UNIVERZITA KARLOVA v Praze Centrum pro otázky životního prostředí

UNIVERZITA KARLOVA v Praze Centrum pro otázky životního prostředí

INDIKÁTORY EKONOMICKÉHO VÝKONU:

standardní vs. alternativní (?)

Milan Ščasný

LETNÍ ŠKOLA Alternativ v ekonomii

Křtiny, 3.-8. července 2004

MOTIVY PŘÍSPĚVKU

„Musí-li Země ztratit velkou část svých přírodních krás ve jménu neomezeného růstu bohatství a obyvatelstvo je z ní vytrženo jen proto, aby se podporovalo jeho zvětšování, nikoli však jeho zkvalitňování a zvětšování jeho štěstí, potom úpřimně doufám, že jednou, a to dlouho předtím než ho k tomu donutí okolnosti, bude lidstvo spokojeno se stacionaritou.“

(J.S. Mill: Principy politické ekonomie, 1857)

”Insurmountable difficulties are posed by the search for a single composite measure of welfare or quality of life. Perhaps we should be glad that human life remains too rich be represented in one-dimensional terms.”

(Ian Miles, Manchester University, in: Ekins et al. 1992)

”Not everything that can be counted counts, and not everything that counts can be counted.”

(Nápis visící v Einstein’s Princeton University Office)

OBSAH

... HDP a růst Jan Brůha

• HDP a systém národních účtů

1. Kritika HDP– produkt vs. blahobyt

– růst vs. udržitelnost

– zásoby vs. toky

3. Úpravy národních účtů o enviro faktory

4. Konvenční úpravy produktu

5. Příklady WS: MEW, Anderson, „genuine“ savings, ISEW

6. Příklady SS: agregované indexy a fyzické indikátory

... Petra Kušková – eko-stopa, MFA, ...

SYSTÉM NÁRODNÍHO ÚČETNICTVÍ:CÍL A HISTORIE

• ”poskytnout popis toků představujících ekonomický pohyb během sledovaného období a stav jmění dané země a jeho změny” (Hronová et Hindls, 1996, s. 13)

• 17. století a klasická politická ekonomie: – „političtí aritmetici (W.Petty, G.King) – odhady ukazatelů– „franc. statistici“ – F. Quesnay (1759): „Ekonomická tabulka“, de Lavoiser…

• zlom po Velké Depresi a II-WW– J.M.Keynes, W. Leontieff – teoretické impulzy– J.E.Meade & J.R.N.Stone – 1. rozpočet založený na NÚ v UK-1941

• Standardizace systému národních účtů – standardizace SNA (UN 1952)– revize I - fin.toky, mezioborové toky, srovnatelné ceny (UN 1968)– revize II – SNA-1993 (UN 1993)– ESA-95 (Eurostat 1995)

• Rozšíření systému NU o environmentální faktor:– London Group– INTEGROVANÝ SYSTÉM EKONOMICKÝCH A ENVIRONMENTÁLNÍCH ÚČTŮ– SEEA-1993 (UN 1993)– SEEA-2003 (UN, OECD, EUROSTAT, WB, IMF 2003)

STANDARDNÍ MĚŘENÍ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI:SYSTÉM NÁRODNÍCH ÚČTŮ

Ekonomická výkonnost – HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT

= ekonomická hodnota vytvořená v národním hospodářství za uplynulé období (rok)

= měří toky peněz v ekonomice

= hodnota zboží a služeb domácího původu určených ke konečnému užití

Rozdíl HDP a HNP

HDP = „co je doma, to se počítá“

HNP = „pouze to, co vyrobí Češi“

= HDP – (saldo důchodů z práce a vlastnictví s RoW)

+ (čisté daně RoW)

STANDARDNÍ MĚŘENÍ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI:SYSTÉM NÁRODNÍCH ÚČTŮ

Měření HDP:

– výrobní (odvětvová) metoda: celková (ekonomická) přidaná hodnota

HDP = Σ hrubá PH + DPH - čisté daně z dovozu

– spotřební (výdajová) metoda: hodnota výdajů na spotřebu konečného zboží a zvýšení bohatství

