of 29 /29
THEMA MUNDI - UČEBNÍ POMŮCKA STARÝCH MISTRŮ  Robin Salomon Ostrava 2015

Thema Mundi Astrologie

  • Author
    ab

  • View
    59

  • Download
    4

Embed Size (px)

DESCRIPTION

text

Text of Thema Mundi Astrologie

  • THEMA MUNDI

    -

    UEBN POMCKA STARCH MISTR

    Robin Salomon

    Ostrava

    2015

  • 2

  • 3

    vod

    Touto prac reaguji na nkter astrologick kli, s nimi jsem se

    nejednou setkal jak v diskuzch, tak v uebnicch astrologie, v nich se uvdj

    nkdy informace, kter nejsou s tradic spojeny dnm koreltem. Pan

    Holdingov vak ve sv prci, na ni tene odkazuji, (Astrologick domy -

    horoskopy, planety a znamen) ji vyvrac nkter mty, kter se v astrologii

    vytvoily. Jde zejmna o vyjden typu: II. dm = Bk = finance.

    Veker nm dnes znm astrologick terminologie byla vak vytvoena z

    idelnho horoskopu svta thema mundi, co byla ve sv dob pomcka,

    pomoc kter se astrologov uili a pomoc n demonstrovali, pro je Saturn

    doma ve znamench Kozoroha a Vodne a pro je Mars poven v Kozorohu.

    Dnes se m veobecn za to, e tohle ve souvis se znamenmi, pravda je vak

    takov, e je to zaloeno na geometrii a aspektech, kter vychzej z thema

    mundi, ve kterm jsou rozleeny prvky prv tak, aby se dnes mohlo napsat, e

    Mars je poven v Kozorohu, co se pokusm dokzat v druh sti m prce,

    v n se zabvm tmto idelnm horoskopem.

    Prci jsem rozdlil do dvou celk, kter na sebe navazuj, zmrn, neb

    jsem seznal za vhodn nejprve v krtkosti uvst rmcov dobu, v n

    helnistick astrologie vznikala resp. dobu, ze kter se zachovaly psemn

    pamtky komenttor helnistick astrologie, protoe z pvodnch pramen

    (a na pr fragment) se tm nezachovalo nic, o to vce je bdn a prce

    t.

    Rd bych zde zmnil prce Roberta Schmidta, kter se sna tuto oblast

    oivit svmi pracemi, se ktermi jsem se seznamoval, nebo jeho prce se mi

    staly pomyslnm odrazovm mstkem k takovm astrologm, jakmi byli

    Valens a jin.

    Touto prac nechci v nikom evokovat ani vytvet dojem, e se snam o

    plnost, ale mm zmrem je v naich vodch oivit zjem o klasickou

    astrologii a motivovat dal astrology k lepm a pesnjm zvrm, jich j

    nejsem schopen.

    RS

  • 4

    Tuto skromnou prci bych rd vnoval Zvii Kalandrovi, klasickmu

    filologovi a historikovi, jeho ni ivota byla nsiln pestiena, pesto jeho

    mylenky petrvaly dodnes. est jeho pamtce.

  • 5

    HISTORIE

    Novovkm nzvem helnismus oznaujeme rmcov

    dobu od Alexandra Makedonskho, v n se vytvela

    (konstituovala) helnistick krlovstv, a po promnu tchto

    celk (zemnch) v msk provincie. Dochz k dobyt

    Stednho vchodu Alexandrem, m dochz ke vzniku

    eckch monarchi na pd Orientu, a tyto historick

    udlosti nesmrn zintenzivnily kontakt ek s vchodnmi

    civilizacemi a umonily jim poznat kulturu, j byla astrologie

    jednm ze zkladnch lnk. Po Alexandrov smrti se jeho e sice rozpadla,

    ale en eck kultury dle pokraovalo.

    Helnismus navazuje na vrcholn obdob eck filozofie a meznkem je

    smrt Aristotelova (322 p. n. l.).

    Protjkem byly nzory z vchodu pvodu rnskho

    a indickho, z mstnch tradic byla siln zejmna ta, kter se

    po dlouh tiscilet utvela v Egypt, a ta, kter byla spjata

    s rigorznm nboenstvm id. Abstrahovnm obou

    smr, dostaneme se k jejich zkladnmu vchodisku. Ob

    jsou protichdn, je to racionlno a iracionlno.

    eck mylen t doby se vyznaovalo z rozumovho

    rozboru svta jako takovho a pomoc rozumu se chtlo dobrat prapiny

    vzniku, pohybu a sloen jak anorganickho, tak anorganickho svta. V rmci

    mylenkovch pochod opench o rozum dospvali ekov k rznm

    vkladm, na jejich jednom konci stlo rozumov, nikoliv experimentln,

    poznn atomu, a na druhm idea, kter byla sice vyjadovna abstraktnm

    slem, ale pesto rozumov, matematicky.

    Racionalita se tak dostvala do opozice vi poznnm, kter byla

    pipisovna mytickm zakladatelm, vtcm a prorokm. Zjeven poznn, a

    u zjeven vychzelo ze samotnho Mistra anebo mlo svj pvod mimo nho,

    mohlo se rozvjet jen dalm zjevenm, zatmco racionln poznn mohlo svou

    nauku rozvjet novmi postupy, ovovnm v praxi, kritikou nzor i novou

    organizac vdy.

  • 6

    Meme ci, e v helnistickm obdob dochz ke ztotonn krl

    s bostvem, kter mlo jak

    tradin, tak aktuln

    (soudob) vznam, a rozvoj

    vdeckch stedisek,

    rozesetch pedevm

    v sdelnch mstech, jako

    v egyptsk Alexandrii,

    maloasijskm Pergamu,

    makedonsk Pele a

    v tradinch Atnch, a

    zejmna v Atnch

    dochzelo za pomoci k

    k organizovn vdeck prce. Athny byly klov, nebo poznn se

    sousteovala kolem takovch osob, jakmi byli Pythgoros, Parmenids a

    Platn. Lze tak ci, e pedchdci tchto klasickch veliin byly osoby, kter

    pracovaly novmi postupy ji v pedhelnistickm svt. Novm postupem

    zjiovali kvalitu, a tm nedokonalost smysl Empedokls a Anaxagors,

    hudebn prax i v astronomii si pythagorovci ovuj sv schmata o stavb

    vesmru, kritiku homrovskch a hsiodovskch nzor, ostatn znan

    rozench, podv Hrakleitos.

    Z discipln, kter se rozvinuly za helnismu, zasluhuj pozornost filologick

    zkoumn textu, gramatika, geografie, zoologie, botanika, matematika,

    astronomie. ekov chtli poznat podstatu vc svta, fysis, v jejm pirozenm

    vztahu. Rozumov zdvodovan vklad vychzel z vkladu pirozen strnky

    vci, z interpretace fysis; byl tud pirozen, a tm i vdecky bez ohledu na

    mru jeho sprvnosti, co plat pro vdu dodnes.

    Antick starovk znal a praktikoval nkolik divinanch metod, jednou

    z nich je i astrologie. A ji tehdy mla astrologie nejen stoupence, ale i odprce.

