Ročenka ČKA 2012

Obsah / Contents

esk komora architekt / The Czech Chamber of Architects 5

Zkladn informace o esk komoe architekt / The Basic Information about CCA 6

Valn hromada KA 2012 / General Assembly of CCA 2012 8

Zprva o hospodaen za rok 2011 / Economic report for 2011 10

Pedstavenstvo KA / Board of Directors of CCA 12

Dozor rada / Supervisory Board of CCA 13

Stavovsk soud / Professional Court of CCA 14

Autorizan rada, regionln zstupci KA, Nadan fond Arcus/ Certification Council of CCA, Regional reprezentatives of CCA, Endowment Fund Arcus 15

Vznamn ivotn jubilea len KA / Important anniversaries of members of CCA 16

Pehldka diplomovch prac 2011 / Diploma Projects Presentation 2011 19

Pocta KA 2011 / Accolade of the Czech Chamber of Architects for 2011 25

Vsledky architektonickch sout / The results of the architectural competitions 31

Jak postupovat pi organizaci architektonick soute (Markta Praanov)/ Process of organizing architectural competitions 32

Pozitivn zkuenost s architektonickou sout (Vladimr Silovsk)/ Positive experience of architectural competitions 35

Vsledky architektonickch sout 20112012/ The results of the architectural competitions 20112012 36

esk komora architekt / The Czech Chamber of Architects

6 Roenka / The year book 2012

Udlovan autorizace:VP autorizace se veobecnou psobnost (A.0) autorizova-n architekt, kter me vykonvat innost v celm rozsahu vy-mezenm psm. a) a l) 17 zkona . 360/1992A obor architektura (A.1) autorizovan architekt pro obor ar-chitektura, kter je oprvnn vykonvat innosti v rozsahu vyme-zenm psm. a), b), d) a f), g) a l) 17 zkona . 360/1992UP obor zemn plnovn (A.2) autorizovan architekt pro obor zemn plnovn nebo autorizovan urbanista, kter je oprvnn vykonvat innosti dle psm. a), e), f), k), l) 17 zkona . 360/1992KA obor krajinsk architektura (A.3) autorizovan archi-tekt pro obor zahradn a krajinsk tvorba vykonv innosti dle psm. c), e), f), h) a l) 17 zkona . 360/1992SES projektant zemnch systm ekologick stability (A.3.1) vykonv innosti dle odst. 7 3 Autorizanho du KA

Psobnost autorizovanch architekt dle 17 zkona . 360/1992 Sb.Autorizovan architekt je oprvnn v rozsahu oboru, poppad specializace ( 4), pro kterou mu byla udlena autorizace, vyko-nvat tyto vybran a dal odborn innosti:a) vypracovvat zemn plnovac dokumentaci vetn zem-

n plnovacch podklad,b) vypracovvat projektovou dokumentaci staveb (vetn p-

slunch zemn plnovacch podklad), s vjimkou staveb inenrskch,

c) vypracovvat projektovou dokumentaci zahradnch a krajin-skch prav vetn zemn plnovacch podklad a pslu-nch st zemn plnovac dokumentace,

d) podlet se na vypracovn projektov dokumentace inenr-skch staveb vypracovvan autorizovanm inenrem, a to zejmna v ppad staveb, kter jsou zvltnm pedpisem, zemnm plnem nebo rozhodnutm pslunho orgnu zemnho plnovn oznaeny za architektonicky nebo urba-nisticky vznamn,

e) provdt stavebn architektonick nebo urbanistick przkumy,f) vydvat odborn stanoviska, zpracovvat dokumentaci a po-

sudky pro dl hodnocen vlivu staveb na ivotn prosted, a to i pro ely zen ped sttnmi orgny,

g) vypracovvat projektovou dokumentaci interiru staveb,h) provdt autorsk nebo technick dozor nad realizac stavby,i) vst realizaci jednoduch stavby,j) provdt geodetick men pro projektovou innost a vyty-

ovac prce, pokud zvltn pedpis nestanov jinak,k) zastupovat stavebnka, poppad navrhovatele na podklad

zmocnn pi zemnm, stavebnm nebo kolaudanm zen,l) vykonvat v orgnech sttn sprvy odborn funkce na seku

zemnho plnovn nebo stavebnho du, pokud zvltn pedpis nestanov jinak.

The Czech Chamber of Architects is a self-administered professional association. It was established by Act No.360/1992 Coll. on the Practice of Licensed Architects and Construction Engineers and Technicians, as amended, as a public law entity with its headquarters in Prague and with authority across the Czech Republic. It is responsible for the professional, thus practical and ethical execution of the architects profession in the Czech Republic.

Under the above legislation it is an association for all licensed architects, licensed architects working in urban development, and the licensed designers of territorial systems of ecological stability (TSES); it also associates registered resident persons and carries out a disciplinary supervision over the work of registered resident and visiting persons. The CCA issues licenses to Czech architects and acts as an admitting authority for architects from the EU who decide to work in the Czech Republic as visiting or resident persons.

esk komora architekt / The Czech Chamber of Architects esk komora architekt je samosprvnm profesnm sdrue-nm. Byla zzena zkonem . 360/1992 Sb., o vkonu povoln autorizovanch architekt a o vkonu povoln autorizovanch inenr a technik innch ve vstavb, ve znn pozdjch pedpis. Nese odpovdnost za profesionln, tedy odborn a etick vkon profese architekt v R.

KA provd autorizace architekt z R a je uznvacm orgnem pro architekty z Evropsk unie, kte se rozhodnou psobit v R jako hostujc nebo usazen osoby. Sdruuje vechny autorizo-van architekty, krajinsk architekty, urbanisty a projektanty zemnch systm ekologick stability (SES); rovn eviduje registrovan osoby usazen a hostujc.

Smyslem KA je sluba profesi, architektm, jejich klientm a veejnosti. Demokratickou profesn samosprvu pitom vnm jako vznamn atribut obansk spolenosti i jako praktick n-stroj ke sprv profes z oblasti tzv. svobodnch i nezvislch povoln.

kolem KA je rovn peovat o stavebn kulturu a spolupsobit pi ochran veejnch zjm v oblasti vstavby, architektury a zemnho plnovn, spolupracovat s vypisovateli sout a v-brovch zen, posuzovat soutn podmnky a brnit konn neregulrnch sout a vbrovch zen, jak vslovn stanovuje zkon. Podl se na pojiovn architekt, organizuje semine, spolupracuje s vysokmi kolami (pod proto Pehldku diplo-movch prac), udluje kadoron Poctu KA vznamn osob-nosti. Intenzivn jedn s Parlamentem, vldou, ministerstvy i ostatnmi profesnmi institucemi u ns i v zahrani o zpracovn pedpis souvisejcch s vkonem povoln a o rovnoprvnm po-staven eskch architekt na svtovm trhu.

K 30. 6. 2012 eviduje KA celkem 3424 autorizovanch archi-tekt.

SAmoSPrVn orgny KAvaln hromada; pedstavenstvo; pedseda komory; dozor rada; Stavovsk soud; autorizan rada

PrAcoVn SKUPiny KApro legislativu; pro soute; pro vzdlvn; pro standardy vkon a oceovn; pro pamtkovou pi; pro krajinskou architekturu; pro zahranin aktivity; pro zemn plnovn, urbanismus a kraji-nu; pro transparentn zadvn veejnch zakzek; pro propagaci architektury

Vce informac viz webov strnky KA www.cka.cc, kde naleznete mimo jin i: pehled architektonickch sout a pokyny pro jejich organizaci, Bulletin KA ke staen i prohlen (monost vyhledvn v ob-sahu),

aktuality z legislativy (nov vyhlky, zkony, pedpisy, odpovdi na asto kladen dotazy, stanoviska, vzorov smlouvy),

pozvnky na semine a dal akce, uiten informace a odkazy (standardy vkon a honorov d, pstup k SN, autorizovan inspektoi, burza prce atd.).

Kompletn databze vech autorizovanch architekt (s monost vyhledvn dle kritri) viz www.cka.cc.

Dleit kontakty:Prvn poradna Mgr. Eva Faltusov, Mgr. Martina Synkov [email protected], [email protected].: + 420 257 532 186

Pojitn architekt Marsh SOB: JUDr. Kateina [email protected].: + 420 221 418 135, +420 221 418 176

7Roenka / The year book 2012

The main function of the CCA is to assist both the architects and their clients and, ultimately, the general public. The CCA has always stood against any useless and unjustified curtailing of the rights of anybody on the market and pursued the establishment of fair conditions on the market of architectural services.

Through its elected representatives, the CCA strives to carry out all of its entrusted duties in a legal and legitimate manner. It considers the democratic professional self-administration to be an important aspect of a civil society, a practical tool to manage the so-called free or independent professions. Through its international activities the CCA advocates particularly the equal rights for Czech architects on the global market (in comparison with their foreign colleagues) and at the same time helps other Central and East European countries in establishing professional organizations for architects using its own fairly developed profession legislative.

As to 30. 6. 2012 the CCA registers 3424 authorized architects.

ThE STrUcTUrE of ThE ccAGeneral Assembly; Board of Directors; President of the Chamber; Supervisory Board; Professional Court; Registration Council.

WorKing UniTS of ThE ccALegislative affairs; Competitions; Education; Performance standards and appraisal; Monument heritage; Landscape Architecture; Foreign activities; Urban planning, urban design and landscape; Transparent public procurement; Promotion of Architecture.

Kancel KA je pomocnm vkonnm orgnem Komory. Na www.cka.cc najdete zkladn informace o slubch Kancele. E-mailov adresy pracovnk Kancele KA jsou: [email protected].

Office of CCA is the auxiliary executive body of the Chamber. You can find basic information about services of the Office at www.cka.cc. E-mail address of employees of the Office is: [email protected]. The foreign affairs and the contacts with the foreign architects are provided by Ing. Kateina Folprechtov, + 420 257 535 034, [email protected].

Kancel KA / Office of CCA

Kancel KA Praha / Office in PragueAdresa / Address: Josefsk 34/6, Praha 1-Mal Strana, 118 00Tel.: +420 257 532 287, +420 257 535 034, fax: +420 257 532 285

Foto: M

icha

l Ure

Foto: L

udvk Grym

Kancel KA Brno / Office in BrnoAdresa / Address: esk 19/21, budova Convalaria, BrnoTel.: +420 542 211 809, fax: +420 542 215 652

ing. Ludmila cepkov, Kateina Slan agenda Kancele, soute a veejn zakzky, vzdlvn (Kancel KA Brno)

ing. Tamara ukov editelka Kancele KA, tajemnice pedstavenstva KA

ing. gabriela Dufkov tajemnice pracovnch skupin, organizace akc spojench s innost KA

Lenka Dytrychov pspvky, etnictv

mgr. Eva faltusov prvn servis

radka Kasalov sekret Stavovskho soudu KA

milena ondrkov sekretka dozor rady KA a autorizan rady KA, informace a pihlky k autorizaci, sprva databze

ing. Kateina folprechtov zahranin agenda, webov strnky

JUDr. PhDr. Ji Plos odborn konzultant KA

PhDr. markta Praanov tiskov mluv KA, fredaktorka Bulletinu KA, informan a tiskov servis KA

Alena Piltov nhrady ztrty asu, recepce

mgr. martina Synkov Tuinsk prvn servis

Zamstnanci Kancele / Employees of the Office:


Nejvym orgnem esk komory architekt je valn hromada, kter je organizovna kadoron pro vechny leny KA.

Valn hromada vol na dobu t let z dnch len Komory leny pedstavenstva, dozor rady a Stavovskho soudu. Valn hromada schvaluje: dy Komory (krom autorizanho); vi pspvk len; vi nhrad za ztrtu asu vkonem funkc v orgnech Komory; rozpoet Komory na pslun rok a bere na vdom vsledky hospodaen roku pedchozho; usnesen.

Valn hromada projednv a schvaluje zprvy o innosti ostatnch orgn Komory a bere na vdom plnn usnesen pedel valn hromady.

Valn hromada me zmnit nebo zruit rozhodnut pedstavenstva. Valn hromada me rozhodnout o zzen pomocnch orgn a stanovit jejich prva a povinnosti. Valn hromada se usn i o dalch otzkch, kter si vyhrad k rozhodovn.

Valn hromada

XIX. valn hromada KA se konala v Brn dne 21. dubna 2012


VALn hromADA BErE nA VDom

1. nvrh Programu innosti esk komory architekt na roky 2012 a 2013;

2. zprvu o hospodaen esk komory architekt za rok 2011 vetn vroku auditora k hospodaen Komory za rok 2011.

VALn hromADA SchVALUJE

1. zprvy o innosti orgn Komory, a to: Zprvu o innosti pedstavenstva za obdob od dubna 2011 do dubna 2012;

Zprvu o innosti dozor rady za obdob od dubna 2011 do bezna 2012;

Zprvu o innosti Stavovskho soudu za kalendn rok 2011; Zprvu o innosti autorizan rady za obdob od dubna 2011 do bezna 2012.

2. s vslovnm souhlasem valn hromady, vyjdenm t-ptinovou vtinou hlas, schvaluje projednvn zmn vnitnch d esk komory architekt, a to: novelu Organizanho, jednacho a volebnho du esk ko-mory architekt dle legislativnho tisku . 1/2012 s vjimkou bodu 4;

novelu Soutnho du esk komory architekt dle legisla-tivnho tisku . 3/2012;

legislativn tisk . 7/2012 bod 3 nebyl schvlen; novelu Jednacho du valn hromady dle legislativnho tisku . 4/2012;

schvlen zmny legislativnch d KA tvo nedlnou sou-st tohoto usnesen, ploha . 2.

