(SYSTEMA NERVOSUM) - is.muni.cz .kostrn­ nerv(nervus coccygeus) ... • Pl.brachialis C4-Th1

  • View
    212

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of (SYSTEMA NERVOSUM) - is.muni.cz .kostrn­ nerv(nervus coccygeus) ... •...

  • NERVOV SOUSTAVANERVOV SOUSTAVA

    (SYSTEMA NERVOSUM)(SYSTEMA NERVOSUM)

  • FUNKCE NERVOV SOUSTAVY

    dc funkce nervov soustava zajiuje

    nervov zen innosti orgn, jedn se

    tedy o kybernetick systm organizmu.

    Zkladn vlastnost je excitabilita (iritabilita,

    schopnost podrdn) a generovn

    elektrickch nervovch impulz.

  • ROZDLEN NERVOV SOUSTAVY centrln nervov soustava (systema nervosum centrale)

    mcha (medulla spinalis)

    mozek (encephalon, cerebrum)

    zadn mozek (rhombencephalon)

    prodlouen mcha (medulla oblongata)

    most Varolv (pons Varoli)

    mozeek (cerebellum)

    stedn mozek (mesencephalon)

    pedn mozek (prosencephalon)

    mezimozek (diencephalon)

    koncov mozek (telencephalon)

    perifern nervov soustava (systema nervosum periphericum)

    somatick nervov systm

    spinln nervy (nervi spinales)

    hlavov nervy (nervi craniales)

    viscerln nervov systm (autonomn, vegetativn)

    sympatikus (pars sympathica)

    parasympatikus (pars parasympathica)

  • Rozdlen neuron:

    Unipolrn neurony maj pouze jeden vbek, a to axon. Pat sem primrn smyslov buky, ichov buka a tyinky a pky stnice.

    Bipolrn neurony jsou opaten jednm neuritem a jednm dendritem, kter obvykle odstupuj na opanch plech bunnho tla. Je to napklad druh neuron zrakov drhy

    Pseudounipolrn neuron je zvltn typ bipolrnho neuronu. V blzkosti tla dendrit a axon splvaj v jedin vbek, dendraxon. Ten se po rzn dlouhm prbhu ve tvaru psmene T opt rozdluje na vbky dva. Pseudounipolrn neurony jsou typick pro spinln ganglia a ganglia mozkovch nerv.

    Multipolrn neurony jsou nejpoetnj. Z bunnho tla vystupuje nkolik dendrit a

  • Neuroglie

    Astrocyty - nejvt z neurogliovch bunk

    Vyslaj dlouh vbky opaten nokami (vaskulrn

    pedikly), kter obaluj vechny cvy CNS => HEB

    Oligodendrocyty - najdeme jak v ed tak i v bl

    hmot. Myelinizuj nervov vlkna.

    Mikroglie -nejmen z neurogli

    Maj obrannou funkci - schopnost fagocytzy

    Ependymov buky - vystlaj centrln kanl mn

    a mozkov komory -jsou omvny mozkomnm

    mokem a napomhaj jeho toku.

  • Pojmy: funiculus = provazec

    x

    fasciculus = svazek axon -HETEROGENN strukt. m pvod v rozdlnch jdrech ed hmoty a tvo synapse t v rznch strukturch

    x

    tractus =drha- svazek axon -HOMOGENN strukt. vlkna maj shodn pvod i zakonen

    ipsilaterln x kontralaterln

    rostrln = ozn. smru v NS odpovdajc jejmu funknmu uspodn (resp. Fylogenetickmu vvoji) od spodnho konce mchy k pednmu okraji mozku dosl. K NOSU

  • Nervov systm

    1) zprostedkovv vztahy mezi vnjm prostedm a organismem

    2) zajiuje odpov organismu na podnty zvnjku

    3) zprostedkovv vztahy mezi vemi stmi organismu

    4) zajiuje celistvost (integraci) vech dj v organismu

    Receptornervov zakonen

    CNS

    analyztor

    Efektorpn pruhovan svalovina

    hladk svalovina

    srden svalovina

    lzy

    Sensitivn (sensorick, dostediv,

    centripetln neurony)

