VP zednk

Stedn odborn kola a Stedn odborn uilit, Horovsk Tn, Littrowa 122 Zednk

Stedn odborn kola a Stedn odborn uilit,

Horovsk Tn, Littrowa 122

KOLN VZDLVAC PROGRAM

ZEDNK

VP sinnost od 1. 9. 2017 pro vuku k tdy:

1. Z ve k. r. 2017 - 2018

2. Z ve k. r. 2018 2019

3. Z ve k. r. 2019 2020

Obsah

1vodn identifikan daje4

2Profil absolventa kolnho vzdlvacho programu5

2.1Pracovn uplatnn absolventa5

2.2 Vsledky vzdlvn6

3Charakteristika kolnho vzdlvacho programu10

3.1 Pojet a cle vzdlvacho programu10

3.2 Organizace vuky10

3.3 Metody a formy vuky12

3.4 Zpsoby rozvjen obanskch a klovch kompetenc, zalenn prezovch tmat do vuky14

3.5 Hodnocen k16

3.6 Organizace pijmacho zen18

3.7 Ukonovn stednho vzdln ka svunm listem18

3.8 Vzdlvn k se specilnmi vzdlvacmi potebami18

4Uebn pln VP19

5Pehled vyuit tdn ve kolnm roce20

6Pehled rozpracovn obsahu vzdlvn v RVP do VP21

7.Uebn osnovy23

7.1 ESK JAZYK23

7.2 ANGLICK JAZYK29

7.3 NMECK JAZYK37

7.4 OBANSK NAUKA47

7.5 FYZIKA53

7.6 CHEMIE57

7.7 EKOLOGIE61

7.8 MATEMATIKA66

7.9 APLIKOVAN MATEMATIKA73

7.10 ESTETICK A LITERRN VCHOVA77

7.11 TLESN VCHOVA82

7.12 INFORMAN A KOMUNIKAN TECHNOLOGIE94

7.13 EKONOMIKA101

7.14 ODBORN KRESLEN105

7.15 STAVEBN MATERILY113

7.16 PESTAVBA BUDOV122

7.17 VYBRAN STATI127

7.18 TECHNOLOGIE133

7.19 ODBORN VCVIK148

8.Charakteristika koly, personln a materiln podmnky, spoluprce koly159

9.Zpracovatel kolnho vzdlvacho programu161

1 vodn identifikan daje

Nzev koly

Stedn odborn kola a Stedn odborn uilit, Horovsk Tn, Littrowa 122

Adresa

Littrowa 122, 346 01 Horovsk Tn

Zizovatel

Plzesk kraj, kroupova 18, 301 00 Plze

Kd a nzev oboru vzdln

36-67-H/01 Zednk

Nzev kolnho vzdlvacho programu

Zednk

Stupe poskytovanho vzdln

Stedn vzdln svunm listem

Dlka a forma studia

3 roky, denn studium

Jmno editele koly

Ing. Vclav varc

Kontakty pro komunikaci se kolou

tel. .: 379 410 051

fax .: 379 410071

e-mail koly: sos-souhtyn@sos-souhtyn.cz

www strnky: http://www.sos-souhtyn.cz

Platnost kolnho vzdlvacho programu

1. 9. 2017 ponaje 1. ronkem

Tento koln vzdlvac program vznikl podle rmcovho vzdlvacho programu pro obor vzdlvn Zednk.

2 Profil absolventa kolnho vzdlvacho programu

Nzev kolnho vzdlvacho

Programu

ZEDNK

Kd a nzev oboru vzdln

36-67-H/01 Zednk

Dlka a forma studia

3 roky, denn studium

Stupe poskytovanho vzdln

Stedn vzdln svunm listem

Datum platnosti programu

1. 9. 2017 ponaje 1. ronkem

Adresa koly

Stedn odborn kola a Stedn odborn uilit, Horovsk Tn, Littrowa 122, 346 01 Horovsk Tn

Telefon

379 410 051

2.1 Pracovn uplatnn absolventa

Absolvent oboru je pipraven na spn, odpovdn a smyslupln osobn, obansk i profesn ivot. Proto je kladen draz na vytvoen pedpoklad pro pozitivn rozvoj osobnosti a kvality lovka tak, aby se uplatnil voteven demokratick spolenosti.

Absolvent zsk stedn vzdln potebn pedevm pro vkon povoln zednka ve stavebnch firmch a v ivnostech. Me pracovat jak v pozici zamstnance, tak i podnikatele. M vytvoeny zkladn pedpoklady pro uplatnn vivnostenskm podnikn jednak z hlediska profesnch dovednost, jednak zhlediska orientace vzkladnch ekonomickch a prvnch otzkch tto innosti.

Absolvent se orientuje na malch i velkch stavbch, doke zorganizovat, pipravit a realizovat technologick proces vetn prac bezprostedn souvisejcch.

Je schopen provdt zkladn zednick prce na pozemnch stavbch, tj.:

nvrh a realizace pracovnch postup zdn nosnch stn, pek, kleneb, komn a dalch konstruknch prvk;

posuzovn kvality stavebnch materil dostupnmi prostedky;

vytyovn konstruknch prvk pi provdn zednickch prac;

bn omtn a tukovn stavebnch ploch;

vroba malt a erstvho betonu ze suchch maltovch a betonovch sms nebo sloek;

zdn nosnch stn a voln stojcch nosnch pil z cihel, tvrnic a blok; vyzdvn pek vetn osazovn a zazdvn zrubn;

provdn svislch konstrukc zbetonu, ztracenho bednn nebo betonu prokldanho kamenem;

vyzdvn, doplovn a opravy sloitch cihelnch a kamennch konstrukc (nap. pamtkov chrnnch staveb, kleneb, kaen, portl, ms, krb aj.);

zdn komn jednovrstvch;

vyzdvn kanalizanch stok rznch profil s klenbami, vetn zvltnch prav na dn objekt;

osazovn elezobetonovch peklad, vlcovanch nosnk, prefabrikovanch schod, pre-fabrikovanch oken, dlicch stn a pek;

pokldn betonovch nebo terakotovch dlaeb do psku, maltovho nebo betonovho loe vetn pravy spr;

obkldn a opravy jednoduchch keramickch obklad a dlaeb vetn osazovn doplkovch prvk;

mont a demont leen v rozsahu oprvnn;

provdn hydroizolac souvisejcch se zednickmi pracemi;

vyzdvn sklobetonovch desek, blok a panel do ocelovch rm .

Dle me plnit pracovn koly pi vkonu specilnch prac na stavbch, jako je zateplovn a dal izolace budov, obkladask prce, kompletace montovanch staveb a jejich zklad, rekonstrukn a sanan prce, modernizace rozvod a zabezpeovn objekt.

Me vst pracovn kolektiv na staveniti, vyplovat potebn vkazy, formulovat a kontrolovat pracovn koly. Je pimen jazykov vybaven pro prci vkolektivu snmeckm (anglickm) dorozumvacm jazykem.

Komunikuje prostednictvm telefonu, faxu a osobnho potae.

Vppad zjmu me absolvent navazovat na svoje vdomosti a dovednosti vdalm studiu pslunho oboru zakonenho maturitn zkoukou.

2.2 Vsledky vzdlvnKomunikativn kompetence

Absolvent je schopen:

vyjadovat se v projevech mluvench i psanch, sv mylenky a promluvy formuluje srozumiteln a souvisle;

vhodn se prezentovat pi jednn se zamstnavatelem, na adech apod.;

formulovat a zdvodnit sv nzory, postoje a nvrhy, vyslechnout nzory druhch a vhodn na n reagovat;

zpracovvat vcn sprvn a srozumiteln dosti a podn na instituce, strukturovan ivotopis, vyplovat formule, ve i spomoc IKT.

Personln kompetence absolventa

Absolvent je pipraven:

uvdomovat si vlastn pednosti i meze a nedostatky;

uplatovat zsady duevn hygieny;

kriticky hodnotit vsledky svho uen a prce, pijmat radu i kritiku od druhch;

dle se vzdlvat, peovat o svj fyzick i duevn rozvoj;

chovat se vlastenecky a bt hrd na svou vlast.;

uvdomit si svoje postaven na pracovnm trhu regionu, republiky i Evropsk unie;

podlet se na vytven a vyuvn fond EU, chpat zkladn principy EU.

Sociln kompetence absolventa

Absolvent je schopen:

pracovat samostatn i v tmu;

pijmat a plnit odpovdn sven koly, uznvat autoritu nadzench;

pedchzet osobnm konfliktm a odstraovat diskriminaci;

bez problm pracuje v tmu, upevuje interpersonln vztahy a adekvtn jedn s lidmi;

zvld bn pracovn i ivotn situace;

brnit sv prva a zn svoje povinnosti.

Absolvent doke samostatn eit bn pracovn i mimopracovn problmy, je tedy schopen:

porozumt zadn kolu nebo urit jdro problmu a navrhnout varianty jeho een;

samostatn plnovat, realizovat dan kol a kontrolovat innost;

vyuvat demokratick principy zen kolektivu;

provdt i pijmat kritiku, bt pimen sebekritick;

orientovat se vinstitucch justice a sttn sprvy.

Kompetence prce s prostedky informanch a komunikanch technologi a s informacemi

Absolvent doke:

pracovat samostatn s osobnm potaem a s dalmi prostedky informanch a komunikanch technologi;

pracovat s bnm zkladnm aplikanm programovm vybavenm osobnch pota a stroj potaem zench;

uvdomle pouvat nov potaov aplikace;

komunikovat elektronickou potou, mobilnm telefonem, faxem;

pracovat efektivn s informacemi i informanmi zdroji;

vyhledvat a zskvat informace z celosvtov st Internetu;

vyuvat prostedk informanch a komunikanch technologi v pracovnm i v osobnm ivot;

formulovat dotaz na problm a zn zkladn zdroje informac (knihovna, odborn asopisy, Internet).

Matematick kompetence

Absolvent:

vol a pouv odpovdajc matematick postupy a techniky a pouv vhodn algoritmy;

odhaduje sprvnost vpot;

vyuv vhodn formy grafickho znzornn;

pouv a sprvn pevd jednotky SI i tradin;

pracuje sklasickm i programovatelnm kalkultorem.

Kompetence k pracovnmu uplatnn

Absolvent:

zsk pozitivn vztah k povoln a k prci;

m pehled o monostech uplatnn na trhu prce v danm oboru a povoln;

zn monosti dalho sebevzdlvn voboru;

orientuje se na adu prce, zn jeho vznam, polohu a monosti kontakt;

zsk relnou pedstavu o pracovnch, platovch a jinch podmnkch v oboru;

doke zskvat informace o pracovnch nabdkch, um vyuvat poradenskch a zprostedko-vatelskch slueb;

zn prva a povinnosti zamstnanc vyplvajc ze zkonku prce;

m zkladn vdomosti a dovednosti potebn pro rozvjen vlastnch podnikatelskch aktivit.

Finann kompetence

Absolvent:

pouv nejbnj platebn nstroje, smn penze za pouit kurzovn lstku;

stanov cenu jako souet nklad, zisku a dan zpidan hodnoty;

rozpozn bn cenov triky a klamav nabdky;

vysvtl podstatu inflace a jej dsledky na pjmy obyvatelstva, vklady a vry, dlouhodob finann plnovn a uvede pklady, jak se dsledkm inflace brnit;

rozli pravideln a nepravideln pjmy a vdaje a na zklad toho sestav rozpoet domcnosti;

navrhne, jak eit schodkov rozpoet a jak naloit s pebytkovm rozpotem domcnosti;

navrhne zpsoby, jak vyut voln finann prostedky (spoen, produkty se sttnm pspvkem, cenn papry, nemovitosti);

vybere nejvhodnj vrov produkt s ohledem na sv poteby a zdvodn svou volbu;

posoud zpsoby zajitn vru a vysvtl, jak se vyvarovat pedluen;

vysvtl zpsoby stanoven rokovch sazeb a rozdl mezi rokovou sazbou a RPSN;

na pkladu vysvtl, jak uplatovat prva spotebitele (pi nkupu zbo a slueb vetn produkt finannho trhu);

na pkladu uke mon dsledky neznalosti smlouvy vetn jejch veobecnch podmnek;

orientuje se v trn ekonomice.

