Školní časopis gymnázia Komenského Havířov

Číslo: 6Ročník: 2

Únor 2012

Mrazy udeřilyJe nám ve škole zima?

2 Komár Úvodní slovo

EditorialVážení a milí čtenáři,doputovalo k vám další číslo Komára a možná jste si všimli, že má o něco méně stran, než jste byli za posledního půl roku zvyklí. Je to skutečně tak, nejedná se ale o dlouhodobou změnu, příští číslo očekávajte opět na dvaceti stranách, pouze nyní jsme byli donuceni nedostatkem kvalitního mate-riálu číslo zkrátit. S tímto také souvisí naše výzva pro všechny akční jedince na naší škole, kteří se ještě neodvážili ozvat a měli by chuť přidat se do našeho redakčního týmu, protože je stále nároč-nější připravovat každý měsíc dvacet kvalitních stran čtení v šesti, resp. pěti lidech. To je ode mne dnes vše.

Příjemné čtení vám přeje Martin Vérteši

Časopis Komár – Školní časopis gymnázia Komenského v Havířově, měsíčníkČÍSLO: 6, ročník: 2., únor 2012. VYŠLO: 13.2.2012.

Šéfredaktor: Martin Vérteši. Redakce: Roman Kula, Jakub Svoboda, Petr Lukašík, Karolína Andraková, Veronika Fišerová. Grafika a sazba: Martin Vérteši. Foto na titulní straně: Hana BouchalováRedakce není zodpovědná za tiskové chyby. Náklad: 90 ks. Cena: 10 Kč. Web: www.casopiskomar.wz.cz.Email: casopiskomar@seznam.czPodporují nás:

Mozaika zpráv25. ledna 2012 se usku-tečnilo regionální kolo soutěže v komunikaci - Mladý Demosthenes. Ka-teřina Ožanová z tercie obsadila 3. místo, Jakub

Petronec (2.A) a Pavel Glos (3.B) byli první. Oba chlapci postupují do krajského kola. U vchodu do školy byl v lednu instalován nový nápis „Gymnázium Komenského“, který nahradil plastovou ceduli, která zde byla doposud neši-kovně připevněna.Od 1. února 2012 se rozšířil učitelský sbor naší školy o paní profesorku Pufferovou, která učí chemii. Naopak odešel do penze prof. Köhler.

35678

10

Rozhovor: Aleš Chupáč

Komu co patří?

Je nám ve škole zima?

Křížovka

Plakát: Eva Dočkalová

Jsme čtvrté nejlepší gymnázium

1112131415

Pozdravy z Avignonu

Co nás baví, co nás zajímá

Rozhovor s Jakubem Jake Hladíkem

Povídka na pokračování

Kam po maturitě?

Obsah čísla:

16 Sportovní koutek

3KomárRozhovor

Aleš ChupáčV současnosti jsem odborník na poníky

Profesor Chupáč učí na naší škole od roku 2010 chemii a letos je třídním profesorem 1.A. Co zajímavého nám na sebe prozradil?

Kde všude jste studoval?Základní školu jsem navštěvoval v Ostravě – Výškovicích, kde už je dnes bohužel (nebo možná bohu-dík) Fakulta bezpečnostního inže-nýrství VŠB, takže moje základní škola již neexistuje. Poté jsem vystudoval Střední průmyslovou školu chemickou akademika Hey-rovského v Ostravě – Zábřehu, no a vzhledem k tomu, že jsem se chemii vždycky chtěl věnovat, tak jsem poté šel na Přírodovědec-

kou fakultu Ostravské univerzity v Ostravě, kde jsem studoval učitel-ství pro střední školy v aprobaci chemie - biologie.

Chemievás tedyvždybavila,účastnil jste nějakých olympiádčisoutěží?Účastnil jsem se olympiád, ale přiznám se, že jsem nebyl ten, který by byl na nejvyšších mís-tech, to ne. Ale chemie mě bavila odjakživa.

Kdyjsteserozhodl,žechemiibudeteučit?To je celkem jednoduché, proto-že já jsem chtěl učit vždycky. Už někdy od druhé třídy základní školy jsem nechtěl být ničím ji-ným, akorát se obměnila skladba předmětů, které jsem chtěl učit. Vzhledem k tomu, že jsem se k chemii dostal poměrně brzy, tak to bylo asi od šesté třídy.

Učiljsteinajinýchškolách?Učil jsem, jako externista, v době studia na VŠ na Základní škole Os-trčilova v Ostravě (na což velmi rád vzpomínám). Po absolvování univerzity jsem začal učit na Zá-kladní škole v Šenově a od roku 2010 učím zde.

Sídliljsteivjinýchkabinetech?Ano, za tu krátkou dobu jsem byl i jinde, a to v kabinetě, kde mo-mentálně sedí paní Molnárová.

Vím,žejsteautorempracov-ního sešitu do chemie, co vásvedlokjehovytvoření?Bylo to z toho důvodu, že na Zá-kladní škole v Šenově, kde jsem učil, jsem nechtěl neustále pro žáky kopírovat mnoho a mnoho materiálů, protože jsem vytvářel různé pracovní úlohy, abych jim mj. nějakým zajímavým způso-bem přiblížil chemii. Snažil jsem se tedy vytvořit takový soubor učebních úloh z chemie, který by žáci mohli používat delší dobu, aniž by to měli v nějakém „salá-tovém“ vydání a museli si je lepit do sešitu.

Jak se vám podařilo docílitjehovydání?

4 Komár Rozhovor

Vydání jakýchkoliv takových učeb-ních textů nebo pracovních sešitů je u nás v republice velice pro-blematické, zvlášť pokud nemá-te známosti, několik titulů, nebo nejste tak dobře známý. Nicméně, našel jsem takové malinké a veli-ce šikovné nakladatelství v Brně, které bylo ochotno jej vydat, ov-šem za podmínky, že celý náklad je pouze v mé finanční režii. Vydá-ní takového sešitu je takřka pro-dělečné, určitě z toho není žádný výdělek, jak by si někteří mohli myslet.

