Upload
others
View
2
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ
V BRNĚ Divadelní fakulta
Ateliér taneční pedagogiky
Taneční pedagogika
Terminologie moderního a jazzového tance a její aplikace v pedagogické praxi pro druhý stupeň tanečního oboru ZUŠ
Diplomová práce
Autor práce: Ilona Malcharová Vedoucí práce: Mgr. Ivana Kloubková Oponent práce: Mgr. Lenka Tužilová
Brno 2013
Bibliografický záznam MALCHAROVÁ, Ilona. Terminologie moderního a jazzového tance a její
aplikace v pedagogické praxi pro druhý stupeň tanečního oboru ZUŠ [The
Terminology of Modern and Jazz Dance and its application in teaching practice for
the second level of Primary school of art with a dance orientation]. Brno: Janáčkova
akademie múzických umění v Brně, Divadelní Fakulta, Ateliér taneční pedagogiky,
2013. 139 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Ivana Klouková.
Anotace Diplomová práce „Terminologie moderního a jazzového tance a její aplikace
v pedagogické praxi pro druhý stupeň tanečního oboru ZUŠ“ se zabývá terminologií
a jejím přínosem pro pedagogy tanečního oboru na ZUŠ. V první části zpracovává
taneční techniky José Limóna, Marthy Graham, Lester Hortona, Merce
Cunninghama a jazzového tance.
V druhé části je praktické využití v ukázkovém tréninku vybraných technik.
Poslední část je průzkum, který vychází z odpovědí na dotazník a jejich
vyhodnocení. Průzkumná část se zaměřuje na praktické využití terminologie
moderního a jazzového tance, a jejich přínos pro pedagogy tanečních oborů.
Annotation The thesis entitled " The Terminology of Modern and Jazz Dance and its
application in teaching practice for the second level of Primary school of art with
a dance orientation " deals with the terminology and it´s asset to dance teachers at
Primery of art schools. In the first part it deals with the dance technique of José
Limón, Martha Graham, Lester Horton, Merce Cunningham and with jazz dance in
general.
The second part is dedicated to the practical application in a demonstration
training of selected techniques. The last part of the thesis is a research, which is
based on responses to the questionnaire and their evaluation. This empirical part
focuses on the practical use of the terminology of modern and jazz dance, and their
benefits for teachers of dance disciplines.
Klíčová slova Terminologie, moderní tanec, jazzový tance, historie, obecné principy, využití
v pedagogické praxi.
Keywords Termynology, modern dance, jazz dance, history, general principles, use in teaching
practice.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci „Terminologie moderního a jazzového tance
a její aplikace v pedagogické praxi pro druhý stupeň tanečního oboru ZUŠ“
zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu.
V Brně, dne 24. května 2013 Ilona Malcharová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Ivaně Kloubkové za metodické vedení,
cenné rady a podněty. Dále bych také poděkovala všem, kteří přispěli k ujasnění
důležitých faktů, zejména pak Radku Mačákovi a Mgr. Vladimíře Kartouzové.
Obsah
PŘEDMLUVA …………...……………………………………………………….... 8
ÚVOD ………………………………………………………………………………. 9
1. MODERNÍ TANEC ………………………………………………..………… 10
1.1 OBECNĚ HISTORICKÝ PŘEHLED VÝVOJE MODERNÍHO TANCE
A JEHO VÝZNAMNÍ PŘEDSTAVITELÉ ……..……………………… 10
1.2 JOSÉ LIMÓN ……………………………………….…………...…….... 17
1.2.1 Charakteristika techniky José Limóna …………………………….. 18
1.2.2 Základní principy techniky José Limóna …………………………... 19
1.2.3 Terminologie ………………………………………………………. 21
1.3 MARTHA GRAHAM …………………………………………………... 26
1.3.1 Charakteristika techniky Marthy Graham ………………...…….… 28
1.3.2 Základní principy techniky Marthy Graham ………………………. 29
1.3.3 Terminologie ………………………………………………………. 30
1.4 LESTER HORTON ……………………………………………….……. 42
1.4.1 Charakteristika techniky Horton ………………………………….. 44
1.4.2 Terminologie ..................................................................................... 45
1.5 MERCE CUNNIGHAM ………………………………………………… 52
1.5.1 Charakteristika techniky Merce Cunninghama ……………………. 54
1.5.1 Terminologie ………………………………………………………. 55
2. JAZZOVÝ TANEC ………………………………………………………….. 60
2.1 OBECNĚ HISTORICKÝ PŘEHLED …………………………………... 60
2.1.1 Charakteristika jazzového tance …………………………………... 62
2.1.2 Základní principy jazzového tance ……………………………….... 63
2.1.3 Terminologie ………………………………………………………. 65
3. VYUŽITÍ V PEDAGOGICKÉ PRAXI …………………………………….. 73
3.1 CHARAKTERISTIKA TANEČNÍHO OBORU NA ZUŠ ………...…… 73
3.2 OČEKÁVANÉ VÝSTUPY …………..…………………………………. 74
3.3 TRÉNINK TECHNIKY JOSÉ LIMÓNA …………………………….… 75
3.3.1 Floor exercises .................................................................................. 76
3.3.2 Center exercises ................................................................................ 77
3.3.3 Across the floor ................................................................................. 81
3.4 TRÉNINK TECHNIKY MARTHY GRAHAM ………………………... 86
3.4.1 Floor work ......................................................................................... 87
3.4.2 Center work ....................................................................................... 90
3.4.3 Work in space .................................................................................... 93
3.5 TRÉNINK JAZZOVÉHO TANCE ……………………………………... 96
3.5.1 Warm up exercise ..……………………………………………….... 96
3.5.2 Technique exercises ........................................................................... 97
3.5.3 Jumps ……………………………………………………………... 102
3.5.4 Variation ……………………………………..………………….... 103
4. PRŮZKUM ………………………………………………………………….. 105
4.1 ÚVOD ………………………………………………………………….. 105
4.2 CÍLÉ PRŮZKUMU ……………………………………………………. 105
4.3 OTÁZKY ………………………………………………………………. 105
4.4 METODA ……………………………………………………………… 106
4.5 CÍLOVÁ SKUPINA ………………………………………………….... 106
4.6 ZPRACOVÁNÍ DOTAZNÍKU ………………………………………... 106
4.7 ANALÝZA DOTAZNÍKU …………………………………………….. 107
4.8 SHRNUTÍ PRŮZKUMU ………………………………………………. 110
ZÁVĚR ………………………………………………………………………….. 111
POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE …………………………………………. 112
SEZNAM ILUSTRACÍ ……………………………………………………….... 116
SEZNAM ZKRATEK A ZNAČEK ………………………………………….... 117
SEZNAM PŘÍLOH ……………………………………………………………... 118
PŘÍLOHA ……………………………………………………………………….. 119
8
Předmluva
Tanci se věnuji již od dětství. S moderním a jazzovým tancem jsem se setkala
na seminářích ještě před studiem na konzervatoři. Od té doby mě provází celým
dosavadním životem. Proto jsem při výběru tématu nemusela váhat, o čem bych měla
psát. Další z podnětů proč jsem si vybrala toto téma je nedostatečný metodický
a odborný materiál. Veškerá literatura je dostupná pouze v cizím jazyce. Chci zde
popsat různé druhy technik, které používám při výuce i v praxi. Snad budou inspirací
pro všechny, kteří se tanci věnují.
9
Úvod
Hlavním cílem mé diplomové práce bylo shromáždit odbornou terminologii
v základních technikách moderního a jazzového tance. V první části jsem se
zabývala technikou José Limóna, Marthy Graham, Lestra Hortona, Merce
Cunninghama a jazzového tance. Jednotlivé techniky jsem zpracovala z hlediska
historie, charakteristiky a základních principů. U techniky Lestra Hortona a Merce
Cunninghama jsem nedohledala základní principy, protože pro mě dostupná
literatura je neměla zpracované. Mým úkolem bylo, vysledovat nejužívanější názvy
základních prvků a jednoduchých kroků zvolených technik a co nejvýstižněji je
popsat.
V druhé části jsem sestavila ukázkový trénink ke třem vybraným technikám
a snažila se aplikovat jejich terminologii. Tyto techniky jsem vybrala z toho důvodu,
protože jsou náplní osnov studia Taneční pedagogiky na JAMU a také je sama mohu
uplatnit ve výuce na základní umělecké škole.
Poslední část byla zaměřená na zájem o tyto techniky u pedagogů tanečního
oboru v Moravskoslezském kraji. Analýza byla provedena na základě průzkumu
pomocí dotazníku.
Tato diplomová práce by měla být určená pro pedagogy tanečních škol,
souborů i pro studenty vysokých škol.
10
1. Moderní tanec
1.1 Obecně historický přehled vývoje moderního tance a jeho
významní představitelé
Koncem 19. a začátkem 20. století nastalo v uměleckém dění období, které
změnilo názor na tvorbu, formu a obsah umění. Tyto změny se dotýkaly i tanečního
umění. Klasická baletní představení postavená na virtuózní klasické technice
obsahovala sice brilantní výkony tanečníků, ale chudobou obsahu poskytovala pouze
zábavu. Obecenstvu se předkládala oslňující podívaná na přepychové kostýmy,
efektní výpravu a velké monumentální sborové scény za doprovodu průměrné hudby.
S výjimkou baletní tvorby P. I. Čajkovského a Alexandra Glazunova, jejichž
symfonická hudba byla důkazem vysoké hudební kvality, byly pokusy o hodnotnou
baletní hudbu ojedinělé. Mezi baletními umělci se našla řada těch, kteří pociťovali
neudržitelnost této situace a pokoušeli se o baletní reformu. V podstatě šly jejich
snahy dvěma směry.
První chtěli reformovat klasický balet, dodat mu na obsahové závažnosti,
dramatičnosti, najít nová témata a obohatit slovník klasické taneční techniky o nové
výrazové prostředky. To byl způsob, jakým pracovali dva významní choreografové
tohoto období. Michail Fokin a Alexandr Gorskij, třebaže si každý z nich zvolil jinou
cestu k dosažení svého cíle.
Druhá část umělců zamýšlela svoji reformu mnohem radikálněji. Označila
klasický tanec za přežitek minulosti a snažila se najít nové vztahy mezi hudbou,
výtvarným uměním, literaturou a tancem. Pokoušela se navrátit tanci jeho původní
přirozenost, živelnost a bezprostřednost.
Jednotliví novodobí reformátoři budovali svoje taneční systémy na svých
čistě osobních názorech a pocitech. Hodnota a přínos každého nového tanečního
směru závisely na nadání a tanečních schopnostech jeho tvůrce. Většina z nich
neměla dlouhou životnost, ale naopak některé získaly popularitu a pozitivně
ovlivnily vývoj tanečního umění na začátku 20. století.
Kolem roku 1900 začaly pokusy převážně tanečnic o nový výrazový tanec,
inspirované přírodou, antikou nebo exotickou východní kulturou. Jedno měly
společné. Usilovaly o pohybový projev, vycházející z jiných principů než klasických.
11
U nejlepších z nich se jednalo o použití široké dynamické škály pohybů – od
maximálního napětí k naprostému uvolnění. Vyznačovaly se využitím impulsů,
rozvíjením švihových prvků i vedeného pohybu, práce paží a rukou nebyla omezena
klasickými pravidly, otáčky a skoky záměrně porušovaly pevnou osu těla
a uplatňovaly se nejrůznější spirály, sklony, zvraty a záklony v klasickém tanci
rovněž nepoužívané.
Ve svém období nebyl jednotný název pro nové snahy. „V době svého vzniku
bylo celé hnutí za nové taneční směry ve svém názvu nejednotné. Původně, ale i dnes,
bylo užíváno množství názvů tohoto tance – svobodný, volný, osvobozený, umělecký,
nový, moderní, novodobý, současný, přirozený, koncertní, gymnastický, rytmický,
německý, aj.“1
Za jednu z prvních moderních tanečnic můžeme považovat Američanku
Loie Fuller (1862 – 1928), jejíž tanec spočíval v efektivním spojení volného pohybu
za doprovodu symfonické hudby. Vířivé pohyby jejich tanců dokreslovaly obrovské
a důmyslně osvětlené závoje.
K nejvýznamnějším představitelkám novodobého tance patřila bezesporu
Isadora Duncan (1877 – 1927), americká tanečnice a jedna z těch, které se
pokoušely o novou taneční podobu. Jako dítě se věnovala klasickému tanci, ale
postupně zjistila, že jí neuspokojuje. Její přirozené nadání se rozvinulo až po
přesídlení do Evropy, kde na ni silně zapůsobila atmosféra uměleckého prostředí,
zejména během pobytu v Paříži. Začala se intenzívně věnovat studiu antické kultury,
v níž nalezla základy pro svůj osobitý taneční projev. Duncan vyzdvihovala ve svém
tanci svobodu ducha a těla a jejich vzájemnou harmonii. Vycházela z názoru, že
pohyby těla musejí vyjadřovat vnitřní impulsy. V jejím případě nevytvořila vlastní
systém taneční techniky a metodiky a nedotkla se rovněž mužského tance. Ostře
vystupovala proti školám klasického tance, zdůrazňovala princip přístupnosti
tanečního umění a propagovala rozvoj takových škol, kde by děti díky tanci
poznávaly krásu estetických pohybů lidského těla. Pro svá vystoupení používala
symfonickou hudbu - Beethovena, Chopina, Glucka, Čajkovského, tedy hudební
doprovod původně nepsaný pro tanec. Tančila oblečena do lehkých ženských tunik
a bosa. Měla velké nadání pro improvizaci a pantomimické vyjádření svých pocitů
a myšlenek. Její volná pohybová plastika se skládala z prvků chůze, běhu na
1 KLOUBKOVÁ, Ivana. Výrazový tanec v ČSR: Praha, Brno (1918 - 1945). 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. strana 1.
12
pološpičkách, lehkých skoků, otáček a výrazových gest. Na začátku 20. století
hostovala po celé Evropě a byla velmi populární. Svým tancem inspirovala mnoho
choreografů k používání symfonické a kvalitní hudby. Její přesvědčivý a strhující
prožitek uměleckého projevu měl velký emocionální dopad na diváky a zvýšil zájem
po přirozeném pohybu, oproštěném od jakýchkoli pravidel.
Další významné osobnosti, jejichž umělecké snahy posunovaly v tomto
období taneční vývoj, se objevily v Německu. Zajímavým umělcem, jehož činnost
zasáhla nejen praktickou, ale i teoretickou stránku tanečního umění byl
Rudolf von Laban (1879 – 1958), původem Maďar, narozený v Bratislavě. Působil
v různých německých městech, hlavě v Berlíně, Hamburku a Mnichově, kde založil
taneční školu. Jeho taneční systém vycházel z pohybových možností lidského těla,
které rozčlenil na základě matematické analýzy a taneční pohyb odrážel vztah
tanečníka k trojrozměrnému prostoru. Základní druhy pohybů zredukoval jen na
tři – švih, sílu a impuls a utřídil pohybové prvky do celků, ze kterých bylo možné
vytvářet rytmické, dynamické a prostorové kombinace. Pomocí jejich obměn
dosahoval přesné orientace v prostoru a koordinace pohybů. Zajímavým teoretickým
přínosem byl Labanův systém zápisu tance.
Emil Jacques Dalcroze (1865 – 1950) pocházel ze Švýcarska. Studoval na
Konzervatoři v Ženevě, ve Vídni u A. Brucknera, v Paříži u L. Delibese. V letech
1892 – 1910 se stal profesorem na Konzervatoři v Ženevě. Po slibných
skladatelských začátcích se soustředil na průkopnickou hudebně-výchovnou práci.
Hledal cestu jak zvýšit hudebnost svých žáků. Vypracoval novou metodu hudební
výuky, jejímž cílem bylo využití pohybových vjemů k citlivějšímu vyjádření
hudebních rytmů a tím nepřímo zasáhl do tanečního hnutí. Dalcrozova metoda
přesných pohybových reakcí na hudbu, „přepisování“ hudby do pohybu je dodnes
významnou součástí tanečního studia. Jeho eurytmie byla založená na systematicky
vytvářeném vztahu mezi hudbou a pohybem na základě rytmu, dynamiky, formy
a dalších charakteristik.2 Tuto metodu plně rozvinul a uvedl v praxi až po založení
školy v Hellerau u Drážďan v roce 1910. Tento systém tréninku velmi dobře působil
na rozvíjení absolutního sluchu a schopnosti hudební a pohybové improvizace. Svou
teorii uvedl do praxe pomocí rytmicko plastických interpretací scénického charakteru
2http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=1001681
13
na různou hudbu – počínaje Bachovými fugami a konče vlastními hudebními
kompozicemi.
V době působení na škole v Hellerau u Drážďan soustředil kolem sebe mnoho
umělců. Byli mezi nimi i choreografové, kteří dovedli z jeho práce pro tanec hodně
vytěžit. On sám nebyl ani tanečníkem ani choreografem. K tanečnímu umění ho
přivedla praxe. V tomto smyslu se dnes hovoří o rytmické gymnastice. Mezi žáky
Dalcrozovy školy patří Mary Wigman aj. Velký vliv měl také na tvorbu Kurta Joose.
Zásadní vliv na vývoj tanečního umění měl až expresionismus, který se jako
nový umělecký směr objevil v evropském umění na počátku 20. století a ovlivnil
hlavně výtvarné umění a dramatickou tvorbu. Specifickým způsobem zasáhl do
německého tanečního umění. Projevoval se dvěma liniemi:
Jedna směřovala k formám, kde byly pohybové prvky kombinovány tak, aby
se zdůraznila jejich novost, zvláštnost a někdy i šokující účinek.
Druhá linie používala těchto pohybů k tomu, aby odhalila nové pohledy na
psychologii člověka a dotýkala se aktuálních společenských problémů.
Mary Wigman (1886 – 1973) vystupovala jako sólová tanečnice
v expresionisticky laděných tanečních kompozicích, v niž se snažila vyjádřit silné
lidské prožitky. Proti pocitům síly, lásky, klidu, stavěla zhroucení, zoufalství
a nenávist a tím zdůrazňovala jejich silné kontrasty. Její taneční vyjadřovaní bylo
hranaté, asymetrické, velmi vzdálené od lyrické krásy klasického tance. Vytvářela
i tanec bez hudby. Od roku 1920 měla v Drážďanech vlastní školu, kterou
absolvovali kromě jiných i Harald Kreutzberg a Gret Palucca.
Jedním z nejvýznamnějších představitelů tanečního expresionismu byl
Kurt Jooss (1901 – 1979), německý choreograf a pedagog. Po studiích na vysoké
hudební škole ve Stuttgartu začal pracovat jako pohybový režisér v německých
divadlech. V Mnichově založil vlastní taneční skupinu pod názvem Nová taneční
scéna. V roce 1927 vedl taneční oddělení ve Volkwang – Schulle v Essenu a od roku
1930 působil jako baletní mistr v Essenském městském divadle, kde uvedl řadu
různorodých choreografií jako např. Démon (Paul Hindeminth), Pavana (Moris
Ravel), Ples (Vittorio Rieti), Petruška, Polovecké tance, Pulcinella. Joossova tvorba
směřovala především k vytvoření tanečního dramatu nového typu. Jeho přínos se
projevil i v zájmu o novou tématiku. Nejúspěšnějším dílem Joosse se stal Zelený stůl
na hudbu Fritze Cohena, první balet s čistě politickým a antifašistickým zaměřením.
Námět čerpal z diplomatického jednání u tzv. zeleného stolu, kde se rozhodovalo
14
o dalším osudu světa. Diplomaté se nedohodli, a proto vypukla válka. Následující
obrazy ukazovaly následky válečných hrůz, další neúspěšné jednání diplomatů
a hrozba války se opakovala.
Po uvedení baletu Jooss emigroval do Anglie i se svou skupinou, která zde
vystupovala pod názvem Ballet Jooss. Pracoval s výrazovými prostředky moderního
tance, které citlivým způsobem sloučil s podněty z klasické taneční techniky.
Zaměřoval se hlavně na pohybové vyjádření myšlenek s aktuálním společenským
dopadem. Jeho tvorba, jako představitele tanečního expresionismu, ovlivnila
pozitivně rozvoj choreografického umění v mnoha zemích.
Začátkem 20. století jsou velmi populární v USA novodobé směry s tendencí
vytvoření vlastního amerického tance.
Úspěšnou americkou choreografkou a zakladatelkou moderního tance byla
Ruth Saint – Denis (1879 – 1968), která vystupovala v tanečních kompozicích,
inspirovaných orientální a starověkou kulturou. Stylizované taneční umění ve
východním stylu jí sloužilo jako prostředek pro vyjádření mezilidských vztahů.
V roce 1915 založila společně s Tedem Shawnem (1891 – 1972) školu a skupinu
Denishawn v Los Angeles. V ní se postupně zrodil opravdový moderní tanec.
Inspirovali se tanečním folklórem různých národů – indické, egyptské tance, tanec
amerických indiánů, antické náměty z řecké mythologie. Nešlo jim o přesné
technické postupy, ale o přenesení charakteristiky národů, jejichž tanci se inspirovali.
Tato škola přestala existovat ve 30. letech. Představitelé této školy se rozešli
a působili samostatně se svými skupinami.
Z této školy vzešli tři významní tvůrci amerického moderního tance. Doris
Humphrey, Martha Graham a Charles Weidman. Přestože všichni tři byli ze stejné
školy, každý prezentoval jiný styl tohoto tance. Všichni však ctili základní
požadavek, a to ponechání úplné volnosti ve výběru technických a výrazových
prostředků choreografa.
Doris Humphrey (1895 – 1958) byla choreografkou, tanečnicí a pedagožkou.
Do roku 1928 tančila v souboru Denisshawn. Pak spolu s Charlesem Weidmanem
zakládá vlastní školu a soubor Humphrey – Weidman Studio v New Yorku, kde
působí do roku 1945. Zajímá se o ztvárnění člověka a jeho vztah ke společnosti. Její
choreografie mají často filosofický námět. Velký vliv na její tvorbu má znalost
orientálních tanců a tanců americké kultury. K tomuto cíli však přešla od tance
abstraktního. Vytvořila teorii založenou na kontrastech aktivity a pasivity, na tomto
15
základě pak rozpracovala metodiku tance s důrazem na rytmickou a dynamickou
strukturu tance. Tuto teorii a metodiku popsala ve svých literárních dílech. Jako
pedagog rozvíjela uměleckou individualitu svých žáků, aby každý našel svůj styl. Od
roku 1947 spolupracovala s José Limónem a zároveň vyučovala v taneční škole.
Charles Weidman (1901 – 1975) byl tanečník, choreograf a pedagog. Do
roku 1927 pracoval v souboru Denisshawn, kde byl partnerem Doris Humphrey
a Marthy Graham. Studoval jak taneční folklór (americký), tak klasický tanec
a pantomimu. V roce 1928 založil s Doris Humphrey skupinu a školu, ve které
působil do roku 1945. V letech 1945 – 1949 měl vlastní skupinu The Charles
Weidman Theatre Dance Company a školu The Charles Weidman School of Modern
Dance. V letech 1949 – 1954 byl choreografem v New York City Opera. Pro něho
bylo charakteristický zvlaštní cit pro satiru a humor. Pro své žáky postavil Waltz's
Brahmse (1967). Mezi žáky školy D. Humphrey a Ch. Weidmana patřili významní
choreografové José Limón, Alvin Ailey aj.
O nejvýznamnější generaci představitelů moderního tance se více rozepisuji
zvlášť v dalších kapitolách.
José Limón (1908 – 1972) byl americký choreograf a tanečník mexické
národnosti. Od roku 1915 žil v USA, od roku 1928 studoval moderní tanec
u D. Humprey a Ch. Weidmana. Současně tančil v jejich souboru. Od roku 1947
studoval klasický tanec u Antony Tudora a zakládá vlastní skupinu, ve které
spolupracuje s D. Humphrey do roku 1958. Tančit přestal roku 1969. Jeho tance
měly často národní kolorit – mexické a indiánské tance. Vyzdvihoval mužský tanec,
který měl energický a atletický styl. Náměty byly často zaměřeny filosoficky
a sociálně. Byl jmenován čestným doktorem university v Middletownu, Connecticut
1960. Za nejlepší práci se pokládá jednoaktový balet s othelovským námětem
Maurova Pavana na hudbu Henryho Pursela (1949).
Martha Graham se narodila roku 1893 v Pittsburgu ve státě Pennsylvanie,
v rodině neurologa a psychiatra, silně puritánsky založené. Od svých 7 let žila
v Kalifornii. Navštěvovala soukromé školy. Teprve ve 23 letech, (tj. 1916) se začala
učit tanci ve škole Denisshawn, kde působila rovněž jako sólistka souboru. Ve svých
33 letech poprvé vystoupila s vlastním sólovým koncertem Měsíční svit na hudbu
Debussyho. Měla malou skupinu M. G. a její trio. Z počátku se přikláněla
k tendencím abstraktního tance. V roce 1927 založila školu, ze které vybudovala
centrální institut moderního tance a vlastní soubor založila v roce 1929. Velký vliv
16
na její tvorbu měl skladatel Louis Horst, se kterým dlouhá léta spolupracovala.
Největším jejím přínosem bylo vyvinutí vlastního tanečního stylu, založeného na
využití kontrakce a uvolnění a celé škály dynamických stupňů, odvozených
z procesu dýchání. Martha Graham zemřela v květnu 1991.
Lester Horton (1906 – 1953) se narodil v Indianapolis, Indiana. Horton
působil v Kalifornii, i přesto, že centrum moderního tance v té době bylo v New
Yorku. Vyvinul vlastní styl tance, kde zapojil rozmanité prvky včetně indiánského
a moderního jazzového tance. Horton založil vlastní skupinu v Los Angeles, která
působila v divadlech, filmu a nočních klubech. Mezi známá díla, která nazýval
„choreodramaty“, patří Salome a The Beloved. Horton také choreografoval komerční
projekty a vytvořil tance pro devatenáct hollywoodských filmů. Soubory jako
například Alvin Ailey American Dance Theater dodnes vyučují Hortonovu
techniku.3
Merce Cunningahm (1919 – 2009) byl americký tanečník a choreograf, který
se narodil v městě Centralia, stát Washington. Ještě než založil svou skupinu, byl
sólistou v souboru Marthy Graham od roku 1939 do roku 1945. Své první
choreografie vytvářel od roku 1943. V roce 1952 založil skupinu Merce Cunningham
Dance Company. Prvním představením podnítil spolupráci se skladatel John Cagem,
se kterým pak úzce spolupracoval posledních padesát let. Pod jeho vlivem
Cunningham odmítal psychologické a dramatické pojetí své práce. Experimentoval
s náhodnými postupy. Úzce spolupracoval s avantgardními umělci jako např.
Robertem Rauschenbergem a Jasprem Johnsem a vynalezl přístup, který propagoval
nezávislost hudby, designu a tance. Zemřel 26. července 2009 v New Yorku.4
Merce Cunningham se svým přístupem zapsal mezi choreografické osobnosti
postmoderního období. Koncem roku 1950 se moderní tanec stal uznávanou
uměleckou formou předváděnou na koncertním jevišti. I když porušoval pravidla
klasického tance, měl vlastní daná pravidla. Postmoderní tanec byl relativně
krátkodobé hnutí během roku 1960 – 1970. Stejně jako jiný kulturní fenomén toho
času, to byla vzpoura proti tradičním představám a předsudkům. Postmodernisté
zpochybňovali stanovená kritéria tance a tlačili jej na zcela novou úroveň.
Postmoderním tancem se zabývala především skupina umělců z Judson Dance 3 BALLET AUSTIN. The History of Modern dance [online]. 2012 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.balletaustin.org/education/documents/HistoryofModernDanceStudentHandout.pdf („vlastní překlad) 4 tamtéž
17
Theater, která ovlivnila svými myšlenkami další umělecké formy moderního tance.
Taneční umělci opouštěli divadelní jeviště a své provedení tance prezentovali ve
veřejných parcích, na stavbách, v muzeích a na rušných ulicích. Každý mohl být
tanečníkem a každý všední pohyb byl považován za tanec. Každá generace
moderních tanečníků hledala novou terminologii, koncepty a techniky, které
rozšiřovaly definici tance.
1.2 José Limón
Se svým charismatem a úchvatným vzhledem
byl hvězdou amerického moderního tance své doby.
Narodil se v Mexiku jako nejstarší z jedenácti dětí. Již
od útlého věku byl veden k umění, protože otec
pracoval jako hudebník. Usiloval o vlastní tvůrčí
přínos jako výtvarník, ale bohužel bez velkého
úspěchu. Poté, co José absolvoval Lincoln High
School v Kalifornii, nastoupil na Universitu v Los
Angeles (UCLA), kde bylo jeho hlavním studijním
zaměřením umění. Po roce studia se přestěhoval do
New Yorku. Roku 1928 začal studovat jako mladý, dvacetiletý nadšenec moderní
tanec pod vedením Doris Humphrey a Charlese Weidmana. Díky svému talentu se
pak stal i členem jejich skupiny, kde se po dvou letech začalo projevovat jeho tvůrčí
nadání a kde vznikla jeho prvotní díla. Roku 1947 vznikl jeho taneční soubor – José
Limón Dance Company, kde představil nejen své díla, ale i díla Doris Humphrey. Pro
svou skupinu uvedl jako první choreografii na hudbu Normana Lloyda La Malinche.
Vynikající choreografií, kterou vytvořil v roce 1949 byla The Moor’s Pavane
(Maurova pavana) s hudbou Henryho Purcella. V roce 1950 jeho soubor začal jako
přední americká skupina moderního tance vystupovat v Evropě. V roce 1958 vznikla
choreografie inspirována hrůzou, kterou José Limón viděl ve zničeném Polsku po 2.
světové válce v Evropě, Missa Brevis (Krátká mše) na hudbu Zoltána Kodályho. O
čtyři roky později putoval do Jižní Ameriky a následně cestoval po celém světě, kde
se rychle jeho choreografická práce stala uznávanou. Mnoho z jeho tanců je
považováno za klasiku moderního tance - There is a Time, Missa Brevis, Psalm, The
Obr. 2 José Limón v "Concerto Grosso"
18
Winged. Limón byl aktivním choreografem až do své smrti. Každý rok postavil
alespoň vždy jednu novou choreografii. Byl také vlivným učitelem a obhájcem
moderního tance. Charakteristické pro jeho taneční styl je přirozenost všech pohybů
vycházejících z centra těla ve spojení čistých pohybových linií. Ve své práci se snažil
experimentovat, nejen s hudbou, ale i s tématy při hledání nových pohybů. Limón
obdržel ocenění a uznání za svůj přínos tanci. José Limón umřel v roce 1972
v nemocnici v New Jersey.
1.2.1 Charakteristika techniky José Limóna
José Limón byl velkým obdivovatelem Doris Humphrey a její technika se
jasně odráží v jeho výuce. Stejně jako u Doris Humphrey bylo jeho hlavním cílem
vyjádřit osobní vztah k okolnímu světu prostřednictvím vlastního tanečního slovníku.
Technika José Limóna je založena na pádu a zpětném vyrovnání neboli fall and
recovery, která využívá působení gravitace v pádech různých částí těla mimo osu
a jejich opětovném vyrovnání. Také využívá principy suspension (zadržení napětí)
a succession (rolování), které používala i Humphrey. Jeho metodický systém je
otevřenější. Snažil se, aby si studenti našli svůj vlastní pohyb a osobní jedinečnost.
Kladl důraz na výraz v pohybu, nikoliv na krásu pohybu. Zdůraznil zkoumání
pohybu v jeho přirozené formě a ve výrazu čistého lidství. Motivoval své studenty,
aby vždy usilovali o jednoduchost a přehlednost bez cizího pohybu, nadbytečné
energie nebo nežádoucího napětí, které by narušilo původní záměr. Jeho taneční čistý
výraz představoval emoce a vášeň, byl energický a komunikoval přes prostor.
Domníval se, že tělo je nástrojem komunikace a vyjadřování, které by mohlo
„mluvit“. Limón zmínil: „Moderní tanec ohromně rozšířil řadu expresivních pohybů
a výrazů. Moderní tanečník usiluje o kompletní využití těla jako nástroje.“ Například
používal pohyb ramen do různých směrů, který současně zahájil pohyb paží a trupu.
Limón přistoupil k tělu jako k orchestru – „the body as an orchestra“, kde každá část
těla může představovat jeden nástroj a další část těla může nezávisle představovat
jiný nástroj. Pro techniku José Limóna je velmi důležité využití paží. „Vychází
z pohybu těla, kdy tělo v podstatě dává smysl pohybu paží.“ (Mgr. Ivana Kloubková,
konzultace 2013) Také Limón považoval dýchání za nezbytné, protože umožnilo
pohybu z centra těla plynule se pohybovat. „Pohyb motivovaný délkou dechu má
19
různou dynamiku“ (Šebíková 2007, str.9). Pohyb trupu byl u Limóna zdrojem
výrazu. Zkoušel různé pohyby trupu, aby prozkoumal různé emocionální možnosti. 5
„Technika Josého Limóna zachovává principy gravitace a nakládání těla
s ní, využívá kyvadlový švih, pád, tíhu, rolování s pocitem závěsného bodu, opozice
ve svalovém napětí. Limónovský pohyb je krásně plynulý a uvolněný, zároveň však
dokáže být razantní a dynamický.“6
1.2.2 Základní principy techniky José Limóna Při prvním setkání s technikou je důležité pochopení jednotlivých pojmů,
které specifikují taneční styl José Limóna. Následující popis principů a prvků
zpracovávám podle Daniela Lewise.
Alignment – Správné postavení těla
Váha těla je rozložená rovnoměrně na obě chodidla. Břišní stěna je zatažená,
hýžďové svaly mírně zpevněny. Ramena jsou spuštěná dolů a do stran, lopatky jsou
staženy, nesmí vystupovat. Hlava je vzpřímená, brada svírá pravý úhel s osou krku.
