci „Regional Partner-ship Programme“ a Ministerstvem zahraničí ČR.

3. Projekt „Playing Fair Alternatives“ – „Hrajme si fér“ v roce2008 se završil dvouletý projekt „Playing Fair Alternatives“,první projekt, na který přispěla Evropská komise za spolufinan-cování Ministerstva zahraničních věcí ČR. Projekt měl za cílpřinést nové prvky do vzdělávání o Fair Trade a získat zkušenostiz „fairtradově“ vyspělé Itálie. V rámci projektu byla realizovánav českém prostředí stolní strategická hra „Fair Play“, kteráumožňuje hráčům zakusit principy globálního obchodu a prin-cipy Fair Trade. Dále byla vytvořena „Féropedie“ s mnoha infor-macemi pro dobrovolníky, pedagogické pracovníky a vlastněvšechny šiřitele myšlenky Fair Trade. Projekt umožnil navázatkontakty s osmi evropskými organizacemi Fair Trade.

4. Projekt „Enlarging Fair“ je evropským projektem, který na-vazuje na projekt „Playing Fair Alternatives“. Je zacílen do řadsamotných subjektů Fair Trade. Jde o posílení znalostí a schop-ností pracovníků v rámci osvěty a šíření Fair Trade. Projektumožňuje navázat spolupráci s dalšími zahraničními partnery,napomáhá zvyšovat povědomí o vedení kampaní a přinesl know--how i finanční prostředky pro organizování společných aktivitnapř. na komunikaci a působení ve vztahu k veřejnosti. Aktivityprojektu byly nejintenzivnější v polovině roku 2009 a počátkemroku 2010. Projekt podpořila Evropská komise a Ministerstvozahraničních věcí ČR.

81

5. Kampaň „Česko proti chudobě“ byla organizována Společ-nosti Fair Trade, kde byly připraveny a realizovány různé akce.Například v roce 2008 akce kombinující promítání klipu kam-paně na velkoformátové obrazovce u brněnských obchodníchcenter, happening na brněnském náměstí Svobody a výstavyv městských knihovnách. U infostánku na náměstí Svobody lá-kaly živé sochy k prohlédnutí a malování map, vyjadřujícíchpodmínky rozvojového světa, souběžně také probíhala výstavamap „Pokřivená zrcadla světa“ ve foyer Knihovny Jiřího Mahena.Cca 300 těchto map jezdilo vystaveno v brněnských tramvajích.Projekt podpořilo Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

6. Světový den pro Fair Trade (World Fair Trade Day).Jde o mezinárodní oslavu Fair Trade, která probíhávždy druhou květnovou sobotu. Oslavu světovéhodne pro Fair Trade iniciovala Safia Minney, za-kladatelka Fair Trade firmy „PeopleTree“ (2001).Koncept světového Dne pro Fair Trade převzala „Mezinárodníasociace pro Fair Trade“ („IFAT“) a její členské organizace. Cílemje podpořit globální povědomí o Fair Trade. Každým rokem seSvětový den pro Fair Trade stává významnějším, zapojují se doněj organizace z cca 70 zemí světa. World Fair Trade Day („Svě-tový den pro Fair Trade“) v roce 2010 připadal na 8. května. Byloslavován ve více než 80 zemích světa, kde probíhaly oslavyrůzného druhu, na kterých se vedle organizací Fair Trade účast-nily i neziskové organizace, obchody, kostely, studentské skupi-ny, občanská sdružení atd. Oslavy zahrnovaly např. ochutnávkyFair Trade produktů, koncerty, módní přehlídky, rozhovory a jed-nání o Fair Trade, promítání filmů, pořádání festivalů, různásportovní utkání a jiné kulturní a společenské akce s cílem dostatFair Trade do povědomí lidí. V roce 2011 byla oslava světovéhodne 14. 5. a byla spojena s akcí „Férová snídaně“ ve vašem městě.Férová snídaně probíhala za široké účasti spotřebitelů FairTrade produktů a jejich přátel, kde posnídali fairtradové pro-dukty nebo konzumovali lokální suroviny. Akce měla dát najevozájem o spravedlivý obchod a zodpovědnou spotřebu.Nejpopulárnější jsou oslavy „Světového dne pro Fair Trade“v USA, kde se oslav zúčastnilo např. v roce 2009 přes 65 000 lidí,v roce 2010 se oslavy pořádaly v duchu hesla „Fair Trade MyHome” („Fair Trade, můj domov“). Symbolem byla myšlenka, žepokud výrobky Fair Trade proniknou do našich domovů, pod-

82

poříme nejen producenty výrobků, ale také životní prostředí,práva žen, práva dětí, lidskou důstojnost a budování míru.