Jaký byl náklad pracovníhosešitu?Vzhledem k tomu, že jsem se snažil ten pracovní sešit neustále upravovat, aby tam nebyly chyby, a snažil jsem se přidávat úlohy, tak jsem to vydal několikrát, asi třikrát, a vždycky to byla otázka sto – dvě stě sešitů.

Máte v plánu nějakou dalšípublikačníčinnost?Přiznám se, že těch publikací už

pár mám, zabývám se vzdělává-ním v chemii v Praze na Karlově univerzitě, některé vyšly třeba v Litvě, Lotyšsku nebo Polsku.

V současnosti jste třídní1.A,jaksevámtojeví?Jsem moc rád, že mám zrovna prváky, protože je to dobrá a sna-živá třída, všichni jsou šikovní a spolehliví, mám je rád. Jakéjsouvašedalšízájmy?Můj největší koníček, kromě prá-ce, kterou mám skutečně jako koníček, je moje rodina, protože mám pětiletou dceru, takže se snažím ve svých volných chvílích věnovat asi nejvíce jí. Dříve jsem míval koníčky jako volejbal, pla-vání nebo odborná četba, na to už ale nezbývá čas. Jinak k mým dalším koníčkům patří divadlo či kino.

Jakájevašeoblíbenáčinnosttřebaovíkendu?Pokud to čas dovolí, tak jedeme s malou někam na výlet. Často spo-

lu také hrajeme různé hry, letos pod stromečkem našla Dostihy a sázky junior, takže v současné době jsem odborníkem na poní-ky. Prostě spolu trávíme co nejví-ce času. Mátenějakédomácímazlíčky?Máme dva mazlíčky, jedním je naše exotická kočička, a pak máme psa, vlčáka Sandyho.

Jaký jevášnázornasoučas-noupodobunovýchmaturit?Myslím si, že podoba maturit, tak jak je nastavena, není konci-pována moc dobře. Myslím si, že přípravy, které realizaci nové ma-turity předcházely, nebyly až tak dobře promyšlené. Je tam spous-ta nedostatků, které je nutné ře-šit ještě před tím, než by vůbec měly být v reálu provedeny.

Cosimyslíteozájmuochemiiajejíúrovninanašíškole?Myslím si, že zájem o chemii u nás na škole je, a určitě si myslím, že naše škola, co se týče chemie, je na slušné úrovni. Každý rok ote-víráme semináře z chemie jak ve třetím, tak ve čtvrtém ročníku, a je tam poměrně dost studentů, čili zájem tady určitě je. Tento zájem většinou vyplývá ze snahy

Profesor Chupáč se svou dcerou Kristýnou.

Na dovolené v Egyptě.

5KomárRozhovor

našich maturantů studovat me-dicínu, kde samozřejmě chemii potřebují.

TakéjstespoluorganizátorakceChemienahradě,jakjstesektomudostal?Organizaci této akce jsem svým způsobem převzal po profesor-

ce Grabovské, která vždycky tu akci organizovala přede mnou. Také díky některým známým na fakultě, kteří tuto akci připravují a zaštiťují. Tito nám každoročně nabízejí spolupráci a vzhledem k tomu, že je to zajímavá akce a máme šikovné studenty, kteří rádi předvedou, co umí, tak se vždyc-

ky rádi zapojíme.

Mátenějakésnydobudoucna?Určitě takové základní věci, jako mít zdravou rodinu, potom také rád cestuji, čím dále, tím lépe.

Na jakých zajímavých mís-techjsteužbylakambysteseješ-těchtělpodívat?Můj velký sen je Nový Zéland. Místa, která se mi hodně líbila, jsou třeba egyptské pyramidy nebo sfinga v Gíze, ale i Starý Bar v Černé Hoře.

Jakým způsobem nejradšicestujete?Zásadně letadlem. Protože vět-šinou cestujeme s rodinou, tak využíváme cestovních kanceláří, eventuelně se do zahraničí do-staneme díky známým, které tam máme.

Chcete něco vzkázat našimčtenářům?Všem bych chtěl do začínajícího roku popřát hodně zdraví, což je to nejdůležitější, hodně pohody, svým kolegům hodně optimismu ve své práci a studentům mnoho studijních úspěchů.

PtalseMartinVérteši,fotoarchivA.Chupáčeaautor

P. Chupáč s profesorem Wichterlem na konferenci.

Jak se můžete dočíst na straně 10, jsme jedno z nejlepších gymnázií v kraji. Bohužel, ani to nestačí k tomu, aby škola měla k dispozici dostatečné zázemí. Jak se nám podařilo zjistit, pouze budova samotné naší školy je v majetku Moravskoslezského kraje a naše gymnázium ji má ve správě. To, že jídelna a hřiště patří ZŠ Gorkého, je asi všeobecně zná-mo, ovšem základce, resp. městu patří i veškeré pozemky před a kolem naší školy. Ano, dokonce i pozemek za naší školou, který už se ZŠ nemá v podstatě nic společ-

ného, je v její správě. Stejně tak naší škole nepatří tělocvična a ani přilehlý kabinet, proto zde nebyla vyměněna okna. V nedávné době proběhly stavební úpravy na parcele ve-dle naší školy, která sousedí s ulicí U Stromovky, a byly zde vy-budovány jakési záhony. Zjistili jsme, že tento pozemek má pod svou správou rovněž ZŠ Gorkého a jeho účel je specifikován jako „Zemědělský půdní fond“. Jaké využití má mít, to se nám zatím zjistit nepodařilo. Aktuální situace rozhodně

není ideálním stavem, protože s sebou přináší množství problé-mů a nesnází. Jak už jsem zmí-nil, nemohla škola investovat do výměny oken, která jí nepatří. Stejně tak není možné žádným významným způsobem rekon-struovat tělocvičnu, která už by to potřebovala. Ptám se, jestli skutečně ne-existuje nějaký způsob, jak se s městem, potažmo základní ško-lou domluvit a převzít/odkoupit zmíněné části majetku, aby se s nimi mohlo začít něco dělat.

