Vařím

e pod

le He

rbář

eK

ateř

ina

Win

tero

vá

Lin

da

Ryb

ová

Moudrost našich babiček se vrací. Tato kniha

vám nabídne množství rad, receptů a tipů, jak

pracovat s bylinkami a jak je využít pro zdraví.

Generacemi ověřené recepty zvládne každý

– většina surovin roste na zahrádce nebo v pří-

rodě, bylinky jsou srozumitelně popsány a do-

plňkové ingredience dobře vysvětleny. Autorky

vám ukážou, jak vařit zdravě, ale zároveň jíst

chutně, bez zbytečné chemie, zkrátka tak, jak

se to dělávalo kdysi. Podle návodů z Herbáře

si zvládnete jednoduše vyrobit léčivé a imunitu

posilující přípravky i přírodní kosmetiku. Propo-

jení zdravého životního stylu a lidových mouder

ocení všichni, kteří chtějí dát své rodině to nej-

lepší, co příroda nabízí.

Vařímepodle

Herbáře

Kateřina Winterová Linda Rybová

200 RECEPTŮ A RAD PRO ZDRAVÍ A INSPIRACI

ISBN 978-80-7404-123-5

Vařímepodle

Herbáře

Kateřina Winterová Linda Rybová

s fotografiemi Adama Holého

Vařímepodle

Herbáře

Kateřina Winterová Linda Rybová

s fotografiemi Adama Holého

7OBSAH6 OBSAH

ROZHOVOR 9

NEŽ ZAČNETE 19

Historie bylinářství 20

Průvodce, který se může hodit 25

Co je co v bylinářství 30

HERBÁŘ 33

VAŘÍME PODLE HERBÁŘE 65

Jídlo jako lék 66

Kouzlo květů, listů a domácí kosmetiky 82

Štíhlá kapitola 98

Pryč s nachlazením 114

Doživotní imunita 130

Sejde z očí, sejde z müsli 146

Spokojená domácnost 162

Pohyb, pohyb 176

Něco pro babičku a dědu 192

Nervy z oceli 204

REJSTŘÍK RECEPTŮ 221

7OBSAH6 OBSAH

ROZHOVOR 9

NEŽ ZAČNETE 19

Historie bylinářství 20

Průvodce, který se může hodit 25

Co je co v bylinářství 30

HERBÁŘ 33

VAŘÍME PODLE HERBÁŘE 65

Jídlo jako lék 66

Kouzlo květů, listů a domácí kosmetiky 82

Štíhlá kapitola 98

Pryč s nachlazením 114

Doživotní imunita 130

Sejde z očí, sejde z müsli 146

Spokojená domácnost 162

Pohyb, pohyb 176

Něco pro babičku a dědu 192

Nervy z oceli 204

REJSTŘÍK RECEPTŮ 221

HERBÁŘ

Brusnice borůvkaVaccinium myrtillus

Lidově: borůvka, borovka, černá jahoda, černice, čičeretka, myrtové jahody, myrovky, žáví

Poprvé borůvky zmiňuje slavná abatyše Hildegarda z Bin-genu ve 12. století na léčbu nejrůznějších onemocnění včetně dýchacího ústrojí. P. A. G. Mattioli a naše praba-bičky jim říkali černé jahody.

Popis a výskytKeřík je až 50 cm vysoký s plazivými kmínky, hustou sítí ko-řenů a výběžků. 5 mm veliké květy zelenavě růžové barvy vy-růstají z úžlabí listů. Plody jsou černé, modře ojíněné bobule s tmavě červenofialovou dužinou. Jedná se o druh rozšířený v Evropě, severní Asii a v Severní Americe. U nás se vysky-tuje v řidších světlých lesích, na lesních okrajích a v rašelini-štích. Borůvky z borových lesů jsou menší a silně šedomod-ře ojíněné, zatímco ze smrčin jsou větší, často téměř černé a snadno se rozmačkají.

Sběr a úpravaBrusnice borůvka kvete v květnu a červnu, plody zrají od července do září. Sbírají se plody a listy. Plody se sbírají plně zralé (červenec, srpen), ručně nebo hřebeny a suší se na slunci nebo ve stínu, případně uměle do 45 ˚C. Je třeba je prosušit opravdu důkladně, aby nezplesnivěly. Listy se sbírají zdrhováním od června do konce září. Suší se ve stínu nebo na slunci, při umělém sušení nesmí teplota přesahovat 40 ˚C.