(viz příloha č. 1)
High point (HP) – Závěsný bod
Během rolování, pérování nebo pádu se High point posouvá. Ve vzpřímeném
držení osy těla je High point na temeni hlavy. Zavěšení můžeme provádět za
jednotlivé části páteře během rolování do předklonu např. za horní část krční páteře
(hlava), dolní část krční páteře (ramena), mezi lopatkami (hrudník) a bederní část
páteře (trup). U hrudního záklonu se High point posouvá na hrudní kost a v úklonu
stranou máme zavěšení na straně trupu. (viz příloha č. 1)
Succession – Rolování
Je to souvislý pohyb trupu, který začíná od temene hlavy. Postupně se plynule
roluje každý obratel po obratli, přidávají se ramena, hrudník, trup až do úplného
zavěšení za kostrč. Tento pohyb rolování můžeme provádět vpřed – až do zavěšení
5 http://en.wikipedia.org/wiki/Jos%C3%A9_Lim%C3%B3n („vlastní překlad“) 6 Taneční styly: Moderní tanec. DepenDance.in [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.dependance.in/DepenDance.in/Tanecni_styly-Moderni_tanec.html
20
za kostrč, stranou – jen do té míry, jak to žákům umožní jejich tělo, vzad – jen do
zavěšení za hrudník viz High point.
Successional Arms – Vedení horních končetin
Tento legatový pohyb paží je specifický pro techniku José Limóna. Pohyb
vychází od hrudníku kdy se paže kříží před tělem, od loktů vedeme paže vzhůru,
které otevírá zasazení lopatek a postupným odrolováním se propínají diagonálně až
do konečků prstů, nebo odtlačením dlaní. (Jako když si svlékáme tričko, viz příloha
č. 2)
Opposition – Opozice
Máme pět opozičních bodů – hlava (temeno), pravá a levá horní končetina,
pravá a levá dolní končetina. Každý z těchto pěti opozičních bodů může být
protitahem k jinému bodu. Tento tah začíná svalovým napětím a prouděním energie
v těle, která vychází z centra ven. Není to křeč v těle! Někdy mluvíme o šestém
opozičním bodu a tím je High point.
Potential and Kinetic Energy – Potenciální a kinetická energie
Pomocí energie má tělo možnost pohybovat se. Působením tíhy jednotlivých
částí těla se uvolní energie. Když je tělo v klidu, tak máme v sobě určitou energii,
která je potenciální. Jakmile se dostáváme do pohybu, mění se potenciální energie
v energii kinetickou.
Fall – Pád
Pád je hlavním principem techniky José Limóna. Vzniká působením
gravitace. Tíze může podlehnout celé tělo nebo jen některá jeho část. Tento pohyb je
velmi intenzivní a je úzce spojen s dýcháním, často předchází zadržení napětí
a následuje pád s výdechem. Pokud padá jedna část těla, druhá působí protitahem
vzhůru.
Weight – Tíha, gravitace
Tíha nás přitahuje k centru země svou gravitací. José Limón využívá ve své
technice práci s tíhou jako prioritou. Princip tíhy je z estetického hlediska pro diváka
zdůrazněný a patrný. Naopak tomu je u klasického tance, který zdůrazňuje lehkost
21
a pocit vzhůru. Jednotlivé části těla v momentě, kdy se uvolní svalové napětí,
podlehnou své tíze a díky působením gravitace následuje pád.
Recovery and Rebound – Vyrovnání a Odpérování
Tyto dva principy jsou v závěru pohybu v podstatě totožné. Vyrovnání
nastává po pádu horních končetin, trupu nebo dolních končetin ze švihu na principu
kyvadla. A odpérování je na principu pružiny, když některá část těla opakovaně padá
a vymrští se.
Suspension – Zadržení napětí
Je podchycení a zastavení napětí v „mrtvém bodě“, které je spojené
s nádechem. Důležité je pocítit moment zadržení během prováděného pohybu. Tento
princip znázorňuje dramatičnost, plynulost a rytmičnost této techniky.
Isolations – Izolace
Je to práce jednotlivých částí těla, které pracují odděleně. Izolace můžeme
provádět např. hrudníku, dolních a horních končetin nebo se můžou různě
kombinovat.
Bounces – Pérování
Je opakované padání a vymrštění, které je možno provádět dolními
končetinami, trupem nebo je lze spolu kombinovat. Pérování nesmí být příliš tvrdé,
ale je to pohyb přirovnatelný k driblování s míčem.
1.2.3 Terminologie Uvádím zde základní popis prvků a odkaz na literaturu k ustáleným cvičením.
Floor Exercises - Cvičení na zemi
Cvičení na zemi jsou důležitá pro začátečníky, slouží k zahřátí celého těla
a procvičení základních principů.
Spinal Succession – Rolování páteře
První princip rolování začíná od temene hlavy s postupným zavěšováním
trupu za High point vpřed, stranou a vzad jen do hrudního záklonu. Druhý princip je
22
postupné zaoblení páteře a její vyrovnání zpět, které propracovává citlivost páteře.
Ve cvičení na zemi, kdy rolování provádíme v různých pozicích v sedě, začínáme
pohyb impulsem od temene hlavy nebo pánve. (viz příloha č. 1)
Bounces – Pérování trupu
Bounces je pérování trupu, které se dělá v zavěšení za High point. Působením
tíhy padá trup směrem vpřed od temene hlavy. Bounces provádíme několikrát za
sebou, kdy trup pracuje jako pružina, postupně se pérování zvětšuje a po nejhlubším
pádu následuje vymrštění. Pérování trupu můžeme provádět směry vpřed a stranou
a v různých pozicích jako je sed skrčmo vytočeně, sed snožmo, sed roznožmo
i s flexí chodidel. (viz příloha č. 2)
Bounces in twist – Pérování trupu v natočení
Pérování trupu v natočení je principem stejné, jen působením tíhy padá trup
směrem vpřed od temene hlavy v natočení trupu nad dolní končetinu.
Bounces with twist – Pérování trupu s natočením
Pérování trupu s natočením zůstává principem stejné, jen změna natočení se
provádí v zavěšení vpřed a stranou. Veškeré pérování je možné kombinovat se
succesional arms.
Center Exercises – Cvičení ve stoji
Cvičení ve stoji rozvíjejí principy techniky José Limóna, kde se metodicky
stupňuje jejich náročnost, podle úrovně studentů.
Spinal Succession – Rolování trupu ve stoji
Rolování trupu ve stoji můžeme provádět směrem vpřed, stranou, i vzad.
Rolování procvičíme v I. a II. pozici v paralelním i v přirozeném vytočení dolních
končetin. Je to opět postupné rolování, které může postupovat do zavěšení HP mezi
lopatkami, do zavěšení HP v bedrech a postupně můžeme rolovat až do zavěšení HP
za kostrč. (viz příloha č. 2)
Standing bounces – Pérování trupu ve stoji
Při pérování trupu můžeme jít do předklonu nebo do úklonu v zavěšení za HP
(jen do té míry, jak to žákům umožní jejich tělo), dolní končetiny přechází do
demi-plié. Vycházíme z principu pádu a odpérování trupu. Tento pohyb můžeme
provést několikrát za sebou. Začínáme pohybem od temene hlavy.
23
Tendu series – Battement tendu
Provádíme dvojím způsobem. Jednak vedeným způsobem jako v klasickém
tanci nebo využitím principu pádu. Pád je v momentu, kdy se battement tendu zavírá
do I. pozice přirozeně vytočené. Akcent pohybu je k noze. Pak následuje odpérování
– plynule otevřít battement tendu. Můžeme provádět battement tendu en croix nebo
střídat pravou a levou dolní končetinu. Následně se k battement tendu často přidává,
plié, pád trupu, otáčka o 180° a také různý pohyb paží.
Plié series – Grand plié
Grand plié provádíme v I. pozici přirozeně vytočené a v momentě zatlačení
pat, nastává současně pád (fall) trupu od temene hlavy vpřed. Následně se trup
postupně vyrovnává (succession) a dolní končetiny se propínají. Princip odpérování
zde není! Opět můžeme dělat i pád trupu stranou a přidávat pohyb paží
– Successional arms. V další obtížnosti se zapojuje i kruhový pohyb trupu.
Swings in second – Švihy trupu ve II. pozici
Švihy trupu provádíme ve II. pozici přirozeně vytočené. Tento pohyb trupu se
uskutečňuje na principu kyvadla. Procvičujeme ho na základě izolací a to tak, že
švihy začínáme provádět nejdříve hlavou, následně přidáváme ramena, hrudník
a nakonec i trup. Po zvládnutí ke švihům přidáváme demi-plié, dégagé a balancé.
Švihy trupu nás postupně vedou do skluzu, pádu, skoku a do otočení. (viz příloha
č. 3)
Rebounds in threes – Odpérování trupu v ¾ taktu
Jedná se o ustálené řetězení jednotlivých prvků. Proto zde uvádím odkaz na
dostupnou literaturu, kde nalezneme metodický popis těchto cvičení.
Slow twos, fast threes – Pomalý 2/4, rychlý ¾
Jedná se o ustálené řetězení jednotlivých prvků. Proto zde uvádím odkaz na
dostupnou literaturu, kde nalezneme metodický popis těchto cvičení.
Foot isolations – Izolace dolních končetin
Izolací dolních končetin zahřejeme a posílíme svaly a klouby jednotlivých
částí dolních končetin. Důležitá je práce chodidla, pro základní pohyb odrolování
chodidla až po konečky prstů a zpětné rozložení chodidla na podlahu. Přidáním paží
se zdokonaluje pohybová koordinace. Obohacujeme o další prvky např. demi-plié,
battement tentu, passé, développé, énveloppé, sur le cou-de-pied, pas de cheval, aj.
Dále izolaci dolních končetin můžeme provádět jak v paralelní pozici, tak
24
v přirozeně vytočené pozici. A také vše můžeme různě kombinovat a spojit
s principy techniky José Limóna. (viz příloha č. 4)
Passé series – Passé
Passé nám vypracovává koordinaci těla v postavení na jedné dolní končetině,
pružnost chodidel a aplomb. Pro passé je charakteristický princip pádu, který je do I.
přirozeně vytočené pozice a opět odpérování zpět na passé. Postupně se přidává
práce horních končetin (Successional arms) a práce trupu nebo změna akcentu
pohybu nahoru. V dalším metodickém postupu zapojujeme do točení.
Swings of the legs – Švihy dolních končetin
Kročná dolní končetina provádí kyvadlový švih, který prochází sunem
chodidla po podlaze přes I. pozici přirozeně vytočenou, která se odráží od země
a může jít směrem vpřed, vzad nebo stranou na 45°, následuje zadržení dolní
končetiny – moment zadržení napětí. Principem pádu kročná dolní končetina opět
prochází sunem chodidla po podlaze přes I. pozici. Také můžeme obohatit o pohyb
vtočit a vytočit. Pracující končetina využívá princip fall a recovery. V další
obtížnosti je možno vést do přetočení v prostoru (princip fouetté) a do skoku.
Développé series – Développé
Jedná se o ustálené řetězení jednotlivých prvků. Proto zde uvádím odkaz na
dostupnou literaturu, kde nalezneme metodický popis těchto cvičení.
Lunge series – Cvičení s výpady
Slouží k přenášení těžiště těla mimo osu a zpět do osy. Výsun battement
tendu jeté vpřed, paže se otvírají do „V“ pozice, s výdechem výpad za DK vpřed do
zavěšení HP mezi lopatkami, zadní DK chodidlem opřená o podlahu, HK zkřížíme
před tělem, tahem za HP a odpérováním trup přechází zpět do osy, těžiště se musí
přenést na zadní DK, HK se otvírají švihem stranou. Pohyby paží a nohou jsou
plynulé a celý pohyb se nikde nezastavuje. Důležité je cítění opozičních bodů
a napětí v celém těle. V dalším metodickém postupu zapojujeme do točení. (viz
příloha č. 4)
Spirals turns – Spirála
Spirála je rotace trupu v ose těla, která postupuje směrem nahoru. Spirála
vychází pocitově od pánve, i když musíme udržet pánev a boky rovně. Vyučujeme
nejdříve samostatně a později v točení.
25
12 – count phrase – Fráze na 12
Ustálená vazba. Jedná se o ustálené řetězení jednotlivých prvků. Proto zde
uvádím odkaz na dostupnou literaturu, kde nalezneme metodický popis těchto
cvičení.
Drop in threes – Pérování DK ve ¾ taktu
Jedná se o pohyb s využitím pádu dolních končetin z relevé do demi-plié. Ten
musí být plynulý. Důležité je cítit tíhu pánve. Následné odpérování a tah za temeno
hlavy zvedá tělo zpět na relevé. Můžeme po pádu do demi-plié i víckrát zapérovat
(Bouces). Také provádíme v I., II., IV. a V. pozici. Můžeme dále kombinovat
s pádem a odpérováním trupu (fall and rebound), s rolováním paží (Successional
arms) a otáčkou.
Jumps – Skoky
Technika José Limóna nemá specifické skoky, ale děláme je pro navození
pocitu tíhy, před cvičením v prostoru. Vkládáme skoky, které známe z taneční
gymnastiky nebo z klasického tance např. temp levé sauté, pas glissade, pas
assemblé, grand jeté aj. Opět i zde můžeme přidat práci trupu nebo různé pohyby
a švihy paží. Ve skocích je dvojí funkce práce trupu. Lze mít zavěšení trupu za HP
ve výskoku (v kulminačním bodě). A nebo provést pád trupu při dopadu.
Across the Floor – Cvičení v prostoru
V poslední části se zahrnují veškerá cvičení s postupem do prostoru a jsou
zde hlavní ucelené vazby.
The Body as an orchestra – Tělo jako orchestr
Limón přistupuje k tělu jako k orchestru – „the body as an orchestra“, kde
každá část těla může představovat jeden nástroj a další část těla může nezávisle
představovat jiný nástroj. Dolní končetiny jsou jako bicí, horní končetiny jako
smyčce a pohyb těla může hrát jako dechové nástroje.
Hop series – Variace s poskoky
Jedná se o ustálené vazby. Proto zde uvádím odkaz na dostupnou literaturu,
kde naleznete metodický popis těchto cvičení.
Piqué series – Variace piqué
Jedná se o ustálené vazby. Proto zde uvádím odkaz na dostupnou literaturu,
kde naleznete metodický popis těchto cvičení.
26
Dostupná literatura:
KLOUBKOVÁ, Ivana. Výuka moderního tance s využitím principů techniky José Limóna. Vyd. 1. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2008, 76 s. ISBN 978-80-86928-45-6. LEWIS, By Daniel, Descriptive text written in collaboration with Lesley FARLOW, Labanotation by Mary COREY a Drawings by Edward C. SCATTERGOOD. The illustrated dance technique of José Limón. Reprinted. Hightstown, NJ: Princeton Book, 1984. ISBN 978-087-1272-096. PEŠOVÁ, Dana. Základní principy a prvky techniky José Limóna se zaměřením na středně pokročilé a pokročilé studenty. Brno, 2008. Diplomová práce. JAMU. Vedoucí práce Mgr. Ivana Kloubková. ŠEBÍKOVÁ, Pavla. Výuka současného tance s využitím principů techniky José Limóna na I. stupni Základní umělecké školy. Brno, 2007. Diplomová práce. JAMU. Vedoucí práce Mgr. Ivana Kloubková
1. 3 Martha Graham
"Moderní tanec není nic, kromě jedné věci v mé mysli: Svoboda žen
v Americe." – Martha Graham
Byla nejvýznamnější a největší
představitelkou moderního tance ve Spojených
státech. Její specifický styl se stal základní
osnovou nové vývojové etapy současného tance.
Její tvorba obohatila a ovlivnila více či méně
všechny zahraniční choreografy od začátku 50. let.
Je považována za jednu z největších průkopnic
moderního tance. Taneční vzdělání získala u Ruth
Saint-Denis a Teda Shawna, s jejichž jmény je
spojen vznik moderního tance v USA. V šestnácti
letech propadla vášni zvané tanec a její život rázem
nabral nové rozměry. Po ukončení studií se stala
členkou souboru – Denishawn v Los Angeles. V roce 1923 soubor opustila, neboť ji
osobitost uměleckého cítění táhla ke hledání vlastní cesty. O čtyři roky později
Obr. 2 Martha Graham
27
založila v New Yorku vlastní školu Martha Graham School of Contemporary Dance.
Své nejlepší žáky přijala v roce 1929 do nově vzniklé Martha Graham Dance
Company. V současné době tvoří škola a skupina dvě součásti instituce Martha
Graham Centre of Contemporary Dance. Také se zasloužila o vznik tanečního
oddělení na Juilliardu. V roce 1940 přijala do svého souboru první muže. Tento
soubor rovněž patří mezi první, který přijal tanečníky barevné pleti – černochy
a asiaty.
První závažnější práce vznikly na začátku třicátých let. Lamentation bylo
dílo inspirováno starou aztéckou kulturou. V choreografiích Jeskyně srdce,
Opevněná zahrada, Kirké se snažila proniknout do nitra ženských postav
a soustředit se na psychické konflikty svých hrdinek. Aron Coplandem byl autorem
hudby k vynikajícímu dílu Jaro v Appalačských horách. Známý byl její úzký
a plodný pracovní kontakt se skladatelem Louisem Horstem.
Taneční technika a styl Graham byly vypracovány na základě využívání
protikladu stažení a uvolnění svalů, jež souvisejí se základní lidskou činností
nádech a výdech – „contraction a release“. Povrch země nepředstavoval svoji
obvyklou oporu, ale byl přeměněn na prostor, ve kterém bylo tanečníkovo tělo
jakoby zbaveno zemské přitažlivosti. Nové pochopení scénického prostoru se
projevilo ve snaze fixovat pózy při skocích ve vzduchu, provádět točení ve spirále
a v nejrůznějších druzích pádů. Graham zvláště pečlivě vypracovala metodiku
výuky svého stylu. Její choreografické myšlenky a osobitá taneční technika se mohly
uzákonit v praxi současného baletního divadla ve velké míře jen díky tomu, že byly
uváděny na scénu samotnou autorkou. Graham vychovala velkou řadu vynikajících
tanečníků, kteří získali taneční vzdělání v jejím stylu. Mnozí z nich si vytvořili na
tomto základě svůj osobitý způsob práce, a tím se od sebe navzájem odlišují.
Martha Graham School sídlí v New Yorku, pobočka je v Londýně otevřená
od roku 1966. Hostovala se svým souborem skoro ve všech zemích světa. Natočila
řadu filmů a videoklipů svých prací i metodiky. Vychovala mnoho žáků. Do její
školy přichází i známí herci. Mezi tanečníky např. Merce Cunningham, Anna
Sokolova, Paul Tailor, Twyla Tharp. V londýnské pobočce prošli stáží Ivanka
Kubicová a Jan Hartman.
V roce 1929 vytvořila choreografii Kacíř na hudbu Bretona Tetuse. Tento sedmi
minutový tanec je označován za první velkou choreografickou kompozici. Zde je již
patrný odklon od abstraktního tance a zájem o filosofické a náboženské náměty. Je
28
patrná snaha o vyjádření vnitřního konfliktu člověka. K většině choreografiím si
zadávala hudbu. Výjimku tvoří choreografie Epizody na hudbu Webera, jehož
druhou část choreografoval G. Balanchine. Neustále spolupracovala s významnými
hudebními skladateli např. s B. Bártokem, S. Prokofjevem, I. Stravinským atd.
Vytvořila asi na 200 titulů, některé z nich bez hudebního doprovodu, pouze s tlesky,
podupy, výkřiky a podobnými průvodními zvuky. Výrazný je její podíl na výtvarné
složce. Sama navrhovala a mnohdy i šila kostýmy, na ostatních návrzích se výrazně
spolupodílela. Stejně velký důraz kladla na osvětlení jeviště. Martha Graham zemřela
v 96 letech na zápal plic v roce 1991.
1.3.1 Charakteristika techniky Marthy Graham
Martha Graham začala s pozorováním pohybů vlastního těla. Ve své taneční
technice využívala jako hlavní výrazový prostředek dýchání, tak, že se stalo hlavním
impulsem k pohybu tanečníka. Vytvořila vlastní styl, založený na kontrakci
a uvolnění těla, neboli contraction a release.7 Používala nejen opozice k pádům ze stoje, ale také v pohybu ve spirále.
V technice, kterou vytvořila byl počátečním bodem centrum těla, neboli pánev.
Pohyb měl vždy vyjadřovat emoce, pocity a jiné stavy člověka. Zavedla svoji
terminologii (později užívaná po celém světě) – floor work (cvičení na zemi), centre
work (cvičení ve stoji), moving in space (pohyb v prostoru). Moderní tanečník se
pohybuje v lehu, v sedu, v kleku i ve stoji. Jeho pohyby jsou charakteristické
plastičností, kontinuitou a dynamikou. Technika je založená na přirozeném pohybu
a přirozené funkci těla, snaží se dát průchod myšlenkám a pocitům bez nadměrného
zdobení.8
Výhodou moderní techniky Marthy Graham je otevřenost, víc možností
přetvářet každý pohybový prvek podle uměleckých možností a psychofyzických
potřeb. Tato technika rozvíjí schopnost koordinace, založené na vnitřním rytmu, bez
ohledu na hudební doprovod. Pohyb je způsob vyjadřování, a nikoli cíl sám o sobě. 9
Využívá náhlých dynamických impulsů, až po skoky téměř akrobatické,
náhlých vydrží v neuvěřitelných pózách.
7 http://pl.wikipedia.org/wiki/Martha_Graham („vlastní překlad“) 8 http://dance.pl/Modern_dance,artykul,32.html („vlastní překlad“) 9 tamtéž
29
Technika Marthy Graham, podle které je pojmenovaná, vycházela při tvorbě
metodiky z pohybového slovníku svých choreografií. Nejprve se vyvinulo určité
choreografické tvarosloví a teprve potom z něj odvozená technika a metodika. Na
rozvíjení metodiky se spolupodílel přední tanečník souboru Marthy Graham a poté
umělecký ředitel London Contemporary Dance Theatre, Robert Cohan.
1.3.2 Základní principy techniky Marthy Graham Contraction – Kontrakce (napětí, stažení)
Kontrakce je základem techniky Marthy Graham. Graham tuto myšlenku
rozvinula pozorováním fyzických projevů bolesti v těle. To je jedna ze základních
charakteristik její choreografie, a proto byla většina cvičení vytvořena s myšlenkou
kontrakce. Zatímco Graham byla tvůrcem oné kontrakce, pohyb se stal základem
moderního tance, a byl používán, upravován a znovu definován mnoha dalšími
choreografy. Výdech je počátkem kontrakce, která pocitově začíná v pánvi a stoupá
po páteři, zvětšuje prostor mezi jednotlivými obratli až nahoru ke krku a hlavě, která
s páteří tvoří linii. Na nezkušeného tanečníka může kontrakce působit jako „zatnutí“
či zatažení střev nebo nahrbení trupu. Avšak jakákoli změna trupu, ramen nebo krku
je výsledkem počátku kontrakce v pánvi, a pokud byla kontrakce vykonána správně,
objeví se automaticky. Tahem bederní části vzad a vzhůru se přirozeně zaobluje
páteř.
Release – uvolnění (vytažení)
Release je opakem kontrakce. Objevuje se při nádechu, který je počátkem
release. Uvolnění rovněž začíná v pánvi a stoupá vzhůru po páteři, aby navrátila
pánev do neutrální, přímé pozice.
High release – maximální vytažení
Objevuje se, když tanečník provede maximální vytažení hrudní kosti směrem
vzhůru. Hrudní koš setrvá v pozici před boky, bez uvolnění křížového svalstva.
Hlava nadále setrvává v linii s páteří. Nesmíme si to plést s hrudním záklonem!
30
Spiral – Spirála
Je otáčení trupu kolem osy neboli spirála. Stejně jako kontrakce, spirála
začíná impulsem od pánve a prochází přes hrudník, ramena, krk až k temeni hlavy,
kdy hlava vždy zůstává v linii s páteří a ramena musí zůstat nad boky, trup se nesmí
vychýlit z osy, pohyb spirály musí vždy směřovat vzhůru. Když se tanečník uvolňuje
ze spirály a vrací se do výchozí pozice, tento pohyb opět vychází od pánve
a vytahuje se směrem nahoru ve stejném pořadí.
1.3.3 Terminologie Je důležité zmínit, že tyto prvky a ucelené vazby vznikly na základě vlastní
potřeby žáků Marthy Graham. Důležité je centrum těla, z kterého vlastně vychází síla
i energie do pohybu. Uvádím zde základní popis prvků a odkaz na literaturu
k uceleným cvičením.
Pozice horních končetin
V technice Marthy Graham se využívají pozice horních končetin z klasického
tance – přípravná, 1., 2. a 3. pozice, přípravná, 1. a 3. pozice paralelní (protažené)
a také specifické pozice.
2nd position Long arms (2. pozice „Long arms“)
Je to vlastně 2. pozice, není zaoblená v loktech. Obě horní končetiny se
vytahují z ramen a hrudníku s pocitem ven z těla, dlaněmi vpřed.
2nd position (2. pozice zvýšená)
Horní končetiny jsou zvýšené stranou, zaoblené v loktech ve výšce hlavy
a směřují dlaněmi vzhůru.
2nd position (2. pozice snížená)
Horní končetiny jsou snížené stranou, zaoblené v loktech a směřují dlaněmi
dolů.
2nd position (2. pozice plovoucí)
Horní končetiny jsou protažené stranou, mírně zahnuté v loktech a dlaně
směřují k zemi (jako by byly položené na stole).
3rd Diamont position (3. pozice diamantová)
Horní končetiny jsou pokrčené v loktech směřující stranou a dlaněmi vpřed.
3rd Diagonal position (3. pozice diagonální)
31
Horní končetiny jsou protažené šikmo vzhůru a směřují dlaněmi vpřed.
Gothic arch position (pozice „Gothic arch“)
Horní končetiny jsou zaoblené v loktech vedle těla a prsty se dotýkají
podlahy. Lokty směřují stranou.
Heel palm – („mističky“ – pata dlaně)
Stažení dlaně do tvaru misky. (příloha č. 6)
Pozice a polohy dolních končetin
I. pozice paralelní – sed skrčmo paralelně
Pocit vytažení od sedacích kostí.
I. pozice vytočená – sed skrčmo vytočeně
Chodidla u sebe. Pocit vytažení od sedacích kostí. (viz příloha č. 5)
II. pozice – sed roznožmo.
Pocit vytažení od sedacích kostí. (viz příloha č. 5)
II. pozice (flexe) – sed roznožmo s flexí chodidel
Pocit vytažení od sedacích kostí.
III. pozice paralelní – sed snožmo paralelně
Dolní končetiny jsou protažené do dálky za konečky prstů. Pocit vytažení od
sedacích kostí. (viz příloha č. 5)
III. pozice paralelní (flexe) – sed snožmo paralelní s flexí chodidel
Pocit vytažení od sedacích kostí.
III. pozice vytočená – sed snožmo vytočeně
Pocit vytažení od sedacích kostí.
III. pozice vytočená (flexe) – sed snožmo vytočeně s flexí chodidel
IV. pozice
Přední dolní končetina je skrčená a vytočená, stehenní část svírá pravý úhel
s holenní. Koleno je zvednuté a s flexí chodidla. Druhá dolní končetina je skrčená
a co nejvíc přitáhnutá k pánvi (aby nedocházelo k úrazu kolenního kloubu). (viz
příloha č. 8)
Poloha „crossed legs“ – sed zkřížený
Je to v podstatě podobné, ale kotníky jsou přes sebe, chodidla propnutá
patami vzhůru a opřená o podlahu jen malíkovou stranou. (viz příloha č. 8)
32
Poloha „sit on hip“ – sed odbočný
Obě dolní končetiny jsou snožmo skrčené a chodidly na opačné straně pánve,
než na které sedíme. (viz příloha č. 5)
Poloha „knot position“ – uzel
Jedna dolní končetina je skrčená a vytočená, špičkou chodidla u pánve, druhá
je skrčená a paralelní, chodidlem opřená o podlahu z vnější strany spodní končetiny.
Pozice dolních končetin ve stoji
Pokud se mluví o vytočené pozici, je tím myšleno přirozené vytočení dolních
končetin.
First position (I. pozice) – paralelní, vytočená
Chodidla jsou v paralelním postavení, vzdálenost chodidel je na šířku boků.
Ve vytočené pozici jsou chodidla patami u sebe a špičky směřují od sebe.
Second position (II. pozice) – paralelní, vytočená
Chodidla v II. paralelní pozici jsou vzdálená od sebe trochu víc než na šíři
boků. Ve II. pozici vytočené jsou chodidla patami vzdáleny na délku chodidla
a špičky směřují od sebe.
Fourth position (IV. pozice) – paralelní, vytočená
Chodidla jsou v paralelním postavení na šířku boků a směřují vpřed, mezi
předním a zadním chodidlem je vzdálenost na délku chodidla.
Fifth position (V. pozice) – vytočená
Chodidla jsou ve vytočené pozici, kdy pata předního chodidla se dotýká
špičky prstů zádního chodidla.
Sixth position (VI. pozice) – paralelní pozice
Chodidla jsou úplně u sebe v paralelním postavení dolních končetin.
Floor work – Cvičení na zemi
Bounces
Jsou nevelké hmity, které se provádějí klopením pánve vpřed. Bounces neboli
pérování se dělá v I. pozici vytočené, v II. pozici a v III. pozici paralelně. Dělají se v
rovném a zaobleném předklonu. Důležité je udržet zasazená ramena, během rovných
hmitů nepovolit žebra ven, hlava je v protažení osy, pohled je směrem šikmo do
dálky.
33
Breathings on two, on four, on three, on six
Dýchání na dvě, na čtyři, na tři a na šest je pojmenováno podle počtu pohybů,
ne od zadání taktů. Dýchání na dvě a na čtyři je spojeno s principy contraction
a release, spojením výdechu a nádechu umožňuje vyvážené spojení pohybu. Dýchání
na tři a na šest je navíc propojeno s rotací trupu. Cvičení se provádí v poloze crossed
legs, horní končetiny jsou při dýcháni na dvě a na čtyři v gothic arch position.
V dýchání na tři a na šest jsou horní končetiny opřené předloktím na kolenou.
Small contraction
S výdechem provedeme kontrakci, pokračuje předklon v kontrakci
(neprohýbat v páteři, je třeba udržet ramena nad boky), odtlačením od sedacích kostí
následuje release do rovného předklonu (opět nepustit žebra dopředu) a vyrovnání
trupu do osy těla. Malá kontrakce se procvičuje v I. pozici vytočené, kdy horní
končetiny se drží za holení kosti, v II. pozici (důležité – chodidla se neflexují) jsou
horní končetiny v 2. snížené pozici. V další obtížnosti se zapojuje spirála trupu.
Třídobá forma.
Feet coming forward
Cvičení, které vypracovává práci dolních končetin a plastičnost chodidel na
zemi. Z I. pozice vytočené s flexí chodidel se odtlačením od sedacích kostí propínají
nárty a opět se flexují chodidla zpět. Následně se cvičení kombinuje s propínáním
dolní končetin po podlaze vpřed a různě obohacuje o práci chodidel.
Leg opening
Je protažení stranou. Kontrakce v poloze crossed legs. Release a současně
zatažením boku vzad se stáčí trup a otvírají se dolní končetiny do tzv. pozice luku
– spirála se stáčí do směru otevřené dolní končetiny. Druhá končetina se otvírá
kolenem v protisměru, špičkou opřená o podlahu. Paže se pod chvatem otvírají přes
3. pozici do 2. pozice zvýšené. Se změnou spirály vracíme dolní končetiny do polohy
crossed legs. (viz příloha č. 10)
Turn around the back
Přetočení vzad. Výchozí postavení poloha crossed legs. Trup v rovném
předklonu, horní končetiny 2. snížená pozice dlaněmi vpřed. Odtlačením od sedacích
kostí, nastoupením na pravé chodidlo se trup otáčí po spirále vzad. Zatlačením
pravého boku do země se vrací tělo zpět se změnou spirály. Uvolněním spirály se
trup vyrovnává a vrací do výchozího postavení.
34
Contraction pulling back
Kontrakce vzad se začíná provádět nasazením kontrakce v rovném předklonu
v pozici crossed legs. Prohloubením kontrakce se dolní končetiny protahují vpřed
(nezvedají se od podlahy) současně se horní končetiny otvírají přes 3. pozici do 2.
pozice zvýšené, hlava se vyvažuje (není to zalomení vzad). Nastává High release
a horní končetiny se vytáhnou do 3. pozice, dolní končetiny se přitáhnou do pozice
crossed legs. V metodickém postupu zapojujeme další dvě formy horních končetin.
(viz příloha č. 9)
Deep contraction
Hluboká kontrakce, při které používáme horní a dolní končetiny. Deep
contraction provádíme v II. pozici s flexí chodidel, pokračuje prohloubení kontrakce
do kulatého předklonu. Horní končetiny se v 2. plovoucí pozici flexují v dlaních
(Heel palm). Následuje release do rovného předklonu. V dalším metodickém postupu
zapojujeme práci horních končetin s Diamond position, Diagonal position
a poslední forma je stejná jako small contraction v I. pozici vytočené.
Long lean
Dlouhé náklony patří mezi protahovací cvičení. Sed v II. pozici a horní
končetiny 2. pozice plovoucí. Koleno pracující končetiny se lehce krčí, chodidlo
flexuje a zároveň jde souhlasná horní končetina přes přípravnou do 3. pozice. Trup se
vytahuje po spirále k pracující končetině. Z 3. pozice se paže otvírá do 2.pozice
zvýšené, kročná končetina se propíná a trup se ve spirále naklání k pracující
končetině.
