1. Nepublikujte své vynálezy před podáním patentové přihlášky

2. Nespoléhejte na utajení

3. Autorské právo se nevztahuje na podstatu vynálezů

4. Pokud nemáte podanou přihlášku, nepředvádějte svůj vynález každému,

kdo projeví zájem

5. Než se pustíte do patentování, proveďte důkladnou rešerši

Desatero patentového zelenáče

6. Sestavení přihlášky vynálezu nechte na patentovém zástupci

7. O ochraně v zahraničí musíte rozhodnout během prvního roku

8. Dávejte si pozor na duševní vlastnictví ve společných projektech

9. Vynálezy vytvořené v pracovním poměru patří univerzitě

10. Komercializaci nechte na profesionálech

Obsah

1. Proč je důležité chránit duševní vlastnictví. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4

2. Než začnete pracovat na technickém řešení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12

3. Užitný vzor. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16

4. Patent. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20

5. Jak postupovat na ČVUT. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26

6. Ochrana v zahraničí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30

7. Průmyslový vzor. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36

8. Ochranná známka. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40

9. Ostatní předměty duševního vlastnictví. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44

10. Průmyslové vlastnictví ve společných projektech. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48

11. Nástroje komercializace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .52

12. Důležité kontakty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .54

2

Předmluva

3

Vážení kolegové,

cílem této publikace je podat vám, vědeckým pracovníkům a tvůrcům technických řešení, základní informace o formách ochrany výsledků tvůrčí práce a nastínit možnosti dalšího využití ochráněných řešení.

Prostudování tohoto přehledového materiálu by vám mělo přinést povědomí o druzích ochrany technických řešení, o postupu i způsobech, jak vynálezy, technická řešení a díla ochránit. Získáte představu o tom, jak časově a finančně je tento proces náročný. Průvodce také před-stavuje základní principy ochrany duševního vlastnictví a funkce, které ochrana plní. Pokud vás tato problematika zajímá více do hloubky, budete moci využít řadu odkazů na další zdroje, které naleznete přímo v textu.

Věříme, že získaný přehled vám do budoucna usnadní rozhodování o tom, jak výsledky své práce co nejlépe zužitkovat, a pomůže vám správně zvolit cestu k akademickým úspěchům i finančnímu zúročení vaší vědecké práce.

Za spolupráci na vydání bychom obzvláště chtěli poděkovat zaměstnancům Úřadu průmyslového vlastnictví, kteří nám poskytli odbornou pomoc při revizi textu druhého vydání této publikace.

Tým Inovacentra ČVUT

4

Proč je důležité chránit duševní vlastnictví

1. Kapitola

5

Jako výzkumný pracovník univerzity můžete být původcem vynálezů a technických řešení, která představují významný přínos nejen na akademické půdě, ale i v průmyslové praxi. Vaše řešení může být v daném oboru jedinečné a vám i univerzitě může přinést významné finanční i nefinanční výhody. Patenty, užitné vzory a další formy ochrany duševního vlastnictví umožňují zabezpečit výsledky tvůrčí a vynálezecké činnosti, jasně definovat, kdo je jejich původcem a vlastníkem, a finančně je zhodnotit. Ochrana práv duševního vlastnictví a jejich licencování firmám (tzv. transfer technologií) je způsobem, jak nové vynálezy a objevy přenést z univerzity do průmyslové praxe, a zajistit tak návratnost prostředků vložených do výzkumu a vývoje.

Ochrana zaručuje:

• finanční výhody tvůrcům a majitelům nových technických řešení,

• zabránění konkurenci v rychlém a snadném

získání výsledků vaší tvůrčí práce,

• návratnost prostředků vložených do výzkumu

a vývoje,

• akademickou prestiž, neboť je hmatatelným

důkazem vaší vědecké práce.

6

Duševní vlastnictví je specifická komodita, jejímž předáním ji člověk neztrácí (oproti hmotnému majetku). Zahrnuje výsledky tvůrčí duševní činnosti. Na univerzitě se duševním vlastnictvím rozumí především výsledky vědeckovýzkumné činnosti. Z pohledu práva představuje duševní vlastnictví typ majetku, který může požívat právní ochrany na základě zákona o vynálezech, zákona o užitných vzorech, zákona o ochraně průmyslových vzorů, zákona o ochranných znám-kách a autorského zákona.

Duševní vlastnictví se dělí do dvou skupin: průmyslové vlastnictví (zejména patenty, užitné a průmyslové vzory, ochranné známky) a autorská díla (počítačové programy, literární, vědecká, hudební, audiovizuální díla apod.). Jejich srovnání uvádí tabulka na následující straně. Přehledový výčet toho, co lze právně chránit, poskytuje toto schéma:

Duševní vlastnictví

7

Proč je důležité chránit duševní vlastnictví

Díla

Počítačové programy

Autorská práva(copyright)

Technická řešení

Patent

Užitný vzor

Designová řešení

Průmyslový vzor

Vizuální/grafická označení

Ochrannáznámka

Forma ochrany

Co lze chránit

Předměty autorského práva Předměty průmyslového vlastnictví

UměleckáVědecká

Databáze

8

Vlastník chráněného řešení požívá po určitou dobu a na určitém území zákonné ochrany před konkurencí. Chráněné řešení nesmí být bez jeho souhlasu vyráběno, nabízeno či jakkoli využíváno jinou osobou. Vlastník technického řešení má výhradní právo předmět ochrany bez omezení využívat, poskytovat souhlas k jeho využití

jiným osobám např. uzavřením licenční smlouvy či práva duševního vlastnictví převést na jinou osobu (tzn. prodat). Výměnou za tyto výhody je povinen zveřejnit podstatu technického řešení a popsat je tak jasně, aby je mohl jiný odborník uskutečnit. Po ukončení platnosti ochranného dokumentu se řešení stává volně využitelným.

Princip ochrany technických řešení

Okamžikem vytvoření dílav objektivně vnímatelné podobě

Zápisem do rejstříku,udělením patentu

Předměty průmyslového vlastnictví

Vznik ochrany

Doba trvání ochrany

Díla a jiné předměty autorskoprávní ochrany

Po dobu života autora+ 70 let po jeho smrti

Není teritoriálně omezena

Podle předmětu ochranya placení poplatků za udržování

Princip teritoriality

9

V současné době se nabízejí dva druhy právní ochrany technických řešení, a to ochrana pa-tentem a užitným vzorem. Ochranu na území ČR uděluje Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) sídlící v Praze. Ochrana patentem a užit-ným vzorem se liší zejména délkou řízení a výší

finančních nákladů. Větší finanční náklady na získání patentu a jeho udržování v platnosti i delší doba řízení o jeho udělení jsou vyváženy delší dobou ochrany a díky průzkumu podmínek patentovatelnosti i velkou jistotou pro vlastníky patentu v postavení na trhu.

