32
Systém financování územní veřejné správy

Systém financování územní veřejné správy

  • Upload
    brigid

  • View
    56

  • Download
    4

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Systém financování územní veřejné správy. Fiskální federalismus. zkoumání finančních vztahů mezi ústřední vládou a nižšími správními úrovněmi - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: Systém financování územní veřejné správy

Systém financování územní veřejné správy

Page 2: Systém financování územní veřejné správy

Fiskální federalismus

• zkoumání finančních vztahů mezi ústřední vládou a nižšími správními úrovněmi

• optimální přiřazení příjmů, rozdělení odpovědnosti za zabezpečování a financování veřejných statků mezi jednotlivými články, či úrovněmi fiskálního systému

Page 3: Systém financování územní veřejné správy

Financování nižších správních úrovní ( zejména samospráva)

• centralizovaný model – velmi nízká míra soběstačnosti nižších vládních úrovní (závislost na dotacích) do jisté míry ČSSR

• decentralizovaný model – úplná míra finanční samostatnosti nižších vládních úrovní (vlastní daně, příjmy z majetku apod.) čistá podoba těžko dosažitelná

Page 4: Systém financování územní veřejné správy

Poznámky k financování samospráv v ČR do roku 2001: daňové příjmy obcí závisely na výnosech daní

z příjmů vybraných od poplatníků se sídlem či bydlištěm na území obce, významnou roli v něm rovněž hrála vazba na celookresní daňový výnos, což způsobovalo velké rozdíly v příjmech mezi stejně velkými obcemi a výraznou nestabilitu příjmů obcí v čase. Negativním důsledkem tohoto systému byla např. velká daňová konkurence mezi obcemi, kdy obce vracely podnikatelům část vybraných daní, aby je udržely na svém území

od roku 2001: důležitější než úspěšní podnikatelé v obci počet obyvatel – koeficienty atp. („honba za více obyvateli“)

potřeba oba přístupy správně vyvážit a zohlednit další možné ukazatele – jako např.rozloha obce, starší obyvatelé, školní děti, nadmořská výška …..

Page 5: Systém financování územní veřejné správy

Struktura příjmů obcí a krajůVlastní zdroje- daňové příjmy – sdílené, výlučné- nedaňové příjmy- kapitálové příjmy

Další zdroje- dotace – investiční, neinvestiční

Page 6: Systém financování územní veřejné správy

Daňové příjmy• procentický podíl na výnosech z daní upravuje

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní

• sdílené daně - jejich výše není podmíněná velikostí daňového výnosu na území vymezeném pro výkon územní samosprávy, uplatňuje se zde solidární princip

• výlučné daně - jsou dány výší výnosu z příslušného území samosprávy

Page 7: Systém financování územní veřejné správy

Struktura daňových příjmů obcí – sdílené daně

Sdílené daně jsou tvořeny 21,4% podílem na výnosech: • daně z přidané hodnoty• daně z příjmu právnických osob (pokud není

poplatníkem obec nebo kraje)• daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a

funkčních požitků• daně z příjmu fyzických osob vybírané srážkou• 60% daně z příjmu fyzických osob z podnikání

(do 31.12.2007 činil podíl obcí 20,59%)

Page 8: Systém financování územní veřejné správy

Stanovení daňových příjmů ze sdílených daní pro konkrétní obec

Součet tří položek:1) podíl prostého počtu obyvatel obce na celkovém počtu

obyvatel všech obcí v ČR – 3%2) podíl výměry dané obce na celkové výměře všech obcí

v ČR - 3%3) podle počtu obyvatel obce upraveného koeficientem –

94% • zvláštní koeficienty – Praha, Brno, Ostrava, Plzeň • ostatní obce dle tabulky koeficientů postupných přechodů

Page 9: Systém financování územní veřejné správy

ad. 3) dle počtu obyvatel upraveného koeficientem pro Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň

• poměr násobku příslušného přepočítacího koeficientu připadajícího na obec (Prahu, Brno, Ostravu nebo Plzeň) a počtu obyvatel obce k součtu násobků přepočítacích koeficientů a počtu obyvatel připadajících na Prahu, Brno, Ostravu, Plzeň a ostatní obce v ČR, vyjádřeného v % a násobeného koeficientem 0,94.