Odborn kompetence

Absolvent je schopen provdt zednick prce na pozemnch stavbch, tzn.:

te technickou dokumentaci pozemnch staveb a zhotovuje jednoduch stavebn vkresy a nrty s pouitm materilovch a technickch norem;

provd jednoduch vpoty spoteby materilu, ploch a objem;

pipravuje a organizuje pracovit, stanovuje potebu materilu, poet pracovnk a technologick postup;

vol a pouv potebn nad, pracovn pomcky, mechanizan prostedky a udruje je;

e samostatn, pohotov a zodpovdn koly na svenm pracoviti a pracuje podle stanovench technologickch postup;

sprvn vol a pouv materil a vrobky pro zednick prce, doasn je sprvn uskladuje na staveniti, doprav na msto zpracovn a piprav pro zpracovn;

vyuv sprvn technologick a pracovn postup zednickch a betonskch prac;

provd zkladn zednick a betonsk prce na pozemnch stavbch;

posuzuje optimln pracovn podmnky pro zednick prce, jako jsou teplota a proudn vzduchu, vlhkost aj.;

pouv materilov a technick normy;

zn a respektuje zkladn technick a technologick vlastnosti stavebnch materil;

eln si organizuje prci a pracovit a udruje na nm podek a istotu;

sleduje a hodnot mnostv a kvalitu vykonan prce;

dodruje principy efektivnho ekonomickho a ekologickho provozu;

doke vst pracovn denk;

bhem sv prce vyuv fyzikln zkonitosti;

spouitm ICT vyhledv novinky ve stavebnictv, osvojuje si je a vyuv je ve sv prci;

m cit pro architektonick een a preciznost proveden stavebnch prac;

dorozum se na stavb vnmeckm (anglickm) jazyce.

Spoleensk kompetence

Absolvent usiluje o nejvy kvalitu sv prce, vrobk nebo slueb, tedy:

chpe kvalitu sv prce jako vznamn nstroj konkurenceschopnosti a dobrho jmna podniku;

dodruje stanoven normy a pedpisy souvisejc se systmem zen jakosti zavedench na pracoviti;

db na zabezpeovn parametr kvality proces, vrobk nebo slueb, zohleduje poadavky klienta i zkaznka.

Absolvent jedn hospodrn, adekvtn uplatuje ekonomick hlediska v souladu se strategi trvale udritelnho rozvoje, tzn. e:

zn vznam, el a uitenost vykonvan prce, jej finann, pop. spoleensk ohodnocen;

zvauje pi plnovn a posuzovn urit innosti mon nklady, vnosy a zisk, vliv na ivotn prosted, sociln dopady;

nakld smaterily, energiemi, vodou, odpady a jinmi ltkami hospodrn a sohledem na ivotn prosted.

Dbt na bezpenost a ochranu zdrav pi prci a dodrovat zsady porn ochrany, tzn. absolvent:

chpe bezpenost prce jako soust pe o zdrav sv i spolupracovnk i jako soust zen jakosti a jednu z podmnek pro zskn i udren certifiktu podle pslunch norem;

dodruje pslun prvn pedpisy tkajc se bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, protiporn pedpisy a hygienick pedpisy a zsady;

pouv osobn ochrann pracovn prostedky podle platnch pedpis pro jednotliv innosti;

je pipraven spolupodlet se na vytven bezpenho pracovnho prosted, db na pouvn pracovnho nad, pomcek a technickho vybaven odpovdajcho bezpenostnm a protipornm pedpism;

uplatuje oprvnn nroky tkajc se bezpenosti a ochrany zdrav pi prci i pi ppadnm pracovnm razu;

dodruje zsady poskytovn prvn pomoci pi razech na pracoviti;

Chovat se etrn kivotnmu prosted a usilovat o udritelnost dalho rozvoje spolenosti, absolvent:

chpe environmentln technologie jako nezbytn, preferuje je a vyuv;

et elektrickou energi a pohonn ltky na pracoviti;

dodruje specifick zsady ochrany ivotnho prosted na stavbch;

pispv preciznost sv prce ke sniovn energetick nronosti staveb;

svm chovnm na pracoviti pispv kochran prody, zn a respektuje prodn zkony;

nakld s materily, energiemi, odpady, vodou a jinmi ltkami ekonomicky a s ohledem na ivotn prosted;

uvdomuje si nezbytnost racionlnho vyuvn prodnch vyerpatelnch zdroj vsouvislosti sudritelnm rozvojem lidstva.

Obansk kompetence

Vzdlvn smuje k tomu, aby absolvent:

jednal odpovdn, samostatn, aktivn a iniciativn nejen ve vlastnm zjmu, ale i pro zjem veejn;

dbal na dodrovn zkon a pravidel chovn, respektoval prva a osobnost druhch lid, vystupoval proti nesnenlivosti, xenofobii a diskriminaci;

jednal v souladu s morlnmi principy, pispval k uplatovn hodnot demokracie;

uvdomoval si vlastn kulturn, nrodn a osobnostn identitu, pistupoval s aktivn toleranc k identit druhch lid;

aktivn se zajmal o politick a spoleensk dn u ns i ve svt a o veejn zleitosti loklnho charakteru;

chpal vznam ivotnho prosted pro lovka a jednal v duchu udritelnho rozvoje;

byl hrd na tradice a hodnoty svho nroda, chpal jeho minulost i souasnost vevropskm a svtovm kontextu;

ctil ivot jako nejvy hodnotu, uvdomoval si odpovdnost za vlastn ivot a byl pipraven eit sv osobn a sociln problmy;

myslel kriticky, tedy dokzal zkoumat vrohodnost informac, nenechval sebou manipulovat, aby si uml vytvoit vlastn sudek a byl schopen o nm diskutovat s jinmi lidmi.

Specifick vsledky vzdlvn

k:

vppad poteby doke poskytnout zdravotnickou prvn pomoc a zn, kde a jak sehnat odbornou pomoc;

adekvtn a smyslupln reaguje vkritickch ivotnch situacch, pi prodnch a ivelnch katastrofch a pi ohroen spolenosti;

sleduje vvojov trendy oboru v rmci systmu celoivotnho vzdlvn.

2.3 Zpsob ukonen vzdlvn

Vtomto oboru je ukoneno vzdlvn zvrenou zkoukou a je dosaen stupe stednho vzdln svunm listem.

3 Charakteristika kolnho vzdlvacho programu

Nzev kolnho vzdlvacho

Programu

ZEDNK

Kd a nzev oboru vzdln

36-67-H/01 Zednk

Dlka a forma studia

3 roky, denn studium

Stupe poskytovanho vzdln

Stedn vzdln svunm listem

Datum platnosti programu

1. 9. 2017 ponaje 1. ronkem

Adresa koly

Stedn odborn kola a Stedn odborn uilit, Horovsk Tn, Littrowa 122, 346 01 Horovsk Tn

Telefon

379 410 051

3.1 Pojet a cle vzdlvacho programu

Bhem studia je k veden tak, aby si byl vdom svch osobnch monost a kvalit, aby uml pracovat samostatn i vtmu.

Vuka pomh krozvoji osobnosti a vytv pedpoklady ktomu, aby se k sprvn zapojil do spolenosti a ml monost dalho rozvoje. Jednotn pstup pedagog se promt vjednotnch poadavcch na chovn ka ve kole i na akcch organizovanch kolou, na vytven klimatu ve kole.

Upevovn a rozvjen socilnch kompetenc vede kvhodnmu zapojen ka do kolektivu, ve kterm uplatn sv schopnosti a bude i umt respektovat druh a spolupracovat snimi. Komunikan dovednosti jsou rozvjeny na rovni verbln, psemn i svyuit informanch a komunikanch technologi. Tato oblast je zamena nejen na osvojen dovednost prce stmito technologiemi, ale tak na vhodn vyuit tchto znalost pro svj osobn, pracovn ivot.

Vchovn a vzdlvac proces je veden tak, aby se k choval zodpovdn pi plnn pracovnch kol a aby zodpovdal za sv jednn vrznch obanskch, pracovnch situacch. Rozvjen klovch kompetenc je vhodn zaazeno do vech pedmt. Proces uplatovn klovch kompetenc je veden tak, aby byl soustavn a vykazoval vvojov posun bhem studia.

3.2 Organizace vuky

Studium je organizovno jako tlet denn. Organizace vuky se d legislativnmi pedpisy, zejmna zk. . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsky zkon) a vyhlkou . 13/2005 Sb., o stednm vzdlvni a vzdlvn v konzervatoi. Zkladn formou organizace vuky je tden odborn a veobecn vzdlvajc teorie a tden odbornho vcviku.

Teoretick vuka (odborn i veobecn vzdlvac) se realizuje krom klasick vuky v systmu vyuovacch hodin i formou exkurz, kurz a dalch vchovn-vzdlvacch akc, jako jsou besedy, diskuse, sportovn dny, vchovn koncerty atd. Krom tohoto lenn absolvuje kad student oboru povinn exkurze, tlovchovn kurzy a besedy. Souasn se bude moci zapojit do dobrovolnch etickch projekt. Odborn vcvik je z vt sti realizovn na stavebnch akcch koly a u smluvnch partner.

Organizanmi formami vuky rozumme uspodn vnjch organizanch strnek a podmnek vuky tak, aby uitel mohl stanoven specifick vukov cle optimln realizovat vsouasnch relnch podmnkch koly. Volbou vhodn organizan formy ky motivuje a organizuje jejich vzdlvn.

Pehled zkladnch organizanch forem vuky:

1. individuln,

2. hromadn (frontln),

3. individualizovan,

4. diferencovan,

5. skupinov a kooperativn vuka,

6. projektov vuka,

7. oteven vyuovn,

8. tmov vuka.

Vkadm ronku je vdy tden teoretick vuky, tden odbornho vcviku. Tato vuka se pravideln std. U vuky odbornho vcviku se pevn ve 2. a 3. ronku stdaj rzn pracovn prosted (stavby), a to vdy vurench skupinch. Pln stdn skupin na odbornm vcviku a rozdlen k do skupin je soust pedagogick dokumentace odbornho vcviku.

Vodbornm vcviku je uivo pro kadho ka stanoveno individuln. Vdan chvli pracuje uitel vdy jen sjednm kem.

Mezipedmtov vztahy

Mezipedmtov vztahy jsou akceptovny vemi vyuujcmi odbornch a veobecn vzdlvacch pedmt navzjem a podle nsledujcho schmatu:

(Pozemn stavitelstv) (Odborn vcvik) (kovsk kooperace pi een odbornch problm)

(Odborn pedmty)

(Veobecn vzdlvac pedmty)

Odborn kompetence

Motivace, sociln kompetenceKlov kompetence Spoluprce vnaplnn kurikulrnho rmce

(formy, metody, rozsah)

Mezipedmtov vztahy garantuj pedmtov komise odbornch pedmt, pedmtov komise veobecn vzdlvacch pedmt a garant VP.

3.3 Metody a formy vuky

Zkladem je interakce uitel k, kter je ve vuce realizovna pedevm prostednictvm vukovch metod. Jde o vzjemnou spoluprci, vn uitel akceptuje psychologick, sociln a somatick individuln zvltnosti ka a k se pevn na zklad svch osobnch svobodnch aktivit ztotouje se stanovenm vukovm clem. Na zklad tchto pedpoklad spolen ve vuce pracuj na naplnn vzdlvacho cle.

k zskv tm vce informac a schopnost, m aktivnji je zapojen do procesu uen. Kjeho aktivizaci jsou aplikovny motivan metody vuky.

Informan receptivn metoda

Dosahuje svho cle pedvnm hotovch informac km. Realizuje se formou vkladu, vysvtlovnm, popisem pomoc demonstranch pokus, sledovnm videoprogram, potaovch prezentac, jedno-hodinovch exkurz. Hotov informace jsou prezentovny uitelem. ci jsou aktivizovni dotazy, ast vpokusech, prci na tabuli, zadvnm kol ze sledovn videa i exkurze. Je vyuvna krychlmu pedn informac vkrtkm seku vyuovac jednotky.

Reproduktivn metoda

Je metodou organizovanho opakovn zpsobu innosti. Uitel sestavuje systm uebnch loh pro innost, kter ve sv podstat je km ji znm prostednictvm informan receptivn metody. Plnn uebnch loh lze realizovat stn reprodukc, opakovacm rozhovorem, tenm, psanm, eenm typovch uebnch loh, napodobovnm jazykovch model a rsovnm schmat. k si opakovnm pod vedenm uitele upevuje a rozvj svoje vdomosti a dovednosti. Vodbornm vcviku je k stavn do situace, kdy mus reprodukovat pedveden dovednosti a vteoretickm vzdlvn zskan vdomosti.

Metoda problmovho vkladu, samostatn een situace vodbornm vcviku

Spov ve vyten problmu uitelem a ci hledaj a upevuj si algoritmus postupu een:

formulace problmu,

analza problmu,

formulace postupu een,

vbr optimlnho een,

verifikace vybranho een,

vlastn een problmu.

Kontrolu postupu een provd uitel postupn. Clem je postupn seznamovn k slogikou jednotlivch fz een.

Heuristick metoda

Jedn se o osvojovn zkuenost ztvoiv innosti prostednictvm jednotlivch etap. U tto metody uitel zokruhu uiva a zkuenost k konstruuje uebn lohy tak, aby pro ky znamenaly urit rozpor, uritou obt, aby od nich vyadovaly samostatn een nkterch fz. Uitel vytyuje dl problmy, formuluje protiklady, upozoruje na konfliktn situace, sm nebo spolen se ky uruje jednotliv kroky een problmu i subproblmu. Slou ke vtaen ka do een problmu praxe, a tm ke zven motivace jeho innosti.

