Úvod do pedagogiky [KPD/NÚP, KPD/KÚP] Studijní …bauman/KPD_NUP_KUP/UP_pomucka.pdfÚvod do pedagogiky [KPD/NÚP, KPD/KÚP] 2017/18 Studijní pomůcka (nejen) pro kombinované

Úvod do pedagogiky [KPD/NÚP, KPD/KÚP] Studijní pomůcka (nejen) pro kombinované studium

Kněžská 8, 370 01 České Budějovice +420 387 773 527 www.tf.jcu.cz

Garant předmětu

PaedDr. Petr Bauman, Ph.D. kancelář: TF JU, Kněžská 8, dveře č. 4.20 e-mail: [email protected] tel.: +420 387 773 527, +420 389 032 004, +420 775 619 337 pozn.: konzultační hodiny ve čtvrtek 9:35–11:00

konzultace v jiných dnech a časech prosím domlouvejte telefonicky

Cíle předmětu (anotace) Přednášky slouží jako všeobecný úvod do studia moderní pedagogiky a budují tak základ pro studium dalších předmětů zabývajících se otázkami jednotlivých pedagogickým disci-plín. Důraz je kladen na porozumění pedagogické terminologii a porozumění přístupům, které pedagogiku pojímají jako vědu sociální a jako humanitní (filosofující) obor.

Studenti absolvováním předmětu získají: znalost základních pedagogických pojmů a jejich systému; přehled o disciplínách pedagogiky; znalosti o principech vědecké práce a související porozumění možnostem a omeze-

ním empirického výzkumu ve vztahu k praxi, vztahu mezi výzkumem, teorií a peda-gogickou praxí

Předpoklady (očekávaná vstupní úroveň znalostí a dovedností) Předmět nepředpokládá žádné vstupní znalosti nad rámec požadavků přijímacího řízení. Výhodou je předchozí seznámení se s knihou Přehled pedagogiky (J. Průcha) mj. doporu-čovanou pro přípravu na přijímací zkoušky.

Počet kreditů: 4 Typ předmětu: povinný Doporučený ročník: 1. Semestr: ZS

Požadavky na studenta

prostudování povinné literatury – ze základní (povinné) literatury (př. jiných zdrojů) nastudovat tematické okruhy, které jsou obsahem kurzu

absolvování závěrečné zkoušky

Individuální práce studenta (kontrola samostatného studia) Pro předmět není stanovena žádná seminární práce. Kontrola samostudia spočívá v závěrečném přezkoušení znalostí v rozsahu předepsaných témat.

Úvod do pedagogiky [KPD/NÚP, KPD/KÚP] 2017/18

Studijní pomůcka (nejen) pro kombinované studium 2

Organizace studia V prezenční formě studia jsou k dispozici přednášky (2 hodiny týdně). Účast na přednáš-kách se doporučuje, ale není dle SZŘ JU povinná. Těžištěm přednášek je propojení obsahu studované literatury s dalším vysvětlujícím a doplňujícím komentářem. Na přednáškách bude rovněž prostor pro dotazy ke studované literatuře a také k tomu, aby studenti měli možnost vyzkoušet si probíraná témata dále promýšlet a diskutovat (otázky vyučujícího směřující k ověření si, zda studenti látce rozumí). Studenti si mohou pořizovat audiozá-znamy přednášek.

V kombinované formě studia je předmět organizován v podobě 4hodinového bloku rozvrhovaných konzultací za semestr. V rámci této rozvrhované konzultace bude prostor pro zodpovězení otázek studentů k prostudované literatuře, představení systému učiva a výkladu vybraných obtížnějších pasáží. Vzhledem k tomu, že k předmětu je dostupná literatura, těžištěm předmětu je samostudium. Doporučuje se, aby student přečetl studijní texty ještě před touto rozvrhovanou konzultací. Účast se doporučuje, není však povinná. Studenti si mohou rovněž pořizovat audiozáznamy. Studentům jsou rovněž k dispozici audiozáznamy přednášek prezenčního studia.

Přehled studijní literatury a dalších studijních pomůcek

Povinná základní studijní literatura

1. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru. 4. vydání. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-2620-872-3 (seženete v knihovnách nebo ještě lépe v knihkupectvích; je možné studovat i ze starších vydání)

2. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 6. vyd. Praha: Portál, 2017. ISBN: 978-80-262-1228-7 (seženete v knihovnách nebo ještě lépe v knihkupectvích; je možné studovat i ze starších vydání)

3. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (jako příklad kurikulárního dokumentu k rámcovému seznámení se se strukturou a podobou takového dokumentu, dostupný z odkazu v IS STAG)

4. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (v rozsahu potřebném pro téma č. 8) aktuální znění zákona je dostupné na http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

Další studijní pomůcky

Na adrese http://www2.tf.jcu.cz/~bauman/KPD_NUP_KUP/Uzitecne_odkazy.pdf najdete odkazy na webové stránky pro pedagogickou teorii a praxi významných institucí a badatelských pracovišť v oblasti pedagogického výzkumu. Záznamy přednášek jsou k dispozici na datovém uložišti http://www2.tf.jcu.cz/~bauman/KPD_NUP_KUP/

Způsob zakončení předmětu: zkouška Zkouška má podobu písemnou. Výsledná známka je počítána takto:

100–92 % ... výborně 91–84 % ... výborně minus 83–76 % ... velmi dobře 75–68 % ... velmi dobře minus 67–60 % ... dobře 59–0 % ... nevyhověl(a)

V případě neúspěchu (hodnocení nižší než 60%) se připouštějí nejvýše dva opravné termíny. Vypisování řádných a opravných termínů zkoušek a jejich organizace probíhá dle Studij-ního a zkušebního řádu JU a souvisejícího opatření děkana TF JU (dokumenty jsou zveřej-



něny na internetových stránkách fakulty). Před zapsáním se na zkoušku se studentům doporučuje, aby se pokusili ověřit si, nakolik jsou připraveni, tak, že se pokusí odpovědět si na kontrolní otázky kladené k jednotlivým tematickým okruhům.

Obsah předmětu (přehled tematických okruhů) Předmět tematicky pokrývá tyto okruhy:

1. Úvod 2. Pedagogika jako věda (pohled filozofie vědy) 3. Pedagogika jako věda (pohled sociologie vědy) 4. Pedagogický výzkum 5. Edukační procesy a jejich kontext 6. Cíle, výsledky a efekty edukace 7. Žák: subjekt, nebo objekt edukace? 8. Učitel / vychovatel / pedagogický pracovník: charakteristika profese edukátora 9. Kurikulum 10. Institucionalizace edukace 11. Současné trendy ve výchově a vzdělávání (příklady pedagogického výzkumu)

Následuje podrobná charakteristika tematických okruhů (předtím ale dovolte několik slov):



Vážení studenti, kolegyně a kolegové,

textů, které musíte ke zkoušce prostudovat, je poměrně hodně, nicméně účelem není naučit se (zapamatovat si) vše od A do Z, ale naopak – načtené informace by měly sloužit jako základ vašeho všeobecného přehledu o pedagogice jako moderní vědě, na jehož základě byste měli o problematice dále přemýšlet. Ovšem, ať chceme nebo nechceme, vytvoření onoho všeobecného přehledu předpokládá, že si osvojíte některá fakta – teprve s jejich využitím má smysl (na přednáškách i mezi sebou navzájem) „pilovat“ své kritické i tvůrčí myšlení.