Přepočítací koeficientyPřepočítací koeficienty

Hlavní město Praha 4,2098

Plzeň 2,5273

Ostrava 2,5273

Brno 2,5273

Ostatní obce ČR 1,0000

Page 10: Systém financování územní veřejné správy

ad 3) ostatní obce • poměr násobku postupných přechodů, vypočteného pro obec pomocí

koeficientů postupných přechodů, k součtu násobků postupných přechodů vypočtených za ostatní obce, vyjádřeného v % a násobeného koeficientem 0,94 a dále násobeného celkovým %, kterým se na části celostátního hrubého výnosu daní podílejí ostatní obce

Obce s počtem obyvatel od – do obyvatel

Koeficienty postupných

přechodů

Násobek postupných přechodů

0 – 300 1,0000 1,0000 x počet obyvatel obce301 – 5 000 1,0640 300 + 1,0640 x počet obyvatel

z počtu obyvatel obce přesahujících 300

5001 – 30 000 1,3872 5 300,8+1,3872 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 5 000

30 001 – a více 1,7629 39 980,8 +1,7629 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 30 000

Page 11: Systém financování územní veřejné správy

Stanovení daňových příjmů ze sdílených daní pro obce od roku 2001 do 31.12.2007

• podle počtu obyvatel – 100% přepočítáno podle koeficientů

• kritizované prvky: vysoká váha koeficientů velikostních kategorií při přerozdělování

celkových daňových příjmů ze sdílených daní obcím - jednalo se o jediné kritérium pro přerozdělení sdílených daní

velký rozdíl v koeficientech velikostních kategorií mezi největšími a nejmenšími obcemi

skokové přechody mezi velikostními kategoriemi

Page 12: Systém financování územní veřejné správy

Koeficienty velikostní kategorie obce (do 31.12.2007)

Obce s počtem obyvatel od - do Koeficienty velikostní kategorie obcído 100 0,4213101 - 200 0,5370201 - 300 0,5630301 - 1 500 0,58811 501 - 5 000 0,59775 001 - 10 000 0,615010 001 - 20 000 0,701620 001 - 30 000 0,710230 001 - 40 000 0,744940 001 - 50 000 0,814250 001 - 100 000 0,8487100 001 - 150 000 1,0393150 001 a výše 1,6715Hlavní město Praha 2,7611

Page 13: Systém financování územní veřejné správy

Výnosy ze sdílených daní podle nového a starého přepočtu dle velikostních kategorií obcí

0 100 9,6 4,8101 200 8,4 6,2201 300 8 6,5301 1 500 7,6 6,71 501 5 000 7,3 6,85 001 10 000 7,6 710 001 20 000 8,3 820 001 30 000 8,5 8,130 001 40 000 9 8,540 001 50 000 9,5 9,350 001 100 000 10,1 9,7100 001 150 000 10,4 11,9

Velikostní kategorie

NOVÉ Průměrné výnosy v tis. Kč

na obyvatele

PŮVODNÍ Průměrné výnosy v tis. Kč

na obyvatele

Zdroj: Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely Zákona 243/2000 Sb.

Page 14: Systém financování územní veřejné správy

Přehled počtu obcí podle počtu obyvatel

Obce s počtemobyvatel Počet obcí Počet obcí

(v kumulaci)% celkovépopulace

% celkovépopulace

(v kumulaci)0-100 557 557 0.4 0.4101-200 1 086 1 643 1.6 2.0201-300 890 2 533 2.1 4.1301-1500 2 850 5 383 18.4 22.51 501-5 000 592 5 975 14.8 37.35 001-10 000 137 6 112 9.1 46.410 001-20 000 68 6 180 9.3 55.820 001-30 000 28 6 208 6.8 62.630 001-40 000 9 6 217 3.1 65.740 001-50 000 5 6 222 2.3 68.050 001-100 000 16 6 238 11.3 79.3100 001-150 000 1 6 239 1.0 80.3150 000 a více 3 6 242 8.2 88.5Praha 1 6 243 11.5 100.0

Page 15: Systém financování územní veřejné správy

Struktura daňových příjmů obcí – výlučné daně

• daně z nemovitostí• daně z příjmu právnických osob za předpokladu, že

poplatníkem je příslušná obec

Motivační prvky pro obce (výlučné části daní):(motivace pro podporu podnikání a zaměstnanosti ze strany obcí)• 30% podíl na dani z příjmu fyzických osob z podnikání

rozdělovaný podle místa bydliště podnikatele• 1,5% podíl na dani z příjmu fyzických osob ze závislé

činnosti a funkčních požitků rozdělený podle poměru počtu zaměstnanců v obci k 1. prosinci předcházejícího roku k počtu zaměstnanců ve všech obcích České republiky

Page 16: Systém financování územní veřejné správy

Struktura daňových příjmů krajů

Sdílené daně jsou tvořeny 8,92% podílem na výnosech:• daně z přidané hodnoty• daně z příjmu právnických osob, pokud není poplatníkem kraj• daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních

požitků• daně z příjmu fyzických osob vybírané srážkou• 60% daně z příjmu fyzických osob z podnikání

