Uebnice ntiny

Editor:

Ing. Martin K, PhD a kol.

spoluautor:

Li Xiaokun, Bc

VSLOVNOST NSKCH SLABIK

Zkladn jednotkou zvukov stavby ntiny je slabika. V obecn ntin je slabika

nemnn, tedy nepodlh adn flexi, a jej vnitn struktura je velmi pravideln. Slabiku dle

dlme na inicilu, tch je v obecn ntin 23, a finlu, kterch je 36. Ne kad finla se me

libovoln kombinovat s jakoukoli inicilou. Finla mus bt v kad slabice, inicila ve slabice

nemus bt ptomna. Tetm faktorem, kter nm slabiky v ntin od sebe odliuje, je tn. Je

nedlnou soust slabiky, a proto je nutn tnm ji od potku studia vnovat velkou pozornost.

Jedn se o distinktivn melodii kad slabiky. V obecn ntin mme tny tyi: vysok rovn,

stoupav, hlubok, klesajc. V souasn obecn ntin mme nco pes jeden tisc existujcch

slabik, tedy existujcch kombinac inicily, finly a tnu.

Dle uvdme kompletn seznam nskch inicil v transkripci pinyin, kterou v naem

uebnm materilu pouvme, s popisem jejich piblin vslovnosti:

b asi jako esk p

p asi jako esk pch

d asi jako esk t

t asi jako esk tch

z asi jako esk dz

c asi jako esk cch (s vjimkou slabiky ci, kterou realizujeme bez pdechu, tedy c')

zh asi jako esk d

ch asi jako esk ch (s vjimkou slabiky chi, kterou realizujeme bez pdechu, tedy ')

sh asi jako tvrd esk

r piblin mezi eskm a

j asi jako esk

q piblin mezi eskm a a zrove s lehkm pdechem

x asi jako nmeck (ss) i mkk esk s

g asi jako esk k

k asi jako esk kch

h asi jako esk ch

y asi jako esk j

w piblin mezi eskm u a v

inicily m, f, n, l, s vyslovujeme prakticky stejn jako v etin

Finly zde nebudeme uvdt vechny, ale pouze ty, u kterch se domnvme, e by studenti

pi jejich realizaci mohli mt problmy, resp. ty, jejich vslovnost se vrazn li od vslovnosti

stejn zapisovanch hlsek v etin.

-e, -eng, -e, -er e je v tchto finlch vrazn zavenj ne v etin; v ostatnch

finlch, kde se e vyskytuje, se te jako e v etin

-i po inicilch z, c, s, zh, ch, sh, r se nevyslovuje

- vyslovuje se asi jako v nmeckm hbsch i francouzskm tu

-u po inicilch j, q, x, y se vyslovuje ; v ostatnch ppadech se vyslovuje

stejn jako esk u

-iu vyslovuje se iou

-ui vyslovuje se uei

-n tzv. pedn n, vyslovuje se jako esk n nap. ve slov len, s tm rozdlem,

e na zvr pika jazyka nekles, ale zstv opena o dsov

vstupek

-ng tzv. zadn n, vyslovuje se jako n ve slov banka i Pankrc

-ian vyslovuje se ien

-uan po inicilch j, q, x, y se vyslovuje en

-ong vyslovuje se ung

-r tzv. erizace, vdy na konci slabiky; pika jazyka se zved kolmo vzhru;

erizace je ve znacch zaznamenvna znakem , jedn se o jedinou

vjimku, kdy znak nezaznamenv celou slabiku

Posledn, ale zdaleka ne nejmn dleitou vlastnost slabiky, je jej melodick prbh, tedy

tn. V pepisu pinyin tn oznaujeme pslunou znakou nad hlavn samohlskou slabiky: 1. tn

m maminka; 2. tn m konop; 3. tn m k; 4. tn m nadvat. Melodick prbh jednotlivch

tn je graficky znzornn na nsledujcm obrzku:

1. tn je rovn a ve vysok poloze.