7. Světový den pro Fair Trade v České republice – koná se odroku 2005. Oslavy World Fair Trade Day pořádá Společnost proFair Trade ve spolupráci s dalšími organizacemi. Na webovýchstránkách společnosti je nabízena možnost se spolupodílet napřípravách oslavy „World Fair Trade Day“ v ČR. Každý rok jevyhlášen program oslav. Např. v roce 2011 probíhaly oslavy„World Fair Trade Day 2011“ v týdnu 11.–15. května. Celý týdenprobíhaly tzv. „férové snídaně”, kdy mohli zájemci na dva-nácti místech v Brně ochutnat ranní fairtradové menu, 14. květnaoslavy vyvrcholily vernisáží a autorským čtením vítězných dělsoutěže pro školy s tématem Fair Trade a dále hudebním festi-valem. Oslavy probíhají především v Brně, kde „Společnost proFair Trade“ sídlí.

Negativní jevy a problémy spojené s Fair TradeOrganizace Frait Trade např. upozornily na případy, kdy velké

obchodní řetězce (TESCO, Carrefour, Sainsburry) využívají toho, želidé jsou ochotni kupovat výrobky Fair Trade i za vyšší cenu, a totozboží předražují. Např. v Anglii byl zaznamenán čtyřnásobný rozdílmezi běžnými banány z Dominikánské republiky a banány s označe-ním Fair Trade z Dominikánské republiky v řetězci Sainsburry. Podleodhadů platil řetězec Sainsburry prostředníkům zhruba 1,40 libry zakilogram, vydělával všal na každém kilogramu banánů 4 libry. Ko-neční producenti dostávají za každý kilogram nasbíraných banánůcca 32 pencí. Další problémy jsou spojeny s umělým potlačovánímpokroku v uplatňovaných technologiích u producentů v rozvojovýchzemích, např. v komoditě kakaových bobů, resp. kávy. Jednoznačněpřevažuje tendence nákupu suroviny před zpracováním na produkty,kde by místní producenti a zpracovatelé získali vyšší efekt, než v pří-padě prodeje pouze surovin zpracovatelským subjektům z vyspělýchekonomik.

ShrnutíFair Trade zpravidla je označovaný jako „spravedlivý obchod“,

který představuje účinný nástroj pro boj s chudobou. Zaručuje pro-ducentům poctivé „férové“ podmínky vyplácením odpovídajícícha stabilních cen za jejich produkty. Fair Trade je alternativnímpřístupem k mezinárodnímu obchodu. Fair Trade se popisuje jako

83

obchodní partnerství, které klade důraz na sociální a ekologický roz-měr obchodu a výroby, cílem je napomoci udržitelnému rozvoji přede-vším v zemích Afriky, Latinské Ameriky, jižní a jihovýchodní Asie.

Fair Trade se ze svých nesmělých prvních krůčků v padesátýchletech minulého století rozvinul v celosvětové hnutí, které přinášíprospěch více než pěti milionům výrobců a jejich rodinám v rozvo-jových zemích. V Evropě je v současnosti přes 2 800 specializova-ných Fair Trade obchodů, které nabízejí téměř výhradně Fair Tradevýrobky dovážené dvěma stovkami Fair Trade organizací. Hnutí vy-užívá podpory asi 100 000 dobrovolníků z celé Evropy.

V České republice myšlenky Fair Trade prezentuje a realizujeSpolečnost pro Fair Trade. Jejími hlavními činnostmi je osvěta, orga-nizace vzdělávání a maloobchodní prodej Fair Trade produktů. Spo-lečnost zastupuje své členy na národní i mezinárodní úrovni. Pořádárůzné akce, např. Ekofestival v Praze, akce Česko proti chudoběv Brně, Dny Země, různé jarmarky spojené s prodejem zboží FairTrade. V oblasti vzdělávání připravila řadu programů a tréninků s cí-lem zvýšit povědomí o Fair Trade.

Kontrolní otázky1. Křížovka – příloha č. 3 kontrolní otázky na znalost problematiky

Fair Trade.2. Příloha č. 4 – test k ověření znalostí Fair Trade (včetně správných

odpovědí).3. Zjištění konkrétní znalosti studentů produktů Fair Trade. Sezná-

mení se s nejbližším obchodem, který nabízí produkty Fair Trade.4. Vyhledání webových stránek organizací Fair Trade na světě.

Rozdělit studenty do skupin a vyhledání informací o Fair Tradev jednotlivých státech EU a světa.

5. Závěrečný workshop na téma Fair Trade.

LiteraturaAsociace pro Fairtrade. Historie fair trade. Dostupné na: <http://www.fairtrade asociace.cz/?block=56&sub=67> [cit. 2011-03-16].CÍFKOVÁ, Z. a kol. Fair Trade. Seminární práce pro předmět Manage-ment obchodních firem (garant Hesková, M.) J. Hradec: FM VŠE, 2010.CRS Catholic Relief Services. Fair Trade. Dostupné na: <http://www.crsfairtrade.org> [cit. 2011-03-02].Fair Trade e-shop. Dostupné na: <http://www.fair-bio.cz> [cit. 2011-03-16].