Léčivé účinky a užitíHlavním obsahem plodů jsou třísloviny, organické kyseliny (kyseliny jablečná, citronová, benzoová a suxinicová), man-gan, barviva, vysoký obsah vitamínů a flavonoid rutin. List obsahuje třísloviny, glukokininy a vitamín C. Borůvky půso-bí mírně dezinfekčně a mají adstringentní účinky – přitahují tkáně k sobě. Sušené bobulky plodů se mohou užívat pří-mo (50–100 g) nebo se nechají nabobtnat ve vodě a mírně povařit. Borůvky se užívají při průjmech, zánětech dutiny ústní a hrtanu a na křečové žíly. Barviva plodů (antokya-

nosid – modré barvivo) jsou antioxidanty. Příznivě působí na regeneraci očního purpuru, na léčbu šedého zákalu, při degeneraci makuly, diabetické retinopatii a zvyšují zrako-vou ostrost. Z listů se připravuje nálev (denní dávka jsou 2 čajové lžičky listů na 2 šálky vody, pije se po každém jíd-le), který podporuje snižování hladiny cukru v krvi stejně jako lusky fazole. Brusnice borůvka se osvědčila také při léčbě chronického střevního kataru, žaludečních křečích a zánětu močového měchýře.

ZajímavostZa druhé světové války byly borůvky součástí jídelníčku ang- lických letců. Zlepšují noční vidění a odolnost proti umě-lému světlu a záření. Dnes jsou obsaženy ve stravě určené pro kosmonauty.

POZOR!Na horských rašeliništích může dojít k záměně s vlochyní bahenní, která má zaoblené listy sivé barvy a plody s bez-barvou dužinou. Je mírně jedovatá a po požití někdy působí závratě, odtud také lidový název opilka.

3534 HERBÁŘ

Bez černýSambucus nigra

Lidově: bezinka, psí bez, smradlavý bez, smradinky, kozičky, habzina, hural, chebz, kobzinky, zebrový květ, bzí, bzina, bzíní, bzinky, baza, bazičky

Černý bez byl znám již antickým lékařům a až do středově-ku byl součástí kultovních obřadů – víno z bezových plodů se pilo při slavnostech slunovratu. Kromě nemocí zaháněl syrový tlející list rostliny i hlodavce a dobytčí mor. Modř z plodů se využívala také k barvení látek.

Popis a výskytKeř nebo stromek dorůstá do výšky 3–5 m. Větve mají še-dou rozpukanou kůru a bělavou dřeň, takzvanou „bezovou duši“. Bez má lichozpeřené listy, drobné žlutobílé květy v plochém květenství a silně, až nepříjemně voní. Plody jsou lesklé, černofialové kulovité bobule, šťavnatá dužina má kr-vavě červenou barvu. Jedná se o druh rozšířený v Evropě a Přední Asii. U nás se dříve vysazoval u venkovských stave-ní a stodol. Dnes ho najdeme naopak u rozpadlých starých zídek a domů, v zarostlých zahradách a na jiných pustých místech. V přírodě je hojný zejména v lesích, hájích a křo-vinách, kde se chová jako plevel.

Sběr a úpravaKvete od května do června, plody dozrávají v srpnu až v září.Sbírají se květy a plody. Květy se sbírají za suchého počasí před úplným rozvinutím. Suší se ve stínu, pokud možno rychle, nebo uměle při teplotě do 40 ˚C. Čerstvé květy jsou vynikající na šťávy nebo tinktury. Plody se používají čers-tvé na přípravu šťávy, vína, kompotů a džemů nebo se suší stejně jako květy. Při sušení květy zapáchají těžkou vůní, po usušení jsou cítit už příjemně.

Léčivé účinky a užitíKvěty obsahují glykosid (rutin, sambunigrin), cholin, sili-ce a třísloviny. Plody obsahují organické kyseliny, tříslovi-ny, anthokyanová barviva, karoteny, vitamíny A, C a silice. Květy se používají zejména při onemocnění z nachlazení – působí na snížení horečky a podporují pocení. Mají slabě

uklidňující, močopudné a mírně projímavé účinky. Plody se používají při zánětu trojklaného nervu, migréně či jiných onemocněních nervového původu a jako protikřečový pro-středek. Listy lze použít zevně jako zábal na bolavé klouby, působí prý i protinádorově a kašovitý obklad pomáhá „vy-táhnout vodu z kolena“.

