LIDSK PAM

Struktura pednkyPamEmoce

1LIDSK PAMMnestick funkcePAMDefinice: Schopnost vtpit, uchovat, vybavit, rozpoznat, event. zapomenout informaceNejednotn proces nkolik druh dlen:Dle smyslovch analyztor (zrakov, sluchov, hmatov, chuov, ichov)Dle asovho trvn (krtkodob, stedndob, dlouhodob)Dlen podle klov anatomick struktury a typu materilu (Tulving):Pam deklarativn a procedurlnDeklarativn pam epizodick a smantickDo sedmdestch let byla pam chpna jako jednotn funkce na NCHK rychl vyeten pamti co jste mla k obdu.

Dlen epizodick a smantick je dlen Tulvingovo.

Je pirozen, e pam je soust takhle starch st mozku. Bez pamti, by se zvata nemohla uit ze zkuenosti a adaptovat.

Encoding is the process of entering information tothe brain and its transfer into short-term memory. Consolidationis the transfer of short-term memory to long-termmemory stores. Retrieval is the conscious recall and use ofstored information.3KLASIFIKACE PAMTIpodle zapamatovanho materiluDeklarativn (explicitn, pm)Smantick fakta, pojmy a vznamyEpizodick udlosti a kontextyProcedurln (nedeklarativn, implicitn, nepm)Motorick dovednostiKlasick podmiovnPriming kle a npovdyA dalEpizodick pam zabezpeuje zapamatovn konkrtnch udlost, majcch svj asov, prostorov a pocitov kontex (nap. vzpomnka na hezk zitek pi oslav narozenin).Smantick pam se tk naich vdomost o svt a schopnosti jejich explicitnho vybaven).

Priming je schopnost urit poloku nebo vytvoit odpov, jako dsledek pedchozho specifickho setkn s n.4Pam DeklarativnNedeklarativnSynonymaExplicitnImplicitn, procedurln, motorick, reflexnOtzkaVdt, e; vdt, kdo, coVdt, jakDruhSmantick uchovv znalosti a fakta, encyklopedick slovnk svklady

Epizodick autobiografick, phody a djeUchovv motorick dovednosti (jzda na kole, lyovn, e, psmo), podmnn reflexy, emon pam, uen nvykm, priming, podmnn chuov averze, habituace, senzitizaceJe mono si ji vdom vybavitNedostupn vdommu vybavenMe bt vytvoena jednorzov vytven nevyaduje opakovnVytv se opakovanm uenmInformace me bt i vabstraktn podobUloen informace je vdy konkrtnFylogeneticky mladFylogeneticky starV ontogenezi se objevuje pozd (v druhm roce ivota)V ontogenezi se objevuje asn nkdy i ped narozenmRole hipokampuZvisl na roli hipokampuNa hipokampu nezvisl, vznam BG, mozeku a neokortexuKlinick pklady poruchyKorsakovv sy, pacient MH, RB, Alzheimerova choroba, tranzitorn globln amnzie, parciln epileptick zchvaty, otes mozkuParkinsonova choroba, Huntingtonova choroba, pacienti safzi, apraxiKLASIFIKACE PAMTImodulusfunkcestrukturapracovn pampam pro krtk mentln operaceprefrontln kradeklarativn pam (smantick a epizodick)vdom pam pro fakta a udlostimediln st spnkovch lalok (hipokampus), diencefalon, nekortexprocedurln pam (motorick dovednosti)uen novm motorickm dovednostem striatumklasick podmiovn vztah mezi smyslovmi podnty a hybnou i emon odpovdmozeek, amygdalaPrefrontln kra se podl na kdovn a vybavovn pamti. Temporln a parietln se podl na ukldn smantickch kategori, senzoricky spec. Informac..6SYSTMY PAMTIHippokampln systm deklarativn pamStriatln systmzskvn nvykAmygdalrn systm emon pamCerebelrn systm klasick podmiovn Cerebrln systmParticipuje na vech

