SZIF Web viewPředběžné hodnocení PRV 2014+ - Zpráva o ex-ante hodnocení – aktualizace zprávy po předložení PRV EK Datum: 23. 3. 2015 Verze: 1.1 Příloha č. 3 – Přehled

Předběžné hodnocení PRV 2014+ - Zpráva o ex-ante hodnocení – aktualizace

zprávy po předložení PRV EK

Datum: 23. 3. 2015

Verze: 1.1

Příloha č. 3 – Přehled předchozích doporučení

94

Příloha č. 3 ke Zprávě o ex-ante hodnocení

Pořadí

Priorita

Etapa

Doporučení

1.

O

Zhodnocení pracovního týmu

Hodnotitel doporučuje obecně zvážit sjednocení formy a struktury analytických zpráv za jednotlivé týmy tak, aby byly eliminovány rozdílnosti vyplývající ze zpracování každého z témat rozdílným týmem.

2.

O

Předběžné hodnocení výstupů pracovních týmů

Technické doporučení se týká také potřeby sjednocení formy jednotlivých analýz SWOT. Ty se u jednotlivých týmů liší formulací syntaxe (někde celé věty, jinde standardně upřednostňované výroky bez přísudku).

3.

O


Dobrý výchozí bod pro tvorbu SWOT představuje také ověření a revize výroků ve SWOT v PRV 2007-2013 – řada výroků již nemusí být aktuální; ty, co jsou stále platné, však mohou být dle našeho soudu použity i v novém programovém dokumentu.

4.

O


Obecně lze doporučit formou tabulkové sestavy ve struktuře výrok SWOT – krátké zdůvodnění výroku dle výsledků analytické části. Pouze tímto způsobem si může zpracovatel analytických vstupů ověřit, že veškeré výroky SWOT mají vazbu na analytickou část - vzhledem k požadavkům na stručnost výroků SWOT není možné realizovat externí ověření odůvodnění všech výroků SWOT v analýze (jednoduše není a ani nemůže být hodnotiteli vždy zřejmá vazba výroků SWOT – vzhledem k jejich hutnosti a stručnosti – na vlastní analýzu). Proto se také hodnotitel při své činnosti soustředil na druhý důležitý aspekt vazby SWOT a analýzy, totiž, zdali jsou všechny důležité závěry analýzy obsaženy v analýze SWOT – z toho důvodu hodnotitel na některých místech doporučil doplnění výroků SWOT.

5.

O


V silných a slabých stránkách analýzy SWOT hodnotitel uvedl výroky, které lze ovlivnit aktéry působícími v oblasti venkova (tj. jak veřejnou správou, tak privátní sférou – jednotlivými zemědělskými podniky). Tyto výroky by se navíc měly vztahovat k současnému stavu. Naopak výroky v oblasti příležitostí a hrozeb, doplněné hodnotitelem, se musí v souladu splatnými metodikami v oblasti veřejných politik a koncepcí vztahovat k budoucnosti. Musí se zároveň jednat o faktory, které nelze ovlivnit zevnitř samotné politiky nebo koncepce (tj. v chápání hodnotitele aktéry působícími v oblasti venkova – jak veřejnou správou, tak privátními subjekty). V oblastech příležitostí se proto zároveň nesmí objevovat návrhy vlastních opatření, což bývá u koncepčních dokumentů častou chybou. Systémovou roli této chyby ve strategickém a koncepčním plánování lze ilustrovat jednoduchým diagramem vazeb mezi analytickou části, SWOT analýzou a návrhovou částí.

Předběžné hodnocení výstupů pracovních týmů SWOT analýza nemůže obsahovat výroky, které náleží již vlastní návrhové části, protože v opačném případě by došlo k porušení základní metodiky koncepčního plánování, tj. překryvu jeho jednotlivých částí - SWOT analýzy a následné části návrhové.

Každý výrok musí mít opodstatnění v analytické části, pokud tedy některé výroky vzešly z diskuse pracovních týmů, je nezbytné případně doplnit o adekvátní zdůvodnění výroku také analytickou část, pokud tak již tomu v textu není. Hodnotitel tento postup ilustroval vkládáním komentářů s odkazem na relevantní část analýzy u každého z výroků SWOT, které hodnotitel do SWOT analýz doplnil.

V některých případech je doplnění SWOT analýz obsáhlé a bude případně nezbytné v rámci dalších diskusích eliminovat některé výroky s minimálním dopadem na stanovení strategie PRV 2014+.

6.

O


Dalším z průřezových doporučení je využití v oddílech týkajících se řešení sledovaných problematik v rámci PRV výsledky střednědobého hodnocení programu – v jeho rámci proběhla rozsáhlá analytická a dotazníková šetření a jejich výsledky jsou podstatné pro nasměrování budoucí podpory. V těch analytických vstupech, ve kterých jsou výsledky střednědobého hodnocení použity, je dle názoru hodnotitele lépe ilustrován/zhodnocen vliv dosavadních opatření na definované cíle, resp. zlepšení stávající situace venkova v ČR. Uvedení těchto závěrů je o to cennější, že je v některých případech doplněno o kritické zhodnocení členů příslušného týmu a poskytnutí zpětné vazby dosavadním výsledkům střednědobého hodnocení.

Samostatnou kapitolou je reflexe způsobu řešení sledovaných problémů v rámci jiných dotačních titulů a politik. V celku je tato problematika téměř vždy podchycena v převažující kvantitě existujících dotačních titulů; upozorňujeme pouze na určité okruhy, jejichž zhodnocení z hlediska vlivu na rozvoj venkova by bylo dobré ještě přehodnotit:

• Dotační tituly jednotlivých krajů (i s vědomím spíše marginálního dopadu v jednotlivých oblastech)

• Program obnovy venkova (i s vědomím zaměření POV primárně na zlepšení socioekonomické situace venkova)

• Případné programy EU zaměřené na výzkum a vývoj, zde jmenovitě v odvětví zemědělství a lesnictví (úroveň a rozsah stávajících výzkumných aktivit je v textu na několika místech stručně analyzován).

7.

P1


5.1.1 Analyzovaný materiál: Analýza přenos znalostí Název kapitoly revidovaného dokumentu: Obecné komentáře k textu V samotném textu je uvedena obtížná hodnotitelnost problematiky na základě kvantitativních informací – analýza se z toho důvodu musí opírat primárně o kvalitativní pozorování. Přesto doporučujeme zvážit alespoň v některých segmentech srovnání získaných kvantitativních dat (počet poradců, věková struktura zaměstnanců v zemědělství), pokud to bude jen trochu možné, s daty za vybrané země EU. Ilustrativní by bylo zejména srovnání s dalšími novými členskými státy, aby bylo zřejmé, zdali trendy vývoje v ČR svou akcelerací jsou na stejné úrovni jako v jiných státech s podobným historickým vývojem (Slovensko, Maďarsko, Polsko), anebo zdali dochází v tomto srovnání k významnějším odchylkám. Další doporučení k textu jsou uvedena níže.

8.

P1


Ke grafu 1 – Přechod zemědělství ze vzdělávání na pracovní trh – doporučujeme doplnit o graf zaměřený pouze na oblast zemědělského vzdělávání.

Ke grafu 2 – srovnání produktivity práce – doporučujeme doplnit o časový rozměr – srovnání se stavem např. před 10ti a 20ti lety.

9.

P1


Doporučujeme blíže specifikovat citaci (Medonos a kol.).

10.

P1


Hodnotitel doporučuje blíže specifikovat další potřeby zmíněné na str. 3: „…V současnosti však vznikají další potřeby zajistit a garantovat kvalitní poradenství a to zejména v rostlinolékařské oblasti, ochraně půdy, implementaci agroenvironmentálních opatření (AEO), zlepšení produktivity a efektivnosti zemědělství zaváděním nových technologii a postupů, v oblasti ochrany ovzduší a změny klimatu a v oblasti rozvoje venkova. Pro zajištění uvedených potřeb bude nezbytné dále rozvíjet poradenský systém, rozšířit jeho obsah a zvýšit jeho kvalitu a účinnost…“. Tzn. specifikovat, zdali tyto potřeby vyplývají z dotazníkových šetření, kvalitativních pozorování, známek nekonkurenceschopnosti českých podniků ve srovnání s jinými zeměmi v EU – kde příčinou by mohla být nižší úroveň domácího poradenství aj.

11.

P1


Tvrzení: „..zatímco se zrychluje úbytek málo kvalifikovaných pracovních míst a roste počet míst s vyššími kvalifikačními požadavky…“ lze exaktně doložit počtem uchazečů o zaměstnání ve vybraném území dle jednotlivých odvětví práce (dle sestavy ČSÚ Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území), a to pro období 2009-2010 dokonce až do úrovně obcí – a tedy i v členění na venkovské území (dle definice, kterou zpracovatel zvolí) a zbytek ČR. Počet uchazečů o zaměstnání dle požadovaného zaměstnání lze současně porovnat s vývojem počtu míst v jednotlivých odvětvích hospodářství (je dostupné v členění na kraje – dle statistických ročenek krajů – sestava Zaměstnaní v NH podle klasifikace zaměstnání KZAM).

12.

P1


U dalšího tvrzení „…ocitne se v následujících několika letech oblast zemědělského středního školství v historicky nejvýraznějším demografickém propadu (o téměř třetinu ve srovnání ke školnímu roku 2006/7)…“ silně doporučujeme doplnit metodiku výpočtu a uvést vstupní data.

13.

P1


Doporučujeme doplnit tvrzení „…Problém je navíc umocňován skutečností, že jen malá část absolventů technických oborů má zájem vykonávat po ukončení školy tu kvalifikaci, pro kterou se vzdělávala…“ případně dostupnými tvrdými data – k diskusi dáváme např. ověření možnosti využití studie NUOV Shoda dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání.

14.

P1


Podobně lze využít v případě tvrzení „…Podobně, i z vysokých škol je příliv absolventů do zemědělství minimální….“ porovnání statistik potu absolventů v jednotlivých oborech vůči vývoji zaměstnaných dle statistických ročenek krajů (porovnání statistik NÚOV a ČSÚ).