Druhy ochrany technických řešení

Srovnání patent/užitný vzor

Vynálezy, chemické směsi,zařízení, zapojení, způsoby výroby, měřící postupy, použití známé látky k novému účelu

Totéž jako u patentu kromě veškerých „způsobů“.

Neprovádí se úplný průzkum, aplikuje se registrační princip. Pokud je užitný vzor po formální stránce v pořádku, je zapsán.

Užitný vzorPatent

Řízení

Zveřejnění

Průměrná doba uděleníochranného dokumentu

Maximální doba platnostiochranného dokumentu1

Co lze chránit

K získání patentu je nutné podat žádost o úplný průzkum (zjišťuje se splněnípodmínek patentovatelnosti).

18 měsíců po podání přihlášky se zveřejní celý obsah přihlášky.

3 roky

20 let 10 let

6 měsíců

Ke zveřejnění dojde až po zá-pisu užitného vzoru publikací dokumentu.

1 za předpokladu placení udržovacích poplatků (možno až o 5 let prodloužit u SPC)

10

• pokud potřebujete z jakýchkoliv důvodů získat ochranu dříve než za 2 a více roků

(např. pokud hrozí zcizení vynálezu konkurencí),

• pokud potřebujete technické řešení jednorázově a krátkodobě zobchodovat,

• pokud potřebujete technické řešení začít rychle vyrábět,

• pokud technické řešení nesplňuje náročná kritéria pro udělení patentu

(např. nemá dostatečnou míru invence).

Kdy použít ochranu patentem:• pro světově jedinečné řešení, které je perspektivně dlouhodobě využitelné,

• pokud chcete získat konkurenční výhodu a jste si jisti vysokou komerční hodnotou svého řešení,

• pokud má vynález velký potenciál být komerčně využit v zahraniční.

Kdy použít ochranu užitným vzorem:

Věděli jste, že...?Za technická řešení se nepovažují, a z ochrany patentem či užitným vzorem jsou tudíž vyloučeny:

• objevy,

• vědecké teorie a matematické metody,

• estetické výtvory,

• plány,

• pravidla a způsoby vykonávání duševní

činnosti,

• hraní her,

• vykonávání obchodní činnosti jako takové,

• podávání informací.

11

Jak vzniká vynález?To všichni vědí, že je něco nemožné,

a pak se objeví nějaký blázen,který neví, že je to nemožné,

a udělá vynález.

Albert Einstein

12

Než začnete pracovat na technickém řešení

2. Kapitola

13

Neocenitelným zdrojem informací pro vědecko-výzkumné pracovníky jsou patentové databáze. Podstatná část dat v nich obsažená se neobjevuje ve vědeckých a technických časopisech. Paten-tová rešerše by měla proběhnout na začátku každého výzkumného projektu – poskytuje pře-hled o stavu techniky v dané oblasti a zamezuje plýtvání sil a prostředků na vynalézání něčeho, co již bylo vymyšleno.

Kvalitně zpracovaná rešerše může odpovědět na mnoho otázek, zejména na to, jaký je stav techniky v oboru, který vás zajímá, jaká řešení již existují, zda je váš nápad či technické řešení svě-tově nové. Může vás také upozornit na to, že svou hospodářskou činností porušujete ně-který patent a také na to, že doba ochrany u některých řešení již pominula a mohou tudíž být volně využita. Při rešerši také zjistíte, kdo jsou vaši současní potencionální konkurenti nebo kdo by se naopak mohl stát vaším výzkumným partnerem.

14

• Průzkum na stav techniky, který byste měli provést před zahájením výzkumu a vý-voje, při zpracování přihlášky vynálezu nebo při snaze vyřešit určitý technický problém. Tato rešerše vám pomůže získat celistvý ob-raz stavu techniky daného problému ke dni provedení průzkumu. Průzkum se provádí nejen v klasických pramenech (zveřejněné přihlášky, věstníky atd.) ale i v diplomových pracích, knihách a časopisech.

• Průzkum novosti nebo také patento-vatelnosti posuzuje, splňuje-li přihlašovaný vynález podmínky pro udělení ochrany tzn., zda není vynález ke dni podání přihlášky součástí stavu techniky, a zda je průmyslově využitelný.

• Průzkum patentové čistoty zjišťuje, zda předměty techniky, které chceme přihlašo-vat, mohou být v daném státě volně využí-vány, aniž by došlo k porušení práv třetích osob. Při rešerši se vedle patentů zkoumají i užitné vzory, průmyslové vzory atd. Paten-tovou čistotu lze zjistit pouze, když známe přesné časové a teritoriální vymezení.

• Patentová rešerše na bibliografická data je nejčastější typem rešerší, při níž bývá dotaz nejčastěji definován např. jmé-nem majitele patentu, jménem původce vynálezu nebo právním stavem patentového dokumentu.

Mezi základní typy patentových rešerší patří zejména:

15

1. V národní databázi spravované Úřadem prů-myslového vlastnictví jsou uloženy patenty, užitné vzory a evropské patenty platné na území ČR. http://www.upv.cz

2. Nejúplnější průmyslově právní informace poskytuje Evropský patentový úřad pro-střednictvím služby Esp@cenet.Tato veřejná databáze obsahuje více než 60 miliónů patento-vých dokumentů z celého světa. Na http://www.espacenet.com/getstarted/ najdete návody, jak databázi používat, i interaktivní e-learningový kurz Esp@cenet Assistant.http://ep.espacenet.com

3. V Databázi Amerického úřadu pro patenty a ochranné známky (United States Patent and Trademark Office – USPTO). Stejné informace shromažďuje i služba Google Patent Search. Tato databáze obsahuje dokumenty platné na území USA.http://patft.uspto.gov/

http://www.google.com/patents

Základní rešerši lze dnes nejsnáze provést na internetu.

16

Užitný vzor

3. Kapitola

17

• přesahují rámec pouhé odborné dovednosti,

• jsou průmyslově využitelná.

Zákon č. 478/1992 Sb. ČR o užitných vzorech

Užitné vzory jsou udělovány na základě tzv. registračního principu. Úřad průmyslového vlastnictví zapíše užitný vzor do rejstříku, aniž by zkoumal, zda předmět přihlášky vyhovuje kritériím novosti a tvůrčí úrovně (na rozdíl od patentu). Užitným vzorem lze získat ochranu technického řešení mnohem rychleji než patentem – zpravidla do 6 měsíců. Stejně jako u patentu existuje i u užitného vzoru požadavek na světovou novost a tvůrčí úroveň, na kterou ovšem ÚPV neprovádí průzkum. Obdobně jako patent lze i užitný vzor přihlásit k ochraně v zahraničí.