HDP = konečná spotřeba + HTFK + + změna stavu zásob + čité vývozy

– důchodová metoda: hodnota rozdělovaných důchodů (mezd a zisků)HDP = odměny za práci + GOS + čisté daně

HDP, RŮST & ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Výhoda HDP– nezávislý na arbitrárních předpokladech– objektivita: cena - dána trhem & množství - statisticky– jasnost, transparentnost, srozumitelnost

Růst HDP– kritika růstu, není kritika ukazatele růstu– jaká dynamika ?– růst nebo stacionarita ?– je žádoucí pokles ?– jak velký pokles by mohl být žádoucí a za jakou cenu ?

Růst HDP a životní prostředí– Environmentální Kuznetsova křivka – hypotéza: převrácené U– dlouhodobá EKC: převrácené W (Markandy et al. 2004)– „rezdvojení („de-coupling“)– jaké indikátory ? – jaká závislost nás vlastně zajímá ?

KRITIKA HDP

…“měří to, co by být měřeno nemělo a neměří to, co by měřeno mít mělo“… (Zylicz 2004)

I. PRODUKT vs. BLAHOBYT

II. EKONOMICKÝ RŮST vs. UDRŽITELNOST

III. ZÁSOBY vs. TOKY

KRITIKA HDP: PRODUKT vs. BLAHOBYT

Obecný model:BLAHOBYT = spotřeba + volný čas + znečištění

1) Ekonomické statky = pouze část blahobytuW = f (Y, EXT, ZDR, ŽP, DOM, ČAS, SOC, PSYCHO….) + +/- + + + + + +/- …

Statky neprocházejících trhem:• práce v domácnosti• šedá ekonomika• využívání statků a služeb životního prostředí za nulovou cenu

2) Problém efektivita vs. rovnost (equity)– jaká je distribuce výsledků ?

3) ”obrana” před nežádoucími vedlejšími účinky výroby a/nebo systému

KRITIKA HDP: EKONOMICKÝ RŮST vs. BLAHOBYT

Zprostředkující výdaje (Nordhaus et Tobin 1972)• výdaje na obranu,• výdaje na veřejnou bezpečnost• výdaje na domácí spotřebiče• vládní výdaje• výdaje na některé služby poskytované soukr. sektorem• výdaje na cestování a dojíždění za prací• výdaje na vzdělání• výdaje na informační média• výdaje na snížení znečištění

Obranné výdaje• výdaje, které byly běžně

vynaloženy za účelem předcházení škodě

• neměří škody, ale reakci na ně • nejsou přímo spojené s růstem

blahobytu• obsaženy v účtech jako investice,

spotřební výdaje, veřejné výdaje• výše závisí od preferencí

jednotlivců a kvality ŽP• 5% v 1970, 10% HDP v 1985

v Německu (Leipert 1989)

3) ”obrana” před nežádoucími vedlejšími účinky výroby a/nebo systému - “defenzivní” výdaje (Leipert 1989; SEEA-2003 UN et al. 2003) - ”regrettable expenditures” (Nordhaus et Tobin 1972), - “vynucený konzum... reziduum vyvolané znečištěním” (Pearce 1991) - “zprostředkující zboží” (Anderson 1991) - “nákladné institucionální lubrikanty ” (Mishan 1993)

KRITIKA HDP: EKONOMICKÝ RŮST vs. UDRŽITELNOST

Udržitelný rozvoj„rozvoj, který vede k zajištění potřeb současných generací, aniž by byla snížena schopnost budoucích generací uspokojit jejich potřeby“.

(Brundtland Commission, 1987)Udržitelný důchod• I. Fisher (1906), E. Lindahl (1933), J. Hicks (1939)

důchod definován „...jako maximální částka, který může být spotřebovat a kapitál je udržen stále nedotčen“ interpretace: UD = spotřeba plus čistá akumulace kapitálu

• Hicks (Value and Capital, 1946) – mezičasová dimenze”maximální částku peněz, kterou jednotlivec může spotřebovat v tomto týdnu, a stále očekává, že bude schopen utratit stejnou částku v reálném vyjádření v každém následujícím týdnu.”