(mv)

Komu co patří?

6 Komár O škole

Je nám ve škole zima?V souvislosti s nynější povětrnost-ní situací a všeobecně panujícími mrazy jsem se rozhodl prakticky otestovat tepelný komfort, který nám škola poskytuje. 2. února kolem osmé hodi-ny ráno jsem provedl za pomoci domácího teploměru, určeného k měření venkovní a vnitřní tep-loty, měření na několika místech ve škole. Výsledky sice nelze po-važovat za extrémně přesné a ani nelze předpokládat, že stejná teplota panuje ve škole neustále, zajímavé jsou ale určitě. První místo mého měření byla šatna. Zde jsem žádné zá-vratné teplo ani neočekával a vzhledem k tomu, že tady studen-ti tráví poměrně málo času, nebu-de nás naměřená teplota 12° C asi ani moc zajímat. Přibližně stejnou teplotu, asi 17,8° C, jsem naměřil na chodbě v přízemí a v prvním patře. V daný okamžik byla venkovní teplota ihned za okenicí -15,8° C, inves-tice do plastových oken se tedy prokazuje jako účelná a žádoucí. Teplota na chodbě v druhém patře už byla pouze 15,4° C a na chodbě před učebnou společen-ských věd (tedy v půdní vestavbě) jen 14,1° C. Poslední měření jsem prove-dl v naší třídě ve druhém patře a nikoliv překvapivě zde byla teplo-ta nejvyšší, 18,8° C.

Konkrétní hodnoty tedy k dispozici máme, jak ale seznat, jestli je ve škole zima či nikoliv, když vnímání tepla a zimy je dost subjektivní záležitost? Nezbývá, než věřit zákonům, které myslí na všechno.

Vyhláška o mikroklimatických po-žadavcích ukládá zajistit v denních místnostech, učebnách a dalších místnostech určených k trvalému pobytu minimální teplotu vzdu-chu 20 - 22° C. (Je - li tedy mini-mální teplota 20 nebo 22 stupňů není jasné). Každopádně teplota ve třídě ještě má určitou rezervu. Co se týče chodeb, není zcela

jasné, jestli jde o místo dlouhodo-bého nebo krátkodobého pobytu, pokud připustíme druhou mož-nost, je teplotní minimum stano-veno na 18° C. Ve vyšších patrech je tedy teplota dosti nízká. (Na půdě mohou být příčinou dřevě-

ná okna). Nakonec je třeba konstato-vat, že dodržení norem je ekono-micky dost náročné, na druhou stranu ale nelze chodit do vyučo-vání nabalený do pěti vrstev oble-čení a s kulichem na hlavě.

MartinVérteši

Šatny

1. patro

Přízemí

2. patro

Půdní vestavba

12°C

17,8°C

17,8°C

15,4°C

14,1°C

-15,8°C

Na Jesenicku řádí děda MrázMísto hladové lesní zvěře vyfotili v noci na dnešek mladí ochránci přírody dědu Mráze! Na jeden z krmelců v Jeseníkách nainstalo-vali speciální fotoaparát, jehož spoušť se aktivuje pomocí termo-čidla. Ráno pak s hrůzou zjistili, že místo jelenů a srn sem chodí lízat sůl sám děda Mráz. Jak nám potvrdili pracovníci cizinecké po-

licie, tento mýty opředený senior pobývá na našem území ilegálně a není vyloučeno, že po vzoru manžela bývalé ukrajinské premi-érky Tymošenkové u nás požádá o politický azyl. Pravděpodobně je to on, kdo stojí za prudkým ochla-zením v celé Evropě. Myslivci ho tu nevidí rádi. „Je to škodná. Ohryzává kůru z mla-

dých stromků,“ stěžuje si Vilém Zaháňka, jeden z nimrodů, který v posledních dnech nestačí dopl-ňovat do krmelců seno a sůl. „S hladem ztrácí svou přirozenou plachost. Někdy se odváží i k lid-ským příbytkům. Rabuje v kon-tejnerech a v psích boudách, dáví slepice a králíky,“ vysvětluje mys-livec. (int.)

7KomárKřížovka

Řešení křížovky z minulého čísla: Všechno lze uvést do chodu, když si s tím hrajete dost dlouho.

VÁNOČNÍ RYBA

ŽLUTO-HNĚDÁ

BARVIVA

5. ČÁST TAJENKY KRMIT NENAFOU-

KATLATINSKÝ POZDRAV

VÝBUŠNÁ STŘELA

ODTÁTI NA POVRCHU

SNĚHOVÝ PŘÍVAL

VOLÁNÍ TROSEČ-

NÍKA

DŘ. NA-KLADATEL

4. ČÁST TAJENKY

INIC. FOT-BALISTY

PANENKY

POTÁČ ZCELA OPILÝ

LUŠTĚNI-NA

CIZÍ POLNÍ MÍRY

MUZIKÁL S MADONNOU

SVAZEK ROŠTÍ

PLANETKASLOVEN-

SKY JINAM

3. ČÁST TAJENKY O I

OSLOVO-VAT 3. OS.

JEDNOTNÉ-HO ČÍSLA

GRAFICKÁ TECHNIKA

MYTOLOG. KRASAVEC

ZÁJMENO OSOBNÍ

EGYPT. BŮH SLUNCE

SVATEBNÍ KVĚTINA

POKOLENÍ

DRUHÁ TRÁVA

KAMARÁD-KA FÍKA

SLOVEN-SKY JINAK

ZKR. TELE-VIZNÍCH NOVIN

PRANICEZÁCHVAT

ZUŘIVOSTI

EDEN

AROMATIC-KÁ BYLINA

MALÝ ARAM

MALÁ PARUKA

VODÁCKÝ POZDRAV

OPOTŘE-BOVAT JÍZDOU

ZNAČKA NÁPOJŮ

DĚDIČ. ZÁ-KLAD GENU

ZNAČKA MILIAMPÉR TRNOVNÍK

ČASOVÝ ÚDAJ

KONČETINAZAŘÍZENÍ K VYTÁPĚNÍ

SLIT. FE+ALSPOJE

VZNIKLÉ SVAŘOV.