3. volbu do orgn Komory na nsledujc tlet volebn obdob, a to:dle protokolu o volb vypracovanho volebn komis ve sloen:Ing. arch. Ludvk Grym, Ing. arch. Jana Katnkov, Ing. arch. Frantiek Novotn. Opis protokolu je nedlnou soust tohoto usnesen, ploha . 1.

Do pedstavenstva byli zvoleni v poad podle obdrench hlas: za Prahu: Ing. arch. Pavel Hnilika (. a. 03 126), s potem hlas 170 (na tlet funkn obdob);

za region echy: Ing. arch. Josef Panna (. a. 02 459), s po-tem hlas 179 (na tlet funkn obdob);

za region Morava: akad. arch. Ladislav Kuba (. a. 01 971), s potem hlas 199 (na tlet funkn obdob); akad. arch. Jan Sapk (. a. 00 051), s potem hlas 89 (na tlet funkn obdob);

nhradnci: Ing. arch. akad. arch. Jan Vrana (. a. 00 041), za re-gion Praha s potem hlas 120; Ing. arch. Martin Tom (. a. 03 328), za region Morava s potem hlas 87; Ing. arch. Mile-na Vitoulov (. a. 00 522), za region Morava s potem hlas 82; Ing. arch. Jaromr Krok (. a. 00 016), za region echy s potem hlas 60; Ing. Petr Velika (. a. 03 392), za region Morava s potem hlas 52; RNDr. Josef Glos (. a. 02 841), za region Morava s potem hlas 45; Ing. arch. Frantiek Ke-lina (. a. 01 092), za region echy s potem hlas 36; Ing. arch. Martin Ondrouch, Ph.D. (. a. 02 647), za region Morava s po-tem hlas 28, v souladu s ustanovenm 6 odst. 1 Jednacho a volebnho du valn hromady esk komory architekt.

Do dozor rady byli zvoleni v poad podle obdrench hlas: za Prahu: Ing. arch. Miroslav Holubec (. a. 03 107), s potem hlas 210 (na tlet funkn obdob);

za echy: Ing. arch. Josef Patrn (. a. 00 134), s potem hlas 164 (na tlet funkn obdob);

za Moravu: Ing. arch. Pavel Rada (. a. 00 710), s potem hlas 217 (na tlet funkn obdob);

nhradnci: Ing. arch. Ondej Bene (. a. 02 556), za region echy s potem hlas 104; Ing. arch. Ji Smejkal (. a. 01 099), za region Morava s potem hlas 40, v souladu s ustanovenm 6 odst. 1 Jednacho a volebnho du valn hromady esk komory architekt.

Do Stavovskho soudu byli zvoleni v poad podle obdre-nch hlas: Ing. arch. MgA. David Matesko (. a. 02 936), s potem hla-s 243; Ing. arch. Pavel Kopeck (. a. 03 526), s potem hlas 148; Ing. arch. Karel Doleel (. a. 00 282), s potem hlas 147,

nhradnci: MgA. Petr Kocourek (. a. 03 070), s potem hlas 125; Ing. akad. arch. Petr Krej (. a. 00 578), s po-tem hlas 103, v souladu s ustanovenm 6 odst. 1 Jedna-cho a volebnho du valn hromady esk komory archi-tekt.

4. v souladu s ustanovenm 25 odst. 4 psm. j) zkona . 360/1992 Sb., v platnm znn, a v souladu s ustanove-nm 4a, 4b organizanho, jednacho a volebnho du KA rozpoet esk komory architekt pro rok 2012 jako vyrovnan v celkov vi vnos 21 900 000 K; v celkov vi nklad 21 900 000 K.

VALn hromADA UKLD

1. pedstavenstvu KA, aby zajistilo ji zpracovan text ke zm-nm stavebnho zkona a pipravilo jeho analzu, monosti doplnn a seznmilo s textem autorizovan architekty;

2. pedstavenstvu KA vypracovat do pt valn hromady ta-kov nvrh zmny Organizanho, jednacho a volebnho du KA, kter by omezil volebn obdob vech len orgn na dv po sob jdouc;

3. pedstavenstvu KA dopracovat Strategii komunikace KA. Vstupem bude konkrtn definice jednotlivch opaten, kte-r budou publikovna v rmci lensk zkladny. Po diskusi a ppadnm odsouhlasen pedstavenstvem budou tato opaten uplatovna;

4. pedstavenstvu zaloit obecn prospnou spolenost spo-len s Obc architekt v paritnm zastoupen za elem po-dn soutn pehldky architektonickch realizac s pra-covnm nzvem GRAND PRIX ARCHITEKTURY;

5. pedstavenstvu, aby hledalo zpsob zpstupnn jednn val-n hromady i nelenm KA.

Zapsala nvrhov komise ve sloenIng. arch. Dalibor Bork,Ing. arch. Jana Jankov,Ing. arch. Barbara Potysz

V Praze dne 21. dubna 2012

Usnesen XIX. valn hromady KAkonan v Brn dne 21. dubna 2012


Rozpoet esk komory architekt na rok 2011 byl projednn pedstavenstvem KA a jako takov byl, v souladu s ustanove-nm 25 odst. 4 psm. j) zkona . 360/1992 Sb., o vkonu povoln autorizovanch architekt a o vkonu povoln autori-zovanch inenr a technik innch ve vstavb, ve znn pozdjch pedpis, a rovn tak v souladu s ustanovenm 4 Organizanho, jednacho a volebnho du KA, doporuen ke schvlen na XVIII. valn hromad dne 16. dubna 2011.

Zpracovn nvrhu bylo pedstavenstvem provedeno podle p-slunch ustanoven Organizanho, jednacho a volebnho du KA [ 4a, 4b] a valn hromad, nejvymu vkonnmu or-gnu, byl pedloen jako vyrovnan podle ustanoven 25 odst. 4 psm. j).

XViii. valn hromada esk komory architekt projednala a schvlila dne 16. dubna 2011 v Praze podle ustanoven 4a odst. 4 OJV rozpoet na rok 2011 jako vyrovnan:

v celkov vi vnos 23 784 000 K, v celkov vi nklad 23 784 000 K.

Po uzaven hospodskch vsledk k 31. 7. 2011 pedloila editelka pedstavenstvu nvrh zmny rozpotu, snen ve v-nosov i nkladov sti o 2 443 432 K.

Dle Organizanho, jednacho a volebnho du KA 10, odst. 3 psm. a) rozhodlo pedstavenstvo o zmn rozpotu podle ustanoven 4 psm. b).

Pedstavenstvo schvlilo na X. zasedn 11. 10. 2011 kvalifikova-nou tptinovou vtinou upraven rozpoet podle 4b odst. 4 OJV na rok 2011 jako vyrovnan:

v celkov vi vnos 21 340 568 K, v celkov vi nklad 21 340 568 K.

Hlasovn pedstavenstva (pro: 11, proti: 0, zdrel se: 0) a s tm-to rozhodnutm byla seznmena 19. 10. 2011 dozor rada pro-stednictvm povenho zstupce Ing. arch. Drahozala.

Dle pedstavenstvo uloilo pedsedovi a editelce sledovat vvoj rozpotu ve 4. tvrtlet roku 2011 a podle vvoje vnos a nklad navrhnout dal rozpotov opaten. Na zklad stabilizace rozpotu nebylo teba k dalm rozpotovm pravm pistoupit a naopak vvoj vnos v poslednm tvrtlet umonil realizaci pozastavench aktivit.

Celkov vnosy KA za rok 2011 in celkem 22 521 015 K, co je 105,53 % upravenho rozpotu, celkov nklady doshly stky 22 473 078 K, tj. 105,31 % upravenho rozpotu. Ve v-sledku skonilo tedy hospodaen esk komory architekt v roce 2011 v zisku ve vi 47 937 K.

Zprva o hospodaen za rok 2011Zprva o hospodaen esk komory architekt za rok 2011 je zpracovna v souladu s etnictvm vedenm KA (z podklad infor-man soustavy) v bnm roce a v souladu s etn zvrkou organizace k 31. 12. 2011; v souladu s ustanovenmi 3 a 4 Organiza-nho, jednacho a volebnho du KA (OJV).

etnictv esk komory architekt bylo, podle ustanoven 3 odst. 3 OJV, vetn rozboru hospodaen, pedloeno k oven nezvislmu auditorovi. Kancel KA celistv a pln veden etnictv za rok 2011 pedloila Ing. Helen Kepinsk, auditorce zapsan v seznamu Komory auditor esk republiky pod . osvden 1362, a to k proveden celoronho auditu, ke zpracovn zprvy auditora o oven etn uzvrky a ke zpracovn vroku auditora za rok 2011.

Vrok auditora, ron etn zvrka a rozbor hospodaen byly v souladu s 4 odst. 3 Organizanho, jednacho a volebnho du KA pedloeny dne 17. 2. 2012 dozor rad KA. Nsledn je oven etn zvrky, vrok auditora a rozbor hospodaen v sou-ladu s ustanovenm 4 odst. 3 OJV pedkldn nejvymu samosprvnmu orgnu KA, tj. valn hromad.

Vrok auditora k etn zvrcePro profesn komoru

ESK KomorA ArchiTEKT

vydvm za etn zvrku k 31. 12. 2011 tento vrok:

Ovila jsem piloenou etn zvrku esk komory architekt, tj. rozvahu k 31. 12. 2011 a vkaz zisku a ztrty za etn obdob 2011. Domnvm se, e zskan dkazn informace tvo dostaten a vhodn zklad pro vyjden mho vroku. Podle mho

nzoru etn zvrka podv v souladu s eskmi etnmi pedpisy vrn a poctiv obraz aktiv, pasiv a finann situace esk komory architekt k 31. 12. 2011 a nklad, vnos a vsledku hospodaen za etn obdob 2011. K ovovan etn zvrce vydvm

vrok bez vhrad.

V Praze dne 13. 2. 2012

GESTIO, s. r. o. auditorka Praha 10, Na Palouku 3/321 Ing. Helena Kepinsk Auditorsk oprvnn . 496 Auditorsk oprvnn . 1362

Ekonomick situace KA v roce 2011


Tabulka Nklady KA celkem

Skutenost 2010

Schvlen rozpoet 2011

Upraven rozpoet k 11. 10. 2011

Skutenost 2011

Plnn upravenho rozpotu 2011 v %

1. Samosprva 3 175 286 2 800 000 2 900 204 3 123 339 107,69

1.1. Valn hromada 329 382 200 000 375 590 373 490 99,44

00100001 Pedstavenstvo 777 038 764 000 687 600 876 876 127,53

00100007 Pedseda 231 485 250 000 225 000 227 027 100,90

00100002 Dozor rada 642 004 690 000 621 000 657 733 105,92

00100003 Stavovsk soud 649 565 450 000 405 000 403 173 99,55

00100004 Autorizan rada 28 315 30 000 27 000 23 391 86,63

00100005 Zkuebn komise 186 116 186 000 167 400 170 035 101,57

00100006 Regionln zstupci 11 260 30 000 70 346 70 346 100,00

005Zahranin zleitosti lensk pspvky

320 121 200 000 321 268 321 268 100,00

2. Pracovn skupiny 1 199 698 1 080 000 963 859 1 072 438 111,26002 Legislativa 61 927 70 000 65 658 66 278 100,94

003 Soute 158 231 180 000 145 449 173 981 119,62

004 Vkonov standardy 353 020 200 000 165 617 182 717 110,33

007 Vzdlvn 30 695 30 000 20 200 18 900 93,56

009Pro zemn plnovn, urbanismus a krajinu

9 525 50 000 50 000 71 853 143,71

010 Pamtkov pe 17 720 20 000 15 000 20 817 138,78

011 Pe o produ a krajinu 39 058 40 000 16 752 16 752 100,00

021 esk cena za architekturu 5 990 30 000 10 000 7 864 78,64

022 Architekti a Zelen sporm 16 770 1 200 1 200 100,00

023 Celoivotn profesn vzdlvn 48 375 40 000 2 550 2 550 100,00

024 Politiky architektury 22 000 20 000 10 600 10 000 94,34

025 Zahranin aktivity 389 300 360 000 254 345 310 656 122,14

026 Krajinsk architektura 47 087 40 000 25 255 25 255 100,00

027 Propagace architektury 31 681 31 681 100,00

028 Transparence 30 167 16 917 56,08

029 Extern sluby 119 385 115 017 96,34

3. Sluby lenm KA 2 528 424 2 540 000 2 227 300 2 051 914 92,1399800001 Internet 111 220 130 000 117 000 116 002 99,15

99800002 Sluby pm 297 329 300 000 250 000 159 270 63,71

99800003 Informan servis 1 788 013 1 760 000 1 545 300 1 410 418 91,27

99800005 Pehldka DP 331 862 350 000 315 000 366 224 116,26

997 Sluby ostatn 646 939 500 000 450 000 448 722 99,725. Kancel KA 9 617 219 10 010 000 9 338 500 9 518 875 101,9399900001 Kancel Praha 8 196 836 8 550 000 7 951 500 7 873 481 99,02

99900003 Odpisy (interiry) 661 481 730 000 657 000 626 125 95,30

99900002 Kancel Brno 758 902 730 000 730 000 1 019 269 139,63

500 Hospodsk innost 2 437 247 2 150 000 2 150 000 2 733 011 127,12501 Architektonick soute 1 350 42 1388. Profesn pojitn 3 288 900 3 300 000 3 300 000 3 373 260 102,2210. Obnova interir 121 092 100 000 0 083 Sympozium VZ-AS 166 155 0

084Manul Architektura a Zelen sporm

611 667 0 8 000 8 000 100,00

085 OTP 0 90 000086 Konference AZU 185 669 0 0 087 Spoluprce MP 141 000 2 705 2 705 100,00088 CEC5 1 250 000 0 6 000100 AI 1 620 54 000 0 2 676

CELKEM Nklady bez zisku let pedchzejcch

24 122 266 23 784 000 21 340 568 22 473 078 105,31

Pln znn zprvy o hospodaen vetn tabulky vnos viz www.cka.cc


Statutrn orgn KA, vykonv psobnost nejvyho vkonnho orgnu. Svolv valnou hromadu, spravuje majetek Komory, pro-stednictvm Kancele vykonv veker administrativn innosti, chrn zjmy len KA, navrhuje leny autorizan rady, schvalu-je specializace v rmci obor autorizace, odpovd za dn veden seznamu autorizovanch osob, informuje leny o innosti Komo-ry, vykonv publikan, dokumentan a edin innost. Rozhoduje o vech vcech v psobnosti Komory, pokud o nich nerozhoduj jin orgny.

