SZIF Web viewf) Dokument shrnuje veškerá opatření, která mohou i minoritním způsobem ovlivnit oblasti ŽP. Je však třeba zvážit úpravu seznamu v návaznosti na měřitelnost

1

PŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ PRV

2014+ - ZPRÁVA O EX-ANTE

HODNOCENÍ – AKTUALIZACE

ZPRÁVY PO PŘEDLOŽENÍ PRV EK

Datum: 23. 3. 2015

Verze: 1.1

Příloha č. 3 – Přehled předchozích doporučení

Příloha č. 3 ke Zprávě o ex-ante hodnocení

Pořadí Priorita Etapa Doporučení

1. O Zhodnocení

pracovního týmu

Hodnotitel doporučuje obecně zvážit sjednocení formy a struktury analytických zpráv za jednotlivé týmy tak, aby byly eliminovány rozdílnosti

vyplývající ze zpracování každého z témat rozdílným týmem.

2. O Předběžné

hodnocení výstupů

pracovních týmů

Technické doporučení se týká také potřeby sjednocení formy jednotlivých analýz SWOT. Ty se u jednotlivých týmů liší formulací syntaxe (někde

celé věty, jinde standardně upřednostňované výroky bez přísudku).

3. O Předběžné


pracovních týmů

Dobrý výchozí bod pro tvorbu SWOT představuje také ověření a revize výroků ve SWOT v PRV 2007-2013 – řada výroků již nemusí být aktuální; ty,

co jsou stále platné, však mohou být dle našeho soudu použity i v novém programovém dokumentu.

4. O Předběžné


pracovních týmů

Obecně lze doporučit formou tabulkové sestavy ve struktuře výrok SWOT – krátké zdůvodnění výroku dle výsledků analytické části. Pouze tímto

způsobem si může zpracovatel analytických vstupů ověřit, že veškeré výroky SWOT mají vazbu na analytickou část - vzhledem k požadavkům na

stručnost výroků SWOT není možné realizovat externí ověření odůvodnění všech výroků SWOT v analýze (jednoduše není a ani nemůže být

hodnotiteli vždy zřejmá vazba výroků SWOT – vzhledem k jejich hutnosti a stručnosti – na vlastní analýzu). Proto se také hodnotitel při své

činnosti soustředil na druhý důležitý aspekt vazby SWOT a analýzy, totiž, zdali jsou všechny důležité závěry analýzy obsaženy v analýze SWOT – z

toho důvodu hodnotitel na některých místech doporučil doplnění výroků SWOT.

5. O Předběžné


pracovních týmů

V silných a slabých stránkách analýzy SWOT hodnotitel uvedl výroky, které lze ovlivnit aktéry působícími v oblasti venkova (tj. jak veřejnou

správou, tak privátní sférou – jednotlivými zemědělskými podniky). Tyto výroky by se navíc měly vztahovat k současnému stavu. Naopak výroky

v oblasti příležitostí a hrozeb, doplněné hodnotitelem, se musí v souladu splatnými metodikami v oblasti veřejných politik a koncepcí vztahovat

k budoucnosti. Musí se zároveň jednat o faktory, které nelze ovlivnit zevnitř samotné politiky nebo koncepce (tj. v chápání hodnotitele aktéry

působícími v oblasti venkova – jak veřejnou správou, tak privátními subjekty). V oblastech příležitostí se proto zároveň nesmí objevovat návrhy

vlastních opatření, což bývá u koncepčních dokumentů častou chybou. Systémovou roli této chyby ve strategickém a koncepčním plánování lze

ilustrovat jednoduchým diagramem vazeb mezi analytickou části, SWOT analýzou a návrhovou částí.

Předběžné hodnocení výstupů pracovních týmů SWOT analýza nemůže obsahovat výroky, které náleží již vlastní návrhové části, protože v

opačném případě by došlo k porušení základní metodiky koncepčního plánování, tj. překryvu jeho jednotlivých částí - SWOT analýzy a následné

2


části návrhové.

Každý výrok musí mít opodstatnění v analytické části, pokud tedy některé výroky vzešly z diskuse pracovních týmů, je nezbytné případně doplnit

o adekvátní zdůvodnění výroku také analytickou část, pokud tak již tomu v textu není. Hodnotitel tento postup ilustroval vkládáním komentářů s

odkazem na relevantní část analýzy u každého z výroků SWOT, které hodnotitel do SWOT analýz doplnil.

V některých případech je doplnění SWOT analýz obsáhlé a bude případně nezbytné v rámci dalších diskusích eliminovat některé výroky s

minimálním dopadem na stanovení strategie PRV 2014+.

6. O Předběžné


pracovních týmů

Dalším z průřezových doporučení je využití v oddílech týkajících se řešení sledovaných problematik v rámci PRV výsledky střednědobého

hodnocení programu – v jeho rámci proběhla rozsáhlá analytická a dotazníková šetření a jejich výsledky jsou podstatné pro nasměrování budoucí

podpory. V těch analytických vstupech, ve kterých jsou výsledky střednědobého hodnocení použity, je dle názoru hodnotitele lépe

ilustrován/zhodnocen vliv dosavadních opatření na definované cíle, resp. zlepšení stávající situace venkova v ČR. Uvedení těchto závěrů je o to

cennější, že je v některých případech doplněno o kritické zhodnocení členů příslušného týmu a poskytnutí zpětné vazby dosavadním výsledkům

střednědobého hodnocení.

Samostatnou kapitolou je reflexe způsobu řešení sledovaných problémů v rámci jiných dotačních titulů a politik. V celku je tato problematika

téměř vždy podchycena v převažující kvantitě existujících dotačních titulů; upozorňujeme pouze na určité okruhy, jejichž zhodnocení z hlediska

vlivu na rozvoj venkova by bylo dobré ještě přehodnotit:

• Dotační tituly jednotlivých krajů (i s vědomím spíše marginálního dopadu v jednotlivých oblastech)

• Program obnovy venkova (i s vědomím zaměření POV primárně na zlepšení socioekonomické situace venkova)

• Případné programy EU zaměřené na výzkum a vývoj, zde jmenovitě v odvětví zemědělství a lesnictví (úroveň a rozsah stávajících výzkumných

aktivit je v textu na několika místech stručně analyzován).

7. P1 Předběžné


pracovních týmů

5.1.1 Analyzovaný materiál: Analýza přenos znalostí Název kapitoly revidovaného dokumentu: Obecné komentáře k textu V samotném textu je

uvedena obtížná hodnotitelnost problematiky na základě kvantitativních informací – analýza se z toho důvodu musí opírat primárně o kvalitativní

pozorování. Přesto doporučujeme zvážit alespoň v některých segmentech srovnání získaných kvantitativních dat (počet poradců, věková

struktura zaměstnanců v zemědělství), pokud to bude jen trochu možné, s daty za vybrané země EU. Ilustrativní by bylo zejména srovnání s

dalšími novými členskými státy, aby bylo zřejmé, zdali trendy vývoje v ČR svou akcelerací jsou na stejné úrovni jako v jiných státech s podobným

historickým vývojem (Slovensko, Maďarsko, Polsko), anebo zdali dochází v tomto srovnání k významnějším odchylkám. Další doporučení k textu

3


jsou uvedena níže.

8. P1 Předběžné


pracovních týmů

Ke grafu 1 – Přechod zemědělství ze vzdělávání na pracovní trh – doporučujeme doplnit o graf zaměřený pouze na oblast zemědělského

vzdělávání.

Ke grafu 2 – srovnání produktivity práce – doporučujeme doplnit o časový rozměr – srovnání se stavem např. před 10ti a 20ti lety.

9. P1 Předběžné


pracovních týmů

Doporučujeme blíže specifikovat citaci (Medonos a kol.).

10. P1 Předběžné


pracovních týmů

Hodnotitel doporučuje blíže specifikovat další potřeby zmíněné na str. 3: „…V současnosti však vznikají další potřeby zajistit a garantovat kvalitní

poradenství a to zejména v rostlinolékařské oblasti, ochraně půdy, implementaci agroenvironmentálních opatření (AEO), zlepšení produktivity a

efektivnosti zemědělství zaváděním nových technologii a postupů, v oblasti ochrany ovzduší a změny klimatu a v oblasti rozvoje venkova. Pro

zajištění uvedených potřeb bude nezbytné dále rozvíjet poradenský systém, rozšířit jeho obsah a zvýšit jeho kvalitu a účinnost…“. Tzn.

specifikovat, zdali tyto potřeby vyplývají z dotazníkových šetření, kvalitativních pozorování, známek nekonkurenceschopnosti českých podniků ve

srovnání s jinými zeměmi v EU – kde příčinou by mohla být nižší úroveň domácího poradenství aj.



pracovních týmů

Tvrzení: „..zatímco se zrychluje úbytek málo kvalifikovaných pracovních míst a roste počet míst s vyššími kvalifikačními požadavky…“ lze exaktně

doložit počtem uchazečů o zaměstnání ve vybraném území dle jednotlivých odvětví práce (dle sestavy ČSÚ Uchazeči o zaměstnání ve vybraném

území), a to pro období 2009-2010 dokonce až do úrovně obcí – a tedy i v členění na venkovské území (dle definice, kterou zpracovatel zvolí) a

zbytek ČR. Počet uchazečů o zaměstnání dle požadovaného zaměstnání lze současně porovnat s vývojem počtu míst v jednotlivých odvětvích

hospodářství (je dostupné v členění na kraje – dle statistických ročenek krajů – sestava Zaměstnaní v NH podle klasifikace zaměstnání KZAM).



pracovních týmů

U dalšího tvrzení „…ocitne se v následujících několika letech oblast zemědělského středního školství v historicky nejvýraznějším demografickém

propadu (o téměř třetinu ve srovnání ke školnímu roku 2006/7)…“ silně doporučujeme doplnit metodiku výpočtu a uvést vstupní data.



pracovních týmů

Doporučujeme doplnit tvrzení „…Problém je navíc umocňován skutečností, že jen malá část absolventů technických oborů má zájem vykonávat

po ukončení školy tu kvalifikaci, pro kterou se vzdělávala…“ případně dostupnými tvrdými data – k diskusi dáváme např. ověření možnosti využití

studie NUOV Shoda dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání.

4




pracovních týmů

Podobně lze využít v případě tvrzení „…Podobně, i z vysokých škol je příliv absolventů do zemědělství minimální….“ porovnání statistik potu

absolventů v jednotlivých oborech vůči vývoji zaměstnaných dle statistických ročenek krajů (porovnání statistik NÚOV a ČSÚ).



pracovních týmů

Existují podkladová data k tvrzení „Rovněž zhoršující se věková struktura zemědělských pracovníků má významný vliv na stagnaci nebo pokles

kapacity zemědělství přijímat nejnovější poznatky a inovovat…“? Věk zaměstnanců v zemědělství by např. bylo možné alespoň částečně sledovat

kombinací a porovnáním

a) údajů o počtu zaměstnanců v jednotlivých obcích (Ministerstvo financí)b) zaměstnaných v jednotlivých odvětvích v rámci jednotlivých obcí (data ze sčítání 2011)c) zastoupením věku uchazečů o zaměstnání v jednotlivých obcích ve vztahu k počtu uchazečů o zaměstnání v oboru KZAM 6000 -

Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl.třídaTyto údaje lze sledovat do úrovně obcí a členit je tak dále na agregované výsledky za venkovské oblasti (dle definice zvolené zpracovatelem) a

zbytek ČR.

Doporučujeme z metodického a popisného hlediska blíže specifikovat výzkumy, které byly prováděny v oblasti implementace

agroenvironmentálních opatření (str. 7).



pracovních týmů

Doporučujeme blíže uvést metodiku, kterou byla získána data o věkové struktuře zemědělců na str. 9 (studie Hradečná – Hradečný).



pracovních týmů

Doporučujeme doplnit tvrzení o produktivitě výrobních faktorů hluboko pod evropským průměrem (str. 7-8) o tvrdá data.



pracovních týmů

Doporučujeme blíže uvést metodiku, kterou byla získána data o věkové struktuře zemědělců na str. 9 (studie Hradečná – Hradečný).

5




pracovních týmů

Tvrzení o klesajícím zájmu o získání zemědělského vzdělávání by bylo možné podpořit statistikami NÚOV, pokud obsahují data o počtech přijatých

v zemědělských oborech (nejlépe v členění na jednotlivé kraje).



pracovních týmů

a) Zvážit u čl. 16 zpracování prioritního seznamu témat dle odst. 4 a tento návrh konzultovat se spektrem zástupců potenciálních žadatelů.

b) Zvážit u čl. 16 rozšíření podkladového materiálu o nastínění systému zpětné vazby od příjemců poradenských služeb, aby byla zajištěna

informace o kvalitě a efektivitě poskytovaného poradenství v rámci PRV.

c) Zvážit doplnění materiálu o informaci týkající se institucionálního zázemí CSV (čl. 55) po transformaci AZV do struktur platební agentury a

rovněž nastínění transformačních aktivit CSV k rozšíření portfolia aktivit z článků, které nebudou samostatně implementovány, ale CSV by jim

měla být nosnou strukturou, jak naznačuje podkladový materiál PS MZe.

d) Zvážit rozšíření podkladového materiálu o rozměr využití opatření čl. 36 i na financování realizace projektů (tvrdé investice) a kauzální

porovnání možných dopadů na využívání opatření dle čl. 18, včetně definování rozhraní (i v souvislosti s doporučením OS grémia zvýšit míru

podpory o 10-20% u projektů využívajících čl. 36).

21. O Předběžné


pracovních týmů

Str. 2 – doporučujeme reformulaci věty následujícím způsobem: „…Transformační proces způsobil odliv nevyužité, ale také kvalifikované pracovní

síly a stávající kvalita lidského kapitálu ve smyslu znalostí, odpovědnosti, inovativnosti, tvůrčímu přístupu není odpovídající vyžadované

současnými podmínkami…“. Tato věta nemusí být nutně na první pohled zřejmá.

22. O Předběžné


pracovních týmů

Stejným způsobem by bylo dobré pro uživatele textu definovat pojem internalizace.



pracovních týmů

K níže uvedenému tvrzení by bylo dobré doplnit základní finanční a věcnou kvantifikaci dopadu komplexních pozemkových úprav na kvalitu

fyzické infrastruktury (přístupové komunikace k pozemkům): „…Kvalita fyzické infrastruktury (cestní síť a její stav, přístupnost na pozemky) na

venkově není adekvátní s tím, že např. část nákladů na údržbu cestní sítě jsou hrazeny zemědělskými uživateli…“



pracovních týmů

Doporučujeme doplnit o konkrétní data (výše HDP obecně a HDP v zemědělství) tvrzení uvedená na str. 2 :… -Produktivita práce zemědělství se i

při snižující produkci soukromého zboží mírně zvyšuje a to i v kontextu vývoje HDP (mírné zlepšení vztahu podílu zemědělství na HDP k jeho

podílu na zaměstnanosti o půl procentního bodu za posledních 7 let)…“

6




pracovních týmů

Stejným způsobem doporučujeme doplnit konkrétní data k níže uvedenému tvrzení (spolu s uvedením použitého zdroje): „…Produktivita využití

zemědělské půdy se mírně zvyšuje (nominálně o 4 % v průměru let 2008 – 2010 proti průměru 2004 – 2005, měřeno celkovou zemědělskou

produkcí na 1 ha z. p.)…“



pracovních týmů

Str. 3 dokumentu – „…Čistá přidaná hodnota (ČPH) na pracovníka je ovšem vyrovnaná mezi těmito formami…“ – hodnotitel doporučuje doplnit

větu o specifikace forem (měl autor textu na mysli právnické versus fyzické osoby? Nebo porovnával jiné právní formy).



pracovních týmů

Hodnotitel dále doporučuje specifikovat, co vyplývá z následujících zjištění:

„-Podniky situované v horských přírodních podmínkách vytvářejí důchod i ČPH/AWU o 83 %, resp. 15 % nižší, analogicky také v přechodných

podmínkách (ostatní LFA).

-Napříč výrobními oblastmi přetrvává inverzní vztah mezi přidanou hodnotou vyjádřenou na hektar a generovaným příjmem na pracovní sílu;

nejvyšší důchod v bramborářsko-ovesné a horské oblasti při zhruba 75% využití pracovní síly vůči kukuřičné…“



pracovních týmů

K dále uvedenému tvrzení „- Z případových studií vyplývá, že částečně je toto zaostávání způsobeno nedostatkem kvalifikované pracovní síly,

která by zajistila efektivní využití moderních technologií“ bychom doporučili jak citovat uvedené případové studie, tak i případně blíže

specifikovat, jakým způsobem data o zaostávání využívání vstupů byla získána.



pracovních týmů

U odstavce, který začíná: „…v mezinárodní komparaci…“ doporučujeme doplnit datum, ke kterému se data vztahují a dáváme na zvážení

srovnání se stavem např. před 10ti lety, aby bylo patrné jakým způsobem se vyvíjí situace v ČR a v zahraničí.



pracovních týmů

U tvrzení, že „…Dochází k větší specializaci podniků a dochází i k teritoriální specializaci: specializace na rostlinnou výrobu se rozšiřuje v lepších

přírodních podmínkách a specializace na živočišnou výrobu, zejména chov skotu v horších….“ bychom doporučovali uvést zdroj.

Je možné doplnit adekvátními zdroji tvrzení „…propojování zemědělské prvovýroby se zpracováním je spíše výjimkou…“?



pracovních týmů

Následující výrok (str. 1): „…Důsledkem je do budoucna sílící tendence k „monokulturnímu“ užití orné půdy...“ bychom doporučovali doplnit o

stručné kvalitativní zhodnocení dopadů identifikovaného trendu vývoje na ekosystém (např. riziko eroze, eventuální snižování kvality půd aj.).

32. P2 Předběžné Následující výrok: „…Vzdělanostní struktura doznává mírného zlepšení, ale přesto plně nedostačuje rostoucím nárokům na znalostní požadavky a

7



pracovních týmů

potřebu dovedností na obsluhu moderních technologií….“ by bylo možné doplnit o porovnání výsledků SLBD 2001 a SLBD 2011. Z těchto dat je

možné filtrovat a agregovat ukazatele v členění dle počtu obyvatel a tyto výsledky tak získat souhrnně za oblast venkova dle zvolené definice. V

rámci celku obcí za oblast venkova je možné samozřejmě dále vyčlenit jednotlivé skupiny. Vztah mezi vzděláním obyvatel lze ideálně srovnat s

počtem pracovníků v jednotlivých odvětvích (dle snad již brzy zveřejněných výsledků SLBD 2011), nebo dle početního zastoupení subjektů v

oblasti zemědělství v jednotlivých obcích. Vyčleněné skupiny lze porovnávat s vývojem ve zbytku republiky.



pracovních týmů

K poslední větě druhé odstavce na str. 2: „… Takové pracovníky však zemědělské podniky získávají jen s velkými obtížemi…“. Nedostatek

kvalifikovaných sil na venkově vnímá hodnotitel také v dalších rovinách zhoršování pozice venkova vůči městským aglomeracím, co se týče kvality

života. Působí zde řada faktorů, které doporučujeme velmi stručně na daném místě textu zmínit: jedná se o dlouhodobý úbytek pracovních

příležitostí, dlouhodobé omezování dopravní obslužnosti venkovského území hromadnou dopravou, úbytek maloobchodních prodejen aj.

Doporučujeme na tomto místě proto hutnou formou uvést základní výstupy z relevantních sociologických studií o současných podmínkách života

na venkově v ČR.



pracovních týmů

K poslednímu odstavci na str. 3 „…Novější data o vzdělaností struktuře v sektoru nejsou dostupná…“ – hodnotitel doporučuje požádat ČSÚ o

vytvoření speciální tabulkové sestavy ve struktuře tabulky 2 ze str. 3 – a to na základě výsledků SLBD 2011.



pracovních týmů

Získané informace umožní stanovit, zdali je stávající nabídka na úrovni středoškolské výuky kapacitně dostačující s ohledem vůči jiným odvětvím,

nebo zdali je problematické již zajištění samotného sekundárního vzdělávání. Stejným způsobem je možné porovnat také počty absolventů

vysokých škol.

Lze opřít trendy uvedené v dokumentu o výsledky relevantních šetření, sociologických průzkumů, analýz, kvantifikací:

„…Trendy v životním stylu

- Návrat k alternativním způsobům života a zájmu o farmaření na venkově. Aktuálně se jeví v důsledku situace na trhu s potravinami zvýšený

zájem (po mnoha létech upadání) o samozásobitelské zemědělské aktivity.

- Posílení učňovského a středoškolského zemědělské vzdělávání s větším zacílením na potřeby zemědělské praxe

- Změna situace na venkovském trhu práce – zhoršení situace na trhu práce může působit na větší zájem o zemědělské zaměstnání s vyšším

podílem kvalifikovaných uchazečů….“?

8




pracovních týmů

Trendy ve vývoji rostlinné produkce jsou dobře a strukturovaně vysvětleny. Hodnotitel dává na zvážení komparaci prezentovaných údajů s daty za

vybrané země EU tak, aby bylo možné zasadit celonárodní vývoj do kontextu změn Společenství a bylo možné získaná tvrzení šířeji interpretovat.



pracovních týmů

Dále dáváme na zvážení zhodnocení vývoje cen agrárních produktů, opět v delší časové řadě. Prezentace takovýchto dat dle názoru hodnotitele

přispěje k rozšíření možné interpretace identifikovaných trendů.



pracovních týmů

Tvrzení, že „…v důsledku toho dochází k nevyváženosti ve struktuře výroby charakterizované:

- Převahou obilovin a olejnin v produkčních plochách,

- Tvorba rozsáhlých monokultur, omezeným střídáním plodin,

- Orientací na extenzivní travní porosty s účelovou orientací na plošné podpory (vč. environmentálních),

- Postupný útlum produkce na trvalých kulturách,

- Redukce ačkoli produkčně marginálních, v osevním postupu důležitých plodin…“ by bylo dobré doplnit o tvrdá data o výměrách nejlépe v delší

časové řadě.



pracovních týmů

Tvrzení na str. 2: „…- Agrotechnika pěstování obilovin je na vysoké úrovni, např. výnosy pšenice – 5,7 t/ha jsou vyšší než v Polsku,

srovnatelné s Rakouskem a Slovenskem…“ doporučujeme doplnit o tvrdá data za ostatní uváděné země.



pracovních týmů

Hodnotitel doporučuje doplnit zdroje dat u následujících informací (str. 4): „…V porovnání s EU je průměrný počet strojů připadající na jeden

podnik nízký, ačkoli to ještě neindikuje poddimenzovaný sektor...“. To samé doporučujeme u tabulky 2 dokumentu.

41. O Předběžné


pracovních týmů

Doporučujeme reformulaci věty- „…- distribuční kanály - kolaps zpracovatelského sektoru resp. jeho koncentrace a přesun k místě výroby

suroviny s dopadem na menší dodávky, nízké uplatnění přes odbytové spolky (7 % obiloviny, 10 % olejniny, ovoce, zelenina), výjimku tvoří

produkce chmele, kde jediným zpracovatelem je družstevní organizace…“ – současná formulace může vypovídací hodnotu věty snižovat.



Lze blíže rozvést zdroje a závěry vyplývající ze zmíněného šetření VÚZR: „…Podle zjištění VÚZT je obnova zemědělské techniky často

poznamenána nedostatkem kvalitních informací pro rozhodování a její řízení bývá intuitivní….“?

9


pracovních týmů



pracovních týmů

Lze konkretizovat materiál ČSÚ, ze kterého vychází tvrzení: „…Podle ČSÚ jsou stroje především koncentrovány ve velkých podnicích….“?

44. O Předběžné


pracovních týmů

Obecně doporučujeme zvážení doplnění informací o vývoji cen agrárních produktů v delší časové řadě (např. ze zpráv o vývoji českého

zemědělství). Tyto informace mohou pomoci interpretovat zjištěné trendy.



pracovních týmů

K informaci, že „…Rostoucí dovozy tlumily domácí produkci a tím výrazně klesla i soběstačnost přitom odvětví produkce vepřového masa patří ke

konkurenčně nejslabším článkům živočišné výroby…“ doporučujeme doplnit o konkrétní kvantifikaci agrárního dovozu např. dle zpráv o stavu

zemědělství za několik posledních let. Tato data umožní trendy posledních let dobře ilustrovat.



pracovních týmů

K informaci, že „…z případových studií a rozhovorů s experty vyplývá…“ doporučujeme uvést konkretizaci použitých případových studií a obecně

metodiku užitých šetření.



pracovních týmů

Konkrétní výsledky doporučuje hodnotitel u informace, že „…Mezinárodní srovnání ekonomiky odchovu masného skotu prokázalo, že odchov

masného skotu bez přímých plateb není ziskový v ČR ani v jiných zemích EU…“.

48. O Předběžné


pracovních týmů

Doporučujeme přeformulovat ne zcela jasnou větu: „…Přesto z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti čeští producenti mléka zaostávají v

produktivitě práce i půdy, což způsobuje vyšší náklady faktorů….“.

49. O Předběžné


pracovních týmů

Název kapitoly revidovaného dokumentu: 2.3. Jaký je rozsah a vývojový trend daného problému? Kvantifikace problému .Doporučujeme uvést

zdroje u všech informací uvedených v této kapitole.



Doporučujeme rozvést použitou zkratku (MTR). Informaci uvedenou na počátku této kapitoly vnímáme jako velmi podstatnou: „…Analýzy

prokazují (MTR, studie ÚZEI), že (veřejná) podpora investic při správném cílení stimuluje ekonomickou výkonnost podpořených podniků a

10


pracovních týmů strukturální podpory v oblasti modernizace se podílejí přibližně 10-30 % na celkových investicích realizovaných v zemědělství (tabulka níže)….“. Z

tohoto důvodu se hodnotitel přiklání k bližšímu rozvedení metodiky dat prezentovaných v tabulce 1, jedná se zejména o způsob metodiky

vyčíslení „vygenerovaných zdrojů modernizací“.



pracovních týmů

Doporučujeme případně doplnit tvrzení o nerozvinuté spolupráce s pracovišti vědy a výzkumu výsledky případných studií zaměřenými na dané

téma a pokud možno toto tvrzení kvantifikovat na základě číselných údajů (např. srovnání s EU)..



pracovních týmů

K níže uvedenému tvrzení dáváme na zvážení doplnění o novější srovnání:

„…Producenti povětšinou uplatňují na trzích EU výrobky s nižší přidanou hodnotou a/nebo v nižší cenové hladině - jednotkové ceny českého

zboží byly v průměru o 16 % nižší než ceny shodného výrobkového sortimentu ve vzájemném obchodě členských zemí (ČSÚ, 2005)…“.



pracovních týmů

Lze doplnit tvrdými daty tvrzení „…Nedostatečná konkurenceschopnost některých producentů vede k snižování objemu produkce a výrobní

kapacity jsou často nedostatečně využité, přičemž fixní náklady kapitálu zůstávají. Zatímco úplné uzavření zastaralých provozů a koncentrace

produkce do moderních závodů je pro podniky prospěšná, často, kde zpracování bylo regionálně významné, došlo k narušení vertikály v místě

působení (např. Litagro);…“?



pracovních týmů

Lze specifikovat blíže výchozí zdroje a vstupní data pro tvrzení „…Z finančních analýz vyplývá, že potravinářský sektor trpí obtížností přístupu ke

kapitálu. Nedostatek finančního kapitálu je zřejmě příčinou pomalé modernizace odvětví. Technologické vybavení potravinářského sektoru tak

stále vyžaduje velký podíl lidské práce, v jehož důsledku je produktivita práce v odvětví relativně nízká….“?



pracovních týmů

Lze podpořit níže uvedená tvrzení podpůrnými daty, kvantitativními údaji aj.: „…Nedostatečná konkurenceschopnost zpracovatelů také vyplývá z

neúčinného marketingu. Zejména je to malá flexibility zpracovatelů vzhledem k měnícím se spotřebitelským trendům. Nedostatečné je

zapojování se do systémů garance kvality (viz analýza pro režimy kvality), podobně je nedostatečná integrace aktérů ve vertikále (viz analýza ke

sdružování producentů)….“?



pracovních týmů

Název kapitoly revidovaného dokumentu: Kap. 2.2 Jaký je mechanismus a příčiny vzniku tohoto problému

Předpokládáme, že hodnotitel vycházel ze šetření ČSÚ za období 2008-2010, ale zcela zřejmé to z textu není. Doporučujeme zpřesnění použitých

šetření (přesná citace) a rovněž doporučujeme prezentaci procentních dat formou grafů nebo tabulek pro lepší přehlednost textu. Tam, kde je to

možné, doporučujeme provedení srovnání s dalšími vybranými zeměmi EU.

11




pracovních týmů

SWOT analýza Je dobře a stručně formulovaná. Doporučujeme zvážit, zdali výrok „…Malá důvěra zemědělských podnikatelů, že režimy kvality

přinesou ekonomický efekt...“ nezařadit jako externí faktor spíše do sektoru ohrožení.



pracovních týmů

V tematické oblasti potravinářství nebyl v podkladovém materiálu (kapitola věnovaná doporučení k řešení definovaných problémových okruhů v

novém PRV) věnován žádný prostor zacílení opatření dle čl. 17. Doporučujeme v tomto ohledu podkladový materiál rozšířit i v návaznosti na

doporučení OS grémia, že by se měly využívat stávající systémy jakosti potravin.

V případě čl. 18 je nezbytně nutné stanovit variantní návrhy velikostního omezení potenciálních žadatelů a řádně konzultovat se zástupci

potenciálních žadatelů.Zvážit rozšíření podkladového materiálu o výčet již realizovaných inovativních projektů (v oblasti zemědělské prvovýroby)

v ostatních ČS EU v současném programovém období a přiblížit tím chápání „inovativnosti“. Toto doporučení sleduje i linii požadavků vzešlých od

zástupců potenciálních žadatelů v rámci jednání OS grémia.



pracovních týmů

Ke str. 3 - porovnání rozsahu zatravnění v jednotlivých oblastech by bylo dobré v případě dostupných dat porovnat s obdobnými údaji za

předchozí roky – tj. získat časový vývoj rozlohy zatravněných ploch, jak v ČR, tak v EU.

60. O Předběžné


pracovních týmů

Tabulku 3 zpracovatel ex-ante doporučuje rozdělit na 3 části:

a) nevyužívaná z. p.

b) travní porosty registrované v LPIS

c) AWU

Výsledky v tabulkách by bylo dobré prezentovat také ve formě spojnicového grafu – pro rychlejší získání uvedených informací.

Rozdíly ve vývoji AWU v oblastech LFA a mimo by bylo dobré doplnit o odpovídající interpretaci zjištěných rozdílů (proč klesal počet pracovníků

právě v oblastech mimo LFA?).



pracovních týmů

U tabulky 1 na str. 1 doporučuje hodnotitel doplnit vysvětlení, jak se pracovalo s farmami, které mají v LFA zastoupenou půdu jen částečně (tj.

např. částečně v LFA, částečně mimo LFA – zda tyto farmy byly do výsledků uvedených v tabulce zahrnuty, či nikoliv, a pokud ano, jak).

Každopádně doporučujeme převzít z průběžného hodnocení PRV tabulku Porovnání výše zisku a plateb LFA - tato data pocházejí ze zdrojů účetní

sítě FADN a ilustrativně dokládají význam a nezbytnost plateb LFA pro udržení zemědělské produkce ve znevýhodněných oblastech. Výsledky je

12


žádoucí interpretovat v časovém vývoji – tzn. jak se měnily v jednotlivých letech.



pracovních týmů

Název kapitoly revidovaného dokumentu: Hnací síly (jedná se o faktory, které nejsou obvykle plně pod kontrolou zemědělce ani MZe)

Informace uvedené v prvním odstavci kapitoly hodnotitel silně doporučuje z hlediska přehlednosti prezentovat formou tabulek nebo grafů.

Dobré by bylo také uvedení základního zhodnocení, o čem svědčí rozdílné poměry ČPH a poskytnutých dotacích v oblastech LFA a mimo území

LFA.



pracovních týmů

Doporučení:

V této fázi lze v zásadě doporučit již meritum podnětů z OS a vlastního grémia, které mohou významným způsobem ovlivnit zaměření opatření a

týkají se zejména následujících aspektů:

a) Zpracovat kompletní návrh vymezení LFA 2014+ do konce roku 2012. Zároveň provést analýzu možností zařazení suchých oblastí a těžkých půd

do LFA-S.

b) Souběžně s dokončováním vymezení LFA zpracovat kalkulace základních plateb a variantní návrhy diferenciace plateb za účelem cílenějšího

poskytování plateb do oblastí s vyšší mírou znevýhodnění.

c) Definovat plochu oprávněnou pro platbu a kritéria způsobilosti.

d) Zpracovat variantní návrhy degresivity plateb v závislosti na velikosti farem.

e) Zvážit analýzu dopadů změny minimálního zatížení VDJ (variantně dle rozhodnutí o způsobilé ploše a k různým hodnotám intenzity – např.

odstupňované po 0,5 VDJ). V návaznosti rovněž výhled možných dopadů na trh s hlavními komoditami produkovanými v LFA na úrovni ČR

(zejména cena masa v živém).

64. O Předběžné


pracovních týmů

Název kapitoly revidovaného dokumentu: Celkové komentáře k analýze

Analýza je velice dobře, srozumitelně, stručně a přehledně zpracována. Jediné doporučení k formě a srozumitelnosti výkladu se týká doporučení

na rozvedení použitých zkratek.



pracovních týmů

Hodnotitel doporučuje doplnit níže uvedené tvrzení o dostupná statistická data: „…V posledních letech se zrychluje proces globalizace a

koncentrace kapitálu v navazujících odvětvích zemědělské produkce, tzn. ve zpracovatelském průmyslu a v obchodě…“.

66. P3 Předběžné K níže uvedenému tvrzení by hodnotitel doporučoval uvedení konkrétního příkladu dobré praxe (není to nezbytně nutné, konkrétní příklad ale

13



pracovních týmů

umožní dobře ilustrovat pro uživatele textu, jak sdružování prvovýrobců do odbytových organizací vylepšilo ekonomickou situaci jednotlivých

členů.: “… Jako jedna z forem zlepšení pozice a konkurenceschopnosti na trhu se jeví sdružování prvovýrobců do takových forem odbytových

organizací (tj. do odbytových družstev, seskupení producentů, nebo organizací producentů), které by byly schopny odpovídajícím způsobem

zastupovat prvovýrobce při vyjednávání odbytu produkce, zároveň jim poskytovaly i jiné služby a pomohly tím zlepšit jejich postavení na trhu ve

vztahu k odběratelům….“).



pracovních týmů

Doporučujeme uvést datum, ke kterému se uvedené hodnoty vztahují, a zdroj informací u následujících dat: „…Objem takto obchodované

produkce na trhu je nízký (např. u obilovin cca 10-14 %, u olejnin cca 14-18 %, u brambor cca 3-4 %, u skotu cca 10-12 %)…“.

Sledování ukazatelů v časových řadách by umožnilo také stanovit, zdali dochází ve vývoji těchto ukazatelů ke zhoršení nebo zlepšení vývoje.



pracovních týmů

Doporučujeme doplnit definici malých zemědělských podniků – jaká je jinými slovy přesná definice malého zemědělského podniku: „…Podpora v

rámci PRV by měla být zaměřena na malé zemědělské podniky, které mají vlivem nízkého objemu produkce zhoršenou vyjednávací pozici vůči

odběratelům, nikoliv však komoditně….“.