DVORANA

PROTI-KLAD

PALIVOODDĚLENÍ V NEMOC-

NICI

CHEM. ZN. STŘÍBRAPOBÍDKA

MOŘSKÉ SKALISKOHÝKAVEC

LYSÉ

SPISOVÁ ZNAČKA

INDONÉSKÝ OSTROV

EVROPSKÁ ÚSTAVA

POTŘEBY RYBÁŘŮ PIŠTĚT VYDAVA-

TEL

PŘIBLIŽNĚJEHLIČNAN NADÁNÍ

6. ČÁST TAJENKY

HÁJOVÁ ROSTLINA

LOTOSOVÁKDO RADÍ

SPZ KLATOV

CHEM. ZN. HLINÍKU

ZN. ŽEHLIČEK

EVROPAN-KY

ESPERANT-SKY NĚČÍ

UTRATIT ZA ALKOHOL

HYBNÉ ÚSTROJÍ ARNIKY

ST. JEDNOTKA VÝKONU

KMENY RUSKÉ PO-ČÍTADLO

CHEM. ZN. PLATINY SOCHAŘ

(KAREL)2. ČÁST TAJENKYSTAROVĚ-

KÉ MĚSTOSOKOLSKÁ SLAVNOST STŘEVÍC

VÍTEZNÝ POKŘIK

CIZÍ MUŽ. JMÉNO

SLITINA CU+SN

NEDOPA-LEK

STOŽÁR VI-SUT. MOSTU

HLASITĚ PROHLÁSIT

SLOVENSKY POHŘEB

OBCHOD S MÓD. OBLEČ.

SVAZEK OBILÍ

OBEC U N. BORU

OBYTNÉ JEDNOTKY

POVEL VOZKY

CHŮVA SPORTOV-NÍ ZÁPASY

MOŘSKÁ RYBA

JÍST RANNÍ JÍDLO

KŘÍŽEN. OSLA A KOBYLY ZÁBAVA

CITOSLOVCE ZATROUBNÍ OTEC OTCE

VRSTVA LAKU

UKAZOVACÍ ZÁJMENO

JM. ZPĚV. MARTINA

MOJE OSOBA

TESLOVY INICIÁLY

ZÁJMENO 1. ČÁST TAJENKY N Í

DĚTSKÝ POZDRAV

AKÁTOVÝ STROMEK

ZN. VIDEO-KAZET

Nápověda:ALIT, DEAN, IES, ISARA, PIHEL.

Eva

Doč

kalo

vá

Foto

: Han

a Bo

ucha

lová

10 Komár Zprávy

Jsme čtvrté nejlepší gymnázium v krajiMinisterstvo školství se rozhod-lo rozdělit finanční prostředky středním školám podle toho, jak jsou jejich žáci úspěšní v soutě-žích a kde tedy budou finance nejlépe zužitkovány. Vyhlásilo proto program Excelence střed-ních škol 2011, do jehož pilot-ního ročníku se přihlásilo 291 středních škol. Hodnocení se zakládalo na dosažených výsledcích v patnác-ti vybraných soutěžích a olym-piádách, konkrétně to byly: ma-tematická olympiáda, fyzikální olympiáda, astronomická olym-piáda, biologická olympiáda, chemická olympiáda, zeměpisná olympiáda, olympiáda v českém jazyce, turnaj mladých fyziků, soutěž v programování, celo-státní matematická soutěž žáků

SOŠ a SOU, němčina pro bystré hlavy, české hlavičky, středo-školská odborná činnost (zahr-nuje 18 vybraných oborů), sou-těže v cizích jazycích (6 jazyků) a soutěž v grafických předmětech. Ve výsledné tabulce střed-ních škol Moravskoslezského kraje pak naše škola figuruje na šestém místě, z gymnázií pak na čtvrtém. Díky tomu nám byla přidělena finanční částka 102 360 kč, která má sloužit k finančnímu ocenění pedagogů, kteří se podílí na kvalitním vzdě-lávávní talentovaných studentů. Z havířovských škol nás před-běhla pouze SPŠ Elektrotechnic-ká na ul. Makarenkova. Na školy po celé republice poputuje z tohoto programu dvacet milionů, v našem kraji

jsou to necelé dva miliony. Bo-dově se přitom hodnotily vý-sledky studentů v krajských, ústředních a mezinárodních ko-lech. Je tedy nabíledni, že naši studenti se drží silně nad prů-měrem. Nejlepší školou v našem kra-ji je Mendelovo Gymnázium v Opavě.

MartinVérteši

Pozvánka na školní ples

11KomárZe zahraničí

Pozdravy z Avignonu

Tento měsíc to bylo kvůli matu-ritě, tzv. Bílé maturitě. Jedná se o přípravnou maturitní zkoušku, kterou budu v březnu skládat ze všech předmětů. Teď v lednu to byla francouzská literatura. Ve Francii studenti skládají maturitu ze všech předmětů na konci škol-ního roku, kdy je jim osmnáct let (U nás je to o rok později. Ve Francii není oktáva!). A protože je těch předmětů docela dost, vyčlenily se dva, francouzská li-teratura a dějepis, ze kterých se maturuje o rok dříve (tedy v mém ročníku). Jak jsem již říkal, oficiální maturita proběhne na konci školního roku. Ovšem během každého ročníku již od seconde (od kvinty) se žáci trénují sklá-dáním přípravné maturity, tzv. Bílé maturity ze všech předmě-tů. Je to sice cvičné, nicméně známky se počítají a mají do-konce větší váhu. Vrátím se tedy k maturitě z literatury. Byla to pouze pí-semná zkouška, která trvala čtyři hodiny. První čast je, jak já tomu říkám, „otázka na tělo - question sur corpus”. Dostanete zhruba čtyři úryvky z literatury a podle nich máte odpovědět na danou otázku. Tak např.: naše téma bylo divadlo a otázka byla: „Vysvětlete funkce didaskalií v následujících tex-tech”. Musíte si to tedy přečíst, vysvětlit nejdřiv pojem didaska-lie a pak přijít na ty funkce. Dále máte na výběr ze tří možností co psát: tzv. disertační práce, na kterou musíte mít dost znalostí a texty slouží jako opora vaším argumentům, dále může-te komentovat jeden z úryvků a nebo napsat slohovou práci na