PRACOVN PAM working memoryRegistr psychick prce. Slou k uchovn informac (sla, slova, jmna) pro velmi krtk asov sek (2-3s). Udruje informaci on line k okamitmu pouit a manipulaci.Omezen kapacitou uchovnKlasick teorie pracovn pamti Baddeley, 1996Centrln exekutiva d pozornost, koordinuje vkon vtho potu loh souasn, vol strategie postupu, tlum ruiv informace, propojuje oba systmy s dlouhodobou pamt Fonologick smykaVizoprostorov nrtnkAnatomick korelty: prefrontln kra (pedn a dorzolaterln) a korov oblasti podle typu senzorick zte pracovn pamti

Klasick teorie k, e PP m ti sloky:

Slou k een aktuln lohy nebo situace. Pkladem me bt schopnost udret mezisouet pi sloitjm vpotu. Schopnost na krtko zapamatovat telefonn nebo bankovn slo pi vyten nebo zpisu. Pekreslovn, malovn podle modelu pekresl st, uvoln pro dal informaci

Vztah ke krtkodob pamti (short term memory) popisuj rzn teorie rzn, ale veobecn jsou pokldny za rzn koncepce, nebo krtkodob pam nutn neobsahuje prvek manipulace s informac..

Short-term memory allows recall for a period of several seconds to a minute without rehearsal. Its capacity is also very limited: George A. Miller (1956), when working at Bell Laboratories, conducted experiments showing that the store of short-term memory was 72 items (the title of his famous paper, "The magical number 72"). Modern estimates of the capacity of short-term memory are lower, typically on the order of 45 items,[1] however, memory capacity can be increased through a process called chunking.[2]

Vy nroky na pracovn pam pin souvis s vtm rozsahem aktivace kry.

Nehlasnm opakovnm je mon informaci udrovat dle ne 2-3s, po kterch miz pop. znovu a znovu pedstavovat.

Rozliovn tv (ventrln proud Parvo systm), rozliovn polohy dorzln proud (Magno systm)8Baddeleyv model centrln exekutivy (pracovn pamti)

9Pozornostn systm centrln exekutiva kontroluje a koordinuje mnostv vedlejch podzench systm. Artikulan (fonologick) smyka manipuluje s eovou informac a zrakov-prostorov zznamnk (nrtnk) se sousteuje na innost se zrakovmi obrazy a pedstavami.Deklarativn pam - epizodickKlovmi strukturami jsou hipokampus, pilehl temporln kra a prefrontln kra. HipokampusUloen v mediln sti temporlnho laloku. Soust limbickho systmu. Prov struktura (sin. verbln, autobiografick; dx. prostorov)Hraje dleitou roli ve fixaci pamovch stop, penosu vzpomnek z krtkodob do dlouhodob pamti a v prostorov navigaciPrefrontln kraAktivuje se bhem kdovn a vybavovn z pamtiPilehl temporln kraDlouhodob pamPravostrann PFC se aktivuje bhem vybavovn z epizodick pamti.

Ve je pomrn sloitj, a rzn oblasti se aktivuj pi rznch obsazch pamti..

Lev hipokampus verbln pam, prav hipokampus prostorov pam. Lev hipokampus je tak velmi dleit pro autobiografickou pam.

The hippocampus is a major component of the brains of humans and other mammals. It belongs to the limbic system and plays important roles in the consolidation of information from short-term memory to long-term memory and spatial navigation. Like the cerebral cortex, with which it is closely associated, it is a paired structure, with mirror-image halves in the left and right sides of the brain. In humans and other primates, the hippocampus is located inside the medial temporal lobe, beneath the cortical surface. It contains two main interlocking parts: Ammon's horn and the dentate gyrus.

U retrogrdn amnzie bvaj zachovny asov vce vzdlen vzpomnky

10Hipokampus

lat. hippocampus - mosk konk11Deklarativn pam - smantickMen role hipokampuPamov stopy anatomicky distribuovny v rznch stech kry (ventrln a laterln temporln kra aj.) podle kategorie (tve, nstroje, barvy atp.) a modality (zrak, sluch atp.)Prefrontln kra se rovn astn proces kdovn a vybavovn

Mezi smantickou a epizodickou pamt me fungovat princip dvoj disociaceAnatomick struktury podlejc se na smantick pamti jsou mn znmy.

