Veterinární antiektoparazitika Absolventská práce Eliška

Veterinární antiektoparazitika

Absolventská práce

Eliška Fučíková

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola

Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Studijní obor: Diplomovaný farmaceutický asistent

Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Horáčková

Datum odevzdání práce: 19.4.2013

Datum obhajoby:

Praha 2013

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny

jsem uvedla podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů

informací.

Praha 31. března 2013

Podpis

Děkuji Mgr. Kateřině Horáčkové za odborné vedení absolventské práce a její konzultace.

Dále děkuji lékárně U Jednorožce v Moravských Budějovicích a lékárně U Zlaté koruny, kde

mi umožnili rozdání dotazníků.

Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována ve Středisku vědeckých

informací Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo

nábřeží 6.

Podpis

ABSTRAKT

Fučíková Eliška


Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo

nábřeží 6


Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2013, 64 stran

Absolventská práce na téma Veterinární antiektoparazitika se skládá z části teoretické a části

praktické. Teoretická část pojednává o rozdělení popisu, výhodách a nevýhodách lékových

forem, které jsou v dnešní době dostupné v lékárnách a veterinárních ordinacích. Uvádí také

účinné látky, které se v těchto přípravcích užívají a pro jaké zvíře jsou určeny. Nedílnou

součástí jsou ektoparazité, kteří se v našich podmínkách vyskytují a koho napadají. U každého

vnějšího parazita je popsána stavba těla, vývojový cyklus, symptomatologie, terapie a

prevence proti další infestaci. Ektoparazit blecha kočičí může u zvířete vyvolat alergickou

reakci, proto je zde uveden i postup při terapii. Praktická část je zaměřena na chovatele. V

lékárnách a na sociální síti bylo vyplněno 30 dotazníků. Dotazník je sestaven z patnácti otázek

zaměřujících se jak na chovatele, tak i na zvíře, které vlastní. Odpovědi byly vyhodnoceny a

výsledky jsou uvedeny v tabulkách a grafech. Samozřejmě nechybí ani hypotézy, které byly

stanoveny ihned po sestavení dotazníku. Z pěti stanovených hypotéz se potvrdily čtyři a jedna

se nepotvrdila.

Klíčová slova – antiektioparazitika, lékové formy, účinné látky, klíště obecné, veš psí, blecha

kočičí, blecha psí, svrab

ABSTRAKT

Fučíková Eliška


Veterinary Anti-ectoparasitics in Use

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo

nábřeží 6


Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2013, 64 stran

Die Abschlussarbeit mit dem Titel „Tierärztliche äuβere Antiparasitika“ besteht aus einem

theoretischen und einem praktischen Teil. Der theoretische Teil befasst sich mit der

Einteilung der Beschreibung, der Vor- und Nachteile der Darreichungsformen, die jetzt in

Apotheken und Tierkliniken zu erhalten sind. Außerdem sind hier auch die Wirkstoffe

beschrieben, die in diesen Präparaten verwendet werden, sowie für welches Tier sie bestimmt

sind. Weiter wird über Ektoparasiten geschrieben, die in unserem Land vorkommen und wen

sie befallen. Bei jedem Außenparasiten werden Körperbau, Entwicklungszyklus,

Symptomatologie, Behandlung und Prävention von weiterem Befall beschrieben. Der

Ektoparasit Katzenfloh kann bei einigen Tieren eine allergische Reaktion hervorrufen,

deswegen wird hier auch das Verfahren bei der Therapie aufgeführt. Der praktische Teil wird

auf den Züchter konzentriert. Es wurden 30 Fragebögen in den Apotheken und auf dem

sozialen Netzwerk ausgefüllt. Der Fragebogen besteht aus fünfzehn Fragen, die sowohl auf

den Züchter als auch auf das Tier zielen. Die Antworten wurden analysiert und die Ergebnisse

in Tabellen und Grafiken dargestellt. Natürlich sind hier auch Hypothesen, die unmittelbar

nach der Erstellung des Fragebogens gestellt wurden. Von insgesamt fünf Hypothesen wurden

vier bestätigt, eine wurde nicht bestätigt.

Schlüsselwörter - äuβere Antiparasitika, Darreichungsformen, Wirkstoffe, die Zecke, die

Laus, der Floh, die Skabies

Obsah

Úvod ...................................................................................................................................... 10

I. TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 11

1 Lékové formy antiektoparazitik psů a koček ................................................................ 11

1.1 Lékové formy ................................................................................................................ 11

1.1.1 Antiparazitární obojek .................................................................................................. 11

1.1.2 Spot – on (ampulky) ..................................................................................................... 12

1.1.3 Sprej .............................................................................................................................. 13

1.1.4 Zásyp, pudr ................................................................................................................... 14

1.1.5 Koupel, postřik, šampon, pěna ..................................................................................... 14

2 Účinné látky .................................................................................................................. 16

3 Nejvýznamnější ektoparazitózy psů a koček ............................................................... 17

3.1 Zaklíštění (Ixodidodis) .................................................................................................. 17

3.1.1 Symptomatologie .......................................................................................................... 18

3.1.2 Terapie .......................................................................................................................... 18

3.1.3 Prevence ........................................................................................................................ 18

3.2 Zavšivení (Pediculosis, Trichodectosis) ....................................................................... 19

3.3 Napadení vešmi ............................................................................................................ 19


3.3.2 Terapie .......................................................................................................................... 20

3.3.3 Prevence ........................................................................................................................ 20

3.4 Napadení všenkami ....................................................................................................... 21


3.4.2 Terapie a prevence ........................................................................................................ 21

3.5 Zablešení (Ctenocephalidóza) ...................................................................................... 21


3.5.2 Terapie a prevence ........................................................................................................ 22

3.6 Dravčíkovitost (Cheyletielóza) ..................................................................................... 23


3.6.2 Terapie .......................................................................................................................... 24

3.6.3 Prevence ........................................................................................................................ 24

3.7 Sametkovitost (Trombikulóza) ..................................................................................... 25


3.7.2 Terapie .......................................................................................................................... 26

3.7.3 Prevence ........................................................................................................................ 26

3.8 Sarkoptový svrab .......................................................................................................... 26


3.8.2 Terapie .......................................................................................................................... 27

3.8.3 Prevence ........................................................................................................................ 27

3.9 Otodektový svrab .......................................................................................................... 28


3.9.2 Terapie .......................................................................................................................... 29

3.9.3 Prevence ........................................................................................................................ 29

3.10 Trudníkovitost (Demodikóza) ...................................................................................... 29


3.10.2 Terapie .......................................................................................................................... 31

3.10.3 Prevence ........................................................................................................................ 31

4 Alergie na bleší kousnutí .............................................................................................. 32

5 Metodika ....................................................................................................................... 33

6 Hypotézy ....................................................................................................................... 34

7 Vyhodnocení dotazníků ................................................................................................ 35

8 Grafické vyhodnocení hypotéz ..................................................................................... 51

9 Diskuse ......................................................................................................................... 56

Závěr ...................................................................................................................................... 57

Přílohy ...................................................................................................................................... 58

Seznam obrázků ........................................................................................................................ 61

Seznam grafů ............................................................................................................................ 62

Seznam tabulek ......................................................................................................................... 63

Seznam použité literatury a zdrojů informací........................................................................... 64

10

Úvod

Napadení psů, koček a jiných zvířat zevními parazity je významným problémem, a to

nejen ve veterinární medicíně, ale i u chovatelů v podobě přenosu zvíře – člověk. Jelikož

někteří parazité mohou napadat i člověka, mají tedy tzv. zoonotický potenciál. Řada parazitů

může být přenašečemi virových či bakteriálních onemocnění, z nichž některá mohou ohrozit

zdraví člověka.

Cílem mé práce je vyzdvihnout nejdůležitější vnější parazity vyskytující se hojně

v našich podmínkách jako jsou blechy (Ctenocephalide), vši a všenky (např.Linognatus sp.),

klíšťata (Ixodes ricinua), sametky zarděnkové (Neotrombicula autumnalis), dravčíci

(Cheyletiella sp.) a další. Zároveň chci také popsat příznaky jejich výskytu, terapii, vhodné

způsoby podání léčiv a prevenci proti novému vzniku parazitárního onemocnění. Dále pak

shromáždit účinné látky a přiřadit k nim léčivé přípravky v současné době dostupné. Jaké

existují lékové formy (tuhé, tekuté, polotuhé) a způsoby použití těchto forem.

Pro zjištění informovanosti společnosti o vnějších parazitech a boji proti napadení

jejich domácích zvířat těmito parazity jsem vytvořila dotazník. Ten jsem rozdala lidem bez

ohledu na věk a pohlaví, nezávisle na tom, zda jsou z města či vesnice a jaké mají domácí

zvíře. Po vyplnění těchto dotazníků jsem došla k závěru, jaký přípravek se nejčastěji používá,

zda jsou některé preferovanější více nebo méně a další. Konečné závěry dotazníku jsou

uvedeny v kapitole Vyhodnocení dotazníků.

11

I. TEORETICKÁ ČÁST

1 Lékové formy antiektoparazitik psů a koček

U antiektoparazitik (přípravků proti zevním parazitům) je nejdůležitější obsah účinné látky.

Ty se od sebe liší hlavně rychlostí nástupu, délkou účinku a mechanismem působení. Některé

přípravky obsahují i kombinace různých léčivých látek. Neméně důležitá je také snášenlivost

používaného přípravku u ošetřovaného zvířete.(1)

Účinné látky antiektoparazitik můžeme rozdělit na:

KARBAMÁTY,

PYRETROIDY,

MAKROCYKLICKÉ LAKTONY,

RŮSTOVÉ REGULÁTORY HMYZU,

LÉČ. OSTATNÍCH CHEM. STRUKTUR.(1)

1.1 Lékové formy

1.1.1 Antiparazitární obojek

Antiparazitární obojek je nejjednodušší aplikační forma antiektoparazitik. Obojek je

trvale nošen na krku kočky nebo psa, účinná látka se uvolňuje postupně. Rozdíly v účinku

obojku jsou dány účinnou látkou a způsobem, jak se účinná látka z obojku uvolňuje. Existují

dva druhy antiparazitárních obojků.