69. O Předběžné


pracovních týmů

Název kapitoly revidovaného dokumentu: 7. Je tento problém řešený také jinými politikami v ČR? Stručný výčet s vysvětlením možných synergií a

komplementarit. Doporučujeme pro uživatele textu doplnit používané zkratky.

70. O Předběžné


pracovních týmů

Pro zhodnocení bylo vzhledem k nejasnostem, která verze SWOT v poskytnutých materiálech je finální, nakonec použito kombinaci analýz SWOT

uvedených dokumentech:

a) SWOT 3 priorita

b) Analýza organizace trhu 6_3_2012

Je dobře a jasně organizována, doporučujeme pouze zvážit zkrácení některých výroků. Poslední výrok v sektoru příležitosti je také v pořádku,

pouze upozorňujeme, že jeho formulace může spíše než externí faktory (které by zde správně měly být)´evokovat již samotné opatření. Poslední

výrok v sektoru ohrožení doporučujeme přemístit do slabých stránek.

Do ohrožení doporučujeme na základě revidované analýzy doplnit:

• Tendence odběratelů oslabovat pozici odbytových organizací přímým jednáním s odběrateli

• Výkyvy trhu

14


• Růst tlaku na domácí producenty v důsledku pokračující globalizace a dovozu

• Růst cen vstupů



pracovních týmů

a) Zvážit rozšíření analýzy o další údaje ukazující jaký podíl (trend) celkové produkce v ČR (členěné komoditně) je obchodován prostřednictvím

seskupení producentů/odbytových organizací a jaký je obchodován mimo tento systém. Lépe ilustrovat potenciál opatření.

b) Zvážit doplnění analýzy o údaje ilustrující „velikostní“ proporcionalitu odběratelů/zpracovatelů a jejich počet v ČR vůči celkové produkci

hlavních komodit v ČR. Výstupy poté srovnat s opodstatněností pro podporu pouze drobným zemědělským producentům a demonstrovat

úspěšnost různých velikostních kategorií seskupení producentů při vyjednáváních s odběrateli/zpracovateli.

c) Doplnit analýzu možných dopadů omezení seskupení producentů na SME ve smyslu jejich definice (zejména ve vztahu k parametru max.

ročního obratu/roční bilanční sumě). Tuto analýzu využít i k posouzení opodstatněnosti tvrzení „Vytváření odbytových organizací s celonárodní

působností“ ve SWOT u části „příležitosti“.

d) Zvážit rozšíření analýzy o problematiku propojení/využitelnosti tohoto opatření PRV se vznikem seskupení organizací producentů v mléčném

sektoru (SOT - tzv. mléčný balíček), zejména v souvislosti s plánovaným zrušením mléčných kvót.



pracovních týmů

Hodnotitel velice naléhavě doporučuje doplnit k deskripci statistik v oblasti pojištění data za další země EU. Bez takovéto komparace není možné

vyvozovat z tvrzení uvedených na prvních 4 odstavcích strany 2 relevantní trendy a především důležité výroky pro oblast ohrožení analýzy SWOT.

Jedná se o tyto části textu:

„…Škodní průběh pojištění hospodářských zvířat je ve sledovaném období trvale nízký s menšími výkyvy proti rostlinné výrobě. Rostlinná výroba

je z tohoto pohledu rizikovější než živočišná výroba. Celkový trend poklesu pojistného v živočišné výrobě koresponduje s klesajícími stavy

hospodářských zvířat. Podíl pojištěných zvířat je v ČR dlouhodobě odhadován na 80 % z celkového počtu chovaných zvířat.

Z pojištění bylo v roce 2010 zemědělským podnikům vyplaceno za škody na zemědělských plodinách a za škody na hospodářských zvířatech cca

790 mil. Kč . Celkový škodní průběh tak představoval 70 % (podíl pojistného plnění k pojistnému). Škodní průběh je nutné sledovat v delším

časovém období a v desetiletí 2001 - 2010 činil v průměru 73,5 % s výkyvy od 45 % v roce 2004 do 129 % v roce 2009. V průběhu uvedených

deseti let převýšil škodní průběh v rostlinné výrobě 100 % třikrát (2001, 2002, 2009).

Pojištění plodin má k lednu roku 2012 sjednáno zhruba 4 400 zemědělských podniků . Z toho cca 200 podniků (4,5 %) v rozsahu do 5 ha, 2 050

podniků (46,6 %) v rozsahu od 5 do 100 ha a 2 150 podniků (48,9 %) v rozsahu nad 100 ha. Uvedené údaje nekorespondují automaticky s

obhospodařovanou výměrou zemědělských podniků, protože podnik může pojišťovat pouze vybrané druhy plodin. Přesto lze odhadovat, že větší

15


podniky o výměře nad 100 hektarů představují rozhodující část klientely pojištění plodin. Celkem jsou pojištěny plodiny na výměře cca 1,5 mil.

hektarů, což znamená, že průměrná plocha pojištěných plodin připadající na jeden pojištěný zemědělský podnik činí 340 ha. Propojištěnost

vztažená k údajům registru půdy LPIS, jež jsou základem pro poskytování podpor zemědělské politiky, dosahuje téměř 58 %. Před začátkem

podpory pojistného v roce 2000 byla propojištěnost v rostlinné výrobě zhruba 30 %. Zvýšení propojištěnosti lze přičíst hlavně podpoře pojistného

z veřejných zdrojů.

Počet podniků, které mají sjednáno pojištění zvířat, činí zhruba 3 500. Propojištěnost v živočišné výrobě se dlouhodobě pohybuje na úrovni 80

%...“



pracovních týmů

Jaký je rozsah a vývojový trend daného problému? Kvantifikace problému. Doporučujeme aktualizaci tabulky 1 o data za rok 2011. To samé se

týká také druhého odstavce na následující straně.



pracovních týmů

K pozn. 7 na str. 5 (VÚMOP v této souvislosti uvádí, že např. vodní erozí je v ČR ohroženo přibližně 42 % zemědělské půdy, v současné době je

maximální ztráta půdy v ČR vyčíslena na přibližně 21 mil. tun ornice za rok, což lze vyjádřit jako ztrátu minimálně 4,3 mld. Kč) je doporučení

hodnotitele podrobněji rozvést metodiku a zdrojová data, pomocí kterých se dospělo k výsledným číslům.



pracovních týmů

Je tento problém řešený také jinými politikami v ČR? Stručný výčet s vysvětlením možných synergií a komplementarit. Doporučujeme doplnit

data o kvantifikaci podpory vyplácené v rámci politik ČR (str. 8) .

K tabulce 3 na str. 8-9 opět doporučujeme doplnit o data za rok 2011.



pracovních týmů

PODPORA ORGANIZACE POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE A ŘÍZENÍ RIZIK V ZEMĚDĚLSTVÍ

Tento materiál dle názoru hodnotitele obsahuje zásadní a nepostradatelné informace o budoucí absorpční kapacitě odpovídajících opatření.

Proto bychom silně doporučovali doplnění dat u posledních dvou odstavců na první straně zápisu – tj. kolik subjektů např. bylo osloveno v

segmentu vína a chmele, počet negativních a pozitivních dopovědí apod.



pracovních týmů

Byla hodnocena SWOT z dokumentu SWOT 3 priorita (první návrh SWOT analýzy byl dále obsažen také v dokumentu analyzarizeni rizik

26_1_2012).

Obecně doporučujeme výrazné zkrácení výroků - pro uživatele textu není při současné délce výroku vždy plně zřejmý jejich vlastní význam.

78. P3 Předběžné Ze sektoru příležitostí odporučujeme odstranit následující výroky, které spíše než externím faktorem, který nelze ovlivnit (pouze takovéto výroky

16



pracovních týmů

by se měly v příležitostech objevovat), představují již návrhy vlastních opatření:

• Vytvořit komplementární vztah mezi navrhovaným Fondem rizik (PGRLF) a pravidly vytváření vzájemných fondů a jejich výplaty v souladu s

Návrhem nařízení.

• Využití prostředků PRV při přírodních katastrofách a katastrofických událostech, třebaže pravděpodobnost takových katastrof způsobivších

alespoň 30% zničení zemědělského potenciálu podniku je v podmínkách ČR relativně velmi nízká.



pracovních týmů

Naopak doporučujeme doplnit do ohrožení následujíc věci vyplývající ze samotné analýzy:

• Změny klimatu a související zvýšení hospodářských a environmentálních rizik

• Kolísání cen

• Přetrvávání nevhodného nastavení systému zemědělského pojištění v ČR

• Přetrvávání relativní finanční náročnosti pojištění v ČR

• Přetrvávající malá politická podpora ke schválení fondu nepojistitelných rizik



pracovních týmů

Pro velice důležité doplnění výroků SWOT v oblasti ohrožení je třeba rozšířit deskripci vývoje identifikovaného v ČR s vývojem v dalších zemích

EU. Jedná se tento text:

„…Škodní průběh pojištění hospodářských zvířat je ve sledovaném období trvale nízký s menšími výkyvy proti rostlinné výrobě. Rostlinná výroba

je z tohoto pohledu rizikovější než živočišná výroba. Celkový trend poklesu pojistného v živočišné výrobě koresponduje s klesajícími stavy

hospodářských zvířat. Podíl pojištěných zvířat je v ČR dlouhodobě odhadován na 80 % z celkového počtu chovaných zvířat.

Z pojištění bylo v roce 2010 zemědělským podnikům vyplaceno za škody na zemědělských plodinách a za škody na hospodářských zvířatech cca

790 mil. Kč . Celkový škodní průběh tak představoval 70 % (podíl pojistného plnění k pojistnému). Škodní průběh je nutné sledovat v delším

časovém období a v desetiletí 2001 - 2010 činil v průměru 73,5 % s výkyvy od 45 % v roce 2004 do 129 % v roce 2009. V průběhu uvedených

deseti let převýšil škodní průběh v rostlinné výrobě 100 % třikrát (2001, 2002, 2009).

Pojištění plodin má k lednu roku 2012 sjednáno zhruba 4 400 zemědělských podniků . Z toho cca 200 podniků (4,5 %) v rozsahu do 5 ha, 2 050

podniků (46,6 %) v rozsahu od 5 do 100 ha a 2 150 podniků (48,9 %) v rozsahu nad 100 ha. Uvedené údaje nekorespondují automaticky s

obhospodařovanou výměrou zemědělských podniků, protože podnik může pojišťovat pouze vybrané druhy plodin. Přesto lze odhadovat, že větší

podniky o výměře nad 100 hektarů představují rozhodující část klientely pojištění plodin. Celkem jsou pojištěny plodiny na výměře cca 1,5 mil.

hektarů, což znamená, že průměrná plocha pojištěných plodin připadající na jeden pojištěný zemědělský podnik činí 340 ha. Propojištěnost

17


vztažená k údajům registru půdy LPIS, jež jsou základem pro poskytování podpor zemědělské politiky, dosahuje téměř 58 %. Před začátkem

podpory pojistného v roce 2000 byla propojištěnost v rostlinné výrobě zhruba 30 %. Zvýšení propojištěnosti lze přičíst hlavně podpoře pojistného

z veřejných zdrojů.

Počet podniků, které mají sjednáno pojištění zvířat, činí zhruba 3 500. Propojištěnost v živočišné výrobě se dlouhodobě pohybuje na úrovni 80

%....“



pracovních týmů

Zvážit doplnění komparativní analýzy (variantní) ve vazbě na expertní odhady účasti zemědělských subjektů v opatření dle čl. 39, 40 a finanční

náročnost. Doplňkem by měla být i predikce změn/vývoje kontextové situace v oblasti stávajících nástrojů řízení rizik v souvislosti s případnou

implementací vzájemných fondů. Následně zajistit zpětnou vazbu od zástupců potenciálních žadatelů i přesto, že zástupci OS grémia předběžně

implementaci těchto opatření v zásadě odmítli.

82. O Předběžné


pracovních týmů

Název kapitoly revidovaného dokumentu: Obecné poznámky k dokumentu

Hodnotitel doporučuje celkovou revizi materiálu z hlediska sjednocení metodického přístupu. Z dokumentu (nejedná se jen o formátování textu

– velikost písma, typ písma) je zřejmé, že byl zpracováván širším týmem. V některých případech (kapitola E. Ovzduší a změna klimatu) se

brilantně a zcela ukázkově pracuje se zdroji (přesné citace, argumentace a podložení všech uváděných informací podkladovými zdroji, sledování

trendů v komparaci vývoje ČR a EU, sledování trendů v časovém vývoji – v ČR a v EU aj.). Doporučujeme podobnou metodiku aplikovat i na

ostatní segmenty kapitoly textu.



pracovních týmů

Doporučujeme v 1. odstavci kapitoly, 1. specifikace problému uvést základní zdroje pro tvrzení zde uvedená: „…Současný stav a problémy krajiny

souvisejí s tendencemi sociálního a ekonomického vývoje. Mezi nejzávažnější negativní důsledky patří snížení biologické rozmanitosti a

početnosti populací původních druhů, fragmentace krajiny, snížení ekologické stability krajiny, narušení přirozeného vodního režimu krajiny

související s klesající schopností retence vody v krajině a masivní a velkoplošná eroze především zemědělských půd. Uvedené jevy a procesy pak

zpětně negativně ovlivňují schopnost krajiny poskytovat hospodářské výnosy, což omezuje ekonomické efekty využívání krajiny….“



pracovních týmů

Doporučujeme dále vyjasnit a definovat pojem „ekosystémové služby“, který je uváděn v souvislosti s tvrzením, že vzájemný podíl jednotlivých

složek krajiny se ustálil před cca 200 lety. Podle našeho názoru dochází k zásadní změně ekosystémových služeb až v 50. letech 20. století.

85. P4 Předběžné Doporučujeme dále uvést u kapitola 2. popis problémů zdrojová data pro tvrzení v první odrážce:

18



pracovních týmů

„…- nadměrná velikost značné části půdních bloků často nerespektující reliéf terénu, průměrná plocha pozemků se zvýšila z 0,23 ha v roce 1948

na přibližně 20 ha v současnosti (půdní bloky)….“



pracovních týmů

Jsou dispozici statistiky k plošnému rozsahu nesprávných agrotechnických postupů u těchto bodů:

„…osévání velkého počtu přiléhajících bloků jednou plodinou

-volba nevhodných plodin

-nevhodný směr orby vůči reliéfu

-nesprávné určení erozního ohrožení půd…“

Pokud ano, bylo by dobré je na tomto místě uvést.



pracovních týmů

Lze kvantifikovat rozsah realizovaných ekostabilizačních prvků v posledních letech? (…vztahuje se k tvrzení „…nízký podíl ekostabilizačních prvků v

krajině s výraznými retenčním a protierozními účinky (břehové porosty podél toků, struh, remízky, meze, travnaté pásy, vlhké louky apod.)…“)?



pracovních týmů

Doporučujeme uvést srovnání s vývojem v celé EU, nebo s vybranými zeměmi u následujícího tvrzení: „…nízká intenzita chovu přežvýkavců…“.



pracovních týmů

Ke kapitole 3. Zhodnocení závažnosti problému doporučujeme uvedení informací, jakou metodikou byla zjišťována hodnota péče o zemědělskou

krajinu. Dále doporučujeme zdůraznit, že se jedná o pohled laické veřejnosti – výsledky tak spíše než o faktickém stavu krajiny ČR svědčí o míře

vnímání problému laickou veřejností.



pracovních týmů

Ke kapitole 5 5. Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV doporučujeme rozvést podpůrnou argumentaci u tvrzení „…Z hlediska

estetického a podpory synergií lepšího využívání přírodních zdrojů nedosáhlo PRV svého potenciálu….“.



pracovních týmů

Biodiverzita – rozmanitost druhů a stanovišť

K prvním dvěma odstavcům doporučuje hodnotitel všude, kde to je relevantní, doplnit zdroje dat.

92. P4 Předběžné K odstavci na str. 10 začínajícím slovy „…Pro hodnocení stavu druhů…“ doporučujeme případně doplnit srovnání se stavem před 10 a 20 lety -

19



pracovních týmů

pokud jsou k dispozici podkladová data.



pracovních týmů

Ke kapitole 2. Popis problému a příčiny – lze kvantifikovat (např. formou rozsahu postižené plochy v ha) tvrzení: „…Příčiny nepříznivého stavu

pocházejí především z 2. poloviny 20 století (resp. lesnického hospodaření v ještě delším časovém horizontu), která vedla k přímé likvidaci řady

stanovišť (rozorání, náhradní rekultivace, odvodňování, v některých oblastech naopak zalesňování, rychloobnova a dosevy luk, změna druhové

skladby, hospodářských postupů a technologií v lesích – holoseče, plošná příprava půdy aj.)…“. Alespoň k některým uváděným faktorům by

mohly být k dispozici odhady ve formě odborných studií – publikace k historii pozemkových úprav, studie prof. J. Marečka aj.



pracovních týmů

Název kapitoly revidovaného dokumentu: C. Půda

Jednotlivé tabulky doporučujeme doplnit o data o situaci ohrožení půd před 10 a 20 lety - pokud jsou k dispozici samozřejmě podkladové

informace.



pracovních týmů

K oddílu V. Utužení půd – lze rozsah takto ohrožených půd kvantifikovat a lze tuto kvantifikaci provést ve srovnání s vývojem před 10ti nebo 20ti

lety. To se týká i všech dalších uváděných typů ohrožení půd (vi.-xii.).



pracovních týmů

Doporučujeme dále v textu rozvést informaci z obr. 2 – vizuální rozsah trvale zamokřených půd dle obrázků nekoresponduje na první pohled s

informací o rozsahu podmáčených půd v ploše 5,78 ZPF (dle obrázku je rozsah trvale zamokřených půd mnohem větší, pokud je identická

definice podmáčených půd na straně jedné a trvale zamokřených půd na straně druhé).



pracovních týmů

Lze u oddílu 3. Zhodnocení závažnosti problému doplnit zdroje u tvrzení: „…Eroze způsobuje škody na půdních blocích (snížení výnosů až o 75 %,

ztráta ceny půdy atd.)…“ a „…Ztráta půdy znamená i ekologickou škodu, jelikož půdotvorný proces je erozí pomalejší než působení eroze (2-3 cm

vrstva půdy vzniká za příznivých podmínek průměrně 100 až 1000 let…“?



pracovních týmů

Lze získat data k situaci před 10ti a 20ti lety u tvrzení: „…V současné době je maximální ztráta půdy v ČR vyčíslena na přibližně 21 mil. tun ornice

za rok, což lze vyjádřit jako ztrátu minimálně 4,3 mld. Kč/rok…“? Je možné u tohoto tvrzení uvést zdroj informací?



Doporučujeme u oddílu 5. Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV uvést zdroj informací o odhadu rozsahu erozních škod v roce 2030

(str. 28). Doporučujeme dále u oddílu ii. větrná eroze blíže specifikovat zmíněný empirický model.

20


pracovních týmů



pracovních týmů

Voda - Doporučujeme uvést zdroje dat u oddílu Jakost povrchových vod.



pracovních týmů

U oddílu Potenciál ekologického zemědělství poskytovat veřejné statky doporučujeme srovnat stav uváděný k 31.12.2011 s vývojem v

předchozích letech – pro ilustraci uvést intenzity nárůstu, a to samé doporučujeme i u popisu vývoje rozlohy dotčených ploch. Dobré by bylo také

uvedení základní geografické analýzy, tj. ověření, zdali existují významnější rozdíly v zastoupení ekologického zemědělství v jednotlivých krajích či

jinak definovaných oblastech a případně taková zjištění interpretovat.

102. O Předběžné


pracovních týmů

Doporučujeme uvést, z jakého zdroje a z jaké definice vycházejí údaje o procentní rozloze venkova vůči celé ploše ČR: „…Venkov zaujímá 73 %

plochy ČR, více než 95 % z tohoto území činí zemědělská půda a lesní pozemky…“.



pracovních týmů

Doporučujeme změnit výroky ve formě úplných vět na standardní formu tvrzení výroků přes přísudku. U SWOT biodiverzity je první výrok v sekci

příležitostí zřejmě reziduem textu, který měl být odstraněn („…je prioritou i mezinárodní,…“)



pracovních týmů

a) Zvážit zařazení agro-environmentálních opatření dle čl. 29, , EZ (čl. 30) a Plateb N2000 (čl. 31) jako opatření působící svým zacílením v oblasti

„Krajina“

b) Zvážit zařazení agro-environmentálních opatření dle čl. 29 (příp. EZ čl. 30), jako opatření působící svým zacílením v oblasti „Voda“

c) Blíže specifikovat potenciál působení podpora pojištění (čl. 37) a budování závlahových systémů (čl. 18) na oblast ovzduší a změny klimatu,

neboť bez vysvětlující informace není tato vazba zcela zřejmá.

d) Vyjasnit vliv nastavení ozelenění v I. pilíři SZP na stanovení baseline pro výpočet kompenzací v rámci AEO.

e) Zvážit znovuotevření otázky podpory genetických zdrojů z PRV (AEO) na následujícím jednání OS grémia, vzhledem k tomu, že názorové

spektrum zástupců zájmových skupin bylo poněkud roztříštěné. Za tímto účelem zpracovat krátkou analýzu ukazující klady a zápory

(ne)implementace této aktivity v PRV.

f) Dokument shrnuje veškerá opatření, která mohou i minoritním způsobem ovlivnit oblasti ŽP. Je však třeba zvážit úpravu seznamu v návaznosti

21


na měřitelnost účinku opatření v dané oblasti a rovněž v návaznosti na budoucí rámec monitorovacích indikátorů, které nejsou součástí

podkladového materiálu.



pracovních týmů

Text dobře a výstižně a téměř úplně formuluje hlavní problémy v lesnictví. Hodnotitel doporučuje v textu uvedenému níže a vztahujícímu se k

jednotlivým kapitolám materiálu v některých momentech doplňkové rozšíření analýzy, zejména ve vztahu k širšímu socioekonomickému rámci

situace v ČR přesahující samotnou oblast lesnictví.



pracovních týmů

Hodnotitel doporučuje doplnit níže uvedené tvrzení podpůrnými statistickými daty:

„…Mezi hlavní problémy patří nízká kapitálová vybavenost lesních podniků vycházející zejména z roztříštěnosti lesních pozemků ve vazbě na

velikost lesních majetků a jejich strukturu…“.

Str. 5 - první odstavec: „…U soukromých vlastníků je v současné době průměrná velikost lesních majetků cca 3 ha…“ – doporučujeme doplnit

zdroj a metodu zjišťování.

U tabulek pod tímto odstavcem není zcela zřejmé, zdali se data vztahují k roku 2000, nebo roku dřívějšímu – doporučujeme doplnit vročení

uváděných dat a pokud možno i ověření, zdali nelze získat data novější.

107.

P4 Předběžné


pracovních týmů

Str. 6 poslední věta: „…vyšší efektivnost vynakládaných nákladů na zabezpečení jednotlivých výkonů v lesnické činnosti a vyšší produktivita

zabezpečovaných prací…“. Velice podstatný faktor, doporučujeme pouze blíže popsat zdroje, ze kterých tvrzení vychází.



pracovních týmů

Lze doložit podkladovými daty stanovení optimální hustoty: „…Optimální hustota LDS se pohybuje okolo 20 - 25 m/ha, ale v průměru za ČR (zdroj

Národní inventarizace lesů) dosahuje necelých 15 m/ha…“.



pracovních týmů

Velmi zajímavé je uvedení zlepšení hospodářských výsledků v roce 2010: „…Hospodářské výsledky na 1 ha lesa se v roce 2010 meziročně nejvíce

zvýšily u kategorie státních lesů (o 1 750 Kč), dále u lesů soukromých (o 579 Kč) a lesů ve vlastnictví měst a obcí (o 571 Kč). Na hospodaření ve

státních lesích se rozhodující mírou podílelo hospodaření státního podniku Lesy České republiky, který zaznamenal tvorbu zisku před zdaněním

ve výši 3 160 mil. Kč, tzn. s meziročním nárůstem o 2 376 mil. Kč…“

Bylo by zajímavé data srovnat s údaji za rok 2011, pokud jsou k dispozici, aby bylo možné potvrdit, že:

a) lesnictví není výrazně ovlivněno současnou ekonomickou recesí (méně pravděpodobná varianta)

22


b) v roce 2010 se recese v tomto odvětví ještě neprojevila (to by současně značně pozměnilo i vyznění odstavce tak, jak je uveden nyní).



pracovních týmů

Hospodářské výsledky lesů by tak jako tak bylo dobré uvést v širším časovém srovnání 3-5 let a hospodářské výsledky porovnat také s celkovým

vývojem hospodářství (vývoj HDP na úrovni ČR).

K tabulce na str. 7 doporučujeme uvést zdroj a doplnit o data za rok 2011



pracovních týmů

K počátku prvního odstavce na str. 8: „…V lesním hospodářství se negativně projevuje odliv kvalifikovaných pracovníků, což přímo souvisí s

užíváním nových technologií, kdy je v současné době v provozu cca 370 těžebních strojů…“ – bylo by možné podepřít tato důležitá tvrzení

relevantními výzkumy? Není to nezbytné, ale takové podložení by pomohlo posílit váhu těchto podstatných informací.



pracovních týmů

K tabulce počet zaměstnanců v LH poprosíme doplnit data za rok 2011, pokud jsou dostupná, aby bylo možné komentovat případný vliv

ekonomické recese.



pracovních týmů

K níže uvedenému tvrzení bychom doporučovali uvést datum, ke kterému se vztahuje:

„…Předpokládaný průměrný roční náklad (odborný odhad) pro zabezpečení trvalé údržby a opravy LDS, tj. zajištění provozuschopnosti a

výkonnosti lesních cest a udržení a zlepšení současného stavu) představuje částku >750 Kč/ha/rok…“ Bylo by dobré tento údaje doplnit o

informaci ze Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství v roce 2011: „…zatímco průměrné náklady se zvýšily u odvozu dřeva (o 32 Kč/m3) a v

opravě a údržbě lesních cest o 156 Kč na 1 ha lesa. ..“



pracovních týmů

K níže uvedenému tvrzení: „…Z provedeného šetření vyplynulo,…“ bychom doporučovali doplnit základní informace o šetření (metoda, stanovení

vzorku, popis zvoleného vzorku, návratnost odpovědí, kdo výzkum realizoval aj.).



pracovních týmů

Informaci ze str. 12: „…Protipovodňová ochrana závisí na vhodném zastoupení a umístění RN na území státu a je významnou složkou prevence ve

srážkově bohatých povodích s vysokým rizikem povodňových škod a v povodích s častým výskytem povodňových situací…“ dobře ilustruje

nezbytnost protipovodňových opatření. Její váhu by ještě podpořilo uvedení případných závěrů relevantních studií, pokud jsou k dispozici, např.

ve smyslu kvantifikace snížení eroze v důsledku protipovodňových opatření aj. K dispozici by měly být adekvátní výzkumná zjištění VÚMOP.



Níže uvedená tvrzení doporučujeme doplnit o srovnání časového vývoje za posledních 10 let (lépe ještě v delším časovém horizontu) a ve

srovnání alespoň s vybranými zeměmi EU : „…Česká republika patří k zemím s vysokou lesnatostí. Lesní pozemky pokrývají v současné době

23


pracovních týmů výměru 2.647.416 ha, což představuje 33,5 % z celkového území státu. Zalesňováním zemědělsky nevyužívaných pozemků se výměra lesů

soustavně zvyšuje. Podle převažujících funkcí (ve smyslu kategorizace určené zákonem č. 289/1995 Sb.) je v ČR 75 % lesů hospodářských, 22 %

lesů zvláštního určení a 3 % lesů ochranných…“.

Stejným způsobme doporučujeme uvedení tvrdých dat o rozloze chráněných území v jednotlivých zemí EU (ve vztahu k rozloze státu). Týká se

tvrzení „… Plocha chráněných území v poměru k rozloze státu převyšuje evropský průměr….“.



pracovních týmů

Tabulku s údaji o rozloze chráněných území doporučujeme opět doplnit o záhlaví a aktualizovat daty za rok 2011 dle Zprávy lesa o stavu

hospodářství České republiky v roce 2011.



pracovních týmů

U celkové rozlohy území Natura 2000 – dolní část str. 14 prosíme o uvedení data, ke kterému se prezentovaná tabulka vztahuje.



pracovních týmů

Str. 15 – u informace: „…Současný podíl listnatých dřevin tvoří 24 %, přičemž přirozenému stavu by odpovídala hodnota přibližně 65 %....“

dáváme spíše v metodické rovině na zvážení posouzení rozsahu vlivu nevhodnosti současné skladby lesních porostů vůči situaci v jednotlivých

regionech. Vodítkem zde může být geobotanická mapa R. Mikyšky. Je zřejmé, že i přirozené porosty jsou charakteristické variabilním

zastoupením jehličnatých stromů v jednotlivých regionech (jejich význam stoupá s nadmořskou výškou). Dáváme ke zvážení geografické

zhodnocení dopadů nevhodné druhové skladby stromů v jednotlivých regionech ČR (horské oblasti, nížiny aj.). Zohlednění geografického

hlediska se v tomto směru týká také tabulky na str. 16. Dobrou informací by byla také klasifikace jednotlivých typů přirozených porostů dle

geobotanické mapy a kvantifikace jejich územního zastoupení v rámci ČR. I tato informace by mohla ilustrovat, jaký dopad máje současná

dominance monokultur jehličnatých stromů.



pracovních týmů

Stejným způsobem by bylo dobré na základě výsledků příslušných výzkumů stručně kvalitativně popsat případné negativní vlivy umělých

monokultur jehličnatých stromů na přírodní složky krajiny (odlišný vliv jednotlivých dřevin na erozi půdy v důsledku polomů, změny v kvalitě půd,

vliv na druhovou rozmanitost fauny a flory).



Rovněž doporučujeme v obecné rovině zmínit kvalitativní negativní dopad nerespektování související legislativy a důsledky ignorance platných

zákonů na vývoj lesních porostů.

24


pracovních týmů



pracovních týmů

Str. 19 – Stav druhů živočichů významných pro Evropské společenství doporučujeme doplnit o zhodnocení předcházeného období 1993-1999 ,

aby byly zřejmé tendence vývoje nikoliv ve statickém srovnání (stav 2000-2006), ale v diachronní komparaci (stav 1993-1999 versus 2000-2006) a

bylo tak možné kvantifikovat a identifikovat případné trendy vývoje.



pracovních týmů

Dotaz hodnotitele ke grafům uvedeným na str. 21 se týká toho, zdali je možné informace o defoliaci jehličnanů a listnáčů územně členit? Taková

informace by zpřesnila údaje o tom, kde je problém špatného zdravotního stavu dřevin nejpalčivější.



pracovních týmů

Větu na str. 24 doporučujeme přeformulovat- je pro uživatele textu hůře informačně uchopitelná: „…Pro účely internalizace dosavadních

externalit je nutno striktně diferencovat mezi „funkcemi lesa“, poskytovanými v důsledku pouhé existence lesa a „službami polyfunkčního lesního

hospodářství“ v důsledku jejich záměrné produkce (zkvalitnění, intenzifikace vloženými ekonomickými prostředky)…“

Doporučujeme též rozvést zkratku SFC použitou na této straně.



pracovních týmů

Doporučujeme také stručně kvantitativně popsat v této části textu negativní důsledky organizovaného „velkosběru“ lesních plodů (zejména v

horských oblastech – Krkonoše aj.) na postižené porosty a lesní ekosystém a střet těchto nežádoucích ilegálních aktivit s požadavky ochrany

území.



pracovních týmů

K textu na str. 26 „…na základě analýzy SVOL:..“ doporučujeme doplnit stručný popis metodiky analýzy, prosíme též rozvést zkratku.



pracovních týmů

K odstavci, který počíná „…další oblastí, ve které je potenciál…“ doporučujeme doplnit odkaz, že problematika využití biomasy je dále podrobněji

řešena na str. 31 dokumentu.



pracovních týmů

K informaci na str. 27 „…V rámci zpracování tématu pro Národní lesnický program – klíčovou akci 5 proběhlo dotazníkové šetření na vzorku

území…“ bychom doporučovali uvést specifikaci vzorku a popsat zvolenou metodu.

129. P4 Předběžné K větě „…Soukromí vlastníci v ČR vlastní cca 35 % výměry lesů, což představuje cca 1 023 000 ha ….“ – doporučuje uvést datu, ke kterému se údaj

25



pracovních týmů

vztahuje (např. k 31.12.2011). Níže uvedenou informaci odporučujeme doplnit pro přehlednost o graf: „…Z celkového počtu soukromých

vlastníků lesů jich cca 320 000 vlastní les menší než 5 ha a pouze 25 000 jich vlastní les o výměře od 2 do 5 ha. 2 200 soukromých vlastníků vlastní

les s výměrou nad 50 ha….“



pracovních týmů

Lze porovnat data návštěvnosti lesů v ČR s daty za další země EU? – viz informace z textu: „…Návštěvnost lesa přístupného veřejnosti, včetně lesů

lázeňských, rekreačních a příměstských, se v průměru ČR pohybuje dlouhodobě na úrovni 20 návštěv na obyvatele, což odpovídá 84

návštěvám/ha lesa přístupného veřejnosti….“ – lze takováto data sledovat také v cizině v delší časové řadě? Na základě srovnání dat za ČR a další

země, by bylo možné zasadit získaná data do širšího kontextu a potvrdit či vyvrátit, zdali i v dalších zemích dochází k poklesu návštěvnosti.

Prezentované údaje o návštěvnosti lesa v ČR by bylo dobré doplnit citacemi uváděných průzkumů a alespoň stručným popisem používané

metodiky: „…údaje o této návštěvnosti lesa se opírají především o výsledky dotazníkových šetření v reprezentativních vzorcích obyvatel ČR,

realizovaných ve spolupráci s příslušnými výzkumnými agenturami…“.;



pracovních týmů

Níže uvedenou informaci doporučujeme doplnit o zdroj a pokud možno též kvantifikovat: „…Přestože podle výsledků posouzení 15letého období

v pětiletých intervalech (1995, 2000, 2005, 2010) se podařilo nárůst poškození lesních porostů zastavit (stabilizovat výši škod do 10 % se podařilo

na výměře přes 65 % rozlohy ČR) a škody nejsou celoplošným jevem, stupeň poškození je však stále vysoký a má negativní dopad na ekonomiku

lesního hospodářství…“.



pracovních týmů

Informace o škodách v lesích a členění na jednotlivé kraje bychom doporučovali uvést v delší časové řadě a případné trendy identifikované v

jednotlivých krajích (např. dlouhodobá výše škod v kraji XX) následně vhodně interpretovat. Výši škod doporučujeme sledovat v relativním

ukazateli (tj. např. výše škod na 100 000 ha). Případné anomálie či výkyvy by bylo vhodné interpretovat skutečnostmi, které se v uvedených

letech vyskytly (např. orkán Kyryl, kůrovcová kalamita, přemnožení škůdců obecně aj.)



pracovních týmů

Ke starým ekologickým zátěžím doporučujeme prověřit možnosti využití databáze SEKm spravované Ministerstvem životního prostředí a prověřit

možnosti kvantifikace souvisejících ukazatelů (plocha a rozsah poškozeného území).



pracovních týmů

K informaci na str. 29 „…Lesní porosty však stále vykazují vysokou míru defoliace, která patří mezi nejvyšší v porovnání s ostatními evropskými

zeměmi a v dlouhodobém sledování vykazuje přes určité výkyvy velmi mírně stoupající trend…“ doporučujeme doplnit informace z ostatních

evropských zemí.