Je znmo, e pi vybavovn mn osobnch vzpomnek smantick pamti je aktivita hipokampu ni.

Dvoj disociace Korsakoova psychza, hipokamplrn syndromy u dt na jedn stran smantick demence a lokln lze kry u poruch smantick pamti na stran druh..

12Organick amnestick syndromyAmnzie: porucha deklarativn pamti epizodick a/i smantickRetrogrdn amnzie, anterogrdn amnzieAmnzie vznik pi poruchch rznch st mozku: Hipokampln amnzieDiencefalick amnzie (talamus, hypotalamus corpora mamillare)Loiskov pokozen bl hmoty (nap. fornixu) aj.a z rznch pin (tumory, infarkty, traumata, infekce, epilepsie, hydrocefalus)Amnestit pacienti jsou zpravidla schopni implicitnch forem uen: osvojit si nov dovednosti, vyhbat se podntm spojenm s averzivn zkuenost, zlepovat se ve vkonech primingu.Ribotovo pravidlo recentn pamov stopa se snadnji ztrc ne stopa trvale fixovan.

Retrogrdn amnzie se tk udlost ped dobou vzniku amnzieAnterogrdn amnzie se tk udlost po dob vzniku amnzie.

Postien s rozshlejm pokozenm (i dalch st spnkovho laloku) postihla amnzie stejnho druhu, ale tho stupn..

U retrogrdn amnzie bvaj zachovny asov vce vzdlen vzpomnky

U retrogrdn amnzie bvaj zachovny asov vce vzdlen vzpomnky

Lev hipokampus verbln pam, prav hipokampus prostorov pam. Lev hipokampus je tak velmi dleit pro autobiografickou pam.

The mammillary bodies (mamillary bodies) are a pair of small round bodies, located on the undersurface of the brain, that, as part of the diencephalon form part of the limbic system. They are located at the ends of the anterior arches of the fornix. They consist of two groups of nuclei, the medial mammillary nuclei and the lateral mammillary nuclei.[1]Neuroanatomists have often categorized the mammillary bodies as part of the hypothalamus.

Fornix svazek vlken, kter propojuje hipokampus s hypotoalamem

Pi pokozen bazlnho telencefalonu aj.

13Klasick podmiovn motorick odpovKlovou strukturou je mozeekThompson (1986): podmiovn mrkacho reflexu u krlk Dvoj disociace:Amnestit pacienti popraj epizody podmiovn, ale podmnnou reakci maj zachovnyPacienti s lzi cerebella maj vzpomnky na epizody podmiovn, ale podmnn reakce se u nich nerozvine

To sam plat pro emon pam viz ppad amnestick pacienty, kterou doktor pi podvn ruky pchnul pendlkem..

- Dvoj disociace krlc, kterm byly peaty svazky vedouc k mozeku, tak nerozvinuly podmnnou reakci.

Zodpovdn za nkter aspekty motorickho uen spolen s bazlnmi ganglii (striatem)Adaptace senzorick informace do motorickho zenNkter druhy nemotorickho uenKlasick podmiovn

14Klasick podmiovn emon odpovKlovou strukturou podmiovn strachu je amygdala

Amygdala se dle podl na emon pamti, ovlivuje procesy tvorby a upevovn (konsolidace) pamovch stop.

Le v blzkosti hipokampln formace (hipokampus + pilehl struktury) v mediln sti temporlnho laloku a jej struktura je sloit a sloena ze skupiny podjader.