    Motorick (odstediv, centrifugln

    neurony)

    Perifern nervov soustava Perifern nervov soustava

    Mn nervy (31 pr), hlavov nervy (12 pr), vegetativn nervov systm

  • REFLEXN OBLOUK

    Nervov systm neustle monitoruje stav vnjho i vnitnho prosted organizmu pomoc receptor, zpracovv tyto informace v centrln nervov soustav a vydv na zklad toho pokyny, kter realizuj vkonn orgny efektory. Tento systm pevodu informac z vnjho a vnitnho prosted tla pes CNS zpt k vkonnm orgnm se nazv reflex. Reflex je tedy fyziologick dj, jeho podstatou je reakce organizmu na zmnu vnjho nebo vnitnho prosted-jedn se o odpov organizmu na podrdn.Anatomickm podkladem reflexu je reflexn oblouk systm nervovch drah, na kterch se reflex uskuteuje. Reflexn oblouk obsahuje nsledujc sloky:

    1. Receptory

    2. Dostediv nervov drhy

    3. Centrln nervov soustava

    4. Odstediv nervov drhy

    5. Efektory

  • RECEPTORYReceptor (senzor) je zazen, kter reaguje na zmny

    vnjho nebo vnitnho prosted organizmu a tyto zmny pevd na akn potencily nervovch impulz a vysl je do dcho centra v CNS. Rozdlen podle umstn:

    exteroreceptory receptory, kter reaguj na podnty (zmny) z vnjho prosted organizmu.

    interoreceptory receptory, kter reaguj na podnty (zmny) z vnitnho prosted organizmu. Podle konkrtnho umstn je dlme na:

    proprioreceptory receptory umstn v pohybovm systmu (ve svalech, lachch a kloubnch pouzdrech)

    visceroreceptory receptory umstn v trobnch orgnech a v cvch

  • Rozdlen podle fyziklnho charakteru

    psobcho podntu

    mechanoreceptory receptory reagujc na

    mechanick podnty

    chemoreceptory receptory reagujc na

    chemick podnty

    termoreceptory receptory reagujc na tepeln

    podnty

    fotoreceptory receptory reagujc na svtlo

    Specilnm ppadem, jsou tzv. algoreceptory

    receptory reagujc na bolest.

  • DOSTEDIV NERVOV DRHY

    Dostediv (aferentn, centripetln, senzitivn) drhy jsou drhy vedouc nervov impulzy z receptor do centrln nervov soustavy.

    Dostediv drhy jsou tvoeny vbky tzv. senzitivnch neuron, jejich tla jsou uloena mimo CNS v tzv. senzitivnch ganglich.

    Dostediv drhy dlme na:

    somatosenzitivn drhy pinej informace z receptor v ki a v pohybovm systmu

    viscerosenzitivn drhy pinej informace z visceroreceptor (z trobnch orgn)

    senzorick drhy pinej informace ze senzor specializovanch smyslovch orgn (zrakov, sluchov, pohybov-rovnovn, ichov a chuov)

  • CENTRLN NERVOV SOUSTAVA

    Centrln nervov soustava (CNS) je dc

    centrum nervovho systmu. Pijm

    informace z receptor prostednictvm

    dostedivch nervovch drah, tyto

    informace zpracovv a vyhodnocuje a

    zajiuje odpovdi organizmu

    prostednictvm odstedivch nervovch

    drah a efektor.

    Nervov tk CNS tvo dva typy hmoty:

  • ed hmota (substantia grisea):

    Je tvoena tly a dendrity neuron a gliovmi

    bukami. Tla neuron pijmaj informace z

    axon senzitivnch neuron v senzitivnch

    ganglich a vydvaj nov informace tzv.

    motorickm neuronm v CNS. Na cest

    mezi senzitivnm a motorickm neuronem

    nemus bt u nejjednoduch reflex dn

    jin pepojovac neuron. Obvykle ale bv

    mezi nimi vloen jeden nebo vce

    pepojovacch neuron, tzv. interneurony.