2. tn stoup (zpravidla oste) ze stedn polohy do polohy vysok.

3. tn je charakterizovn pedevm svou hloubkou, ke konci se projev uvolnn hlasivek

stoupnutm. Pokud bezprostedn za slabikou ve tetm tnu nsleduje slabika jin,

vyslovujeme tzv. tn pltet, co znamen, e realizujeme pouze prvn, tedy hlubokou

st celho prbhu. Ve sledu dvou i vce slabik ve tetm tnu se vechny slabiky krom

posledn realizuj jako tn druh (nap. n ho vyslovujeme jako n ho)

4. tn kles z polohy vysok do polohy hlubok

V obecn ntin je tak cel ada slabik atonickch, tedy takovch, kter tn nemaj.

Nkter z nich tn nemohou mt za dnch okolnost a jsou vdy soust vceslabinch slov.

Ostatn tn ztrat v rmci dan promluvy vlivem kontextu, z rytmickch dvod apod. V jin

promluv se nm pak teba tat slabika ve stejnm vznamu objev opt s tnem. Vslovnost

vech atonickch slabik se d pedevm tnem pedchzejc slabiky, v nkterch ppadech m

na jejich vslovnost vliv i tn slabiky nsledujc. S jednotlivmi pravidly se budete seznamovat

v prbhu studia na konkrtnch pkladech.

SEZNAM RADIKL (DETERMINATIV)

V nsledujc tabulce uvdme seznam determinativ (mete se setkat i s termnem radikl, ale vzhledem k tomu, e ten je v lingvistice piazen hlavn jinmu obsahu, volme radji termn determinativ) tak jak jsou azeny v Slovnku souasn ntiny . Ve druhm sloupci uvdme jejich ppadn varianty, v zvorce potom jejich nezjednoduen tvar. Peklady do etiny ve tetm sloupci jsme pevzali z Uebnice nskch znak I (KUERA, Ondej a kol. Uebnice nskch znak I. Olomouc: UP 2005.). Ve tvrtm sloupci je vdy nkolik znak, kter dan determinativ obsahuj. 1 tah jeden svisl tah lev tah bodov tah vhonek 2 tahy dva deset svah ko prasklina n hranice lovk osm lovk obal nohy stolek poklika led pikrvka slovo pee kopec (vlevo) msto (vpravo) bedna n sla soukrom prav ruka jt

3 tahy prce zem vzdlanec trva ruce velk chrom ruka palec trm mal sta ohrada tek hora krok ornament pes veer pijt jdlo postel psteek vrata voda srdce stecha chodnk rypk mrtvola sm luk ena dt hedvb k mlad eka 4 tahy krl opozice strom pes

zlo vz halapartna porovnvat sten taka zastavit bt Slunce kat voda keble vidt buvol ruka chlup vzduch bt destika sekerka spr otec maso zvat vtr pka tetovn tverec ohe nabraka ohe dvee obad srdce ttec 5 tah matka obad kmen drak emeslo oko pole s msa

kov p klas bl tykev pouvat ptk nemoc stt jeskyn odv tek ke kop 6 tah socha star ucho poddan zpad hlava tygr hmyz dbn jazyk bambus oatka nos krev lun odv ovce re pevn pe hedvb 7 tah obil bhat rov bob korbel r prase

sl vesnice noha tlo rozliovat dol plaz roh slovo jehlice 8 tah azurov sto d zuby ba ptek kov ryba 9 tah use kost dmon jdlo zvuk 10 tah vlasy 11 tah konop jelen 12 a vce tah ern krysa nos