Amygdala je struktura zodpovdn za podmiovn strachu1.obrzek ped trninkem zvuk u krysy vyvol orientan odpov2.obrzek trnink zvuk je spojen s elektrickm okem do podloky3.obrzek po trninku krysa pi zvuku zmrzne (freeze) napodmiovan strach

Podobn James Watson a mal Albert napodmiovan strach z my

Psychoterapie: Spoustu vc si nepamatujeme, ale n mozek ano, podle principu vyhni se tomu, co t ohrozilo princip, kter d amygdala, tak me velmi komplikovat n osobn a pracovn ivot. S implicitnm uenm pracuje psychodynamick psychoterapie propojen souasnho chovn s minulou zkuenost. KBT desenzitivace podmnnch strach.

Na formovn nauenho strachu se podl amygdala, hipokampus, prefrontln kra, jdra retikulrn formace. Na odnauovn nauenho strachu se mus podlet prefrontln kra.

Umouje nm anticipovat nebezpe, vyhnout se potenciln nebezpenm a kodlivm podntm

Dvoj disociace Clpardev pokus ze zatku 20. stolet : amnestick pacientka s anterogrdn amnzi, kter pi kad nvtv doktora kala, e jej vid poprv. Kdy ji doktor jednou pi podvn ruky pchnul pendlkem. Pt mu odmtla podat ruku, akoliv si na epizodu podmiovn nevzpomnala..

Emon vrazn udlosti si pamatujeme lpe.. Sama amygdala nen mstem, kde by byly dlouhodob explicitn vzpomnky uchovny, ale m vliv na jejich ukldn v jinch mozkovch strukturch hipokampu striatu, neokortexu.

15Dvoj disociace

Molekulrn podklad pamtiPodkladem doasnch forem pamti jsou patrn stimuly krouc v neuronlnch svazcch a funkn zmny na synapsch (synaptick plasticita, synaptick facilitace)Podkladem dlouhodobch forem pamti jsou strukturln zmny na synapsch (neuroplasticita zmna a zven potu spoj, zmny tvaru dendritickch trn, zeslen synaptickch spojen synaptick potenciace LTP long term potentiation) a genomov zmny (rekombinace DNA)Synaptick plasticita facilitace zven mnostv uvolovanho neurotransmiteru v prbhu opakovan stimulace synapse

DNA Recombination as a Possible Mechanism in Declarative Memory: A HypothesisSandra Pen a de Ortiz1 and Yuri I. Arshavsky2*

LTP je teorie ze edestch let 6617Mechanismus LTP

molekulrn proces, kter posiluje skupinu synaps, kter jsou opakovan pouvny,

In neuroscience, long-term potentiation (LTP) is a long-lasting enhancement in signal transmission between two neurons that results from stimulating them synchronously.[2] It is one of several phenomena underlying synaptic plasticity, the ability of chemical synapses to change their strength. As memories are thought to be encoded by modification of synaptic strength,[3] LTP is widely considered one of the major cellular mechanisms that underlies learning and memory.[2][3]

LTP was discovered in the rabbit hippocampus by Terje Lmo in 1966 and has remained a popular subject of research since. Many modern LTP studies seek to better understand its basic biology, while others aim to draw a causal link between LTP and behavioral learning. Still others try to develop methods, pharmacologic or otherwise, of enhancing LTP to improve learning and memory. LTP is also a subject of clinical research, for example, in the areas of Alzheimer's disease and addiction medicine.

18VYETEN PAMTIPokles pamovch funkc je jeden znejastjch dvod pro neuropsychologick vyetenpatn vsledek vtestech pamti me bt zpsoben tak naruenm jinch monch funkcVsledky test pamti mus bt integrovny a interpretovny ve shod se zbytkem vyeten (emotivita, pozornost, exekutivn funkce)

Mimopamov procesy: Pozornost, koncentrace Rychlost informanho zpracovnOrganizace pamovho materilu (exekutivn funkce) a pamov strategieMotivaceNejprve vyeten pozornosti zsadn vliv na fungovn pamti. Pamov strategie zvisl na inteligenci, zkuenosti, sociln a kulturn zkuenosti..

