Click here to load reader

VVS Info 2003

  • View
    231

  • Download
    1

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Informační magazín společnosti VVS Verměřovice s.r.o.

Text of VVS Info 2003

  • 1/2003

    EFEKTIVN VIVA ZVAT

    INFORMAN MAGAZN VVS VERMOVICE

    Ven ptel, dovolte mi, abych Vs pivtal na strnkch naeho novho

    fi remnho asopisu, kter si klade za cl seznamovat zkaznky s novinkami v oblasti vivy hospodskch zvat, s novmi vrobky fi rmy VVS Vermovice a pedstavit jej or ga ni za n strukturu i pedstavitele.

    Na vod nkolik slov z historie fi rmy VVS Vermovice. Jej po tek se datuje od roku 1967, kdy v rmci tzv. pi dru e n v ro by JZD Vermovice, byla zahjena vroba produktu MIX ml ko s dvaceti procenty ivoinho emulgovanho tuku (loje, sdla, ka fi ler n ho tuku), kterm se obohacovalo odste-dn mlko na dv procenta tu nos ti pro levnj odchov telat. Nsledovala vroba stoprocentnch emul go va nch tuk pod nzvem TELASAN a SELASAN. Tyto vrobky byly pedchdci dnes veobecn znmho a pouvanho Lak tosa nu, kter n trh obohatil v roce 1970. Proto tak vroba tukovch koncentrt byla ukonena v roce 1972, kdy po u v n Laktosan doznalo veobecnho rozen.

    Potkem roku 1970, na zklad iniciativy Ing. indelky z VBVL Horn Poernice a Okresn zemdlsk sprvy v st nad Orlic, byla zapoata vstavba msrny minerlnch doplk pro hospodsk zvata a v listopadu tho roku byla zahjena vroba. Nejprve s jednm pracovnkem a postupn, s rostoucmi poadavky, se zvyoval i poet pracovnk ve vrob.

    S narstajc produkc se mnily rovn poadavky na tech-nologii vroby. K nejvtm zsahm do vrobnch linek dolo v devadestch letech minulho stolet a v letech 2001 a 2002 v rmci peregistrace vech vrobc premix, doplkovch a kompletnch krmiv tak, aby ve vyhovovalo novmu zkonu o krmivech a splovalo poadavky Evropsk unie. Vechny podmnky se nm podailo splnit a k 30. 6. 2002 byla vrobna VVS Vermovice opt zaregistrovna jako vrobce premix,

    doplkovch minerlnch a vitamino-minerlnch, blkovinnch a energetickch krmnch sms. Dnes je vroba pln automa-tizovan s minimlnm vlivem lidskho faktoru na vslednou kvalitu. Vysokou rove zen jakosti vrobk potvrzuje i zs-kn certifi ktu ISO 9002 v jnu 2000 od fi rmy Lloyds Register Quality Assurance s pravidelnou obhajobou v devtimsnch intervalech. V jnu letonho roku budeme certifi kt ISO 9002 obhajovat podle nov, inovovan normy z roku 2001.

    Tak, jak se mnila technologie vroby, mnily se i pouvan suroviny. Ty tam jsou doby, kdy byl zdrojem fosforu superfosft, pyrofosforenan sodn i lepiv hexametafosft, kter ve sv dob slouil i jako tuidlo psk pi vstavb praskho metra a podmnkou jejich zskn byl rozdlovnk ministerstva zem-dlstv. V souasnosti pouvan fosfty - monodicalciumfosft, monocalciufosft, calcium-natriumfosft, monoammoniumfosft, mononatriumfosft atd., spolu s vitaminy a mikroprvky dodva-nmi pikovmi svtovmi vrobci, zajiuj nejvy kvalitu a vyuit v organismu hospodskch zvat.

    VVS Vermovice je majetkem akciov spolenosti PODOR-LICKO Mistrovice, kter je dritelem licence na vrobu premix a doplkovch sms, vlastn vrobu a distribuci provd na svj et. Od roku 1993 byla cel organizan, vrobn, prodejn a konzultan innost pedna formou mandtn smlouvy do rukou fi rmy AGROS v.o.s. Vermovice.

    Na zvr Vm vem, naim zkaznkm a ptelm, peji pevn zdrav, spokojenost a spch v nelehkm zemdlskm podnikn. Pevn vm, e spolenmi silami se nm poda pekonat vechna skal spojen se vstupem do Evropsk unie. Dkuji za Vai pze a slibuji, e udlme maximum pro udren a rozvoj zemdlskho podnikn v es k republice.