15.

P1


Existují podkladová data k tvrzení „Rovněž zhoršující se věková struktura zemědělských pracovníků má významný vliv na stagnaci nebo pokles kapacity zemědělství přijímat nejnovější poznatky a inovovat…“? Věk zaměstnanců v zemědělství by např. bylo možné alespoň částečně sledovat kombinací a porovnáním

a) údajů o počtu zaměstnanců v jednotlivých obcích (Ministerstvo financí)

b) zaměstnaných v jednotlivých odvětvích v rámci jednotlivých obcí (data ze sčítání 2011)

c) zastoupením věku uchazečů o zaměstnání v jednotlivých obcích ve vztahu k počtu uchazečů o zaměstnání v oboru KZAM 6000 - Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl.třída

Tyto údaje lze sledovat do úrovně obcí a členit je tak dále na agregované výsledky za venkovské oblasti (dle definice zvolené zpracovatelem) a zbytek ČR.

Doporučujeme z metodického a popisného hlediska blíže specifikovat výzkumy, které byly prováděny v oblasti implementace agroenvironmentálních opatření (str. 7).

16.

P1


Doporučujeme blíže uvést metodiku, kterou byla získána data o věkové struktuře zemědělců na str. 9 (studie Hradečná – Hradečný).

17.

P1


Doporučujeme doplnit tvrzení o produktivitě výrobních faktorů hluboko pod evropským průměrem (str. 7-8) o tvrdá data.

18.

P1


Doporučujeme blíže uvést metodiku, kterou byla získána data o věkové struktuře zemědělců na str. 9 (studie Hradečná – Hradečný).

19.

P1


Tvrzení o klesajícím zájmu o získání zemědělského vzdělávání by bylo možné podpořit statistikami NÚOV, pokud obsahují data o počtech přijatých v zemědělských oborech (nejlépe v členění na jednotlivé kraje).

20.

P1


a) Zvážit u čl. 16 zpracování prioritního seznamu témat dle odst. 4 a tento návrh konzultovat se spektrem zástupců potenciálních žadatelů.

b) Zvážit u čl. 16 rozšíření podkladového materiálu o nastínění systému zpětné vazby od příjemců poradenských služeb, aby byla zajištěna informace o kvalitě a efektivitě poskytovaného poradenství v rámci PRV.

c) Zvážit doplnění materiálu o informaci týkající se institucionálního zázemí CSV (čl. 55) po transformaci AZV do struktur platební agentury a rovněž nastínění transformačních aktivit CSV k rozšíření portfolia aktivit z článků, které nebudou samostatně implementovány, ale CSV by jim měla být nosnou strukturou, jak naznačuje podkladový materiál PS MZe.

d) Zvážit rozšíření podkladového materiálu o rozměr využití opatření čl. 36 i na financování realizace projektů (tvrdé investice) a kauzální porovnání možných dopadů na využívání opatření dle čl. 18, včetně definování rozhraní (i v souvislosti s doporučením OS grémia zvýšit míru podpory o 10-20% u projektů využívajících čl. 36).

21.

O


Str. 2 – doporučujeme reformulaci věty následujícím způsobem: „…Transformační proces způsobil odliv nevyužité, ale také kvalifikované pracovní síly a stávající kvalita lidského kapitálu ve smyslu znalostí, odpovědnosti, inovativnosti, tvůrčímu přístupu není odpovídající vyžadované současnými podmínkami…“. Tato věta nemusí být nutně na první pohled zřejmá.

22.

O


Stejným způsobem by bylo dobré pro uživatele textu definovat pojem internalizace.

23.

P2


K níže uvedenému tvrzení by bylo dobré doplnit základní finanční a věcnou kvantifikaci dopadu komplexních pozemkových úprav na kvalitu fyzické infrastruktury (přístupové komunikace k pozemkům): „…Kvalita fyzické infrastruktury (cestní síť a její stav, přístupnost na pozemky) na venkově není adekvátní s tím, že např. část nákladů na údržbu cestní sítě jsou hrazeny zemědělskými uživateli…“

24.

P2


Doporučujeme doplnit o konkrétní data (výše HDP obecně a HDP v zemědělství) tvrzení uvedená na str. 2 :… -Produktivita práce zemědělství se i při snižující produkci soukromého zboží mírně zvyšuje a to i v kontextu vývoje HDP (mírné zlepšení vztahu podílu zemědělství na HDP k jeho podílu na zaměstnanosti o půl procentního bodu za posledních 7 let)…“

25.

P2


Stejným způsobem doporučujeme doplnit konkrétní data k níže uvedenému tvrzení (spolu s uvedením použitého zdroje): „…Produktivita využití zemědělské půdy se mírně zvyšuje (nominálně o 4 % v průměru let 2008 – 2010 proti průměru 2004 – 2005, měřeno celkovou zemědělskou produkcí na 1 ha z. p.)…“

26.

P2


Str. 3 dokumentu – „…Čistá přidaná hodnota (ČPH) na pracovníka je ovšem vyrovnaná mezi těmito formami…“ – hodnotitel doporučuje doplnit větu o specifikace forem (měl autor textu na mysli právnické versus fyzické osoby? Nebo porovnával jiné právní formy).

27.

P2


Hodnotitel dále doporučuje specifikovat, co vyplývá z následujících zjištění:

„-Podniky situované v horských přírodních podmínkách vytvářejí důchod i ČPH/AWU o 83 %, resp. 15 % nižší, analogicky také v přechodných podmínkách (ostatní LFA).

-Napříč výrobními oblastmi přetrvává inverzní vztah mezi přidanou hodnotou vyjádřenou na hektar a generovaným příjmem na pracovní sílu; nejvyšší důchod v bramborářsko-ovesné a horské oblasti při zhruba 75% využití pracovní síly vůči kukuřičné…“

28.

P2


K dále uvedenému tvrzení „-Z případových studií vyplývá, že částečně je toto zaostávání způsobeno nedostatkem kvalifikované pracovní síly, která by zajistila efektivní využití moderních technologií“ bychom doporučili jak citovat uvedené případové studie, tak i případně blíže specifikovat, jakým způsobem data o zaostávání využívání vstupů byla získána.

29.

P2


U odstavce, který začíná: „…v mezinárodní komparaci…“ doporučujeme doplnit datum, ke kterému se data vztahují a dáváme na zvážení srovnání se stavem např. před 10ti lety, aby bylo patrné jakým způsobem se vyvíjí situace v ČR a v zahraničí.

30.

P2


U tvrzení, že „…Dochází k větší specializaci podniků a dochází i k teritoriální specializaci: specializace na rostlinnou výrobu se rozšiřuje v lepších přírodních podmínkách a specializace na živočišnou výrobu, zejména chov skotu v horších….“ bychom doporučovali uvést zdroj.

Je možné doplnit adekvátními zdroji tvrzení „…propojování zemědělské prvovýroby se zpracováním je spíše výjimkou…“?

31.

P2


Následující výrok (str. 1): „…Důsledkem je do budoucna sílící tendence k „monokulturnímu“ užití orné půdy...“ bychom doporučovali doplnit o stručné kvalitativní zhodnocení dopadů identifikovaného trendu vývoje na ekosystém (např. riziko eroze, eventuální snižování kvality půd aj.).

32.

P2


Následující výrok: „…Vzdělanostní struktura doznává mírného zlepšení, ale přesto plně nedostačuje rostoucím nárokům na znalostní požadavky a potřebu dovedností na obsluhu moderních technologií….“ by bylo možné doplnit o porovnání výsledků SLBD 2001 a SLBD 2011. Z těchto dat je možné filtrovat a agregovat ukazatele v členění dle počtu obyvatel a tyto výsledky tak získat souhrnně za oblast venkova dle zvolené definice. V rámci celku obcí za oblast venkova je možné samozřejmě dále vyčlenit jednotlivé skupiny. Vztah mezi vzděláním obyvatel lze ideálně srovnat s počtem pracovníků v jednotlivých odvětvích (dle snad již brzy zveřejněných výsledků SLBD 2011), nebo dle početního zastoupení subjektů v oblasti zemědělství v jednotlivých obcích. Vyčleněné skupiny lze porovnávat s vývojem ve zbytku republiky.

33.

P2


K poslední větě druhé odstavce na str. 2: „… Takové pracovníky však zemědělské podniky získávají jen s velkými obtížemi…“. Nedostatek kvalifikovaných sil na venkově vnímá hodnotitel také v dalších rovinách zhoršování pozice venkova vůči městským aglomeracím, co se týče kvality života. Působí zde řada faktorů, které doporučujeme velmi stručně na daném místě textu zmínit: jedná se o dlouhodobý úbytek pracovních příležitostí, dlouhodobé omezování dopravní obslužnosti venkovského území hromadnou dopravou, úbytek maloobchodních prodejen aj. Doporučujeme na tomto místě proto hutnou formou uvést základní výstupy z relevantních sociologických studií o současných podmínkách života na venkově v ČR.

34.

P2


K poslednímu odstavci na str. 3 „…Novější data o vzdělaností struktuře v sektoru nejsou dostupná…“ – hodnotitel doporučuje požádat ČSÚ o vytvoření speciální tabulkové sestavy ve struktuře tabulky 2 ze str. 3 – a to na základě výsledků SLBD 2011.

35.

P2


Získané informace umožní stanovit, zdali je stávající nabídka na úrovni středoškolské výuky kapacitně dostačující s ohledem vůči jiným odvětvím, nebo zdali je problematické již zajištění samotného sekundárního vzdělávání. Stejným způsobem je možné porovnat také počty absolventů vysokých škol.

Lze opřít trendy uvedené v dokumentu o výsledky relevantních šetření, sociologických průzkumů, analýz, kvantifikací:

„…Trendy v životním stylu

- Návrat k alternativním způsobům života a zájmu o farmaření na venkově. Aktuálně se jeví v důsledku situace na trhu s potravinami zvýšený zájem (po mnoha létech upadání) o samozásobitelské zemědělské aktivity.