Vzkumn metoda

Vyaduje od k samostatn hledn een pro celistv problmov kol. innost uitele spov ve vbru poadovanch uebnch loh, kter by u k zajiovaly komplexn tvoiv aplikace vdomost i zskanch praktickch zkuenost. k samostatn zkoum a e nejprve snadn a pozdji sloitj koly. Vodbornm vcviku je na pkladu vlastn innosti veden kpoznn sprvnch metod a je upozorovn na nedostatky.

Brainstorming

Je to kolektivn zpsob prce skolem, pi kterm se podl kad k na een problmu a souasn se u respektovat nzor druhho. Podstatou je, e znpad vech jednotlivc se pod vedenm uitele dochz keen lohy. Na tabuli (zveejnny) mus bt vechny nvrhy.

Tmov prce

Na een lohy se podl vce tm nebo jeden tm. Vkadm tmu vznik pirozen nebo uml hierarchie. ci zkoumaj zadn spolen a stejn tak i e jeden problm. U se toleranci, zodpovdnosti a samostatnosti. Vodbornm vcviku je mu urovna role vpracovnm kolektivu i je ponechn ksvobodn volb postaven vpracovnm kolektivu. Jeho uplatnn je skem projednvno a hodnoceno. Ve vym ronku je stavn do pozice vedoucho tmu. Vodbornm vcviku je zdrazovna role vdomost pi hierarchizaci tmu.

Skupinov a kooperativn vyuovn

Rozdlen k na skupiny podle jejich dovednost a schopnost pin vt monost seberealizace kadmu jedinci. Vyuit kooperace pin pocity sebedvry a sebeuspokojen pozitivn motivaci k.

Vyuit informanch a komunikanch technologi ve vuce

Tato metoda aktivizuje ky prostednictvm lsky kvpoetn technice, pocitu nezvisl komunikace, radosti zokamitho spchu. Internet dv i monost volby doby uen, svobodnho rozhodovn i individuln metody uen.

Sout, kovka, doplovaka, hledn slov a podobn hry

ci e kol vasov tsni, vtz je odmnn, kladn je hodnocena i pomoc sousedovi. Metody podporuje prbojnost, samostatnost, bystrost. Zpravidla povzbud pozornost tdy vzvru vyuovac jednotky i probranho tmatu. Nevhodn pro tdy se ky sporuchami uen. Vodbornm vcviku je metoda soute vyuvna ke zvyovn kvality prce.

Prce stextem

ci e individuln zadan koly svyuitm uebnice nebo internetu na potai ve td. V odbornm vcviku k aktivn a samostatn pracuje sprojektovou dokumentac, vede denk odbornho vcviku.

Projektov vuka

km (kovi) je zadn projekt (kol vyadujc vyuit komplexu znalost zvce pedmt, vyhledvn i sbr dat, tdn a posuzovn dat, hodnocen dosaenho cle, zpracovn psemn, prezentan i jin). Projekty jsou prezentovny a hodnoceny (uitelem, tdou). Zprojekt je vytvoeno shrnut. Projekt prov soubor kovch kompetenc.

Vuka pomoc prezentac, interaktivn tabule i multimdi

Vyuv zjmu k o prci spotaem. Motivuje monost vlastnho een problmu a okamitou reakc potae na pkaz ka. Cel tda me sledovat postup, opravovat, upozorovat na omyly a vstebvat nov data. Vhodn pro ky se specilnmi vzdlvacmi potebami.

Spojovn teorie sprax

Proln celm vyuovacm procesem. ci jsou vteoretickm vyuovn motivovni eenm kol zodbornho vcviku a naopak. Vodbornm vcviku jsou na cch vyadovny znalosti zteoretickho vyuovn jak skupiny veobecn vzdlvacch, tak i odbornch pedmt.

Exkurze, besedy, nvtvy kulturnch akc

Dopluj vyuovac proces, obohacuj jej o poznn modernch vrobnch provoz, seznamuj snovinkami voboru, aktualizuj odborn kompetence k. Kulturn a vchovn akce formuj spoleensk kompetence k.

Zaazen metod je vjednotlivch vyuovacch pedmtech voleno uiteli podle probran ltky, situace ve td nebo aktulnch novinek v oboru. Uitel se sna o stdn metod kzajitn pestrosti vuky a udren pozornosti k.

Poadavky na bezpenost a ochranu zdrav pi prci, hygienu prce a porn ochranu

Neoddlitelnou soust teoretickho vyuovn i odbornho vcviku je problematika bezpenosti aochrany zdrav pi prci, hygieny prce a porn ochrany.

Vdy na zatku kolnho roku jsou vichni ci ped zahjenm teoretick vuky a odbornho vcviku prokazateln prokoleni obezpenosti prce a porn ochran.

Ve vchovn-vzdlvacm procesu vchova kbezpenosti a ochran zdrav pi prci vychz zplatnch prvnch pedpis zkon, provdcch vldnch nazen, vyhlek a norem. Vklad je smovn od veobecnho ke konkrtnmu a postihuje jak otzky a pedpisy bezpenosti zhlediska jednotlivce, tak pracovnka dcho innost kolektivu.

Vprostorch urench pro vyuovn k jsou vytvoeny podmnky kzajitn bezpenosti a hygieny prce a porn ochrany podle platnch pedpis.

Na pracovitch odbornho vcviku a pi exkurzch ci uvdomle pouvaj poskytnut i vlastn ochrann pracovn pomcky a odvy dle platnch bezpenostnch pedpis.

ci jsou prokazateln seznmeni s traumatickm plnem koly i pracovi odbornho vcviku. Vppad poteby znaj svoje povinnosti tkajc se ochrany zdrav a majetku. Znaj poplachov signly a zpsoby vyhlen poplachu na pracoviti a vobci.

3.4 Zpsoby rozvjen obanskch a klovch kompetenc, zalenn prezovch tmat do vuky

Tato realizace je popsna vPojet vyuovacho pedmtu vuebnch osnovch jednotlivch pedmt.

Bhem studia je k veden tak, aby si byl vdom svch osobnch monost a kvalit, aby uml pracovat samostatn i vtmu. Vuka pomh krozvoji osobnosti a vytv pedpoklady ktomu, aby se k sprvn zapojil do spolenosti a ml monost dalho rozvoje. Jednotn pstup pedagog se promt vjednotnch poadavcch na chovn ka ve kole i na akcch organizovanch kolou, na vytven klimatu ve kole.

Upevovn a rozvjen socilnch kompetenc vede kvhodnmu zapojen ka do kolektivu, ve kterm uplatn sv schopnosti a bude i umt respektovat druh a spolupracovat snimi. Komunikan dovednosti jsou rozvjeny na rovni verbln, psemn i svyuit informanch a komunikanch technologi. Tato oblast je zamena nejen na osvojen dovednost prce stmito technologiemi, ale tak na vhodn vyuit tchto znalost pro svj osobn i pracovn ivot.

Vchovn a vzdlvac proces je veden tak, aby se k choval zodpovdn pi plnn pracovnch kol a aby zodpovdal za sv jednn vrznch obanskch, pracovnch situacch. Rozvjen klovch kompetenc je vhodn zaazeno do vech pedmt. Proces uplatovn klovch kompetenc je veden tak, aby byl soustavn a vykazoval vvojov posun bhem studia.

Zpsoby zalenn prezovch tmat do vuky

Oban v demokratick spolenosti - absolvent:

m vhodnou mru sebevdom, sebeodpovdnosti a schopnost morlnho sudku;

je pipraven si klst zkladn existenn otzky a hledat na n odpovdi a een;

hled kompromisy mezi osobn svobodou a sociln odpovdnost a je kriticky tolerantn

je schopen odolvat mylenkov manipulaci, dovede se orientovat v masovch mdich, vyuv je a kriticky hodnot;

dovede jednat s lidmi, diskutovat o citlivch nebo kontroverznch otzkch, hledat kompromisn een, je ochoten se angaovat nejen pro vlastn prospch, ale i pro veejn zjmy a ve prospch lid v jinch zemch a na jinch kontinentech;

v si materilnch a duchovnch hodnot, dobrho ivotnho prosted a sna se je chrnit a zachovat pro budouc generace.

Tit realizace je ve vytvoen demokratickho klimatu koly, tj. dobrch ptelskch vztah mezi uiteli a ky a mezi ky navzjem. Dle vnleitm rozvren prvk prezovho tmatu do jednotlivch kurikulrnch rmc kolnho vzdlvacho programu. Tma bude i soust nabdky innosti k mimo vyuovn, kter smuje k poznn, jak demokracie funguje v praxi, zvlt na rovni obc a obansk spolenosti.

Clem jsou dobr znalosti a dovednosti k nezbytn potebn pro informovan a odpovdn politick a jin obansk rozhodovn a jednn. Zklad je vpromylenm a funknm pouvn aktivizujcch metod a forem prce ve vuce.

lovk a ivotn prosted - absolvent:

je vsouladu se zkonem o ivotnm prosted, vchovou, osvtou a vzdlvnm veden k mylen a jednn, kter odpovd principu trvale udritelnho rozvoje, k vdom odpovdnosti za udren kvality ivotnho prosted a jeho jednotlivch sloek a k ct kivotu ve vech jeho formch;

um poznvat svt a lpe mu rozum, chpe vztah prodnho a socilnho prosted i souvislosti jev probhajcch v uritm ase a prosted, rozum prodnm zkonm, poznv prodn jevy a procesy, uvdomuje si odpovdnost lovka za uchovn prodnho prosted, orientuje se v globlnch problmech lidstva, chpe zsady trvale udritelnho rozvoje a aktivn pispv k jejich uplatovn, klade si otzky tkajc se existence a ivota lovka vbec Hled na n racionln odpov, diskutuje o nich azaujm k nim vlastn postoj, hodnot sociln chovn (sv i druhch lid) z hlediska zdrav, spoteby a prosted, osvojuje si technologick metody a pracovn postupy etrn k ivotnmu prosted, vytv ctu k iv i neiv prod a jedinenosti ivota na Zemi, respektuje ivot jako nejvy hodnotu, aktivn se zapojuje do ochrany a zlepovn ivotnho prosted, rozvj dovednost aplikovat zskan poznatky, pijm odpovdnost za vlastn rozhodovn a jednn (v pracovn innosti i v osobnm ivot) a prosazuje trvale udriteln rozvoj ve sv pracovn innosti, efektivn pracuje s informacemi, tzn. um zskvat a kriticky vyhodnocovat informace, jedn hospodrn, adekvtn uplatuje nejen kritrium ekonomick efektivnosti, ale i hledisko ekologick, db na bezpenost prce a ochranu zdrav pi prci, chpe ji jako soust pe o zdrav sv i spolupracovnk.

Tit realizace tohoto prezovho tmatu se pedpokld v integraci poznatk biologickch, obecn ekologie, ekologie lovka, ivotnho prosted lovka, ochrany prody, prosted a krajiny a ekologickch aspekt pracovn innosti v odvtv a povolnch zahrnutch v danm oboru vzdln. Cle environmentln vchovy a vzdlvn je mono realizovat v rovinch informativn (zskn potebnch znalost a dovednost, jejich chpn a hodnocen), formativn (vytven hodnot a postoj ve vztahu k ivotnmu prosted) a sociln-komunikativn (rozvoj dovednost vyjadovat a zdvodovat sv nzory, zprostedkovvat informace, obhajovat een problematiky ivotnho prosted a psobit pozitivnm smrem na jednn a postoje druhch lid).

lovk a svt prce - absolvent:

je motivovn k aktivnmu pracovnmu ivotu a k spn karie;

zorientuje se ve svt prce jako celku i v hospodsk struktue regionu;

nau se hodnotit jednotliv faktory charakterizujc obsah prce a srovnv tyto faktory se svmi pedpoklady, seznm se s alternativami profesnho uplatnn po absolvovn danho oboru vzdln;

vyhledv a posuzuje informace o pracovnch pleitostech a vzdlvacch nabdkch, orientuje se v nich a vytv si o nich zkladn pedstavu z hlediska svch pedpoklad a profesnch cl;

prezentuje se psemn i verbln pi jednn s potencilnmi zamstnavateli, formuluje sv oekvn a sv priority;

zn zkladn aspekty pracovnho pomru, prv a povinnost zamstnanc a zamstnavatel i zkladn aspekty soukromho podnikn, zn pslun prvn pedpisy, orientuje se ve slubch zamstnanosti, aby uml eln vyuvat jejich informanho zzem.

Tit realizace tohoto prezovho tmatu se pedpokld vinformovanosti o hlavn oblasti svta prce, trhu prce, soustavy kolnho vzdlvn v R, nvaznosti jednotlivch druh vzdlvn po absolvovn oboru vzdlvn, vznam a monosti dalho profesnho vzdlvn vetn rekvalifikac, nutnost celoivotnho uen.