    Astrologie sv postaven dky veobecnmu rozen stoickho mylen, kter

    vysvtlovalo podstatu svta takto: ve pronikajc praltka Logos, Zeus, Juppiter

    byla souasn bostvem, kter vm pronik, upevovala. Stoick uen o

    pesn stanovenm osudu svta dobou tzv. velkho roku, tj. periodou mezi

    vchozm a koncovm bodem zvetnku, i ivota jedincova urenho

  • 7

    postavenm hvzd pi narozen, dvalo podnt i k hlubm poznnm

    astronomickch pedstav (astrologie a astronomie tehdy jet nebyly od sebe

    vrazn oddleny). Jak to v historii vdy a mylen bv, vechny zkladn

    pstupy a v naem ppad i tsn propojen astronomie a astrologie, i

    pesnji eeno budouc astronomie a budouc astrologie, je zvl zeteln

    vidt na samm potku, kam a je mono vvoj sledovat. Tady se na chvli

    vrtme v ase zpt.

    Dostvme se na pelom 8. a 7. stolet p. n. l. ekov vychzeli v tuto

    dobu z vlastn zkuenosti, na zklad poznatk zskanch generanm

    pozorovnm prody a pravidelnost v jejm bhu. Tehdy lo pedevm o uren

    dlky jednoho roku a o poznn jeho pesnho trvn, lo dle o jemnj dlen

    roku a pedevm o spojen slunenho a msnho kalende. Potky

    astronomickch poznatk byly i v ecku tak jako jinde stimulovny potebami

    usedlho zemdlce. Na tomto mst ve strunosti se pokusm naznait, jak

    probhal vvoj v ecku ped helnistickou dobou.

    Z t doby k nm promlouvaj vere Hsiodova dla

    Prce a dny (Erga kai hemerai), asto oznaovan jako

    didaktick epos. Hsiodos je povaovn za nejznmjho a

    nejstarho bsnka hned po Homrovi. Jeho hlavn dla jsou

    O pvodu boh (Theogonia) a ve zmnn Prce a dny.

    Pro Hsioda je zkladem vech hospodskch vah jeden

    rok. Bh celho roku prov, jak byla splnna hlavn loha:

    Vdy jen maliko asu je na klepy, maliko na pe,

    nen-li na cel rok jet pod stechou zsoba chleba, zralho zrna, je Dmtr

    dala a zrodila zem.

    Hsiodovy rady namodelovan do ver sleduj bh Slunce, jak se zrcadl

    ve viditelnosti jednotlivch hvzd a souhvzd v prbhu roku. Stejnm

    zpsobem zane v jinch verch sledovat i bh Msce, jemu pipisuje

    konkrtnj psoben ne v pedchozm ppad:

    Pedevm nov a tvrt den a sedm jsou svat sedmho z Lt se

    narodil Apolln se zlatm meem potom devt s osmm; ty dva, kdy narst

    Msc, to jsou vborn dny, a to pro vecko konn lidsk; jedenct a dvanct

    den jsou oba dva dobr, chce-li ovce sthat i obol vesele kosit

  • 8

    Z tohoto hlediska je zejm, e astrologick prvky, kter se v ecku

    vyskytly bhem archaick doby a kter se zrcadl v jeho dle, je teba povaovat

    za pokus o poznn urit sloky zkonitost. Neexistovali zatm vak znalci, kte

    by se vnovali pozorovn a zpracovvn odpozorovanch vsledk. Vechny

    astronomick poznatky tehdy shromaovali rolnci a nmonci, jim pomhaly

    v jejich kadodennm ivot, ale netvoily vak dn systm pedstav o

    vesmru, co neplatilo o Babylanech, kte v dob tchto bsn ji znali vech

    pt planet viditelnch pouhm okem, tak vdli, e Jitenka a Veernice je

    jedno a tot tleso, kdy tento poznatek bv zlomov. ekov archaick doby

    tohle rozlien neznali. Meme zde citovat i nejpovolanjho lovka

    starovku, Aristotela, kter ve spise O nebi tvrd, e Egypan a Babylan

    pozorovali hvzdy a planety ji v dvn minulosti, a e o kad planet nauili

    eky mnoho dleitho.

    eck pstup k tto palet otzek byl vak

    ponkud jin ne u vech pedchozch kultur: neustl

    sledovn otzky, jak jsou nebesk tlesa rozloena

    v prostoru, jak tvar m jejich uspodn a jak probh

    jejich pohyb. Tm se eck kosmologick mylen li od

    babylonsk tradice, kter velmi pesn zvldala

    pravidelnosti pohybu planet tak, jak se odehrvaj

    v ase, tedy pesn zachycovala periody jejich pohybu.

    Forma vyzaovn babylonskho poznn na

    zpad nen pln jasn. Mezi obdobm ranch

    astronomickch a astrologickch text 8. st. p. n. l., o nich jsem mluvil u

    Hsioda, a obdobm skvlch astronomickch tabulek 3. st. p. n. l. existuje toti

    v Mezopotmii temn epocha.

    V nejranjch fzch eck vdy vstupuje do poped tzv. mltsk kola a

    Thlet, kter sice ml jet zemi za placku, ale dokzal

    s spchem pedpovdt zatmn Slunce, co dokld by

    hrubou znalost nkterch zkladnch period. Stejn nen

    pravdpodobn, e by Thles konstruoval prvn hvzdn

    glbus. Tato zprva se dochovala u Cicerona, je ale

    pravdpodobn apokryfn; ostatn pedstava ploch Zem

    plujc na ocenu je ve znanm rozporu s monost

  • 9

    podobn teorie. Skutenou podstatu poznali a pythagorejci pozdji, do jejich

    okruhu pat i objev kulatosti Zem, by s tmto nzorem mohl pijt u

    Parmenids (500 p. n. l.), ten to zkusil podept stlicemi pi plavb (mnc se

    obraz oblohy). Teba Canopus byl jet vidt na ostrov Rhodos a odtud jinji,

    kdeto severnji odtud ji byla hvzda skryta pod obzorem. Mon by bylo na

    debatu, zda eck lod zvldly sek 15 st. zem. ky, co by vysvtlilo jin

    pohled na nebe. Zkladn rys a tak zkladn novum eck kosmologie je v tom,

    e ekov pistupovali ke studiu oblohy jako geometi. Pi pohledu na ubvajc

    a dorstajc srpek Luny umli vichni et vzdlanci vydedukovat, e Luna je

    koule. Pi zatmn Luny Aristoteles pinesl pro kulatost Zem jasn dkazy,

    zejmna podle zatmn Msce poukazem na to, e pouze kulat tleso me

    vrhat ve vech polohch vdy kruhov stn.

    Vedle Aristotela m zcela vjimen vznam pro rozvoj astronomie

    Platn. Platn vyel ze sokratovskho okruhu, zabval se

    pedevm kosmologickmi otzkami a nesporn udroval

    styky s jinmi astronomy sv doby. Zrcadl se tu eck styky

    s Mezopotmi, kter umonily velmi rychl vzestup

    astronomie v ecku. V stav Platn ji pedpokld, e

    sedm planet se pohybuje v jedn rovin ve smru opanm

    vi dennmu oten oblohy, je zde i pedpoklad, e m se

    planeta pohybuje na obloze vi stlicm pomaleji, tm je jej drha poloena

    dle od Zem jako stedu kosmu. Tohle meme pokldat za prvn hrub

    piblen ke Keplerovu tetmu zkonu pohybu planet.

    Samo oznaen oboru ASTRONOMI je svm zpsobem pevratnm

    aktem v djinch vdy. Dodnes je toto oznaen vjimen mezi dnenmi nzvy

    jednotlivch vd. Antika pro hvzdstv bez rozlien uvala oba pojmy -

    astronomie, astrologie, jako synonyma, tedy antick vraz astrologia

    nemus vbec znamenat hvzdopravectv. V dob mezi Aristotelem a Platonem

    se stv astronomie ji pedmtem zjm specialist. Poadavky geocentrismu

    a nehybnosti Zem se staly nezbytnm vchodiskem.