26




pracovních týmů

K tabulce pásma imisního ohrožení podle jednotlivých krajů odporučujeme uvést rok, ke kterému se vztahuje.



pracovních týmů

K tvrzení na str. 31 „…Odejímání živinové základny z nevhodných stanovišť může mít negativní dopad na půdu, vodní režim, biodiverzitu apod…“

– doporučujeme případně doplnit relevantní závěry případných studií. Jedná se o z našeho pohledu zcela zásadní faktor při dalším uvažování o

využití lesní biomasy pro výrobu energii. Bylo by dobré popsat, kvantifikovat a určit nevhodná stanoviště pro realizaci zmíněných aktivit.



pracovních týmů

Z čistě formálního hlediska doporučujeme pro lepší práci s textem přetvořit níže uvedenou větu do odrážek:

„…V návaznosti na celkový trend a mezinárodní závazky jsou uvažovány další důležité oblasti: uchovávání biodiverzity a genofondu lesních dřevin,

výzkum poškození lesa včetně monitoringu zdravotního stavu lesa a studium lesního ekosystému….“.



pracovních týmů

K tvrzení, že se po vstupu ČR do EU zvýšily možnosti mezinárodní spolupráce, doporučujeme zvážení kvantifikace, do jaké míry byla tato možnost

využita (jak se zlepšil a zvýšil rozsah mezinárodní spolupráce pře d a po 2004).

Stejným způsobem (např. v rámci mezinárodního srovnání) by bylo potřebné podpořit uvedené tvrzení, že „…Dosavadní výsledky, kterých český

lesnický výzkum dosáhl, potvrzují vysokou úroveň českého lesnictví….“.



pracovních týmů

Nízká informovanost veřejnosti o skutečném stavu lesů a potřebách LH

K 3. odstavci na str. 33 doporučujeme doplnit informace o metodice a výzkumném vzorku miniankety na serveru lesnictví.

K poslednímu odstavci na této straně je možné doporučit analýzu výdajů municipalit, případně dalších subjektů na environmentální výchovu.



pracovních týmů

Náhrady podle lesního zákona - Doporučujeme, pokud je to možné, kvantifikovat vývoj výše podpory v jednotlivých letech a případná zjištění

následně interpretovat.



pracovních týmů

Zhotovitel ex-ante hodnocení doporučuje v textu alespoň stručně zmínit formou kvalitativního popisu situaci na Šumavě, dlouhodobě

charakteristickou hledáním optimálního řešení kůrovcové kalamity a střety s požadavky obyvatel regionu. Jedná se o poměrně ukázkový příklad

problémů, které bude v budoucnu třeba v odvětví jednoznačně koncepčně řešit a uchopit.



Ve SWOT analýze doporučujeme přesunout výroky:

- Poptávka po arondancích ze strany vlastníků lesů

27


pracovních týmů - Úroveň a tradice myslivosti v ČR

Do příležitostí (jedná se spíše o externí faktory).

Doporučujeme prověřit ještě jednou výroky v sekci příležitosti: v současné dikci se jedná spíše již o návrh konkrétních opatření do budoucna.

Výroky by měly být formulovány tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o externí neovlivnitelné faktory - legislativní, ekonomické, přírodní – např.

příležitosti dané vývojem globálních trhů na odvětví, snížení tlaků na rozsah zemědělské půdy, aj.



pracovních týmů

a) Vyjasnit sporné otázky vzešlé z jednání OS grémia (např. způsobilost některých kategorií příjemců, obsahová náplň některých opatření – viz. čl.

18, opodstatněnost podpor RRD, atd.)

b) Přistoupit k diskusi na téma bližšího zacílení některých opatření (např. zalesňování), která bude založena na konkrétnějších/techničtějších

podkladech. Diskuse by měla reflektovat i aspekt omezených finančních zdrojů.

c) Blíže rozpracovat problematiku měřitelnosti dopadů (především kvalitativních) lesnických opatření (zejména environmentálně orientovaných),

a to hlavně ve vztahu k efektivitě vynaložených prostředků (ideálně v duchu co by se stalo bez podpory a co se stane s podporou) - uvažovat v

intencích měřitelných indikátorů, které dopady opatření budou vyjadřovat v rámci monitoringu a následně hodnocení.



pracovních týmů

Dokument je podrobně a pečlivě zpracován. Hodnotitel dává na zvážení ze systémového hlediska porovnávání jednotlivých dat, které se v

podkladovém materiálu objevují, v členění na venkovské oblasti (dle definice, kterou zpracovatel zvolí) a na zbytek ČR. Taková analýza umožní

využít „čistší“ a pro situaci venkova lépe vypovídající statistické ukazatele.

Další doporučení se týká celkové struktury dokumentu. Na zvážení dáváme níže uvedenou základní strukturu:

1. Analytický rozbor v jednotlivých socioekonomických oblastech (ekonomika, demografie, vybavení území technickou infrastrukturou, občanská

vybavenost aj.)

2. shrnutí hlavních identifikovaných problémů a výzev dle provedené analýzy (Tedy dle předchozí kapitoly)

3. stávající politika

4. SWOT analýza

5. doporučení

Stávající dokument obsahuje veškeré potřebné informace, pouze analytické vstupy se v některých případech (např. k nezaměstnanosti) objevují

na více místech dokumentu a bylo by dobré, je sjednotit na jednom místě /nyní jsou např. analytické informace k nezaměstnanosti dostupné v

28


úvodní kapitole 8.1.2 a dále také na dalším místě dokumentu na str. 31).

Hodnotitel obecně doporučuje zvážit strukturu kapitoly Úvod – přístup a výchozí podmínky českého venkova. Ta obsahuje analýzu vybraných

socioekonomických a demografických charakteristik (Sídelní struktura venkova, Struktura obyvatel, Vývoj ekonomiky, Otázka Chudoby, Rozpočty

obcí). Bylo by dobré doplnit strukturu o další podkapitoly (např. Demografie a zde uvést sídelní strukturu venkova a strukturu obyvatel a doplnit

podkapitolu Ekonomika a sem zařadit zbylé výše uvedené oddíly – Struktura obyvatel, Vývoj ekonomiky aj.).



pracovních týmů

Doporučujeme aktualizovat graf - obrázek 2 - k dispozici jsou nyní již údaje o počtu obyvatel, a tedy i hustotě obyvatel k 31.12.2011 (počet

obyvatel v obcích – ČSÚ). Hodnotiteli je zřejmé, že uvedená data v době zpracování materiálu nebyla zřejmě přístupná (jsou zveřejňována

většinou v květnu až červnu daného roku), pro finální podobu programového dokumentu však data bude nutné uvést poslední dostupná data.



pracovních týmů

Dále doporučujeme uvést přesnou citaci definice periferních regionů a přesnou citaci originálního zdroje (uvedena je v současné podobě

materiálu tato citace „…Musil, Müller nebo Jančák a kol…“).



pracovních týmů

Zhotovitel oceňuje, že v dokumentu jsou uvedené důležité informace o socioekonomickém vývoji venkova v posledních letech: „…Zatímco obce v

jádrových oblastech nebo dokonce v metropolitním zázemí rostou, obce a s nimi i celé mikroregiony v periferních oblastech (více o vymezení

periferních oblastí Musil, Müller nebo Jančák a kol.) z hlediska počtu obyvatel stagnují nebo dokonce dochází k poklesu počtu obyvatel při

současném zhoršování socio-demografických ukazatelů v jednotlivých obcích (stárnutí obyvatel, vyšší míra nezaměstnanosti, pokles pracovních

příležitostí apod.)….“.

Tato tvrzení, která rozhodně nezpochybňujeme, doporučujeme pouze doplnit o data, která budou dané výroky ilustrovat.



pracovních týmů

Z hlediska orientace uživatele textu dále doporučujeme zdůraznit, které definice venkova, případně periferní oblasti se autoři přidržují. V dalším

odstavci (začíná slovy Podle ČSÚ2 dochází k vyklidňování obcí…) se operuje s definicí periferní oblasti dle ČSÚ (není zřejmé, zdali tato definice

koresponduje s definicí dle autorů Musila, Millera a Janáčka a kol. uvedené výše). Zřejmý není vztah ani k definici venkova dle typologie OECD

uvedené na počátku analýzy.



pracovních týmů

Kapitola je dobře strukturovaná, obsahuje veškeré podstatné informace. Doporučujeme podpořit tvrzení, že v posledních 20ti letech dochází ke

stárnutí obyvatelstva konkrétními údaji (předpokládáme, že se údaj vztahuje k ČR – pak navrhujeme např. porovnání indexu stáří 1991 a 2011 na

úrovni ČR ). Doporučujeme podložit tvrzení, že proces stárnutí se zrychlí v 1. polovině 21. století – konkrétními daty a závěry projekce

29


obyvatelstva v ČR do roku 2065 (ČSÚ).



pracovních týmů

K odstavci na str. 7 lze dodat, že bude dále nezbytné doplnit zdroje dat pro informace o vývoji podílu obyvatel v produktivním věku (str. 7 –

začátek posledního odstavce – uvést např. „ČSÚ SLBD, vlastní výpočty“). Stejně bude nezbytné jasně definovat, jak jsou vymezena „města“ a

„venkov“ se kterými se dále operuje (a to s ohledem na několik různých definicí venkova nebo periferních oblastí podaných výše).



pracovních týmů

Spíše intuitivně předpokládáme, že analýzy na str. 7 (poslední odstavec) vycházejí z definice venkova dle ČSÚ (za venkovské jsou dle ČSÚ

považovány všechny obce s velikostí do 2000 obyvatel, a dále obce s velikostí do 3000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 150

obyvatel/km2). V textu by však bylo dobré uvést konkrétní definici použitou pro získání uvedených statistických údajů.



pracovních týmů

Podle výše uvedené definice ČSÚ doporučujeme také doplnit porovnání věkové struktury obyvatel na venkově (za venkovské jsou dle ČSÚ

považovány všechny obce s velikostí do 2000 obyvatel, a dále obce s velikostí do 3000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 150

obyvatel/km2)a ve zbytku ČR. Takové srovnání rychleji a spolehlivěji podá informaci o rozdílu vývoje na venkově a ve zbytku ČR. Technicky je

možné taková data zpracovávat na základě číselníků obcí a filtrování na základě předem daných kritérií (rozloha katastru v ha, počet obyvatel).



pracovních týmů

Vývoj popisovaný na str. 7-8 by bylo dobré rovněž doplnit výpočtem odpovídajících indexů stáří.

V každém případě doporučujeme přeformulovat větu na str. 9 („…PRV nemá potenciál zvrátit nepříznivý vývoj věkové struktury v ČR…“) na („…

PRV sice nemůže svými intervencemi potenciál zvrátit nepříznivý vývoj věkové struktury v ČR, může však přispět k dílčímu zlepšení demografické

struktury ve venkovských oblastech, které jsou vedle stárnutí populace destabilizovány také pokračující migrací do center osídlení…“).



pracovních týmů

Stejným způsobem doporučujeme zhodnotit vývoj struktury vzdělání za posledních 10 let v obcích definovaných jako venkovské a ve zbytku ČR (v

současné podobě jsou uvedeny informace dle velikostních kategorií obcí – pro přehlednost doporučujeme uvedení v procentech místo

absolutních čísel - tedy např. obce do 199 obyvatel – obyvatelé do 15ti let 15 % aj.).



pracovních týmů

Analýza může být doplněna o následující data dostupná na základě sběru ČSÚ min. od roku 2007 pro každou obec:

• Přirozený přírůstek obyvatel

• Živě narození

• Zemřelí

• Migrační saldo

• Přistěhovalí

30


• Vystěhovalí

Veškeré tyto ukazatele by bylo žádoucí opět získat v agregovaných hodnotách pro veškeré obce za:

a) oblast venkova

b) ostatní oblasti ČR.

Z porovnání získaných výsledků může vyplynout, že rozdíly mezi oběma oblastmi nejsou v řadě ukazatelů podstatné, ale i tato negativní

informace by v textu měla zaznít.



pracovních týmů

Vzhledem ke komplexnosti definice termínu venkov a vzhledem k odlišným podmínkám historického, společenského a ekonomického vývoje v

jednotlivých zemí EU se přikláníme k doporučení nerozšiřovat analýzu o srovnání s dalšími zeměmi Společenství.



pracovních týmů

Pokud analýza HDP v dokumentu zůstane, doporučuje dále hodnotitel pouze zvážit stanovení podílu území venkovských obcí (dle uvedené

definice ČSÚ ) v jednotlivých krajích a porovnání tohoto podílu venkovského území s trendy ve vývoji HDP v jednotlivých regionech NUTS III (tzn.

ověřit, zdali se kraje s převažujícím zastoupením venkovského území vyvíjejí odlišně od zbytku republiky)



pracovních týmů

Otázka chudoby

Hodnotitel doporučuje doplnit zdroje dat a použitou metodiku u dat dle šetření životních podmínek domácností (str. 12, 3. odstavec odshora).



pracovních týmů

Rozpočty obcí

Hodnotitel doporučuje prověřit, zdali současný text analýzy reflektuje nejnovější novelizaci zákona o rozpočtovém určení daní (2012).

Doporučujeme u posledního odstavce na str. 12 uvést data, ke kterým se vztahuje uváděný počet obyvatel v jednotlivých kategoriích obcí a

případně dle aktuální novely zákona o rozpočtovém určení daní aktualizovat podíl obcí na sdílených daních.



pracovních týmů

Tabulku 3 na str. 13 doporučujeme doplnit o agregované zhodnocení příjmů a výdajů obcí v členění na venkovské území a na zbytek území ČR –

využít je zde možné data ČSÚ dostupná v současné době za období 2007-2009 pro každou z obcí ČR, případně data Ministerstva financí, která

jsou dostupná až do roku 2011. Uvedení vývoje v obou kategoriích v časových řadách by pomohlo ilustrovat trendy ve vývoji venkova v ČR.

Podmínkou je ovšem poskytnutí dat z Ministerstva financí v souhrnné databázi.

161. O Předběžné Veřejná správa v ČR

31



pracovních týmů

Hodnotitel dává ke zvážení nezbytnost zařazení této kapitoly do analýzy. Vyplývají z údajů v této kapitole skutečnosti, které následně přímo

ovlivňují intervence PRV? Pokud bude kapitola ponechána, doporučujeme do tabulky 4 doplnit rozlohu jednotlivých krajů, aby byly osvětleny

rozdíly v počtu obcích v krajích a doporučujeme odstranit sloupec Průměrná míra registrované nezaměstnanosti, která s oblastí veřejné správy

nemá prvoplánovou souvislost.



pracovních týmů

Problémy a výzvy

Hodnotitel doporučuje zvážit ponechání citace z materiálů Svazu měst a obcí a Analýzy potřeb obcí po roce 2013. V úvodu této kapitoly bychom

doporučovali sumarizaci hlavních závěrů, které vyplynou z komplexní socioekonomické analýzy postihující především oblast demografie a

ekonomiky. Pokud by měly být v úvodu této kapitoly zmíněny závěry analytických šetření z jiných materiálů, doporučujeme spíše využít

dosavadních výstupů ze Strategie regionálního rozvoje 2014-2020.



pracovních týmů

Doporučujeme doprovodit podpůrnými Tvrdými daty tvrzení uvedená v posledním odstavci na str. 16: „…Z analýzy uveřejněné na stránkách

Svazu měst a obcí (SMO) vyplývá, že venkov trápí zanedbaná dopravní infrastruktura a požadavky na čištění odpadních vod. Zemědělství již dávno

není na venkově dominantní ekonomickou činností. Stále větší část obyvatelstva dojíždí za prací mimo své bydliště. Na významu nabývá cestovní

ruch, svoji roli si udržuje specifický český fenomén v podobě chatařství a chalupářství. Vedle možností připojení na plyn, vybavení kanalizací s

čistírnou odpadních vod či veřejného vodovodu je důležitá úroveň občanské vybavenosti tj. přítomnost mateřské školky, školy, lékaře a

dostupnost pečovatelských služeb…“.

To samé platí o prvním odstavci na následujíc straně. Daty ČSÚ lze podpořit tvrzení uvedená na zmíněných stranách, jmenovitě:

• Napojení na vodovod, kanalizaci,

• Vytápění bytů plynem

• Počet škol v obci

•Počet jednotlivých zdravotnických, sociálních , kulturních a sportovních zařízení v obci (ke sportu jsou k dispozici data pouze za rok 2006), počet

obcí s poštou

• Kapacity domů s pečovatelskou službou

• Kapacity jednotlivých sociálních služeb.

Veškeré tyto ukazatele je možné sledovat do úrovně obcí a získat tak agregované výsledky za:

32


a) venkovské oblasti dle definice zvolené zpracovatelem

b) zbytek území ČR.



pracovních týmů

Hodnotitel doporučuje doplnit zdroj dat u popisu procentuálního zastoupení týkajících se zaměstnanosti a opětovně doporučujeme uvést

metodiku dělení oblastí na venkov a zbytek území.



pracovních týmů

Doporučujeme doplnit vstupní data u tvrzení, že „zvýšené riziko chudoby na venkově může být odvozeno od nižších průměrných příjmů a nižší

zaměstnanosti na venkově zejména v malých obcích (viz, kapitola 8.1.2), než jsou ve městech.“



pracovních týmů

Hodnotitel doporučuje doplnit zdroje vstupních dat k celému následujícímu odstavci:

„…Ekonomické rozdíly mezi městem a venkovem stále existují, ale různí se. Zejména v okolí velkých měst, kde probíhá intenzivní bytová výstavba,

se rozdíly zmenšují. Na venkově je vyšší míra nezaměstnanosti (především osob nad 50 let a žen), nižší ekonomická aktivita obyvatelstva, menší

nabídka pracovních míst a tyto hodnoty mají synergický efekt. Podle údajů Ministerstvo práce a sociálních věcí se vloni celorepublikově snížila

nabídka volných pracovních míst. Zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím úřadů práce v průměru 33 tisíc volných pracovních míst, což je

přibližně o 12 tisíc méně než v předchozím roce. Ve venkovském prostoru bylo k dispozici zhruba 5300 míst, tedy o celých 26 procent meziročně

méně….“.



pracovních týmů

Doporučujeme doplnit definici pojmu venkov u následujícího odstavce:

„…Průměrná roční registrovaná míra nezaměstnanosti na venkově v roce 2010 dosáhla 10,2 %, kdežto ve městech 8,6 % . Kromě hromadění

problémů a stárnutí obyvatelstva v periferních mikroregionech vede neuspokojivá situace na trhu práce ke kumulaci počtu dlouhodobě

nezaměstnaných a následně k riziku šíření sociálně-patologických jevů….“.



pracovních týmů

Situace na trhu práce - Doporučujeme opět u všech odstavců doplnit zdroje dat.



Hodnotitel doporučuje doplnit zdroje dat také u následujících tvrzení:

„…Ukazuje se, že zemědělství hraje na venkově stále ještě důležitou roli zaměstnavatele, nicméně jeho vliv slábne. Čím menší bude role

33


pracovních týmů zemědělství jako zaměstnavatele (a nebude nahrazována jiným oborem podnikání, vytvářejícím pracovní místa přímo ve venkovském prostoru),

tím více se bude posilovat závislost venkova na městech z pohledu zaměstnanosti.

Obdobně je tomu s příjmy. Příjmy ze závislé činnosti jsou na venkově nejvýznamnější a lze meziročně zaznamenat mírný nárůst. Příjmy z

podnikání naproti tomu stagnují. Životaschopný venkov se do značné míry odvíjí od rozvoje malého a středního podnikání v tomto prostoru.

Ekonomická aktivita nepřímo vyjádřená v počtu pracovních příležitostí se rozvíjí v převážně rurálních regionech ve srovnání obtížněji. Např. v kraji

Vysočina (jediný rurální region) je nejméně mikropodniků na 1000 obyvatel (15,9), zatímco v přechodových regionech tento ukazatel vykazuje

hodnoty v rozmezí 16,9 - 21,9….“.



pracovních týmů

Kapitola velice trefně vystihuje problémy venkovského prostoru. Všude tam, kde to je možné, doporučuje hodnotitel doplnit uvedená tvrzení

relevantními statistickými daty -

Např. pokusit se porovnat hodnoty následujících ukazatelů:

• vysoká míra nezaměstnanosti a dlouhodobá nezaměstnanost

• nepříznivé změny v demografické struktuře populace

ve venkovských oblastech a v oblastech jiných.



pracovních týmů

Doporučujeme podložit zhodnocením statistických dat následujících tvrzení:

„…Nižší ekonomická aktivita obyvatel je ovlivněna věkovou (podíl produktivního věku na ostatní kategoriích) a vzdělanostní strukturou obyvatel

(index vzdělanosti). Při hodnocení lidského kapitálu jako souboru znaků jednotlivců, mezi které patří především vzdělanost obyvatelstva, je

možné konstatovat, že obecně vyšší lidský kapitál je koncentrován do městských oblastí, především pak do metropolitních oblastí jednou nebo

více vysokými školami….“



pracovních týmů

Doporučujeme doplnit konkrétními daty následující tvrzení, ke kterému je možné získat relevantní statistická data: „…Občanská vybavenost i

úroveň pokrytí technickou infrastrukturou je přímo úměrná velikosti obce. Čím menší obec, tím méně prvků vybavenosti zde existuje. Tento fakt

je snadno doložitelný statistikami, které však nezohledňují situaci v dalších sídelních částech obcí ani rozsah či kvalitu tohoto prvku…“.



pracovních týmů

Daty ČSÚ o vybavení obcí vodovodem lze podložit další uvedené tvrzení: „…Malé obce do 500 resp. 200 obyvatel jsou v mnoha případech zcela

závislé na lokálních zdrojích vody (studny)…“.

Hodnotitel dále doporučuje doplnit statistickými daty podíl obcí, u nichž je k dispozici infrastruktura pro odvádění komunálních odpadních vod.

34




pracovních týmů

Doporučujeme doplnit uvedená tvrzení daty ČSÚ – ideálně v členění na venkovské oblasti a zbytek ČR a v členění na jednotlivé roky (za poslední

3 roky):

„…Obecně, z celostátního pohledu však platí, že v „celkové“ občanské vybavenosti se situace venkovských obcí mírně zhoršuje (klesá podíl obcí

se školou, knihovnou i poštou). Snižuje se podíl obcí s lékařskou ordinací, narostl však podíl obcí s lékárenskými službami a zejména počet bytů s

pečovatelskou službou…“

Dostupným daty by bylo dobré ilustrovat tvrzení, že „…Vybavenost obcí souvisí s jejich velikostní strukturou….“.



pracovních týmů

Hodnotitel doporučuje doplnit definici „přechodných regionů“. Doporučujeme doplnit také uvedená statistická data za rok 2009 o informace za

roky 2010, nebo ještě lépe za rok 2011. Pokud se hovoří o srovnání za předchozí rok, bylo by dobré zmínit data také za tento rok.



pracovních týmů

K tabulce 7. Počet mikropodniků na 1 000 obyvatel v krajích ČR k 31.12.2009 – pokud je to možné, doporučujeme o aktualizaci za roky 2010 či

2011.



pracovních týmů

Následující tabulku (Tabulka 8. Vývoj HDP na obyvatele v běžných cenách v krajích ČR v letech 1997-2006 v tis. Kč) doporučujeme doplnit o data

za roky 2007-2011 a porovnat získaná data s informacemi o míře zastoupení venkovských regionů v jednotlivých krajích.



pracovních týmů

V dalších odstavcích doporučujeme specifikovat použitou definici venkovské oblasti – tj. jak je definována jako venkovská oblast regiony, kterých

se zde v souvislosti s venkovem hovoří.



pracovních týmů

Zde bude třeba definovat „venkovskou nezaměstnanost“. Doporučujeme porovnávat míru nezaměstnanosti nejen dle velikostní kategorie obcí,

ale v členění venkovské oblasti (dle definice, kterou zpracovatel zvolí) a zbytku ČR. Doporučujeme aktualizovat poslední dostupná data (mělo by

být možné získat data o nezaměstnanosti k 31.12.2011).



pracovních týmů

Bylo by dobré upřesnit opět použité vymezení venkova, se kterým se operuje v dalším textu a v grafech týkajících se nezaměstnanosti.

35




pracovních týmů

Následující tvrzení by bylo dobré doplnit o tvrdá data:

„…Z hlediska možností opětovného uplatnění v pracovním procesu je situace na trhu práce na venkově setrvale méně příznivá než ve městech a

po roce 2008 se rozdíly mezi městem a venkovem v této oblasti dokonce prohlubují.

Vývoj zaměstnanosti na venkově stejně jako další socioekonomické procesy na venkově mají velmi významnou regionální diferenciaci a stejně tak

i velmi vysokou diferenciaci z hlediska velikostních skupin obcí. Zatímco velké obce mají podle socioekonomických ukazatelů obecně lepší

ukazatele, malé obce s menším demografickým potenciálem nebo venkovská sídla v rámci rozdrobené struktury osídlení mají tyto ukazatele

obecně horší. Tyto trendy se týkají jak stárnutí obyvatelstva, migračních ukazatelů, ukazatelů zaměstnanosti, vzdělanosti a dalších faktorů. Tyto

faktory mohou vést ke stanovení hlavních cílů podpory rozvoje venkova….“



pracovních týmů

V jeho souvislosti je však třeba připomenout nutnost vyvarovat se dezinterpretace vícesektorového (či mezisektorového) přístupu, ke které již

došlo v přípravě a implementaci stávajícího PRV a který hrozí i nyní vinou chybného oficiálního překladu návrhů Obecného nařízení k fondům SSR

i Nařízení 627 k využití EAFRD. Nahrazení pojmu „vícesektorový“ za „víceodvětvový“ vede k posunu významu celého pojmu: místo důrazu na

součinnost subjektů z různých sektorů (veřejné správy, podnikatelského a občanského, resp. neziskového) se pod tímto pojmem chápe pouze a)

určitá rozmanitost – např. že záměry mohou pocházet z oblastí cestovního ruchu, kulturního dědictví, služeb pro obyvatelstvo apod., nebo b)

odvětví v ekonomicko-statistickém smyslu – jako zemědělství, lesnictví, rybářství apod.

V čem je však důležitá vícesektorovost? Umožňuje vnést do rozhodování a vůbec do činnosti místního partnerství pružnost, iniciativu a

efektivnost, což MAS zásadně odlišuje od běžných postupů veřejné správy. Jde o jeden z vůdčích či podstatných prvků přístupu Leader. K

důsledkům vícesektorového partnerství je třeba počítat i synergické efekty plynoucí ze spolupráce subjektů veřejného, podnikatelského a

neziskového (občanského) sektoru.



pracovních týmů

Obecně ovšem dává hodnotitel na zvážení nezbytnost prezentace hlavních dotačních zdrojů v uplynulém programovacím období. Pokud by tento

text měl zůstat, bylo by dobré doplnit jej u dalších programů (u PRV tomu tak je) o aktuální stavy alokovaných prostředků u jednotlivých

programů.



pracovních týmů

Na zvážení dáváme také možnost grafického vyjádření geografické distribuce podpory (tj. zjištění, v jaké intenzitě byla příslušná podpora v

jednotlivých regionech udělována).

Tato doporučení se vztahují také ke kapitolám 8.5-8.6

36




pracovních týmů

Analýza SWOT je dobře zpracována, doporučujeme pouze reformulaci – zkrácení některých výroků, které jsou v současné verzi koncipovány jako

celé věty

Doporučujeme ještě revizi podkladového analytického textu – řada zjištění z analýzy může posloužit pro doplnění výroků v analýze SWOT,

zejména v segmentu slabých stránek a ohrožení (faktory nezaměstnanosti, demografického vývoje), byť v některých případech již jsou obdobné

záležitosti ve SWOT obsaženy.



pracovních týmů

K tvrzení na str. 61 dokumentu Analyzy venkov „…Nedostatečné vybavení obcí by mělo být „vybaveno“ přednostně místními podnikateli, nebo

formou tzv. řešení na míru obce,…“ - doporučujeme zvážit jeho ponechání v textu, může se dostávat do ideového konfliktu s nařízeními o

veřejných zakázkách a veřejné podpoře. K ostatnímu textu nemáme připomínek.

187. O Zhodnocení

pracovního týmů

• Zajistit pořizování zápisů ze všech pracovních jednání pracovních týmů zřízených pro přípravu PRV 2014+ za účelem zajištění snazšího a

transparentnějšího řízení příprav tohoto programu a zachování „institucionální paměti“ i v případě potenciálních změn ve složení týmů;

188. O Zhodnocení

pracovního týmů

• Specifikovat minimální požadavky kladené na pořizované zápisy z jednotlivých pracovních setkání pracovních týmů, přičemž mezi tyto

minimální požadavky bylo mělo patřit minimálně uvedení data, času a místa jednání, jména účastníků jednání, agendu jednání a alespoň stručný

záznam k jednotlivým bodům agendy jednání tak, aby i pro nezúčastněné členy pracovního týmu bylo při práci se zápisem zřejmé, co bylo v

daném pracovním týmu aktuálně dohodnuto a rozhodnuto;

189. O Zhodnocení

pracovního týmů

• Rozšiřovat pracovní týmy i o zástupce ex-ante hodnotitele v roli pozorovatele k zajištění zefektivnění přenosu informací mezi zpracovatelským

týmem PRV 2014+ a hodnotitelem,

190. O Zhodnocení

pracovního týmů

• Zvážit přípravu statutů a jednacích řádů jednotlivých pracovních týmů k zajištění vyšší míry harmonizace jejich činnosti;

191. O Zhodnocení

pracovního týmů

• Případné rozšíření pracovních týmů řešit operativně se zástupci daných typů zainteresovaných institucí (dle aktuálních potřeb). V tomto

kontextu by bylo zejména vhodné zapojit v pokročilejší fázi rozpracovanosti PRV 2014+ také zástupce jiných ministerstev, na které byly

delegovány pravomoci ŘO jiných programů spadajících pod SSR, k zajištění dostatečné konzultace možných překryvů a synergií a v důsledku

zpracování precizní partnerské smlouvy.

192. O I Obecná poznámka hodnotitele k socioekonomické analýze se týká skutečnosti, že analýza obsahuje řadu velice podstatných a výstižných

kvalitativních zhodnocení současného stavu vycházejících z empirických pozorování z praxe. Pro potřeby tvorby programového dokumentu však

37


bude rozhodující všude tam, kde je to alespoň částečně možné, tato tvrzení podložit dostupnými statistickými daty.

Data zahrnutá do stávající socioekonomické analýzy by bylo vhodné doplnit také o zhodnocení výchozích dat dle požadavků na kontextové

indikátory (materiál Proposed list ofcommoncontextindicatorsforruraldevelopment). Stávající socioekonomická analýza již dnes některá obdobná

data obsahuje, ne však vždy přesně ve struktuře zmíněného materiálu. Srovnání hodnot pro Českou republiku s územními celky EU-15, EU-25 a

EU-27 navíc napomůže zpřesnění popisu výchozí socioekonomické situace v ČR.

193. O I K níže uvedenému tvrzení: „…Podle výpočtů za roky 2001-2003 spadají do území cíle Konvergence všechny regiony soudržnosti ČR kromě Prahy,

která je regionem cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost…“ na str. 9 doporučujeme zvážit časové určení vymezení regionů

Konvergence a regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. K přehodnocení jejich vymezení muselo dojít také v roce 2006 v souvislosti

s publikací příslušných nařízení ES k programovacímu období 2007-2013 a následnému nastavení podpory z fondů EU na území ČR.

194. P1 I Z povahy problematiky řešené v této kapitole je zřejmá obtížná hodnotitelnost problematiky na základě kvantitativních informací – analýza se z

toho důvodu musí opírat primárně o kvalitativní pozorování. Přesto doporučujeme zvážit alespoň v některých segmentech srovnání získaných

kvantitativních dat (počet poradců, věková struktura zaměstnanců v zemědělství), pokud to bude jen trochu možné, s daty za vybrané země EU.

Ilustrativní by bylo zejména srovnání s dalšími novými členskými státy, aby bylo zřejmé, zdali trendy vývoje v ČR svou akcelerací jsou na stejné

úrovni jako v jiných státech s podobným historickým vývojem (Slovensko, Maďarsko, Polsko), anebo zdali dochází v tomto srovnání k

významnějším odchylkám.

195. P1 I Tvrzení na str. 9 „...zatímco se zrychluje úbytek málo kvalifikovaných pracovních míst a roste počet míst s vyššími kvalifikačními požadavky…“ lze

exaktně doložit počtem uchazečů o zaměstnání ve vybraném území dle jednotlivých odvětví práce (dle sestavy ČSÚ Uchazeči o zaměstnání ve

vybraném území), a to pro období 2009-2010 dokonce až do úrovně obcí – a tedy i v členění na venkovské území (dle definice venkova, kterou si

zpracovatel zvolí) a zbytek ČR.

196. P1 I Počet uchazečů o zaměstnání dle požadovaného zaměstnání lze současně porovnat s vývojem počtu míst v jednotlivých odvětvích hospodářství

(je dostupné v členění na kraje – dle statistických ročenek krajů – sestava Zaměstnaní v NH podle klasifikace zaměstnání KZAM).

197. P1 I Zajímavé jsou v tomto směru např. informace uvedené v publikaci Uplatnění absolventů na trhu práce: „…skupina 41 Zemědělství a lesnictví,

která v minulých obdobích vykazovala pokles počtu nezaměstnaných absolventů, dosahuje najednou (v roce 2010 – pozn. hodnotitele) enormně

vysoké hodnoty nárůstu – 64 %...“ Tyto kontextové informace mohou pomoci dokreslit trendy panující na trhu práce ve vztahu k absolventům

38


škol se zaměřením na lesnictví a podnikání.

198. P1 I U dalšího tvrzení „…ocitne se v následujících několika letech oblast zemědělského středního školství v historicky nejvýraznějším demografickém

propadu (o téměř třetinu ve srovnání ke školnímu roku 2006/7)…“ doporučujeme doplnit metodiku výpočtu a uvést vstupní data.

199. P1 I Dále doporučujeme ilustrovat demografický vývoj v dalších letech uvedením části relevantních údajů o věkových skupinách středoškolské

mládeže dle Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065 (ČSÚ).

200. P1 I Doporučujeme doplnit tvrzení „…Problém je navíc umocňován skutečností, že jen malá část absolventů technických oborů má zájem vykonávat

po ukončení školy tu kvalifikaci, pro kterou se vzdělávala…“ případně dostupnými tvrdými data – k diskusi dáváme např. ověření možnosti využití

studie NUOV Shoda dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání.

201. P1 I U tvrzení „…Podobně, i z vysokých škol je příliv absolventů do zemědělství minimální….“ Lze využít porovnání statistik potu absolventů v

jednotlivých oborech vůči vývoji zaměstnaných dle statistických ročenek krajů (porovnání statistik NÚOV a ČSÚ).

202. P1 I Doporučujeme prověřit, zdali není možné aktualizovat údaje uváděné v grafu 1 (Srovnání produktivity faktorů (půda a práce) mezi ČR a

vybranými zeměmi (2010) – poměr české produktivity vůči vybrané zemi na str. 12 – údaje za rok 2011 by měly být k dispozici v rámci výstupu

FADN, otázkou zůstává, zdali bude možné získat pro rok 2011 data za vybrané zde uvedené evropské země.

203. P1 I Doporučujeme z metodického a popisného hlediska blíže specifikovat výzkumy, které byly prováděny v oblasti implementace

agroenvironmentálních opatření (str. 12).

204. P1 I K tvrzení na str. 11 „…Co se týká tematického obsahu, je individuální poradenství zaměřeno na oblasti kontrol podmíněnosti a částečně na

technologické poradenství. Poradenství však není zaměřeno na prevenci a adaptaci na klimatickou změnu. Transfer znalostí by měl hrát jednu z

klíčových rolí v podpoře inovací. K tomu dochází zejména v případě poradenství a vzdělávání ze strany vysokých škol a výzkumných ústavů.