Informan a komunikan technologie - absolvent:

je schopen pracovat s prostedky informanch a komunikanch technologi a efektivn je vyuv jak v prbhu vzdlvn, tak pi vkonu povoln;

pouv zkladn aaplikan programov vybaven potae, pracuje s informacemi a s komunikanmi prostedky.

3.5 Hodnocen k

ci jsou hodnoceni na zklad hloubky porozumn poznatk, schopnosti je aplikovat pi een problm, schopnosti kritickho mylen, dovednosti prce s podklady, samostatnosti sudku a dovednosti vstin formulovat mylenky, argumentovat a diskutovat.

Poet vznamnch rozshlejch psemnch, grafickch nebo jinch prac, zpsob jejich hodnocen a stanoven jejich zvanosti pi celkovm hodnocen ka vpedmtu je km povinn sdleno vyuujcm na zatku kolnho roku. Frekvence bnho stnho zkouen a poet krtkch uitelskch test bude vsouladu sklasifikanm dem koly provdno vyuujcm podle poteby.

Zklad pro hodnocen chovn a prospchu ve vuce tvo platn legislativa a klasifikan d, kter je soust kolnho du a sjednocuje poadavky z teoretickho i praktickho vyuovn.

k, kter pekro kolnm dem stanoven maximln procento absence, nebude zpedmtu, u kterho kpekroen dolo, vpololet klasifikovn.

Formy hodnocen

Hodnocen je provdno formou psemnou, stn, testy s uzavenmi nebo oteven lohami, sebe-hodnocenm. Jsou uplatovny rzn zpsoby hodnocen znmkovn, slovn hodnocen, bodov systm.

Zpsoby hodnocen teoretickho vyuovn.

Hodnocen ve veobecn vzdlvacch pedmtech a v teoretick vuce odbornch pedmt se provd formou stn a psemnou. Psemn hodnocen je formou otevench loh nebo testem.

Krom faktickch znalost se hodnot i forma vyjadovn a vystupovn. U psemnch prac se zohleduje i grafick strnka. Dle se hodnot samostatn domc prce a referty i aktivita k pi vyuovn.

Zpsoby hodnocen odbornho vcviku

V odbornm vcviku ve kole se uplatuje individuln hodnocen k. Na odlouench pracovitch, kde vykonvaj odborn vcvik cel skupiny k pod vedenm uitele odbornho vcviku, je zpsob hodnocen stejn jako pi kolnch stavebnch akcch. Hodnocen k na provoznch pracovitch probh na zklad komunikace mezi vedoucm uitelem odbornho vcviku a instruktorem, zamstnancem firmy. Hodnocen k je zcela individuln, pevld zde slovn hodnocen a sebehodnocen.

Zpsoby hodnocen klovch kompetenc

Hodnocen klovch kompetenc se provd v jednotlivch vyuovacch pedmtech. Jedn se o komplexnj posouzen a hodnocen toho, jak k komunikuje, jak je schopen spolupracovat interaktivn v kolektivu, jak vyuv vpoetn techniku a numerickch znalost a jak je schopen sv znalosti a dovednosti prezentovat.

Spolen zsady pi hodnocen:

hlavn funkce hodnocen je informan a diagnostick;

dleit je, aby nehodnotil jen sm uitel vyuvat formy sebehodnocen a kolektivnho hodnocen;

hodnocen mus dt perspektivu vem km zvlt tm slabm a km se SPU;

zkladem pro hodnocen je partnersk, komunikativn pstup k km;

respektovn prva ka na individuln rozvoj;

uitel nen jen ten, kdo stle uruje a hodnot, ale vede na cest poznn, inspiruje a pomh;

chyba nen pokldna za nedouc jev, ale za pirozen, prvodn znak poznvn.

Hodnocen vsledk vzdlvn

ci jsou hodnoceni vdy za pslun obdob kolnho roku. Hodnocen vsledk vzdlvn ka na vysvden je vyjdeno klasifikac.

Kad pololet se vydv kovi vysvden. Za prvn pololet lze kovi vydat msto vysvden vpis zvysvden.

3.6 Organizace pijmacho zen

Pijmac zen do 1. ronk je organizovno v souladu se kolskm zkonem a platnou vyhlkou tkajc se pijmacho zen na stedn koly.

Kritria pijmacho zen stanov editel koly.

3.7 Ukonovn stednho vzdln ka svunm listem

Vzdlvn ve vzdlvacch programech v oborech vzdln vedoucch k dosaen stednho vzdln s vunm listem se ukonuje zvrenou zkoukou. Zvren zkouka probh podle ustanoven kolskho zkona tak, e k skld psemnou zkouku, stn zkouku a praktickou zkouku z odbornho vcviku. k me konat zvrenou zkouku, pokud spn ukonil posledn ronk stednho vzdlvn

Dokladem o dosaen stednho vzdln s vunm listem je vysvden o zvren zkouce a vun list. Vysvden o zvren zkouce je opateno dolokou o zskn pslunho stupn vzdln.

3.8 Vzdlvn k se specilnmi vzdlvacmi potebami

k se specilnmi vzdlvacmi potebami je definovn v 16 zkona . 561/2004 Sb., k nadan v 17 zkona . 561/2004 Sb. vplatnm znn.

Podrobnosti vzdlvn tchto k jsou upraveny vyhlkou 27/2016 Sb.

U k se specilnmi vzdlvacmi potebami jsou vyuvna podprn opaten stanoven kolou, vppad, e opaten prvnho stupn nepostauj, doporu kola kovi vyuit poradensk pomoci kolskho poradenskho zazen za elem posouzen jeho specilnch vzdlvacch poteb.

Podprn opaten druhho a ptho stupn se poskytuj na zklad doporuen kolskho poradenskho zazen a sinformovanm souhlasem zletilho ka nebo zkonnho zstupce ka.

U k nadanch a mimodn nadanch kola vyuv monosti dan vyhlkou (par. 27 a dal).

4 Uebn pln VP

Nzev kolnho vzdlvacho

programu

ZEDNK

Kd a nzev oboru vzdln

36-67-H/01 Zednk

Dlka a forma studia

3 roky, denn studium

Stupe poskytovanho vzdln

Stedn vzdln svunm listem

Datum platnosti programu

1. 9. 2017 ponaje 1. ronkem

Adresa koly

Stedn odborn kola a Stedn odborn uilit, Horovsk Tn, Littrowa 122, 346 01 Horovsk Tn

Telefon

379 410 051

ZED Vyuovac pedmty

Poet tdennch vyu. hodin

1.

2.

3.

Celkem

Povinn vyuovac pedmty:

esk jazyk

1

1

1

3

Nmeck jazyk / Anglick jazyk*

2

2

2

6

Obansk nauka

1

1

1

3

Fyzika

1

1

1

3

Chemie

0,5

0,5

0

1

Ekologie

1

0

0

1

Matematika

1

1

1

3

Aplikovan matematika

1

0

0

1

Estetick a literrn vchova

1

1

0

2

Tlesn vchova

1

1

1

3

Informan a komunikan technologie

1

1

1

3

Ekonomika

0

0

2

2

Odborn kreslen

1

1

1

3

Stavebn materily

1

1

1

3

Pestavba budov

0

0

2

2

Vybran stati

0

1

1

2

Technologie

2,5

2,5

2,5

7,5

Odborn vcvik

15

17,5

17,5

50

Celkem tdennch vyuovacch hodin

31

32,5

35

98,5

* ci pokrauj vjazykovm vzdlvn zapoatm vzkladn kole, nebo na zklad vlastn volby v1. ronku

5 Pehled vyuit tdn ve kolnm roce

Nzev kolnho vzdlvacho

programu

ZEDNK

Kd a nzev oboru vzdln

36-67-H/01 Zednk

Dlka a forma studia

3 roky, denn studium

Stupe poskytovanho vzdln

Stedn vzdln svunm listem

Datum platnosti programu

1. 9. 2017 ponaje 1. ronkem

Adresa koly

Stedn odborn kola a Stedn odborn uilit, Horovsk Tn, Littrowa 122, 346 01 Horovsk Tn

Telefon

379 410 051

innost

Ronk

1.

2.

3.

Vyuovn podle rozpisu uiva vetn odbornho vcviku

33

33

33

Zitkov tden

0-1

0

0

Projektov tden

0-1

0

0

Exkurze

0-1

0-1

0-1

Zvren zkouky

0

0

2

asov rezerva (opakovn uiva, exkurze, vchovn-vzdlvac akce, dovednostn sout)

7-4

7-6

5-4

Celkem

40

40

40

Poznmky kuebnmu plnu:

1. U vybranch vyuovacch pedmt se tda dl na skupiny. O dlen tdy rozhoduje editel koly dle monost a poteb koly a platnch pedpis.

2. asov rezerva je urena kopakovn a procviovn uiva, exkurzm, vchovn vzdlvacm akcm apod. O jejich dlce, termnu a nplni ve smyslu platnch pedpis rozhodne editel koly.

6 Pehled rozpracovn obsahu vzdlvn v RVP do VP

Nzev kolnho vzdlvacho

Programu

ZEDNK

Kd a nzev oboru vzdln

36-67-H/01 Zednk

Dlka a forma studia

3 roky, denn studium

Stupe poskytovanho vzdln

Stedn vzdln svunm listem

Datum platnosti programu

1. 9. 2017 ponaje 1. ronkem

Adresa koly

Stedn odborn kola a Stedn odborn uilit, Horovsk Tn, Littrowa 122, 346 01 Horovsk Tn

Telefon

379 410 051

VZDLVAC OBLASTI A OBSAHOV OKRUHY

Minimln poet vyu. hodin za celou dobu vzdlvn dle RVP

1. ro. 2017-18

2.

3.

Tj. poet vyu. hodin za celou dobu vzdlvn

Vyuit disponib. hodin

tdn

celkem

TDN V RONKU

tdn

celkem

33

33

33

JAZYKOV VZDLN:

x

x

esk jazyk

1

1

1

3

Celkem za oblast

3

96

1

1

1

3

99

0

Ciz jazyk

x

x

0

Nmeck jazyk / Anglick jazyk

2

2

2

6

Celkem za oblast

6

192

2

2

2

6

198

0

SPOLEENSKOVDN VZDLVN

x

x

0

Obansk nauka

1

1

1

3

Celkem za oblast

3

96

1

1

1

3

99

0

PRODOVDN VZDLVN

X

X

0

Fyzika

1

1

1

3

Chemie

0,5

0,5

0

1

Ekologie

1

0

0

1

Odborn vcvik

0

0

0,5

0,5

Celkem za oblast

4

128

2,5

1,5

1,5

5,5

181,5

1,5

MATEMATICK VZDLVN

X

X

0

Matematika

1

1

1

3

Aplikovan matematika

1

0

0

1

Celkem za oblast

4

128

2

1

1

4

132

0

ESTETICK VZDLVN

X

X

0

Estetick a literrn vchova

1

1

0

2

Celkem za oblast

2

64

1

1

0

2

66

0

VZDLVN PRO ZDRAV

X

X

0

Tlesn vchova

1

1

1

3

Celkem za oblast

3

96

1

1

1

3

99

0

VZDLVN V INF. A KOMUNIK. TECHNOLOGICH

X

X

0

Inf. a kom. technologie

1

1

1

3

Celkem za oblast

3

96

1

1

1

3

99

0

EKONOMICK VZDLVN

X

X

0

Ekonomika

0

0

2

2

Celkem za oblast

2

64

0

0

2

2

66

0

TECH. ZOBRAZOVN

X

X

0

Odborn kreslen

1

1

1

3

Celkem za oblast

3

96

1

1

1

3

99

0

STAVEBN MATERILY

X

X

0

Stavebn materily

1

1

1

3

Celkem za oblast

3

96

1

1

1

3

99

0

PROVDN STAVEB

X

X

0

Pestavba budov

0

0

2

2

Vybran stati

0

1

1

2

Technologie

2,5

2,5

2,5

7,5

Odborn vcvik

15

17,5

17

49,5

Celkem za oblast

44

1408

17,5

21

22,5

61

2013

17

DISPONIBILN HODINY

16

512

0

18,5

CELKEM DLE RVP

96

0

CHYB 2,5

NAVEN HODIN DLE LEGISLATIVY

2,5

0

CELKEM

98,5

3072

31

32,5

35

98,5

3250,5

Uebn osnovyESK JAZYK

Nzev kolnho vzdlvacho

programu

ZEDNK

Kd a nzev oboru vzdln

36-67-H/01 Zednk

Dlka a forma studia

3 roky, denn studium

Stupe poskytovanho vzdln

Stedn vzdln svunm listem

Datum platnosti programu

1. 9. 2017 ponaje 1. ronkem

Pedmt

esk jazyk

Poet hodin tdn za studium

3 hodiny tdn celkem

POJET VYUOVACHO PEDMTUCharakteristika uiva

Zdokonalovn jazykovch vdomost a dovednost:

obsahem navazuje na vdomosti a dovednosti, kter ci zskali na zkladn kole;

vysvtl systm mateskho jazyka, pedevm zkonitosti tvaroslov a skladby;

upevn vdomosti pravopisnch pravidel;

vysvtl sprvn pouvn cizch slov a odbornch termn.