    Vrame se k astrologii. eck nboenstv kolem 4. stolet p. n. l.

    pedlv zsadn krizi. eck osady na dobytm vchod, kde i tehdej

    helnistit vldci budovali stle ndhern chrmy tradinm eckm bostvm,

    vzdvaly hold svm bohm spe vrazem pslunosti k eck kultue ne

  • 10

    projevem hlubok nboensk vry. Helnistick svtooban hledal opory pro

    svj svtov nzor podle svho sklonu a vzdln a nalzal je bu v mystrich,

    magii, filozofii nebo v modern astrologii, kter tvrdila, e zn souvislosti, jimi

    se lovk astn pravidelnho, logickho a poznatelnho chodu kosmu.

    Nejpznivji se stavl k astrologii stoicismus - jeho rovn stoick teorie o

    cyklinosti svtovho dn, kter do nejmench podrobnost v uritch

    periodch se opakuje -, kter byl tak velkou oporou fatalismu a kter ji dve

    do znan mry uroval vztah ek k ivotu.

    Postoj ek byl znan deterministick, osud kadho lovka byl pro n

    ji pedem dn. lovk, pokud se pokusil pekroit svou mru, se provioval

    takzvanou hybris, zpupnost vi bohm a vi svtovmu du. Postupn mohl

    spchat hybris nevdomky, kdy bez zlch mysl dokzal vyut okolnost a

    vlastnch schopnost k vraznmu osobnmu spchu, co mlo z nsledek

    zvist boh, kte se snaili ze sobeckch pohnutek dret smrtelnky v zkch,

    jim vymench hranicch tm, e vem lidem stanovili stejnou mru tst, po

    jejm vyerpn nsleduje u jen nespch, utrpen a smrt. Tmto zpsobem se

    vyrovnali ekov s empiricky zjitnm faktem promnlivosti a nestlost osudu

    (soust nboensk vry).

    A tak jestlie nemohli

    ekov svou budoucnost

    v rmci sv vry ovlivnit,

    mohli alespo, jak se

    domnvali, poznat, co je v n

    oekv, a u pomoc

    nboenskch kult nebo

    prostednictvm magickho

    ritulu. Tohle je dleit

    pro vvoj astrologie.

    ekov znali obecn dva

    zkladn druhy vtn.

    Prvnm druhem bylo nco jako Diova vle, pi n se hodnotily takov vci, jako

    je let ptk, sny, vjemy, vrhn losu, zkoumn vnitnost obtovanch zvat.

    Postupn se soustedila tato msta ve vteck centra vtrny. Na obrzku

    jsou zbytky Apollnova chrmu v Delfch, v nich byla velmi znm vtrna.

  • 11

    Druhm typem eckch vstc byly osoby, kter podle mnn vlastnho

    nebo svho okol byly schopn intuitivn, bez pomoci njakch obad i boch

    omen, nahlet do budoucnosti. Za tento dar vdily pouze vlastnmu nadn,

    propjenmu jim bohem viz Kassandra, dcera Priamova, kterou uvd na

    scnu teprve attick tragdie 5. stol. p. n. l.

    A nyn se na scn objevuje astrologie. Dal z mnoha vtebnch metod.

    M velkou vhodu, dky kter se tak rychle ila je dostupn kadmu, kdo

    m znalosti z matematiky a astronomie. Znanou st astrologie tvo vlastn

    aplikovan astronomie, jej vdeckost, metodinost a duchaplnost musela

    imponovat kadmu, kdo se s n seznmil a kdo se mohl pynit, e ovldl jej

    relativn sloit apart. Kadmu, kdo byl ochoten pistoupit na nkolik

    metafyzickch postult, tvrdcch, e v harmonii svta maj nebesk tlesa

    hlavn slovo, e jejich vliv se realizuje nejasnm zpsobem, ale jednoznan

    v pozemskm svt, se nhle ped oima vyjevil racionln a komplexn obraz

    svta.

    Je velikou kodou, e pokud se rozhodneme sledovat vvoj astrologie

    v dob, kdy si podrobila ecko, mezi 3. a 1. st. p. Kr. tm cel literrn

    ddictv epochy helnismu se ztratilo, take mezi autory 4. stolet p. Kr. a

    autory msk doby zeje propast, do kter je mono nahldnout jen dky

    nesoustavnm zmnkm pozdjch autor.

    ekov, kte propadli astrologii prv tehdy, vytvoili daleko sloitj

    systm astrologie, ne byl ten babylonsk, kter byl produktem symbizy

    vchodnch vliv a vynikajc tehdej astronomie, systm, z nho eck

    systematinost do znan mry vymtila chaos nzor a pedstav, v nm si tak

    libovali babylont kn. Tehdy vznikla teorie o zvetnkovch souhvzdch,

    tot platilo i o planetch, kter mohly bt pzniv, nebo nepzniv, musk i

    ensk, denn i non a jin. Teorie o zvetnku a planetch byly dle uvedeny

    do vzjemnho vztahu pomoc pedstav o domech, hranicch a povench a

    ponench planet, o em ns pouuje Klaudios Ptolemaios. Tady jde ale o

    pozdjho komenttora helnsk astrologie.

    Astrologie se zejm vyvjela hlavn ve dvou centrech v i Selukovc

    (Srie, Mezopotmie, Palestina st Mal Asie), a v helnistickm Egypt, kter

    tehdy nleel pod Ptolemaiovce. Z Babylonu pochzel Brsos, kter kolem

  • 12

    roku 280 p. Kr. snad zaloil astrologickou kolu na ostrov Ks. K nmu jsou

    piazovni dal astrologov, pvodem ji ekov, kte se uili od Chaldejc

    Kritodmos, Epigens z Byzantia a Antiochos z Athn. Vt vznam ml pro

    astrologii starovku Egypt, z nho vyla prvn uebnice astrologie, jej autor se

    schovv pod jmny egyptskho knze Petosrida a krle Nechepsona, kter

    mly dodat dlu vt vnost, co se povedlo. Z uebnice se dochovalo jen

    nkolik fragment, ale ve sv dob mla stejnou vnost mezi astrology jako

    pozdj autorita Klaudios Ptolemaios, jeho dlo Tetralibros se stalo via facti

    pro nkter dal obory. Druhou knihou napsanou v Egypt je Corpus

    Hermeticum, soubor uen vyznava egyptskho boha Herma Trismegista.

    ek Klaudios Ptolemaios, astronom,

    geograf, ecko - egyptsk matematik, sttem

    placen badatel a profesor ve velik

    Alexandrijsk knihovn, jako dodatek k Velk

    soustav (astronomick spis, katalog 1022 hvzd,

    pozdji znm pod nzvem Almagest) napsal ve 2.

    stolet Tetralibros. tydln kniha (odtud

    "tetralibros" - v latinizovan podob

    Quadripartitum) je vlastn prvn souhrnnou

    publikac, v n se shrnuj vsledky, jich

    helnistick astrologie doshla. Tak znalost apokryfnho spisu Centiloquium a

    dalch prac (vetn arabskch, pekldanch do latiny) patila k zkladn

    vbav stedovkho astrologa, a v uritch pohledech je to jedin uebnice

    klasick astrologie, kter se u na Zpad dodnes. Poprv se ustanovuje

    obratnk jakoto kanonick pojem a pokldaj se zklady pro sestavovn

    horoskopu a pin skvlou (podezele pesnou) metodu, jak urit dlku ivota

    konkrtnho lovka a jin.