Hipokampln struktury naruuje dlouhodob vysok hladina kortizolu glutokortikoudu (deprese, PTSD, Cushingv syndrom)

19VYETEN PAMTIKompletn vyeten pamti by mlo zahrnovat:Orientaci asem, mstem a osobouSmantickou pam (vybaven, znovupoznn (rekognice), schopnost uen)Auditivn pam (pbh, seznam slov, slovn dvojice) Vizuln a vizuoprostorovou pamDlouhodobou pam zsoba informacSchopnost pojmenovvn (nmie)Smantick verbln fluenceOsobn autobiografickou pamTESTY PAMTIIzolovan testy pamtiRey-Osterriethova figuraPamov test uenBentonv vizuln retenn testSmantick verbln fluenceSubtesty WAIS-III slovnk, seln ady, kdovn symbolTestov baterie WMS III.

Slovnk testovn smantick pamti definice slov.21Rey-Osterriethova figura

Zkusit s dvma pastelkami22Psychogenn amnzieDisociativn amnzie (F44.0) tk se zpravidla traumatickch, stersujcch nebo konfliktnch obsahDisociativn fuga (F44.1) sten nebo pln amnzie na epizodu nhlho a neekanho vycestovn asto se zmnou identityMnohoetn porucha osobnosti neboli disociativn porucha identity (F44.81) bhem epizod, na kter je amnzie, se osoba chov a vystupuje jako nkdo jinPsychogenn amnzie bv pomrn ast, ale nen to dvod, pro kter osoba vyhledv psychoterapeutickou pi. Vtinou si nebv sv amnzie vdoma a d se ci, e m amnzii na svou amnzii. Pichzej s jinou symptomatikou absusu, psychosomatika, deprese apod.

Osobnosti star, mlad, opanho pohlav, berou drogy, tyranizujc, ochranitelsk, dtsk osobnosti. Oxnam Rozttn mysl. Jedinec si zpravidla neuvdomuje, e m rzn osobnosti.

Podkladem disociace.23Teorie psychogenn amnzieMotivovan zapomnnPotlaen (represe)AutosugesceSnaha udret kladnou citovou vazbu (attechment) k agresorovi-peovateli Teorie ztrty vodtekNa funknm stavu zvisl uen (state dependent learning) (Brown, 1984). Zapomnn me bt motivovan osoba si jednodue nechce pamatovat traumatick nebo konfliktn obsah a odsouv jej mimo oblast vdom, jako je tomu vppad psychoanalytick koncepce represe Potlaovn traumatickho obsahu by odpovdalo spe ran koncepci represe, vytsnn intrapsychickho konfliktu spe pozdjmu Freudov pojet.

Etiologickou roli autohypnzy rozpracoval Eugen Bliss (1984). Kformovn osobnost dochz vprbhu trn anebo zneuvn vlivem autohypnotickch sugesc typu: Toto nejsem j, toto nen mj rodi, toto se nedje mn.

Pokud je agresorem rodi, dt se knmu pesto mus poutat, aby peilo. Akoliv me rodi dtti velmi ubliovat, dt m (jako vichni savci) geneticky zakdovno, e pln odpoutn se od rodie by znamenalo jet vt hrozbu pro jeho peit. Dt disociuje epizody zneuvn a trn, aby si udrelo obraz dobrho rodie, ke ktermu je bezpen se poutat. Produktem tohoto geneticky podmnnho systmu je asto samostatn (tzv. hostitelsk) osobnost, kter si idealizuje sv rodie a je amnestick na vtinu, ne-li na cel zneuvn anebo trn.

V rmci teorie ztrty vodtek trauma nen vdom pstupn, nebo nen vztaeno kdalm informacm v pamti. Traumatick udlost nen vdob traumatu dttem chpna a nen proto dna do souvislost sdalmi proitmi udlostmi. Dt me bt navc podporovno nebo nuceno pachatelem a dalmi osobami o traumatu nemluvit, m knmu rovn ztrc vodtko. Na traumatick vzpomnky si nsledn vdosplosti nelze vzpomenout tak proto, nebo jsou vrozporu s aktulnm sebe-obrazem. Informace konzistentn snam sebe-obrazem si vybavujeme lpe, ne informace, kter jsou snm vkonfliktu.

