Embed Size (px)
Citation preview
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management
Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku
FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI
BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE
Autor: Anna Muchová
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Bc. Alois Konečný
Znojmo, duben 2009
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2008/2009
ZADÁNÍ BAKALÁ ŘSKÉ PRÁCE
Autor Anna Muchová
Bakalářský studijní program Ekonomika a management
Obor Účetnictví a finanční řízení podniku
Název tématu: FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉ SPOLE ČNOSTI
Zásady pro vypracování:
1. Na základě studia odborné literatury charakterizovat metody finanční analýzy.
2. Studium účetních výkazů a výročních zpráv analyzovaného podnikatele.
3. Posouzení hospodaření podnikatele pomocí vybraných metod finanční analýzy.
4. Zhodnocení získaných výsledků a formulace závěrů.
Rozsah práce: 40
Seznam odborné literatury:
1. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J: Finanční analýza a plánování podniku. 1. dotisk
2. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. 197 stran. ISBN 80-7079-587-5.
2. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. 1. vyd. Praha:
C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3.
3. SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Press, 2007. 154 s. ISBN
978-80-251-1830-6.
Datum zadání bakalářské práce: září 2008
Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2009 L. S.
Anna Muchová Ing. Bc. Alois Konečný autor vedoucí bakalářské práce
Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. rektor SVŠE Znojmo
Abstrakt
Předmětem bakalářské práce „Finanční analýza vybrané společnosti“ je posouzení finanční
situace konkrétní společnosti na základě vybraných metod finanční analýzy. V teoretické
části jsou vymezeny základní pojmy a metody finanční analýzy. V praktické části jsou
pak definované metody použity na zhodnocení finančního hospodaření společnosti Pivovar
Jihlava, a.s.
Kurzfassung
Der Gegenstand der Bachelorarbeit „Finanzanalyse der ausgewählten Gesellschaft“ ist
die Beurteilung der Finanzlage einer konkreten Gesellschaft auf Grund der ausgewählten
Techniken der Finanzanalyse. Im theoretischen Teil sind die Grundbegriffe und Techniken
der Finanzanalyse angeführt. Im praktischen Teil sind dann die definierten Techniken
auf die Verwertung der Finanzwirtschaft der Gesellschaft Pivovar Jihlava, a.s. verwendet.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením vedoucího
bakalářské práce. Literaturu a materiály, ze kterých jsem čerpala, jsem uvedla v seznamu
použitých zdrojů.
Ve Znojmě dne 1. 4. 2009 ………………………………
Anna Muchová
Poděkování
Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Bc. Aloisi Konečnému
za metodickou pomoc a cenné rady při vypracování bakalářské práce.
6
Obsah
OBSAH .................................................................................................................................6
ÚVOD....................................................................................................................................8
CÍL PRÁCE A METODIKA..............................................................................................9
1 FINANČNÍ ANALÝZA.............................................................................................10
1.1 Cíl finanční analýzy ...............................................................................................10
1.2 Zdroje finan ční analýzy.........................................................................................10
1.3 Uživatelé finanční analýzy.....................................................................................11
1.4 Metody finanční analýzy .......................................................................................13
1.4.1 Finanční analýza absolutních dat .........................................................................14 1.4.1.1 Horizontální analýza ....................................................................................14 1.4.1.2 Vertikální analýza ........................................................................................14
1.4.2 Analýza rozdílových ukazatelů............................................................................15 1.4.2.1 Čistý pracovní kapitál ..................................................................................15
1.4.3 Analýza poměrových ukazatelů...........................................................................15 1.4.3.1 Analýza rentability.......................................................................................16 1.4.3.2 Analýza platební schopnosti ........................................................................18 1.4.3.3 Analýza zadluženosti ...................................................................................19 1.4.3.4 Analýza aktivity...........................................................................................21
2 ANALYZOVANÝ PODNIK.....................................................................................23
2.1 Základní informace................................................................................................23
2.2 Historie....................................................................................................................23
2.3 Finanční analýza absolutních dat.........................................................................25 2.3.1 Horizontální analýza aktiv ...................................................................................25 2.3.2 Horizontální analýza pasiv...................................................................................27 2.3.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát ...........................................................29 2.3.4 Vertikální analýza aktiv .......................................................................................31 2.3.5 Vertikální analýza pasiv.......................................................................................32
2.4 Analýza rozdílových ukazatelů.............................................................................34 2.4.1 Čistý pracovní kapitál ..........................................................................................34
2.5 Analýza poměrových ukazatelů............................................................................35 2.5.1 Analýza rentability...............................................................................................35 2.5.2 Analýza platební schopnosti ................................................................................37
7
2.5.3 Analýza zadluženosti ...........................................................................................38 2.5.4 Analýza aktivity...................................................................................................40
ZÁVĚR ...............................................................................................................................43
POUŽITÉ ZDROJE ..........................................................................................................45
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
PŘÍLOHY
8
Úvod
Každá společnost potřebuje znát svůj skutečný finanční stav, vývoj hospodaření. Odpověď
nám může dát finanční analýza, která nabízí celou řadu metod, jak hodnotit finanční situaci
společnosti.
Finanční analýza se stala nezbytným nástrojem finančního řízení. Úkolem finanční analýzy
je posouzení finanční situace společnosti, odkrývat slabiny v hospodaření společnosti,
které by mohly vést v budoucnu k problémům a naopak identifikovat silné stránky,
které by měly zajistit prosperitu. Včasnými opatřeními se vyhneme případným problémům
nebo je můžeme napravit. Výsledky analýzy jsou důležitým zdrojem informací pro kvalitní
vedení společnosti a zlepšení rozhodovacích procesů.
Finanční analýza hodnotí minulý vývoj společnosti až do současnosti, stává se základem
pro krátkodobé, ale i dlouhodobé finanční plánování. Slouží ke srovnání vlastních
ukazatelů s ukazateli konkurenčních společností. Často jsou výsledky vybraných ukazatelů
součástí podkladů bank při poskytování úvěrů a v neposlední řadě informuje vlastníky,
věřitele a další zájemce o hospodaření společnosti.
Hlavními zdroji údajů pro finanční analýzu je finanční účetnictví, a to data z účetních
výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztrát, příloha, výkaz o peněžních tocích), která jsou
dostupná i pro externí analytiky. Manažeři využívají rovněž data z manažerského
účetnictví, kalkulací, firemních statistik, plánů apod., a tím získávají přesnější údaje,
informace mají větší vypovídací schopnost.
9
Cíl práce a metodika
Cílem mé bakalářské práce je zpracování finanční analýzy konkrétní společnosti.
Ve své práci budu analyzovat společnost Pivovar Jihlava, a.s. Pomocí vybraných metod
finanční analýzy bude vyhodnocena finanční situace společnosti za období let 2003
až 2007, identifikovány nedostatky ve finančním řízení společnosti. Rovněž budou
formulovány návrhy na opatření ke zlepšení finanční situace společnosti.
Stanoveného cíle lze dosáhnout na základě metod vědeckého zkoumání, které dělíme
do dvou skupin – metody empirické a logické. Metodika této práce je založena na metodě
logické – analýza-syntéza. Analýza je proces faktického nebo myšlenkového rozčlenění
celku na část. Jedná se o rozbor vlastností, vztahů, faktů postupující od celku k částem.
Syntéza znamená postupovat od části k celku. Spojuje poznatky získané analytickým
přístupem.
Metoda je způsob jak dosáhnout teoretického nebo praktického cíle, práci tedy rozdělím
na část teoretickou a praktickou.
V teoretické části zpracuji informace získané z odborné literatury a vymezím základní
pojmy finanční analýzy. Zaměřím se na cíl, zdroje informací, uživatele a metody finanční
analýzy. Podrobněji se budu věnovat elementárním metodám, a to analýze absolutních dat,
analýze rozdílových a poměrových ukazatelů. Získané poznatky pak budu aplikovat
v praktické části, ve které provedu finanční analýzu společnosti. Ve stručnosti uvedu
základní údaje a historii společnosti. Pro zhodnocení finančního hospodaření mám
k dispozici data z účetních výkazů za období let 2003–2007. Na základě těchto dostupných
dat provedu horizontální a vertikální analýzu rozvahy, horizontální analýzu výkazu zisku a
ztrát, vyčíslím čistý pracovní kapitál. Také zpracuji analýzu poměrových ukazatelů,
kterými poměřujeme rentabilitu, platební schopnost, aktivitu a zadluženost společnosti.
Součástí jednotlivých analýz bude rozbor zjištěných výsledků.
V závěru práce výsledky finanční analýzy vyhodnotím, případně navrhnu opatření
na zjištěné nedostatky hospodaření společnosti, které by mohly podle mého úsudku situaci
zlepšit.
10
1 Finanční analýza
1.1 Cíl finanční analýzy
Finanční analýza podniku je chápána jako metoda hodnocení finančního hospodaření
podniku, při které se získaná data třídí, agregují a poměřují mezi sebou navzájem
(SEDLÁČEK, 2007, str. 3).
Cílem finanční analýzy je poznat finanční zdraví podniku, identifikovat slabé stránky,
které by mohly podniku v budoucnu působit menší či větší problémy, a naopak stanovit
jeho silné stránky, o které by mohl v budoucnu opírat svou činnost (MRKVIČKA,
KOLÁŘ, 2006, str. 40).
Tohoto cíle můžeme dosáhnout tímto postupem: (MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, str. 14)
a) zobrazit uplynulý vývoj finanční situace a finančního hospodaření podniku,
b) určit příčiny jejich zlepšení nebo zhoršení,
c) volba nejvhodnějších směrů dalšího vývoje činnosti a usměrňování finančního
hospodaření podniku.
1.2 Zdroje finanční analýzy
Finanční analýza vychází z různých informačních zdrojů, které mají odlišnou dostupnost.
Obecně je můžeme rozdělit na informace interní a informace externí.
Interní informace - údaje z vnitropodnikového účetnictví, podnikové statistiky, podklady
z úseku práce a mezd, data finančního účetnictví apod.
Externí informace – např. informace z obchodního nebo živnostenského rejstříku,
z odborných časopisů, poskytované za úplatu specializovanými firmami, burzovní
informace z odborného tisku, údaje finančního účetnictví.
11
Výchozím a základním zdrojem informací pro finanční analýzu jsou účetní výkazy.
Rozdělujeme je podle účelu, ke kterému slouží, do dvou skupin:
Výkazy finančního účetnictví, které můžeme označit i jako výkazy externí,
protože poskytují informace zejména externím uživatelům. Podávají přehled o stavu
a struktuře majetku, o zdrojích jeho krytí, o tvorbě a užití výsledku hospodaření, o pohybu
peněžních toků a o změnách ve vlastním kapitálu. Jsou rozhodující součástí účetní závěrky.
Účetní závěrku tvoří:
• rozvaha,
• výkaz zisku a ztráty,
• příloha.
