ŠELMY - LASICOVITÍ

ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ

a) VYDRA ŘÍČNÍVzhled Válcovité tělo, široký ocas, na

hřbetě tmavě hnědá srst, na břiše světlejší

Tvar jejího těla ji předurčuje k tomu, že je výborný plavec.

Při pohybu ve vodě ji pomáhá i hladká srst, blány mezi prsty a široký ocas, který slouží jako velmi dobré kormidlo.


Jako jeden z mála živočichů trávících většinu času ve vodě - nemá vydra velkou tukovou vrstvu, která by ji chránila před chladem.

K tomu jí slouží její hustá srst, o kterou vydra náležitě pečuje.


ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ RozšířeníVydra se v České republice vyskytuje v

jižních Čechách, na Šumavě a na Českomoravské vrchovině.

Všeobecně je rozšířená v Evropě, Asii a severní Africe, kde ji můžeme spatřit poblíž stojatých i tekoucích vod, občas se dostane až do moře nebo oceánu, přičemž však požaduje pravidelný přístup k sladké vodě.


ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍMůžeme jí potkat především u tekoucích

vod, ale i rybníků. Na podzim se stěhuje k menším tokům,

které nezamrzají a poskytují dostatek potravy.

Revír jedné vydry můře být až stokilometrový úsek řeky.

Záleží na čistotě vody a na množství ryb a jiné potravy.

Teritorium samce bývá zpravidla až jednou tak velké než samice.


ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ Způsob života a potravaVydra je zvíře s převážně noční

aktivitou. Tyto krásné šelmy jsou samotářské, ale

velmi pohyblivé a hravé. V zajetí to je zaručený mazlíček

chovatele. Vydra se živí hlavně rybami. Nepohrdne

ani rakem, žábou či vodním ptákem.



Ve vodě dokáže kořist vytrvale pronásledovat a tím ji udolá.

Kořist si poté odnese někam na suché místečko v houští a zde kořist usmrtí a sní.

Její denní příděl potravy může dosáhnout i 1 kg. Vydra často loví staré a nemocné jedince a tím eliminuje šíření různých nemocí.



RozmnožováníVydry nemají žádnou stanovenou dobu

námluv.Vydří máma rodí ve své noře, kterou si

vyhloubí v kořenech stromů, nebo zabere opuštěnou noru třeba po králíkovi.

V jednom vrhu bývají zpravidla 2 až 3, po narození jsou slepá.

Vydry patrně nemají mláďata každý rok.


OchranaVydra je citlivá na čistotu vody. Velké

znečišťování a nenávist rybářů a rybníkářů v minulém století mělo za příčinu její velký úbytek.

V současné době patří podle naší legislativy mezi silně ohrožené druhy.



b) LASICE KOLČAVAJe nejmenší a zároveň nejhojnější šelma

v ČR z čeledi lasicovití. PopisVelikost těla (155-260 mm) je velmi

různorodá, samice jsou však vždy menší. Srst je zbarvena mléčněhnědě až

rezavohnědě s bělavou náprsenkou a spodní stranou těla.


Na ocase se na rozdíl od hranostaje nenachází černá špička.

V ČR se na zimu nepřebarvuje, jen zesvětlá.


StanovištěLasice kolčavy vyhledávají sušší místa ve

volné krajině - pole a louky s mezemi, méně v okolí lidských obydlí.

Úkryty si vyhledávají v různých štěrbinách, hromadách dříví, stromových dutinách i myších norách.


Aktivní je hlavně za soumraku a nad ránem, ale můžeme ji zastihnout na lovu i ve dne.

PotravaJejí potravou jsou myši a hraboši, méně

hmyz, obojživelníci a ptáci.



Způsob životaLasice žijí samotářsky v různých

štěrbinách a dutinách. V zajetí se může kolčava dožít až 10 let,

v přírodě však obvykle 2-3 roky. Jejími nepřáteli jsou zejména draví

ptáci, sovy a lišky.