ZajímavostPořekadlo: Před heřmánkem smekni, před bezem klekni.

Bez se dříve vysazoval, aby zaháněl zlé duchy.

POZOR!Listy a kůra jsou toxické, což se po požití může projevovat průjmem, zvracením, nechutenstvím nebo slabostí.

HERBÁŘ

Brusnice borůvkaVaccinium myrtillus

Lidově: borůvka, borovka, černá jahoda, černice, čičeretka, myrtové jahody, myrovky, žáví

Poprvé borůvky zmiňuje slavná abatyše Hildegarda z Bin-genu ve 12. století na léčbu nejrůznějších onemocnění včetně dýchacího ústrojí. P. A. G. Mattioli a naše praba-bičky jim říkali černé jahody.

Popis a výskytKeřík je až 50 cm vysoký s plazivými kmínky, hustou sítí ko-řenů a výběžků. 5 mm veliké květy zelenavě růžové barvy vy-růstají z úžlabí listů. Plody jsou černé, modře ojíněné bobule s tmavě červenofialovou dužinou. Jedná se o druh rozšířený v Evropě, severní Asii a v Severní Americe. U nás se vysky-tuje v řidších světlých lesích, na lesních okrajích a v rašelini-štích. Borůvky z borových lesů jsou menší a silně šedomod-ře ojíněné, zatímco ze smrčin jsou větší, často téměř černé a snadno se rozmačkají.

Sběr a úpravaBrusnice borůvka kvete v květnu a červnu, plody zrají od července do září. Sbírají se plody a listy. Plody se sbírají plně zralé (červenec, srpen), ručně nebo hřebeny a suší se na slunci nebo ve stínu, případně uměle do 45 ˚C. Je třeba je prosušit opravdu důkladně, aby nezplesnivěly. Listy se sbírají zdrhováním od června do konce září. Suší se ve stínu nebo na slunci, při umělém sušení nesmí teplota přesahovat 40 ˚C.

Léčivé účinky a užitíHlavním obsahem plodů jsou třísloviny, organické kyseliny (kyseliny jablečná, citronová, benzoová a suxinicová), man-gan, barviva, vysoký obsah vitamínů a flavonoid rutin. List obsahuje třísloviny, glukokininy a vitamín C. Borůvky půso-bí mírně dezinfekčně a mají adstringentní účinky – přitahují tkáně k sobě. Sušené bobulky plodů se mohou užívat pří-mo (50–100 g) nebo se nechají nabobtnat ve vodě a mírně povařit. Borůvky se užívají při průjmech, zánětech dutiny ústní a hrtanu a na křečové žíly. Barviva plodů (antokya-

nosid – modré barvivo) jsou antioxidanty. Příznivě působí na regeneraci očního purpuru, na léčbu šedého zákalu, při degeneraci makuly, diabetické retinopatii a zvyšují zrako-vou ostrost. Z listů se připravuje nálev (denní dávka jsou 2 čajové lžičky listů na 2 šálky vody, pije se po každém jíd-le), který podporuje snižování hladiny cukru v krvi stejně jako lusky fazole. Brusnice borůvka se osvědčila také při léčbě chronického střevního kataru, žaludečních křečích a zánětu močového měchýře.

ZajímavostZa druhé světové války byly borůvky součástí jídelníčku ang- lických letců. Zlepšují noční vidění a odolnost proti umě-lému světlu a záření. Dnes jsou obsaženy ve stravě určené pro kosmonauty.

POZOR!Na horských rašeliništích může dojít k záměně s vlochyní bahenní, která má zaoblené listy sivé barvy a plody s bez-barvou dužinou. Je mírně jedovatá a po požití někdy působí závratě, odtud také lidový název opilka.

3534 HERBÁŘ

Bez černýSambucus nigra

Lidově: bezinka, psí bez, smradlavý bez, smradinky, kozičky, habzina, hural, chebz, kobzinky, zebrový květ, bzí, bzina, bzíní, bzinky, baza, bazičky

Černý bez byl znám již antickým lékařům a až do středově-ku byl součástí kultovních obřadů – víno z bezových plodů se pilo při slavnostech slunovratu. Kromě nemocí zaháněl syrový tlející list rostliny i hlodavce a dobytčí mor. Modř z plodů se využívala také k barvení látek.