Výkazy vnitropodnikového účetnictví, které nemají právně závaznou úpravu a vycházejí
z vnitřních potřeb každé společnosti.
1.3 Uživatelé finanční analýzy
Informace, týkající se finanční situace podniku, jsou předmětem zájmu mnoha subjektů,
které přicházejí do kontaktu s daným podnikem (GRÜNWALD, HOLEČKOVÁ, 2007, str.
27).
Uživateli těchto informací jsou především:
• manažeři
• investoři
• banky a jiní věřitelé
• obchodní partneři
• zaměstnanci
• stát a jeho orgány
• konkurenti.
12
Manažeři - využívají informace poskytované manažerským nebo finančním účetnictvím,
které je základem pro finanční analýzu, především pro dlouhodobé i operativní finanční
řízení společnosti. Finanční analýza, která odhaluje silné a slabé stránky finančního
hospodaření společnosti, umožňuje manažerům přijmout pro příští období správný
podnikatelský záměr, který se rozpracovává ve finančním plánu.
Investoři - primárními uživateli finančně-účetních informací obsažených ve finančních
výkazech podniku jsou akcionáři či vlastníci, kteří do společnosti vložili kapitál.
Potenciální investoři si chtějí ověřit, zda jejich rozhodnutí vložit kapitál je správné.
Investoři využívají finanční informace o společnosti ze dvou hledisek – investičního
a kontrolního. Investiční hledisko představuje využití informací pro rozhodování
o budoucích investicích. Hlavní zájem akcionářů se soustřeďuje na míru rizika a míru
výnosnosti jimi vloženého kapitálu. Z kontrolního hlediska se zajímají o stabilitu
a likviditu společnosti, o disponibilní zisk.
Banky a jiní věřitelé - žádají co nejvíce informací o finančním stavu potenciálního
dlužníka, aby se mohli správně rozhodnout, zda poskytnout úvěr, v jaké výši a za jakých
podmínek. Banky při poskytování úvěrů často zahrnují do úvěrových smluv klauzule,
kterými je vázána stabilita úvěrových podmínek na hodnoty vybraných finančních
ukazatelů. Banka si například může vymínit, že změní úvěrové podmínky (zvýší úrokovou
sazbu), jestliže podnik překročí jistou hranici zadluženosti (ukazatel poměru dluhů
k vlastnímu kapitálu).
Obchodní partneři – se zaměřují především na to, zda společnost bude stabilním
partnerem, schopným hradit své splatné závazky, zda dostojí svým závazkům ve smyslu
včasného dodání služby, zboží v požadovaném množství a jakosti.
Konkurenti – se zajímají o finanční informace podobných společností nebo celého
odvětví za účelem srovnání s jejich výsledky hospodaření.
Zaměstnanci - mají zájem na prosperitě, hospodářské a finanční stabilitě společnosti,
neboť jim jde o jistoty zaměstnání, o mzdové a sociální perspektivy. Hospodářské
výsledky sledují většinou prostřednictvím odborových organizací.
13
Stát a jeho orgány - se zajímají o finančně-účetní data z mnoha důvodů,
např. pro statistiku, kontrolu plnění daňových povinností, kontrolu podniků se státní
majetkovou účastí, rozdělování finanční výpomoci (přímá dotace, vládou zaručené úvěry
atd.) podnikům. Vyžadují informace pro formulování hospodářské politiky státu vůči
podnikatelské sféře.
Uvedený výčet zájmových skupin není vyčerpávající. Další zájemci o finanční analýzu
jsou např. analytici, daňoví poradci, oceňovatelé podniku, novináři a nakonec i nejširší
veřejnost se zajímá o činnost podnikové sféry z různých důvodů.
1.4 Metody finanční analýzy
V rámci finanční analýzy se používají tzv. elementární metody (zejména různé typy
ukazatelů) a dále vyšší metody, které zahrnují metody matematické statistiky a metody
částečně využívající matematickou statistiku. Nás budou zajímat především elementární
metody, které se standardně používají pro analýzu finančních výkazů.
Elementární (základní) metody finanční analýzy pracují s ukazateli, což jsou buď přímo
položky účetních výkazů, nebo čísla z nich odvozená (LANDA, 2008, str.61).
Ukazatele, používané při finanční analýze, mohou být:
a) Extenzivní (objemové), nesoucí informaci o rozsahu (v peněžních jednotkách),
tyto ukazatele lze členit na:
• stavové (absolutní), kterými jsou jednotlivé položky aktiv a pasiv (např. bilanční
suma nebo hodnota vlastního kapitálu),
• rozdílové, kterými jsou rozdíly stavových ukazatelů (např. čistý pracovní kapitál),
• tokové, které informují o změnách stavových a rozdílových ukazatelů za určitou
dobu (např. cash flow a položky výsledovky).
b) Intenzivní (poměrové), jde o podíly dvou (nebo i více) extenzivních ukazatelů,
příkladem jsou ukazatele likvidity nebo rentability.
14
1.4.1 Finanční analýza absolutních dat
Výchozím bodem finanční analýzy je tzv. vertikální a horizontální rozbor finančních
výkazů, který umožňuje vidět původní absolutní údaje v určitých souvislostech
(KISLINGEROVÁ, HNILICA, 2005, str. 11).
1.4.1.1 Horizontální analýza
Tato analýza využívá data, která jsou získávána především z účetních výkazů (rozvahy
podniku a výkazu zisku a ztráty), příp. z výročních zpráv. Vedle sledování změn absolutní
hodnoty vykazovaných dat v čase se zjišťují také jejich procentní změny. Změny
jednotlivých položek výkazů se sledují po řádcích, horizontálně, a proto se tato metoda
nazývá horizontální analýza absolutních dat. (SEDLÁČEK, 2007, str. 13)
U delších časových řad se počítají absolutní rozdíly i jejich procentní vyjádření
mezi každými dvěma sousedními roky, přičemž předchozí rok se bere jako výchozí.
Absolutní změna = hodnota v běžném období – hodnota v předchozím období
% *100běžné období předchozí období
Změna vpředchozí období
−=
1.4.1.2 Vertikální analýza
Při vertikální analýze se posuzují jednotlivé složky majetku a kapitálu, tzv. struktura aktiv
a pasiv podniku. Vertikální analýzou se nazývá proto, že se při procentním vyjádření
jednotlivých složek postupuje v jednotlivých letech odshora dolů (ve sloupcích) a nikoliv
napříč jednotlivými roky. Jako základ pro procentní vyjádření se bere ve výkazu zisku
a ztrát obvykle velikost tržeb a v rozvaze hodnota celkových aktiv podniku. Výhodou
vertikální analýzy je, že nezávisí na meziroční inflaci a umožňuje tedy srovnat výsledky
analýzy z různých let. (SEDLÁČEK, 2007, str. 17)
15
1.4.2 Analýza rozdílových ukazatelů
K analýze a řízení likvidity slouží managementu rozdílové ukazatele označované
jako finanční fondy. Fond je chápán jako rozdíl mezi souhrnem určitých položek
krátkodobých aktiv a určitých položek krátkodobých pasiv. (SEDLÁČEK, 2005, str. 175)
1.4.2.1 Čistý pracovní kapitál
Čistý pracovní kapitál lze vyčíslit jako rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými
závazky.
Čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva - krátkodobé závazky
Hodnota čistého pracovního kapitálu je důležitá pro stanovení platební schopnosti firmy.
Čím vyšší je čistý pracovní kapitál, tím více by měla být společnost schopna hradit
závazky. Pokud vykazuje ukazatel zápornou hodnotu, část dlouhodobých aktiv je kryta
krátkodobými zdroji a společnost je finančně nestabilní. (BAŘINOVÁ, VOZŇÁKOVÁ,
2005, str. 54)
1.4.3 Analýza poměrových ukazatelů
Finanční poměrové ukazatele charakterizují vzájemný vztah mezi dvěma nebo více
absolutními ukazateli pomocí jejich podílu. Nejčastěji vycházejí z účetních dat. Lze je
sestavovat jako podílové, kdy dávají do poměru část celku a celek (např. podíl vlastního
kapitálu k celkovému kapitálu), nebo jako vztahové, kdy dávají do poměru samostatné
veličiny (např. poměr zisku k celkovým aktivům).
Poměrové ukazatele jsou nejoblíbenější a také nejrozšířenější metodou finanční analýzy,
protože umožňují získat rychlý a nenákladný obraz o:
• časovém vývoji finanční situace dané firmy (tzv. trendová analýza)
• umístění firmy mezi ostatními obdobnými firmami, tzv. prostorová (průřezová)
srovnávací analýza (SEDLÁČEK, 2005, str. 177).
16
Poměrové ukazatele lze členit na ukazatele: (RŮČKOVÁ, 2008, str. 48)
• rentability
• likvidity
• zadluženosti
• aktivity
• tržní hodnoty.
1.4.3.1 Analýza rentability
Rentabilita (výnosnost vloženého kapitálu) je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové
zdroje a dosahování zisku použitím investovaného kapitálu (RŮČKOVÁ, 2008, str. 51).
Ukazatele rentability poměřují zisk dosažený podnikáním s výší zdrojů, jichž bylo užito
k jeho dosažení.
Do čitatele zlomku dosazujeme různé kategorie zisku. Mezi nejpoužívanější patří:
• zisk před úroky a daněmi
• zisk po zdanění nebo také čistý zisk
• zisk před zdaněním
• zisk po zdanění zvýšený o nákladové úroky.
Ukazatel rentability celkových vložených aktiv – ROA (angl. Return on Assets)
Ukazatel poměřuje zisk s celkovými aktivy bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou
financována (vlastních, cizích, krátkodobých, dlouhodobých). Pokud dosadíme do čitatele
EBIT (který odpovídá v účetní metodice zhruba provoznímu zisku), potom ukazatel měří
hrubou produkční sílu aktiv firmy před odpočtem daní a nákladových úroků.
(SEDLÁČEK, 2005, str. 178)
zisk před úroky a daněmiROA
celková aktiva=
17
Znalost rentability aktiv umožňuje stanovit mezní úrokovou sazbu, za kterou může
společnost přijmout úvěr. Úroková míra úvěru by měla být menší než velikost
tohoto ukazatele.
Ukazatel rentability vlastního kapitálu – ROE (angl. Return on Equity)
Míra ziskovosti z vlastního kapitálu je ukazatelem, jímž vlastníci zjišťují, zda jejich kapitál
přináší dostatečný výnos. Pro investora je důležité, aby ukazatel ROE byl vyšší než úroky,
které by obdržel při jiné formě investování (z obligací, majetkových cenných papírů,
termínovaného vkladu apod.).
čistý ziskROE
vlastní kapitál=
Růst tohoto ukazatel může znamenat např. lepší výsledek hospodaření, menší podíl
vlastního kapitálu ve firmě nebo také pokles úročení cizího kapitálu (RŮČKOVÁ, 2008,
str. 54).
Ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů – ROCE (angl. Return on Capital
Employed)
Ukazatel poskytuje informaci o výnosnosti dlouhodobých zdrojů podniku. V čitateli jsou
celkové výnosy všech investorů a ve jmenovateli jsou dlouhodobé finanční prostředky,
které má podnik k dispozici.
čistý zisk úrokyROCE
dlouhodobé závazky vlastní kapitál
+=+
Ukazatel rentability tržeb – ROS (angl. Return on Sales)
Charakterizuje zisk vztažený k tržbám. Do čitatele dosazujeme zisk před úroky a daněmi,
vhodný pro srovnání různých firem, zisk před zdaněním nebo čistý zisk. Vyjadřuje
schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, tedy kolik dokáže podniku
vyprodukovat efektu na l Kč tržeb. Tomuto ukazateli se v praxi někdy říká ziskové rozpětí
18
a slouží k vyjádření ziskové marže. V tom případě se v čitateli používá čistý zisk. Je-li
zisková marže pod oborovým průměrem, znamená to, že jsou ceny výrobků relativně
nízké, nebo jsou náklady příliš vysoké.
čistý ziskROS
tržby=
1.4.3.2 Analýza platební schopnosti
Likvidita vyjadřuje schopnost společnosti hradit své splatné závazky. Podstatou je
vzájemný vztah mezi složkami oběžného (krátkodobého) majetku a krátkodobými
závazky. Ve finančním pojetí jde tedy o řešení otázky, zda má společnost k určitému
okamžiku dostatek peněžních prostředků na úhradu svých závazků. (LANDA, 2007, str.
15)
Likviditu můžeme rozdělit následovně:
Běžná likvidita
Ukazatel běžné likvidity udává, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky.
Vypovídá o tom, kolikrát by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil
všechna oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost. Čím vyšší je hodnota ukazatele,
tím větší je pravděpodobnost zachování platební schopnosti podniku. (RŮČKOVÁ, 2008,
str. 50). Je citlivá na strukturu zásob a jejich správné oceňování vzhledem k jejich
prodejnosti a na strukturu pohledávek vzhledem k jejich neplacení ve lhůtě
nebo nedobytnosti. U zásob může trvat velmi dlouho, než se přemění na peníze. Společnost
s nevhodnou strukturou oběžných aktiv (nadměrné zásoby, nedobytné pohledávky,
nepatrný stav peněžních prostředků) se snadno ocitne v obtížné finanční situaci.
oběžná aktivaBěžná likvidita
krátkodobé závazky=
Hodnota ukazatele by měla být v rozmezí 1,5 – 2,5 (RŮČKOVÁ, 2008, str. 50).
19
Pohotová likvidita
Odstraňuje nevýhody předchozího ukazatele tím, že vylučuje z oběžných aktiv zásoby.
V čitateli ponechává jen peněžní prostředky, krátkodobé cenné papíry a krátkodobé
pohledávky, očištěné od těžko vymahatelných a pochybných. V analýze je užitečné srovnat
poměr mezi ukazatelem běžné a pohotové likvidity. Podstatně nižší hodnota pohotové
likvidity ukazuje nadměrnou váhu zásob v rozvaze společnosti. (SEDLÁČEK, 2007, str.
67)
oběžná aktiva zásobyPohotová likvidita
krátkodobé závazky
−=
Hodnota ukazatele by neměla klesnout pod hodnotu 1, měla by se pohybovat mezi 1 – 1,5
(BAŘINOVÁ, VOZŇÁKOVÁ, 2005, str. 55).
Okamžitá likvidita
Poměřuje nejlikvidnější prostředky firmy, tzn. její finanční majetek krátkodobé povahy
(peníze v pokladně, běžný účet, krátkodobé cenné papíry,aj.) ke krátkodobým závazkům.
Vyjadřuje schopnost firmy hradit právě splatné dluhy. (BAŘINOVÁ, VOZŇÁKOVÁ,
2005, str. 55)
krátkodobý finanční majetekOkamžitá likvidita
krátkodobé závazky=
Hodnota ukazatele by měla být alespoň 0,2 (SEDLÁČEK, 2007, str. 67).
1.4.3.3 Analýza zadluženosti
Udává vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování společnosti, měří rozsah
v jakém společnost používá k financování dluhy (tedy zadluženost společnosti).
Zadluženost není pouze negativní charakteristikou společnosti. Její růst může přispět
20
k celkové rentabilitě a tím i k vyšší tržní hodnotě společnosti, avšak současně zvyšuje
riziko finanční nestability. K analýze zadluženosti slouží mnoho ukazatelů.
Celková zadluženost - ukazatel zjišťuje, v jakém rozsahu je společnost financována cizími
zdroji. Ukazatel představuje hodnotu určující kolik cizích zdrojů připadá na jednu Kč
aktiv. Věřitelé preferují nízký ukazatel zadluženosti, protože čím je větší podíl vlastního
kapitálu, tím je větší bezpečnostní polštář proti ztrátám věřitelů v případě likvidace.
Vlastníci na druhé straně hledají větší finanční páku, aby znásobili svoje výnosy. Dávají
přednost zvýšení rentability vlastního kapitálu využitím cizího kapitálu, protože ten je
obvykle levnější než kapitál vlastní.
Je-li hodnota ukazatele menší než 50% = pozitivní vývoj (světový průměr 30 – 60%), větší
než 50% = negativní vývoj (LANDA, 2008, str. 86). Jestliže je ukazatel vyšší než oborový
průměr bude pro společnost obtížné získat dodatečné zdroje bez toho, aby nejprve zvýšila
vlastní kapitál. Věřitelé se budou zdráhat společnosti půjčovat další peníze nebo budou
požadovat vyšší úrokovou sazbu.
cizí kapitálCelková zadluženost
celková aktiva=
Kvóta vlastního kapitálu je doplňkem k ukazateli celkové zadluženosti. Vyjadřuje
finanční nezávislost společnosti. Oba ukazatele (jejich součet je roven 1) informují
o finanční struktuře firmy (o skladbě kapitálu). Převrácená hodnota kvóty vlastního
kapitálu vyjadřuje finanční páku, která vede k finančnímu zadlužení společnosti.
Optimální výše finanční páky je dána ziskovým účinkem finanční páky. Je-li ziskový
účinek finanční páky větší než 1, použití cizích zdrojů výnosnost vlastního kapitálu
zvyšuje. Pokud je ziskový účinek finanční páky menší než 1, použití cizích zdrojů
výnosnost vlastního kapitálu snižuje.
vlastní kapitálKvóta vlastního kapitálu
celková aktiva=
celková aktivaFinanční páka
vlastní kapitál=
21
*zisk před zdaněním
Ziskový účinek finanční páky finanční pákazisk před zdaněním a úroky
=
Úrokové krytí - ukazatel udává, kolikrát převyšuje zisk placené úroky. Pokud je ukazatel
roven 1, pak to znamená, že na zaplacení úroků je třeba celého zisku a na akcionáře
nezbude nic. V literatuře se uvádí jako postačující, jsou-li úroky pokryty ziskem 3x až 6x
(SEDLÁČEK, 2005, str. 185).
zisk před úroky a daněmiÚrokové krytí
úroky=
1.4.3.4 Analýza aktivity
Měří, jak efektivně společnost hospodaří se svými aktivy. Má-li jich více než je účelné,
vznikají jí zbytečné náklady a tím i nízký zisk. Má-li jich nedostatek, pak se musí vzdát
mnoha potenciálně výhodných podnikatelských příležitostí a přichází o výnosy,
které by mohla získat.
Obrat celkových aktiv udává, kolikrát se aktiva obrátí za daný časový interval (za rok).
Pokud obrat celkových aktiv zkoumané firmy je nižší než počet obrátek celkových aktiv
zjištěný jako oborový průměr, měly by být zvýšeny tržby nebo odprodána některá aktiva.
roční tržbyObrat celkových aktiv
celková aktiva=
Obrat zásob - ukazatel říká, kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob společnosti
prodána a znovu uskladněna. Slabinou tohoto ukazatele je, že tržby odrážejí tržní hodnotu,
zatímco zásoby se uvádějí v nákladových (pořizovacích) cenách. Proto ukazatel často
nadhodnocuje skutečnou obrátku. Pokud ukazatel vychází ve srovnání s oborovým
průměrem vyšší znamená to, že společnost nemá zbytečné nelikvidní zásoby, které by
vyžadovaly nadbytečné financování. V opačném případě lze usuzovat, že společnost má
zastaralé zásoby, jejichž reálná hodnota je nižší než cena uvedená v účetních výkazech.
22
roční tržbyObrat zásob
zásoby=
Doba obratu zásob udává počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podniku do doby
jejich spotřeby nebo do doby jejich prodeje. U zásob výrobků a zboží je ukazatel rovněž
indikátorem likvidity, protože udává počet dnů, za něž se zásoba promění v hotovost
nebo pohledávku.
/ 365
zásobyDoba obratu zásob
tržby=
Doba obratu pohledávek vyjadřuje dobu, po kterou společnost čeká na inkaso plateb
za své již provedené tržby. Je-li delší než běžná doba splatnosti, znamená to, že obchodní
partneři neplatí své účty včas. Za optimální lze považovat splatnost pohledávek menší
než 30 dní a nežádoucí vývoj je při splatnosti nad 90 dní (Landa, 2008,str. 88).
/ 365
pohledávkyDoba obratu pohledávek
tržby=
Doba obratu závazků – ukazatel vypovídá o tom, jak rychle jsou spláceny závazky firmy.
Odráží počet dní, který uplyne od nákupu a jeho zaplacení dodavateli. Obecně
lze konstatovat, že doba obratu závazků by měla být delší než doba obratu pohledávek,
aby nebyla narušena finanční rovnováha ve firmě.
/ 365
krátkodobé závazkyDoba obratu závazků
tržby=
23
2 Analyzovaný podnik
2.1 Základní informace
Datum zápisu: 16. ledna 1994
Obchodní firma: Pivovar Jihlava, a.s.
Sídlo: Jihlava, Vrchlického 2
Identifikační číslo: 49973711
Právní forma: Akciová společnost
Předmět podnikání:
Výroba piva a sladu, výroba nealkoholických nápojů, speciálních nápojů a sirupů, koupě
zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, hostinská činnost, silniční motorová
doprava, údržba a čištění výčepního zařízení, montáž výčepních zařízení, pronájem
bytových a nebytových prostor.
Statutární orgán: představenstvo
Akcie:
221 783 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč v listinné podobě
Základní kapitál: 221 783 000,- Kč
Splaceno: 100%
2.2 Historie Nejstarší písemnou zprávou o jihlavském sladovnictví je patrně zmínka v městské knize
z první poloviny 14. století. Po vzoru jiných řemesel vzniká z volného sdružení sladovníků
a pivovarníků sladovnický cech. První skutečná sladovnická statuta, která již nemají
charakter cechovních artiklů, byla potvrzena městskou radou v říjnu 1579.