Obecně však není tato aktivita explicitně cílena. V roce 2012 byly také identifikovány další potřeby v zajištění a garance kvalitního poradenství, a

to zejména v rostlinolékařské oblasti, ochraně půdy, implementaci agroenvironmentálních-klimatických opatření (AEO), zlepšení produktivity a

efektivnosti zemědělství zaváděním nových technologii a postupů, v oblasti ochrany ovzduší a změny klimatu a v oblasti rozvoje venkova…“

doporučujeme stručně specifikovat jakou metodikou a jakým způsobem byly tyto potřeby identifikovány (pomocí kvalitativního šetření,

dotazníkového šetření – zde by pak bylo dobré uvést kvantifikaci a kvalitativní popis zkoumaného vzorku aj.).

205. P1 I Doporučujeme dále stručně specifikovat, v čem se míjí tematické a strukturální zacílení vzdělávacích programů vůči potřebám zemědělské praxe

39


– viz tvrzení: „…Část problému spočívá v tom, že tematické a strukturální zacílení vzdělávacích programů plně nekoresponduje s potřebami

zemědělské praxe….“

206. P1 I K tvrzení na str. 12: „…Přes značný nárůst produktivity za posledních 10 let české zemědělství zaostává v produktivitě půdy o 40 % oproti zbytku

EU a v produktivitě práce o 12 % měřeno hrubou přidanou hodnotou (HPH) viz Graf 1…“ doplňujeme informaci, že dle statistických a

ekonomických informací za rok 2012 byla produktivita práce v zemědělství měřeno hrubou přidanou hodnotou na AWU dokonce 37 % pod

průměrem EU-27.

207. P1 I K tvrzení: „…Z případových studií pak vyplývá, že zaostávání je částečně způsobeno nedostatkem kvalifikované pracovní síly, která by zajistila

efektivní využití moderních technologií. To je umocněno zhoršující se věkovou strukturou pracovní síly v zemědělství, což představuje snížení

kapacity zemědělství generovat a užívat inovace…“ doporučujeme:

1) specifikovat použité případové studie,

2) pokusit se kvantifikovat, nebo specifikovat zmíněný nedostatek kvalifikované pracovní síly,

3) specifikovat, jak se kvantitativně zhoršuje věková struktura pracovní síly (např. porovnání zastoupení věku ke dvěma časovým úsekům – 2005

a 2010).

208. P1 I K tvrzení: „…Výzkumy, které byly prováděny v oblasti implementace dobrovolných agroenvironmentálních opatření potvrzují, že podnikatelům

často chybí informace o smysluplnosti těchto opatření, o jejich skutečných a potenciálních efektech a širších souvislostech ochrany přírodních

zdrojů a mitigace klimatické změny…“ bychom doporučovali velmi stručně specifikovat zdrojový výzkum a alespoň základně kvantifikovat a

kvalitativně popsat výzkumný vzorek, na kterém byl výzkum realizován (pokud byl realizován formou šetření).

209. P1 I Tvrzení na str. 13: „…Vzhledem k tomu, že poradenství má významnou úlohu při řešení problematiky spojené se zmírňováním změny klimatu,

biologickou rozmanitostí a ochranou vod a půd, problematikou hospodářského a environmentálního profilu lesního podniku, bezpečností práce

v lese a lesním podniku, je počet poradců nedostatečný….“ Rozumíme tak, že počet poradců není ani tak nedostatečný vzhledem k potřebám (z

textu nevyplývá, že by byli poradci natolik přetíženi požadavky subjektů působících v lesnictví, že by nemohli v dostatečné kvantitě poskytovat

poradenství), ale že jejich počet je nedostatečný s ohledem na potřeby definované odbornými analýzami (problematika spojená se zmírňováním

klimatu). Pokud tvrzení rozumíme dobře, je na zvážení, zdali by se v textu k této větě neměla objevit další informace, která by poukázala na

nezbytnost informačních kampaní, osvětových činností a vzdělávání zemědělců. Aby poradenská činnost byla efektivní a účinná, musí existovat

40


reálná potřeba a poptávka po této službě ze strany lesnických subjektů samotných; pokud se bude rozšíření sítě poradců opírat pouze o

iniciativy z vnějšku, nemusí být nutně obdobná aktivita plně úspěšná.

210. O I Doporučujeme doplnit do seznamu zkratek ty z nich, které jsou uvedeny v následujícím odstavci: „…Odborné vzdělávání a informační činnost je

realizována především prostřednictvím profesních sdružení (ČLS, SVOL, ČKOLH, SLŠ, atd.), nicméně to není jejich hlavní činnost. Profesní

sdružení zaměřují své akce převážně na technologický pokrok, akce jsou podporovány přímo z prostředků MZe. Vzdělávacích akcí je dostatečné

množství, ovšem opět chybí větší systematičnost a cílenost. Profesní sdružení se orientují převážně na svoji členskou základnu. Průřezově je

orientována pouze ČLS (státní správa, státní podniky, OLH, subjekty hospodařící v lesích, vlastníci lesů). Důsledkem je nerovnoměrné

poskytování informací v rámci jednotlivých cílových skupin. Systematickému vzdělávání a informování vlastníků lesů do výměry 50 ha se

prakticky nikdo nevěnuje nebo velmi okrajově….“

211. P1 I Poslední větu v kapitole 3.1.2 „…Jedním z nezbytných nástrojů úspěšných inovací z hlediska hospodaření v lesích vedoucích k větší

konkurenceschopnosti je podpora výzkumné základny….“ bychom doporučovali stručně rozvést kontext informace, tj. jaká je podpora z

kvantitativního hlediska tato podpora v ČR a EU nyní, jak se vyvíjela v čase a do jakých tematických oblastí by v budoucna měla být směřována.

212. P1 I V analytické části není komentován špatný stav v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví – tyto informace se objevují až v odůvodnění opatření 1

na str. 114 spolu s kvantitativními údaji, ovšem bez uvedení data, ke kterému roku se informace vztahují a bez uvedení zdroje: „…Nedostatečná

informovanost o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci pak přispívá k vysoké rizikovosti práce v zemědělství a lesnictví, která v porovnání s

ostatními odvětvími převyšuje průměr ČR 2,43 krát. K provozování resortních činností je nezbytné prokázat celou řadu odborných znalosti, které

mohou být dosaženy pomocí absolvování odborných kurzů….“.

213. P2 I K níže uvedenému tvrzení doporučujeme doplnit datum, ke kterému se uvedené procentní poměry vztahují: „…České zemědělství je

charakteristické duální strukturou výroby, tj. 87 % podniků (rodinného charakteru) obhospodařuje 30 % z. p., zbylých 13 % podniků s převážně

nájemní pracovní silou hospodaří na 70 % z. p…“.

214. P2 I Tvrzení: „…České zemědělství vykazuje z evropského pohledu jednu z nejnižších hustot jednotlivých kategorií zvířat na obhospodařovanou

plochu z. p….“ doporučujeme doplnit konkrétními čísly (tedy specifikovat současné zatížení v ČR a v EU-27).

215. P2 I K tvrzení uvedenému na str. 12 „…Z případových studií pak vyplývá, že zaostávání je částečně způsobeno nedostatkem kvalifikované pracovní

síly, která by zajistila efektivní využití moderních technologií…“ bychom doporučili jak citovat uvedené případové studie, tak i případně blíže

41


specifikovat, jakým způsobem data o zaostávání využívání vstupů byla získána.

216. P2 I Tvrzení na str. 15 („…Dochází k větší specializaci podniků a dochází i k teritoriální specializaci: specializace na rostlinnou výrobu se rozšiřuje v

lepších přírodních podmínkách a specializace na živočišnou výrobu, zejména chov skotu, v horších. …“) doporučujeme ověřit, zdali není možné

toto tvrzení podpořit relevantními statistickými daty – např. o výsledky srovnání agrocensu 2007 a 2010.

217. P2 I Následující výrok (str. 15-16): „…Důsledkem je do budoucna sílící tendence k „monokulturnímu“ užití orné půdy...“ bychom doporučovali doplnit

o stručné kvalitativní zhodnocení dopadů identifikovaného trendu vývoje na ekosystém (např. riziko eroze, eventuální snižování kvality půd aj.).

218. P2 I Doporučujeme doplnit o konkrétní data (výše HDP obecně a HDP v zemědělství) tvrzení uvedená na str. 16-17 :… -Produktivita práce zemědělství

se i při snižující produkci soukromého zboží mírně zvyšuje a to i v kontextu vývoje HDP (mírné zlepšení vztahu podílu zemědělství na HDP k jeho

podílu na zaměstnanosti o půl procentního bodu za posledních 7 let)…“

219. P2 I Stejným způsobem doporučujeme doplnit konkrétní data k níže uvedenému tvrzení (spolu s uvedením použitého zdroje): „…Produktivita využití

zemědělské půdy se mírně zvyšuje (nominálně o 4 % v průměru let 2008 – 2010 proti průměru 2004 – 2005, měřeno celkovou zemědělskou

produkcí na 1 ha z. p.)…“

220. P2 I K tabulce 2 na str. 17 dáváme ke zvážení doplnění nejnovějších dat za rok (v současné době 2010) – ty by měly být alespoň u některých ze zde

uvedených ukazatelů k dispozici ve srovnání EU-27, EU-25, EU-15 – to se týká např. důchodu z faktorů , hrubé přidané hodnoty na AWU aj.

Doporučujeme doplnit níže uvedené srovnání kvantitativními daty o diachronním vývoji zastoupení jednotlivých velikostních skupin podniků (a

to i ve srovnání s průměry za země EU 15 a EU27) : „…České zemědělství je typické svojí velikostní heterogenitou – od mikro podniků spíše

samozásobitelského charakteru až po holdingové společnosti s nadnárodní majetkovou propojeností. Dosahované ekonomické výsledky napříč

velikostními skupinami ) jsou (v některých případech extrémně) diferencované…“.

221. P2 I Bylo by jistě zajímavé, byť metodicky obtížné podložit a ilustrovat pravděpodobné vysvětlení rozdílů v produktivitě jednotlivých podniků.

Interpretace zjištěných skutečností by mohla napomoci přesněji nasměrovat zaměření strategické části. Jedná se o tato zjištění (str. 18):

„…Nejvyšší produktivitu dosahují podniky střední a velké (u skupiny velkých podniků je důchod z neplacené síly stabilně nejvyšší), „krajní“

skupiny – malé a největší – vykazují nižší produktivitu. ČPH/AWU tak skupina malých podniků vytváří dlouhodobě nejnižší, rozdíly napříč

skupinou podniků středních/velkých/největší se v čase mírně mění, ovšem rozdíly mezi nimi nejsou výrazné….“

222. P2 I To samé platí o následujícím tvrzení ze str. 19: „…FO dlouhodobě zaznamenávají vyšší produktivitu práce…“.

42


223. O I U věty „…ČPH/AWU tak skupina malých podniků vytváří dlouhodobě nejnižší rozdíly napříč skupinou podniků středních/velkých/největší se v

čase mírně mění, ovšem rozdíly mezi nimi nejsou výrazné….“došlo zřejmě k porušení syntaxe – věta je obtížně pochopitelné: „…ČPH/AWU tak

skupina malých podniků…“.

224. P2 I Hodnotitel dále doporučuje doplnit k informacím uvedeným na str. 20 patřičné závěry a interpretaci (co vyplývá z těchto zjištění): „Podniky

situované v horských přírodních podmínkách vytvářejí důchod i ČPH/AWU o 83 %, resp. 15 % nižší, analogicky také v přechodných podmínkách

(ostatní LFA). -Napříč výrobními oblastmi přetrvává inverzní vztah mezi přidanou hodnotou vyjádřenou na hektar a generovaným příjmem na

pracovní sílu; nejvyšší důchod v bramborářsko-ovesné a horské oblasti při zhruba 75% využití pracovní síly vůči kukuřičné…“

225. P2 I Srovnání věkové struktury pracovníků v zemědělství a v NH uvedené na str. 21 ilustruje situaci jak v celonárodním měřítku, tak v oboru

zemědělství. Bylo by dobré doplnit data o hodnoty za EU 25, EU 27 a EU 15. Adekvátně by bylo dobré doplnit samozřejmě i data za uvedené

územní celky ohledně věkové struktury pracovníků v NH.

226. P2 I K tvrzení: „…Současně se postupně zlepšuje vzdělanostní struktura, zejména ubývá pracovníků se základním vzděláním a přibývá se středním a

vysokoškolským…“ doporučujeme doplnit vývojem v časové řadě (např. srovnání let 2007 a 2012). Toto srovnání doporučujeme vytvořit i v

rámci NH (analogicky, jak to bylo učiněno u věkové struktury). Data by bylo žádoucí srovnat i s údaji za EU 27, EU 25 a EU 15. V případě

vzdělanostní struktury bude určitě možné tato data získat za celou ekonomicky aktivní populaci, v případě úrovně vzdělání lze hodnotit ukazatel

vzdělávání a školení v zemědělství (training and education in agriculture), k dispozici jsou jak data za rok 2005, tak data za rok 2010.

227. P2 I K dalším tvrzením uvedeným na str. 22 doporučujeme uvést zdroje a podrobnosti uvedené v tabulce níže.

228. P2 I Od vstupu ČR do EU došlo ke zvýšení obratu AZO o více než 130 %. - Doporučujeme doplnit zdroj

229. P2 I Záporné saldo AZO dosahovalo v roce 2011 rekordní výše -35 mld. Kč. - Doporučujeme doplnit zdroj

230. P2 I V českém agrárním dovozu se pozvolna zvyšuje podíl vysoce zpracovaných výrobků, zatímco ve vývozu lze pozorovat rostoucí tendenci spíše u

částečně zpracovaných výrobků. - Doporučujeme doplnit zdroj a kvantifikovat podíly uváděných komodit ve srovnání např. 2 let

231. P2 I Důležitou českou exportní komoditou je „nezahuštěné mléko a smetana“ a velkoobjemové komodity, jako jsou obiloviny a olejniny. -

Doporučujeme doplnit zdroj. Dále doporučujeme doplnit např. zastoupení zmiňovaných komodit na celkovém exportu

232. P2 I Dynamicky narostl dovoz „masa a drobů“. V posledních dvou letech se hůře vyvážely i tradiční české výrobky jako pivo, slad, chmel. -

Doporučujeme doplnit zdroj a doplnit uvedené tvrzení o horším vývozu tradičních výrobků

43


Doplnění dat je podstatné již z toho důvodu, že o tuto argumentaci se opírá zaměření prioritní oblasti a) – viz str. 86. Bylo by dobré takováto

data uvádět v delší časové řadě, protože prosté srovnání dvou posledních podchycených let může vést k opačným výsledkům. V roce 2011

mohlo dojít k některým změnám – dle Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2011 („zelená zpráva“) došlo např. k meziročnímu nárůstu také u

netto-vývozu u KN 1107 Sladu (o 217,1 mil. Kč na 2,2 mld. Kč) – str.245. Aktivní bilance obchodu s KN 2203 Pivem se v roce 2011 meziročně

zvýšila na 3,3 mld. Kč (a to zejména v důsledku nižší hodnoty importu, neboť export ve stejné době stagnoval) – str. 257.

233. P2 I U piva je patrný nepříznivý vývoj v AZO již delší dobu. - Doporučujeme doplnit zdroj

234. P2 I Tvrzení na str. 22 („…Agrotechnika produkce obilovin je na relativně vysoké úrovni a odpovídají tomu i výnosy z hektaru - např. u pšenice 5,9

t/ha…“) by bylo dobré doplnit o adekvátní údaje za EU 15, EU 25 a EU 27.

235. P2 I Podobně doporučujeme uvést v časové řadě vývoj obdělávaných ploch u této části hodnoceného textu na str. 22: „…V reakci na nízkou

rentabilitu některých komodit některé podniky ukončují nebo redukují takovouto produkci (např. len, luskoviny, cukrovka, nebo aromatické a

kořeninové plodiny). V souladu s tímto trendem dochází ke specializaci produkce a roste počet podniků zaměřených jen na polní výrobu

(zejména na obiloviny a olejniny)…“. Zde zmíněné skutečnosti jsou uvedeny jako odůvodnění zaměření návrhové části (str. 127), a proto je

nezbytné je ilustrovat „tvrdými“ daty.

236. P2 I Stejným způsobem by bylo dobré doplnit konkrétní čísla k následujícímu tvrzení na str. 23: „…Po vstupu ČR do EU vzrostl výrazně dovoz

zpracovaných, zejména masných výrobků a zpracovaného ovoce a zeleniny, což podpořilo výrazný nárůst záporného salda obchodu (který

postupně roste)…“.

237. O I Doplnění je již důležité z toho důvodu, že se o argumentaci uvedené skutečnosti opírá zaměření podpory do prioritní oblasti a) – viz str. 86.

238. P2 I Prosíme rovněž o doplnění zdroje u následujícího tvrzení: „…vysoký podíl podniků odvětví bez inovačních aktivit (43,2 %) je výraznou slabou

stránkou potravinářského odvětví..“. Doporučujeme též zaměřit pozornost na syntax podtrženého a zvýrazněného textu u tohoto tvrzení („…

podniků odvětví…“).

239. O I Obecně ke kapitole Nízká ekonomická životaschopnost a konkurenceschopnost trvale udržitelného obhospodařování lesů a navazujících odvětví:

doporučujeme uvést pozici ČR v ukazateli produktivita v lesnictví (srovnání ČR/EU 15, EU 27). Takové srovnání spolu s patřičným vysvětlením

pomůže ilustrovat částečně pozici a konkurenceschopnost odvětví v evropském kontextu. Stejným způsobem doporučujeme zhodnotit v

evropském měřítku data k produktivitě práce v lesnictví, kde tato data je navíc možné zhodnotit v delším časovém období. Pozornosti by

44


nemělo ujít ani zhodnocení tvorby hrubého fixního kapitálu v lesnictví (opět v evropském měřítku).

240. O I Ke kapitole Půdní držba a pozemkové úpravy doporučujeme pro potřeby kvantifikace pokroku v oblasti pozemkových úprav doplnit základní

číselný souhrn dosud provedených úprav např. ve formě tabulky uvedené ve Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 2011 („zelená zpráva“).

241. P2 I Hodnotitel doporučuje doplnit níže uvedené tvrzení podpůrnými statistickými daty:

„…Mezi hlavní problémy patří nízká kapitálová vybavenost lesních podniků vycházející zejména z roztříštěnosti lesních pozemků ve vazbě na

velikost lesních majetků a jejich strukturu…“.

242. P2 I Tvrzení na str. 26 „…Podstatnými vlivy na dosaženou ztrátovost podnikatelských subjektů v lesnictví byl růst cen surového dříví, růst cen služeb

za prováděné těžební a pěstební práce při výrazném propadu v těžební činnosti a nízká efektivnost vynakládaných nákladů na zabezpečení

jednotlivých výkonů v lesnické činnosti vč. nižší produktivity zabezpečovaných prací…“ je výstižným popisem současného stavu, spíše na zvážení

dáváme v metodologické rovině, zdali je možné alespoň některé z uváděných skutečností podpořit kvalitativními výzkumy.

243. P2 I Tvrzení na str. 26 „…Podstatnými vlivy na dosaženou ztrátovost podnikatelských subjektů v lesnictví byl růst cen surového dříví, růst cen služeb

za prováděné těžební a pěstební práce při výrazném propadu v těžební činnosti a nízká efektivnost vynakládaných nákladů na zabezpečení

jednotlivých výkonů v lesnické činnosti vč. nižší produktivity zabezpečovaných prací…“ je výstižným popisem současného stavu, spíše na zvážení

dáváme v metodologické rovině, zdali je možné alespoň některé z uváděných skutečností podpořit kvalitativními výzkumy.

244. O I K textu na str. 28 doporučujeme doplnit plnou citaci – Macků-Popelka-Simanov. To samé se týká také dalších uváděných citací – např. Šišák

1996, Šišák, Pulkráb 2009 apod.

245. P2 I K níže uvedenému tvrzení bychom doporučovali uvést datum, ke kterému se vztahuje: „…Předpokládaný průměrný roční náklad (odborný

odhad) pro zabezpečení trvalé údržby a opravy LDS, tj. zajištění provozuschopnosti a výkonnosti lesních cest a udržení a zlepšení současného

stavu) představuje částku >750 Kč/ha/rok…“ Bylo by dobré tento údaje doplnit o informaci ze Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství v roce

2011: „…zatímco průměrné náklady se zvýšily u odvozu dřeva (o 32 Kč/m3) a v opravě a údržbě lesních cest o 156 Kč na 1 ha lesa. ..“

246. P2 I Citaci na str. 28 (Macků-Popelka-Simanov) prosíme doplnit do seznamu zdrojů.

247. P2 I K větě „…Soukromí vlastníci v ČR vlastní cca 35 % výměry lesů, což představuje cca 1 023 000 ha ….“ (str. 29) – doporučuje uvést datu, ke

kterému se údaj vztahuje (např. k 31.12.2011).

248. O I Na str. 30 je možné, že nedopatřením vypadl z následující věty část textu (zvýrazněno tučně a podtrženě): „…Žádoucímu nárůstu inovací v

45


lesnictví brání nedostatečný transfer znalostí (včetně informací o úspěšně zavedených inovacích), nízké provázání aplikovaného výzkumu s praxí,

nedostatek a vysoké zaváděcí/investiční náklady…“

249. P2 I Doporučujeme uvedení tvrdých dat o rozloze chráněných území v jednotlivých zemí EU (ve vztahu k rozloze státu). Týká se tvrzení „… Plocha

chráněných území v poměru k rozloze státu převyšuje evropský průměr….“ (str. 30).

250. P2 I Tab. 9 na str. 31 (Průměrné množství sběru hlavních lesních plodin návštěvníky lesa ČR za období 1994–2008 (kg/domácnost) doporučujeme

doplnit o novější údaje za roky 2009-2011 (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2011).

251. P2 I Na str. 33 doporučujeme jednou větou uvést, o jaké šetření se jedná v kontextu následující části předloženého textu: „…Jednou z

nejrozšířenějších značek kvality je KLASA, která je v očích spotřebitelů nejznámější (80 % spotřebitelů) a nejdůvěryhodnější. Ve znalosti

spotřebitelů se na dalších místech v šetření umístily značky Czech Made (29 %), Bio produkt ekologického zemědělství (27 %) a Český výrobek

(26 %)….“

252. P2 I Doporučujeme k následujícímu tvrzení na str. 34 („…Nejvíce z respondentů neúčastnících se v nějakém režimu kvality v šetření uvedlo, že nevěří,

že získání značky by mělo mít vliv na zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu (30,3 %). Vysoká administrativní náročnost je překážkou pro

6,1 % dotazovaných…“) uvést stručnou základní informaci o charakteru zmiňovaného, avšak v textu blíže nespecifikovaného šetření a velikosti

zkoumaného vzorku.

253. P3 I Hodnotitel doporučuje doplnit níže uvedené tvrzení o dostupná statistická data: „…V posledních letech se zrychluje proces globalizace a

koncentrace kapitálu v navazujících odvětvích zemědělské produkce, tzn. ve zpracovatelském průmyslu a v obchodě…“.

254. P3 I K níže uvedenému tvrzení by hodnotitel doporučoval uvedení konkrétního příkladu dobré praxe (není to nezbytně nutné, konkrétní příklad ale

umožní dobře ilustrovat pro uživatele textu, jak sdružování prvovýrobců do odbytových organizací vylepšilo ekonomickou situaci jednotlivých

členů.: “… Jako jedna z forem zlepšení pozice a konkurenceschopnosti na trhu se jeví sdružování prvovýrobců do takových forem odbytových

organizací (tj. do odbytových družstev, seskupení producentů, nebo organizací producentů), které by byly schopny odpovídajícím způsobem

zastupovat prvovýrobce při vyjednávání odbytu produkce, zároveň jim poskytovaly i jiné služby a pomohly tím zlepšit jejich postavení na trhu ve

vztahu k odběratelům….“).

255. P3 I Důraz na přínosy seskupení producentů a současnou situaci v této oblasti je odůvodněn také tím, že PRV obsahuje jako jedno z opatření

Zřizování seskupení producentů. Zhodnocení současné situace v socioekonomické analýze je důležité pro robustní formulování odůvodnění

46


podpory tohoto opatření.

256. P3 I Doporučujeme doplnit základní charakteristiku šetření a velikost výzkumného vzorku u výzkumu, zmiňovaného v následujícím tvrzení: „…Z

výsledků provedených šetření je možné vyslovit závěr, že riziko počasí a přírodních katastrof je stabilně vnímáno jako nejvýznamnější faktor

determinující rozhodování subjektů podnikajících v zemědělství, přičemž riziko volatility cen a přístupu k cizímu kapitálu je hodnoceno v

závislosti na aktuálním nebo očekávaném ekonomickém vývoji na agrárním trhu…“.

257. P3 I Hodnotitel doporučuje doplnit k deskripci statistik v oblasti pojištění data za další země EU. Bez takovéto komparace je obtížné vyvozovat z

tvrzení uvedených na str. 37 relevantní výroky pro analýzu SWOT. Jedná se o tyto části textu: „…Škodní průběh pojištění hospodářských zvířat je

ve sledovaném období trvale nízký s menšími výkyvy proti rostlinné výrobě. V průběhu uvedených let převýšil škodní průběh v rostlinné výrobě

100 % třikrát (2001, 2002, 2009). Rostlinná výroba je z tohoto pohledu rizikovější než živočišná výroba. Celkový trend poklesu pojistného v

živočišné výrobě koresponduje s klesajícími stavy hospodářských zvířat. Pojištění plodin má k lednu roku 2012 sjednáno zhruba 4 400

zemědělských podniků. Z toho cca 200 podniků (4,5 %) v rozsahu do 5 ha, 2 050 podniků (46,6 %) v rozsahu od 5 do 100 ha a 2 150 podniků

(48,9 %) v rozsahu nad 100 ha. Uvedené údaje nekorespondují automaticky s obhospodařovanou výměrou zemědělských podniků, protože

podnik může pojišťovat pouze vybrané druhy plodin. Přesto lze odhadovat, že větší podniky o výměře nad 100 hektarů představují rozhodující

část klientely pojištění plodin. Celkem jsou pojištěny plodiny na výměře cca 1,5 mil. hektarů, což znamená, že průměrná plocha pojištěných

plodin připadající na jeden pojištěný zemědělský podnik činí 340 ha. V roce 2011 výměra pojištěných plodin na orné půdě, chmelnicích, vinicích

a sadech nepatrně přesáhla 1,5 miliónu hektarů. Propojištěnost vztažená k údajům veřejného registru půdy LPIS, jež jsou základem pro

poskytování podpor zemědělské politiky, přesáhla 59 %. Před začátkem podpory pojistného v roce 2000 byla propojištěnost v rostlinné výrobě

zhruba 30 %. Zvýšení propojištěnosti lze přičíst hlavně podpoře pojistného z veřejných zdrojů. Počet podniků, které mají sjednáno pojištění

zvířat, činí zhruba 3 500. Propojištěnost v živočišné výrobě se dlouhodobě pohybuje na úrovni 80 %...“.

258. P4 I Lze získat data k situaci před 10ti a 20ti lety u tvrzení: „…V současné době je maximální ztráta půdy v ČR vyčíslena na přibližně 21 mil. tun ornice

za rok, což lze vyjádřit jako ztrátu minimálně 4,3 mld. Kč/rok…“ (str. 38)? Je možné u tohoto tvrzení uvést zdroj informací?

259. O I Hodnotitel dává na zvážení vypuštění následující věty na konci str. 39: „…Z výše uvedeného vyplývá, že propojištěnost v živočišné výrobě se

dlouhodobě pohybuje na úrovni 80 %...“ – tato informace se objevuje již výše na str. 38 (2. odstavec). Stejným způsobem doporučujeme vypustit

následující větu (2. věta na str. 40), která se objevuje také již na str. 38 (v 3. odstavci): „…Riziko zničení více než 30 % zemědělského potenciálu

47


postiženého zemědělského podniku lze považovat v ČR za velmi malé….“.

260. P4 I K tvrzení na str. 43: „…Na základě poslední revize (2011) bylo vymezeno celkem 1,84 mil. ha, což představuje nárůst podílu zemědělské půdy ve

zranitelných oblastech o cca 1,3 %...“ prosím specifikovat, k jakému roku se nárůst vztahuje.

261. P4 I Doporučujeme doplnit zdroj dat pro tvrzení „…V tomto období lze sledovat narovnání a zkrácení horních částí vodních toků a struh až o jednu

třetinu…“ (str. 44).

262. P4 I Doporučujeme dále uvést u tvrzení ze str. 44 zdrojová data - „…nadměrná velikost značné části půdních bloků často nerespektující reliéf terénu,

průměrná plocha pozemků se zvýšila z 0,23 ha v roce 1948 na přibližně 20 ha v současnosti (půdní bloky)….“.

263. P4 I Zdroj doporučujeme doplnit také u následujícího tvrzení uvedeného na str. 44: „…Podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů v

roce 2010 dosáhl 92,8 % z celkového počtu obyvatel…“.

264. P4 I Str. 45 prosíme rozvést nebo doplnit citaci Figala 1997 a Miko Ladislav & Hošek Michael [eds.] 2009), na str. 45 pak zdroje Daphne 2011, Hubert

et al. 2010, Zámečník 2010.

265. P4 I Považujeme za nezbytné, alespoň stručně rozvést a zdůvodnit toto tvrzení na str. 46: „…Stávající nástroje politiky nejsou v případě některých

typů stanovišť a druhů dostatečně cílené a uplatňované v souladu s místními podmínkami, aby sledovaným trendům dokázaly dostatečně bránit,

nebo např. na orné půdě takřka chybí…“.

266. O I Doporučujeme revidovat syntax u následující věty na str. 48 „…Zajištění cílů a zachování či zlepšení stavu předmětů ochrany zvláště chráněných

území je důležité zabezpečení nezbytného managementu….“ Nemá věta začínat slovem „Pro“?.

267. P4 I Podkladovými daty (patrně nejspíš ze zdrojů Eurostatu) doporučujeme doplnit tvrzení uvedené na str. 48: „…ČR výrazně převyšuje EU v případě

emisí na obyvatele či na HDP…“.

268. P4 I K tvrzení na str. 49: „…I když má EZ významně pozitivní vliv na většinu oblastí poskytování veřejných statků, není jeho potenciál dostatečně

využit a v některých případech by mohlo být efektivnější…“ doporučujeme specifikaci nevyužitého potenciálu a způsob, jak lépe využít efektivity.

269. P4 I Informace uvedené v kapitole 3.1.6.2 Méně příznivé oblasti pro zemědělství (LFA) – odstavec na str. 50 by bylo dobré aktualizovat o data za rok

2011, případně ideálně za rok 2012.

270. P4 I Informaci ze str. 52: „…Podle těchto údajů je v ČR 907 mil. m3…“ bychom doporučovali doplnit o datum, ke kterému se vztahuje.

271. P4 I U posledního odstavce nad tabulkou 13 na str. 53 („…Celková rozloha smrkových porostů je 1 347 239 ha, což činí 51,9 % rozlohy PUPFL (2010),

48


trend je zvolna klesající. V případě negativního dopadu počasí bude toto zastoupení redukováno a nahrazeno přirozenější skladbou…“)

doporučujeme s ohledem na data uvedená v tabulce 13 aktualizaci číselných hodnot na „…1 341 421 ha, což činí 51,7 % rozlohy PUPFL…“.

272. P4 I K tvrzení na str. 54 („…Česká republika patří k zemím s vysokou lesnatostí. Lesní pozemky pokrývají v současné době výměru 2 647 416 ha, což

představuje 33,5 % z celkového území státu. Zalesňováním zemědělsky nevyužívaných pozemků se výměra lesů soustavně zvyšuje…“) prosíme o

uvedení data, ke kterému se údaj vztahuje.

273. P4 I To samé se týká i následujícího tvrzení uvedeného na též straně: „…Současný podíl listnatých dřevin tvoří 24 %, přičemž přirozenému stavu by

odpovídala hodnota přibližně 65 %....“.

274. P4 I Informaci ze str. 54: „…Protipovodňová ochrana závisí na vhodném zastoupení a umístění RN na území státu a je významnou složkou prevence

ve srážkově bohatých povodích s vysokým rizikem povodňových škod a v povodích s častým výskytem povodňových situací…“ dobře ilustruje

nezbytnost protipovodňových opatření. Její váhu by ještě podpořilo uvedení případných závěrů relevantních studií, pokud jsou k dispozici, např.

ve smyslu kvantifikace snížení eroze v důsledku protipovodňových opatření aj. K dispozici by měly být adekvátní výzkumná zjištění VÚMOP.

275. P4 I Níže uvedená tvrzení doporučujeme doplnit o srovnání časového vývoje za posledních 10 let (lépe ještě v delším časovém horizontu) a ve

srovnání alespoň s vybranými zeměmi EU : „…Česká republika patří k zemím s vysokou lesnatostí. Lesní pozemky pokrývají v současné době

výměru 2.647.416 ha, což představuje 33,5 % z celkového území státu…“. Využít bude možné dat Eurostatu, pro Českou republiku pak dat ČSÚ –

který umožňuje sledování rozsahu ploch lesů až do úrovně jednotlivých obcí min. za poslední 3-4 roky.

276. P4 I Str. 55 – u informace: „…Současný podíl listnatých dřevin tvoří 24 %, přičemž přirozenému stavu by odpovídala hodnota přibližně 65 %....“

dáváme spíše v metodické rovině na zvážení posouzení rozsahu vlivu nevhodnosti současné skladby lesních porostů vůči situaci v jednotlivých

regionech (informace je jinak již uvedena také na str. 24 – viz výše). Vodítkem zde může být geobotanická mapa R. Mikyšky. Je zřejmé, že i

přirozené porosty jsou charakteristické variabilním zastoupením jehličnatých stromů v jednotlivých regionech (jejich význam stoupá s

nadmořskou výškou). Dáváme ke zvážení geografické zhodnocení dopadů nevhodné druhové skladby stromů v jednotlivých regionech ČR

(horské oblasti, nížiny aj.). Dobrou informací by byla také klasifikace jednotlivých typů přirozených porostů dle geobotanické mapy a kvantifikace

jejich územního zastoupení v rámci ČR. I tato informace by mohla ilustrovat, jaký dopad má současná dominance monokultur jehličnatých

stromů.

277. P4 I Stejným způsobem by bylo dobré na základě výsledků příslušných výzkumů stručně kvalitativně popsat případné negativní vlivy umělých

49


monokultur jehličnatých stromů na přírodní složky krajiny (odlišný vliv jednotlivých dřevin na erozi půdy v důsledku polomů, změny v kvalitě

půd, vliv na druhovou rozmanitost fauny a flory).

278. P4 I Rovněž doporučujeme v obecné rovině zmínit kvalitativní negativní dopad nerespektování související legislativy a důsledky ignorance platných

zákonů na vývoj lesních porostů.

279. O I Na počátku str. 57 zřejmě nedopatřením vypadl část textu, stávající souvětí je následující (se zvýrazněním možného problému v syntaxi): „…

Trend vývoje uznávání zdrojů reprodukčního materiálu a jeho využití pro sběr osiva je uveden v následujících tabulkách. kategorie zdrojů

reprodukčního materiálu identifikovaný, která je kvalitativně nejhorší, je v posledních letech zřetelný nárůst množství uznaných zdrojů (tabulka

15)…“.