Protože ne vždy je snadné vybrat, která fakta jsou v záplavě informací klíčová, nabízím stručný přehled, který by vám měl pomoci – po přečtení příslušné části textu – ověřit si, zda jste nic důležitého nepřehlédli, případně k čemu se máte v rámci přípravy na zkoušku vrátit. Zdůrazňuji, že se tedy nejedná o výčet toho, co si v knihách najít a naučit se nazpaměť bez širšího kontextu! Bez kontextu totiž není možné informace, které si osvojíte, dále smysluplně analyzovat, posuzovat nebo rozvíjet.

Doporučuji připravovat se na zkoušku takto: 1. nejprve si přečtěte souvisle texty k jednotlivým tématům a poslechněte související

nahrávky přednášek (pokud jste se neúčastnili přednášek pro prezenční studium osobně);

2. poté se pokuste samostatně (nebo ještě lépe jeden druhému) svými slovy vysvětlit význam pojmů uvedených jako klíčové k danému tématu a pokusíte se popsat, jak spolu tyto pojmy, resp. jevy, které jsou těmito pojmy označovány, souvisejí;

3. následně si své porozumění ověřte tak, že si pojmy dohledáte v textu; 4. pořiďte si stručné výpisky toho, co vzhledem k uvedeným pojmům považujete za

podstatné; 5. pak se pokuste zodpovědět kontrolní otázky k tématu a případně výpisky doplňte tak,

aby bylo možné se o ně dostatečně opřít (nechybělo v nich nic podstatného) vzhledem k hledání odpovědi na kontrolní otázky;

6. porovnejte si své výpisky s dalšími spolužáky; 7. až projdete v krocích 1–6 všechna témata, před zkouškou si výpisky znovu projděte

a zopakujte.

V následujícím přehledu najdete:

výčet témat, která jsou obsahem předmětu, příslušné texty, které je třeba k danému tématu přečíst,1 seznam pojmů, které je třeba znát a kterým je třeba rozumět, seznam jmen, které je dobré si pamatovat.

Pokud v textech nenajdete některý pojem (příp. jméno) nebo odpověď na některou otázku, může to znamenat dvě věci: 1) tato znalost se předpokládá i bez četby, nebo 2) danou věc se dozvíte na přednášce (PS), resp. v rámci rozvrhovaných konzultací (KS). V každém případě bude na přenáškách dostatek prostoru pro dotazy, k dispozici je Vám rovněž můj e-mail, případně konzultační hodiny. Přeji mnoho vytrvalosti při studiu – a také, aby vás studium bavilo.

Petr Bauman

1 Stránkování je uvedeno podle těchto vydání: Přehled pedagogiky (3. vyd.), Moderní

pedagogika (4. vyd.); stránkování ostatních vydání je buďto totožné, nebo se liší jen o minimum stran. Ačkoli novější vydání obsahují aktuálnější data, to podstatné zůstává zachováno, takže můžete studovat z jakéhokoli vydání, které seženete.



1. Úvod

Osnova tématu (dílčí témata)

1. studium pedagogiky v kontextu studia vychovatelství/učitelství 2. Proč se zabývat pedagogikou? (potenciální přínos studia oboru, možnosti a meze,

rozdíl mezi „laickým“ a „odborným“ přístupem k výchově a vzdělávání) 3. vztah mezi pojmy výchova/vzdělávání a pedagogika 4. různé chápání vztahu mezi teorií a praxí

Klíčové pojmy

pedagogika, výchova a vzdělávání teorie (jako uspořádaný soubor poznatků o praxi), teorie (jako uspořádaný soubor

doporučení pro praxi), praxe laik, odborník

Studijní materiály k prostudování

heslo pedagogika v Pedagogickém slovníku (Průcha, J.; Walterová, E.; Mareš, J.)

doporučuji rovněž heslo theory na anglické Wikipedii

Kontrolní otázky a úkoly

1. Vlastními slovy vysvětlete, jaký je rozdíl mezi „uvedením do studia vychovatelství“ a „uvedením do studia pedagogiky“.

2. Vysvětlete rozdíl významu pojmů „výchova ve volném čase“ a „pedagogika volného času“.

3. Vysvětlete, v čem se liší význam slova pedagogika v následujících výpovědích: „srovnávací pedagogika má relativně dlouhou historii“ a „pedagogika Marie Montessori stále inspiruje velké množství učitelů, vychovatelů i rodičů“.

4. Uveďte příklad, na němž doložíte potenciální přínos studia poznatků pedagogické vědy pro pedagogickou praxi. Na témže příkladu vysvětlete, v čem mohou spočívat omezení pro jednoduchou aplikaci poznatků pedagogické teorie v praxi.

5. Vlastními slovy charakterizujte dvě základní varianty vztahu mezi pedagogickou teorií a pedagogickou praxí (praxe vycházející z teorie a teorie vycházející z praxe) a zhodnoťte úskalí, která přináší jednostrannost každého z těchto pojetí. Současně vysvětlete, co v těchto pojetích označuje výraz teorie.



2. Pedagogika jako věda (pohled filozofie vědy)


1. předmět pedagogiky 2. pedagogická terminologie 3. pedagogika jako sociální / humanitní věda z hlediska metodologie 4. vztah pedagogické normativní a explanativní teorie k pedagogické praxi

a k popisu/zkoumání edukační reality 5. paradigmata v pedagogice 6. pedagogika v dialogu s postmoderním myšlením: problematika hodnot a objektivity

Komentář

Tématu bude věnován obšírnější komentář. Doporučuji předem nastudovat příslušné pasáže z literatury (viz níže) a připravit si případné otázky.

Klíčové pojmy

výchova (v širším pojetí), výchova a vzdělávání, edukace, edukační realita pojem (termín), terminologie, definice (konceptuální, operační/operacionalizovaná),

konceptuální rámec, přirozený jazyk „pedagogy“, „Pädagogik“, „education sciences“ sciences, social sciences, humanities / přírodní vědy, sociální vědy, humanitní vědy pedagogika jako věda humanitní / sociální pozitivismus, behaviorismus, fenomenologie, hermeneutika vědění a porozumění, jistota a pravděpodobnost moderní (novověké) myšlení a postmoderní myšlení (ve vztahu k pojetí objektivity

a subjektivity), diskurz, relativizace, relativismus, racionalita, autenticita (autentičnost)

exaktní věda, normální věda, paradigma, subjektivní pedagogické teorie výzkum, normativní a explanativní (explanační) / explorativní (explorační) teorie účel/poslání pedagogiky, instrumentální role pedagogiky (neutrálnost x

angažovanost) filozofický pohled na otázku „co je věda“ (racionalita, objektivita / intersubjektivita /

subjektivita, empirický původ poznání) pedagogia jako „ideologie“, antipedagogika

Důležitá jména

T. Akvinský, R. Descartes, F. Bacon, A. Comte, J. F. Lyotard, K. R. Popper, T. S. Kuhn Pozn.: Není třeba učit se životopisy, seznamy děl apod., pouze mít rámcový přehled

o tom, kdo a jak z těchto myslitelů přispěl k našemu současnému chápání toho, co považujeme za vědu.