Spirals in IV. position
Spirála začíná impulsem od pánve, zvednutím boku od podlahy přetáčíme
trup po spirále o 180° ve IV. pozici a horní končetiny v 2. pozici snížené dlaněmi
vpřed, zpětný pohyb po spirále opět začíná zatlačením boku do podlahy. V dalším
metodickém postupu zapojujeme práci jedné horní končetiny, pak se dvěma,
s předklonem („nižší dívčí“) a s předklonem až do kleku („vyšší dívčí“).
Back extention
Je to ustálená vazba jednotlivých prvků. Proto zde uvádím odkaz na
dostupnou literaturu, kde nalezneme metodický popis těchto cvičení.
Knot position
Výchozí postavení v poloze knot position, trup vytažen po spirále s pocitem
vzhůru. Nasazením kontrakce se mění spirála trupu. Pokračuje prohloubení
35
kontrakce (tělo se sklání k zemi, ramenem až na podlahu), release protažení šikmo
vpřed a návrat zpět do výchozí pozice. V dalším metodickém postupu zapojujeme
práci horních končetin ve 3. pozici a dvojitou spirálu.
Knee exercises
Cvičení v kleku na jednom koleni. Pracující dolní končetina se přitáhne ke
koleni stojné končetiny, pracující končetina se otvírá do II. pozice plié v kleku,
horní končetiny se otvírají do 2. pozice zvýšené, trup high release, pracující
končetina se přenesením váhy přitahuje ke stojné končetině, horní končetiny se
vrací do 3. pozice, pracující končetinu otvíráme do výchozího postavení. Cvičení
slouží pro uvědomění si pánve. V dalším metodickém postupu zapojujeme
přetočení v kleku, postavení do výpadu a knee exercises se spirálou ve výpadu.
Excercise on six
Jedná se o ustálenou vazbu jednotlivých prvků. Proto zde uvádím odkaz na
dostupnou literaturu, kde nalezneme metodický popis těchto cvičení.
Pleadings
Jsou kontrakce v lehu na zádech. Provádí se centrální, zvětšená, na boku
a křížená. Je to podstatě zatlačení bederní části páteře do podlahy. Není to zatnutí
břišních svalů! S výdechem se vytlačí vzduch z těla ven. Ve všech pleadings je
princip stejný. Horní končetiny jsou protažené podél těla. (viz příloha č. 6)
Falls on the floor
Mezi pády na zemi patří sitting fall, kdy jdeme do pádu na zem z polohy sit
on hip, knee fall je pád z vysokého kleku, knot fall je pád z uzlu (viz příloha č. 11),
travelling fall se může začínat z různých poloh, ale musí se dostat do přípravy na 1.
arabesque do výchozí polohy.
Center work – cvičení na místě
Turning in and out exercise
Cvičení, které vypracovává práci chodidel a stehenních svalů dolních
končetin. Vytáčení a vtáčení chodidel se procvičuje v I. a II. pozici vytočené a I. a II.
pozici paralelní. V dalším metodickém postupu obohacujeme o kontrakci, demi-plié
nebo relevé.
Deep stretch
Jedná se o ustálenou vazbu jednotlivých prvků. Proto zde uvádím odkaz na
dostupnou literaturu, kde nalezneme metodický popis těchto cvičení.
36
Feet around the ankle
Cvičení, které vypracovává plastičnost chodidel pomocí odvíjení. Střídavé
odvíjení chodidel v V. pozici vytočené provádíme nejdříve přes sur le cu-de-pied,
potom přes polohu au genou. V technice Marthy Graham se zapojuje do práce
chodidel spirála trupu v momentě, kdy se chodidlo aktivně přivine k zemi. Při dalším
odvinutí chodidla se spirála ruší. V dalším metodickém postupu obohacujeme
o demi-plié nebo relevé.
Brushes
Aktivní vysouvání chodidla po podlaze na pointé vpřed, vzad a stranou
v paralelní pozici. Zapojení spirály je během brushes ve vytočené pozici. Battement
tendu principem opozice – protipohybem. Při provedení battement tendu double se
spirála zvětšuje, pouze u battement tendu double stranou se spirála ruší. V dalším
metodickém postupu zapojujeme sklon trupu stranou, rotaci a také kontrakci.
Grand rond de jambe par terre
Výchozí postavení I. pozice en face. Do demi-plié na stojné končetině,
pracující pointé vpřed, opačná horní končetina do 3. pozice. Pracující končetina
provádí grand rond de jambe par terre en dehors ukončený chodidlem na podlaze
v épaulement croisée derrière. Opačná horní končetina se otevírá do 2. pozice a
souhlasná horní končetina se vede do 3. pozice. Ukončení rond de jambe, nasazením
kontrakce zavřít končetiny do I. pozice. Horní končetiny se kolem trupu zavírají do
1. pozice s hřbety k sobě.
Contraction from side to side
Výchozí postavení demi-plié v II. pozici, nasazením kontrakce se pracující
končetina zavírá po zemi do IV. paralelní pozice a horní končetiny se vedou podél
těla hřbetem dlaní do 1. pozice. S release se pracující končetina vytočí do IV. pozice
a následně se otvírá po zemi do demi-plié v II. pozici. Horní končetiny se otvírají
přes 3. pozici do 2. pozice. V dalším metodickém postupu zapojujeme contraction
from side to side s release do IV. pozice a do tiltu a rotaci en dehors a en dedans.
Knee vibration
V konečné formě knee vibration koleno pracující dolní končetiny vykresluje
tvar osmičky zepředu dozadu. Nasazením kontrakce se koleno kročné končetiny
převádí kolem kolene stojné končetiny a opisuje přední oblouk. Stojná končetina
v demi-plié. Release vyrovnává trup a kročná končetina se převádí kolem kolene
vzad, zakříží se a opisuje zadní oblouk. Opačná horní končetina současně s pracující
37
končetinou vykresluje prsty tvar osmičky a druhá horní končetina je dlaní opřená na
boku.
Pretzel exercise
Se zapojením kontrakce se přechází ze stoje do polohy knot position (sed do
uzlu). Horní končetiny jdou do 1. pozice s hřbety dlaní k sobě. Následně release
trupu a vracíme se zpět do stoje.
Shift of the weight
Jedná se o ustálenou vazbu jednotlivých prvků. Proto zde uvádím odkaz na
dostupnou literaturu, kde nalezneme metodický popis těchto cvičení.
Leg circle
Grand rond de jambe en dehors. Přenesením váhy na stojnou končetinu
z dégagé stranou se odlehčí kročná končetina a přes I. pozici se kříží vpřed a švihem
opisuje grand rond de jambe en dehors do polohy écartée vpřed. Z polohy écartée se
sníží a váha se opět přenáší do dégagé stranou. Opačná horní končetina prochází pod
chvatem do 3. pozice, tah opozice. V dalším metodickém postupu přechází kročná
končetina až do attitude vzad důsledkem kontrakce nebo se zapojuje rotace v I.
pozici.
High brush
Neboli grand battement lze procvičovat v paralelní pozici vpřed a vzad,
v přirozené vytočené pozici pak do všech směrů. High brush obohacujeme
o kontrakci, demi-plié nebo tilt. Kročná dolní končetina se aktivně zavírá do I.
vytočené pozice, ne volným pádem.
Circular walk front and back in place
Chůze vpřed a vzad s rond de jambe par terre se zapojením spirály trupu.
Přenesením těžiště vpřed v momentě skluzu vpřed opisuje kročná končetina špičkou
po podlaze rond de jambe par terre en dedans. V okamžiku kdy prochází kročná
stranou se ruší spirála trupu a přepadnutím se váha dostává na kročnou končetinu.
Stejným postupem provádíme vzad. Prvek obohacujeme o rotaci en dedans, polohu
au genou a attitude vzad.
Leg up to mounth
Nasazením kontrakce jde současně pravá dolní končetina přes I. pozici do
attitude vpřed vytočeně a dojde až k puse, pravá horní končetina jde ze spodu
38
hřbetem podél dolní končetiny, jakoby zvedala kročnou dolní končetinu do attitude,
stojná dolní končetina provádí demi-plié nebo demi-point (viz příloha č. 7)
Graham attitude
Stojná dolní končetina je v paralelním postavení v demi-plié, kročná
končetina je v paralelní attidude derrière, Trup se stáčí po spirále ke stojné dolní
končetině. Kolena se odtahují od sebe.(viz příloha č. 8)
Side body stretch
Vyvažování těžiště (pánve) stranou mimo osu těla. Nejdříve se procvičuje v I.
pozici, dále pak základní provedení z dégagé v II. pozici. V dalším metodickém
postupu kombinujeme s přiložením polohy au genou, s rotací en dehors o 90°, 180°
a 360°. Vyvažovací paže nebo 2. zvýšená pozice.
Prances
Jedná se o ustálenou vazbu jednotlivých prvků. Proto zde uvádím odkaz na
dostupnou literaturu, kde nalezneme metodický popis těchto cvičení.
Fourth lunge contraction with release to tilt
Jedná se o ustálenou vazbu jednotlivých prvků. Proto zde uvádím odkaz na
dostupnou literaturu, kde nalezneme metodický popis těchto cvičení.
Tour en dedans in attitude derrière with spiral
Začíná vysunutím kročné končetiny stranou na pointé se spirálou trupu
a horní končetiny se otvírají do 2. pozice s flexí. Nakročení na pracující dolní
končetinu do demi-plié se změnou spirály pánve, trupu a ramen do směru točení en
dedans v attitude derrière.
Graham turn
Zvláštností této pirouette je to, že se neprovádí z demi-plié. Kročná končetina
se vysune vpřed na pointé se spirálou trupu a protipohyb opozice, horní končetiny
v přípravné pozici, chodidlo se sešlápne do IV. vytočené pozice, tah opozice se ještě
zvětší. Od chodidla přední končetiny se odráží do rotace en dehors, přiložení do
polohy au genou a horní končetiny do 3. pozice. Zrušením spirály trupu ukončí rotaci
en face a kročná končetina se otvírá dégagé do II. pozice. Horní končetiny se otvírají
do 2. pozice zvýšené. Přenesení váhy na stojnou končetinu, kročná se zavírá vpřed na
pointé přes demi-rond. Vytváří se opět spirála trupu a horní končetiny v 2. pozici
zvýšené.
39
Table top
Výchozí postavení demi-plié v II. paralelní pozici. Horní končetiny 3. pozice
diagonální. Pružným odražením se propíná stojná dolní končetina, druhá se zvedá do
paralelní attidude stranou a zároveň se vytváří spirála trupu až do high release.
Pokračuje návrat do výchozího postavení.
Tilt
Úklon trupu stranou. Z polohy pointé stranou nastoupit přes dégagé ve II.
pozici na kročnou dolní končetinu, kročná dolní končetina se zvedne na à la seconde
a trup se uklání přes výšku stranou od kročné končetiny. Horní končetiny jsou ve 2.
plovoucí pozici. (viz příloha č. 7)
Jumps
Skupinu malých skoků jako je sauté v I. a II. pozici, échappé z I. do II. pozice
a sissonne fermée, řadíme do části cvičení na místě. Převzaté skoky z klasického
tance, jen se liší zadáním specifického držení horních končetin.
Kombination 3-2-3 - Kombinace 3-2-3
Jedná se o ustálenou vazbu jednotlivých prvků. Proto zde uvádím odkaz na
dostupnou literaturu, kde nalezneme metodický popis těchto cvičení.
Work in space – cvičení v prostoru
Walks
Technika Marthy Graham rozlišuje několik typů chůze, do kterých
zapojujeme spirálu trupu a práci horních končetin. Důležité je přenesení těžiště do
prostoru. Simple walk je druh chůze, která se provádí na napnutých končetinách,
skluzem po podlaze z místa vpřed a vzad. Low walk je chůze v demi-plié vpřed,
stranou a vzad. Side walk je chůze stranou na napnutých končetinách, které se kříží
vpřed a vzad s přiložením sur le cou-de-pied nebo polohou au genou. Circular walk
on the floor (chůze s rond de jambe) pracuje na stejných principech jako při center
work, s tímrozdílem, že se již nezadržuje kročná dolní končetina v poloze à la
seconde, ale koncentrujeme se na provádění spirály trupu a opozice. Low run se učí
po zvládnutí Low walk se spirálami a v rychlejším tempu. Je to nízký běh s rotací
trupu a pažemi v 3. diagonální pozici.
Skitter turn and Skitter jump (třepotat)
Obrat a skok se dělají vždy dohromady. Skitter jump jsou dva malé poskoky
na stojné dolní končetině v nízkém relevé a demi-plié. Současně se pracující
40
končetina převádí pomocí grand rond de jambe en dedans en l´air zezadu dopředu.
Opačná horní končetina jde obráceným port de bras do 1. pozice allongé. Skitter
turn. Následuje nakročení na pracující končetinu a obrat po spirále en dehors,
s přiloženou končetinou na cou-de-pied. Horní končetina v 1. pozici.
Triplet – trojkročka
Všechny tři kroky se provádí stejně dlouhé přes přirozeně vytočenou pozici.
První jde do demi-plié a další dva na relevé. Lze kombinovat se zapojením
vyvažovacích paží. V dalším metodickém postupu zapojujeme trojkročku do rotace,
do běhu, do skoku.
Step draw – side step
Výchozí postavení v I. pozici na vytočené stojné končetině, kročná končetina
cou-de-pied vpřed a pološpičkou opřená na podlaze. Náklon trupu zůstává přes
výšku po celou dobu ke kročné končetině, horní končetiny v přípravné pozici.
Maximálním vychýlením těžiště stranou přinutí nás udělat přes výšku coupé do
demi-plié. Přes cou-de-pied otvíráme zadní dolní končetinu stranou a přepadáváme
za zadní dolní končetinou. V momentě se přitáhne kročná dolní končetina na přední
cou-de-pied na pološpičce. V dalším metodickém postupu zapojujeme high brush (do
tiltu).
Pas balancé
Toto pas balancé je podstatě stejné s klasickým balancé. Jenom horní
končetiny vytváří horizontální švih stranou ve výšce ramen do směru pohybu.
Fall over the leg
„Závěs“ se děje přes skluz za přední dolní končetinou do demi-plié. Druhá
dolní končetina se odvádí přes demi-rond en dedans stranou. Protitahem horních
a dolních končetin se současně prohlubuje demi-plié na stojné končetině.
High lift
Piqué na relevé. Nastoupení na propnutou stojnou končetinu vpřed na vysoké
relevé, kročná se protahuje do polohy derrière. Vytažením trupu přes výšku
provádíme spirálu trupu do směru stojné dolní končetiny. Horní končetiny jdou do
vyvažovací pozice, souhlasný loket se stojnou končetinou směřuje k podlaze.
Jumps
V technice Marthy Graham se princip kontrakce a spirály zařazuje i do
skupinu skoků z místa. V pohybu do prostoru se využijí různé vazebné prvky např.
běh, pas chassé, chůze. Jeté sauté („stříšky“) lze skákat jak v paralelní tak ve
41
vytočené pozici, obě dolní končetiny se propínají ve vzduchu. V dalším metodickém
postupu zapojujeme spirálu. Sparkles („jiskřičky“) neboli temp levé sauté
s propnutou dolní končetinou vzad. Horní končetiny se s každým výskokem ostře
vytáhnou do 3. pozice s dlaněmi vpřed. Při dopadu se horní končetiny sevřou v pěst
a přitáhnou k ramenům. Poskoky se provádí s pokrčenou dolní končetinou u kotníku
nebo u kolene, s podtaženou dolní končetinou a kontrakcí, s napnutou dolní
končetinou vpřed a s kontrakcí, poskok ve spirále v poloze přední a zadní attitude.
Pas de chat s obratem a s kontrakcí, Tilt jump jestliže se provádí několik skoků za
sebou, trup i horní končetiny zůstávají v postavení tiltu. Opět i tady se tilt obohacuje
o kontrakci, kdy hlava vyvažuje princip kontrakce, tah bederní části je vzad a pohyb
s horními končetinami jde do prostoru. Leap jump (dálkový skok) skok se dělá spíše
do dálky než do výšky. Stag jump (jelení skok) vychází z předchozího skoku, jen se
přední končetina pokrčí v koleni. Tah zůstává do dálky a zadní dolní končetina
se nezvedá příliš vysoko. (viz příloha č. 6). Bell jump (zvon) střídavě se vyskočí na
jedné končetině s kročnou končetinou na à la seconde, opačná horní končetina se
k pracující končetině zvedá podchvatem do 3. pozice a druhá horní končetina se
otvírá do 2. pozice. Bison je skok s odrazem ze dvou končetin s přední a zadní
attitude se zapojením kontrakce. (viz příloha č. 7)
Dostupná literatura:
POTFAJOVÁ, Ol ga a Jan HARTMANN. Aplikácia techniky Marthy Grahamovej vo
výchove interpreta amatérskeho súboru. Bratislava: Národné osvetové centrum,
1994. ISBN 978-807-1210-634.
SCHNEIDEROVÁ, Vlasta a Eva BLAHUŠOVÁ. Základy techniky moderního
scénického tance 1990. Praha: Československý svaz tělesné výchovy. Český ústřední
výbor. Výbor svazu moderní gymnastiky ve spolupráci s metodickým oddělením,
1990, 57 s.
RUDELOVÁ, Ilona. Přípravná a základní cvičení techniky Marthy Graham. Brno,
1998. Diplomová. JAMU. Vedoucí práce Mgr. Vladimíra Kartouzová.
42
1. 4 Lester Horton
Lester Horton byl americký tanečník,
choreograf a pedagog. Byl jedním z hlavních
představitelů směru moderního tance, který se
rozvinul mimo Denishawn School. Lester Iradell
Horton se narodil v Indianapolis, 23. ledna 1906, otci
Iradelli Hortonovi a matce Pollyanně Hortonové.
S výukou klasického tance začal u Adolpha Bolma,
který ho zanedlouho přestal uspokojovat pro svoji
strnulost formy. Byl fascinován kulturou amerických
Indiánů, kterou objevil při shlédnutí Wild west Show, a
to rozvíjelo jeho zájem o tanec jako takový. Zajímal se proto o indiánskou kulturu a
podrobně studoval kmeny Irokézů a Indiánů od Red River (Červené řeky) a zároveň
kmeny v oblastech Penobscot a Ojibway. Dva roky studoval klasický tanec u Thea
Hewese v Indianapolis. V té době také navštěvoval Umělecký Institut Johna
Herrona a spolupracoval s Indianapolis Civic Theater. Zhlédnutí představení
Denishawn Company mělo na mladého umělce velký vliv. V roce 1928 zavítal
Horton do Kalifornie, kde tančil v představení The song of Hiwatha v Argus Bowl na
Eagle Rock. Zkušenosti s rekvizitou získal ve skupině japonského tanečníka Michia
Ita, jenž se později staly součástí jeho choreografií. Pracoval pro rodinu Stuberghů,
se kterou udržoval blízké vztahy po celý život. Rodina vyráběla voskové figuríny a
Horton maloval jejich obličeje, které byly určeny pro výkladní skříně. Vybral si, že
bude pracovat v Kalifornii místo v New Yorku, který byl v té době považován za
centrum moderního tance. 10
V roce 1932 Horton vytvořil svůj první taneční soubor The Lester Horton
Dancers. V roce 1934 se tento soubor nejdříve na krátkou dobu přejmenoval na The
Lester Horton California Ballets a potom, ve stejném roce, na The Horton Dance
Group, kterému se však nejčastěji říkalo The Lester Horton Dancers. Trval až do
počátku roku 1944. Později se Horton snažil vytvořit taneční soubor pro tanečnici
Soniu Shawovou na východním pobřeží, ale její manžel záhy přestal soubor
financovat a ten se rozpadl ještě dříve, než byl schopen uvést první veřejná
představení. Po všech těchto peripetiích založil Horton v roce 1948 Dance Theater of 10 http://fr.wikipedia.org/wiki/Lester_Horton („vlastní překlad“)
Obr. 3 Lester Horton
43
Los Angeles s hlavní sólistkou Bellou Lewitzky11. Jejich spolupráce skončila v roce
1950, když se Lewitzky rozhodla Hortona opustit pro sólovou kariéru. Tento
poslední Hortonův taneční soubor fungoval až do roku 1960 pod vedením Franka
Enga. Umělecké vedení souboru převzal jeden z Hortonových žáků, velký tanečník
a choreograf, Alvin Ailey. Soubor tedy řídili Alvin Ailey a Frank Eng až do jeho
zániku v roce 1960, když se Ailey rozhodnul založit svůj vlastní soubor. Aby mohl
financovat svou taneční školu a jednotlivé taneční společnosti, Horton velmi záhy
vytvořil choreografie pro několik hollywoodských muzikálů. Mezi první patřil
Moonlight in Havana (1942), za zmínku také stojí Phantom of the Opera (Fantom
Opery,1943) od Arthura Lubina. A zároveň spolupracoval na filmech s Maríi
Montezovou jako například White Savage (Bílá divočina, 1943). Hortonovi tanečníci
byli také často zaměstnáni v klubech, včetně The Folies Bergères v New Yorku
a Earl Caroll Theatre and Restaurant v Los Angeles. Mezi nejznámější Hortonova
díla, která nazýval choreodramaty, patří Salome a The Beloved (Milovaný). 12
Hortonův soubor uvedl jen jedno jediné představení v New Yorku a to během
posledního roku jeho života. Soubor si pozvala a na program zařadila Asociace
„mladých židovských dívek a chlapců" (Young Men's and young Women's Hebrew
Association) z Ninety-second avenue. Po příjezdu členové skupiny zjistili, že se
asociace nepostarala o reklamu, takže program byl veřejnosti celkem neznámý. Ve
výsledku se dostavilo pouze přibližně 300 diváků na večerní představení v sobotu
a pouze asi 200 lístků se prodalo na nedělní dopoledne. Taneční soubor na této akci
prodělal 100 dolarů. Všechny kritiky s výjimkou jediné byly pozitivní. Soubor už
neměl dost finančních prostředků, aby opustil New York a Horton současně
pochyboval, že se ze stejných důvodů nebudou moci účastnit festivalu Jacob's
Pillow. Hortonův agent odeslal peníze na návrat členů skupiny domů. 13
V té době Horton mnoho pil a byl duševně i fyzicky nemocný. Členové
společnosti však byli kategoricky rozhodnuti, že se festivalu Jacob's Pillow za
každou cenu zúčastní, a proto se rozhodli cestovat a překonat hory Berkshires auty.
Představení mělo opravdový úspěch, ačkoli Horton nemohl své tanečníky na festival
doprovodit. Díky této vlně úspěchu na festivalu byla skupina pozvána, aby na
podzim svým vystoupením zahájila festival Johnnyho Desmonda. Skupina se stala
11 Lewitzky, Bella – americká tanečnice, choreografka a pedagožka, která působila v Los Angeles. 12 http://fr.wikipedia.org/wiki/Lester_Horton („vlastní překlad“) 13 tamtéž
44
tak populární, že obdržela pozvání a smlouvu na další, tentokrát dvoutýdenní
účinkování. Horton umřel na infarkt ve svém domě 2. listopadu 1953. Po Hortonově
smrti se jeho taneční technika a jeho choreografické dílo staly velmi známé
a praktikované. Hortonův odkaz přežil také díky nadaci Lester Horton Dance
Theater, která si klade za cíl uchovat a propagovat přínos Lestra Hortona jako
tanečníka, choreografa a pedagoga. Mimo jiné, různé taneční společnosti, jako
například Alvin Ailey American Dance Theater nebo Joyce Trisler Danscompany se
soustředí na Hortonovu taneční techniku.14
1.4.1 Charakteristika Horton techniky
Dnes se Horton technika vyučuje v různých verzích v mnoha institucích po
celém světě. Horton byl na vrcholu tvořivosti v počátku padesátých let, když znovu
sjednotil svou taneční techniku (po 15 letech spolupráce s Bellou Lewitzky). Jeho
cílem bylo také rozšířit u tanečníků sílu, lyriku, plynulost a nejdůležitější
všestrannost.15
Horton rozvinul svůj přístup k tanci, který zahrnuje různé elementy, včetně
folklórního tance amerických Indiánů, gesta paží japonského tanečního umění
a izolace z Bali a Jávy – především pro trup, oči, hlavu a ruce. Horton také
zakomponoval afro-antilské prvky, například pohyby pánví. Technika, kterou takto
vytvořil je nyní známá pod názvem Horton Technique. Klade důraz na práci celého
těla a anatomický přístup k tanci, který zahrnuje ohebnost, sílu, koordinaci
a uvědomění si prostoru s cílem dosažení dramatické volnosti vyjádření bez
jakéhokoli omezení. 16
„Skutečně jsem se snažil vytvořit taneční techniku zcela založenou na
nápravných cvičeních, vytvořenou na základě detailní znalosti anatomie lidského
těla, techniku, která by pomohla upravit fyzické nedostatky a připravit tanečníka na
každý typ tance, který by si přál interpretovat, techniku, která by obsahovala všechny
základní pohyby, které ovládají lidské tělo, kombinované se znalostí původu pohybu
14 http://fr.wikipedia.org/wiki/Lester_Horton („vlastní překlad“) 15 Bourgeon: The Horton Technique by Diana Dinerman [online]. 2006 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://bourgeononline.com/2006/12/the-horton-technique-by-diana-dinerman/ („vlastní překlad“) 16 http://fr.wikipedia.org/wiki/Lester_Horton („vlastní překlad“)
45
a smyslem pro uměleckou představu.“ (Lester Horton v dopise Pierreu Dorathi
Bockovi, 1937)17
Velmi dobře rozvíjí technické dispozice tanečníka, pěstuje v tanečníkovi
koordinaci, sílu, přesnost, dynamiku a pohybovou disciplínu. Pohybový slovník, jenž
Hortonova technika zahrnuje, je vypracován na pohybech horní poloviny těla,
obdobně jako u Michia Ita. Důraz kladl na paže a ruce, na druhou a čtvrtou pozici
nohou. Snažil se o přirozenost pohybu.
„Horton technika udržuje rovné linie těla, paralelní postavení paží i nohou.
Velmi často je využíván pohyb trupu od osy těla směrem do horizontální linie. Paže
jsou protažené až do konečků prstů, protažené prsty držené u sebe, celá paže tvoří
jednu linii; postavení paží se dodržuje ve všech základních pozicích. Důraz je kladen
na prodlužení pohybu skrze tělo a povzbuzení tanečníka k dýchání, zvláště v průběhu
warm-up.“18
1.4.2 Terminologie Základní pozice horních končetin
Natural low (přípravna protažená pozice) – horní končetiny jsou v prodloužení podél
těla. Dlaně směřují k tělu s konečky prstů u sebe.
Middle parallel (1. protažená pozice) – horní končetiny jsou v prodloužení vpřed ve
výšce ramen. Dlaně směřují k sobě a s konečky prstů u sebe.
High parallel (3. protažená pozice) – horní končetiny jsou v prodloužení v šíři ramen
směrem vzhůru. Dlaně směřují k sobě a s konečky prstů u sebe. (viz příloha č. 12)
2nd (2. protažená pozice) – horní končetiny jsou v prodloužení ve výšce ramen
stranou. Dlaně s konečky prstů u sebe směřují k zemi. (viz příloha č. 12)
Demi -2nd – horní končetiny jsou v prodloužení ramen stranou mezi 2nd a Natural
Low pozicí. Lokty jsou zaoblené a dlaně směřují k tělu. (viz příloha č. 12)
Základní pozice dolních končetin
Parallel 1st (I. paralelní pozice) – dolní končetiny jsou v paralelním postavení
chodidel na šíři dvou palců.
17 http://fr.wikipedia.org/wiki/Lester_Horton („vlastní překlad“) 18 Tománková, Sylva. Lester Horton: osobnost, dílo a taneční technika. Diplomová práce. 2011. str. 24
46
Natural 1st (I. pozice) – dolní končetiny jsou mírně vytočené, chodidla jsou patami
u sebe a svírají úhel 45°. (viz příloha č. 12)
Parallel 2nd (II. paralelní pozice) – dolní končetiny jsou v paralelním postavení
chodidel na šíři boků.
Natural 2nd (II. pozice) – dolní končetiny jsou mírně vytočené v úhlu 45°
v postavení chodidel na šíři boků. (viz příloha č. 12)
Wide natural 2nd (II. široká pozice) – dolní končetiny jsou mírně vytočené v úhlu
45° v postavení chodidel víc než šíři ramen. (viz příloha č. 12)
Parallel 4th (IV. paralelní pozice) – dolní končetiny jsou v paralelním postavení
chodidel na šíři dvou palců, s jednou dolní končetinou vpředu na délku chodidla.
Natural 4th (IV. pozice) – dolní končetiny jsou mírně vytočené, chodidla jsou
postavená patou proti patě na délku chodidla vpřed, v úhlu 45°.
6th position (VI. paralelní pozice) – dolní končetiny jsou v paralelním postavení
u sebe.
Základní prvky Horton techniky
Popisuji zde pouze základní prvky a pozice techniky Lestra Hortona, neboť
jsem se s touto technikou setkala jen párkrát na seminářích. U vybraných cvičení
uvádím odkaz na literaturu, kde jsou tato cvičení metodický popsaná. Během studia
jsem se neseznámila s metodikou, ani se hlouběji nevěnuji této technice ve své
pedagogické praxi.
Flatback forward
Základní provedení tohoto prvku je z postavení VI. paralelní pozice. Trup
přechází do rovného předklonu. Trup a horní končetiny se dostávají do rovnoběžné
polohy s podlahou. Můžeme jej provádět v I. a II. pozici. V dalším postupu
zapojujeme demi-plié a relevé pro zvýšení náročnosti. (viz příloha č. 13)
Flatback back bend
Jednoduše řečeno je to sun pánve vpřed („hinge“). Tento pohyb je proveden
v paralelním postavení dolních končetin. Je to maximální vytažení pánve vpřed
mimo osu těla. Horní končetiny jsou podél těla a ramena setrvají nad patami. Dolní
končetiny zůstanou propnuté po celou dobu. (viz příloha č. 13)
47
Primitive squat descent
Grand plié neboli dřep, u kterého se nezvedají paty od podlahy a záda jsou
celou dobu rovná, zejména v bederní části páteře, jak nejvíce to lze. Postavení
dolních končetin může být v I., II. a VI. paralelní pozici. HK jsou v 1. protažené
pozici. (viz příloha č. 13)
Lateral stretches
Úklon stranou. Tento pohyb začíná vysunutím boku. Trup přechází do úklonu
stranou, kdy obě strany trupu jsou stejně dlouhé, dolní končetiny jsou v široké II.
vytočené pozici a horní končetiny v 3. protažené pozici. Pohyb je prováděn plynule
na obě strany. (viz příloha č. 13)
Horizontal swings
Horizontální švih trupu v rovném předklonu (flatback), impulsem od
hrudníku se tělo přesouvá z jedné strany na druhou rovnoběžně s podlahou, dolní
končetiny jsou v široké II. vytočené pozici a horní končetiny v 3. protažené pozici.
Release swings
Tento kyvadlový švih trupu začíná z rovného předklonu (flatback) nad jednou
dolní končetinou, uvolněním trupu do hlubokého předklonu a vyrovnáním se dostane
trup nad druhou dolní končetinu, v široké II. vytočené pozici a horní končetiny v 3.
protažené pozici. Horní končetiny během švihu v nejhlubším předklonu se zlehka
krčí v loktech.
Leg swings
Švihy dolních končetin s postupem z místa. Provádí se v paralelní pozici
s pokrčenou kročnou dolní končetinou v attitude, kročná dolní končetina prochází
vpřed a vzad po podlaze přes I. paralelní pozici. Horní končetiny jsou v 2. protažené
pozici. V dalším metodickém postupu zapojujeme předklon a záklon hlavy, otáčení
a laterální polohu „T“.
Lunge position
Tento hluboký výpad je s váhou nad přední dolní končetinou, která je mírně
vytočená. Zádní je protažená a opřená chodidlem o pološpičku. Horní končetiny jsou
podél přední dolní končetiny lehce opřené dlaněmi o podlahu. V této pozici probíhá
protažení svalů, zatlačením pánve dolů. Lunge position lze provádět i stranou. (viz
příloha č. 14)
48
Triangle position
Sed ve IV. pozici. Přední dolní končetina je skrčená a vytočená, druhá dolní
končetina je skrčená a zanožená. Horní končetiny jsou v 2nd position. (viz příloha
č. 14)
Hinge position
Tato pozice je typickou pro techniku Lestra Hortona. Trup s pánví se dostává
do diagonální linie vzad. Dolní končetiny jsou v II. paralelní pozici a krčí se
v kolenou, co nejblíže k podlaze, chodidla se zvednou na vysoké relevé. Páteř se
nesmí v této poloze prohnout. (viz příloha č. 16)
Lateral T position
Horizontální T pozice je vlastně pohyb těla, které se dostane přímo do tvaru
písmene T. Z postavení I. pozice vytočená, jedné dolní končetiny na pointé stranou,
protažení trupu a horních končetin ve 3. pozici v jedné linii, se trup překlápí stranou
a kročná končetina se zvedá do vodorovné polohy na 90°. (viz příloha č. 14)
Pokud tuto pozici provádíme do polohy s kročnou nohou na 45° je to Low T
position. A když jde kročná noha až nad 90° je to High T position. Dále se provádí
Front T position a Back T position (viz příloha č. 14)
Tilt
Tilt znamená v překladu „naklonění“. Trup se naklání diagonálně a kročná
dolní končetina se z pointé vysouvá stranou. Horní končetiny jsou ve 2. pozici
protažené. Jestliže se kročná dolní končetina zvedne výš, tím se trup spouští dolů
k podlaze a naopak.