Zásluhou kvality se jihlavskému pivu otevřelo množství vzdálených trhů. Prostřednictvím
dodávek jihlavského piva na vídeňský dvůr, Ladislavu Pohrobkovi, císaři Fridrichu III.,
24
arcivévodovi Karlu Štýrskému a dalším čelním představitelům své doby se jihlavské pivo
rozšířilo v řadě cizích zemí.
Roku 1735 si cech vymohl na císaři Karlu IV. výsadu stáčet pivo nejen ve městě,
ale rovněž v katastru městských poddanských vsí. Na počátku roku 1859 se jihlavský
Sladovnický cech usnesl na zrušení posledních čtyř ze svých pivovárků i po domech
roztroušených sladovniček a postavit společný moderní pivovar.
4. duben 1861 byl dnem, kdy byl jihlavský pivovar slavnostně otevřen. Pivovar sám však
jako rok svého vzniku označuje rok 1860, kdy počal fungovat jako významný hospodářský
subjekt.
Pivovar prošel podstatnými změnami. Jednou z nejdůležitějších byla kupónová privatizace
v roce 1995. Byla započata náročná a odvážná rekonstrukce celého pivovaru. V první řadě
bylo zásadním způsobem zrenovováno administrativní centrum. Zásadní proměnou prošla
i celá výroba. Pod tlakem náročného českého spotřebitele a ve snaze důrazněji se prosadit
na českém trhu se vedení pivovaru rozhodlo přejít na moderní způsob výroby pomocí
cylindro-kónických tanků. K tomuto rozhodnutí přivedla management nejen vlastní
dlouholetá praxe, ale i pozitivní zkušenost ostatních českých pivovarů. Pivo z „CK“ tanků
se vyznačuje mimořádnou stálostí chuti a kvality a zvýšenou trvanlivostí, což ocení
zejména jeho prodejci. Velká péče byla věnována zachování tradiční chuti jihlavského
Ježka, tak jak ji již dlouhá léta příznivci jihlavského zlatého moku znají.
Značný důraz byl kladen i na životní prostředí. Nevhodné chlazení čpavkem bylo
nahrazeno ekologickým médiem. Důvodem byla i skutečnost, že se pivovar nachází
na okraji historického jádra a v centru městské zástavby.
V obchodní politice byl učiněn zásadní krok směrem k zákazníkovi. Síť obchodní zástupců
pravidelně navštěvuje odběratele, pomáhá organizovat kulturní a propagační akce a řeší
případné problémy.
25
2.3 Finanční analýza absolutních dat
2.3.1 Horizontální analýza aktiv
Horizontální analýza aktiv posuzuje vývoj změn jednotlivých údajů v čase. Výchozí data
jsou převzata z účetních výkazů, které jsou uvedeny v příloze č. 1. Sledovány jsou
meziroční změny jednotlivých položek v absolutní hodnotě i v jejich procentním vyjádření.
Horizontální analýzu aktiv znázorňuje následující tabulka.
Tabulka č. 1: Horizontální analýza aktiv
2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007
Položka / Rok tis. Kč % podíl tis.Kč % podíl tis.Kč % podíl tis. Kč % podíl
Aktiva celkem -15 572 -7,3% 3 343 1,7% 34 849 17,3% -29 588 -12,5%
DM -12 679 -8,7% -5 923 -4,4% 21 520 16,9% 2 364 1,6%
DNM 174 73,1% -229 -55,6% -88 -48,1% -47 -49,5%
DHM -12 653 -8,7% -5 694 -4,3% 21 608 17,0% 2 311 1,6%
DFM -200 -66,7% 0 0,0% 0 0,0% 100 100,0%
Oběžná aktiva -2 610 -3,9% 8 518 13,3% 12 752 17,5% -31 072 -36,4%
Zásoby 7 588 26,7% 725 2,0% 19 602 53,4% -27 125 -48,2%
Pohledávky dl. -13 947 -59,5% -3 313 -34,9% -103 -1,7% -3 725 -61,4%
Pohledávky kr. -4 791 -15,7% 2 872 11,2% -6 305 -22,0% 162 0,7%
Finanční majetek 8 540 -54,7% 8 234 -116,6% -442 -37,6% -384 -52,4%
Ostatní aktiva -283 -21,4% 748 71,8% 577 32,2% -880 -37,2%
Zdroj: vlastní výpočty
Horizontální analýza nám ukazuje, že k poklesu celkových aktiv došlo v roce 2004
ve srovnání s rokem 2003 (-7,3%) a v roce 2007 oproti roku 2006 (-12,5%). Největší
procentuální pokles nastal u ostatních aktiv (-21,4% v roce 2004,-37,2% v roce 2007),
ale absolutně se jedná o málo významné částky (283 tis. Kč a 880 tis. Kč). V roce 2005
a v roce 2006 se celková aktiva zvýšila (+1,7% v roce 2005, +17,3% v roce 2006).
I v tomto případě největší procentuální nárůst vidíme u ostatních aktiv (+71,8%, absolutně
748 tis. Kč v roce 2005, +32,2%, absolutně 577 tis. Kč v roce 2006).
26
Graf č.1: Celková aktiva
Aktiva
-
20 000
40 000
60 000
80 000
100 000
120 000
140 000
160 000
2003 2004 2005 2006 2007
tis. K č
Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Ostatní aktiva
Zdroj: vlastní výpočty
Zaměřením na dlouhodobý majetek zjistíme, že ve sledovaném období došlo v letech
2004, 2005 k jeho poklesu, ale v letech 2006 a 2007 naopak k růstu. K nejvýznamnější
změně dochází v roce 2006 u dlouhodobého hmotného majetku, a to o 21 608 tis. Kč
(+17%). Zvýšila se zejména položka Nedokončený dlouhodobý majetek, a to pořízením
balící linky na pivo v plechovkách. Dlouhodobý nehmotný majetek vzrostl v roce 2004
o 174 tis. Kč (+73,1%) nákupem nového softwaru. Dlouhodobý finanční majetek v roce
2004 klesl o 200 tis. Kč (-66,7%) na položce Podíly v ovládaných a řízených osobách.
V roce 2007 se oproti roku 2006 zvýšila položka Ostatní dlouhodobé CP a podíly o 100 tis.
Kč (+100%) navýšením jmenovité hodnoty akcií společnosti FC Vysočina Jihlava, a.s.
Oběžná aktiva v letech 2004, 2007 klesala a v ostatních letech se zvyšovala. Největší
pohyb v absolutních hodnotách byl zaznamenán u zásob. V roce 2006 se zásoby zvýšily
o 19 602 tis. Kč (+53,4%) a naopak v roce 2007 klesly o 27 125 tis. Kč (-48,2%).
Dlouhodobé pohledávky měly po celé sledované období klesající tendenci. Ke změnám
docházelo pouze na položce Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky
se v roce 2004 a v roce 2006 snižovaly, ale v letech 2005, 2007 se zvýšily. Finanční
majetek klesal celé období. V roce 2004 se snížil oproti roku 2003 o 8 540 tis. Kč (-54,7%)
a v roce 2005 o 8 234 tis. Kč (-116,6%) oproti roku 2004. Jedná se především o změny
na účtech v bankách, v uvedených letech o snižování debetního zůstatku.
27
Graf č. 2: Oběžná aktiva
Oběžná aktiva
-20 000
-10 000
-
10 000
20 000
30 000
40 000
50 000
60 000
2003 2004 2005 2006 2007
tis. K č
Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek
Zdroj: vlastní výpočty
2.3.2 Horizontální analýza pasiv
Horizontální analýza pasiv je uvedena v následující tabulce.
Tabulka č. 2: Horizontální analýza pasiv
2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007
Položka tis. Kč % podíl tis.Kč % podíl tis.Kč % podíl tis. Kč % podíl
Pasiva celkem -15 572 -7,3% 3 343 1,7% 34 849 17,3% -29 588 -12,5%
Vlastní kapitál 9 730 7,0% -5 892 -3,9% -4 580 -3,2% -21 294 -15,3%
Základní kapitál 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0%
HV minulých let 4 007 -4,3% 9 731 11,0% -5 893 7,5% -4 582 5,4%
HV běžného období 5 723 142,9% -15 623 -160,6% 1 313 -22,3% -16 712 364,8%
Cizí zdroje -26 063 -35,5% 8 963 19,0% 39 745 70,7% -7 762 -8,1%
Závazky kr. -17 063 -49,0% -1 066 -6,0% 30 037 179,8% -10 635 -22,7%
Bankovní úvěry -9 000 -23,4% 10 029 34,0% 9 708 24,6% 2 873 5,8%
Ostatní pasiva 761 114,4% 272 19,1% -316 -18,6% -532 -38,5%
Zdroj: vlastní výpočty
Horizontální analýza nám ukazuje, že výrazně se celková pasiva změnila v roce 2006
oproti roku 2005, kdy došlo k nárůstu o 34 849 tis. Kč (+17,3%). V roce 2007 naopak
klesla o 29 588 tis. Kč (-12,5%) oproti roku 2006.
28
Graf č. 3: Celková pasiva
Pasiva
-
20 000
40 000
60 000
80 000
100 000
120 000
140 000
160 000
2003 2004 2005 2006 2007
tis. K č
Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva
Zdroj: vlastní výpočty
Vlastní kapitál v roce 2004 vzrostl oproti roku 2003 o 9 730 tis. Kč (+7%), což bylo
způsobeno zvýšením hospodářského výsledku běžného období o 5 723 tis. (+142,9%)
a snížením neuhrazené ztráty minulých let o 4 007 tis. Kč (-4,3%). V ostatních letech
sledovaného období se snižoval, a to proto, že se podnik dostával do stále vyšší ztráty,
což je negativní jev. Základní kapitál se po celou dobu neměnil.
Cizí zdroje v roce 2004 klesly oproti roku 2003 o 26 063 tis. Kč (-35,5%) zejména
snížením závazků z obchodních vztahů a současně splacením dlouhodobého úvěru ve výši
9 000 tis. Kč. V roce 2006 se zvýšily o 39 745 tis. Kč (+70,7%) jednak poskytnutím
dalších dlouhodobých úvěrů o 9 708 tis. Kč (+24,6%) a zvýšením krátkodobých závazků
o 30 037 tis. Kč (+179,8%). Jedná se hlavně o závazky z obchodních vztahů.
29
Graf č. 4: Cizí zdroje
Cizí zdroje
-
10 000
20 000
30 000
40 000
50 000
60 000
2003 2004 2005 2006 2007
tis. K č
Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci
Zdroj: vlastní výpočty
2.3.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát
Horizontální analýzu výkazu zisku a ztrát znázorňuje tabulka č. 3. Výsledek hospodaření
za účetní období se zvýšil v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 o 142,9% (+5 723 tis.