Studijní materiály k povinnému prostudování

PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru, s. 13–24

PRŮCHA, J. Moderní pedagogika, s. 13–14, 19–72.

Studijní materiály doporučené

doporučuji rovněž, pro inspiraci k dalšímu přemýšlení, úvodník časopisu Pedagogika z roku 1980: HAVLÍN, J. Za pevné sjednocení ideologie s praxí. Pedagogika, č. 5/1980, s. 557–558. (dostupné online zde: http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=5503&lang=cs)

SKALKOVÁ, J. Pedagogika a výzvy nové doby, celá pasáž, která je k dispozici v el. podobě (tj. kapitoly 1-3), viz http://www2.tf.jcu.cz/~bauman/KPD_NUP_KUP/


1. Popište rozdíl mezi pojetím pedagogiky jako humanitního oboru a pojetím pedagogiky jako vědy sociální. Jak se tento rozdíl projevuje v chápání předmětu zkoumání (výchova x edukační realita) a ve způsobu zkoumání (metodologii)? Na příkladu vybraného pedagogického problému vysvětlete vztah mezi těmito přístupy.

2. Proč bylo v pedagogice zavedeno rozlišení mezi výchovou „v širším pojetí“ a „v užším pojetí“? V čem se liší význam těchto výrazů a jaký vztah mají k pojmu „vzdělávání“?

3. Co je to „odborný pojem“? V čem se odborné pojmy liší od běžných slov? Jaký je rozdíl v tom, když pojem „výchova“ použije laik, nebo odborník?

4. Uveďte několik příkladů odborných pojmů, které jsou problematické (víceznačné). Vysvětlete, co je příčinou tohoto problému. Je možné tyto pojmy definovat jednoznačně?

5. Vysvětlete, jak se pozitivistické principy filozofie vědy uplatnily v behaviorálním pojetí „vědeckého zkoumání“.

6. Stručně vyjádřete základní rozdíl mezi pozitivistickým a fenomenologickým chápáním „skutečnosti“. Jak v této souvislosti chápete výrazy „pedagogika zkoumá edukační realitu“ a „pedagogika se snaží porozumět tomu, co je to výchova“ (viz také téma 5).

7. „Pedagogika budiž vědou, ovšem vědou positivistickou, tj. zakládající se na empirii, a budiž úplně neodvislá od náboženství a filosofie…“ „…témata filozofie výchovy jsou neobyčejně závažná, … Lze (však) konstatovat, že filozofie výchovy spíše tyto problémy otevírá, uvažuje o nich, diskutuje o nich v obecných výpovědích, ale není schopna je řešit a vyřešit tak, aby se o to mohla opřít vzdělávací politika a vzdělávací praxe.“ V návaznosti na tyto citáty (nebo v konfrontaci s nimi) zhodnoťte vztah pedagogiky jako sociální vědy, pedagogiky jako humanitního („filosofujícího“) oboru, vzdělávací politiky a pedagogické praxe.

8. Vysvětlete, proč vědění založené na empirickém výzkumu nemůže mít povahu jistoty, ale „pouze“ pravděpodobnosti. V této souvislosti uveďte, jak se tento problém pokusil vyřešit K. R. Popper (falzifikace hypotéz).

9. „…ale pochybuje se nezřídka o každé koncepci racionality, která předpokládá obecnou platnost a nárok na univerzalitu.“ Vlastními slovy přetlumočte význam této charakteristiky postmoderního myšlení.



10. „Restaurace subjektivních a intersubjektivních jevů včetně normativních jevů, jako jsou hodnoty, normy, principy, standardy, a jejich zařazení do oblasti racionálního porozumění rozšiřuje koncepci racionality. A zároveň vzniká otázka, jak je možné racionální rozhodnutí ve věci hodnot.“ Vlastními slovy vyjádřete význam tohoto citátu.

11. Vysvětlete výraz paradigma, jak jej do filozofie vědy zavedl T. S. Kuhn, a popište, jak nám tento konstrukt může pomoci porozumět tomu, jak se „vyvíjejí“ některé pedagogické teorie (a jak se mohou proměňovat subjektivní pedagogické teorie, viz také téma 8).

12. „Věda začíná tam, kde vědění … se vyhledává pro vědění samo.“ „Účel pedagogiky spočívá prvořadě v rozvíjení sebe samé jakožto vědy…“ Objasněte smysl těchto tvrzení, shrňte možné důvody pro tato tvrzení a zhodnoťte, nakolik souhlasíte s tvrzením o účelu pedagogiky. Vysvětlete přitom vztah mezi pedagogickou teorií a praxí, mezi pedagogikou a vzdělávací politikou.

13. „Moderní pedagogika staví na: … objektivní a přesné reflexi procesů a jevů edukační reality bez úporné snahy o její normování či ‚přetváření‘.“ „Nelze říci, co výchova je, aniž bychom současně řekli, co výchova být má.“ Na pozadí těchto citátů vysvětlete rozdíl mezi pedagogickou teorií chápanou explanativně a teorií chápanou normativně.

14. Vysvětlete, jak lze v jednotlivých pojetích pedagogiky rozumět výrazům teorie a praxe.

15. Vysvětlete vztah mezi pojmy praxe, výzkum a teorie (oproti prvnímu tématu by již porozumění této otázce mělo být o něco hlubší).

16. Vysvětlete podobnosti a základní rozdíly těchto tří způsobů „poznávání světa“ a „sdílení se o světě“: věda, umění a náboženství. Je možné tyto přístupy nějak hierarchicky uspořádat? Pokud ano, podle jakých kritérií?

17. Vysvětlete, z hlediska praxe, „k čemu je dobré“ porozumět filozofickým souvislostem označování pedagogiky jako „vědy“. Jak by se lišilo pochopení toho, co je pedagogika, pokud bychom se domnívali, že pedagogika je „umění“?

18. Na konkrétních příkladech vysvětlete, co znamenají tyto atributy: „subjektivní“, “objektivní“, „relativní“.



3. Pedagogika jako věda (pohled sociologie vědy)


1. kritérium konstituovanosti 2. struktura oboru, přehled disciplín (jejich charakteristika, základní otázky) 3. vztah pedagogiky k ostatním vědám

Komentář

Téma je srozumitelně a poměrně vyčerpávajícím zpracováno v knize Přehled pedagogiky, případně je možné doplnit si informace z Pedagogické encyklopedie (ed. J. Průcha). Při charakteristice jednotlivých disciplín není nutné zaměřovat se na podrobnosti, stačí dokázat každou disciplínu charakterizovat příklady několika klíčových otázek či problémů, které zkoumá. Tématu nebude v rámci výuky věnován prostor (pokud nebudou dotazy).