Výlučným daňovým příjmem kraje je:• daň z příjmu právnických osob za předpokladu, že

poplatníkem je příslušný kraj

Page 17: Systém financování územní veřejné správy

Podíl krajů na % části celostátního výnosu

Kraj Procento Hlavní město Praha 3,183684 Středočeský 13,774311 Jihočeský 8,607201 Plzeňský 7,248716 Karlovarský 3,772990 Ústecký 8,242502 Liberecký 4,681207 Královéhradecký 6,442233 Pardubický 5,555168 Vysočina 7,338590 Jihomoravský 9,526055 Olomoucký 6,751705 Zlínský 5,251503 Moravskoslezský 9,624135 Úhrn 100,000000

Page 18: Systém financování územní veřejné správy

Schéma rozdělení rozpočtového určení daní od 1.1.2008 (bez SFDI, poplatků a pokut)

Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (celostátní výnos)

DPH (celostátní výnos)

8,92% - kraje 1) 21,4 % – obce 2) 69,68 % - SR 3)

Daň z příjmů právnických osob z daně placené obcemi a kraji

100% - daně placené kraji 100% - daně placené obcí

Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou (celostátní výnos)

Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti

(z podnikání)

30% - obce (dle bydliště podnikatele)

10% - SR 3)

68,18 % - SR 3)

Daň z příjmů právnických osob (bez daně placené obcemi a kraji)

1) Každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o RUD, v platném znění

2) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě: 1. kritéria výměry katastrálních území obce 2. prostého počtu obyvatel v obci 3. násobků postupných přechodů

8,92% - kraje 1) 21,4 % – obce 2)

8,92% - kraje 1) 21,4 % – obce 2) 69,68 % - SR 3)

8,92% - kraje 1) 21,4 % – obce 2) 69,68 % - SR 3)

60% celostátní výnos

8,92% - kraje 1) 21,4 % – obce 2) 69,68 % - SR 3)

100% - obce 4) Daň z nemovitostí

3) Příjmy

státního

rozpočtu

4) Výnos daně z nemovitostí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází. 5) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci.

1,5% – obce 5)

Vysvětlivky:

Zdroj:http://cds.mfcr.cz

Page 19: Systém financování územní veřejné správy

Daňové příjmy krajů a obcí v ČR v roce 2006Daňový příjem kraje obce Celkem

Daň z přidané hodnoty 19,6 45,2 64,8

Daň z příjmů právnických osob celkem 13,3 35,8 49,1

Daň z příjmů právnických osob 13 30,1 43,1

Daň z příjmů právnic. osob plac. kraji a obcemi 0,3 5,7 6

Daň z příjmů fyzických osob celkem 11,7 34,1 45,8

Daň z příjmů fyzických osob -- zvláštní sazba 0,6 1,4 2

Daň z podnikání celkem 1 7,7 8,7

daň z podnikání -- sdílená část výnosů 1 2,2 3,2

daň z podnikání -- 30 % dle místa vzniku   5,5 5,5

Daň ze závislé činnosti celkem 10,1 25 35,1

daň ze závislé činnosti -- sdílená část 10,1 23,3 33,4

daň ze závislé činnosti -- 1,5 % motivace   1,7 1,7

Daň z nemovitostí   5,3 5,3

Správní a místní poplatky   5,9 5,9

Poplatky za znečišťování životního prostředí   5,1 5,1

Daňové příjmy celkem 44,6 131,4 176

Page 20: Systém financování územní veřejné správy

Ostatní daňové příjmy

• místní poplatky (pouze obce)• správní poplatky

Page 21: Systém financování územní veřejné správy

Místní poplatky • obdoba místních daní – mohou je vybírat pouze obce• dle Zákona o místních poplatcích existuje devět druhů místních

poplatků: poplatek ze psů poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt poplatek za užívání veřejného prostranství poplatek ze vstupného poplatek z ubytovací kapacity poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí

měst poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání

a odstraňování komunálních odpadů poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu

vodovodu nebo kanalizace• stát stanoví maximální výši – obec rozhodne v jaké výši či zda vůbec

bude poplatek vybírat

Page 22: Systém financování územní veřejné správy

Správní poplatky

• vybírány za úkony spojené s činností správních orgánů (např. za vydání stavebního povolení). Kromě územních samosprávných celků je vybírají také orgány státní správy.