1. lekce

Text

Dng

Wnyu

n ho

gngzu

rnyun

nn ho

1 qng wn

nn

gu xng

2

Dng

Wnyu

w

xng

Dng

w

sh

3Dng

Wnyu

gngzu

rnyun

hunyng

nn

dng

xioji

qng

4

gngzu

rnyun

nnho

xinshng

nn

jio

shnme

mngz

5

Wng

Ynshn

w

jio

Wng

Ynshn

gngzu

rnyun

hung

- -yn

- -shn

Wng

Ynshn

b

b sh6

Hung Ynshn

sh

Wng

Ynshn

gngzu

rnyun

dubuq

Wng

xinsheng

hunyng

nn

qng

Slovka 1. n ty 2. ho dobr 3. n ho dobr den, ahoj 4. gngzu prce, pracovat 5. gngzu rnyun pracovnk (na pepce, zzenec) 6. nn Vy (zdvoil 2. osoba) 7. qng wn mohu se zeptat; prosm vs (ped otzkou) 8. gu drah; Vae (velmi zdvoil) 9. xng pjmen, jmenovat se pjmenm 10. w j 11. sh bt (nkdo, nco) 12. hunyng vtat; Vtejte! 13. xioji7 slena 14. qng prosm, rate 15. xinsheng pn

16. jio jmenovat se 17. shnme co, jak 18. mngzi jmno 19. b ne, ne- (zporka) 20. dubuq promite 21. titai pan

Vlastn jmna Pjmen: Dng Wng Hung Osobn jmna: Dng Wnyu Wng Ynshn

Vtn vzorce 1. (podmt) (pslovce) tr. sloveso pedmt

n b jio shnme mngzi w ... xng Dng Wnyu xinsheng hunyng Wng ... ... gngzu rnyun

... Pklady: Poznmky: Tento podek slov ve vt s tranzitivnm (pedmtovm) slovesem je pevn a

nemn se v otzce. Podmt i pedmt mohou bt i slovn spojen a cel pln vty,, nejen jednotliv slova.

2. (podmt) (pslovce) sloveso sh (pedmt) Pklady: Poznmky: Jako tranzitivn sloveso se pouv pro identifikaci nebo popis (zaazen do

kategorie). Pedmt, kter je jasn z kontextu (prvn pklad), je mon vynechat. Jako netranzitivn sloveso znamen bt ve skutenosti, bt pravda.

3. pvlastek urovan podstatn jmno Wng xinsheng shnme mngzi ... ...

Poznmky: Podek slov je tak pevn (pozor na peklad eskch neshodnch pvlastk a titul se jmny).

Gramatick vysvtlivky 1 V ntin je mon vykat pouvnm zjmena nn. To se projev i v pozdravu Dobr den!, kde je mon nahradit bn zjmeno ty n zdvoilejm nn. 2 Pi setkn s neznmm lovkem je zdvoil zeptat se ho nikoli na jmno, ale na pjmen, a to pomoc zdvoilostnho gu. Toto slovo je jednak bn adjektivum s vznamem drah, jednak me bt ve velmi zdvoilm stylu pouvno i ve vznamu V (nap. Vae firma). Slovo xng je pvodn podstatn jmno, kter vak pln tak lohu slovesa jmenovat se pjmenm. V tom ppad je skuten pjmen jeho pedmtem (stoj za nm). 3 Sloveso sh m jin funkce ne sloveso bt a jeho ekvivalenty v jinch evropskch