Plynové obojky jsou napuštěny tekutým insekticidem (látka určená k hubení hmyzu).

Účinná látka se odpařuje a vytváří kolem těla zvířete jakýsi koncentrovaný obal, který blechy

a vši odpuzuje. Nejvyššího možného účinku plynového obojku dosáhneme, má-li zvíře

minimální pohyb, nejlépe tedy, když leží. Pak je velká šance na vytvoření účinné koncentrace

odpařovaných látek kolem zvířete, a to vede k odpuzení či usmrcení parazita.

V současné době jsou nejvíce používány práškové obojky. Ty obsahují mikropóry, ve

kterých je účinná látka v podobě prášku. Obojek je volně nasazen na krku a při každém

pohybu se z mikropórů uvolňuje účinná látka ve formě prášku. Práškové obojky jsou

voděodolné. Když obojek uschne, prášek se začne opět uvolňovat.(1)

12

Používání obojků, zejména plynových, se nedoporučuje u zvířat žijících v domácnosti

a v rodinách s malými dětmi. Nebezpečí představuje vznik alergické reakce. Pokud se zvíře

pohybuje venku, je nutné počítat i se ztrátou obojku. Zachycení o větev nebo plot či

v korunách stromů je rizikové pro kočky, protože může dojít i k uškrcení zvířete. Pro co

největší účinek musí zvíře nosit obojek stále na krku, je tedy nezbytné, aby majitel pořídil

správnou velikost. Tento způsob aplikace antiektoparazitik má význam spíše léčebně –

preventivní. Největší výhodou je dlouhodobá účinnost až několik měsíců, a také pak finanční

nenáročnost. Antiparazitární obojek není vhodný pro rychlou léčbu. (1)

Obrázek 1 Příklad antiparazitárního obojku

1.1.2 Spot – on (ampulky)

Na nejvyšší úrovni v účinnosti, jednoduchosti v aplikaci a bezpečnosti při dodržení

základních pravidel použití je léková forma Spot – on. Tato aplikační forma je založena na

tom, že roztok účinné látky, jenž je v malé tubičce nebo plastové ampuli – pipetě, se aplikuje

nakapáním přímo na kůži po rozhrnutí srsti v oblasti kohoutku, hřbetní linii a na kořenu

ocasu. To jsou místa, kam si ve většině případů zvíře nedosáhne jazykem a nemůže se olízat.

Látka je absorbována kůží, a je distribuována do celého těla. Účinná látka může pronikat do

chlupových váčků a mazových žlázek. Odtud je postupně uvolňována, tím tak zajišťuje

dlouhodobou účinnost. Tato forma má ovšem také nevýhody, kterými jsou: pomalejší nástup

účinku díky srsti a dobu potřebnou k aplikaci na celé tělo. Pro řešení akutního a intenzivního

napadení parazity je vhodné zvolit rychleji působící lékovou formu jako je sprej nebo

13

šampon. Účinnost této formy ovlivňují koupele a použití šamponu, které ji snižují v prvních

dnech po aplikaci. Délka působení na klíšťata a blechy může být rozdílná.(1)

Obrázek 2 Příklad spot – on přípravku

1.1.3 Sprej

Sprej patří mezi rychle působící formu antiektoparazitik. Je založena na vzniku

aerosolu. Roztok účinné látky je uvolňován proudem stlačeného plynu nebo mechanického

rozprašovače. Sprejem se zajišťuje maximální rovnoměrné rozprostření léčebných látek a

přímý kontakt s kůží zvířete. Dochází k minimálním ztrátám. Intenzitu ošetření je možno

regulovat podle výskytu parazitů na různých částech těla. Dávkování je nepřesné. Opatrnost je

nutná při ošetření mláďat a březích zvířat.

Sprej se nanáší proti srsti ve vzdálenosti asi 10 – 20 cm, až je srst vlhká. Je nutné

chránit oči, sliznice dutiny ústní a nosní. Při ošetřování kůže na hlavě je vhodné nastříkat

sprej na vatu nebo gázu a uvedená místa ošetřit tímto způsobem ručně.

Nevýhodou této lékové formy může být zvuk spreje, který u zvířat může vyvolat

úlekové reakce. Z tohoto důvodu je možné použít mechanický rozprašovač. Účinnost sprejů

snižuje nebo úplně ruší pohyb ve vodě nebo zmoknutí zvířete, jelikož většina látek je

rozpustná ve vodě.(1)

14

Obrázek 3 Příklad antiparazitního spreje

1.1.4 Zásyp, pudr

Použití této práškové lékové formy je jednoduché. Zásyp se nasype na srst zvířete,

nechá se určitou dobu (dle návodu) působit a pak se vyčeše. Při používání se musí chránit oči

zvířete a zamezit vdechnutí zásypu. Aplikace se provádí mimo obytnou místnost. Nevýhodou

je krátkodobá účinnost. Doba účinnosti závisí na ztrátě pevných částeček ze srsti.(1)

Obrázek 4 Příklad antiparazitního zásypu

1.1.5 Koupel, postřik, šampon, pěna

Tyto lékové formy jako je koupel, postřik, šampon či pěna se dříve používaly běžně.

Jejich největší výhodou je okamžité působení. V dnešní době jsou používány méně. Důvodem

je časová náročnost a riziko proniknutí šamponu, pěny do očí, nosu a dutiny ústní.

Koupel, nebo–li laváž, probíhá ve vhodné nádobě, což může být např. dětská vanička.

Nejprve se připraví roztok léčiva podle příbalového letáku v dostatečném množství. Do

vaničky se postaví zvíře, které se tímto roztokem o vhodné teplotě polévá a měkkým kartáčem

nebo houbou se roztok vtírá do srsti a kůže. Roztok se neoplachuje a nechá se uschnout na

15

zvířeti na teplém a suchém místě. Ředění, správná koncentrace léčivého roztoku mohou dělat

problémy stejně jako odmítání koupele zvířetem.(1)

Obrázek 5 Příklad antiparazitního šamponu

16

2 Účinné látky

Nejenom lidé, ale i zvířata trpí různými nemocemi. Může jít o onemocnění zažívacího,

kloubního, imunitního charakteru, nebo také o zmiňované parazitární problémy.

Nejdůležitější předpoklad ke zmírnění obtíží a k uzdravení je, začít s léčbou včas. K tomu

dopomáhají léčivé přípravky, které obsahují účinné látky vhodné k terapii konkrétního

onemocnění. I u zvířat se musí dbát na správně zvolenou účinnou látku a její dávku.

Všechny veterinární přípravky, které mohou být distribuovány na území České

republiky, musí být schváleny a registrovány Ústavem pro státní kontrolu veterinárních

biopreparátů a léčiv sídlícím v Brně, webová adresa je www.uskvbl.cz. Tento orgán zajišťuje,

aby v České republice byly registrovány veterinární léčivé přípravky, jež vlastnostmi

odpovídají aktuálním vědeckým požadavkům na jakost, bezpečnost a účinnost. Dále zajišťuje

dozor nad trhem s veterinárními léčivy.

Účinné látky při onemocněních, způsobených ektoparazity, jsou: imidacloprid, fipronil,

carbaryl, permethrin, propoxur, flumethrin, selamectin, moxidectin, dikarboximid, amitraz,

deltamethrin, phenotrin, pyperpethrin, pyriproxyfen a tetrachlorvinphos. V přiložené tabulce

je uvedeno, jaká účinná látka je určena pro jaké zvíře.

Tabulka 1 Seznam antiektoparazitických účinných látek

Účinné látky Zvíře

amitraz psi

carbaryl psi, kočky

cypermethrin psi

deltamethrin psi

dikarboximid psi, kočky

fipronil psi, kočky

flumethrin psi

imidacloprid psi, kočky

moxidectin Psi, kočky

permethrin Psi

phenotrin psi, kočky

propoxur psi, kočky

pyriproxyfen psi, kočky

selamectin psi, kočky

tetrachlorvinphos psi, kočky

17

3 Nejvýznamnější ektoparazitózy psů a koček

3.1 Zaklíštění (Ixodidodis)

Zaklíštění patří k nejvýznamnějším zevním parazitárním onemocněním u psů a koček,

a také i u lidí.

Klíšťě obecné (Ixodes ricinus) je cizopasník. Patří mezi roztoče, kterých je na světě

kolem 650 různých druhů. Vesměs jde o parazity, kteří ke svému vývoji potřebují krev.

Během cyklu vajíčko - larva - nymfa - dospělec vystřídají několik hostitelů. Ixodes ricinus je

na našem území nejhojnější druh.

Ústní ústrojí klíštěte tvoří chobotek (hypostom) obklopený dvěma čelistními makadly,

což jsou nástroje přizpůsobené rychlému proniknutí do kůže a nasávání krve oběti. Okamžik

přisátí hostitel nepocítí, neboť se do rány vylučuje směs látek, která tiší bolest a zároveň brání

srážení krve (enzym ixodin). Teprve později, kdy už je klíště pevně přisáté, začne rána

nepříjemně svědit. Hypostom je navíc opatřen zpětnými háčky, které ztěžují odstranění

parazita z rány.