Klíčové pojmy

sociologický pohled na otázku „co je věda“ (kritérium konstituovanosti) klasifikace pedagogických disciplín, hraniční (pomezní) disciplína, interdisciplinarita obecná pedagogika, obecná pedagogika jako teorie výchovy x jako teorie edukační

reality dějiny pedagogiky, dějiny školství, komeniologie, srovnávací pedagogika, filozofie výchovy, teorie výchovy, sociologie výchovy, pedagogická psychologie, pedagogická antropologie, kulturní antropologie, kultura (v kontextu kulturní

antropologie) ekonomie vzdělávání (x ekonomika vzdělávání) speciální pedagogika, integrované vzdělávání (skupinová, individuální integrace,

inkluze) sociální pedagogika, sociokulturní deprivace, sociální patologie pedagogika volného času, andragogika, celoživotní učení obecná didaktika, oborové a předmětové didaktiky, psychodidaktika, technologie

vzdělávání, pedagogická evaluace, pedagogická diagnostika, pedeutologie, profesní kompetence teorie řízení školství, vzdělávací politika, pedagogická prognostika


PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru, s. 25–29 (podrobněji)

PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru, s. 30–165 (netřeba detailně, stačí rámcový přehled, dokázat stručně odpovědět na otázku, čím se která disciplína zabývá)


1. Použijte kritérium konstituovanosti a popište, jak by bylo možné rozhodnout, zda je „šmoulologie“ věda, nebo nikoli.



2. Uveďte příklady argumentů, proč by se někdo mohl domnívat, že pedagogika není věda.

3. Jaký je rozdíl, pokud určité otázky nebo určitá tvrzení považujeme za nevědecká a pokud je označujeme jako otázky nebo tvrzení spadající do tematického okruhu, který zatím netvoří žádnou konstituovanou vědní disciplínu (odpověď předpokládá, že propojíte poznatky z témat 2 a 3).

4. Objasněte možné důvody, proč v Přehledu pedagogiky není mezi disciplínami pedagogiky ani významnými tématy současné pedagogiky uvedena náboženská pedagogika.

5. Jak vlastně můžeme určit, které téma je v pedagogice „významné“? Může pedagogika sama určit, která témata by měla být významná?

6. Uveďte příklady několika klíčových otázek či problémů, které zkoumá… (ped. disciplína)

7. Na příkladu vybraného pedagogického problému vysvětlete, co je to interdisciplinarita (případně multidisciplinarita) a jak souvisí pedagogika s jinými obory mimo pedagogiku. Na příkladech otázek, které řeší, vysvětlete souvislost vybraných disciplín v rámci pedagogiky.

8. Prohlédněte si studijní plán svého oboru a doložte konkrétními příklady disciplín, které jsou/budou předmětem vašeho studia, proč se obor Pedagogika volného času chápe jako inter- nebo multidisciplinární.



4. Pedagogický výzkum


1. druhy pedagogického výzkumu 2. základní výzkumné metody 3. zdroje informací, institucionální základna pedagogického výzkumu 4. validita, reliabilita, objektivita, rozlišení faktu a interpretace ve vědě

Komentář

V předmětu Úvod do pedagogiky nejde ještě o průpravu pro realizaci vlastního výzkumu. V tomto tématu tedy stačí pouze „pasivní znalost“, tj. porozumění významu níže uvedených pojmů (pokud na ně při četbě narazíte) a rámcový přehled o repertoáru výzkumných metod a zdrojích informací o pedagogickém výzkumu.

Klíčové pojmy

determinanta, faktor, poznatek, kauzalita, proměnná, teorie a hypotéza, předpoklad, fakta a interpretace, verifikace a falzifikace (ověřování hypotéz)

kvantitativní a kvalitativní výzkum, základní a aplikovaný výzkum, teoretický a empirický výzkum, akční a strategicko-koncepční výzkum, laboratorní a terénní výzkum, longitudinální výzkum, školní etnografie, případová studie (kasuistika), monodisciplinární / interdisciplinární / transdisciplinární přístup, deskriptivní / diagnostický / explorativní / evaluační přístup

věrohodnost výzkumu (prokazatelnost a ověřitelnost), validita, reliabilita, reprezentativnost

výzkumné metody, nástroje a plány výzkumu: pozorování, dotazování / dotazník, rozhovor, experiment, sociometrie, škálování, projektivní metody, didaktické testy, analýza produktů činnosti, obsahová analýza, metaanalýza

odborné časopisy: Pedagogika, Pedagogická orientace, Orbis Scholae, Studia Paedagogica, Aula, Speciální pedagogika,…

populárně-naučné časopisy a profesní tisk: Gymnasion, Informatorium 3-8, Komenský, Moderní vyučování, Učitelské noviny, Učitelské listy

Pedagogický slovník, Pedagogická encyklopedie MŠMT, Česká asociace pedagogického výzkumu, Česká pedagogická společnost,

Národní ústav pro vzdělávání, Národní institut pro další vzdělávání, Národní pedagogické muzeum a knihovna J.A.Komenského, Národní knihovna ČR, IBE, EURYDICE, ERIC, UNESCO, OECD


PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru, s. 183–215, 220–230.

PRŮCHA, J. Moderní pedagogika, s. 423–454.


1. Vysvětlete souvislost mezi pojmy poznatek, hypotéza a teorie.

2. Vysvětlete rozdíl mezi domněnkou (předpokladem), tvrzením a hypotézou.

3. Na příkladu chyby v usuzování označované jako post hoc ergo propter hoc vysvětlete, co je to kauzalita.



4. Stručně charakterizujte jednotlivé typy výzkumu (viz druhý bod v oddíle „klíčové pojmy“) a uveďte příklad výzkumného problému (výzkumné otázky), který by mohl jednotlivé typy výzkumu ilustrovat.

5. Na příkladu z pedagogické praxe (např. v kontextu zjišťování a hodnocení vzdělávacích výsledků) uveďte, proč je důležité věnovat pozornost validitě a reliabilitě výzkumných nástrojů a metod.

6. Které metody výzkumu může pedagog využít při vlastním akčním výzkumu?

7. Jaký je rozdíl mezi časopisem populárně-naučným a odborným? Jmenujte alespoň několik zástupců obou těchto typů.

8. Vyjmenujte několik názvů českých/zahraničních odborných časopisů / institucí důležitých pro pedagogický výzkum.

9. Charakterizujte základní rozdíly mezi výzkumem kvantitativním a kvalitativním a na přikladu vysvětlete, jak se mohou tyto výzkumné přístupy doplňovat. Při výkladu se mj. opřete o rozdíl mezi pozitivistickým a fenomenologickým chápáním vědy (téma 2).