předložené tema. Obtížnost: disertačka, komen-tář a slohovka. Já si vzal komen-tář. Zatím nemám výsledky, ale soudě podle ostatních žáků (dě-lala to celá škola), kteří mají tak šest nebo sedm bodů z dvaceti, asi moc slavně nedopadnu... V lednu jsem rovněž skládal zkoušku z TPE. TPE je předmět, který u nás neexistuje. Je to předmět, který je pouze v mém ročníku a trvá od září až do led-na, přičemž v lednu je zakončen

ústní zkouškou. Měli jsme ho dvě hodiny týdně. Základem je práce ve skupince. V září se celá třída rozdělila na skupinky po dvou, tří nebo čtyřech. Každá skupinka si zvolila svou problematiku a cílem pětiměsíční práce bylo shromáž-dění a sepsání informací na tu danou problematiku. A celý kolo-toč je zakončen ústní zkouškou, která trvá zhruba 20 - 30 minut (záleží to na velikosti skupinky). Vede ji dvoučlenná komise slo-žená z učitelského sboru. Samo-

zřejmě komisí je více. Jsou zvlášť komise pro přírodovědní, lite-rární a ekonomickou větev, aby se nestalo, že profesor literatury zkouší biologii. Našim tématem byla magne-tická rezonance. Byl jsem v ta-kové méně pracovité skupince. V podstatě jsem práci udělal já. Ústní zkouška proběhla tento tý-den. Předminulý týden jsme mu-seli odevzdat napsanou práci na naše téma (problematiku). Dle mého názoru zkouška proběhla

dobře. Známku dostaneme ale až na konci školního roku, jako součást vysvědčení. V prosinci jsme začali dělat chemii. Proč až v prosinci? Ve Francii neexistuje chemie jako samostatný předmět. Je tu fy-zika - chemie. Takže od začátku roku jsme dělali fyziku. Nyní jsme se přesunuli k chemii. Já jsem chemii ve Francii dal ná-zev „chemie pro mateřskou školku”. Jednak jsme začali brát dvoj-né vazby. Vůbec se nevysvět-luje, na jakém principu je tato vazba založená. Francouzi ako-rát vědí, že se značí jako rovnít-ko. Dále pak chemický vzorec vody: udivuje mne, kolik lidí ho

tady nezná. O kyselině sírové ani nemluvím. Ale to nejhorší bylo, že si průběh chemické rovnice ukazovali na gumových med-vídcích! To bylo na mne trochu moc... Jinak mám dobrou zprávu: v laboratořích jsem našel naše sklo. Sklo, které je vyrobené v České republice! Jsme tedy zná-mí i ve světě :-)

RomanKulazahraničníredaktor

Zdravím vás. Život v Avignonu se ještě nepřehoupl přes polovinu, zážitků je však na jednu knihu. Obdi-vuji redakci, že má stále zájem o ty moje bláboly. A k tomu pravidelně překračuji termín uzávěrky...

12 Komár Studenti o studentech

C O N Á S B AV Í , C O N Á S Z A J Í M Á

Michal VyčesanýHOKEJ

Michal Vyčesaný (18) je studen-tem 3.B a mezi jeho zájmy patří především hokej a fotbal, které hraje závodně, pak také lyžování nebo tenis. Hokej hraje už od tří let, teh-dy se s tátou chodil dívat na své-ho bratra, který ho hrával, a led mu učaroval. Dostal své první brusle a od té doby už je nesun-dal. Hraje za AZ Havířov, v sou-časnosti za starší dorost. Jak Michal sám říká, měl štěstí na skvělou partu spoluhráčů, kteří byli od třetí do deváté třídy na ZŠ také jeho spolužáci. S přecho-dem na střední školu přišla také kategorie dorost, Michalův tým se značně obměnil, ale znovu dokázali utvořit dobrou partu a dotáhli to až do play-off. Michal má za sebou také řadu úspěchů, mezi ty největ-ší patří 3. místo z mistrovství světa do 15 let nebo účast ve výběru Moravskoslezského kra-je na Beskyd Cupu (turnaj všech krajů), kde obsadili 2. místo. Se stejným týmem se Michal zú-častnil turnaje ve Vancouveru, který vyhráli. V šestnácti letech pak dostal pozvánku do repre-zentační šestnáctky, nakonec to ale nevyšlo. Hokejové kariéře věnuje Michal veškerý svůj volný čas, tréninky má čtyřikrát týdně (od pondělí do čtvrtka), v pátek a v sobotu hraje zápasy. Trénin-ky jsou rozděleny na posilování a protažení na suchu a na lední část. Jediným volným dnem je neděle.