- Posílení učňovského a středoškolského zemědělské vzdělávání s větším zacílením na potřeby zemědělské praxe

- Změna situace na venkovském trhu práce – zhoršení situace na trhu práce může působit na větší zájem o zemědělské zaměstnání s vyšším podílem kvalifikovaných uchazečů….“?

36.

P2


Trendy ve vývoji rostlinné produkce jsou dobře a strukturovaně vysvětleny. Hodnotitel dává na zvážení komparaci prezentovaných údajů s daty za vybrané země EU tak, aby bylo možné zasadit celonárodní vývoj do kontextu změn Společenství a bylo možné získaná tvrzení šířeji interpretovat.

37.

P2


Dále dáváme na zvážení zhodnocení vývoje cen agrárních produktů, opět v delší časové řadě. Prezentace takovýchto dat dle názoru hodnotitele přispěje k rozšíření možné interpretace identifikovaných trendů.

38.

P2


Tvrzení, že „…v důsledku toho dochází k nevyváženosti ve struktuře výroby charakterizované:

- Převahou obilovin a olejnin v produkčních plochách,

- Tvorba rozsáhlých monokultur, omezeným střídáním plodin,

- Orientací na extenzivní travní porosty s účelovou orientací na plošné podpory (vč. environmentálních),

- Postupný útlum produkce na trvalých kulturách,

- Redukce ačkoli produkčně marginálních, v osevním postupu důležitých plodin…“ by bylo dobré doplnit o tvrdá data o výměrách nejlépe v delší časové řadě.

39.

P2


Tvrzení na str. 2: „…-Agrotechnika pěstování obilovin je na vysoké úrovni, např. výnosy pšenice – 5,7 t/ha jsou vyšší než v Polsku, srovnatelné s Rakouskem a Slovenskem…“ doporučujeme doplnit o tvrdá data za ostatní uváděné země.

40.

P2


Hodnotitel doporučuje doplnit zdroje dat u následujících informací (str. 4): „…V porovnání s EU je průměrný počet strojů připadající na jeden podnik nízký, ačkoli to ještě neindikuje poddimenzovaný sektor...“. To samé doporučujeme u tabulky 2 dokumentu.

41.

O


Doporučujeme reformulaci věty- „…- distribuční kanály - kolaps zpracovatelského sektoru resp. jeho koncentrace a přesun k místě výroby suroviny s dopadem na menší dodávky, nízké uplatnění přes odbytové spolky (7 % obiloviny, 10 % olejniny, ovoce, zelenina), výjimku tvoří produkce chmele, kde jediným zpracovatelem je družstevní organizace…“ – současná formulace může vypovídací hodnotu věty snižovat.

42.

P2


Lze blíže rozvést zdroje a závěry vyplývající ze zmíněného šetření VÚZR: „…Podle zjištění VÚZT je obnova zemědělské techniky často poznamenána nedostatkem kvalitních informací pro rozhodování a její řízení bývá intuitivní….“?

43.

P2


Lze konkretizovat materiál ČSÚ, ze kterého vychází tvrzení: „…Podle ČSÚ jsou stroje především koncentrovány ve velkých podnicích….“?

44.

O


Obecně doporučujeme zvážení doplnění informací o vývoji cen agrárních produktů v delší časové řadě (např. ze zpráv o vývoji českého zemědělství). Tyto informace mohou pomoci interpretovat zjištěné trendy.

45.

P2


K informaci, že „…Rostoucí dovozy tlumily domácí produkci a tím výrazně klesla i soběstačnost přitom odvětví produkce vepřového masa patří ke konkurenčně nejslabším článkům živočišné výroby…“ doporučujeme doplnit o konkrétní kvantifikaci agrárního dovozu např. dle zpráv o stavu zemědělství za několik posledních let. Tato data umožní trendy posledních let dobře ilustrovat.

46.

P2


K informaci, že „…z případových studií a rozhovorů s experty vyplývá…“ doporučujeme uvést konkretizaci použitých případových studií a obecně metodiku užitých šetření.

47.

P2


Konkrétní výsledky doporučuje hodnotitel u informace, že „…Mezinárodní srovnání ekonomiky odchovu masného skotu prokázalo, že odchov masného skotu bez přímých plateb není ziskový v ČR ani v jiných zemích EU…“.

48.

O


Doporučujeme přeformulovat ne zcela jasnou větu: „…Přesto z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti čeští producenti mléka zaostávají v produktivitě práce i půdy, což způsobuje vyšší náklady faktorů….“.

49.

O


Název kapitoly revidovaného dokumentu: 2.3. Jaký je rozsah a vývojový trend daného problému? Kvantifikace problému .Doporučujeme uvést zdroje u všech informací uvedených v této kapitole.

50.

P2


Doporučujeme rozvést použitou zkratku (MTR). Informaci uvedenou na počátku této kapitoly vnímáme jako velmi podstatnou: „…Analýzy prokazují (MTR, studie ÚZEI), že (veřejná) podpora investic při správném cílení stimuluje ekonomickou výkonnost podpořených podniků a strukturální podpory v oblasti modernizace se podílejí přibližně 10-30 % na celkových investicích realizovaných v zemědělství (tabulka níže)….“. Z tohoto důvodu se hodnotitel přiklání k bližšímu rozvedení metodiky dat prezentovaných v tabulce 1, jedná se zejména o způsob metodiky vyčíslení „vygenerovaných zdrojů modernizací“.

51.

P2


Doporučujeme případně doplnit tvrzení o nerozvinuté spolupráce s pracovišti vědy a výzkumu výsledky případných studií zaměřenými na dané téma a pokud možno toto tvrzení kvantifikovat na základě číselných údajů (např. srovnání s EU)..

52.

P2


K níže uvedenému tvrzení dáváme na zvážení doplnění o novější srovnání:

„…Producenti povětšinou uplatňují na trzích EU výrobky s nižší přidanou hodnotou a/nebo v nižší cenové hladině - jednotkové ceny českého zboží byly v průměru o 16 % nižší než ceny shodného výrobkového sortimentu ve vzájemném obchodě členských zemí (ČSÚ, 2005)…“.

53.

P2


Lze doplnit tvrdými daty tvrzení „…Nedostatečná konkurenceschopnost některých producentů vede k snižování objemu produkce a výrobní kapacity jsou často nedostatečně využité, přičemž fixní náklady kapitálu zůstávají. Zatímco úplné uzavření zastaralých provozů a koncentrace produkce do moderních závodů je pro podniky prospěšná, často, kde zpracování bylo regionálně významné, došlo k narušení vertikály v místě působení (např. Litagro);…“?

54.

P2


Lze specifikovat blíže výchozí zdroje a vstupní data pro tvrzení „…Z finančních analýz vyplývá, že potravinářský sektor trpí obtížností přístupu ke kapitálu. Nedostatek finančního kapitálu je zřejmě příčinou pomalé modernizace odvětví. Technologické vybavení potravinářského sektoru tak stále vyžaduje velký podíl lidské práce, v jehož důsledku je produktivita práce v odvětví relativně nízká….“?

55.

P2


Lze podpořit níže uvedená tvrzení podpůrnými daty, kvantitativními údaji aj.: „…Nedostatečná konkurenceschopnost zpracovatelů také vyplývá z neúčinného marketingu. Zejména je to malá flexibility zpracovatelů vzhledem k měnícím se spotřebitelským trendům. Nedostatečné je zapojování se do systémů garance kvality (viz analýza pro režimy kvality), podobně je nedostatečná integrace aktérů ve vertikále (viz analýza ke sdružování producentů)….“?

56.

P2


Název kapitoly revidovaného dokumentu: Kap. 2.2 Jaký je mechanismus a příčiny vzniku tohoto problému

Předpokládáme, že hodnotitel vycházel ze šetření ČSÚ za období 2008-2010, ale zcela zřejmé to z textu není. Doporučujeme zpřesnění použitých šetření (přesná citace) a rovněž doporučujeme prezentaci procentních dat formou grafů nebo tabulek pro lepší přehlednost textu. Tam, kde je to možné, doporučujeme provedení srovnání s dalšími vybranými zeměmi EU.

57.

P2


SWOT analýza Je dobře a stručně formulovaná. Doporučujeme zvážit, zdali výrok „…Malá důvěra zemědělských podnikatelů, že režimy kvality přinesou ekonomický efekt...“ nezařadit jako externí faktor spíše do sektoru ohrožení.

58.

P2


V tematické oblasti potravinářství nebyl v podkladovém materiálu (kapitola věnovaná doporučení k řešení definovaných problémových okruhů v novém PRV) věnován žádný prostor zacílení opatření dle čl. 17. Doporučujeme v tomto ohledu podkladový materiál rozšířit i v návaznosti na doporučení OS grémia, že by se měly využívat stávající systémy jakosti potravin.

V případě čl. 18 je nezbytně nutné stanovit variantní návrhy velikostního omezení potenciálních žadatelů a řádně konzultovat se zástupci potenciálních žadatelů.Zvážit rozšíření podkladového materiálu o výčet již realizovaných inovativních projektů (v oblasti zemědělské prvovýroby) v ostatních ČS EU v současném programovém období a přiblížit tím chápání „inovativnosti“. Toto doporučení sleduje i linii požadavků vzešlých od zástupců potenciálních žadatelů v rámci jednání OS grémia.

59.

P2


Ke str. 3 - porovnání rozsahu zatravnění v jednotlivých oblastech by bylo dobré v případě dostupných dat porovnat s obdobnými údaji za předchozí roky – tj. získat časový vývoj rozlohy zatravněných ploch, jak v ČR, tak v EU.

60.

O


Tabulku 3 zpracovatel ex-ante doporučuje rozdělit na 3 části:

a) nevyužívaná z. p.

b) travní porosty registrované v LPIS

c) AWU

Výsledky v tabulkách by bylo dobré prezentovat také ve formě spojnicového grafu – pro rychlejší získání uvedených informací.

Rozdíly ve vývoji AWU v oblastech LFA a mimo by bylo dobré doplnit o odpovídající interpretaci zjištěných rozdílů (proč klesal počet pracovníků právě v oblastech mimo LFA?).