Komunikan a slohov vchova:

vysvtl principy rtoriky, verbln a nonverbln komunikace;

upevn kompetence praktickm ncvikem nejastjch situac.

Prce s textem a zskvn informac:

vede k pochopen rznch informanch zdroj a zpsob prce snimi;

upevn kompetence praktickm ncvikem nejastjch situac.

Cle vzdlvn v oblasti cit, postoj hodnot a preferenc

Clem vzdlvn je vysvtlit km systm mateskho jazyka, vst ky k uplatovn mateskho jazyka v rovin vnmn, pochopen a sprvnho uit. km umonit vyuvat jazykovch vdomost a dovednost v praktickm ivot, vyjadovat se srozumiteln a souvisle, formulovat a obhajovat sv nzory.

ci by mli pochopit vznam kultury osobnho projevu pro spoleensk a pracovn uplatnn, nau se zskvat a kriticky hodnotit informace z rznch zdroj a pedvat je vhodnm zpsobem s ohledem na jejich uivatele.

Jazykov vzdlvn prohlubuje znalost jazykovho systmu, a tm rozvj komunikan schopnosti k. Pispv tak ke zvyovn rovn kultivovanosti psanho i mluvenho jazykovho projevu a spoleenskho vystupovn k.

Vukov strategie (pojet vuky)

Na zatku celku bude uivo vysvtleno kombinac vkladu, multimediln vuky a zenho rozhovoru. V dalch hodinch ji bude tit uiva spovat v zskvn dovednost formou praktickch cvien (modelovch rozhovor ve skupinch, zenou diskus, psemn een zadanch kol).

Soust vuky bude uit audiovizuln techniky jak vrovin motivan, tak v poloze vzdlvn. Pi uit informan komunikan technologie k een kol bude tda dlena na skupiny.

K vuce budou uita pedevm Pravidla eskho pravopisu. Sv poznatky si ci budou zapisovat do seit.

Hodnocen vsledk k

k bude hodnocen ztchto pohled:

1) dochzka dle kolnho du,

2) 1 slohov prce za pololet,

3) 1 kontroln diktt za pololet,

4) 1 pravopisn cvien za pololet,

5) 1 rozbor za pololet,

6) 1 x za pololet mluvn cvien na rzn tmata..

Zhruba 3 tdny ped koncem pololet dna km monost doplnit si klasifikaci zjedn chybjc sti. Nespln-li k tato kritria, neme bt vdanm pololet hodnocen a mus bt dodaten klasifikovn.

Popis pnosu pedmtu k rozvoji klovch kompetenc, aplikace prezovch tmat

Jazykov vzdlvn v eskm jazyce vychovv ky ke kultivovanmu jazykovmu projevu a podl se na rozvoji jejich duchovnho ivota. Ke komplexnosti vzdlvn ka povede i een prezovch tmat:

Oban v demokratick spolenosti tmata komunikace;

lovk a ivotn prosted vyhodnocen informac, vytven hodnot a postoj ve vztahu kivotnmu prosted, sociln-komunikativn dovednosti;

lovk a svt prce prce sinformacemi (tdn a hodnocen informac, sprvn komunikan nvyky, sprvn a umen sebeprezentace zaloen na sebepoznn a sebehodnocen).

Pedpokld se zk propojen sinforman komunikan technologi pedevm v oblasti zskvn informac a v kultivaci praktickch psemnch projev.

K dosaen vzdlvacho cle pispje zk provzanost s pedmtem Literatura a umn, nebo estetick vzdlvn prohlubuje znalosti jazykov a kultivuje jazykov projev k.

Aplikace prezovch tmat :

Oban v demokratick spolenosti

komunikace, vyjednvn, een konflikt,

masov mdia,

realizace mediln vchovy.

lovk a ivotn prosted

efektivn pracovat s informacemi, tj.umt zskvat a kriticky vyhodnocovat informace.

lovk a svt prce

prce sinformacemi,

verbln komunikace,

psemn vyjadovn,

sebeprezentace ka,

prce stiskem,

orientace ve slubch zamstnanosti,

komunikace se zamstnavateli,

formulace vlastnho oekvn, priorit.

Rozpis uiva a vsledk vzdlvn (obsahy vzdlvn)

Rozpis uiva pro esk jazyk

1. ronk

Poet hodin v tomtoronku

33 hodin

VSLEDKY VZDLVN

UIVO TEMATICK CELEK

k:

ovld pravidla eskho pravopisu, um vtextu urit slovn druhy,

chpe text,

ovld zkladn techniky ten,

uv klovch slov pi vyhledvn pramen, pracuje sinternetem,

m pehled o knihovnch a jejich slubch,

zjiuje a podv potebn informace zjemu dostupnch zdroj,

samostatn zpracovv informace,

rad sob i jinm, kde informace zsk,

rozum vznamu umn pro lovka,

vyhledv informace zrznch oblast umn,

poznv, co je umn a co k,

doke vysvtlit funkci literatury,

vysvtl jazyk jako systm,

rozli spisovn a nespisovn jazyk, ne,

sleduje zmny ve slovn zsob.

k:

zaad matesk jazyk do soustavy jazyk,

pozn jazyky pbuzn,

pozn jazyky okolnch stt,

pracuje se slovnky a prukami,

uvdomuje si, jak si dve lid vykldali svt,

doke vysvtlit vznam Bible vdjinch literatury i lidstva,

respektuje lidov zvyky a tradice naich pedk,

sleduje vliv cizch kultur na kulturu eskou, je tolerantn kodlinostem jinch kultur, vnm odlinost kulturnch tradic,

ovld zkladn stylistick pojmy,

uvdomuje si, co vechno ovlivuje jeho jazykov projev,

ovld zkladn postupy vbn komunikaci,

samostatn stylizuje jednoduch projevy,

dovede samostatn zpracovat informace formou zprv, inzertu (odpovdi na nj), reklamy,

vol vhodn zpsob zprostedkovn informac,

vsledky svho pozorovn um psemn i stn zhodnotit,

dovede vysvtlit zkladn pojmy vypravovn,

vyjaduje se vhodnmi jazykovmi prostedky vypravovn,

dovede samostatn psemn i stn zpracovat vypravovn na dan i zvolen tma,

pracuje stextem, prohlubuje znalosti, rozebr vty a souvt.

Opakovn a upevovn zkladnch vdomost a dovednost ztvaroslov, vtn stavby a pravopisu

Prce stextem, zskvn informac

Orientace vtextu

Druhy techniky ten

Prce s informacemi

Informatick vchova

Knihovny a jejich sluby

Zpracovn a zdroje informac

Reprodukce textu

Transformace textu do jin podoby

Umn a literatura

Co je to umn

Druhy umn

Umleck dla a ke

Literatura vznam a funkce

Nrodn jazyk a jeho tvary

J jazyk matesk

Spisovn a nespisovn jazyk

Demokratizace jazyka

Nespisovn vrstvy jazyka

etina mezi evropskmi jazyky

etina a jazyky slovansk

etina a evropsk jazyky

Internacionalizace jazyka

Lidov umn, lidov tvorba

Mytologie

Bible dve a dnes

Lidov slovesnost

Zvltnosti cizch kultur

Stylistika a slohotvorn initel

Styl individuln

Slohotvorn initel

Zkladn postupy vbn komunikaci

Kultura osobnho projevu

Projevy prost sdlovac

Informan tvary

Projevy psan a mluven

Prce sukzkami, samostatn vystoupen k, mluvn cvien

Vypravovn

Vypravovn ukzky

Kompozice a slovnk vypravovn

Popis a charakteristika ve vypravovn

Prbn prohlubovn jazykovch znalost a dovednost.

Rozpis uiva pro esk jazyk

2. ronk

Poet hodin v tomtoronku

33 hodin

VSLEDKY VZDLVN

UIVO TEMATICK CELEK

k:

m pehled o zpsobech obohacovn slovn zsoby,

vysvt, co je to odvozovn, zkracovn a skldn slov,

pracuje se slovnky a prukami, nahrad ciz slovo eskm ekvivalentem, aktivn a sprvn uv odborn nzvy svho oboru,

doke oslovit, navzat kontakt, udret pozornost posluchae,

vyjaduje svj postoj ke skutenostem, vhodn argumentuje a obhajuje sv stanovisko, vyjaduje se jasn a srozumiteln,

pokld otzky a vhodn formuluje odpovdi,

vysvtl rozdl mezi psanm a mluvenm projevem, mezi monologem a dialogem,

len text na odstavce, rozum obsahu textu i jeho st,

sestavuje osnovu textu, dovede zodbornho textu podit vpisek, vtah,

na zklad ukzek charakterizuje odborn styl, rozpozn rozdl mezi popisem prostm, odbornm umleckm a publicistickm, uv odbornou terminologii,

vyuv postup odbornho stylu pi studiu odbornch pedmt,

pope specifikanovin a asopis,

vysvtl vliv mdi,

rozpozn bulvr, dovede posoudit lohu reklamy a propagace,

doke sestavit osobn dopis, chpe rozdl mezi osobnm a ednm dopisem,

ovld grafickou i formln strnku ednch dopis,

vytvo jednoduchou pozvnku, blahopn,

ovld modern zpsob komunikace,

pracuje prbn stexty a ukzkami slohovch tvar, samostatn sestavuje zadan stylistick cvien, dodruje pravidla pravopisu.

Slovn zsoba a jej obohacovn

Zpsoby obohacovn slovn zsoby

Tvoen slov

Slova pejat, internacionalismy

Komunikan situace a komunikan strategie

el a cl jednn

Mluv a adrest

Monolog a dialog

Psan a mluven projev

Vstavba textu

lenn textu na odstavce

Osnova a konspekt, vpisek

tvary odbornho stylu

Popis odborn a popis pracovnho postupu

Prce sukzkami tchto tvar

Publicistick styl a vliv mdi

Aktualizovan vrazy

Publicistick tvary

Samostatn prce s texty

Krtk informan tvary

Osobn dopis

edn dopis

Pozvnka, blahopn

Modern zpsoby komunikace

Prce stextem a ukzkami, vestrann jazykov rozbor, prbn stylistick cvien

Rozpis uiva pro esk jazyk

3. ronk

Poet hodin v tomtoronku

33 hodin

VSLEDKY VZDLVN

UIVO TEMATICK CELEK

k:

ovld normy a principy kulturnho vyjadovn a vystupovn, vyjaduje se jasn a srozumiteln, doke uplatnit vechny vdomosti a dovednosti pi pprav mluvnch cvien, dovede pracovat samostatn i vtmu,

samostatn stylizuje veejn projev ve vhodnch formch, db na zvukovou strnku svho projevu, klade draz na pednes i vystupovn, je schopen sebeprezentace na trhu prce,

samostatn sestav strukturovan ivotopis,

sepe dost, objednvku,

vyjaduje se vstin, vcn a jazykov sprvn, graficky hledn, ovld grafickou i formln strnku tvar administrativnho stylu, pipravuje se na vstupn pohovor,

shromauje informace kvkladu na zadan nebo zvolen tma, vyuv vech zskanch vdomost ke zpracovn informac,

je schopen napsat odborn refert, vyhledat si informace,

doke pipravit vahu na dan tma, vysvtl rozdl mezi vahou a refertem,

je schopen uplatnit vechny poznatky pi konkrtnch komunikanch situacch, ovld pravopis J.

Jazykov a eov kultura, kultura osobnho projevu samostatn vystoupen k (prbn)

enick projevy

Projevy administrativnho stylu

ivotopis

dost, objednvka, edn korespondence

Grafick a formln strnka administrativnch projev

Odborn vklad a refert

Vklad

Odborn refert

vaha

Zvren opakovn samostatn prce k, rozbor jejich projev pipravench i nepipravench, psanch i mluvench, opakovn pravopisu J.

ANGLICK JAZYK

Nzev kolnho vzdlvacho

programu

ZEDNK

Kd a nzev oboru vzdln

36-67-H/01 Zednk

Dlka a forma studia

3 roky, denn studium

Stupe poskytovanho vzdln

Stedn vzdln svunm listem

Datum platnosti programu

1. 9. 2017 ponaje 1. ronkem

Pedmt

Anglick jazyk

Poet hodin tdn za studium

6 hodin tdn celkem

POJET VYUOVACHO PEDMTU

Clem vuky cizho jazyka je vytvet, rozvjet a prohlubovat eov dovednosti tak, aby byl absolvent schopen zkladn, jednoduch komunikace vrznch ivotnch situacch a dokzal uvat zklady cizho jazyka pro soukrom i profesn ely, ppadn pro dal studium. Jazykov vuka prohlubuje vestrann a odborn vzdln, obohacuje poznatkov struktury a pispv krozvoji mylenkovch proces. Podmiuje kvalitu soustavnho odbornho i osobnho rstu. Zrove poskytuje komunikan dovednosti ve zvolenm jazyce.