O zápis užitného vzoru se žádá přihláškou užitného vzoru podanou u Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihlášku si můžete stáhnou přímo na stránkách Úřadu www.upv.cz v sekci Průmyslová práva. Pokud jste majitelem elektronického podpisu, můžete ji výhodně podat i elektronicky. Přihláška musí obsahovat popis technického řešení, nejméně jeden nárok na ochranu a případně výkresy. Úřad před zápisem užitného vzoru do rejstříku podrobí přihlášku pouze formálnímu průzkumu a vyloučí z dalšího řízení ty přihlášky, jejichž předměty nejsou technickým řešením, nejsou zjevně průmyslově využitelné nebo spadají do výluk z ochrany.

Jak postupovatUžitným vzorem lze chránit nová technická řešení, která:

18

Následující tabulka uvádí náklady na získání užitného vzoru v ČR a jeho udržování v platnosti po dobu 10 let.

přihlášení 1.000 Kč 1

První 3 roky 6.000 KčDruhé 3 roky 6.000 Kč

10.000–25.000 Kč

2.000–6.000 Kč

25.000–42.000 Kč

Odměna patentovému zástupci2

Sledování lhůt splatnosti udržovacích poplatků patentovým zástupcem2

Celkové náklady vč. nákladů na patentového zástupce

Správní poplatky ÚPV

Udržovací poplatky za 10 let

1 je-li přihlašovatelem původce, hradí se polovina částky2 pokud se necháte před úřadem zatupovat patentovým zástupcem

Jaké jsou náklady

Věděli jste, že...?K zápisu užitného vzoru dojde i v případě, že je přihlašované řešení součástí stavu tech-niky nebo je předmětem již existující ochrany. Mohou tedy existovat dva shodné zapsané užitné vzory na téže technické řešení. V tomto případě může vlastník staršího užitného vzoru podat na Úřadu žádost o výmaz novějšího vzoru z rejstříku, nebo se mohou majitelé řešení dohodnout jinak (např. uzavřít licenční smlouvu).

19

Cílem vědy není otvírat dveřenekonečné moudrosti, nýbrž vytknout

meze nekonečnému omylu.

Brecht Bertolt

20

Patent

4. Kapitola

21

• Světová novost – vynález je nový, jestliže není součástí stavu techniky. Stavem tech-niky se rozumí vše k čemu byl před datem podání patentové přihlášky umožněn přístup veřejnosti ústně, písemně, využíváním či jakýmkoli jiným způsobem. Součástí stavu techniky jsou i přihlášky s dřívějším datem podání v ČR i v zahraničí. Prakticky to zna-mená, že pokud zveřejníte podstatu svého technického řešení, například na konferenci, ve vědeckém časopise nebo jako součást diplomové či dizertační práce, ještě před podáním patentové přihlášky, stává se sou-částí stavu techniky a nelze je již patentově chránit.

• Vynálezecká činnost – Vynález je vý-sledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka v dané oblasti nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. To znamená, že odborník s dokonalým přehledem v pří-slušné oblasti není schopen dojít k danému řešení bez dalšího zkoumání.

• Průmyslová využitelnost – Vynález je průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství a jiných oblastech hospodářství.

Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšova-cích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.

Patenty jsou udělovány na vynálezy, které splňují tyto tři podmínky:

22

Prvním krokem v patentovém řízení je podání přihlášky vynálezu na předepsaném tiskopisu u Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihlášku si můžete stáhnout přímo na stránkách Úřadu www.upv.cz v sekci Průmyslová práva. Pokud jste majitelem elektronického podpisu, můžete ji výhodně podat i elektronicky. Přihláška obsahuje identifikaci přihlašovatele (vlastník vynálezu), původce vynálezu (vynálezce) a případně paten-tového zástupce. Přihlašovatel může, ale nemusí být zastoupen oprávněným zástupcem. Obecně se doporučuje využít služeb patentového zástupce, neboť vypracování přihlášky vyná-lezu a zejména patentových nároků vyžaduje specifické znalosti a zkušenosti. Platí, že úspěch patentového řízení závisí stejnou měrou na kvalitě přihlášky jako na vyná-lezu samotném.

Jak postupovat

Věděli jste, že...?Pro podání přihlášky vynálezu platí, že její předmět nesmí být před datem podání zveřej-něn (např. na konferenci, ve vědeckém časopise, v dizertační práci, předvedením prototypu vynálezu na výstavě apod.). Nejpozději měsíc před plánovaným zveřejněním je tedy třeba podniknout kroky na ochranu vynálezu.

23

Přihláška vynálezu má tyto části:

• Oblast techniky

• Dosavadní stav techniky

• Podstata vynálezu

• Přehled obrázků na výkrese

• Příklady provedení vynálezu

• Průmyslová využitelnost

• Patentové nároky

Patentové nároky jsou nejdůležitější částí pa-tentové přihlášky či patentu, neboť jednoznačně vymezují předmět, pro který je žádána ochrana. Patentové nároky by neměly být formulovány ani příliš široce (patent je těžko obhajitelný), ani příliš úzce (je pak snadné patent obejít). Forma nároků závisí na kategorii vynálezu:

• výrobek, zapojení, zařízení se definují ve sta-tickém stavu, pomocí technických prvků a jejich vzájemného spojení, nikoli popisem jejich funkce,

• směsi se definují procentuálním zastoupe-ním jednotlivých složek,

• způsoby a postupy se definují tím, na co, čím, jak a v jaké časové posloupnosti působí.

Přihláška vynálezu

Věděli jste, že...?Při sestavování přihlášky lze do jisté míry vyjít z rozpracované diplomové či dizertační práce nebo vědeckého článku před jeho zveřejněním. Toto se však netýká patentových nároků, jejichž kompletní vypracování je vhodné svěřit patentovému zástupci.

24

Podáním přihlášky vynálezu vzniká přihlašovateli právo přednosti, tzv. priorita. To znamená, že v případě udělení patentu nemůže být nikomu jinému přiznána ochrana na stejný předmět při-hlášený později.

ÚPV přihlášku zveřejní po 18 měsících od je-jího podání a zveřejnění oznámí ve Věstníku Úřadu (vychází pouze elektronicky a najdete ho na stránkách www.upv.cz). Vynález se tak stává součástí stavu techniky. Na žádost přihlašova-tele nebo jiné osoby provede Úřad tzv. úplný průzkum, zda přihláška splňuje podmínky pro udělení patentu, tj. podmínku novosti, vynále-zecké činnosti a průmyslové využitelnosti. Žádost o úplný průzkum musí být podána

nejpozději do 36 měsíců od podání při-hlášky. V zájmu urychlení procesu se většinou žádost o úplný průzkum podává zároveň s při-hláškou.