280. P4 I Str. 58 – Stav druhů živočichů významných pro Evropské společenství doporučujeme doplnit o zhodnocení předcházeného období 1993-1999

tak, aby byly zřejmé tendence vývoje nikoliv ve statickém srovnání (stav 2000-2006), ale v diachronní komparaci (stav 1993-1999 versus 2000-

2006) a bylo tak možné kvantifikovat a identifikovat případné trendy vývoje.

281. P4 I K tvrzení na str. 60 „…Dle Zprávy o stavu lesů České republiky činily v roce 2009 vyčíslené škody 31 329 mil. Kč. V roce 2010 došlo k poklesu na

27 629 mil. Kč….“ by bylo dobré doplnit data za rok 2011.

282. O I Čistě formální připomínka je ke str. 61 – ve 4. odstavci doporučujeme zpřesnit odkaz na jinou kapitolu (místo: „…viz kapitola zdravotní stav

lesů…“ na „…Nestabilita zdravotního stavu a ochrany lesů…“).

To samé se týká identického odkazu v 5. odstavci.

283. O I Nicméně první dvě věty ze čtvrtého odstavce (ke kterým se vztahuje předchozí formální připomínka) ovšem doporučujeme vzhledem k

opakování uváděných informací odstranit a zbytek čtvrtého odstavce vložit za odstavec pátý. Nový návrh textu je tedy tento): „…Další stránkou

je výrazné imisní zatížení, ke kterému u nás došlo zejména před rokem 1989, jejíž značná redukce měla nepochybně příznivý vliv na zdravotní

stav lesních porostů, u kterých se pozitivní změny prostředí projevují s určitým časovým zpožděním. Lesní porosty však stále vykazují vysokou

míru defoliace, která patří mezi nejvyšší v porovnání s ostatními evropskými zeměmi a v dlouhodobém sledování vykazuje přes určité výkyvy

velmi mírně stoupající trend (viz kapitola Nestabilita zdravotního stavu a ochrany lesů). Vysoká míra defoliace je způsobena jednak tím, že imisní

zátěž stále negativně působí, i když na nižší úrovni, a jednak skutečností, že stabilita lesních ekosystémů je dlouhodobě narušena v důsledku

neúnosného působení imisí v uplynulých desetiletích. Rozložení emisního zatížení je významně regionálně provázáno. Z deseti stanic, na kterých

50


bylo v ČR dosaženo v roce 2009 nejvyšších průměrných koncentrací SO2, se jich osm nachází v Krušných horách a předhůří…“.

284. P5 I Doporučujeme věnovat pozornost významu, smyslu a syntaxi věty „…Voda je dále spotřebována dalšími provozy, zejména v rámci živočišné

výroby, jejíž rozsah stále mírně klesá….“. Slovo „jejíž“ je dle našeho názoru použito chybně. Není jasné, zdali klesá rozsah provozů živočišné

výroby, nebo spotřeby vody. Pokud budou doplněna data za roky 2009-2010 do tabulky 20 na str. 63 (Vývoj spotřeby vody v zemědělství),

zjistíme totiž, že minimálně u povrchové vody spotřeba v roce 2009 významně narostla.

285. P5 I Je možné doložit kvantifikovanými daty nebo relevantními studiemi tvrzení na str. 63: „…Nedostatečně je dosud využíván na venkově biologicky

rozložitelný odpad…“?.

286. O I Čistě formální je připomínka hodnotitele na zvážení reformulace následující věty, ve které se 2 x objevuje slovo potenciál: „…S využíváním LTZ je

spojen potenciál využití potenciálu plantáží RRD, které mohou snížit tlak na lesní zdroje a do určité míry minimalizovat rizika a negativní dopady

sběru z nevhodných lokalit…“

287. P6 I Tvrzení na str. 66: „…Naopak technická vybavenost venkova se značně zlepšila (vodovody, kanalizace, plyn), tento stav dokládají výsledky šetření

ČSÚ a potěšitelný je zejména nárůst podílu obcí se schválenou územně plánovací dokumentací…“ by bylo dobré kvantifikovat pomocí dat

vztahujících se ke dvěma srovnávaným létům. Ke kvantifikaci pokroku zpracování ÚPD by bylo možné využít dat ÚÚR.

288. P6 I Doporučujeme zaměnit níže uvedené tvrzení údaji z dat za novější roky (min. 2010): „…Základní technickou a sociální infrastrukturou disponují

obce do 2000 obyvatel (ČSÚ 2008) touto vybaveností: vodovod mělo 84 % obcí, plynofikaci 60 %, poštu 37 %, školu 35 %, kanalizaci 30 %,

zdravotní zařízení 28 %...“.

289. P6 I Doporučujeme zvážit tvrzení: „… projevuje se diskriminační rozdělování daňových výnosů státu mezi občany, pomocí tzv. rozpočtového určení

daní…“ – v případě ponechání výroku v textu jej doporučujeme více rozvést.

290. P6 I Poslední odstavec na str. 66 a související tabulku na str. 67 doporučujeme doplnit o data za roky 2009-2011.

291. O I Obecně ke kapitole Ekonomika venkova a kvalita života na venkově (vliv venkovské ekonomiky na kvalitu života: doporučujeme doplnit data o

zaměstnanosti údaji o zastoupení žen dle Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2011 („zelená zpráva“) – zde zejména se jedná o podíl žen ve

struktuře zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybářství, podíl žen v zemědělství a podíl žen na zaměstnanosti v národním hospodářství ČR

(str. 122 zprávy). Data by bylo dobré sledovat v delším časovém měřítku. V úvahu samozřejmě přichází také srovnání těchto dat v kontextu EU.

Možné je samozřejmě v rámci ČR sledovat v agregovaných datech za venkovské území jako celek (dle zvolené metodiky) rozdíly v dlouhodobé

51


nezaměstnanosti žen a mužů na venkově, a to i v dalším členění na jednotlivé věkové skupiny.

292. P6 I U následujícího tvrzení na str. 67 doporučujeme doplnit zdroje, ze kterých tvrzení vychází a specifikovat použitou definici venkova: „…V

posledních 20 letech se v agrárním sektoru, vázaného především na venkovské oblasti, dynamicky snižuje zaměstnanost…“.

293. P6 I K níže uvedenému tvrzení zřejmě nebudou k dispozici ani statistická data, kterými by informaci bylo možné podložit: „…Současně existuje mezi

venkovem a městy značný rozdíl v úrovni příjmů, jenž se v 2011 meziročně ještě mírně prohloubil….“.

294. O I Další věta se odkazuje na zprávu – není zřejmé na jakou: „…Tato Zpráva konstatuje, že dlouhodobé srovnání registrované míry nezaměstnanosti

pro obce do dvou tisíc obyvatel, a pro města, ukazuje, že od roku 2003 se míra nezaměstnanosti na venkově pohybuje nad republikovým

průměrem….“.

295. P6 I Jak je definován venkovský prostor v tvrzení na str. 68: „…Ve venkovském prostoru bylo k dispozici zhruba 5 300 míst, tedy o celých 26 procent

meziročně méně….“? Toto tvrzení by bylo dobré rovněž doplnit o data min. za rok 2011.

296. P6 I Následující dva odstavce na str. 68 (počínající : „… je patrné…“ a „…úzké propojení…“) doporučujeme z textu úplně odstranit a nahradit velice

stručným zpracováním základních statistických dat o struktuře ekonomických subjektů, zaměstnanosti a migraci ve venkovské oblasti vůči

oblastem městské (na základě definice, kterou zpracovatel zvolí). Využít je možné místo uvedených odstavců také informačně a analyticky

bohaté zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2011 („zelená zpráva“) sumarizující poměrně výstižně socioekonomickou situaci venkova.

Doporučujeme tvrzení na str. 68 („…Na venkově je však více zemědělsky a lesnicky zaměřených podniků a firem a na ně navazujícího

zpracovatelského průmyslu…“) doplnit zpracováním dat ČSÚ.

297. P6 I Tvrzení na str. 69 („…nejsou dostupná data za venkov…“) není správné, jsou dostupná data za každou obec ČR a tato data je možné následně

agregovat v členění na venkov a zbytek ČR (dle zvolené definice).

298. P6 I K textu na str. 70: „…Venkovské oblasti v důsledku vzdálené polohy od center a nižší úrovně lidského kapitálu, jsou méně propojené s

výzkumnými a vývojovými středisky (není zde aglomerační efekt)….“ se domníváme, že tyto údaje by bylo možné doplnit porovnáním zastoupení

high-tech sektoru ve venkovské a městské oblasti.

Celý odstavec inovace doporučujeme prověřit z hlediska případných duplicit zde uvedených informací s obsahem kapitoly 3.1.1

socioekonomické analýzy.

299. P6 I Str. 71 Vodovody a kanalizace – tvrzení, že „…došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel napojených na kanalizační systémy, počtu čistíren

52


odpadních vod i délky kanalizačních sítí…“ by bylo dobré doplnit relevantními statistickými daty.

300. P6 I Jako zásadní spatřujeme doplnění analýzy cestovního ruchu, zejména co se týká počtu ubytovacích zařízení, počtu příjezdu hostů v členění na

rezidenty a nerezidenty a průměrnou dobu pobytu (opět v členění na rezidenty a na rezidenty), vše v členění na městské a venkovské oblasti a

sledované v čase. Základní analýza je nezbytná vzhledem k existenci opatření 6.4 Podpora cestovního ruchu. Cestovní ruch má v oblasti služeb

pro venkov velice významnou úlohu. Proto doporučujeme doplnit analýzu o shrnutí a zhodnocení aktuální situace v oblasti venkovského

cestovního ruchu, agroturistiky a dalších specifických forem cestovního ruchu s významem pro podnikání na venkově.

301. P6 I Vzhledem k přítomnosti Podopatření: 7.2 Investice do infrastruktury (vodohospodářská, dopravní) doporučujeme zhodnotit alespoň výdaje do

pozemních komunikací v obcích ve venkovském prostoru za několik posledních let (údaje o rozpočtech obcí ministerstva obcí) a doplnit i

základní informace o systému místních komunikací v ČR a jejich souhrnné délce (ročenky dopravy ministerstva dopravy ČR).

302. P6 I Vzhledem k výskytu Podopatření 7.4 Investice do základních služeb by bylo žádoucí doplnit srovnání vybavení venkovských sídel (dle zvolené

definice venkova) občanskou vybaveností, byť poslední dostupné informace v členění za obec jsou dostupné z dat ČSÚ k roku 2006.

303. P6 I Informace z odůvodnění podopatření: „…Vybavenost obcí úzce souvisí s jejich velikostní strukturou. Existuje zde nedostatečné a

nerovnoměrného pokrytí sítí služeb a vybavení. Nejčastějšími příčinami problémů nízké úrovně občanské vybavenosti ve venkovských obcích je

nedostatek vlastních finančních prostředků, kdy obecně se dá říct, že s klesajícím počtem obyvatel v obci rozpočtové náklady na obyvatele

rostou…“ volají po zhodnocení kapitálových výdajů venkovských obcí v delší časové řadě (dle zvolené a použité definice venkova) s

agregovanými údaji za ostatní, tedy městské obce tak, aby bylo zřejmé, do jaké míry zaostávají v poměru na obyvatele investice do občanské

vybavenosti ve venkovských oblastech.

304. P6 I Opatření investice do kulturního dědictví volá po doplnění analýzy o počet kulturních památek ve venkovských a městských obcích (informace

Národního památkového ústavu) a dále opět o analýzu kapitálových výdajů obcí do oblasti památkové péče – opět v diachronním vývoji, v

členění na venkovské a městské oblasti.

305. P6 I Vzhledem k tvrzení analytické části na str. 86 („…Podporu je v souvislosti s nerovnoměrnou vlastnickou strukturou vhodné cílit na menší podniky

– soukromé a obecní lesy/malé provozovny - s obecně nižší kapitálovou vybaveností, přesto zajišťujících pracovní místa na venkově….“)

doporučujeme uvést v časové řadě poměr počtu zaměstnanců zaměstnávaných menšími podniky (po zvolení definice „menší podnik“) vůči

ostatním – jen ve venkovském prostoru (opět dle zvolené definice).

53


306. O I Obecně dále doporučujeme sjednotit všechny výroky typu ucelených vět s podmětem a přísudkem na nevětné výroky bez přísudku (např. výrok

„…chybí tradice a zkušenosti…“ na „…absence tradice a zkušeností…“).

307. P1 I Doporučujeme ještě jednou revidovat výrok „Další redukce národních zdrojů transfer znalostí.“ Který není z hlediska větné syntaxe zcela

srozumitelný. Zároveň se podle našeho názoru jedná o faktor, který lze z pohledu nositele SWOT ovlivnit a měl by být proto odstraněn z části

příležitosti.

308. P2 I Je otázkou, zdali lze níže uvedené výroky zařazené mezi slabé stránky nositeli strategie (v našem chápání subjekt pověřený administrací

programu a realizátoři projektů a aktivit předkládaných do programu) ovlivnit a zdali tak tyto výroky nepatří spíše do ohrožení:

- Nevhodná věková struktura bránící v zavádění inovací;

- Vysoký podíl malých farem v LFA, dostupnost informací;

- Velký počet malých vlastníků lesa, jejich nízká ekonomická síla při nákupu techniky a fragmentace lesních majetků;

- Málo rozvinutý trh s lesnickými nedřevními komoditami a službami;

- Odliv kvalifikovaných pracovníků.

309. P2 I Níže uvedené výroky obsažené nyní v sekci příležitosti vnímáme spíše jako návrhy konkrétních opatření a měly by se tedy spíše objevit v kolonce

potřeby:

- Důslednější ochrana před nekvalitními dovozy surovin a potravin;

- Propojení regionálních potravin s turistikou a gastronomií;

- Podpora lokální výroby tepla pro lesnictví;

- Podpora zakládání a rozvoj malých podniků pro lesnictví.

310. P3 I Silně doporučujeme zvážit ponechání níže uvedeného výroku – na výskyt katastrof lze nahlížet jako na příležitost jen v kontroverzních

souvislostech (byť je to v širším kontextu výroku vysvětleno, jak je výskyt katastrof jako příležitost vnímán): „…Využití prostředků PRV při

přírodních katastrofách a katastrofických událostech, třebaže pravděpodobnost takových katastrof způsobivších alespoň 30% zničení

zemědělského potenciálu….“

311. P3 I Využití prostředků PRV je zároveň záležitostí, kterou nositel strategie – řídící orgán – může nastavit systém poskytování podpory z PRV, tzn.

jedná se již spíše o vlastní potřebu, než příležitost.

54


312. P4 I Navrhujeme reformulaci výroků silných stránek následovně (jedná se většinou o zkrácení výroků):

- Právně zakotvena ochrana a péče o krajinu, také pozemkové úpravy;

- Velká členitost krajiny a její atraktivita (struktura, georeliéf);

- Kvalitní systém turistického značení;

- Relativně vysoká diverzita typů stanovišť;

- Druhová různorodost zemědělské půdy (zejména TP) a lesů;

- Kvalitní výzkumné a informační zajištění ochrany půd a vod;

- Existence řady nástrojů politiky (pozemkové úpravy, nitrátová směrnice);

-Dobré institucionální i odborné zázemí některých nástrojů ochrany přírodních zdrojů;

- Zajištění zásobování kvalitní pitnou vodou i čištění vod u velkých sídel;

- Pohlcování značného objemu skleníkových plynů zemědělstvím a lesnictvím;

- Dobře zavedená zemědělská a lesnická politika v oblasti eliminace skleníkových plynů;

- Rozvíjející se ekologické zemědělství poskytující veřejné statky (životní prostředí, úspora energie, pohoda zvířat).

313. P4 I V oblasti slabých stránek jsou uvedeny výroky, které mohou mít opodstatnění také jako ohrožení (jedná se o faktory, které lze jen částečně

ovlivnit nositeli analýzy SWOT). Jedná se zejména o tyto výroky:

- Fragmentace krajiny (vytváření bariér v krajině);

- Rychlý odtok vody z krajiny (málo hydrografických prvků v krajině, narovnání 26,2 % vodních toků, odvodnění a péče o meliorace).

314. P4 I Umístění výroku „…Ekologické zemědělství zatím nenaplňuje svůj potenciál v poskytování veřejných statků, v sociální oblasti, v ekonomické

životaschopnosti, rozvoj trhu atd.“ je v částečné kontradikci s výrokem uvedeným v silných stránkách: „…rozvíjející se ekologické zemědělství,

které poskytuje veřejné statky…“. Byť rozumíme tomu, že neúplná, přesto se zlepšující míra naplňování ekologického zemědělství a jeho

poskytování veřejných statků může odůvodňovat uvedení obou výroků.

315. P5 I Výrok ve slabých stránkách „…„Utopené“ náklady na vybudované kapacity a infrastrukturu pro využití neobnovitelné energie…“ by měl své

opodstatnění, pokud by se v tomto směru situace v ČR nějak lišila od jiných zemí. Pokud např. by v ČR byl rozsah těchto utopených nákladů

vyšší.

55


316. P5 I Výrok ze sekce ohrožení: „…- Protikladné zájmy rezortů ve vztahu k biomase…“ vnímáme spíše než jako ohrožení jako slabou stránku, protože se

jedná o záležitost, kterou lze z pohledu nositelů SWOT analýzy a strategie ovlivnit a nepatří tak do vnějších faktorů.

317. P6 I Výrok uvedený v silných stránkách „…- Možnost využití potenciálu tradic…“ je spíše potřebou nebo návrhem opatření, než silnou stránkou, která

by nyní byla využívána.

318. P6 I Některé z výroků v sekci slabých stránek vnímáme jako faktory, které nelze z pohledu nositelů strategie a realizátorů projektů ovlivnit a patří

tedy spíše do oblasti ohrožení:

- Stárnutí obyvatelstva a odliv mladých lidí z venkova – zejména v případě odlivu populace se jedná o jev, který probíhá v ČR již řadu desetiletí;

- Konzervativní přístupy obyvatel venkova k inovacím ve venkovské společnosti a řešení podnikatelských a veřejných projektů – mentalitu je

velmi obtížní, ne-li nemožné změnit;

- Roztříštěnost sídelní struktury – má kořeny již ve středověkém období.

319. P6 I Výrok „…Vláda nezvládne efektivně připravit a koordinovat rozvojové politiky mezi resorty…“ doporučujeme reformulovat: „…selhání přípravy a

koordinace rozvojových politik mezi rezorty“.

320. O I Z pohledu provázanosti stanovených potřeb do intervenční logiky v kapitole 3.3 lze konstatovat v zásadě soulad s výběrem opatření a jejich

zakomponování do hierarchie intervence v rámci širšího rámce Strategie Evropa 2020. Vzhledem k tomu, že právě tato priorita je průřezová, je v

zásadě logické její návaznost na poměrně široké portfolio cílů SSR se zřejmou výjimkou pro TC 7,8 a 9, které nesouvisí přímo ze zaměřením PRV.

Na úrovni TC SSR je ke zvážení snad jen deklarace přímé vazby této priority na TC2 – zde by se mělo prověřit, zda „zlepšení přístupu k ICT“ není v

tomto smyslu blíže opatřením zaměřujícím se na rozvoj IC infrastruktury (fyzické), podpory dostupnosti a zvyšování konektivity k internetu,

vybavenosti cílových skupin např. výpočetní technikou (ve smyslu hardwaru) apod. – tzn. zda je primární intervenční charakter TC 2 natolik

široký, že by měl být tento cíl SSR přímo spojován s opatřeními PRV (čl. 15. 16 a 36) kde budou ICT jistě hrát svou roli při vzdělávání a

poradenství, ale poněkud jiného charakteru než popsáno výše.

321. P1 I Ke zvážení je zde rovněž deklarace opatření čl. 42-45 v rámci intervenční logiky této priority, neboť navzdory zřejmému přenosu znalostí a

dovedností v rámci aktivit čl. 43 nejsou tyto akce středobodem přístupu LEADER a představují spíše jednu z dílčích/vedlejších akcí (byť

podstatných), které připravují aktéry zahrnuté v přístupu LEADER pro efektivní využívání této metody (technická průprava vs. primární

záměr/hlavní benefit opatření). Poměrně důležitý fakt rovněž je, že z definice potřeb vzešlých pro tuto prioritu ze SWOT analýzy nevyplývá

56


vlastně žádná vazba na opatření LEADER, což v zásadě způsobuje určitou nekonzistenci v navrhované intervenční logice a plán ukazatelů ve své

rozpracované struktuře předmětné aktivity opatření LEADER nijak nezohledňuje v této prioritě.

322. P1 I Vzhledem k horizontálnímu charakteru priority č. 1 je v zásadě logické, že opatření této priority budou přispívat k plnění všech 3 celkových cílů

rozvoje venkova. V tomto ohledu by však měla kapitola 3.3 blíže specifikovat vazbu zvolených opatření k cíli „Vyvážený územní rozvoj“ (který je

spojený především se zaměstnaností a chudobou), kde logická linie není natolik zřetelná jako u ostatních dvou celkových cílů (pokud zde není

hlavní logickou spojnicí právě opatření LEADER, jehož příspěvek k této prioritě lze však chápat spíše jako pozitivní vedlejší adicionalitu).

323. P1 I Ze 3 specifických cílů se konzistentní jeví zejména první dva, zatímco poslední cíl působí hierarchicky nesourodě v porovnání s předchozími, resp.

působí jako příliš detailní. Navíc obsahově v zásadě opisuje v příkladech některé tematické okruhy na něž by se měla priorita zaměřovat, ale

přitom některá témata obsažená v návrhu příslušné EU legislativy k RV zcela opomíjí (např. okruhy čl. 16 – viz. hosp. profil podniků, atd. ), jakoby

neměla být v PRV zohledněna – vzhledem k tomu, že tento text je definicí cíle, měla by být formulace v tomto ohledu poměrně jednoznačná,

nebo by se takto koncipovaný cíl měl vypustit/nahradit jiným.

324. O I Poměrně silnou nekonzistenci však lze vysledovat při porovnání textace a věcného obsahu celkových, specifických a operativních cílů v kapitole

3.3 a dále v kapitole 6 (popis jednotlivých opatření), jakoby obě části byly v tomto ohledu zpracovávány odděleně. Pokud už se určité informace

v rámci jednoho dokumentu duplikují, měly by se takové informace zachovat formálně i obsahově konzistentní a k přehlednosti by

pravděpodobně přispělo, kdyby cíle i v kapitole 3.3 byly blíže ukotveny k jednotlivým opatřením než na úrovni celé priority.

325. P2 I Definované potřeby vycházející ze SWOT analýzy jsou formulovány poměrně jasně a přehledně. Při zohlednění relativně širokého spektra

podporovaných aktivit zejména v rámci opatření čl. 18 (včetně zpracování a využití biomasy pro energetické účely) a výstupových ukazatelů

vztahující se k úsporám energií by mělo být zváženo provázání této priority s TC4 SSR (tzn. podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství).

Tabulka potřeb by mohla lépe (explicitně) aspekt energetické efektivity/šetrnosti vyzdvihnout.

326. P2 I Jednou z definovaných potřeb v rámci této priority je i zlepšení organizace trhu-odbytové organizace, což jistě v oblasti konkurenceschopnosti

hraje svou roli. Nicméně tato potřeba pak v intervenční logice priority č. 2 není nijak dál ošetřena a nastává zde logická mezera – z tohoto

důvodu by se tato potřeba mohla ponechat k celkovému ošetření v prioritě č. 3, které je svou podstatou tomuto opatření blíže.

327. P2 I Ke zvážení je rovněž zařazení opatření čl. 17 mezi opatření přispívající do této priority. Vysoká jakost surovin a potravin má zcela určitě vazbu na

uplatnění na trhu a tím pádem se promítá i do konkurenceschopnosti producentů – otázkou však je, zda zařazení tohoto opatření do priority č. 2

57


není příliš ambiciózní z pohledu míry jeho možného příspěvku. Pokud by nastavení opatření čl. 17 bylo skutečně cílené výhradně na výrobu

produktů zaručující „zvláštnost“ (tzn. jedinečnost), potom by ambice byly opodstatněné. Prozatímní nastavení opatření čl. 17 však předpoklad

jedinečnosti plně nezaručuje.

328. P2 I V oblasti lesního hospodářství by měla být kapitola 3.3 posílena zejména o text lépe popisující provázanost některých definovaných potřeb ze

SWOT analýzy a potenciál opatření čl. 27 (eventuálně čl. 18) k jejich uspokojení. Jedná se zejména o potřeby „posílení zdravotního stavu lesů“ a

„zajištění a ochranu potenciálu v případě katastrof“. Oba aspekty potřeb souvisí s konkurenceschopností (touto prioritou), ale bylo by vhodnější

blíže objasnit jejich provázanost právě na implementaci aktivit čl. 27 (18) (jak jsou momentálně prezentovány v kapitole č. 6).

329. P2 I V případě prioritní oblasti 2b je intervenční logika chartu svázána výhradně s opatřením čl. 20, odst. 1, písm a), bod ii (tzn. rozvoj

nezemědělských aktivit), které však logicky nenavazuje na prioritní oblast „usnadnění generační obměny“. Tento typ opatření by bylo vhodnější

ponechat v intervenční logice priorit 3 a 6 a v tomto případě deklarovat spíše opatření typu čl. 20, odst. 1, písm. a), bod i.

330. O I I v případě priority č. 2 lze vysledovat určitou nekonzistenci textace a věcného obsahu celkových, specifických a operativních cílů v kapitole 3.3 a

dále v kapitole 6 a k přehlednosti by pravděpodobně přispělo, kdyby cíle i v kapitole 3.3 byly blíže ukotveny k jednotlivým opatřením než na

úrovni celé priority (tato připomínka se dá v zásadě vztáhnout ke všem prioritám kapitoly 3.3).

331. P3 I Ačkoliv stávající text věnovaný prioritní oblasti 2b objemově výrazně převyšuje druhou prioritní oblast, věcně pouze vysvětluje proč se nebudou

implementovat opatření, která by odpovídala v zásadě definovaným potřebám v kapitole 3.2 a nevěnuje se vůbec opatřením čl. 20, odst. 1),

písm. a), bod ii), písm. b). Je rovněž na zváženou, zda neupravit i část týkající se SWOT analýzy a v důsledku i definice potřeb, aby byla jasně

stanovena logická linie od potřeb k diverzifikačním opatřením čl. 20, neboť pravděpodobně budou jediným nástrojem této prioritní podoblasti.

332. P3 I V oblasti stanovení cílů lze konstatovat, že zatímco celkový cíl prioritní podoblasti 3a je poměrně široký a v zásadě pojme merit navržených

opatření, jež by k němu měla přispívat, specifické a operativní cíle již mají tento charakter omezený a mělo by se zde zvážit dopracování cílů, aby

svou podstatou zohlednily i charakter aktivit čl. 17, který není v těchto dvou typech cílů dostatečně zřejmý.

333. P3 I Cíle stanovené pro prioritní podoblast 3b jsou z hlediska intervenční logiky poněkud nejasné (viz. čelit katastrofám, využívání přír. zdrojů,

problematika klimatu, preventivní opatření k ochraně pozemků před katastrofami, atd.). Takto stanovené cíle jakoby byly pozůstatkem nějakých

původních představ o naplnění této prioritní oblasti širší škálou opatření, z níž však nakonec je v současnosti navrhován jen čl. 20. Zde by mělo

být zváženo celkové přepracování cílů v návaznosti na vývoj příslušné obsahové části kapitoly 6.

58


334. P3 I Z pohledu intervenční logiky vyjádřené prostřednictvím chartu není zcela zřejmá vazba navrhovaných opatření v této prioritě k celkovému cíli

SZP „Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji“. Příspěvek k tomuto celkovému cíli je deklarován v rámci prioritní podoblasti 3b a tudíž by v

textu měla být promítnuta podstata příspěvku opatření čl. 20 k tomuto cíli a nebo by mělo být zváženo zacílení jen na oblast

konkurenceschopnosti.

335. P4 I Priorita č. 4 je jednou z nejkomplexnějších nejen ve smyslu počtu opatření, které mohou v jednotlivých prioritních oblastech přispívat k naplnění

cílů, ale rovněž z pohledu vysokého podílu finančních alokací PRV pro tuto prioritu a obtížné kvantifikace reálných změn v oblasti ŽP a přírodních

zdrojů přičitatelným přímo opatřením PRV z této priority. Podkladová základna SWOT analýzy je poměrně obšírná a tomu odpovídá i relativně

široký věcný rozsah identifikovaných potřeb. V tomto ohledu je možné zvážit vypuštění potřeby „redukovat neodůvodněné odvodnění“ jelikož z

dosud dostupných informací o zacílení opatření této priority není zjevné hlavní zacílení na tento aspekt u žádného z opatření a pravděpodobně

je problematika „neodůvodněného odvodnění“ již stejně zahrnuta v bodu k degradaci půdy „zlepšit management podmáčených půd“ který svou

obecnější formulací aspekt odvodňování do značné míry zastřešuje.

336. P4 I Z hlediska primárního zaměření identifikovaných opatření této priority by bylo vhodné rovněž prověřit setrvání potřeby „bránit rozšiřování

invazních druhů“ a posoudit zda příspěvek k této potřebě nebude jen minoritní.

337. O I Textová část kapitoly 3.3 v zásadě vedle identifikace tří prioritních oblastí poskytuje odstavec shrnující potřeby pro danou oblast a dále volně

odstavec identifikující opatření spojené s touto oblastí. Vzhledem ke komplexnosti řady opatření této priority by se měla zvážit úprava textace

tak, aby identifikované potřeby v oblasti byly zároveň spojeny s relevantními opatřeními (věcně/obsahově).

338. P4 I V oblasti navržených cílů je charakter operativních a specifických cílů velmi blízký a proto by se měl zvážit jiný úhel pohledu. Příspěvek opatření k

výše uvedeným cílům by měl, dle intervenční logiky, být v zásadě vyjádřen výstupovými a výsledkovými ukazateli. Zatímco charakter

operativních cílů v zásadě odpovídá naturelu výstupových ukazatelů, charakter specifických cílů by měl být věcně více zaměřen na reálný dopad

vlastní priority (ve spojení s opatřeními) na identifikované potřeby, avšak v momentálně navržené verzi jsou hodnoty spec. cílů svým

charakterem blíže operačním cílům a výstupovým ukazatelům. Cíle administrativní povahy (počty hektarů, počty subjektů, atd.) ukazují potenciál

působení (výstup intervence), ale neukazují výsledek (pokles vstupů hnojiv do agro-ekosystému/vodních zdrojů, množství uchráněné půdy před

erozí díky opatření, trend vývoje druhové rozmanitosti, atd.). Za úvahu stojí přesun/agregaci současných specifických cílů do operativních a

zvážení nového (ambicióznějšího) setu specifických cílů ve smyslu výše uvedených příkladů.

59


339. P5 I Souhrn potřeb vycházejících ze závěrů SWOT analýzy je stručný a přehledný. Ve výčtu jednotlivých položek SWOT analýzy (tabulková forma kap.

3.2) je však málo patrný důraz na vysoké/neefektivní využívání energií (na rozdíl od vody) a tudíž by se tento aspekt mohl více zdůraznit, aby se

posílila vazba na první bod stanovené potřeby „Snížit spotřebu energie a vody“.

340. O I Poněkud neukotveně působí teze popisující reflexi potřeby prevence degradace půdy a v zásadě lze jen těžko dovodit pod jakou prioritní oblastí

bude vlastně tato potřeba v této prioritě řešena. Otevřenou otázkou je, zda potřeba ochrany půdy není dostatečně ošetřena již v prioritě 4 a zda

je nutné tento aspekt pojímat v prioritě 5.

341. P5 I Z hlediska celkové koncepce chartu intervenční logiky by se mohlo zvážit doplnění cíle Strategie Europa 2020 o „inteligentní růst“ a dále o TC4

SSR neboť řada aktivit směřujících k efektivnějšímu využití zdrojů (zejména v oblasti investic) by mohla/měla přispět i k posílení

konkurenceschopnosti.

342. P5 I Definice specifických cílů je poměrně vágní a bylo by vhodné ji více rozpracovat. Co se týká cílů operativních, pak by se měly v zásadě doladit v

návaznosti na charakter výstupových indikátorů. Věcně není zcela šťastné stanovovat společné jednotky operativních cílů pro sekvestraci uhlíku

a snižování emisí skleníkových plynů (navrženo uvádět v „ha“), když intervenční chart k oblasti 5d přiřazuje pouze opatření čl. 18, kde jednotka

„ha“ bude v zásadě irelevantní, jelikož se jedná o intervenci investičního charakteru (zatímco sekvestrace uhlíku – 5e, je zajištěna čl. 29 a 23 kde

je intervence vázaná přímo na plochu – zde je taková jednotka logická).

343. P6 I Hodnotitel vyjadřuje svůj souhlas s vyloučením některých předmětů podpory (str. 101). Nicméně si dovolujeme upozornit, že MAS mohou i v

rámci PRV přispět k některým dalším cílům podpory sociálního začleňování a snižování či prevence chudoby, aniž by došlo k rozporu s

obsahovým vymezením tohoto programu. Doporučuje se proto, aby bylo v textu PRV 2014+ zmíněno také následující:

a) v rámci dosavadní oblasti a) (str. 100)

- (při vytváření nových podniků:) podpora sociálního podnikání

- (při vytváření pracovních míst:) zvyšování uplatnitelnosti osob s rizikem sociálního vyloučení na trhu práce a podpora jejich pracovní integrace,

b) v rámci oblasti b)

- (v podpoře soužití a spolupráce:) rozvoj dobrovolnictví a společenské odpovědnosti firem (CSR)

344. O I Z logiky věci návrh legislativy obvykle definuje příjemce v obecnější rovině, zatímco návrh PRV jde v řadě případů k detailnějšímu popisu. Analýza

dosud zpracovaných definicí způsobilých příjemců dala vzniknout zejména následujícím výstupům:

60


a) U některých akcí (rozumějte prosím např. podopatření) je naznačena v čele opatření jejich pravděpodobná implementace, avšak ve

skutečnosti nejsou tyto akce nijak blíže rozpracovány ve smyslu intervenční náplně – přirozeně včetně definice příjemců podpory (např. čl. 16 -

Centra k IOR, čl. 18 – Založení porostů RRD). Bylo by vhodné do draftu doplnit info, zda se nadále bude počítat s implementací těchto opatření,

nebo zda jde o „rudimentální“ zmínky, které budou v aktualizované verzi odstraněny.

345. O I b) U některých typů akcí se objevuje požadavek na prokazovaní vlastnické struktury (svázaný s akciovými společnostmi avšak týkající se vlastně

všech PO), který je již v současnosti nově uplatňován a z praxe je zřejmé, že způsobuje významné omezení v akceptaci opatření. Bylo by vhodné

zvážit úpravu formulace, aby nepůsobil takový požadavek kontraproduktivně

346. O I c) V případě čl. 20 (1), písm. a), bod i je u právnických osob požadováno, aby příslušná FO spadající do kategorie mladého zemědělce plnila

funkci statutárního orgánu. Tato definice není v přímém rozporu s legislativním rámcem, ale zužuje významně jeho aplikaci a zamezí tak vstupu

do opatření těm mladým zemědělcům, kteří plní pouze exekutivní funkci – (např. v případě některých PO bude způsobilým mladým zemědělcem

předseda/člen představenstva, avšak nikoliv výkonný ředitel, který v reálu celý provoz skutečně řídí). Autoři by měli ještě jednou prověřit

případné konsekvence (pozitivní i negativní) navrženého zúžení definice příjemce.