61.

P4


U tabulky 1 na str. 1 doporučuje hodnotitel doplnit vysvětlení, jak se pracovalo s farmami, které mají v LFA zastoupenou půdu jen částečně (tj. např. částečně v LFA, částečně mimo LFA – zda tyto farmy byly do výsledků uvedených v tabulce zahrnuty, či nikoliv, a pokud ano, jak).

Každopádně doporučujeme převzít z průběžného hodnocení PRV tabulku Porovnání výše zisku a plateb LFA - tato data pocházejí ze zdrojů účetní sítě FADN a ilustrativně dokládají význam a nezbytnost plateb LFA pro udržení zemědělské produkce ve znevýhodněných oblastech. Výsledky je žádoucí interpretovat v časovém vývoji – tzn. jak se měnily v jednotlivých letech.

62.

P4


Název kapitoly revidovaného dokumentu: Hnací síly (jedná se o faktory, které nejsou obvykle plně pod kontrolou zemědělce ani MZe)

Informace uvedené v prvním odstavci kapitoly hodnotitel silně doporučuje z hlediska přehlednosti prezentovat formou tabulek nebo grafů. Dobré by bylo také uvedení základního zhodnocení, o čem svědčí rozdílné poměry ČPH a poskytnutých dotacích v oblastech LFA a mimo území LFA.

63.

P4


Doporučení:

V této fázi lze v zásadě doporučit již meritum podnětů z OS a vlastního grémia, které mohou významným způsobem ovlivnit zaměření opatření a týkají se zejména následujících aspektů:

a) Zpracovat kompletní návrh vymezení LFA 2014+ do konce roku 2012. Zároveň provést analýzu možností zařazení suchých oblastí a těžkých půd do LFA-S.

b) Souběžně s dokončováním vymezení LFA zpracovat kalkulace základních plateb a variantní návrhy diferenciace plateb za účelem cílenějšího poskytování plateb do oblastí s vyšší mírou znevýhodnění.

c) Definovat plochu oprávněnou pro platbu a kritéria způsobilosti.

d) Zpracovat variantní návrhy degresivity plateb v závislosti na velikosti farem.

e) Zvážit analýzu dopadů změny minimálního zatížení VDJ (variantně dle rozhodnutí o způsobilé ploše a k různým hodnotám intenzity – např. odstupňované po 0,5 VDJ). V návaznosti rovněž výhled možných dopadů na trh s hlavními komoditami produkovanými v LFA na úrovni ČR (zejména cena masa v živém).

64.

O


Název kapitoly revidovaného dokumentu: Celkové komentáře k analýze

Analýza je velice dobře, srozumitelně, stručně a přehledně zpracována. Jediné doporučení k formě a srozumitelnosti výkladu se týká doporučení na rozvedení použitých zkratek.

65.

P3


Hodnotitel doporučuje doplnit níže uvedené tvrzení o dostupná statistická data: „…V posledních letech se zrychluje proces globalizace a koncentrace kapitálu v navazujících odvětvích zemědělské produkce, tzn. ve zpracovatelském průmyslu a v obchodě…“.

66.

P3


K níže uvedenému tvrzení by hodnotitel doporučoval uvedení konkrétního příkladu dobré praxe (není to nezbytně nutné, konkrétní příklad ale umožní dobře ilustrovat pro uživatele textu, jak sdružování prvovýrobců do odbytových organizací vylepšilo ekonomickou situaci jednotlivých členů.: “… Jako jedna z forem zlepšení pozice a konkurenceschopnosti na trhu se jeví sdružování prvovýrobců do takových forem odbytových organizací (tj. do odbytových družstev, seskupení producentů, nebo organizací producentů), které by byly schopny odpovídajícím způsobem zastupovat prvovýrobce při vyjednávání odbytu produkce, zároveň jim poskytovaly i jiné služby a pomohly tím zlepšit jejich postavení na trhu ve vztahu k odběratelům….“).

67.

P3


Doporučujeme uvést datum, ke kterému se uvedené hodnoty vztahují, a zdroj informací u následujících dat: „…Objem takto obchodované produkce na trhu je nízký (např. u obilovin cca 10-14 %, u olejnin cca 14-18 %, u brambor cca 3-4 %, u skotu cca 10-12 %)…“.

Sledování ukazatelů v časových řadách by umožnilo také stanovit, zdali dochází ve vývoji těchto ukazatelů ke zhoršení nebo zlepšení vývoje.

68.

P3


Doporučujeme doplnit definici malých zemědělských podniků – jaká je jinými slovy přesná definice malého zemědělského podniku: „…Podpora v rámci PRV by měla být zaměřena na malé zemědělské podniky, které mají vlivem nízkého objemu produkce zhoršenou vyjednávací pozici vůči odběratelům, nikoliv však komoditně….“.

69.

O


Název kapitoly revidovaného dokumentu: 7. Je tento problém řešený také jinými politikami v ČR? Stručný výčet s vysvětlením možných synergií a komplementarit. Doporučujeme pro uživatele textu doplnit používané zkratky.

70.

O


Pro zhodnocení bylo vzhledem k nejasnostem, která verze SWOT v poskytnutých materiálech je finální, nakonec použito kombinaci analýz SWOT uvedených dokumentech:

a) SWOT 3 priorita

b) Analýza organizace trhu 6_3_2012

Je dobře a jasně organizována, doporučujeme pouze zvážit zkrácení některých výroků. Poslední výrok v sektoru příležitosti je také v pořádku, pouze upozorňujeme, že jeho formulace může spíše než externí faktory (které by zde správně měly být)´evokovat již samotné opatření. Poslední výrok v sektoru ohrožení doporučujeme přemístit do slabých stránek.

Do ohrožení doporučujeme na základě revidované analýzy doplnit:

• Tendence odběratelů oslabovat pozici odbytových organizací přímým jednáním s odběrateli

• Výkyvy trhu

• Růst tlaku na domácí producenty v důsledku pokračující globalizace a dovozu

• Růst cen vstupů

71.

P3


a) Zvážit rozšíření analýzy o další údaje ukazující jaký podíl (trend) celkové produkce v ČR (členěné komoditně) je obchodován prostřednictvím seskupení producentů/odbytových organizací a jaký je obchodován mimo tento systém. Lépe ilustrovat potenciál opatření.

b) Zvážit doplnění analýzy o údaje ilustrující „velikostní“ proporcionalitu odběratelů/zpracovatelů a jejich počet v ČR vůči celkové produkci hlavních komodit v ČR. Výstupy poté srovnat s opodstatněností pro podporu pouze drobným zemědělským producentům a demonstrovat úspěšnost různých velikostních kategorií seskupení producentů při vyjednáváních s odběrateli/zpracovateli.

c) Doplnit analýzu možných dopadů omezení seskupení producentů na SME ve smyslu jejich definice (zejména ve vztahu k parametru max. ročního obratu/roční bilanční sumě). Tuto analýzu využít i k posouzení opodstatněnosti tvrzení „Vytváření odbytových organizací s celonárodní působností“ ve SWOT u části „příležitosti“.

d) Zvážit rozšíření analýzy o problematiku propojení/využitelnosti tohoto opatření PRV se vznikem seskupení organizací producentů v mléčném sektoru (SOT - tzv. mléčný balíček), zejména v souvislosti s plánovaným zrušením mléčných kvót.

72.

P3


Hodnotitel velice naléhavě doporučuje doplnit k deskripci statistik v oblasti pojištění data za další země EU. Bez takovéto komparace není možné vyvozovat z tvrzení uvedených na prvních 4 odstavcích strany 2 relevantní trendy a především důležité výroky pro oblast ohrožení analýzy SWOT. Jedná se o tyto části textu:

„…Škodní průběh pojištění hospodářských zvířat je ve sledovaném období trvale nízký s menšími výkyvy proti rostlinné výrobě. Rostlinná výroba je z tohoto pohledu rizikovější než živočišná výroba. Celkový trend poklesu pojistného v živočišné výrobě koresponduje s klesajícími stavy hospodářských zvířat. Podíl pojištěných zvířat je v ČR dlouhodobě odhadován na 80 % z celkového počtu chovaných zvířat.

Z pojištění bylo v roce 2010 zemědělským podnikům vyplaceno za škody na zemědělských plodinách a za škody na hospodářských zvířatech cca 790 mil. Kč . Celkový škodní průběh tak představoval 70 % (podíl pojistného plnění k pojistnému). Škodní průběh je nutné sledovat v delším časovém období a v desetiletí 2001 - 2010 činil v průměru 73,5 % s výkyvy od 45 % v roce 2004 do 129 % v roce 2009. V průběhu uvedených deseti let převýšil škodní průběh v rostlinné výrobě 100 % třikrát (2001, 2002, 2009).

Pojištění plodin má k lednu roku 2012 sjednáno zhruba 4 400 zemědělských podniků . Z toho cca 200 podniků (4,5 %) v rozsahu do 5 ha, 2 050 podniků (46,6 %) v rozsahu od 5 do 100 ha a 2 150 podniků (48,9 %) v rozsahu nad 100 ha. Uvedené údaje nekorespondují automaticky s obhospodařovanou výměrou zemědělských podniků, protože podnik může pojišťovat pouze vybrané druhy plodin. Přesto lze odhadovat, že větší podniky o výměře nad 100 hektarů představují rozhodující část klientely pojištění plodin. Celkem jsou pojištěny plodiny na výměře cca 1,5 mil. hektarů, což znamená, že průměrná plocha pojištěných plodin připadající na jeden pojištěný zemědělský podnik činí 340 ha. Propojištěnost vztažená k údajům registru půdy LPIS, jež jsou základem pro poskytování podpor zemědělské politiky, dosahuje téměř 58 %. Před začátkem podpory pojistného v roce 2000 byla propojištěnost v rostlinné výrobě zhruba 30 %. Zvýšení propojištěnosti lze přičíst hlavně podpoře pojistného z veřejných zdrojů.