Dospělá samička klíštěte klade 2500 až 4000 vajíček, z nichž se vylíhnou larvy. Larvy

cizopasí zpravidla na drobných obratlovcích, například na hlodavcích. Po další přeměně se z

nich stávají nymfy, které mají čtyři páry končetin stejně jako dospělí jedinci. Po dalším nasátí

krve se nymfa mění na dospělého jedince. K příjmu krve má klíště uzpůsobenu i trávicí

soustavu. Jeho střevo vybíhá ve velké postranní laloky, které slouží jako zásobárna nasáté

krve. Samečci sají menší množství krve. Na hostitele se přichycují jen proto, aby vyhledali

samici a spářili se. Nymfy, které jsou již odolnější k vyschnutí, vylézají výše na vegetaci.

Dospělce, kteří jsou nejodolnější, nalezneme do jednoho metru nad povrchem.

Každé ze třech vývojových stádií saje krev jen jednou a každé z nich může napadnout

i člověka. Sání krve má dvě fáze: 1. pomalý příjem hostitelovy krve, přítomnost sekretu

slinných žláz klíštěte, může dojít k intoxikaci, 2. nastupuje po 24 – 48 hodinách, provází ji

rychlé sání krve a intenzivní sekrece slin.

Dalším zástupcem klíšťat je piják lužní (Dermacentor reticularis). Ten žije pouze

v lokalitě Břeclavska Nejznámější onemocnění způsobená klíšťaty jsou borelióza, klíšťová

encefalitida a babesióza. Vyskytují se s rozdílnou závažností u lidí i zvířat.(2) (2)

18

Obrázek 6 Rozdíl mezi samčím a samičím pohlavím Ixodes ricinus(2)

3.1.1 Symptomatologie

Klíšťata se vyskytují na vlhčích loukách a pastvinách, v křovinách, v příznivých

klimatických podmínkách prakticky celoročně. Hostitelé larev a nymf jsou plazi, drobní savci

a ptáci. Klíšťata čekají na hostitele přichycena na trávě, na keřích. Larvy, které jsou nejvíce

citlivé na vyschnutí, čekají na hostitele přichyceny na vegetaci, jen několik centimetrů nad

povrchem půdy.

U zvířat je najdeme v místech s jemnou pokožkou jako je spodina krku, břicho, uši,

okolí očí a nos. V místě přisátí se objeví zarudnutí, svědění a příznaky jako je olizování,

kousání a škrábání. Když zvíře nasáté klíště utrhne, začne se v místě vytvářet zánět kůže,

který může přejít do chronického stádia.(2)

3.1.2 Terapie

Infekci lze předcházet pravidelným vyčesáváním a prohlížením srsti zvířete. Přisáté

klíště se uchopí pomocí pinzety či podobného nástroje na principu verzatilky za hlavou.

Doporučuje se pracovat v rukavicích kvůli snížení rizika přenosu možné infekce. Klíště se

nerozmačkává, ale neškodně odstraní. Nedoporučuje se potírat klíště olejem, protože byla

zjištěna zvýšená salivace, a tím přenos infekce.

Čím dříve se klíště odstraní, tím je menší pravděpodobnost infekce.(2)

3.1.3 Prevence

Účinnou prevencí je aplikace přípravků proti klíšťatům s několikatýdenním působením.

Nejlepší aplikace je opakovaná od jara do začátku zimy. Zbavení výběhu nebo zahrady

19

vysokého travnatého porostu je také preventivním opatřením. Samozřejmě jako i pravidelné

vyčesávání a prohlížení srsti.(2)

3.2 Zavšivení (Pediculosis, Trichodectosis)

Mezi další parazitózy s ojedinělým výskytem patří napadení všemi a všenkami.

Stavba těla vší odpovídá členovcům. Tělu do velikosti dominuje zadeček, je složený

z devíti kroužků pokrytý štětinami. Hruď je menší a nemá výrazné dělení. Veš má tři páry

silných nohou na konci opatřených drápkem. Ten slouží k uchycení na těle hostitele. Vši jsou

bez křídel. Hlavu mají užší a polodlouhou. Jejich ústní ústrojí je bodavě sací. Mají vysunovací

sosák, na kterém jsou na konci speciální háčky. Oči jsou výrazně redukovány a u některých

druhů vůbec nejsou. Hlavu zakončují krátká tykadla, která jsou článkovaná. Vši mají proměnu

nedokonalou. Chybí jim tedy stádium kukly. Sání krve vším zajišťuje přísun živin, a proto pro

své přežití potřebují neustálý kontakt s hostitelem. Samičky kladou až dvacet vajíček

označovaných jako hnidy. Ty přilepují pomocí výměšků na základové části chlupů (vlasů,

srsti) hostitele. Asi po týdnu se z hnid líhnou larvy. Po následujících třech svléknutích se larva

mění v dospělce. (2)(4)

Obrázek 7 Veš psí, všenka psí, vajíčko (hnida)(2)

3.3 Napadení vešmi

Pedikulóza (napadení všemi) je ojedinělé onemocnění vyskytující se u psů. U koček k

němu vůbec nedochází. Původcem je veš psí, která se vyskytuje v posledních letech velice

málo. Důležitým faktorem vyvolávajícím infestaci jsou nevhodné hygienické podmínky a

20

shromažďování zvířat. K tomuto onemocnění může docházet častěji v zimním období, když je

srst hustší a kontakt mezi zvířaty je intenzivnější. Silné osídlení vešmi může u štěňat a

oslabených zvířat vést až k anémii (chudokrevnost) a imunosupresi (snížení

obranyschopnosti, které může být způsobeno infekčními i neinfekčními příčinami). Středně

silné osídlení je spojováno s chronickou dermatitidou. Slabá infestace se výrazně neprojevuje.

Vši přežívají mimo hostitele maximálně 2 dny.(2)


Vši se kumulují v oblasti kolem očí, kolem hrubé srsti a tělních otvorů. Psi jsou velice

neklidní, škrábou se. Srst je matná, suchá. Na postiženém místě se vytváří puchýřky,

následované po rozškrábání vznikem sekundární dermatitidy a krust.

Při silné infestaci jsou psi velmi apatičtí, anemičtí a může hrozit riziko

hypovolemického šoku (stav vyvolaný ztrátou cirkulující krve). Tito psi jsou náchylnější

k dalším infekcím a stresu. Projevy slabé infestace jsou mírné, objevuje se většinou jen

svědění různé intenzity. Při prohlídce kůže a srsti lze nalézt pomalu se pohybující vši a hnidy,

které jsou přichycené na srsti.(2)

3.3.2 Terapie

Vši jsou vnímavé vůči insekticidním přípravkům typu organofosfátů, pyretrinů,

pyretroidů nebo avermektinů. Vhodné jsou i šampony používané v humánní sféře.

Důležité je ošetřit všechny psy v chovu najednou. Zákrok lze opakovat, pokud to

charakter použitého přípravku vyžaduje. Většinou je to 2x za 14 dní z důvodu zničení nově

vylíhlých vší, protože hnidy jsou více odolné vůči terapii než dospělý jedinec.(2)

3.3.3 Prevence

Celková hygiena je významný faktor při prevenci. Dále potom pravidelné a pečlivé

prohlídky srsti psů po návratu z cizího prostředí a společenských akcí s větší koncentrací

zvířat. Nesmí se ani zanedbat dezinfekce chovatelských pomůcek.

Na zvířeti se velmi zřídka může objevit i veš muňka (Pthirus pubis). Tato veš je

ektoparazitem člověka a na psa se přemístí pasivně. Jedná se o ojedinělý nález. Zdrojem

v tomto případě je člověk. K přenosu vší ze psa na člověka nedochází.(2)

21

3.4 Napadení všenkami

Infestace všenkami nebo-li trichodektóza je zřídka se vyskytující onemocnění psů a

koček. Původcem tohoto onemocnění jsou všenky dva druhy

a) Všenka psí (Trichodectes canis) a

b) Všenka kočičí (Felicola Subrostratus)

Všenky se podobou i vzhledem podobají vším. Jsou více pohyblivé než vši. Tělo všenky

je šedavě bělavé a má širší hlavu než veš. Také kladou hnidy a mají stejnou nedokonalou

proměnu. Všenka je mezihostitelem tasemnice psí. Živí se kožním mazem svrchní vrstvou

zrohovatělé pokožky, které okusují. Svým pohybem a produkcí slin do poškozené epidermis

vyvolávají úporné svědění. Zvíře je neklidné, škrábe se a může si způsobit další poranění

kůže, které se poté většinou infikuje. (2) (3)


Všenky se zprvu objevují na hlavě, krku a zádech. Srst je prořídlá, suchá a polámaná.

Silné osídlení všenkami vede až k puchýřnatému zánětu pokožky. Následně se může

rozvinout bakteriální infekce kůže.

Vyšší výskyt onemocnění je uváděn u koček.(2)

3.4.2 Terapie a prevence

Terapie i prevence odpovídá stejným požadavkům jako u postižení vešmi.

Při napadení všenkami u koček a psů se doporučuje nechat vyšetřit jejich trus na přítomnost

tasemnice psí.(2)

3.5 Zablešení (Ctenocephalidóza)

Nejčastější ektoparazitózou u nás je zablešení psů a koček. Na konci léta a začátkem

podzimu je vyvoláno blechami až 70% svědivých kožních problémů. Hlavním původcem je

blecha kočičí (Ctenocephalides felis). Nachazíme ji u psů a koček, nejčastěji ovšem u koček.

Blecha kočičí příležitostně napadá člověka. Blecha psí (Ctenocephalides canis) snáze napadá

člověka, její výskyt je vzácnější.

22

Blecha je bezkřídlý hmyz, oploštělého těla. Poslední pár nohou je uzpůsoben ke

skákání. Samička klade vajíčka, která nejsou lepkavá, proto se snadno dostanou do okolí. Po

12 týdnech se vylíhne beznohá larva a její hlavní potravou je trus dospělých blech, který

obsahuje nestrávenou krev. Larvy se 2x svlečou a následně zakuklí. Z kukly se vylíhne

dospělec za 4 - 6 týdnů. Ústní ústrojí blech je bodavě savé. Dospělci mohou přežít bez

potravy až 6 měsíců.