Pokud máte zájem ochránit své řešení i v zahra-ničí, musíte nejdéle do 12 měsíců od prvního podání (data priority) přihlásit svůj vynález k ochraně do příslušného cizího státu nebo podat mezinárodní či evropskou patentovou přihlášku. Pak příslušné zahraniční úřady budou při průzkumu patentovatelnosti brát v úvahu pouze stav techniky k datu prvního podání přihlášky v ČR. K přihlášce do zahraničí je vždy nutné doložit prioritní doklad, který vám vystaví úřad prvního podání.

Průběh řízení

Věděli jste, že...?Za určitých podmínek je možné z přihlášky vynálezu odbočit na přihlášku užitného vzoru při zachování původní priority. To znamená, že je možné na totéž řešení podat přihlášku užitného vzoru, která bude mít stejné datum podání, jako má přihláška vynálezu, z níž se odbočuje. Odbočení lze využít například tehdy, když Úřad namítá nedostatečnou vyná-lezeckou činnost. Opačný postup, tedy odbočení z užitného vzoru na patent, naše právo neumožňuje.

25

Následující tabulka uvádí náklady na získání patentu v ČR a jeho udržování v platnosti

po dobu 10 let.

Jaké jsou náklady

5.800 Kč zahrnuje:přihlášení 1.200 Kč 1

úplný průzkum 3.000 Kč(za 11. a každý další patentový nárok 500 Kč)vydání patentové listiny 1.600 Kč(za 11. a každou další stranu 100 Kč)

15.000–35.000 Kč

10.000–20.000 Kč

40.000–80.000 Kč

Odměna patentovému zástupci

Sledování lhůt splatnosti udržovacích poplatků patentovým zástupcem

Celkové náklady za 10 let vč. nákladů na patentového zástupce

Správní poplatky ÚPV

Udržovací poplatky za 20 let 2

1 Je-li přihlašovatelem původce, hradí se polovina částky.2 Pokud se nabídne licence během řízení o přihlášce, lze poplatky snížit na polovinu.

1. – 4. rok 1.000 Kč/rok5. – 8. rok 2.000 Kč/rok9. rok 3.000 Kč/rok10. rok 4000 Kč/rok11. – 20. rok + 2000 Kč/každý rok(tzn. 20. rok = 24.000 Kč)

26

Jak postupovat na ČVUT

5. Kapitola

27

Podnikový vynález

Pokud vynález vytvoříte v pracovním poměru, máte zákonnou povinnost neprodleně o této skutečnosti písemně informovat zaměstnava-tele a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu. Zaměstnavatel se musí ve lhůtě 3 měsíců rozhodnout, zda má o řešení zájem či nikoliv. Pokud ano, většinou nese také náklady spojené s případnou ochranou technického řešení. Vy, jako původce, máte právo na přimě-řenou odměnu. Ta je v případě vědeckovýzkum-ných pracovníků nejčastěji určena procentuálním podílem z výnosu z případné komercializace vynálezu. Pokud zaměstnavatel u podnikového vynálezu neuplatnil ve lhůtě 3 měsíců právo na patent, přechází právo podat řešení k ochraně na původce vynálezu.

Zákon 527/1990 Sb. § 9, resp. § 44

28

Uplatnění práva na patent

Odměna původci

Náklady na ochranui komercializaci nese

zaměstnavatel

Nové technické řešení vytvořené v pracovním poměru

Oznámení zaměstnavateli

3 měsíce na rozhodnutí

Neuplatnění práva na patent

Náklady na ochranui komercializaci nese

původce

Zisk

29

1. Pokud vytvoříte technické řešení či vynález, je třeba nejprve oznámit tuto skutečnost Paten-tovému středisku ČVUT, které s vámi projedná možnosti případné ochrany a využití. Pokud jed-nání vede k závěru, že jde o chránitelné řešení, pomůže vám Patentové středisko zpracovat předběžný návrh přihlášky, včetně odhadu finančních nákladů spojených s ochranou.

2. Přihlášku poté doručíte vedoucímu katedry či ústavu, který rozhodne, zda uplatní právo na patent. Toto rozhodnutí je věcí katedry, neboť katedry v současné době hradí náklady na ochranu.

3. Po odsouhlasení vedoucím katedry je třeba kontaktovat oddělení pro vědu a výzkum vaší fakulty, které musí být informováno o vzniku nových řešení určených k ochraně.

4. Katedra si může zvolit patentového zástupce. V případě využití Patentového střediska ČVUT nejsou služby vypracování přihlášky a za-stoupení před ÚPV katedrám účtovány. Katedry hradí pouze správní poplatky ÚPV. Tyto poplatky mohou být hrazeny z Licenčního fondu ČVUT, u kterého je možné požádat o krytí výdajů spoje-ných s procesem ochrany.

www.cvut.cz/informace-pro-zamestnance/vav/pswww.cvut.cz/informace-pro-zamestnance/vav/licence

5. Patentový zástupce připraví přihlášku vy-nálezu či užitného vzoru na základě podkladů od původce (původců).

6. Po vypracování přihlášky si patentový zástupce prostřednictvím oddělení pro vědu a výzkum vyžádá plnou moc podepsanou děka-nem fakulty pro účely zastupování v řízení před ÚPV.

7. Patentový zástupce sleduje termíny a komu-nikuje s oddělením pro vědu a výzkum, které upozorní katedru na nutnost provést platbu správních poplatků na ÚPV. Stejným způsobem jsou zabezpečeny i další platby správních a udržovacích poplatků.

8. Pokud katedra usiluje o ochranu vynálezu s výhledem na jeho pozdější komerční využití, může kontaktovat Inovacentrum ČVUT, které převezme její záležitosti jako obchodní případ. Inovacentrum určí strategii ochrany a komerci-alizace (včetně přihlášení do zahraničí) a bude usilovat o co nejvyšší tržní zhodnocení vynálezu.

www.inovacentrum.cvut.cz

30

Ochrana v zahraničí

6. Kapitola

31

Patentová ochrana v zahraničí je velmi nákladná. Má význam zejména v případech, kdy je naděje na uzavření licenční smlouvy na chráněné řešení, nebo v případě, že se předpokládá vývoz výrobku či technologie na zahraniční trhy.

Přihlášky vynálezů a užitných vzorů lze podat k ochraně do zahraničí buď přímo, jako jejich první přihlášku, nebo do 12 měsíců ode dne podání první přihlášky při využití tzv. unijní priority.

• Národní cestou – Přihlášku podáte přímo ve státě, kde máte zájem o získání ochrany, prostřed-nictvím zástupce, který je oprávněn k zastupování v řízení před příslušným úřadem. Tento způsob se vyplatí spíše v případě, když chcete získat ochranu v ne více než 3 státech.Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví www.wipo.int/treaties/en/ip/paris/trtdocs_wo020.html

• Formou evropské patentové přihlášky – Na základě jedné přihlášky a jednoho udělovacího řízení bylo v roce 2010 možné získat ochranu až ve 37 smluvních státech Evropské patentové úmluvy (státy EU a některé další). Není nutné přihlašovat přes zástupce.