Počet podniků, které mají sjednáno pojištění zvířat, činí zhruba 3 500. Propojištěnost v živočišné výrobě se dlouhodobě pohybuje na úrovni 80 %...“

73.

P3


Jaký je rozsah a vývojový trend daného problému? Kvantifikace problému. Doporučujeme aktualizaci tabulky 1 o data za rok 2011. To samé se týká také druhého odstavce na následující straně.

74.

P3


K pozn. 7 na str. 5 (VÚMOP v této souvislosti uvádí, že např. vodní erozí je v ČR ohroženo přibližně 42 % zemědělské půdy, v současné době je maximální ztráta půdy v ČR vyčíslena na přibližně 21 mil. tun ornice za rok, což lze vyjádřit jako ztrátu minimálně 4,3 mld. Kč) je doporučení hodnotitele podrobněji rozvést metodiku a zdrojová data, pomocí kterých se dospělo k výsledným číslům.

75.

P3


Je tento problém řešený také jinými politikami v ČR? Stručný výčet s vysvětlením možných synergií a komplementarit. Doporučujeme doplnit data o kvantifikaci podpory vyplácené v rámci politik ČR (str. 8) .

K tabulce 3 na str. 8-9 opět doporučujeme doplnit o data za rok 2011.

76.

P3


PODPORA ORGANIZACE POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE A ŘÍZENÍ RIZIK V ZEMĚDĚLSTVÍ

Tento materiál dle názoru hodnotitele obsahuje zásadní a nepostradatelné informace o budoucí absorpční kapacitě odpovídajících opatření. Proto bychom silně doporučovali doplnění dat u posledních dvou odstavců na první straně zápisu – tj. kolik subjektů např. bylo osloveno v segmentu vína a chmele, počet negativních a pozitivních dopovědí apod.

77.

P3


Byla hodnocena SWOT z dokumentu SWOT 3 priorita (první návrh SWOT analýzy byl dále obsažen také v dokumentu analyzarizeni rizik 26_1_2012).

Obecně doporučujeme výrazné zkrácení výroků - pro uživatele textu není při současné délce výroku vždy plně zřejmý jejich vlastní význam.

78.

P3


Ze sektoru příležitostí odporučujeme odstranit následující výroky, které spíše než externím faktorem, který nelze ovlivnit (pouze takovéto výroky by se měly v příležitostech objevovat), představují již návrhy vlastních opatření:

• Vytvořit komplementární vztah mezi navrhovaným Fondem rizik (PGRLF) a pravidly vytváření vzájemných fondů a jejich výplaty v souladu s Návrhem nařízení.

• Využití prostředků PRV při přírodních katastrofách a katastrofických událostech, třebaže pravděpodobnost takových katastrof způsobivších alespoň 30% zničení zemědělského potenciálu podniku je v podmínkách ČR relativně velmi nízká.

79.

P3


Naopak doporučujeme doplnit do ohrožení následujíc věci vyplývající ze samotné analýzy:

• Změny klimatu a související zvýšení hospodářských a environmentálních rizik

• Kolísání cen

• Přetrvávání nevhodného nastavení systému zemědělského pojištění v ČR

• Přetrvávání relativní finanční náročnosti pojištění v ČR

• Přetrvávající malá politická podpora ke schválení fondu nepojistitelných rizik

80.

P3


Pro velice důležité doplnění výroků SWOT v oblasti ohrožení je třeba rozšířit deskripci vývoje identifikovaného v ČR s vývojem v dalších zemích EU. Jedná se tento text:

„…Škodní průběh pojištění hospodářských zvířat je ve sledovaném období trvale nízký s menšími výkyvy proti rostlinné výrobě. Rostlinná výroba je z tohoto pohledu rizikovější než živočišná výroba. Celkový trend poklesu pojistného v živočišné výrobě koresponduje s klesajícími stavy hospodářských zvířat. Podíl pojištěných zvířat je v ČR dlouhodobě odhadován na 80 % z celkového počtu chovaných zvířat.

Z pojištění bylo v roce 2010 zemědělským podnikům vyplaceno za škody na zemědělských plodinách a za škody na hospodářských zvířatech cca 790 mil. Kč . Celkový škodní průběh tak představoval 70 % (podíl pojistného plnění k pojistnému). Škodní průběh je nutné sledovat v delším časovém období a v desetiletí 2001 - 2010 činil v průměru 73,5 % s výkyvy od 45 % v roce 2004 do 129 % v roce 2009. V průběhu uvedených deseti let převýšil škodní průběh v rostlinné výrobě 100 % třikrát (2001, 2002, 2009).

Pojištění plodin má k lednu roku 2012 sjednáno zhruba 4 400 zemědělských podniků . Z toho cca 200 podniků (4,5 %) v rozsahu do 5 ha, 2 050 podniků (46,6 %) v rozsahu od 5 do 100 ha a 2 150 podniků (48,9 %) v rozsahu nad 100 ha. Uvedené údaje nekorespondují automaticky s obhospodařovanou výměrou zemědělských podniků, protože podnik může pojišťovat pouze vybrané druhy plodin. Přesto lze odhadovat, že větší podniky o výměře nad 100 hektarů představují rozhodující část klientely pojištění plodin. Celkem jsou pojištěny plodiny na výměře cca 1,5 mil. hektarů, což znamená, že průměrná plocha pojištěných plodin připadající na jeden pojištěný zemědělský podnik činí 340 ha. Propojištěnost vztažená k údajům registru půdy LPIS, jež jsou základem pro poskytování podpor zemědělské politiky, dosahuje téměř 58 %. Před začátkem podpory pojistného v roce 2000 byla propojištěnost v rostlinné výrobě zhruba 30 %. Zvýšení propojištěnosti lze přičíst hlavně podpoře pojistného z veřejných zdrojů.

Počet podniků, které mají sjednáno pojištění zvířat, činí zhruba 3 500. Propojištěnost v živočišné výrobě se dlouhodobě pohybuje na úrovni 80 %....“

81.

P3


Zvážit doplnění komparativní analýzy (variantní) ve vazbě na expertní odhady účasti zemědělských subjektů v opatření dle čl. 39, 40 a finanční náročnost. Doplňkem by měla být i predikce změn/vývoje kontextové situace v oblasti stávajících nástrojů řízení rizik v souvislosti s případnou implementací vzájemných fondů. Následně zajistit zpětnou vazbu od zástupců potenciálních žadatelů i přesto, že zástupci OS grémia předběžně implementaci těchto opatření v zásadě odmítli.

82.

O


Název kapitoly revidovaného dokumentu: Obecné poznámky k dokumentu

Hodnotitel doporučuje celkovou revizi materiálu z hlediska sjednocení metodického přístupu. Z dokumentu (nejedná se jen o formátování textu – velikost písma, typ písma) je zřejmé, že byl zpracováván širším týmem. V některých případech (kapitola E. Ovzduší a změna klimatu) se brilantně a zcela ukázkově pracuje se zdroji (přesné citace, argumentace a podložení všech uváděných informací podkladovými zdroji, sledování trendů v komparaci vývoje ČR a EU, sledování trendů v časovém vývoji – v ČR a v EU aj.). Doporučujeme podobnou metodiku aplikovat i na ostatní segmenty kapitoly textu.

83.

P4


Doporučujeme v 1. odstavci kapitoly, 1. specifikace problému uvést základní zdroje pro tvrzení zde uvedená: „…Současný stav a problémy krajiny souvisejí s tendencemi sociálního a ekonomického vývoje. Mezi nejzávažnější negativní důsledky patří snížení biologické rozmanitosti a početnosti populací původních druhů, fragmentace krajiny, snížení ekologické stability krajiny, narušení přirozeného vodního režimu krajiny související s klesající schopností retence vody v krajině a masivní a velkoplošná eroze především zemědělských půd. Uvedené jevy a procesy pak zpětně negativně ovlivňují schopnost krajiny poskytovat hospodářské výnosy, což omezuje ekonomické efekty využívání krajiny….“

84.

P4


Doporučujeme dále vyjasnit a definovat pojem „ekosystémové služby“, který je uváděn v souvislosti s tvrzením, že vzájemný podíl jednotlivých složek krajiny se ustálil před cca 200 lety. Podle našeho názoru dochází k zásadní změně ekosystémových služeb až v 50. letech 20. století.

85.

P4


Doporučujeme dále uvést u kapitola 2. popis problémů zdrojová data pro tvrzení v první odrážce:

„…- nadměrná velikost značné části půdních bloků často nerespektující reliéf terénu, průměrná plocha pozemků se zvýšila z 0,23 ha v roce 1948 na přibližně 20 ha v současnosti (půdní bloky)….“

86.

P4


Jsou dispozici statistiky k plošnému rozsahu nesprávných agrotechnických postupů u těchto bodů:

„…osévání velkého počtu přiléhajících bloků jednou plodinou

-volba nevhodných plodin

-nevhodný směr orby vůči reliéfu

-nesprávné určení erozního ohrožení půd…“

Pokud ano, bylo by dobré je na tomto místě uvést.

87.

P4


Lze kvantifikovat rozsah realizovaných ekostabilizačních prvků v posledních letech? (…vztahuje se k tvrzení „…nízký podíl ekostabilizačních prvků v krajině s výraznými retenčním a protierozními účinky (břehové porosty podél toků, struh, remízky, meze, travnaté pásy, vlhké louky apod.)…“)?

88.

P4


Doporučujeme uvést srovnání s vývojem v celé EU, nebo s vybranými zeměmi u následujícího tvrzení: „…nízká intenzita chovu přežvýkavců…“.

89.

P4


Ke kapitole 3. Zhodnocení závažnosti problému doporučujeme uvedení informací, jakou metodikou byla zjišťována hodnota péče o zemědělskou krajinu. Dále doporučujeme zdůraznit, že se jedná o pohled laické veřejnosti – výsledky tak spíše než o faktickém stavu krajiny ČR svědčí o míře vnímání problému laickou veřejností.

90.

P4


Ke kapitole 5 5.Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV doporučujeme rozvést podpůrnou argumentaci u tvrzení „…Z hlediska estetického a podpory synergií lepšího využívání přírodních zdrojů nedosáhlo PRV svého potenciálu….“.