Největší problém při napadení blechami nastává, když se dostaví alergická reakce

způsobená reakcí haptenů z bleších slin a kolagenu kůže. Přecitlivělost na bleší kousnutí se

vyskytuje nejčastěji mezi 3 - 5 rokem. Blecha je také důležitý mezihostitel tasemnice psí

(Dipylidium caninum). K nakažení kočky nebo psa dojde pozřením dospělé blechy.(2) (3)

Obrázek 8 Vývojová stádia blechy psí (7


Typické osídlení blech u psa a kočky je za ušima, na šíji, za lopatkami, u kořene ocasu a

na hřbetě nad páteří. Pohyb blech a sání krve zvířata dráždí, vyvolává svědění, zvíře se

škrábe, a tím dochází k poškození kůže a sekundárním infekcím.

Zablešení lze prokázat přímým nálezem blech nebo blešího trusu. Blechy lze pozorovat

přímo na zvířeti po rozhrnutí srsti v místech typického výskytu parazitů. Bleší trus lze

prokázat vyklepáním kartáče, kterým byla srst důkladně pročesána, na vlhký filtrační papír.

Pokud dojde k vytvoření červenohnědých zón signalizujících přítomnost krve, je přítomnost

blešího trusu potvrzena. (2)

3.5.2 Terapie a prevence

V boji proti zablešení se musí chovatel zaměřit hlavně na eliminaci dospělých jedinců i

jejich vývojových stádií z hostitele. Proto je nutné dodržovat zásady pravidelné kontroly a

23

včasné léčby. Pravidelně čistit místa, která jsou určená k spánku a odpočinku zvířat. Žije-li

pes nebo kočka v bytě, je zapotřebí častěji vysávat všechny pokoje, čalounění, zvířecí pelíšky.

Tím se sníží výskyt všech vývojových stádií blech. Kotce venkovních zvířat je nutno čistit

hlavně v letních měsících horkou vodou nebo insekticidem. Je možné si pozvat i

specializovanou firmu.

Léčba je založena na aplikaci adulticidních přípravcích na bázi pyretroidů, pyretrinů,

organofosfátů a karbamátů ve formě sprejů nebo spot-on. Jsou využívány i koupele, obojky a

pudry. Nejlepších výsledků dosáhneme kombinovaným přístupem, a to systematickou

likvidací blech vnějšího prostředí a použití mechanických i chemických způsobů, které jsou

v současnosti dostupné. Je důležité si uvědomit, že boj proti blechám bude trvat po celou

dobu soužití s jejich zvířaty.(2)

3.6 Dravčíkovitost (Cheyletielóza)

Dravčíkovitost je časté kožní onemocnění, které nabývá na intenzitě u psů i koček.

Většímu riziku jsou vystavena koťata a štěňata. Původcem je:

a) dravčík psí (Cheyletiella yasguri) a

b) dravčík kočičí (Cheyletiella blakei)

Dravčíci jsou šedožlutí roztoči, jejich velikost kolísá dle vývojového stádia. Mají řídce

ochlupené tělo se 4 páry končetin a nápadně vyvinutou hlavovou část. Na hlavové části po

stranách mají makadla s drápy. Žijí na povrchu kůže a živí se tkáňovým mokem. Samičky lepí

kladená vajíčka na chlupy pár milimetrů nad povrch kůže. Přítomnost těchto parazitů

vyvolává zvýšenou tvorbu šupin na krku a zádi. Doprovodným projevem je i svědivost a

dermatitida.

Dravčíci jsou i zdrojem onemocnění člověka. Mají schopnost se provrtat přes několik

vrstev oblečení. Na kůži napadeného člověka se objevují v místech trupu, stehen, předloktí a

zad červené flíčky až pupínky, které jsou v centru žluté a úporně svědí. Léčba u člověka není

nutná, protože dravčíci se na člověku nemnoží, ale symptomatická léčba je nutná.(2) (3)

24

Obrázek 9 Dravčík psí(2)


Napadení dravčíky se projevuje zvýšenou tvorbou šupin na zádech a krku. Při

rozhrnutí srsti podél páteře zvířete lze pozorovat velké množství „lupů”, které ulpívají na srsti.

U koček není pozorovatelné tak velké množství „lupů” díky kočičímu čištění srsti.

Onemocnění je velice kontaktní. Šíří se především kontaktem na burzách, v obchodech se

zvířaty, chovných stanicích a na výstavách.

Napadení dravčíky se diagnostikuje pomocí lepicí pásky, kterou je nutné důkladně

přilepit na rozhrnutou srst na zádech zvířete. Po odtržení se lepicí páska umístí na podložní

sklíčko a pozoruje se pod mikroskopem. Druhou možností je vyšetření vytrhnutého chlupu,

kde lze pozorovat přichycená vajíčka.(2)

3.6.2 Terapie

K léčbě se používají přípravky ve formě spreje nebo koupele. Ošetření se opakuje dle

charakteru účinné látky a zvoleného přípravku, nejčastěji v týdenních intervalech, alespoň

třikrát. Ošetřit je nutné celý chov zvířat najednou.(2)

3.6.3 Prevence

Nejlepší prevence je pravidelná kontrola srsti zvířat a zahájení včasné terapie při

zjištění výskytu dravčíků na zvířeti.(2)

25

3.7 Sametkovitost (Trombikulóza)

Trombikulóza je onemocnění vyskytující se v našich podmínkách velmi ojediněle.

Postihuje kočky, psy, ale i jiné živočichy a také člověka. Onemocnění je sezonního rázu,

vyskytuje se na konci léta a na podzim. Původcem onemocnění je roztoč sametka zarděnková

(Neotrombicula autumnalis).

Paraziticky žijí pouze narůžovělé larvy, které jsou obrvené a šestinohé. Nymfy a imaga

žijí v půdě saprofyticky (saprofité jsou organismy využívající organické látky z rozkládajících

se těl rostlin a živočichů). Na konci léta vylézají larvy na trávu, keře a napadají živočichy.

Přichytí se na kůži hostitele a pomocí svých slin natráví tkáň hostitele, kterou pak zpět

nasávají. Tento jev se označuje jako mimotělní trávení. Důsledkem toho vznikají skvrny,

které se promění v puchýře, kůže v okolí je silně zarudlá. Doprovodným znakem je výrazné

svědění.

Larvy sametek napadají i člověka především jsou ohrožené hrající si děti. (2) (3)

Obrázek 10 Sametka podzimní (2)


Larvy sametek napadají místa s tenkou kůží jako oči, nos, zevní zvukovody, meziprstí,

konec ocasu. Kůže je citlivá, srst vypadává, někdy dochází i vyšší tvorbě šupin. Kožní změny

přetrvávají dny až týdny – po odpadnutí larev. Po odeznění reakce zůstávají na těle

postiženého zvířete hnědofialové skvrny. Při opakovaném napadení dochází k prudší reakci

vlivem hypersenzitivity.

Larvy se dají prokázat pouze v prvních několika dnech. Po delší době lze pozorovat

pouze kožní změny v typické lokalizaci pro sametky.(2)

26

3.7.2 Terapie

Přichycené larvy sametek se šetrně odstraní. Svědění se tlumí krátkodobým

používáním kortikosteroidů.(2)

3.7.3 Prevence

Nejlépe lze zvířata ochránit zamezením procházek v místech, kde je prokázaný výskyt

sametek a pravidelným prohlížením inkriminovaných míst na těle zvířete, kde se roztoči

vyskytují.(2)

3.8 Sarkoptový svrab

Původcem onemocnění je zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei var. canis). Zákožky

parazitují hlavně u psů. Mohou ale napadnout kočku i člověka, a jelikož jsou zákožky

druhově specifické na jiných organismech, nedokončují svůj vývojový cyklus.

Zákožka je roztoč okrouhlého těla s krátkými nožkami. Oplozené samičky vyvrtávají

chodbičky v epidermis a kladou tam vajíčka. Vylíhlé larvy vylézají na povrch kůže, kde

dokončují proces vývoje až do oplodnění. Všechna stádia se živí tkáňovým mokem. Samečci

žijí na povrchu kůže. Na setkání se zákožkou reaguje kůže zarudnutím a vznikem zánětu.

U více než 50 % osob, které mají infikované zvíře, může dojít k přechodnému napadení.

Po několika hodinách se mohou projevit červené svědivé pupeny. Vývoj zákožky svrabové

probíhá po nakladení vajíček, kdy se za 3 až 8 dní líhnou larvy. Larvy se za tři dny svlečou a

mění se na nymfy. Nymfy se opět po dvou dnech svlečou a stanou se z nich buď samci

zákožek, nebo nastává další stadium nymfy, jež se opět svleče a mění se na samice zákožek

svrabových. Zákožka žije tři až šest týdnů. (2) (3)


Nejčastější lokalizací tohoto parazita jsou řídce osrstěná místa jako břicho, loketní a

hlezenní klouby a ušní boltce. V průběhu několika týdnů se rozvine silně svědící onemocnění,

pro které je charakteristické vypadávání srsti a výrazné poškození kůže. U koček dochází

k rozboji tohoto onemocnění při výrazném snížení funkcí imunitního systému.

Diagnostikovat svrab lze tzv. pinopedálním reflexem. Zákožka svrabová se velmi

často vyskytuje na ušním boltci. Pokud zvíře reaguje na tření ušního boltce intenzivním

27

škrabáním, jedná se většinou o svrab. Pro naprostou jistotu, že je zvíře nakaženo zákožkou

svrabovou, se provádí mikroskopické vyšetření hlubokých kožních seškrabů, kdy se prokáže

přímo přítomnost parazita.