84

Fair Trade Original. Dostupné na: <http://www.fairtrade.org> [cit.2011-03-25].Fair Trade Labelling Organizations International (FLO). Dostupné na:<http://www.fairtrade.net> [cit. 2011-03-11].Fair Trade Resource Network. Dostupné na: <http://www.fairtradere-source.org> [cit. 2011-03-01].Fair Trade Certified. TransFair USA. Dostupné na: <http://www.trans-fairusa.org> [cit. 2011-03-02].Fair Trade South Africa. European Fair Trade Association (EFTA).Dostupné na: <http://www.fairtrade.org.za/Pages/European-Fair-Trade-Association-EFTA/> [cit. 2011-03-01].Fairově. Principy Fairtrade. Dostupné na: <http://www.fairove.cz/doc-principy-fairtrade.html> [cit. 2011-03-16].Fair trade. Wikipedie. Dostupné na:<http://cs.wikipedia.org/wiki/Fair_trade#Kritika_Fair_trade> [cit.2011-03-21].GITA. Genderová informační a tisková egentura. Světový den fair trade– co mohou oslavovat ženy? Dostupné na: <http://www.ta-gita.cz/aktualne/svetovy-den-fair-trade--co-mohou-oslavovatzeny/> [cit. 2011-03-01].HESKOVÁ,M., VOJTKO, V. Environmentálny brand manažmentv kontextu zeleného marketingu. In LIESKOVSKÁ,V. a kol. Zelenýmarketing. Bratislava, ISBN 978-80-225-3047-7.Historie, současnost a perspektivy Fair Trade v Evropě a jeho možnostiv České republice. Masarykova Univerzita, Fakulta sociálních studií.Dostupné na: <http://www.fairtrade.cz/upload/pavelch-diplomka%20HEN%20last%20version.pdf>[cit. 2011-03-26].Společnost pro Fair Trade. Vítejte na FairTrade.cz. Dostupné na<http://www.fairtrade.cz/> [cit. 2011-03-01].Společnost pro Fair Trade. Mezinárodní asociace.Dostupné na: <http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=123> [cit.2011-03-21].Svět v nákupním košíku. Jak nakupovat odpovědně – desatero globálněodpovědného spotřebitele. Dostupné na: <http://www.svetvnakupn-imkosiku.cz/odpovedne-nakupy/jak-nakupovatodpovedne/> [cit. 2011-03-16].Veronica. Ekologický institut. Fair Trade -spravedlivý obchod.Dostupné na: <http://www.veronica.cz/?id=214> [cit. 2011-03-12].Výzkum „Fair Trade in Europe 2005 – Facts and Figures on Fair

85

Trade in 25 European countries“ (Fair Trade v Evropě 2005 – Faktaa čísla o Fair Trade v 25 evropských zemích), Jean Marie Krier, vy-dal Fair Trade Advocacy Office v Bruselu. Dostupné na: http://www.ifat.org/downloads/marketing/FairTradeinEurope2005.pdfZona 5.cz. Principy Fair Trade.Dostupné na: <http://www.zona5.cz/index2.php?option=com_content&do_pdf=1&id=7> [cit. 2011-03-16].

5.3 ČEZ a podpora vzdělávání člověk a životní prostředíStudijním cílem je upozornit pedagogické pracovníky na pří-

klad nabídky vzdělávacích programů skupiny ČEZ a.s., vhodných provybrané vzdělávací stupně.

ÚvodElektrárenská skupina ČEZ a.s. se dlouhodobě věnuje podpoře

vzdělávání v problematice energetických zdrojů a energií. Na we-bových stránkách společnosti je k dispozici nabídka různých multi-mediálních programů, které jsou cíleny na seznámení s elektrickouenergií a jejím postavením ve společnosti a domácnostech. Některéprogramy jsou bezplatné, jiné lze získat za finanční úhradu. Progra-my jsou finančně nenáročné a pro výuku na jednotlivých stupníchdostupné. Pro výuku představují zajímavý a netradiční zdroj odbor-ných informací.

Přehled vzdělávacích programů a jejich charakteristika 42

• Joulinka – multimediální program pro nejmenšíMultimediální počítačový program „Joulinka“ na CD ROM je určenpro děti ve věku od čtyř do deseti let. Tematicky děti seznamuje s vý-robou elektrické energie a šetřením energie v domácnosti.• DuháčekMultimediální program na CD je zaměřený na žáky prvního stupnězákladních škol.• Jaderný reaktor na vašem PCPočítačový program matematicky simuluje a názorným způsobemukazuje procesy probíhající v jaderné elektrárně.

