ROMÁNSKÉ umění

  • View
    63

  • Download
    1

Embed Size (px)

DESCRIPTION

ROMÁNSKÉ umění. Charakteristika. Vznik ovlivněn kol. 800 tzv. KAROLINSKOU RENESANCÍ. Trvání: 11. – 12. století Sloh, kt . využívá prvky ŘÍMSKÉ antické architektury  ROMÁNSKÝ sloh : půlkruhový oblouk, silné zdivo, systém geometricky vázaných modulů, kupole, valená klenba, malá okna. - PowerPoint PPT Presentation

Text of ROMÁNSKÉ umění

ROMNSK umn

ROMNSKumn Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.

Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.CharakteristikaVznik ovlivnn kol. 800 tzv. KAROLINSKOU RENESANC.Trvn: 11. 12. stoletSloh, kt. vyuv prvky MSK antick architektury ROMNSK sloh: plkruhov oblouk, siln zdivo, systm geometricky vzanch modul, kupole, valen klenba, mal okna Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.

Romnsk klenba a oblouky Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.Za nejstar evropsk architektonick sloh je povaovn SLOH ROMNSK. Jeho nzev vyjaduje fakt, e vzorem tto architektue byly budovy vystavn jet za existence msk e pedevm vsamotn Itlii, ale i vGalii, tedy ve Francii, poppad vjinm Nmecku. Postupn vak tento sloh pichzel i do dalch a mnohem odlehlejch mst Evropy, kam jej ssebou pinela katolick crkev. Existence romnskch pamtek tud vdy dosvduje vazby dan zem i lokality na zpadn evropskou kulturu. Na nae zem se romnsk sloh dostv sjistm zpodnm (nap. oproti sousednmu Nmecku), avak velmi brzy se zde zabydluje a stv se oficilnm stavebnm stylem vldnouc nobility pedevm pak opt katolick crkve. Vvoj romnskho slohu na naem zem meme rozdlit do ty obdob: 1. obdob do poloviny 11. stolet; 2. obdob polovina 11. stolet a rok 1100; 3. obdob 1100 a 1200; 4. obdob 1200 a 1230.Charakteristick pro romnsk sloh byly kamenn a cihlov stavby, pevn ovem pouze crkevn, ponvad svtsk kamenn stavby byly vtomto obdob spe vjimkou. Klasickmi typy tchto crkevnch staveb jsou rotundy, tribunov kostely a baziliky. Rotunda je zkladnm druhem pedromnsk i romnsk svatyn. Je to centrln stavba kruhovho pdorysu splkruhovmi apsidami a nkdy i se thlou vlcovou v. Star rotundy mly ploch strop a jejich apsidy byly zaklenuty tzv. konchou. Rotundu vpozdj dob pak vblzkosti panskch sdel nahradil tzv. tribunov, neboli emporov kostel. Tribunov kostel je jednolodn stavba obdlnkovho pdorysu na jedn stran splkruhovou apsidou a na protilehl stran shranolovou v. Jeho typickm prvkem je vnitn tribuna (empora), kter byla portlem vpate a devnm mstkem asto napojena asto pmo na pansk sdlo tzv. palc (zde se nejedn o mstsk aristokratick palc, ale obecn o obytnou budovu vrmci opevnnho lechtickho sdla). Sama empora se tyila nad vchodem do kostela naproti olti. Honosnj a reprezentativnj stavbou ne emporov kostel pak byla bazilika. Bazilika je nejvtm typem romnskho kostela se temi lomi. S ir a vy hlavn lod a dvma lomi bonmi. Hlavn lo osvtlovala okna, asto tzv. sdruenho typu. Vysplej baziliky mly navc jet pnou lo oddlujc trojlod od tzv. chru, take jej pdorys ml tvar ke.Typickmi znaky romnskho slohu jsou mohutn vtinou neomtnut zdi nesouc plkulovit klenby, pop. mohutn rovn trmov stropy. Na rozdl od pozdj gotiky nedokzali romnt stavitel jet rozloili vhu a tlak klenby do elegantnho oprnho systmu, ale zasazovali klenby a oblouky do masy zdiva. Jedin odlehen nosnch zd pak pedstavovaly, ale opt spe mohutnj, sloupy svce i mn zdobnou patkou a hlavic. Nejzdobnjm prvkem romnskch fasd ale i interiru byla okna. Jednalo se bu o jednoduch zk okna stlnovho typu nebo o tzv. sdruen okna, tedy o seskupen minimln dvou (asto t i vce) oken, kter propojovaly mal a zk meziokenn sloupky. Vstup do romnskch staveb byl zdoben portly, kter postupn ustupovaly (proto tzv. stupkovit portly) do masy nosnho zdiva a kmalm obdlnkovm dvem peklenutm plkruhovitm tympanonem. Tyto portly zkrlovaly mnohdy nejrznj nzk relify nebo i plastiky svatch i dontor chrm takto vstavn portly vak byly nad pomry a finann monosti romnsk Moravy (snad jedin svjimkou biskupsk baziliky vOlomouci, zn se ovem tyto honosn prvky nedochovaly). Vzdoba romnskch staveb se proto vedle oken omezovala pedevm na msy, vlysy a lizny.

4

Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.ARCHITEKTURAA) PROFNN:palce hrady

B) SAKRLN:kostely:- baziliky - rotundykltery

Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.

BAZILIKA Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.

ROTUNDA Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.Pisa

Pisa Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.

baptisterium v Pise Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.

Notre-Dame la Grande v Potiers

Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.11

St. Sernin v Toulouse Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.

St. Sernin v Toulouse Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.Conques

Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.

dnen podoba Conques Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.

hrad ve Foixhrad Carcassonne Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.

Carcassonne Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.Santiago de Compostella (p.)

Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.Bamberg

Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.Speyer

Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.Modena

Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.St. Aposteln, Koln n. Rnem

Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.SOCHASTVPlastiky:devoezby,bronzov, tukov.Pklady prac:nhrobek Eleonory AkvitnskS portl dmu v Bamberku

Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.

Romnsk pamtky v Evrop Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.

Romnsk MDA Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.

Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.LiteraturaJCKLE, C. KERSTJENS, Ch. Stavebn slohy ve svtov architektue. Praha : MF 2005Le GOFF, J. Kultura stedovk Evropy. Praha : Vyehrad 2005KIDSON, P. Romnsk a gotick umn (edice Umn svta). Praha 1973BAUER, Alois. Djiny vtvarnho umn. Olomouc : Rubico 2002, s. 65 72.ODEHNALOV, Alena. Vybran kapitoly z djin kultury. Brno : CERM 2005, s. 116 123.HEROUT, Jaroslav. slabik nvtvnk pamtek. Helena Rejtharov TVORBA

Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.

Letohradsk soukrom gymnzium o.p.s.