• … tok zboží a služeb, který by mohl být generován ekonomikou, aniž by byla snížena její produkční schopnost

– prodej domu – jednorázová transakce – není důchod– pronájem domu – trvalá transakce – (udržitelný) důchod

Mezičasová optimalizace (Koopmans):max ∫ SPOTŘEBA(t) v nekonečném horizontu

s.t. ZDROJE(t∞) ≥ ZDROJE(t0) min ∫ ZDROJE(t) v nekonečném horizontu

s.t. SPOTŘEBA(t) = SPOTŘEBA(konst.) pro t = (0, ∞)

Problémy:– mezičasová substituce– mezifaktorová/kapitálová substituce

Potenciál pro udržitelný růst a/?/nebo rozvoj– čisté investice do kapitálu(-Ů)– vyčerpávání kapitálu– zdroje pro tvorbu nového kapitálu– změna kvality kapitálu

Forma udržitelnosti:- slabá udržitelnost (substituce možná)- (velice) silná udržitelnost (možnost substituce omezená nebo nemožná)

KRITIKA HDP:

EKONOMICKÝ RŮST vs. UDRŽITELNOST

kvality zásoby → tok blahobytu

• držba bohatství - „imputovaná renta, náhrada opotřebovaného, ale funkčního zboží apod.

• environmnentální bohatství – snížení zásob přírodního kapitálu, zachování druhů

• lidský kapitál - problém degradace špatnými pracovními podmínkami

• poziční statky („position“ goods) - hodnota se snižuje se zvyšujícím se počtem účastníků spotřeby, př. auto na přeplněné silnici, vstupenka na vyprodaný koncert apod.

• znehodnocování služeb plynoucích ze statků - zastarávání statků dlouhodobé spotřeby

KRITIKA HDP: ZÁSOBY vs. TOKY

ÚPRAVY NÁRODNÍCH ÚČTŮ A HDP/HNP o environmentální fenomény

A. DŮVOD ÚPRAVY (de Wit 1996; in Ščasný et al. 2002)

Přístup blahobytu minus spotřeba fyzického kapitáluminus defenzivní výdajeminus čisté snížení přírodních zdrojů (obnovitelných a neobnovitelných)minus emise znečištění nad absorpční schopnostíplus blahobytu ze současného stavu ŽP

Přístup udržitelnosti minus znehodnocení fyzického kapitáluminus čisté vyčerpání přírodních zdrojůminus znehodnocení životního prostředí emisemiminus environmentální defenzivní výdaje

Přístup depreciace (znehodnocení)– fyzický kapitál– lidský kapitál– přírodní kapitál– sociální kapitál


B. FORMA UDRŽITELNOST

Slabé udržitelnosti (Sollow-Hartwick)– předpoklad neomezené substituovatelnosti zdrojů– pouze monetární indikátory

Silné (velmi silné) udržitelnosti– důraz na environmentální udržitelnost– indikátory ve fyzických jednotkách


C. MÍRA PROVEDENÉ ÚPRAVY

1. přičtení a/nebo odečtení určitých položek od HDP za účelemi) indikátor udržitelného důchodu

ii) ohodnocení blahobytu

2. kombinace ANP s ostatními indikátory pro vytvoření celkového indexu blahobytu

D. PROBLÉM (ne-)ROVNOSTI– mezigenerační rovnost– intra-generační rovnost (ISEW)


E. PROBLÉM SPOLEČENSKÉHO BLAHOBYTU

• Je možné agregovat individuální užitky ?

• Jaké je kritérium distribuční spravedlnosti ?

• Jaké je společenské optimum ?