24EmoceEmoceDefinice: sloit pocitov stav, jeho psychick, somatick i behaviorln soust m vztah k afektu a nladSenzorickm systmem zskvme informace o svt. Dky motorickmu systmu ve svt meme jednat. Dky limbickmu systmu se ve svt meme angaovat. Sloky emoc: fyziologick komponentamotorick komponenta (mimika, posturika, prozdie)kognitivn procesy (subjektivn pocity)Mt vztah, vzat se

Z OP -definovat emoce nen jednoduch. Senzorickm systmem zskvme informace o svt. Dky motorickmu systmu ve svt meme jednat. Dky limbickmu systmu se ve svt meme angaovat (engaged) mt k nmu vztah.

Fyziologick komponenta (tvoen aktivitou centrlnho a autonomnho systmu, jeho vsledkem jsou zmny neurohormonln a viscerln innosti (zmny tepov frekvence, krevnho tlaku, distribuce krevnho prtoku, pocen, trvic zmny, vyluovn rznch hormon).

26TEORIE EMOC - historieJames Langova teorie emoc viscerln zptn vazby (1880)

Schacter-Singerova kognitivn-budc atribun teorie emoc (1962)Kognitivn atribuce difznho fyziologickho vzruenCannon Bardova centrln teorie emoc (1927)Talamick teorie emocPapezova-McLeanova teorie emoc (1937, 1950)Projev innosti limbickho systmu

27Emoce jsou mn zastoupenou oblast v neuropsychologickcch textech, nebo nebvaj zaazovny k vym kortiklnm funkcm. Kortiklaita jim byla neprvem uprna a donedvna. Emoce jako fylogeneticky star mozkov funkce, jsou vzny spe na podkorov mozkov oblasti, je jsou nps vyeten mlo dostupn.

Zptnovazebn teorie emoc:Emon provn vyaduje aferentn vstup do mozku, piem tato aferentn aktivita je navozena eferentn, Zptn vazba tohoto eferentnho projevu je zsti tak odpovdn za emon proitek. Pat sem hypotza obliejov zptn vazby (neeiteln problmy: Lid s obrnou oblieje zavaj emoce velmi siln).

James-langeho teorie emoce provokujc podnty navozuj viscerln zmny a jejich vnmn m za nsledek emon proitek.

Kritika romny innosti rznch vnitnch orgn jsou navc pi odlinch emonch stavech stejn farmakologick viscerln stimulace epinefrinem nem za nsledek emoci (pokud nebyla doprovzena kognitivnm podntem viz Schacter-Singer) odpojen vnitnost od mozku pi porann krn mchy nem za nsledekPromnny innosti vnitnch orgn jsou pli pomal

Talamick teorie emocAferentn podnty vstupujc do mozku jsou peneny talamem, ten aktivuje hypotalamus a skrze nj je ovlivnn endokrinn a autonomn nervov systm, kter zpsob zmny viscerln.Mozkovou kru vak zptnovazebn neinformuj vnitnosti, nbr talamus a nsledn aktivace kry odpovd za emon proitek ve se tedy odehrv centrln.Teorie Papezova-McLeanova byla budovna a do nedvn doby, ne ji zaali pozmovat vsledky zobrazovacch metod. Pedstava, e emoce jsou vcemn vlunm projevem innosti limbickho systmu je pekonan.

LeDoux medvd by ns sndl dve, mus existovat rychlej cesta pmo ze senzorickho systmu do amydaly a mezimozku (?). Stresov reakce se spout dve, ne si ji stame vbec uvdomit. LIMBICK SYSTM1hippokampus2area enthorhinalis3corpus amygdaloideum4corpus mamillare5hypothalamus6septum verum7area subcallosa8striae longitudinales corporis callosi et indusium griseum9nuclei anteriores thalami10gyrus cinguli et cingulum11fornix12fasciculus mamillothalamicus13gyrus dentatus

Amygdala piazuje udlostem emon vznam, astn se kdovn emocionlnch vzpomnek do pamti, spout stresvvou reakci

Hipokampus podl se na fixovn pamti, pevodu z pamti krtkodob do dlouhodob, prostorov orientaci a pamti..