Figure 4 position
V sedu: pravá dolní končetina je propnutá vpřed, levá dolní končetina je
skrčená a překřížená chodidlem na podlaze k vnější stehenní straně pravé dolní
končetiny, trup po spirále směrem k pravé dolní končetině. Levá horní končetina
opřená předloktím o levou dolní končetinu, pravá opřená dlaní o podlahu lehce za
tělem. Hlava pohled stranou v protažení pravé dolní končetiny. (viz příloha č. 15)
Ve stoji: postavení je na stojné vytočené dolní končetině v demi-plié, kročná
dolní končetina je v poloze passé vytočené, s tím rozdílem, že špička chodidla se
malinko víc překříží nad kolenem stojné dolní končetiny. Horní končetiny jsou v I.
zkrácené pozici, lokty svisle směřují k zemi a dlaně otočené k tělu. Pozice připomíná
tvar číslice čtyři. (viz příloha č. 15)
49
Primitive squat descent on one leg
Tento prvek je podobný jako Primitive squat descent. Je to dřep na jedné
dolní končetině, v mírně vytočené pozici. Druhá je vytočená, ohnutá v koleni
a přiložená nártem nad kolenem stojné dolní končetiny. Trup jde do mírného
předklonu a obě paže jsou v 1. protažené pozici, ohnuté v loktech, které směřují
k podlaze, dlaněmi ve výšce hlavy a otočené směrem vzad.
Cross leg position
Zkřížený sed na obou sedacích kostech. Horní končetiny jsou v 1. zkrácené
pozici, předloktí je kolmo k podlaze a dlaně směřují vzad.
Cross lunge position
Postavení dolních končetin je mírně vytočené pozici v dégagé vpřed. Pravá
dolní končetina v demi-plié. Levá dolní končetina propnutá vzad, chodidlem na
podlaze. Trup je v protažení vpřed za temenem hlavy a mírné natočení trupu po
spirále vpravo. Pravá horní končetina je v 2. pozici, levá horní končetina je ohnutá
v lokti, dlaní směřuje k tělu. (viz příloha č. 15)
Table position on one leg
Stojná dolní končetina je v I. mírně vytočené pozici, kročná dolní končetina
se zvedá na 90° stranou do paralelní attitude. Trup se zlehka odkloní z osy těla.
Horní končetiny přechází obloukem ve stejném směru přes 3. pozici a končí směrem
ke kročné končetině. Souhlasná s kročnou je v 2. protažené pozici a souhlasná se
stojnou je ohnutá v lokti před tělem (jakoby položené o stůl, dlaněmi dolů k zemi).
Coccyx balance
Vyvažování na sedacích kostech („coccyx“ – kostrč). Z polohy rovného lehu
na zádech se současně zvedne trup i dolní končetiny do sedu skrčmo, ale dolní
končetiny se zvedají chodidly od podlahy a od kolen jsou vodorovně s podlahou.
Trup nedojde až do osy těla, ale je v mírném náklonu vzad. Vyvažuje spolu s dolními
končetinami rovnováhu. Prakticky se sedí pouze na sedacích kostech a tělo
balancuje. HK jsou v 1. protažené pozici. (viz příloha č. 15)
„Bird“ position
Je to takzvaná pozice ptáka (Bird). Stojná dolní končetina je přirozeně
vytočená v demi-plié, kročná končetina je propnutá stranou na pointé. Trup je
v předklonu a horní končetiny jsou v Demi-2nd position. V dalším metodickém
postupu zapojujeme v otočení.
50
Falls
V technice L. Hortona jsou všechny pády uzpůsobené tak, aby při provádění
nedošlo ke zranění tanečníka. Mají dramatický spád.
Front fall
Pád vpřed, pokrčením obou dolních končetin a protlačením pánve vpřed se
přechází přes vysoký klek a padá se do lehu na břiše. Horní končetiny zachycují tělo
tím jak jedna sjíždí po malíkové hraně a druhá se opře dlaní o podlahu a pokrčí
v lokti.
Back fall
Tento pád vzad vychází z hinge pozice. Trup s pánví se dostává do diagonální
linie vzad. Dolní končetiny jsou v II. paralelní pozici a krčí se v kolenou, co nejblíže
k podlaze, chodidla se zvednou na vysoké relevé. Postupným klesáním trupu
k podlaze se zlehka trup stáčí vpravo, v momentě kdy se pravé rameno dotkne
podlahy, sjíždí pravá paže po malíkové hraně a tělo se pokládá na zem s postupem za
temenem hlavy. Odtlačení od chodidel dolních končetin. (viz příloha č. 16)
Lateral T fall
Z Lateral „T“ pozice se trup překlápí k podlaze (trup je pod úrovní pánve
a kročná dolní končetina ve výšce nad 90°) a přepadává stranou za temenem hlavy,
horní končetiny zachycují tělo dlaněmi na podlaze. Skluzem po podlaze až do lehu
na bok.
Spiral fall
S využitím hinge position. Výchozí postavení IV. paralelní pozice pravá dolní
končetina vpřed, chodidla se zvednou na relevé a přetáčí se o 180° za levou dolní
končetinou, tělo přes hinge position klesá po spirále na podlahu, levá horní končetina
v 1. pozici alongé a pravá končetina v 2. pozici allongé. Během pádu je důležitý tah
horních končetin do dálky. Levá horní končetina dlaní opřená o podlahu zachycuje
trup těsně nad zemí. Pád končí v lehu ve na zádech a triangle position.
Lateral side twist fall
Ustálená vazba. Jedná se o ustálené řetězení jednotlivých prvků. Proto zde
uvádím odkaz na dostupnou literaturu, kde nalezneme metodický popis těchto
cvičení.
51
Jumps
„Stříška“ neboli přeskakování s postupem vpřed z jedné končetiny na
druhou, obě dolní končetiny se silně propínají ve výskoku, malý moment zadržení.
Horní končetiny jsou protažené podél těla.
Stag leap
Nakročení vpřed do IV. pozice, odraz do skoku z obou dolních končetin,
které se ohýbají v kolenou. Přední i zadní dolní končetina je v paralelní attitude.
Důležitý je rozšvih obou dolních končetin. Horní končetiny jsou v protipohybu
s dolními končetinami, 1. pozice a 2. pozice – zaoblené lokty a dlaněmi vzhůru.
Elementary balance
Ustálená vazba. Jedná se o ustálené řetězení jednotlivých prvků. Proto zde
uvádím odkaz na dostupnou literaturu, kde nalezneme metodický popis těchto
cvičení. 19
Balance Studies
Jedná se o ustálené řetězení jednotlivých prvků. Proto zde uvádím odkaz na
dostupnou literaturu, kde nalezneme metodický popis těchto cvičení.20
Deep floor vocabulary
Jedná se o ustálené řetězení jednotlivých prvků. Proto zde uvádím odkaz na
dostupnou literaturu, kde nalezneme metodický popis těchto cvičení. 21
Dostupná literatura:
TOMÁNKOVÁ, Sylva. Lester Horton: osobnost, dílo a taneční technika. Brno,
2011. Diplomová práce. JAMU. Vedoucí práce Mgr. Ivana Kloubková.
19 Tománková, Sylva. Lester Horton: osobnost, dílo a taneční technika. Diplomová práce. 2011. Brno. Str. 48 20 Tománková, Sylva. Lester Horton: osobnost, dílo a taneční technika. Diplomová práce. 2011. Brno. Str. 78 21 Tománková, Sylva. Lester Horton: osobnost, dílo a taneční technika. Diplomová práce. 2011. Brno. Str. 102
52
1.5 Merce Cunningham
„Tanec je to, co je – je to nutnost a nemusíte mít důvod proč pohyb dělat,
můžete ho udělat jen tak.“ Citace z knihy Merce Cunnighama - Fifty years aperture.
Jako jeden z nejvlivnějších tanečníků
a choreografů dvacátého století, byl Merce
Cunningham známý pro své inovace a originalitu.
Jeho práce v oboru současného tance trvala více než
půl století. Učil se různým druhům tance u mnohých
pedagogů. Na počátku jeho kariéry ho ovlivnil
George Balanchin, u kterého se učil a u kterého
později vyučoval tanec v baletní škole. Velký vliv na
něho měla také Martha Graham, v jejímž souboru
působil v letech 1939 – 1945. Spojením těchto dvou
technik a osobitého estetického názoru Cunnighama vzniká avantgardní pojetí
taneční produkce. Klasickou průpravu tanečníka považuje za nezbytnou, přestože
vychází z techniky moderního tance. V roce 1953 založil Cunningham taneční
skupinu Merce Cunningham Dance Company, pro kterou vytvořil kolem dvě stě
tanečních choreografií a objel s ní celý svět.22 Byl známý tím, že posouval hranice
současného tance, včetně experimentálních metod při tvorbě tance, kde využíval
počítačového softwaru (Life Forms) pro výuku a tvorbu choreografie. I v pokročilém
věku 90-ti let byl stále schopen vyvářet tanec, který inspiroval další tanečníky
a choreografy. Nerad dával svým tancům název, protože smysl tance si divák
vytvářel sám. Názvy jsou tudíž symbolické. Ve spolupráci se skladatelem Johnem
Cagem vytvořil choreografie, které promítají jeho vědomí i podvědomá přání. Na
Cagovu hudbu uvedl řadu tanečních kompozic – Suita v čase a prostoru, Sezóny,
Měnící se kroky, Den nebo dva.
22HistoryLink.org. Cunningham, Merce (1919-2009), Choreographer [online]. [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: http://www.historylink.org/index.cfm?DisplayPage=output.cfm&file_id=9042 („vlastní překlad“)
Obr. 4 Merce Cunningham
53
Cunningham získal řadu ocenění, asi nejhodnotnějším byla cena Praemium
Imperiale - obdoba Nobelovy ceny v oblasti umění. Kromě choreografické tvorby se
Cunningham věnoval i práci s novými médii, filmem atd.23
Dílo Merce Cunninghama lze, rovněž jako Balanchinovu tvorbu, nahlížet
jako sondu vztahující se k možnostem lidského pohybu v prostoru. Cunninghamovy
choreografie jsou často pojmenovány termíny jako abstraktní či postmoderní, protože
jeho přístup je formován myšlenkou, že jedinou hodnotou tance (stejně jako
choreografie) je lidské tělo. Jeho pohyb může být vytvářen jakoukoli technikou,
může být sestavován jakýmkoli způsobem a může být zcela nedramatický.
Cunningham principy aleatoriky – kompoziční techniky zahrnující momenty náhody,
variability a improvizace aplikoval na proces utváření a interpretace choreografie.
Cunninghamův přístup dovedl k dokonalosti principy čistého, abstraktního tance,
avšak přesto s důrazem k neuchopitelnosti, neopakovatelnosti vnitřní výpovědi svého
interpreta. Tvůrce výrazně ovlivnil nejen další vývoj tance a divadla, ale také
inscenačních schopností těchto skupin umění, neboť byl význačným
experimentátorem na poli soudobé scénografie či technologických inovací.24
Principem jeho práce je sestavení plánu rozděleného dále na popis různých
pohybů, které si nejprve potvrdí sám na sobě. Jak je choreografie hotová, zůstává
beze změn. V choreografii nepoužívá improvizace, vše musí být přesně dané. Je
přesvědčený, že jakýkoliv bod na jevišti má pro tanec svoji platnost, a proto používá
celé jeviště. Jeho rozmanitě tvořený soubor tanečníků a tanečnic přetrval po léta.
V roce 1953 měla skupina pět členů včetně Cunninghama, v roce 1994 jich bylo
sedmnáct. Je běžné, že jeho tanečníci zkoušejí bez hudby a doprovod poprvé uslyší až
na premiéře. Tanečníci se pohybují skoro nezávisle na sobě a často tancuje víc
skupin současně. Mnoho tanečníků ze své skupiny Cunningham natolik ovlivnil, že se
také začali věnovat choreografii. Významnou osobností je např. Paul Taylor, který
byl členem první pětice. 25
23 FAUSTOVÁ, Markéta. Sbohem (A) merci. Taneční zóna [online]. 2009 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.tanecnizona.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=170&Itemid=1 24 Amaterská scéna: Mezi tancem, tanečním divadlem a divadlem současnosti. KOČÍ, Julie. TEATROLOŽKA FF UK PRAHA. [online]. [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://www.amaterskascena.cz/cl-mezi-tancem-tanecnim-divadlem-a-divadlem-soucasnosti-110606001006 25 MEDVĚDOVÁ, Klára. Merce Cunningham a tanec v období post - moderny. Brno, 2006. Diplomová práce. JAMU. Vedoucí práce Vladimíra Kartousová. Str. 12, 13
54
1.5.1 Charakteristika techniky Merce Cunnighama
Vychází z klasické taneční techniky, kterou Cunningham obohatil
o specifický způsob práce s tělem tanečníka. V současnosti principy této techniky
jsou pro mnoho souborů základním zdrojem při tvorbě představení. Využívá celé
škály kontrakce a relaxe, dynamických zvratů, klasické prvky obohacuje o neobvyklé
sklony páteře a výkyvy osy těla. Zavrhuje dějovost v baletu, vytváří taneční
kompozice jejichž emocionální stránku a obsah si musí vytvářet divák, nikoli
choreograf. Rovněž vztah k hudebnímu doprovodu je velmi zvláštní. Hudba i tanec
jsou dvě samostatné umělecké složky probíhající současně v jednom časoprostoru.
Tanečníci mnohdy slyší hudbu poprvé až na premiéře. Nejzajímavějším je princip
náhodnosti. M. Cunningham používá hrací kostky, jejichž čísla náhodně určují nejen
počet tančících ve skupině, ale i posloupnost prvků a prostorové řešení. Nechává vůli
interpretům, aby sami hledali možnosti pohybového vyjádření. Určí čas nástupu
a odchodu z jeviště, určí několik prvků a nechá tanečníky tvořit. Jindy určí
prostorové body pomocí kostek a výchozí postavení tanečníka, který pak sám vytváří
pohybovou kreaci, během níž se musí dostat na určené místo atd.
Podařilo se mi zkontaktovat s člověkem, který se setkal a spolupracoval pod
vedením samotného Merce Cunninghama. Radek Mačák26 popsal jak pochopil tuto
techniku jako jeden z mála. „Cunningham technika byla především
zmaterializováním logického a zenového27 uvažování jednoho muže. Dokud byl
Merce naživu, neustále žil. Tzn. měnil, ověřoval, posouval. Teď po jeho smrti musím
říct, že jeho technika neexistuje. Merce byl chlap, což pro mne znamená, že měl
logickou, analytickou mysl. Rozdělil tělo na základě znalostí anatomie na jednotlivé
části dle jejich schopnosti pohybu, udělal z toho seznam, kteréžto položky očísloval
26 Radek Mačák – tanec začal studovat pod vedením Jiřího Lössla prostřednictvím lekcí pro veřejnost, později jako host Ježkovy konzervatoře v Praze. V letech 1997-2000 studoval Cunningham techniku v New Yorku ve studiu Merce Cunninghama, kde získal stipendium a vystupoval s Cunningham Company II. Po návratu do ČR spolupracoval s choreografy M. Eliášovou, M. Vraným, F. Ruckertem, P. Mikou a O. Cobos a BDT, K. Ponties a mnoha dalšími. Souběžně s drahou performera předává i své zkušenosti jako pedagog. Vyučuje v tanečních centrech a školách a spolupracuje při výuce s NIPOS Artama. Vedle tance se sám věnuje a vede školy bojových umění, capoeiry, lezení a jogy a všechny tyto pohybové zkušenosti implementoval do svého pohybového slovníku, taneční techniky. 27 Zen buddhismus – je školou mahájánského směru, který se vyvinul v Číně, kde se nazývá čchan. Tento směr klade zásadní důraz na vnitřní meditaci. Podstatou této filozofie je dosažení absolutní prázdnoty. Meditace na tichém místě usiluje o dosažení této prázdnoty. Je intuitivním prostředkem pochopení dharmy - niterné, vnitřní vcítění, prožití pravdy je považováno za důležitější, než rozumové studium. Techniky a způsob meditace přecházejí z mistra na žáka osobním předáváním vhledů. http://zivotni-energie.cz/buddhismus-druhy-buddhismu.html
55
a pak tvořil ať už cvičení, nebo celé choreografie náhodným losováním čísel ze
seznamu a tak skládal pohyb za pohybem. Později to za něj dělal program Life
Forms. Učit se jeho technice znamenalo tedy učit se izolacím, několika na sobě více
či méně závislým pohybům mezi nimi a to v rámci jednoho těla i v rámci scény mezi
několika těly, či v různém prostoru. Nezávisle na hudbě, se kterou se v rámci náhody
občas sešel, občas ne“.28 U Cunninghama se používaly skoky, měl taky málo
používaný systém floor work, něco co se dnes vnímá jako technika release.
1.6.2 Terminologie Složité rytmy, brilantní kombinace, zcela odlišná koordinace než v klasickém
tanci, obtížná port de bras a především náhodnost pohybu, to vše je technika Merce
Cunninghama.29
Rychlé nohy, aktivní chodidla, pevné, někdy možná až strohé paže, obratně
zvládnuté prvky spojené s rotací nebo skokem či častým úklonem a vyosením, jsou
charakteristickými prvky této techniky.30
Up right - výchozí postavení
Ze základního postavení vychází všechny pohyby těla a po celou dobu
cvičení by se měly zachovat principy správného držení. Hlavu držíme zpříma
a pohled očí směřuje vpřed. Ramena jsou rozevřená do šířky. Lopatky jsou rozloženy
do šíře a s pocitem tahu dolů. Břišní svaly jsou stažené dovnitř spolu se žebry, ale
tak, aby zůstala možnost přirozeného dýchání. Tím se nám zmenší esovité zaoblení
v bederní části páteře. Pánev zachováváme v rovině, nepodsazuje se. Dolní končetiny
jsou protaženy v kolenou a váha je rozložena po celé ploše chodidla.
Pozice horních končetin
Merce Cunnigham vycházel z pozic klasického tance, pouze se odlišují
malými detaily.
28 MAČÁK, Radek – citace (emailová korespondence 2013) 29 KODET, Jan. Využití současných trendů ve výuce moderního tance. Praha, 1991. Diplomová práce. HAMU. Vedoucí práce Ivanka Kubicová. str. 17 30 KODET, Jan. Využití současných trendů ve výuce moderního tance. Praha, 1991. Diplomová práce. HAMU. Vedoucí práce Ivanka Kubicová. str. 18
56
Preparatory position (Přípravná pozice) – horní končetiny jsou spuštěné podél těla,
lehce zaoblené v loktech.
1st position (1. pozice) – horní končetiny zachovávají zaoblený tvar, jsou před tělem
a dlaněmi směřují naproti žaludku.
2nd position (2. pozice) – horní končetiny zachovávají zaoblený tvar, jsou protažené
v rovině ramen stranou, mírně před tělem.
3th position (3. pozice) – horní končetiny zachovávají zaoblený tvar, jsou nad
hlavou, mírně před tělem, dlaně směřují nad temeno hlavy.
Pozice dolních končetin
Merce Cunningham vycházel z pozic klasického tance, jen se odlišují
vytočením a zčásti postavením chodidel.
Parallel first position (I. pozice paralelní) – dolní končetiny jsou v paralelním
postavení chodidel na šíři boků, chodidla směřují vpřed.
First position (I. pozice) - dolní končetiny jsou přirozeně vytočené, chodidla jsou
patami u sebe a kolena směřují nad prsty chodidel.
Second position (II. pozice) dolní končetiny jsou přirozeně vytočené, chodidla jsou
od sebe na délku jednoho a půl chodidla a kolena směřují nad prsty chodidel.
Fourth position (IV. pozice) dolní končetiny jsou přirozeně vytočené, pata předního
chodidla je v půlce zadního chodidla, od sebe na délku jednoho chodidla a kolena
směřují nad prsty chodidel.
Fifth position (V. pozice) dolní končetiny jsou přirozeně vytočené, pata předního
chodidla se dotýká prstů zadního chodidla a kolena směřují nad prsty chodidel.
Tvary trupu
Pohyby trupu vychází ze základních pohybů páteře, které jsou přirozené pro
lidské tělo. Procvičením v různých cvičeních dosáhneme posílení a protažení svalů
trupu. Trup získá pomocí těchto cvičení ohebnost a pružnost pro jakýkoli pohyb.
Snaha techniky, či cviku, které Merce neustále proměňoval, aby nedocházelo
k pohybovým, fyzickým a mentálním návykům, byla univerzálnost svalu, jeho
maximální možná vědomá použitelnost ve všech směrech.
57
Curve - zakřivení páteře
Curve = oblouk, zakřivení páteře je v celé páteři od pánve až po temeno
hlavy, které je v prodloužení celého pohybu. Páteř se táhne směrem vzad. Curve je
možné rozdělit až na tři části.
Upper – horní, od poloviny lopatek výš
Middle – střední, od poloviny lopatek k místu pod hrudním košem
Lower – Spodní, od hrudního koše níž
Arche – záklon trupu
Tento pohyb se děje v maximálním vytažením páteře do mírného záklonu.
Hrudník táhne pocitem směrem vzhůru a hlava se nesmí zalomit v krční páteři.
Nejdůležitější věcí u arche je aktivace zádového svalstva, aby nedošlo ke zranění. To
je všeobecně platné, že namáháme-li jednu část svalu, musíme zapojit i protilehlou.
Tilt - úklon stranou
Vytažením přes výšku se trup uklání stranou, obě strany trupu je třeba
zachovat stejně dlouhé. Vytažení je důležité zachovat během provedení celého tiltu,
aby opět nedocházelo k poškození.
Twist - rotace trupu
Tento spirálový pohyb se provádí kolem vlastní osy. Pocitově pohyb vychází
od pánve a pokračuje přes vytažení páteře za temenem hlavy. Rotovat páteř je
náročné a může docházet opět k poškozováni, pokud svaly nepracují a to všemi
směry. Sval který táhne jen do směru rotace, vlastně ždímá, kroutí, je pasivní vůči
zmenšování svého objemu a nepodpoří svalovou skupinu k udržení tvaru trupu.
Častokrát pak rotaci obstarává nejsilnější svalová skupina a zbytek je jen pasivně
kroucen, deformován, nepomáhá tzn. že něco je přetaženo nad své možnosti a jiné
svaly zase postrádají aktivitu potřebnou k sebeochraně. Twistovat můžeme nějaké
části těla vůči ostatním. Nelze twistovat celým tělem, není proti čemu a lze twistovat
třeba předloktí vůči nadloktí apod.
Hinge position - protažená pozice
Pokrčení dolních končetin v kolenou, vytažení chodidel na pološpičky, trup
spolu s pánví se rovně naklání vzad do diagonály. Rovná linie těla prochází od kolen
až po temeno hlavy. Je zpravidla zařazená ke konci cvičení na trup. Jde o složenou
58
pozici, kde si má tanečník otestovat dle hloubky hinge, jak umí vnímat a pracovat na
správném tvaru trupu při změněných pozicích.
Flat back - rovná, protažená záda
Trup přechází do rovného předklonu. Pohyb začíná v kyčelních kloubech,
kdy se pánev začíná sklápět vpřed. Tah je za temenem hlavy, váha zůstává nad
přední části chodidel a pánev setrvá v centru, nesmí se vychýlit vzad. Flat back je
opakem hinge, opět je třeba ne udržet, ale pracovat na stále se proměňujícím
svalovém napětí v těle tak, aby se udržela rovná záda.
Základní pohyby nohou a jejich principy
Pro cvičení nohou se dost často používalo francouzské názvosloví, ale
používalo-li se anglické, pak jak komu "zobák" narostl.
Exercice for the foot - cvičení pro chodidla (prances)
Propracovává chodidlo dolní končetiny. Záměr cvičení je zahřát a připravit
kotník, prsty a celé chodidlo k další práci. Postupné odvíjení chodidla od země, prsty
zůstávají na zemi (pološpička), propnou se i prsty – palec se lehce dotýká země.
Přenesením váhy se dostává tělo nad stojnou dolní končetinu. Následuje pohyb
chodidla zpět. Cvičení lze kombinovat s Half plié (demi-plié) pro lepší přípravu celé
dolní končetiny.
Half plié – demi-plié
Je to plynulý pohyb dolních končetin, kdy se pánev sníží k zemi a kolena se
pokrčí, paty se nesmí odlepit od země. Tento prvek nám rozpohybuje a zahřeje
veškeré klouby dolních končetin v daných pozicích. Velmi důležitý pohyb, který
nám napomáhá při skocích i pirouettes.
All plié – grand plié
Je to plynulý pohyb dolních končetin, kdy se pánev sníží co nejvíc k zemi a kolena se
pokrčí, paty se odlepí od země, jen do té míry jak je to nutné. Pouze v II. pozici se
paty nesmí odlepí od země. Vypracovává sílu, pružnost dolních končetin a stabilitu.
Brushes on the floor – battement tendu
Je to výsun chodidla po podlaze až do konečků prstů a zpět. Brushes znamená
v češtině „kartáče“. Chodidlo musí celou plochou kartáčovat podlahu při vysouvání
a zasouvání co nejvíce a co nejdéle. Pracující končetina se zavírá pomocí stehenního
59
svalstva a váhu těla přenášíme mírně nad stojnou končetinu. Propracovává sílu celé
dolní končetiny,hlavně kotníku a chodidla. Brushes procvičíme vpřed, stranou i vzad.
Brushes of the floor – battement tendu jeté
Výsun chodidla po podlaze až do konečků prstů na 45° a zpět. Je to ostrý,
švihový pohyb propnuté dolní končetiny. Rozvíjí sílu, rychlost a rovnováhu, během
přenášení váhy z nohy na nohu. Opět se tento pohyb procvičuje vpřed, stranou
i vzad.
Leg circles – rond de jambe
Je to krouživý pohyb dolní končetiny špičkou po podlaze, směrem en dehors
(ven) a en dedans (dovnitř). Dolní končetinu z I. pozice vytočené vysuneme po
podlaze na pointé vpřed nebo vzad, následně opisuje špičkou chodidla po podlaze
půlkruh en dehors nebo en dedans a pak způsobem brush se zavře zpět po podlaze do
výchozí pozice. Rozvíjí vytočenost a pohyblivost kyčelního kloubu.
High leg extentiones – battement développé
Pracující končetina se z V. pozice vytáhne špičkou po holení kosti až ke
koleni a otvírá se do směru vpřed, stranou a vzad do výšky 90°. Z otevřené polohy se
pracující končetina zavírá maximálně napnutá do V. pozice nebo přes enveloppé do
výchozí pozice. Rozvíjí sílu dolních končetin a vytočenost kyčelních kloubů.
High leg circles – grand rond de jambe
Provádíme jej z otevřené polohy vpřed nebo vzad na 90°. Následně opisuje
špičkou chodidla ve vzduchu půlkruh en dehors nebo en dedans. Snažit se udržet
provést pohyb ve stejné výšce. Vypracovává vytočenost a pohyblivost v kyčelních
kloubech. Je to švihový pohyb.
High leg brushes – grand battement jeté
Z dané pozice se pracující končetina švihne silně propnutá do polohy 90°
i výš. Je to velký švihový pohyb, který vypracovává lehkost a sílu dolních končetin,
zvětšuje rozsah pohybu. Tento pohyb provádíme vpřed, stranou a vzad. V technice
Merce Cunninghama je možné mírné pokrčení dolních končetin a povolení pohybu
do maximálních poloh, s tím, že se zachová správné držení trupu.
60
2. Jazzový tanec
2.1 Obecně historický přehled
Kořeny jazzového tance sahají ke konci 19. století, kdy afričtí otroci začali
vytvářet základy dnešního jazzu. Na jevišti stále dominoval balet bez možnosti
rozvoje nových stylů tance. Jak se ukázalo, lidé s velkou radostí přijali nový taneční
žánr, který umožňuje větší svobodu v pohybu, projevu a také improvizaci. Během
určitého období se stal jazzový tanec populární a dále se rozvíjel a tvořil nové styly
tance.31 Jazzový tanec se vyvíjel zároveň s jazzovou hudbou, která je osobitá svou
improvizací, synkopickým rytmem a kontrapunktem. Jazzová americká hudba se
vyvinula z dřívějších afrických rytmů (blues, spirituály, pracovní písně apod.)
u severoamerických černochů. Afričané s sebou přivezli mohutnou kmenovou
hudební i taneční tradici a položili tak základy jazzu. Obyčeje a hodnoty předchozích
pokolení byly zavrhovány. Tanec se stával více neformální. Protestantská církev
striktně zakazovala jakýkoliv druh tance, zatímco španělská a francouzská katolická
církev byla k tanci shovívavá.
Za kolébku jazzového tance je považován New Orleans, jako jediná oblast,
kde zůstal africký tanec nezasažen evropským vlivem. V tomto městě se prolínalo
mnoho tanečních kultur. Pořádaly se zde měšťanské bělošské plesy, tančení
afroamerických tanců na Congo Square nebo woodoo ceremoniály. Jazzový tanec se
stal součástí amerického společenského tance, což vedlo ke vzniku charlestonu
a swingových tanců jako lindyhop nebo boogie-woogie.32
Z tanečních sálů postupně vymizel, ale v divadelním a filmovém umění našel
jazzový tanec své uplatnění v jiných formách zábavy. V pozdních 30. a 40. letech
20. století se vyvinul ve tři různé typy. První moderní jazzový tanec, který byl silně
ovlivněn klasickým tancem. Druhý typ jazzového tance, který byl inspirován
africkými a latinskými tanci. Třetí typ jazzového tance, který se skládal z komické
hudby a tanečních elementů stepu.
31 http://pl.wikipedia.org/wiki/Taniec_jazzowy („vlastní překlad“) 32 Šolcová, Hedvika. Metodická příručka základů tance. 2008 Bakalářská práce, str. 13
61
Jazzový tanec měl na počátku 20. století na jevištích velkou převahu. V roce
1921 začalo představením Shuffle Along období černošských show. Tato hudební
komedie přispěla zformovat kritéria, kolem kterých je dnes hodnocen muzikál. Po
roce 1931 ale dochází k úpadku těchto muzikálů, mnohé z tehdy populární revue
podniků zaniklo a taneční hvězdy (např. Fred Astaire a Giger Rogersová) přešly do
Hollywoodu, kde zahájili práci ve filmovém průmyslu. Období hospodářské krize
bylo také obdobím upřednostňování klasického tance. 33
Rozsáhlý houpavý jazz byl nahrazen novým typem, ve kterém byl rytmus
velmi složitý a vzhledem ke komplikovanosti hudební partitury bylo velmi těžké na
něj tančit. Navíc zrození fonografu (přehrávač nahrávek) a vysoká daň za užití hudby,
kterou vláda (Spojené státy) uvalila na taneční parkety, přinutily mnohé taneční kluby
ukončit tento druh podnikání. S pomíjením staršího jazzového stylu přišel nový vývoj
na scéně jazzové hudby. Širší vývoj jazzového tance se odehrával ve Spojených
státech, jelikož Spojené státy jsou místem, kde se míchají různé kultury. Nová forma
jazzového tance přinesla taneční i hudební nové prvky jiného původu a zdrojů.
Taneční styly a kroky od 20. let do 40. let 20. století se smíchaly s tanečními kroky
50. let, 60. let a 70. let. Populární média té doby také pomohla ke zvyšování
popularity jazzového tance. Jazzový tanec jak jej můžeme vidět dnes, si ponechal
synkopickou hudbu34 a izolace částí těla, ale nebyl vždy doprovázen pouze jazzovou
hudbou. Jazzový tanec dnes může být tančen na populární hudbu, blues, rock nebo
dokonce disko. To ukazuje vysokou úroveň přizpůsobivosti a všestrannosti a dovoluje
velký prostor pro zahrnování módní hudby a tanečních stylů. Díky tomu je pro
veřejnost jazzový tanec velmi příjemný a zábavný.35
Broadway přinesla světu hromadu skvělých hudebních skladatelů a libretistů.
Broadway byla, je a bude hlavním centrem uměleckých talentů z mnoha oborů.
Poskytuje totiž osobité možnosti, přes něž může umělec oslovit diváky a získat
33 http://tsvoila.cz/kurzy-jazz-dance/jazz-dance/index.htm 34 Synkopace – důraz je kladen na zdůrazněné bicí v úseku (také známý jako hudební doby). Nejběžněji se důraz projevuje na prvním úderu (např. JEDNA, dvě, tři, čtyři…). Lidé tento typ rytmu očekávají v populární hudbě, která požívá jednoduchý úder. Ale tento typ rytmu není skutečný jazz. Jazzová hudba je charakteristická rytmem, který předvídá, znovu zdůrazňuje a synkopuje úder. Synkopace je změna v pravidelném počtu úderu, který úsek obsahuje. Je to přesouvání důrazu z normálně silného úderu na slabý. Jinými slovy, jazzový tanečník frekventovaně počítá doby, jako jedna, DVĚ, tři, čtyři… Díky chytrému užití klidu a změny, nebo kombinování počtu úderů (např. od zdvojnásobení k trojnásobení), může být hudba považována za polyrytmickou nebo synkopickou. Tanečníci zrcadlí toto napětí a překvapují malými, izolovanými pohyby, kroky nebo rychlými výkopy podle úderů. 35 http://pesubj2.hkbu.edu.hk/purple/e_jazz/ejz_bri.htm („vlastní překlad“)
62
popularitu. V současnosti sice převládá hereckému světu film, ale přece jen podívaná,
kterou vidí divák přímo před sebou, jej stále ještě osloví víc, než film s umělci, kteří
jsou vzdáleni miliony kilometrů.36
Velký vliv na vývoj jazzového tance, měla i řada vynikajících choreografů,
kteří se proslavili na Broadwayi. Například Jerome Robbins, Bob Fosse, Hanya
Holm, Michael Kidd nebo Michael Bennet.