91.

P4


Biodiverzita – rozmanitost druhů a stanovišť

K prvním dvěma odstavcům doporučuje hodnotitel všude, kde to je relevantní, doplnit zdroje dat.

92.

P4


K odstavci na str. 10 začínajícím slovy „…Pro hodnocení stavu druhů…“ doporučujeme případně doplnit srovnání se stavem před 10 a 20 lety - pokud jsou k dispozici podkladová data.

93.

P4


Ke kapitole 2. Popis problému a příčiny – lze kvantifikovat (např. formou rozsahu postižené plochy v ha) tvrzení: „…Příčiny nepříznivého stavu pocházejí především z 2. poloviny 20 století (resp. lesnického hospodaření v ještě delším časovém horizontu), která vedla k přímé likvidaci řady stanovišť (rozorání, náhradní rekultivace, odvodňování, v některých oblastech naopak zalesňování, rychloobnova a dosevy luk, změna druhové skladby, hospodářských postupů a technologií v lesích – holoseče, plošná příprava půdy aj.)…“. Alespoň k některým uváděným faktorům by mohly být k dispozici odhady ve formě odborných studií – publikace k historii pozemkových úprav, studie prof. J. Marečka aj.

94.

P4


Název kapitoly revidovaného dokumentu: C. Půda

Jednotlivé tabulky doporučujeme doplnit o data o situaci ohrožení půd před 10 a 20 lety - pokud jsou k dispozici samozřejmě podkladové informace.

95.

P4


K oddílu V. Utužení půd – lze rozsah takto ohrožených půd kvantifikovat a lze tuto kvantifikaci provést ve srovnání s vývojem před 10ti nebo 20ti lety. To se týká i všech dalších uváděných typů ohrožení půd (vi.-xii.).

96.

P4


Doporučujeme dále v textu rozvést informaci z obr. 2 – vizuální rozsah trvale zamokřených půd dle obrázků nekoresponduje na první pohled s informací o rozsahu podmáčených půd v ploše 5,78 ZPF (dle obrázku je rozsah trvale zamokřených půd mnohem větší, pokud je identická definice podmáčených půd na straně jedné a trvale zamokřených půd na straně druhé).

97.

P4


Lze u oddílu 3. Zhodnocení závažnosti problému doplnit zdroje u tvrzení: „…Eroze způsobuje škody na půdních blocích (snížení výnosů až o 75 %, ztráta ceny půdy atd.)…“ a „…Ztráta půdy znamená i ekologickou škodu, jelikož půdotvorný proces je erozí pomalejší než působení eroze (2-3 cm vrstva půdy vzniká za příznivých podmínek průměrně 100 až 1000 let…“?

98.

P4


Lze získat data k situaci před 10ti a 20ti lety u tvrzení: „…V současné době je maximální ztráta půdy v ČR vyčíslena na přibližně 21 mil. tun ornice za rok, což lze vyjádřit jako ztrátu minimálně 4,3 mld. Kč/rok…“? Je možné u tohoto tvrzení uvést zdroj informací?

99.

P4


Doporučujeme u oddílu 5. Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV uvést zdroj informací o odhadu rozsahu erozních škod v roce 2030 (str. 28). Doporučujeme dále u oddílu ii. větrná eroze blíže specifikovat zmíněný empirický model.

100.

P4


Voda - Doporučujeme uvést zdroje dat u oddílu Jakost povrchových vod.

101.

P4


U oddílu Potenciál ekologického zemědělství poskytovat veřejné statky doporučujeme srovnat stav uváděný k 31.12.2011 s vývojem v předchozích letech – pro ilustraci uvést intenzity nárůstu, a to samé doporučujeme i u popisu vývoje rozlohy dotčených ploch. Dobré by bylo také uvedení základní geografické analýzy, tj. ověření, zdali existují významnější rozdíly v zastoupení ekologického zemědělství v jednotlivých krajích či jinak definovaných oblastech a případně taková zjištění interpretovat.

102.

O


Doporučujeme uvést, z jakého zdroje a z jaké definice vycházejí údaje o procentní rozloze venkova vůči celé ploše ČR: „…Venkov zaujímá 73 % plochy ČR, více než 95 % z tohoto území činí zemědělská půda a lesní pozemky…“.

103.

O


Doporučujeme změnit výroky ve formě úplných vět na standardní formu tvrzení výroků přes přísudku. U SWOT biodiverzity je první výrok v sekci příležitostí zřejmě reziduem textu, který měl být odstraněn („…je prioritou i mezinárodní,…“)

104.

P4


a) Zvážit zařazení agro-environmentálních opatření dle čl. 29, , EZ (čl. 30) a Plateb N2000 (čl. 31) jako opatření působící svým zacílením v oblasti „Krajina“

b) Zvážit zařazení agro-environmentálních opatření dle čl. 29 (příp. EZ čl. 30), jako opatření působící svým zacílením v oblasti „Voda“

c) Blíže specifikovat potenciál působení podpora pojištění (čl. 37) a budování závlahových systémů (čl. 18) na oblast ovzduší a změny klimatu, neboť bez vysvětlující informace není tato vazba zcela zřejmá.

d) Vyjasnit vliv nastavení ozelenění v I. pilíři SZP na stanovení baseline pro výpočet kompenzací v rámci AEO.

e) Zvážit znovuotevření otázky podpory genetických zdrojů z PRV (AEO) na následujícím jednání OS grémia, vzhledem k tomu, že názorové spektrum zástupců zájmových skupin bylo poněkud roztříštěné. Za tímto účelem zpracovat krátkou analýzu ukazující klady a zápory (ne)implementace této aktivity v PRV.

f) Dokument shrnuje veškerá opatření, která mohou i minoritním způsobem ovlivnit oblasti ŽP. Je však třeba zvážit úpravu seznamu v návaznosti na měřitelnost účinku opatření v dané oblasti a rovněž v návaznosti na budoucí rámec monitorovacích indikátorů, které nejsou součástí podkladového materiálu.

105.

P4


Text dobře a výstižně a téměř úplně formuluje hlavní problémy v lesnictví. Hodnotitel doporučuje v textu uvedenému níže a vztahujícímu se k jednotlivým kapitolám materiálu v některých momentech doplňkové rozšíření analýzy, zejména ve vztahu k širšímu socioekonomickému rámci situace v ČR přesahující samotnou oblast lesnictví.

106.

P4


Hodnotitel doporučuje doplnit níže uvedené tvrzení podpůrnými statistickými daty:

„…Mezi hlavní problémy patří nízká kapitálová vybavenost lesních podniků vycházející zejména z roztříštěnosti lesních pozemků ve vazbě na velikost lesních majetků a jejich strukturu…“.

Str. 5 - první odstavec: „…U soukromých vlastníků je v současné době průměrná velikost lesních majetků cca 3 ha…“ – doporučujeme doplnit zdroj a metodu zjišťování.

U tabulek pod tímto odstavcem není zcela zřejmé, zdali se data vztahují k roku 2000, nebo roku dřívějšímu – doporučujeme doplnit vročení uváděných dat a pokud možno i ověření, zdali nelze získat data novější.

107.

P4


Str. 6 poslední věta: „…vyšší efektivnost vynakládaných nákladů na zabezpečení jednotlivých výkonů v lesnické činnosti a vyšší produktivita zabezpečovaných prací…“. Velice podstatný faktor, doporučujeme pouze blíže popsat zdroje, ze kterých tvrzení vychází.

108.

P4


Lze doložit podkladovými daty stanovení optimální hustoty: „…Optimální hustota LDS se pohybuje okolo 20 - 25 m/ha, ale v průměru za ČR (zdroj Národní inventarizace lesů) dosahuje necelých 15 m/ha…“.

109.

P4


Velmi zajímavé je uvedení zlepšení hospodářských výsledků v roce 2010: „…Hospodářské výsledky na 1 ha lesa se v roce 2010 meziročně nejvíce zvýšily u kategorie státních lesů (o 1 750 Kč), dále u lesů soukromých (o 579 Kč) a lesů ve vlastnictví měst a obcí (o 571 Kč). Na hospodaření ve státních lesích se rozhodující mírou podílelo hospodaření státního podniku Lesy České republiky, který zaznamenal tvorbu zisku před zdaněním ve výši 3 160 mil. Kč, tzn. s meziročním nárůstem o 2 376 mil. Kč…“

Bylo by zajímavé data srovnat s údaji za rok 2011, pokud jsou k dispozici, aby bylo možné potvrdit, že:

a) lesnictví není výrazně ovlivněno současnou ekonomickou recesí (méně pravděpodobná varianta)

b) v roce 2010 se recese v tomto odvětví ještě neprojevila (to by současně značně pozměnilo i vyznění odstavce tak, jak je uveden nyní).

110.

P4


Hospodářské výsledky lesů by tak jako tak bylo dobré uvést v širším časovém srovnání 3-5 let a hospodářské výsledky porovnat také s celkovým vývojem hospodářství (vývoj HDP na úrovni ČR).

K tabulce na str. 7 doporučujeme uvést zdroj a doplnit o data za rok 2011

111.

P4


K počátku prvního odstavce na str. 8: „…V lesním hospodářství se negativně projevuje odliv kvalifikovaných pracovníků, což přímo souvisí s užíváním nových technologií, kdy je v současné době v provozu cca 370 těžebních strojů…“ – bylo by možné podepřít tato důležitá tvrzení relevantními výzkumy? Není to nezbytné, ale takové podložení by pomohlo posílit váhu těchto podstatných informací.

112.

P4


K tabulce počet zaměstnanců v LH poprosíme doplnit data za rok 2011, pokud jsou dostupná, aby bylo možné komentovat případný vliv ekonomické recese.

113.

