Markéta Dominika Pecharová Strana 1 Somatologie
SOMATOLOGIE
Markéta Dominika Pecharová
Střední zdravotnická škola Ruská; zdravotnické lyceum (2. LB)
BIOLOGICKÉ VĚDY
MORFOLOGICKÉ
- stavba a tvar lidského těla
ANATOMIE
- anatemnó = rozřezávám
- stavba a uložení orgánů
- pracovní metoda - pitva
o 1. pitva - Aristoteles (300 let před Kristem)
o 1. pitva v Čechách Jessenius (1600)
o anatomická
konzervované tělo
studijní a vědecké účely
nutný souhlas zemřelého
o patologická
čerstvě zemřelé tělo
ověření diagnózy
o soudní
čerstvě zemřelé tělo
všechny násilné činy
HISTOLOGIE
- nauka o tkáních
- využívá mikroskop
- obor cytologie
o nauka o buňce
FUNKČNÍ
- činnost organismu
BIOFYZIKA
- fyzikální podstata životních projevů
- obor fyziologie
o funkce jednotlivých orgánů a organismu
BUŇKA
STAVBA A FUNKCE BUŇKY
- v těle je cca 30 bilionů buněk
- základní jednotka života
- objevitel J. E. Purkyně
o buněčná teorie
všechny živé organismy jsou z buněk
- latinsky cellula, řecky kytos
- mimobuněčný (extracelulární)
- nitrobuněčný (intracelulární)
- koncovka názvů buněk: - cyt
- většina buněk má schopnost rozmnožování (reprodukce)
- nerozmnožují se erytrocyty a neurony
- v buňce se vyskytují funkční struktury = buněčné organely
Markéta Dominika Pecharová Strana 2 Somatologie
BUNĚČNÉ SYSTÉMY
ŘÍDÍCÍ
- jádro (nucleus)
o jaderný obal
charakter buněčné membrány
přes obal transport látek (cytoplazma - jádro)
o chromatin a chromozomy
DNA + navázaná bílkovina
výskyt v jádře lze využít k určení pohlaví
pro lidské buňky je typické mitotické dělení
přímé dělení (amitóza) je u lidí vzácné (pouze v kostních buňkách a při hojení ran)
chromozomy
dvě kratší a dvě delší raménka, jejich základem je šroubovice DNA (helix)
o jadérko
kulovitá organela s RNA a bílkovinou
jaderné funkce
diferenciace a vyzrávání buněk
kopírování a následný přenos genetické informace do nové buňky
syntéza nových RNA
- karyotyp
o chromozomy 1 buňky seřazené podle velikosti
o na jeho podkladě můžeme určit hlubší genetické poruchy
chromozom chybí
chromozom přebývá
deformace chromozomu
TRANSPORTNÍ
- cytoplazmatická membrána
o trojvrstevná
o dvě vrstvy tuku a jedna vrstva bílkoviny (základ iontových kanálků)
o umožňuje transport látek
- cytoplazma
o vodní roztok bílkovin
- cytoskelet
o elastická kostra buněk
- endoplazmatické retikulum
o hrubé: syntéza bílkovin (proteosyntéza)
o hladké:detoxikační činnost
SEKREČNÍ
- ribozomy
o posouvají se po řetězci mRNA a tvoří nový bílkovinný řetězec
- Golgiho aparát
o koncentruje výměšek a následně jej uvolňuje mimo buňku
- lysozomy
o likvidují choroboplodné zárodky v buňce
- peroxizomy
o odstraňují peroxidy z buněk a tím je chrání
ENERGETICKÝ
- mitochondrie
o v těle v různém množství, které odráží intenzitu metabolismu daného orgánu
o 2 membrány, mezi nimi dýchací enzymy, které zachycují energii uvolněnou oxidací živin za
současné tvorby ATP
- centrioly
o tvořeny kanálky
o účastní se reprízy dělení buněk
o na začátku mitózy se zdvojují a přesouvají na opačné póly jádra
Markéta Dominika Pecharová Strana 3 Somatologie
ZÁKLADY GENETIKY
- gen
o základní jednotkou dědičnosti, úsek molekuly DNA
o část chromozomu, uložen v buněčném jádře
- genotyp
o soubor genů jednoho organismu, které určují vývojové možnosti jedince
- fenotyp
o soubor morfologických a funkčních znaků organismu
o znaky, které jsou zjistitelné na jedinci
o je podmíněn genetickou výbavou
o tělesné rozměry, barva očí, typ krevní skupiny…
- každý vlastnost je určená dvěma geny: jeden od matky a jeden od otce
- homozygot
o jedinec, který má na chromozomech stejné geny pro danou vlastnost
dominantní
dědičná vloha převládne nad jinou vlohou; ČČ
recesivní
dědičná vloha potlačena jinou vlohou; bb
- heterozygot
o jedinec, který má na chromozomech různé geny pro danou vlastnost
Čb
A0
- zakladatel genetiky je Johann Gregor Mendel (1822 - 1884)
o 1. Mendelův zákon
křížíme - li dva homozygoty, vznikají jedinci se stejným genotypem i fenotypem
o 2. Mendelův zákon
křížíme li tyto dva homozygoty dále, objevují se jedinci, u kterých převládají znaky
jednoho z rodičů
Krevní skupiny
Fenotyp A B AB 0
Genotyp AA, AO BB, BO AB 00
AA: dominantní homozygot
A0: heterozygot
BB: dominantní homozygot
B0: heterozygot
AB: kodominace
= dominace dvou tolerantních genů)
00: recesivní homozygot
Zevním projevem genotypu je fenotyp.