Pedseda: Ing. arch. Josef PannaMstopedsedov prozatm nebyli zvoleni.

lenov pedstavenstva KA zvolen za region Praha: Ing. arch. Pavel Hnilika (zvolen VH KA 2012)Ing. arch. Petr Leek (zvolen VH KA 2011) Ing. arch. David Mare (zvolen VH KA 2010) Ing. arch. Vlado Miluni (zvolen VH KA 2010)Ing. arch. Josef Smutn (zvolen VH KA 2011)

lenov pedstavenstva KA zvolen za region echy: Ing. arch. Tom Bezpalec (zvolen VH KA 2011) Ing. arch. Milan Koa (zvolen VH KA 2010) Ing. arch. Josef Panna (zvolen VH KA 2012)

lenov pedstavenstva KA zvolen za region morava a Slezsko: Ing. arch. MgA. Petr Janda (zvolen VH KA 2011) akad. arch. Ladislav Kuba (zvolen VH KA 2012)Ing. arch. Barbara Potysz (zvolena VH KA 2010) akad. arch. Jan Sapk (zvolen VH KA 2012)

Vron zprva pedstavenstva KA za rok 2011 a pln innosti na rok 2012 viz Podklady pro jednn valn hromady KA http://www.cka.cc/oficialni_informace/valna_hromada

Pedstavenstvo KA

Ing. arch. Josef Panna Ing. arch. Pavel Hnilika

Ing. arch. Barbara Potysz

Ing. arch. David Mare

Ing. arch. Vlado Miluni Ing. arch. Josef Smutn Ing. arch. Tom Bezpalec Ing. arch. Milan Koa

Ing. arch. Petr Leek

Ing. arch. MgA. Petr Janda akad. arch. Ladislav Kuba akad. arch. Jan Sapk


Dozor rada KADozor rada je nejvym kontrolnm orgnem. Dohl nad dnm vkonem innosti autorizovanch osob, na dodrovn povinnos-t stanovench obecn zvaznmi pedpisy a vnitnmi dy KA. Nvrhy na zahjen disciplinrnho zen podv Stavovskmu soudu. Zrove kontroluje vekerou innost Komory a jejch orgn.

Pedseda: Ing. arch. Pavel Rada 1. mstopedseda: Ing. arch. Jana Katnkov2. mstopedseda: doc. Ing. arch. Zdenk Jiran

lenov dozor rady KA zvolen za region Praha:Ing. arch. Miroslav Holubec (zvolen VH KA 2012) doc. Ing. arch. Zdenk Jiran (zvolen VH KA 2010) Ing. arch. Tom Vch (zvolen VH KA 2011)

lenov dozor rady KA zvolen za region echy: Ing. arch. Jan Drahozal (zvolen VH KA 2011) Ing. Josef Kopen (zvolen VH KA 2010) Ing. arch. Josef Patrn (zvolen VH KA 2012)

lenov dozor rady KA zvolen za region morava a Slezsko:Ing. arch. Jana Katnkov (zvolena VH KA 2010) Ing. arch. David Mikulek (zvolen VH KA 2011)Ing. arch. Pavel Rada (zvolen VH KA 2012)

Vron zprva dozor rady KA za rok 2011 a pln innosti na rok 2012 viz Podklady pro jednn valn hromady KA http://www.cka.cc/oficialni_informace/valna_hromada

Ing. arch. Pavel Rada Ing. arch. Miroslav Holubec

Ing. arch. Tom Vch Ing. arch. Jan Drahozal Ing. arch. Josef Patrn

Ing. arch. David Mikulek

Ing. arch. Jana Katnkov

Ing. Josef Kopen

doc. Ing. arch. Zdenk Jiran


Stavovsk soud KANa zklad podntu dozor rady zahajuje Stavovsk soud disciplinrn zen. Jeho kolem je spolehliv zjistit skutkovou podstatu provinn. Svm rozhodnutm uzn Stavovsk soud disciplinrn obvinnho vinnm a ulo mu disciplinrn opaten (odsuzujc rozsudek), nebo jej zprost vinny (zproujc rozsudek). V psobnosti Stavovskho soudu je tak smr zen.

Pedseda: Ing. arch. Vclav ebekmstopedseda: Ing. arch. Jan Kozel

lenov Stavovskho soudu KA:Ing. arch. Karel Doleel (zvolen VH KA 2012)Ing. arch. Pavel Kopeck (zvolen VH KA 2012)Ing. arch. Jan Kozel (zvolen VH KA 2011) doc. Ing. arch. Petr Kuera, Ph.D. (zvolen VH KA 2010) Ing. arch. MgA. David Matesko (zvolen VH KA 2012)Ing. arch. Milan Nytra (zvolen VH KA 2011) Ing. arch. Martin Peterka (zvolen VH KA 2011) Ing. arch. Josef Vrana (zvolen VH KA 2010) Ing. arch. Vclav ebek (zvolen VH KA 2010)

Vron zprva o innosti Stavovskho soudu KA za rok 2011 a pln innosti na rok 2012 viz Podklady pro jednn valn hromady KA http://www.cka.cc/oficialni_informace/valna_hromada

Ing. arch. Vclav ebek Ing. arch. Jan Kozel Ing. arch. Karel Doleel Ing. arch. Pavel Kopeck

Ing. arch. MgA. David Matesko Ing. arch. Milan Nytra Ing. arch. Martin Peterkadoc. Ing. arch. Petr Kuera, Ph.D.

Ing. arch. Josef Vrana


Autorizan rada KA

Regionln zstupci KA

Nadan fond ARCUS

Autorizan rada rozhoduje na podkladu vykonanho autorizanho zen o udlen autorizace. Autorizan rada jmenuje zkuebn komise, stanovuje obsah zkouek a navrhuje autorizan d. Autorizan rada je oprvnna uznvat i zahranin oprvnn architekt obdobn tuzemsk autorizaci a tak provd registran a uznvac zen v ppad oban jinch lenskch stt Evropsk unie a vcarska. Registrace se provd pro tyto obory: architekt se veobecnou psobnost, architekt, zemn plnovn, krajinsk architekt. Autorizan zen upravuje Autorizan d KA, kter je k dispozici v eskm a anglickm jazyce na www.cka.cc. leny autorizan rady na dobu t let jmenuje na nvrh Komory ministr pro mstn rozvoj. Autorizan rada v tomto sloen byla jmeno-vna na obdob 20102013.

Pedseda autorizan rady: Ing. arch. Martin Tunka, CSc.mstopedseda autorizan rady: prof. Ing. arch. Ladislav Lbus

lenov:Ing. Radmila FingerovIng. arch. Ludvk GrymIng. arch. Martina HovokovIng. arch. Jan JehlkIng. arch. Milan KrnerIng. arch. Michal Kohoutprof. Ing. arch. Ladislav LbusJUDr. PhDr. Ji PlosIng. arch. Radim Vclavk

Regionln zstupci jsou pomocnm orgnem Komory, kter zprostedkovv informace mezi pedstavenstvem, ppadn dal-mi orgny Komory a pslunm regionem. Jednaj s regionlnmi orgny, ady a veejnost. Zavazovat se jmnem Komory vak mohou jen na zklad zvltnho poven. Regionln zstupce jmenuje pedstavenstvo, kter je tak odvolv.

eskobudjovick region: Ing. arch. Jaromr KrokJihlavsk region: Ing. arch. Tom NovkJihomoravsk region: Ing. arch. Jindich JanekKarlovarsk region: Ing. arch. Miloslav BokotaKrlovhradeck region: akad. arch. Karel RulkLibereck region: Ing. arch. Ji Hakulnolomouck region: Ing. arch. Petr Braunerostravsk region: Ing. arch. Milena VitoulovPardubick region: Ing. arch. Jaroslav MenkPlzesk region: Ing. arch. Karel SvobodaStedoesk region: nen regionln zstupce steck region: Ing. arch. Michal GabrielZlnsk region: Ing. arch. Ale Hol

innost NF Arcus byla v roce 2009 pozastavena a uvauje se o jeho transformaci. Fond byl zzen eskou komorou architekt v roce 1994. Jeho elem byla podpora vzniku, zpracovn a en odbornch informac a podpora obecn prospnch aktivit z oblasti architektury a obor pbuznch, a to zejmna pro potebu autorizovanch architekt, urbanist a projektant SES.


Vznamn ivotn jubilea len KA

Jmno sloDatum narozen


60 LET SE LETOS DOVAJIng. arch. Ji paek 22 20. 8. 1952 Ing. Jan Devkovsk 1129 2. 5. 1952

Ing. Jan teflek 26 15. 4. 1952 Ing. arch. Barbora Nezbedov 1149 5. 11. 1952

Ing. arch. Josef Kiszka 33 16. 3. 1952 Ing. arch. Lubomr Kivka 1191 2. 3. 1952

Ing. arch. Vladimr Krtk 48 29. 4. 1952 Ing. arch. Dalibor Dubov 1254 8. 6. 1952

Ing. arch. Tom Bezpalec 110 10. 8. 1952 Ing. arch. Jaroslav Andres 1329 18. 2. 1952

Ing. arch. Josef Pleskot 118 3. 12. 1952 Ing. arch. Josef Faltejsek 1333 22. 2. 1952

Ing. arch. Pavel Janouek 131 6. 4. 1952 Ing. arch. Zdenk Karsek 1334 15. 10. 1952

Ing. arch. Petr uda 136 9. 12. 1952 Ing. arch. Martin Stoklasa 1347 7. 3. 1952

Ing. Helena Finstrlov 179 29. 5. 1952 doc. Ing. arch. Antonn Odvrka, Ph.D. 1381 24. 9. 1952

Ing. arch. Tom Dohnal 204 21. 4. 1952 Ing. arch. Ladislav Langer 1476 26. 5. 1952

Ing. arch. Vt Blk 220 12. 4. 1952 Ing. arch. Jindich lesinger 1480 10. 6. 1952

Ing. akad. arch. Ondej Svoboda 227 25. 1. 1952 Ing. arch. Jan Kosk 1488 13. 12. 1952

Ing. arch. rka Drncov 234 8. 12. 1952 Ing. arch. Zdenk Hornek 1501 11. 5. 1952

Ing. arch. Jan Stach 259 1. 3. 1952 Ing. arch. Jaroslav Chvtal 1513 20. 2. 1952

Ing. arch. Tom onovsk 287 2. 2. 1952 Ing. arch. Jindich Pospil 1516 2. 3. 1952

Ing. arch. Josef Janda 295 2. 1. 1952 Ing. arch. Ji Valert 1620 4. 3. 1952

Ing. akad. arch. Jan Velek 303 1. 5. 1952 Ing. arch. Jaromil Pidal 1784 16. 1. 1952

Ing. arch. Petr Vajner 313 16. 11. 1952 Ing. arch. Ladislav Stach 1816 3. 5. 1952

Ing. arch. Ivan Kohler 322 21. 6. 1952 Ing. arch. Ludmila Prakov 1846 17. 6. 1952

Ing. arch. Ivan rom 333 20. 6. 1952 Ing. arch. Vladimr Ambroz 1870 29. 6. 1952

Ing. arch. Pavel ermk 346 29. 6. 1952 Ing. arch. Iva Patykov 1902 22. 3. 1952

Ing. arch. Ladislav Dvok 349 30. 10. 1952 Ing. arch. Jan Svtek 1903 3. 11. 1952

Ing. arch. Radmila Niklov 357 7. 4. 1952 Ing. arch. Eva Makov 1911 1. 1. 1952

Ing. arch. Jaromr Fier 386 23. 11. 1952 Zdenk Kuela 1935 30. 3. 1952

Ing. arch. Jarmila indelov 388 4. 5. 1952 Ing. arch. Karel Bernek 1942 26. 12. 1952

Ing. arch. Zbyek Stblo 409 5. 2. 1952 Ing. arch. Zdenka Jarchovsk 2034 7. 11. 1952

Ing. arch. Ivan Hnzdil 477 31. 3. 1952 Ing. arch. Zdenk Tup 2119 8. 8. 1952

Ing. arch. Olga Monkov 487 11. 6. 1952 Ing. arch. Frantiek Froml 2148 20. 11. 1952

Ing. arch. Petr marda 524 10. 1. 1952 Ing. arch. Petr Bumblek 2152 26. 11. 1952

Ing. arch. Dalibor Urbanec 530 20. 12. 1952 Ing. arch. Radek Bdal 2181 5. 10. 1952

Ing. arch. Petr Maek 567 14. 9. 1952 Ing. arch. Josef Kobzk 2185 11. 12. 1952

Ing. arch. Jarmila Kaplanov 575 17. 3. 1952 Ing. arch. Pavel Bene 2202 1. 5. 1952