86

42 Podrobnější informace na stránkách společnosti ČEZ – výzkum a vzdělávání pro pedagogy. Do-stupné na: http://www.cez.cz/cs/vyzkum-a-vzdelavani/pro-pedagogy/materialy-pro-vyuku/pocitacove-programy.html.

• Encyklopedie energie na CDNa CD bylo vydáno a prodáno již více než 150 000 kusů tohoto počí-tačového programu, který získal ocenění Chip-tip 1999 a cenu Com-puterworld excellent za nejlepší český multimediální program roku2000.• Energetické zdroje zeměJde o komplexní informační program, který komplexně přibližujeenergetické zdroje země.

Pro výuku jsou dále připravené různé didaktické hry (Černý Petr),stolní hry: Fyzika hrou, Energie kolem nás, Člověk na svém místě,videofilmy např. Obnovitelné zdroje energie – vhodné pro první i druhýstupeň ZŠ.

Další oporou výuky mohou být různé odborné publikace a tis-koviny:

Encyklopedie energetikyPrvní česká obrázková encyklopedie energetiky vycházela v seši-

tech v devadesátých letech. Nyní je aktualizovaná a rozšířená.Bezpečně s elektřinou

Brožura vhodná pro učitele, rodiče i děti vysvětluje srozumitel-nými texty a obrázky zásady chování a základní pravidla bezpečnostipři styku s elektřinou a elektrickými zařízeními a spotřebiči.Základy bezpečného a příklady nebezpečného chování

Metodická pomůcka pro pedagogy a příklady pro efektivní vy-užívání elektrické energie. Jsou komunikována témata: nehazardujtes elektřinou a pomozte nám přesvědčit i vaše okolí.Člověk na svém místě

Program, který připravili odborníci a psychologové, může po-moci studentům v jejich významné a mnohdy nelehké životní situaci,jakou je rozhodování o vstupu do zaměstnání. Materiál obsahuje velmiužitečné rady z oblasti psychologie a personalistiky, cvičení, testya rozhovory se zaměstnanci ČEZ, kteří vám představí některá zají-mavá povolání z oblasti energetiky.Elektrická energie pro ČR

Obsáhlá souhrnná publikace o vysoce aktuálních globálníchaspektech světové i české energetiky. Vhodná na doplnění rozhledupedagoga. Na základě zpracovaných odborných pramenů odpovídána otázku „Dojde palivo“?

87

Energie kolem násDvoudílný materiál je určen pro první stupeň ZŠ. Obsahuje pra-

covní listy pro učitele a pracovní listy pro žáky, oboje je bohatě ná-zorně a vesele ilustrované.Hrátky s obnovitelnými zdroji

Obsahují jednoduché pokusy a návody na sestrojení zařízenídemonstrujících základy funkce a využití obnovitelných zdrojů energie.Hrátky s teplem

Návody na zajímavé pokusy zavedou do světa tepla, jeho vlast-ností, šíření, projevů, jeho měření a pozorování jeho účinků.Jaderné hrátky

Učební pomůcka chce ukázat, že jaderná fyzika není nepocho-pitelná a že experimenty, objasňující děje v atomech, se mohou udělati s obyčejnými „domácími“ pomůckami. Brožura klade důraz na di-daktiku a vysvětlení fyzikálních skutečností a souvislostí. Vede dětik samostatnému přemýšlení a vytváření hypotéz.Obnovitelné zdroje a možnosti jejich využití pro ČR

Odborná studie kolektivu autorů je určena pro vážné zájemceo problematiku obnovitelných zdrojů. Nezávislí špičkoví odborníci v níseznamují se současným stavem a perspektivami těchto zdrojů provýrobu elektřiny v podmínkách naší republiky.3 pól – časopis plný pozitivní energie

Popularizační časopis, určený studentům a zájemcům o vědua techniku, připravovaný studentskou i profesionální redakční radou.

Další formou vzdělávání a motivace pro studenty a jejich peda-gogy jsou různé formy soutěží. Jde například o soutěž pro středníškoly s názvem Soutěž vědeckých a technických projektů, celo-státně organizovanou sdružením AMAVET.

Cena Nadace ČEZ pro vysoké školySoutěž vědeckých a technických projektů vysokoškolské mládeže

ve vybraných energetických a elektrotechnických oborech.Cena ČEZ

Soutěž diplomových a doktorandských prací. Cena ČEZ se pořádáod roku 1998.Co víš o energetice

Pro střední školy jsou nabízeny otevřené besedy o energetice. Pro

88

školy, které absolvovaly besedu, pořádá ČEZ zdarma soutěže škol-ních družstev „Co víš o energetice“.