• Formou mezinárodní přihlášky PCT – Na základě jedné přihlášky bylo v roce 2010 možné získat ochranu až ve 142 smluvních státech Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). V národní fázi musí být přihlašovatel zastoupen zástupcem.

Přihlašovat vynálezy nebo užitné vzory do zahraničí je možné:

32

Evropský patentový úřad podrobí přihlášku formálnímu průzkumu, provede rešerši a vydá předběžné vyjádření, zda přihláška splňuje kri-téria EPÚ. Po 18 měsících od podání je přihláška zveřejněna. Ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy bylo v evropském Věštníku oznámeno zveřejnění

Náklady na získání evropského patentu závisí na počtu určených států a době trvání patentu. Od podání přihlášky po udělení patentu je třeba pro začátek počítat s poplatky v při-bližné výši 5.000 EUR. Údaje v tabulce jsou platné od dubna 2010.

Evropský patent

Jak postupovat

Náklady na získání patentu

přihlášení

poplatek za určení 1 nebo více států

rešerše

úplný průzkum

udělení patentu

190 EUR 105 EUR elektronicky

525 EUR

1.105 EUR

1.480 EUR

830 EUR

Přihlášku lze podat:

• u Evropského patentového úřadu (EPÚ)

v Mnichově,

• na pobočce EPÚ v Haagu,

• v kanceláři EPÚ v Berlíně,

• na Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze.

Pro podání evropské patentové přihlášky můžete využít práva přednosti, tzv. unijní priority, která trvá 12 měsíců od prvního podání přihlášky v ČR nebo v jiném státě, kde dojde k prvnímu podání. V přihlášce určíte státy, ve kterých máte zájem získat ochranu (určené státy). Tato cesta je oproti souběžnému podání přihlášek do jednot-livých zemí levnější, jestliže žádáte o ochranu alespoň ve 4 státech.

Evropská patentová přihláška rešeršní zprávy, se můžete rozhodnout, zda zažádáte o úplný průzkum, který je nutný pro udělení patentu. Je-li evropský patent udělen, musíte provést jeho validaci, tzn. že u jednot-livých úřadů určených států podáte překlad pa-tentového spisu do úředního jazyka příslušného státu a zaplatíte administrativní poplatek.

Správní poplatky EPÚ

33

Prostřednictvím mezinárodní přihlášky udělo-vané podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) lze najednou získat ochranu až ve 142 smluvních státech a 4 regionální patenty včetně evropského patentu (údaj z. r. 2010).

Podání PCT přihlášky má stejný účinek jako současné podání národních přihlášek ve všech státech určení, výhodou je však prodloužení prioritní lhůty až na 30 měsíců od prvního podání přihlášky.

Mezinárodní přihláška PCT

Věděli jste, že...?Evropskou patentovou přihlášku lze podat i v češtině, avšak nejdéle do 2 měsíců od po-dání, nejpozději pak do 13 měsíců od data priority, je nutné dodat překlad do některého z úředních jazyků EPÚ. Těmi jsou angličtina, němčina a francouzština.

K této částce je třeba připočíst náklady na profesionální zastupování před EPÚ, náklady na překlad patentových spisů, poplatky spojené s validací v určených státech (1.000–1.500EUR/stát) a udržovací poplatky. Cena typického

evropského patentu (6 určených států, 10 patentových nároků, 11 stran popisu), udržova-ného v platnosti 10 let, se v současné době pohybuje okolo částky 32.000 EUR. (zdroj: Roland Berger Market Research)

34

Mezinárodní přihláška PCT se podává na Úřadě průmyslového vlastnictví. Řízení o PCT přihlášce má dvě fáze: mezinárodní a národní/regionální.

Mezinárodní fáze spočívá ve vypracování mezinárodní rešerše a zveřejnění mezinárodní přihlášky 18 měsíců od data priority. Zároveň se zveřejněním mezinárodní přihlášky obdržíte mezinárodní rešeršní zprávu a písemný posu-dek o patentovatelnosti. Ve lhůtě 22 měsíců od data priority (resp. do 3 měsíců od předání rešeršní zprávy) můžete požádat o mezinárodní předběžný průzkum, který je nepovinný. Tímto způsobem je možné prodloužit lhůtu pro vstup do národní fáze z 20 na 30 měsíců od data pri-ority u úřadů, které podmiňují prodloužení této lhůty žádostí o mezinárodní předběžný průzkum. Ve většině států je však lhůta pro vstup do ná-rodní fáze automaticky 30 měsíců.

Na základě mezinárodní rešeršní zprávy a po-sudku o patentovatelnosti, příp. mezinárodního předběžného průzkumu se můžete rozhodnout, zda a ve kterých státech budete žádat ochranu.

Řízení v jednotlivých státech je zjednodu-šeno, neboť při zkoumání patentovatelnosti vycházejí národní úřady z předchozích výsledků mezinárodní rešerše či mezinárodního před-běžného průzkumu. Národní fáze PCT řízení je přesto velmi nákladná, neboť vyžaduje zastou-pení oprávněnými zástupci, zaplacení dalších poplatků v souladu s národním nebo regionálním zákonodárstvím a zaplacení překladů do úřed-ních jazyků daných států. Třicetiměsíční lhůta na vstup do této fáze vám však umožňuje učinit fundované rozhodnutí, zda se investice do me-zinárodní ochrany vyplatí. Toto období mohou vynálezci nebo univerzita, pokud je vlastníkem, využít k propagaci, hledání průmyslových part-nerů ochotných nést finanční náklady dalšího řízení, nabídnutí řešení k prodeji či licencování.

Jak postupovat

35

Celkové náklady mezinárodní fáze řízení o PCT přihlášce jsou součtem mezinárodního při-hlašovacího poplatku, poplatku za mezinárodní rešerši příp. mezinárodní předběžný průzkum, zastupování oprávněným zástupcem a překlad do jednoho z rešeršních jazyků (angličtina, něm-čina, francouzština).

Náklady národní fáze PCT řízení jsou souč-tem poplatků za přihlášku a řízení v jednotlivých státech a dále zastupování před příslušnými úřady a překlad do úředních jazyků určených států. Náklady na ochranu v jednotlivých zemích odpovídají obvyklé ceně národní přihlášky. Výši poplatků lze zjistit na webových stránkách příslušných patentových úřadů. Cena za získání patentu v jedné zemi se obvykle pohybuje mezi 50.000–100.000 Kč.

Podání mezinárodní přihlášky

Rešeršní poplatek

Poplatek za mezinárodní předběžný průzkum (nepovinný)

PCT – 1.500 Kč + 999 EUR

Údaje platné v r. 2010.

