PROJEVY PSYCHICKÉ PROJEVY PSYCHICKÉ ZÁTĚŽE V ZÁTĚŽE V

DOSPĚLOSTI A STÁŘÍDOSPĚLOSTI A STÁŘÍ

Motto:Motto:

„Žít se stresem, to je kumšt“.

( O. Gregor)

PSYCHOSOMATICKÉ PSYCHOSOMATICKÉ PORUCHYPORUCHY U lidí v produktivním věku se

můžeme často setkat s TRVAJÍCÍM STRESEM, který vede k poruchám v oblasti fyziologických funkcí.

Pro způsob, jak intenzivně bude organismus reagovat, je velice důležité subjektivní zhodnocení jedince.

Člověk může díky stresu pociťovat potíže s příslušným orgánem, i když ve skutečnosti narušen není = FUNKČNÍ SYNDROM

(potíže s činností srdce – bušení, bodavé a tížívé bolesti, únava, závratě, bolesti hlavy, sexuální poruchy, bolesti svalů a kloubů)

Doprovázející psychické potíže: neklid, strach, depresivní nálada.

Psychosomatické poruchy jsou tělesné poruchy, u kterých hrají významnou roli hlavně emoce a myšlenkový proces.

Často je označujeme jako poruchy adaptace, jelikož vznikají tak, že se organismus snaží přizpůsobit stresu.

Psychosomatická Psychosomatická onemocnění orgánů:onemocnění orgánů:Onemocnění v oblasti trávicího

traktuPoruchy výživyOnemocnění průdušekOnemocnění pohybového

aparátuMigrénaOnemocnění kůže (ekzémy)Onemocnění oběhového systému

V nepřetržitém stavu podráždění se také mohou objevit nepříznivé chemické procesy v organismu.

Dlouhodobě to může vést k arterioskleróze cév.

Stres musíme vnímat jako přední rizikový faktor!!!

Syndrom vyhoření (burn-Syndrom vyhoření (burn-out)out)Burn-out se jeví jako čtyřstupňový

proces:1.Idealistické nadšení (nerealistické

očekávání situací)2.Stagnace ( nedostatek šancí na

realizaci, rostoucí vědomí, že se člověk nemůže realizovat, nulové výsledky pracovního úsilí)

3.Frustrace (pocity bezmoci, zpochybnění vlastní efektivity)

4.Apatie ( cynismus, emocionální ústup, omezení kontaktů s okolím)

Symptomy burn-outuSymptomy burn-outuTělesné, emoční, psychické

vyčerpáníChronická únavaNedostatek energieNáchylnost k nemocemPoruchy spánkuPocity deprese, bezmoci a prázdnotyPodrážděnost, zoufalstvíLhostejnost

Syndrom vyhoření má Podobné projevy jako stres,ale jsou zde výrazné rozdíly.Důsledkem může být nedosažený životní ideál.

Burn-out se vyvíjí pozvolně a trvá několik let, nezasahuje jen do individuálního vývoje, ale také bývá produktem socializace.

Učitelé, pozor!Učitelé, pozor!U učitelů, v porovnání s osobami

jiných profesí, se vyskytuje větší podíl lidí se zdravotními riziky = 70%

- faktory jako jsou hluk, tlak času a zatížení jsou následkem vyčerpání, rezignace na povolání, pocitů viny a depresí.

- v některých případech může dojít až k užívání léků, alkoholu a jiných drog

Životní postoje Životní postoje

Myšlenkové a pocitové vzorce, které ovládají stres si člověk osvojuje již v dětství ve své rodině.

Buď jsme je viděli u svých rodičů, což nazýváme tzv. modelovým učením nebo jsme si je museli rozvinout sami, abychom pak mohli v rodině fungovat po psychické i fyzické stránce.

Skupiny životních postojůSkupiny životních postojů1. Re-aktivní myšlení – jedinec je

náchylnější ke stresu, cítí se jako bezmocné oběti, které jsou ovládáni okolím, vlastní zodpovědnost přenášejí na druhé (na žáky, rodiče, instituce atd.)

2. Pro-aktivní myšlení – aktivní utváření vlastního života, orientace na přítomnost, přejímaní vlastní odpovědnosti, chápání problémů jako výzvu, schopnost řešit problémy

3. Negativní myšlení – paměť si vybavuje jen negovaný předmět a ne situaci nebo pocit (příklad: Po výroku „ Nemyslete na červené auto“, nelze myslet na nic jiného než právě na červené auto.)

Člověk s negativním myšlením

nenalézá nebo ztrácí v každodenní práci smysl. Má přemíru negativních pocitů, což mu narušuje psychiku i fyzickou rovnováhu.

Hledání smyslu života v práci Hledání smyslu života v práci == základní lidská motivacezákladní lidská motivace

Ke stresu je náchylnější člověk, který nevidí ve svém životě smysl.

Cesta ven? → Sebetranscendence ↓ Duševní síly člověka se nezaměřují tolik na

vlastní ego, ale soustředí se na vztahy k lidem a okolí. Sebetranscendece je dosaženo tehdy, pokud hledáme smysl života od sebe odvádějícím způsobem.

