Románský sloh nejvýznamnější památky u nás · Nejvýznamnější předrománské, románské a románsko – gotické památky na našem území Praha, Hradčany – bazilika

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Románský sloh

nejvýznamnější památky u nás

Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D.

Datum tvorby: leden 2013

Ročník: sedmý

Vzdělávací oblast: dějepis


Anotace:

Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění v období

románského slohu a to ve vazbě na nejvýznamnější památky u nás. Obsah či

rozsah předkládaných informací není ani úplným výčtem aktuálního poznání

v příslušném oboru, ani nejnutnějším minimem informací s ohledem na danou

vzdělávací oblast. Digitální vzdělávací materiál si na relativním množství

ukázek uměleckých děl klade za cíl fixovat u žáků znalost základních rysů

umění dané epochy a vytvořit u nich dovednost jejich rozpoznávání v kontextu

dalšího vývoje výtvarného umění a to ve vazbě na politické a kulturní dějiny.


Nejvýznamnější předrománské, románské a románsko – gotické

památky na našem území

Praha, Hradčany – bazilika sv. Jiří - Bazilika byla založena r. 920 knížetem Vratislavem

- Po r. 979 bazilika začleněna do nového areálu kláštera benediktinek, prvního ženského

kláštera v Čechách

- Jedna z nejstarších dochovaných kamenných staveb u nás

- Hlavní průčelí překryto r. 1670 novou raně barokní fasádou, jižní portál je renesanční

Dva pohledy na baziliku sv. Jiří. Celkový pohled na baziliku s věžemi se sdruženými okny

a detail apsidy se špaletovými okny a klasickým obloučkovým vlysem a římsou.

Interiér baziliky sv. Jiří. Na pohledu je patrná

apsida s výmalbou i masa zdiva se sdruženými

okny proraženými z hlavní lodi na tribunu nad

vedlejší nižší lodí.


Znojmo – rotunda sv. Panny Marie a sv. Kateřiny

- typická rotunda s půkruhovitou apsidou sloužící jako hardí kaple

přemyslovského dvořiště

- původně plochý strop byl roku 1134 nahrazen klenutou kopulí s bohatou

výmalbou

- nejcenější na této stavbě jsou fresky zobrazující přemyslovská knížata

(a to včetně legendárních předků přemyslovského rodu)

Rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny ve

Znojmě

Detail fresky z rotundy zobrazující

Přemysla oráče


Říp – kaple sv. Jiří - starší rotunda s apsidou podkovovitého půdorysu

- kníže Soběslav I. ji nechal roku 1126 opravit a přistavěl k ní věž, jako díkuvzdání za

vítězství nad císařem Lotharem II. Sasským v bitvě u Chlumce

- později doplněna o novorománský portál a větší, obloukově zaklenutá okna

Olomouc – torzo biskupského paláce, takzvaný „Přemyslovský palác“ - stavbu trojlodní baziliky v areálu přemyslovského hradbu zahájil na počátku 12. století

kníže Svatopluk

- stavbu dokončil však až 1131 po vysvěcení baziliky olomoucký biskup Jindřich Zdík

- po požáru 1266 proběhla rozsáhlá gotická přestavba – došlo téměř k zániku této

románské stavby

- zachovaly se však vnější stěny románského paláce a r. 1868 byla objevena zazděná

románská sdružená okna dokládající vynikající řemeslnou a uměleckou úroveň

románské stavby

Rekonstrukce románské baziliky sv. Václava

a biskupského paláce v Olomouci. Ta to stavba

zcela zanikla pozdějšími přestavbami.

Dnešní vstup do zbytků biskupského

paláce v Olomouci vedle dómu

sv. Václava.


Sdružené okno z biskupského paláce v Olomouci.

Vynikající úroveň uměleckého zpracování svědčí o

vyspělosti moravského umění ve 12. století.

Detail hlavice ze sloupů ze

sdružených oken z biskupského

paláce v Olomouci.

Poříčí nad Sázavou – Kostel sv. Havla - kostel prošel rozsáhlou barokní přestavbou a novorománskými úpravami, přesto je

řazen mezi významné románské památky, díky dochovaným románským kryptám

a ústupkovému portálu

- typický příklad emporového (nebo též tribunového) kostela

Typický emporový kostel z druhé poloviny

12. století dochovaný takřka v neporušeném

stavu. Cenné jsou i fresky z 13 a 14 století


Cheb – hrad s kaplí sv. Erharda a sv. Uršuly - vystavěn v první polovině 12. století pány z Vohgurbu

- císař Fridrich II. Barbarossa jej nechal přestavit na falc pro příležitostné pobyty

císařské družiny

- z románského paláce se zachovaly obvodové zdi se třemi pětidílnými sdruženými

okny

- nejcennější památkou hradního areálu je kaple sv. Erharda a sv. Uršuly, tzv. dvojitá

kaple čtvercového půdorysu. Klenbu v této kapli nesou v přízemí čtyři masivní sloupy;

výzdoba hlavic štíhlých mramorových sloupů v patře je románská, křížová klenba

však už patří nástupu gotiky

Interiér kaple v chebské císařské falci – ukázka

vyspělého románského stavitelství. Elegantní

sloupy s hlavicí a patkou nesou žebra křížové

klenby. Na rozích stavby ústí žebra klenby do

svazků pilastrů přičleněnýých k pilířům a zdem.