Sezona trvá od července do března, následují dva měsíce volna a od května pak letní pří-prava. Ta je snad ještě tvrdší než v zimě, tréninky jsou pětkrát týdně dvakrát denně, a jak říká Michal: „Chodíme běhat na ovál

a zvedáme činky někdy až do zb-lití.“ Michal se snaží hokeji vždyc-ky odevzdat maximum, snaží se mít co nejlepší výsledky a po-moci co nejvíce týmu. Na konci roku postoupí do kategorie ju-nioři, což pro něj bude důležitý

krok. Bude řešit svou budouc-nost - kde hrát, jak to udělat se školou... Jestli ale vše vyjde, chtěl by Michal hrát hokej na té nejvyšší úrovni a později možná i extraligu. Podporu ze strany rodičů na

to má určitě dostatečnou - chodí na zápasy, vozí jej na tréninky, obstarávají nezbytnou finanční stránku a jsou tolerantní i vůči škole. „Bez rodičů bych tenhle krásný sport nikdy nedělal.“ říká Michal.

MartinVérteši

13KomárZajímavost

Rozhovor s Jakubem Jake HladíkemVlastníkem největší sbírky plechovek od Energy drinků v ČR

ČauJake,můžusezeptatnanej-pěknějšíplech? Nejpěknější plechovka? To je strašně těžký. Přeci jen mám přes 1100 plechovek a vybrat jednu nejhezčí prostě nejde. Každopád-ně čím jednodušší design, tím je pro mě většinou plechovka hezčí. Nemám rád přeplácané nesmysly a proto asi zvolím Schwarze Dose 28 ve speciální zlaté limitované edici.Takysemilíbí,anejvzácnější? Nejvzácnější plechovka? I vzácných plechovek mám víc než dost. Nejvíce si cením již zmi-ňované Schwarze Dose ve zlaté verzi, litrového Monsteru Heavy Metal a reklamního drinku Golf & Racing Club Karlovy Vary, kte-rý vyhrál v roce 2010 soutěž Di-gital Labels and Packaging Awards Contest a porazil přitom 312 expo-

nátů z celého světa.

Anejchutnější? Nejchutnější energy drink? Těžká otázka. Věříš, že se z tý hromady opravdu špatně vybírá? Zcela vyřadit můžeme všechny klasické Tutti-Frutti. A z těch né uplně typických zbývá výborný švestkový Buzz Monkey a 2 hroz-nové - Hell Red Grape + Monster Dub Edition. Kdybych měl ale

doporučit značku, která nezkla-me jedinou verzí, tak jednoznač-ně vyhraje švýcarský ok- energy drink.Akolikjsizatodal? Prachy? Odhadem se to bude blížit někam ke 30 000 kč. Dřív to nevyšlo tak draho, vše jsem kupoval v ČR při procház-kách, celkem to šlo. Pak začaly výměny nebo nákupy ze zahra-ničí. U obojího připlácíš za poštu a ceny jdou nahoru. Na druhou stranu toho beru víc a prodá-vám to dál, tudíž mám leckdy i svůj kousek zadarmo. Navíc jsem před půl rokem vytvořil stránky o energetických nápojích a dost distributorů mi cpe zadarmo, přesněji za článek, plechovky, někdy celé kartóny. Takže pak mám zadarmo dost pro sebe, na výměny i pro kamarády. Díky tomu jsem své náklady na sbírání

dost zredukoval a přitom mám nové plechy dříve, než kdokoli jiný.Aha,ajinézájmy? Vedle energy drinků miluju především rychlou jízdu za volantem pořádný-ho auta. Na veřejný komu-nikaci raději ne, ale pěkně na uzavřeném okruhu, kde můžu ublížit leda tak sobě. Když nejdou auta, tak motokáry, ve kterých občas sbírám i nějaké ty

úspěchy. Dále se zajímám o počítače, rád jezdím na kole nebo vemu kanoe a sjedu něja-kou řeku. V neposlední řadě se zajímam o ženy.Aha,ajakdlouhosbíráš? Teďka na konci listopadu to byly 2 roky.Acopočítačovéhry? Počítačové hry u mě vládnou mnohem déle, než energetické

nápoje. Už odmala jsem potají chodil k našemu zaostalému počítači a hrál jsem, co to šlo. Tenkrát to byly pecky jako Princ of Persia, s prvním Pentiem Grand Theft Auto a později Colin McRae Rally. V 11 le-tech otevřely super hernu a my tam byli pečený vařený. Need For Speed, HalfLife a ujetej Re-Volt, každej den aspoň hoďku, autobus neautobus. Pak jsem se naštěstí dostal do věku, kdy jsem šel raději ven a když už jsem seděl u PC, tak proto, že jsem pracoval pro Scorpions Soft-ware na programu pro všechny hráče - Scorpions WinCheateru. Ke hrám jsem se začal dostávat spíše pracovně a tak mám za se-bou štace šéfredaktora NfsGa-me, což byla jedna z největších evropských fansite o Need for Speed, i běžného redaktora na GTA.cz a herních webech Xbox-web.cz a Zing.cz . I po škole jsem zůstal s hrami spojen. V práci vytvářím lokaliza-ce na hry, takže je musím i hrát a po práci už na to nebývá nálada. Pokud mám jó chuť, tak odejdu od PC k Xboxu a buď si zajezdím nějaké závody, nebo spustím Kinect a zaspor-tuju si, protože v práci furt jen sedím.

PřipravilJanLysáček,prima

14 Komár Kam po maturitě?

S l e z s k á u n i v e r z i t a , O p a v aSlezská univerzita vznikla v roce 1991 a nenavázala na existenci žádné jiné předcházející fakulty. Jejím rektorem je nyní Rudolf Žá-ček.

FakultyUniverzita nabízí možnost studia na těchto fakultách a ústavech:

Filozoficko - přírodovědecká v Opavě, Obchodně podnikatelská v Karviné, F. Veřejných politik v Opavě, Matematický ústav v Opa-vě a Vzdělávací centrum v Krnově.

FinancePodání přihlášky na univerzitu stojí každého studenta 550 kč

(přihlásí - li se písemně) nebo 450 kč (přihlásí - li se elektronicky).

StipendiaUniverzita poskytuje při splnění určitých podmí-nek sociální stipendi-um, které činí 1620 kč za jeden měsíc. Uby-

tovací stipendium se pohybuje okolo 2000 kč za tři měsíce.