    Ptolemaiova velikost je pevn vypjena. Pebral od svch

    pedchdc, m nm ale alespo rmcov zachoval nkter techniky

    helnsk astrologie. Jeho velk dlo Almagest je postaveno pouze a jen na

    znalosti Eukleidovy geometrie a na nkolika zkladnch astronomickch

    pojmech.

    Ptolemaios chpe astronomii a astrologii jako dv strany te mince.

    Ptolemaios miloval vniv ob tyto vdy. I kdy jsem smrteln, vm, e

  • 13

    jsem, se narodil pouze na jeden de. Ale kdy vidm hvzdy, jak krou po svch

    drahch, m nohy se ji zem pestaly dotkat.

    Vzpomeme zde v krtkosti i na jin klasick dla. msk astrolog Julius

    Firmicus Maternus spolen se svm kolegou z Blzkho vchodu Vettiem

    Vallensem, jen ve 2. stolet p. n. l. vedl astrologickou kolu v Alexandrii, pro

    sv ky vydali Mathsis (Firmicus) a Antologii (Vallens).

    Valens do textu zaadil pes 100 konkrtnch horoskop, na nich

    dokazuje sv tvrzen. Pracuje s vstupy znamen nad horizont, iroce popisuje

    rzn techniky vldce asu, dotk se samozejm stanoven dlky ivota (ve

    vztahu i k Bodu tst), je to v podstat uebnice helnistick astrologie,

    naleznete zde techniky profekc, dodekatemoriona, vyuit planetrnch obdob,

    techniky uvolnn, techniky naasovn ("decnia") - pouv i Maternus nebo

    Hfaistin Thbsk) a jin.

    Maternus byl prvnk a astrolog ze Siclie. V prvn sti svho dla

    vysvtluje psobnost astrologie, vypisuje argumenty a pokld etick kodex

    astrologa, jm se ne vichni dili a d:

    "Zkoumej a sleduj vechna znamen ctnosti. Bu skromn, pm, stzliv,

    jez mlo, a spokoj se jen s nkolika statky(Morin v vodu sv prce Astrologia

    Gallica zase pro zmnu dodv, e astrolog by neml bt ve finann nouzi), aby

    ostudn lska k penzm neposkvrnila z tto bosk vdy... Dbej, abys sv

    odpovdi dval veejn a jasnm hlasem, aby se po tob nemohlo chtt nic, co

    nen dovoleno se ptt nebo na nen dovoleno odpovdat

    Dotk pozic a mst v horoskopu, zabv se souhvzdmi, jejich stmi,

    domy, dekany, aspekty, Mscem, plnmi a przdnmi msty, Bodem tst,

    vldcem horoskopu, sektami, ascendentem; celkov m nesmrn vysok

    nroky na analzu.

    Astrologie starho svta se s nmi lou Firmicem, ne se poznn, na

    nm stlo, ztratilo v zapomnn.

  • 14

    Thema mundi

    Toto schma pochz z helnistick ry (st kolem 2000 let, avak nutno

    brt cum grano salis), na nm se ilustruj zkladn astrologick principy. Tohle

    schma znali vichni helnistit astrologov (Pavel Alexandrijsk, Firmicus

    Maternus, Thrassylus, Anubio, Nechepso, Vettio Vallens a jin). Je to schma

    ideln. Skuten autor tohoto schmatu nen znm. Nicmn byl sestaven na

    zklad pravidel helnistick tradice.

    O thema mundi se zmiuje astrolog Thrasyllus coby dvorn astrolog

    Tiberiovy vldy, ek z Alexandrie, kter se proslavil zejmna na ostrov Rhodos.

    Tiberius se s Thrassylem setkal bhem nesmrn krunch let, kdy se odcizil

    Augustovi a sm si radji zvolil exil na Rhodu. Traduje se phoda, e si Tiberius

    ve sv vile na kopci nad moem vybral astrology, kte by mu byli k nemu.

  • 15

    Ml je posazen na verand, na okraji tesu. Pokud mu nkdo lichotil a mazal

    med kolem huby, toho nechal shodit. Thrasyllus mu pedpovdl, e jednoho

    dne bude vldnout i bez ohledu na to, jac rivalov mu nyn stoj v cest. Nato

    se jej Tiberius zeptal, zda doke pedpovdt sob, jak osud ho

    bezprostedn ek. Thrasyylus se s dovolenm vzdlil, aby mohl vyhodnotit

    svj horoskop. Oznmil: Zd se, e v tuto chvli vis mj ivot na vlsku.A to u

    Tiberius seznal, e m ped sebou zdatnho (by lickho) astrologa, a svou

    ruku zadrel. Tiberiovi sokov skuten postupn odpadvali a nakonec jej

    Augustus jmenoval svm ddicem.

    Zmnku o nm lze nalzt u Firmica, kter v 8. Knize Mathsis zmiuje

    horoskop svta a svm znnm je podobn Macrobiovi i Pavlovi

    Alexandrijskmu.

    Macrobius, spisovatel, filozof a filolog, psobc nkdy kolem 4. a 5.

    stolet. Je znm Saturnliemi. Rmcem jeho hlavnho dla, Saturnli, psanho

    pro syna Eustachia formou symposia, je debata o svtku Saturnli. Obsah je

    vnovn hlavn Vergiliovi, jeho nzorm, stylu, srovnn s Homrem a

    podobn. Dalm jeho dlkem je koment ke Snu Scipionovu, v nm jsou

    patrn nkter kosmologick nzory, ale i koment ke Stvoen svta:

    vychz Rak s Lunou, Slunce vychzelo spolu se Lvem,

    Pojem thema je eckho pvodu a znamen budovn neho, kdeto

    pojem mundi vychz z latiny a oznauje vesmr, svt nebo nebeskou klenbu.

    Spojenm tchto pojm se dostvme k stvoen svta.

    Jakmile se zanete vce zabvat tmto schmatem, zjistte, e vechny

    astrologick koncepty jsou odvezeny prv z tohoto idelnho rozvren.

    Mnohdy lovk inklinuje k tomu, e veker vdomosti o zkladech astrologie

    byly vytvoeny Araby, ale nen tomu tak. Arabov pouze pekldali texty z latiny

    resp. etiny do arabtiny (nesnadn kol), proto to zkladn o astrologii bylo

    vytvoeno a kodifikovno v ecku helnistickmi astrology, jejich systm

    (koncept astrologie) byl tvoen v rozmez pouhch 50 (!) let.

    Vidme, e tradin heptda prvk je rozloena v domech (v rmci dom

    pes cel znamen), kter jdou po sob. Planety jsou ve vlastnch domech

    oikos. To, co nazvme domem, lze nazvat mstem neboli topos.

  • 16

    Zanme Rakem, jemu vldne Luna, co nen nhodn i v tom smru, e Luna

    je k nm neble, mon i z tohoto dvodu byl zvolen Rak. Lze si dobe

    pedstavit situaci, v n je Zem obklopen tymi ivly a nad tm je Luna

    (sublunrn vlivy). Rak coby obratnkov znamen, v nm jsou dny nejdelmi

    v roce, mohl bt zvolen i z tohoto dvodu. Nsleduje Lev, co je nejteplej

    st roku v polovin lta na severn polokouli. V persk tradici bylo Slunce

    vldcem jak Raka, tak i Lva. Dalm monm dvodem, pro bylo zvolen

    znamen Raka, je hypotza, podle n v Mezopotmii vili, e due (ASC) me

    vstoupit nebo sestoupit z pozemsk roviny pouze v obratnku slunovratech.