M: A (AA; A0)
O: B (BB; B0)
D: ?
AA + BB AB, AB, AB, AB
AA + B0 AB, A0, AB, A0
A0 + BB AB, AB, B0, B0
A0 + B0 AB, A0, B0, 00
Tito rodiče mohou mít děti všech krevních skupin.
GENETIKA ČLOVĚKA
- vyhledávání a prevence vrozených genetických vad
- dědičnost krevních skupin
- dědičnost kožních vrstev - daktyloskopie (Purkyně)
- pohlavně vázaná dědičnost (na chromozom X se vážou geny pro barvoslepost)
- tvorba 8. a 9. faktoru krevní srážlivosti
o je - li ho málo, rozvíjí se zhoubná krvácivost (hemofilie)
žena je přenašečkou, projevuje se pouze u mužů
- sledování vícečetných těhotenství
o jednovaječná dvojčata
jedno vajíčko oplozenou jednou spermií, vajíčko se rozdělí na dva samostatné zárodky
dvojčata jsou na pohled identická, mají stejné pohlaví
o dvojvaječná dvojčata
jedno vajíčko oplozeno dvěma spermiemi
každý plod má samostatnou placentu, nemusí si být podobni
Markéta Dominika Pecharová Strana 4 Somatologie
FUNKČNÍ MORFOLOGIE TKÁNÍ
- buňka buněčný soubor tkáň orgán orgánová soustava organismus
- tkáň = soubor buněk podobného tvaru a funkce
o výstelková tkáň (epitel)
o pojivová tkáň
o specializovaná tkáň
EPITEL
- buňky těsně přiřazeny k sobě
- minimální mezibuněčné prostory
- buňky nasedají na tenkou vazální membránu
- kryjí volné tělní povrchy a vystýlají tělní dutiny
- nemá vlastní cévní zásobení; výživa zajišťována difúzí (= prolínáním)
Epitely dle počtu vrstev a tvaru buněk
- jednovrstevný
o plochý dlaždicovitý
cévní stěny, pobřišnice
o kubický
štítná žláza
o cylindrický
bez řasinek; trávicí trubice
s řasinkami; dýchací cesty; řasinky posunují hlen (sputum) směrem ven z těla
- vícevrstevný
o dlaždicovitý
rohovatějící; pokožka
nerohovatějící; trávicí trubice
o cylindrický
dýchací cesty
o přechodný
je elastický (pružný); močový měchýř
o trámčitý
játra
o síťovitý (retikulární)
zevnitř hrudního koše
Epitely podle funkce
- krycí a výstelkový
o k čemu by tak asi mohl být…
- řasinkovitý
o pohybem řasinek se sputum dostává ven z těla
- žlázový
o tvoří výměšek (sekret)
o tři druhy sekrece
exkrece
tvorba sekretu do vývodu, který ústí na povrch těla; pot
vlastní sekrece
tvorba sekretu do vývodu, který ústí do orgánových dutin; žaludeční šťávy
inkrece
vnitřní vyměšování (endokrinní sekrece); tvorba sekretu (hormonu) do krve
- vstřebávací
o vstřebává látky (nečekaně…)
o klky tenkého střeva
- smyslový
o registruje specializované podněty
o smyslové orgány
- dýchací (respirační)
o výstelka plicních sklípků
o velmi tenký
o umožňuje výměnu dýchacích plynů
Markéta Dominika Pecharová Strana 5 Somatologie
POJIVOVÁ TKÁŇ
- základní funkce: spojovací, oporná, metabolická
- vazivo, chrupavka, kost
- tvořena buňkami, vlákny a mezibuněčnou hmotou
Vazivo
- základní buňka je fibrocyt
o fibra = vlákno, kytos = buňka
- vlákna
o klihovité (kolagenní) - velmi pevné
o elastické - velmi pružné
o síťovité (retikulární)
Tuhé
- pevné, tvoří vazy (ligamenta)
- zpevňuje klouby a svalové šlachy
Řídké
- vyplňuje štěrbiny mezi orgány
Elastické
- slabší vazy páteře, stěny některých dutých orgánů
Tukové
o tukové buňky
o bílý tuk (běžný)
o hnědý tuk (okolí lopatek u novorozenců)
Lymfoidní
- lymfocyty
- vznik uzlin
Chrupavka
- řecky chondros
- základní buňka: chondrocyt
- složena z chondrocytů, mezibuněčné hmoty a vláken
- bez cév a nervů
- na povrchu vazivová blána (perichondrium)
bohatě cévně a nervově protkaná
vyživuje chrupavku
- sklovitá (hyalinní)
o velmi tvrdá, porcelánově bílá; kloubní povrchy kostí
- elastická
o žlutavá; ušní bolt