Sarkoptový svrab může být zaměněn za alergickou reakci na krmivo, na bleší kousnutí

či s folikulitidou (zánětlivé onemocnění, které postihuje chlupové folikuly).(2)

Obrázek 11 Zákožka svrabová (7

3.8.2 Terapie

Zvíře napadené tímto parazitem je důležité v první řadě ostříhat dále okoupat

v šamponu, který snižuje tvorbu mazu (antiseboroický účinek) a odstranit strupy z povrchu

kůže. V neposlední řadě je nutná koupel v přípravku se smrtícím účinkem na roztoče

(akaricidní účinek) podle návodu dle daného ředění. Nejlepších účinků tohoto postupu se

dosáhne pomocí trojí koupele během dvou týdnů. Důležitá je i léčba ostatních zvířat, která

byla v kontaktu s infikovaným jedincem. Je nutné všechny textilie, které byly v dostupnosti

postiženého jedince, sterilizovat nebo vyměnit. Zvíře, které přebývá venku, nesmíme vrátit do

14 dnů po likvidaci zpět. Musí dojít k úplné likvidaci zákožek.(2)

3.8.3 Prevence

Podezření na svrab je zejména u psů neznámého původu, z útulků a chovů se špatnými

hygienickými podmínkami. Je tedy nutné po pořízení takového psa minimálně 2 až 3 týdny

zvíře sledovat a případně včas léčit.(2)

28

3.9 Otodektový svrab

Původcem tohoto u koček velmi častého onemocnění je strupovka ušní (Otodectes

cynotis). Tento parazit napadá zevní zvukovod, onemocnění se tak označuje jako ušní

prašivina. Strupovka má okrouhlé tělo a dlouhé dobře vyvinuté končetiny. Žije na povrchu

kůže, kterou nabodává a živí se tkáňovým mokem, nesaje krev. Samička klade vajíčka na kůži

hostitele a vývojový cyklus trvá asi tři týdny. Dospělí roztoči jsou pohybliví a mohou krátkou

dobu přežít i bez hostitele.

Následkem kontaktu s nemocným zvířetem se na rukou a trupu člověka může

přechodně vyvinout zánět kůže ve formě pupínků, který spontánně vymizí po vyléčení

zvířete.(2) (3)

Obrázek 12 Vývojový cyklus strupovky ušní (8)


Nemoc se projevuje intenzivním svěděním, v pokročilých stadiích se může objevit i

páchnoucí výtok z uší a hnisavý zánět zvukovodu, který může vést až k proděravění bubínku

a rozšíření infekce do středního i vnitřního ucha.

Ušní svrab je infekční, jsou k němu náchylnější mladší jedinci. Rozvoj nemoci je

rychlý. U koček se může rozšířit až na ocas kvůli oblíbené poloze kočky ve spánku.

29

Onemocnění lze diagnostikovat otoskopickým vyšetřením nebo mikroskopicky po výtěru

z ucha.(2)

3.9.2 Terapie

Léčbou je pravidelné čištění ucha antiparazitárními přípravky a odstraňování

ušního mazu a strupů. Terapie musí pokračovat alespoň 30 dní, tedy i po té, co příznaky

ustoupí. I jediná přežívající samička totiž vyvolá svrab.(2)

3.9.3 Prevence

Důležitá je pravidelná kontrola především u koček, zejména ve velkých chovech,

v útulcích, u každého nového jedince, při každé veterinární prohlídce.(2)

Obrázek 13 Napadení strupovkou ušní (2)

3.10 Trudníkovitost (Demodikóza)

Demodikóza je kožní parazitární onemocnění související s imunitním systémem.

Postihuje psy, kočky i člověka. Toto onemocnění se projevuje zánětem chlupových váčků

(folikulů) a mazových žláz. Původci onemocnění u psů a koček jsou:

a) trudník psí (Demodex canis)

b) trudník kočičí (Demodex cati)

30

Trudníci způsobují zánět folikulů. Důsledkem je vypadávání chlupů v postižené oblasti.

K přenosu parazita dochází pouze v prvních několika málo dnech po porodu přímým

přenosem z kůže matky na kůži štěněte. Parazit se množí na hostiteli a jeho vývojovými stádii

jsou vajíčko, larva, nymfa, dospělec. Celý vývojový cyklus probíhá na jedinci ve folikulu.

Všechna vývojová stadia kromě vajíčka mají doutníkovitý tvar.

Jelikož přenos je možný z matky na štěně, není vhodné matky postižené tímto parazitem

začleňovat do chovu. Přenáší totiž nejen parazita, ale také genetickou predispozici k tomuto

onemocnění.(2) (3)

Obrázek 14 Vývojová stádia trudníka psího (2)


Nejlehčí formou demodikózy je forma lokalizovaná, vyskytující se u mladých štěňat

ve věku od 3 do 10 měsíců. Ložiska se vyznačují vypadanou srstí, načervenalou kůží a

tvorbou šupin v oblasti kolem očí, na hřbetě nosu a na čele. Ve většině případů spontánně

vymizí přibližně do 1,5 roku věku zvířete.

Generalizovaná demodikóza je vážným celkovým onemocněním. Může se rozvinout

z formy lokalizované. Kůže je načervenalá, zesílená, svraštělá s hnisavým až krvavým

obsahem. Psi postižení touto formou zapáchají. Nedoléčená generalizovaná demodikóza,

přechází v hlubokou pododermatitidu (hluboký zánět kůže prstních mozolců). Primární

demodikóza není doprovázena svěděním, to se přidává teprve po sekundární infekci postižené

kůže. U koček je demodikóza vzácnější a vždy je doprovázená výrazným snížením funkcí

imunitního systému.(2)

31

3.10.2 Terapie

Léčba tohoto onemocnění je dlouhodobá. V první řadě se musí zvíře ostříhat, odstranit

šupiny, krusty a zvíře vykoupat v šamponu, který má baktericidní a antiseboroické látky.

Šampony s baktericidním účinkem musíme pečlivě opláchnout. Koupele se musí opakovat

několik dnů až 2 týdny. Je možné zvolit i doplňkovou terapii. Podává se vitamín E.

Kortikoidy jsou v tomto případě kontraindikovány.(2)

3.10.3 Prevence

Jako hlavní prevencí je u tohoto onemocnění po zjištění u každého vrhu, který jedinec má

demodikózu a vyřadit ho z chovu. Může u nich být totiž genetická predispozice.(2)

32

4 Alergie na bleší kousnutí

Jedná se o jedno z nejčastějších kožních onemocnění a zároveň jeden z nejběžnějších

typů alergických reakcí u psů a koček.

Tato alergie je příčinou 40%, v letních měsících až 60 % všech kožních onemocnění.

Jedná se o neadekvátní reakci imunitního systému na komplex látky obsažené ve slinách

blech a kolagenu kůže, kompletní antigen tedy vzniká až po kousnutí zvířete blechou. K

rozvoji klinických příznaků proto často stačí i výskyt jednoho parazita, kterého majitel může

snadno přehlédnout.

Klinické příznaky u psů a koček jsou výsledkem svědění a sebepoškozování. Mohou být

celkem různorodé v závislosti od stupně senzitivity, velikosti bleší invaze, stadia nemoci.

Klasické primární kožní léze u psů a koček jsou malé, svědivé zarudlé pupínky v místě

blešího kousnutí. Zánět kůže u psů má typickou lokalizaci v hřbetní bedrokřížové oblasti.

Léze jsou dále v oblasti stehen, břicha, slabin a také na krku, předloktí a při kořeni ucha. Zvíře

se škrábe, olizuje a okusuje na postižených místech, může docházet až k alopecii (vypadávání

chlupů). Dlouhodobé trvání obtíží vede k nadměrnému rohovatění pokožky, jejímu hrubnutí a

zvýšenému ukládání pigmentu ve tkáni.

Léčba tohoto onemocnění spočívá v úplné likvidaci blech na zvířeti i v jeho životním

prostředí. Je nutné dokonale vydesinfikovat a desinsekčními přípravky ošetřit pelíšek a místa,

na kterých se zvíře často zdržuje.

Zvířata, u kterých se alergie na blechy jednou vyskytla, je nutné celoživotně ošetřovat

proti blechám, pravidelná preventivní protiparazitární opatření je doporučeno provádět

u všech psů a koček.(6)

33

II. PRAKTICKÁ ČÁST

5 Metodika

Pro praktickou část své absolventské práce jsem zvolila metodu zjišťování informací

pomocí dotazníku. Sestavila jsem dotazník skládající se z 15-ti otázek (viz příloha).

První otázky se týkají osoby, která dotazník vyplňovala - zda je to muž, žena, jaké

věkové kategorie a bydlí-li ve městě či na vesnici. Další otázky směřují na zvíře, které doma

mají. Poslední otázky se týkají problematiky antiektoparazitik - zda majitelé pravidelně

používají přípravky proti vnějším parazitům, mají oblíbený přípravek nebo nemají, jestli

nějaký považují za nevhodný a byli s ním nespokojeni a jaký typ antiektoparazitik používají –

spot-on, antiparazitický obojek, sprejová forma, šampon.

Vytvořený dotazník jsem vytiskla a 10 exemplářů jsem odnesla do lékárny U Jednorožce

v Moravských Budějovicích a dalších 10 dotazníků jsem dala do lékárny U Zlaté koruny ve

Znojmě. Zbylé dotazníky jsem poslala známým a kamarádům přes sociální síť. Po

shromáždění všech vyplněných dotazníků jsem pomocí programu Microsoft Office Excel

2007 zpracovala uvedená data. Veškerá konečná data jsou uvedena v grafech s tabulkami a

hypotézami, které jsem stanovila jako cílové.