    Rak (ASC) vstup, DSC (Kozoroh) vstup (odtud lze vysledovat DSC coby

    anaretick bod). Rak je univerzln symbol generace. V pvodn persk

    astronomii si vimli, e v tom seku je namsto souhvzd a hvzd velk ern

    dra, kter pipomnala kraba. Takt se vede hypotza v tom smru, e v

    Egypt zanal Nov rok prv v lt, co bylo spojeno i se stlic Sirius, kter

    byla prv heliakln, a odtud se nkte domnvaj, e autorem horoskopu

    svta me bt Hermes. Sepdetv Egypt byla hvzdou nm dnes znmou jako

    Srius i celm souhvzdm Velkho psa (lat. Canis Major). Sepdet byla

    zobrazovna jako ena stojc v loce. Byla bohyni nilskch zplav (Sopted,

    Sepdet, Zrun, Pan Novho roku, Pan Nilskch zplav). Sopdet bylo tedy

    jmno bohyn i nzev hvzdy Sria. ekm byla znma jako Sothis. Meme si

    to pedstavit vzhledem k obratnkm (Rak / Kozoroh) jako situaci, e tato

    znamen jsou epy (zvsy), kolem nich se ve to, tak jako se Slunce v tchto

    znamench ot.

    Vhy jsou zde umstn v tvrtm dom, kter zasahuje opozic MC a

    kvadraturou ASC. Je to jeden z tch horch dom, proto je zde poven Saturn,

    kter m domicil vi Lun a vi Slunci v opozici, m jsou zasaeny jak osy,

    tak Svtla. Vhy jsou dokonenm neho. Lze snadno odvodit, e na ose ASC

    (narozen, Luna, poven Jupiter)/DSC (ohroen, Saturn, poven Mars) se vci

    mn, kdeto na MC (maximum, iniciace) /IC (vsledek, konec) dokonuj. Due

    vstupuj pes Raka a vystupuj pes Kozoroha. 1 = vstupn dm, 7 = vstupn

    dm. Manilius pipisuje 7. domu nebezpe (zpad, anaretick bod). Vhy

    jsou mstem, kde se due v.

    Oproti dnenmu pohledu, kdy vychz Beran, jsou na hlech tropick

    znamen, akort jsou posunuta o 90 st.

  • 17

    Jeliko studuji dal helnistick metody, kter v tto prci nebudu

    uvdt, jedna z metod, kterou popisuje Vallens je zaloena na 90 stupnch,

    kter pedstavuj maximln dlku ivota a tch 90 stup se pidv k aphet

    v interakci s dobou znamen nad horizont. Pro ns m vliv kvadratury zejmna

    v hodnocen kvadruplicit (tynsobnost).

    Znme znamen rovnodennost (Beran a Vhy) a obratnkov (Rak a

    Kozoroh) kardinln. Obratnkov znamen pedstavuj nedokonen neho

    (Slunce se v tchto znamench obrac zpt), kdeto inek planet v Beranu nebo

    ve Vhch maj prv v popisu to dokonen. Beran iniciuje, Vhy dokonuj

    atd. Planety v pevnch znamench pedstavovaly inek trval, ten vliv se

    neot, a u dobrho i patnho. Pohybliv znamen vedou k dokonen

    pedasn.

    Zkladn koncept v helnistick astrologii je koncept Svtel, neboli

    koncept sekty. Dalo by se ci, e tohle posouzen bylo stedn. Pojem

    sekta - ppadn rod - (sect, conditio) je eck pojem, kter rozdluje

    planety do dvou skupin. Jedna z nich se nazv denn, druh non. Vldcem

    dennm sekty je Slunce, pokud je Slunce nad obzorem, tedy mus jt o denn

    horoskop, aby Slunce bylo ve svm svtle. Pokud je Slunce pod obzorem, je

    vldcem sekty Luna (je ve svm svtle).

    Mezi denn planety se ad Slunce, Jupiter a Saturn.

    Mezi non Luna, Venue a Mars.

    Rozhodujcm prvkem, kter pouke na dominantn sektu, je Merkur,

    kter je denn, pokud vychz ped Sluncem, non, pokud vychz po Slunci.

    Sekta je vdy dna polohou Slunce.

    Hodnocen sekty se vak tak me vztahovat i na znamen, kter

    odpovdaj sekt (denn/musk x non/ensk), nebo na hemisfry

    (denn/non) i na kvadranty (vchodn/denn x zpadn ensk). Takt mohou

    planety pijmat vlivy sekty, podle toho, zda vychzej ped

    (vystupuj jako jitenky) nebo za (vystupuj jako veernice) Sluncem.

    Jupiter a Saturn budou fungovat nejlpe, pokud budou na stejn

    hemisfe se Sluncem, Venue a Mars, budou-li na stran Luny. Analogicky lze

    definovat i denn znamen (musk) a non (ensk). Planety denn budou mt

  • 18

    vliv lep, pokud budou v muskch znamench, kdeto non v enskch. V

    realit vak nastvaj situace, kdy jsou musk planety i v enskch znamench,

    ensk planety v denn hemisfe, piem mou mt hodnost sect atd.

    Na schmatu vidme, e Luna je ve svm svtle, nebo Slunce je pod

    obzorem, jde tedy o non horoskop. Slunce coby denn planeta je umstn ve

    Lvu, tedy v kladnm znamen. Zastavme se u planet (definice Ptolemaios) a

    pedstavme si situaci na schmatu.

    Jeliko drha Saturna je nejve vzdlena od obou Svtel, byla pidlena

    protilehl znamen Raka a Lvu Saturnovi Kozoroh a Vodn, a tato znamen

    jsou chladn a v opozici, nepsob blahodrn.

    Jupiterovi, jeho drha le pod drahou Saturna, pidlili znamen, je byla

    nejble pedchozm Stelec a Ryby. Jupiter je tedy v trigonu vi dmm

    Svtel, odtud ona blahodrnost Jupiterova.

    Marsu pipadla ta znamen, kter jsou vzhledem k jeho povaze v

    kvadratue vi dmm Svtel (Beran a tr).

    Jeliko Venue nen nikdy vzdlena od Slunce vce ne dv znamen a m

    pzniv a mrnj povahu, rozhodlo se, e pjde o znamen v sextilu vi

    Svtlm Vhy (sextil vi vldci denn sekty) a Bk (sextil vi vldci non

    sekty).

    Podobn Merkurovi zbyla zbyl znamen nejbli, nebo on sm se od

    Slunce nepohne vce ne o jedno znamen Blenci a Panna.

    Z toho plyne, e kad planet byla dno po jednom muskm a jenom

    enskm znamen, Svtlm pouze po jednom znamen (sekta).

    Ty vztahy se popisuj rmcov Slunce vybr, Saturn odmt. Msc

    zahrnuje, Saturn vyluuje. Merkur destabilizuje, Jupiter potvrzuje. Venue

    usmiuje a sjednocuje, Mars oddl a oddluje.

    V helnistick tradici se planeta dv vdy na druhou planetu ve smru

    znamen - v poad zvrokruhu -, kdeto planeta po jej lev stran vrh paprsky

    zpt na planetu na prav stran. Dleit kritrium.

  • 19

    Poven planet je zde zaloeno vlun na geometrii respektive na

    trigonech a sextilech vi vychzejcmu znamen, tedy znamen Raka, co se

    dostvme k slm 9, 10, a 11 (ne na znamench).