10. Na příkladu vysvětlete, co v kontextu výzkumu znamená „behaviorální přístup“.



5. Edukační procesy a jejich kontext


1. výchova a vzdělávání x edukační realita 2. edukační prostředí (v mikro-, mezo-, makro- perspektivě) 3. edukační procesy a jejich determinanty

Klíčové pojmy

edukační realita, edukační procesy, edukační prostředí, edukační konstrukty bezděčné, záměrné, řízené učení; intencionalita struktura edukačního procesu, vstupní determinanty, kontext, multifaktorová povaha

edukačních procesů socializace, výchova, vzdělávání, enkulturace vzdělání x výcvik výchova a vzdělávání, edukace, edukátor, edukant výuka, učení, vyučování



SKALKOVÁ, J. Pedagogika a výzvy nové doby, s. 3–6

heslo výchova v Pedagogickém slovníku (Průcha, Walterová, Mareš)


1. Popište, jak souvisejí významy pojmů edukační realita, edukační procesy, edukační prostředí, edukační konstrukty.

2. „Musíme se tedy ptát, když nahradíme např. pojem výchova pojmem edukace, co získáváme a co ztrácíme.“ Pokuste se odpovědět na tuto otázku obsaženou v citátu z knihy od prof. Skalkové.

3. „Edukační realita je jakýkoliv úsek objektivní skutečnosti, v níž probíhají nějaké edu-kační procesy.“ Uveďte, na jakých východiscích (z hlediska filozofie vědy) tato definice edukační reality stojí.

4. Uveďte příklady ilustrující učení bezděčné, záměrné a řízené.

5. „Celkově bylo zjištěno, že žáci žijící v nejodlehlejších a izolovaných místech nebo děti z kočujících rodin vykazovaly nejnižší úroveň vzdělávacích výsledků. Laponské děti se silným norským kulturním zázemím dosahovaly lepších výsledků než jiné laponské děti. Obdobná zjištění byla dosažena ve Finsku a na Aljašce. Podle autorů to vede k nevyřešené a rozporuplné otázce: Na jedné straně se vzdělávací politika uvedených zemí snaží podporovat jazyk a kulturní identitu etnických minorit—což však nekoreluje s lepšími vzdělávacími výsledky takto podporovaných populací. Na druhé straně, čím je větší kulturní a jazykové sblížení či splynutí s majoritním etnikem, tím je vzdělanostní úroveň dětí z etnických minorit vyšší.“ Je v citaci popisovaný problém nějak relevantní z hlediska ČR?

6. Na příkladu konkrétní pedagogické situace ilustrujte multifaktorovost pedagogických jevů.



7. Vlastními slovy charakterizujte tři odlišná vymezení výchovy dle Pedagogického slovníku a vysvětlete, v čem se liší. Zhodnoťte slabé a silné stránky těchto pojetí.

8. Popište, za jakých okolností může být žák edukátorem a učitel edukantem.

9. Na příkladech odlište významy pojmů socializace a výchova.

10. Uveďte, z jakých důvodů je možné kritizovat, že v praxi nebo v teorii dochází k záměně významu slov vzdělání a výcvik. Jaké praktické důsledky může mít, pokud význam těchto slov přestaneme rozlišovat?



6. Cíle, výsledky a efekty edukace


1. cíle a hodnoty ve výchově 2. vzdělávací politika (Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020) 3. výsledky a efekty edukace 4. kvalita ve vzdělávání 5. zjišťování vzdělávacích výsledků jako nástroj vzdělávací politiky 6. efektivnost a akontabilita

Klíčové pojmy

cíle (záměry) výchovy a vzdělávání, školská politika, priority, koncepce standardy, kritéria výsledky a efekty edukace pedagogická evaluace: kvalita, přidaná hodnota, akontabilita ve vzdělávání,

efektivnost edukace OECD, PISA, TIMSS, PIRLS



Další doporučené studijní materiály

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, pasáže věnované cílům vzdělávání

Doporučuji alespoň prolistovat dokument Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 a porovnat jej s jeho předchůdcem Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha).

K tématu směřování českého školství doporučuji např. některé podněty zařazené do diskuse organizované sdružením Lípa, konkrétně diskusní téma č. 28 z roku 2011: „2. Kam směřuje české vzdělávání“, materiály jsou dostupné zde: http://www.lipa.cz/temata.htm

K tématu využití či zneužití mezinárodních srovnávacích výzkumů vzdělávací politikou doporučuji stať O. Kaščáka a B. Pupaly PISA v kritickej perspektíve (1. číslo časopisu Orbis Scholae z roku 2011 (http://www.orbisscholae.cz/archiv/2011/2011_1_03.pdf) a diskusní příspěvek S. Stěcha PISA – nástroj vzdělávací politiky nebo výzkumná metoda? tamtéž (http://www.orbisscholae.cz/archiv/2011/2011_1_07.pdf).


1. Jak souvisejí hodnoty a cíle? Vysvětlete tuto souvislost na příkladu v pedagogickém kontextu.

2. Proč není v současné době jednoduché (někteří dokonce tvrdí že to není vůbec možné) formulovat nějaké obecně přijatelné cíle vzdělávání? (Svoji argumentaci byste měli mj. propojit s bodem postmoderní myšlení v tématu 2). Měla by se pedagogika snažit takové cíle stanovit?

3. Uveďte příklady několika cílů aktuální vzdělávací politiky v ČR.



4. „Věda (alespoň ve funkcionalistickém, resp. pozitivistickém smyslu) překračuje své kompetence, když se snaží stanovit cíle vzdělávání, které obecně nemají empirický, objektivní charakter, ale jsou spojeny s hodnotovými soudy. Pedagogická věda je může pouze popisovat, porovnávat, zkoumat, jak jednotlivé principy po svém zavedení do praxe ovlivnily průběh a produkty edukačních dějů apod. ... To vyvolává v moderní společnosti závažnou otázku, odkud mají odvozovat svou oprávněnost (legitimitu) cíle vzdělávání a postupy užívané k jejich dosahování.“ Pokuste se navrhnout vlastní zdůvodněnou odpověď na otázku uvedenou v závěru citátu.

5. „Sám ukazatel přidané hodnoty ještě nestačí na adekvátní vystižení kvality edukace...“ Souhlasíte s tímto tvrzením? Proč?

6. Podle jakých kritérií je/by měla být hodnocena kvalita vzdělávání?

7. Jsou obtížněji zkoumatelné vzdělávací výsledky, nebo efekty? Proč?

8. Charakterizujte některý mezinárodní výzkum vzdělávacích výsledků a stručně shrňte jeho nejvýznamnější nálezy.

9. Prohlédněte si níže uvedenou tabulku:

VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA VYBRANÝCH SKUPIN OBYVATELSTVA ČR (VĚK 15 LET A VÍCE)

Pracovní síla Nezaměstnaní

5 136 258 100,00% 420 433 100,00%

základní 399 782 7,78 % 103 645 24,65 %

střední bez maturity

2 257 602 43,95 % 207 115 49,26 %

střední s maturitou

1 809 846 35,24 % 92 834 22,08 %

vysokoškolské 669 028 13,03 % 16 839 4,01 %

Zdroj: Český statistický úřad, 3. čtvrtletí 2004 (zaokrouhleno)

Poznámky:

- Pracovní síla = všichni práce schopní obyvatelé ČR (bez studentů, důchodců, zdr. postižených apod.)