P4


K níže uvedenému tvrzení bychom doporučovali uvést datum, ke kterému se vztahuje:

„…Předpokládaný průměrný roční náklad (odborný odhad) pro zabezpečení trvalé údržby a opravy LDS, tj. zajištění provozuschopnosti a výkonnosti lesních cest a udržení a zlepšení současného stavu) představuje částku >750 Kč/ha/rok…“ Bylo by dobré tento údaje doplnit o informaci ze Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství v roce 2011: „…zatímco průměrné náklady se zvýšily u odvozu dřeva (o 32 Kč/m3) a v opravě a údržbě lesních cest o 156 Kč na 1 ha lesa. ..“

114.

P4


K níže uvedenému tvrzení: „…Z provedeného šetření vyplynulo,…“ bychom doporučovali doplnit základní informace o šetření (metoda, stanovení vzorku, popis zvoleného vzorku, návratnost odpovědí, kdo výzkum realizoval aj.).

115.

P4


Informaci ze str. 12: „…Protipovodňová ochrana závisí na vhodném zastoupení a umístění RN na území státu a je významnou složkou prevence ve srážkově bohatých povodích s vysokým rizikem povodňových škod a v povodích s častým výskytem povodňových situací…“ dobře ilustruje nezbytnost protipovodňových opatření. Její váhu by ještě podpořilo uvedení případných závěrů relevantních studií, pokud jsou k dispozici, např. ve smyslu kvantifikace snížení eroze v důsledku protipovodňových opatření aj. K dispozici by měly být adekvátní výzkumná zjištění VÚMOP.

116.

P4


Níže uvedená tvrzení doporučujeme doplnit o srovnání časového vývoje za posledních 10 let (lépe ještě v delším časovém horizontu) a ve srovnání alespoň s vybranými zeměmi EU : „…Česká republika patří k zemím s vysokou lesnatostí. Lesní pozemky pokrývají v současné době výměru 2.647.416 ha, což představuje 33,5 % z celkového území státu. Zalesňováním zemědělsky nevyužívaných pozemků se výměra lesů soustavně zvyšuje. Podle převažujících funkcí (ve smyslu kategorizace určené zákonem č. 289/1995 Sb.) je v ČR 75 % lesů hospodářských, 22 % lesů zvláštního určení a 3 % lesů ochranných…“.

Stejným způsobme doporučujeme uvedení tvrdých dat o rozloze chráněných území v jednotlivých zemí EU (ve vztahu k rozloze státu). Týká se tvrzení „… Plocha chráněných území v poměru k rozloze státu převyšuje evropský průměr….“.

117.

P4


Tabulku s údaji o rozloze chráněných území doporučujeme opět doplnit o záhlaví a aktualizovat daty za rok 2011 dle Zprávy lesa o stavu hospodářství České republiky v roce 2011.

118.

P4


U celkové rozlohy území Natura 2000 – dolní část str. 14 prosíme o uvedení data, ke kterému se prezentovaná tabulka vztahuje.

119.

P4


Str. 15 – u informace: „…Současný podíl listnatých dřevin tvoří 24 %, přičemž přirozenému stavu by odpovídala hodnota přibližně 65 %....“ dáváme spíše v metodické rovině na zvážení posouzení rozsahu vlivu nevhodnosti současné skladby lesních porostů vůči situaci v jednotlivých regionech. Vodítkem zde může být geobotanická mapa R. Mikyšky. Je zřejmé, že i přirozené porosty jsou charakteristické variabilním zastoupením jehličnatých stromů v jednotlivých regionech (jejich význam stoupá s nadmořskou výškou). Dáváme ke zvážení geografické zhodnocení dopadů nevhodné druhové skladby stromů v jednotlivých regionech ČR (horské oblasti, nížiny aj.). Zohlednění geografického hlediska se v tomto směru týká také tabulky na str. 16. Dobrou informací by byla také klasifikace jednotlivých typů přirozených porostů dle geobotanické mapy a kvantifikace jejich územního zastoupení v rámci ČR. I tato informace by mohla ilustrovat, jaký dopad máje současná dominance monokultur jehličnatých stromů.

120.

P4


Stejným způsobem by bylo dobré na základě výsledků příslušných výzkumů stručně kvalitativně popsat případné negativní vlivy umělých monokultur jehličnatých stromů na přírodní složky krajiny (odlišný vliv jednotlivých dřevin na erozi půdy v důsledku polomů, změny v kvalitě půd, vliv na druhovou rozmanitost fauny a flory).

121.

O


Rovněž doporučujeme v obecné rovině zmínit kvalitativní negativní dopad nerespektování související legislativy a důsledky ignorance platných zákonů na vývoj lesních porostů.

122.

P4


Str. 19 – Stav druhů živočichů významných pro Evropské společenství doporučujeme doplnit o zhodnocení předcházeného období 1993-1999 , aby byly zřejmé tendence vývoje nikoliv ve statickém srovnání (stav 2000-2006), ale v diachronní komparaci (stav 1993-1999 versus 2000-2006) a bylo tak možné kvantifikovat a identifikovat případné trendy vývoje.

123.

P4


Dotaz hodnotitele ke grafům uvedeným na str. 21 se týká toho, zdali je možné informace o defoliaci jehličnanů a listnáčů územně členit? Taková informace by zpřesnila údaje o tom, kde je problém špatného zdravotního stavu dřevin nejpalčivější.

124.

P4


Větu na str. 24 doporučujeme přeformulovat- je pro uživatele textu hůře informačně uchopitelná: „…Pro účely internalizace dosavadních externalit je nutno striktně diferencovat mezi „funkcemi lesa“, poskytovanými v důsledku pouhé existence lesa a „službami polyfunkčního lesního hospodářství“ v důsledku jejich záměrné produkce (zkvalitnění, intenzifikace vloženými ekonomickými prostředky)…“

Doporučujeme též rozvést zkratku SFC použitou na této straně.

125.

P4


Doporučujeme také stručně kvantitativně popsat v této části textu negativní důsledky organizovaného „velkosběru“ lesních plodů (zejména v horských oblastech – Krkonoše aj.) na postižené porosty a lesní ekosystém a střet těchto nežádoucích ilegálních aktivit s požadavky ochrany území.

126.

P4


K textu na str. 26 „…na základě analýzy SVOL:..“ doporučujeme doplnit stručný popis metodiky analýzy, prosíme též rozvést zkratku.

127.

O


K odstavci, který počíná „…další oblastí, ve které je potenciál…“ doporučujeme doplnit odkaz, že problematika využití biomasy je dále podrobněji řešena na str. 31 dokumentu.

128.

P4


K informaci na str. 27 „…V rámci zpracování tématu pro Národní lesnický program – klíčovou akci 5 proběhlo dotazníkové šetření na vzorku území…“ bychom doporučovali uvést specifikaci vzorku a popsat zvolenou metodu.

129.

P4


K větě „…Soukromí vlastníci v ČR vlastní cca 35 % výměry lesů, což představuje cca 1 023 000 ha ….“ – doporučuje uvést datu, ke kterému se údaj vztahuje (např. k 31.12.2011). Níže uvedenou informaci odporučujeme doplnit pro přehlednost o graf: „…Z celkového počtu soukromých vlastníků lesů jich cca 320 000 vlastní les menší než 5 ha a pouze 25 000 jich vlastní les o výměře od 2 do 5 ha. 2 200 soukromých vlastníků vlastní les s výměrou nad 50 ha….“

130.

P4


Lze porovnat data návštěvnosti lesů v ČR s daty za další země EU? – viz informace z textu: „…Návštěvnost lesa přístupného veřejnosti, včetně lesů lázeňských, rekreačních a příměstských, se v průměru ČR pohybuje dlouhodobě na úrovni 20 návštěv na obyvatele, což odpovídá 84 návštěvám/ha lesa přístupného veřejnosti….“ – lze takováto data sledovat také v cizině v delší časové řadě? Na základě srovnání dat za ČR a další země, by bylo možné zasadit získaná data do širšího kontextu a potvrdit či vyvrátit, zdali i v dalších zemích dochází k poklesu návštěvnosti.

Prezentované údaje o návštěvnosti lesa v ČR by bylo dobré doplnit citacemi uváděných průzkumů a alespoň stručným popisem používané metodiky: „…údaje o této návštěvnosti lesa se opírají především o výsledky dotazníkových šetření v reprezentativních vzorcích obyvatel ČR, realizovaných ve spolupráci s příslušnými výzkumnými agenturami…“.;

131.

P4


Níže uvedenou informaci doporučujeme doplnit o zdroj a pokud možno též kvantifikovat: „…Přestože podle výsledků posouzení 15letého období v pětiletých intervalech (1995, 2000, 2005, 2010) se podařilo nárůst poškození lesních porostů zastavit (stabilizovat výši škod do 10 % se podařilo na výměře přes 65 % rozlohy ČR) a škody nejsou celoplošným jevem, stupeň poškození je však stále vysoký a má negativní dopad na ekonomiku lesního hospodářství…“.

132.

P4


Informace o škodách v lesích a členění na jednotlivé kraje bychom doporučovali uvést v delší časové řadě a případné trendy identifikované v jednotlivých krajích (např. dlouhodobá výše škod v kraji XX) následně vhodně interpretovat. Výši škod doporučujeme sledovat v relativním ukazateli (tj. např. výše škod na 100 000 ha). Případné anomálie či výkyvy by bylo vhodné interpretovat skutečnostmi, které se v uvedených letech vyskytly (např. orkán Kyryl, kůrovcová kalamita, přemnožení škůdců obecně aj.)

133.

P4


Ke starým ekologickým zátěžím doporučujeme prověřit možnosti využití databáze SEKm spravované Ministerstvem životního prostředí a prověřit možnosti kvantifikace souvisejících ukazatelů (plocha a rozsah poškozeného území).

134.

P4


K informaci na str. 29 „…Lesní porosty však stále vykazují vysokou míru defoliace, která patří mezi nejvyšší v porovnání s ostatními evropskými zeměmi a v dlouhodobém sledování vykazuje přes určité výkyvy velmi mírně stoupající trend…“ doporučujeme doplnit informace z ostatních evropských zemí.

135.

P4


K tabulce pásma imisního ohrožení podle jednotlivých krajů odporučujeme uvést rok, ke kterému se vztahuje.

136.