2.1.1 Charakteristika jazzového tance
Jazzový tanec je založen na polycentrickém pohybu a izolacích (tanečník
může provádět nezávislý pohyb různých částí těla, např. pohyby hlavy, ramen,
hrudníku, pánve, nohou a potom je různě spojit a kombinovat). Izolací nazýváme
nezávislý pohyb určité části těla, což je přirozená věc pro lidi afrického původu, na
rozdíl od Evropanů, kteří vždy vnímali tělo jako celek.37
Jazzový tanec je charakteristický svými specifickými tanečními pozicemi,
pohyby a technikou – to vše se postupně rozvíjelo a přizpůsobilo se tanečnímu
repertoáru. Základem jazzového tance je charakteristické střídání momentu napětí
a spontánního uvolnění celého těla. Dalšími pohybovými prvky jsou například
skoky, piruety, pas de bourrée, chassé a další taneční kroky, jež mají své základy
v baletu.38
Jazz byl původně pojem, který popisoval typ taneční hudby, začal se používat
po roce 1900. Předtím se používalo pravděpodobně slovo „Jass“. Pojem „jazzový
tanec“ přišel později než zrození jazzové (jassové) hudby v roce 1880. Velmi často
byla jazzová hudba optimistická a živá, takže slovo jazz bylo někdy používáno
k popisu energické a šťastné nálady. Pohyby v jazzovém tanci jsou jednoduché
a neomezené, skrze pohyb, jako je chvění, točení a houpání reflektují lidské emoce.
Jako když slyšíme melodii naší oblíbené hudby, tělo má tendence hýbat se do jejího
rytmu, luskat prsty, kývat hlavou, podupávat nohou. Naše pohyby napodobují
a splývají s náladou a rytmem hudby, kterou slyšíme. Jazzový tanec je energickým,
rytmickým tancem s vysokým tempem a na rozdíl od klasického baletu nebo
moderního tance, které jsou typicky „niterné“, jazzový tanec je zevní (má tendenci
36 Kuťák, Tomáš. Jazzdance - historie a základní principy. Diplomová práce. 2008. Brno. Str. 20 37 http://pl.wikipedia.org/wiki/Taniec_jazzowy (vlastní překlad) 38 http://www.nofeet.cz/stranka/zajimavosti/jazz
63
k projevení všeho navenek). Jazzový tanec je v podstatě představení pohybů a rytmů
s hlavním účelem pobavit jak sebe, tak ostatní. Přináší potěšení tanečníkovi
i divákům. I když to obvykle vyžaduje velmi dobrou techniku, abyste se stali
úspěšným jazzovým tanečníkem, téměř každý může pochopit jeho základy a protože
existuje spousta prostoru pro představení spousty variant jazzového tance, při tanci
se většinou zaměří na individuální styly a charisma. Jazzový tanec je v podstatě
radostný, energický a živý typ tance. Jedna z jeho charakteristik je, že člověk jej
může tančit bez omezení, jazzové pohyby nejsou tak striktní jako pohyby
v klasickém tanci, ale jazzový tanec není tak požitkářský jako disko, stále
představuje určitý typ struktury a pravidelného schématu.39
2.1.2 Základní principy jazzového tance
Tanec je univerzální jazyk, pokud jde o předávání zprávy do publika, ale
v tanečním světě každý žánr má svůj vlastní, jedinečný dialekt.
Beat – úder
Tento termín je základem pro rytmický puls jazzového hudby.
Feeling – pocit
„Jazzový tanec, sám o sobě je pocit, upřímný, osobní, inspirovaný
oduševnělou hudbou. Zdroj jazzového tance vychází z vnitřních pocitů. Jazzový tanec
nelze nalézt v póze, či ve skoku, v úderu, nebo vrtění pánví. Není to řada "jazzových
kroků". Jazzový tanec musí mít upřímný výraz hudební duše. Jazzový tanec se
pohybuje s tímto pocitem prostřednictvím bezpečné a účinné techniky. Technika je
jako ladění nástroje, naučit se naladit své tělo právě tak, že když jdete hrát, je to
krásné. Nikde se pocit nezastaví. Dokonce i když se pohyb zastaví, stále je pocit
pohybu uvnitř těla.“40
Isolations – izolace
Jednou z klíčových dovedností pro každého jazzového tanečníka je schopnost
pohybovat jednotlivými částmi těla samostatně. Pro horní a dolní končetiny je to
39 http://pesubj2.hkbu.edu.hk/purple/e_jazz/ejz_bri.htm („vlastní překlad“) 40 „Luigi“,vl. jm. Eugene Louis Faccuito, taneční legenda, NYC 1993 („vlastní překlad“)
64
docela snadné, ale náročnější je zvládnout izolace hlavy, ramen, hrudníku a pánve.
Nejjednodušší je první nácvik izolací před zrcadlem, aby je bylo možné hned opravit.
Izolace můžeme provádět hlavou, hrudníkem a pánví vpřed, stranou a vzad.
Spojením pohybů můžeme dělat půlkruh nebo celý kruh, ale také pohyb ve tvaru
ležaté osmičky. Izolace ramen vytváří pohyb vpřed, vzad, nahoru a dolů, dále pak
provádět kruhový pohyb.
Izolace nejdříve procvičujeme v pomalém tempu, pak můžeme tempo
zrychlovat, a nakonec se dá pohyb akcentovat ven z osy. Náročnost můžeme zvýšit
i spojením více částí v různém rytmu. (viz příloha č. 17)
Waves, undulations – vlny Spojením izolací jednotlivých částí těla do jednoho pohybu vzniká vlna.
Impulsem od některé části těla začíná vlna, na kterou se pak napojují ostatní, až se
vše vrátí zpět do výchozí polohy. Pokud provádíme vlnu trupem, může být pohyb
vpřed, vzad nebo stranou. Vlnu lze dělat i horními končetinami, které začínají pohyb
od prstů nebo od ramene.
Contraction – kontrakce Jazzová kontrakce, se vztahuje k pánvi, trupu a zkrácení svalů. V této poloze
se přední část trupu s břišními svaly stahují a páteř se prodlužuje a zaobluje. Pánev
se podsadí a ramena táhnou vpřed. Dolní končetiny se mírně pokrčí v kolenou.
Brada se nesmí přitahovat k hrudníku. Paže jsou v 1. jazzové pozici, dlaněmi
obrácené směrem vpřed a flexí v zápěstí.
Polycentrismus
Je jeden z principů, který přímo odkazuje na africké kořeny jazzového tance.
Základem polycentrismu je pohyb různých částí těla v různých rytmech. Jde tedy
o praktické využití izolací, kdy se například ramena pohybují v jiném rytmu než
pánev a podobně. Kromě izolací zapojujeme i chůzi a můžeme použít i tleskání,
dupání, luskání, hru na tělo nebo vydávání zvuků.41
41 Kuťák, Tomáš. Jazzdance - historie a základní principy. Diplomová práce. 2008. Brno. Str. 42
65
Suspension
Jedná se vlastně o zastavení nebo zpomalení pohybu, se zadržením napětí,
nikoliv však energie, ta stále proudí a dovede tělo do dalšího pohybu. Z fyzického
hlediska jej můžeme vnímat jako drobné zadržení dechu, nebo hluboký nádech (to
záleží na druhu pohybu a na tom, co následovalo před ním a co bude následovat po
něm).42
Freeze
Podobně jako u suspension jde o zastavení pohybu, ale s tím rozdílem, že
zatímco u suspension se energie pouze přelévá z jednoho pohybu do druhého,
u freeze jde o úplné zastavení a energie pouze jako by setrvačně dochází. Freeze se
používá v dynamických, energických choreografiích, kde je náhlé zastavení
zajímavým prvkem. Chceme-li jej srozumitelně popsat studentům, můžeme jej nazvat
jako zaujmutí pózy.43
Improvisation – iprovizace
Je základem pro jazzovou hudbu a tanec. Improvizace znamená spontánní
a svobodné vyjádření sebe samotného. Africký tanec, kde má jazzový tanec své
kořeny, klade velký důraz na improvizaci, která poskytuje naprostou volnost pro
individuální projev. Tato činnost by měla být součástí výuky všech úrovní.
2.1.3 Terminologie
Terminologie tanečních prvků zůstává i dnes velice choulostivou oblastí,
protože se může měnit v závislosti na zemi, kde je jazzový tanec vyučován. Různé
typy tanečních kroků mohou mít několik různých původů. Některé vycházejí
z přesně určeného stylu, jiné jsou vytvořeny pedagogy nebo choreografy a některé se
rodí na ulici. V průzkumu a analýze je nezbytné přizpůsobit se této skutečnosti
a zkoumat tuto oblast objektivním pohledem.
Terminologií, která vychází z tohoto objektivního přístupu a kterou nabízím
dále v textu, si kladu za cíl vymezit umělecké vlivy a styly, které mohly ovlivnit
jazzový tanec během jeho historického vývoje. Tyto vlivy pocházejí z typických 42 Kuťák, Tomáš. Jazzdance - historie a základní principy. Diplomová práce. 2008. Brno. Str. 42 43 Kuťák, Tomáš. Jazzdance - historie a základní principy. Diplomová práce. 2008. Brno. Str. 42
66
kulturních prvků od africké kultury až po tradice západního světa a zároveň se
inspirují klasickým tancem a různými styly moderního tance.
Základní pozice nohou
Podobně jako v klasickém tanci, tak i v jazzovém máme I., II., IV., a V.
pozici dolních končetin. Kromě III. pozice, která se skoro vůbec nepoužívá.
V jazzovém tanci převládá paralelní a vtočené postavení dolních končetin. Podle M.
Mattoxe je často používaná IV. pozice vtočená, kdy přední dolní končetina je
vtočená a zadní dolní končetina je paralelní .
First position (I. pozice) – paralelní, vytočená, vtočená
Second position (II. pozice) – paralelní, vytočená, vtočená
Fourth position (IV. pozice) – paralelní, vytočená, vtočená (demi-plié)
Fifth position (V. pozice) – paralelní, vytočená
Jazzová zkřížená pozice – tato pozice není nikde popsána, i když se velmi často
používá v jazzovém tanci. Obě nohy jsou překřížené a v demi-plié, přední noha je
paralelní nebo vytočená a zadní noha je opřená o pološpičku.
Základní pozice na zemi
Uvádím zde i pozice v sedu na zemi, kdy jsem vycházela z M. Mattoxe44
First position (I. pozice) – sed snožmo, chodidla flexovaná
Second position (II. pozice) – sed roznožmo
Fourth position (IV. pozice) – překážkový sed
Základní pozice paží
Jazzový tanec využívá jak své specifické držení paží, tak pozice z klasického
tance.
Jazz arm – horní končetiny jsou ve výšce mezi přípravnou a 2. pozicí, lokty lehce
ohnuté směřují k tělu, dlaněmi vpřed.
Short jazz arm (1. pozice zkrácená jazzová) – horní končetiny jsou ostře ohnuté
v loktech, dlaněmi směřují k tělu. Můžou být v poloze horizontální nebo vertikální.
Skoro se dotýkají konečky prstů nebo můžeme mít dlaně sevřené v pěst ve výšce
před hrudníkem. Tato pozice tak umožní tanečníkovi větší rotaci. (viz příloha č. 18)
44 Mattox, Matt – byl americký tanečník, choreograf a pedagog, který vytvořil zřetelný systém cvičení pro jazzový tanec. Velmi ovlivnil vývoj jazzového tance v Americe tak v Evropě.
67
Long jazz arm (2. pozice jazzová) – je to v podstatě 2. pozice paží s tím, že lokty
směřují vzad, dlaněmi vpřed, s široce roztaženými prsty. Obě paže se vytahují
z ramen a hrudníku s pocitem ven z těla. (viz příloha č. 18)
Pozice dlaní – i zde máme více možností postavení dlaní. Mohou být směrem dolů,
vzhůru, vpřed nebo vzad.
Kroky a chůze
Ball change
Je to přenesení váhy z nohy na nohu, pomocí přešlápnutí.
Cake walk
Typ diagonální chůze, kdy až přehnaně provádíme kroky přes vysoké
développé a tělo máme nakloněné vzad.
Cat walk
Je to typ chůze, kdy jedna noha hladce prochází přes druhou a překříží se.
Můžeme přirovnat k chůzi modelek nebo ke kočičí chůzi. Je doprovázena pohybem
pánve stranou.
Catch step
Tuto chůzi provedeme dupavě, jinak je vše stejné jako u ball change.
Jazz drag
Typ chůze přibližně stejné jako jazz walk nebo hip walk, jen s tím, že je krok
o něco delší a zadní nohu táhneme za sebou.
Jazz walk
Tento typ chůze děláme v plié, a různě rytmizujeme a přidáváme izolace.
Hip walk
Jednoduchá jazzová chůze v mírném demi-plié, kdy při každém kroku
děláme krouživé pohyby pánví.
Chassé
Tento přízemní skok slouží jako příprava před velkým skokem nebo
pirouettes. Převzatý z klasického tance, který se podobá cvalu. Jako když jedna noha
doslova honí druhou. Často se používá v jazzovém tanci, kdy se potřebujeme
pohnout do prostoru, můžeme jej dělat i v demi-plié, pro lepší pocit kontaktu se
zemí.
68
Kick ball change
Je taneční krok, který vznikl spojením kicku a ball change. Nejdříve uděláme
kick, tedy kopnutí vpřed, stranou a vzad (méně časté) a následuje ball change, kdy se
pracující noha převede vzad do IV. pozice paralelní nebo vytočené, přeneseme na ni
váhu a druhou nohou přešlápneme vpřed s přenesením váhy.
Moonwalk 1
Je taneční chůze, která posouvá tanečníka vzad, přičemž se snaží chodit
vpřed. Popularitu si získala, když ji předvedl Michael Jackson, během vystoupení
Billie Jean v roce 1983. (viz příloha č. 19)
Moonwalk 2
Druhý typ chůze je pojmenován k poctě prvního muže, který se prošel na
měsíci. Zpomalená chůze.
Slide
Neboli skluz. Tento krok můžeme provést do jakéhokoliv směru, který
provádíme po zemi a hodně z místa, takže jdeme skluzem do prostoru.
Step touch
Opět je to spojení dvou prvků, Step (krok) a Touch (dotek), které se často
používá v jazzovém tanci. Provedeme jednoduchý krok libovolným směrem a druhá
noha přiťukne na pološpičku k chodidlu první nohy. (viz příloha č. 17)
Izolace a vlny
Figure 8
Tento pohyb pánví můžeme vidět v Mambo nebo u břišních tanců, který
plynule opisuje tvar osmičky.
Kiver
Je to rychlý pohyb hrudníku vpřed a zpět.
Dolphine
Je to vlna, kdy se tělo pohybuje hadovitým pohybem vpřed, který začíná
pohybem hrudníku nahoru.
Ripple
Tento pohyb začíná od hrudníku vpřed a izolace pánve vzad. Vlna tělem,
kterou můžeme procvičit ve IV. paralelní pozici nebo také v II. paralelní pozici.
Rozsah pohybu je maximální.
69
Shimmie
Tento pohyb se provádí od ramen. Jedno rameno se pohybuje vpřed, zatímco
druhé se pohybuje vzad. Je to velmi rychlý pohyb, jde totiž v podstatě o tzv. shake,
což znamená třást, natřásat.
Shiver
Jedná se o rychlé třesení celým tělem.
Snake
Je esovitý pohyb, který začíná od hlavy se zakřivením těla do strany. Hladký
a plíživý pohyb celým tělem, jednoduchým způsobem přechází z jedné strany na
druhou.
Worm
Žížala, je to esovitý pohyb s postupem vzad. Posouváme se pomocí
jednoduchých kroků, nebo s pomocí chassé.
Otáčky a piruety
Axel
Je jednoduchý, ale strhující skok, který se často používá v běžné
choreografii. Vycházíme z chainés, po odrazu z jedné dolní končetiny se druhá dolní
končetina přiloží na paralelní passé, jakmile vyskočíme podtáhne se odrazová dolní
končetina. Provádí se plně otočený skok ve vzduchu. Během skoku máme jednu paži
v 1. pozici a druhá opisuje kruh kolem hlavy, vždy stejná ve směru skoku.
Barrel turn
Tento pohyb začíná v jazzové zkřížené pozici, následuje přetočení o 360° do
stejné pozice. Paže následují jedna druhou a provádí kruhový vertikální švih (jako
lopatky mlýnu nebo vrtulníku). Tělo zůstává v mírném náklonu vpřed. Druhá
z možností, jak tento pohyb provést je, že jedna dolní končetina se přiloží na
paralelní passé, jinak všechno ostatní je stejné jako u prvního provedení.
Knee turn
Otáčka na kolenou nebo na jednom koleni. Nejčastěji začíná z kleku na
jednom koleni, zatímco druhá noha je kročně a mírně otevřená stranou. V momentě,
kdy pokládáme pracující nohu na koleno, otáčíme se o 360° na obou kolenou
a zastavíme se na koleni původní pracující nohy, zatímco druhou otevíráme kročně
stranou.
70
Mess around
Předkládáme jednu nohu před druhou a otáčíme se (jako soutenu), spolu
s otáčkou provádíme krouživý pohyb pánví ve směru točení (točíme-li se doprava,
začíná kruh pánví vpravo). Někdy také přidáváme kruh hlavou (také ve směru
točení).
Pencil turn
Je to rotace na jedné dolní končetině, kdy druhá končetina je přinožená nebo
zaháknutá s flexí chodidla kolem kotníku stojné končetiny. Tělo je maximálně
vytažené do výšky a několikrát se otočí s lehkostí. Paže můžou být buďto obě
spojené nad hlavou nebo jen jedna paže protažená, znázornění jakoby tužky.
Spins (chainès)
Řetězový přestup dolních končetin rovnoměrnými krůčky vedle sebe
v obratu.
Skoky
Barrel jump
Tento skok má opět několik variant, jak jej lze provést. První z variant je
skok s podtaženýma nohama v II. paralelní pozici, trup je zaoblen. Paže můžeme mít
v libovolné pozici, nebo dle zadání pedagoga. Druhá varianta vychází z Barrel turn,
z překřížené jazzové pozice je odraz do skoku, s obratem o 360°. Jedna dolní
končetina následuje druhou do skoku, kde se pokrčí a opět je dopad do překřížené
jazzové pozice. Paže i trup je zachován jako při Barrel turn.
Grand jeté
Tento skok musí být do dálky a výšky, kdy ve vzduchu máme obě dolní
končetiny maximálně protažené. Kromě klasických paží můžeme použít i paže
s jazzovým allongé, nejčastěji obě ve 3. pozici a často i s hrudním záklonem.
Grand pas de chat
Je to opět skok do dálky a výšky ve šňůře, ovšem přední noha se otvírá přes
développé. Paže stejně jako u grand jeté. (viz příloha č. 19)
Hitch kick
Je to výskok, při němž se odrážíme z jedné nohy, zatímco druhou máme
pokrčenou ve vzduchu. Dopad na pracující nohu a okamžitě s dopadem šviháme
odrazovou nohu způsobem développé vysoko vpřed (jakoby jeté passé).
71
Hop
Skok z jedné nohy a dopad na stejnou (jako temps levé sauté).
Jump over the log
Odraz z jedné dolní končetiny a dopad na tutéž. (Revoltade) (log = kláda45)
Primitive squat
Je to podskok ve II. pozici v demi-plié, s lehkým akcentem pánve vpřed.
Dolní končetiny jsou častěji paralelní než vytočené.
Stag leap
Jelení skok, který může být proveden se zadní dolní končetinou v attitude
nebo protaženou derrière (vzad). Stag leap se často provádí bezprostředně po otočení,
jako je například chainés. Jelení skok, většinou začíná z postavení V. pozice. Po
odrazu z demi-plié se jedna dolní končetina podtáhne na paralelní passé a druhá se
švihne na attitude vzad. Paže jdou během skoku nad hlavu do polohy „V“. Paže
pomáhají zvednout tělo vysoko do vzduchu a pomáhají zůstat déle ve vzduchu.
Side leap
Skok ve II. pozici. Je to velmi mohutný skok, který vyžaduje velkou sílu
dolních končetin, aby se obě dolní končetiny rozšvihly stranou co nejvíc. Odraz do
skoku je z jedné nohy nebo z obou nohou. Paže můžou být v libovolné zadané
pozici. (viz příloha č. 19)
Další významné pojmy jazzového tance
Ad lib
Improvizace je základem pro jazzovou hudbu a tanec. Improvizace je
spontánní svobodné vyjádření sebe samotného. Kromě tvůrčí svobody, se studenti
učí pracovat s koncentrací a úplností. Termín je převzatý od hudebníků.
Funk
Jde spíš o vyjádření energie než o konkrétní pohyb. Je to úplné uvolnění se
a poddání se hudbě, jde o zcela volné, uvolněné, plastické taneční pohyby. Funk je
také styl hudby a rytmu.
Flick
45 Odkaz na video – ukázka z filmu „Seven brides for seven Brothers“, 1954 (Sedm nevěst pro sedm bratrů)
72
Dolní končetina jako by hrábne přes podlahu vzad, do zakopnutí od kolene
(paralelně). Pohyb nemusí být velký. Druhá možnost flicku je, že kročná dolní
končetina z otevřené polohy stranou na pointé, se rychlým způsobem přibije ke
stojné a opět se rychle otevře zpět na pointé. Pohyb dolní končetiny je ostrý a rychlý.
Jazz split
Split znamená postavení dolních končetin, které v češtině označujeme jako
provaz (šňůra). Jazz split je potom provaz se zadní dolní končetinou ohnutou
v koleni. (viz příloha č. 21)
Kick
Ostré vykopnutí od kolene a rychlý návrat zpět (je to vlastně kopnutí). Kick
můžeme provádět nízký i vysoký.
Lay out
Jeden z nejtypičtějších pohybů jazzového tance. Pro některé tanečníky je
těžké zvládnout tento prvek. Dolní končetina provede velký švih vpřed (grand
battement), kročná končetina se zadrží ve vzduchu a současně se tělo dostává do
rovnoběžné polohy se zemí. Pánev se protlačuje vpřed. Paže se přes 2. pozici otvírají
do pozice „V“. (viz příloha č. 20)
Fall over the leg
Je to závěs. Tento pohyb připomíná svým tvarem luk. Nakročením na stojnou
končetinu se tělo maximálně vychýlí stranou z osy. Tah paží směřuje na opačnou
stranu než tah pánve. (viz příloha č. 21)
Pitch
V Čechách známé jako „íčko“. Jednu dolní končetinu propínáme do vysoké
arabesky, zatímco se tělo předklání až k zemi (v ideálním případě se hrudník dotýká
stojné končetiny a pracující končetina je kolmo ke stropu).
Snap
Je lusknutí prsty.
Tilt
Pracující dolní končetinu otevíráme způsobem grand battement nebo grand
battement développé stranou, zatímco se tělo uklání od nohy. Paže jsou nejčastěji ve
2. pozici allongé dlaněmi směrem dolů.
73
3. Využití v pedagogické praxi
3. 1 Charakteristika tanečního oboru na ZUŠ
Reforma školství neminula ani Základní umělecké školy. Již od 1. září 2013
se začalo vyučovat dle nového Rámcového vzdělávacího programu pro Základní
umělecké vzdělávání (dále jen RVP ZUV), který je schválen státem. Cituji zde RVP
ZUV pro taneční obor, ze kterého jsem vycházela při tvorbě tréninku vybraných
technik.
Taneční obor v základním uměleckém vzdělávání umožňuje prostřednictvím
pohybových a tanečních aktivit komplexně a systematicky rozvíjet jedince po stránce
tělesné a duševní. Každému žákovi – podle míry jeho schopností a zájmu – poskytuje
základy odborného vzdělání, které mu umožní uplatnit se jako tanečník při
nejrůznějších neprofesionálních aktivitách, v povoláních, pro která je kultura pohybu
vhodným předpokladem, případně pokračovat v dalším studiu směřujícím
k profesionálnímu působení.
Vzdělávání v tanečním oboru žáka seznamuje se stavbou i strukturou
lidského těla, zákonitostmi pohybu a poskytuje mu orientaci v různých oblastech
spojených s tanečním projevem a kulturou pohybu.
Vzdělávací obsah tanečního oboru je členěn do dvou vzájemně provázaných
a podmiňujících se oblastí – Taneční tvorba a interpretace a Recepce a reflexe
tanečního umění a je tvořen očekávanými výstupy s důrazem na jejich praktické
využití.
Prostřednictvím vzdělávací oblasti Taneční tvorba a interpretace se žáci
seznamují se základy tanečních technik. V této oblasti se rozvíjí technika pohybu
jako systém specifických prostředků komunikace. Žáci se seznamují se způsoby
rozvoje a kultivace koordinačních, silových a vytrvalostních schopností, včetně
kompenzace sekundárních dopadů fyzické zátěže na organismus. Ve vzdělávací
oblasti Recepce a reflexe tanečního umění si žák rozvíjí schopnosti porozumět
komunikačnímu obsahu uměleckého díla a umělecké dílo hodnotit, chápat taneční
umění v souvislostech, hodnotit prováděný pohyb i umělecký projev.
74
3.2 Očekávané výstupy
Očekávané výstupy na konci 7. ročníku I. stupně a 4. ročníku II. stupně
představují závazné minimum, které je ověřitelné. Vzdělávací obsah vymezený
v učebních osnovách ŠVP i vzdělávací činnosti realizované v jednotlivých ročnících
musí žákovi na konci daného stupně umožňovat tyto předepsané způsobilosti
ovládat. Očekávané výstupy z RVP ZUV mohou být na konci 7. ročníku I. stupně
a 4. ročníku II. stupně výstupy popsanými v učebních osnovách ŠVP překročeny.
RVP ZUV formuluje pouze očekávané výstupy pro I. a II. stupeň základního studia.
Pro přípravné studium si vytváří škola své školní výstupy v souladu se svým ŠVP.
Výstupy pro studium pro dospělé tvoří učitel s ohledem na individuální potřeby
a zaměření příslušného žáka a v souladu s ŠVP.
Vzdělávací obsah oblasti Taneční tvorba a interpretace
Očekávané výstupy 4. ročníku základního studia II. stupně
Žák:
provádí pohybové úkoly větší technické a obsahové náročnosti v různých
oblastech tanečního umění
při improvizaci používá techniku z různých oblastí tanečního umění a dbá na
čistotu jejího provedení
uvědomuje si svůj pohyb v čase a prostoru, vnímá vnější a vnitřní prostor
používá improvizaci k hledání osobitého pohybového vyjádření jako základu
pro autorskou tvorbu
tvoří individuálně nebo ve skupině vlastní choreografie s využitím všech
získaných pohybových dovedností
zapojuje se při scénickém řešení choreografického díla (návrzích kostýmů,
osvětlení, rekvizit a podobně)
Vzdělávací obsah oblasti Recepce a reflexe tanečního umění
Očekávané výstupy 4. ročníku základního studia II. stupně
Žák:
vnímá neoddělitelnost vztahů mezi intelektuální, emocionální a fyzickou
stránkou člověka
75
užívá odborné názvosloví a pojmosloví z oblasti techniky pohybu a taneční
tvorby
vnímá a hodnotí choreografické dílo, diskutuje o něm a své názory, myšlenky
a postoje vyjadřuje na základě promyšlených argumentů
hodnotí vlastní přístup k tvorbě a realizaci společného choreografického díla46
Trénink vybraných technik
Uvádím trénink těchto vybraných technik, protože jsem se s nimi nejvíce
seznámila v praxi během svého studia na konzervatoři a při studiu na vysoké škole.
Ukázkový trénink vybraných technik jsem vytvořila pro žáky II. stupně na ZUŠ (pro
středně pokročilé).
Vysvětlivky zkratek:
DK …………………………………………………………………… dolní končetiny
HK ……………………………………………………………......….. horní končetiny
PDK ……………………………………………………...……..pravá dolní končetina
LDK ………………………………………………………..….....levá dolní končetina
PHK …………………………………………...……..……..…..pravá horní končetina
LHK ………………………………………...……………..……..levá horní končetina
HP……………………………………………………………………..…….high point
římské číslice ……………………………………...……………….………pozice DK
arabské číslice …………………………………...…………………….…...pozice HK
3.3 Trénink techniky José Limóna
Ukázkový trénink techniky José Limóna pro žáky II. stupně na Základní
umělecké škole (pro středně pokročilé). Sestavila jsem trénink na základě principů
a prvků podle techniky José Limóna.
46 BOŘEK, Lubor. Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010, 63 s. ISBN 978-80-87000-37-3.
76
2.3.1 Floor exercises Variace na zemi – práce s tíhou a pádem
Výchozí pozice: sed skrčmo paralelně DK opřené o celé chodidlo, v šířce
boků, paže volně podél těla. Hudební doprovod: 4/4 takt. Tempo: střední
1. takt: 1. – 2. doba: předklon hlavy, 3. – 4. doba: záklon, 2. takt: 1. – 2. doba:
úklon vpravo, 3. – 4. doba: úklon vlevo, 3. takt: 1. – 4. doba: celý kruh hlavy přes
vytažení v ose zprava doleva, přes předklon, 4. takt: 1. – 4. doba: změna polohy přes
zaoblený trup přejít do lehu na záda skrčmo paralelně, HK se rozprostřou na zem
v protažení ramen stranou, dlaněmi k zemi, 5. takt: 1. – 2. doba: švih PDK stranou
po zemi vlevo, hlava natočená vpravo, 3. – 4. doba: švih zpět do lehu skrčmo
paralelně, hlava se vrací zpět, 6. takt: opakujeme jako 5. takt s provedením LDK,
7. takt: 1. – 2. doba: švih PDK stranou po zemi vlevo, 3. – 4. doba: švihem zpět po
zemi vpravo přetočit až do sedu snožmo do bodu 5., HK odtlačit od země, trup
přechází do předklonu na DK, paže volně opřené o podlahu, 8. takt: 1. – 4. doba:
rolování do lehu na záda, HK se rozprostřou na zem v protažení ramen stranou do 2.
pozice, 9. takt: 1. – 2. doba: švih PDK stranou po zemi vpravo do attitude à la
seconde, hlava zůstává rovně, 3. – 4. doba: PDK švih zpět do lehu skrčmo paralelně,
10. takt: provádíme jako 9. takt, 11. takt: PDK se po zemi překříží přes LDK,
tahem za PDK do dálky se tělo přetočí do lehu na břiše, HK stranou po zemi
vytáhnout do 3. pozice protažené, 12. takt: 1. – 2. doba: přitáhnutí DK pod sebe do
sedu na paty, HK se odtlačí od země, 3. – 4. doba: DK podskokem do dřepu, stoj
o rukou, 13. takt: 1. – 2. doba: dopnutí kolen, dlaně zůstávají na zemi, 3. – 4. doba:
po 1/8 přešlapování a protahování achilovek, 14. takt: 1. – 2. doba: po 1/8
přešlapování a protahování achilovek, 3. – 4. doba: dlaně ručkují po zemi vpřed,
chodidla opřená o pološpičky, pánev klesá k podlaze, 15. takt: 1. – 2. doba:
protažení páteře ve vzporu na rukou 3. – 4. doba: PHK se podkládá hřbetem dlaně na
podlahu pod břicho, LHK se zlehka povolí v lokti, 16. takt: tahem za PHK vlevo se
tělo přetáčí do lehu na záda.
Metodické poznámky: Důležité je zahřát a protáhnout celé tělo, aby bylo
připravené na další technická cvičení. Rolování páteře probíhá postupně každý
obratel po obratli. Švihy dolních končetin pracují na kyvadlovém principu. Při
protahování achilovek je třeba uhlídat, aby se co nejvíce zatlačily paty do podlahy.
77
Rolování a bounces
Výchozí postavení: sed snožmo paralelně (cítit obě sedací kosti, jak se
odtlačují od země), HK volně podél těla. Hudební doprovod: 3/4 takt. Tempo:
středně rychle. Příprava: 2 takty ¾ taktu: HK vytáhnout do 3. pozice, vytažení od
sedacích kostí
1. takt: pád trupu od temene hlavy na DK do hlubokého předklonu, současně pád
HK za chodidla, 2. takt: odpérování a vyrovnání zpět do osy a současně se přitáhnou
obě DK, sed skrčmo vytočený, chodidla u sebe, HK podél těla, dlaněmi k zemi,
3. – 6. takt: pád trupu vpřed od temene hlavy, čtyřikrát zapérování, HK kloužou
volně po podlaze, 7. – 8. takt: odpérování a postupné vyrovnání do osy, 9. takt:
s výdechem zaoblíme celou páteř a současně zavíráme DK do sedu skrčmo paralelně,
HK se kříží před tělem, 10. takt: páteř se postupně vyrovnává a přechází do
hrudního záklonu (High point dále jen HP), DK se propínají, chodidla flexují, HK se
rolují šikmo vzhůru, 11. – 12. takt: převal přes boky vpravo až do sedu skrčmo
vytočeně, trup přechází do předklonu, DK se ohýbají v kolenou, HK opřené dlaněmi
o podlahu, 13. – 14. takt: zapérování trupu vpřed dvakrát, HK kloužou volně po
podlaze, 15. takt: na 1. dobu 15. taktu odpérování trupu a potom postupné vyrovnání
do osy, 16. takt: DK se propínají do výchozí pozice.
Metodické poznámky: Během pádu na DK je třeba uhlídat, aby se
nezakláněla hlava. Nejde se přes vlnu páteře. Důležitý je pád tíhou od temene hlavy.
HK nejdou do pádu vedeným pohybem. Poslední zapérování trupu je pocitově
nejhlubší.