    Jupiter je podle tohoto schmatu prv poven v Raku, protoe m

    nejlep blahodrn vliv a Ryby jsou v trigonu na Raka. V jeho dom (9. dm od

    znamen Raka) je poven Venue, kter m jako druh blahodrn vliv

    Ryby. V destm dom od Raka je Beran (odtud logika, pro je Beran na MC,

    MC je msto, kde vyvjme akce, kter maj bt vidt ve svt), kter pedstavuje

    dokonen (maximum), odtud poven Slunce. 11. dm od Raka prezentuje

    poven vldce sekty a ASC, jm je Luna Bka (nejblahodrnj dm, proto

    je poven prv v sextilu vi ASC).

    Poven Marsu a Saturna je zaloeno vzhledem k jejich psoben na

    opozici a kvadratue.

    Poven Marsu je v Kozorohu, co je zaloeno na opozici. Kozoroh zde

    pedstavuje 7. dm, tedy je v opozici na ASC (na Raka / Lunu), tr je zase

    v kvadratue na Lva (opozice vi poven Luny), vldce Slunce. Z tohoto

    dvodu mus bt poven v Kozorohu.

    Saturn je poven ve Vchch, opt analogie ve popsanho. Vhy jsou

    v opozici vi Beranu, kde je poveno Slunce, taky jsou v kvadratue vi Raku,

    kter je na ASC. lovk m snahu to pipisovat znamenm, ale opt zdrazuji,

    je to zaloeno na geometrii, jak vyplv.

    Je zajmav, e to poven se tk opan polarity vi sekt, se dvma

    vjimkami, ale je tady rozpor s jejich zkladn sect povahou. Mars (non) je

    poven v Kozorohu, ktermu vldne Saturn, kter je denn prvek, ale Vodne

    si dr pro sebe (denn). Slunce (denn prvek) je poveno v Beranu, ktermu

    vldne Mars (non prvek), ale tra si Mars dr pro sebe (non). Venue je

    povena v Rybch, jemu vldne Jupiter (denn), ale sm si opt Stelce dr

    (denn). Saturn (denn) je poven ve Vhch, ktermu vldne Venue, kter je

    ale nonm prvkem a Bka si podruje. Vjimkou je Merkur a Luna.

    Kdy se podvme na denn planety, tak vidme, e Slunce je poveno

    v Beranu, tedy je v trigonu na Lva, Jupiter je poven v Raku, opt jde o trigon

  • 20

    vi Rybm, Saturn je poven ve Vhch, opt se dostvme k trigonu vi

    Vodni. Jde vdy o trigon.

    Analogicky to plat i pro non planety. Luna je povena v Bkovi, kter je

    v sextilu vi Raku, Venue je povena v Rybch, opt sextil vi Bkovi a Mars

    je poven v Kozorohu, opt sextil vi trovi. Jde vdy o sextil.

    Odtud se d i odvodit to, e planety denn maj vt slu (jsou vce

    aktivn, trigon) ne planety non (pijmaj, sextil).

    Na tchto zkladech je postaven i vklad Guidda Bonnatiho,

    stedovkho astrologa. Narodil se ve Forli kolem roku 1200 a zskal si

    postupn dvru mnoha vlada a knat. Jeho nejvt dlo je Kniha

    astronomie (Liber Astronomiae), v n obshle popisuje astrologii, kterou erpal

    zejmna z arabskch dl. Robert Hand tohle dlo popisuje jako nejvznamnj

    dlo od dob Ptolemaia do renesance.

    k se, e sextil je dobr aspekt a je aspektem prmrnm (ale ne

    kompletnm) ptelstv a dohody. k se, e to je aspekt stednho ptelstv,

    protoe je z Venue a Svtel (sextil vi dmm Svtel Vhy a Bk). Je to

    stedn prospn, nikoli dokonal aspekt.

    Kvadratura je aspekt prmrn neptelstv a nesouhlasu, ale v dnm

    ppad pln. Mars je v kvadratue vi dmm Svtel (tr a Beran). M

    men slu ne opozice, kter nle Saturnu, co je aspekt pln."

    Podobn popisuje trigon a opozici, co si ji doke kad pedstavit.

    Lpe se projevuj planety v denn sekt, mn v non, proto i mon

    odsud trigon vs. sextil.

    Ptolemaios, kter je jednm z komenttor helnsk astrologie, pe

    v Tetralibrosu v I. knize 20. kapitole nsledujc o poven:

    Slunce, vstupujc do znamen Berana, pechz do ve a k severnmu

    polokruhu, do Vah kles k polokruhu jinmu. Ve shodn s tmto dostalo

    Slunce poven v Beranu a ponen ve Vhch.

  • 21

    Aby byl Saturn v protilehl poloze vi Slunci stejn, jako je tomu s jejich

    domy (Lev/Vodn) dostal jako poven Vhy a jako ponen Berana. Nebo

    tam, kde vzrst teplo, slbne chlad, a kde vzrst chlad, teplo slbne.

    Dle, kdy Msc po konjunkci se Sluncem v mst jeho poven ve

    znamen Berana zan svou prvn fzi, jeho svtlo vzrst a jako by se vyvyuje

    ve znamen Bka, kter nle i do jeho trigonu jako prvn znamen, proto bylo

    nazvno jeho povenm a tr jeho ponenm.

    Pot Jupiter, pvodce severnch plodnch vtr, ponvad v Raku

    dosahuje nejsevernj polohy, vzrst a stupuje svou slu, dostal toto znamen

    jako poven a Kozoroha jako msto ponen.

    Povahou hork Mars stupuje svj vliv v Kozorohu, protoe dosahuje

    nejjinj polohy a je tedy nejhavj, ve shod s tm v opaku k Jupiterovi zde

    zskal poven, ponen naproti tomu v Raku.

    Dle planeta Venue, povahou vlhk, obzvlt v Rybch, v nich ohlauje

    potek vlhkho jara a stupuje svou vlastn slu, m zde sv poven, ponen

    v Pann. Neproti tomu spe such Merkur m sv poven v protilehlm

    znamen Pann, kde ohlauje such podzim a sm vrchol, v Rybch naopak

    kles.

    Na tomto mst bych se rd zmnil o termnu Hayz, kter vak nen

    vtvorem helnistick astrologie, ale ji pojmem arabskm. Podle tto teorie je

    planeta v Hayz, pokud je ve sv sekt, mus bt nad obzorem (kdekoliv) a mus

    bt ve znamen, kter odpovd sekt (nemus jt o kvadrant). Vjimku m

    Mars, kter mus bt v muskm znamen nad obzorem v nonm horoskopu,

    aby byl v Hayz.

    Slab kombinace jsou zejmna ty, kdy jsou prvky denn umstn v enskch

    znamench a pod obzorem, pro Marse je situace nad obzorem v enskm

    znamen v dennm horoskopu problematick, podobn se to d vyvodit i pro

    Saturna a jin prvky, avak planety mohou bt zjemovny esencilnmi

    hodnostmi.

  • 22

    Dalm zajmavm lnkem je

    dlen planet mezi domy

    radosti. Pijmme na chvli

    tohle dlen jako fakt a

    zkusme se zamyslet nad tm,

    co se tm vlastn k, kdy to

    vzthneme na horoskop svta.

    Pipomeme si situaci

    obrzkem. Slunce se nm

    raduje v 9. dom, Saturn ve

    12. dom. Merkur najde svj

    dm radosti v 1. dom, Msc

    ve 3. dom, Venue v 5. dom

    a Mars v 6. dom.

    Prostm nahldnutm vidme, e vldci denn sekty (veden Sluncem)

    jsou nad obzorem, v denn hemisfe, kdeto vldci veden Lunou, jsou pod

    obzorem, v non hemisfe. Merkur coby fixn prvek je umstn v 1. dom tzv.

    mezi nimi, jeho svtlo profiluje to, zda je Promteem nebo Epimteem.