SouhrnNa příkladu energetické skupiny ČEZ byla prezentována nabídka

výchovně vzdělávacích programů, které jsou inspirativní pro využitíve výuce na všech stupních vzdělávání. ČEZ není jedinou společ-ností, která je aktuálně sponzorsky činná v oblasti vzdělávání.

Kontrolní otázky1. Vyhledejte podle svého odborného zaměření další programy, které

by byly vhodné pro inovaci výuky předmětu, který garantujete,vyučujete.

2. Seznamte se alespoň s jedním programem, který je uvedenýv přehledu nabídky skupiny ČEZ.

3. Využijte prakticky nebo virtuálně návštěvu Informačního centraskupiny ČEZ v Temelíně.

LiteraturaČEZ – výzkum a vzdělávání pro pedagogy. Dostupné na <http://www.cez.cz/cs/vyzkum-a-vzdelavani/pro-pedagogy/materialy-pro-vyuku/pocitacove-programy.html>.

89

LITERATURA

Asociace pro Fairtrade. Historie fair trade. Dostupné na: <http://www.fairtrade asociace.cz/?block=56&sub=67> [cit. 2011-03-16].BERKOWITZ, A. R., Towards a Definition of Ecological Literacy.The Institute of Ecosystem Studies, 2000. Dostupné na: <http://www.ecostudies.org/people_sci_ berkowitz_ literacy.html>.CÍFKOVÁ, Z. a kol. Fair Trade Seminární práce pro předmět Ma-nagement obchodních firem (garant Hesková, M.) J. Hradec: FM VŠE2010.CRS Catholic Relief Services. Fair Trade. Dostupné na: <http://www.crsfairtrade.org> [cit. 2011-03-02].ČEZ – výzkum a vzdělávání pro pedagogy. Dostupné na http://www.cez.cz/cs/vyzkum-a-vzdelavani/pro-pedagogy/materialy-pro-vyuku/pocitacove-programy.htmlČINČERA, J. Člověk a životní prostředí (humanistická environmen-talistika) a ČINČERA, J. Environmentální výchova - vývoj a jednotlivésměry. Dostupné na http://info.sks.cz/ users /cn/zp/ - 20.6.2011.Fair Trade e-shop. Dostupné na: <www.fair-bio.cz> [cit. 2011-03-16].Fair Trade Original. Dostupné na: <http://www.fairtrade.org> [cit.2011-03-25].Fair Trade Labelling Organizations International (FLO). Dostupné na:<http://www.fairtrade.net> [cit. 2011-03-11].Fair Trade Resource Network. Dostupné na: <http://www.fairtradere-source.org> [cit. 2011-03-01].Fair Trade Certified. TransFair USA. Dostupné na: <http://www.trans-fairusa.org> [cit. 2011-03-02].Fair Trade South Africa. European Fair Trade Association (EFTA).Dostupné na: <http://www.fairtrade.org.za/Pages/European-Fair-Trade-Association-EFTA/> [cit. 2011-03-01].Fairově. Principy Fairtrade. Dostupné na: <http://www.fairove.cz/doc-principy-fairtrade.html> [cit. 2011-03-16].Fair trade. Wikipedie. Dostupné na: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Fair_trade#Kritika_Fair_trade> [cit. 2011-03-21].GITA, Genderová informační a tisková egentura. Světový den fairtrade – co mohou oslavovat ženy? Dostupné na: <http://www.ta-gita.cz/aktualne/svetovy-den-fair-trade--co-mohou-oslavovatzeny/> [cit. 2011-03-01].Havárie v Černobylu [Online]. Dostupné na: http://www.cernobyl-havarie.cz/jaderna-havarie-obeti.html.