Kč). V ostatních letech již nabývá záporné hodnoty, případně dochází ke snižování ztráty.
V roce 2007 se ztráta zvýšila o 364,8% (-16 712 tis. Kč) v porovnání s rokem 2006.
Nejvíce výsledek hospodaření ovlivňuje provozní výsledek.
Provozní výsledek hospodaření vzrostl meziročně v roce 2004 o 618%, a to především
zvýšením přidané hodnoty o 64,7% (27 414 tis. Kč). Porovnáním tržeb s výkonovou
spotřebou vidíme, že tržby vzrostly o 39,4%, ale výkonová spotřeba jen o 17,1%. Znamená
to, že 1 Kč tržeb jsme vyprodukovali s nižšími náklady než v roce 2003. V ostatních letech
sledovaného období náklady rostou rychleji než tržby. Velký rozdíl je patrný v roce 2005,
kdy výkony klesly o 4,3%, ale náklady vzrostly o 36,9% oproti roku 2004, takže náklady
jsou vyšší v porovnání s předchozím rokem. Provozní výsledek hospodaření tohoto roku
klesl o 100,9% (-26 767 tis. Kč). Osobní náklady vzrostly v roce 2004 o 32%, v roce 2006
o 23,9%, ale v roce 2007 o stejnou výši klesly. Ostatní provozní náklady měly velký vliv
na provozní výsledek hospodaření v roce 2006, kdy vzrostly o 571,9% (+8 492 tis. Kč)
30
Finanční výsledek hospodaření je celé období záporný. Nákladové úroky jsou vysoké,
ale v roce 2004 se snížily o 34% a v roce 2005 o 49,2%. V roce 2006 se naopak zvýšily
o 36,6% (+542 tis. Kč) čerpáním investičního úvěru. Ostatní finanční náklady prudce
vzrostly v roce 2005 o 247,4% (+1 556 tis. Kč).
Mimořádný výsledek hospodaření v roce 2004 klesl o 152,1% (-1 580 tis. Kč) a dostal
se tak do ztráty. V roce 2005 došlo k vyrovnání ztráty a dosažení zisku, v ostatních letech
již k výrazným změnám nedošlo.
Tabulka č. 3: Horizontální analýza výkazů zisku a ztrát
2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007
Položka % tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč
Tržby za prodej zboží -6,2 -3 380 -18,1 -9 193 -6,3 -2 635 -34,5 -13 490
Náklady vynaložené na prodané zboží -9,0 -4 141 -18,5 -7 739 -6,2 -2 119 -37,6 -12 035
Obchodní marže 9,2 761 -16,0 -1 454 -6,8 -516 -20,5 -1 455
Výkony 39,4 36 740 4,3 5 600 31,6 42 843 -56,3 -100 452
Výkonová spot řeba 17,1 10 087 36,9 25 529 40,1 37 988 -58,1 -77 097
Přidaná hodnota 64,7 27 414 -30,6 -21 383 9,0 4 339 -47,0 -24 810
Osobní náklady 32,0 7 689 -0,3 -83 23,9 7 568 -23,9 -9 381
Daně a poplatky 738,9 2 660 -7,0 -212 -112,1 -3 149 14,4 -49
Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku -11,4 -2 021 -12,2 -1 915 0,2 26 7,9 1 090
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku -15,5 -1 852 -74,6 -7 561 -16,8 -433 -44,8 -957
Zůstatková cena prod. dl. majetku a materiálu -76,2 -8 524 -37,6 -998 -208,6 -3 459 -128,2 2 309
Změna stavu rezerv a opravných položek 1880,6 -583 -84,7 520 -5034,0 4 732 -107,3 -4 975
Ostatní provozní výnosy -91,2 -3 222 -61,5 -190 6622,7 7 881 -37,3 -2 983
Ostatní provozní náklady 31,2 277 27,6 321 571,9 8 492 -49,3 -4 916
Provozní výsledek hospoda ření 618,0 22 842 -100,9 -26 767 1058,1 -2 423 483,7 -12 828
Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 100,0 210 -100,0 -210
Prodané cenné papíry a podíly 100,0 200 -100,0 -200
Výnosové úroky 0,0 0 -100,0 -2 100,0 4 -75,0 -3
Nákladové úroky -34,0 -1 502 -49,2 -1 435 36,6 542 7,1 144
Ostatní finanční výnosy 917,6 1 092 -27,6 -334 151,8 1 331 -47,7 -1 053
Ostatní finanční náklady 127,9 353 247,4 1 556 24,5 535 -36,5 -993
Finan ční výsledek hospoda ření -49,2 2 251 20,1 -467 -9,3 258 8,2 -207
Daň z příjmů za běžnou činnost -462,9 17 790 -76,2 -10 634 -96,9 -3 210 3515,5 3 621
splatná -100,0 -1 0
odložená -462,8 17 791 -76,2 -10 634 -96,9 -3 210 3515,5 3 621
Výsledek hospoda ření za běžnou činnost 246,1 7 303 -161,6 -16 600 -16,5 1 045 315,2 -16 656
Mimořádné výnosy -73,5 -793 51,4 147 369,5 1 600 -68,1 -1 385
Mimořádné náklady 1967,5 787 -100,4 -830 -44400,0 1 332 -100,0 -1 329
Mimo řádný výsledek hospoda ření -152,1 -1 580 -180,6 977 61,5 268 -8,0 -56
Výsledek hospoda ření za účetní období 142,9 5 723 -160,6 -15 623 -22,3 1 313 364,8 -16 712
Výsledek hospoda ření před zdaněním 14425,2 23 513 -110,9 -26 257 73,5 -1 897 292,3 -13 091
Zdroj: vlastní výpočty
31
2.3.4 Vertikální analýza aktiv
Úkolem vertikální analýzy aktiv bylo posoudit jednotlivé složky majetku společnosti
Pivovar Jihlava, a.s.
Tabulka č. 4: Vertikální analýza aktiv
2003 2004 2005 2006 2007
Aktiva celkem 100% 100% 100% 100% 100%
Dlouhodobý majetek 68,2% 67,1% 63,1% 62,9% 73,0%
DNM 0,1% 0,2% 0,1% 0,0% 0,0%
DHM 67,9% 66,9% 62,9% 62,8% 72,9%
DFM 0,1% 0,1% 0,0% 0,0% 0,1%
Oběžná aktiva 31,2% 32,3% 36,0% 36,1% 26,3%
Zásoby 13,3% 18,1% 18,2% 23,8% 14,1%
Dlouhodobé pohledávky 11,0% 4,8% 3,1% 2,6% 1,1%
Krátkodobé pohledávky 14,3% 13,0% 14,2% 9,4% 10,9%
Finanční majetek -7,3% -3,6% 0,6% 0,3% 0,2%
Ostatní aktiva 0,6% 0,5% 0,9% 1,0% 0,7%
Zdroj: vlastní výpočty
Největší podíl na celkových aktivech má dlouhodobý majetek (62,9–73%). Oběžná aktiva
tvoří zhruba jednu třetinu celkových aktiv (26,3–36,1%) a zbývající část tvoří ostatní
aktiva (0,5-1%).
Většinu dlouhodobého majetku, který se na celkových aktivech podílí nejvíc, zaujímá
dlouhodobý hmotný majetek, který má klesající tendenci, ale v roce 2007 se podíl zvýšil
na 72,9% zařazením balící linky na plechovkové pivo. Dlouhodobý nehmotný majetek má
velice nízký podíl jak je patrné z tabulky (nejvyšší 0,2% v roce 2004). Rovněž dlouhodobý
finanční majetek se podílí na celkových aktivech nepatrně (0,1%). Oběžná aktiva měla
po sledované období vzrůstající tendenci až do roku 2006, ale v roce 2007 klesla na 26,3%.
Na oběžných aktivech mají největší procentní podíl zásoby. V roce 2006 to bylo 23,8%,
ale v roce 2007 klesl až na 14,1%. Dlouhodobé pohledávky dosáhly nejvyššího podílu
v roce 2003 (11%), v ostatních letech se snižoval až na hodnotu 1,1% v roce 2007.
Krátkodobé pohledávky mají kolísavou tendenci. Nejvyšší podíl mají v roce 2003 (14,3%)
a nejnižší v roce 2006 (9,4%). Tvoří je zejména pohledávky z obchodních vztahů. Podíl
finančního majetku je v letech 2003, 2004 záporný (-7,3%, -3,6%, čerpání debetu). V roce
32
2005 se podíl zvýšil na 0,6%, ale pak mírně klesal. Ostatní aktiva se na celkových aktivech
podílí zanedbatelně. Nejvyšší podíl mají 1% v roce 2006.
Graf č. 5: Struktura celkových aktiv
Struktura aktiv
0%
10%
20%
30%
40%50%
60%
70%
80%
90%
100%
2003 2004 2005 2006 2007
Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Ostatní aktiva
Zdroj: vlastní výpočty
2.3.5 Vertikální analýza pasiv
Pasiva vyjadřují kapitálovou strukturu společnosti, tzn. z jakých zdrojů je činnost
společnosti financována. Vertikální analýza pasiv je uvedena v následující tabulce.
Tabulka č. 5: Vertikální analýza pasiv
2003 2004 2005 2006 2007
Pasiva celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%
Vlastní kapitál 65,4% 75,4% 71,3% 58,8% 57,0%
Základní kapitál 103,7% 111,8% 110,0% 93,8% 107,2%
Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 2,9% 3,1% 3,1% 2,6% 3,0%
HV minulých let -43,1% -44,4% -38,9% -35,6% -42,9%
HV běžného účetního období 1,9% 4,9% -2,9% -1,9% -10,3%
Cizí zdroje 34,3% 23,8% 27,9% 40,6% 42,6%
Krátkodobé závazky 16,3% 9,0% 8,3% 19,8% 17,4%
Bankovní úvěry 18,0% 14,9% 19,6% 20,8% 25,2%
Ostatní pasiva 0,3% 0,7% 0,8% 0,6% 0,4%
Zdroj: vlastní výpočty
33
Z tabulky zjistíme, že po celé sledované období podíl vlastního kapitálu na celkových
pasivech převyšuje podíl cizích zdrojů. Společnost tedy k financování používá především
vlastní kapitál. Svého maxima (75,4%) dosáhl podíl vlastního kapitálu na celkových
pasivech v roce 2005, minima (57%) v roce 2007. Výše základního kapitálu a rezervního
fondu se ve sledovaném období neměnila. Hospodářský výsledek minulých let v roce 2004
nabývá podílu -44,4%, v letech 2005 a 2006 mírně klesá, ale v roce 2007 se podíl opět
zvýší na -42,9%. Podíl HV běžného účetního období je v roce 2003 1,9%, v roce 2004
dokonce 4,9%, ale v ostatních letech je společnost ve ztrátě. V roce 2007 je podíl HV
běžného účetního období -10,3% a společně s HV minulých let nejvíce snižují vlastní
kapitál za celé období. Podíl krátkodobých závazků je nejvyšší v roce 2006 (19,8%), roce
2005 klesl na 8,3%. Jedná se převážně o závazky z obchodních vztahů. Bankovní úvěry
se podílí na cizích zdrojích v roce 2004 14,9%, v ostatních letech podíl stoupá. Nejvyšší
hodnoty dosahuje v roce 2007, kdy je podíl 25,2%. Podíl ostatních pasiv je nízký,
pohybuje se v rozmezí 0,3-0,7%.