Náklady na mezinárodní přihlášku PCT

Věděli jste, že...?PCT je možné podat v češtině na Úřadě průmyslového vlastnictví. Do jednoho měsíce od podání je však nutné dodat překlad do jednoho z  jazyků orgánů pro mezinárodní rešerši – angličtiny, němčiny nebo francouzštiny.

Poplatky za přihlášku PCT

1.785 EUR

1.760 EUR + 150 EUR

36

Průmyslový vzor

7. Kapitola

37

Průmyslovým vzorem lze chránit designová řešení, tzn. vizuální složku výrobku spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného nebo jeho zdobení. Podobně jako patenty a užitné vzory vám průmyslový vzor poskytuje ochranu proti neoprávněnému užívání chráně-ného řešení jinými osobami (napodobování), možnost poskytnout souhlas s využíváním chráněného řešení jiným osobám (licence) nebo na ně práva duševního vlastnictví převést. Tak-též musí být, obdobně jako u patentů, splněno kritérium světové novosti a individuální povahy užitného vzoru.

Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb.

Průmyslový vzor je možné zapsat na Úřadě průmyslového vlastnictví na základě přihlášky. Přihlášku si můžete stáhnout přímo na stránkách Úřadu v sekci Průmyslová práva. Pokud jste maji-telem elektronického podpisu, můžete ji výhodně podat i elektronicky. Její důležitou přílohou je vyobrazení průmyslového vzoru, které dává jednoznačnou představu o vzhledu výrobku nebo jeho části, čímž definuje předmět a rozsah ochrany. Doba řízení není zákonem stanovena, průměrně se uvádí okolo 6 měsíců. Ochrana zapsaného průmys-lového vzoru trvá 5 let od data podání přihlášky. Dobu ochrany lze opakovaně obnovit vždy o 5 let, až na celkových 25 let.

www.upv.cz

Jak postupovat

38

Následující tabulka uvádí náklady na získání jednoduchého průmyslového vzoru v ČR a jeho udržování v platnosti po dobu 25 let.

Jaké jsou náklady

Přihlášení 1.000 Kč 1

Prvních 5 let – 3.000 KčDruhých 5 let – 6.000 KčTřetích 5 let – 9.000 KčČtvrtých 5 let – 12.000 Kč

31.000 Kč

Správní poplatky ÚPV

Udržovací poplatky za 25 let

Celkové náklady

1 Je-li přihlašovatelem původce, hradí se polovina částky..

Věděli jste, že...?Průmyslový vzor lze přihlásit i do zahraničí a to buď národní cestou (podáte přihlášku přímo v těch státech, ve kterých požadujete pro průmyslový vzor ochranu) nebo můžete podat přihlášku u Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM), kde je možné získat ochranu tzv. Unijním vzorem, který má účinnost ve všech státech EU. Další možností je podání přihlášky Světové organizaci duševního vlastnictví WIPO, a to i bez existence dřívější národní přihlášky. Tento systém umožňuje žádat ochranu u libovolného počtu členských stran Haagského systému.

39

Učenec v laboratoři neníjen odborník, je to dítě, které hledí

na vědu jako na pohádku.Vidí ve vědě krásu.

Marie Curieová-Sklodowská

40

Ochranná známka

8. Kapitola

41

Ochrannou známkou může být pouze označení, které lze graficky znázornit (zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvary výrobků a obalů) a které je schopné rozlišit výrobky a služby jedné osoby od výrobků a služeb jiné osoby. Jako vlastník ochranné známky máte výlučné právo označovat své vý-robky nebo služby touto známkou a symbolem ®. Bez vašeho souhlasu nesmí nikdo jiný užívat shodné nebo zaměnitelné označení pro své výrobky či služby.Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách

Ochrannou známku (OZ) lze přihlásit na Úřadě průmyslového vlastnictví. Přihlášku si můžete stáhnout přímo na stránkách Úřadu v sekci Průmyslová práva. Pokud jste majitelem elek-tronického podpisu, můžete ji výhodně podat i elektronicky. Nejdůležitějšími součástmi přihlášky jsou znění nebo plošné vyobrazení přihlašované ochranné známky a seznam vý-robků nebo služeb, pro něž má být ochranná známka zapsána. Ty musí být zatříděny podle Mezinárodního třídění výrobků a služeb pro účely ochranných známek podle Niceské dohody (více na www.upv.cz v sekci Průmyslová práva/Ochranné známky).

Po podání přihlášky Úřad zjišťuje, zda má při-hláška všechny potřebné náležitosti, zejména správné zatřídění. Jestliže přihláška projde formálním a věcným průzkumem, je zveřejněna ve Věstníku Úřadu. Do 3 měsíců od data zve-řejnění mohou osoby, do jejichž dříve získaných práv může zveřejněné označení zasáhnout, podat námitky proti zápisu OZ.www.upv.cz

Doba řízení se pohybuje okolo 6 měsíců. Ochranná doba zapsané ochranné známky je 10 let od data podání přihlášky a lze ji na žádost vlastníka obnovit vždy na dalších 10 let.Jak postupovat

42

Ochranná známka zapsaná do rejstříku vede-ného ÚPV je platná pouze na území ČR. Ochran-nou známku lze přihlásit k ochraně i do zahraničí, a to buď národní cestou u úřadu průmyslového vlastnictví konkrétního státu, nebo může na ÚPV podat žádost o mezinárodní zápis ochranné známky do některých dalších států na základě Madridské dohody o mezinárodním zápisu

ochranných známek a na základě Protokolu k této dohodě. Třetí možností je podání přihlášky ochranné známky Společenství pro celé území Evropské unie, kterou lze podat u Úřadu pro har-monizaci ve vnitřním trhu (OHIM). Více www.upv.cz – sekce Průmyslová práva/Ochranné známky/Mezinárodní ochranná známka).

Jaké jsou náklady na získání ochranné známky

5.000 Kč

500 Kč

2.500 Kč

Přihláška individuální OZ (pro maximálně 3 třídy výrobků a služeb)

Každá další třída nad 3 třídy

Podání žádosti o obnovu individuální OZ

Věděli jste, že...?Ochranné známky vs. patenty

Pokud založíte spin-off nebo start-up firmu, na začátku budete potřebovat ochránit pře-devším své know-how, technologie a vynálezy, ve kterých bude spočívat hlavní hodnota společnosti. Pokud uspějete na trhu a vaše výrobky či služby se stanou žádanými, začne být důležitá také ochrana označení. Ochranné známky se v této fázi stávají nositeli informace o kvalitách výrobků a služeb a jejich ekonomická hodnota může mnohoná-sobně převýšit hodnotu původního know-how, technologií, patentů atd.