• Společenská funkce blahobytu:


1) Bergson-Samuleson SFBii==11,...,,...,kk ui(x'i,G') ui(x'i,G') ui(xi,G), ui(xi,G), poté poté WW(x'1,...,x'k,G') (x'1,...,x'k,G') WW(x1,...,xk,G)(x1,...,xk,G)společenského W ---???--- F(ui)

2) A) Bentham (utilitarian) SFB

WW(x1,...,xk,G) = Σ (ui(x,G))(x1,...,xk,G) = Σ (ui(x,G))B) Harsani utilitarian SFBB) Harsani utilitarian SFBWW(x1,...,xk,G) = (x1,...,xk,G) = 1u1(x1,G)+...+1u1(x1,G)+...+kuk(xk,G), where kuk(xk,G), where 1,...,1,...,kk00If (If (1 ≠ ... ≠ 1 ≠ ... ≠ k) than Wmaxk) than Wmax <=> zdroje uj( <=> zdroje uj(x1x1, xi,G) > um(, xi,G) > um(x1x1, xi,G), xi,G)If (If (1 = … = 1 = … = k) than Wmax k) than Wmax <=> zdroje alokovány těm, kdo si je cení <=> zdroje alokovány těm, kdo si je cení nejvícenejvíce

3) Bernoulli-Nash SFB (egalitarian)WW(x1,...,xk,G) = Π (ui,G)ai(x1,...,xk,G) = Π (ui,G)ai

4) Rawls SFBWW(x1,...,xk,G) = mini{u1(x1,G),...,uk(xk,G)}(x1,...,xk,G) = mini{u1(x1,G),...,uk(xk,G)}

5) Nietsche SFBWW(x1,...,xk,G) = maxi{u1(x1,G),...,uk(xk,G)}(x1,...,xk,G) = maxi{u1(x1,G),...,uk(xk,G)}


PROBLÉM MĚŘENÍ BLAHOBYTU a ALTERNATIV• arbitrární předpoklady• jaké a kolik položek ?• jaké jednotky měření ?• jaké váhy ?• snížení nejistoty a chyb: „expertní“ metody, statistické

metody agregace a standardizace; ty nejsou nikdy „objektivní“

KONVENČNÍ ALTERNATIVY:Koncepce environmentálně upravených

makroekonomických indikátorů

Statistika pro běžnou existující ekonomiku

Standardní postupy NÚ

- HDP - NDP = HDP - depreciace

Environment. upravený domácí produkt

- „genuine savings“ (WB)- SEEA (renta zdroje)

„Stínové agregáty“ pro modelovanou ekonomiku se standardy ŽP

HDP zelené ekonomiky

- vliv enviro standardů:jak by fungovala ekonomika,

kdyby byla modifikována- „trade-offs“: jaký ekonomický

výstup by byl dosažitelný- SNI by (Hueting 1991)- „Sustainability gaps“ (Ekins

and Simon 1999; 2001)- GREENSTAMP (EC 1994-96)

Koncept zatím nerozpracován

Běžný soubor aktiv Rošířený soubor aktiv

Postupy úprav národního produktu

I. OCEŇOVÁNÍ DEGRADACE: odhady založené na nákladech

– environmentálně-upravený produkt

– modelování zelené ekonomiky - geGDP

– udržitelný národní důchod - SNI

II. OCEŇOVÁNÍ DEGRADACE: odhady založené na škodách

– důchod upravený o škody

– environmentálně upravený NDP o náklady na udržení (zachování): eaNDP

OCEŇOVÁNÍ DEGRADACE: odhady založené na nákladech

environmentálně-upravený produkt

Jaká by byla hodnota NDP pro stejnou úroveň aktivity, jestliže by všechny náklady poškození ŽP byly zahrnuty a internalizovány přes tržní ceny ?

ex-post modelování


modelování zelené ekonomiky - geGDP

Jaká úroveň HDP by mohla být dosažitelná, jestliže by výrobci a spotřebitelé byly postaveny před jiný soubor relativních cen v ekonomice v důsledku existence cen environmentálních služeb ?

dopředu-hledící odhady


SNI – udržitelný národní důchod

Jaká úroveň důchodu a environmentálních služeb může být udržena nekonečně ?