    Slunce, kdy na to koukneme, vidme, e se raduje v dom Ryb, co nm

    njak mus evokovat Jupitera. Je to prv 9. dm, kter symbolizoval krle a

    duchovn autoritu. Jde o trigon vi ASC. Vidme, e 11. dm prezentuje Bk,

    v nm se raduje Jupiter. V tomto dom vesms vidme sponzorstv, akvizice a

    ochranu, protekci, navzn ptelstv a asociaci, co jsou vechno signatury

    Jupitera expanze a Venue, jde zde o sextil vi ASC. Saturna umstili pro

    jistotu do 12. domu, kter nem dn vztah s ASC. Do padajcho domu, kde

    se domnvali, e bude mn kodit. Merkur pro svou dualitu je umstn v 1.

    dom, protoe to je ta oblast, kde se lme den a noc. Venue v 5. dom vytv

    trigon k ASC a 5. dm m pesn ty kvality, kter m Venue rda drky,

    poten atd. (Zajmavost zde je, e je to dm Marse). Luna se umstila ve 3.

    dom, do domu Panny, jemu vldne Merkur, co vyhovuje jej povaze. Pojem

    cestovn a pohyb je zleitost Merkura a Luna coby nejrychlej prvek se proto

    raduje ve 3. dom, neme se radovat ve 12. dom (Blenci), neb ten je nad

    obzorem, tedy jde o denn sektu (Luna thne non sektu). Marse umstili

    naproti Saturna, tedy do 6. domu, aby oba kdci nemli vztah vi ASC

  • 23

    (30/150). Nen tk si uvdomit, e vldci denn sekty mezi sebou maj aspekty

    pesn podle povahy aspektu. Slunce je v sextilu s Jupiterem, Slunce je

    v kvadratue se Saturnem (neharmonick aspekt, mon i odtud to umstn do

    12. domu). Luna zde m sextil s Venu, ASC, kvadraturu s Marsem.

    Jak to vypad s domy? Domy na hlech ve smru znamen jsou ty

    pomysln oton domy, kolem nich se to to. ASC/2, IC/5, DSC/8, MC/11.

    Nsledn domy vypadaj, e maj funkci podporujc na ty pedchoz 2, 5, 8,

    11. Domy jsou tedy odvozeny od tchto os, ne od znamen. Zbvaj koncov

    domy, kter ten vztah nemaj, jsou mezi svty, jsou mosty, bez koreltu

    vi osm. Vimnme si, e Merkur vldne obou most (12/3). Bv nazvn

    prostednkem mezi tm, co je nahoe (12) a co je dole (3), m se dostvme

    k textu Smaragdov desky, jej autorstv se pipisuje Hermovi (Merkur).

    9. dm by mohl obrazn pedstavovat smrt naeho dtstv, co je doba,

    kdy se vrac Saturn na svou natln pozici, vstupujeme do dosplosti. Pot se

    pesouvme do 10. domu, v nm uskuteujeme praxi a jednn ve veejnm

    ivot. 11. dm podporuje nai prci, a u jde o ptel, instituce i navazovn

    novch styk. Rmcov to obdob by mohlo bt v intervalu 30-60 let (9., 10., 11.

    dm). Pot, co jsme zaili vechny pjemn vci z 11. domu, se pesouvme do

    dalho mostu, jm je dm est, nastv nemoc tla. 7. dm ns piprav na

    to, co ns ek v dom osmm. 7. dm jak vme je v opozici na ASC (zrod),

    tedy je zde u nebezpe, kter si uvdomujeme. Dalm mostem je dm

    dvanct, kter nebo helnsk astrologie vychzela i z Platona, kter vil

    v dal ivot ns piprav (12) na nov ivot, kter zapone opt ASC. Je to

    ponkud jin pohled, nic z nj nevyvozuji, uvdm jej pro zajmavost.

    Dejme tomu, e nkdo ije vce ne 90 let, pak by se ivot ubral mostem

    Panny, co je pprava pro IC (ven due, Hds) a nsledn vstupujeme do 5.

    domu - slva po smrti. Pokud m 4. dm co doinn s Hdem, kde se v

    due, pak je jasn, e m co doinn i s rodii, nebo my jsme vsledkem

    rodi. 5. dm m co dlat s ddictvm ze strany rodi. A tak se d pokraovat.

    Na tomto mst je teba zmnit, e cel pozdj zpadn tradice je

    postavena na tomto zkladu na horoskopu svta. Na systmu, o kterm se

    mezi astrology tolik nemluv, pokud se vyloen nezabvaj helnskm

    obdobm. Vyvrac to nkter vvody dnench astrolog, kte piazuj I. dm

  • 24

    Beranu, II. dm Bku. V mnoha publikacch se setkte s tm, e pokud je Slunce

    ve II. dom, je zabarveno Bkem a analogicky II. dm = Bk = penze. Tohle

    hodnocen nem v tomto schmatu dnou odezvu. Takt vznam dom nen

    odvozen primrn od znamen, co je z ve uvedenho patrno.

    Helnistick astrologie znala pojem antiscion resp. contraantiscion.

    Antiscia (dle jen A) jsou zrcadlovm obrazem nebo stnem planety na zklad

    obratnkov osy Rak/Kozoroh. Nkdy se tomu k slyen. Contraantiscia

    (dle jen CA) jsou body protilehl a jim se k vidn. Nicmn je taky znmo,

    e CA byla prvn, A zavd a Ptolemaios.

    Beran m A v Pann a naopak, Bk m A ve Lvu a naopak, Blenci maj A

    v Raku a naopak, Vhy maj A v Rybch a naopak, tr m A ve Vodni a

    naopak, Stelec m A v Kozorohu a naopak.

    Promtneme-li si to na thema mundi a uvme poven planet,

    dostaneme se k tomu, e jsou zde kontakty. Venue je zde v Rybch a sama m

    A ve Vhch, jm vldne. Jupiter m A v Blencch (kvadratura na Ryby), ale

    jeho CA le ve Stelci, jemu vldne. Saturn m A v Rybch (sextil Kozoroh),

    tedy CA je v Pann, kde je trigon na Kozoroha. Mars m zde A ve Stelci, kter je

    v trigonu na Berana, jemu

    vldne a CA v Blencch, kde je

    sextil na Berana. Merkur m A

    v Beranu, je v sextilu vi

    Blencm, CA m v Rybch a zde

    je spojen kvadraturou vi

    Blencm. Tohle vak nefunguje

    pro dn Svtlo, co se tk

    domicil. Luna m A ve Lvu a CA

    ve Vodni, co jsou nsledn

    domy po obratncch (2 a 8).

    Slunce m A v Pann a CA

    v Rybch, ovld domy

    mostov. Poven Luna m

    aspekt s ASC (sextil), poven Slunce m aspekt se Lvem (trigon).

  • 25

    Je teba si vimnout, e denn vldci sekty exaltace maj aspekt s domicily

    trigonem, kvadraturou nebo CA (tk se dennch znamen), kdeto non vldci

    sekty jsou spojeny sextilem, kvadraturou nebo A (tk se nonch znamen). A

    maj stejnou dobu dennho svtla, u CA je zajmav, e maj stejnou dobu

    vstupu nad horizont (Beran Ryby atd.), piem doba stoupn znamen nad

    horizont je celkem prvoad v helnistick tradici.

    Doba stoupn je as, za kter urit znamen vystoup nad horizont je

    to vlastn celkov doba, jakou potebuje ASC pro prchod znamenm.