Korov a podkorov struktury28Mozkov struktury zajiujc hlavn sloky emocSloky emocOdpovdajc mozkov strukturyemon hodnocenamygdalaemon reakce autonomn komponenta expresivn-motorick komponentakra inzuly a hypotalamus ventrln striatumregulace/tlumen emon reakceorbitofrontln kraDle Kulik (2000): Gainotti, 2001, s. 745 Amygdala rovn se podl na zen pozornosti na emon vznamn podnty..

Inzula mapuje mj. vnitn prosted a podl se na tvorb emoc je mi dobe/nen mi dobe m vliv na zen vegetativnch funkc a emotivitu.

S uitou mrou zjednoduen:emon zhodnocen situace amygdale, pslunou tlesnou reakci inzule, hypotalamu a BG a tlumen a kultivaci orbitofrontln ke. Emoce zpracovv distribuovan neuronln s.

Parkinsonici poruchy na rovni bazlnch gangli, dopaminovho systmu ve striatu

Orbitofrontln kra: estetick, etick rozmr emoc. Podl se na regulaci a modulaci emoc, naruen orbf kry vede k emon dysregulaci, pseudopsychopatickm projevm. Onbtm regulovat hnv a sexualitu.29Lateralizace emoc?

Prav hemisfra je emonj a zpracovv vce emoce ne hemisfra lev. Ve skutenosti jsou tve zrcadlov pevrcen..

Podle vzkum z funknch zobrazovacch metod se bhem naslouchn emon vznamnch informac aktivovala pevn pravostrann kra prefrontln, temporln (zevn i vnitn hipokampus, amygdala, parahipokampln zvit), inzula (Fink a kol., 1996)

Nkte pacienti s pravostrannm postienm doln parietln a okcipitln kry obtn rozliovali mimick vraz strachu a smutku, levostrann postien poruchu rozliovn mimickch vyjden zkladnch emoc nezpsobilo. (Adolphs a kol., 1996)30Lateralizace emoc? Tucker, 1981 aj. za tvorbu emoc zodpovd pedevm prav hemisfra. Sackheim et. al., 1982; Davidson et al., 1992 aj. za pozitivn emoce odpovd hemisfra lev, za negativn pravDeprese ni aktivita lev dorzolaterln prefrontln kryPacienti s levostranmi lzemi maj sklon k depresivnmu provn, pacienti s pravostrannmi lzemi k euforickmu, manickmu provnVsledky funkn aktivity pi provn zkladnch emoc jsou rozporupln. Vzkumy s pouitm zobrazovacch metod nedvaj lateralizaci pli za pravdu Co se te vnmn, je pravostrann lateralizace pravdpodobnj..

Podle vzkum z funknch zobrazovacch metod se bhem naslouchn emon vznamnch informac aktivovala pevn pravostrann kra prefrontln, temporln (zevn i vnitn hipokampus, amygdala, parahipokampln zvit), inzula (Fink a kol., 1996)

Nkte pacienti s pravostrannm postienm doln parietln a okcipitln kry obtn rozliovali mimick vraz strachu a smutku, levostrann postien poruchu rozliovn mimickch vyjden zkladnch emoc nezpsobilo. (Adolphs a kol., 1996)

Rozporupln viz Kulik

31Zkladn emoceEkman, Friesen 1971

Pojem zkladnch emoc vytvoil Darwin (1972). Mimick vrazy zkladnch emoc tvo dti u v prvnm roce ivota a jsou pokldny za vce vrozen ne nauen. U rznch

Ekmanovy a Friesenovi, 1971 vzkumy: podle vrazu tve je s vysokou pesnost rozliuj pslunci vech dosud studovanch kultur.