Popis a výskytKeř nebo stromek dorůstá do výšky 3–5 m. Větve mají še-dou rozpukanou kůru a bělavou dřeň, takzvanou „bezovou duši“. Bez má lichozpeřené listy, drobné žlutobílé květy v plochém květenství a silně, až nepříjemně voní. Plody jsou lesklé, černofialové kulovité bobule, šťavnatá dužina má kr-vavě červenou barvu. Jedná se o druh rozšířený v Evropě a Přední Asii. U nás se dříve vysazoval u venkovských stave-ní a stodol. Dnes ho najdeme naopak u rozpadlých starých zídek a domů, v zarostlých zahradách a na jiných pustých místech. V přírodě je hojný zejména v lesích, hájích a křo-vinách, kde se chová jako plevel.

Sběr a úpravaKvete od května do června, plody dozrávají v srpnu až v září.Sbírají se květy a plody. Květy se sbírají za suchého počasí před úplným rozvinutím. Suší se ve stínu, pokud možno rychle, nebo uměle při teplotě do 40 ˚C. Čerstvé květy jsou vynikající na šťávy nebo tinktury. Plody se používají čers-tvé na přípravu šťávy, vína, kompotů a džemů nebo se suší stejně jako květy. Při sušení květy zapáchají těžkou vůní, po usušení jsou cítit už příjemně.

Léčivé účinky a užitíKvěty obsahují glykosid (rutin, sambunigrin), cholin, sili-ce a třísloviny. Plody obsahují organické kyseliny, tříslovi-ny, anthokyanová barviva, karoteny, vitamíny A, C a silice. Květy se používají zejména při onemocnění z nachlazení – působí na snížení horečky a podporují pocení. Mají slabě

uklidňující, močopudné a mírně projímavé účinky. Plody se používají při zánětu trojklaného nervu, migréně či jiných onemocněních nervového původu a jako protikřečový pro-středek. Listy lze použít zevně jako zábal na bolavé klouby, působí prý i protinádorově a kašovitý obklad pomáhá „vy-táhnout vodu z kolena“.

ZajímavostPořekadlo: Před heřmánkem smekni, před bezem klekni.

Bez se dříve vysazoval, aby zaháněl zlé duchy.

POZOR!Listy a kůra jsou toxické, což se po požití může projevovat průjmem, zvracením, nechutenstvím nebo slabostí.

7978 JÍDLO JAKO LÉKJÍDLO JAKO LÉK

KosmaticeRecept na tento pokrm z bezu spadá do staročeské

kuchyně. Kosmatici se přezdívá řízek chudých a jsou to

obalované a osmažené květy bezu. Jde o výborné sezónní

jídlo, které můžeme připravit naslano i nasladko.

120 g hladké mouky250 ml mléka2 vajíčkakvěty bezu černého i se stopkou250 ml slunečnicového olejesůlmed (na sladkou kosmatici)

Vše kromě květů a oleje smícháme a vyrobíme si těstíčko. Rozpálíme slunečnicový olej na pánvi (můžeme též použít fritovací hrnec), květy bezu vezmeme za stopku, ponoříme do těstíčka a přesuneme do rozpálené pánve s olejem. Pak nůžkami stopku odstřihneme. Smažíme z jedné strany dozlatova a otočíme. Jako přílohu servírujeme salát z čerstvé zeleniny.

Kosmatici můžeme udělat i nasladko. Stačí, když do těsta přidáme 2 lžíce medu. Pak postupujeme stejně a při servírování můžeme kosmatici medem ještě trochu pokapat.

PORCE PRO 4 OSOBY

DOBA PŘÍPRAVY 25 MINUT

Bezová šťáva Bezové šťávy se vyplatí připravit hodně – období zimy,

rým a chřipek je dlouhé. Bezinky rostou všude, ve městě

i na venkově, stačí svolat co nejvíce členů rodiny a přátel

a vydat se na voňavý výlet.

100 květů bezu černého6 l vody4 kg cukru16 citrónů

Oprané květy černého bezu necháme 24 hodin vylouhovat ve vodě. Poté přecedíme. Do scezeného výluhu přidáme šťávu z citrónů a cukr. Necháme dobře rozpustit a zastudena plníme do lahví.