34

6 Hypotézy

Po vytvoření dotazníku jsem si stanovila hypotézy. Ty jsou pro praktickou část jedny

z nejdůležitějších. Z vyplněných dotazníků jsem vypracovala grafy, které se na tyto hypotézy

vztahují. A podle nich zjistím, zda se mé hypotézy potvrdily nebo nikoliv.

1. Většina respondentů (více jak 80 %) vlastní kočku nebo psa.

2. Přibližně polovina dotazovaných chová zvíře v domácích podmínkách.

3. Nejvíce užívaný typ antiektoparazitik jsou spot – on ampulky a antiparazitický obojek.

(Používá více jak 80 % respondentů)

4. Více jak polovina dotazovaných pravidelně používá antiektoparazitika.

5. Skoro žádný z respondentů nemá oblíbenou značku antiektoparazitik. (Vyzkoušeli

jednu a tu si pravidelně kupují) .

35

7 Vyhodnocení dotazníků

Po shromáždění všech dotazníků jsem vypracovala tabulky a grafy pro jednodušší

orientaci ve výsledcích.

Otázka č. 1: Pohlaví - kdo dotazník vyplňuje

Tabulka 2 Odpovědi k otázce č.1

Počet dotazníků % počet poměř ženy muži

Muži 6 20 %

Ženy 24 80 %

Celkem 30 100 %

Graf 1 Pohlaví dotazovaných

Závěr:

Dotazník vyplnilo 30 osob. Z těchto 30 lidí bylo mužů 6 (20 %) a žen 24 (80 %).

20%

80%

Pohlaví dotazovaných

Muži

Ženy

36

Otázka č. 2: Věk – osoby, která dotazník vyplňuje

Tabulka 3 Odpovědi k otázce č. 2

Věk Počet % přepočet

Do 20 let 0 0 %

20 – 40 let 22 73 %

40-60let 4 13 %

60+ let 4 13 %

Celkem 30 100 %

Graf 2 Věková kategorie dotazovaných

Závěr:

Dotazník vyplnilo 30 osob.

Tento dotazník nevyplňovala ani jedna osoba s věkem do 20 let. Ve věku 20 – 40 let se

účastnilo vyplňování 22 osob (73 %), ve věku 40 – 60 let 4 osoby (13 %) a 60 a více let se

zapojili 4 lidé (13 %).

0%

74%

13%

13%

Věkové kategorie dotazovaných

Do 20

20 - 40

40-60

60+

37

Otázka č. 3: Bydliště – osoby, která dotazník vyplňuje


Místo bydliště Počet % počet

Vesnice 11 37 %

Městys 1 3 %

Město 18 60 %

Celkem 30 100 %

Graf 3 Místo bydliště

Závěr:

Dotazník vyplnilo 30 osob.

Z toho 18 (60 %) lidí bydlí ve městě, 11 (37 %) lidí mají trvalé bydliště ve vesnici a 1osoba

(3 %) obývá městys (typ obcí velikostně a významově stojící mezi městem a vsí).

37%

3%

60%

Místo bydliště

Vesnice

Městys

Město

http://cs.wikipedia.org/wiki/Obec

http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bsto

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesnice

38

Otázka č. 4: Zvíře, které vlastníte


Zvíře Počet % počet

Kočka 6 20%

Pes 19 63%

Zakrslý králík 1 3%

Morče 1 3%

Fretka 0 0%

Potkan 0 0%

Osmák 1 3%

Jiné 2 7%

Celkem 30 100%

Graf 4 Zvíře, které vlastníte

Závěr:

Dotazník vyplnilo 30 respondentů.

Nejvíce respondentů 19 (64 %) vlastní psa, na druhém místě je kočka, kterou má 6 (20 %)

respondentů.

Zakrslého králíka, morče a osmáka vlastní po jednom respondentu (3 %).

Dva respondenti (7 %) vlastní jiné zvíře, které nebylo v nabídce, konkrétně to byl papoušek a

křeček.

Potkana a fretku z 30-ti dotazovaných nevlastní ani jeden respondent.

20%

64%

3% 3%

3% 7%

Zvíře

Kočka

Pes

Zakrslý králík

Morče

Osmák

Jiné

39

Otázka č. 5: Pohlaví zvířete


Pohlaví zvířete Počet % počet

Samec 14 47 %

Samice 14 47 %

Samec + samice 1 3 %

Nevim 1 3 %

Celkem 30 100 %

Graf 5 Pohlaví zvířete

Závěr:


Stejný počet dotazovaných vlastní samce nebo samici a je to 14 (47 %) dotazovaných osob.

Jeden respondent (3 %) nezná pohlaví svého zvířete. A jeden respondent (3 %) uvedl, že má

samce i samici. Vlastní tedy 2 zvířata.

47%

47%

3%

3%

Pohlaví zvířete

Samec

Samice

Samec + samice

Nevim

40

Otázka č. 6: Plemeno zvířete

Tabulka 7 odpovědi k otázce č. 6

Plemeno zvířete Počet % počet Kříženci různého druhu 9 30 % Jezevčík 4 13 % Border teriér 1 3 % Německý ovčák 1 3 % Čivava 2 7 % Staffordšírský bulteriér 1 3 % Francouzský buldok 1 3 % Westhighlandský teriér 1 3 % Bígl 1 3 % Gordonsetter 1 3 % Britská modrá kočka 1 3 % Australan červenočepicový 1 3 % Osmák degu 1 3 % Krátkosrstý zakrs. králík 1 3 % Krátkosté morče 1 3 % Nevím 3 10 % Celkem 30 100 %

Graf 6 Plemena zvířat

30%

13%

3% 3% 7% 3%

3%

3%

3%

3%

3%

3%

3%

3%

3%

10%

Plemena zvířat Kříženci různého druhu

Jezevčík

Border teriér

Německý ovčák

Čivava

Stafordšírský bulteriér

Francouzský buldok

Westhajlendský teriér

Bígl

Gordonsetter

Britská modrá kočka

Australan červenočepicový

Osmák degu

Krátkosrstý zakrs. Králík

Krátkosté morče

Nevím

41

Závěr: Dotazník vyplnilo 30 respondentů.

V této otázce nebyla možnost výběru z odpovědí, ale respondenti dostali prostor, aby sami

napsali, jaké plemeno zvířete doma chovají.

Nejčastěji respondenti chovají křížence různých ras. Druhým nejčastějším plemenem je

jezevčík, toho vlastní 4 respondenti (13 %).

Našli se i respondenti, kteří neznají plemeno svého zvířete.

42

Otázka č. 7: Věk zvířete


Rozmezí věku Počet % počet

Do 1 roku 5 17 %

1-3 roky 7 23 %

3-5 let 8 27 %

5 a více 10 33 %

Celkem 30 100 %

Graf 7 Věková kategorie zvířat

Závěr:


Nejpočetnější odpověď je na věk zvířete 5 let a více. Takto odpovědělo 10 respondentů (33

%)

Druhá v pořadí se umístila odpověď s věkem 3 – 5 let. V tomto rozpětí vlastní zvíře 8

respondentů (27 %). Zvíře ve věku od 1 -3 let vlastní 7 osob (23 %) a pouze 5 respondentů

(17 %) má zvíře do jednoho roku.

17%

23%

27%

33%

Věkové kategorie zvířat

Do 1 roku

1-3 roky

3-5 let

5 a více

43

Otázka č. 8: Váha zvířete


Váha zvířete Počet % počet

2-10 kg 18 60 %

10-20kg 4 13 %

20-40 kg 3 10 %

40-60 kg 2 7 %

Méně jak 2 kg 3 10 %

Celkem 30 100 %

Graf 8 Váha zvířete

Závěr:


Z třiceti dotazovaných vlastní zvíře o hmotnosti 18 (60 %) respondentů.

Čtyři (13 %) dotazovaní mají zvíře v hmotnostní kategorii od 10 kg do 20 kg.

Stejný počet respondentů tj 3 (10 %) vlastní zvíře od 20 – 40 kg a méně jak 2 kg.

Pouze dva (7 %) mají zvíře s váhou od 40kg do 60 kg.

60%

13%

10%

7%

10%

Váha zvířete

2-10 kg

10-20kg

20-40 kg

40-60 kg

Méně jak 2 kg

44

Otázka č. 9: Způsob života

Tabulka 10 odpovědi k otázce č. 9

Způsob života Počet % počet

Domácí 17 57 %

Venkovní 12 40 %

Kombinované 1 3 %

Celkem 30 100 %

Graf 9 Způsob života

Závěr:


Své zvíře v domácích podmínkách chová 17 (57%) dotazovaných.

Ve venkovních podmínkách má zvíře 12 (40 %) dotazovaných. Pouze jeden respondent (3 %)

chová zvíře v domácích i venkovních podmínkách.

57%

40%

3%

Způsob života

Domácí

Venkovní

Kombinované

45

Otázka č. 10: Zdravotní stav Vašeho zvířete


Zdravotní komplikace Počet % počet

Bez problémů 21 70 %

Kožní problémy 5 17 %

Poruchy pohyb. aparátu 3 10 %

Jiné problémy 1 3 %

Celkem 30 100 %

Graf 10 Zdravotní stav zvířete

Závěr:


Bez zdravotních problémů má zvíře 21 (70 %) respondentů, kteří vyplnili dotazník.

Kožní problémy svého zvířete udává 5 (17 %) chovatelů.

Poruchy pohybového aparátu udávají 3 respondenti (10 %).

Jeden chovatel (3 %) udává jiné problémy a konkrétně popisuje operaci dělohy kvůli nádoru.

70%

17%

10%

3%

Zdravotní stav zvířete

Bez problémů

Kožní problémy

Poruchy pohyb. aparátu

Jiné problémy

46

Otázka č. 11: Jak často používáte antiektoparazitika (přípravky proti vnějším

parazitům - blechy, vši, klíšťata,…)


(ne)pravidelnost Počet % počet

Pravidelně 18 60 %

Nepravidelně 11 37 %

Zatím ne 1 3 %

Celkem 30 100 %

Graf 11 Pravidelnost používání antiektoparazitik

Závěr:


Pravidelně používá antiektoparazitika 18 (60 %) dotazovaných respondentů.