jazycch. Stejn jako bt se pouv k popisu pomoc podstatnch jmen (Je uitel) a k identifikaci (J jsem Ding Wenyue). Navc m vznam je to tak, v zporu tak to nen. Naopak nem funkci spony pdavnho jmna s podmtem (On je star), vznam existence (Je tu nkdo?) a dal. 4 Sloveso qng se pouv ped dalmi slovesy jako pobdka (rate se posadit, rate vstoupit). V ppad, e je jasn, o jakou pobdku se jedn, je nsledujc sloveso mon vynechat jako zde sloveso vstoupit. 5 Zkladnm vznamem slova shnme je co. V tto roli vystupuje jako podmt (Co se ztratilo?) nebo pedmt (Co hled?) apod. V mnoha ppadech ale stoj na mst (tzacho) pvlastku k podstatnmu jmnu, a v tom ppad ho chpeme jako jak. Srovnej anglick what ve vtch What time is it? nebo What name did they choose?. Tzac slova se v ntin zsadn kladou na stejn msto ve vt, na kterm bude odpov na otzku, nikoli na zatek vty. V ppad otzky nn jio shnme mngz je tzacm lenem cel spojen shnme mngz, kter je v odpovdi nahrazeno konkrtnm jmnem. 6 Zporka se ve stedn ntin vyslovovala v tnu, kter v modern ntin u neexistuje. Ve vtin ppad se nyn vyslovuje ve 4., klesajcm tnu b, ale ped jinou slabikou ve 4. tnu se jej vslovnost mn na 2., stoupav tn: b sh. To plat i tehdy, pokud m nsledujc slabika 4. tn velmi oslaben a vyslovuje se skoro atnicky, jak tomu asto bv prv u slovesa sh. Uprosted spojen dubuq se zporka vyslovuje bez tnu, protoe draz (pzvuk) je na 1. a posledn slabice. Veobecn podmt to se v ntin nijak nevyjaduje, proto nen to ... se ekne prost b sh ... 7 Ve slov xioji se druh slabika vyslovuje v podstat bez tnu. Jej pvodn 3. tn ale pesto zpsob, e pedchoz slabika xio se vyslov ve 2. tnu msto ve 3. (tzv. tnov sandhi). Vechny tituly (pn, pan, slena, funkce apod.) se kladou vdy za pjmen, vzcnji cel jmno oslovenho.

ZNAK SLABIKA - VZNAM Kad znak nskho psma zaznamenv (s vjimkou erizace) jednu slabiku. Hranice

slabiky se v ntin zrove v drtiv vtin ppad kryj s hranicemi morfmu, tedy nejmen

vznamovou jednotkou. Meme tedy ct, e kad znak je ve vtin ppad spojen s njakm

vznamem a zrove m svoji danou ohranienou vslovnost. Musme mt na pamti, e nkter

znaky maj ten dv nebo i vce, ale pak se vtinou li i vznamy v tchto jednotlivch

realizacch (nap. znak se me st jako d zskat, di muset nebo tak atonick de

gramatick ukazatel). Na druhou stranu jedna slabika m obvykle v ntin taky spoustu rznch

vznam a je tedy zaznamenvna rznmi znaky (nap. slabika sh je v rznch vznamech

zapisovna znaky bt {vhodn} zleitost{svt}{trh} a dalmi).

To, e znak m vdy njak vznam, ovem jet neznamen, e me zrove fungovat

jako samostatn slovo, tedy e me ve vt zastvat funkci nkterho vtnho lenu. Tuto

skutenost jsme na konci pedelho odstavce u pklad znak ve ten sh naznaili umstnm

eskho ekvivalentu do lomench zvorek. Znak je tedy ve vznamu zleitost nejen

morfmem, ale zrove samostatnm slovem. Ale znak je ve vznamu trh nesamostatnm

morfmem a teprve a ve spojen s jinm znakem (slabikou) se toto kompozitum stv

samostatnm slovem, v tomto ppad nap. shchng trh. V tomto uebnm materilu u

vznamu znak skutenost, zda dan znak me nebo neme bt samostatnm slovem,

nenaznaujeme. Pedpokldme, e se student bude uit nov znaky spolu s novmi slovky, tedy

ji v jistch kontextech. Vznamy u jednotlivch znak jsou jen jakousi pomckou studentm

k jejich zapamatovn.

V naem uebnm materilu se setkte pouze s tzv. zjednoduenmi znaky, tedy tmi, kter

se pouvaj v LR. Jsou vsledkem reforem psma, kter v pevninsk n probhly v 50. letech.

Clem tchto reforem bylo zven gramotnosti obyvatelstva. Dolo ke zjednoduen cel ady

jednotlivch prvk a celch znak (konkrtn byl snen poet tah tchto znak). Na Taiwanu,

v Hongkongu a Macau se dodnes pouvaj tradin nezjednoduen znaky. V Seznamu

determinativ pro zajmavost uvdme i nezjednoduen formy zjednoduench determinativ.