Graf č. 6: Struktura celkových pasiv
Struktura pasiv
0%
10%
20%
30%
40%50%
60%
70%
80%
90%
100%
2003 2004 2005 2006 2007
Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva
Zdroj: vlastní výpočty
34
2.4 Analýza rozdílových ukazatelů
2.4.1 Čistý pracovní kapitál
Čistý pracovní kapitál lze vypočítat jako rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými
závazky. Obecně platí, že čím vyšší je čistý pracovní kapitál, tím více by měla být
společnost schopna hradit své závazky. Vývoj čistého pracovního kapitálu Pivovaru
Jihlava, a.s. znázorňuje následující tabulka.
Tabulka č. 6: Vývoj čistého pracovního kapitálu
2003 2004 2005 2006 2007
Oběžná aktiva 43 326 54 663 66 494 79 349 52 002
Krátkodobé závazky 34 832 17 769 32 732 66 396 66 954
Čistý pracovní kapitál 8 494 36 894 33 762 12 953 -14 952
Zdroj: vlastní výpočty
Z tabulky je patrné, že ČPK značně kolísá. Dobře je na tom podnik v roce 2004, kdy ČPK
stoupl o 28 400 tis. Kč oproti roku 2003. Pak již jenom klesá. V roce 2007 se dostává
do záporné hodnoty, což značí, že část dlouhodobých aktiv je kryta krátkodobými zdroji.
Nastává možnost, že Pivovar Jihlava, a.s. nebude schopen splácet své závazky.
Graf č. 7: Vývoj čistého pracovního kapitálu
Čistý pracovní kapitál
-20 000
-10 000
0
10 000
20 000
30 000
40 000
2003 2004 2005 2006 2007
tis. Kč
Čistý pracovní kapitál
Zdroj: vlastní výpočty
35
2.5 Analýza poměrových ukazatelů
2.5.1 Analýza rentability
Ukazatele rentability poměřují zisk dosažený podnikáním s výší zdrojů, které byly použity
k jeho dosažení. Obecně lze říci, že by měly mít rostoucí tendenci. Ukazatele, které byly
použity k posouzení ziskovosti, jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka č. 7: Ukazatele rentability
Ukazatele rentability (výnosnosti) 2003 2004 2005 2006 2007
ROA - Rentabilita celkových aktiv 2,14% 12,90% -0,55% -1,12% -6,95%
ROE - Rentabilita vlastního kapitálu 2,91% 6,72% -4,02% -3,24% -16,57%
ROCE - Rentabilita dlouhodobých zdrojů 2,59% 14,88% -0,64% -1,46% -10,01%
ROS - Rentabilita tržeb 2,75% 5,47% -3,27% -2,16% -19,84%
Zdroj: vlastní výpočty
Ukazatel ROA (rentabilita celkových vložených aktiv) = zisk před úroky
a daněmi/celková aktiva
Podle vypočtených hodnot vidíme, že ROA roste pouze v roce 2004, kdy dosáhla hodnoty
12,9%. V ostatních letech klesala a dostala se do záporných hodnot. Nejnižší byla -6,95%
v roce 2007.
Ukazatel ROE (rentabilita vlastního kapitálu) = čistý zisk/vlastní kapitál
Z tabulky je zřejmé, že hodnota tohoto ukazatele je kladná pouze v roce 2003, 2004,
kdy jsou hodnoty ukazatele 2,91% a 6,72%. Pak se dostává do záporných hodnot,
protože společnost vykazuje ztrátu. Nejnižší hodnota je -16,57% v roce 2007. Lze tedy říci,
že vlastníkům jejich kapitál v letech 2005 – 2007 žádný zisk nepřináší.
36
Ukazatel ROCE (rentabilita dlouhodobých zdrojů) = (čistý zisk + úroky)/(dlouhodobé
závazky + vlastní kapitál)
I hodnoty tohoto ukazatele jsou kladné pouze v letech 2003, 2004. Nejvyšší hodnota byla
dosažena v roce 2004 (14,88%). Pak hodnoty ve sledovaném období opět prudce klesají
až na hodnotu -10,01% v roce 2007.
Ukazatel ROS (rentabilita tržeb) = čistý zisk/tržby
Situace je podobná jako u předchozích ukazatelů. V roce 2004 je hodnota ukazatele 5,47%,
v následujících letech pak již nabývá záporných hodnot. Nejnižší hodnotu -19,84%
vykazuje v roce 2007.
Můžeme konstatovat, že všechny ukazatele rentability potvrzují nám již známou
skutečnost, že v letech 2005 – 2007 společnost Pivovar Jihlava, a.s. nemá z podnikatelské
činnosti zisk. Dá se říci, že společnost se nachází ve velmi obtížné finanční situaci.
Důvodů může být několik. Podle mého názoru to může být skutečnost, že k financování
používá především vlastní kapitál, vysoké náklady výroby, nízké ceny výrobků apod.
Graf č. 8: Vývoj ziskovosti
Ukazatele rentability
-25,00%
-20,00%
-15,00%
-10,00%
-5,00%
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
2003 2004 2005 2006 2007
ROA - Rentabilita celkových aktiv ROE - Rentabilita vlastního kapitálu
ROCE - Rentabilita dlouhodobých zdrojů ROS - Rentabilita tržeb
Zdroj: vlastní výpočty
37
2.5.2 Analýza platební schopnosti
Cílem analýzy platební schopnosti je zjistit, zda je společnost schopna hradit své splatné
závazky. Ukazatele likvidity znázorňuje tabulka č. 8.
Tabulka č. 8: Ukazatele platební schopnosti
Ukazatele likvidity 2003 2004 2005 2006 2007
Běžná likvidita 1,92 3,61 2,22 1,29 0,81
Pohotová likvidita 0,43 1,05 0,91 0,35 0,34
Okamžitá likvidita -0,45 -0,40 0,04 0,01 0,01
Zdroj: vlastní výpočty
Běžná likvidita = oběžná aktiva/krátkodobé závazky
Běžná likvidita sledované společnosti dosahuje doporučených hodnot v letech 2003, 2004,
2005. Nejvyšší 3,61 v roce 2004. V letech 2006, 2007 se dostává pod hranici 1,5. Nejnižší
je 0,81 v roce 2007. Platební schopnost je tedy zachována pouze v letech 2003 – 2005.
Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby)/krátkodobé závazky
V výsledky nám ukazují, že doporučeného minima společnost dosáhla jen v roce 2004.
V ostatních letech klesla pod hodnotu 1, nejnižší hodnota 0,34 je v roce 2007. Důvodem
těchto nízkých hodnot je vysoký poměr zásob na oběžných aktivech a v roce 2007
se zvýšily krátkodobé závazky o 16 500 tis. Kč čerpáním krátkodobé finanční výpomoci,
kterou v ostatních letech společnost neměla.
Okamžitá likvidita = krátkodobý finanční majetek/krátkodobé závazky
Ve sledovaném období společnost nedosáhla doporučené hodnoty. V letech 2003, 2004
se nachází v hodnotě záporné. Pravděpodobnou příčinou je debetní zůstatek na bankovním
účtu, který v roce 2003 dosáhl 16 820 tis. Kč a v roce 2004 8 028 tis. Kč. Nejvyšší hodnota
0,04 je v roce 2005. Z výsledků vyplývá, že společnost není schopna hradit své právě
splatné dluhy.
38
Graf č. 9: Ukazatele likvidity
Ukazatele likvidity
-1,00
-0,50
0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
3,00
3,50
4,00
2003 2004 2005 2006 2007
Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita
Zdroj: vlastní výpočty
2.5.3 Analýza zadluženosti
Ukazatele zadluženosti udávají vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování
společnosti, měří rozsah, v jakém společnost používá k financování dluhy (tedy
zadluženost firmy). K analýze zadluženosti byly použity ukazatele v následující tabulce.
Tabulka č. 9: Ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti 2003 2004 2005 2006 2007
Celková zadluženost 0,35 0,25 0,29 0,41 0,43
Kvóta vlastního kapitálu 0,65 0,75 0,71 0,59 0,57
Úrokové krytí 1,04 9,12 -0,74 -1,21 -7,11
Finanční páka 1,53 1,33 1,40 1,70 1,76
Ziskový účinek finanční páky 0,05 1,18 3,28 3,10 2,01
Zdroj: vlastní práce
Ukazatel celkové zadluženosti = cizí kapitál/celková aktiva
Hodnota ukazatele menší než 50% znamená příznivý vývoj, pokud je vyšší než 50% vývoj
je negativní.
39
Hodnoty celkové zadluženosti se celé období nacházejí pod 50%, což svědčí o příznivém
vývoji. Nejnižší hodnota je 0,25 v roce 2004, nejvyšší 0,43 v roce 2007. V posledních dvou
letech zadluženost stoupá.
Kvóta vlastního kapitálu = vlastní kapitál/celková aktiva
Hodnota kvóty vlastního kapitálu dosáhla v roce 2004 hodnoty 0,75, pak má již klesající
tendenci až na hodnotu 0,57 v roce 2007. Po sledované období převažuje vlastní kapitál
cizí zdroje. Společnost investuje především z vlastních zdrojů.
Finanční páka = celková aktiva/vlastní kapitál
Optimální výše finanční páky je dána ziskovým účinkem finanční páky. Ziskový účinek
větší než 1 použití cizích zdrojů výnosnost vlastního kapitálu zvyšuje, pokud je menší
než 1, pak použití cizích zdrojů výnosnost vlastního kapitálu snižuje.
Z hodnot uvedených v tabulce je zřejmé, že pouze v roce 2003 je ziskový účinek finanční
páky menší než 1. V ostatních letech je větší než 1, což znamená, že použití cizích zdrojů
v těchto letech výnosnost vlastního kapitálu zvyšuje. Nejvyšší hodnotu má 3,28 v roce
2005, pak klesá. Podle tohoto ukazatele by pro firmu bylo výhodnější používat
k financování spíše cizí zdroje.
Ukazatel úrokového krytí = (zisk před úroky a daněmi)/úroky
Udává, kolikrát převyšuje zisk placené úroky. Pokud je ukazatel roven 1, pak to znamená,
že na zaplacení úroků je třeba celého zisku.