MŮŽEME ZKUSIT I JINÝ POSTUP:Převaříme 2 litry vody a necháme je vychladnout. Zastřihneme stonky, květy důkladně vypereme ve studené vodě, zbavíme všech nečistot a necháme je okapat. Omyjeme citróny a nakrájíme je na plátky.Květy vložíme do čisté sklenice na zavařování, skleněné mísy či džbánu. Přidáme citróny, zalijeme vychladlou vodou, přikryjeme utěrkou a necháme stát 24 hodin v chladnější místnosti.Přecedíme přes cedník vyložený gázou nebo jemným plátýnkem. Ze zachycených květů vymačkáme všechnu tekutinu. Vsypeme cukr a kyselinu citronovou a mícháme do úplného rozpuštění cukru; trvá to asi 15 minut. Naplníme do vymytých a suchých lahví, zazátkujeme a skladujeme v ledničce.

Čerstvá šťáva vydrží 7–10 dní. Životnost můžem prodloužit zavařením při 70 °C nebo zmrazením. Takto vydrží celý rok. Hlavně děti ji milují.

7978 JÍDLO JAKO LÉKJÍDLO JAKO LÉK

KosmaticeRecept na tento pokrm z bezu spadá do staročeské

kuchyně. Kosmatici se přezdívá řízek chudých a jsou to

obalované a osmažené květy bezu. Jde o výborné sezónní

jídlo, které můžeme připravit naslano i nasladko.

120 g hladké mouky250 ml mléka2 vajíčkakvěty bezu černého i se stopkou250 ml slunečnicového olejesůlmed (na sladkou kosmatici)

Vše kromě květů a oleje smícháme a vyrobíme si těstíčko. Rozpálíme slunečnicový olej na pánvi (můžeme též použít fritovací hrnec), květy bezu vezmeme za stopku, ponoříme do těstíčka a přesuneme do rozpálené pánve s olejem. Pak nůžkami stopku odstřihneme. Smažíme z jedné strany dozlatova a otočíme. Jako přílohu servírujeme salát z čerstvé zeleniny.

Kosmatici můžeme udělat i nasladko. Stačí, když do těsta přidáme 2 lžíce medu. Pak postupujeme stejně a při servírování můžeme kosmatici medem ještě trochu pokapat.

PORCE PRO 4 OSOBY

DOBA PŘÍPRAVY 25 MINUT

Bezová šťáva Bezové šťávy se vyplatí připravit hodně – období zimy,

rým a chřipek je dlouhé. Bezinky rostou všude, ve městě

i na venkově, stačí svolat co nejvíce členů rodiny a přátel

a vydat se na voňavý výlet.

100 květů bezu černého6 l vody4 kg cukru16 citrónů

Oprané květy černého bezu necháme 24 hodin vylouhovat ve vodě. Poté přecedíme. Do scezeného výluhu přidáme šťávu z citrónů a cukr. Necháme dobře rozpustit a zastudena plníme do lahví.

MŮŽEME ZKUSIT I JINÝ POSTUP:Převaříme 2 litry vody a necháme je vychladnout. Zastřihneme stonky, květy důkladně vypereme ve studené vodě, zbavíme všech nečistot a necháme je okapat. Omyjeme citróny a nakrájíme je na plátky.Květy vložíme do čisté sklenice na zavařování, skleněné mísy či džbánu. Přidáme citróny, zalijeme vychladlou vodou, přikryjeme utěrkou a necháme stát 24 hodin v chladnější místnosti.Přecedíme přes cedník vyložený gázou nebo jemným plátýnkem. Ze zachycených květů vymačkáme všechnu tekutinu. Vsypeme cukr a kyselinu citronovou a mícháme do úplného rozpuštění cukru; trvá to asi 15 minut. Naplníme do vymytých a suchých lahví, zazátkujeme a skladujeme v ledničce.

Čerstvá šťáva vydrží 7–10 dní. Životnost můžem prodloužit zavařením při 70 °C nebo zmrazením. Takto vydrží celý rok. Hlavně děti ji milují.

83KOUZLO KVĚTŮ, LISTŮ A DOMÁCÍ KOSMETIKY

KOUZLO KVĚTŮ, LISTŮ A DOMÁCÍ KOSMETIKY

V této kapitole se načančáme, tedy budeme o sebe pečovat

zvnějšku. Vyrobíme si hezky doma vlastní parfém, tělové mléko,

mast z měsíčku a taky šampon z kopřiv pro naše manžílky.