Ing. arch. Ivan Kaplan 576 8. 4. 1952 Ing. Jan Svoboda 2221 25. 5. 1952

Ing. arch. Ivo Kabel 618 3. 9. 1952 Ing. arch. Helena Mazrkov 2277 29. 10. 1952

Ing. arch. Josef Vrtal 654 10. 7. 1952 Ing. arch. Vladimr Mlek 2288 26. 1. 1952

Ing. arch. Jan Krauskopf 674 8. 9. 1952 Mgr. Vclav Novk 2332 6. 3. 1952

Ing. arch. Jan ihek 701 14. 9. 1952 Ing. arch. Zdenk Gottwald 2358 29. 6. 1952

Ing. akad. arch. Josef Krka 731 16. 5. 1952 Ing. Miroslav Maksa 2429 3. 11. 1952

Ing. arch. Tamara Janoukov 760 29. 5. 1952 Ing. arch. Ale Pibyl 2471 6. 2. 1952

Ing. arch. Vt Kovalk 772 6. 4. 1952 Ing. arch. Milan Bernek 2473 12. 11. 1952

Ing. arch. Pavel Hainc, CSc. 826 18. 12. 1952 Ing. Ji G. V. Koenigsmarck 2477 26. 9. 1952

Ing. arch. Karel Blank 830 27. 12. 1952 Ing. arch. Jaroslav Jelnek 2509 24. 9. 1952

Ing. arch. Alena Frkov 839 5. 8. 1952 Ing. arch. Josef vb 2576 11. 10. 1952

Ing. arch. Jan lbek 846 6. 3. 1952 Ing. arch. Vladimr Kuel 2588 4. 9. 1952

Ing. arch. Pavel Obermann 853 24. 9. 1952 Ing. arch. Robert Rika 2599 22. 9. 1952

Ing. arch. Eva Bilov 863 23. 6. 1952 Ing. Helena Hoferkov 2723 4. 11. 1952

Ing. arch. Stanislav erava 868 24. 10. 1952 Ing. arch. Michal Karas 2819 3. 5. 1952

Ing. arch. Jan Aline 884 26. 9. 1952 Ing. arch. Zdenk Hib 3014 8. 6. 1952

Ing. arch. Vclav Chum 1012 14. 10. 1952 Ing. arch. Jan Snel 3252 25. 12. 1952

Ing. arch. Ji Hla 1072 13. 1. 1952 Ing. arch. Hana Kotouov 3261 16. 10. 1952

Ing. arch. Otto Schneider 1074 17. 3. 1952 Ing. arch. Pavel Vandas 3318 29. 11. 1952

Ing. arch. Karel Kamenick 1094 22. 12. 1952 Ing. arch. Vratislav Ryba 3494 1. 10. 1952

Ing. arch. Jaroslav Stank 1097 9. 12. 1952 akad. arch. Boris Drbal 3703 30. 5. 1952

Ing. arch. Janu Galuszka 1118 24. 6. 1952




70 LET SE LETOS DOVAJIng. arch. Vclav ebek 9 18. 6. 1942 Ing. arch. Petr Mjek 1130 8. 12. 1942

Ing. arch. Pavel Vanek 101 1. 4. 1942 Ing. arch. Jan Storch 1159 30. 1. 1942

Ing. arch. Bohdan Sova 141 27. 12. 1942 Ing. arch. Bohumil Fanta 1203 16. 8. 1942

akad. arch. Jaromr paek 185 20. 7. 1942 Ing. arch. Aziz Mahdi 1281 1. 7. 1942

Ing. arch. Ludmila Machov 207 21. 7. 1942 Ing. arch. Jana Vvrov 1323 10. 9. 1942

Ing. arch. Bohuslav torch 266 9. 6. 1942 Ing. arch. Pavel Maznek 1400 7. 7. 1942

Ing. arch. Magdalna Zemanov 297 25. 8. 1942 Ing. arch. Harald adlek 1434 12. 12. 1942

Ing. arch. Milan arapatka 335 5. 12. 1942 Ing. arch. Josef Borkovec 1552 5. 10. 1942

Ing. Jarmila Mullerov 422 5. 6. 1942 Ing. Anna Grunerov 1591 26. 7. 1942

Ing. arch. Zdenk ern 429 22. 4. 1942 Ing. arch. Petr Vane 1720 10. 11. 1942

Ing. arch. Dagmar Gotzov 569 24. 2. 1942 Ing. arch. Frantiek Odstril 1770 25. 11. 1942

Ing. arch. Dane Dvok 583 12. 6. 1942 Ing. arch. Duan Cikl 1778 28. 4. 1942

Karel Csa 640 14. 3. 1942 Ing. arch. Josef Mikeka 2057 28. 10. 1942

Ing. arch. Petr Penosil 675 16. 12. 1942 Ing. arch. Helena Zemnkov 2060 18. 8. 1942

akad. arch. Jana Chmelov 720 18. 10. 1942 Ing. arch. Jana Vorlov 2063 11. 9. 1942

Ing. arch. Karel Slach 766 31. 7. 1942 Ing. arch. Marketa Lierov 2108 4. 9. 1942

Ing. arch. Marie Hubkov 770 9. 12. 1942 Ing. arch. Jana echov 2114 10. 8. 1942

Ing. akad. arch. Antonn Jenek 981 29. 6. 1942 Ing. arch. Jana Hrdlikov 2138 30. 3. 1942

Ing. arch. Ji Vt 988 25. 8. 1942 Ing. arch. Miroslav Bok 2190 18. 9. 1942

Ing. arch. Pavel Tomek 1028 14. 11. 1942 Ing. arch. Ludk Kyzlink 2273 4. 12. 1942

Ing. arch. Petr Leitl 1040 20. 12. 1942 Ing. arch. Martin Krise, CSc. 2452 8. 8. 1942

Ing. arch. Jelena Zemnkov 1106 20. 6. 1942 Ing. arch. Miloslav Sedlek 2600 24. 12. 1942

80 LET SE LETOS DOVAJIng. arch. Stanislav alud 3 22. 2. 1932 Antonn Werner 1177 12. 12. 1932

prof. Ing. arch. Miroslav Mask 15 23. 5. 1932 Ing. arch. Ji Vodrka 1178 24. 4. 1932

Ing. arch. Rena ertov 80 4. 11. 1932 Ing. arch. Alois Haltmar 1621 25. 8. 1932

Ing. arch. Radim Pluskal 173 4. 3. 1932 Ing. arch. Kvtoslava Dittrichov 1662 2. 7. 1932

Ing. arch. Marie vbov 433 3. 7. 1932 prof. Ing. arch. Jaroslav Skora, DrSc. 1958 23. 12. 1932

Ing. arch. Jan Lika, CSc. 937 13. 9. 1932 Ing. arch. Milan Krejk 2512 29. 12. 1932

Ing. arch. Ladislav Honeiser 999 4. 10. 1932 Ing. arch. Adolf rom 3388 3. 3. 1932

85 LET SE LETOS DOVAJIng. arch. Viktor Rudi 55 9. 6. 1927 Ing. arch. Jan Talacko 906 5. 12. 1927

dr. Ing. arch. Otakar Kua 71 13. 10. 1927 Ing. arch. Karel Kunca 915 4. 4. 1927

Ing. arch. Ji Eisenreich 122 26. 3. 1927 Ing. arch. Zdenk Skla 1471 5. 10. 1927

Ing. arch. Emil Drpal 235 23. 3. 1927 akad. arch. Lubomr Reml 1835 28. 7. 1927

Ing. arch. Jan Zikmund 693 29. 5. 1927 Ing. arch. Josef Cimick 2208 4. 1. 1927

Ing. arch. Frantiek Urbnek 895 3. 2. 1927

KA vem blahopeje a peje pevn zdrav a spokojenost.

Pehldka diplomovch prac 2011/ Diploma Projects Presentation 2011Ji po dvanct vyhlsila esk komora architekt Pehldku diplomovch

prac absolvent kol a fakult architektury, se ktermi trvale spolupracuje.

Clem kadoron vyhlaovan Pehldky je porovnvat rove kvality

vuky tchto kol, m KA usiluje o zvyovn standardu

architektonickho kolstv.

Already the 12th edition of the Diploma Projects Presentation was

announced by the Czech Chamber of Architects. The participants are

graduates from faculties of architecture, with which permanently the

Chamber cooperates. The aim of the Presentation is comparing the level of

the educational quality of universities, thereby the Chamber endeavors

raising standards architectural education.


12. ronk Pehldky diplomovch prac 2011Pehldka byla urena absolventm vysokch kol, kte v pslunm kolnm roce spn obhjili svoji diplomovou prci na nkte-r z vysokch kol a fakult poskytujcch architektonick vzdln v akreditovanm magisterskm studijnm oboru zamenm na ar-chitekturu, urbanismus nebo krajinskou architekturu a zaazench eskou komorou architekt na seznam kol s uznanm a pbuz-nm vzdlnm.

Do letonho ronku se pihlsilo celkem 100 absolvent, z toho 56 z FA VUT Praha, 14 z FSV VUT Praha, 9 z FUA TU v Liberci, 5 z FA VUT v Brn, 4 z VUP v Praze, 4 z FAPPZ ZU v Praze, 3 ze ZF MZLU v Lednici, 3 z FAST VB TU Ostrava, 2 z FAST VUT Brno a dn z AVU v Praze.

Celkem 24 pihlench student splnilo podmnky pro udlen zvltn ceny ArchiCAD, o software projevilo zjem 77 astnk ze sta.

Porota: prof. Ing. arch. Martin Rajni pedseda, Ing. arch. Jakub Fier, Ing. Tom Hraden, Ing. arch. Michal Kuzemensk, Ing. arch. MgA. Pavel Nasadil

Zvltn cenu ArchicAD obdrel Adam Vzek z VUP.asopis Architekt vnuje vem ocennm ron pedplatn.Tiskrna hork z vt sti finann zajistila tisk plakt.

Vsledky XII. ronku jsou pedstaveny na vstav KA a formou virtuln galerie na www.diplomy.cz, kde jsou zrove uveejnny vechny ocenn prce pedchozch ronk Pehldky. Pihlen prce bylo mon zhldnout bhem putovn vstavy v prvn po-lovin roku 2012 na zastnnch kolch. Podrobnji t Bulletin KA 3/2012, s. 5256.

SPEciLn cEnA Pro VTZE ST U EVy JiinJako bonus vtzi 12. pehldky diplomovch prac 2011 zajistila KA nkolikamsn st v ateliru Eva Jiin Architects Ltd. v Londn (v ppad, e by vtz nemohl st z rznch dvod pijmout, pechz tento bonus postupn na dal ocenn msta, v tomto ppad vycestovala Jitka Pucandlov). Finann podporu tto ste poskytly spolenosti SOB, SOB Pojiovna, Tork, Legrand, s. r. o. Pojitn cel ste zajistila spolenost Marsh, s. r. o., spolenost Legrand nabdla nvtvu poboky v Birminghamu.


Ceny:

1. cEnADavid Pavlita / horn nmst v Jablonci nad nisou(FUA TU Liberec, vedouc prce: prof. Ing. arch. akad. arch. Ji Suchomel)

hodnocen poroty:Autor prokazuje hlubokou znalost msta Jablonce nad Nisou. vaha nad geniem loci msta jako ebkov soustavy prostor defino-vanch pravidelnou geometrickou strukturou, vzjemn osov propojench postupnm odstupovnm vkovm a velikostnm smrem k monumentlnmu kostelu od Josefa Zascheho, je sprvn a krsn. Autor upozoruje na nejdleitj slabinu srdce msta plinou velikost a neuchopitelnost mtka Hornho nmst, a vol monost ukotven jeho mtka vloenm novostavby inicianho mstskho domu. V nkolika srozumitelnch krocch popisuje pravu okol pro tuto klovou stavbu, kter v sob krom vnitnch funkc veejnch pln mnoh funkce mstotvorn rozdluje a zrove propojuje dv nmst, zahuuje prodlou struktu-ru msta, rmuje prhledy, tvo vkov hrany, vyrovnv se se zalomenm principiln urbanistick osy, definuje nov nmst, napluje rezervy zastavitelnosti.

Porota velmi kladn oceuje propracovanost nvrhu a citliv pstup autora k een problmu ponien mstsk struktury jednodu-chmi a srozumitelnmi nstroji. Diskutabiln je koncepce p trasy podl novho objektu na star kamenn zdi, kter me vsled-n mstsk drama znan oslabit. Navrhovan architektura, by ponkud akademick, vhodn reaguje na psnou monumentalitu Zascheho kostela a nmeckho ducha msta.


2. cEnAJitka Pucandlov / Stopy Kristinova (FUA TU Liberec, vedouc prce: Ing. arch. Ji Buek)

hodnocen poroty:Slena Pucandlov uvedla svoji prci cittem V. Clka Posvtn je dnes ne to, co je jen bosk, ale pro-stor, kde se potkv proda a duch. Autorce se sku-ten podailo zvolit tma odkrvn pamti msta, pidvn nov vrstvy do odkrytch pozstatk skl-sk osady. lenov jury asto poukazovali na ume-nost a vysokou mru citlivosti, s jakou je nvrh zpraco-vn. Nov prvky pirozen a harmonicky navazuj na pvodn sti a vytvej velmi psobiv celek. Je pozoruhodn, jak skromn prostedky, sprvn navr-en, mohou vytvoit velmi siln dlo. Vtzstv v sou-ti uniklo slen Pucandlov o nepatrn rozdl dvou bod. V pedposlednm hlasovacm kole dokonce na-stala rovnost bod s nvrhem Davida Pavlity. To ve samozejm znamen, e jsme si vichni uvdomovali vysokou kvalitu nvrhu, a slen Pucandlov blaho-pejeme.