Vliv na ontogenezi v dospělosti má profesní socializace – vliv konané pracovní činnosti na osobnost.

Dospělý jedinec tráví většinu času prací, která ovlivňuje jeho rozvržení dne a tedy i života.

Postavení v pracovním světě je ukazatelem sociální hodnoty a prestiže jedince ve společnosti.

Velká část lidí by pracovala i tehdy, kdyby měla dostatek prostředků k životu.

Materiální uspokojení není jediným důvodem k práci.

Mobbing – rafinované Mobbing – rafinované šikanování na pracovištišikanování na pracovišti„Mob“ – napadat někohoNegativní působení proti jedné osobě

jednou nebo více osobami, napadaný jedinec to vnímá nepřátelským, ponižujícím a zastrašujícím způsobem.

Vyskytuje se po delší dobu.Vztah „pachatel – oběť“Oběť je neschopná bránit se z různých

důvodů (sociální, fyzický, psychický)

Otevřený mobbing – střety mezi jasně nepřátelskými stranami.

Latentní mobbing – strany se vyhýbají osobnímu konfliktu, situace řeší oklikou.

Stres →následek mobbingu → příčina mobbingu Mobbing je stresorem, který se

objevuje ve stejné psychosomatické skupině potíží jako stres.

Způsoby mobbinguZpůsoby mobbinguJde o rozpor s demokratickými

principy společnosti!- Rozhodnutí bez diskuze, domluvy- Kritika za zády- Odmítnutí komunikace- Falešné obvinění- Neposkytnutí informací pro

pracovní výkon- Rozdělení zvláštních úkolů- Absence uznání za úspěšnou práci

Důsledky mobbinguDůsledky mobbinguBolesti hlavy, žaludku, svalů, zadNevolnost, zvracení, nechutenstvíPoruchy spánkuZávratě, návaly poceníZtráta koncentracePochybování o sobě samémNejistota, depreseZtráta motivace, paranoia, zoufalstvíMyšlenky na sebevražduAd.

Mobbing je závažným faktorem zátěže na pracovišti, kterým je nutno se zabývat.

Vede ke vzniku následků v psychické a somatické patologii.

Doporučuje se přesný rozbor příčin mobbingu, aby se dala zátěž ovlivnit.

35 ze 178 učitelů (20%) uvedlo, že má na pracovišti protivníky (uvádí P. Böhm ve svém výzkumu o problematice mobbingu v učitelském povolání)

Překonávání stresuPřekonávání stresuPrevence stresu – snížit počet

stresových situací během dne, zmírnit emoční vzrušení, změnit postoje.

Změnit myšlenkové a pocitové vzorce vyvolávající stres – jako jsou ukvapená zobecnění, nesprávné závěry, dogmata

Každou myšlenku rozebrat a posoudit její správnost

Přerušit negativní pocitové stavyKdyž předstíráme klid a lhostejnost a

přitom to v nás vře, škodíme sami sobě.

Cvičení proti stresuCvičení proti stresuProvádět denně po dobu 3-4 týdnů

cca 15min.- Najdeme si klidné a příjemné místo- Zhluboka se několikrát nadechneme

a zavřeme oči- Zaujmeme polohu vleže nebo vsedě- Zaměřujeme pozornost na své nitro,

každá část těla je uvolněná- Přeneseme se v představách na

oblíbené místo zakryté skleněnou kopulí a chráněného od všeho okolního – označit místo jako např. oázu, siestu apod.

- Rozhlédneme se kolem a vnímáme všechny barvy a tvary, nasloucháme všem zvukům, vnímáme vůně.

- S místem se nakonec rozloučímeVše opakovat 3x až 4x. V momentě,

kdy si vybavujeme oblíbené místo, spojíme si jej s určitým pohybem těla (stisknutí palce apod.)

V duchu si pak vždy vyslovíme jméno oblíbeného místa a uděláme doprovodný pohyb.

Protistresové možnostiProtistresové možnosti1. Snížit příliš vysoké ideály2. Nepropadat syndromu pomocníka3. Naučit se říkat NE4. Stanovit si priority5. Vytvořit si dobrý plán6. Dělat přestávky7. Vyjadřovat pocity otevřeně8. Hledat emocionální podporu9. Vyvarovat se negativního myšlení10. Předcházet pracovním problémům11. Zachovat rozvahu v kritických situacích12. Doplňovat energii13. Analyzovat problémy14. Vyhledávat výzvy15. Využít pomoci16. Žít zdravě

Použité zdrojePoužité zdrojeMikšík, O. Psychika osobnosti v

období závažných životních a společenských změn. Praha : Karolinum, 2009.

Wedlichová, I., Heřmanová, V. Kapitoly z vývojové psychologie. Ústí nad Labem: PrintActiv, 2008.

Nakonečný, M. Lidské emoce. Praha: Academia, 1998.

Děkuji za přečtení

Klára Zajacová Tv-čj 1.roč. navaz.

stud.