Velké šelmy České republiky_seminární práce 07

8/3/2019 Velk elmy esk republiky_seminrn prce 07

1/18

Velk elmy esk republiky

Monika NmekovMartin Pulec


2/18

Hlavnmi pinami vymen velkch elem bylo nejenpronsledovn, nejrozshlej v 18. stolet, kdy platilo

nazeno huben velkch elem myslivci i poddanmi,ale i lesn dy o pemn pvodnch porost nasmrkov monokultury, za Josefa II. navc platil loveckd dovolujc huben velkch elemkadm a kdekoliv


3/18

K velkm elmm pat:

medvd hnd, rys ostrovid a vlk obecn Dnes jsme svdky jejich nvratu do naprody. Jedn se o

pirozenou migraci pvodnch populac ze Slovenska apolskch Karpat, u rysa vrazn napomohly hlavn programy

reintrodukce v Bavorskm lese a na umav Nvrat elem do kulturn krajiny asto vede ke konfliktm,

kter nkdy kon jejich odstelem (pevn neleglnm).


4/18

Medvd hnd Ursus arctos

vha: 120 - 345 kg

dlka: 155 - 215 cmvka: 87 - 126 cm

V podmnkch stedn Evropy, shustm lidskm osdlenm je jeho

vskyt omezen na nepstupnlesn celky v horch. Medvd jeveravec, jeho potrava sestv zaktuln nabdky. Pedevm jerostlinn, v severnch a horskchoblastech jsou to hlavn rznbobule, v jinch semena a oky,dle hmyz, ryby.

Medvd je aktivn ve dne i v noci,ale pivyruovn a pronsledovnsousteuje svou aktivitu na noc. Mapu rozen pipravila AOPK R na zklad

vsledk mapovn druh z let 2001 - 2003


5/18

Medvd hnd Ursus arctos

Medvd je veravec. J ve od strostlin, pes hmyz a obratlovce a po

mriny. To me v bezprostedn blzkostilidskch obydl znamenat problm, protoemedvd vyhledv nejdosaitelnjpotravu a rychle se u. Nen protoneobvykl, e ulov hospodsk zvezaven v ohrad nebo vybere veln, tak

se me nauit krst odpadky z popelnic.Jedinou spolehlivou ochranu pedstavujelektrick ohradnky a hldac psi.

Za noc pekon medvd i 20 km, dokebet rychlost pes 6 m/s. Je takvytrvalm plavcem a dobrm lovcem ryb.

Teritorium m plochu od 20 do 100 km2.

V oblasti s monm vskytemmedvda dodrujte tato pravidla:

- nepipravujte koenn jdla anepouvejte deodoranty

-pobl tboit nenechvejte dnzbytky od jdla

-drte se turistickch tras

-pokud prochzte nepehlednmternem, lmejte klacky nebo zpvejte

-pokud si vs viml, nedvejte semedvdovi pmo do o, dlejte, eho nevidte, mluvte klidnm hlasem apomalu se vzdalujte

-pokud vs sleduje, upuste pedmt,kter me upoutat jeho pozornost

-v ppad toku si lehnte na bicho,chrate si lokty ji a hlavu, nehbejtese - medvd o vs ztrat zjem


6/18

vha: 17 - 36 kg

dlka: 86 - 113 cmPirozen hustota populace je asi2,5 jedinc na 100 km2. Samci hjsv teritoria ped jinmi samci, alenesnesou ani jin elmy, likvidujliky, vyenou i vlky, tolerantn jsoujen k medvdm. Mstem asthopobytu bv skalnat nvr sdobrm rozhledem do okol. Hlavnpotravou je srnec a v lt drobnsavci, dospl jeleny a tetevy rys

nelov, mlatavak ano. Ulovenouzvodn na klidnj msto, kde jipor. Nasycen trv asi 1,5 hodiny,pak koist opout a v nsledujcchdnech se vrac. Pivyruen ji opustdve, ne se mohl nasytit, a ji senevrac; tak je nucen lovit astji.

Rys ostrovidLynx lynx

Mapu rozen pipravila AOPK R na zklad



7/18

Rys ostrovidLynx lynx

Rys nejradji vyhledv listnat a smenporosty. Je velmi samotsk, samice pi

sebemenm vyruen pen mlata najin msto.

Na potravu se rys vrh ze zlohy, doene jinkolika skoky a prokousne j hrdlo.

Rys potebuje k nasycen a 2,5 kg masana den. Hlavn lovit mv rozlohu od 30do 45 km2, ale plocha celho teritoriame bt i nkolik set a tisc km2.