Page 23: Systém financování územní veřejné správy

Nedaňové příjmy• příjmy z vlastního podnikání (příjmy

z hospodářské činnosti organizací zřizovanými obcemi (kraji), pronájem majetku, přijaté úroky

• příjmy za pokuty a penále• ostatní nedaňové příjmy – např. příjmy ze

sdružování finančních prostředků, dary

Page 24: Systém financování územní veřejné správy

Kapitálové příjmy• význam kapitálových příjmů ve struktuře

celkových příjmů územních samosprávných celků není zásadní

• patří sem např. příjem z prodeje majetku, příjmy z emise komunálních obligací

Page 25: Systém financování územní veřejné správy

Dotační příjmy

• dotace jsou poskytovány dle celostátně platných pravidel

• běžné dotace - mají neinvestiční povahu - slouží k pokrytí běžných výdajů

• kapitálové dotace - mají investiční povahu

Page 26: Systém financování územní veřejné správy

Dotační příjmy obcí• dotace (příspěvky) v rámci finančního vztahu státního

rozpočtu k rozpočtům obcí - slouží k částečným úhradám neinvestičních výdajů v oblasti školství, zdravotnictví, ústavech sociální péče, ale je také příspěvkem na výkon státní správy

• ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa - jsou poskytovány obcím dle platných pravidel. Jsou poskytovány podle funkcí, které obce vykonávají. Jedná např. o účelové dotace na zachování památkových rezervací, na prevenci kriminality

• dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu – dotace k financování významných programů podporující místní rozvoj

Page 27: Systém financování územní veřejné správy

Dotační příjmy obcí• dotace ze státních účelových fondů - dotace přísně

účelové. Fondy jsou zakládány v souvislosti s aktuálními potřebami - např. fondy životního prostředí, kulturní fondy, fondy dopravní infrastruktury nebo fond rozvoje bydlení

• dotace v rámci finanční pomoci z EU • příspěvek na výkon státní správy v přenesené

působnosti – zvláštní typ dotace. Příspěvek je chápán jako satisfakce za výdaje obce spojené s výkonem přenesené státní správy

Page 28: Systém financování územní veřejné správy

Dotační příjmy krajů• finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům

krajů - výše a struktura dotací ze st. rozpočtu je dána potřebou prostředků na realizovanou správu. Patří sem např. příspěvek na dopravní obslužnost atd.

• ostatní dotace krajům - dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu

• příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti - příspěvek na výkon přenesené státní správy

Page 29: Systém financování územní veřejné správy

Struktura příjmů obcí v roce 2006 mld. Kč %

Daňové příjmy 130,7 54%

Nedaňové příjmy 23,0 10%

Kapitálové příjmy 15,5 6%

Přijaté dotace 71,9 30%

Příjmy celkem 241,1 100% Zdroj: Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely Zákona 243/2000 Sb.

Page 30: Systém financování územní veřejné správy

Celkové příjmy krajů a obcí v ČR v roce 2006

UkazatelObce a hl. m. Praha

Dobrovolné svazky obcí Kraje Celkem

Daňové příjmy 131,4 0 44,6 176

Nedaňové příjmy 22,9 0,5 3 26,4

Kapitálové příjmy 13,5 0,5 0,4 14,4

Vlastní příjmy 167,8 1 48 216,8

Neinvestiční přijaté dotace 46,7 0,9 76,8 124,4

Investiční přijaté dotace 19,9 1,9 4,8 26,6

Přijaté dotace celkem 66,6 2,8 81,6 151

Příjmy celkem 234,4 3,8 129,6 367,8

Běžné výdaje 161,9 1,1 113,1 276,1

Kapitálové výdaje 81,2 2,9 16,7 100,8

Výdaje celkem 243,1 4 129,8 376,9

Saldo -8,7 -0,2 -0,2 -9,1

Page 31: Systém financování územní veřejné správy

Financování místní správy na SlovenskuFinancování obcí (od 1.1.2005):• vlastní (výlučné) daně – 8 místních daní (daň z nemovitostí,

za psa, za užívání veřejného prostranství atd. – obec rozhoduje o sazbách nebo úlevách)

• sdílená daň - 70,3% výnosu daně z příjmů fyzických osob (celostátní výnos se obcím rozděluje podle 4 kritérií – počet obyvatel obce kombinovaný s nadmořskou výškou, počet obyvatel obce vážený koeficientem, počet žáků škol ve zřizovatelské kompetenci obce, počet obyvatel nad 62 let)

• dále dotace a nedaňové příjmy• rozpočet je sestavován na tři roky

Page 32: Systém financování územní veřejné správy

Financování místní správy na SlovenskuFinancování samosprávných krajů (od 1.1.2005):• vlastní (výlučná) daň – daň z motorových vozidel

využívaných pro podnikání (o sazbách, úlevách nebo osvobození rozhodují krajská zastupitelstva)

• sdílená daň - 23,5% výnosu daně z příjmů fyzických osob (celostátní výnos se krajům rozděluje podle 6 kritérií – počet obyvatel kraje, počet obyvatel ve věku 15 – 18 let, počet obyvatel starších 62 let, délka silnic II. a III. třídy ve vlastnictví kraje, hustota obyvatelstva, rozloha vyššího územního celku )

• dále dotace a nedaňové příjmy• rozpočet je sestavován na tři roky