P4


K tvrzení na str. 31 „…Odejímání živinové základny z nevhodných stanovišť může mít negativní dopad na půdu, vodní režim, biodiverzitu apod…“ – doporučujeme případně doplnit relevantní závěry případných studií. Jedná se o z našeho pohledu zcela zásadní faktor při dalším uvažování o využití lesní biomasy pro výrobu energii. Bylo by dobré popsat, kvantifikovat a určit nevhodná stanoviště pro realizaci zmíněných aktivit.

137.

O


Z čistě formálního hlediska doporučujeme pro lepší práci s textem přetvořit níže uvedenou větu do odrážek:

„…V návaznosti na celkový trend a mezinárodní závazky jsou uvažovány další důležité oblasti: uchovávání biodiverzity a genofondu lesních dřevin, výzkum poškození lesa včetně monitoringu zdravotního stavu lesa a studium lesního ekosystému….“.

138.

P4


K tvrzení, že se po vstupu ČR do EU zvýšily možnosti mezinárodní spolupráce, doporučujeme zvážení kvantifikace, do jaké míry byla tato možnost využita (jak se zlepšil a zvýšil rozsah mezinárodní spolupráce pře d a po 2004).

Stejným způsobem (např. v rámci mezinárodního srovnání) by bylo potřebné podpořit uvedené tvrzení, že „…Dosavadní výsledky, kterých český lesnický výzkum dosáhl, potvrzují vysokou úroveň českého lesnictví….“.

139.

P4


Nízká informovanost veřejnosti o skutečném stavu lesů a potřebách LH

K 3. odstavci na str. 33 doporučujeme doplnit informace o metodice a výzkumném vzorku miniankety na serveru lesnictví.

K poslednímu odstavci na této straně je možné doporučit analýzu výdajů municipalit, případně dalších subjektů na environmentální výchovu.

140.

P4


Náhrady podle lesního zákona - Doporučujeme, pokud je to možné, kvantifikovat vývoj výše podpory v jednotlivých letech a případná zjištění následně interpretovat.

141.

P4


Zhotovitel ex-ante hodnocení doporučuje v textu alespoň stručně zmínit formou kvalitativního popisu situaci na Šumavě, dlouhodobě charakteristickou hledáním optimálního řešení kůrovcové kalamity a střety s požadavky obyvatel regionu. Jedná se o poměrně ukázkový příklad problémů, které bude v budoucnu třeba v odvětví jednoznačně koncepčně řešit a uchopit.

142.

P4


Ve SWOT analýze doporučujeme přesunout výroky:

-Poptávka po arondancích ze strany vlastníků lesů

-Úroveň a tradice myslivosti v ČR

Do příležitostí (jedná se spíše o externí faktory).

Doporučujeme prověřit ještě jednou výroky v sekci příležitosti: v současné dikci se jedná spíše již o návrh konkrétních opatření do budoucna. Výroky by měly být formulovány tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o externí neovlivnitelné faktory - legislativní, ekonomické, přírodní – např. příležitosti dané vývojem globálních trhů na odvětví, snížení tlaků na rozsah zemědělské půdy, aj.

143.

P4


a) Vyjasnit sporné otázky vzešlé z jednání OS grémia (např. způsobilost některých kategorií příjemců, obsahová náplň některých opatření – viz. čl. 18, opodstatněnost podpor RRD, atd.)

b) Přistoupit k diskusi na téma bližšího zacílení některých opatření (např. zalesňování), která bude založena na konkrétnějších/techničtějších podkladech. Diskuse by měla reflektovat i aspekt omezených finančních zdrojů.

c) Blíže rozpracovat problematiku měřitelnosti dopadů (především kvalitativních) lesnických opatření (zejména environmentálně orientovaných), a to hlavně ve vztahu k efektivitě vynaložených prostředků (ideálně v duchu co by se stalo bez podpory a co se stane s podporou) - uvažovat v intencích měřitelných indikátorů, které dopady opatření budou vyjadřovat v rámci monitoringu a následně hodnocení.

144.

P6


Dokument je podrobně a pečlivě zpracován. Hodnotitel dává na zvážení ze systémového hlediska porovnávání jednotlivých dat, které se v podkladovém materiálu objevují, v členění na venkovské oblasti (dle definice, kterou zpracovatel zvolí) a na zbytek ČR. Taková analýza umožní využít „čistší“ a pro situaci venkova lépe vypovídající statistické ukazatele.

Další doporučení se týká celkové struktury dokumentu. Na zvážení dáváme níže uvedenou základní strukturu:

1. Analytický rozbor v jednotlivých socioekonomických oblastech (ekonomika, demografie, vybavení území technickou infrastrukturou, občanská vybavenost aj.)

2. shrnutí hlavních identifikovaných problémů a výzev dle provedené analýzy (Tedy dle předchozí kapitoly)

3. stávající politika

4. SWOT analýza

5. doporučení

Stávající dokument obsahuje veškeré potřebné informace, pouze analytické vstupy se v některých případech (např. k nezaměstnanosti) objevují na více místech dokumentu a bylo by dobré, je sjednotit na jednom místě /nyní jsou např. analytické informace k nezaměstnanosti dostupné v úvodní kapitole 8.1.2 a dále také na dalším místě dokumentu na str. 31).

Hodnotitel obecně doporučuje zvážit strukturu kapitoly Úvod – přístup a výchozí podmínky českého venkova. Ta obsahuje analýzu vybraných socioekonomických a demografických charakteristik (Sídelní struktura venkova, Struktura obyvatel, Vývoj ekonomiky, Otázka Chudoby, Rozpočty obcí). Bylo by dobré doplnit strukturu o další podkapitoly (např. Demografie a zde uvést sídelní strukturu venkova a strukturu obyvatel a doplnit podkapitolu Ekonomika a sem zařadit zbylé výše uvedené oddíly – Struktura obyvatel, Vývoj ekonomiky aj.).

145.

P6


Doporučujeme aktualizovat graf - obrázek 2 - k dispozici jsou nyní již údaje o počtu obyvatel, a tedy i hustotě obyvatel k 31.12.2011 (počet obyvatel v obcích – ČSÚ). Hodnotiteli je zřejmé, že uvedená data v době zpracování materiálu nebyla zřejmě přístupná (jsou zveřejňována většinou v květnu až červnu daného roku), pro finální podobu programového dokumentu však data bude nutné uvést poslední dostupná data.

146.

P6


Dále doporučujeme uvést přesnou citaci definice periferních regionů a přesnou citaci originálního zdroje (uvedena je v současné podobě materiálu tato citace „…Musil, Müller nebo Jančák a kol…“).

147.

P6


Zhotovitel oceňuje, že v dokumentu jsou uvedené důležité informace o socioekonomickém vývoji venkova v posledních letech: „…Zatímco obce v jádrových oblastech nebo dokonce v metropolitním zázemí rostou, obce a s nimi i celé mikroregiony v periferních oblastech (více o vymezení periferních oblastí Musil, Müller nebo Jančák a kol.) z hlediska počtu obyvatel stagnují nebo dokonce dochází k poklesu počtu obyvatel při současném zhoršování socio-demografických ukazatelů v jednotlivých obcích (stárnutí obyvatel, vyšší míra nezaměstnanosti, pokles pracovních příležitostí apod.)….“.

Tato tvrzení, která rozhodně nezpochybňujeme, doporučujeme pouze doplnit o data, která budou dané výroky ilustrovat.

148.

P6


Z hlediska orientace uživatele textu dále doporučujeme zdůraznit, které definice venkova, případně periferní oblasti se autoři přidržují. V dalším odstavci (začíná slovy Podle ČSÚ2 dochází k vyklidňování obcí…) se operuje s definicí periferní oblasti dle ČSÚ (není zřejmé, zdali tato definice koresponduje s definicí dle autorů Musila, Millera a Janáčka a kol. uvedené výše). Zřejmý není vztah ani k definici venkova dle typologie OECD uvedené na počátku analýzy.

149.

P6


Kapitola je dobře strukturovaná, obsahuje veškeré podstatné informace. Doporučujeme podpořit tvrzení, že v posledních 20ti letech dochází ke stárnutí obyvatelstva konkrétními údaji (předpokládáme, že se údaj vztahuje k ČR – pak navrhujeme např. porovnání indexu stáří 1991 a 2011 na úrovni ČR ). Doporučujeme podložit tvrzení, že proces stárnutí se zrychlí v 1. polovině 21. století – konkrétními daty a závěry projekce obyvatelstva v ČR do roku 2065 (ČSÚ).

150.

P6


K odstavci na str. 7 lze dodat, že bude dále nezbytné doplnit zdroje dat pro informace o vývoji podílu obyvatel v produktivním věku (str. 7 – začátek posledního odstavce – uvést např. „ČSÚ SLBD, vlastní výpočty“). Stejně bude nezbytné jasně definovat, jak jsou vymezena „města“ a „venkov“ se kterými se dále operuje (a to s ohledem na několik různých definicí venkova nebo periferních oblastí podaných výše).

151.

P6


Spíše intuitivně předpokládáme, že analýzy na str. 7 (poslední odstavec) vycházejí z definice venkova dle ČSÚ (za venkovské jsou dle ČSÚ považovány všechny obce s velikostí do 2000 obyvatel, a dále obce s velikostí do 3000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 150 obyvatel/km2). V textu by však bylo dobré uvést konkrétní definici použitou pro získání uvedených statistických údajů.

152.

P6


Podle výše uvedené definice ČSÚ doporučujeme také doplnit porovnání věkové struktury obyvatel na venkově (za venkovské jsou dle ČSÚ považovány všechny obce s velikostí do 2000 obyvatel, a dále obce s velikostí do 3000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 150 obyvatel/km2)a ve zbytku ČR. Takové srovnání rychleji a spolehlivěji podá informaci o rozdílu vývoje na venkově a ve zbytku ČR. Technicky je

Documents

SZIF Web viewPředběžné hodnocení PRV 2014+ - Zpráva o ex-ante hodnocení – aktualizace zprávy po předložení PRV EK Datum: 23. 3. 2015 Verze: 1.1 Příloha č. 3 – Přehled