Clem vuky jazyka je nauit ky pracovat sinformacemi a zdroji informac vcizm jazyce vetn internetu, se slovnky, prukami a vyuvat tyto zdroje ke studiu jazyka a kprohlubovn veobecnch vdomost a dovednost. ci jsou vedeni kvytven a upevovn potebnosti celoivotnho vzdlvn.

Charakteristika uiva

Obsahem vuky je systematick opakovn, roziovn a prohlubovn znalost a dovednost ze zkladn koly vtchto kategorich:

1. eov dovednosti

poslech sporozumnm monolog i dialog, ten text a jejich porozumn, prce stextem

stn a psemn vyjadovn vrznch situacch, psemn zpracovn textu, peklad

tvoen dialog, psan jednoduchch dopis.

2. Jazykov prostedky

vslovnost,

slovn zsoba, tvorba slov, odvozovn vznamu jednotlivch slov

gramatika ( tvaroslov, vtn skladba)

grafick podoba jazyka a pravopis

jazykov relie souvisejc sosvojovanmi jazykovmi prostedky.

3. Tmatick okruhy, komunikan situace a rzn funkce jazyka

tematick okruhy zahrnujc osobn daje, rodinu, bydlen, kadodenn ivot, voln as a zbava, sport, mdia, jdlo a npoje, sluby, cestovn, mezilidsk vztahy, zdrav a pe o tlo, nakupovn, vzdlvn, zamstnn a karira, poas, ivotn prosted, esk republika, Velk Britnie a Londn

odborn slovn zsoba a tmatick okruhy souvisejc sodbornm zamenm

komunikan dovednosti zskvn a pedvn informac

jazykov funkce uit frz, prosby, pozvnky, dosti, omluvy, vyjden pocit radosti, zklamn, nadje.

Cle vzdlvn v oblasti cit, postoj hodnot a preferenc

Vhodinch anglickho jazyka jsou probrna tmata, kter zapojuj do vuky takov situace, kter pispvaj ke vzdlvn voblastech postoj lovka ke spolenosti, kmeninm, kjinm nrodnostem, postoje jedince i lidstva jako celku kivotnmu prosted a vyjden se kvlastnmu ekologickmu chovn.

ci pracuj sinformacemi, kter modeluj jejich postoje kprci, kposouzen vlastnch schopnost a monost souvisejcch tak svkonem zvolenho povoln.

Vukov strategie (pojet vuky)

Vuka smuje kclov rovni A2 podle Spoleenskho evropskho referennho rmce pro jazyky.

Vzhledem kptomnosti talentovanch i slabch k vjedn skupin jsou do vuky zaazovny rzn metody prce.

Tematick plny jsou zpracovvny na zklad modernch jazykovch uebnic a dalch doplkovch materil.

Vyuujc pouv pi vuce doplkov materily a techniku - CD pehrvae, DVD pehrvae, dotykovou tabuli, multimediln vukov programy.Bn je zpracovn velk sti ltky formou prezentac vprogramu PowerPoint. ci maj monost stahovn a dalho zpracovn velkho objemu ltky na voln pstupnm kolnm serveru.

Hodnocen vsledk k

Cle vuky anglickho jazyka sleduj kvality ka a jeho rozvoj.

Bhem studia vjednotlivch roncch jsou prbn kontrolovny vsledky uen, vetn domc ppravy, kter m formu stn i psemnou.

Hodnocen spov vovovn znalost pomoc kontrolnch test, kter maj rzn zamen- na gramaticko-lexikln znalost jazykovch prostedk a nebo jsou zamen na poslech a ten cizojazynch text a kontrolu jejich porozumn.

Popis pnosu pedmtu k rozvoji klovch kompetenc, aplikace prezovch tmat

ci jsou vedeni krozvoji klovch kompetenc- pedevm tch komunikanch, vedoucch kuen a spoluprci sostatnmi lidmi, keen pracovnch i osobnch problm. Vzhledem kbnmu vyuvn prostedk informan technologie pi vuce anglickho jazyka jsou posilovny kompetence k kprci stmito technologiemi a kompetence keen praktickch kol. Rozvj jejich schopnost pizpsobit se vrznm pracovnm prosted, co ,me zvit jejich uplatnn na trhu prce.

Studium cizho jazyka slou km ke zpstupnn informac zrznch zdroj, umouje jim vyuvn a zpracovn tchto informac ve prospch svj i svho okol. Jazykovou vukou je k veden kpochopen zvltnost a odlinost jednotlivch kultur, ktoleranci a spoluprci a tak kpprav ke spoluprci se zahraninmi partnery vrmci monho budoucho povoln.

Vrmcovm vzdlvacm plnu jsou vylenna tyi prezov tmata, kter maj vysok spoleensk vznam.

1. lovk a ivotn prosted

2. Oban vdemokratick spolenosti

3. lovk a prce

4. Informan a komunikan technologie.

Vechna tato prezov tmata jsou obsaena vjednotlivch tmatech zaazovanch do vuky anglickho jazyka. Prce stexty, vuka zkladnch reli, prce sasopisem a dalmi doplkovmi materily, vyuvn prostedk IKT vhodinch anglickho jazyka, to ve pomh km vseznmen sjednotlivmi tmaty, sjejich hlubm pochopen a kvytvoen vlastnch postoj ktmto klovm otzkm.

Rozpis uiva a vsledk vzdlvn (obsahy vzdlvn)

Rozpis uiva pro ciz jazyk Anglick jazyk

1. ronk

Poet hodin v tomtoronku

66 hodin

VSLEDKY VZDLVN

UIVO TEMATICK CELEK

ci chpou vznam anglickho jazyka vsouasnm svt a dleitost studia cizho jazyka.

ci znaj fonetickou podobu jednotlivch hlsek anglick abecedy, ovldaj hlskovn slov.

ci znaj zkladn znaky transkripce, chpou dleitost a systm zpisu anglick vslovnosti.

ci znaj zkladn frze a dok sestavit jednoduch seznamovac dialog.

Opakovn zkladn ltky ze zkladn koly

anglick abeceda

hlskovn

transkripce, zpis vslovnosti, pzvuk

zkladn seznamovac frze, sestaven jednoduchho dialogu

ci znaj zkladn slovn zsobu ktmatu rodina. Dok popsat sebe a svoji rodinu jednoduchm zpsobem.

ci znaj slovky 1-12 stn i psemn.

ci um utvoit mnon slo podstatnch jmen, vetn zkladnch nepravidelnch podstatnch jmen.

ci znaj pivlastovac zjmena nesamostatn.

ci znaj osobn zjmena vprvnm pd a odpovdajc tvar slovesa bt, um utvoit jednoduchou kladnou vtu se zkladnmi pedlokovmi vazbami.

J a moje rodina jednoduch mluvn cvien

opakovn a rozvoj zkladnch znalost ze zkladn koly:

slovky 1-12

mnon slo podstatnch jmen

nepravideln podstatn jmna

osobn zjmena

sloveso bt vkladnch vtch

pedlokov vazby mstn

prce sjednoduchm textem

poslechy

ci dok vytvoit kladnou vtu, zpornou vtu a otzku se slovesem bt.

Na otzky um utvoit doplovac i krtkou odpov.

ci znaj slovky do 100.

ci dok jednoduchm zpsobem komunikovat na tma Vrestauraci.

ci znaj pravidla pivlastovn.

Rozvoj znalost ze zkladn koly

zporn vty se slovesem bt

otzky se slovesem bt

tvoen odpovd

slovky do sta

posesiv

frze restaurace, objednn jdla

prce stextem

poslechy

ci znaj zkladn slovesa, um utvoit tvar pro 3. osobu jednotnho sla.

ci dok popsat bn denn aktivity, svj pracovn den a svoje volnoasov aktivity.

ci um ci kolik je hodin.

ci um utvoit zpornou vtu a otzku splnovznamovmi slovesy.

Um utvoit doplovac i krtkou odpov.

ci um potat do 1000.

ci znaj zkladn sociln vrazy, um vyjdit jednoduchou omluvu a dost.

ci znaj nzvy vech dn vtdnu, ronch obdob i msc.

plnovznamov slovesa

tvar slovesa ve 3.osob jednotnho sla

tvoen kladnch vt splnovznamovmi slovesy

hodiny, urovn asu

slovky do 1000

dny vtdnu, denn aktivity

aktivity volnho asu

jednoduch mluvn cvien Mj den

msce a ron obdob

zporn vty a otzky splnovznamovmi slovesy

odpovdi doplovac a krtk

dost a omluva, zkladn sociln vrazy

prce stexty

poslechy

ci znaj pravidla existenciln vazby, dok jednoduchmi vtami popsat msto, svj pokoj a podobn.

Znaj zkladn rozdl mezi poitatelnmi a nepoitatelnmi podstatnmi jmny, zkladn pravidla pro uit neuritho a uritho lenu a determinant some/any.

Jednoduchm zpsobem se ci dok zeptat na cestu a tak cestu popsat.

rozen slovn zsoby dm, byt, mstnosti a vybaven

poitatelnost podstatnch jmen

uit uritho a neuritho lenu

uit determinant some/any

existenciln vazba, popis msta

pedloky mstn

ukazovac zjmena

popis cesty, zkladn frze

prce stexty

poslechy

ci dok jednoduchm zpsobem napsat krtk text o sob, sv rodin, svm dni a svch zlibch.Po upozornn jsou schopni sami opravit nejbnj chyby.

podklady a zadn prce

konzultace a hodnocen prac.

Rozpis uiva pro ciz jazyk Anglick jazyk

2. ronk

Poet hodin v tomtoronku

66 hodin

VSLEDKY VZDLVN

UIVO TEMATICK CELEK

ci znaj zkladn vlastnosti modlnch sloves a dok pracovat se zpsobovm slovesem can vptomnm a minulm ase.

Um vyjdit sv schopnosti, popsat co um a co neum oni sami a dal lenov jejich rodiny.

ci znaj a um pouvat minul as slovesa bt ve vtch.

Znaj zkladn frze uvan pi telefonovn.

Znaj vznam homofonnch slov, dok zapsat vslovnost slova a znaj zkladn fonetick znaky pro uit transkripce.

Zpsobov slovesa, jejich vlastnosti a vznam jazyce

zpsobov sloveso can vkladnch vtch, zpornch vtch a otzkch

pprava jednoduchho mluvnho cvien Moje dovednosti a schopnosti

ptomn a minul as slovesa bt

telefonovn

transkripce, zpis vslovnosti

slova se stejnou vslovnost, ale jinm zpisem a vznamem

prce stexty

odborn slovn zsoba

poslechy

ci dok tvoit minul as pravidelnch sloves a ovldaj zkladn seznam nepravidelnch sloves pro prvn ronk.

Pracuj sminulm asem ve vtch, dok sprvn utvoit zpor, otzku i odpov.

Jednoduchm zpsobem dok popsat udlosti vminulosti, suitm sprvnch pedlokovch vazeb.

ci znaj adov slovky, um utvoit i pest datum i letopoet.

Sprvn tvo datum, um st letopoty i cel data.

ci znaj vrazy pro bn svtky a mimodn udlosti, znaj slovn zsobu spojenou stmto tmatem.

Minul as pravidelnch a nepravidelnch sloves

pravideln slovesa, jejich tvar vminulm ase

zkladn nepravideln slovesa

pouit minulho asu plnovznamovch sloves tvoen kladnch vt, zpornch vt a otzek.

pedlokov vazby asov

adov slovky, ten a psan dat a letopot

data a letopoty, jejich uit ve vtch

popis minulch dj pprava krtkho mluvnho cvien

svtky a mimodn udlosti

prce stexty

odborn slovn zsoba

poslechy

ci znaj podrobn rozdl mezi poitatelnmi a nepoitatelnmi podstatnmi jmny, dok je sprvn pouvat spatinmi determinanty.

ci znaj a sprvn pouvaj vrazy pro mnostv mnoho a mlo.

ci rozum zkladnm polokm vjdelnm lstku, sami dok jednoduch jdeln lstek sestavit. Dok jednoduchm zpsobem konverzovat na tma In a restaurant, roz si svoji slovn zsobu na tma Food and drink

ci znaj prci se slovesem like a vrazem would like.

ci dok jednoduchm zpsobem vyjdit zdvoil dosti a nabdky a odpovdt na n.