  • bl hmota (substantia alba):

    Je tvoena svazky myelinizovanch axon neuron uloench v hmot ed, kter obstarvaj komunikaci mezi neurony ed hmoty.

    asocian drhy

    komisurln drhy

    projekn drhy - podle smru je dlme na dv skupiny:

    vzestupn (ascendentn) drhy drhy jdouc od niho centra k vymu. Jsou pokraovnm dostedivch (aferentnch, senzitivnch) perifernch drah.

    sestupn (descendentn) drhy drhy jdouc od vyho centra k nimu. Jsou pokraovnm odstedivch (eferentnch, motorickch) perifernch drah.

  • ODSTEDIV NERVOV DRHY

    Odstediv (eferentn, centrifugln,

    motorick) nervov drhy vedou nervov

    impulzy z centrln nervov soustavy do

    efektor (vkonnch orgn). Tyto drhy

    zanaj tzv. motorickm neuronem v CNS.

    Axon tohoto neuronu opoutjc CNS

    pedstavuje vlastn odstedivou (motorickou)

    drhu.

    somatomotorick drhy

    visceromotorick drhy

  • EFEKTORY

    Efektory jsou vkonn orgny i tkn, kter

    zajiuj vlastn odpov organizmu na

    podrdn. Mohou jimi bt:

    svalov buky vsledkem reflexu je pohyb

    lzov buky vsledkem reflexu je sekrece

  • PERIFERN NERVOV SYSTM

    (systema nervosum periphericum)

    Perifern nervov systm je tvoen soustavou nerv a

    nervovch uzlin (gangli), kter zprostedkovvaj

    oboustrann penos informac mezi centrln nervovou

    soustavou a periferi (k, pohybovm systmem a

    trobnmi orgny). Nerv se skld z nervovch vlken

    a vaziva. Nervov vlkna jsou myelinizovan (bl)

    nebo nemyelinizovan (ed) vbky neuron.

    Nervov vlkna tvo svazeky, nkolik svazek

    vytv nerv. Jednotliv nervov vlkna jsou v nervu

    spojeny vazivem endoneurium. Svazeky vlken

    jsou spojeny vazivem perineurium. Povrch nervu je

    obalen vazivovm obalem epineurium. Ve vazivu

    uvnit nervu probhaj cvy, kter zajiuj jeho vivu.

  • FUNKN TYPY AXON VFUNKN TYPY AXON V PNSPNS

    somatomotorick pn pr. svalovina

    branchiomotorick pn pr. svalovina

    visceromotorickvisceromotorick hladk svalovina

    myokard

    lzy

    Efe

    ren

    tn

    Efe

    ren

    tn

    parasympatick

    sympatick

    Afe

    ren

    tn

    Afe

    ren

    tn somatosenzorick kon it, propriocepce, bolest

    viscerosenzorick mechanocepce, bolest

    senzorick aferentace chuti, sluchu, vestib. informac

  • senzitivn nervyObsahuj dostediv (aferentn) vlkna, kter

    vedou inf. z receptor do CNS.Maj do svho

    prbhu vloena senzitivn ganglia s

    pseudounipolr. Neurony, maj jeden vbek

    vtvc se na dendrit a axon. Dendrit vede

    vzruchy od receptor v periferii do ganglia,

    svazky tchto dendrit tvo nerv. Axon vede

    vzruchy z ganglia do ed hmoty CNS.

    somatosenzitivn vedou informace z receptor

    v ki a pohybovm systmu (svalech, lachch,

    periostu, kloubnch pouzdrech)

    viscerosenzitivn vedou info.z receptor

    v orgnech

    senzorick vedou informace ze senzor

  • motorick nervy

    Obsahuj odstediv (eferentn) vlkna, kter vedou

    z CNS do efektor (sval nebo lz) a zajiuj jejich

    innost. Tyto nervy vznikaj v jdrech ed hmoty

    mchy nebo mozkovho kmene.

    somatomotorick nervy inervuj pn pruhovanou

    svalovinu, do kter se jejich nervov vlkna (axony)

    dostvaj pmo, bez pepojen