2.3.2 Center exercises Battement tendu
Výchozí postavení: I. paralelní pozice se základním postavením těla
a správností držení těla s cítěním pěti opozičních bodů. Hudební doprovod: 4/4 takt
volného tempa
1. takt: 1. doba: odrolování pravého chodidla na pološpičku, HK spuštěny volně
podél těla, 2. doba: odrolování prstů, palec PDK se zlehka dotýká podlahy nebo je
mírně nad zemí, 3. doba: prsty PDK se vrací zpět na zem, vysoká pološpička,
4. doba: pata chodidla PDK se sešlápne na podlahu, 2. takt: 1. doba: PDK současně
odrolování paty a prstů, 2. doba: chodidlo se pokládá do I. paralelní pozice, v pořadí
78
prsty, klenba, pata, 3. doba: PDK se zvedá na paralelní passé, 4. doba: tíhou vlastní
váhy PDK padá zpět do I. paralelní pozice, 3. takt: 1. – 2. doba: PDK otvíráme
développé vpřed s rozložením celého chodidla na podlahu, současně LDK do
demi-plié, 3. – 4. doba: PDK battement tendu zavřít do I. paralelní pozice a současně
dopnout LDK v koleni, 4. takt: 1. – 2. doba: PDK enveloppé vpřed a přikládáme ke
koleni na passé, 3. – 4. doba: PDK s využitím vlastní váhy se zavírá do I. paralelní
pozice do demi-plié a HK se otevírají stranou do 3. protažené pozice., 5. takt: 1. – 2.
doba: PDK se přes battement tendu otvírá vpřed, odtlačení od zadní LDK se přenese
váha těla vpřed do demi-plié v I. paralelní pozici, a zapérovat v demi-plié, současně
pád trupu vpřed, začínajícím od temene hlavy a zavěšení za HP mezi lopatkami, HK
se váhou švihají vzad za tělo, kyvadlovým způsobem do zavěšení za lokty vzad za
tělem, 3. – 4. doba: bounce a odpérování těla, trup se vyrovnává zpět do osy těla, HK
se švihem vrací do 3. protažené pozice, 6. takt: 1. – 2. doba: v paralelní pozici
PDK battement tendu stranou, současně pád trupu vlevo do zavěšení za HP na pravé
straně hrudníku, HK se kříží před tělem, 3. – 4. doba: odpérováním trupu se tělo
vyrovnává zpět do osy, HK se švihají stranou do „V“ pozice, battement tendu zavřít
do VI. pozice, 7. takt: na každou 1/8 provedeme batement tendu vpřed, stranou,
vzad, poslední 1/8 je pauza, HK držíme ve „V“ pozici, 8. takt: 1. – 4. doba:
v paralelní pozici relevé a sejít na celá chodidla (abaisser), HK successional arms
a zavřít do přípravné pozice.
Metodické poznámky: Celé cvičení opakujeme stejně z levé DK. Celé cvičení
opakujeme ve vytočené I. pozici. Ke změně dochází u 5 a 6. taktu, kdy nepoužijeme
développé a enveloppé vpřed, ale stranou. Jinak celá kombinace zůstává beze změn.
DK pracuje pohybem vznikajícím od nártu nikoli od kolene, během rolování
chodidla. Battement tendu provádíme s akcentem do I. pozice, abychom zachovali
princip pádů a odpérování (fall and recovery). Propracování plasticity chodidel DK.
Cvičení s výpady
Výchozí postavení: I. paralelní pozice, PHK ve 3. pozici protažené, LHK je
spuštěna volně podél těla, hlava a pohled směřuje vpřed. Hudební doprovod: 4/4
takt. Tempo: střední
1. takt: impulsem od PHK, která dělá boční kruhový švih, trup přechází přes rovný
předklon až do zavěšení za kostrč, hlava sleduje pohyb PHK, současně LDK krčíme
v koleni, PHK provede celý boční kruhový švih zepředu dozadu a dojde až dolů,
79
2. takt: 1. – 3. doba: LHK pokračuje v pohybu vzad a provede boční kruh ze zadu
vpřed, současně se dopíná LDK, následně krčíme PDK tělo se postupně vrací zpět do
vertikály společně s pohybem LHK do 3. pozice, 4. doba: LHK spustit podél těla,
DK vytočit I. pozice přirozeně vytočená, 3. takt: 1. doba: PDK battement tendu jeté
stranou, LDK na relevé, HK švihem do 2. pozice zvýšené, 2. doba: s výdechem
výpad za PDK stranou s pádem trupu vpravo do zavěšení (HP - na levé straně
hrudníku), LDK pointé stranou, HK švihem křížíme před tělem, 3. doba:
s nádechem, tahem za HP a odrazem od PDK trup švihem přechází přes vertikálu do
zavěšení na druhou stranu (HP na pravé straně hrudníku), váha těla na LDK relevé,
PDK se zvedá od podlahy stranou na 45°, HK se otvírají švihem do 2. pozice
zvýšené, 4. doba: s výdechem výpad za PDK s pádem trupu vpravo do zavěšení HP
– na levé straně hrudníku, LDK pointé stranou, HK se kříží před tělem, 4. takt:
1. – 2. doba: pas de bourrée do IV. pozice paralelní (PDK vzad na pološpičce), paže
příprava pirouette en dehors (LHK ve 2. pozici alongé, PHK v 1. pozici alongé),
3. – 4. doba: pirouette en dehors na LDK, PDK přední attitude, tělo ve spirále
k PDK, PHK v 2. pozici zvýšené alongé, LHK v 1. pozici alongé s tahem k nártu
PDK, nakročit na PDK vpřed do bodu 1., 5. takt: 1. doba: LDK battement jeté
vpřed, HK se otvírají švihem do 2. pozice zvýšené, 2. doba: výpad za LDK vpřed
s pádem trupu vpřed do zavěšení za HP mezi lopatkami, PDK pointé vzad, HK
švihem se kříží před tělem, 3. doba: odrazem od LDK a tahem za HP, váhu těla se
přenáší na PDK, trup zůstává v zavěšení (HP mezi lopatkami), HK se otvírají švihem
do 2. pozice zvýšené, LDK se přikládá do polohy passé, 4. doba: LDK zavíráme do
I. pozice přirozeně vytočené v demi-plié, trup zůstává v zavěšení za HP mezi
lopatkami, HK se švihem kříží před tělem, 6. takt: z I. pozice přirozeně vytočené
zavřít chodidla do I. pozice paralelní, trup se vyrovnává a HK successional arms,
7. takt: sklopením v kyčlích se trup tahem za HK předklání do table topu, 8. takt:
uvolnění tahu procházející tělem od temene hlavy, zavěšení za kostrč (HP), tělo je
zcela uvolněné, odrolování páteře do vertikály HP na temeni hlavy, HK spuštěné
volně podél těla.
Metodické poznámky: u cvičení s výpady musíme dbát na pravidelné dýchání
během celého pohybu a nezapomenout na zadržení dechu v momentě zadržení
napětí. Důležitý je silný tah opozičních bodů.
80
Adagio
Výchozí pozice: DK I. pozice přirozeně vytočená, HK podél těla, pohled
vpřed. Hudební doprovod: 4/4 takt. Tempo: legato
1. takt: 1. – 2. doba: PDK passé ke koleni, současně HK do 1. pozice zkrácené,
3. – 4. doba: développé PDK, otevřít do pózy attitude vpřed, současně LDK provádí
demi-plié, trup přechází do předklonu (HP je v zavěšení mezi lopatkami), HK
protahují do 1.pozice, 2. takt: 1. – 2. doba: obě DK se propínají, LDK se vytáhne až
na relevé, trup se vyrovnává a přechází až do hrudního záklonu (HP), HK se otvírají
do 2. pozice, 3. – 4. doba: způsobem tombé jdeme do výpadu vpřed na PDK do
demi-plié, LDK protažená vzad, chodidlo na zemi, trup přechází do předklonu (HP
zavěšení mezi lopatkami), HK se kříží před tělem, 3. takt: 1. – 2. doba: DK
postavíme na relevé ve IV. pozici, trup nám současně s PHK provádí kruhový švih
zprava doleva, 3. – 4. doba: DK schází do demi-plié, trup padá vpřed do předklonu
zavěšení mezi lopatkami (HP), současně s PHK, 4. takt: 1. – 2. doba: odpérovat,
vyrovnat trup do osy, vrátit zpět váhu na LDK, HK otevřít stranou do 2. pozice,
3. – 4. doba: PDK zavřít do I. pozice, HK spustit podél těla, 5. takt: 1. – 2. doba:
PDK passé ke koleni, současně HK do 1. pozice zkrácené, 3. – 4. doba: développé
PDK, otevřít do pózy attitude stranou, současně LDK provádí demi-plié, trup
přechází do úklon stranou vpravo (HP je na levé straně hrudníku), HK se protahují
do 1.pozice, 6. takt: 1. – 2. doba: obě DK se propínají, LDK se vytáhne na relevé,
trup se vyrovnává a přechází do úklonu vlevo (HP je na pravé straně hrudníku), HK
se otvírají do 2. pozice, 3. – 4. doba: způsobem tombé jdeme do výpadu stranou na
PDK do demi-plié, LDK protažená stranou, chodidlo na zemi, trup přechází do
úklonu vpravo (HP je na levé straně hrudníku), HK se kříží před tělem, 7. takt:
1. – 2. doba: přenesení váhy na LDK, pirouette en dedans v demi-plié po spirále na
LDK, PDK protažená vzad špičkou se dotýká podlahy, trupem po spirále vlevo
směrem do bodu 2., obě HK alongé, PHK 3. pozice, LHK 2. pozice, 3. – 4. doba:
PDK pokračuje krokem vpřed do demi-plié směrem do bodu 2., LDK se přitáhne na
pološpičku k chodidlu pravé nohy, trup se zaoblí do předklonu zavěšení mezi
lopatkami, HK se podchvatem zaoblí před tělem, dlaněmi k tělu, 8. takt:
1. – 2. doba: LDK pokračuje krokem do výpadu stranou čelem do bodu 1., PDK
propnutá na pointé, trup jde do úklonu vlevo a HK se vytáhnou do 3. pozice
protažené, 3. – 4. doba: vyrovnáme trup do osy a zavřeme PDK do I. pozice
vytočené, HK se otvírají do 2. pozice a spouští podél těla 9. takt: 1. – 2. doba: PDK
81
passé ke koleni, současně HK do 1. pozice zkrácené, 3. – 4. doba: développé PDK,
otevřít do pózy attitude vzad, současně LDK provádí demi-plié, trup přechází do
záklonu (HP je na hrudní kosti), HK se protahují do 1. pozice, 10. takt: 1. – 2. doba:
obě DK se propínají, LDK se vytáhne až na relevé, trup se vyrovnává a jde až do
předklonu, HK se otvírají do 2. pozice, 3. – 4. doba: způsobem tombé jdeme do
výpadu vzad na PDK do demi-plié, LDK protažená vpřed, chodidlo na zemi, trup
přechází do záklonu (HP zavěšení za hrudní kost), HK se kříží před tělem, 11. takt:
1. – 2. doba: DK postavíme na relevé ve IV. pozici, trup nám současně s PHK
provádí kruhový švih zprava doleva, 3. – 4. doba: DK schází do demi-plié, trup
dochází spolu s PHK do předklonu zavěšení mezi lopatkami.(HP), 12. takt:
1. – 2. doba: odpérovat, vyrovnat trup do osy, vrátit zpět váhu na LDK, HK otevřít
stranou do 2. pozice, 3. – 4. doba: PDK zavřít do I. pozice vytočené, HK spustit
podél těla, 13. takt: 1. – 2. doba: nastoupení na relevé PDK soutenu o půl obratu v
V. pozici en dedans vpravo do bodu 5., současně vytažení za LHK podél těla, pohled
hlavy dolů k zemi, 3. – 4. doba: DK provádí skluz, PDK vytočený výpad (pata PDK
zůstává na zemi), LDK propnutá stranou, HK se opírají o podlahu, 14. takt:
1. – 2. doba: odpérování a nastoupení na LDK s přetočením en dedans o ¾ obratu
vlevo do bodu 7., současně PDK rond de jambe en l´air en de dans na 45° a otevřít na
pointé vzad, PHK horizontálním švihem projde až do 1.pozice alongé, 3. – 4. doba:
přeneseme váhu těla nad PDK a LDK zavřeme do I. pozice vytočené, PHK se spouští
k tělu, 15. takt: vytažení na relevé v I. pozici, HK otevřít do „V“ pozice, 16. takt:
sejít do výchozího postavení
Metodické poznámky: Při développé si třeba hlídat postavení boků a ramen,
koordinaci a plynulost pohybu. Vnímat aktivní vytažení v průběhu vyrovnávání do
vertikály.
2.3.3 Across the floor Švihy dolních končetin
Výchozí postavení: DK I. pozice přirozeně vytočená. Hudební doprovod: ¾
takt. Tempo: rychlejší. Na přípravu 2 takty ¾ taktu: HK se otvírají do pozice „V“.
1. takt: 1. doba: PDK se sunem chodidla vpřed odráží od země, 2. doba: švihem se
zvedá na přední attitude 45°, HK se švihem kříží před tělem, 3. doba: zadržení PDK
v napětí v nejvyšším bodu, 2. takt: 1. doba: PDK principem pádu, sunem chodidlo
82
vzad přes I. pozici přirozeně vytočenou se odráží od země, 2. doba: švihem se zvedá
na zadní attitude 45°, HK se švihem otvírají do pozice „V“. 3. doba: zadržení PDK
v napětí v nejvyšším bodu, 3. takt: 1. doba: PDK se principem pádu a sunem
chodidla vpřed přes I. pozici přirozeně vytočenou odráží od země, 2. doba: švihem
se zvedá na přední attitude, HK se švihem kříží před tělem, 3. doba: zadržení PDK
v napětí v nejvyšším bodu, 4. takt: 1. doba: PDK padá do IV. pozice přirozeně
vytočené, HK se švihem otvírají do pozice „V“. 2. doba: dégagé vpřed, 3. doba:
příprava LDK, 5. – 8. takt: opakuje jako 1. – 4. takt z LDK, 9. takt: PDK principem
pádu a sunem přes I. pozici provede demi rond en dehors na à la seconde 90°, LHK
kruhový švih v protipohybu PDK, PHK je v 2. pozici alongé, 10. takt: 1. doba: PDK
úkrok stranou vpravo, 2. doba: LDK provede překrok vpřed stranou vpravo, 3. doba:
PDK nakročí stranou vpravo, HK jsou v pozici „V“. 11. – 12. takt: opakujeme jako
9. – 10. takt z LDK, 13. takt: 1. doba: PDK se principem pádu a sunem chodidla
vpřed přes 1. pozici odráží od země, 2. doba: švihem se zvedá na přední attitude, HK
se švihem kříží před tělem, 3. doba: zadržení PDK v napětí v nejvyšším bodu.
14. takt: 1. doba: PDK se principem pádu a sunem chodidla vzad přes I. pozici
odráží od země, 2. doba: PDK švihem se zvedá na zadní attitude, HK se švihem
podél těla dostanou do závěsu za lokty za tělem směrem vzhůru a trup do zavěšení
high pointu mezi lopatkami, 3. doba: DK, HK i trup zadržen v nejvyšším bodě,
15. takt: 1. doba: PDK pád do I. pozice přirozeně vytočené, HK se spouští podél
těla, 2. doba: LDK se sunem otvírá vpřed na pointé, PDK zůstává v demi-plié, HK se
otvírají do pozice „V“, 3. doba: zadržení trupu v zavěšení high pointu za hrudní kost,
16. takt: 1. doba: LDK krok vpřed, současně trup zpět do osy, 2. doba: PDK krok
vpřed, 3. doba: výdrž , HK v pozici „V“.
Metodické poznámky: pohyb DK nesmí být vedený, ale způsobem
kyvadlového švihu. Uvědomění si pocitu v momentě zadržení napětí v tzv. mrtvém
bodě. Uhlídat si pánev v klidu a zachovat linii ramen a boků.
Variace piqué
Výchozí postavení: DK I. pozice přirozeně vytočená, HK podél těla, pohled
hlavy vpřed. Cvičení postupuje do prostoru směrem do bodu 1. Hudební doprovod:
4/4 takt. Tempo: pomalé.
83
1. takt: 1. doba: PDK krok vpřed v demi-plié, HK podél těla, směrem do bodu 1.,
„a“: LDK krok vpřed v demi-plié, HK podél těla, směrem do bodu 1., 2. doba: PDK
úkrok stranou v demi-plié vpravo, současně přetočení těla z bodu 1. do bodu 7., „a“:
LDK se zakřížení vzadu v demi-plié směrem doprava, 3. doba: PDK krok vzad
v demi-plié zády, současně přetočení těla z bodu 7. do bodu 5., „a“: LDK úkrok
stranou vlevo, současně přetočení těla z bodu 5. do bodu 3., 4. doba: PDK se
překřížení vpředu směrem doleva , „a“: LDK krok vpřed v demi-plié, současně
přetočení těla z bodu 3. do bodu 1., tělo se uklání vpravo, 2. takt: 1. doba: PDK se
překříží vpředu směrem doleva a postaví se na piqué (LDK passé), trup se vrací do
vertikály, PHK švihem stranou přechází do zaoblené 3. pozice, 2. doba: trup se
narovnává a pokračuje přes výšku do úklonu vlevo, 3. – 4. doba: LDK se překříží
vpředu směrem doprava, současně se prohlubuje úklon a spouští se PHK, PDK
přechází úkrokem vpravo do II. pozice demi-plié, 3. takt: opakujeme jako 2. takt od
LDK, 4. takt: 1. doba: PDK krokem obrat en dedans vlevo o 180° směrem do bodu
5., „a“ doba: LDK krokem obrat en dehors vlevo o 180° směrem do bodu 1., 2.
doba: PDK zakřížit vlevo vzad na pološpičku za LDK, „a“ doba: LDK přešlápnout
na místě, 3. doba: obrat en dehors vpravo na LDK, PDK sur le cou-de-pied vpřed,
z bodu 1. do bodu 5., 4. doba: PDK krok stranou, LDK postavit na pointé vpřed do
bodu 5.
Metodické poznámky: chůze na začátku cvičení je rychlá, vždy na 1/8 jeden
krok (poloběh). Důležité je pocítit tah HP, který je na straně hrudníku během piqué.
Hlava je směrem vpřed při piqué, ne do podlahy!
Variace tělo jako orchestr
Výchozí postavení: I. pozice paralelní, HK volně spuštěné podél těla. Směr
pohybu do bodu 1. Hudební doprovod: ¾ takt. Tempo: střední
1. takt: 1. doba: krok vpřed PDK do demi-plié, 2. doba: krok vpřed LDK vpřed na
relevé, 3. doba: krok vpřed PDK vpřed na relevé, současně se postupně vede PHK do
3. pozice 2. takt: 1. doba: krok vpřed LDK do demi-plié, 2. doba: krok vpřed PDK
na relevé, 3. doba: krok vpřed LDK na nelevé, současně se postupně vede LHK do
3. pozice 3. takt: 1. doba: krok PDK vpřed do demi-plié, 2. doba: krok LDK vpřed
na relevé, 3. doba: krok PDK vpřed na nelevé, současně se obě HK zavěšují za lokty
vzad a tělo jde do zavěšení mezi lopatkami (HP) 4. takt: 1. doba: krok LDK do
demi-plié, 2. doba: krok PDK vpřed na relevé, 3. doba: krok LDK vpřed na relevé,
84
současně se obě HK vedou před sebe dlaněmi vzhůru, lokty jsou zaoblené, zavěšení
za hrudní kost (HP) 5. takt: výpad vpřed na PDK směrem do bodu 2., LDK přiložení
cou-de-pied vzad, současně pád trupu vpřed, který je veden od temene hlavy do
zavěšení za HP (v bederní části páteře), HK uvolněné 6. takt: LDK krok vzad
směrem do bodu 6., PDK se přikládá na vytočené passé, tělo se odpéruje zpět
a přechází do Tiltu – PHK ohnutý loket stranou, LHK v 2. pozici alongé, hlava
pohled vzad za LHK 7. takt: obrat soutenu vpravo směrem do bodu 2., HK provádí
kruhový švih nad hlavou 8. takt: PDK dégagé vpravo přes II. pozici nastoupíme
stranou na PDK do bodu 3., tělo jde švihem zleva doprava (půlkruh), PHK přechází
do 2. pozice, LHK 1. zkrácená pozice 9. takt: od LDK balancé vlevo do bodu 7., tělo
přechází švihem v předklonu vlevo (půlkruh), HK uvolněné 10. takt: od PDK
balancé vpravo do bodu 3., tělo přechází švihem v předklonu vpravo, HK uvolněné
11. takt: nakročení na LDK stranou do bodu 7., a sbalit se do uzlu 12. takt: převal
vlevo přes sed skrčmo z bodu 7. do bodu 3, HK opřené dlaněmi o podlahu za zády
13. takt: PDK přechází švihem po zemi do bodu 2., přejít až na koleno LDK,
zavěšení za PHK, LHK vzepřená dlaní o podlahu 14. takt: převal přes sedací kosti
po spirále do stoje směrem do bodu 1., HK napomáhají odtlačením od země při
vstávání, tělo se postupně vyrovnává 15. takt: od PDK trojkročka v obratu o 360°
vpravo, směrem do bodu 1., HK podél těla 16. takt: nastoupení vpřed na LDK na
relevé, PDK propnutá vzad na 45°, HK „V“ pozice
Metodické poznámky: Všechny švihy musí mít kvalitu kyvadla. Objevují se
zde všechny principy techniky José Limóna. Všechny pohyby na sebe plynule
navazují, cvičení jde do prostoru a každý pohyb je prodýchaný.
Kombinace do prostoru:
Výchozí postavení: DK v I. pozici paralelní v demi-plié, čelem do bodu 5., HK
volně podél těla. Hudební doprovod: 4/4 takt, tempo: střední
1. takt: 1. doba: na „a“ PDK úkrok stranou v demi-plié a na „1“ LDK zakřížit vzad
na pološpičku, současně se odrolují paže do 2.p. (jako když rozhrnují závěs),
2. doba: obrat en dehors o 180° na PDK do II.pozice směrem do bodu 1., a HK
protažené 2. pozici, 3. doba: chassé stranou za LDK, bounce předklon trupu
v zavěšení, HP mezi lopatkami, HK se kříží před tělem, čelem do bodu 1., 4. doba:
demi-plié do II. pozice, pád trupu vpřed, 2. takt: 1. doba: odpérujeme a trup se
vyrovnává, otočíme ½ nebo 1 a ½ pirouette en dedans na relevé na LDK, PDK
85
protažená vzad, paže „V“ pozice, vytažení za temenem hlavy, 2. doba: pád trupu
vpřed do demi-plié ve vytočené I. pozici směrem do bodu 1., HK uvolněné, 3. doba:
odpérování a postupné vyrovnání na passé PDK až na relevé stojné LDK, PHK
protažená 3. pozice, 4. doba: PDK výpad stranou s pádem trupu (HP na boční straně
hrudníku), LDK se zvedá stranou na 45°, PHK švih před tělem, 3. takt: 1. doba: tělo
se odpéruje a vyrovnává do vertikály na stojnou LDK en face, druhá DK se zvedá
stranou na 45°, HK 2. pozice „a“ – PDK z à la seconde se pustí švihem do bodu 8.,
paže přímou cestou nahoru do 3.pozice protažené, 2. doba: trup se předkloní nad DK
zavěšení mezi lopatkami, LDK v demi-plié, PDK se překříží a opře se nad kolenem
stojné LDK do bodu 8., obě HK se zabalí kolem levého boku, 3. doba: jeté odraz
z LDK, skok z bodu 8. do bodu 2 za PDK, švihem se tělo dostává do šikmé osy, ve
skoku jsou obě DK protažené v II. pozici i HK ve „V“ pozici, 4. doba: dopad
s přetočením vpravo en dedans o ¼ do bodu 4., LDK se přidává do I. paralelní pozice
v demi-plié, pád trupu vpřed (HP zavěšení mezi lopatkami), HK volně spuštěné,
postavení do bodu 4., 4. takt: 1. – 2. doba: odpérování a vyrovnání trupu, současně
se postupně nakročí DK do II.p. v demi-plié (PDK a LDK), současně s DK se otvírají
HK přes 3. pozici do 2. pozice, také postupně jedna a pak druhá – pohyb je veden od
loktů, 3. doba: obrat en dehors o 180° z bodu 4. do bodu 8. stažením LDK k PDK na
nelevé do I. pozice vytočené, současně se PHK vytahuje do 3. pozice (tah za
temenem hlavy a PHK), 4. doba: zavěšení trupu vpřed, HP mezi lopatkami na, DK
relevé a PHK zavěšení za loket vzad, 5. takt: 1. doba: LDK preparace skluzem
stranou do demi-plié do II. pozice vytočené, tělo čelem do bodu 8., PHK v 1. pozici
a LHK v 2. pozici, 2. – 3. doba: na PDK otočit jednu pirouette vpravo en dedans,
LDK attitude vzad, kruhový švih trupu vpravo, HK kruhový švih nad hlavou vpravo,
končíme do bodu 2., 4. doba: protažení LDK vzad a na stojné PDK se snížíme do
demi-plié, přejít do výpadu na PDK bod 2., HK se pokládají na podlahu, 6. takt:
1. – 2. doba: lehnout na levý bok a převal přes záda vpravo do lehu na pravý bok,
z bodu 4. do bodu 8., 3. doba: postavit přes klek na LDK vpřed směrem do bodu 2.,
4. doba: PDK výpad stranou, tělo směřuje do bodu 2., obě HK směr šikmo vzhůru do
bodu 8., 7. takt: 1. doba: vrátit do vertikály na stojnou LDK tahem za temeno hlavy,
přetočit en dehors o ¼ do bodu 4., PDK en avant na 45°, HK pozice „V“, 2. doba:
výpad vpřed s pádem trupu vpřed, HP zavěšení mezi lopatkami do bodu 4., HK se
kříží před tělem, 3. doba: vyrovnávací silou HP se tělo odpéruje zpět na stojnou
LDK, tahem za temeno hlavy se trup vyrovnává do vertikály, PDK demi-rond en
86
dehors na 45° otevřít na à la seconde, paže švihem do „V“ pozice, 4. doba: na stojné
LDK se stáčíme a balíme tělo do uzlu směrem do bodu 2., PDK se zakřížila za
koleno LDK, 8. takt: 1. doba: převal přes sedací kosti vlevo na podlaze z bodu 2. do
bodu 7., kombinovaný sed - LDK skrčená a vytočená kolenem na zemi, PDK skrčená
a opřena chodidlem o podlahu, směrem do bodu 7., HK volně podél těla, 2. doba:
přízemní skok do dálky do bodu 5. ( švih LDK a odraz z PDK, tah za PHK) a měkký
dopad přes nárty do kleku na paty do bodu 1., PHK se švihne do dálky do směru
pohybu, LHK se opírá o podlahu, 3. doba: stoj o rukou „jupík“– závěs za sedací
kosti, HK dlaněmi na zemi, hlava volně visí dolů, 4. doba: měkký dopad do dřepu na
chodidla obou DK a postupné vyrovnání do osy.
Metodické poznámky: Opět i tady musíme dbát na provedení pohybu
s pocitem do prostoru, na správné dýchání a na koordinaci pohybu.
2.4 Trénink techniky Marthy Graham
Trénink s vybranými prvky techniky Marthy Graham pro žáky II. stupně na
Základní umělecké škole (pro středně pokročilé).
Warm up
Výchozí postavení: DK I. pozice přirozeně vytočená, HK podél těla – tah za
3. prstem. Postavení en face. Hudební doprovod: 4/4 takt. Tempo: adagio
1. takt: 1. – 4. doba: rolování trupu do hlubokého předklonu, hlava a HK jsou
uvolněné, 2. takt: 1. – 2. doba: grand plié v I. pozici přirozeně vytočené, trup
zůstává v hlubokém předklonu, 3. – 4. doba: DK se propínají v kolenou, trup zůstává
v hlubokém předklonu, 3. takt: 1. – 4. doba: trup se postupně vyrovnává zpět do osy
4. takt: 1. – 2. doba: relevé v I. pozici přirozeně vytočené, trup přechází až do high
release, HK vytáhnout stranou do 2. zvýšené pozice, 3. doba: sejít na celá chodidla
(abaisser), 4. doba: změna pozice nohou, PDK battement tendu stranou do II. pozice
vytočené, 5. – 8. takt: celé opakujeme v II. pozici jako 1. – 4. takt (pouze 4. doba
8. taktu DK zůstanou v II.pozici), 9. takt: 1.a 2.a doba: hmity trupu šikmo vzhůru
vpravo, HK diagonal position, 3.a 4.a doba: kruhový švih trupu a HK zprava doleva,
přes hluboký předklon, 10. takt: 1.a 2.a doba: hmity trupu šikmo vzhůru vlevo, HK
diagonal position, 3.a 4.a doba: kruhový švih trupu a HK zleva doprava, přes
hluboký předklon, 11. takt: 1. – 2. doba: z II. pozice přirozeně vytočené přenesení
87
váhy nad PDK, pokračujeme až do výpadu na PDK, pata PDK na zemi, skluz LDK
vzad, chodidlo LDK opřené o pološpičku, 3. – 4. doba: výdrž – aktivní protažení
DK, současně se PHK protahuje vzhůru ke stropu, pohled hlavy za PHK, LHK
opřená dlaní o podlahu, trup se stáčí k PDK, 12. takt: 1. – 2. doba: stáhnout LDK
současně s PHK do knot position (uzel) směrem do bodu 3., 3. – 4. doba: převal přes
sedací kosti zleva doprava z bodu 3. do bodu 1., 13. takt: 1. – 2. doba: pokračujeme
do výpadu na LDK, pata LDK na zemi, protáhnout PDK vzad, chodidlo PDK opřené
o pološpičku, 3. – 4. doba: výdrž – aktivní protažení DK, současně se LHK protahuje
vzhůru ke stropu, pohled hlavy za LHK, PHK opřená dlaní o podlahu, trup se stáčí
k LDK, 14. takt: 1. – 2. doba: přitáhnout PDK do I. paralelní pozice do grand plié,
3. – 4. doba: DK se propínají v kolenou, trup zůstává v hlubokém předklonu, hlava
a HK volně spuštěné směrem k zemi, 15. takt: 1. – 4. doba: postupné vyrovnání
trupu do vzpřímeného stoje, 16. takt: 1. doba: relevé v I. paralelní pozici, HK se
vytáhnou do 2. zvýšené pozice, 2. – 3. doba: výdrž na relevé 4. doba: sejit na celá
chodidla (abaisser), HK se spustí k tělu do přípravné pozice
Metodické poznámky: připravíme tělo pro složitější technická cvičení, tím, že
si rozhýbeme velké klouby a páteř, protáhneme a zahřejeme jednotlivé svalové
partie.
2.4.1 Floor work Breathing on three and on six, turn around the back, contraction pulling back
Výchozí postavení: crossed legs, PDK vpřed, HK předloktí na kolenou
protažené přes kolena do dálky. Hudební doprovod: ¾ takt. Tempo: pomalé.
Příprava: ¾ takt - 1. takt: nádech, 2. takt: s výdechem kontrakce.
1. takt: breathing on three vpravo, HK následují pohyb trupu, 2. takt: breathing
on three vlevo, HK následují pohyb trupu, 3. – 4. takt: breathing on 6 vpravo,
5. – 6. takt: leg opening zakončený v rovném předklon, 7. – 8. takt: turn around
the back vlevo, zpět, 9. takt: turn around the back vlevo, 10. takt: klek na levém
koleni, Tilt – PDK à la seconde, PHK 2. pozice alongé, LHK opřená dlaní na
zemi, na 3. dobu: PDK zpět 11. takt: dokončit turn around the back, 12. – 13.
takt: contraction pulling back, HK se zkříží a obejmout hrudník, přes přípravnou
polohu jdou do 3. pozice a otvírají se stranou do 2. pozice snížené dlaněmi vpřed
(2. forma – contraction pulling back), 14. – 16. takt: z rovného předklonu
88
odrolováním do lehu na záda, současně se obě DK propínají do III. pozice
překřížené, výměna DK, přes záklon trupu zpět vrátit do sedu, crossed legs, LDK
vpředu.
Metodické poznámky: Pohlídat si aby se nezvedala ramena při breathing on
three. V momentě High release se táhne hrudní kost vzhůru (Breathing on six).
Kombinace Small contraction with bounces
Výchozí postavení: DK I. pozice vytočená, HK položené na holenních kostech.
Hudební doprovod: 2/4 takt
1. – 4. takt: 1. – 2. doba: kontrakce, 3. – 4. takt: prohloubení předklon s kontrakcí,
5. – 8. doba: čtyřikrát bounces, 1. – 2. doba: protáhnout (release) do rovného
předklonu, 3. – 4. doba: vrátit do osy, HK do 3. pozice, 5. – 6. doba: high release,
HK otevřít do 2. pozice zvýšené, 7. – 8. doba: zpět vrátit do osy, HK na holeních,
5. – 8. takt: 1. – 2. doba: kontrakce, 3. – 4. doba: prohloubení zaoblený předklon
s kontrakcí, 5. – 6. doba: spirála vpravo v náklonu nad PDK, 7. – 8. doba: ve spirále
vyrovnat trup do osy, 1. – 2. doba: kontrakcí se ruší spirála, přetočení en face,
3. – 4. doba: prohloubení předklon s kontrakcí, 5. – 6. doba: spirála vlevo,
7. – 8. doba: ve spirále vyrovnat trup do osy, 1. – 4. doba: mezihra na změnu pozice.
Celé cvičení provádíme v I. a II. pozici.
Metodické poznámky: kontrakce se táhne v bederní části vzad a vzhůru,
nesmíme klesat. Hlava se vyvažuje, nesmí se zalomit v krční páteři. Pérování trupu je
pružné, nesmí být zatuhlé.