90

HESKOVÁ, M., VOJTKO, V. Environmentálny brand manažmentv kontextu zeleného marketingu. In LIESKOVSKÁ,V. a kol. Zelenýmarketing. Bratislava. ISBN 978-80-225-3047-7.HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch, Praha: Fortuna, 2011. ISBN978-80-7373-107-6.Historie, současnost a perspektivy Fair Trade v Evropě a jeho možnostiv České republice. Masarykova Univerzita, Fakulta sociálních studií.Dostupné na: <http://www.fairtrade.cz/upload/pavelch-diplomka%20HEN%20last%20version.pdf> [cit. 2011-03-26].KOTLER, P., CASLIONE, J. A. Chaotika – Manažment a marketingfiriem v turbulentních časoch, Bratislava: Eastone Books Knižnáedícia nadácie Tatra banky, 2010. ISBN 978-80-8109-114-8.KRIER, J. M. Výzkum „Fair Trade in Europe 2005 – Facts andFigures on Fair Trade in 25 European countries“ (Fair Trade v Evropě2005 - Fakta a čísla o Fair Trade v 25 evropských zemích). Brusel:Fair Trade Advocacy Office. Dostupné na: <http://www.ifat.org/downloads/marketing/FairTradeinEurope2005.pdf>.LORENZ, K. Odumírání lidskosti. Praha: Mladá fronta, 1997. ISBN80-204-0645-X.MATĚJÍČEK, T. Ekologická a environmentální výchova. Praha: Českágeografická společnost, s. r. o. 2007, 52 s. – Příručka zaměřená k pod-poře průřezového tématu Environmentální výchova.MEZŘICKÝ, V. ed. Environmentální politika a udržitelný rozvoj.Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-003-8.MUCHA, I. Důsledky pro vztah k přírodě [online]. Enviwiki: Dostup-né na <http://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=D%C5%AFsledky_pro_vztah_k_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B&oldid=2138>.[citováno 9. 3. 2011].NOVOTNÝ, P. Kdo s námi manipuluje. Liberec: Dialog, 2005. ISBN80-86761-30-4.Ottova encyklopedie A–Ž. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004. ISBN80-7360-014-5.PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994. ISBN80-85623-98-6.PROKOVÁ, MALIŠOVÁ, H. Holistický pristup k budovaniu značkys dorazom na environmentálne aspekty. Bratislava: UK v Bratislavě,2009.RYNDA, I. Globální a regionální problematika vztahu člověkak jeho životnímu prostředí. Strana zelených. [Online] Dopstupné na:<http://strana.zeleni.cz/ – 15.6.2011>.

91

Společnost pro Fair Trade. Vítejte na FairTrade.cz. Dostupné na:<http:// www.fairtrade.cz/> [cit. 2011-03-01].Společnost pro Fair Trade. Mezinárodní asociace. Dostupné na:<http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=123> [cit. 2011-03-21].Svět v nákupním košíku. Jak nakupovat odpovědně – desatero globálněodpovědného spotřebitele. Dostupné na: <http://www.svetvnakupnimkosiku.cz/odpovedne-nakupy/jak-nakupovatodpovedne/> [cit. 2011-03-16].Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR, Praha: MŽP 2010, ISBN978-80-7212-536-4, [online] <http://www.mzp.cz - 19.6.2011.Učební osnovy člověk a příroda, zeměpis. Dostupné na: http://www.1zsjirkov.cz/svp/ucebni-osnovy_clovek-a-priroda_zemepis.htm - 24.6.2011.Udržitelný rozvoj jako klíčový princip v rozvojových strategiích me-zinárodního společenství. Dostupné na <http://www.czp.cuni.cz/projekty/sdcz/moduly/5A/5A_zaver.htm> 20.6.2011.UNESCO (2002): Teaching and Learning for a Sustainable Future.A Multimedia Teacher Education Programme. Překlad a úpravy:DLOUHÁ, J. Vzdělávání pro udržitelnou budoucnost. Dostupné na:http://www.enviwiki.cz/wiki/V%C3%BDuka_a _u%C4% 8Den%C3%AD_pro_udr%C5%BEitelnou_budoucnost – 24.6.2011.URBLÍKOVÁ, D. Environmentálny manažment. Bratislava: Ekonóm,2005. ISBN 80-225-2081-0.VERONICA, Ekologický institut. Fair Trade – spravedlivý obchod.Dostupné na: <http://www.veronica.cz/?id=214> [cit. 2011-03-12].Vzdělávání Children & Nature Network. Dostupné na:<http://www.cnaturnet. org/ research/ volumes/C16/16)>.The Environmental Literacy Council. Dostupné na: <http://www.envi-roliteracy.org/index. php>.TOŽIČKA, T. Příliš vzdálené cíle. Praha: Educon, 2008. ISBN 978-80-254-3279-2.Zona 5.cz. Principy Fair Trade. Dostupné na: <http://www.zona5.cz/index2.php?option=com_content&do_pdf=1&id=7> [cit. 2011-03-16].

92

SEZNAM TABULEK A SCHÉMAT

Tabulka č. 1: Vlivy činnosti člověka na životní prostředí a příroduSchéma č. 1: Princip rovnováhy Jang a JinSchéma č. 2: Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR

PŘÍLOHY

Příloha č. 1: Znalostní test na problematiku ekolabelinguPříloha č. 2: Přehledná historie Fair Trade v datechPříloha č. 3: Křížovka – kontrolní otázky k úkolu č. 1 Fair TradePříloha č. 4: Znalostní test na téma Fair Trade

93

Příloha č. 1:ZNALOSTNÍ TEST NA PROBLEMATIKU EKOLABELINGU

1. Systém environmentálního značení (ekolabelingu) se ve vy-spělých evropských státech uplatňuje od rokua) 1950 b) 1970 c) 2000

2. První značkou národního evropského ekolabelingového pro-gramu byla značkaa) Norská labuťb) Španělská značka AENORc) Modrý anděl