- Pro „nematematiky“: procentní podíl = část / celek x 100. (Dle tohoto vzorce byla např. celková míra nezaměstnanosti 420433 / 5136258 x 100 8,2 %.)

Přičemž existuje tvrzení že „...Čím vyšší je úroveň dosaženého vzdělání jednotlivce, tím vyšší je jeho šance na pracovním trhu získat zaměstnání a zároveň tím nižší je riziko, že se stane nezaměstnaným. (Průcha, J.: Moderní pedagogika, 1. vyd., s. 381)“ Vyvracejí údaje uvedené v tabulce výše uvedené tvrzení, nebo nikoli?

10. Na příkladech vysvětlete rozdíl mezi vzdělávacími efekty a efektivitou pedagogické práce.



7. Žák: subjekt, nebo objekt edukace?


1. Žák jako subjekt edukace vs. „tradiční“ definice výchovy 2. Výchova jako… (záměrné působení, interakce, doprovázení, vytváření podnětných

situací) 3. Psychologie učení a její důsledky pro pojetí edukace 4. Vybrané problémy sociologie výchovy

Klíčové pojmy

subjekt, objekt behavioristický model učení, konstruktivistický model učení, sociální konstruktivismus, kognitivní socializace, zóna nejbližšího vývoje, pedagog

jako facilitátor inteligence, teorie rozmanitých (mnohačetných) inteligencí, vrozená x podmíněná

prostředím, teorie (inteligenčního) deficitu vzdělávací příležitosti, deprivace (kulturní, sociální, jazyková), teorie jazykového

deficitu, učební (studijní) předpoklady pozitivní diskriminace (affirmative action) sociální determinanty edukace, Bernsteinova teorie determinovanosti vzdělávání,

jazykový deficit mastery learning vzdělávací dráha, koedukace

Důležitá jména

B. F. Skinner, J. S. Bruner , J. Piaget, L. S. Vygotskij, V. Příhoda, A. Binet, H. Gardner, A. Jensen, H. J. Eysenck, Ch. Jencks, J. S. Coleman, B. Bernstein, W. Labov, B. S. Bloom




1. Říkáme, že žák je subjekt edukace. Co tato formulace znamená? Jaká rizika přináší to, když v edukačním procesu nerespektujeme fakt, že žák je subjektem? Jaká rizika může naopak představovat respektování této skutečnosti?

2. Jednotlivá pojetí výchovy uvedená v Pedagogickém slovníku (viz také téma 5) posuďte z hlediska toho, zda představují edukanta spíše jako subjekt, nebo spíše jako objekt edukace.

3. Vysvětlete, v čem spočívá etické a psychologické hledisko tvrzení, že žák je subjektem edukace.

4. „Pojem výchovy je podezírán, že imanentně obsahuje momenty dominantního potlačování subjektu a jednostranné uplatňování moci vychovatele.“ Zasaďte tento citát do příslušného kontextu a vyjádřete jeho význam vlastními slovy.



5. Vysvětlete rozdíl mezi behavioristickým a konstruktivistickým modelem učení. V rámci odpovědi uveďte do souvislosti pojmy: subjekt, objekt, stimul, prekoncept, reakce, asimilace, akomodace, kognitivní konflikt.

6. Co znamená předávat hodnoty? V rámci odpovědi ukažte, jak se jednotlivá paradigmata psychologie učení (behaviorismus, konstruktivismus, sociální konstruktivismus) odrážejí v tom, jak na tuto otázku lze odpovědět.

7. „Čtvero měření prokazovalo shodné výsledky: žáci z židovských rodin měli nejvyšší inteligenci, kdežto žáci z polských rodin nejnižší inteligenci. To vedlo Příhodu k hypotézám, jež jsou dodnes aktuální: ‚Může se přitom jednati jenom o dvě možnosti: buď ..., nebo ... .“ Doplňte chybějící části citátu vlastními slovy.

8. „Hypotéza o dědičnosti intelektových schopností je založena na víře, že existují lidé, kteří jsou geneticky méněcennými oběťmi svých vlastních vrozených deficitů. (...) Ti, kdo zdůrazňují dědičnost inteligence a selektivní používání inteligenčních testů, implikují, že školní vzdělávání a sociální vlivy prostředí...“(Leon Kamin, Věda a politika) Doplňte chybějící konec citátu vlastními slovy.

9. „Testy inteligence jsou připravovány pro bělošskou populaci, tím jsou ‚kulturně zkresleny‘, a proto v nich děti z etnika Afroameričanů podávají nižší výkony.“ Vysvětlete, co znamená v citátu zmíněné „kulturní zkreslení“.

10. Dejte mi tucet nemluvňat, poskytněte mi možnost je vychovávat a já vám zaručím, že vyberu-li náhodně kteréhokoli z nich, vzdělám je pro jakýkoli typ speciální profese—lékař, právník, umělec, obchodník ... bez ohledu na jejich talent, sklony, rasu či na povolání jejich rodičů.“ Zformulujte protichůdné stanovisko v pomyslném sporu „genetika“ vs. „výchova“.

11. „Pojem ‚jazykový deficit‘ je součástí moderního mýtu pedagogické psychologie ... je zvlášť nebezpečný, protože odvrací pozornost od skutečných nedostatků naší vzdělávací soustavy k imaginárním defektům dětí.“ Zasaďte tento citát do příslušného kontextu a vysvětlete jeho relevanci z hlediska diskusí o inkluzivním vzdělávání.

12. Platí-li Jensenova teorie deficitu, co to v praktických důsledcích znamená pro výuku, respektujeme-li žáka jako subjekt edukace? Považujete Jensenovu teorii deficitu za rasistickou?

13. Je podle Vás pozitivní diskriminace dobrým nástrojem pro odstranění nerovnosti ve vzdělávacích příležitostech? Proč? Týká se problematika nerovnosti ve vzdělávacích příležitostech také ČR?

14. Stručně charakterizujte Gardnerovu teorii mnohačetných inteligencí (zejm. příklady jednotlivých typů inteligence). Je dle vašeho mínění možné tyto inteligence hierarchizovat z hlediska formulace cílů formálního vzdělávání (lze říci – a zdůvodnit – které typy inteligence by mělo vzdělávání rozvíjet přednostně)? Považujete za vhodné o takové hierarchizaci uvažovat z hlediska cílů zájmového vzdělávání?

15. Vysvětlete teorii mastery learning, uveďte jméno jejího autora a vysvětlete, jak souvisí s vybranou teorií inteligence.

16. „Koedukace nemůže být považována za automatický a nedotknutelný princip veřejného školství, ale musí být trvale teoreticky a prakticky reflektována.“ Vysvětlete vlastními slovy význam tohoto citátu.



8. Učitel / vychovatel / pedagogický pracovník: charakteristika profese edukátora


1. učitel a vychovatel: podobnosti a rozdíly profese, vzájemný vztah 2. profesní standardy a problémy profesionalizace učitelství / vychovatelství 3. profesní dráha učitele/vychovatele 4. charakteristika pedagogického pracovníka dle zákona 563/2004 Sb.