Následující přehled správních poplatků platí pro individuální ochranné známky, označující výrobky a služby jednoho majitele:

43

Tabulka níže uvádí poplatky pro podání přihlášky ochranné známky Společenství u Úřadu pro harmoni-zaci ve vnitřním trhu (OHIM) platné v lednu 2011. Přihlášku můžete, avšak nemusíte podávat přes ÚPV.

Mezinárodní ochranná známka

Zápis ochranné známky Společenství pro země EU

500 Kč

1.050 EUR (900 EUR elektronické podání)

150 EUR

1.500 EUR (1.350 EUR elektronicky)

Podání přihlášky přes ÚPV

Základní poplatek za přihlášení OZ

Poplatek za každou třídu výrobků a služeb nad 3třídy

Poplatek za obnovu individuální OZ

2.500 Kč

653 CHF

903 CHF

100 CHF

3.000 Kč

653 CHF

Podání žádosti o mezinárodní zápis OZ u ÚPV

Základní poplatek jestliže reprodukce není barevná

Základní poplatek za barevnou reprodukci

Dodatkový poplatek za každou další třídu nad 3 třídy

Přijetí žádosti o obnovu mezinárodního zápisu OZ na ÚPV

Základní poplatek za obnovu

Tabulka níže uvádí základní poplatky za přihlášení mezinárodní ochranné známky platné v lednu 2011 (uvedeno v Kč a švýcarských francích).

Dále je nutné zaplatit individuální poplatek za určení každého státu. Cena poplatku je různá pro jednot-livé státy a najdete ji na stránkách Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) www.wipo.int.

44

Ostatní předměty duševního vlastnictví

9. Kapitola

45

Na rozdíl od Spojených států není v ČR a dalších evropských zemích možné chránit po-čítačové programy jako takové patentem. Česká praxe, která je plně v souladu s praxí Evropského patentového úřadu se při posuzování patento-vatelnosti softwaru řídí zásadou „technického dopadu“., tzn. běžně se udělují patenty obsahu-jící software, pokud jsou součástí technického řešení, mají technické znaky a technické účinky. Pokud se například jedná o program určený pro řízení elektrických motorů, je možné úspěšně žádat jeho ochranu cestou evropské patentové přihlášky s určením států, které mají otevřenější politiku vůči softwarovým patentům. Pokud jde o software, jehož výsledkem jsou pouze další počítačové úkony či jiné „nefyzické“ produkty, pak na něj obecně nelze získat patent.

Nejběžnějším způsobem právní ochrany soft-waru je ochrana autorským právem. Tato ochrana se nevztahuje na postupy, příkazy či algoritmy, které tvoří jádro počítačového pro-gramu, ale pouze na samotný zdrojový kód, který nesmí nikdo neoprávněně kopírovat a šířit.

Počítačové programy

46

Autorská práva chrání původní autorská díla, zejména díla slovesná, výtvarná, hudební, drama-tická, softwarová apod. Autorská práva získává automaticky autor v okamžiku vytvo-ření díla, tedy ještě před jeho publikací, trvají po dobu života autora a zanikají 70 let po jeho smrti. Ochrana se vztahuje pouze na díla v ob-jektivně hmatatelné podobě (např. scénář filmu, softwarový kód, hudební nahrávka atd.). Autor-ským právem nejsou chráněny myšlenky, infor-mace, náměty nebo teorie. Vlastník má právo dílo rozmnožovat, šířit, půjčovat, vystavovat apod. Zároveň má právo na odměnu při prodeji nebo rozmnožování díla. Bez jeho povolení nesmí nikdo dílo ani jeho rozmnoženiny kopírovat, šířit či jakkoli komerčně provozovat.

Jestliže vytvoříte autorské dílo v rámci plnění svých povinností k zaměstnavateli, tzv. za-městnanecká díla, majetková práva je oprávněn vykonávat zaměstnavatel. Toto se týká i vědeckých publikací, odborných příspěvků

či knih, vytvořených vědeckovýzkumnými pra-covníky univerzity. Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li vytvořena na objednávku; zaměstnavatel se v takovém případě považuje za objednatele.

Zákon 121/2000 Sb. o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským.

Bakalářské, diplomové a disertační práce studentů či jiná díla vytvořená v rámci plnění studijních povinností spadají do kategorie tzv. školních děl (viz § 60 autorského zákona). Škola je oprávněna v rámci bezúplatné zákonné licence školní dílo užít ke své vnitřní potřebě. Při jiném užití má právo na uzavření licenční smlouvy za obvyklých podmínek. Není-li sjed-náno jinak, autor školního díla může své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy. Škola je oprávněna požadovat, aby jí autor školního díla z výdělku jím dosaženého přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila.

Autorská práva

47

Know-how zahrnuje poznatky, zkušenosti, technická zlepšení, receptury, metody a výrobní postupy, které nemohou být předmětem au-torských a průmyslových práv, ale představují výraznou ekonomickou hodnotu. Ochrana know-how spočívá v jeho utajení. Pokud zůstane utajeno, poskytuje stejný monopol jako patent, v okamžiku vyzrazení však jeho hodnota výrazně klesá. Oproti patentu je jeho výhodou také ča-sově a teritoriálně neomezená ochrana, utajení navíc nic nestojí.

Know-how může být předmětem licence nebo doplňkem k licenci patentové.

Know-how, obchodní a průmyslové tajemství

48

Průmyslové vlastnictví ve společných projektech univerzity a firem

10. Kapitola

49

Závazná pravidla pro nakládání s duševním vlastnictvím ve společných výzkumných projek-tech univerzit a firem ve většině případů nejsou dána ani směrnicemi univerzity, ani pravidly poskytovatele grantu v případě, že je výzkum podporován z grantových zdrojů.

Projektoví partneři by se tedy měli dohodnout, a to nejlépe již v úvodní smlouvě o spolupráci, jak výsledky výzkumu využijí: zda a jak je ochrání, kdo bude majitelem případných vynálezů a za ja-kých podmínek je bude moci využívat.

1. Majitelem vynálezu je univerzita, která jej přednostně nabídne partnerské firmě.

2. Majitelem vynálezu je partnerská firma, která s univerzitou uzavřela smlouvu na řešení konkrétního problému. Zadavatel může řešení ochránit, prodat je či nabídnout licenci, aniž by potřeboval souhlas univerzity.

3. Majitelem je univerzita i firma (spoluma-jitelství) – univerzita většinou nebude vynález využívat, a proto by si měla předem smluvně zajistit podíl z tržeb nebo výnosů druhé strany.

Ze zákona totiž spolumajitel nemá povinnost dávat část zisku z využívání vynálezu druhému spolumajiteli, který vynález nevyužívá. Může nastat situace, že vyvinete vynález, který má širší potenciál využití, aniž by ohrožoval kon-kurenceschopnost zadavatele úkolu. Pro tento případ byste si měli vymínit ve smlouvě o spolu-práci nebo ve spolumajitelské smlouvě možnost uzavření licence s jiným subjektem a eventuálně vyšší podíl na licenčních poplatcích než spo-lumajitel licence. V případě licenčních smluv či převodu patentu na třetí osobu musí vyjádřit souhlas všichni spolumajitelé.