3. Ekologicky šetrný výrobek je českým národním certifikačnímprogramem pro ekologicky šetrné výrobky: ANO NE

4. Napište příklad pro:a) Státní (národní) program ekologicky šetrných produktů

b) Globální (nadnárodní) program ekologicky šetrných produktů

5. Značka „Zelený bod“ je českou značkou ekologicky šetrnýchproduktů: ANO NE

6. Symbol (logo) značky „Králíčka“ znamená:a) Kosmetiku, která není testována na zvířatechb) Ekologicky šetrné krmivo pro zvířatac) Uměle vyráběné výrobky z kožešin

7. Napište význam zkratky KEZ:

8. Popište, případně zakreslete nové logo – značku pro označeníbiopotravin používanou od roku 2010 v EU.

9. Které ekologické značky z vlastní spotřebitelské zkušenostiznáte?

94

Příloha č. 1: Znalostní test na problematiku ekolabelingu – řešení

1. Systém environmentálního značení (ekolabelingu) se ve vyspělýchevropských státech uplatňuje od roku1950 1970 2000

2. První značkou národního evropského ekolabelingového programubyla značkaa) Norská labuťb) Španělská značka AENORc) Modrý anděl

3. Ekologicky šetrný výrobek je českým národním certifikačnímprogramem pro ekologicky šetrné výrobky: ANO NE

4. Napište příklad pro:a) Státní (národní) program ekologicky šetrných produktů

(Modrý anděl, japonský ECO Mark)b) Globální (nadnárodní) program ekologicky šetrných produktů

(Bílá labuť, program ES)

5. Značka „Zelený bod“ je českou značkou ekologicky šetrnýchproduktů: ANO NE

6. Symbol (logo) značky „Králíčka“ znamená:a) Kosmetiku, která není testována na zvířatechb) Ekologicky šetrné krmivo pro zvířatac) Uměle vyráběné výrobky z kožešin

7. Napište význam zkratky KEZ.(certifikační organizace pro Kontrolu ekologického zemědělství)

8. Popište, případně zakreslete nové logo – značku pro označeníbiopotravin používanou od roku 2010 v EU.

9. Které ekologické značky z vlastní spotřebitelské zkušenosti znáte?

95

Příloha č. 2:PŘEHLEDNÁ HISTORIE FAIR TRADE V DATECH

1946Ten Thousand Villages (dříve Self Help Crafts) v USA začínají nakupo-vat výšivky z Portorika.

50. létaOxfam GB začíná ve svých Oxfam prodejnách ve Spojeném královstvíprodávat předměty vyrobené čínskými uprchlíky.

1958V USA je otevřena první oficiální „Fair Trade“ prodejna.

1964Oxfam GB zakládá svou vlastní obchodní společnost Oxfam Trading.

1967Založena dánská dovozní organizace Fair Trade Organisatie.

1969V Nizozemí je otevřen první „Third World Shop“ (obchod Třetíhosvěta).

60. létaZakládány Jižní Fair Trade organizace jako jsou Machakos DistrictCo-operative Union PEKERTI (v Indonésii nebo MINKA v Peru).

1973Do Holandska je společností Fair Trade Organisatie importována prvníkáva „férově nakoupená“ od družstva malých farmářů z Guatemaly,čímž Fair Trade pronikl do oblasti potravinových výrobků. Pozdějinásledovaly řemeslné výrobky.

80. létaDánská, nábožensky založená společnost vytvořila značku Fair Trade.Termín „Fair Trade“ poprvé použil Michael Barratt Brown z organi-zace TWIN v únoru roku 1985.

96

1987Založení EFTA (the European Fair Trade Association), Evropská FairTrade asociace 11 Fair Trade dovozců.

1988Založení značky „Max Havelaar“ v Holandsku. Během jednoho rokudosáhla káva této značky téměř 3% podílu na trhu. Podobné aktivityjsou zahajovány také v Německu (Transfair), Spojeném království(Fairtrade Foundation), USA, atd.

1989Založení IFAT, nyní známé jako Mezinárodní asociace pro Fair Trade(the International Fair Trade Association) sdružující 270 Fair Tradeorganizací z 61 zemí světa.

90. létaFormování národních Fair Trade asociací v Bangladéši (1994), Nepálu(1995), na Filipínách (1998) a v mnoha dalších zemích.

1994Založení NEWS (the Network of European Worldshops).

1994Založení Fair Trade federace (Fair Trade Federation, FTF) veWashingtonu.

1997Založení FLO-I (the Fairtrade Labelling Organisations International)Mezinárdní organizace pro označování Fair Trade.

1998FLO, IFAT, NEWS a EFTA vytváří neformální sdružení pod akro-nymem FINE.

1999, 2001, 2003 a 2005Hnutí Fair Trade posílá své zástupce do WTO Konají se ministerskájednání v Seattlu, Doze, Kankúnu a Hong Kongu.