Jako hajc lovec je odkzn navyhledvn mst vhodnch k lovu. Jehosldn po krytech a v okol napajedel

zpsobuje rozptylovn populace srnc,co myslivci asto myln interpretuj jakosnen stavu zve.

Rys vtinou ulov nemocn a

slab kusy a to mnohem astji nesamotn myslivci lovc z posed.Lidem se vdy zdaleka vyhne.Neexistuje proto dn rozumndvod klst odpor jeho nvratu!


8/18

vha: 25 - 65 kg

dlka: 105 - 160 cm

Sdruuj se do smeek, ve kterchpanuje psn hierarchie. V lt jsousmeky tvoen jen jednotlivmi

rodinami, v zim se sdruuje vcerodin pohromad. Vt koist lovtvanm. Vybraj si hlavn nemocnnebo slab kusy. Pi lovu majrozdlen koly. Lov vtinou velkdruhy kopytnk: divok prasata,divok kozy a ovce, jeleny, srnce,soby, losy a mn asto i menzvata: krlky, zajce, hlodavce aptky. V dob nouze napadaj idomc zvata. Obvykle jsou pla a

lovku se vyhbaj.

Vlk obecnCanis lupus

Mapu rozen pipravila AOPK R na zklad



9/18

Vlk obecnCanis lupus

Lov ve smece znsobuje vl odvahu, vlcisi pak troufnou i na vrazn vt koist.Jeliko se na naem zem vyskytuj vlcispe v malch skupinch, i jednotliv,jsou asto nuceni lovit hlodavce, zajce,ptky a jinou drobnou koist. Jdelnek sizpestuj sladkmi plody.

Na lovenou koist maj vlci spe pozitivnvliv, protoe nejastji ulov nemocn,pestrl a zrann zvata a pispvaj takk jejmu dobrmu zdravotnmu stavu.

Pro svou mimodnou pohyblivostpotebuje smeka velk lovit:

v lt a 50 a v zim i nkolik stovek km2.


10/18

Nvrat velkch elem do na prody pin mnohoproblm. Nedochz k nmu jen v odlehlch oblastechv blzkosti lesnch ekosystm, ale i v oblastech hustosdlench lovkem. Stvaj se tak, stejn jako pedsvm vyhubenm, potravnm konkurentem a omezujnkter lidsk innosti.

U mnoha lid elmy navc vyvolvaj pocit nebezpe astrachu o ivot.

Peit vlka, rysa i medvda v R zvis pedevm najejich pozitivnm vnmn veejnost a na spnmekonomickm systmu nhrad zpsobench ztrt.


11/18

Pytlci pochzejtmvhradn z ad organizovanch myslivc, jak uvdmimo jin J. Novk ve svm lnku v Myslivosti 1/2004. Vzhledem kezpsobuivota rys a monostem jeho lovu jsou prvpytlac myslivci(tedy ne vichni myslivci) nejspezodpovdn za bytekrys v R.

vsledky anonymn ankety, kterou uspodali mezi 204 myslivci dr.Koubek s ing. ervenm: 8,3 % (17 myslivc) se piznalo k tomu, eunelegln ulovilo jednoho rysa, 1,5 % (3 myslivci) dokonce vce nejednoho. 36, 9 % myslivcpitom zn konkrtnppad neleglnholovu rysa v Rtm 30% myslivc vnm ptomnost rysa v prodjen negativn.Oficiln se vedeneskomoravsk mysliveck jednoty odileglnho lovu distancuje, podporuje tak nap. odmnu za dopadenpytlka velkch elem.

Podle odhad Akademie vd bylo za poslednch 20 let v Rupytlaenonejmn 500 rys.