OCEŇOVÁNÍ DEGRADACE: odhady založené na škodách

důchod upravený o škody

Jaká mají environmentální efekty na přírodní a fyzický kapitál a na lidské zdraví dopady na úroveň NDP ?

• GARP – Green Accounting Research Project (Markandya et al. 2000)• odhady nákladů škod znečištění ovzduší zahrnuté do úprav agregátů NÚ

OCEŇOVÁNÍ DEGRADACE: odhady založené na škodách

environmentálně upravěný NDP o náklady na udržení (zachování): eaNDP

Jaká by byla hodnota NDP, jestliže by hypotetické environmentální standardy byly splněny prostřednictvím užití stávajících cen a technologií ?

eaNDP = GDP – CFC – vyčerpávání – náklady na udržení

GENUINE SAVINGSSlabá udržitelnost

– ostatní kapitály mohou substituovat vyčerpávání přírodního kapitálu– přírodní kapitál je v dostatečném množství („superabundant“)– technický pokrok může vyřešit zdrojové omezení

Genuine vs. Net Savings– „genuine“ by Hamilton (1994): změny v zásobě (stavech) všech

kapitálů, které mají relevanci k užitku (přírodní, lidský, sociální, fyzický)

– „net savings“ – pouze pro vyrobený kapitál

Indikaceekonomika je slabě udržitelná <==> GS ≥ 0

Ii ≥ dep(Ki), pro každý kapitál (i)

GENUINE SAVINGS: výpočetGS = investice do fyzického kapitálu

minus čisté zahraniční půjčkyminus čisté zahraniční půjčkyplus čisté transferyminus znehodnocení fyzického kapitáluminus znehodnocení přírodního kapitáluplus výdaje na vzdělání

Investice do lidského (a sociálního) kapitálu– výdaje na vzdělání pouze proxy– nadhodnocení (ztráta K při smrti (Dasgupta 2001)– sociální kapitál nezahrnutý z důvodu těžké měřitelnosti

Znehodnocení přírodního kapitálu– vyčerpávání zdrojů

• ropa, plyn, uhlí, bauxit, měď, železo, olovo, nikl, zinek, fosfáty, cín, Au, Ag• lesy• Hotelling (1931): znehodnocení = (P – MC) * R

– znečištění • odhad škod emisí CO2 dle Fankhauser 1995 (20 USD per 1t C)

GENUINE SAVINGS: výsledky• Pearce et Atkinson 1993• WB (1997, 2002); K. Hamilton• GS – WB’s Development Indicator

– kladné GS: OECD, východní a jižní Asie– nula a mírně záporné GS: Latinská Amerika– záporné GS: Severní a subsahar Afrika, Střední Východ

GENUINE SAVINGS: kritika• předpoklad pohybu po optimální trajektorii¨

– ceny nezahrnují internalizaci externalit– začarovaný kruh: udržitelnost vyžaduje „udržitelné ceny“ (Pezzey et Toman 2002)

• GS bodový ukazatel ne ukazatel trajektorie ==>GS < 0 ==> signál o neudržitelnostiGS > 0 ==> ??? (nemožnost potvrdit udržitelnost)

• technologie– technologický pokrok je plně odražen v kapitálu– což neplatí pro rozvojové země (potenciál rozvoje)

• růst populace– předpoklad: nulového růstu

• odhad vyčerpávání přírodního kapitálu– El Serafy uživatelské náklady („user costs“): (P – AC) * R * [ 1 / (1 + r)n+1]

• obnovitelné zdroje (ne pouze lesy, ale také voda, půda, ryby, plus biodiverzita)

• další znečišťující látky (ne pouze CO2, ale také SOx, NOx, PM)

• policy-relevance: Jaká politika má být zavedena, jestli je GS záporný ?