    Valens udv takov data:

    Beran Ryby = 20 (1h 20 min.)

    Bk Vodn = 24 (1h 36 min.)

    Blenci Kozoroh = 28 (1h 52 min.)

    Rak Stelec = 32 (2h 8min.)

    Lev tr = 36 (2h 24 min.)

    Panna Vhy = 40 (2h 40 min.)

    Celkem to dv 180 (12 h) x 2 = 360 = 24 hodin

    Vzestupy jsou doby men v obloucch rovnku, ve kterch stoupaj nad

    horizont znamen zvetnku (kter nele na rovnku, ale podl ekliptiky, kter

    je vzhledem k rovnku sklonn). Pro rzn znamen a zempisn ky (ecky

    klimata) se budou pozorovn mnit.

  • 26

    Doba vstupu znamen nad horizont je zvisl na zempisn ce.

  • 27

    asy stoupn jsou - jak jsem ji uvedl - starovkou (helnistickou)

    metodou i v direkcch (primrnch), v nich se poet stup RA pevd na roky

    ivota. V zvislosti na zempisn ce jsou rzn mnostv RA (mn se vztahy

    mezi ekliptikou, obzorem a nebeskm rovnkem). Doba stoupn je klov,

    pokud ns zajmaj distributoi pes hranice (jak dlouho to potrv?). Nebo

    pokud se budeme zajmat o nkter helnistick metody, jist na termn doba

    stoupn narazme. Situaci dokld tabulka. asy stoupn jsou vyjdeny v

    oblouku.

    Pedpokldejme, e ns zajm doba stoupn Stelce pro 50 sev. ky. V

    tabulce reprezentuje sever "N". Stelec m pro severn ku stejnou dobu

    stoupn jako Rak. Nahldneme do tabulky a zjistme, e doba stoupn Stelce

    je 37.35594, a pokud vydlte tohle slo 30, dostanete poet let pro kad

    stupe (1,24520). Dle uvaujme, e ns zajm 10 Stelce, kde nm le ASC,

    co jsou hranice Jupitera, jeho dlka je od 1-12 Stelce. Jupiter v tto hranici

    prezentuje vldce Stelce a nonho vldce triplicity. Nyn je teba vynsobit

    1,24520 dvancti, abychom dostali dobu, za kterou probhne prvek touto

    hranic, co je 14,9424 let. Vynsobenm 0,9424 dvancti, dostaneme poet

    msc - 11,3088. V dalm kroku lze 0,3088 vynsobit 30,5, abychom dostali

    dny - 9,4184. Lze se k tomu dopracovat i symbolicky, kdy k asu narozen

    budeme pidvat 4 minuty, co odpovd st. RA.

    Vyplat se sledovat vldce hranice ASC a vldce hranice Svtla sekty

    v direkci (v helnistick tradici sekta byla prvoad), tak jak se ty prvky pohybuj

    (ASC a Svtlo - signifiktoi). Arabov nsledn byli maximalistit, ti sledovali

    vldce hranice ASC, obou Svtel a PF, a v interakci se stlicemi (promittor) a

    osami (signifiktor) usilovali o pesnou predikci (Abu Ma'shar a Mashallah).

    Dostvme se to k tomu, jak hranice pout? Nikdo nepochybuje o sle

    systmu, kter byl vyvinut v Egypt (jak jej identifikuje Ptolemaios), ale zatm se

    nepodailo pijt na to, jak systm byl zvolen k navolen hranic (Ptolemaios

    nezakrv jist znechucen), proto hned navrhuje a odvoduje systm svj, ale

    taky vzpomn na Chaldejce (k nim se hls Maternus); Vallens ml svj systm

    i se Svtly, ale sm se piklnl k Egyptu, Dorotheus s Pavlem Alexandrijskm

    takt. Nechvm na kadm, aby si vyzkouel ten kter systm. Osobn se

    adm mezi ty, je pouvaj systm egyptsk.

  • 28

    Klasick filosofie nm k, e slo ti, Trida, je posvtn slo

    symbolizujc harmonii, vyvenost, dokonen a naplnn. Ti je poet stran v

    trojhelnku a v mystick geometrii se pouv k reprezentaci narozen, ivota a

    smrti.

    V helnsk astrologii uznn triplicity spov v tom, e usnaduje

    dohodu mezi znamenmi, kter jsou spojena prostednictvm tvaru a

    symbolikou trojhelnku. V dsledku toho vechny planety, kter jsou umstny

    v rmci tchto znamen, jsou schopn vytvoit harmonick vztah energi. Vldci

    triplicit jsou pmo zvisl na sekt. Helnsk astrologie triplicity znala.

    Ptolemaios jej definici v Tetralibrosu uvd, avak li se s variantou, kterou

    pouvali Valens a Dorotheus.

    Valens / Dorotheus Ptolemaios D N P D N P

    Ohe Slunce Jupiter Saturn Slunce Jupiter Mars

    Zem Venue Luna Mars Venue Luna Saturn Vzduch Saturn Merkur Jupiter Saturn Merkur Jupiter

    Voda Venue Mars Luna Venue Luna Mars

    Dorotheus ukazuje, jak mohou bt pouity triplicity tm na jakkoli

    aspekt ivota. Napklad v dennm narozen Slunce a jeho dal vldci triplicity

    indikuj stav otce, zatmco Msc a jeho triplicitn vldci nm eknou o ivot

    matky. Prvn vldce hovo o prvnch rocch, druh o stedu ivota a tet o jeho

    konci.

    Takt se uvd v helnskch zdrojch, e by se ml uvaovat 11. dm od

    bodu tst, kter uke vce na zleitosti PF. Dv vt logiku, kdy to

    vzthneme na horoskop svta, protoe vidme, e jde o dm Bka, dnes by se

    eklo, e jde o dm Vodne. To potn dom je zaloeno prv na

    horoskopu svta, ne na modernm uspodn, kter nem dnou odezvu

    v tradici.

  • 29

    Zastavme se jet u Luny. V thema mundi je jasn, e vldce ASC bude

    vdy Luna. Jej vztahy vi 8. a 6. domu od ASC napovdaj, e jde o domy, kter

    nevid. Vodn a Stelec. Ob musk znamen, Luna je non. Helnistick

    astrologie znala tento rozsah (150). Tohle je zejm ta nejhor kombinace, jak

    me bt spojen kvinkunxem, nevid je (hor ne opozice), ale jist jste si

    vimli u A a KA planet, e se zde objevuj i kvinkunxy. Poven Jupitera je

    v Raku (ASC), jeho A je v Blencch a CA ve Stelci (6). Ten vztah zde je. Luna je

    povena v Bkovi, tedy m A ve Lvu a CA ve Vodni. Zde se dostvme

    k Vodni (8). Ptolemaios hovo o znamench disjunktnch (30 przdn

    prnik) a cizch (150). A Luna tyto domy nevid, neme se stejn vyhnout

    psobenm z tchto dom nikdo neije bez nemoc a vn. V estm dom je

    monost Jupitera, kter me leccos zmnit, ale Vodni odpovd Saturn, kter

    je konen. Nejde si nevimnout, e ob tlesa jsou mimo sektu, ale ob jsou

    v domicilech, co je podle helnsk astrologie zejmna u kdc pozitivn

    aspekt co do sly.

    Jakmile se zanete pohybovat v tchto prazkladech, nemte anci se

    vyhnout nkterm vvodm, kter pijala dnen tradice, ale ji na jinch

    zkladech, co je v pmm rozporu s tm, jak to bylo vytvoeno a kodifikovno

    v helnismu.