Nepravidelně používá antiektoparazitika 11 (37 %) dotazovaných.

Pouze jeden respondent (3 %) zatím antiektoparazitika nepoužil z důvodu pořízení zvířete

v zimním měsíci, ale plánuje používat antiektoparazitika pravidelně.

60%

37%

3%

Pravidelnost používání antiektoparazitik

Pravidelně

Nepravidelně

Zatím ne

47

Otázka č. 12: Jaký typ antiektoparazitik (přípravky proti vnějším parazitům - blechy,

vši, klíšťata,…) používáte nejraději


Typ antiektoparazitik Počet % počet

Sprejová forma 4 13 %

Antiparazitický obojek 6 20 %

Spot-on 12 40 %

Šampon 3 10 %

Kombinace 3 10 %

Neuvedeno 2 7 %

Celkem 30 100 %

Graf 12 Nejčastější užívaná antiektoparazitika

Závěr:

Dotazník vyplnilo 30 respondentů. Nejvíce používaný typ je spot-on. Tento typ používá 12

dotazovaných (40 %). Druhým nejpoužívanějším se stal antiparazitický obojek, který používá

na svá zvířata 6 respondentů (20 %). Sprejovou formu používají 4 respondenti (13%).

Šampon a různou kombinaci antiektoparazitik používá po 3 dotazovaných (10 %). Dva

respondenti (7 %) neuvedli, jaký typ antiektoparazitik používají.

13%

20%

40%

10%

10%

7%

Nejčastější užívání antiektoparazitik

Sprejová forma

Antiparazitický obojek

SPOT-ON

Šampon

Kombinace

Neuvedeno

48

Otázka č. 13: Preferujete konkrétní název či značku antiektoparazitik


Preferovaná značka Počet % počet

Ano 6 20 %

Ne 24 80 %

Celkem 30 100 %

Graf 13 Preferovaná antiektoparazitika

Závěr:


Pouze 6 dotazovaných respondentů (20 %) uvedlo, že mají preferovanou značku

antiektoparazitik.

Ostatních 24 dotazovaných respondentů (80 %) nemá preferovanou značku antiektoparazitik.

20%

80%

Preferovaná značka antiektoparazitik

Ano

Ne

49

Otázka č. 14: Existuje značka, typ antiektoparazitik, které nepreferujete a nekupujete


Nereferovaná značka Počet % počet

Ano 4 13 %

Ne 26 87 %

Celkem 30 100 %

Graf 14 Nepreferovaná antiektoparazitika

Závěr:


Z třiceti dotazovaných 4 (13 %) odpověděli, že mají značku, kterou nekupují a ani

nedoporučují. Bohužel neuvedli jakou a proč.

Ostatních 26 respondentů (87 %) nemají značku, kterou by nepreferovali.

13%

87%

Nepreferovaná značka anitektoparazitik

Ano

Ne

50

Otázka č. 15: Pozorovali jste nějaké problémy po aplikaci


Problémy po aplikaci Počet % počet

Ano 1 3 %

Ne 28 94 %

Neuvedeno 1 3 %

Celkem 30 100 %

Graf 15 Problém po aplikaci antiektoparazitik

Závěr:


Pouze jeden z respondentů (3 %) na tuto otázku odpověděl, že pozoroval po aplikaci

antiektoparazitik nějaký problém, ale neuvedl jaký.

Dalších 28 dotazovaných respondentů (94 %) uvedlo, že nesledovali žádnou změnu. Jeden

dotazovaný (3 %) na tuto otázku vůbec neodpověděl.

3%

94%

3%

Problém po aplikaci

Ano

Ne

Neuvedeno

51

8 Grafické vyhodnocení hypotéz

Hypotéza č. 1: Většina respondentů (více jak 80%) vlastní kočku nebo psa.

Tabulka 17 Odpovědi k hypotéze č. 1

Počet % počet

Kočka, pes 25 83 %

Ostatní 5 17 %

Celkem 30 100 %

Graf 16 Výsledek hypotézy č. 1

Závěr:

Z 30 ti dotazovaných respondentů uvedlo 25 (83 %), že vlastní kočku nebo psa.

Hypotéza číslo 1 se potvrdila.

83%

17%

Hypotéza č. 1

Kočka, pes

Ostatní

52

Hypotéza č. 2: Přibližně polovina dotazovaných chová zvíře v domácích podmínkách.

Tabulka 18odpovědi k hypotéze č. 2

Způsob života Počet % počet

Domácí 17 59 %

Venkovní 12 41 %

Celkem 29 100 %


Závěr:

Z 30 ti dotazovaných respondentů uvedlo domácí nebo venkovní podmínky 29 respondentů.

Z tohoto celkového množství uvedlo 17 osob (59 %), že jejich zvíře žije v domácím

prostředí.


59%

41%

Hypozéza č.2

Domácí

Venkovní

53

Hypotéza č. 3: Nejvíce užívaný typ antiektoparazitik jsou spot – on ampulky a

antiparazitický obojek. (Používá více jak 80% respondentů)


Nejpouživanější forma Počet % počet

Spot-on, antipar. Obojek 18 64 %

Ostatní 10 36 %

Celkem 28 100 %


Závěr:

Z 30 ti dotazovaných uvedlo užívaný typ antiektoparazitik 28 respondentů. Z tohoto

celkového množství používá spot-on nebo antiparazitický obojek 18 osob (64 %) a 10 osob

(36 %) používá ostatní typy, jako je šampon, sprej.

Hypotéza číslo 3 se nepotvrdila.

64%

36%

Hypotéza č. 3

Spot-on, antipar. obojek

Ostatní

54

Hypotéza č. 4: Více jak polovina dotazovaných pravidelně používá antiektoparazitika


(ne)pravidelnost Počet % počet

Pravidelně 18 62 %

Nepravidelně 11 38 %

Celkem 29 100 %


Závěr:

Z 30 ti dotazovaných se k pravidelnosti či nepravidelnosti používání antiektoparazitik

vyjádřilo 29. Pravidelné aplikuje antiektoparazitika 18 respondentů (62 %) a nepravidelně 11

dotazovaných (38 %).


62%

38%

Hypotéza č. 4

Pravidelně

Nepravidelně

55

Hypotéza č. 5: Většina dotázaných respondentů nemá oblíbenou značku antiektoparazitik.

(Vyzkoušeli jednu a tu si pravidelně kupují)


Oblíbená značka Počet % počet

Ano 6 20 %

Ne 24 80 %

Celkem 30 100 %

Graf 20 Výsledek hypotézy č.5

Závěr:

Všech 30 dotazovaných respondentů mi odpovědělo. Pouze 6 dotazovaných (20 %)

odpovědělo, že má oblíbenou značku, ale že vyzkoušeli pouze tu jednu, jsou s ní spokojeni a

jiné nekupují. Zbylých 24 respondentů (80 %) nemají oblíbenou značku antiektoparazitik.


20%

80%

Hypotéza č. 5

Ano

Ne

56

9 Diskuse

Pro praktickou část této absolventské práce jsem zvolila dotazníkové šetření. Dotazník se

skládal z patnácti otázek. Otázky byly zaměřeny na majitele, který vlastní nějaké zvíře, dále

potom přímo na zvíře, které vlastní (váha, věk, pohlaví, rasa,…). Poslední otázky se týkaly

antiektoparazitk, jestli je dotazovaný pravidelně aplikuje zvířeti nebo ne, zda má oblíbenou

značku antiektoparazitik a jakou formu aplikace používá. Důležitou částí bylo pět hypotéz,

které měly potvrdit nebo vyvrátit mé přesvědčení o tom, jak se dotazovaní starají o svá zvířata

s ohledem na prevenci proti vnějším parazitům.

Čtyři z pěti hypotéz se potvrdily. Hypotéza číslo 1 zněla: Většina respondentů (více

jak 80%) vlastní kočku nebo psa. Výsledek je, že z 30 ti dotazovaných respondentů uvedlo

25, že vlastní kočku nebo psa. Hypotéza se mi potvrdila. Hypotéza číslo 2 zněla: Přibližně

polovina dotazovaných chová zvíře v domácích podmínkách. Výsledek této hypotézy zní: 17

dotazovaných osob z 29 odpovědělo, že jejich zvíře žije v domácím prostředí. Hypotéza číslo

2 se potvrdila. Hypotéza číslo 3 zjišťovala: Nejvíce užívaný typ antiektoparazitik jsou spot –

on ampulky a antiparazitický obojek. (Používá více jak 80% respondentů). Tato hypotéza se

nepotvrdila, protože Spot-on nebo antiparazitický obojek používá 64 % dotazovaných a 36 %

používá ostatní typy, jako je šampon, sprej. Hypotéza číslo 4 zněla: Více jak polovina

dotazovaných pravidelně používá antiektoparazitika. Z třiceti dotazníků bylo na otázku

pravidelnosti používání antiektoparazitik odpovězeno 29 x. Pravidelně aplikuje

antiektoparazitika 62 % a nepravidelně 38 %. Čtvrtá hypotéza se potvrdila. Poslední pátá

hypotéza zněla: Většina dotázaných respondentů nemá oblíbenou značku antiektoparazitik.

Pouze 20 % z-30 ti dotazovaných má oblíbenou značku, ale jen z důvodu, že vyzkoušeli tu

jednu a pravidelně si ji kupují. To znamená, že zbylých 80 % oblíbenou značku nemá, a i

hypotéza číslo pět se také potvrdila.