A k jídlu budeme mít pouze květy.

83KOUZLO KVĚTŮ, LISTŮ A DOMÁCÍ KOSMETIKY

KOUZLO KVĚTŮ, LISTŮ A DOMÁCÍ KOSMETIKY

V této kapitole se načančáme, tedy budeme o sebe pečovat

zvnějšku. Vyrobíme si hezky doma vlastní parfém, tělové mléko,

mast z měsíčku a taky šampon z kopřiv pro naše manžílky.

A k jídlu budeme mít pouze květy.

141DOŽIVOTNÍ IMUNITA

Sušené rybízové plackyRybízové placky sklidily v pořadu Herbář jeden

z největších ohlasů. My už s nimi sklízíme vavříny

u našich dětí. Placky jsou kyselé a plné vitamínu C

a děti se po nich mohou utlouct. Na podzim je to

perfektní vitamínová clona proti nachlazení.

500 g rybízucukr dle chutijavorový sirup

Omytý rybíz, nejlépe i bez stopek, prolisujeme přes cedník. Tekutinu osladíme cukrem, ale ne příliš, protože sladit budeme ještě jednou na konci. Zároveň je dobré nechat plackám určitou přirozenou kyselost. Patra v sušičce vysteleme voskovaným papírem, nalijeme na ně rybízový protlak a rozetřeme ho do kruhů s cca 3mm tloušťkou. Dáme sušit na 12 hodin při 60 °C. Usušené placky sloupneme z papíru a potřeme javorovým sirupem. Zabalíme jako palačinku, prošpikujeme párátky a skladujeme ve sklenici na chladném místě.

Tip: Do sušených placek si můžete zpracovat jakékoliv letní ovoce. Co maminky a babičky kompotovaly, z toho se mohou udělat placky.

141DOŽIVOTNÍ IMUNITA

Sušené rybízové plackyRybízové placky sklidily v pořadu Herbář jeden

z největších ohlasů. My už s nimi sklízíme vavříny

u našich dětí. Placky jsou kyselé a plné vitamínu C

a děti se po nich mohou utlouct. Na podzim je to

perfektní vitamínová clona proti nachlazení.

500 g rybízucukr dle chutijavorový sirup

Omytý rybíz, nejlépe i bez stopek, prolisujeme přes cedník. Tekutinu osladíme cukrem, ale ne příliš, protože sladit budeme ještě jednou na konci. Zároveň je dobré nechat plackám určitou přirozenou kyselost. Patra v sušičce vysteleme voskovaným papírem, nalijeme na ně rybízový protlak a rozetřeme ho do kruhů s cca 3mm tloušťkou. Dáme sušit na 12 hodin při 60 °C. Usušené placky sloupneme z papíru a potřeme javorovým sirupem. Zabalíme jako palačinku, prošpikujeme párátky a skladujeme ve sklenici na chladném místě.

Tip: Do sušených placek si můžete zpracovat jakékoliv letní ovoce. Co maminky a babičky kompotovaly, z toho se mohou udělat placky.

Vařím

e pod

le He

rbář

eK

ateř

ina

Win

tero

vá

Lin

da

Ryb

ová

Moudrost našich babiček se vrací. Tato kniha

vám nabídne množství rad, receptů a tipů, jak

pracovat s bylinkami a jak je využít pro zdraví.

Generacemi ověřené recepty zvládne každý

– většina surovin roste na zahrádce nebo v pří-

rodě, bylinky jsou srozumitelně popsány a do-

plňkové ingredience dobře vysvětleny. Autorky

vám ukážou, jak vařit zdravě, ale zároveň jíst

chutně, bez zbytečné chemie, zkrátka tak, jak

se to dělávalo kdysi. Podle návodů z Herbáře

si zvládnete jednoduše vyrobit léčivé a imunitu

posilující přípravky i přírodní kosmetiku. Propo-

jení zdravého životního stylu a lidových mouder

ocení všichni, kteří chtějí dát své rodině to nej-

lepší, co příroda nabízí.

Vařímepodle

Herbáře

Kateřina Winterová Linda Rybová

200 RECEPTŮ A RAD PRO ZDRAVÍ A INSPIRACI

ISBN 978-80-7404-123-5