3. cEnAAdam Vzek / mezi mstem a venkovem(VUP, vedouc prce: prof. akad. arch. Jindich Smetana)

hodnocen poroty:Adam Vzek si jako tma sv diplomn prce vybral aktuln a zvan problm: nekontrolovan rst mst, respektive neohranie-nost jejich okraj. Namsto pe o itelnost, hustotu a kvalitu sdla msta a vesnice expanduj do krajiny. Je to jednodu a prvopl-nov levnj, ale negativn dsledky jsou patrn. Rozpad struktury mst, neudriteln rostouc nklady na infrastrukturu a exploa-tace krajiny eknme prody. Jednm ze signifikantnch jev expanze je pjezd i vjezd z msta. Nekonc postmodern periferie, kter postrd kouzlo industrilnch periferi z pelomu minulho a pedminulho stolet, uvtac cesta lemovan logistickmi parky, velkosklady, supersamoobsluhami a monokulturnmi kobercovmi nlety satelitnch rodinnch domk. Adam si vybral modelov pklad vpadovky znm jako Star beneovsk. Ticet kilometr zem obklopujcho silnici peliv analyzoval, pojmenoval a roz-lenil na vznamov jasn zem: ulice velkomsta, hrana velkomsta, pjezdov cesta alej, mal tranzitn msto krajina atd. Adamv pstup je nejlpe vidt v mst vyhldka Adam Vzek peliv vytipoval msto hranu obzoru, kde se pi vjezdu z msta oteve krajina a loume se s velkomstem a naopak, pi pjezdu se nm na tto hran poprv oteve pohled na msto. Jednm z nejzajmavjch moment Adamovy prce je kombinace poetiky, prce s obrazem i archetypem (alej, zjezdn hosti-nec) a racionln vahy plynouc z pesn analzy. Citlivost se potkv s rozumem. Jednotliv obrazy, tedy definice mst, Adam zjednoduen, ale pesvdiv vystihuje zkresem takka logem msta. Jednotliv msta Star beneovsk zanaj bt pochopi-teln, srozumiteln a maj vzjemnou souvislost. Celek, kter tato jasn definovan msta tvo, m traktovn a dynamiku. Adam pracuje s licenc citlivho vizione a sdluje, jak s krajem ideln nakldat tedy nee vlastnick vztahy, vymyk se zatuhl realit, nkter sti nemilosrdn bour tak, aby doloil svoji tezi: nerozmlnn, ostr hranice mezi sdlem a krajinou d vyniknout oboj-mu. Z jeho prce se tak vlastn stv idealistick manul, kter by se ml dostat do ruky starostm mst a obc, sprvcm krajiny a ostatnm dotenm. Umn citliv pracovat s obrazy, schopnost je pojmenovvat a st vznamy jsou v souasn dob mimod-n dleit.


oDmnAofie raimanov / hranice ve mst Textilana Liberec(VUP, vedouc prce: prof. Ing. arch. Ivan Kroupa)

hodnocen poroty:Autorka uvauje o hranicch a jejich smy-slu pro msto. Hranice jako msto vazby mezi prostory, kter z tto vazby t a nestavj mezi sebe bariru. Struktura s hranicemi namsto bezbeh kole. Z pvodnho arelu Textilany, kter se, stejn jako msto v jeho bezprostednm okol, vyvjel bez interakce, zbyl jeden ob-jekt nositel pamti. Po asanaci vrobn-ho arelu zstala v organismu msta rna, kterou autorka nensiln l. Ne-chv prostor prokrvovat pirozenmi vodnmi toky a prorstat sousednmi zdravmi tknmi definovanch mst-skch struktur a iv prody. Tm vznik neotel srostlice objem a prostor, na-vzjem se obohacujcch. Pslunost k mstskmu centru a souasn uvdo-mn si jeho existence opravuje autor-ku k nvrhu akcentu v podob ve. V m smysl tam, kde se neutop mezi ostatnmi vemi. Porota kladn hodno-tila propracovanost nvrhu, srozumitel-nost, mru podrobnosti, odpovdajc roz-sahu tmatu, a rozhodla se udlit prci odmnu.

oDmnAPetra Skalick / Konverze arelu bval textiln tovrny mosilana v Brn(FA VUT Praha, vedouc prce: Ing. arch. Jan Aulk)

hodnocen poroty:Nvrh e nov vyuit bvalho prmy-slovho arelu v centru Brna. Jedn se o tma velmi aktuln. Promny tako-vch zem jsou dnes pro budouc ivot mnoha naich mst stejn dleit, jako byl na zatku prmyslovho vku jejich vznik. Vytvoen vhodnch podmnek pro jejich uskutenn je proto zkladnm pedpokladem spn konverze. Au-torka si je tohoto faktu dobe vdoma. Vlastn nvrh een doprovz vahou nad mechanismy poizovn a schvalov-n zemnch pln a hlednm idelnho vztahu veejnho a soukromho v mst-skm prosted. Slabinou jinak dobrho a ke stvajcm hodnotm i novm pote-bm msta citlivho nvrhu je alespo podle materil, kter mla porota k dis-pozici mlo podrobn dokumentovan een novho vyuit objektu barvrny, stedn a zejm i nejvce hodnotn bu-dovy pvodnho arelu. Prezentovan pstup, prokazujc autorino samostat-n uvaovn, je vak natolik pesvdi-v, e se porota rozhodla udlit nvrhu odmnu.


Pocta KA 2011/ Accolade of the CCA for 2011esk komora architekt udluje kadoron Poctu vznamnm

osobnostem v oboru architektm, teoretikm i pedagogm, kte se

zapsali nejen svou tvorbou, ale i morlnm pstupem do historie modern

esk architektury.

Every year the Czech Chamber of Architects awards an accolade to

prominent personalities in the field of architecture: architects, theoretics or

teachers, who have made their mark not only by their work, but also by

their ethical approch to the history of modern Czech architecture.


Pocta esk komory architekt 2011 Karel PragerOdvodnn odborn komise

Leton nominac Pocty esk komory architekt porota opt otevr diskusi nad smy-slem a poselstvm, kter m toto ocenn vyslat smrem k veejnosti. Mezi nominova-nmi osobnostmi se jako kad rok objevilo mnostv tvrch velikn minulosti, proti jejich ocenn by mlokdo protestoval (Fuchs, Plenik). Stejn tak byla na Poctu nomi-novna i ada architekt s pevnmi morlnmi zsadami, kte jsou pro n obor velkou inspirac (Freiwald). Leton porota se vak rozhodla jt jinou cestou.

Porota se dohodla, e ocen architekta, kter pes nepze historick doby a vechny obte a doasnost zjm vednho dne po sob zanechal nejen kvalitn a rozshl, ale i vrcholn inspirativn a mylenkov provokativn architektonick a urbanistick dlo. Po velk diskusi a nejednomyslnm hlasovn se rozhodla udlit Poctu KA 2011 archi-tektu Karlu Pragerovi (19232001). Ctme tmto ocennm jeho heroickho ducha a my-lenkovou odvahu, kterou dnen doba zcela postrd.

Karel Prager vytvoil dlo nekompromisn, na hranicch monho, kter bylo technolo-gicky i koncepn vdy inovativn. Byl jak velkorysm vizionem, tak pelivm prakti-kem, odhodlanm vdm duchem, ale i zaplenm diskutrem. Dokzal okolo sebe shromdit tm odbornk, kter na svou dobu jedinenm zpsobem pesahoval ob-vykl oborov i geografick hranice. V jeho kanceli se potkvaly osobnosti jako Ji Musil, Ivan Ruller, Ji Hrza, Ivo Loos, Jan Lnek, Tom Brix, Vlado Miluni, Miloslav Pavlk, Tom Bitnar a mnoz dal. Novtorskm vyuitm mostnch konstrukc v archi-tektue a prac s makrostrukturami se mu spn podailo vymanit ze svrac kazajky objemov typizace a tak neastn a necitliv sjednocen stavebn vrobkov zkladny v komunistick e zesttnnho stavebnictv.1 Jeho zsluhou byly v esk republice realizovny prvn lehk zvsov sklenn panely, prostorov skov pky, montova-n konstrukce parapet a zavench podhled, prvn strukturln a terov fasdy. Nejvznamnjmi a odbornou veejnost nejoceovanjmi jsou jeho prask realiza-ce a urbanistick projekty: stav makromolekulrn chemie na Petinch, budova N-rodnho, pozdji Federlnho shromdn,2 budovy Vstavby hl. msta Prahy pod Emauzy,3 Nov scna Nrodnho divadla, experimentln bytov vstavba v Koch nebo zasteen Hlavnho ndra v Praze. Pragerovy realizace bezesporu pat k tomu nejodvnjmu a nejzajmavjmu, co u ns v architektue v edestch a sedmde-stch letech 20. stolet vzniklo. Zstvaj ojedinlm poinem vysok kvality i ve sv-tovm kontextu, kde navazuj na vizionskou linii architektury, zaloenou Yonou Fried-manem, Archigramem, Buckminsterem Fullerem a metabolisty.

stav makromolekulrn chemie AV R, projekt 1958, realizace 196065

1 Miloslav Pavlk: Patenty a prmyslov vzory Karla Pragera, in: Architekt, 2011, . 3, s. 6265.2 S Jim Albrechtem a Jim Kadebkem.3 Dnes tvar rozvoje hl. m. Prahy.


Experimentln bytov vstavba v Koch, 19731975

Mstsk struktury Holeovic, 19741977

Studie pestavby Tnova, 19761990 Zasteen Hlavnho ndra v Praze, 19761977, spolu s J. rmkem

Vznamn nerealizovan urbanistick projekty Karla Pragera


4 Citace Tom Bitnar: Karel Prager velk tma, in: Architekt, 2011, . 3, s. 2.

Stavby Karla Pragera dodnes rozdluj odbornou i laickou veejnost na jejich naden obdivovatele i zaryt odprce, a to vetn bvalho prezidenta republiky i souasnho primtora Prahy. Jsou kritizovny jako symboly normalizace, pestoe jejich autor byl pro komunistick reim po dlouhou dobu nedouc osobou. Od 50. let se Prager aktivn podlel na architektonickm dn, angao-val se ve Svazu architekt, byl mstopedsedou Rady vtvarn kultury vroby a lenem redakn rady Architektury SR. V roce 1967 zaloil jet s dalmi renomovanmi architekty, kte opustili sttn projektov stavy, Sdruen projektovch atelir, ve stejnm roce byl spoluzakladatelem eskoslovenskho stediska vstavby a architektury. V souvislosti s normalizan analzou innosti Svazu architekt byl v roce 1969 ze Svazu vylouen a byla mu zakzna jakkoliv veejn innost. Sml sice nadle projektovat, ale nemohl sv stavby publikovat a do roku 1985. Od sedmdestch let se u nj schzeli ti architekti, kte mli zakznu veejnou innost setkn se vdy tkala vhradn architektury, take nebyla povaovna za disidentskou aktivitu. Od osmdestch let, s nstupem generace architekt oslovench postmodernou a snahou o rehabilitaci msta, byly Pragerovy ryze modernistick vize oznaeny za vraz totalitn moci, kter je agresivn vi mstu i jeho obanm. Pehlen jeho dla a odkazu pokraovalo i v dob porevolun. Teprve v nedvn dob se zsluhou nejmlad generace architekt zaalo nahlet na architekturu edestch a sedm-destch let 20. stolet jinm pohledem. Soust vznikajc diskuse, smujc k rehabilitaci Karla Pragera, jist bude i debata nad spornmi tmaty, jakmi jsou nap. otzka pimenosti jeho realizovanch i nerealizovanch urbanistickch zsah do msta nebo otzka klesajc rovn jeho pozdnho dla. Nic z toho vak neovlivn skutenost, e Karel Prager je jednou z nejvznanjch osob-nost esk architektury 20. stolet.

Poctou esk komory architekt 2011 oceujeme Karla Pragera jako architekta, kter se nikdy nezpronevil svmu svdom, jako urbanistu, kter se spoleensky z plnch sil angaoval, jako tvrce, jeho denn potebou byla architektonick tvorba, kter architek-turou il a dchal, pro nho byla architekturou realizace, nikoliv nerealizovan nvrh. Oceujeme ho jako architekta-lovka, kter pedstavuje hodnoty, kter jsou v naem oboru vrcholn dleit: individualismus, pracovn disciplna, pragmatick realismus, perfekcionismus, optimismus a osobn charisma.4 Oceujeme jeho dlo, kter po vech strnkch pesahuje prmr sv doby a kter na sv pln zhodnocen a odpovdajc zasazen do kontextu esk i svtov architektury jet ek.

Osamu Okamura, Irena Fialov, Petr Hra, Josef Pleskot, Jan pka, pedseda odborn komise Pocty KA 2011 lenov odborn komise Pocty KA 2011

Budova bvalho Federlnho shromdn (spolu s Jim Albrechtem a Jim Kadebkem), projekt 1966, realizace 196774


Nominace na Poctu KA 2011

Mirko Baum Jan Boan Bohuslav Fuchs Jindich Freiwald Jan Kaplick David Kopeck Pavel Kupka Vra Machoninov Jindich Maltek Ji Novotn Ivar Otruba Josip Plenik Zdenk Plesnk Karel Prager Vtzslav Prochzka Ivan Ruller Ji Slezk Martin Latovika Zdenk Hirnal

Odborn porota Pocty KA 2011Pedstavenstvo KA doporu kadoron odbornou porotu sloenou z vyni-kajcch eskch projektujcch architekt i teoretik architektury, kte vyhod-not z nominovanch osobnost jednu, j pak esk komora architekt udl Poctu. Odborn komise zasedala a rozhodovala ve sloen: Irena Fialov, Petr Hra, Osamu Okamura, Josef Pleskot, Jan pka; nhradnci: Svatopluk Sldeek.