347. O I d) V některých případech se definice příjemců zúžuje v důsledku předvídaného nedostatku finančních prostředků k uspokojení potřeb celého

spektra potenciálních žadatelů (např. čl. 20 odstavec 1 písmeno (b)). Takový postup není v přímém rozporu s legislativním rámcem, avšak bylo

by vhodné takový přístup konzultovat se zástupci potenciálních příjemců pomoci (na jednání OS grémia). Obdobně je doporučováno projednat

zahrnutí NNO do čl. 20 odstavec 1 písmeno (d).

348. O I e) V případě čl. 27 (podopatření spojené se školkařskou činností) došlo k razantní redukci definice žadatele, která pravděpodobně souvisí se

specifickým charakterem školkařských aktivit. Má-li definice zabezpečit podporu stávajícím subjektům a zabránit účelovému využití podpory

nově vznikajícím spekulativním PO/FO v této oblasti, pak by bylo vhodné zvážit zařazení minimální délky historie takových subjektů. Pokud tomu

tak není, pak lze ponechat obecnou širokou definici pro čl. 27 a umožnit podporu i nově vznikajícím subjektům v oblasti školkařských aktivit.

Přijatelné se jeví úprava příjemců podpory dle čl. 27 (dřevozpracující provozovny) ve vztahu k rozhraní s jinými nástroji SSR a plánovaným

rozpočtem PRV pro tuto aktivitu.

349. P4 I f) V případě čl. 28 se jeví část věty „…..a jejímiž členy budou zejména malé a střední zemědělské podniky“ v zásadě jako doporučení bez reálného

dopadu a proto by bylo vhodné zvážit vypuštění této části – ponechat pouze definici vycházející z legislativní předlohy (tzn. MSP).

61


350. O I g) Text kapitoly 6 pro čl. 29 na obecné úrovni neobsahuje informaci ohledně definice žadatele (zemědělec, skupina zemědělců a ostatní uživatelé

půdy……). Vzhledem k tomu, že ostatní opatření tuto informaci formálně obsahují je ke zvážení doplnit text o tuto informaci. Totéž v zásadě platí

i pro čl. 30.

351. O I h) V případě čl. 31 je vzhledem k dosavadním zkušenostem redukce definice předvídatelná, je však ke zvážení zda udržení užší definice žadatele

by nemělo být řádně konzultováno na jednání OS grémia.

352. P1 I Opatření: Předávání znalostí a informační akce

Zhodnocení způsobilých výdajů pro podopatření Odborné vzdělávání a informační akce:

• Okruh způsobilých výdajů je stanoven vhodně, pouze u výdaje typu „technické zabezpečení“ by mělo být blíže specifikováno, v čemž se tento

typ výdaje liší od výdajů typu „výdaje na vlastní organizaci vzdělávací akce …“, přičemž cílem podpory z tohoto podopatření PRV 2014+ by neměl

být dle názoru hodnotitele nákup technického vybavení nezbytného k zajištění tohoto typu odborných vzdělávacích a informačních akcí.

• Dále by bylo vhodné přesně specifikovat, jaké typy konkrétních výdajů lze zahrnout pod výdaj označený jako „výdaje na vlastní organizaci

vzdělávací akce …“ tak, aby tato kategorie výdajů byla zcela srozumitelná a správně interpretovaná všemi potenciálními příjemci podpory.

Zhodnocení způsobilých výdajů pro podopatření Odborné stáže:

• Bylo by vhodné specifikovat, jaké typy konkrétních výdajů lze zahrnout pod výdajů označený jako „výdaje na vlastní organizaci stáže ..“ tak, aby

tato kategorie výdajů byla zcela srozumitelná a správně interpretovaná všemi potenciálními příjemci podpory.

353. P2 I Opatření: Poradenství

Zhodnocení způsobilých výdajů pro podopatření Využívání poradenských služeb:

• Stávající způsobilý výdajů „výdaje na poskytnutí poradenské služby“ by bylo vhodné přesněji specifikovat, tj. definovat, jaké přesné typy výdajů

lze do této širší kategorie zahrnout.

Zhodnocení způsobilých výdajů pro podopatření Centra k integrované ochraně rostlin:

• Pro toto podopatření není v návrhové verzi PRV 2014+ obsaženo vymezení způsobilých výdajů. Je možné, že toto podopatření má být zcela

vypuštěno, pak by bylo vhodné vypustit jeho označení z názvu opatření a podopatření. Pokud má být zachováno, bylo by vhodné ho podrobněji

rozpracovat.

Zhodnocení způsobilých výdajů pro podopatření Vzdělávání poradců:

62


• Stávající způsobilý výdajů „výdaje na vzdělávání a akreditaci poradců“ by bylo vhodné taktéž podrobněji specifikovat tak, aby byl zcela

srozumitelný a stejně interpretovaný ze strany všech potenciální příjemců podpory.

354. P2 I Opatření: Investice do hmotného majetku

Zhodnocení způsobilých výdajů pro opatření Investice do hmotného majetku:

• Navržené způsobilé výdaje by bylo vhodné rozřadit přesně ve vazbě na tři výše navržená podopatření. Stávající struktura a způsob vymezení

způsobilých výdajů není zcela přehledný, a proto ani není možné již v tuto chvíli komplexně zhodnotit vhodnost jednotlivých navržených typů

způsobilých výdajů pro výše uvedená podopatření.

355. O I Opatření: Neproduktivní investice

Zhodnocení způsobilých výdajů pro opatření: Neproduktivní investice:

• V rámci stávajících způsobilých výdajů pouze doporučujeme vypustit, případně podrobněji specifikovat a zdůvodnit výdaj „konzultace s orgány

státní správy“.

356. P6 I Opatření: Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech

Zhodnocení způsobilých výdajů pro opatření Základní služby a obnova vesnice ve venkovských oblastech – Investice do základních služeb:

• Stávající návrh způsobilých výdajů pro toto opatření považuje hodnotitel za pro tuto chvíli dostatečný, nicméně již v této fázi si dovolujeme

upozornit na potřebu tyto výdaje dále zpřesnit, resp. revidovat v případě, že by podobný typ investic (např. školky, zázemí pro veřejnou správu

atd.) byl financován i v rámci jiného OP ČR zpracovaného pro programové období 2014+. Dále upozorňujeme na potřebu blíže vymezit výdaj

typu „výdaje na vybavení v souvislosti s projektem“, kde by mělo být jasně uvedeno, jaké výdaje jsou přípustné pro jednotlivé typy projektů tak,

aby potenciální příjemci tomuto výdaji rozuměli stejně a měli tudíž i stejnou šanci zpracovat kvalitní projekt daného zaměření.

357. P6 I Opatření: Investice do kulturního dědictví

Zhodnocení způsobilých výdajů pro opatření Investice do kulturního dědictví:

• Stávající návrh způsobilých výdajů pro toto opatření považuje hodnotitel za pro tuto chvíli dostatečný, nicméně již v této fázi si dovolujeme

upozornit na potřebu tyto výdaje dále zpřesnit, resp. revidovat v případě, že by podobný typ investic (např. školky, zázemí pro veřejnou správu

atd.) byl financován i v rámci jiného OP ČR zpracovaného pro programové období 2014+.

358. P2 I Opatření: Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů

63


Zhodnocení způsobilých výdajů pro opatření Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů:

• Stávající návrh způsobilých výdajů pro toto opatření považuje hodnotitel za pro tuto chvíli dostatečný, pouze si dovolujeme upozornit na

potřebu blíže specifikovat výdaj typu „ostatní opatření přispívající ke zvyšování společenské hodnoty lesů“ a to zejména z toho důvodu, že např.

některé způsobilé výdaje z opatření „Investice do lesních technologií a zpracování lesnických produktů a jejich uvádění na trh“ také obsahují

výdaje, které by mohly spadnout do této výše uvedené kategorie. (Jednoznačná specifikace by proto umožnila jasné oddělení způsobilých výdajů

těchto dvou opatření a zároveň tak i zamezila možným nežádoucím „překryvům“).

359. P2 I Opatření: Investice do lesních technologií a zpracování lesnických produktů a jejich uvádění na trh

Zhodnocení způsobilých výdajů pro opatření Investice do lesních technologií a zpracování lesnických produktů a jejich uvádění na trh:

• Stávající návrh způsobilých výdajů pro toto opatření považuje hodnotitel za pro tuto chvíli dostatečný, pouze doporučujeme podrobněji

specifikovat stroje a zařízení, které bude možné v rámci tohoto opatření pořizovat.

360. P4 I Opatření: Agroenvironmentální-klimatické operace

Zhodnocení způsobilých výdajů pro opatření Agroenvironmentální-klimatické operace:

• Stávající návrh způsobilých výdajů pro toto opatření považuje hodnotitel za pro tuto chvíli dostatečný, pouze doporučujeme blíže specifikovat

výraz „možnost transakčních nákladů“.

361. O I Opatření: Spolupráce

Zhodnocení způsobilých výdajů pro opatření Spolupráce:

• Stávající návrh způsobilých výdajů pro toto opatření by bylo vhodné blíže specifikovat, konkrétně by bylo vhodné přesněji specifikovat

„provozní náklady spolupráce“ a „přímé náklady na konkrétní projekty spojené s prováděním podnikatelského plánu (včetně investic)“.

362. P6 I Opatření: LEADER

Zhodnocení způsobilých výdajů pro opatření LEADER:

• Stávající návrh způsobilých výdajů pro toto opatření doporučujeme přesněji specifikovat. Z jejich vymezení by totiž mělo být zcela zřejmé, o

jaký typ výdajů se v každé uvedené kategorii výdajů jedná.

363. O I Ke zvážení je zpracování textové části finančního plánu (vedle součástí stanovených čl. 9 návrhu nařízení), kde by autoři PRV 2014-2020 lépe

popsali důvody distribuce finančních prostředků (tento textový celek však může být situován i v jiné kapitole PRV – např. vlastní subkapitola v

64


kapitole 3.3).

364. O I Tento text by měl jednak popsat podle jakých aspektů se autoři rozhodovali při rozdělení finančních prostředků – např. zkušenosti s akceptací

opatření v současném PRV, studie o potenciálních akceptacích nově zaváděných opatření, prioritizace některých opatření/cílů, atd.

365. O I Tabulka uvedená v návrhu v zásadě ukazuje změny financování stávajících opatření v relativních hodnotách, avšak bez znalosti skutečného

rozpočtu pro PRV 2014-2020 je takové zpracování málo vypovídající. I za předpokladu, že by rozpočet PRV 2014-2020 v zásadě odpovídal

současnému rozpočtu, měla by být součástí programového dokumentu informace o tom, do jaké míry daná relativní (či absolutní) alokace pro

opatření/aktivitu dokáže pokrýt skutečnou finanční potřebu. Tato informace je důležitá i z pohledu stanovování rozhraní s jinými nástroji SSR,

jelikož pokud se pro určitou vymezenou skupinu žadatelů/opatření alokují prostředky v PRV, které pokryjí jen zanedbatelnou část potřeb v

daném opatření, potom je na místě diskuse zda taková podpora v PRV není spíše kontraproduktivní a zda by se takové aktivity neměly

systémově podporovat z jiného nástroje SSR, kde může být smysluplně finančně uspokojena výrazně větší část opatření/žadatelů.

366. O I Investice do hmotného majetku, Podpora zahájení činnosti mladých zemědělců, Podpora cestovního ruchu, Z8kladní služby a obnova vesnic ve

venkovských oblastech, Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova, Zalesňování a zakládání lesů po 2014, Předcházení poškozování lesů

lesními požáry a přírodními katastrofami a obnova poškozených lesů, Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů,

Agroenvironmentální-klimatické operace - od 2014, Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě -Natura 2000 na zp,

Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními, Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů (včetně Natura 2000

v lese) - Zejména u těchto opatření/aktivit je žádoucí řádně popsat, proč dochází k relativnímu poklesu/nárůstu finanční alokace pro dané

opatření (zda dochází rovněž k reálné/absolutní změně rozpočtu) a na základě jakých aspektů se k této úpravě dospělo.

367. P1 I Opatření: Předávání znalostí a informační akce - Počet proškolených podnikatelů k celkovému počtu - jde spíše o podmnožinu indikátoru Počet

podpořených osob (který ovšem mezi indikátory výstupu chybí);

- Počet proškolených podnikatelů (vč. očištěného) - jde spíše o indikátor výstupu než výsledku - měří bezprostřední výstup, nikoliv na něj

navazující krok v kauzálním řetězci.

368. P2 I Opatření: Poradenství - - Je nutné přesněji definovat "poskytnutou poradenskou službu" - možné různé výklady;

- Nově akreditovaní poradci a prodloužené certifikáty - je možné považovat za indikátory výsledku;

- Celkové veřejné výdaje - jde o nadbytečný indikátor, tento typ informace bude sledován u všech opatření prostřednictvím monitorovacího

65


systému. Také není zřejmé, ve kterém okamžiku by výdaj měl být do MI započítán (uzavření smlouvy? okamžik úhrady faktury? proplacení

výdajů žadateli řídícím orgánem? certifikace výdaje?); - Přehled poskytnutých služeb - není monitorovacím indikátorem; - Kvalita - nutné přesněji

definovat (a stanovit metodiku a periodu sběru), potom jde o dobrý MI; způsob kvantifikace je ovšem bezpodmínečně nutný - každý indikátor, i

kvalitativní, musí mít měrnou jednotku, jinak nejde o indikátor; - Přehled vzdělávacích aktivit pro poradce - není monitorovacím indikátorem; -

Počet zemědělských podniků (...) na jednoho poradce - jde pouze o jiný způsob kalkulace monitorovacího indikátoru výstupu.

369. P3 I Opatření: Režimy jakosti - Počet výrobků - jde o typ výrobků, nebo skutečně počet jednotlivých výrobků? Pokud platí to druhé, je nutné přesněji

stanovit definici a měrnou jednotku; - Celkové veřejné výdaje - je nadbytečný MI (viz výše); - Změna HPH je již spíše indikátor dopadu? (pouze

pokud je konečným cílem opatření zvýšení konkurenceschopnosti a HPH je jednotkou pro měření konkurenceschopnosti, jde o dopadový

indikátor).

370. P2 I Opatření: Investice do hmotného majetku - - Objem investic, počet projektů - viz výše (bude zachyceno u každého opatření…); - Zvýšení HPH -

opět jde spíše o dopadový indikátor? (viz výše); - "Podíl zpracovávaných produktů na farmě" - nutné přesněji definovat; - Rozsah vybudovaných

skladů pro statková hnojiva – výstup.

371. P2 I Opatření: Pozemkové úpravy - Objem investic, počet projektů - viz výše (bude zachyceno u každého opatření…);

- Rozsah podpořených plánů (…) - nutné přesněji definovat indikátor (o co přesně jde?).

372. O I Opatření: Lesnická infrastruktura - Objem investic, počet projektů - viz výše (bude zachyceno u každého opatření…) - nutné formulovat indikátor

výstupu specifický k charakteru intervence; - Celkové délky a plochy - jde o výstupy.

373. O I Opatření: Neproduktivní investice – objem investic viz výše

374. P2 I Opatření: Podpora zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce - Objem investic viz výše;

- Podíly - nejasná definice, jakým způsobem se podíl bude počítat? Relevance indikátoru podíl zemědělských podniků (…) – také není zcela jasná.

375. P6 I Opatření: Investice do nezemědělské činnosti - objem investic viz výše

376. P6 I Opatření: Podpora cestovního ruchu - Objem investic viz výše; - Chybí specifičtější indikátory s ohledem na zacílení opatření.

377. P6 I Opatření: Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech (Investice do infrastruktury …) - Objem investic a počet projektů viz výše;

- Chybí specifičtější indikátory výstupu zohledňující charakter intervence; - Dopravní infrastruktura - chybí definice. Pokud jde jen o počet km

nových silnic, jde o indikátor výstupu, nikoliv výsledku. Obdobně "na hraně" je indikátor Počet obcí se stávající kanalizací a novou ČOV (který

66


navíc také vyžaduje přesnější definici).

378. P6 I Opatření: Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech (Investice do základních služeb) - Objem investic a počet projektů viz výše; -

Zcela chybí specifičtější indikátory zohledňující charakter opatření a jeho očekávané výsledky.

379. P6 I Opatření: Investice do kulturního dědictví - Objem investic a počet projektů viz výše; - Zcela chybí specifičtější indikátory zohledňující charakter

opatření a jeho očekávané výsledky.

380. P2 I Opatření: Investice do lesních technologií a zpracování lesnických produktů … (Stroje, technologie …) - Objem investic a počet projektů viz výše; -

Chybí specifičtější indikátory s ohledem na zacílení opatření (kvantifikace instalovaných technologií?);

- Podíl podpořených podniků - není jasná definice; - HPH je zpravidla spíše dopadovým indikátorem (obdobně jako produktivita práce), závisí

ovšem na kauzálním řetězci opatření.

381. P2 I Opatření: Investice do lesních technologií a zpracování lesnických produktů … (Technika a technologie …) - Objem investic a počet projektů viz

výše; - Chybí specifičtější indikátory s ohledem na zacílení opatření (kvantifikace instalovaných technologií?); - Podíl podpořených vlastníků -

není jasná definice; - HPH je zpravidla spíše dopadovým indikátorem (obdobně jako produktivita práce), závisí ovšem na kauzálním řetězci

opatření.

382. P2 I Opatření: Investice do lesních technologií a zpracování lesnických produktů … (Technické vybavení …) - Viz komentář k předchozímu opatření.

383. O I Opatření: Zřizování seskupení producentů - Jaká je měrná jednotka MI "Změna míry soběstačnosti" - je nutné definovat specifičtěji tak, aby byl

zřejmý způsob měření indikátoru.

384. O I Opatření: Spolupráce - Nutné lépe specifikovat definice MI výsledku, (např. podíl zavedených inovačních postupů k aplikovaným výstupům VaVaI

- jakým způsobem se budou počítat nové inovační postupy a jak se budou počítat aplikované výstupy VaVaI - jinak hrozí riziko různého

porozumění MI příjemci, a tedy nepoužitelnost indikátoru; podobně i další MI výsledku).

385. O I Technická pomoc - Nutné lépe specifikovat výstupy i výsledky (jakkoliv jde o "servisní" opatření).

386. O I Předběžné obecné připomínky ke zpracování popisu stavu a plnění ex ante kondicionalit:

• materiál nelze prozatím zhodnotit jako celek, a to vzhledem ke stavu jeho rozpracovanosti v části týkající se ex ante kondicionalit (viz

poznámky hodnotitele uvedené výše),

• přesto již nyní doporučujeme více konkretizovat vazbu stavu předběžných podmínek na kritéria pro splnění (uvedené v příloze návrhu

67


nařízení).

Předběžné formální připomínky:

• doporučujeme zvážit formu popisu jednotlivých předběžných podmínek – nyní se v některých případech uvádí pouze výčet relevantních

dokumentů, v některých případech je text uveden šířeji, bylo by vhodné sjednotit formální vyjádření stavu všech ex ante kondicionalit,

• doporučujeme uvádět jednotně způsob citace jednotlivých dotčených legislativních předpisů,

• doporučujeme rozšířit seznam používaných zkratek (např. není uvedeno AZV, KIS, NNO, GAEC, LULUCF atd.).

387. O I Pokud jde o zpracování SWOT analýzy, bylo by vhodné stávající návrh této analýzy dále dopracovat, a to za využití dat obsažených v předchozí

části dokumentu, a to socioekonomické analýzy výchozího stavu.

388. O I • Data v socioekonomické analýze (např. trh práce, demografie, struktura ekonomiky, občanská vybavenost) doporučujeme uvádět v analytické

části PRV 2014+ dle území, do kterého bude podpora poskytována (pokud např. bude podpora na diverzifikaci nezemědělské činnosti

poskytována pouze v obcích do 500 obyvatel, je nezbytné analyzovat odpovídající agregovaná data pouze za celek obcí do 500 obyvatel);

• Analýza by měla obsahovat srovnání trendů identifikovaných ve sledovaném území s jinými územními celky (aby bylo možné získaná data

interpretovat). V analytické části je hodnocena situace ve venkovském prostoru ČR, a proto je s ohledem na výše řečené optimální porovnávat v

textu analytické části PRV 2014+ v maximální možné míře tato data s údaji za vyšší územní celek (např. EU 15, EU 25 a EU 27). Hodnotitel proto

doporučuje za tímto účelem maximálně využít dostupné analytické materiály (např. Ruraldevelopment in the EU. Statistical and

EconomicInformation Report 2012. Agriculture in theEuropean Union, statistical and economicinformation 2011 atd.);

• Doporučujeme prověřit, že analýza obsahuje ve všech svých částech i zhodnocení společných kontextových indikátorů (viz materiál Proposed

list ofcommoncontextindicatorsforruraldevelopment);

389. O I • Doporučujeme uvádět výroky SWOT v nevětné formě (tj. nikoliv jako větu s podmětem a přísudkem, ale jako samostatné tvrzení, tj. např.

neuvádět zdravotní stav lesů se zhoršuje ale zhoršující se zdravotní stav lesů);

• Doporučujeme také důsledně prověřit, že veškerá navrhovaná opatření a podopatření jsou odůvodněna dostatečně robustním popisem

stávající situace v analytické části;

• Dále doporučujeme všude tam, kde je to z povahy věci možné, preferovat výstupy kvantitativních dat před výroky opřenými o kvalitativní

pozorování;

68


• Také doporučujeme v maximální možné míře uvádět ve všech částech textu zdroje použitých dat;

• Doporučujeme vyhodnocovat data ve srovnatelných časových úsecích (umožňujících zhodnotit nejen aktuální stav, ale i trend v dané oblasti).

390. O I • Doporučujeme dopracovat intervenční logiku pro všechna navržená opatření PRV 2014+, přičemž na základě dopracované intervenční logiky

pro jednotlivá navržená opatření bude možné zpracovat detailní stanovisko hodnotitele k této oblasti.

• Dále doporučujeme zvážit všechna dílčí doporučení a náměty hodnotitelského týmu uvedené v dané kapitole této evaluační zprávy.

391. O I • Doporučujeme dopracovat všechny výše uvedené části PRV 2014+ (vymezení cílové skupiny příjemců, způsobilé výdaje, monitorovací

indikátory a finanční plán) pro všechna navržená opatření PRV 2014+, přičemž na základě dopracování těchto částí bude možné zpracovat

detailní stanovisko hodnotitele k těmto oblastem.

• Dále doporučujeme zvážit všechna dílčí doporučení a náměty hodnotitelského týmu uvedené v dané kapitole této evaluační zprávy.

392. O I • Doporučujeme dopracovat kapitolu k zhodnocení ex-ante kondicionalit, a to v souladu s požadavky aktuálních verzí nařízení EK a v souladu s

dílčími doporučeními hodnotitelského týmu (viz kapitola k ex ante kondicionalitám).

393. O II V analytické části není komentován špatný stav v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví – tyto informace se objevují až v odůvodnění opatření 1

na str. 114 spolu s kvantitativními údaji, ovšem bez uvedení data, ke kterému roku se informace vztahují a bez uvedení zdroje: „…Nedostatečná

informovanost o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci pak přispívá k vysoké rizikovosti práce v zemědělství a lesnictví, která v porovnání s

ostatními odvětvími převyšuje průměr ČR 2,43 krát. K provozování resortních činností je nezbytné prokázat celou řadu odborných znalosti, které

mohou být dosaženy pomocí absolvování odborných kurzů….“.

394. O II Doporučujeme věnovat pozornost definici venkova uvedené v odd. 3.1.6.1 (str. 87n.), která je převzata ze Strategie regionálního rozvoje ČR.

Hodnotitelé důrazně doporučují zajistit v rámci dalších prací, že na základě zvolené definice nedojde vzhledem k mezerám v doplňkovosti s

jinými programy k vyloučení podpory určitých typů území či obcí z fondů EU. Konkrétně si hodnotitel v této souvislosti dovoluje upozornit na

skutečnost, že zpracovatel PRV 2014+ dosud pracuje se čtyřmi odlišnými definicemi venkova (podle hustoty obyv., podle velikosti do 2, resp. 3

tisíc obyvatel a s obcemi označenými jako periferními – viz zejména str. 11 a 87). Bylo by vhodné zvážit jednotné pojetí, a to již v analýze situace

(kap. 3), a tím zajistit i jednoznačné pojetí návrhové části PRV (kap. 6).

Společné nařízení k fondům SSR proto v čl. 28 zobecnilo metodu LEADER a zavedlo pojem komunitně vedeného místního rozvoje (KVMR). Aby

mohl být naplněn, musí poskytovatel podpory brát v úvahu nejen jednotlivé obce, nýbrž celé venkovské regiony . Ty jsou nyní vymezeny

69


hranicemi působností jednotlivých MAS. Tudíž i koncepce podpory venkova by měla respektovat minimálně území odpovídající regionům MAS.

(Společné nařízení k fondům SSR hovoří o územních celcích o velikosti 10 až 150 tis. obyvatel.)

395. O II Doporučujeme vysvětlit v úvodu kapitoly týkající se popisu kvality života (str. 94 a následující) výsledný výběr hodnocených oblastí života.

Hodnotitel rozumí tomu, že v analytické části se primárně objevuje popis záležitostí, které jsou následně řešeny v návrhové části. Kvalita života

má přitom ekonomické, environmentální a socio-kulturní segmenty (zde např. kulturní dědictví, sociální kapitál obcí s přímým vlivem na

soudržnost, služby pro obyvatele, přístup obyvatel k výkonu občanských práv a jejich zapojení do veřejného života, místní neziskový sektor aj.).

Hodnotitel navrhuje, aby selektivní přístup – analýza pouze těch prvků, které jsou řešeny v návrhové části, byla v úvodu kapitoly vysvětlena.

396. O II K otázce chudoby (str. 99 a následující): analýza důsledně nevyužívá definici chudoby používané Eurostatem, která by zpřesnila analýzu a

umožnila mezistátní srovnání. V jedné pasáži textu je pravděpodobně spojeno hodnocení chudoby podle životního minima a podle Eurostatu.

Podle definice Eurostatu „se hranice rizika chudoby stanoví ve výši 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu (po

sociálních transferech). Je vyjádřena ve standardu kupní síly (PPS), aby se zohlednily rozdíly v životních nákladech mezi členskými státy EU.“ V r.

2011 činila hranice chudoby 5915 Kč pro jednotlivce a 12422 Kč pro rodinu se dvěma dospělými a dvěma dětmi do 14 let (viz

http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tessi014). Počet osob ohrožených v ČR chudobou roste od r. 2009 a v r. 2011 činil 1022 tis. osob

(údaje za velikostní kategorie obcí by měl mít k dispozici ČSÚ). Hodnotitel doporučuje přepracovat tuto část analýzy a důsledně využít definici a

statistické údaje Eurostatu.

397. O II V souvislosti s mezisektorovými partnerstvími a činností MAS se konstatuje, že „nebyl zmapován výchozí stav – hodnocení je tedy velmi obtížné“

(str. 105). I když ve striktním smyslu je třeba s tímto tvrzením souhlasit, není na druhé straně nedostatek dílčích zjištění k danému tématu – je

možné využít zejména jednotlivé průběžné zprávy k hodnocení PRV a především samotné střednědobé hodnocení (říjen 2010 – DHV CR a Tima

Liberec), jakož i několik samostatných analýz a studií, které byly dosud k hodnotícím zprávám v rámci IV. osy přikládány.

398. O II V celém textu analýzy k prioritě 6 (odd. 3.1.6) jsou drobné stylistické a další nedostatky, které znejasňují jednotlivá zjištění a interpretace,

neúplná interpretace podkladových zjištění (metodika 2. kroku vícekriteriálního posouzení situace obcí v rámci Strategie reg. rozvoje),

nedokončené věty (Životní podmínky…“ na str. 99), nedostatečně popsané tabulky (např. v Tab. 40 chybí označení jednotek pro hodnoty v polích

a jejich podrobnější interpretace) aj. Více mohl být analyzován a vyhodnocen podíl nezemědělských odvětví na ekonomice venkova (ke str. 104).

Doporučuje se nahradit novinářský výraz „stárnutí obyvatel“ (kdo nestárne?) výrazem „rostoucí podíl starších osob“ nebo „rostoucí průměrný

70


věk obyvatel vlivem prodlužování života a migrací mladších obyvatel“. Podobně by měl být pojem nahrazen i jinde v celém dokumentu (str. 88,

93, 155, 158).

399. O II K analýze SWOT hodnotitel navrhuje hodnotitel vytvořit tabulkovou matici vazeb mezi analýzou SWOT, potřebami, a opatřeními – viz přiložený

tabulkový příklad. Vytvoření a vyplnění takovéto matice bude znamenat, že zpracovatel dokumentu si ověřil, že veškeré problémy identifikované

v socioekonomické analýze jsou uvedeny v analýze SWOT, že na závěry SWOT reaguje seznam potřeb a že tyto potřeby jsou řešeny adekvátními

opatřeními v návrhové (strategické) části. Realizace uvedené matice zároveň umožní případně z analytické části eliminovat ty segmenty, které

nejsou z hlediska kontextu příslušných nařízení o EAFRD relevantní a které tedy nemohou být řešeny v návrhové části. Pomůže předejít možným

pochybnostem, zda strategie byla skutečně důsledně odvozena ze SWOT analýzy a na základě teorií změn.

400. O II Prověřit, že k veškerým tvrzením jsou využita skutečně poslední dostupná data.

O II Prověřit, že dokument opravdu obsahuje veškeré poslední platné hodnoty kontextových indikátorů (materiál Proposed list

ofcommoncontextindicatorsforruraldevelopment - version 1/12/2012) a výsledky získaných hodnot doplnit do samotné socioekonomické

analýzy. Hodnotitel nemohl v předkládaném textu jednoznačně identifikovat především tyto indikátory: viz tabulka. U jiných indikátorů není

možné spolehlivě ověřit, neuvedené hodnoty byly vypočteny přesně dle metodiky zmíněného dokumentu Proposed list

ofcommoncontextindicatorsforruraldevelopment. Jedná se o tyto indikátory: 3-5, 8, 16, 29. V jiných případech je možné dle názoru hodnotitele

využít novější data (zde k roku 2011) – to se týká indikátoru č. 15.

401. P1 II Z definice potřeb rovněž není zcela zřejmé, zda se nové nastavení nástrojů PRV v této prioritě bude zabývat problematiku zmiňovanou řadou

současných příjemců této podpory (ačkoliv SWOT analýza explicitně neidentifikuje tento problém) – a sice, že relativně velký počet

registrovaných poradců v zásadě neplní svou funkci. V tomto smyslu není zcela jasné, zda například „zpětná vazba ohledně účinnosti transferu

znalostí“ v sobě zahrnuje i mechanismus segregace „spících poradců“, kteří deformují statistiky o rozměru poradenského systému v ČR, nebo

tato otázka nebude v rámci přípravy PRV brána na zřetel.

402. P1 II Oproti původní verzi dokumentu, jež byl hodnocen v I. fázi evaluace, byl z potřeb odstraněn text požadující rozšíření záběru poradenství i do

oblasti „zlepšení produktivity a efektivnosti zemědělství“, jakoby tyto aspekty byly v ČR na tak vysoké úrovni, že by si nezasloužily zahrnout do

portfolia poradenských služeb. Není od věci zmínit, že kapitola 3.3.1 v sekci „shrnutí problému“ však potřebu ekonomického poradenství

akcentuje a v textovém „shrnutí potřeb“ se pak produktivita a efektivnost opět uvádějí.

71


403. P1 II Kapitola 3.3.1 lépe vysvětlit vazbu zvolených opatření k cíli „Vyvážený územní rozvoj“ (který je spojený především se zaměstnaností a

chudobou), kde logická linie není natolik zřetelná jako u ostatních dvou celkových cílů.

404. P1 II Zpracovatelé oproti původní verzi rozpracovali textovou část kapitoly 3.3.1, avšak to paradoxně působí poněkud kontraproduktivně, jelikož

přináší málo zásadních nových informací a spíše celou kapitolu činí méně přehlednou a vytváří informační redundance, byť formulačně jinak

zpracované.

405. P1 II Doporučujeme zvážit rasantní zeštíhlení textu s důrazem na odstranění redundance informací a naopak konstruktivně rozpracovat logiku

celkových/specifických/operativních cílů v úzké vazbě na smysluplné a měřitelné definice odpovídajících indikátorů (zejména výsledkových a

dopadových) jejichž stanovení v kapitole 6 není dostatečně ošetřeno.

406. P2 II Text kapitoly 3.3.2 stále počítá s příspěvkem čl. 21 v oblasti úspor energie, resp. využívání OZE s vazbou na nízkouhlíkovou ekonomiku, jež by dle

dostupných informací v PRV 2014+ neměl figurovat. Chart interv. logiky pak opatření dle čl. 21 vůbec nezohledňuje – je zde tedy určitá

disproporce v textu a grafickém vyjádření kapitoly 3.3.2.

407. P2 II Co se týká vazeb na SSR došlo k větší redukci provázanosti s tematickými cíli a v zásadě se široká paleta opatření této priority navázala výhradně

na TC 3 – konkurenceschopnost. V tomto ohledu dáváme ke zvážení, zda v intervenční logice neponechat rovněž vazbu na TC 1, neboť

minimálně čl. 18, 27, 36, 15 a 16 mají vazbu k oblasti inovací a techn. rozvoje.

408. P2 II Ke zvážení je rovněž zařazení opatření čl. 17 mezi opatření přispívající do této priority. Vysoká jakost surovin a potravin má zcela určitě vazbu na

uplatnění na trhu a tím pádem se promítá i do konkurenceschopnosti producentů – otázkou však je, zda zařazení tohoto opatření (byť v

čárkovaném boxu) do priority č. 2 není příliš ambiciózní z pohledu míry jeho možného příspěvku a nemělo by být zvažováno výhradně v prioritě

č. 3.

409. P2 II V případě prioritní oblasti b) lze vysledovat posílení portfolia opatření přispívajících této oblasti právě o výše zmíněné opatření čl. 20 1 c).

Dáváme ke zvážení, zda by převody soukromého majetku měly být skutečně aktivitami podporovanými z veřejných zdrojů.

410. P3 II Kapitola 3.3.3, zabývající se prioritou č. 3, doznala poměrně výrazných změn v porovnání s původní verzí, jež byla hodnocena v I. fázi evaluace.

Výrazně se posílil popis potřeb vycházejících ze SWOT, avšak v textu kapitoly 3.3.3 se v návaznosti na toto posílení již nepromítla informace, že

ne všechny identifikované potřeby budou prostřednictvím PRV řešeny. V tomto směru doporučujeme text doplnit např. v případě „nezávislého

poradenství v oblasti řízení rizik“ nebo „růst sociálního kapitálu“ – ačkoliv tyto potřeby zde reálně existují, navržená opatření intervenční logiky

72


priority č. 3 je v sobě nezohledňují (nebo to není alespoň patrné).

411. P3 II Od sekce „Příspěvek opatření k naplnění cílů priority a jejich synergie“ se však zcela vytratil merit prioritní oblasti b) „podpora řízení rizik“ a text

pojednává výhradně o aspektech oblasti a) a to včetně zohlednění cílů atd. Z tohoto pohledu je třeba text celkově dopracovat.

412. P3 II Nadále je uplatňována původní připomínka hodnotitele, že v oblasti stanovení cílů lze konstatovat, že zatímco celkový cíl prioritní podoblasti a)

je poměrně široký a v zásadě pojme merit navržených opatření, jež by k němu měla přispívat, specifické a operativní cíle již mají tento charakter

omezený a mělo by se zde zvážit dopracování cílů, aby svou podstatou zohlednily i charakter aktivit čl. 17, který není v těchto dvou typech cílů

dostatečně zřejmý.