    Ing. Ji Stejskal,CSc.

    editel VVS Vermovice

  • 2O een reproduknch problm skotu a prasat podrobn hovoil ve sv pednce doc. Ing. Jan ha, DrSc., z V zkum-n ho stavu pro chov skotu v Rapotn.

    Nechci tvrdit, e reprodukce je ta nejdleitj uitkov vlast nost, ale sebelep zve s vysokou uitkovost, pokud nen schop no reprodukce, je z chovatelskho hlediska mlo ce n n, ekl hned na vod doc. ha a dodal, e pod stat nou roli hraje v tomto smru viva. Pi zven pozornosti v no va n sta no-ve n op ti ml n vivy pro dosaen maximln pro duk ce ml ka a masa je obvykle nedocenn vznam reprodukce, kter vak me bt za uritch podmnek limitujcm faktorem.

    Dnes lze podle doc. hy vydlat na litru mlka i 60 hal, a to pi ekonomick uitkovosti. Nen nutn tlait uitkovost na maximum, protoe potom se zvyuj nklady a rentabilita nen prakticky dn. Pro m je potiteln, e ada chovatel do k e ve velkch stdech dojnic s vysokou uitkovost udret na dobr rovni reprodukn ukazatele i ekonomiku cho vu, uve dl.

    V naich chovech s prmrnou uitkovost 5 234 kg mlka na doj ni ci a me zi do bm 400 dn, mme rozhodn co zlepovat. Op ti ml n dl ka servis periody m bt kolem 85 dn, zatmco u ns je to 120 dn. Pi tom jsou stty, kter dok i pi vysok uit ko vos ti do sa ho vat u skotu dobrou reprodukci, napklad Izrael, Ni zo ze m i Dn sko.

    Doc. ha odhaduje ekonomickou ztrtu na krvu za rok zp so be nou prodlouenm servis periody nad optimln hranici

    Ekonomika vroby mlka se odvj od reprodukce

    Na vron konferenci na fi rmy, kter se konala v lis to pa-du minulho roku v Mistrovicch u Jablonnho nad Orlic, mli pozvan chovatel monost zskat uiten informace, jednak z oblasti reprodukce hospodskch zvat, ale tak o per spek ti vch zemdlstv pardubickho kraje a kolech ivoin vroby ped vstupem do Evropsk unie.

    Doc. Ing. Jan ha, DrSc.

    o jeden msc, s ohledem na vi uitkovosti, na 1 000 a 1 800 korun, co pedstavuje denn ztrtu 33 a 58 korun. Pi pro dlou e-n servis periody o dva msce me ztrta doshnout a 3 700 ko run na krvu za rok. Jedn se o ztrtu ze sn e n pro duk ce mlka, sn e n ho po tu narozench telat a zv e n ho po tu in se mi na c, tedy zkr ce n ho produknho vku.

    Piny poruch plodnosti skotu spatuje doc. ha, krom vnit-nch faktor, kam pat innost hormonln soustavy, ddinost, plemenn pslunost a st, pedevm v zen stda, pi oetovatel, ustjen a viv, tj. obsahu ivin. Jednou ze z klad nch podmnek je podle nho odchov jalovic, na nm je zaloena obmna stda a tm i spnost chovu. Nicmn pro duk ce kvalitn plemenice zan u telete. Technika krmen, slo e n krmn dvky a technologie ustjen pat mezi faktory, kte r nejvce ovlivuj vvoj celho organismu telete vetn jeho tlesnho rstu a jednotlivch orgnovch soustav. Dleit je pjem protiltek v zvislosti na mnostv a ase krmen, pi em celkov pjem mleziva by ml bt 7 a 8 litr. Mln krmn sm-si nebo krmn nhraky se zkrmuj telatm piblin od sedmho a destho dne a ji v prvnm tdnu ivota je jim pedkldn startr za elem rozvoje trvcho traktu. Clem chovatel je doshnout u telat mlnch plemen maximlnho rstu v prvn fzi odchovu, tzn. do vku t msc. Prstek v tomto obdob by ml bt nejmn 0,85 kg na kus a den a po odstavu kolem jednoho kilogramu. Z ekonomickch dvod se upednostuje asn odstav telat, jen je zaloen na adlibitnm pjmu star t-ru, kter mus mt strukturln formu a zajistit dostaten psun vlkniny pro rozvoj pedaludk.