RozmnožováníŘíje probíhá zejména na jaře, samice

rodí po 30-37 dnech březosti 3-7 mláďat.

Mezi přední vlastnosti lasice patří lstivost a vypočítavost.


Areál rozšířeníAreál rozšíření zahrnuje většinu Evropy

(chybí jen v Irsku a na Islandu) a Asie, a také severní Afriku. Nověji je k tomuto druhu řazena i lasička žijící v Severní Americe.

V ČR se s ní běžně setkáme všude od nížin po hřebeny hor.




c) KUNA LESNÍZeměpisné rozšíření: Evropa, Asie Biotop: lesy Potrava: veverky, menší savci, ptáci,

hmyz, bobule Rozměry: délka těla až 53 cm, délka

ocasu 28 cm, hmotnost kolem 1,5 kg


O životěKuna lesní je obyvatelkou lesů. U nás žije na území celé republiky, ale

není příliš hojná. Velmi dobře šplhá po stromech. Přes den se ukrývá v dutinách nebo ve

veverčích hnízdech, po západu slunce se vydává na lov.


Chytá veverky, ale i další menší savce, také ptáky a hmyz a na podzim žere různé bobule a ovoce.

Kuna lesní je velká asi jako kočka domácí. Má ovšem štíhlejší tělo s hustou, hladkou a hnědou srstí.


Srst na nohou prorůstá i chodidlovými polštářky. Má to důležitý význam pro šplhání. Chlupy na chodidlech zabraňují, aby se zvíře smekalo při pobíhání na zledovatělých větvích.

RozmnožováníSamice vrhá v dubnu v doupěti 2 až

7 mláďat, která jsou slepá.



ZajímavostiKuna lesní je samotářský tvor.Svůj okrsek si označuje páchnoucím

výměškem, který vylučuje z pachových žláz pod ocasem.

Tyto pachové značky nalézáme nejen na stromech, ale spolu s trusem i na lesních cestách, na kamenech a na všech vyvýšených bodech jejího okrsku.



Hlavními smysly kuny jsou zrak a sluch. Čich má sice dobrý, ale ne tak dokonalý

jako šelmy psovité. Proto se kuna chytne snadno do želez nebo do jiných lidských nástrah.



d) JEZEVEC LESNÍObývá kromě severní Skandinávie celou

Evropu, Krétu, Malou Asii a odtud až na Dálný východ.

Na lovení jezevců byla vyšlechtěna speciální psí plemena – jezevčíci.



Stavba tělaNa území ČR je největší kunovitou

šelmou, váží až 20 kg, dlouhý je až 85 cm a s ocasem má metr.

V porovnání s ostatními kunovitými šelmami má jezevec zcela odlišný tvar těla. Má téměř bílou hlavu, jen přes oči má široké černé pruhy.


Srst je žlutošedá až černá.Jezevec lesní má slabý zrak, o něco lepší

sluch a vynikající čich. Vyhrabává si noru ve vyvýšeném

terénu. Je vždy hodně členitá s mnoha chodbami a komorou ve středu, kde spí.

Nora může být až 5 m hluboká.


Přes zimu omezuje svoji aktivitu, hodně spí, ale do skutečného zimního spánku se sníženou tělesnou teplotou neupadá.

Je velmi čistotný – trus ukládá mimo noru, neobjevují se zde ani zbytky potravy na rozdíl třeba od nor lišek.

Živí se hmyzem, dešťovkami, hraboši, vejci, semeny, houbami, kořínky, občas i zdechlinou – je všežravec.



RozmnožováníJezevčí páření se nazývá chrujení.Rodí 1-5 mláďat.Jezevčí rodinka má průměrně 6 členů.Jezevci se dožívají věku až 15 let.I přes jeho velký počet se zakládají

záchranné stanice, kde chovají tyto jezevce a těch je v Česku asi 50.

Jezevec je těžko spatřitelný.


Documents

ŠELMY - LASICOVITÍ