Úvod do psychologické

přípravy

PhDr. Eva Tomešová, Ph.D.eva.tomesova@etriatlon.cz

tomesova@ftvs.cuni.cz

www.sportpsy.cz

Obsah přednášky:1. Literatura k samostudiu2. Co to je sportovní psychologie a čím se

zabývá3. Co to je psychologická příprava a proč je

důležitá4. K čemu je sportovní psycholog5. Co to je tréma6. Konkrétní techniky (2. část)

Literatura: ATKINSON a kol. (2003) Psychologie SLEPIČKA, P., HOŠEK, V., HÁTLOVÁ, B.

Psychologie sportu SLEPIČKA, P. (1988) Psychologie

koučování VANĚK, M. (1980,1984) Psychologie

sportu SEILER, R., STOCK, A. (1996)

Psychotrénink ve sportu i v životě JANSA, P., DOVALIL, J. a kol. (2007)

Sportovní příprava

Literatura: WEINBERG, RS., GOULD, D. (2007)

Foundations of Sport and Exercise Psychology: Fourth edition.

HOGG J.M. (1995) Mental skills for swim coaches: a coaching text on the psychological aspects of competitive swimming

Psychologie sportu? Věda o chování a prožívání při pohybových

či sportovních činnostech.

Pro sportovní praxi = aplikovaná sportovní psychologieVyužívá teoretických poznatků vlastního základního výzkumu, různých psychologických oborů a sportovních věd pro vytváření praktických postupů zaměřených na zlepšení sportovního výkonu.

Konkrétně a něco navíc ve sportovní psychologii: snaha porozumět sportovcům a

sportujícím či cvičícím snaha porozumět působení sportovního

prostředí studium skupinových procesů ve sportu metody zlepšování výkonnosti zlepšování zdraví a well-beingu pomocí

sportu a cvičení podpora psychického růstu a rozvoje

osobnosti

Psychologická příprava - motto:

Psychologické dovednosti se LZE naučit, JE MOŽNÉ je TRÉNOVAT, stejně jako dovednosti fyzické.

Proč je psychologická příprava důležitá? Všichni jsme zažili, že lze prohrát

nebo dělat chyby „kvůli hlavě.“ Výkon je vždy výsledkem souhry

fyzických A psychologických faktorů

Jak trenéři vidí podíl psychologických faktorů na výkonu v různých sportech???

Proč není psychologická příprava využívána? Nedostatek informací, znalostí,

dovedností

Psychologické dovednosti jsou vnímány jako vrozené a nenaučitelné

Nedostatek času

Mýty ohledně psychologické přípravy: Je jenom pro „problémové“ sportovce

Je záležitostí vrcholového sportu

Poskytuje rychlé řešení „problému“

Je neúčinná

Základ psychologické přípravy Výzkum vrcholových sportovců

Úspěšní sportovci jsou charakterističtí lepší schopností koncentrace vyšší sebedůvěrou nižší úzkostí pozitivním a na úkol zaměřeným myšlením pozitivní imaginací a představami úspěchu odhodlaným úsilím plánováním cílů

Zkušenosti trenérů a sportovců

Základní psychologické dovednosti na jejichž rozvoji pracujeme v psychologické přípravě

sebepoznání (sportovec, člověk) vnitřní řeč koncentrace relaxace plánování cílů imaginace

3 fáze psychologické přípravy1. Vzdělávací: proč je PP důležitá

2. Individuální zhodnocení potřeb, výběr a nácvik konkrétních technik

3. Praktická

Kdy zařazovat PP? Začít v přechodném nebo přípravném období Půl roku až rok systematické práce než budou

dovednosti integrovány do výkonu 10-15 min 3-5 krát týdně v závislosti na tom,

co se učíte (začátek nebo konec tréninkové jednotky)

Lze zadávat domácí úkoly Je třeba neustálá supervize PP je součástí sportovní přípravy po celou

kariéru!

Jak hodnotit účinnost PP? Rozhovory, dotazníky (psycholog?) –

subjektivní zhodnocení sportovce

Objektivní data

SPORTOVNÍ PSYCHOLOG? Konzultant trenéra Základní a speciální psychodiagnostika Vzdělávání a skupinová práce Sportovec s problémy Sportovec, který chce na sobě pracovat

nad rámec normy Koučování (!) trenéra

10-11ti-leté děti„k úspěchu nestačí jen fyzická dřina“

1. Sebepoznání – zpětná vazba, mluvit o trémě

2. Plánování cílů – před tréninkem3. Relaxace - dech4. Vnitřní řeč, Imaginace – ptát se5. Koncentrace pozornosti - pokyny

13-14ti-leté děti Učit základní dovednosti:

1. Sebepoznání (tréninkový denník, profilování výkonu)

2. Plánování cílů (dovednostní, výkonové, postojové, chování)

3. Relaxace (dechová cvičení)4. Simulace závodů v tréninku, předzávodní

příprava (důraz na koncentraci)5. Imaginaci

Nejběžnější zakázka… i když jen jeden z cílů psychologické přípravy…

zvládání předstartovních stavů … trémy

cvičení „Moje tréma“

Úzkost a aktivace aktivace – nespecifická reakce na zátěž

úzkost – negativní interpretace !!! aktivace

Co to je soutěžní (závodní) úzkost?4 složky: KOGNITIVNÍ (OBAVY, NEGATIVNÍ A

RUŠIVÉ MYŠLENKY, ZTRÁTA KONCENTRACE…)

SOMATICKÉ (ZVÝŠENÍ TF,TK, BOLESTI, TŘAS, NUCENÍ NA ZÁCHOD, NAUSEA…)

BEHAVIORÁLNÍ (VÝRAZ VE TVÁŘI, ZMĚNA KOMUNIKACE, NEKLID, NEEFEKTIVNÍ POHYBY)

SEBEDŮVĚRA (ZMĚNY)

Příčiny soutěžní úzkosti: Kognitivní úzkost a sebedůvěra:

očekávání úspěchu nebo neúspěchu vnímání vlastních i soupeřových

schopností… vrozené predispozice, perfekcionismus…

Somatická úzkost: podmíněné odpovědi na podněty (šatna,

rozcvičování)

Existují individuální rozdíly!

Časový průběh úzkosti: méně zkušený a méně úspěšní hráči:

rovnoměrný nárůst úzkosti těsně před a během výkonu

zkušení: nárůst podobný, ale přímo před a během výkonu dochází k poklesu

těsně před výkonem narůstá hlavně somatická úzkost

Kognitivní intruze = negativní myšlenky Frekvence:

mírný nárůst během předzávodní epizody, poslední 2 hodiny prudký nárůst cca od 6 do 83% času

Směr:1. anticipační vzrušení x známka budoucího selhání2. relaxovaná připravenost x nechuť, usínání

Teorie vysvětlující vztah mezi soutěžní úzkostí a výkonem:

Haninova zóna optimálního fungování Definoval „optimální stavovou úzkost“ jako

stupeň závodní stavové úzkosti spojené s optimálním výkonem

pozorování výkonu sportovce v soutěži retrospektivní přístup

Multidimenzionální přístup: studuje vztah mezi výkonem a

specifickými komponentami závodní stavové úzkosti:

Kognitivní úzkost má ve vztahu k výkonu negativně lineární trend

Mezi somatickou úzkostí a výkonem byl nalezen vztah odpovídající obrácené U-křivce

Mezi sebedůvěrou a výkonem existuje pozitivní lineární vztah.

Hypotéza „přeanalyzování“ zvýšená hladina úzkosti – zvýšená

tendence kontrolovat pohyb narušení automatických stereotypů

Shrnutí: při regulaci úzkosti je třeba pracovat

individuálně! důležitá je interpretace aktivace!!! vyšší kognitivní úzkost nemusí nutně

zhoršovat výkon – u někoho i naopak! u některých jedinců může být účinnější

technikou kognitivní restrukturalizace než relaxační cvičení!

Regulace soutěžní úzkosti:

kognitivní restrukturalizace = práce s vnitřní řečí

nácvik relaxace rituály – koncentrace procesní cíle

Techniky psychologické

přípravy

1. Sebepoznání Zaměřit se společně se sportovcem na

jeho myšlenky, pocity a chování před, během a po perfektním závodě a nepovedeném závodě – propadáku.

Vedení tréninkového deníku!

Profilování výkonu

Sebedůvěra

víra ve svou schopnost úspěšně se vyrovnat se současnou situací (tady a teď)

… víra v úspěch

x sebenaplňující se proroctví

Výhody sebedůvěry pozitivní emoce koncentrace cíle úsilí herní (soutěžní) strategie schopnost zvrátit negativní vývoj

Optimální sebedůvěra? nedostatek – pochyby

úzkost narušení koncentrace nerozhodnost zaměření pozornosti na nedostatky místo na silné

stránky často se týká jediné dovednosti a přenáší se na ostatní! dáváme ji soupeři

nadměrná sebedůvěra – i když na to nemám nemusím se snažit někdy hraná – zastírá pochybnosti