Hnv, strach, hnus (odpor), pekvapen, tst (radost), smutek32Sloen emoce?

Funkn korelty zkladnch emocEmoce zpracovv rozshl distribuovan neuronln s odvisl od typu podntu a emoce: amygdala, temporln kra, prefrontln kra, talamus, hypotalamus, striatum, stedn mozek, insula, mozeek.Aktivuj se i ostatn oblasti kry, co patrn vce souvis se zpracovn danho smyslovho podntu. U Damasia se aktivuje tak

Podnty vizuln (nap. nm filmov sekvence: tst: smen milenc, smutek (ptel, co spchal sebevradu), hnus: sekvence krys pobhajcch po tvi spcho mue), auditorn (emon neutrln, emon provokujc slova) i ichov Podnty ze vzpomnek aby si vybavili nap. nco smutnho vtina lid si vybav smrt, nebo poheb nkoho blzkho.

Pedbn studie ukazuj, e na typu podntu tolik nezvis (a u se jedn o zrak, sluch, ich), e spolu s jadernou strukturou souvisejc s proitkem emoce se aktivuj specifick korov oblasti, kter odpovdaj jednotlivm smyslovm modalitm..34Amygdala a emoceAmygdala nen strukturln ani funkn jednotn.Pjemn podnty aktivuj spe korov oblasti limbickho systmu, nepjemn spe podkorov. Amygdala zvlt strach.Mra krevnho prtoku odpovd subjektivn me nepjemnosti podntu. Emon pam: Mra aktivity amygdaly souvis s mrou pozdjho pamovho zznamu.Pokozen amygdaly: pokozen vnmn emon vznamnch podnt, obte rozliit strach v pozorovan tvi, ztrtu klasickho emonho podmiovn

Dnes hovome spe o amylagdalrnm komplexu sloen s nkolika jader. Amygdala je arbitrln oznaen plynouc spe z historick tradice.

Nebo tyto podkorov oblasti jsou povaovny za soust archaickho systmu rozliujc nebezpe..

Le v blzkosti hipokampln formace (hipokampus + pilehl struktury) v mediln sti temporlnho laloku a jej struktura je sloit a sloena ze skupiny podjader.

Amygdala se vce aktivuje pi sledovn vrazu strachu ne tst i zlosti a hnvu.

Korovou reprezentaci strachu patrn zprostedkovv insulrn kra.

Pokozen vnmn podnt je i u sluchovho podntu.

Pac. ztrcej sociln strach a uvdj mnohem vce lid, kter by bylo mon oslovit, ne zdrav dobrovolnci.

Amygdala - strach a zkostzhodnocuje podnty podle jejich emon vznamnostiDv signln vznam emonmu provnRychl zpracovn vstupnch informacIntegrace s minulou zkuenost

35

Sledovn narstajcho strachu ve tvi zvyuje aktivitu lev amygdaly. Narstajc vraz hnvu aktivitu amygdaly nezvyuje, zvyuje se aktivita prefrontln kry (zlvt orbitofrontln a pedn cingulrn kry).36Vermis mozekuLze vermis se projevuj dysregulac afektu (podrdnost, emon labilita), zmny osobnosti, poruchy exekutivnch funkc, vyjadovn jazyka, slovn pamti.Strukturln a funkn zmny vermis jsou nalzny u autismu, schizofrenie epilepsie, psychicky traumatizovanch jedinc

Mozekov erv uloen ve stedn e mezi pravou a levou mozkovou hemisfrou

M vysokou hustotu glutokortikoidnch receptor podobn jako hipokampus.

Dleit oblast souvisejc s duevnm zdravm

37Dle k nastudovnStresov reakce HPA osa (viz pednka psychick trauma a mozek)Referty: Neurobiologie strachu, empatie, deprese, posttraumatick stresov poruchy, zvislostVyeten emoc: percepce podnt (nap. tve), exprese podat, aby pedvedl zlostn vraz apod., klinick metody (projevy orbitofrontlnho syndromu vpovdi druhch osob apod.)38