Více než polovina dotazovaných se o svá zvířata stará velice dobře v rámci prevence

proti ektoparazitům, používá antiparazitární obojky, spot-on, šampony, spreje. Chrání nejen

své mazlíčky, ale i prostředí kolem nich. Touto prevencí snižuje riziko nákazy zevním

parazitem a souběžně se vyskytující kožní a alergické reakce u zvířete. Podle výsledků z

hypotéz, i otázek z dotazníku mohu říci, že majitelé jsou velice obezřetní a důslední při

ochraně svého zvířete, jeho okolí a sebe.

57

Závěr

Cílem mé absolventské práce na téma Veterinární antiektoparazitika bylo v teoretické

části shromáždit veškeré informace o nejběžnějších vnějších parazitech, kteří se vyskytují

v našich podmínkách a ohrožují zvířata. Přiblížit jejich léčbu, prevenci a poukázat na případné

alergické reakce.

V praktické části jsem chtěla zjistit, jak je veřejnost informovaná o problematice

ektoparazitik a zda chrání, či nechrání svá zvířata. V případě, že používají antiektoparazitika,

tak jak často, zda pravidelně každou sezónu nebo nikoliv. K tomu mi dopomohlo dotazníkové

šetření a následné vyhodnocení hypotéz, které jsem si stanovila.

58

Přílohy

Příloha číslo 1 – Dotazník

Dostává se Vám do rukou dotazník, který je součástí praktické části absolventské práce, a

proto Vás prosím o jeho vyplnění. Vyplnění je zcela anonymní a uvedené údaje budou

využity pouze pro účely mé absolventské práce.

Vybranou odpověď prosím označte křížkem.

Děkuji za váš čas a ochotu.

1. Pohlaví

a) Žena b) Muž

2. Věk

a) Do 20 let b) 20 – 40 let c) 40 – 60 let d) 60+ let

3. Bydliště

a) Vesnice b) Městys c) Město

4. Zvíře, které vlastníte

a) Kočka b) Pes c) Zakrslý králík d) Morče

e) Fretka f) Potkan g) Osmák h) jiné……………..

5. Pohlaví Vašeho zvířete je ……………………………………………………..

6. Plemeno Vašeho zvířete je …………………………………………………….

59

7. Věk zvířete

a) do 1 roku b) 1-3 roky c) 3 – 5 let d) 5 let a vice, kolik?

8. Váha zvířete

a) 2 – 10 kg b) 10 – 20 kg c) 20 – 40 kg d) 40 – 60 kg

9. Způsob života

a) domácí b) venkovní

10. Zdravotní stav Vašeho zvířete

a) bez problémů b) kožní problémy c) poruchy pohybového aparátu

d) jiné problémy, popište

…………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………...

11. Jak často používáte antiektoparazitika (přípravky proti vnějším parazitům -

blechy, vši, klíšťata,…)

a) pravidelně (každou sezónu) b) nepravidelně

12. Jaký typ antiektoparazitik (přípravky proti vnějším parazitům - blechy, vši,

klíšťata,…) používáte nejraději

a) sprejová forma b) antiparazitický obojek c) SPOT-ON (ampulky)

d) šampon

60

13. Preferujete konkrétní název či značku antiektoparazitik

a) ne b) ano a jakou napište

...........................................................................................................................................

.........................................................................................................................................

14. Existuje značka, typ antiektoparazitik, které nepreferujete a nekupujete

a) ne b) ano a proč napište

…………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

15. Pozorovali jste nějaké problémy po aplikaci

a) ne b) ano, jaké popište

…………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………

61

Seznam obrázků

OBRÁZEK 1 PŘÍKLAD ANTIPARAZITÁRNÍHO OBOJKU ................................................................................................. 12

OBRÁZEK 2 PŘÍKLAD SPOT – ON PŘÍPRAVKU ......................................................................................................... 13

OBRÁZEK 3 PŘÍKLAD ANTIPARAZITNÍHO SPREJE ....................................................................................................... 14

OBRÁZEK 4 PŘÍKLAD ANTIPARAZITNÍHO ZÁSYPU ...................................................................................................... 14

OBRÁZEK 5 PŘÍKLAD ANTIPARAZITNÍHO ŠAMPONU .............................................................................................. 15

OBRÁZEK 6 ROZDÍL MEZI SAMČÍM A SAMIČÍM POHLAVÍM IXODES RICINUS(2) ............................................................ 18

OBRÁZEK 7 VEŠ PSÍ, VŠENKA PSÍ, VAJÍČKO (HNIDA)(3) ............................................................................................. 19

OBRÁZEK 8 VÝVOJOVÁ STÁDIA BLECHY PSÍ (7) ......................................................................................................... 22

OBRÁZEK 9 DRAVČÍK PSÍ(2) ................................................................................................................................... 24

OBRÁZEK 10 SAMETKA PODZIMNÍ (2) .................................................................................................................... 25

OBRÁZEK 11 ZÁKOŽKA SVRABOVÁ (7) .................................................................................................................. 27

OBRÁZEK 12 VÝVOJOVÝ CYKLUS STRUPOVKY UŠNÍ (8) ......................................................................................... 28

OBRÁZEK 13 NAPADENÍ STRUPOVKOU UŠNÍ (2) ..................................................................................................... 29

OBRÁZEK 14 VÝVOJOVÁ STÁDIA TRUDNÍKA PSÍHO (2) ........................................................................................... 30

62

Seznam grafů

GRAF 1 POHLAVÍ DOTAZOVANÝCH ........................................................................................................................ 35

GRAF 2 VĚKOVÁ KATEGORIE DOTAZOVANÝCH ...................................................................................................... 36

GRAF 3 MÍSTO BYDLIŠTĚ ....................................................................................................................................... 37

GRAF 4 ZVÍŘE, KTERÉ VLASTNÍTE .......................................................................................................................... 38

GRAF 5 POHLAVÍ ZVÍŘETE ...................................................................................................................................... 39

GRAF 6 PLEMENA ZVÍŘAT ...................................................................................................................................... 40

GRAF 7 VĚKOVÁ KATEGORIE ZVÍŘAT ..................................................................................................................... 42

GRAF 8 VÁHA ZVÍŘETE .......................................................................................................................................... 43

GRAF 9 ZPŮSOB ŽIVOTA ......................................................................................................................................... 44

GRAF 10 ZDRAVOTNÍ STAV ZVÍŘETE ...................................................................................................................... 45

GRAF 11 PRAVIDELNOST POUŽÍVÁNÍ ANTIEKTOPARAZITIK .................................................................................... 46

GRAF 12 NEJČASTĚJŠÍ UŽÍVANÁ ANTIEKTOPARAZITIKA ......................................................................................... 47

GRAF 13 PREFEROVANÁ ANTIEKTOPARAZITIKA ..................................................................................................... 48

GRAF 14 NEPREFEROVANÁ ANTIEKTOPARAZITIKA ................................................................................................ 49

GRAF 15 PROBLÉM PO APLIKACI ANTIEKTOPARAZITIK ........................................................................................... 50

GRAF 16 VÝSLEDEK HYPOTÉZY Č. 1 ....................................................................................................................... 51




GRAF 20 VÝSLEDEK HYPOTÉZY Č.5 ....................................................................................................................... 55

63

Seznam tabulek

TABULKA 1 SEZNAM ANTIEKTOPARAZITICKÝCH ÚČINNÝCH LÁTEK ....................................................................... 16

TABULKA 3 ODPOVĚDI K OTÁZCE Č.1 .................................................................................................................... 35

TABULKA 4 ODPOVĚDI K OTÁZCE Č. 2 ................................................................................................................... 36




TABULKA 8 ODPOVĚDI K OTÁZCE Č. 6 .................................................................................................................... 40


TABULKA 10 ODPOVĚDI K OTÁZCE Č. 8 ................................................................................................................. 43

TABULKA 11 ODPOVĚDI K OTÁZCE Č. 9 .................................................................................................................. 44

TABULKA 12 ODPOVĚDI K OTÁZCE Č. 10 ............................................................................................................... 45




TABULKA 16ODPOVĚDI K OTÁZCE Č. 14 ................................................................................................................ 49


TABULKA 18 ODPOVĚDI K HYPOTÉZE Č. 1 .............................................................................................................. 51

TABULKA 19ODPOVĚDI K HYPOTÉZE Č. 2 ............................................................................................................... 52




64

Seznam použité literatury a zdrojů informací

1. DUCHÁČEK, L., LAMKA, J. Veterinární vademecum pro farmaceuty. Praha:

Karolinum, 2006. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1263-1.

2. SVOBODA, , M. a kol. Nemoci psa a kočky I. díl. 2. vyd. Brno: Noviko, 2008. ISBN

9788086542188.

3. STUCHLÝ, I.. Nemá váš pes cizopasníky?. Praha: NutriCYON, 1995. ISBN 80-

901885-0-8.HAVRÁNKOVÁ,

4. HAVRÁNKOVÁ,P.. Zdraví: Vnější paraziti. [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z:

http://vet-klin-erika.cz/private/zdravi5.htm.

5. Alergie psů a koček. In: [online]. Veterinární klinika Medipet [cit. 2013-03-11].

Dostupné z: http://www.medipet.cz/dermatologie03.htm

6. VONDŘIČKA, M. Atopická a hypersenzitivní dermatitida u psů. Veterinářství. 2008,

roč. 2008, č. 10, s. 605-609.

7. JELÍNEK, J.ZICHÁČEK, V. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9.

vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN

978-80-7182-213-4.

8. Ušní svrab u koček a psů. In: Vývojový cyklus Otodectes cynotis [online]. Veterinární

ambulance HB s.r.o., 2010 - 2013 [cit. 2013-03-17]. © Veterinární ambulance HB

s.r.o. Dostupné z: http://www.vethb.cz/cs/article/show/usni-svrab-u-kocek-a-psu/

Documents

Veterinární antiektoparazitika Absolventská práce Eliška