Podle vypočítaných hodnot je zřejmé, že dobře na tom společnost byla pouze v roce 2004,
kdy hodnota vzrostla na 9,12. V letech 2005 až 2007 klesla do záporných hodnot. Příčinu
vidím v tom, že v těchto letech společnost Pivovar Jihlava, a.s. načerpala další úvěry,
čímž vzrostly nákladové úroky, a také skutečnost, že společnost se v těchto letech nachází
ve ztrátě.
40
Graf č. 10: Ukazatele zadluženosti
0,000,100,200,300,400,500,600,700,800,901,00
2003 2004 2005 2006 2007
Ukazatele zadluženosti
Celková zadluženost Kvóta vlastního kapitálu
Zdroj: vlastní výpočty
2.5.4 Analýza aktivity
Ukazatele aktivity měří efektivitu hospodaření firmy s aktivy. Pro analýzu byly použity
ukazatele v následující tabulce č. 10.
Tabulka č. 10: Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity 2003 2004 2005 2006 2007
Obrat celkových aktiv 0,68 0,86 0,90 0,97 0,48
Obrat zásob 5,00 5,53 4,96 4,55 2,51
Doba obratu zásob (dny) 72,97 66,01 73,57 80,18 145,39
Doba obratu pohledávek (dny) 73,45 57,71 55,01 43,89 76,15
Doba obratu závazků (dny) 91,35 53,94 34,89 54,69 140,89
Zdroj: vlastní výpočty
Obrat celkových aktiv = roční tržby/celková aktiva
Ukazatel nám udává, kolikrát se aktiva obrátí za rok. Podle výsledků vidíme, že aktiva
se neobrátí za rok ani jednou. Nejvyšší hodnoty nabývá ukazatel 0,97 v roce 2006. Vůbec
nejnižší hodnotu 0,48 vykazuje v roce 2007, což značí, že aktiva tohoto roku se obrátí
41
až za 1,5 roku. Důvod vidím zejména v poklesu tržeb, které klesly oproti roku 2006
o 34,5% (13 490 tis. Kč).
Obrat zásob = roční tržby/zásoby
Doba obrátek je nízká. Nejvyšší hodnotu má ukazatel 5,12 v roce 2003, pak již postupně
klesá. Nejnižší je 3,68 obrátek v roce 2007.
Graf č. 11: Obrat celkových aktiv, obrat zásob
Ukazatele aktivity
0,00
1,00
2,00
3,00
4,00
5,00
6,00
2003 2004 2005 2006 2007
Obrat celkových aktiv Obrat zásob
Zdroj: vlastní výpočty
Doba obratu zásob = zásoby/(tržby/365)
Hodnoty ukazatele mají po sledované období spíše stoupající tendenci. Nejkratší dobu byly
zásoby drženy na skladě v roce 2004, kdy to bylo 66 dnů. Nejdéle pak v roce 2007,
kdy se doba prodloužila na 145 dnů.
Doba obratu pohledávek = pohledávky/(tržby/365)
Dle literatury můžeme považovat za optimální splatnost pohledávek menší než 30 dnů,
splatnost nad 90 dnů je považována za nežádoucí.
42
Dle výpočtů doba obratu pohledávek kolísá. V roce 2003 byla doba splatnosti 73 dnů,
pak klesá až do roku 2006. kdy byla doba splatnosti za celé sledované období nejnižší (44
dnů). V roce 2007 se prodlužuje na 76 dnů. Optimální splatnosti tedy není dosaženo,
ale pohybuje se pod hranicí 90 dní.
Doba obratu závazků = krátkodobé závazky/(tržby/365)
Obecně platí, že doba obratu závazků by měla být delší než doba obratu pohledávek.
Doba splatnosti závazků ve sledovaném období, podobně jako u pohledávek, kolísá.
V roce 2003 byla splatnost 91 dnů, pak klesá až na 35 dnů v roce 2005. Pak se opět
prodlužuje na 141 dnů v roce 2007. V letech 2004, 2005 byla splatnost závazků menší než
doba splatnosti pohledávek, což bylo pro firmu Pivovar Jihlava, a.s. nevýhodné. V letech
2003, 2006, 2007 se situace obrátila a doba splatnosti závazků je vyšší než pohledávek.
Graf č. 12: Doba obratu zásob, pohledávek, závazků
Ukazatele aktivity
0,00
20,00
40,00
60,00
80,00
100,00
120,00
140,00
160,00
2003 2004 2005 2006 2007
Dny
Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků
Zdroj: vlastní výpočty
43
Závěr
Tématem mé bakalářské práce je „Finanční analýza vybrané společnosti“. Práci jsem
rozdělila do dvou částí. V první části jsou zpracovány teoretické poznatky, v druhé části
jsou pak aplikovány na konkrétní společnost.
V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy. Je definován cíl finanční analýzy,
popsány zdroje informací, nastíněni její uživatelé a podstatnou část tvoří výčet
elementárních metod finanční analýzy. Zabývala jsem se zejména finanční analýzou
absolutních dat, analýzou rozdílových a poměrových ukazatelů. Teoretická část se stala
základem pro vypracování praktické části, ve které jsem analyzovala společnost Pivovar
Jihlava, a.s. za období let 2003 – 2007. Za tímto účelem jsem vypracovala horizontální
a vertikální analýzu rozvahy, horizontální analýzu výkazu zisku a ztrát, analýzu čistého
pracovního kapitálu. Provedla jsem výpočty poměrových ukazatelů rentability, platební
schopnosti, zadluženosti a aktivity.
Dle výsledků provedené finanční analýzy lze říci, že situace společnosti Pivovar Jihlava
a.s. není příznivá. Vypočtené hodnoty poměrových ukazatelů jsou značně ovlivněny
skutečností, že se společnost v letech 2005 – 2007 nachází ve ztrátě. Zisku dosahuje pouze
v letech 2003, 2004. Ukazatele platební schopnosti a rentability, které jsou klíčové
pro posouzení finanční situace, vypovídají o tom, že společnost má značné problémy.
Hodnoty všech ukazatelů platební schopnosti nedosahují po většinu sledovaného období
doporučených hodnot. O neschopnosti společnosti hradit své splatné závazky vypovídá
hlavně ukazatel okamžité likvidity, jehož hodnota se nachází po celé sledované období
pod doporučenou hodnotou 0,2. V letech 2003, 2004 dokonce nabývá záporné hodnoty,
což bylo způsobeno čerpáním debetu. Příčinu této situace vidím v malé výši peněžních
prostředků a ve výši pohledávek z obchodních vztahů, které dosahují v posledním roce
sledovaného období, (rok 2007), 18 664 tis. Kč.
Výše pohledávek je velmi značná. Společnost by mohla vymáhat nesplacené pohledávky
soudní cestou nebo postoupit vymáhání jinému subjektu, ale předem zvážit, zda je
44
tato cesta pro ni výhodná. Zlepšení by rovněž mohlo přinést zavedení nabídky skonta
některým odběratelům v případě úhrady závazků před lhůtou splatnosti.
Podobná situace jako u platební schopnosti je rovněž u rentability. Hodnoty ukazatelů
kolísají a v letech 2005 – 2007 jsou záporné, což svědčí o tom, že společnost nemá
ze své činnosti zisk. Tržby klesají rychleji v porovnání s náklady. V těchto letech vykazuje
ztrátu, která v roce 2007 dosahuje 21 293 tis. Kč.
Ke zvýšení rentability by mohlo přispět snížení nákladů a také zvýšení cen za výrobky.
Zvýšení cen ovšem nemusí vést nutně ke zvýšení tržeb. Před tímto krokem by bylo vhodné
zjistit situaci na trhu. V konkurenčním boji to nemusí být správná volba. Pokud
konkurence ceny rovněž nezvýší, mohlo by se stát, že klesne poptávka a tržby se mohou
naopak ještě snížit.
Na celkové finanční situaci podniku má jistě vliv i skutečnost, že společnost
ve sledovaném období hodně investovala do svého majetku, a to převážně z vlastního
kapitálu. Investice dosáhly za sledované období částky 52 515 tis. Kč. Pro Pivovar Jihlava,
a.s.by podle hodnot ukazatelů zadluženosti bylo výhodnější pro investice používat cizí
zdroje, ale jak ukazuje hodnota ukazatele úrokového krytí nebude pro firmu snadné úvěr
získat. V letech 2005 – 2007 jsou totiž hodnoty tohoto ukazatele záporné, což vypovídá
o tom, že společnost nestačí splácet úroky z již čerpaných úvěrů. Přitom by zisk měl
pokrývat úroky minimálně 3x.
Shrneme-li tedy současnou situaci firmy, můžeme říci, že společnost není stabilní. Má
problémy ve všech oblastech. Navrhovaná opatření mohou přispět, dle mého názoru,
ke zlepšení situace především v oblasti rentability a platební schopnosti.
Zhodnocením finančního hospodaření společnosti Pivovar Jihlava, a.s. bych považovala
cíl, který byl stanoven v bakalářské práci, za splněný.
45
Použité zdroje
BAŘINOVÁ, D., VOZŇAKOVÁ, I. Vyhodnocení a využití účetních výkazů pro manažery,
společníky a akcionáře. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 99 s. ISBN 80-247-1115-X.
GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd.
Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2.
Historie [online]. [cit. 2008-11-18]. Dostupné na: <http://www.pivovar-
jihlava.cz/historie.htm>.
KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. 1. vyd. Praha:
C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3.
LANDA, M. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s.
ISBN 978-80-251-1994-5.
LANDA, M. Finanční plánování a likvidita. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 180 s.
ISBN 978-80-251-1492-6.
MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. přepr. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s.
ISBN 80-7357-219-2.
PIVOVAR JIHLAVA, a.s. Výroční zpráva 2003 - 2007
RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza - metody, ukazatele, využití v praxi. 2. vyd. Praha:
Grada, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2.
SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s.
ISBN 978-80-251-1830-6.
SEDLÁČEK, J. Účetnictví pro manažery. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 226 s.
ISBN 80-247-1195-8.
Současnost [online]. [cit. 2008-11-18]. Dostupné na: <http://www.pivovar-
jihlava.cz/současnost.htm>.