C1 odborn tma

ci znaj nzvy pracovnch pozic, se ktermi se budou potkvat na stavb, chpou podzenost i nadzenost

um popsat emeslnky na stavb

um pojmenovat pouvan nad a nin na stavb, dovedou popsat nejdleitj stroje pouvan na stavb

Poitatelnost podstatnch jmen

uit len a determinant some/any

vrazy pro mnostv mnoho, mlo

rozen slovn zsoby na tma jdlo a pit

sestaven vlastnho jdelnho lstku

frze Vrestauraci, sestaven dialogu

uit slovesa mt rd a vrazu chtl bych

zdvoil dosti a nabdky

prce stexty

odborn slovn zsoba

poslechy

C1 odborn tma

People and trades on the building site

popis pracovnch pozic na stavb (stvbyvedouc, architekt, dodavatel, mistr, apod.)

emesla na stavb (tesa, pokrva, zednk, apod.)

Builders tools

nad a nini ve stavebnictv

stroje a zazen na stavb

ci si roz svoji znalost pdavnch jmen, dok je stupovat, tvoit srovnvac vty spozitivem i komparativem

ci znaj rozdl mezi vrazy have a have got, dok je sprvn pout.

Jednoduchm zpsobem dok popsat msto, kde ij. ci dok podrobn popsat situaci okolo sebe a len svoj rodiny, jejich povoln, konky, zjmy.

Pdavn jmna, jejich klasifikace, stupovn a uit srovnvacch vt

srovnvn skomparativem

srovnvn spozitivem

have a have got rozdl ve struktue vraz

popis msta kde iji, popis msta

zadn psemn prce, podklady a informace

konzultace a hodnocen prce

prce stexty

odborn slovn zsoba

poslechy.

C2 odborn tma

ci znaj vechny povinn ochrann pomcky pro prci na stavb, rozum bezpenostnm npism, znakm

vd, co dlat vppad nehody, kter se stane vzamstnn (na stavb)

ci um popsat sti domu, pest i zadat jejich rozmry.

C2 odborn tma

Health and safety on the building site

popis ochrannch pomcek

bezpenostn npisy

nehoda na stavb

Parts of buildings, dimensions

nzvy st domu (vchod, zdve, )

rozmry st domu, mstnost

Rozpis uiva pro ciz jazyk Anglick jazyk

3. ronk

Poet hodin v tomtoronku

66 hodin

VSLEDKY VZDLVN

UIVO TEMATICK CELEK

ci znaj rozdl mezi ptomnm asem prostm a prbhovm, dok je od sebe odliit soba sprvn pouvat

Jednoduchm zpsobem dok popsat osobu, jej vzhled i zkladn vlastnosti

ci dok jednoduchm zpsobem konverzovat na tma Vobchod. Znaj nzvy jednotlivch kus obleen, dok popsat co maj na sob a co rdi a neradi nos.

Ptomn as prost a prbhov

tvoen a vznam gerundia

popis osoby

rozen slovn zsoby na tma obleen

frze na tma vobchod, sestaven dialogu

krtk mluvn cvien oblben a neoblben obleen

prce stexty

odborn slovn zsoba

poslechy

ci dok vyjdit budoucnost plnovanou i spontnn.

Um vyjdit sv momentln rozhodnut i dlouhodob plny.

ci um vyjdit el svho konn, ovldaj uit elovho infinitivu.

Znaj vrazy pro rzn poas, dok popsat jak je, jak bylo a jak mon bude.

ci dok konverzovat jednoduchm zpsobem o vyuit asu, dvat nvrhy nebo o n dat.

ci vtvo formou projektu nebo prezentace vprogramu Powerpoint samostatnou prci na tma Moje plny do budoucnosti.

Budouc as suitm pomocnho slovesa will

plnovan budoucnost, frze be going to

jednoduch mluvn cvien M plny

elov infinitiv

nvrhy, rozkazovac zpsob pro prvn osobu mnonho sla

poas slovn zsoba

zadn projektu, informace a podklady

konzultace a hodnocen projektu

prce stexty

odborn slovn zsoba

poslechy

ci znaj zkladn fakta o Velk Britnii a Londn, dleit historick okamiky, zkladn zempisn data, kulturn a spoleensk ivot.Zkladn informace o politickm systmu a vzdlvn.

Velk Britnie

Londn

ci znaj jednotliv druhy otzek, dok je tvoit a odpovdat na n.

ci ovldaj rozlien pdavnch jmen a pslovc. Sprvn je pouvaj ve vtch.

Zvldaj jednoduchm zpsobem popsat sv pocity.

Um konverzovat na tma doprava, dopravn prostedky a cestovn.

Otzky se slovesem bt a otzky splnovznamovmi slovesy

pomocn slovesa vjednotlivch asech

otzky doplovac a zjiovac

otzky podmtn

odpovdn na otzky

Pdavn jmna, synonyma

pocity a jejich vyjden

Pslovce

jejich klasifikace, vznam a odvozovn od pdavnch jmen

rozen slovn zsoby na tma dopravn prostedky, cestovn

sestaven dialogu na tma cestovn

prce stexty

odborn slovn zsoba

poslechy

ci znaj tvar, vznam a pouit pedptomnosti vanglitin. Dok odliit pedptomnost od ptomnosti a minulosti.

ci dok napsat jednoduch neformln dopis.

Dok jednoduchm zpsobem konverzovat na tma Na letiti.

C3 odborn tma

ci ovldaj slovn zsobu ktmatu od ppravy stavenit kvybudovn zklad domu. Znaj potebn stroje, zazen i nin, kter je ktto innosti zapoteb.

ci, znaj jednotliv materily ke stavb, tukovn, obkladm. Znaj typy stech, materily kpokrvn

Pedptomn as prost

odlien pedptomnosti od minulosti

odlien pedptomnosti od ptomnosti

pouvn vraz ever, never

pouvn pedloek for, since

psan neformlnho dopisu

slovn zsoba na tma letit, cestovn letadlem, sestaven dialogu

prce stexty

odborn slovn zsoba

poslechy

C3 odborn tma

Preparing a building site

pprava stavby: exkavace, dren

zklady domu

Walls, roofing

stavn zd, materily, tukovn, obklady

krovy, pokrvn stech

Poznmky krealizaci vuky a kpravm uebnch osnov

Uebn osnovy vytvoen vtomto dokumentu vychzej zvuky podle uebnic New Headway Elementary. Odborn tmata vychzej zvuky podle uebnice Job Matters Construction (Fraus). Poad tmat vjednotlivch ronch nen pevn stanoveno, ale podle pouvan uebnice a dalch hledisek se me mnit. Vsledky vzdlvn se zmnou poad tmat nijak nemn.

NMECK JAZYK

Nzev kolnho vzdlvacho

programu

ZEDNK

Kd a nzev oboru vzdln

36-67-H/01 Zednk

Dlka a forma studia

3 roky, denn studium

Stupe poskytovanho vzdln

Stedn vzdln svunm listem

Datum platnosti programu

1. 9. 2017 ponaje 1. ronkem

Pedmt

Nmeck jazyk

Poet hodin tdn za studium

6 hodin tdn celkem

8.1.1 POJET VYUOVACHO PEDMTU8.1.1.1 Charakteristika uiva

Znalost cizho jazyka vede ky kpochopen jinch cizojazynch kultur a jejich duchovnch hodnot, u je toleranci knim a je nedlnou soust komunikace mezi nimi.

Snmecky mluvcmi zemmi a jejich kulturou se studenti seznm ve 2. a 3. ronku vprezovch tmatech Oban vdemokratick spolenosti, lovk a svt prce a Informan a komunikan technologie.

8.1.1.2 Cle vzdlvn v oblasti cit, postoj hodnot a preferenc

Clem vzdlvn je nauit ka nebt se komunikace vcizm jazyce vmluvenm a psanm projevu. Upednostuje se snaha seznmit se, pochopit a nauit se respektovat jin kulturn prosted, tradice a zvyky.

Vsouvislosti se zvolenm oborem by ml k umt vyhledvat a pouvat odbornou terminologii a jednoduch obraty.

Vzdlvn v cizm jazyce navazuje na RVP ZV a smuje k osvojen kvalitn rovn jazykovch znalost a komunikativnch dovednost, kter odpovd vstupn rovni A2+ podle Spolenho evropskho referennho rmce pro jazyky. Rozsah produktivn slovn zsoby in piblin 320 lexiklnch jednotek za rok. Z toho

obecn odborn a odborn terminologie tvo nejmn 20 % slovn zsoby za studium.

8.1.1.3 Vukov strategie (pojet vuky)

Vuka smuje kclov rovni A2 podle Spoleenskho evropskho referennho rmce pro jazyky.

Kompetence kuen

Seznmit se scizm jazykem nejprve vjeho sluchov podob, osvojen zkladnch zvukovch nvyk pomoc audio nebo video nahrvek, osvojen zkladnch vslovnostnch nvyk, elementrnch jazykovch struktur a nejfrekventovanjch lexiklnch jednotek.

Kompetence keen problmu

Hodiny jsou vedeny vpslunm jazyce zpotku imitativnmi cvienmi, od nich se pozvolna pechz kmikrodialogm memorovanm a poslze obmovanm. Pi vuce se vyuv PC, radiomagnetofon, pp. dataprojektor. Vyuv se provch forem prce.

Studenti vsouvislosti se svm oborem aktivn vyhledvaj a pouvaj odbornou terminologii a jednoduch obraty.

Kompetence komunikativn

Draz je kladen na komunikativn zvldnut jazyka. Studenti jsou vedeni kzskn dovednosti dorozumt se vzkladnch ivotnch situac, kzskn vhodnho slovnho materilu, nejastjm tmatm rozhovoru (rodina, bydlen, voln as, apod.) a kseznmen se snktermi reliemi nmecky hovocch zem. Draz je tak kladen na porozumn tenho textu na jejich jazykov rovni.

Kompetence obansk

Snaha vyut literaturu, internet, autentick materily k piblen kultury a ivota nmecky hovocch zem, tm vedeme studenty ktoleranci a ohleduplnosti klidem odlin kultury a kjejich zpsobu ivota.

8.1.1.4 Hodnocen vsledk k

Cle vuky maj rzn rovn a sleduj kvality ka a jeho rozvoj.

Bhem studia vjednotlivch roncch jsou prbn kontrolovny vsledky uen, vetn domc ppravy, kter m formu psemnou i stn.

Hodnocen spov vovovn znalost pomoc kontrolnch test, kter maj rzn zamen na gramaticko-lexikln znalost jazykovch prostedk, nebo jsou zamen na poslech a ten cizojazynch text a kontroluj jejich porozumn.

8.1.1.5 Popis pnosu pedmtu k rozvoji klovch kompetenc, aplikace prezovch tmat

Do vyuovacho pedmtu jsou postupn zahrnuta prezov tmata:

Oban vdemokratick spolenosti,

lovk a svt prce,

Informan a komunikan technologie.

8.1.2 Rozpis uiva a vsledk vzdlvn (obsahy vzdlvn)

Rozpis uiva pro nmeck jazyk

1. ronk

Poet hodin v tomtoronku

66 hodin

VSLEDKY VZDLVN

UIVO TEMATICK CELEK

k:

eov dovednosti

pozdravy vrznch situacch

pedstavit se a ci, kolik mi je let

ct, odkud pochzm

ct, kdo je kdo

klst jednoduch otzky

1. lekce Guten Tag!

Konverzace:

Hallo! Tschs!

Wer? Wie? Woher?

Wo wohnst du?

Gramatika

vslovnost (zvukov prostedky jazyka)

otzky doplovac (W-Fragen)

vta oznamovac

ptomn as slovesa sein

k:

um ct co dl ve volnm ase

zept se jinch co dlaj ve volnm ase

pojmenuje volnoasov aktivity

odpovd zporn

rozum krtkm dialogm

2. lekce Was machen sie?

Konverzace:

Was machst du?

Das mache ich gar nicht gern

Internetcaf

Gramatika

asovn pravidelnch sloves (ptomn as)

zpor u slovesa nicht

rod podstatnch jmen

len urit, neurit

k:

pojmenuje barvy, obleen

ekne, co hled

ekne co potebuje a co nepotebuje

pope, co m na sob

pope nkter vlastnosti vc

3. lekce Was ist das? Wie ist das?

Konverzace:

Kleidung, Farben

Wir gehen einkaufen

Was hast du schon?

Gramatika

ptomn as slovesa haben

pdavn jmna vpsudku

podstatn jmna v1. a 4. pd

vyjden zporu pomoc kein

k:

pedstav svou rodinu

pojmenuje leny sv rodiny

vysvtl pbuzensk vztahy

vyjd sv pn

pod zkladn informace o sv kole

4. lekce - Knut und seine Familie

Konverzace:

Meine Familie

Bekannte Personen

Unsere Schule

Wir machen eine Party

Gramatika

vazba ich m

ptomn as modlnho slovesa m

pivlastovac zjmena

zdraznn vtnho lenu

k:

ov si informace

odpov na rzn druhy otzek

zept se na cenu

ekne, kolik co stoj

uvede mnostv

odmtne nepravdiv tvrzen

5. lekce Wie viel kostet das?