413. P3 II Ve vztahu k opatření dle čl. 19 a) by byla vhodná diskuse se zástupci partnerů, zda by definice žadatele měla vedle zemědělců zahrnovat i obce,

neboť dle dosud dostupných informací se uvažuje o systémovém přesunu podpor směrem k obcím do příslušných nástrojů kohezního fondu a

tudíž by toto mohlo být vnímáno jako zavlékání nekonzistentních prvků do intervenční logiky PRV.

414. P4 II Priorita č. 4 je jednou z nejkomplexnějších nejen ve smyslu počtu opatření, které mohou v jednotlivých prioritních oblastech přispívat k naplnění

cílů, ale rovněž z pohledu vysokého podílu finančních alokací PRV pro tuto prioritu a obtížné kvantifikace reálných změn v oblasti ŽP a přírodních

zdrojů přičitatelným přímo opatřením PRV z této priority. Z hlediska primárního zaměření identifikovaných opatření této priority by bylo vhodné

rovněž prověřit setrvání potřeby „bránit rozšiřování invazních druhů“ a posoudit zda příspěvek k této potřebě nebude jen minoritní, resp. zda

nebude rozhodujícím nástrojem např. nastavení nové sady standardů GAEC.

415. P4 II Intervenční logika u některých opatření nekoresponduje plně s textovou částí kap. 3.3 a tudíž působí nekonzistentně. V tomto ohledu se

zejména jedná o opatření prioritní oblasti a) kde se v textu uvádí příspěvek i opatření dle čl. 18 1 d), 25 1 d), 15, 16, 36 a 55 avšak žádné z těchto

opatření v chartu nevykazuje propojenost vůči této oblasti (resp. některá opatření tam nejsou ani uvedena, což působí nekonzistentně i napříč

jednotlivými prioritami, které se snaží do chartu promítnout i nepřímé vazby např. prostřednictvím čárkovaných boxů, atd.). Podobně je tomu i u

oblasti b), kde nejsou zohledněna opatření dle čl. 18 1 c), 30, 23, 15, 16, 36 a zároveň u oblasti c), kde nejsou zobrazena opatření dle čl. 30, 18 1

c), 27, 15, 16 a 36.

416. P4 II Nově upravené definice potřeb akcentují některé aspekty intervence, jež nejsou zcela v souladu s deklarací v sekci „Příspěvek opatření k

naplnění cílů priority a jejich synergie“. Jedná se např. o tvrzení, že AEO budou více cílené (tzn. s užším rozsahem působení – TTP s cennými

stanovišti) ale na druhou stranu nově definované potřeby požadují intervenci i mimo tyto oblasti – viz. „Zachovat a obnovit cenná stanoviště na

73


zemědělské a lesní půdě z hlediska druhové různorodosti (v ZCHÚ, oblastech Natura 2000 i mimo chráněná území)“. Dáváme ke zvážení

doplnění textu v tom smyslu, že zvolená opatření s dostupnými finančními alokacemi nebudou schopny pojmout všechny potřeby vzešlé ze

SWOT.

417. P4 II V oblasti navržených cílů je charakter operativních a specifických cílů velmi blízký a proto by se měl zvážit jiný úhel pohledu. Příspěvek opatření k

výše uvedeným cílům by měl, dle intervenční logiky, být v zásadě vyjádřen výstupovými (měřenými přímo na úrovni opatření) a výsledkovými

(měřenými již na úrovni dané prioritní oblasti) ukazateli. Zatímco charakter operativních cílů v zásadě odpovídá naturelu výstupových ukazatelů,

charakter specifických cílů by měl být věcně více zaměřen na reálný dopad vlastní priority (ve spojení s opatřeními) na identifikované potřeby,

avšak v momentálně navržené verzi jsou hodnoty spec. cílů svým charakterem blíže operačním cílům a výstupovým ukazatelům. Cíle

administrativní povahy ukazují potenciál působení (výstup intervence), ale neukazují výsledek. Za úvahu stojí přesun/agregaci současných

specifických cílů do operativních a zvážení nového (ambicióznějšího) setu specifických cílů ve smyslu výše uvedených příkladů.

418. P5 II Prvky nekonzistence mezi textovou částí a chartem intervenční logiky. Například text identifikuje u prioritních oblastí a), b) i c) jako relevantní

opatření čl. 18 a 20, avšak u chartu tomu odpovídá pouze oblast c) a oblasti a)/b) jsou svázány pouze s uplatňováním čl. 18.

419. P5 II Otevřenou otázkou je schopnost opatření dle čl. 18, 1, c) přispět k prioritní oblasti c).

420. P5 II Text celkem logicky uvádí relevanci opatření čl. 29 pro oblast d), avšak intervenční chart tento vztah nijak nezohledňuje a čl. 29 je svázán pouze s

oblastí e).

421. P5 II V případě oblastí d) a e) je v textu uvedena relevance opatření čl. 30, avšak v intervenčních chartu se nevyskytuje ani jednou. spíše deklaratorní

(z důvodu obtížně kvantifikovatelného příspěvku) a tudíž by měli autoři zvážit, zda v kontextu oblastí d) a e) vůbec čl. 30 v textu uvádět.

422. P5 II Chart identifikuje vazby na opatření dle čl. 16 a 36, avšak v textu těmto dvěma identifikovaným opatřením není věnována jediná věta a není zde

popsáno, jakým způsobem (byť jen dílčím) budou přispívat k naplnění cílů příslušných prioritních oblastí.

423. P5 II Nekonzistentním prvkem je uvedení podpor dle čl. 21 v případě prioritní oblasti c) jelikož tento typ podpory by dle dostupných informací neměl

být v PRV implementován. Ačkoliv dokument připouští teoretickou variantu implementace opatření v PRV na základě rozhodnutí vlády (viz. kap.

6.1 – str. 185), je v tomto případě uvedena teoretická možnost podpor v oblasti vodního hospodářství v obcích a tudíž by ani v této teoretické

úrovni čl. 21 nepřispíval do prioritní oblasti c). Jestliže by autoři chtěli demonstrovat teoretickou možnost implementace/příspěvku opatření čl.

21, pak musí být upraven text i chart (případně kap. 6.1), aby taková informace byla konzistentní napříč dokumentem.

74


424. P5 II Neukotveně působí (v sekci „návrh opatření“ – str. 151) teze popisující využívání zdrojů v odstavci věnovaném prioritní oblasti e). Jde

pravděpodobně o rudimentální část, která byla zamýšlena pro oblasti a) a b).

425. P5 II Zda u oblasti a) skutečně definovat cíl jako „absolutní“ úsporu vody. Dle probíhajících diskusí na EK by tento typ podpor měl primárně směřovat

k efektivnějšímu využívání vodních zdrojů a nikoliv nezbytně k prvoplánovitému snížení absolutní spotřeby vody. Tzn. že projekt nemusí

nezbytně vykázat nižší spotřebu vody per se, ale může být založen na stejné (nebo vyšší spotřebě) s využitím vody pro vyšší podíl z.p., nebo

pěstovaných jedinců oproti současnosti.

426. P5 II V oblasti specifických cílů je prostor pro úpravu výrazně širší a doporučujeme ještě jednou řádně zvážit jejich nastavení. Charakter specifických

cílů by měl být věcně více zaměřen na reálný dopad vlastní priority/prioritní oblasti. Specifické cíle by měly vyjadřovat ideálně příspěvek

intervence opatření v dané prioritě.

427. P5 II Charakter opatření čl. 18 a 20 je ve vazbě na OZE odlišný a tudíž specifický cíl vyjádření prostřednictvím % navýšení podílu využívání

obnovitelných zdrojů nemusí být universálně vyhovující (některá opatření zohledňují jak využití, tak výrobu biopaliv, což však nesouvisí přímo s

využíváním v kontextu podpořeného projektu – viz. preference čl. 20).

428. P5 II Zda uvedení emisí/propadů CO2 u prioritní oblasti d) není vlastně dublování cíle oblasti e).

429. P6 II V textu navazujícím pod bodem b) na str. 155 („Hlavní aktivity, které reagují na výsledky SWOT analýzy“) je avizováno „posílení místního rozvoje,

kvality života na venkově ve venkovských oblastech a snížení regionálních rozdílů“. Obsah jednotlivých opatření v kap. 6 však na tento

strategický závěr nenavazuje a posílení místního rozvoje a kvality života neplánuje.

430. P6 II V seznamu opatření s odkazy na jednotlivé články Nařízení se pod kódem opatření 18 LEADER (str. 186) doporučuje změnit pořadí tří

podopatření a zajistit tak soulad s návrhem opatření (v odd. 6.2 na str. 313): dosud první zařadit jako třetí a jeho název (Provoz MAS) změnit na

Činnost MAS, což přesněji a úplně odpovídá obsahu opatření.

431. P6 II Pro odd. 3.2.6 (tabulka SWOT pro prioritu 6) se ve vazbě na identifikaci daných potřeb dávají ke zvážení další nebo zpřesněné charakteristiky S a

W, které mají vesměs oporu v provedených analýzách .

432. P6 II Ještě doplnit: k S:

-svou rozvojovou roli si udržela většina malých měst

- rozšířená spolupráce na místní úrovni (dobrovolné svazky obcí a MAS pokrývají většinu území ČR)

75


- trvající atraktivnost venkova (venkovské přírody, památek) pro tuzemský cestovní ruch

433. P6 II Ještě doplnit: k W:

- nedostatečná dopravní dostupnost vnitřních (na hranicích krajů) i vnějších (na hranicích státu) periferií a málo účinné řešení negativních jevů

(nezaměstnanost, chudoba, sociální vyloučení)

- špatný technický stav silničních komunikaci (III. třídy a místních) a železnic v periferních, resp. odlehlejších venkovských oblastech

- celková roztříštěnost samosprávy do množství malých obcí (lze chápat jako slabou stránku, resp. nevýhodu z hlediska dotační politiky, nikoliv

jako deficit občanský nebo politický)

- dlouhodobý úbytek obyvatel v periferních horských oblastech (Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky), resp. tzv. stárnutí obyvatelstva (migrace

mladších a prodlužující se věk)

- urbanizační vlivy ve venkovském zázemí větších měst (průmyslové a skladové zóny, zábory půdy, tzv. satelitní městečka bezu doplňkové

infrastruktury)

- z hlediska soudržnosti a života v obcích je negativním jevem v některých regionech relativně vysoký podíl vlastníků půdy, kteří v obci nebydlí a

k dalšímu využití ji pronajímají (ztráta přirozených sociálních vazeb v místních komunitách)

- přetrvávající nedostatečná (vzhledem k potřebám) daňová výtěžnost malých obcí

- nedostatečné zastoupení malých a středních konkurenceschopných podniků

434. P6 II Ještě doplnit: k O:

- komunitně vedený místní rozvoj jako příležitost pro venkov ČR (nejde o totéž jako v návrhu PRV uváděné „rozšíření z dalších národních a

evropských finančních zdrojů“ – je dokonce ke zvážení, zda v kontextu priority 6 PRV skutečně dochází k rozšíření a nikoliv zúžení)

- zlepšení finanční situace obcí po změně rozpočtového určení daní

435. P6 II Zpřesnění v segmentu S:

– místo „mikroregiony“ použít správný výraz „svazky obcí“ nebo „dobrovolný svazek obcí“ (DSO) (dobrovolný svazek obcí je instituce a je uveden

v zákoně o obcích, kdežto mikroregion je územní celek, na němž DSO působí, je to pojmový název kompaktního území o velikosti obvykle

několika sousedních katastrů obcí)

- zde i v dalších částech dokumentu se hovoří o regionech, aniž by se specifikovalo, o jaké území, resp. typ územního celku jde (zdá se, že ve

76


SWOT analýzy pro prioritu 6 se pojem region používá intuitivně bez přesnějšího vymezení, takže pojem nelze přenést do návrhové části PRV)

436. P6 II Ačkoliv komunitně vedený místní rozvoj (KVMR) v hodnocené SWOT analýze zatím není zahrnut, měl by být v rámci PRV mezi příležitosti

zařazen a stručně vyhodnocen alespoň potenciál stávající metody LEADER.

437. P6 II Vhodné do textu PRV 2014+ doplnit, že MAS mohou přispět k využití příležitosti, která je v návrhu PRV formulována jako „Rozšíří se nabídka z

dalších národních a evropských finančních zdrojů (MPSV, MŽP, MŠMT)“ – tedy pomocí komunitně vedeného místního rozvoje.

438. P6 II Doporučujeme zvážit stávající popis (str. 122n.) rozšířit o předávání znalostí a inovací i mimo rámec zemědělství a lesnictví a jako variantní

způsob implementace zvážit také metodu LEADER.

439. O II Úvod ke kapitole 3.3 byl vyvážený a byl rozšířen o další („mimozemědělské“) charakteristiky venkova. Konkrétně, na str. 120 se uvádí: „Potvrdilo

se, že zemědělství je klíčové pro rozvoj venkova, i když jeho podíl na ekonomické aktivitě a zaměstnanosti není vysoký.“ Za touto větou by měla

následovat například tato: Ale i naopak, osídlení venkovského prostoru, jeho infrastruktura, lidské zdroje a další faktory venkova jsou klíčové pro

výsledky zemědělského sektoru.

440. O II Obecně k tabulce č. 47 - doplnit o legendu, neboť není zřejmé, co konkrétní barvy a symboly v oknech tabulky znamenají a doporučujeme po

celkových úpravách textu a intervenčních chartů v kap. 3.3 provést revizi uvedených informací.

441. O II U některých opatření nejsou jak v kapitole 3, tak v kapitole 6 řádně definovány dopadové indikátory a komentáře v textu implikují, že u tohoto

typu indikátorů není třeba odhadovat kvantifikovaný parametr (míru naplnění dopadu).

442. O II Dáváme na zváženou, zda u opatření investičního typu nezařadit horizontálně mezi kritéria výběru projektů úmysl žadatele požadovat

dobrovolně nižší míru podpory způsobilých výdajů, než jaká je stanovená programem/EU legislativou.

443. O II Doporučujeme uvádět jednotně způsob citace jednotlivých legislativních předpisů a rozšířit seznam používaných zkratek (např. není uvedeno

GAEC, SMR, NNO, LULUCF, MRS atd.).

444. O II Ke zvážení úprava způsob. výdajů zahrnutím nákladů na exkurze v obou typech aktivit, neboť praktické ukázky mnohdy mají větší vypovídací

hodnotu než teoretický výklad.

445. P1 II PRV zužuje portfolio těch, kteří mohou být v rámci podporovaných aktivit vzděláváni (správci půdy, jiné hosp. subjekty). Vzhledem k věcnému

zaměření vzdělávacích aktivit není omezení nelogické, ale dle soudu hodnotitele není nutné zúžení predikovat v rámci programového

dokumentu, ale případně až na úrovni národních pravidel (po shodě zástupců MV PRV). Pokud je tomu v důsledku vymezení hranic mezi různými

77


nástroji SSR, pak je třeba tento fakt řádně zohlednit v kapitole 13 (Doplňkovost).

446. P1 II Text v případě tzv. odborných stáží pravděpodobně míchá dvě oddělené aktivity způsobilé pro podporu dle čl. 15 v návrhu EU nařízení –

(výměna vedoucích pracovníků vs. návštěvy zemědělských podniků). Text PRV je obecně blíže programu „návštěv zem. podniků“ a tudíž zde není

vhodně uvedena podmínka účasti výhradně vedoucích pracovníků PO a podmínka lokalizace mimo ČR působí spíše kontraproduktivně. Pokud by

měl být text o programu „výměny vedoucích pracovníků“, pak zase text postrádá klíčový aspekt spolupráci mezi podniky.

447. P1 II Z textu není zcela patrné, proč je v definici žadatele uveden u vzdělávacích akcí rovněž účastník a není zřejmé co je „předem definovaný kurz“.

448. O II Definované výsledkové indikátory by měly vyjadřovat míru naplnění specifických cílů – dle současného stavu tomu tak není.

449. O II Výběr žadatelů by měl probíhat pravděpodobně dle získané bodové alokace dle výběrových kritérií a nikoliv dle akreditační směrnice, jak uvádí

jeden z bodů kritérií přijatelnosti.

450. O II Max. výše podpory na podnik a rok by měla být součástí pouze sekce 10 a nikoliv zároveň součástí sekce 9 (kritérií přijatelnosti).

451. O II Není zřejmé zda jsou/budou pevně stanoveny min./max. úrovně kofinancování ze strany příjemce poradenské služby.

452. O II V případě implementace podopatření 2.3 klademe otazník nad tím, zda je nastavení této aktivity v souladu s meritem legislativního textu čl. 16

k „zřizování řídících, pomocných a poradenských služeb“. Text návrhu PRV je poměrně štědrý v rozsahu. Z textace kritérií přijatelnosti je zřejmé,

že v tomto případě nejde o „zřizování“, ale „rozšíření aktivit existujícího“. Obecně text EU nařízení se zaměřuje na „zřízení služeb“ nikoliv na

založení „fyzické a technologické infrastruktury“ – tudíž je otázkou, zda degresivní pětiletá podpora nemá být směřována spíše k podpoře

organizace/institucionalizace FAS jako celku, než jednoho úzkého segmentu v rostlinné výrobě.

453. P1 II Vzhledem k tomu, že součástí výběrových kritérií je i technologické a laboratorní vybavení a dále odborné personální kapacity, není zřejmé,

proč jsou součástí způsobilých výdajů rovněž položky jako: laboratorní technika, výpočetní a prezentační technika a náklady na vzdělávání

pracovníků.

454. O II Není jasné proč jsou u center IOR vyjmenována výběrová kritéria v rámci kritérií přijatelnosti a nikoliv na konci opatření celého článku, jako je

tomu u opatření 2.1 a 2.3.

455. P1 II U opatření 2.3 uvádí sekce 8 (kritéria způsobilosti), že vzdělávací subjekt musí mýt zkušenosti se vzděláváním „odborníků“ v dané oblasti,

zatímco sekce 9 (definice žadatele) požaduje zkušenost se vzděláváním „pracovníků“. Doporučujeme upravit sekci 8 ve smyslu „pracovníků“ a

rovněž dáváme ke zvážení úpravu formulace definice žadatele (např. NNO, VŠ a SŠ, a instituce VaV) – tím, že některé konkrétní VaV instituce

78


jsou přímo zmíněny v definici žadatele, působí taková formulace neobjektivně – jakoby byl design podopatření uzpůsoben jejich zaměření.

456. O II Design navrženého opatření je dle našeho soudu zpracován dle čl. 17, odst. 1, písm. b) – v tomto smyslu pak dáváme ke zvážení, zda omezení

definice příjemce podpory na SME není v rozporu s podmínkou čl. 17, odst. 1, písm. b), bod ii). V tomto ohledu je třeba případně zvážit i

nastavení kritérií pro výběr projektů.

457. O II Pokud je opatření designováno dle čl. 17, odst. 1, písm. b) pak doporučujeme ukotvit do kritérií přijatelnosti rovněž podmínky v bodu i) a iv).

458. P2 II Sekce definice žadatele velmi krkolomně popisuje potenciálního příjemce pomoci (pro „investice do zem. podniků), ačkoliv dle ustanovení čl. 18,

odst. 2 je příjemcem podpory v rámci popsaných aktivit jednoduše „zemědělský podnik“. Dáváme ke zvážení zjednodušení definice – využití jen

1. věty textu, tzn. „Zemědělský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu jako soustavnou a

samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost a za účelem dosažení zisku“.

459. P2 II V sekci míra podpory doporučujeme doplnit, že max. míra podpory 60% je „míra kombinované podpory“ výše uvedených variant se

zvýhodněnou podporou, jak je tomu i v příloze č. 1 návrhu EU nařízení.

460. P2 II Z textu míry podpory není zcela zřejmé, co se rozumí „velkým podnikem“ a zda je tato definice „velkého podniku“ svázaná s povinností ČS

stanovit velikostní hranici (viz. čl. 18, odst. 2) pro příjemce podpory dle čl. 18, 1a). Je-li tomu tak, pak dáváme ke zvážení zda takový „velký“

podnik má nárok na 30% míru podpory, neboť dle návrhu EU nařízení by takový podnik neměl být pro podporu způsobilý. V této souvislosti by

měl text PRV rovněž obsahovat vysvětlení co se rozumí pojmem „restrukturalizace“. Jestliže se však vymezení „velkého podniku“ neváže k

povinnosti ČS dle čl. 18, odst. 2, potom by bylo vhodné omezení u velkých podniků na úroveň 30% způsobilých výdajů řádně projednat se

zástupci klíčových zemědělských partnerů.

461. O II Stanovení 90 mil. hranice na jednoho žadatele je opatření, jež může zajistit podporu většímu počtu subjektů. Vzhledem k tomu, že návrh EU

legislativy jasně stanovuje jako příjemce podpory u opatření 18, 1 a) „zemědělský podnik“, který je dle platné legislativy nezaměnitelně

identifikován přes IČO, není zcela zřejmé, proč by se měla u této hranice ještě zohledňovat „majetková propojenost podniků“.

462. O II V případě kritérií pro výběr projektů u opatření dle čl. 18,1 a) necháváme k uvážení, zda by tato kritéria neměla být blíže svázána se zaměřením

cílů/indikátorů (např. bodové zvýhodnění projektů šetřících energii, poměr DJ pod investicí snižující emise skl. plynů, atd.….. včetně již v textu

uvedené vyšší efektivity). Rovněž dáváme k uvážení, zda je žádoucí nadstavbově bodově zvýhodňovat projekty mladých zemědělců a projekty

vycházejících ze spolupráce – zvýšená míra podpory (o 10%) u těchto případů by měla být dostatečným stimulem, při výběru projektů by však

79


mělo být více přihlédnuto ke „kvalitě projektu a jeho dopadům“ a ne k tomu „kdo jej podává“.

463. O II Dáváme ke zvážení, zda stanovené dopadové indikátory u pozemkových úprav nejsou stanoveny až příliš „ambiciózně“.

464. O II Dáváme ke zvážení, zda položka způsobilých výdajů „nákup pozemku“ by neměla být podmíněna tím, že lze nakoupit pouze ty pozemky, které

jsou bezprostředně nezbytné pro zpřístupnění plochy lesa (tzn. budou nedílnou součástí rekonstruované nebo nové cesty) a nebudou tyto

plochy sloužit pro jiné účely hospodářsko-provozního charakteru (dočasná úložiště vytěženého dřeva, manipulační plochy, apod.)

465. O II Opatření se zdá nedopracované – doporučujeme buď nechat definici způsobilých výdajů volnější (nezmiňovat příklad faremních plánů a

ponechat možnost nákladů na env. studie širšího zaměření) nebo záměr A) ukotvit jen na faremní plány v souvislosti s uplatňováním opatření dle

čl. 29. Není jasné, proč v bližší specifikaci je mezi výdaji uvedena konzultace se zemědělcem, když sám zemědělec je příjemcem podpory (jak se

bude kalkulovat výdaj na konzultace s orgány st. správy). Doporučujeme u záměru A) posoudit, zda nemůže dojít k překryvům s aktivitami dle čl.

16.

466. O II Pokud mají být zařízení v záměru B) podporována jen na plochách s určitými tituly dle čl. 29, pak by tento fakt měl být uveden v sekci „kritéria

přijatelnosti“ a nikoliv v rámci způsobilých výdajů. U záměru C) doporučujeme vložit do textu odkaz na platnou národní legislativu, která definuje

krajinné prvky, jež jsou dnes chráněny v rámci GAEC a v zásadě jsou totožné s tím, co je poněkud prozaicky popsáno v textu opatření (tzn. zlepšit

definici podporovaných krajinných prvků). Rovněž dáváme ke zvážení nebezpečí dvojího financování „větrolamů/mezí“ z opatření dle čl. 19 a)

(text PRV str. 217). Doporučujeme upravit znění kritérií přijatelnosti tak, aby bylo zřejmé, které podmínky jsou obecně platné pro všechny

záměry a které jsou specifické (např. povolení vlastníka pozemku k založení krajinného prvku). Definice žadatele by měla být sladěna s ostatními

opatřeními (tzn. vysvětlení/opsání pojmu „zemědělec“) a specifika vztažená k uplatňování AEO a lokalizaci PB by měla být uvedena v sekci

kritérií přijatelnosti.

467. O II Upozorňujeme na možný překryv způsobilých výdajů u podpor směřovaných k zakládání větrolamů/mezí v opatřeních dle čl. 18 d) (viz. text PRV

str. 215).

468. O II Popis způsobilých výdajů opisuje jaké typy objektů budou moci být podporovány, ale nepopisuje co bude předmětem způsobilých výdajů (popis

by mohl být do určité míry harmonizován s popisem opatření dle čl. 18, 1, d) záměr C).

469. O II V kritériích přijatelnosti by mělo být požadováno souhlasné stanovisko vlastníka a nikoliv deklarovaný bonmot o „vyřešených vlastnických

vztazích“. Dále není jasné co se vlastně bude posuzovat u kritéria „v případě, že žadatelem je obec, je prokázána vazba mezi projektem a

80


potenciálem zemědělské produkce“ – vzhledem k tomu, že tato podmínka vychází přímo z návrhu EU legislativy (odst. 2 tohoto článku) měla by

se spíše promítnout do kritérií přijatelnosti (autoři by rovněž měli zvážit, zda současný text skutečně rozlišuje mezi aktivitami odst. 1 a) a b) a

tomu odpovídajícími kritérii způsobilosti pro danou aktivitu z návrhu EU nařízení.

470. O II V sekci doplňkovosti doporučujeme ošetřit rovněž opatření dle čl. 18, 1, d) a nikoliv pouze dle čl. „18 c)“.

471. O II V případě kritérií pro výběr projektu není jasné, jak souvisí ohroženost území extrémními meteorologickými jevy s počtem obyvatel v obci, resp.

proč podporovat obec kde je potenciálně ohroženo dopadem méně než 2000 obyvatel nad obcemi s vyšším počtem ohrožených lidí. Dáváme ke

zvážení odstranění tohoto kritéria, jež se zdá spíše kontraproduktivní.

472. O II Dáváme ke zvážení nastavení kritérií přijatelnosti, které mohou zejména fyzickým osobám ztížit využívání/vstup (do) tohoto opatření. Jedná se

zejména o podmínku 300 tis. Kč čistého příjmu za rok (150 tis. po prvním roce), která nezohledňuje potřebu investic a tedy i míru odpisů.

473. P2 II Ačkoliv je pochopitelné zvýhodnění mladých začínajících zemědělců, dáváme ke zvážení, zda 100% míra podpory způsobilých výdajů nepovede k

nehospodárnému využití prostředků z tohoto opatření. Je otázkou, zda k posílení efektivity opatření povede i první ze 3 kritérií pro výběr

projektů.

474. P2 II Vzhledem k tomu, že v sekci opodstatnění podpory se uvádí cíl „motivovat malé zemědělce k ukončení aktivní činnosti, a tím vytvořit prostor pro

efektivnější formy hospodaření“, dáváme ke zvážení, zda by v kritériích přijatelnosti rovněž neměl figurovat parametr pro přebírající osobu ve

smyslu naplnění podstaty „efektivnější formy hospodářského nástupce“ (např. min. velikostí v ha, nebo definicí SME), aby nakonec po převodu

nezůstala situace nezměněna. Rovněž je ke zvážení úprava podmínek ve smyslu převodu podniku v příbuzenské linii, což by však pravděpodobně

nemělo být financováno z veřejných zdrojů, ale takový převod majetku mezi příbuznými by měl být ponechám mimo rámec podpor z veřejných

zdrojů.

475. O II Doporučujeme z kritérií přijatelnosti odstranit bod o splnění definice příjemce, jelikož to se rozumí automaticky a za tímto účelem je i vlastní

sekce v popisu opatření s názvem „Definice žadatele“ (připomínka platí přiměřeně i pro ostatní lesnická opatření). Kromě toho dáváme ke

zvážení, zda by minimálně pro některé aktivity nemělo být součástí kritérií přijatelnosti souhlasné stanovisko vlastníka pozemku/objektu, neboť

ne ve 100% se aktivita musí týkat výhradně parcel a objektů ve vlastnictví žadatele.

476. P2 II Dáváme ke zvážení, zda 100% míra podpory způsobilých výdajů nepovede k nehospodárnému využití prostředků z tohoto opatření.

477. P4 II Dáváme ke zvážení zda rozdělení aktivit dle sekcí 7.1 a 7.2 bude funkční vzhledem k uplatnění obecného kritéria poškození 30% lesního

81


potenciálu. V praxi to bude pravděpodobně znamenat, že aktivity v 7.2 (např. opravy hrazení bystřin) budou způsobilé pro podporu pouze

tehdy, kdy bude naplněna míra poškození a následné obnovy porostu v rámci 7.1, a to na úrovni již zmíněných 30%. Obě aktivity budou tedy ve

většině případů těsně spjaty a aktivity v 7.2 sami o sobě zřejmě nebudou přijatelné pro podporu.

478. P4 II Dáváme ke zvážení zavedení kritérií pro výběr projektů pro neproduktivní investice v lesích v tom smyslu, aby byly lépe prostorově zacíleny k

plnění svého účelu – tzn. aby realizace projektů byla lokalizována podle stanoveného klíče do oblastí, kde budou investice nejefektivněji využity

z pohledu společenské či jiné funkce.

479. O II Dáváme ke zvážení, zda jsou v kritériích přijatelnosti řádně zohledněny všechny aspekty vycházející z návrhu EU legislativy, zejména pak

parametry z čl. 27 odst. 2 a 3, jako jsou např. šetrnost k půdě nebo zdrojům.

480. P4 II V případě IP ovoce se u třetí odrážky hovoří o nutnosti rozborů vzorků ovoce, ale není uvedeno jakého charakteru rozbory mají být, nebo na co

se mají zaměřit (jako je tomu např. u rozborů vzorků půdy). Doporučujeme doplnit/vyjasnit.

481. P4 II V případě IP ovoce se text u rozborů ovoce odkazuje na osobu „způsobilou“ a u školení na osobu „pověřenou“. Ani v jednom případě není z

textu patrné, dle čeho (jakého předpisu) se posuzuje způsobilost a pověřenost – doporučujeme doplnit minimálně formou odkazu pod čarou.

(obdobně platí i u ostatních IP)

482. P4 II U podmínek způsobilosti doporučujeme ještě jednou zvážit omezení hnojení N na ha TTP v míře 160 kg N/ha. Takový práh se nejeví jako

omezení, neboť takové dávky dusíku se na ha TTP v jednom roce v reálu neaplikují. Bylo by vhodné doplnit, zda se „omezení“ týká jednoho

kalendářního roku, nebo celého období závazku.

483. P4 II U titulu B1 není z textu zřejmé, proč nelze provádět příkrm na pastvě a jaké má toto opatření pozitivní environmentální dopad. V obecné rovině

jsou popisy managementů poměrně široké a zemědělcům jsou přikazovány aktivity/(zdržení se aktivit), které pravděpodobně nemají ani oporu

ve vlastní kalkulaci platby (nelze v tuto chvíli posoudit, kalkulace nejsou dostupné). Dáváme ke zvážení možnost zjednodušení popisu

managementů opatření dle čl. 29.

484. P4 II Obecné podmínky způsobilosti pro OTP stanoví max. zatížení 1,5 DJ/ha z.p., zatímco titul B1 vyžaduje max. 1 DJ/ha TTP zařazené do titulu. Obě

intenzity sice nejsou v rozporu, ale u B1 (jež je titulem s nejvyšší výměrou) tak dochází k dramatickému omezení max. způsobilého zatížení.

Zejména v návaznosti na úmysl posílit živočišnou výrobu (dle tzv. „Koncepce českého zemědělství“) ponecháváme ke zvážení, zda takto

nastavená max. intenzita chovu nepůjde proti smyslu „Koncepce“, především v oblastech s vyšší mírou zatravněných ploch z.p.

82


485. O II Dáváme ke znovu-zvážení, zda i titul „meziplodiny“ skutečně přispívá k sekvestraci uhlíku, jak je v textu deklarováno v sekci „Cíle opatření“.

486. O II Dáváme ke zvážení přeformulování páté odrážky obecných podmínek, jelikož minimálně pro tituly C.1.4 a C.1.6 je tato formulace v kontradikci s

bodem předchozím (tzn. tyto tituly dle 4. bodu lze uplatňovat i mimo ZCHÚ, zatímco bod 5. takovou aplikaci neumožňuje).

487. P4 II Upozorňujeme, že ani bodová aplikace herbicidů nebude pravděpodobně možná v řadě případů u titulů C.1.2, C.1.4 a C.1.6, nebo jen s velmi

omezeným počtem herbicidů.

488. P4 II Dáváme ke zvážení zavedení možnosti jedné seče (v odůvodnitelných případech) i od druhého roku závazku (pro C.1.1 až C.1.6). Obdobně platí i

pro C.1.7.

489. P4 II U C.1.7 není zřejmé, proč lze založit porost pouze čistoosevem a nikoliv do krycí plodiny, jako je tomu u ostatních titulů C.1. Doporučujeme

zvážit úpravu ve smyslu připomínky.

490. P4 II U C.2 dáváme ke zvážení, zda je nezbytně nutné požadovat po žadateli i zákres meziplodin na daném PB. Je sice zřejmé, že takový zákres

usnadní případnou kontrolu, ale z pohledu žadatele se jedná o zbytečné navýšení administrativní zátěže.

491. O II U C.3 doporučujeme důsledně dodržovat formulační linii „kalendářní rok“ a „následující kalendářní rok“ – viz. zapraveníbiopásu do 31.3. ale

nejpozději do 31.5.

492. P4 II U C.3 není jasné, proč by měl u pásů širších 24 metrů vyznačovat žadatel hranice, neboť jeden z předcházejících bodů stanovuje možné rozpětí

šíře (12-24 m) a tudíž by pás neměl nikdy přesáhnout 24 m – tzn. tato podmínka by byla redundantní.

493. P4 II U C.3 je zřejmé, že pesticidy je nutno v případě fytosanitárních opatření aplikovat bodově k regulaci vyjmenovaných plevelů. Z textace však není

zcela zřejmé, zda lze v rámci těchto fyt. opatření aplikovat pesticidy vůči jiným škodl. organismům (např. plísňové choroby), a to plošně.

494. P4 II U C.3 není zcela zjevné, proč je nutné rozlišovat krmné a trávobylinnébiopásy, resp. proč nelze oba tituly spojit v jeden univerzální. U

trávobylinnýchbiopásů je deklarována vazby na volně žijící živočichy (viz. tab. str. 272) avšak z textu není patrné, že by tento typ biopásu byl

umožněn jen na vybraných PB dle evidence LPIS. Oba typy biopásů lze libovolně aplikovat na orné půdě bez bližšího zacílení na klíčové lokality.

495. P4 II V případě C.3.2 a C.3.3 doporučujeme prověřit, zda je možné podmínkou způsobilosti AEO derogovat horizontální podmínku podmíněnosti (v

tomto případě GAEC č. 9). Podmíněnost je obecnou podmínkou pro řadu podpor I. i II. pilíře a tudíž je otázkou, zda popis managementu tohoto

titulu má „moc“ vyvázat žadatele z plnění GAEC č. 9, jelikož podmíněnost jako taková bude pravděpodobně tvořit baseline pro stanovení AEO.

496. P4 II Titul C.4 bude muset být ještě posouzen poté, co budou jasná pravidla pro uplatňování greeningu v I. pilíři, ale rovněž nastavení podmínek

83


podmíněnosti (zejména standardů GAEC zaměřených na kvalitu půdy), aby byl vyloučen případný překryv požadavků. V tomto ohledu je třeba

posoudit rovněž možné dvojí financování při uplatnění titulu na orné půdě v EZ (v případě pěstování zeleniny a ostatních plodin, neboť %

zlepšujících plodin vychází z obecných podmínek – viz. text PRV k čl. 30).