JAK PST ZNAKY Zkladn a nejmen jednotkou nskho znakovho psma je tah. Tahy se pak sdruuj do

prvk a ty pak spolu vytvej znaky. Kad znak tedy mus mt minimln jeden tah. Vtina

znak je tvoena jednm, dvma nebo temi prvky. Pi psan znak je dleit dbt na to, aby

kad jeden znak, a u je jakkoli komplikovan, byl vepsn do jednoho grafickho pole.

Grafick pole m tvar tverce a v rmci tho textu jsou tato pole vdy stejn velk. Diakritick

znamnka, tedy nap. teky a rky, zabraj samostatn grafick pole.

V nskm psmu rozeznvme celkem pt zkladnch tah. Psan zkladnch tah vyaduje

dodrovn zkladnch pravidel, kter se tkaj pedevm smru jejich realizace.:

1. bodov (smuje dol zleva doprava)

2. vodorovn (smuje vodorovn zleva doprava)

3. svisl (smuje svisle shora dol)

4. lev (smuje ikmo zprava doleva)

5. prav (smuje ikmo zleva doprava)

Mezi zkladn tahy se v nkterch dlech ad i tah s hkem. Dle mme tahy odvozen,

kter jsou derivovny z ve uvedench tah zkladnch a s tmi se seznmte pi

studiu konkrtnch znak v jednotlivch lekcch.

Jak u jsme zmnili ve, tahy se kombinuj do prvk, kter se skldaj ve znaky.

Rozpoznn a ovldnut co mon nejvtho potu jednotlivch prvk vznamn pomh pi

studiu nskch znak. Tyto prvky se toti v rznch znacch velmi asto opakuj, take potom

student neskld znaky z tah, ale z prvk. Je urit zapamatovatelnj kombinace nap. t prvk

ne teba 27mi tah. Znaky tvoen jednm prvkem oznaujeme jako zkladn, ty, kter jsou

tvoeny dvma a vce prvky, jako odvozen.

Dalm dleitm aspektem pi studiu nskch znak je sprvn poad tah, pop. sprvn

poad psan jednotlivch prvk. Zkladn pravidla psan znak lze shrnout do nsledujcch

pravidel:

1. nejdve peme to, co je vlevo, pak teprve to, co je vpravo

2. nejdve peme tah vodorovn, pak teprve svisl

3. nejdve peme to, co je nahoe, pak teprve to, co je dole

4. nejdve peme to, co je vn, pak teprve to, co je uvnit;

je-li vnj prvek uzaven, uzavrme jej a poslednm tahem

5. nejdve peme to, co je uprosted, pak teprve to, co je po stranch

V naem uebnm materilu vak u kadho novho znaku budete mt poad tah jasn graficky

znzornno. Vnujte poad tah patinou pozornost. Nejedn se toti jen o jakousi zatuchlou

tradici, ale nezbytnost nap. pro prci se souasnou elektronikou, konkrtn rozpoznvn znak

pi psan na interaktivn displej, vyhledvn znak v elektronickch slovncch apod. A

v neposledn ad toto tradin poad tah usnaduje zkracovn jednotlivch prvk pi rychlm

psan.

Co se te uspodn prvk ve znaku, existuj ti zkladn struktury:

1. vertikln

2. horizontln

3. centrln

U jsme uvedli, e kad znak se skld z jednoho nebo vce prvk. Jednm z tchto prvk

je vdy tzv. determinativ, kter asto pibliuje vznam danho znaku. Podle nich se tak

vyhledvaj znaky ve slovnku. Determinativem me v nkterch ppadech bt i cel znak.

Jejich soupis uvdme v tabulce Seznam determinativ.