Jakub – kostel sv. Jakuba - jednolodní emporový kostel, charakteristická ukázka pro románské panské dvorce

- panská tribuna – empora – bývala spojena můstkem přímo s palácem

- důležitostá památka, dochována listina pražského biskupství datuje stavbu přesně do

roku 1165

- bohatá figurální a ornamentální výzdoba jižního průčelí

- mimo dvorské prostředí tato výzdoba zcela výjimečná, patří k nejstaršímu souboru

románských plastik

Exteriér emporového kostela sv. Jakuba

s typickou věží, apsidou a sdruženými okny.

Empora v kostele sv. jakuba – dříve panská tribuna

pro vládce hradu, dnes zpěvácká kruchta osazená

v baroku varhanním pozitivem.


Milevsko – bazilika Navštívení Panny Marie a Kostel sv. Jiří - stavba zahájena před r. 1200 po požáru nedostavěného klášterního areálu

- koncem 13. století proběhla raně gotická přestavba

- roku 1420 milevský klášter vypálen a pobořen husity

- bazilika prošla řadou barokních úprav

- nachází se zde zachovalé románské detaily portálu a oken, především na severní straně

- přes všechny přestavby působivá ukázka monumentální románské architektury

- v areálu milevského kláštera se nachází další románská památka, tj. hřbitovní kostel

sv. Jiljí – původ sahá před založení samotné baziliky

Exteriér románské baziliky se zřetelnými

kruhovými okny.

Interiér baziliky s masivními sloupy nesoucími

klenbu hlavní lodi.

Landštejn – hrad - královský pomezní hrad založen na počátku 13. století jako český protějšek

rakouského hradu v Marklu

- skládá se z paláce umístěného mezi dvěma mohutnými hranolovými věžemi. Vyšší

věž je dnes dominantou rozsáhlé zříceniny, nižší věž bývala hradní kaplí

Mohutná obranná věž byla základem pevnostní

architektury raného středověku. Podle francouzských

hradů se této masivní věži říká též donjon (donžon).


Hulín – kostel sv. Václava - kostel postaven ve dvacátých letech 13. století

- přestavěn výrazně po požáru v 18. Století

- zachovala se řada kamenických detailů a románský ústupkovitý portál se spirálovitě

profilovanými sloupky a pruty, jež jsou typické pro pozdně románské období

Celkový vzhled a detail hulínského portálu

Třebíč – bazilika sv. Prokopa - trojlodní bazilika benediktinského kláštera v Třebíči je typickým příkladem pro míšení

prvků domácí románské stavební tradice a importovaného gotického slohu

v přechodném období

- masivní románské kvádrové zdivo a trojlodí nese nad klenebními poli žebrovou

klenbu, její hvězdicovité uspořádání odkazuje k porýnským vzorům

- oblouky jsou lomené, a to i v arkádách oddělujících lodi, sdružená okna a krásný

portál náleží přitom zcela románskému slohu

- bazilika byla dostavěna v baroku a společně s třebíčskou židovskou čtvrtí nedávno

zapsána i do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO

Románská rozeta Příklad kvalitního románského kamenného kvádříkového zdiva

nesoucího u nás ojedinělé velké sdružené okno o pěti

průhledech.


Detail románského ústupkovitého portálu

třebíčské naziliky

Příklad mísení romáského a raně gotického

slohu, románské přízemí nese v patře

již raně gotická okna

Týnec nad Sázavou – hrad - královský hrad vznikl v druhé polovině 13. století na místě starší osady

- románský palác při někdejším opevnění zanikl

- z původního nevelkého hradu se zachovala pouze hranolová věž z řádkového

kvádrového zdiva, přisazená k rotundě z 11. století, která se stala hradní kaplí

Propojení (byť mladšího) hradu s rotundou dobře

symbolizuje vztah pánů k těmto církevním stavbám,

považovali je totiž především za své soukromé svatyně.

Zvíkov – hrad - Zvíkov je středověký hrad již z 12. Století

- vstup do hradu vede přes kamennou tzv. Píseckou bránu

- vedle brány se tyčí mohutná věž Hláska

- druhým vstupem Železná brána – na severní straně


- královský palác má tvar pětiúhelníku

- obestavěn patrovými křídly s velkou řadou místností zdobených nástěnnými freskami


Seznam použité literatury: Pijoan, J.: Dějiny umění/3, Praha 1998

Mráz, M.: Dějiny výtvarné kultury 1, Praha 1995

Bauer, A.: Dějiny výtvarného umění, Praha 2001

Dvořáček, P.: Architektura českých zemí. Románský sloh, Praha 2005

Benešová, K., Chotěbor, P., Durdík, K., Dragoun, Z.: Deset století architektury.

Architektura románská, Praha 2001

Maliva, J.: Vademecum I: výtvarnou kulturou českých zemí do konce období

renesance, Praha 1996

Documents

Románský sloh nejvýznamnější památky u nás · Nejvýznamnější předrománské, románské a románsko – gotické památky na našem území Praha, Hradčany – bazilika