Stlet, stlet, stlet. Nic jinho se s nm ned dlat. Je to jako skrovcem, je poteba vas zashnout a zniit ho," k Vladimr Jindra zHorn Plan. A jeho kolega pikyvuje: Nejlep je chodit do Boletic, je tovojensk prostor, kam krom ns nikdo nesm. A eknu vm to na rovinu.Kdybych rysa potkal a nikdo mnevidl, tak ho bez vhnstelm." (Cellnekviz Respekt 03/2005)
http://www.selmy.cz/clanek/pytlaceni-jako-vynosna-profese/http://www.selmy.cz/clanek/u-sumavskych-lovcu-lebek/http://www.selmy.cz/clanek/u-sumavskych-lovcu-lebek/http://www.selmy.cz/clanek/u-sumavskych-lovcu-lebek/http://www.selmy.cz/clanek/u-sumavskych-lovcu-lebek/http://www.selmy.cz/clanek/u-sumavskych-lovcu-lebek/http://www.selmy.cz/clanek/u-sumavskych-lovcu-lebek/http://www.selmy.cz/clanek/u-sumavskych-lovcu-lebek/http://www.selmy.cz/clanek/u-sumavskych-lovcu-lebek/http://www.selmy.cz/clanek/u-sumavskych-lovcu-lebek/http://www.selmy.cz/clanek/u-sumavskych-lovcu-lebek/http://www.selmy.cz/clanek/u-sumavskych-lovcu-lebek/http://www.selmy.cz/clanek/u-sumavskych-lovcu-lebek/http://www.selmy.cz/clanek/u-sumavskych-lovcu-lebek/http://www.selmy.cz/clanek/u-sumavskych-lovcu-lebek/http://www.selmy.cz/clanek/pytlaceni-jako-vynosna-profese/http://www.selmy.cz/clanek/pytlaceni-jako-vynosna-profese/http://www.selmy.cz/clanek/pytlaceni-jako-vynosna-profese/http://www.selmy.cz/clanek/pytlaceni-jako-vynosna-profese/http://www.selmy.cz/clanek/pytlaceni-jako-vynosna-profese/


12/18

ZKONN OCHRANA MEDVDA HNDHO V ESK REPUBLICEOd 1. ervence 2002 pat medvd hnd podle mysliveck legislativy (Zkon . 449/2001 Sb.,Provdc vyhlka MZe R . 245/2002 Sb.) mezi zv, ji nelze lovit.

Legislativa ochrany prody a krajiny (Zkon . 114/1992 Sb., ProvdcvyhlkaMPR.395/1992 Sb.) admedvdahndho mezi zvltchrnn kriticky ohroen druhy.kody zpsoben medvdem na ivot nebo zdrav fyzickch osob, na hospodskmzvectvu (resp. vymezench domestikovanch zvatechvetnpssloucch k hldn zvat),na velstvech a velaskchzazench, nesklizench polnch plodinch, trvalch porostech ana uzavench objektech nebo movitch vcech v uzavench objektech hrad od 10. kvtna2000 stt, resp. krajsk ady, podle Zkona . 115/2000 Sb.

V novm ervenm seznamu R je medvd hnd zaazen do kategorie kriticky ohroenchivoich, v celosvtovm ervenm seznamu pak do kategorie mlo dotench druh.V Bernsk konvenci je medvdhndzaazen do Plohy II (psnchrnn druhy ivoich),ve Smrnici rady 92/43/EEC je zaazen jako prioritn druh do Plohy II (druhy vyadujczemn ochranu) a do Plohy IV (druhy vyadujc psnou ochranu), CITES ho zaazuje doPlohy A (druhy, s nimi nelze obchodovat).

Zmny arelu rozen medvda hndhov R. Obasn vskyt = mn ne 50 %,nepravideln = 50 % a 75 %, pravidelnvce ne 75 % (tato procenta jsouvztaena k desetiletmu obdob)npoet mapovacch tvercstandardizovan mapovac st orozmrech 11,2 12 km s prokzanmvskytem; %procento zem R


13/18

ZKONN OCHRANA RYSA OSTROVIDA V ESK REPUBLICEOd 1. ervence 2002 pat rys ostrovid podle mysliveck legislativy (Zkon . 449/2001 Sb.,Provdcvyhlka MZe R. 245/2002 Sb.) mezi zv,ji nelze lovit. Nejvznamnji ho ohrouje

nelegln odstel. Z zem esk republiky vme o upytlaenrys ze vech oblast jeho vskytu. Jenv jihozpadnch echch bylo pro kraniometrick studia shromdno v letech 19951999 celkem 47lebek upytlaenchrys, do r. 2003 pak dalch 9 lebek. Z 16 rys sledovanch pomoc vyslaky naumav a v Bavorskm lese byli prkaznzasteleni 3, dalch 5 velmi pravdpodobn.Z anonymnch dotaznk vyplv, e 37 % myslivc z oblast vskytu rysa v R zn konkrtn ppadypytlctv a 10 % dotzanch se k tomu piznalo. Nelegln lov se v ir oblasti umavy podl z 80 %na celkov mortalit druhu.