Tvary a vznamy znak Skoro vechny znaky maj njak slovnkov vznam, kter zde uvdme pro snaz zapamatovn znaku. A na vjimky by ale pouit znak jako samostatnch slov bylo nesrozumiteln. Proto je teba se uit nsk slovka podle oddlu 2 a vznamy uvdn zde chpat jen jako mnemotechnickou pomcku.

b

NE

du

PROTI; SPRVN

gng

DLO; EMESLO

gu

DRAH

ho

DOBR

hun

RADOVAT SE

jio

VOLAT; KIET; JMENOVAT SE

ji

STAR SESTRA

me

----------------------- (druh znak ve slov shnme

co)

mng

JMNO

n

TY

nn

VY

q ZVEDAT SE

qng

PROSIT

rn

LOVK

shn

----------------- (prvn znak ve slov shnme

co)

shng

IVOT; RST; RODIT

sh BT NKDO; NCO

wn

PTT SE

w J

xin

DVE

xio MAL

xng PJMEN

yng

JT NAPROTI

yun OSOBA

z

SLOVO; ZNAK; JMNO

zu

TVOIT

Peklad text Ding Wenyue: Dobr den!

Zzenec: Dobr den, smm se zeptat, jak se jmenujete [pjmenm]?

Ding Wenyue: Moje pjmen je Ding, jsem Ding Wenyue.

Zzenec: Vtejte, sleno Ding Wenyue, rate [dl].

Zzenec: Dobr den, pane, jak se jmenujete?

Wang Yunshan: Jmenuji se Wang Yunshan.

Zzenec: Huang... Yun... shan...

Wang Yunshan: Ne, nen to Huang Yunshan, je to Wang Yunshan.

Zzenec: Promite, pane Wangu, vtejte. Rate [dl].

Vte, e...? U od dvnch dob byl v n slm pisuzovn tm magick vzanm. sla jsou pevn spjata s uritmi pojmy a idejemi a mohou sdruovat urit konkrtn jevy nebo skutenosti do skupin podle kategorie.

Ti filozofick koly (Konfucianismus, Buddhismus a Taoismus)

Ti pn mnohho (mnoho tst, mnoho dlouhch let a mnoho syn)

tyi spoleensk tdy (literti, rolnci, emeslnci a obchodnci)

Patero vztah (mezi vldcem a poddanm, otcem a synem, manelem a manelkou,

nejstarm a nejmladm dttem a vztahy mezi pteli)

est chut (hok, sladk, kysel, pliv, slan a mdl)

estero umn (etiketa, hudba, lukostelba, jzda na vlenm voze, kaligrafie,

matematika)

est pomlouva (zuba, dohazovaka, buddhistick jeptika, vyklada osudu,

vtec z kost a prostedn manelka)

Devt starovkch trest (rozhaven elezo, amputace nosu, amputace nohy,

vyhnanstv, kastrace, smrt, pokuta, biovn a bit hol)

Sedmdest dva povoln...

Pestoe se nyn v n oficiln pouv Gregorinsk kalend, stle se bn uv tak tradin, neboli lunrn kalend. Je to jedin z dleitch kalend, kter nen zaloen na potku vymezenm konkrtn udlost, tzn., nevychz z uritho roku 1.

nsk kalend je zaloen na opakovn dvanctiletch cykl (v rmci velkho edestiletho cyklu): rok Krysy (nap. 1900, 1912...), rok Buvola (nap. 1901, 1913...), rok Tygra, Krlka, Draka, Hada, Kon, Ovce, Opice, Kohouta, Psa a Prasete.

Den se tradin dlil na dvanct st. Prvn sek, hodina Krysy, je od 11 hodiny veer do 1 hodiny v noci. Druh hodina, hodina Buvola, je mezi jednou a tet hodinou rann atd.

Nejdleitjm tradinm nskm svtkem jsou svtky jara, neboli nsk Nov rok, kter bv vtinou v noru a je doprovzen barevnmi novoronmi obrzky, paralelnmi dvojvermi, masovmi knedlky jiaozi a petardami. Mezi dal dleit svtky pat Svtek lampion (patnct den prvnho msce lunrnho kalende), Svtky istoty a jasu, neboli nsk Duiky (4. dubna), Svtek drach lun (erven), Svtek stedu podzimu (z) a novodob Sttn svtek zaloen LR (1. jna).