Noviny Slezské univerzityOd roku 1995 vydává univerzita pětkrát za rok toto periodikum v nákladu 2,5 tisíce výtisků. Obsah periodika je převážně zpravodaj-ský, nechybí ovšem ani příspěvky

pedagogů o odborných akcích, které jsou buď univerzitou přímo pořádány, nebo na nichž je uni-

verzita svými pracovníky za-stoupena. Noviny usilují

o vyváženost materiá-lů zachycujících život učitelské i student-ské části akademické

obce.

SpolupráceSlezská univerzita v Opavě pro-

šla na počátku třetího tisíciletí ná-ročnou evaluací a je členem Euro-pean University Association. Má uzavřenu smlouvu o spolupráci s řadou zahraničních univerzit nejen na evropském kontinentě a snaží se zintenzivnit kontak-ty zvláště s nejbližšími vysokými školami v polském Slezsku. Za tímto účelem byla z její iniciati-vy ustavena Konference rektorů slezských univerzit. Na pracoviš-tích Slezské univerzity v Opavě i v Karviné se dobře rozvíjí i vědec-ko-výzkumná práce, o čemž svěd-čí publikační činnost a vědecké konference, jež Slezská univerzita v Opavě pořádá i na mezinárodní úrovni.

Další aktivityUniverzita nabízí některé další možnosti vyžití, jednou z nich je třeba komorní pěvecký sbor. V posledních letech má kolem pět-advaceti členů a je otevřená všem studentům.

WebUniverzita má svůj web na ad-rese www.slu.cz, ovšem nějaké podstatné informace byste tam hledali buď strašně dlouho, nebo úplně marně. Struktura je nepře-hledná a obecně není web příliš obsáhlý.

PřipravilMartinVértešiwww.slu.cz

Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné.

Aula Slezské univerzity v Opavě.

15KomárPovídka na pokračování

Záchranná výprava Část V.Martin Vérteši

S ustrnutím očekával, jestli se Eda odpovědi vyhne, nebo se na něj oboří. K odpovědi se ale do-stal Petr: „No, víte, ono to bylo takhle. Rodiče nám zemřeli a za-čali se o nás starat babička s dě-dou. Jenomže s dědou to nešlo vydržet. Pořád nás bil, nadával nám, museli jsme u něj otročit. Babička se ho sice snažila mír-nit, ale moc se jí to nedařilo. A tak jsme před půl rokem utekli. Vždycky jsme tady ty hory měli rádi, tak si sem občas zajde-me. Nikdo nás nehledá, takže si můžeme nepozorovaně ob-čas ukrást nebo vyprosit něco k jídlu. A takhle přežíváme. Už nějakou dobu přemýšlíme, že bychom šli pracovat, ale nic ne-umíme, takže nás nikde nevez-mou.“ Na několik vteřin, které se ale zdály být ukrutně dlouhé, zavládlo propastné ticho. Nikdo na nikoho nepohlédl. Všichni zí-rali do ohně. „To je smutné,“ řekl David. „Nejvíce nás mrzí, že jsme přišli o své kamarády,“ promlu-vil tentokrát Eda, „měli jsme jich hodně a byli to opravdu kamará-di jak se sluší a patří. Vzpomínám si, jak jsme se jednou vloupali do ředitelny, abychom tam pod-strčili hrst hnijícího kompostu, a zrovna vešel ředitel. Kája už byl venku, ale nenechal nás v tom. Schvál-ně zaklepal na dveře a ute-

kl, takže my jsme se mohli vypa-řit.“ Vypadalo to, že se dme pý-chou, ale zároveň má slzy na krajíčku. Zbytek večera se bavili o Honzových a Davidových spo-lužácích a kamarádech, o škole, a vůbec si prostě povídali. Následujícího dne ráno bylo ale potřeba dohnat ztrátu, kte-rou už stačili nabrat. Jakmile vše sbalili, vydali se směrem k Čer-ťáku. Nikoli však značenou ces-tou, ale zkratkou, kterou objevili Petr s Edou. Podle pokynů ředitelky Roz-sejpalové to bylo poslední mís-to na českém území, které měli prozkoumat. Na Čerťák se spo-lečně dostali po poledni. Niko-ho tam nepotkali a ani žádná horská chata zde nestála, takže mohli jen projít okolí a utvrdit se v tom, že zde jsou naprosto sami. „Tak si uděláme pauzu, ne? Edo, kde máš ten kopačák, co jsme ho našli na tom tramp-ském tábořišti?“ zeptal se Petr. „Jéj, tady ho nemám. Scho-val jsem ho pod tím převisem, kde jsme posledně spali,“odpo-věděl Eda. „Ne, kluci, my nemáme čas. Musíme projít celou naplánova-nou trasu a najít ty ztracené slo-venské kluky. Jestli nechcete,

nemusíte s námi chodit dál.“ „No, ne že bychom nechtěli, ale do cizího státu nepolezeme. Ale vezmeme vás ještě kousek k hranicím, je tam takové málo známé místo, ale právě proto stojí za to tam jít. Zajdete si je-nom kousek,“ řekl Eda a nasadil prosebný výraz. „No jó, to bychom mohli,“ odpověděl Honza a usmál se. Když se ale vydali směrem k hranicím, zjistili, že ta zacházka bude trošku delší, než tvrdil Eda. Naštěstí nemuseli moc šlapat do kopce, cesta vedla poměrně ro-vinatým terénem. Eda se bavil s Davidem o počítačích a každou chvíli se rozplývali nad nějakým úžasným grafickým programem. Už ušli asi pět kilometrů na-víc a Honza s Davidem Edovi za jeho nápad spílali. Ten je ale pře-svědčil, aby ušli ještě posledních tři sta metrů, a vyplatilo se to. Před jejich zraky se vynořil men-ší kaňon jako z pohádky. Okolní živá příroda s pokorou ustoupila a dala možnost té nerostné na-plno se projevit. Kamenité srázy a břidličnaté stěny v pozadí do-plňoval vzrostlý smrk. Honza s Davidem stáli s ote-vřenými ústy a nezmohli se na slovo. Přeci jen se cesta sem vy-platila… „Hele, někdo už tu je!“vykři-kl David a ukázal na dno kaňonu, kde se tyčil malý primitivní pří-střešek. Všichni se tam rozběhli. Jak-mile se dostali blíže, poznali, že přístřešek je vyroben z několi-ka celt a někdo v něm nejspíš