Spirals in IV. position
Výchozí postavení: DK jsou ve IV. pozice PDK vpřed, HK 2. pozice snížená
dlaněmi vpřed, hlava bod č.5. Hudební doprovod: 4/4 takt. Příprava 1. takt 4/4
taktu – zatáhnout levý bok
1. takt: přetáčíme trup po spirále o 180°, 2. takt: zpětný pohyb po spirále, 3. takt:
přetáčíme trup po spirále o 180°, pravá paže port de bras, 4. takt: zpětný pohyb po
spirále, levá paže port de bras, 5. takt: přetáčíme trup po spirále o 180°, pravá paže
port de bras, 6. takt: LDK švih po zemi zezadu vpřed, přenesení váhy na vysokou
pološpičku a HK postavit stoj o ruce, PDK přes renversé zvedá ke stropu, 7. takt:
PDK pokračuje attitude vzad až na ni přepadneme do překážkového sedu, 8. takt:
89
zavíráme levou DK do IV. pozice a přetáčíme trup po spirále do výchozího
postavení, 9. – 16. takt: opakujeme jako 1. – 8. takt z druhé strany.
Metodické poznámky: Spirálový pohyb začíná pocitem od pánve a vytažení
se směrem vzhůru. Důležité je uhlídat osu těla, nesmí se žebra a hrudník vychýlit
stranou. Pohlídat si ramena nad boky. Pohyb se provádí plynule.
Arms swings and slide
Výchozí postavení: sed odbočný vpravo, obě paže jsou vlevo ve směru DK.
Hudební doprovod: ¾ takt
1. takt: čelní kruhový švih HK vpravo, 2. takt: čelní kruhový švih HK vpravo do
vysokého kleku, 3. takt: skluz těla na podlahu na pravý bok se švihem LDK, 4. takt:
vrátit zpět do výchozího postavení, 5. takt: čelní kruhový švih HK vpravo, 6. takt:
čelní kruhový švih HK vpravo do vysokého kleku, 7. takt: skluz těla na podlahu
vpravo do vzporu o ruce, 8. takt: vrátit zpět do vysokého kleku s kruhovým švihem
čelně, 9. takt: skluz těla na podlahu stranou na levý bok, 10. takt: vrátit zpět do
vysokého kleku s kruhovým švihem čelně, 11. takt: skluz těla na podlahu vpravo,
12. takt: vrátit zpět do osy v sedu odbočném, 13. takt: jeden kruhový švih čelně
v sedu odbočném, 14. takt: skluz těla vpravo na podlahu do lehu na břiše, do bodu 3.
15. takt: sbalit tělo na levý bok do skrčené polohy, do bodu 5., 16. takt: vrátit tělo
do osy do sedu odbočného, HK vpravo ve směru DK, 17. – 32. takt: opakujeme jako
1. – 16. takt z druhé strany.
Metodické poznámky: Důležité je zavěšení trupu před pádem na podlahu.
Každý pohyb musí být dotažený, na zemi se nesmí pohyb zastavit, jinak se
následující pohyby nezvládnou provést v rychlejším provedení.
Knee exercises
Výchozí postavení: vytočený klek na LDK, HK volně podél těla. Hudební
doprovod: ¾ takt. Příprava: dva takty ¾ taktu, 1. – 2. takt: HK s nádechem do 3.
pozice
1. – 4. takt: knee excercises, PDK se přitáhne ke koleni stojné DK, PDK se otvírá
do II. pozice a plié v kleku, HK se otvírají do 2. pozice zvýšené, trup high
release, PDK se přenesením váhy přitahuje ke stojné DK, HK do 3. pozice, PDK
otvíráme do výchozího postavení (každý pohyb pracující DK provádíme na 1 tak
¾ taktu), 5. – 8. takt: knee excercises PDK, opakujeme, 9. takt: přes nárt PDK
90
pádem jdeme na zem do sedu ve IV. pozice, současně se tahem za HK zavěsí
i s trupem, 10. takt: převal přes boky vpravo, HK opřené dlaněmi o podlahu, až
do kleku na pravé koleno do bodu 3., 11. – 12. takt: přes klek na pravém koleni
se přechází do výpadu na LDK se spirálou trupu, HK 2. pozice, 13. takt:
přestoupení na PDK a LDK rond de jambe en dehors s přetočením z bodu 3.
a ukončení v dégagé na PDK do bodu 8., PHK 1. port de bras a následně LHK
port de bras přes přípravnou polohu do 3. pozice, 14. takt: kontrakcí se sbalíme
do uzlu, LDK vzad, HK do 1. pozice hřbety rukou směřují k sobě, 15. takt:
release a převal vpravo z bodu 8. do bodu 1. přes sed skrčmo, 16. takt: vytočený
klek na pravém koleni, LDK vpřed opřená chodidlem o podlahu, HK 3. pozice.
Metodické poznámky: uhlídat si, aby se nevysazovala pánev a aby zůstal
trup v ose. Pánev směřuje nad patu stojné končetiny, proto dbáme na správné
postavení kolene a holenní kosti na podlaze.
2.4.2 Center work Brushes
Výchozí postavení: DK I. paralelní pozice, HK přípravná pozice. Hudební
doprovod: 2/4 takt. Příprava 2 takty 2/4 taktu: HK s nádechem do 2. zvýšené
pozice
1. – 4. takt: čtyřikrát brushes PDK vpřed (1 takt = 1 brush), 5. takt: výsun vpřed
PDK, sešlápnout do IV. paralelní pozice, HK otevřít stranou do 2. pozice long arms,
6. takt: kontrakce, chodidlo flex na patě PDK, HK 2. pozice flex (heel palm), release
– pravé chodidlo sešlápnout na podlahu, HK i dlaně protáhnout do 2. pozice long
arms, 7. takt: PDK enveloppé do I. paralelní pozice, HK obrácené port de bras přes
3. pozici do 2. pozice snížené, 8. takt: demi-plié v I. paralelní pozici a propnout DK,
HK zavřít do přípravné polohy.
Metodické poznámky: Celé cvičení opakujeme PDK vpřed a stranou, LDK
vpřed a stranou. Poté cvičení opakujeme s brushes na 45°.
Contraction from side to side, tour en dedans in attitude derrière
Výchozí postavení: DK I. pozice přirozeně vytočená, HK podél těla.
Postavení směrem do bodu 2. Hudební takt: ¾ takt. Příprava: ¾ takt: dégagé
vpřed, váha na PDK
91
1. – 2. takt: contraction with leg up to mouth LDK, zakončení do výpadu vpřed na
LDK do bodu 2., 3. – 4. takt: z bodu 2. na LDK tour en dedans vlevo v attitude
derrière, PHK 1. pozice, LHK 2. pozice s flexí obou dlaní, tour v attitude ukončená
do bodu 7., na 3. dobu 4. taktu: protáhneme PDK a HK do 2. arabesque, 5. takt:
contraction from side to side vpravo do bodu 3., 6. – 7. takt: contraction from side to
side s release vlevo do bodu 7., na LDK tilt, ukončení v úklonu vlevo, PDK na pointé
stranou, do bodu 1., 8. takt: 1. doba: PDK úkrok stranou do II. pozice demi-plié,
2. doba: LDK nakročí vpřed na relevé, 3. doba: PDK přísun do I. pozice na relevé
a sejít na celé chodidla, čelem do bodu 1.
Metodické poznámky: Dbáme na dynamiku a správné provedení pohybu,
důležitý je moment dramatičnosti při nasazení kontrakce spojené s výdechem a při
release s nádechem.
Side body strech
Výchozí postavení: DK II. pozice přirozeně vytočená, HK podél těla, pohled
hlavy en face. Hudební doprovod: ¾ takt. Příprava 2 takty ¾ taktu: dégagé ve II.
pozici na PDK, sklon trupu vlevo, pohled hlavy do bodu 2., HK vyvažovací paže.
1. takt: přenášíme těžiště do vertikální osy, zavíráme nohy do I.p., výměna
vyvažovacích paží, úklon trupu vpravo, vychýlení pánve mimo osu, pohled do bodu
8., 2. takt: těžiště se vrací přes výšku a centrum do maximálního vychýlení, výměna
vyvažovacích paží, výpad do dégagé ve II. pozici na PDK, 3. – 4. takt: opakujeme
1. – 2. takt, 5. takt: přenášíme těžiště do vertikální osy, zavíráme nohy do I. pozice,
rotace en dehors o 180°, výměna vyvažovacích paží, ( pravý loket k zemi),
6. takt: výpad do dégagé ve II. pozici na PDK, výměna vyvažovacích paží,
7. takt: přenášíme těžiště do vertikální osy, výměna vyvažovacích paží,
8. takt: PDK překrok vlevo, výpad do dégagé ve II. pozici na LDK, pohled do bodu
2., 9. – 16. takt: opakujeme jako 1. – 8. takt z druhé strany.
Metodické poznámky: provádíme stejnou kombinaci side body strech, ale s
kročnou DK v poloze au genou. Důležité je vytažení přes výšku v ose, nesmí se sedět
v bocích při vychýlení pánve.
92
Leg circle and high brushes
Výchozí postavení: DK II. pozice přirozeně vytočená, HK podél těla,
pohled hlavy en face. Hudební doprovod: ¾ takt. Příprava 2 takty ¾ taktu: dégagé
stranou PDK, HK 2. plovoucí pozice
1. - 2. takt: PDK leg circle, LHK do 3. pozice a zpět plovoucí pozice,
3. – 4. takt: PDK leg circle, LHK do 3. pozice a zpět plovoucí pozice,
5. - 6. takt: PDK leg circle, kontrakcí do polohy attitude derrière, s přetočením
do bodu 2., HK zavěšené za lokty vzad za tělem, 7. – 8. takt: release a od PDK
chassé do bodu 2., 9. – 10. takt: PDK high brush vpřed, HK 2. zvýšená pozice,
11. – 12. takt: PDK high brush stranou, HK 2. zvýšená pozice, 13. – 14. takt:
PDK dlouhý krok vpravo, směrem do bodu 3. a sed do uzlu s kontrakcí
s přetočením trupu do bodu 3., HK 1. pozice hřbety rukou otočené k sobě,
15. takt: převal přes sed skrčmo vlevo směrem do bodu 7., HK opřené za zády,
16. takt: výchozí postavení
Metodické poznámky: Nejvyšší moment při leg circle je v předním
écartée. Opět si pohlídat správné provedení kontrakce v attitude derrière, kročnou
DK nezvedat příliš vysoko.
Prances
Výchozí postavení: DK I. paralelní pozice, HK volně spuštěny podél těla,
pohled vpřed směrem do bodu 7. Hudební doprovod: 2/4 takt. Příprava na 2 takty
2/4 taktu: PDK protlačení chodidla vpřed špičkou do podlahy.
1. takt: 1. doba: odvíjení LDK a protlačení chodidla vpřed, přivinutí pravého
chodidla na zem, 2. doba: odvíjení PDK a protlačení chodidla vpřed, přivinutí levého
chodidla na zem, 2. – 3. takt: 3. doba: tombé PDK do demi-plié, LDK cou-de-pied,
4. – 5. doba: coupé-relevé do bodu 1.,6. doba: demi-plié v II. pozici do bodu 1.,
4. takt: 7. doba: Sauté s obratem vpravo o 180° ve výskoku v II. pozici, 8. doba:
demi-plié v II. pozici do bodu 5., 5. takt: 1. doba: Sauté s obratem vpravo o 180° ve
výskoku v II. pozici, 2. doba: demi-plié v II. pozici do bodu 1., 6. takt: 3. – 4. doba:
na PDK obrat en dedans vpravo o ¾ do bodu 7., LDK přiložené paralelní
cou-de-pied, 7. takt: 5. doba: odvíjení PDK a protlačení chodidla vpřed, přivinutí
levého chodidla na zem, 6. doba: odvíjení LDL a protlačení chodidla vpřed, přivinutí
pravého chodidla na zem, 8. – 9. takt: 7. doba: tombé LDK do demi-plié, PDK
cou-de-pied, 8. – 1. doba: coupé-relevé do bodu 5., 2. doba: demi-plié v II. pozici do
93
bodu 5., 10. takt: 3. doba: Sauté s obratem vlevo o 180° ve výskoku v II. pozici,
4. doba: demi-plié v II. pozici do bodu 1., 11. takt: 5. doba: Sauté s obratem vlevo
o 180° ve výskoku v II. pozici, 6. doba: demi-plié v II. pozici do bodu 5., 12. takt:
7. – 8. doba: na LDK obrat en dedans vlevo o ¾ do bodu 7., PDK přiložené paralelní
cou-de-pied, 13. takt: 1. doba: odvíjení LDK a protlačení chodidla vpřed, přivinutí
pravého chodidla na zem, 2. doba: odvíjení PDK a protlačení chodidla vpřed,
přivinutí levého chodidla na zem, 14. takt: 3. – 4. doba: výdrž, 15. takt: 5. doba:
odvíjení LDK a protlačení chodidla vpřed, přivinutí pravého chodidla na zem,
6. doba: odvíjení PDK a protlačení chodidla vpřed, přivinutí levého chodidla na zem,
16. takt: 7. doba: odvíjení LDK a protlačení chodidla vpřed, přivinutí pravého
chodidla na zem, 8. doba: výdrž.
Metodické poznámky: výměna je vždy přes vysoké relevé. Ostré provedení
coupé-relevé. Udržet správné postavení boků a ramen při obratu ve výskoku, jako
jeden celek, vytažení a zpevnění trupu.
2.4.3 Work in space Low walk
Výchozí postavení: DK v I. pozici přirozeně vytočené, paže v přípravné poloze
natočení bokem po přímce z bodu 3. do bodu 7. Hudební doprovod: 4/4 takt. Na
přípravu 1 takt 4/4 taktu: demi-plié
1. takt: 1. doba: Low walk stranou LDK, 2. doba: Low walk vpřed PDK, 3. doba:
Low walk stranou LDK, 4. doba: Low walk vzad PDK, 2. takt: 5. doba: Low walk
stranou LDK, 6. doba: Low walk vpřed PDK, 7. – 8. doba: výsun battement tendu
stranou LDK, se spirálou trupu, HK Long arms flexované, 3. takt: 1. – 2. doba: na
LDK pirouette en dedans v demi-plié, PDK v attitude derrière, se změnou spirály
trupu, ukončenou do bodu 7., HK protitah na 3. arabesque, 3. – 4. doba: PDK, která
byla v attitude vzad vytáhneme do polohy au genou, tělo se současně přetáčí do bodu
1. a HK se obě vytáhnou do 3. pozice paralelní přes levý oblouk, tělo se vytahuje do
závěsu. 4. takt: 5. doba: přepadnutí ze závěsu na PDK, která přešla vpřed, HK
pokračují po směru dolů celý kruh, 6. doba: LDK úkrok stranou přes dégagé do bodu
7., HK nachystáme LHK do 2. pozice a PDK do 1. pozice., 7. doba: PDK úkrok přes
dégagé vpravo do bodu 3., 8. doba: LDK přes sur le cou-de-pied postavit vzad na
pointe, 5. takt: 1. – 4. doba: sbalit se do uzlu s kontrakcí, 6. takt:, 5. – 6. doba:
94
release vrátit se do polohy pointe vzad LDK, 7. – 8. doba: za LDK obrat en dedans
o 180° směrem do bodu 5. do výchozího postavení.
Metodické poznámky: důležité je přenášení váhy nad stojnou DK a trup
vysoko vytažený z kyčlí, nesedět v bocích. Zachovat co nejvíce jednu výšku pohybu
při Low walk. Celé cvičení se provádí z druhé strany.
Triplet, High lift
Výchozí postavení: I. paralelní pozice, HK přípravná pozice, vycházíme
z bodu 6. po diagonále. Hudební doprovod: ¾ takt. Na přípravu 2 takty ¾ taktu:
PDK pointé vpřed
1. takt: trojkročka od PDK, 2. takt: trojkročka od LDK, 3. takt: trojkročka od PDK,
4. takt: high lift se zavěšením lokte na LDK, přetočit o ¼ do bodu 8., 5. takt:
trojkročka od PDK, 6. takt: high lift se zavěšením lokte na LDK, přetočit o ¼ do
bodu 6., 7. takt: trojkročka od PDK, 8. takt: high lift se zavěšením lokte na LDK,
přetočit o ½ do bodu 2.
Metodické poznámky: všechny tři kroky stejně dlouhé, třetí krok pocitově
nejdelší. Maximální vytažení při high lift, ale zadní noha se protahuje do dálky ne do
výšky. Nezvedá se vysoko!
Prances, pas de chat, leap jump
Výchozí postavení: I. paralelní pozice, HK volně spuštěny podél těla, pohled
vpřed směrem do bodu 1. Hudební doprovod: 2/4 takt. Na přípravu 2 takty 2/4 taktu:
chodidlo PDK špičkou do podlahy
1. – 4. takt: 1. – 8. doba: 4 prances s postupem vpřed z místa z bodu 5. do bodu 1.,
HK 1. port de bras, 5. – 8. takt: 1. – 8. doba: 4 prances vytočeně, střídavě
s postupem stranou, z bodu 7. do bodu 3., HK se vrací do přípravné polohy (výměna
DK stranou se překříží vzad, vpřed, vzad a vpřed), 9. takt: 1. – 2. doba: pas de chat
vytočeně vpravo odraz od zadní PDK, HK přípravná pozice, 10. takt: 3. – 4. doba:
pas de chat vytočeně vpravo od PDK, HK přípravná pozice. Změna směru po
oblouku směřovat do bodu 8. 11. takt: 5. – 6. doba: odraz od LDK, PDK Leap jump,
12. takt: 7. – 8. doba: odraz od LDK, PDK Leap jump, 13. takt: 1. – 2. doba: odraz
od LDK, PDK Leap jump, 14. takt: 3. – 4. doba: odraz od LDK, PDK Leap jump.
Metodické poznámky: Při pas de chat uhlídat rovinu boků a ramen, nestáčet
se do směru skoku. Leap jump skákat do dálky ne do výšky.
95
Kombinace steag jump a závěsu
Výchozí postavení: postavení po diagonále, DK v I. paralelní pozici. Hudební
doprovod: 2/4 T
1. takt: 1. doba: dvěma kroky vpřed od LDK po diagonále z bodu 6. do bodu 2.,
2. doba: odraz od LDK a steag jump PDK, 2. takt: 1. doba: dvěma kroky vpřed od
LDK, 2. doba: odraz z LDK a steag jump PDK, 3. takt: 1. doba: dvěma kroky vpřed
od LDK, 2. doba: odraz od PDK a závěs skokem do bodu 2., překrok stranou vlevo
PDK do bodu 1., 4. takt: 1. doba: dvěma kroky od LDK, kterými se plynule
přetočím vlevo do bodu 3., 2. doba: pokračujeme, LDK přísun do V. pozice vzad
a odraz z obou DK, „A“: vyskočíme Bison jump, zavěšení za lokty s kontrakcí
a s PDK v přední a LDK zadní attitude, 5. takt: 1. doba: z V. pozice LDK vzad
dvěma kroky vzad do bodu 7., 2. doba: temp levé fouetté en dedans, stojná LDK do
demi-plié, druhá PDK derièrre propnutá na 45°, s kruhovým švihem zezadu vpřed
PHK, 6. takt: 1. doba: za zadní PDK dvěma kroky vzad do bodu 7., 2. doba: temp
levé fouetté en dedans, stojná PDK do demi-plié, druhá LDK derièrre na 45°,
s kruhovým švihem zezadu vpřed LHK.
Metodické poznámky: kombinaci provádíme pocitově hodně do prostoru,
každý pohyb je třeba dotáhnout.
Big jumps
Výchozí postavení: I. pozice vytočená čelem do bodu 8., HK přípravná
pozice, postup po diagonále z bodu 6. do bodu 2. Hudební doprovod: ¾ takt
1. takt: nakročit PDK stranou a závěs, zavěšení za PHK, LDK překrok předem s
postupem do bodu 2., 2. takt: přetočení těla čelem do bodu 2., od PDK pas
chassé, krok PDK, LHK 1. pozice alongé, PHK 2. pozice alongé, 3. takt:
odrazem z PDK pas de chat s obratem o 360° vpravo s dopadem do IV. pozice
PDK vpřed, LDK vzad opřená chodidlem o pološpičku, HK kruhový švih čelní,
4. takt: sbalit uzel a převal na zemi vpravo po směru do bodu 2., postavit se na
LDK, 5. takt: od PDK pas chassé a překrok LDK, 6. takt: odrazem od LDK Leap
jump s PDK přední attitude a LDK zadní attitude, s kontrakcí, HK 2. pozice
snížená, LDK krok vpřed, 7. takt: skokem do závěsu na PDK za PHK přetočení
do bodu 6., LDK překrok vpřed, 8. takt: pirouette v attitude na PDK v demi-plié,
HK 2. arabesque, zakončení do bodu 6.
96
Metodické poznámky: Kombinace skoků, pokud je možné, co nejvíce provést
do prostoru. V momentě kulminačního bodu při Leap jump je nasazení kontrakce,
pohyb směrem vzhůru.
3.5 Trénink jazzového tance
Ukázkový trénink jazzového tance pro žáky II. stupně na Základní umělecké
škole (pro středně pokročilé). Sestavila jsem trénink na základě principů a prvků
podle jazzového tance.
3.5.1 Warm up Výchozí postavení: I. pozice paralelní, HK volně podél těla. Hudební
doprovod: 4/4 takt. Tempo: pomalé – adagio
1. takt: 1. – 4. doba: obě HK se pomalu s nádechem vedou přes 2. pozici
nahoru do 3. pozice, 2. takt: 5. – 8. doba: HK se otvírají na 4. arabesque pravá paže
vpřed, tělo rovný předklon, pánev se izoluje vzad a pravé koleno se krčí, LDK se
protahuje, 3. takt: 1. – 2. doba: demi-plié v I. paralelní pozici, tělo se hluboký
předklon, 3. – 4. doba: obě DK se propnou v kolenou, 4. takt: 5. – 8. doba:
impulsem pokrčení levého kolene se tělo vyrovnává zpět do osy, 5. takt:
1. – 4. doba: obě HK se pomalu s nádechem vedou přes 2. pozici nahoru do 3.
pozice, 6. takt: 5. – 8. doba: HK se otvírají na 4. arabesque levá paže vpřed, tělo
rovný předklon, pánev se izoluje vzad a levé koleno se krčí, PDK se protahuje,
7. takt: 1. – 2. doba: demi-plié v I. paralelní pozici, tělo se hluboký předklon,
3. – 4. doba: obě DK se propnou v kolenou, 8. takt: 5. – 7. doba: impulsem pokrčení
pravého kolene se tělo vyrovnává zpět do osy, 8. doba: PDK se otvírá stranou do II.
pozice vytočené, současně se HK vytáhnou do „V“ pozice, 9. takt: čtyři hmity
stranou vpravo, tělo je v rovném úklonu protažené do dálky, 10. takt: čtyři hmity
stranou vlevo, tělo je v rovném úklonu protažené do dálky, 11. takt: 1. – 2. doba:
PDK se lehce nadzvedne od podlahy a zpět sešlápne v II. pozici, současně pravé
rameno kruhový izolovaný pohyb směrem vzad, 3. – 4. doba: LDK se lehce
nadzvedne od podlahy a zpět sešlápne v II. pozici, současně levé rameno kruhový
izolovaný pohyb směrem vzad, 12. takt: 1. – 2. doba: PDK se lehce nadzvedne
od podlahy a zpět sešlápne v II. pozici, současně pravá paže boční kruhový švih
97
směrem vzad, 3. – 4. doba: LDK se lehce nadzvedne od podlahy a zpět sešlápne
v II. pozici, současně levá paže boční kruhový švih směrem vzad, 13. takt: přes
uzel, který sbalíme vpravo, směrem do bodu 2., se dostaneme do sedu skrčmo na
podlahu čelem do bodu 1., chodidla jsou opřená o podlahu, 14. takt: 1. – 2. doba:
LDK se propíná v koleni vpřed po podlaze, chodidlo LDK se flexuje, současně se
LHK chytá za pravé koleno a odtlačením od sedacích kostí se trup stáčí po spirále
vpravo, PHK se opírá prsty o podlahu, 3. – 4. doba: vrátíme se zpět do sedu
skrčmo, 15. takt: protáhnout obě DK vpřed do sedu snožmo a současně uvolnit
celý trup do hlubokého předklonu, HK se spustí podél DK na podlahu, 16. takt:
postupným vyrovnáním vrátíme trup zpět do osy, současně se obě DK ohýbají
v kolenou do sedu skrčmo.
Metodické poznámky: Zahřívací cvičení zařadíme na začátek tréninku,
abychom zahřáli a protáhli svaly. A také připravili tělo studentů pro následující
cvičení. Celé cvičení se provádí z druhé strany.
3.5.2 Specifications exercises
Bounces and Deep knee bend
Výchozí pozice: I. pozice vytočená, HK volně podél těla. Hudební doprovod:
2/4 takt. Tempo: střední
1. – 8. doba: bounces v I. pozici vytočené (na každou dobu pérování
v kolenou), „a“ doba: otevřít PDK do II. pozice vytočené, 9. – 16. doba: bounces
v II. pozici vytočené (na každou dobu pérování v kolenou), „a“ doba: zavřít PDK do
I. pozice vytočené, 17. – 20. doba: deep knee bend v I. pozici vytočené,
21. – 24. doba: relevé v I. pozici vytočené, „a“ doba: otevřít PDK do II. pozice
vytočené, 25. – 28. doba: deep knee bend v II. pozici vytočené, 29. – 32. doba:
relevé ve II. pozici vytočené, „a“ doba: zavřít PDK do I. pozice vytočené.
Nejdřív procvičíme DK samostatně, potom obohatíme o izolaci hrudníku, kdy
provádíme na každou dobu pohyb během bounces v I. a II. pozici. 1. doba: pohyb
hrudníkem vpřed, 2. doba: pohyb hrudníkem na střed, 3. doba: pohyb hrudníkem
vzad, 4. doba: pohyb hrudníkem na střed.
Během deep knee bend a relevé, provádíme izolaci hlavy stranou a na střed,
pohyb na každou dobu. 1. doba: pohyb hlavou vpravo, 2. doba: pohyb hlavou na
střed, 3. doba: pohyb hlavou vlevo, 4. doba: pohyb hlavou na střed
98
Metodické poznámky: Při pérování se nepropínají kolena úplně. Dále se
snažíme vytahovat od pasu nahoru za temenem hlavy a od pasu dolů pocítit tah do
země. Celé cvičení se provádí z druhé strany.
Brushes
Výchozí pozice: VI. pozice paralelní. Hudební doprovod: 2/4 takt. Tempo:
střední
1. – 2. doba: brush vpřed PDK, zavřít, 3. – 4. doba: passé PDK, zavřít, 5. – 6. doba:
brush vpřed PDK, zavřít,7. – 8. doba: pološpička PDK, zavřít
Celé cvičení provádíme střídavě pravou i levou dolní končetinou en croix.
Cvičení je spojené s prací horních končetin.
1. doba: PHK short jazz arm vertikálně, dlaň zatažená v pěst, 2. doba: PHK 3. pozice
v pěst, 3. doba: LHK short jazz arm vertikálně, dlaň zatažená v pěst, 4. doba: LHK
jde do 3.pozice, PHK otevřít dlaň, 5. doba: LHK otevřít dlaň, 6. doba: obě HK jdou
do long jazz arms, 7. doba: PHK flick, rychlý, ostrý pohyb od zápěstí dovnitř a ven,
8. doba: obě paže jdou dolů podél těla
Metodické poznámky: Při provádění brushes dbáme zejména na citlivost
a plastičnost chodidla. Snažíme se doslova „vytírat“ podlahu. Pohyb DK je dlouhým
protažením do dálky. Pohyb DK nesmí být sekaný. Nejdříve se snažíme procvičit
DK a HK zvlášť. Poté se každý student pokouší spojit pohyby DK a HK dohromady.
Tímto cvičením procvičíme jak práci DK, tak hlavně koordinaci a izolaci pohybu.
Celé cvičení se provádí PDK a LDK en croix.
Jeté
Výchozí postavení: I. pozice vytočená, na přípravu HK long jazz arms.
Hudební takt: 2/4 takt. Tempo: Staccato. Jedno jeté provádíme vždy na 1/8 taktu.
1. – 4. doba: osmkrát jetés stranou PDK, 5. – 8. doba: osmkrát jetés stranou LDK
9. – 10. doba: čtyřikrát jetés stranou PDK, 11. – 12. doba: čtyřikrát jetés stranou
LDK, 13. – 14. doba: čtyřikrát jetés stranou PDK, 15. – 16. doba: čtyřikrát jetés
stranou LDK
Cvičení nejdřív provádíme bez pohybu HK, long jazz arms. Poté zapojíme
vyvažovací paže v legatovém tempu a dolní končetiny jsou staccato. Paže se
vyvažují vždy po čtyřech dobách.
99
Metodické poznámky: Dbáme na vytažení celého těla, aby pohyb při
přenesení váhy z nohy na nohu byl minimální, hlavně když je počet jetés zkrácený na
čtyři za sebou. Ohlídat správné zaoblení paží, kdy pohyb vzhůru je veden od lokte
a dlaň ruky směřuje dolů. Při opačném pohybu je pohyb veden od lopatky dolů
a dlaň ruky směřuje vzhůru.
Izolace
Výchozí postavení: I. pozice paralelní, HK volně podél těla. Hudební
doprovod: 4/4 takt. Tempo: střední
1. takt: 1.a 2. doba: od PDK pas de bourrée směrem do bodu 2., HK preparační,
3.a 4. doba: dvakrát krouživý pohyb pánví zepředu dozadu a začít vpravo, 2. takt:
1.a 2. doba: od LDK pas de bourrée směrem do bodu 8., HK preparační, 3.a 4. doba:
dvakrát krouživý pohyb hrudníkem zepředu dozadu a začít vlevo, 3. takt:
1.a 2.a doba: od PDK dvakrát Step touch s postupem vpřed do bodu 1., současně na
každou osminu izolace pravého ramene – pohyb s akcentem dolů na první dobu,
3. doba: rozestoupit do široké II. pozice paralelní, 4. doba: přecházíme předním
půlkruhem pánví zprava doleva, z II. pozice do IV. pozice (paty se odlepí od země
a přes demi-plié), HK jsou opřené dlaněmi na bocích, 4. takt: 1. doba: ve IV. pozici
v demi-plié, LDK vpřed do bodu 8., kruh hrudníkem (začít pohybem vpřed
a pokračujeme vpravo), HK dlaněmi na bocích, 2. doba: PDK zavřít do I. paralelní
pozice a současně se přetočit do bodu 1., 3.a 4.a doba: od LDK dvakrát Step touch
s postupem vzad do bodu 5., současně na každou osminu izolace levého ramene
– pohyb s akcentem dolů
Metodické poznámky: pohyb jednotlivých části těla musí probíhat nezávisle
na sobě. Celé cvičení se provádí z druhé strany.
Adagio
Výchozí postavení: DK v I. paralelní pozici, HK volně podél těla, směrem do
bodu 2. Hudební doprovod: 4/4 takt. Tempo: volně
1. – 2. takt: 1. doba: krok (step) LDK vpřed, 2. – 3. doba: nakročení PDK stranou
do demi-plié, bokem do bodu 2., LDK flick chodidlem o podlahu vzad a tělo se
přetáčí pohybem od pánve směrem do bodu 2., 4. – 5. doba: dvěma kroky od LDK
vpřed směrem do bodu 2., zůstat ve IV. jazzové pozici PDK vpřed na napnutých DK,
6. – 7. doba: provádíme Ripple (vlna) ve IV. pozici, od hrudního záklonu a izolace
a pánve vzad, 8. doba: přiložit LDK k PDK do I. paralelní pozice v demi-plié,
100
3. takt: 1. – 2. doba: z obou DK odskočíme sissone fermée stranou do bodu 7., PDK
se zavírá způsobem enveloppé, 3. – 4. doba: LDK nastoupit relevé do bodu 8., PDK
protažená vzad, zavěšení za levý loket, pouhým vytažením se přetočíme do bodu 6.,
4. takt: 5.a 6. doba: od PDK triplet (trojkročka – PDK plié, LDK relevé, PDK
relevé) po mírném oblouku do bodu 4., 7.a 8. doba: od LDK triplet (trojkročka
– LDK plié, PDK relevé, LDK relevé) po oblouku do bodu 2., 5. takt: 1. doba:
způsobem tombé vpřed PDK do IV. pozice (preparace – IV. pozice paralelní
v demi-plíé, LHK 1. pozice dlaní vzhůru, PHK 2. pozice dlaní vzhůru) směrem do
bodu 2., 2. doba: pirouette en dehors v demi-plié na PDK, HK se zavírají k tělu
(lokty směřují k tělu, dlaněmi vzhůru, pirouette končíme směrem do bodu 8.,
3.a 4. doba: třemi kroky od LDK vpřed směrem do bodu 8., 6. takt: 5. doba: PDK
vtočí se na passé, LDK do demi-plié, čelem do bodu 1., HK long jazz arms, 6. doba:
PDK se vytočí na passé a otvírá způsobem développé stranou nad 90°, LDK se
propne až na relevé, HK long jazz arms, a 7. doba: sejít stranou do IV. pozice demi-
plié LDK vpřed čelem do bodu 1., PDK opřená pološpičkou o podlahu vzad, HK 3.
pozice protažená, 8. doba: DK se protočí en dehors vpravo ve IV. pozici v demi-plié
do bodu 7, chodidla na relevé, HK se postupně spouští podél těla, 7. takt: 1. doba: ¼
obrat z bodu 7. do bodu 1., současně PDK na relevé krokem vpřed, LDK vytočené
passé, LHK 2. pozice a PHK 3. pozice, zápěstí jsou flexovaná (jakoby se chtěla od
něčeho odtlačovala), hlava pohled směrem do bodu 7., 2. doba: LDK přepadne do
„jazzové překřížené pozice“ (viz terminologie pozice DK) vpřed do demi-plié, PDK
je vzad opřená o pološpičku, směrem do bodu 1., HK se spouští stranou dolů, 3.
doba: pas glissade PDK stranou do bodu 3., HK long jazz arm, 4.a doba: Fall over
the log – od PDK, přetočení směru do bodu 5., dopad na PDK a LDK krok do
jazzové překřížené pozice, PDK boční kruhový švih směrem vlevo k DK, LHK 2.
pozice alongé, 8. takt: 5. – 6. doba: dvěma kroky od PDK pokračovat vpřed směrem
do bodu 7., 7. doba: Compass turn směrem do bodu 8. – pirouette en dedans na PDK
v demi-plié, chodidlo LDK přiložené cou-de-pied vzad, dotýká se podlahy, obě HK
alongé – LHK 3. pozice, PHK 2. pozice, 8. doba: závěr směrem do bodu 8.