Historie udlovn pocty KAO zaveden tradice Pocty rozhodlo pedstavenstvo KA v roce 2000 s clem ocenit mimodn osobnosti na poli architektury. Vzhledem k velkmu potu vynikajcch architekt, kte se v minulm reimu nedokali dnho vznam-njho ocenn sv prce a ivotnch postoj, bylo toto ocenn zpotku udlovno pedevm in memoriam, v poslednch letech se mezi laurety ob-jevovaly ijc osobnosti. Nvrhy na nominaci mohou podvat vichni lenov KA i dal odborn veejnost.

Laureti: 2000 Petr Vaura, Bedich Rozehnal, Ladislav k (in memoriam) 2001 Vt Obrtel, Otto Rothmayer, Oldich Stefan, Zdenk Vvra (in memoriam)

2002 Josef Havlek (in memoriam) 2003 Josef Polek (in memoriam) 2004 Pocta nebyla udlena 2005 Karel Hubek 2006 Miroslav Mask 2007 Alena rmkov 2008 Miroslav Bae (in memoriam) 2009 Emil Pikryl 2010 Viktor Rudi

Rekrean zazen, Harrachov, 80. lta

Budovy vstavby hl. m. Prahy pod Emauzy, projekt 1967, realizace 196973, snmek archiv RM

Nov scna Nrodnho divadla, projekt a realizace 198183, rozvinut pohled do Nrodn tdy, svtlotisk kolorovan akvarelem

Snm

ky archiv Ka

rla Prage

ra a CCE

A

Architektonick soute/ Architectural competitionsDo psobnosti esk komory architekt nle dle zkona tak peovat

o stavebn kulturu a o kulturu utven prosted, spolupsobit pi ochran

veejnch zjm v oblasti vstavby, architektury a zemnho plnovn

a v neposledn ad spolupracovat s vypisovateli sout a vbrovch zen,

posuzovat soutn podmnky a brnit konn neregulrnch sout

a vbrovch zen. KA proto prostednictvm PS pro soute schvaluje

soutn podmnky vech architektonickch sout v R a tak prezentuje

jejich vsledky na www.cka.cc a v Roence KA.

Within the scope of authority of the Czech Chamber of Architects fall care

for building culture and culture of the created environment, co-influence the

protection of public interests in the field of development, architecture and

land-use planning and last, but not least, co-operate with the organizers of

competitions and tender proceedings, review competition rules and conditions

and prevent the holding of irregular competitions and tender proceedings.

Therefore, through the CCA Working group for competitions approves

competition conditions of all architectural competitions in the Czech Republic

and also presents results at the web page www.cka.cc and in the Yearbook

of CCA. More information about the competitions can be obtained at

[email protected], tel.: +420 542 211 809.


K realizaci jakkoliv stavby potebuje investor nejdve ze veho projekt. Nezle, zda hodl postavit nov objekt, rekonstruovat stvajc budovu i veejn prostranstv, zpracovat zemn pln, nebo uvauje o zahradnch a kraji-nskch pravch.

Podle zkona o veejnch zakzkch lze projekt zskat vce-ro zpsoby, ale nejvhodnj je zadat zakzku v jednacm zen bez uveejnn, ktermu pedchz sout o nvrh (architektonick sout). Vtzi architektonick soute, tedy budoucmu projektantovi, me investor bez probl-m zadat zpracovn vech fz projektu.

Na stavby vak nen vhodn vypisovat takov typy sout a vbrovch zen, v nich nen pedkldna konkrtn studie nebo projekt stavby. Investor potebuje zskat vhodnho projektanta a zrove by ml hledat skuten nejlep een poadovan stavby v danch podmnkch. Zsadn rozdl oproti jinm typm zadn veejn zakzky (nap. obchodnm soutm) spov v tom, e architekto-nick sout pin dostaten vas prv konkrtn n-vrh een stavby. Pro investora toti nen zrukou zskn dobrho projektu ani nzk cena za jeho zpracovn, ani seznam pedchozch realizac uchazee o zakzku, jeho ivotopis i finann obrat, jak tomu bv u jinch typ za-dn. Ale je pro nj naprosto zsadn seznmit se s estetic-km, dispozinm, funknm a konstruknm eenm po-adovan stavby, do n hodl investovat nemal penze. Investor m tud monost vybrat pi vypsn architekto-nick soute podle pomru ceny a komplexn kvality n-vrhu stavby. Jen pokud se od samho potku peliv sousted na svj zmr, m anci po celou dobu kontrolo-vat proces vzniku, realizace i provozu stavby a zamez tak ppadnmu proinvestovn penz, i dokonce korupci.

Nespornou vhodou architektonick soute je monost porovnvat mezi sebou vt mnostv nvrh, kter byly zaslny rznmi tmy pihlenmi do soute. Investor si pak s pomoc odborn poroty vybere nejvhodnj nvrh

stavby a s nm zrove schopn autorsk tm. Nezvisl odborn porota, kterou si investor pro sout dopedu se-stav, pome nejen pi vbru nvrhu, ale rovn spolu-pracuje pi pprav soutnch podmnek, pi diskusi s ar-chitekty a tak vypracuje odborn posudky soutnch prac.

Architektonickou sout je mon vypsat na jakkoliv druh stavby, doporuuje se ale zejmna pro veejn zakz-ky s investinmi nklady nad 80 milion K nebo stavby v centrech mst, v chrnnm zem a dle u typickch veejnch budov, nap. knihoven, kol, divadel, ndra, nmst. Obec, msto, ministerstvo nebo jin investor, kter tak nkladnou stavbu hodl realizovat, potebuje ob-vykle obhjit sv rozhodnut tak ped obany. Pokud je k zskn projektu stavby pouita architektonick sout, je to pro investora jednodu, protoe proces soute je po celou dobu kontrolovateln, vetn rozhodovn poro-ty, a na zvr se veejnost me se soutnmi nvrhy seznmit na vstav, v katalogu i na internetu.

Architektonick sout nen vymoenost tto doby. Ve vtin zem je u vce ne 160 let veobecn uznva-nm modelem, jak zskat skuten kvalitn nvrh stavby. Vyuvalo se j dokonce ji ve starovkm ecku, stejn jako v renesann Florencii pi een kopule dmu Santa Maria del Fiore, pi navrhovn opery v Sydney, een vy-slae na Jetdu i projektovn brnnskho vstavit. Jej pravidla (v R je to Soutn d esk komory archi-tekt) vychzej z mezinrodn uznvanch pedpis orga-nizac povench dohledem nad vkonem profese archi-tekt (Mezinrodn rady architekt, Evropsk rady architekt) a tak doporuen UNESCO.

Markta Praanov

Zpracovn projekt staveb, pozen zemn plnovac doku-mentace nebo podklad spad pod zkon . 137/2006 Sb., o veejnch zakzkch, a to do kategorie tzv. zakzek na sluby (zakzka na sluby je dle 10 zkona . 137/2006 Sb. veejn zakzka, kter nen veejnou zakzkou na dodvky nebo na sta-vebn prce).

Zakzky se dle ve pedpokldan hodnoty dl na zakzky malho rozsahu, podlimitn a nadlimitn. Zkonem stanoven postupy zadn veejn zakzky (a u se jedn o veejn ob-chodn soute, sout o nvrh, i jin typy zadn zakzky) mus zadavatel pout v ppad, e souet celkov hodnoty udlench cen a odmn (plateb) v souti a pedpokldan hodnoty veejn zakzky na sluby navazujc na sout (nebo pouze hodnota veejn zakzky na sluby) dosahuj limit uru-jc nadlimitn zakzky (finann stropy pro zakzky na sluby viz zkon o veejnch zakzkch, 12).

Veejnou zakzku lze dle zkona o veejnch zakzkch zadat sedmi monmi druhy zadvacch zen: Oteven zen ( 27) U zen ( 28) Jednac zen s uveejnnm ( 2933) Jednac zen bez uveejnn ( 23, 34) Soutn dialog ( 3537) Zjednoduen podlimitn zen ( 25, 38) Dynamick nkupn systm ( 9395)

Jednac zen bez uveejnn navazuje na architektonic-kou sout (sout o nvrh), kter sama o sob neme bt pouita pro zadn veejn zakzky.

nvrh lze zskat pouze v zkonem pedepsan form sou-te o nvrh (dle 102109 zkona . 137/2006 Sb., o veej-nch zakzkch) tedy v architektonick souti, na ni navazuje jednac zen bez uveejnn ( 23, 34).

Jak lze zadat veejnou zakzku na projekt stavby? Dle zkona o veejnch zakzkch existuje sedm zpsob.

Architektonick sout


Pin konkrtn nvrh stavby, co jin typ soute (zadn zakzky) neumouje.

Kad investor by ml mt zjem seznmit se vas s eenm stavby, do n rozhodl investovat nemal finance. Pokud zada-vatel zvol jin zpsob zadn zakzky ne architektonickou sou-t, neme si ped vybrnm projektanta prohldnout nvrh, protoe jin zpsoby vbrovho zen nedovoluj pedloen konkrtnho nvrhu een stavby. Zadavatel tedy neuvid ani studii se zkresy stavby, jejmi objemy, tvary, pdorysy, ani ne-bude dostaten diskutovat een.

Vybr se z vce rznorodch een.

Vyhlaovatel m monost prostudovat, porovnvat a vybrat z vtho mnostv een, kter zsk za stejn nebo jen mrn zven vstupn nklady na projektovou ppravu stavby.

Je transparentn a kontrolovateln.

Od vypsn soute a po zadn zakzky je mono kdykoliv kontrolovat proces, vetn rozhodovn poroty a odvodnn jejho vbru. Proto povauje esk komora architekt architek-tonickou sout za transparentn a nejinnj zpsob zadn veejn zakzky na architektonick autorsk dlo.

Po ukonen architektonick soute jsou vsledky vetn jme-novitho hlasovn zveejnny, zrove je uspodna vstava a vydn katalog, ppadn jsou vsledky zpstupnny na webu. Zprvy o vsledcch soute pitahuj obany a jsou nejen nej-lep reklamou pro projekt a dobrou vizitkou politik, ale usnad-uj budouc projednvn jednotlivch projektovch fz stavby v ppadech spornch investic.

Pracovn skupina pro soute pi KA zveejuje informace o pipravovanch, probhajcch a ukonench soutch vetn vsledk sout doplnnch obrazovou dokumentac na webo-vch strnkch Komory a v Bulletinu KA. Zrove tyto infor-mace publikuj dal mdia.

Kritriem hodnocen nen pouze cena, ale pomr ceny a kvality.

Hlavnm kritriem hodnocen pedloench nvrh je komplexn kvalita architektonickho een, nikoliv jen mechanicky nahle-n cena projektu nebo pehled pedchozch zakzek soutc-ho. Jakkoliv sout je konkurennm bojem a mla by automa-ticky vst k nejlepmu vsledku, v tomto ppad i k nejlepmu pomru mezi cenou a kvalitou. Kvalita je chpna jako ucelen harmonick vlastnost stavby, tedy jako soulad funknosti, hos-podrnosti, trvanlivosti, technick vysplosti, investin a pro-vozn nronosti, krsy atd.

Nezvisl odborn porota.

Odbornou porotu si skld vyhlaovatel sm ze svch zstupc (zvislch len poroty) a z vtiny nezvislch odbornk (auto-rizovanch architekt, urbanist atd.). Porotci, jako i odborn znalci pomhaj vyhlaovateli definovat jeho poadavky pi se-stavovn soutnch podmnek tak, aby tyto podmnky odpov-daly jeho skutenm zmrm a sledovanm clm (zpesuj kvalifikovan jeho stavebn program). Zadn investora je tak promylenj a nedochz k jeho zmnm v pozdjch fzch zpracovn projektov dokumentace, co zpravidla pedstavuje znan budouc spory.

Porota rozhoduje nezvisle a zpracuje odborn posudek sout-nch nvrh. Hodnot soutn nvrhy a vybr z nich ty, kter jsou nejefektivnj a nejvhodnj, stanovenm jejich poad a ocenn. Soust protokolu o prbhu soute je podrobn vyhodnocen jednotlivch soutnch nvrh, kter me bt vyhlaovateli dobrm vodtkem pi sjednvn podmnek reali-zace budouc zakzky. Obdobn lze vyut i vsledk odborn rozpravy, kter se vede v prbhu hodnocen soutnch nvr-h mezi nezvislmi leny poroty, odbornmi znalci a vyhlao-vatelem soute.

Optimalizuje proces a me snit nklady na projekt i proveden stavby.

Je-li zadn soute sprvn nastaveno, pak me kvalitn pro-jekt, kter ze soute vzejde, pinst znan pory na navazuj-c projektovou dokumentaci, proveden stavby i provoz budovy. Nen nutn podstatnji zpesovat a mnit stavebn program, kter byl ji dkladn prodiskutovn, ani se obvat stavebnch vceprac, kter nejsou definovny projektem. Podrobn zpra-covan projekt vetn specifikac vech stavebnch prac a ma-teril, technickch a uivatelskch standard je toti nezbyt-nm pedpokladem pouenho vbru dodavatele.

Soust soutnch podmnek mohou bt tak poadavky na nzk investin i provozn nklady vsledn stavby, kter pak mus soutc pi hledn een respektovat. Porota posuzuje nvrhy podle pedem stanovench kritri, jednm z nich me bt prv spornost, jako tomu bylo nap. v soutch na Bao-vy domky v roce 1935. Dokonce me bt hlavnm tmatem soute levn nebo sporn dm.