Ukazatel ekonomického blahobytu

„Measure of Economic Welfare“ by W. D. Nordhaus - J. Tobin, in: „Is Growth Obsolete?“, 1972

Kategorie úprav HDP:

1) reklasifikace konečných výdajů HNP na spotřebu– odečtení instrumentální položek („regrettable expenditures“) a

mezispotřeby– přeskupení položek mezi spotřebu a čisté investice (PDS, výdaje na

vzdělání a zdravotnictví…)

2) zahrnutí služeb kapitálu, volného času a produktu práce v domácnosti

3) korekce vyplývající z urbanizace (5% HNP)– náklady migrace, kompenzace nepohodlí žití ve městě ve zvýšené

mzdě

NNPa MEW na obyvatele v 1929-65v USD, ceny 1958

Sustainable MEW per

capita

NNP per capita

0

1000

2000

3000

4000

5000

6000

7000

1929 1935 1945 1947 1954 1958 1965

HDP a BLAHOBYT:Sociální a environmentální indikátory (Anderson 1992)

Problémy důchodu a produktu1. neplacená domácí práce 2. nepeněžní transakce mimo domácností

Problémy produktu a blahobytu

A. Problém průměrování a srovnávání3. rozdělování příjmu4. rozdíly v potřebách a okolních podmínek (ledničky v Antarktidě, pleny u penzistů)5. použití směnného kurzu v mezinárodním srovnání

B. Problém znehodnocení zásob 6. bohatství a znehodnocení (logika imputovaných cen pro PDS)7. znehodnocení environmentální bohatství 8. znehodnocení lidského kapitálu9. “poziční” zboží (“positional goods”)

C. Ostatní zdroje blahobytu10. volný čas 11. kvalita pracovních podmínek

D. Problémy neefektivnost v poskytování blahobytu12. neefektivity v zajišťování blahobytu soukromými subjekty (zejm. ve spojení se zbožím charakteru veřejného statku)13. neefektivity v rozhodování spotřebitelů při nákupech 14. neefektivity ve výrobě 15. ocenění produktu odrážející rozdělení příjmu 16. klesající mezní užitek peněz

ISEW – Index of Sustainable Economic Welfare

1) Osobní spotřeba

2) vážení výdajů na spotřebu (rozdělování důchodu)– Gini, upravený Gini– Atkinson index: W = Y * (i (yi/y)(1-) * pi)(1/1-)

– vážení spotřeby na začátku vs. vážení všeho na konci (Rakousko)

3) plus práce v domácnosti

4) minus ”defenzivní” výdaje– výdaje na zdraví, vzdělání a udržení životního stylu (náklady dojíždění)– hluk

5) toky kapitálových služeb zboží dlouhodobé spotřeby– minus výdaje na zboží dlouhodobé spotřeby – plus služby plynoucí ze zásoby

ISEW – Index of Sustainable Economic Welfare

6) plus ”čistý růst kapitálu ”– čisté investice– část čistých investic odpovídající vybavenosti práce

7) minus znehodnocení životního prostředí – ztráta kvality životního prostředí – složky– akumulované budoucí dlouhodobé závazky z environmentálních škod (CO2)

8) minus ztráty přírodního kapitálu– ztráta přírodních stanovišť nebo druhů– vyčerpávání neobnovitelných přírodních zdrojů

Reprodukční náklady založené(75$ pro 1985 a 3% eskalace)

Rentní metoda

Celkové hodnota renty těžby (3% eskalace)

El Serafy metoda (resource user costs)

ISEW-US REV (Cobb-Cobb, 1994) /Q/ISEW-UK/UKREV /S/ISEW-Chile /S/ISEW-Nizozemí /S/ ISEW-Skotsko/S/ISEW-Švédsko/S/ GPI-Austrálie /S/GPI-US /Q/

ISEW-US (Daly-Cobb,1989) /Q/ISEW-Rakousko/Q/ISEW-Itálie/Q/ISEW-Německo/Q/

SNBI-Austrálie /Q/

ISEW: revize

Revize:- regionální indexy- nezaměstnanost- obnovitelné zdroje (lesy)- kriminalita (proxy pro sociální exkluzi)

ISEW nezahrnuje položky:– veřejný dluh – rizika vyplývající ze systému penzijního pojištění, – lidský kapitál – volný čas– obnovitelné přírodní zdroje