Metodické poznámky: Důležité u jazzového tance je feeling, který je
individuální u každého tanečníka. Proto je možnost některý pohyb zkrátit nebo
naopak jej prodloužit. Celé cvičení se provádí z druhé strany.
101
Rytmické cvičení
Výchozí postavení: I. pozice paralelní. Hudební doprovod: 2/4 takt. Rytmické
cvičení provádíme do prostoru, kdy postupujeme z bodu 5. do bodu 1., vždy se nám
opakuje 8 dob. Ve cvičení se procvičí práce tří rytmů: první rytmus mají dolní
končetiny, druhý rytmus je tleskání na 1., 3. a 6. dobu, třetí rytmus řekneme „A“ na
8. dobu.
1. doba: jeden krok vpřed PDK, 2. doba: jeden krok vpřed LDK, 3. – 4. doba: jeden
krok vpřed PDK 1 doba, pauza 1 doba, 5. doba: jeden krok vpřed LDK, 6. doba:
jeden krok vpřed PDK, 7. doba: jeden krok vpřed LDK, „a“ doba: jeden krok vpřed
PDK, 8. doba: jeden krok vpřed LDK
Metodické poznámky: Nejdříve se procvičí každý rytmus zvlášť. Poté se
postupně spojují od lehčího k těžšímu. Důležitou věcí u tohoto cvičení je, že každý
student si sám spojí jednotlivé rytmy bez pomoci pedagoga. Podle mě je cvičení
vhodné zařadit mezi cvičením na místě a cvičením do prostoru.
Grand battements a pirouettes
Výchozí postavení: IV. pozice přirozeně vytočená, demi-plié, PDK postavená
vzad na pološpičce. HK long jazz arms. Postup cvičení je z bodu 5. do bodu 1.
Hudební doprovod: 2/4 takt
1.a 2. doba: kick ball change PDK, 3. – 4. doba: grand battement stranou PHK,
zavřít do IV. pozice vpřed, 5. – 6. doba: grand battement stranou LHK, zavřít do IV.
pozice vpřed, 7.a 8. doba: pas de bourrée (preparation) do IV. pozice paralelní, paže
přes pozici, short jazz arms dojdou PHK 2. pozice alongé, LHK 1. pozice alongé,
9. – 10. doba: pirouette en dehors v demi-plié na PDK, 11. – 12. doba: grand
battement stranou PHK, zavřít do IV. pozice vpřed, 13. – 14. doba: grand battement
stranou LHK, zavřít do IV. pozice vpřed, 15.a 16. doba: kick ball change PDK,
17. – 18. doba: pirouette en dedans na LDK v demi-plié, chodidlo PDK, přiložené na
cou-de-pied vzad, škrt špičkou po podlaze (compass turn), 19. – 20. doba: grand
battemment stranou LDK, zavřít do IV. pozice vpřed, 21. doba: PDK úkrok stranou
22. doba: LDK zakřížit vzad do jazzové překřížené pozice, HK jsou obě protažené
stranou vpravo 23. – 24. doba: přetočit o 360° přes hrudní záklon (barrel turn), HK
se švihem přetáčí, 25.a 26. doba: kick ball change PDK, 27. – 28. doba: passé PDK,
29. – 30. doba: brush vpřed LDK, 31. – 32. doba: grand battement vpřed PDK
102
Metodické poznámky: Procvičíme rozsah a sílu dolních končetin, proto
kontrolujeme aby stojná DK byla při švihu celým chodidlem na podlaze a koleno
stojné DK propnuté. Trup je po celou dobu vytažený a HK jsou před tělem ( jakoby
tlačily zeď před sebou). Každá výměna se provádí přes demi-plié ve IV. pozici
přirozeně vytočené. Celé cvičení se provádí z druhé strany.
2.5.3 Jumps Kombinace chainés a grand pas de chat
Výchozí postavení: diagonála z bodu 6., DK I. paralelní pozice, HK long jazz
arms. Hudební doprovod: 2/4 takt.
1. doba: odraz od PDK „blinčik“ provádíme obrat ve výskoku vpravo (DK jsou
zkřížené ve výskoku v V. pozici, PDK vpřed), HK 1. pozice zkrácená, 2. doba:
dopad po „blinčiku“ hned na preparaci do demi-plié v II. pozici vytočené, HK 2.
pozice long jazz arms, 3. – 4. doba: dvě chainés za sebou, HK 1. pozice zkrácená,
5.a doba: tombé na PDK, coupé LDK v obratu o 360°, 6.a doba: grand pas de chat,
zadní LDK v attitude, HK se otvírají do „V“ pozice dlaněmi stranou, dopad do
zkřížené jazzové pozice LDK vpřed, 7.a doba: PDK chassé vpřed a krok do bodu 2.,
8. doba: LDK pas assemblé vpřed do bodu 2.
Metodické poznámky: Paže nám hrají důležitou roli, jak při otáčkách tak při
skocích. Mají nám napomáhat jak pro udržení rovnováhy, tak napomáhat do skoku.
Celé cvičení se provádí z druhé strany.
Stag leap a Barrel jump
Tuto skokovou vazbu budeme provádět po diagonále z bodu 6. do bodu 2.
Výchozí postavení: I. pozice vytočená, HK volně podél těla. Hudební doprovod: 2/4
takt.
1. takt: a 1. doba: PDK nastoupit přes dégagé na relevé, LDK se ostře zvedne vzad
na 90°, HK vytáhneme přes 2. pozici do 3. pozice přetočením dlaní směrem vzhůru,
2. doba: LDK chassé vpřed, PHK v 1. pozici, LHK v 2. pozici, 2. takt: 1. doba: z II.
pozice (postavení bokem do směru postupu) otočíme vpravo jedno chainé, HK
v 1. pozici, 2. doba: z II. pozice (postavení bokem do směru postupu) otočíme
vpravo jedno chainé, HK v 3. pozici, 3. takt: 1. doba: pirouettes en dedans
v demi-plié na PDK, LHK přiložena paralelní passé, HK short jazz arms, 2. doba:
103
z V. pozice PDK vpřed, odrazit se z obou DK a provedeme Stag leap (2. možnost:
obě DK jsou ohnuté), dopad do jazzové překřížené pozice LDK vpřed čelem do bodu
1., HK v 3. pozici, 4. takt: 1. doba: Grape vine - čtyři kroky s postupem stranou kdy
PDK jde úkrokem stranou, LDK se překříží vzad, PDK jde úkrok stranou a LDK se
překříží vpřed, s postupem vpravo do bodu 3., HK 2. pozice alongé, 2. doba: krok
a odraz z PDK pro Barrel jump s obratem o 360° vpravo do bodu 3.
Metodické poznámky: Kombinace skoků, pokud je možné, co nejvíce provést
do prostoru. Celé cvičení se provádí z druhé strany.
2.5.4 Variation Závěrečná variace
Výchozí postavení: I. pozice paralelní, HK volně podél těla. Hudební
doprovod: 2/4 takt. Tempo: střední
1. takt: 1. a doba: PDK Step touch stranou ( krok, příťuk LDK) do bodu 1., na „a“
lusknutí prsty (Snap), 2. a doba: LDK Step touch stranou současně přetočení en
dedans o ¼ do bodu 3., na „a“ lusknutí prsty, 2. takt: 1. a doba: PDK Step touch
stranou současně přetočení en dehors o ¼ do bodu 5., 2. a doba: LDK Step touch
stranou současně přetočení en dedans o ¼ do bodu 7., 3. takt: 1. a 2. doba: od PDK
jazzové pas de bourré ukončené ve IV. paralelní pozici v demi-plié (PDK vpřed)
směrem do bodu 7., HK se otvírají přes 1. zkrácenou pozici, do protažené pozice
LHK 1. pozice PHK je v 2. pozici alongé, 4. takt: 1. doba: izolace pánvi – první
půlkruh (zadní) začíná vzad a pokračuje vpravo s přetočením z bodu 7. do bodu 5.,
DK přes II. pozici demi-plié, váha na přední části chodidla, PHK opisuje malíkovou
hranou horizontální kruh směrem k pupíku, 2. doba: druhý půlkruh (předem)
pokračuje s přetočením do bodu 1., „a“doba: PDK přísun do VI. pozice demi-plié,
5. takt: 1. a 2. doba: tři malé skůčky stranou vpravo v VI. paralelní pozici, chodidla
směřují do bodu 1., zlehka torze trupu vpravo, obě HK přes 2. pozici postupně
přechází do 3. pozice, 6. takt: 1. doba: PDK se překříží vpřed vlevo přes LDK,
2. doba: LDK nejkratší cestou přísun do VI. pozice, 7. takt: 1. a 2. doba: tři malé
skůčky stranou vpravo v VI. paralelní pozici, chodidla směřují do bodu 1., zlehka
torze trupu vpravo, obě HK přes 2. pozici postupně přechází do 3. pozice, 8. takt:
1. doba: PDK se překříží vpřed vlevo přes LDK, 2. doba: LDK slide stranou bokem
do bodu 7., torze trupu vlevo, HK jazz arms, 9. takt: od PDK jazz pas de bourré
104
ukončené ve IV. paralelní pozici (PDK vpřed) s přetočením do bodu 2., 10. takt:
double paralel jazz pirouette en dehors na PDK, LDK přiložená paralelní passé,
double pirouette ukončit zastavením v II. paralelní pozici směrem do bodu 2.,
11. takt: primitive squat v II. paralelní pozici ( 4 podskoky), HK jazz arms, 12. takt:
přitáhnout PDK k LDK, obrat en dehors vpravo z bodu 2. do bodu 8., 13. takt: PDK
ball change, váha je na LDK v demi-plié, PDK na patu vpřed s natočením do bodu
8., 14. takt: PDK ball change, váha je na LDK v demi-plié, PDK na patu vpřed
s natočením do bodu 1., 15. takt: PDK pas assemblé, seskok do VI. pozice, 16. takt:
výskok – obě DK skrčit a zanožit vpravo a twist do opozice, výskok – obě DK skrčit
a zanožit vlevo a twist do opozice, HK 3. pozice protažená, dlaněmi vpřed.
Metodické poznámky: Důležité u jazzového tance je feeling, který je
individuální u každého tanečníka. Proto je ta možnost některý pohyb zkrátit nebo
naopak jej prodloužit. Celé cvičení se provádí z druhé strany.
105
4. Průzkum 4.1 Úvod
Pro tento průzkum jsem se rozhodla, protože mě samotnou zajímá, jak moc se
vyučuje moderní a jazzový tanec u nás v Moravskoslezském kraji. Průzkum se týká
znalostí a rozšířenosti u pedagogů tanečního oboru.
4.2 Cíle průzkumu
Zjistit, jaký je zájem o výuku moderního a jazzového tance. Zjistit, jak moc
se pedagogové orientují v terminologii moderního a jazzového tance. Zjistit, zda je
zájem o literaturu k modernímu a jazzovému tanci.
4.3 Otázky
Stanovila jsem si deset otázek, na které lze v jednoduchosti a bez velkého váhání
odpovědět.
Kdy a jak jste se seznámil/a s moderním nebo jazzovým tancem?
Kdy, kde a od koho jste se učil/a?
Co pro vás osobně znamená moderní nebo jazzový tanec?
Myslíte, že by žáci vaší školy uvítali výuku některé z uvedených technik?
José Limón
Martha Graham
Merce Cunningham
Lester Horton
Jazz dance
Vyznáte se v terminologii moderního a jazzového tance?
Ano Ne
Pokud ano, uveďte u které.
José Limón
Martha Graham
Merce Cunningham
Lester Horton
106
Jazz dance
Do jaké míry využíváte terminologii moderního nebo jazzového tance ve
výuce?
Na jakou úroveň se specializujete?
Začátečníci
Středně pokročilé
Pokročilé
Je na Vaší škole dostatek literatury k modernímu a jazzovému tanci?
Byl by pro vás přínosem metodický materiál, který shromažďuje terminologii
moderního a jazzového tance?
4.4 Metoda
Jako metodu sběru jsem si zvolila formu dotazníku. Dotazník jsem rozeslala
prostřednictvím elektronické pošty pedagogům tance. Pro mě nejrychlejší a
nejdostupnější způsob předání i návratu dotazníku. Mým úkolem bylo analyzovat
otázky z dotazníků.
4.5 Cílová skupina
Oslovila jsem pedagogy tanečního oboru na ZUŠ i amatérských tanečních
skupin. V Moravskoslezském kraji, kde i já působím jako pedagog tanečního oboru
na ZUŠ. Počet oslovených pedagogů byl 35, z toho vyplnilo dotazník 16 pedagogů.
4.6 Zpracování dotazníku
Odpovědi otevřeného typu jsem zhodnotila u otázek následně.
Na otázku: Kdy a jak jste se seznámil/a s moderním nebo jazzovým tancem?
Pedagogové odpovídali, že během studia na konzervatoři a také na seminářích. Dále i
při studiu na vysoké škole.
Na otázku: Kdy, kde a od koho jste se učil/a? pedagogové odpovídali, že se
vzdělávali na seminářích u Davida Strnada, od lektorů TD Bralen v Bratislavě,
Ivanky Kubicové, Jana Kodeta aj. Další vzdělání získala většina z pedagogů během
studia na konzervatoři pod vedením Ivana Hurycha, Lenky Dřímalové.
107
Na otázku: Co pro vás osobně znamená moderní nebo jazzový tanec?
Odpovídali velmi poutavě například cituji: „Možnost svobodného vyjádření pocitů a
myšlenek, touha hledání a nalézání nových pohybů, jít až za hranice svých
možností.“ (respondent č. 16)
Při moderním a jazzovém tanci je možnost trochu opustit svázanost
klasickým tancem. Způsob uvědomění si svého těla, jeho možností a způsob
pohybového vyjádření.
Na otázku: Do jaké míry uplatňujete terminologii moderního nebo jazzového
tance? Pedagogové nejčastěji odpovídali, že se snaží v hojné míře uplatňovat
terminologii během výuky.
4.7 Analýza dotazníku
Kde se objevilo více možných odpovědí, jsem provedla analýzu pomocí
grafu a shrnutí. Analýzu jsem vyhodnotila u následujících otázek.
Obr. 5
Jak lze vidět na prvním grafu, tak největší zájem je o výuku techniky
jazzového tance a José Limóna. A myslím si, že nejméně je v našem kraji známá
technika Merce Cunninghama.
108
Obr. 6 V druhém grafu, je jednoznačně vidět, že se pedagogové orientují
v terminologii moderního a jazzového tance. U následujícího grafu se opět velmi
hezky znázornilo, jak tři techniky jsou známé. A zrovna jsou to ty, které jsou náplní
výuky na konzervatoři i na vysoké škole u nás.
Obr. 7
109
Obr. 8 Nejčastěji se pedagogové specializují na výuku pro začátečníky a středně
pokročilé. Pouze 3 ze 16 se zaměřují i na výuku pro pokročilé.
Obr. 9
Pomocí dotazníku jsem si mohla potvrdit, jaké jsou dnes možnosti při
zakoupení odborné literatury na školách kde pedagogové vyučují. Domnívám se, že
mají k dispozici pouze starší literaturu k jiným tanečním technikám. Pokud si
pedagog v dnešní době nesežene nebo nezakoupí své vlastní metodické či odborné
materiály, tak nemá možnost se dál rozvíjet a vzdělávat.
110
Obr. 10 Poslední graf opět jednoznačně znázorňuje, jaký přínos bude mít jakýkoli
dostupný materiál k modernímu nebo jazzovému tanci.
4. 8. Shrnutí průzkumu
Podařilo se mi pomocí dotazníku zjistit, že moderní a jazzový tanec je hojně
využíván ve výuce na základních uměleckých školách. Znalost terminologie je
uspokojující, což jistě má za následek, že žáci můžou být plně vzdělávání
v moderním i jazzovém tanci. Myslím si, že se najdou i pedagogové, kteří se nikdy
nesetkali prozatím s žádnou z uvedených technik. Jedním důvodem je i to, že se ve
výuce zaměřují pouze na některé techniky a styly tance. Další vzdělání v jiných
technikách jako je tak známý, rozšířený moderní a jazzový tanec je neláká.
111
Závěr
Abychom pochopili moderní a jazzový tanec, je dobré se seznámit nejdříve
s těmito technikami, ale i s jejich historií, zásadami a neustálým vývojem
v současném tanci. Doufám, že se mi podařilo ve své práci co nejvíce popsat
terminologii prvků moderního a jazzového tance. Chtěla bych, aby tato diplomová
práce byla přínosem k rozvoji výuky na tanečních školách a jinde, kde se využívá
tanec, jako prostředek vyjádření. Bude záležet jen na pedagogických osobnostech,
jak využijí tyto informace ve své praxi.
112
Použité informační zdroje
Literatura:
BOŘEK, Lubor. Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání.
Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010, 63 s. ISBN 978-80-
87000-37-3.
Eco, Umberto. Jak napsat diplomovou práci. Votobia, 1997, Olomouc. 271 s. ISBN
8071981737
Frich, Elizabeth. The Matt Mattox Book of Jazz Dance. Sterling Publishing Co., Inc.,
1983. New York, USA. 128 s. ISBN 0-8069-7662-4
Kloubková, Ivana. Výuka moderního tance s využitím principů techniky José Limóna.
Janáčkova akademie muzických umění v Brně. 2008. Brno. 76 s. ISBN 978-80-
86928-45-6
KODET, Jan. Využití současných trendů ve výuce moderního tance. Praha, 1991.
Diplomová práce. HAMU. Vedoucí práce Mgr. Ivanka Kubicová.
KOVÁČIKOVÁ, Dagmar, KUBICOVÁ, Ivana. Aplikácia techniky džezového tanca
vo výchove interpreta amatérskeho súboru. Osvetový ústav Bratislava. 1980.
Bratislava, Slovenská republika. 96 s.
KUŤÁK, Tomáš. Jazzdance: Historie a základní principy. Brno, 2008. Diplomová
práce. JAMU. Vedoucí práce Mgr. Ivana Kloubková.
LEWIS, By Daniel, Descriptive text written in collaboration with Lesley FARLOW,
Labanotation by Mary COREY a Drawings by Edward C. SCATTERGOOD. The
illustrated dance technique of José Limón. Reprinted. Hightstown, NJ: Princeton
Book, 1984. ISBN 978-087-1272-096.
MEDVĚDOVÁ, Klára. Merce Cunningham a tanec v období post - moderny. Brno,
2006. Diplomová práce. JAMU. Vedoucí práce Mgr. Vladimíra Kartousová.
113
PEŠOVÁ, Dana. Základní principy a prvky techniky José Limóna se zaměřením na
středně pokročilé a pokročilé studenty. Brno, 2008. Diplomová práce. JAMU.
Vedoucí práce Mgr. Ivana Kloubková.
POTFAJOVÁ, Ol ga a Jan HARTMANN. Aplikácia techniky Marthy Grahamovej vo
výchove interpreta amatérského súboru. Bratislava: Národné osvetové centrum,
1994. ISBN 978-807-1210-634.
RUDELOVÁ, Ilona. Přípravná a základní cvičení techniky Marthy Graham. Brno,
1998. Diplomová. JAMU. Vedoucí práce Mgr. Vladimíra Kartouzová.
ŠEBÍKOVÁ, Pavla. Výuka současného tance s využitím principů techniky José
Limóna na I. stupni Základní umělecké školy. Brno, 2007. Diplomová práce. JAMU.
Vedoucí práce Mgr. Ivana Kloubková.
TOMÁNKOVÁ, Sylva. Lester Horton: osobnost, dílo a taneční technika. Brno,
2011. Diplomová práce. JAMU. Vedoucí práce Mgr. Ivana Kloubková.
ZÁDĚROVÁ-KYTÝŘOVÁ, Markéta. Základy taneční gymnastiky. 1. vyd. Praha:
SPN, 1980.
Prameny:
ČASTOVÁ, Mgr. Margarita. Zápisky z přednášek (konzervatoř Ostrava)
KLOUBKOVÁ, Mgr. Ivana. Zápisky z přednášek
MAČÁK, Radek. Emailová korespondence
TUŽILOVÁ, Mgr. Lenka. Zápisky z přednášek
Elektronické zdroje:
Amaterská scéna: Mezi tancem, tanečním divadlem a divadlem současnosti. KOČÍ, Julie. TEATROLOŽKA FF UK PRAHA. [online]. [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://www.amaterskascena.cz/cl-mezi-tancem-tanecnim-divadlem-a-divadlem-soucasnosti-110606001006
BUDDHISMUS - druhy buddhismu. In: Životní energie [online]. 2007 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://zivotni-energie.cz/buddhismus-druhy-buddhismu.html
114
CUNNIGHAM Merce. In: Glbtq [online]. 2002 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.glbtq.com/arts/cunningham_merce.html CUNNINGHAM Merce. In: Merce Cunnigham [online]. 2013 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.mercecunningham.org
DINERMAN, Diana. The Horton Technique. In: Bourgeon [online]. 2006 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://bourgeononline.com/2006/12/the-horton-technique-by-diana-dinerman/
FAUSTOVÁ, Markéta. Sbohem (A) merci. Taneční zóna [online]. 2009 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.tanecnizona.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=170&Itemid=1
GRAHAM, Martha. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://pl.wikipedia.org/wiki/Martha_Graham
HistoryLink.org. Cunningham, Merce (1919-2009), Choreographer [online]. [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: http://www.historylink.org/index.cfm?DisplayPage=output.cfm&file_id=9042
HORTON Lester. In: EFDeportes [online]. 2012 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.efdeportes.com/efd172/a-tecnica-de-danca-moderna-de-lester-horton.htm
HORTON, Lester. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://fr.wikipedia.org/wiki/Lester_Horton
Jacques-Dalcroze, Émile. In: Český hudební slovník [online]. 2005 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=1001681
JAZZ DANCE. In: Taneční škola Voila [online]. 2013 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://tsvoila.cz/kurzy-jazz-dance/jazz-dance/index.htm
Jazz Terminology A to Z. In: Dance fusion [online]. 2013 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.studiodancefusion.com/JazzTerminology.htm
Jazz. In: Taneční studio No Feet [online]. 2012 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.nofeet.cz/stranka/zajimavosti/jazz
JULIE, Kočí. Mezi tancem, tanečním divadlem a divadlem současnosti. In: Amatérská scéna [online]. 2013 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z:
115
http://www.amaterskascena.cz/cl-mezi-tancem-tanecnim-divadlem-a-divadlem-soucasnosti-110606001006
LIMÓN José. In: Limón [online]. 2013 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://limon.org/
MODERNÍ TANEC. In: Depen Dance [online]. 2013 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.dependance.in/DepenDance.in/Tanecni_styly-Moderni_tanec.html
Origins of Jazz dance. In: Pesubj 2 [online]. 2013 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://pesubj2.hkbu.edu.hk/purple/e_jazz/ejz_bri.htm
Tanec jazzowy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://pl.wikipedia.org/wiki/Taniec_jazzowy
Technika moderního tance [online]. 2000 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.volny.cz/johnh/cunningham.htm
TERMINOLOGIE JAZZDANCE. In: OFF JAZZ [online]. 1997 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.offjazz.com/term-jazz.htm
The History of Modern Dance. In: Ballet Austin [online]. 2013 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.balletaustin.org/education/documents/HistoryofModernDanceStudentHandout.pdf
TYBOROWSKA. Modern dance. In: DANCE [online]. 2009 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://dance.pl/Modern_dance,artykul,32.html
116
Seznam ilustrací Obrázek č. 1: José Limón str. 17
(zdroj: http://www.exploredance.com/article.htm?id=2504)
Obrázek č. 2: Martha Graham str. 26
(zdroj: http://jamesgrissom.blogspot.cz/2012/03/twenty-four-hour-challenge-of-
martha.html)
Obrázek č. 3: Lester Horton str. 41 (zdroj: http://sdriver674.blogspot.cz/)
Obrázek č. 4: Merce Cunningham str. 51(zdroj: http://siongchin.com/blog/?p=1199)
Obrázek č. 5: Výsečový graf vytvořený pomocí průzkumu na str. 106 (zrdoj:
http://www.mojeanketa.cz)
Obrázek č. 6: Sloupcový graf vytvořený pomocí průzkumu na str. 107 (zdroj:
http://www.mojeanketa.cz)
Obrázek č. 7: Výsečový graf vytvořený pomocí průzkumu na str. 107 (zdroj:
http://www.mojeanketa.cz)
Obrázek č. 8: Sloupcový graf vytvořený pomocí průzkumu na str. 108 (ztroj:
http://www.mojeanketa.cz)
Obrázek č. 9: Sloupcový graf vytvořený pomocí průzkumu na str. 108 (zdroj:
http://www.mojeanketa.cz)
Obrázek č. 10: Sloupcový graf vytvořený pomocí průzkumu na str. 109 (zdroj:
http://www.mojeanketa.cz)
117
Seznam zkratek a značek DK ………………………………………………………..………….. dolní končetiny
HK ………………………………………………………..………….. horní končetiny
PDK ………………………………………………………..….. pravá dolní končetina
LDK………………………………………………………..……..levá dolní končetina
PHK…………………………………………………..……..…..pravá horní končetina
LHK………………………………………………………..……..levá horní končetina
HP………………………………………………………………….....….... High point
římské číslice………………………………………………... pozice dolních končetin
arabské číslice……………………………………………….. pozice horních končetin
Obr. …………………………………………………………………...…...…. obrázek
str. ……………………………………………………………………………… strana
atd. ………………………………………………………………………..... a tak dále
aj. ………………………………………………………………... a jiný, a jiní, a jinak
tzn. …………………………………………………………………..…….to znamená
118
Seznam příloh Příloha č. 1: Alignment – Správné postavení těla, High point – Závěsný bod
Succession – Rolování
Příloha č. 2: Successional Arms – Vedení horních končetin, Spinal Succession
Rolování trupu ve stoji, Bounces – Pérování trupu
Příloha č. 3: Swings in second – Švihy trupu ve II. pozici
Příloha č. 4: Foot isolations – Izolace dolních končetin, Lunge series – Cvičení
s výpady
Příloha č. 5: Polohy dolních končetin na zemi
Příloha č. 6: Heel palm – „mističky“, Pleadings, Stag jump
Příloha č. 7: Tilt na relevé, Leg up to mounth, Bison jump
Příloha č. 8: IV. pozice, poloha „crossed legs“, Graham attitude
Příloha č. 9: Contraction pulling back
Příloha č. 10: Leg opening
Příloha č. 11: Nácvik knot fall
Příloha č. 12: Natural 1st (DK), Demi-2nd (HK); Natural 2nd (DK), 2nd (HK);
Wide natural 2nd (DK), High parallel (HK)
Příloha č. 13: Flatback forward, Flatback bend, Primitive squat, Lateral stretches
Příloha č. 14: Lunge position, Triangle position, Lateral position
Příloha č. 15: Figure 4 position, Coccyx balance, Cross lunge position
Příloha č. 16: Hinge position, Back fall
Příloha č. 17: Isolations, Step touch
Příloha č. 18: Jazzové pozice horních končetin
Příloha č. 19: Moonwalk 1, Leap jump, Side leap
Příloha č. 20: Lay out
Příloha č. 21: Fall over the leg, Jazz split
Příloha Příloha č. 1:
Alignment – Správné postavení těla
High point – Závěsný bod Succession – Rolování
Zdroj: LEWIS, By Daniel, Descriptive text written in collaboration with Lesley FARLOW, Labanotation by Mary COREY a Drawings by Edward C. SCATTERGOOD. The illustrated dance technique of José Limón. Reprinted. Hightstown, NJ: Princeton Book, 1984. ISBN 978-087-1272-096.
Příloha č. 2: Successional Arms – Vedení horních končetin
Spinal Succession – Rolování trupu ve stoji
Bounces – Pérování trupu
Zdroj: LEWIS, By Daniel, Descriptive text written in collaboration with Lesley FARLOW, Labanotation by Mary COREY a Drawings by Edward C. SCATTERGOOD. The illustrated dance technique of José Limón. Reprinted. Hightstown, NJ: Princeton Book, 1984. ISBN 978-087-1272-096.
Příloha č. 3: Swings in second – Švihy trupu ve II. pozici
Zdroj: LEWIS, By Daniel, Descriptive text written in collaboration with Lesley FARLOW, Labanotation by Mary COREY a Drawings by Edward C. SCATTERGOOD. The illustrated dance technique of José Limón. Reprinted. Hightstown, NJ: Princeton Book, 1984. ISBN 978-087-1272-096.
Příloha č. 4:
Foot isolations – Izolace dolních končetin
Lunge series – Cvičení s výpady
Zdroj: LEWIS, By Daniel, Descriptive text written in collaboration with Lesley FARLOW, Labanotation by Mary COREY a Drawings by Edward C. SCATTERGOOD. The illustrated dance technique of José Limón. Reprinted. Hightstown, NJ: Princeton Book, 1984. ISBN 978-087-1272-096.
Příloha č. 5: Polohy dolních končetin na zemi I. pozice (sed skrčený vytočený) II. pozice (sed roznožmo)
III. pozice (sed snožmo) Sit on hip (sed odbočný)
Zdroj: ZÁDĚROVÁ-KYTÝŘOVÁ, Markéta. Základy taneční gymnastiky. 1. vyd. Praha: SPN, 1980.
Příloha č. 6: Heel palm – „mističky“
Zdroj: POTFAJOVÁ, Olʹga a Jan HARTMANN. Aplikácia techniky Marthy Grahamovej vo výchove interpreta amatérského súboru. Bratislava: Národné osvetové centrum, 1994. ISBN 978-807-1210-634.
Pleadings
Stag jump
Zdroj: ZÁDĚROVÁ-KYTÝŘOVÁ, Markéta. Základy taneční gymnastiky. 1. vyd. Praha: SPN, 1980.
Příloha č. 7:
Tilt na relevé Leg up to mounth
Zdroj: http://www.maggieboogaart.com/choregraphe-danseuse-professeur-de-danse-contemporaine-graham-c621954
Bison jump
Zdroj: bradenjoyce.tumblr_kqdz5snXCV1qzcb1xo1_500tumblr.com
Příloha č. 8: IV. pozice
Poloha „crossed legs“
Zdroj: Martha Graham Technique Class DVD 1, The Floorwok, by Phyllis Gutelius on DVD http://www.youtube.com/watch?v=dX7YQxn7HVw
Graham attitude
Zdroj: Martha Graham Light http://www.youtube.com/watch?NR=1&v=Hre6F8YfE3Y&feature=endscreen&list=PL79C1270F753CBBB0
Příloha č. 9: Contraction pulling back
Zdroj: Martha Graham Acts of Light http://www.youtube.com/watch?NR=1&v=Hre6F8YfE3Y&feature=endscreen&list=PL79C1270F753CBBB0
Příloha č. 10:
Leg opening
Zdroj: Martha Graham Technique Class DVD 1, The Floorwok, by Phyllis Gutelius on DVD http://www.youtube.com/watch?v=dX7YQxn7HVw
Příloha č. 11: Nácvik knot fall
Zdroj: Martha Graham Technique Class DVD 1, The Floorwok, by Phyllis Gutelius on DVD http://www.youtube.com/watch?v=dX7YQxn7HVw
Příloha č. 12: Natural 1st (DK), Demi-2nd (HK) Natural 2nd (DK), 2nd (HK)
Wide natural 2nd (DK), High parallel (HK)
Zdroj: http://www.efdeportes.com/efd172/a-tecnica-de-danca-moderna-de-lester-horton.htm
Příloha č. 13: Flatback forward Flatback bend
Primitive squat descent Lateral stretches
Zdroj: http://www.efdeportes.com/efd172/a-tecnica-de-danca-moderna-de-lester-horton.htm
Příloha č. 14:
Lunge position Triangle position
Lateral „T“ position
Back „T“ position Front „T“ position
Zdroj: http://www.efdeportes.com/efd172/a-tecnica-de-danca-moderna-de-lester-horton.htm
Příloha č. 15: Figure 4 position ve stoje Figure 4 position v sedě
Coccyx balance Cross lunge position
Zdroj: http://www.efdeportes.com/efd172/a-tecnica-de-danca-moderna-de-lester-horton.htm
Příloha č. 16:
Hinge position
Zdroj: http://www.robeyjazzdance.com/robeyjazzdance/Shop.html
Back fall
Zdroj: http://www.maggieboogaart.com/choregraphe-danseuse-professeur-de-danse-contemporaine-graham-c621954
Příloha č. 17: Isolations Izolace trupu izolace pánve
Izolace hlavy Izolace hrudníku
Zdroj: http://cassandraspursuit.blogspot.cz/2011/07/synergy-arts-camp-jazz-dance.html Step touch
Zdroj: http://dance.about.com/
Příloha č. 18: Jazzové pozice horních končetin
Preparation Short jazz arms
Long jazz arms 3rd position
Zdroj: http://www.robeyjazzdance.com/robeyjazzdance/Shop.html
Příloha č. 19:
Moonwalk 1
Zdroj: http://www.panicposters.com/michael-jackson-moonwalk-poster.html
Leap jump
Zdroj: http://www.posturebracepro.com/
Side leap
Zdroj: http://www.tumblr.com/tagged/side%20leap
Příloha č. 20:
Lay out
Zdroj http://dance.about.com/od/jazzsteps/ss/How-To-Do-A-Layout.htm
Příloha č. 21:
Fall over the leg
Jazz splite
Zdroj: http://www.lusterstudios.com/senior-portraits-cotton-room-durham-american-tobacco-district/