Nabz rovn ance pro vechny astnky vetn zanajcch architekt.

Pro je architektonick sout lep ne jin zpsob zadn zakzky?


1) Dkladn zvit pedstavy, poteby a zjmy a pokusit se pro sebe co nejpesnji definovat, o co usiluji. Rozhodnut, zda zskat npady a vyut je pro dal zpesovn pedstav a zmr (ideov sout), nebo zda zskat ji budoucho uskutenitele za-kzky (sout projektov). Dleit je tak vhodn zvolit druh soute architektonick, urbanistick, konstrukn / veejn, vyzvan, kombinovan / jednokolov, dvoukolov, ppadn ho konzultovat s eskou komorou architekt.

2) Zvit finann monosti a pizpsobit jim rozsah soute. Dobe pipraven projekt, jemu zadavatel vnoval nleit as a pozornost, uet prostedky.

3) Zpracovat koncept soutnch podmnek podle vzorovch soutnch podmnek KA, kter jsou k dispozici na webovch strnkch KA, a pedat je KA k pedbnmu posouzen. Kon-zultovat soutn podmnky s Kancel KA je nutn s vtm asovm pedstihem, nejlpe od potku pprav. Ke zpracovn soutnch podmnek se doporuuje vyhledat zkuen odborn-ky (znalce), kte pomohou s formulacemi, kter co nejpesnji vystihnou zmr. Nen vhodn ukldat v soutnch podmnkch zbyten mnoho zvaznch podmnek een (a formlnch, nebo obsahovch), nebo pli detailn a pli zavazujc soutn podmnky brn architektm a urbanistm ve skuten tvrm svobodnm pstupu k een a porot zrove pli zuuj pro-stor pro co nejodpovdnj posouzen navrench een. Sou-tn podmnky jsou v podstat smlouvou, kterou je zadavatel (i porota) vzn a jimi jsou stejn vzni i astnci soute. Ne-dodren podmnek je dvodem pro vylouen soutnho nvrhu z posuzovn.

4) Pipravit soutn podklady (grafick, textov) vetn stavebnho programu v paprov i digitln podob, poppad rozhodnout, zda budou podklady pedvny pouze digitln, a projednat, ppadn doplnit jejich obsah a rozsah na ustavujc schzi s porotou.

5) Sestavit soutn porotu vetn pomocnch orgn poroty a pozvat ji na ustavujc zasedn poroty k projednn a odsouhla-sen soutnch podmnek. Projednn, poppad doplnn i upraven soutnch podmnek a podklad se rozhodn doporu-uje zejmna v ppad, e zadavatel nem se soutemi mnoho zkuenost. Vhodn je jmenovat do poroty vskutku zkuen, zod-povdn a nezvisl architekty nebo urbanisty, nebo to bude prv porota, kter povede jmnem vyhlaovatele v prbhu soute dialog se zastnnmi architekty a urbanisty. Porota pome zpesnit obsah a formu soutnch podmnek a vybrat to nejkvalitnj een. Pro operativnost rozhodovn poroty se do-poruuje omezit poet len na mru co nejmen, nejlpe pt a sedm; budete-li se potkat s technickmi i jinmi problmy, me si pizvat pslun znalce.

6) Definitivn znn soutnch podmnek schvlench vyhlaova-telem a porotou pedat KA k vystaven regulrnosti soute.

7) Zajistit vyhlen soute v Informanm systmu o zadv-n veejnch zakzek (v rmci tohoto systmu lze zveejnit sout tak v ednm vstnku EU) www.isvzus.cz a nejmn v jed-nom informanm mdiu s celosttn psobnost nejpozdji v den vyhlen soute.

Jak na vyhlen soute

PS pro soute pi KA Zjemci o uspodn soute i konzultace v oblasti zadvn veejnch zakzek mohou kontaktovat Pracovn skupinu pro soute KA.

Kontakt: Ing. Ludmila Cepkov (tajemnk), Kancel KA v Brn, Starobrnnsk 16/18, 602 00 Brno, tel.: 542 211 809,e-mail: [email protected]

1) Pprava soute (stanoven zmru, pprava soutnch podmnek, stavebnho programu, podklad pro soutc): 12 msce; podmnky pedloit nejmn 15 dn ped usta-vujc schz poroty Kanceli KA v Brn. prava soutnch podmnek a dalch podklad plus dal piblin 2 tdny.

2) Ustavujc schze poroty (konzultace podmnek, stavebn-ho programu atd.): termn by ml bt konzultovn ji pi p-prav konceptu soutnch podmnek s porotci, nejmn tden ped ustavujc schz mus porotci dostat soutn podmnky, aby mli as na jejich prostudovn.

3) Vyhlen soute: 2 tdny po ustavujc schzi poroty, v den vyhlen soute mus bt k dispozici soutn pod-mnky i vechny podklady.

4) Zpracovn soutnch nvrh architekty a odevzdn vyhlaovateli: minimln 6 tdn, ideln asi 2 msce; v ppad dvoukolovch sout mus init nejmn osm td-n. Termn podn dotaz soutcch a odpovdi na n by neml pekroit polovinu soutn lhty.

5) Pezkouen nvrh: do 2 tdn po odevzdn nvrh, aby mohl pezkuovatel podat porot psemnou zprvu o kontro-le plnosti a souladu soutnch nvrh s podmnkami sou-te.

6) Posouzen (vyhodnocen) nvrh porotou, zpracovn protokolu: do 1 msce od odevzdn soutnch nvrh; hodnotc zasedn poroty by mlo probhnout 2 tdny po odevzdn nvrh.

7) oznmen vsledku soute: do 7 dn od konenho roz-hodnut poroty.

8) Vstava, katalog, prezentace na webu: co nejdve.9) Vyplacen cen, odmn, honor.10) Zadn zakzky dle zkona o veejnch zakzkch v jed-

nacm zen bez uveejnn.

Nkter lhty me vyhlaovatel soute upravit dle svch po-adavk a ppravu soute tak i vrazn urychlit. Navren har-monogram soute vychz ze Soutnho du KA.

Orientan asov harmonogram soute Celkov trvn architektonick soute je asi 5 msc.

Pipravila Markta Praanov

Na www.cka.cc v rubrice soute jsou ke staen vechny potebn dokumenty a dal informace (vetn plnho znn zkona . 137/2006 Sb., o veejnch zakzkch, Soutnho du KA, Pruky pro zadavatele architektonickch / urbanistickch zakzek pro-stednictvm soute o nvrh, Vzorovch soutnch podmnek pro zadavatele veejnch zakzek nebo pro soukrom zadavatele atd.).


Pozitivn zkuenosti s architektonickou sout

To nejlep pro synagogu aneb Co se do protokolu neveloOsud venkovskch pamtek bv asto nevesel. Obecn roz-poet sta sotva na pokryt bnho chodu obce a na rozsh-lou investici, je je vtinou nutn k jejich obnov, prost nen. A tak tato mementa na historie chtraj a jsou asto spe ostudou msta ne jeho chloubou. Nejinak tomu bylo po lta s bvalou idovskou synagogou v poumavsk kyni. Tato kla-sicistn pamtka kdysi rozshlho idovskho osdlen ve kyni byla z pvodnho svatostnku pemnna na truhlskou dlnu, byty a postupn oputna pln.

Prvnm pslibem novho osudu synagogy bylo zaloen mstn-ho Spolku pro obnovu synagogy ve kyni v optimistickm ob-dob zmn ve spolenosti ped vce ne dvaceti lety. Z pspv-k sponzor a dalch subjekt se postupn krok za krokem podailo realizovat vybourn nepatinch vestaveb, vyspravit stechu a vymnit okna. To ve trvalo dvacet let a ani nkolik zdailch kulturnch akc v polnch podmnkch synagogy p-li nezvyovalo nadji len spolku na kvalitn dokonen objek-tu, nyn ji ve vlastnictv obce. Zsadn zlom, snad symbolicky vzhledem k milniu, nastal na sklonku roku 2000, kdy se nm podailo zskat dotan prostedky z prostedk Evropskho fondu pro regionln rozvoj, Programu peshranin spoluprce esk republika Svobodn stt Bavorsko 20072013.

Stavebn plny jsme natst mli z doby potku obnovy prac ped dvaceti lety a i dky pochopen stavebnho adu se nm dailo neustle prodluovat jejich platnost. Organizace vbro-vho zen na dodavatele stavby nm sice dala zabrat, ale napo-druh se nm podailo vybrat dodavatele. Zpotku mon tro-chu podceovan mstn firma odvedla zdailou prci a synagoga se nm postupn tm z ruiny promnila na ndhern objekt, vme, e budouc chloubu obce. A posud jsme stle vdli, co bude nsledovat, ale co nyn, jak dl? Stavebn plny se ch-lily ke svmu naplnn, a nae pedstavy zstvaly stle v tr-cch, nznacch.

S tm, e chceme uspodat sout o tom, jak m synagoga vypadat, jsme potali ji v dosti o grant, ale e nm u samot-n pprava podklad d tolik zabrat, jsme neekali. Hledali jsme, na koho se obrtit, jak celou vc provst, a skvl pijet a pomocnou ruku pi organizaci soute jsme nalezli na esk komoe architekt. Nkolik schzek a stl emailov korespon-dence s lidmi z brnnskho pracovit byla pro ns penzi k nezaplacen (taky jsem za ni nic neplatili). Konen ns nkdo pinutil ke konkretizaci naich pedstav, zaali jsme precizovat, co vlastn vechno od synagogy chceme, komu a emu m slouit. Pak se ji lavina rozbhla a valila ns ped sebou. Sesta-ven podmnek soute, vypsn soute, odpovdi, prohldky, uzvrka soute. Architekti maj smysl pro dramatinost. Polo-vina z dolch jedencti nvrh pila v posledn hodin lhty.

Zkladem je vbr kvalitn komise. Sympatit architekti, muzej-nci, vtvarnk a rovn zstupci obce a spolku. Vce ne dv hodiny, kdy se seznamovali s nvrhy, skoro nikdo nepromluvil, soustedn bylo tm hmatateln. Uvolnn pinesla a n-sledn tyhodinov diskuse, kdy bylo radost pozorovat (a n-ron zaznamenvat) tben nzor k jednotlivm nvrhm, postupnou eliminaci a na vsledn ti nvrhy a jejich zvre-n obhajoby. V tto fzi se zcela smazal rozdl, kdo je dn len poroty a kdo jen nhradnk, vtaeni do hry byli naplno vichni. Po esti hodinch tvrd prce se porota jednoznan shodla na vsledku a s naptm jsme rozlepili oblky dosud anonym-nch nvrh. Vsledek byl znm, prce poroty skonila.

Chtl bych ci vem, kdo se chtj vydat cestou organizovn po-dobn soute, e to za tu prci stoj. Zskali jsme krsn nvrh, s nm jsme se zcela ztotonili. Ujasnili jsme si adu vc k syna-goze, je ns ped sout ani nenapadly, zskali jsme nov kon-takty a rozili spektrum lid, na n se meme kdykoliv obrtit s radou, prosbou o pomoc. A mme tak dobr pocit, e i dnes mohou vyhrvat ti, kdo nco opravdu um, a ne ti druz.

Vladimr Silovsk,Spolek pro obnovu synagogy ve kyni

Vce na http://www.cka.cc/souteze/vysledky/synagoga-ckyne a http://www.synagoga-ckyne.cz.

Foto archiv au

tora


Cena Petra Parle 20119. ronk jednokolov anonymn veejn ideov urbanisticko-architektonick soute

Cena Petra Parle, kategorie A, Cena Ministerstva pro mstn rozvoj: Klatovy Jaromr Chmelk, Hana Kasalov, Krytof Kreisinger / architekti chmelk & partnei, s. r. o.

Cena Petra Parle, kategorie C: esk Budjovice Ji Danda, Ivan Boro, Juraj Calaj, Lenka Mkov, Vtzslav Danda / edit!


Vyhlaovatel: Spolenost Petra Parle, o. p. s.

Pedmt soute: Ideov urbanisticko-architektonick een veejnch prostranstv mst Jin, Klatovy, Most, Rousnov, umperk a Vodany, dle historickch budov ve mstech esk Budjovice a Tebo a plaveckho arelu v Zbehu na Morav.

Termn konn soute: 13. 4.3. 6. 2011

Hodnotitelsk rada udlila Cenu Petra Parle a vyjdila se k nvrhm dlch cen a potvrdila je. dn lenov hodnotitelsk rady: Tom Hraden, Pavel Hnilika,

Tom Jirnek, Petr Kov, Ivan Lejar, Osamu Okamura, Eva pakov, nhradnci: Alena Korandov, Jaroslav Wertig

Porota (kategorie A): Eva Brandov, Frantiek Hav, Radek Jirnek, Pavel Hnilika, Ivan Lejar, Alena Korandov, Jaroslav Wertig, nhradnci: Ivana Kaparov, Eva pakov

Porota (kategorie B): Vclav Doleal, Ji Harant, Karel Burda, Tom Jirnek, Petr Kov, Osamu Okamura, Eva pakov, nhradnci: Eva Brandov, Tom Hraden

Porota (kategorie C): Ji Houdek, Ivana Popelov, Tom Hraden, Osamu Okamura, Jaroslav Wertig, nhradnci: Eva Brandov, Pavel Hnilika

Poet odevzdanch nvrh: 24

Ceny a odmny celkem: 300 tis. K Cena Petra Parle 2011 (50 tis. K) a Cena kategorie A veejn

prostranstv Cena Ministerstva pro mstn rozvoj (100 tis. K): Klatovy Jaromr Chmelk, Hana Kasalov, Krytof Kreisinger / architekti chmelk & partnei, s. r. o.