Legislativa ochrany prody a krajiny (Zkon . 114/1992 Sb., Provdc vyhlka MP R .395/1992 Sb.) zaazuje rysa ostrovida od 13. srpna 1992 mezi zvlt chrnn siln ohroendruhy. kodyzpsoben rysem hrad podle Zkona . 115/2000 Sb. stt, resp. krajsk ady. Vnovm nrodnm ervenm seznamu IUCN je rys ostrovid zaazen mezi ohroen druhy, vcelosvtovmervenm seznamu pak do kategorie tmohroenchdruh. V Bernsk konvencije rys ostrovid zaazen do Plohy III (chrnn druhy ivoich). Ve Smrnici rady 92/43/EEC jezaazen do Plohy II (druhy vyadujc zemn ochranu) a IV (druhy vyadujc psnou ochranu).

CITES ho zaazuje do Plohy A (druhy, s nimi nelze obchodovat)


14/18

ZKONN OCHRANA VLKA OBECNHO V ESK REPUBLICEOd 1. ervence 2002 se vlk obecn nesm podle na mysliveck legislativy lovit (Zkon .

449/2001 Sb., Provdcvyhlka MZe R. 245/2002 Sb.).Legislativa ochrany prody a krajiny (Zkon . 114/1992 Sb., ProvdcvyhlkaMPR.395/1992 Sb.) ad vlka od 13. srpna 1992 mezi zvltchrnn kriticky ohroen druhy. kodyzpsoben vlkem hrad od 10. kvtna 2000 stt (resp. krajsk ady) podle zkona .115/2000 Sb.V novm nrodnm ervenm seznamu IUCN pat vlk do kategorie kriticky ohroenchivoich, v celosvtovmervenm seznamu pak mezi tmohroen druhy.V Bernsk konvenci je vlk obecn zaazen do Plohy II (psnchrnn druhy ivoich). VeSmrnici rady 92/43/EEC je zaazen jako prioritn druh do Plohy II (druhy vyadujc zemnochranu) a Plohy IV (druhy vyadujc psnou ochranu). CITES ho zaazuje do Plohy A(druhy, s nimi nelze obchodovat).


15/18

Kde nesta zkon, pomeme my

V roce 1999 byl zahjen projekt Zchrana a nvrat velkch predtor.

Inicitory a zakladateli projektu je Hnut DUHA a obansk sdruenBeskydan. Krom teoretick informan innosti, kter zahrnuje adupednek, vstav apod., jsou od roku 1999 . v Beskydech v rmci tohotoprojektu organizovny tzv. vl hldky, pedstavujc monitoring vechvelkch elem i jinch ohroenchdruh(nap. vydra n, kurovit, sovy).

O 3 roky pozdji, v roce 2005, podntil bytek rysa ostrovida na umavHnut Duha Praha ve spoluprci se Sprvou CHKO umava k zaloenrysch hldek. Rys a vl hldky probhaj kad rok, a zjemci z adveejnosti jsou vtni.

V ervnu 2004, v dsledku pronsledovn velkch elem pytlky, vypsalo

Hnut DUHA finann odmnu za informace vedouc k odhalen ausvden toho, kdo zastelil i jinm zpsobem nezkonn usmrtilnkterou z naich velkch elem. Pvodn vypsan stka 20 000 Knarostla, zejmna dky pspvkm individulnch drc na souasnch50 000 K a dalnaven je douc.


16/18

Pouit literatura

Andra M., Prochzka P., Zadrail V.; 1999; Zvata v lese;Aventinum, Praha- strany 34 (rys), 48 (vlk), 52 (medvd)

erven J., Koubek P., Bufka L.; 2000; Velk elmy v na prod; n. Korach- strany 2 - 5

Reichholf J.;1999; Prvodce prodou: Les; Ikar, Praha; 192 - 193

Reichholf J.;1999; Prvodce prodou: Savci; Ikar, Praha;139 - 140


17/18

Internetov zdroje

www.selmy.cz

Biological library

http://www.biolib.cz

Fotobanka se zamenm na fotografie zvat a prody

http://www.naturfoto.cz/

Mapy rozen druh v R ze strnekhttp://stanoviste.natura2000.cz/

Velk elmy ijc v R a jejich ochrana - 1 dl

http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=866 Velk elmy ijc v R a jejich ochrana - 2 dl

http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=869

Velk elmy ijc v R a jejich ochrana - 3 dlhttp://www.priroda.cz/clanky.php?detail=871
http://www.selmy.cz/http://www.biolib.cz/http://www.biolib.cz/http://www.naturfoto.cz/http://stanoviste.natura2000.cz/http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=866http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=869http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=871http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=871http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=869http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=866http://stanoviste.natura2000.cz/http://www.naturfoto.cz/http://www.biolib.cz/http://www.biolib.cz/http://www.selmy.cz/


18/18

KONEC

Monika Nmekov

Martin Pulec

Documents

Velké šelmy České republiky_seminární práce 07