PIVOVAR JIHLAVA, Výroční zpráva 2003–2007
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu
Seznam použitých zkratek
angl. Anglicky
ČPK Čistý pracovní kapitál
EBIT Zisk před úroky a daněmi
HV Hospodářský výsledek
ROA Rentabilita celkových vložených aktiv
ROCE Rentabilita dlouhodobých zdrojů
ROE Rentabilita vlastního kapitálu
ROS Rentabilita tržeb
Přílohy Vstupní data
Rozvaha v plném rozsahu Rozvaha v plném rozsahu 2003 2004 2005 2006 2007
Aktiva k 31.12. (tis. Kč)
AKTIVA CELKEM 213 897 198 307 201 650 236 499 206 911 A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL B. DLOUHODOBÝ MAJETEK 145 797 133 118 127 195 148 715 151 079 B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 238 412 183 95 48
1. Zřizovací výdaje 2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 3. Software 126 286 81 4. Ocenitelná práva 5. Goodwill 6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 112 126 102 95 48 7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek 8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 145 259 132 606 126 912 148 520 150 831 1. Pozemky 2 576 2 576 2 576 2 576 2 576 2. Stavby 83 430 81 326 82 325 79 412 76 744 3. Samostatné movité věci a soubory mov. věcí 56 033 45 322 40 020 33 804 56 057 4. Pěstitelské celky trvalých porostů 5. Základní stádo a tažná zvířata 6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek 19 15 407 7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 723 3 382 991 32 728 44 8. Poskytnuté zálohy na DHM 2 478 1 000 3 9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
B.III. Dlouhodobý finan ční majetek 300 100 100 100 200 1. Podíly v ovládaných a řízených osobách 200 2. Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 3. Ostatní dlouhodobé CP a podíly 100 100 100 100 200 4. Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem
5. Jiný dlouhodobý finanční majetek 6. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
C. OBĚŽNÁ AKTIVA 66 757 64 147 72 665 85 417 54 345 C.I. Zásoby 28 393 35 981 36 706 56 308 29 183
1. Materiál 16 259 21 848 27 292 42 845 21 506 2. Nedokončená výroba a polotovary 6 435 8 547 6 044 8 073 4 733 3. Výrobky 2 605 2 254 832 2 791 1 477 4. Zvířata 5. Zboží 3 094 3 332 2 538 2 599 1 467 6. Poskytnuté zálohy na zásoby
C.II. Dlouhodobé pohledávky 23 431 9 484 6 171 6 068 2 343 1. Pohledávky z obchodních vztahů 2. Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami
3. Pohledávky za úč. jednotkami pod podstatným vlivem 4. Pohl. za spol., členy družstva a za účast. sdružení 5. Dohadné účty aktivní 6. Jiné pohledávky 7.Odložená daňová pohledávka 23 431 9 484 6 171 6 068 2 343
C.III. Krátkodobé pohledávky 30 532 25 741 28 613 22 308 22 470 1. Pohledávky z obchodních vztahů 17 939 19 191 23 237 18 891 18 664 2. Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami 3. Pohledávky za úč. jednotkami pod podstatným vlivem 4. Pohl. za spol., členy družstva a za účast. sdružení 615 5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 6. Stát - daňové pohledávky 1 846 7. Ostatní poskytnuté zálohy 10 324 5 290 3 594 2 002 1 029 8. Dohadné účty aktivní 425 -58 9. Jiné pohledávky 1 229 1 260 1 782 1 473 931
C.IV. Finan ční majetek -15 599 -7 059 1 175 733 349 1. Peníze 1 221 969 865 612 330 2. Účty v bankách -16 820 -8 028 310 121 19 3. Krátkodobý finanční majetek 4. Pořizovaný krátkodobý majetek
D. OSTATNÍ AKTIVA - p řechodné ú čty aktiv 1 325 1 042 1 790 2 367 1 487 D.I. Časové rozlišení 1 325 1 042 1 790 2 367 1 487
1. Náklady příštích období 1 013 1 059 1 778 2 290 1 432 2. Komplexní náklady příštích období 3. Příjmy příštích období 312 -17 12 77 55
PASIVA 2003 2004 2005 2006 2007
PASIVA CELKEM 213 879 198 307 201 650 236 499 206 911 A. VLASTNÍ KAPITÁL 139 882 149 612 143 720 139 140 117 846 A.I. Základní kapitál 221 783 221 783 221 783 221 783 221 783
1. Základní kapitál 221 783 221 783 221 783 221 783 221 783 2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) 3. Změny vlastního kapitálu
A.II. Kapitálové fondy 0 0 0 0 0 1. Emisní ážio 2. Ostatní kapitálové fondy 3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách
A.III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 6 204 6 204 6 204 6 204 6 204 1. Zákonný rezervní fond 6 204 6 204 6 204 6 204 6 204 2. Statutární a ostatní fondy
A.IV. Hospodá řský výsledek minulých let -92 111 -88 104 -78 373 -84 266 -88 848 1. Nerozdělený zisk minulých let 19 773 19 773 2. Neuhrazená ztráta minulých let -111 884 -107 877 -78 373 -84 266 -88 848
A.V. Výsledek hospoda ření běžného ú četního období (+/-) 4 006 9 729 -5 894 -4 581 -21 293 B. CIZÍ ZDROJE 73 332 47 269 56 232 95 977 88 215 B.I. Rezervy 0 0 0 0 0
1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů 2. Rezerva na důchody a podobné závazky 3. Rezerva na daň z příjmů 4. Ostatní rezervy
B.II. Dlouhodobé závazky 0 0 0 0 0
1. Závazky z obchodních vztahů 2. Závazky k ovládanými a řízenými osobami 3. Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem 4. Závazky ke společ., členům druž. a k účast. sdružení 5. Přijaté zálohy 6. Vydané dluhopisy 7. Směnky k úhradě 8. Dohadné účty pasivní 9. Jiné závazky
10. Odložený daňový závazek B.III. Krátkodobé závazky 34 832 17 769 16 703 46 740 36 105
1. Závazky z obchodních vztahů 24 288 11 976 11 542 41 920 25 532 2. Závazky k ovládaným a řízeným osobám 3. Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem 4. Závazky ke společ., členům druž. a k účast. sdružení 615 98 96 5. Závazky k zaměstnancům 1 268 1 390 1 775 1 350 6. Závazky ze soc. zabezpečení a zdravotního pojištění 735 740 846 865 670 7. Stát - daňové závazky a dotace 2 603 3 398 2 567 1 661 522 8. Přijaté zálohy 5 207 89 73 82 7 450 9. Vydané dluhopisy
10. Dohadné účty pasivní 173 200 189 356 474 11. Jiné závazky 1 211 81 107
B.IV. Bankovní úv ěry a výpomoci 38 500 29 500 39 529 49 237 52 110 1. Bankovní úvěry dlouhodobé 38 500 29 500 23 500 29 581 21 261 2. Krátkodobé bankovní úvěry 16 029 19 656 14 349 3. Krátkodobé finanční výpomoci 16 500
C. OSTATNÍ PASIVA - p řechodné ú čty pasiv 665 1 426 1 698 1 382 850 C.I. Časové rozlišení 665 1 426 1 698 1 382 850
1. Výdaje příštích období 665 1 411 1 698 1 353 780 2. Výnosy příštích období 15 29 70
Výkaz zisku a ztrát v plném rozsahu
Položka č.ř. 2003 2004 2005 2006 2007
I. Tržby za prodej zboží 01 54 309 50 929 41 736 39 101 25 611
A. Náklady vynaložené na prodané zboží 02 45 996 41 855 34 116 31 997 19 962
+ OBCHODNÍ MARŽE 03 8 313 9 074 7 620 7 104 5 649
II. Výkony 04 93 173 129 913 135 513 178 356 77 904
1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 05 91 178 127 038 138 581 172 616 81 704
2. Změna stavu zásob vlastní výroby 06 1 422 1 743 -3 476 4 877 -3 863
3. Aktivace 07 573 1 132 408 863 63
B. Výkonová spot řeba 08 59 118 69 205 94 734 132 722 55 625
1. Spotřeba materiálu a energie 09 35 629 43 525 55 145 88 916 35 949
2. Služby 10 23 489 25 680 39 589 43 806 19 676
+ PŘIDANÁ HODNOTA 11 42 368 69 782 48 399 52 738 27 928
C. Osobní náklady 12 24 024 31 713 31 630 39 198 29 817
1. Mzdové náklady 13 17 279 22 479 22 251 28 010 21 326
2. Odměny členům orgánů spol. a družstva 14
3. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 15 5 998 7 847 7 766 9 665 7 409
4. Sociální náklady 16 747 1 387 1 613 1 523 1 082
D. Daně a poplatky 17 360 3 020 2 808 -341 -390
E. Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku 18 17 767 15 746 13 831 13 857 14 947
III. Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu 19 11 984 10 132 2 571 2 138 1 181
1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 20 54 116 44 4 685 962
2. Tržby z prodeje materiálu 21 11 930 10 016 2 527 -2 547 219
F. Zůstatková cena prod. dl. majetku a materiálu 22 11 180 2 656 1 658 -1 801 508
1. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku 23 144 8 4 203 247
2. Prodaný materiál 24 11 180 2 512 1 650 -6 004 261
G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní 25 -31 -614 -94 4 638 -337
oblasti a komplexních nákladů přístích období 26
IV. Ostatní provozní výnosy 27 3 531 309 119 8 000 5 017
H. Ostatní provozní náklady 28 887 1 164 1 485 9 977 5 061
V. Převod provozních výnosů 29
I. Převod provoz. nákladů 30
* PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 30 3 696 26 538 -229 -2 652 -15 480
VI. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 31 210
J. Prodané cenné papíry a podíly 32 200
VII. Výnosy z dl. finan čního majetku 33 0 0 0 0 0
1. Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách 34
a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 35
2. Výnosy z ostatních dl. CP a podílů 36
3. Výnosy z ostatního dl. finančního majetku 37
VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku 38
K. Náklady z finančního majetku 39
IX. Výnosy z přecenění CP a derivátů 40
L. Náklady z přecenění CP derivátů 41
M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve fin.oblasti 42
X. Výnosové úroky 43 2 2 4 1
N. Nákladové úroky 44 4 417 2 915 1 480 2 022 2 166
XI. Ostatní finanční výnosy 45 119 1 211 877 2 208 1 155
O. Ostatní finanční náklady 46 276 629 2 185 2 720 1 727
XII. Převod finančních výnosů 47
P. Převod finančních nákladů 48
* FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 49 -4 572 -2 321 -2 788 -2 530 -2 737
Q. Daň z příjmů za běžnou činnost 50 -3 843 13 947 3 313 103 3 724
1. splatná 51 1
2. odložená 52 -3 844 13 947 3 313 103 3 724
** VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST 53 2 967 10 270 -6 330 -5 285 -21 941
XIII. Mimořádné výnosy 54 1 079 286 433 2 033 648
R. Mimořádné náklady 55 40 827 -3 1 329
S. Daň z příjmů z mimo řádné činnosti 56 0 0 0 0 0
1. splatná 57
2. odložená 58
* MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 59 1 039 -541 436 704 648
T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům 60
*** Výsledek hospoda ření za účetní období 61 4 006 9 729 -5 894 -4 581 -21 293
Výsledek hospoda ření před zdaněním 62 163 23 676 -2 581 -4 478 -17 569