je. Když už se kolem přístřeš-ku shromáždili všichni čty-

ři, ozvalo se z jeho útrob: „Stanko, to jsi ty?“ ■

16 Komár Sportovní koutek

V Moravskoslezském kraji proběhla zimní ODM 2012Na sportovištích v našem kraji proběhla od 29.1. do 3.2. zimní Olympiáda dětí a mládeže 2012. Sportovci do šestnácti let z celé České republiky poměřili síly v růz-ných disciplínách. Olympijských disciplín bylo celkem dvanáct, z toho devět určených olympijským protokolem a to: alpské lyžování, klasické lyžování, severské kom-binace, skoky na lyžích, jízda na snowboardu, biatlon, rychlobrus-lení, krasobruslení a lední hokej, pak tři přídavné disciplíny, které si vždy určuje pořádající kraj, letos šlo o šachy, disco dance a fotogra-fickou soutěž.

O medaile bojovali zástupci všech čtrnácti krajů. Zápasy v led-ním hokeji proběhly v ostravských halách Sareza a Multifunkční hale vedle ČEZ Arény, stejně jako závo-dy v rychlobruslení a krasobrus-lení. Klasické lyžování, biatlon a běžecká část severské kombina-ce se odehrála na Pustevnách, alpské lyžování společně s jízdou na snowboardu mohli obdivovat diváci na sportovištích na Bílé, a Frenštát pod Radhoštěm se stal místem, kde poměřili své síly sko-kani na lyžích, společně s účastní-ky severské kombinace. Domácí Moravskoslezský kraj

sice vyslal do boje největší počet závodníků (95), v pořadí krajů se však umístil až na celkové páté pozici a to i přes to, že v nejsledo-vanější disciplíně – ledním hokeji výběr našeho kraje zvítězil. Nejúspěšnějším krajem letoš-ní Olympiády se stal kraj Liberec-ký, před druhým krajem Jihočes-kým, celkovou třetí příčku obsadil Královehradecký kraj. Celá akce byla velmi dobře zorganizovaná. Všechny závody poskytovaly napínavou podívanou, a hlavně úroveň utkání v ledním hokeji byla velmi pozitivně hodno-cena i hokejovými odborníky...

Hokejisté havířovského AZetu ztrácejí dechKe konci základní části druhé ho-kejové ligy přibylo na konto ha-vířovských hokejistů několik po-rážek, z velké části zbytečných. Play – off, tedy vrchol sezony, a v jistém slova smyslu samostatná soutěž, ve které se ztrácí jakéko-liv rozdíly a uhrané body z dlou-hodobé části, a rozhoduje pouze aktuální forma, začíná již 18.2. Proto teď nastává ten pravý boj o pozice před důležitou vyřazovací částí. Ačkoliv se to nezdá, tak do-mácí prostředí může být v jednot-livých sériích velkou výhodou, a proto se snaží každý z týmů skon-čit na co nejlepší pozici. Právě díky tomu se začíná tabulka do-sti zamotávat, jelikož týmy z nej-vyšších pater tabulky sice poráží mančafty z první poloviny, avšak ztrácí body s těmi, které okupují naopak spodní pozice. Bohužel, i hráči Havířova podléhají, stejně jako např. Karviná či Přerov tomu-to trendu, avšak v případě Havířo-va se k tomuto přidávají ztráty i se silnějšími protivníky, a poměrně marně se snaží navázat na formu z minulé sezóny či ze začátku té

letošní. Výkony v měsíci lednu oprav-du znatelně pokulhávaly za tím, na co si místní fanoušci zvykli. Na ledě na chvostu se pohybujícího Uherského Hradiště zvítězil Haví-řov pouze o gól 3:2, ve Valašském Meziříčí to byla výhra poměrně přesvědčivá, a to 3:0. Ve třech po sobě jdoucích domácích utkáních však získal AZ pouhé čtyři body. Frýdek – Místek sice odjel s po-rážkou 6:4, Havířov však musel mocně dotahovat, a výkon hráčů moc přesvědčivý nebyl. S dalším slabším soupeřem z Nového Jičí-na prohráli po samostatných ná-jezdech 3:4 a s lídrem z Karviné pak před slušnou tříapůltisícovou návštěvou padli v poměru 2:5. V tomto utkání se naplno projevila asi největší současná bolest, hra v přesilové hře. Nevyužili žádnou a navíc ve dvou inkasovali. Karviná nevstřelila ani jednu branku při hře pět na pět. Další dvě branky vstřelil vedoucí celek tabulky ve vlastní přesilovce a poslední bran-ku pak vsítil do opuštěné havířov-ské klece při závěrečné power – play. V dalších utkáních pak ho-

kejisté AZetu přehráli silný Prostě-jov na jeho ledě 3:1, v Opavě však přišla porážka 3:2. Na domácím ledě po dramatickém závěru zdo-lali velmi dobře hrající Přerov 4:3, kdy se po nepříjemném zranění vrátil zpět na led Robert Říčka a svým výkonem ke třem bodům výrazně dopomohl. Ve Vsetíně ale přišla porážka celkem nečekaná, a to v poměru 2:5. Dobrou zprávou je, že ztrácejí i ostatní týmy z vrchních příček, a tak si AZ stále drží poměrně vý-hodnou druhou pozici. Ale všichni už se těší na play – off…

PetrLukašík