Existuje několik možností. Toto jsou ty nejtypičtější:

50

V současné době se pro ošetření duševního vlastnictví v rámci společných projektů využívají tzv. Lambertovy smlouvy, jež se od sebe liší různou mírou rozdělení práv mezi smluvní strany. Základní soubor pěti vzorových smluv o spo-lupráci rámcově upravuje sdílení znalostí a vý-sledků výzkumu při spolupráci vědců z univerzit s firmami a průmyslovými podniky, a to:

• od případu, kdy univerzita disponuje právy k duševnímu vlastnictví ve výsledcích a sponzorovi poskytuje nevýlučnou licenci,

• až po situaci, v níž pouze sponzor disponuje duševním vlastnictvím k výsledkům a univer-zita nemá vyhrazena žádná práva k využití výsledků pro akademické účely.

Na ČVUT tyto smlouvy pro jednotlivé projekty spolupráce připravuje a na místní podmínky adaptuje Inovacentrum ČVUT. Původní anglické vzory těchto smluv jsou volně dostupné na internetových stránkách jako „Lambert Agreemnts“.

Nakládání s duševním vlastnictvím je přehledně řešeno v projektech 7. rámcového programu. Duševní vlastnictví účastníků projektu, které vzniklo před zahájením spolupráce, se nazývá „background“, výsledky vzniklé v průběhu projektu se nazývají „foreground“. Účastníci mohou udělit přístupová práva ke svému „backg-round“ nebo „foreground“ ostatním účastníkům bezúplatně, pokud však chtějí svůj „foreground“ poskytnout třetím osobám formou licence, musí získat souhlas ostatních. Pokud „foreground“ vznikne společnými silami a není možné stanovit individuální podíly na řešení, duševní vlastnictví je pak vlastněno všemi účastníky. Pokud není dohodnuto něco jiného, každý účastník má právo poskytnout neexkluzivní licenci na toto duševní vlastnictví třetím stranám za podmínky, že předem informuje ostatní partnery a po-skytne jim náležitou odměnu. Přístupová práva k duševnímu vlastnictví pro všechny účastníky projektu musí být zachována i po udělení licence (není tedy většinou možné udělovat exkluzivní licence). Veškerá výměna duševního vlastnictví mezi partnery podléhá režimu utajení.

Více informací o problematice duševního vlastnictví v projektech 7.RPwww.ipr-helpdesk.org/courses/1/IP_in_FP7/index.html

51

Odborník nemůže rozumětvšemu, je omezován svým oborem.

Kdo není v ničem odborníkem,není ničím omezován.

Gabriel Laub

52

Nástroje komercializace

11. Kapitola

53

Jedná se o kupní smlouvy, kdy poskytovatel pro-dává veškerá svá práva k patentu, průmyslovému vzoru či ochranné známce.

Licenční smlouvy jsou nejčastějším typem smluv vyskytujících¨se v souvislosti s průmyslovými právy. Jedná se o povolení ve sjednaném roz-sahu a na sjednaném území využívat chráněné řešení či označení, přičemž vlastnictví práv zůstává nezměněno. Předmětem licenčních smluv jsou často i nechráněné nehmotné statky (know-how). Licenční smlouvy se podle rozsahu poskytovaných práv dělí na exkluzivní (naby-vatel licence má výlučné právo chráněné řešení využívat) a neexkluzivní (vlastník práv může poskytnout licenci více nabyvatelům).

Licenční smlouvy

Smlouvy o převodu

54

Důležité kontakty

12. Kapitola

55

Úřad průmyslového vlastnictvíAntonína Čermáka 2a160 68 Praha 6- BubenečTel.: 220 383 111 posta@upv.czwww.upv.cz

ÚPV provádí řízení o vynálezech, užitných vzorech, průmyslových vzorech, ochranných známkách, atd. ÚPV vede patentovou knihovnu a poskytuje služby v oblasti průmyslově právních informací (rešerše).

Komora patentových zástupců ČRGorkého 12, 602 00 BrnoTel.: 541 248 246 kpz@patentovizastupci.czwww.patzastupci.cz

Komora sdružuje všechny patentové zástupce v ČR a vydává jim osvědčení pro výkon činnosti. Patentoví zástupci poskytují odborné rady a po-moc ve věcech průmyslového vlastnictví, zajistí vypracování přihlášky vynálezu, užitného vzoru či ochranné známky, její podání a zastupování při řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví.

Patentové středisko ČVUTRektorát ČVUTZikova 4, 166 36 Praha 6Sekretariát tel.: 224 355 274www.cvut.cz/informace-pro-zamestnance/vav/ps

Středisko poskytuje služby v oblasti ochrany duševního vlastnictví zejména pro zaměstnance ČVUT. Pracovníci střediska jsou registrovaní v seznamu Komory patentových zástupců ČR a v seznamu Evropských patentových zástupců.

Inovacentrum ČVUTJugoslávských partyzánů 3, 160 00 Praha 6Tel.: +420 222 368 651info@inovacentrum.cvut.czwww.inovacentrum.cvut.cz

Inovacentrum poskytuje zaměstnancům ČVUT podporu při komercializaci vědeckých výsledků a při dalších aktivitách vedoucích k přenosu po-znatků z akademického prostředí do praxe. Cen-trum doporučuje nejvhodnější postup ochrany a komercializace duševního vlastnictví, vyhledává patentové zástupce, identifikuje obchodní příle-žitosti, vede jednání s průmyslovými podnikya poskytuje právní služby související s uzavírá-ním licenčních a hospodářských smluv.

56

Evropský patentový úřadHlavní sídloErhardstr. 27, 80469 MunichSRNwww.epo.org

Evropský patentový úřad provádí řízení o evrop-ských patentových přihláškách.

Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO)34 chemin des Colombettes,P.O. Box 18, CH-1211 Geneva 20ŠvýcarskoTel.: (41 22) 338 9111 publicinf@wipo.intwww.wipo.int

Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM) Avenida de Europa, 4 Apartado de correos, 77 E-03008 AlicanteŠpanělskoTel.: +34 96 513 9100 (informační centrum)information@oami.europa.euwww.oami.europa.eu

Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu se podávají přihlášky ochranných známek a užitných vzorů Evropského společenství.

Doba udělení ochranného dokumentu

Maximální doba platnosti

ochranného dokumentu1

Správní poplatky ÚPV

Doba udělení ochranného dokumentu

Maximální doba platnosti

ochranného dokumentu1

Správní poplatky ÚPV