    Clem odchovu jalovic je otelen ve 24 a 25 mscch. Sledo-van ja lo vi ce otelen pozdji nadojily sice vce o 400 litr ml-ka za prvn laktaci, ale v reproduknch ukazatelch vykazovaly tyto plemenice celoivotn hor parametry. Chov pozdji ote-lench jalovic znamen ekonomickou ztrtu a brakovn, z cho-va tel sk ho hlediska se jedn o zavalit plemenice s problmy v reprodukci a neschopnost normlnho vyuit.

    Z hlediska reprodukce psob na plemenice technologie ust-je n, vztah mln uitkovosti a plodnosti, klimatick podmnky, systm chovu a welfare, vk pi dosaen puberty, obdob mezi nstupem puberty a prvnm porodem a samozejm viva. Doc. ha doporuuje chovatelm dlat si v chovech re pro duk-n analzu, ze kter lze vyst vechny podstatn uka za te le pro sprvnou reprodukci. Vrazn zlepit reprodukci me orga-nick forma minerlnch ltek, ale tak de tekce je, napklad pe do me t ry v modernch dojrnch.

  • 3Prof. Ing. Miloslav Pour, DrSc.

    Ped vstupem do Evropsk unie

    Situaci z hlediska ped, ale i po vstupu esk republiky do Evropsk unie, zhodnotil v dal sti programu kon fe ren ce prof. Ing. Miloslav Pour, DrSc., z esk zemdlsk uni ver-zi ty v Praze. astnci zskali objektivn informace, ja km smrem se bude dle ubrat sek ivoin vroby a na co se nai chovatel musej postupn pipravit.

    Prof. Pour uvedl modelov pklad, co vechno bude nutn udlat na secch chovu skotu, prasat a drbee. S politov-nm sdlil, e nejdleitjm odvtvm ivoin vroby ji nen chov skotu, nbr chov prasat a hned po nm nsleduje dr be. Objasnil, pro tomu tak je. V prv ad to souvis se sou as nm ivotnm stylem a tak je to otzka potravnch zvyklost. To ve ovlivuje mylen ednk v Bruselu, kte se zabvaj plnov-nm evropskho zemdlstv.

    Evropsk unie zpracovv seln ady u vech kategori u ns chovanch hospodskch zvat a na tomto zklad nm hodlaj pi vstupu do EU doporuit jejich konen stav. Po d v-me-li se na stavy hospodskch zvat, tak nejvce postien byl chov skotu, ekl prof. Pour a pro ilustraci uvedl obdob let 1989 a 2000. V roce 1989 jsme chovali pes ti miliony ho v-z ho, v roce 2000 to byl ji polovin stav a stejn situace je u dojnic. U prasat se nm podailo dostat se do roku 1999 na stav tyi miliony kus, z toho je 280 tisc prasnic, a to je podle m strategick poet prasat pro nai republiku. Jako jedin v-cho do ev rop sk zem jsme ji sedm let dnm lenem cho vu prasat Evropsk unie a jed no zna n jsme dali najevo, e kvo ta ci u chovu prasat ne chce me.

    Bhem poslednch let se smrem dol pohybovaly stavy tak u drbee, a loni jsme se dostali na poet roku 1989, tj. pes 32 milion kus. Jin je vak situace, pokud jde o strukturu chovu drbee. Podstatn se zvily stavy vykrmovanch ku at, a to a na hra ni ci, kdy u pro n nen odbyt. Vzestup nastal v roce 2002 u krt, hor je si tu a ce u hus a kachen.

    Spotebitelsk poptvka se v poslednch letech zmnila prak-tic ky u vech druh masa. Je potiteln, e se loni zastavil pokles hovzho masa a jsou tendence k mrnmu zvyovn. Z hlediska zdrav lid m hovz maso adu pednost a pro sprv-nou vivu je douc. Z uvedenho je zejm, e a chce me, nebo nechceme, musme vychzet z aktuln spoteby masa u ns. Spotebu nejdleitjch druh masa v ki lo gra mech na jednoho obyvatele v esk republice uka zu je ta bul ka. Pro srovnn jsou uvedeny roky 1990

Search related