2001FINE se shoduje na jednotné definici Fair Trade.

97

2001Založení Asijského Fair Trade fóra (the Asia Fair Trade Forum, AFTF),regionální pobočky IFAT. Od této doby se formují další regionální sítěvýrobců v Africe a Latinské Americe.

2004IFAT představuje značku Fair Trade organizace na Světovém sociál-ním fóru v Mumbaji.

2004FINE zakládá Fair Trade advokaturu (the Fair Trade Advocacy Office)v Bruselu.

2005Spuštění Systému řízení kvality (the Quality Management System),projektu na harmonizaci a zlepšování existujících Fair Trade standardů,definic a procedur.

Zdroj: http://www.fairtrade.cz

98

Příloha č. 3:KŘÍŽOVKA – KONTROLNÍ OTÁZKY K ÚKOLU Č. 1 FAIRTRADE

99

Vzdělávací program / Svět v nákupním košíku

100

Příloha č. 3:KŘÍŽOVKA – KONTROLNÍ OTÁZKY K ÚKOLU Č. 1 FAIRTRADE

– ŘEŠENÍ

Příloha č. 4:ZNALOSTNÍ TEST NA TÉMA FAIR TRADE

1. Co je Fair Trade?a) alternativní přístup k mezinárodnímu obchodub) mezinárodní přístup k obchoduc) veřejně uznávaný přístup k mezinárodnímu obchodu

2. Kde a kdy vznikl první Fair Trade obchod:a) Švýcarsko, 1991b) Velká Británie, 1953c) Nizozemí, 1969

3. Ochrannou známku – značku FAIRTRADE uděluje:a) mezinárodní světová organizace pro Fair Trade WFTOb) certifikační organizace FLOI (Fairtrade Labelling Organiza-

tions International)c) certifikační organizace, která má státem udělenou licenci

4. V České republice se specializované obchody nazývají:a)b)

5. Největším trhem Fair Trade na světě je:a) Velká Británieb) Německoc) Nizozemí

6. Charakterizujte podstatu FairTrade.

7. Které výrobky jsou nejčastější produkty Fair Trade?a) banányb) čajc) káva

8. Můžete napsat, co symbolizuje značka FairTrade.

101

Příloha č. 4:ZNALOSTNÍ TEST NA TÉMA FAIR TRADE – řešení testu

1. Co je Fair Trade?a) alternativní přístup k mezinárodnímu obchodub) mezinárodní přístup k obchoduc) veřejně uznávaný přístup k mezinárodnímu obchodu

2. Kde a kdy vznikl první Fair Trade obchod:a) Švýcarsko, 1991b) Velká Británie, 1953c) Nizozemí, 1969

3. Ochrannou známku – značku FAIRTRADE uděluje:a) mezinárodní světová organizace pro Fair Trade WFTOb) certifikační organizace FLOI (Fairtrade Labelling

Organizations International)c) certifikační organizace, která má státem udělenou licenci

4. V České republice se specializované obchody nazývají:a) Obchůdky Jednoho Světab) Na zemi

5. Největším trhem Fair Trade na světě je:a) Velká Británieb) Německoc) Nizozemí

6. Charakterizujte podstatu FairTradeFair Trade zpravidla je označovaný jako „spravedlivý obchod“, kterýpředstavuje účinný nástroj pro boj s chudobou. Zaručuje producentůmpoctivé „férové“ podmínky vyplácením odpovídajících a stabilních cenza jejich produkty. Fair Trade je alternativním přístupem k mezinárod-nímu obchodu. Fair Trade se popisuje jako obchodní partnerství, kteréklade důraz na sociální a ekologický rozměr obchodu a výroby, cílemje napomoci udržitelnému rozvoji především v zemích Afriky, LatinskéAmeriky, jižní a jihovýchodní Asie.

7. Které výrobky jsou nejčastější produkty Fair Trade?a) banány

102

c) čajd) káva

8. Můžete napsat, co symbolizuje značka FairTrade.Ochranná známka FAIRTRADE zobrazuje jásající, smějící se obličej,který reprezentuje spotřebitele a producenty výrobků Fair Trade.Obličej je zobrazen na černém poli obdélníkového tvaru, s bílým pod-titulkem FAIRTRADE.

103

Autor: doc. Ing. Marie Hesková, CSc.Název: VÝVOJ VZTAHU ČLOVĚKA A PŘÍRODYRozsah: 104 stranNáklad: 100 ksÚčel: STUDIJNÍ TEXTRok vydání: 2012Recenzent: doc. PaedDr. RNDr. Milada Švecová, CSc.Vydavatel: Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s.

Žižkova 6, 370 01 České Budějovice, www.vsers.czTisk: Tiskárna JIE s.r.o., Dobrá Voda u Českých Budějovic

ISBN 978-80-87472-29-3