Klíčové pojmy

učitel, vychovatel, edukátor, pedagogický pracovník (Zákon o pedagogických pracovnících)

profese (ve významu užívaném v sociologii), složky profesní kompetence učitele/vychovatele, feminizace, prestiž

profesní dráha učitele/vychovatele (začínající, expert, vyhasínající), syndrom vyhoření osobnostní charakteristiky učitele/vychovatele (pedagogické) myšlení učitele/vychovatele, subjektivní pedagogické teorie teorie kauzálních atribucí, pygmalionský efekt / sebesplňující předpověď



Zákon 563/2004 Sb. (stačí rámcová orientace, přehled o vymezených kategoriích pedagogických pracovníků)

Doporučené materiály k dalšímu studiu

Vzhledem k aktuálnosti (a kontroverznosti) tématu doporučuji „vygooglovat“ heslo standard profese učitele a podívat se na několik odkazů (porovnat oficiální doku-menty, komentáře v diskusích apod.). V této souvislosti doporučuji zajímavý nástroj pro sebehodnocení učitele (do jisté míry lze aplikovat také na další pedagogické profese) nazvaný Rámec profesních kvalit učitele (http://www.nuov.cz/ae/ramec-profesnich-kvalit-ucitele).

K tématu subjektivné pedagogické teorie doporučuji stať T. Janíka Subjektivní teorie učitelů a možnosti jejich výzkumu. Dostupné zde: (http://www.ped.muni.cz/ weduresearch/texty/janiksubjektivniteorieok.pdf)


1. Na příkladech vysvětlete rozdíl významu pojmů učitel, vychovatel, edukátor, pedagog, pedagogický pracovník.

2. Jmenujte alespoň několik příkladů profese pedagogického pracovníka, jak je vymezuje zákon 563/2004 Sb. Charakterizujte požadavky, které jsou dle tohoto zákona kladeny na tyto pracovníky.

3. Stručně popište tři nejběžněji uváděné etapy ve vývoji profesní dráhy učitele a řekněte: (1) zda by podle vás bylo možné o podobných etapách hovořit i v případě vychovatele a (2) zda každý člověk musí na své profesní dráze nutně projít všemi těmito etapami?



4. Jaký je rozdíl, hovoříme-li o pedagogické práci jako o povolání, o profesi, nebo o zaměstnání?

5. „Neexistuje univerzální definice dobrého či efektivního učitele/vychovatele.“ Uveďte možné důvody, proč tomu tak je. Vnímáte tuto skutečnost jako problém?

6. Shrňte pozitiva a rizika trendu profesionalizace, resp. tvorby profesního standardu učitelství/vychovatelství.

7. Jaký je rozdíl mezí teorií subjektivní a vědeckou? Máte také nějakou osobní „pedagogickou teorii“, která se projevuje ve vaší práci?

8. „Učitelé chápou příčiny úspěchu/neúspěchu žáků v závislosti na tom, jaký obraz o žácích si vytvořili, resp. jaká očekávání k nim vztahují.“ Jaký jev, resp. teoretický konstrukt, tento citát popisuje?

9. Je podle vás správné odvozovat z názorů (zkušených) učitelů/vychovatelů závěry pro obsah studia učitelství/vychovatelství? Proč ano/ne?

10. Považujete pygmalion-efekt za jev pozitivní, nebo negativní?

11. Může pedagog v práci s dětmi „prezentovat“ hodnoty, které vyznává?

12. Je pro vás přijatelné, aby byl vychovatel kuřák? Proč?



9. Kurikulum


1. základy teorie kurikula

Komentář

Tématu je třeba věnovat velkou pozornost, bude stěžejní pro navazující předmět Obecná didaktika.

Klíčové pojmy

kurikulum, zprostředkující (means-end) x vstřícné/zkušenostní (encounter) pojetí kurikula

formy / fáze kurikula (koncepční, projektová, realizační, rezultátová, efektová); kurikulum zamýšlené, realizované a dosažené

dimenze kurikula (ideová, obsahová, organizační, metodická) formální kurikulum, neformální kurikulum, skryté kurikulum, nulové kurikulum kurikulární reforma, národní kurikulum, RVP, ŠVP, klíčové kompetence




1. Uveďte alespoň tři různé významy pojmu kurikulum, jak jsou užívány v pedagogické terminologii.

2. Vysvětlete základní rozdíl v pojetí kurikula z hlediska orig. označení: means-end, encounter. Propojte tato pojetí se soudobými koncepcemi vzdělávání (viz předmět Soudobé koncepce vzdělávání a jejich historická východiska) a uveďte, ke kterým koncepcím nebo teoriím mají jednotlivá pojetí blízko.

3. Vysvětlete a příklady ilustrujte, co je to kurikulum zamýšlené, realizované a dosažené. Jaký smysl má toto rozlišení pro pedagogickou praxi?

4. Pro každou z forem kurikula (koncepční, projektová, realizační, rezultátová, efektová) uveďte jeden příklad edukačního konstruktu, jenž tuto formu kurikula reprezentuje.

5. Popište a na příkladech z prostředí zájmového vzdělávání vysvětlete návaznost jednotlivých forem kurikula.

6. Pro každou z jednotlivých dimenzí kurikula (ideová, metodická, obsahová, organizační) v jeho realizační fázi uveďte příklad, který by tuto dimenzi ilustroval. V kontextu výchovy ve volném čase nebo náboženské výchovy (v závislosti na studovaném oboru) vysvětlete, co je to skryté kurikulum. Je tento koncept nějak relevantní pro pedagogickou praxi? Pokud ano, v čem například? Pokud ne, proč?

7. Vysvětlete, jak se ideová dimenze kurikula podílí na transformaci jednotlivých forem kurikula.

8. Jak souvisejí cíle, obsahy, metody a organizační formy pedagogické práce? Vysvětlete tyto souvislosti teoreticky a doložte je příklady různých pedagogických situací.



9. Definujeme-li skryté kurikulum jako „normy a postoje, které se žáci naučí uvnitř edukační instituce, ale které nejsou výslovně uváděny mezi vymezenými cíly dané instituce,“ můžeme vůbec skryté kurikulum zařadit mezi ostatní předměty zájmu moderní pedagogiky (tj. můžeme je podrobit zkoumání)?

10. Rozlište význam pojmů formální vzdělávání a formální kurikulum (použijte tyto výrazy v kontextu, který objasní jejich význam).

11. Rozlište význam pojmů neformální vzdělávání a neformální kurikulum (použijte tyto výrazy v kontextu, který objasní jejich význam).

12. Popište aktuální strukturu kurikulárních dokumentů pro předškolní, základní nebo střední vzdělávání v ČR.

13. Vysvětlete, jak souvisí cenzura nebo autocenzura s pojmem nulové kurikulum?

14. Co je to vzdělávací program? Popište obvyklou strukturu takového dokumentu (obecně nebo na konkrétním příkladu – např. RVP ZV).