497. P4 II U C.5 – bude pravděpodobně dostačující ponechat v textu informaci, že titul lze aplikovat jen na PB tomu označených v LPIS (a info o SEO a MEO

ponechat stranou). Je na zodpovědnosti MZe, aby se do výběru způsobilých ploch pro tento titul nedostala žádná plocha MEO a SEO.

498. P4 II U C.5 není zřejmé, proč text titulu ošetřuje rovněž termín „zapravení“ porostu a proč tak musí být pouze formou podmítky – jaký dopad na

populace čejky tento postup (nebo nedodržení postupu) má?

499. O II V sekci „Mira podpory“ text deklaruje, že v odůvodnitelných případech může být míra snížena. V případě kompenzačních plateb (jako právě u čl.

29) je takové tvrzení poněkud kontroverzní a měly by být řádně popsány „odůvodnitelné případy“. Naopak nikde zatím není informace o využití

principu „transakčních nákladů“, které na rozdíl od snížení 100% míry podpory jsou legislativně řádně ošetřeny (v návrhu EU legislativy).

500. P4 II Z diskusí OS grémia MZe vyplynulo, že vzhledem k nastavení opatření - kompenzace za uplatňování pravidel EZ - by mohlo být v opatření

zváženo zohlednění těch žadatelů, kteří přispívají jen k enviro-benefitům (avšak neprodukují potravinářské suroviny/produkty ve kvalitě „Bio“) a

rovněž těch, kteří vedle enviro-benefitů poskytují společnosti za podpory z veřejných zdrojů i koncové produkty/potraviny ve kvalitě „Bio“. Toto

zohlednění však v textu opatření není patrné.

501. P4 II V případě EZ krajinotvorného sadu dáváme ke zvážení, zda popsaný typ managementu je skutečně způsobilý pro podporu v rámci čl. 30. V

zásadě se jedná o velmi bazální údržbu plochy neproduktivního sadu pod dřevinami – takové aktivity však nejsou specifické pro ekologické

zemědělství, ale jsou v zásadě obecně aplikovatelné pro jakýkoliv typ neprodukčního sadu. Dáváme ke zvážení, zda by tento typ aktivit nebyl

vhodnější pro zařazení do opatření čl. 29, bez přímé vazby na EZ, avšak zemědělci v režimu EZ by na něj mohli rovněž v rámci čl. 29 žádat.

502. P4 II U pěstování trav na semeno na orné půdě v EZ doporučujeme zvážit zařazení podmínky sklizně semen trav a odvoz z pozemku, neboť v opačném

případě je aktivita svou podstatou velmi blízká „odplevelení orné půdy dočasným zatravněním“ a bylo by pak jednodušší obě aktivity

harmonizovat a spojit dohromady.

503. P4 II Doporučujeme doplnit sekci „kritéria přijatelnosti (pro 2015-2020)“ o informaci, že způsobilé pro podporu budou kromě ploch v N2000 rovněž

plochy mimo ně, resp. plochy navazující (v 1. zónách ZCHÚ a NP) jak je uvedeno v sekci „Rozsah (zaměření)“.

504. P4 II U kritérií přijatelnosti pro H a O (2015-2020) je uvedena podmínka dodržení minimálního poměru TTP/z.p. Z dosud dostupných návrhů EU

84


legislativy takový parametr není znám a ani v rámci návrhu PRV není jasné, proč se takový parametr zavádí. Dáváme ke zvážení, zda je takové

zúžení přijatelnosti žádoucí a zda má reálně pozitivní dopad na stanovený specifický cíl „Zachovávat výměru obhospodařované zemědělské půdy

v H a O“.

505. P4 II Pro 2015-2020 - Dáváme ke zvážení zda neharmonizovat minimální zatížení DJ společně s některými opatřeními dle čl. 29 (30). U opatření čl. 32-

33 se text uvádí min. zatížení 0,4 DJ/ha z.p., zatímco u OTP a EZ je toto zatížení 0,3.

506. P4 II Pro 2015-2020 – Degresivita plateb je poměrně složitý parametr v programování tohoto opatření, jež má spíše politický charakter, než věcný.

Doporučujeme nastavení degresivity řádně projednat se zástupci klíčových zemědělských partnerů. Vzhledem k sensitivitě tohoto nastavení

doporučujeme zvážit stanovení jen jednoho stupně degresivity (tzn. i jednoho velikostního stupně/prahu podniků).

507. P4 II Pro 2015-2020 – Vzhledem k jasnému stanovisku MZe směrem k podpoře živočišné výroby dáváme ke zvážení, zda by systém diferenciací plateb

nemohl rovněž zohledňovat úroveň počtu hospod. zvířat (tzn. vyšší platby pro ty žadatele vykazující vyšší zatížení).

508. P4 II Doporučujeme ještě jednou zvážit, zda aktivity v rámci podopatření „Zachování porostního typu hospodářského souboru“ plně splňují základní

podmínku pro poskytnutí plateb - že závazky podopatření v plné míře jdou nad rámec příslušných závazných požadavků stanovených

vnitrostátním lesním zákonem či jinými příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

509. P6 II V souvislosti s výběrem navržených opatření, resp. jejich financování v prioritě 6 považuje hodnotitel závěry projednávání v odborné skupině

PRV (odd. 15.2.2, str. 358-9) za velmi výstižné a užitečné pro další práci na návrhu PRV.

510. P6 II Opatření Spolupráce je vhodné doplnit o podporu regionálních produktů, které jsou v současné době široce rozšířeny ve venkovských regionech

ČR a jsou úspěšně podporovány pomocí zvláštní značky Regionální produkt nebo Originální produkt XYZ (XYZ je jméno tradičního regionu jako

např. Broumovska, Jizerských hor, Moravské brány). Všechny jsou registrované jako ochranné známky. Celkem již v ČR existuje 27 regionálních

značek na cca 65% území ČR. Většinu nositelů (22) sdružuje Asociace regionálních značek (RZ). Působení dalších nositelů RZ (nečlenů Asociace) je

postaveno na podobných principech. Většinu těchto značek provozují MAS, ale není tomu tak vždy. Asociace eviduje díky RZ zlepšené

hospodářské výsledky. Předmětem propagace pomocí RZ jsou nejrůznější potravinové, přírodní a řemeslné produkty.

511. P6 II Podpora regionálních produktů pomocí RZ je v souladu s čl. 36 Nařízení, odst. 1a), 2b), 2d) a 2e). Dosavadní popis opatření lze doplnit s ohledem

na tato ustanovení a dále s ohledem na čl. 36, odst. 5, 8 a 9. Ani v regionech, kde je nositelem RZ MAS nebo ji podporuje, není podpora RZ

předmětem strategie místního rozvoje pro období 2014-20 a nehrozí tak kolize s ustanovením odst. 2, písm. i).

85


512. P6 II Protože spolupráce při propagaci a šíření regionálních produktů ve smyslu čl. 36 nebude prováděním strategie místního rozvoje, lze mezi

oprávněné žadatele v bodu 9 popisu opatření (str. 309) zařadit též místní akční skupiny. (Toto zařazení však není podmínkou uplatnitelnosti

předchozího návrhu.)

513. P6 II V bodě 6 popisu opatřeníhodnotitel vítá ponechání dostatečně širokého spektra předmětů podpory, které mohou být implementovány

metodou Leader. V návrhu jednotlivých opatření (reagujících na tyto další články Nařízení) v odd. 6.2 však chybí explicitní odkazy na jejich

proveditelnost metodou Leader. Měl by být také zajištěn soulad s finančními alokacemi, resp. formulovat pravidlo, že (například) projekty, které

spadají do opatření realizující čl. 15, mohou být realizovány také v rámci MRS metodou LEADER (prostřednictvím příslušné MAS).

514. O II V bodě 5 Operativní cíle by byl místo výrazu „více-odvětvových“ správnější výraz „mezisektorový“, popř. „mnohasektorový“. V angličtině se oba

pojmy odlišují (viz branch a sector), i když v dokumentaci EU se používá jediný termín. V české terminologii se odvětvím rozumí hospodářský

obor nebo skupina předmětů podnikání. V koncepci metody LEADER jde však o sektory – minimálně veřejný sektor, podnikatelský sektor a

neziskový sektor. V kontextu venkova se z podnikatelského sektoru někdy vyčleňuje „zemědělský produkční“ apod. Nikdy však v MAS nejde o

spolupráci mezi odvětvími v běžném smyslu a v operacích (projektech) nejde primárně o spolupráci subjektů z různých odvětví (i když i to je

možné a žádoucí), nýbrž o spolupráci subjektů z různých sektorů (obec a podnikatel, podnikatel a NNO, NNO a obec). Český výraz „sektor“ také

odpovídá terminologii, která se v souvislosti s metodou Leader používá v ČR již od r. 2001.

515. P6 II V bodě 8 (Kritéria přijatelnosti) jsou v souladu s běžnou praxí uváděny podmínky jako soulad s ISRÚ a její minimální obsah. V tomto duchu se

jako další kritérium pro projekty spolupráce navrhuje přesvědčivě v projektové žádosti popsat konkrétní hodnotu přidanou touto spoluprací.

MAS je zde především zprostředkovatelem a mediátorem (nositelem) spolupráce místních subjektů. Od projektů spolupráce je tedy třeba

vyžadovat synergii (dodatečné efekty, přidanou hodnotu), která vznikne právě díky spolupráci. V prvních letech implementace opatření IV.2.1

současného PRV docházelo k tomu, že spolupráce byla jen rámcem („zástěrkou“) pro relativně samostatné, vedle sebe stojící záměry

jednotlivých partnerů. (Samotné hodnocení výše a charakteru této hodnoty je pak už věcí dalšího hodnocení žádosti a realizace samotných

projektů.)

516. P6 II V bodě 10 chybí ustanovení o poskytování záloh místním akčním skupinám. To je velmi důležité, neboť a) MAS jsou trvale podkapitalizovány

(téměř veškeré příjmy jsou účelově vázané a nejsou k dispozici volné prostředky pro úhrady nákladů na aktualizace strategií, animaci

venkovského území, provoz MAS a další účely), b) zálohy mohou být vypláceny, jen pokud to stanoví PRV (viz Nařízení čl. 42(2): „ Local action

86


groups may request the payment of an advance from the competent paying agency if such possibility is provided for in the rural development

programme. The amount of the advances shall not exceed 50% of the public support related to the running and animation costs.)

517. O II K bodu 11 se hodnotitel domnívá, že výraz „neveřejná podpora“ se v kontextu SSR nepoužívá.

518. O II V případě článku 18 se zpracovatelé stále nevyjádřili k nastavení případné podmínky vymezující způsobilost žadatelů na základě velikostního

prahu osoby žadatele – což může být ve specifických podmínkách českého zemědělství velmi klíčový parametr, jež může výrazně ovlivnit využití

těchto podpor v ČR. I vzhledem k předpokládané diskusi se zástupci zemědělských nevládních organizací by zpracovatelé neměli nadále váhat se

zveřejněním návrhu.

519. O II U některých typů akcí (opatření kód 8.5 – str. 251) se stále objevuje požadavek na prokazovaní vlastnické struktury (svázaný s akciovými

společnostmi avšak týkající se vlastně všech PO), který je již v současnosti nově uplatňován a z praxe je zřejmé, že způsobuje významné omezení

v akceptaci opatření. Bylo by vhodné zvážit úpravu formulace, aby nepůsobil takový požadavek kontraproduktivně.

520. O II V případě čl. 20 (1), písm. a), bod i je u právnických osob požadováno, aby příslušná FO spadající do kategorie mladého zemědělce plnila funkci

statutárního orgánu. Tato definice není v přímém rozporu s legislativním rámcem, ale zužuje významně jeho aplikaci a zamezí tak vstupu do

opatření těm mladým zemědělcům, kteří plní pouze exekutivní funkci – (např. v případě některých PO bude způsobilým mladým zemědělcem

předseda/člen představenstva, avšak nikoliv výkonný ředitel, který v reálu celý provoz skutečně řídí). Autoři by měli prověřit případné

konsekvence (pozitivní i negativní) navrženého zúžení definice příjemce

521. O II V souvislosti s tímto opatřením ještě dáváme ke zvážení nastavení kritérií přijatelnosti, které mohou zejména fyzickým osobám ztížit

využívání/vstup (do) tohoto opatření. Jedná se zejména o podmínku 300 tis. Kč čistého příjmu za rok (150 tis. po prvním roce), která

nezohledňuje potřebu investic a tedy i míru odpisů.

522. O II V některých případech se definice příjemců zužuje v důsledku předpokládaného rozhraní mezi PRV a jinými nástroji z EU fondů – viz. čl. 20

odstavec 1 písmeno (b)). Takový postup není v přímém rozporu s legislativním rámcem, avšak je třeba mít zkonzultovány (se zainteresovanými

stranami v PRV – OS grémia) i varianty, kdy by rozhraní byla definována jinak, než se předpokládá v současné verzi PRV.

523. O II V případě čl. 27 (podopatření spojené se školkařskou činností) došlo k razantní redukci definice žadatele (oproti znění v návrhu EU legislativy),

která pravděpodobně souvisí se specifickým charakterem školkařských aktivit. Má-li definice zabezpečit podporu stávajícím subjektům a

zabránit účelovému využití podpory nově vznikajícím spekulativním PO/FO v této oblasti, pak by bylo vhodné zvážit zařazení minimální délky

87


historie takových subjektů. Pokud tomu tak není, pak lze ponechat obecnou širokou definici pro čl. 27 a umožnit podporu i nově vznikajícím

subjektům v oblasti školkařských aktivit.

524. O II V případě čl. 28 se jeví část věty „…..a jejímiž členy budou zejména malé a střední zemědělské podniky“ v zásadě jako doporučení bez reálného

dopadu a proto by bylo vhodné zvážit vypuštění této části – ponechat pouze definici vycházející z legislativní předlohy (tzn. MSP).

525. O II Doporučujeme prodiskutovat zúžení portfolia žadatelů (pouze zemědělci a nikoliv další uživatelé půdy dle současného návrhu EU legislativy) u

environmentálně orientovaných opatření na OS grémia MZe.

526. O II V případě čl. 31 je vzhledem k dosavadním zkušenostem redukce definice předvídatelná (oproti znění v návrhu EU legislativy), je však ke zvážení

zda udržení užší definice žadatele by nemělo být řádně konzultováno na jednání OS grémia.

527. O II Odborné vzdělávání a informační akce: Okruh způsobilých výdajů je stanoven vhodně, pouze u výdaje typu „technické zabezpečení“ by mělo být

blíže specifikováno, v čemž se tento typ výdaje liší od výdajů typu „výdaje na vlastní organizaci vzdělávací akce …“, přičemž cílem podpory z

tohoto podopatření PRV 2014+ by neměl být dle názoru hodnotitele nákup technického vybavení nezbytného k zajištění tohoto typu odborných

vzdělávacích a informačních akcí.

528. P1 II Odborné vzdělávání a informační akce: Dále by bylo vhodné přesně specifikovat, jaké typy konkrétních výdajů lze zahrnout pod výdaj označený

jako „výdaje na vlastní organizaci vzdělávací akce …“ tak, aby tato kategorie výdajů byla zcela srozumitelná a správně interpretovaná všemi

potenciálními příjemci podpory

529. P1 II Odborné stáže: Specifikovat, jaké typy konkrétních výdajů lze zahrnout pod výdajů označený jako „výdaje na vlastní organizaci stáže ..“ tak, aby

tato kategorie výdajů byla zcela srozumitelná a správně interpretovaná všemi potenciálními příjemci podpory

530. P1 II Využívání poradenských služeb: Stávající způsobilý výdajů „výdaje na poskytnutí poradenské služby“ by bylo vhodné přesněji specifikovat, tj.

definovat, jaké přesné typy výdajů lze do této širší kategorie zahrnout.

531. P1 II Centra k integrované ochraně rostlin: Vhodné přesněji specifikovat režijní náklady (co všechno do nich může být započítáno, jakým způsobem

budou kalkulovány a dokládány).

532. P1 II Vzdělávání poradců: Stávající způsobilý výdajů „výdaje na vzdělávání a akreditaci poradců“ by bylo vhodné taktéž podrobněji specifikovat tak,

aby byl zcela srozumitelný a stejně interpretovaný ze strany všech potenciální příjemců podpory.

533. P4 II Lesnická infrastruktura: Doporučujeme lépe popsat technické vybavení a lépe zdůvodnit „nákup pozemku“.

88


534. P4 II Lesnická infrastruktura: V obou případech také doporučujeme potřebnost financování tohoto typu výdajů lépe provázat s odůvodněním daného

opatření.

535. P4 II Neproduktivní investice: V rámci stávajících způsobilých výdajů pouze doporučujeme vypustit, případně podrobněji specifikovat a zdůvodnit

výdaj „konzultace s orgány státní správy“.

536. O II Neproduktivní investice: V případě výdajů vymezených ve vazbě na možné typy projektů by bylo také vhodné zpřesnit, jaké výdaje realizované v

rámci daných typů projektů budou považovat za způsobilé v rámci tohoto opatření. (Případně lze tuto oblast dořešit provázáním vymezení

příslušných způsobilých výdajů na jejich vymezení v jiných relevantních opatřeních).

537. P4 II Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů: Stávající návrh pro tuto chvíli dostatečný, upozornit na potřebu blíže

specifikovat výdaj typu „ostatní opatření přispívající ke zvyšování společenské hodnoty lesů“ a to zejména z toho důvodu, že např. některé

způsobilé výdaje z opatření „Investice do lesních technologií a zpracování lesnických produktů a jejich uvádění na trh“ také obsahují výdaje,

které by mohly spadnout do této výše uvedené kategorie. (Jednoznačná specifikace by proto umožnila jasné oddělení způsobilých výdajů těchto

dvou opatření a zároveň tak i zamezila možným nežádoucím „překryvům“).

538. P2 II Investice do lesních technologií a zpracování lesnických produktů a jejich uvádění na trh: Vhodné lépe zdůvodnit navrhovaný nákup nemovitostí.

(Např. provázáním potřeby tohoto výdaje ve vazbě na zaměření a stávající odůvodnění daného opatření).

539. P2 II Spolupráce: Vhodné blíže specifikovat, konkrétně by bylo vhodné přesněji specifikovat „provozní náklady spolupráce“ a „přímé náklady na

konkrétní projekty spojené s prováděním podnikatelského plánu (včetně investic)“.

540. P2 II Spolupráce: Vhodné zajistit vazbu na způsobilé výdaje vymezené v rámci daných věcně příslušných opatření.

541. P6 II LEADER: Stávající návrh způsobilých výdajů pro toto opatření doporučujeme přesněji specifikovat. Z jejich vymezení by totiž mělo být zcela

zřejmé, o jaký typ výdajů se v každé uvedené kategorii výdajů jedná.

542. O II Nejsou zcela systematicky monitorovány výsledky intervencí.

543. O II Zatímco u některých opatření jsou detailněji rozpracovány, u jiných jsou indikátory výsledku spíše jen formálního charakteru.

544. O II Je nutné monitoring výsledků, který je nyní poněkud roztříštěný a nevyrovnaný, systematizovat a stanovit společné indikátory výsledku na

odpovídající úrovni.

545. P1 II Předávání znalostí a informační akce: „Podíl z celkových veřejných výdajů vynaložených na vzdělávání na celkových veřejných výdajích PRV“ je

89


indikátor „administrativního charakteru“. Není nutné jej speciálně sledovat, tuto informaci je možné vždy aktuálně kalkulovat z monitorovacího

systému. Nejde o standardní indikátor výsledku – kalkulace indikátoru neposkytne žádnou informaci co se týče pokroku při dosahování cílů

intervence (neplatí automaticky, že zvýšení výdajů na vzdělávání , informační akce a stáže automaticky znamená pokrok v dosažení specifických

cílů, tedy zvýšení kvalifikace pracovníků v zemědělství, lesnictví a potravinářství, atd. Metodické materiály EK jej označují za „Cílový indikátor“,

to ovšem není nutně ekvivalentem indikátoru výsledku (viz „Elements of strategic programming for the period 2014 – 2020“) – materiál sám

uvádí, že v některých případech nejsou zjednodušené cílové (target) indikátory dostatečné pro monitoring intervence a může být potřebné je

doplnit standardními indikátory výsledku (result).

546. O II Poradenství: Zůstávají připomínky ze zprávy z I. etapy v plném rozsahu (s výjimkou odstraněných indikátorů „přehled poskytnutých služeb(…)“ a

„přehled kvality(…)“ )

547. O II Poradenství: Je škoda, že byl zcela eliminován MI zaměřený na měření kvality poradenských služeb prostřednictvím dotazníkového šetření – v

tomto případě by šlo o vhodný indikátor výsledku, bylo by ovšem nutné podrobněji specifikovat především způsob kvantifikace

548. P2 II Poradenství: V případě indikátoru „udržitelnější hospodaření“ je nutné zpracovat přesnější definici a především způsob kalkulace. Rovněž je k

diskuzi, zda nejde spíše o indikátor dopadu

549. P2 II Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin: Zůstávají připomínky z I. etapy v plném rozsahu (v nové verzi nedošlo k žádné změně

navržených indikátorů oproti verzi hodnocené v I. Etapě).

550. P2 II Investice do hmotného majetku: „Zvýšení HPH v podpořených podnicích oproti nepodpořeným podnikům“ – jde spíše o indikátor dopadu (je

obdobou očištěného HPH v aktuálním PRV)

551. P2 II Investice do hmotného majetku: „% zemědělských podniků s podporou z PRV do investic (…)“ – opět se patrně nejedná o indikátor výsledku –

nemá bezprostřední souvislost na žádný dlouhodobější cíl intervence (cílem není „napumpovat“ peníze do restrukturalizace zemědělského

sektoru, ale restrukturalizace samotná, tu uvedený indikátor nijak nezachycuje)

552. P2 II Investice do hmotného majetku: „Vybudovaná ustajovací místa“, „Vybudovaná kapacita skladů“, „Vybudované pěstební plochy“, „Vybudované

nosné konstrukce“ – jsou indikátory výstupu

553. P2 II Investice do hmotného majetku: Podobně také kapacita ČOV – jde spíše o indikátor výstupu, závisí ovšem na jeho definici.

554. P2 II Pozemkové úpravy: Obdobně jako u všech opatření: celkový objem investic a počet projektů jsou nadbytečné indikátory výstupu dané

90


informace je možné velmi jednoduše získat z informačního systému programu, není nutné speciálně monitorovat.

555. P2 II Pozemkové úpravy: Zcela chybí indikátory výstupu, které by zachytily rozsah realizovaných aktivit (km polních cest, plocha dalších společných

zařízení, atd.)

556. P4 II Lesnická infrastruktura: Oproti I. etapě nedošlo ke změně – zůstávají připomínky ze zprávy z I. etapy v plném rozsahu.

557. O II Neproduktivní investice: „Podíl podniků…“ – jde de facto pouze o jiný způsob kvantifikace indikátoru „počet podpořených podniků“. Zahrnuje v

sobě sice jiný druh informace, měří ale stále stejnou část intervenční logiky – výstup (počet podniků, které získaly podporu). Jde tedy o indikátor

výstupu.

558. P4 II Preventivní opatření před poškozením potenciálu zemědělské produkce přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi: Intervence

neobsahuje žádný monitorovací indikátor, který by skutečně měřil její výstupy. (nutné monitorovat konkrétní realizovaná opatření)

559. P2 II Podpora zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce: Oproti I. etapě nedošlo ke změně – zůstávají připomínky ze zprávy z I. etapy v

plném rozsahu.

560. P6 II Investice do nezemědělských činností: Indikátory výstupu „Celkový objem investic“ a „Počet projektů“ – nadbytečné (viz výše)

561. P6 II Podpora cestovního ruchu: Objem investic, počet projektů – viz výše

562. P6 II Podpora cestovního ruchu: - Velikost kapacity ubytovacího zařízení – nutné indikátor jednoznačně definovat – měří počet nových lůžek v

zařízeních třízených dle velikostní kategorie? Nebo jde pouze o rozpadový indikátor pro indikátor „počet příjemců“, který má spočítat počty

příjemců v daných velikostních kategoriích?

563. P6 II Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech: Nedošlo ke změně indikátorů (s výjimkou odstranění indikátorů „počet obcí se

stávající kanalizací a novou ČOV“ a „dopravní infrastruktura“) – zůstávají tedy v platnosti komentáře z předchozí etapy

P4 II Předcházení poškozování lesů lesními požáry a přírodními katastrofami (…) – část Zavádění preventivních opatření v lesích: Žádná změna oproti

předchozí verzi – bez komentáře

564. P4 II Předcházení poškozování lesů lesními požáry (…) – část Obnova lesních porostů po kalamitách (…): Indikátor „podíl podpořených

aktivit/podniků“ – nejednoznačná definice, není zřejmé, jak přesně bude indikátor kalkulován; v této podobě navíc je patrně spíše indikátorem

výstupu než výsledku

565. P2 II Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů (…): Chybí specifičtější indikátory výsledku (na rozdíl od předchozí verze,

91


která obsahovala specifické indikátory výsledku u obou podopatření)

566. P2 II Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů (…): - Nejednoznačná definice indikátoru „podíl podpořených

aktivit/podniků – viz výše

567. P2 II Investice do lesních technologií a zpracování lesnických produktů (…) – část Stroje, technologie a zařízení pro lesní školkařskou činnost: Bez

výraznějších změn oproti předchozí verzi (ovšem pozitivně hodnotíme přeřazení počtu nově vytvořených pracovních míst mezi indikátory

výsledku)

568. P2 II Investice do lesních technologií a zpracování lesnických produktů (…) – části Technika a technologie pro lesní hospodářství a Technické vybavení

dřevozpracujících provozoven: Bez výraznějších změn oproti předchozí verzi – viz komentář ve zprávě z I. etapy.

569. P4 II Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů (…): Oproti I. etapě nedošlo ke změně – zůstávají připomínky ze zprávy z I. etapy v

plném rozsahu.

570. O II Spolupráce (…): Nutné přesněji definovat indikátor „zavádění inovačních postupů“ – viz předchozí zpráva

571. P6 II V oblasti 6A by bylo vhodné začlenit ukazatel „Počet podniků nově vzniklých v důsledku podpory“ (nebo pod.), neboť opatření nesměřuje pouze

ke zvyšování počtu prac. míst, nýbrž rovněž k diverzifikaci a k vytvářených nových malých podniků. Počet OSVČ patří podle hodnotitele pouze do

počtu pracovních míst, nikoli však nových podniků (sem by měly patřit pouze subjekty zapsané v obch. rejstříku).

572. P6 II V oblasti 6B se opakuje souhlas s vyškrtnutím některých ukazatelů

573. O II Technická pomoc: Oproti I. etapě nedošlo ke změně – zůstávají připomínky ze zprávy z I. etapy v plném rozsahu.

574. O II Vysvětlující text nad tabulkou informuje o významu přeškrtnutých pasáží (návrh k odstranění v procesu úprav ze strany Rady) avšak některé

kondicionality uvedené v příloze návrhu EU nařízení v tabulce PRV vůbec nefigurují (tudíž není jasné, zda byly taky navrženy na odstranění, nebo

nikoliv a pak by se měl i v jejich případě dopracovat text identifikující připravenost ČR k plnění těchto kondicionalit).

575. O II Není zcela zřejmé, zda text u „přeškrtnutých“ kondicionalit je v procesu přípravy PRV rovněž průběžně aktualizován a zda je u těchto

kondicionalit skutečně relevantní text posuzující plnění ze strany ČR. ČR by měla být připravena dát jasnou odpověď i na tyto kondicionality v

případě, že budou v návrhu nařízení zachovány.

576. O II Pokud skutečně zůstanou ve výčtu ex ante kondicionalit výhradně podmínky 4.1, 4.2, 4.3, 4.4 a 6.1 pak hodnotitel v tento okamžik s výjimkou

bodu 4.4 shledává ze strany ČR uvedené kondicionality za splněné/splnitelné. V případě podmínky 4.4 však bude záležet na finálním znění

92


zmíněného národního programu a způsobech jeho naplňování.

577. O II Vysvětlivka k řádku 6.1 (str. 179) by mohla být rozšířena o sdělení, že v regionech, v nichž budou působit MAS se schválenou integrovanou

strategií rozvoje, bude zajištěn rovný přístup k podpoře všem zájemcům.

578. O II Horizontální podmínka č. 1 musí být řešena v úzké spolupráci s autory podpůrných nástrojů financovaných z jiných fondů EU, aby byla docílena

zřejmá harmonizace napříč nástroji. Autoři by měli zvážit případnou konzultaci s pracovníky EK (DG AGRI), zda formát národního předpisu o

státních úřednících odpovídá věcně meritu k splnění podmínky, jak je popsaná v příloze č. IV, návrhu nařízení pro fondy SSR. EK je rovněž pouze

veřejná instituce a různá DG mohou mít odlišné názory na některé výklady legislativy.

579. O II V případě podmínek č. 2 a 3 není doposud programový dokument plně v souladu s meritem popisu plnění těchto dvou podmínek, uvedených v

tabulce č. 2 přílohy č. IV návrhu EU nařízení k rozvoji venkova, což autoři v textu deklarují. U řady opatření jsou již naznačena výběrová kritéria,

která se však budou v průběhu diskuse a ladění programu pravděpodobně ještě upravovat. Co se týká podmínky č. 2, doporučujeme merit

plnění podmínky nelokalizovat pouze do příslušné kapitoly k řídícímu orgánu (jak naznačuje text v tabulce), ale rovněž se věnovat popisu splnění

podmínky alespoň u platební agentury (jelikož podmínka č. 2 se dotýká subjektů, které program řídí, ale rovněž těch, které program provádějí).

580. O II V odůvodnění příspěvku opatření k naplnění cílů 6. priority (str. 159-160) se stále počítá s implementací opatření podle čl. 21 Základní služby a

obnova vesnic. Na jiných místech se však naznačuje vyloučení tohoto předmětu podpory z PRV a používají se vágní formulace jako „bude

hledáno místo v rámci kohezních fondů“. Část této otázky dosud v návrhu PRV není rozpracovaná (odd. 13.3, str. 346). Hodnotitel považuje za

vhodné, aby a) opis a zdůvodnění v PRV vylučovaných předmětů podpory byl v celém dokumentu PRV jasný a jednotný.

581. O II Neodůvodněně se kombinují názvy programů (PRV), fondů (ESF) a jejich předpokládaných resortních nositelů (MPSV, MŽP). Např. na str. 155 se

píše: „Podpory v rámci PRV mohou přispět k prioritám… Je třeba zmínit, že velmi důležitá bude synergie s ostatními politikami resortů, které

přispívají v podpoře zaměstnanosti (MPSV), zlepšení vodohospodářské infrastruktury (MŽP), služby v sociální oblasti (zdroj ESF). Doporučuje se

proto pracovat jen na úrovni fondů, nebo programů (podle kontextu)

582. O II Již teď je však vhodné upozornit na situaci, kdy v aktuální verzi dokumentu nejsou zcela systematicky monitorovány výsledky intervencí, což má

ve svém důsledku značný dopad na možnost komplexně zhodnotit intervenční logiku celého programu, a to jak na úrovni jednotlivých opatření,

tak i prioritních oblastí či priorit. Tato skutečnost do značné míry souvisí s faktem, že v hodnocené verzi PRV 2014+ zatím nejsou obsaženy

alokace pro jednotlivá opatření.

93


583. O II V analytické části by přitom zvláštní pozornost měla být kladena na zajištění, aby všechna využívaná statistická data byla skutečně aktuální a

také aby byly skutečně dostatečným způsobem využity všechny kontextové indikátory, jejichž využití se v analytické části PRV 2014+

předpokládá.

584. O II Za zvláště významné doporučení umožňující ještě lépe a důkladněji doložit vzájemnou provázanost jednotlivých části PRV 2014+ (zvláště pak

části analytické a strategické) navrhuje hodnotitel vytvořit ještě tabulkovou matici vazeb mezi analýzou SWOT, potřebami a opatřeními.

585. O II V oblasti vlastního hodnocení vybraných opatření a jejich intervenční logiky, je kromě celé řady dalších dílčích podnětů, vhodné věnovat

pozornost zejména dotažení intervenčních logik těchto opatření, a to i ve vazbě na očekávané cíle relevantních prioritních oblastí a celých priorit

PRV 2014+. V tomto kontextu je zásadní zajistit, aby plánované výstupy jednotlivých vybraných opatření skutečně adekvátně přispět k zajištění

výsledků sledovaných v rámci PRV 2014+ v souladu s doporučeními EK na úrovni prioritních oblastí a výše.

586. O II Pokud jde o vlastní zhodnocení jednotlivých teorií změn, spíše bychom v souladu s předchozí dohodou navrhli zajištění schůzky, kde bychom si

mohli vzájemně vyjasnit stanoviska k přístupu k jejich zpracování

587. O II Z obsahového hlediska obsahují řadu důležitých informací a vazeb, nicméně vzhledem k tomu, že všechny teorie změny zpracované jak pro

úroveň jednotlivých opatření, tak pro úroveň jednotlivých prioritních oblastí jsou úplně stejně strukturovány, nejsou některé věci zcela jasné.

Konkrétně, v obou případech se např. uvádějí specifické cíle, ačkoli na úrovni opatření by bylo vhodnější uvádět cíle operativní. Dále by bylo

např. vhodné zvážit, zda v případě teorií změn zpracovaných na úrovni prioritních oblastí by neměla být v části označené jako “aktivity” uvedena

všechna relevantní opatření a u každého z nich přímo vypsány ty jeho aktivity, které se vztahují právě k dané prioritní oblasti. Tento přístup by

totiž mohl usnadnit jak vlastní dopracovávání soustavy monitorovacích indikátorů, tak vhodné nastavení vlastního systému monitorování a

hodnocení celého PRV 2014+.

588. O II V této souvislosti považujeme za důležité, že indikátory výsledků by měly být podle Guidu k ex-ante hodnocení vztaženy právě až k úrovni

prioritních oblastí, přičemž jedna prioritní oblast bude podporována vždy relevantními aktivitami souvisejících opatření. Ze zpracovaných teorií

změn však není zcela jasné, jak jsou chápány indikátory výsledků stanovené na úrovni opatření. Pokud je to totiž myšleno tak, že výsledkové

indikátory uvedené na úrovni opatření označují ty výsledkové indikátory dané prioritní oblasti, ke kterým má přispět právě konkrétní část

daného opatření, pak není zcela jasné, proč tyto indikátory nejsou vždy uvedeny i u příslušné prioritní oblasti, na kterou se dané opatření

odkazuje.

94


589. O II Dále např. není zcela jasné, v čem má být rozdíl u dvou teorií změn zpracovaných k opatření Předávání znalostí, protože nám se v nich podařilo

najít rozdíl pouze na úrovni zvolených monitorovacích indikátorů.

590. O II Také si nejsme zcela jisti, zda tím, zda skutečnost, že vycházíte ze vzoru MMR, znamená, že tento vzor musíte využít (např. z důvodu požadavků

NOK) nebo zda je možné navrhnout i úpravy mezi jednotlivými uvedenými textovými poli.

95

Documents

SZIF Web viewf) Dokument shrnuje veškerá opatření, která mohou i minoritním způsobem ovlivnit oblasti ŽP. Je však třeba zvážit úpravu seznamu v návaznosti na měřitelnost