Cena kategorie B parky a koupalit (100 tis. K): Vodany Petr Broek, Kamil Novosad

Cena kategorie C historick budovy (50 tis. K): esk Budjovice Ji Danda, Ivan Boro, Juraj Calaj, Lenka Mkov, Vtzslav Danda / edit!

Hodnocen vtznch nvrh:

Klatovy Jaromr Chmelk, Hana Kasalov, Krytof Kreisinger / architekti chmelk & partnei, s. r. o.Principem nvrhu je podpoen pirozen gradace prostoru nmst, kter je dna konfigurac ternu a hmot vznamnch budov. Podpoen gradace prostoru prostednictvm gradace aktivit a atmosfr, kter navc vychz z pirozenho toku tchto dj, je to podstatn, co znsob slu msta a umon vyniknout jeho krse a pednostem. Vznik zde vzruujc napt mezi ivm, runm, proslunnm koutem s p znou a protjm vyvenm, klidnm, monumentlnm koutem s nejvznamnjmi budovami, kter lze odtud pozorovat. Dalm pozitivem nvrhu je podpoen jednotnosti prostoru nmst. Dopravn een odpovd logice msta, vhodn je nvrh postupn podle monost sniovat poet parkovacch stn na nmst. Porota oceuje promylenou prci s venkovnm osvtlenm.

Vodany Petr Broek, Kamil Novosadeen je zaloen na velkorysm kompozinm konceptu nepravideln-ho ovlu a vybaven dominantnmi (linern nekonen lavice) i drobnmi parterovmi prvky, vtipn pouitmi (nkolik malch mol namsto jednoho velikho). Hlavn pednost nvrhu je ale jeho idea obsahov, tm poetick koncept filozofie vn a uvnit. Citujeme z prvodn zprvy: Ovl jako obvac pokoj, tedy mstnost (msto), kam lid chod, protoe tam jsou i ostatn lid Tento obvk m podlahu z hust avnat trvy, pozvolna se svaujc k vodn hladin. Ovl je vymezen obvodovou cestou, doplnnou in-line drhou. Vn, za nekonenou lavic, ho lemuje zelen iv plot (hranice) a jako prvek dominujc a nejautentitj rozmrov i vznamov alej vzrostlch dlouhovkch pvodnch dub, dosazench dalmi do charakteristick-ho ovlnho tvaru. Duby podl cesty po hrzi tak jako vdy dve zna p tranzit z historickho jdra msta do svta za (eleznin) trat.

esk Budjovice Ji Danda, Ivan Boro, Juraj Calaj, Lenka Mkov, Vtzslav Danda / edit!Autoi vol koncept, kdy za sebe analytickm zpsobem kladou jednotliv fze nvrhu. Nejprve oiuj pvodn strukturu domu od novodobch utilitrnch nnos a pot do jednotlivch stvajcch prostor rozmsuj poadovanou provozn npl. Nakonec dosahuj potebnho okyslien organismu pomoc t zsah. Umstnm vstupn haly a servisnch mstnost do suternu objektu uvoluj zhutnou dispozici pzem. Snesenm sti strop v centrln sti zskvaj oteven velkorys prostor vnitn dvorany s ptenm schoditm, kter dky prosvtlen v rovin stechy zsadn promuje vnitn atmosfru domu ve prospch pehlednosti a pvtivosti. Doplnnm hmoty, analogick protivhy vstupnho rizalitu, obohacuj hlavn sl o soudobou jevitn technologii vetn aten inkujcch a nezbytnch provoznch komunikac. Petoen orientace slu je sice na prvn pohled nelogick, avak spolu s nezbytnou pravou akustickch parametr slu, schopnou reagovat na jednotliv typy produkc, nepedstavuje zsadn problm.

Cena Petra Parle, kategorie B: Vodany Petr Broek, Kamil Novosad


Nrodn dm, Hradec nad Moravic

2., zven cena: Martin Dank, Martin Doleel, Jan Foretnk, Barbora Poneov

Jednokolov veejn projektov architektonick sout o nvrh

2., zven cena: Andrea Kubn, Ondej Lipensk, Martin Prok, Jana Zlmalov


3. cena: Ludk Jasiok, Ondej Homa, Tereza Lejarov / jasiok architekti

Vyhlaovatel: Msto Hradec nad Moravic

Pedmt soute: Zpracovn architektonickho nvrhu rekonstrukce Nrodnho domu, Hradec nad Moravic. Objekt byl realizovn v roce 1909. Dnes vyaduje kompletn rekonstrukci s clem vytvoit modern kulturn spoleensk centrum, splujc vysok nroky na variabilitu pro vyit a innost irokch vrstev oban a spolk, se zachovnm mstsk knihovny, kina apod.


Porota: Karel Hank, Frantiek Sonnek, Kurt Gebauer, Ludvk Grym, Josef Kiszka; nhradnci: Antonn Dulava, Petr Mlnek, Frantiek Hellebrand


Ceny a odmny celkem: 300 tis. K 1. cena: neudlena 2., zven cena (120 tis. K): Martin Dank, Martin Doleel,

Jan Foretnk, Barbora Poneov 2., zven cena (120 tis. K): Andrea Kubn, Ondej Lipensk,

Martin Prok, Jana Zlmalov 3. cena (60 tis. K): Ludk Jasiok, Ondej Homa, Tereza Lejarov /

jasiok architekti

Hodnocen nejve ocennch nvrh:

2., zven cena: Martin Dank, Martin Doleel, Jan Foretnk, Barbora PoneovJednoduch koncepce oddluje runou vozovku od zbytku prostoru. Prostor za domem navc uzavr dalm objektem. Tvaroslovm ne zcela odpovd charakteru obce. Pvodn budovu navrhuje vystavt zcela znovu v siluet pvodn budovy. Nen zcela jasn podrobnj een fasdy. Nvrh e funkn vnitn dispozice objektu.

2., zven cena: Andrea Kubn, Ondej Lipensk, Martin Prok, Jana ZlmalovJednoduch koncepce oddluje runou vozovku od zbytku prostoru, m vytv zajmav nov prostory, souvisejc s pvodn budovou Nrodnho domu, kter je zachovn v pvodnm tvaru. Zrove umouje etapizaci realizace stavby. Odpovd mtku a charakteru lokality. Slabinou projektu je nedostaten een vnitnho prostoru budovy Nrodnho domu.


Young Architect Award 2011

Kategorie Projekty a realizace, tma Centrum a okraje: Zemdlsk uilit MMM ARCHITEKTI Pavlna Machkov, Klra Makovcov

Kategorie Ideov studie a koln prce, tma Centrum a okraje: Centrum pro seniory v zahrad pod Emauzy Jana Hrdkov

Kategorie Ideov studie a koln prce, tma Centrum a okraje:Ulice msta Martin Gaberle

Kategorie Ideov studie a koln prce, tma Centrum a okraje: Revitalisation of the main square in Zgornje Gorje Polonca Kastelic

3. ronk mezinrodn pehldky pro studenty architektury a architekty do 33 let


Kategorie Ideov studie a koln prce, tma Centrum a okraje: Mchnov esk venkov iuch / Ida apounov, spoluautoi: iuch / Jan Trejbal, Jakub Chuchlk

Kategorie Ideov studie a koln prce, tma Msto a voda: eka a msto / Vltava a Praha Jakub Jlek

Vyhlaovatel: ABF, a. s., zplnomocnn zstupce vyhlaovatele: Ing. Jaroslav ek, MBA

Pedmt soutn pehldky: Architektonick a urbanistick prce dosud nepihlen do pedchozch ronk soute.

Termn konn soutn pehldky: 9. 3.22. 9. 2011

Porota: Tom Bezpalec, Jakub Cigler, Petr Hra, Jan Jehlk, Pavel Jura, Radek Suchnek, Josef Pechar; nhradnk: Ale Vyjidk

Soutn kategorie: 1) Ideov studie a koln prce, 2) Projekty a realizace

Tma soutn pehldky: Veejn prostor sdel: 1) Centrum a okraje, 2) Msto a voda


Ceny a odmny celkem: 155 tis. K, vcn cena: CAD program Artlantis Studio v hodnot 25 900 K bez DPH, 2 letenky do vybranch evropskch metropol cesta za architekturou (Pa, Barcelona, Koda, Helsinky) pro vtze ceny Young Architect Award 2011 v kad kategorii a tmatu, cena iDNES: vkendov pobyt pro dv osoby v lzeskm resortu Tree of Life v Lznch Blohrad.

Titul Young Architect Award 2011 (v kategorii Ideov studie a koln prce, tma Centrum a okraje): Revitalisation of the main square in Zgornje Gorje Polonca Kastelic

Mchnov esk venkov iuch / Ida apounov, spoluautoi: iuch / Jan Trejbal, Jakub Chuchlk

Titul Young Architect Award 2011 (v kategorii Ideov studie a koln prce, tma Msto a voda): eka a msto / Vltava a Praha Jakub Jlek

Titul Young Architect Award 2011 (v kategorii Projekty a realizace, tma Centrum a okraje): Zemdlsk uilit MMM ARCHITEKTI Pavlna Machkov, Klra Makovcov

Cena architekta Josefa Hlvky (v kategorii Ideov studie a koln prce, tma Centrum a okraje): Centrum pro seniory v zahrad pod Emauzy Jana Hrdkov

Cena rektora VUT (v kategorii Ideov studie a koln prce, tma Centrum a okraje): Ulice msta Martin Gaberle


Revitalisation of the main square in Zgornje Gorje Polonca KastelicAutorka e centrln veejn prostor v malm mst. Pro dan msto vol vbornou metodu a siln kontextuln jazyk. Nenpadn pesnost prce je v dnen atmosfe architektonickch gest nevdan. Dky tomu vznik kvalitn a potenciln stabiln prosted jdra obce.

Mchnov esk venkov iuch / Ida apounov, spoluautoi: iuch / Jan Trejbal, Jakub ChuchlkAutorka e vn problm okraj vesnic. Velmi dslednou a citlivou analzou pojmenovala jednotliv fenomny obce a jejho okraje. Pesnm zpsobem nachz, kde vst cesty, kde stavt a kde poslit msta. Tak vytv jasnou identitu obce a vymezuje jej vztah ke krajin.

eka a msto / Vltava a Praha Jakub JlekAutor pedstavil klasick a zrove soudob uvaovn o urbanismu jako mstotvornm procesu, jako spltn objevovanch mst, lokalit a lini do vslednho tkaniva. Tento z historie do souasnosti odvozen pstup nabz v historii oven a zrove nov zpsob mylen, kter je zaloen na hledn mst navzjem svazovanch. Tyto vazby skld jako vrstvy pes sebe a skrze tyto vrstvy se tak msto mnohem vraznji vztahuje k ece. Aktivovn mst se dje jak urbanisticky, tak architektonickm a psychologickm zpsobem. Jde o zejmou percepci mstsk krajiny v prbhu dotyku mstskch nbe a Vltavy. Pstup autora je hodnocen jako propracovan, svdomit a i v urit staronovosti originln pstup k urbanismu. Pouze je teba podotknout, e by mu nutn mlo psluet vt dopracovn. Pesto je natolik dsledn a kvalitn, e zskal nejvy ocenn.

Zemdlsk uilit MMM ARCHITEKTI Pavlna Machkov, Klra MakovcovPorota si je vdoma, e se nejedn o een centra msta, ale komunitnho centra, kter me vrazn pomoci mstnmu spoleenstv. Porota velmi oceuje samozejm charakter stavby, zcela imunn vi povrchnm trendm, zaloen na tradinch principech.


Multigeneran hit

1. cena (Kategorie Studenti): Ondej Zmenk, ostatn lenov kolektivu: Ilona Mikovcov

1. cena (Kategorie Architekti): Pavel Pekr, Tom Pgo, Ondej Mundl (P. P. Architects, s. r. o.)

Jednokolov veejn ideov architektonick sout


Vyhlaovatel: Saternus Dtsk hit, s. r. o.

Pedmt soute: kolem astnka soute bylo pipravit soutn nvrh koncepce multigeneranho hit pro autorem (resp. autorskm tmem) zvolenou lokalitu. elem bylo vytvoit soutn nvrh msta, kter svm atraktivnm vzhledem a rozmanitost atrakc pispje k integraci generac.


Porota: Darja Kubekov Skulinov, Miloslav Meixner, Zbyek Stblo, Josef Stora, Bohumil Bartizal, nhradnk: Luk Picek

Poet odevzdanch nvrh celkem: kategorie A 14, kategorie S 8

Ceny a odmny celkem: 90 tis. KKategorie Architekti (A): 1. cena (60 tis. K): Pavel Pekr, Tom Pgo, Ondej Mundl

(P. P. Architects, s. r. o.) 2. cena (bez finann odmny): autor: tpn Toman, ostatn lenov

kolektivu: Claudia Schmidt, Daniel Kolsk 3. cena (bez finann odmny): autor: Ivo Kraml, Miroslav Pnek, ostatn

lenov kolektivu: Kvta ulejov, Katarina Dbravcov (ARS FABRICA, s. r. o.)

Kategorie Studenti (S): 1. cena (30 tis. K): Ondej Zmenk, ostatn lenov kolektivu:

Ilona Mikovcov 2.3. msto bez uren poad (bez finann odmny): Michal Stehlk,

Ondej Stehlk, Miroslava eulkov, Martin Kivnek, ostatn lenov kolektivu: Milan p

Vce informac: http://www.saternus.cz/cz/soutez-pro-architekty/


Pavel Pekr, Tom Pgo, Ondej Mundl (P. P. Archit

Documents

Ročenka ČKA 2012