ISEW: aplikace

• USA (Daly et Cobb, 1989; Cobb et Cobb, 1994)• UK (Jackson et al., 1994, 1997)• Německo (Diefenbacher, 1994)• Skotsko (Moffatt et Wilson, 1994)• Nizozemí (Rosenberg, Oegema et Bovy, 1995)• Švédsko (Jackson et Stymne, 1996)• Rakousko (Stockhammer et al., 1997)• Itálie (Guenno et Tiezzi, 1998)• Chile (Castaneda, 1999)• Polsko (Gil et Slezynski 2003)

• Regionální ISEW: Španělsko (Fernandez, 2000) a Portugalsko

• Genuine Progress Indicator pro Austrálii (Hamilton, 1999)

• Redefining Progress pro USA (Cobb, Halstrad, Rowe, 1995; Anielski, 1999; Row, Anielski, 1999)

ISEW: kritika

nedostatek teoretických základů– volba položek ISEW: která položka IN, která OUT ? -– nerovnoměrné rozdělování příjmů– dynamická optimalizace (vyčerpávání a dlouhodobé škody)– kvalitativní stránka spotřebitelských výdajů z hlediska udržitelnosti– veřejné výdaje

arbitrárně stanovené výchozí předpoklady propočtů položek ISEW – citlivostní analýza dlouhodobých environmentálních škod (akumulace ?)– ”skrytá” podpora hypotézy prahu (vyčerpávání):

RC(t) = R(t) * 75 USD * 1.03(t-1998)

metodologická nekonzistentnost samého sestavení ukazatele ISEW,– položky blahobytu– položky udržitelnosti

ISEW: doporučení1. Konzistentní přístup k položkám: defensivní výdaje

2. Rozlišovat mezi toky a stavy, do indexu zahrnovat pouze toky

3. ISEW interpretovat pouze v relativních vyjádřeních (index) 4. Připočíst všechny veřejné výdaje, které přispívají blahobytu, resp. udržitelnosti

5. Neodečítat žádnou část výdajů na vzdělání a výdaje na zdravotnictví

6. Přínos práce v domácnosti (započíst); citlivý výběr stínové ceny

7. Vážení spotřeby - vhodnější Atkinson index než (modifikovaný) Gini

8. neakumulovat dlouhodobé environmentální škody

9. oceňování neobnovitelných zdrojů a) rentní metoda

- vycházet z hodnoty čerpání (produkce) zdroje, ne z jeho spotřeby- odečíst hodnotu uživatelských nákladů dle El Serafy metody, ne celkovou hodnotu renty zdroje

b) metoda nákladů nahrazení - vycházet ze spotřeby- jaká míra neobnovitelného zdroje má být nahrazena ?- 3% faktor eskalace cen by neměl být použitý

FYZICKÉ INDIKÁTORY

• Ekologická stopa

• MFA

• Human appropriatness of net primary production (Vitoušek et al. 1986)

• Environmentální prostor (Hille 1997)

• Indikátory energií– EFA (IFF)– Emergy/exergy (Odum 1996, Herendeed 1999)

• NAMEA

• DPSIR

AGREGOVANÉ INDEXY

ESI – ENVIRONMENTAL SUSTAINABILITY INDEX

HDI – HUMAN DEVELOPMENT INDEX– zdraví: délka dožití– vzdělání: počet let docházky + % gramotnosti– ekonomický výkon: HDP na osobu (vážený)

Sustainable HDI– HDI plus vyčerpávání neobnovitelných zdrojů

ISEWGPI

ZÁVĚRY

HDP má meze, ale i výhody

úpravy: teorie napředuje aplikace

jaký máme důvod pro úpravu

jak minimalizovat arbitrárnost a subjektivity

POZVÁNÍ

25.-27. říjen 2004FSV UK v PrazeWorkshop: Lessons in environmental valuation

5. listopad 2004COŽP UK v PrazeKulatý stůl: Environmentální účetnictví a

indikátory udržitelnosti

[email protected]

mailto:[email protected]

Documents

UNIVERZITA KARLOVA v Praze Centrum pro otázky životního prostředí