15. Co jsou to klíčové kompetence? Vysvětlete funkci tohoto konceptu v kontextu kurikulární reformy. Zhodnoťte relevanci tohoto konceptu pro výchovu ve volném čase.

16. Popište rizika, díky nimž hrozí, že nahrazení dřívějších vzdělávacích programů (jejich učebních osnov) školními vzdělávacími programy v rámci kurikulární reformy nevyřeší problémy, díky nimž bývají osnovy kritizovány (přetěžování žáků, zaměření na faktografii apod.). V rámci odpovědi využijte své znalosti o determinantách edukačního procesu.



10. Institucionalizace edukace


1. individuální a skupinová edukace 2. školy a školská zařízení 3. vzdělávací systém a ISCED 4. kvalita školy / vzdělávací instituce a problém (auto)evaluace

Klíčové pojmy

funkce školy (instituce pro řízenou edukaci): personalizační, kvalifikační, socializační, integrační

kvalita školy, autoevaluace, Česká školní inspekce kritérium, komparace, indikátor psychosociální klima normovaný čas vyučování, reálný čas vyučování, příležitost k učení, čas pokrytý

učivem, čas aktivního učení Key Data on Education in Europe, Education at a Glance: OECD indicators ISCED 0–6: preprimární / primární / nižší sekundární / vyšší sekundární /

postsekundární / první stupeň terciárního / druhý stupeň terciárního vzdělávání


PRŮCHA, J. Moderní pedagogika, s. 307–353, 387–422. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru, s. 246–250


K tématu kvalita školy a autoevaluace doporučuji navštívit web projektu Cesta ke kvalitě (http://www.nuov.cz/ae), zejm. přehled kritérií uvedených jako oblasti kvality školy (http://www.nuov.cz/ae/oblasti-kvality-skoly), některé evaluační nástroje (http://www.nuov.cz/ae/manualy-evaluacnich-nastroju) a související publikace. Mezi evaluačními nástroji lze najít také ty, které se týkají zjišťování a hodnocení klimatu školy, třídy nebo učitelského sboru – může to být způsob, jak více do hloubky porozumět také tomuto bodu.


1. Stručně popište vzdělávací systém české republiky. Vyjmenujte dva příklady vzdělávacích institucí v ČR ke každému stupni ISCED.

2. Zhodnoťte možná pro a proti, která se uvádějí v diskusi o individuálním (domácím) vzdělávání. Doporučuji rovněž nahlédnout do školského zákona (561/2004 Sb.), jak je zde rámec individuálního vzdělávání vymezen.

3. Vysvětlete, v čem spočívá personalizační, kvalifikační, socializační a integrační funkce vzdělávacích institucí a – dle studovaného oboru – zhodnoťte význam těchto funkcí z hlediska fungování institucí realizujících výchovu ve volném čase / náboženskou výchovu (nakolik jsou tyto funkce důležité z hlediska cílů výchovy ve volném čase / náboženské výchovy).



4. „Vážnost školy spočívá v tom, že má možnost bezprostředně pracovat na odstraňování barbarství v člověku, a v tomto směru tradiční škola selhala. ... Heinrich Himmler vyrostl ve staré buržoazní rodině s dobrým humanitním vzděláním.“ Na pozadí tohoto citátu zhodnoťte jednotlivé funkce školy jako instituce pro řízenou edukaci. Analogicky se pokuste charakterizovat funkce vybraného typu školského zařízení.

5. Stručně popište a na příkladu vysvětlete, co je to psychosociální klima a jak se v pedagogické praxi může projevovat. Které nejvýznamnější faktory se podílejí na utváření klimatu malé sociální skupiny (školní třídy, pedagogického sboru, případně školy)?

6. Uveďte příklady několika kritérií pro posouzení kvality školy nebo školského zařízení.

7. Pokuste se uvést několik argumentů pro a proti vytváření „žebříčků“ škol podle jejich kvality.

8. K níže uvedeným termínům přiřaďte odpovídající popis; své porozumění uvedeným termínům prokažte tím, že do pomyslného vzorce efektivnosti využití času disponibilního pro výuku doplníte čitatele a jmenovatele:

normovaný čas vyučování čas, kdy se vyučování uskutečnilo (nebylo znemožněno např. absencí vyučujícího)

reálný čas vyučování (výuky) čas, kdy žáci provádějí učební činnosti vyžadující aktivizaci jejich kognitivní kapacity

využitý čas vyučování (výuky)

souhrn času v realizované výuce, kdy se žáci dostávají do příležitostí k učení

čas pokrytý učivem souhrn času vymezeného příslušným kurikulárním dokumentem jako celková hodinová dotace

čas aktivního učení úsek výuky, v němž učitelé nebo žáci provádějí činnosti s určitým kurikulárním obsahem

Efektivnost využití času pro výuku = ————————————————



11. Současné trendy ve výchově a vzdělávání


1. Aktuální trendy ve výchově a vzdělávání (dle zájmu a dotazů studentů) 2. Příklady pedagogických výzkumů

Komentář

Jedná se o téma „nadstavbové“, resp. doplňující výklad základních deseti tematických okruhů, s cílem propojit uvedení do pedagogiky jako vědy sociální s aktuálně diskutova-nými společenskými tématy a tématy pedagogického výzkumu podle zájmu studentů (a v rozsahu, který umožní zbývající čas). Na příkladech různých způsobů prezentace výzkumných zjištění, praktických doporučení, názorů apod. by měli studenti porozumět odlišnostem stylu primárních vědeckých studií, stylu populárně naučného a stylu publikací, které nemají ráz odborný, resp. vědecký.


Příklady výzkumných studií dostupné ve složce http://www2.tf.jcu.cz/~bauman/KPD_NUP_KUP/Vyzkumne_studie

Internetové portály věnované problematice výchovy a vzdělávání

Internetové portály odborných a populárně-naučných časopisů věnovaných pedagogické problematice


1. Najděte internetové stránky (alespoň dva české portály), na nichž jsou publikovány odborné výzkumné studie s pedagogickou problematikou.

2. Najděte internetové stránky, na nichž jsou prezentovány populární formou vědecké poznatky z oblasti pedagogiky nebo příbuzných disciplín.

3. Najděte internetové stránky zveřejňující profesně-odborné informace pro pedagogickou veřejnost.

4. Najděte internetové stránky, na nichž jsou prezentovány názory na pedagogickou problematiku neodborného charakteru.

5. Jaká témata jsou aktuálně diskutována v odborných pedagogických periodikách? 6. Jaká pedagogická témata jsou diskutována mezi „laickou veřejností“ a obecně

v médiích? 7. Jmenujte několik kritérií, podle nichž je možné odlišit publikace odborné, populárně

naučné a neodborné či „pavědecké“.

Documents

Úvod do pedagogiky [KPD/NÚP, KPD/KÚP] Studijní …bauman/KPD_NUP_KUP/UP_pomucka.pdfÚvod do pedagogiky [KPD/NÚP, KPD/KÚP] 2017/18 Studijní pomůcka (nejen) pro kombinované