Konverzace:

Im Einkaufszentrum

Was kaufen wir zum Essen?

Geburtstagsparty

Gramatika

mnon slo podstatnch jmen

zjiovac otzka (Ja/Nein Frage)

slovky 21-1000

k:

objedn jdlo

ekne co j a nej rd

odmtne nebo koup nabzen zbo

zept se na vci nebo osoby

ekne, co ho zajm a nezajm

6. lekce Restaurant oder Fastfood?

Konverzace:

Im Fastfood-Restaurant

Verstehst du mich?

Was interessiert euch?

Gramatika:

ptomn as nepravidelnch sloves

osobn zjmena ve 4.pd

k:

zept se kolik je hodin

uvede asov daj

pope svj den i tden

pojmenuje dny vtdnu

zjist, jak bude poas

ekle, jak je (bude) poas

7. lekce Mein Tag

Konverzace:

Wie spt ist es?

Mein Tag

Mein Wochenende/ Wie ist das Wetter?

Gramatika:

asov daje: hodiny i sti dne

odluiteln pedpony

vtn rmec

k:

vhodn aplikuje slovn zsobu vetn vybran frazeologie vrozsahu danch komunikanch situac a tmatickch okruh a vybranou zkladn odbornou slovn zsobu ze svho oboru

Odborn terminologie danho oboru:

pojmenuje pracovn materily

pojmenuje pracovn nad

pojmenuje typy dom

Rozpis uiva pro nmeck jazyk

2. ronk

Poet hodin v tomtoronku

66 hodin

VSLEDKY VZDLVN

UIVO TEMATICK CELEK

k:

ekne, jak se ct

pojmenuje sti tla

ekne, jak se ct jin lid

d nkomu pokyny

d nkomu doporuen

8. lekce Was tut weh?

Konverzace:

Ich mag Sport

Ist Martin krank?

Machen Sie das! /Mach das!

Gramatika:

ptomn as modlnch sloves

rozkazovac zpsob

k:

orientuje se vdoprav

zjist potebn dopravn spojen vlakem nebo autobusem

koup jzdenky na dopravn prostedky

ekne, kde co je a nen

9. lekce Wir reisen

Konverzace:

Verkehrsmittel

Wohin fahren wir?

Auf dem Bahnhof

Gramatika:

veobecn podmt man

vazba es gibt

ptomn as nepravidelnch sloves laufen, fahren

k:

ekne, kde byl a nebyl

vyjd asovou posloupnost

mluv o nkterch mstech, kter ho zajmaj

vyjd ltost, politovn

10. lekce Warst du schon in?

Konverzace:

Wie war das Wochenende?

Ab in die Ferien?

Ich habe ich hatte

Gramatika:

Minul as (prteritum) sloves sein a haben

k:

hovo o svm nejoblbenjm ronm obdob

mluv o extrmnch sportech

ekne, jak sporty maj rdi jeho ptel

ekne, co se komu lb a nelb

vyjd svj nzor

11. Lekce Sport

Konverzace:

Extreme Sportarten

Ich bringe meinem Opa Eisklettern bei

Das passt mir gut

Gramatika:

podstatn jmna ve 3. a 4. pd

pivlastovac zjmena ve 3. a 4. pd

osobn zjmena ve 3.pd

k:

pojmenuje prce vdomcnosti

sdl , co dl doma za prce on a ostatn lenov domcnosti

vyprv o tom, co dlal vera , dve

12. lekce Typisch Mann? Typisch Frau?

Konverzace:

Nichts als Hausarbeiten

Welche Huasarbeiten habt ihr gestern gemacht?

Ich habe in Berlin studiert

Gramatika:

perfektum pravidelnch a smench sloves

k:

vyjd, jak asto dl njakou innost

pope prbh verejho dne

zept se ostatnch na to, co probhlo vminulosti

porozum delmu souvislmu textu kdanmu tmatu

pevyprv pbh

zept se ostatnch, jak strvili vkend

k:

zsk znalosti o nmecky hovocch zemch

hovo o rozlinch typech trh

zept se na cenu/ekne, kolik co stoj

uvede mnostv

upesn informace o nabzenm zbo

13. lekce Tagesgeschehen Was ist gestern passiert?

Konverzace:

Hast du schon wieder verschlafen?

Was ist denn gestern passiert?

Wir wiederholen

Gramatika:

Perfektum pravidelnch a smench sloves pomoc slovesa haben/sein

14. lekce Auf dem Markt

Konverzace:

Heute im Angebot

Auf dem Markt

Tante- Emma-Laden oder Supermarkt?

Gramatika:

pdavn jmna vpvlastku v1.pd (po lenu uritm, neuritm, nulovm)

k:

vhodn aplikuje slovn zsobu vetn vybran frazeologie vrozsahu danch komunikanch situac a tmatickch okruh a vybranou zkladn odbornou slovn zsobu ze svho oboru

Odborn terminologie danho oboru:

pojmenuje zkladn ochrann pomcky

pope strun stavbu domu

Rozpis uiva pro nmeck jazyk

3. ronk

Poet hodin v tomtoronku

66 hodin

VSLEDKY VZDLVN

UIVO TEMATICK CELEK

k:

ekne zkladn informace o tom, jak se slav nkter svtky

vyjd radost zdrku a podkuje za drek

vyjd pn kVnocm a k narozeninm

pt se ostatnch, co by si pli knarozeninm nebo jinm svtkm

k:

ekne, co studuje/m se u a m by chtl bt

zept se ostatnch na jejich vzdln a povoln

vyjd datum danho dne a zept se na data rznch svtk

ekne, odkdy se osoby vnuj njak innosti

porozum pracovnm inzertm a um si vybrat brigdu

sestav a nape strukturovan ivotopis

15. lekce Feste und Geschenke

Konverzace:

Feste und Feiern

Geschenke fr meine Freunde und meine Familie

Es geht um unsere Party!

Gramatika:

pdavn jmna vpvlastku v4.pd (po lenu uritm, neuritm, nulovm)

pedloky se 4.pdem

16. lekce Berufsbilder

Konverzace:

Heute ist nicht der 24.Dezember

Ich lerne seit zwei Jahren Krankenpfleger/Krankenpflegerin

Im Einkaufszentrum was passt?

Gramatika:

koncovky pdavnch jmen v3.pd

pedloky se 3.pdem

adov slovky

k:

pojmenuje sti tla a jejich vnj vlastnosti

pope osobu podle vzhledu a pozn znmou osobu podle popisu

srovn vlastnosti dvou nebo vce osob

vyjd vkon ve sportovnch disciplnch a nkterch dalch oborech

17. lekce - Hher? Schneller? Weiter?

Konverzace:

Was fr eine Figur?

lter, besser, mehr

Wer ist der Beste?

Gramatika:

stupovn pdavnch jmen

skloovn stupovanch tvar pdavnch jmen

k:

ekne, kde bydl

pojmenuje prostory vbyt a vdom

pope zazen pokoje a pojmenuje sti nbytku

porozum inzertm na bydlen

pope bydlen podle svch pedstav

vysvtl trasu cesty

pojmenuje zajmav msta ve mst

18. lekce Wohnen

Konverzace:

Das ist meine Bude

Die Klamotten gehren nicht unter den Tisch

Wie kommen ich zum Bahnhof?

Gramatika:

pedloky msta se 3. a 4. pdem

k:

vyhled informace o esk republice a dalch evropskch zemch

ekne, jak je jeho oblben msto vR

zept se na polohu msta na map

sestav program vletu po R

doporu nvtvu msta nebo regionu a uvede dvody

19. lekce Auf Klassenfahrt bei unseren Nachbarn

Konverzace:

Kennen Sie Tschechien?

Wohin fahren wir?

Wunderschnes Tschechien

Gramatika:

pedloky msta se 3. a 4.pdem ve spojen se zempisnmi nzvy

vedlej vty

k:

pojmenuje nkter dal zamstnn a bn pracovn nstroje

porozum zkladnm slovkm a frzm ktmatu volby povoln

nape dost o zamstnn

ekne, jak povoln ho zajm a zept se ostatnch, o jak profese maj zjem

najde na internetu nkter dal obraty ktmatu volby povoln

20. lekce Berufliche Fragen

Konverzace:

Hast du meinen Stift gesehen?

So bewirbt man sich richtig

Mein Traumjob

Gramatika:

zjmena vsamostatnm postaven

zvratn slovesa

souvt podadn

k:

vhodn aplikuje slovn zsobu vetn vybran frazeologie vrozsahu danch komunikanch situac a tmatickch okruh a vybranou zkladn odbornou slovn zsobu ze svho oboru

student aktivn vyhledv odbornou

terminologii a zvld jej pouit vkonkrtnch situacch.

Odborn terminologie danho oboru:

pojmenuje pracovn innosti na pracoviti pi odborn praxi

sluby komunikace se zkaznkem, vyzen objednvky, reklamace

Poznmky krealizaci vuky a kpravm uebnch osnov

Uivo a poad tematickch celk odpovd uebnici Genau! (1.+2.dl) Klett 2010.

Vppad zmny uebnice se zmn poad probranch tmat, samotn tmata se vak nezmn.

OBANSK NAUKA

Nzev kolnho vzdlvacho

programu

ZEDNK

Kd a nzev oboru vzdln

36-67-H/01 Zednk

Dlka a forma studia

3 roky, denn studium

Stupe poskytovanho vzdln

Stedn vzdln svunm listem

Datum platnosti programu

1. 9. 2017 ponaje 1. ronkem

Pedmt

Obansk nauka

Poet hodin tdn za studium

3 hodiny tdn celkem

8.1.3 POJET VYUOVACHO PEDMTU8.1.3.1 Charakteristika uiva

Obsah uiva navazuje na vdomosti a dovednosti zskan vosmm a devtm ronku zkladn koly. Seznamuje ky spsychologi osobnosti a sociln psychologi, p o zdrav, problematikou partnerskch vztah, problematikou nboenskch sekt. Uivo se zamuje i na problematiku sttu a prva, postaven R vsouasnm svt a na politick a ekologick problmy dneka.

k:

vysvtl strukturu a fungovn spolenosti,

seznm se s spoleenskm chovnm,

vysvtl zkladn principy a hodnoty demokracie,

nau se pracovat s informacemi a doke je kriticky hodnotit,

nau se samostatn jednat a vystupovat,

nau se vyhledvat informace a pijmat pozitivn hodnoty,

nau se eit konflikty, potlaovat agresi a asertivn jednn,

seznm se s principy rovnoprvnosti,

seznm se s problematikou vry a nboenstv,

seznm se s Listinou zkladnch lidskch prv a svobod,

seznm se s eskm polickm systmem stava R,

seznm se s rznmi projevy a riziky deviantnho chovn,

vysvtl zklady fungovn prva a prvn spolenosti,

vysvtl dleitost vlastenectv a vztahu k minulosti vlastnho nroda,

seznm se s souasnou mezinrodn situac, hlavnmi problmy, globlnmi problmy, mezinrodnmi organizacemi a nam vztahem knim.

8.1.3.2 Cle vzdlvn v oblasti cit, postoj hodnot a preferenc

Obecnm clem pedmtu je poskytnout km vzdln, kter je piprav na aktivn spoleensk ivot vdemokratick spolenosti, a to tak, e ovlivn hodnotovou orientaci k, aby jednali odpovdn a uvliv nejen kvlastnmu prospchu, ale i kprospchu cel spolenosti.

8.1.3.3 Vukov strategie (pojet vuky)

Metodickm principem bude rznorodost. Stdn innost v jednotlivch hodinch, zadvn samostatnch innost v jednotlivch hodinch, zadvn samostatnch a skupinovch prac, ukzky z literatury, sledovn videa.

ci budou zpracovvat informace z mdi. Budou samostatn zpracovvat zadan tmata, budou pracovat s informacemi pedkldanmi vyuujcm. Dleitm prvkem bude dialog a uit diskuse. ci budou poznatky zapisovat do seit.

8.1.3.4 Hodnocen vsledk k

Hodnocena bude schopnost k pracovat s pedkldanmi informacemi, schopnost samostatn kultivovan prezentovat sv nzory.

k dle mus splnit nsledujc kritria:

dochzka dle kolnho du,

stn a psemn zkouen

aktualita + nsledn diskuse ve td, pp. anketa kaktualit.

8.1.3.5 Popis pnosu pedmtu k rozvoji klovch kompetenc, aplikace prezovch tmat

Vuka kobanstv.

Pomh orientaci k v souasn spolenosti.

Pomh formovat postoje ka a je obranou proti snadn manipulaci a intoleranci.

Spoleenskovdn vzdlvn se podl na rozvoji morlnch hodnot.

Pomh zvyovat zdrav sebevdom a samostatnost pi een problm.

Zaazenm exkurz (nap. do Terezna, Osvtimi, Lidic apod.) formuje postoje k.

Aktivn ast pi rznch humanitrnch akcch (nap. dobroinn sbrky, bezplatn drcovst