Vliv očekávání na výkon osobní očekávání úspěchu – úspěch očekávání trenéra – ovlivnění interakcí

problém nastává, pokud jsou příliš nízká nebo vysoká

více času a instrukcí přeceňovaným méně kvalitní instrukce podceňovaným více chvály přeceňovaným

ovlivňuje chování to potvrzuje trenérova očekávání

Zdroje sebedůvěry v činnosti – self-efficacy úspěšné výkony v minulosti příklad přesvědčování, verbální povzbuzení interpretace zvýšené aktivace pozitivně

(na jako strach)

Budování sebedůvěry úspěch sebevědomě jednat sebevědomě myslet imaginace trénink příprava

2. Vnitřní řeč - samomluva

utváříme sami sebe utváříme své postoje hodnotíme své

schopnosti sebeinstrukce

vnitřní řeč

emoce

chování

Sebenaplňující se proroctví vyvolání úzkosti, deprese a

sebepodceňování

ztráta koncentrace (zaměření jinam), přeanalyzování, desautomatizace

Na co myslí „vítěz?“BĚHEM VÝKONU

jednoduché sebeinstrukce

absence hodnotících myšlenek

OBECNĚ

neshazuje sám sebe, pokud se mu nedaří

Sebeinstrukce – využití vnitřní řeči zvýšení koncentrace, zaměření pozornosti

na klíčový moment techniky vymyslet sami „nepřeanalyzovat se“ formulované pozitivně vyzkoušet v tréninku

Jak s vnitřní řečí pracovat uvědomit si ji (příčina?) – tréninkový

denník, video… pokud je nevhodná:

stop technika přerámování

rozhodnout se a nevzdávat to… nečekat, že to půjde snadno…

3. Plánování cílů – jak funguje nejpřímější motivační strategie zaměřuje pozornost zvyšuje úsilí představuje závazek umožňuje rozčlenit velký problém do

postupných kroků zvyšuje sebevědomí

Obecné zaměření cílů na proces (na mistrovství, na úkol)

vlastní standard učení se kontrola

na výsledek (závodní orientace, ego-orientace) motivace výhrou popř. vyhnutím se prohře zaměření na nekontrolovatelné faktory

Plánování cílů Písemně nebo graficky: vlastní formuláře

vkládané do tréninkových deníků

Dlouhodobé vysněné cíle Dlouhodobé realistické cíle (60%) Výkonnostní cíle Technické cíle Postojové cíle Cíle zaměřené na kontrolu chování

SVDMO!

Briefing: před soutěží cíle výkonnostní ale hlavně procesní cíle 2-3 týdny před: zklamaná očekávání,

katastrofy

Debriefing: po soutěži s časovým odstupem co se povedlo chyby: zaměřit se na chyby, ne na

osobnost (ty vždycky, ty jsi…), sdělit, co příště jinak, jak změníme trénink, plán…

kritika: sendvič (pochvala, chyba konstruktivně, kompliment)

4. Relaxace Uvědomění si vlastního dýchání Brániční dýchání Energetizace dýcháním

Jacobsonova progresivní relaxace Bensonova relaxační odpověď

5. Koncentracea) zaměření pozornosti na relevantní klíče v

okolíb) udržení tohoto zaměření

Principy efektivní koncentrace1. Koncentrace vyžaduje úsilí a přípravu.2. Zkušení sportovci dokáží rozdělit pozornost mezi několik

činností (obzvlášť pokud jsou některé z nich zautomatizované), vědomě se však lze v jednom okamžiku soustředit pouze na jednu myšlenku.

3. Sportovec se „soustředí,“ pokud se zaměří na akce, které jsou specifické a relevantní a jsou pod jeho kontrolou.

4. Sportovec „ztrácí koncentraci“ pokud se zaměří na irelevantní nebo nekontrolovatelné podněty.

5. Emoce narušují koncentraci, například úzkost zaplňuje kapacitu pracovní paměti negativními myšlenkami a vede sportovce k nadměrnému sledování vlastního výkonu, přeanalyzování techniky, ztrátě tempa a chybě.

Techniky práce s koncentrací Příprava předstartovního „rituálu“

předsoutěžní před výkonem po chybě

Zraková kontrola

Klíčová slova při nácviku techniky

6. Imaginace zážitek pohybu nebo situace, vytvořený

nebo znovuvytvořený v mysli člověka bez přítomnosti aktuálního pohybu nebo situace, obyčejně zahrnující všech pět smyslů (pokud je to možné) a emoce spojené s představovanou situací

Použití imaginace ve sportu učení a nácvik dovedností!!!

plánování a nácvik taktiky detekce a náprava chyb kontrola emoční odpovědi budování sebedůvěry ... zrychlené hojení zranění

Změňte jednu věc!

Děkuji vám za pozornost!

eva.tomesova@etriatlon.cz