Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 200 let .200 let ABGB – od kodifikace k rekodifikaci

  • View
    212

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 200 let .200 let ABGB – od kodifikace k...

Prvnick fakulta Univerzity Palackho vOlomouci

200 let ABGB od kodifikace k rekodifikacieskho obanskho prvaMezinrodn vdeck konferencekonan pod ztitou ministra spravedlnostiesk republiky JUDr. Jiho Pospilaapedsedkyn Nejvyho soudu Rakousk republikyHon. Prof. Dr. Irmgard Grissov

2. 3. erven 2011www.20letpf.upol.cz

asov harmonogram2. ervna (tvrtek): 08:0009:30 prezence astnk konference (pedsl Auly, budova B)09:3010:00 slavnostn zahjen konference apivtn astnk (Aula, budova B)

prof. JUDr. milana hrukov, Csc., dkanka Prvnick fakulty UP prof. rnDr. miroslav mal, Csc., rektor Univerzity Palackho vOlomouci JUDr. Ji Pospil, ministr spravedlnosti esk republiky hon. Prof. Dr. Irmgard griss, pedsedkyn Nejvyho soudu Rakousk republiky

10:0010:40 I. Pirozen prvo aaBgB, pirozen prvo dnes prof. JUDr. Pavel hollnder, Drsc.,stavn soud R Mezera vzkon, 7 o.z.o. aryz nauka prvn (Poznmky kvaze Franze Bydlinskho)

10:4011:20 II. esko aaBgB prof. JUDr. Jan Kuklk, Drsc., Prvnick fakulta, Univerzita Karlova vPraze

Veobecn obansk zkonk veskoslovenskm prvu 1918195011:2011:50 pestvka na kvu11:5012:30 III. aBgB zrakouskho pohledu

o. Univ.- Prof. Dr.iur. Dr.h.c. Willibald Posch,Prvnick fakulta, Univerzita Karla Frantika, Graz, Rakousko

ABGB zrakouskho pohledu12:3013:00 diskuze13:0014:30 obd 14:3015:10 Iv. aBgB aprvo veejn

prof. JUDr. JanFilip, Csc., Prvnick fakulta, Masarykova Univerzita, Brno Obecn obansk zkonk aveejn prvo. Rakousk monarchie na cest kmodernmu

sttu. 15:1016:00 v. aBgB adnen esk prvo

mgr. michal Krlk, Ph.D., Nejvy soud R ABGB arole eskho soudce vpromnch asu 16:0016:30 diskuzeod 19:00 spoleensk veer srautem aivou hudbouvrestauraci Konvikt

3. ervna (ptek): 09:0009:30 prezence astnk konference (pedsl Auly, budova B)09:3010:10 vI. aBgB arekodifikace

prof. Dr. JUDr. Karel Eli, Fakulta prvnick, Zpadoesk univerzita vPlzni Inspiran sla veobecnho zkonku obanskho vnvrhu obanskho zkonku pro

eskou republiku10:1010:50 vII. rakousk kodifikan tendence

hon.-Prof. Dr. Johannes stabentheiner,Prvnick fakulta, Univerzita ve Vdni, Rakousko Projekt sukcesivn modernizace rakouskho obanskho zkonku (ABGB) aodraz evrop-

skho vvoje ve smluvnm prvu10:5011:10 diskuze11:1011:30 pestvka na kvu11:3012:10 vIII. Polsko aaBgB

prof. zw. dr hab. maksymilian Pazdan, dr. Katarzyna sznajder, Fakulta prva aadminis-trace, Slezsk univerzita vKatovicch, Polsko

Vliv ABGB v Polsku12:1012:50 IX. aBgB arodinn prvo

prof. JUDr. milana hrukov, Csc., Prvnick fakulta, Univerzita Palackho vOlomouci Rodinn prvo ve svtle spoleenskch zmn

12:5013:00 diskuzeod 13:00 zakonen konference + obd

Vtchto dnech prv uplynulo 200 let od chvle, kdy byl csaskm patentem Frantika I. vy-hlen 1.ervna 1811 Veobecn obansk zkonk splatnost pro vechny zem rakouskho csastv svjimkou zem uhersk koruny. Tmto csaskm vyhlaovacm patentem bylo rovn nazeno, aby byl od 1.ledna 1812 pouvn. Na zem dnen esk republiky byl zkonk prak-ticky platn a do pijet obanskho zkonku .141/1950 Sb.

To, e si pipomnme vro vydn Veobecnho obanskho zkonku, je mimo jin dno itm, e se kjm formulovanm zsadm soukromho prva vracme, na n navazujeme aadu tradinch institut soukromho prva iznovu objevujeme.

Symbolickm svornkem mezi nyn ji vznamnou pamtkou stedoevropskho prvnho mylen asouasnost je vsledek rekodifikace eskho obanskho prva. Nov obansk z-konk, na jeho pprav se podleli ipracovnci na fakulty, je pipraven apedkldn kparla-mentnmu projednn aschvlen.

Konn mezinrodn vdeck konference 200 let ABGB od kodifikace krekodifikaci eskho obanskho prva je zrove ipipomnkou vro znovuobnoven innosti Prvnick fakulty Univerzity Palackho vOlomouci, pro kterou je reprezentativn ast pedstavitel prvn vdy ipraxe na tto konferenci ct izvazkem do budoucna.

vodn slovo

prof.JUDr. MilanaHrukov, CSc.

200 let aBgB olomouc 2011

I. Pirozen prvo aaBgB, pirozen prvo dnes prof. JUDr. Pavel hollnder, Drsc.,stavn soud r

Mezera vzkon, 7 o.z.o. aryz nauka prvn(Poznmky kvazeFranze Bydlinskho)

Zkladn tez interpretan koncepce ryz nauky prvn je odmtnut krajnost kognitivistick ide-cisionistick interpretan teorie. Dle Kelsena tud neexistuje vdeck metoda urujc kritria vbru jedin sprvn zmnoha monch interpretac. Vppad konfliktu mezi dikc zkona ain-tenc zkonodrce proto obma nle stejn vha; jinmi slovy, vdecky nen rozhodnuteln, je-li prvem to, co zkonodrce vyslovil, nebo to, co chtl (zamlel). Kelsen ale zrove orgnm apli-kujcm prvo (tud vjeho teorii orgnm, konkretizujcm generln abstraktn normu zpohledu konkrtn skutkov podstaty na normu individuln a konkrtn) neotevr neomezen prostor, pisuzuje-li dikci aintenci stejnou vhu.

Dle Bydlinskho pak ale uveden zvr ryz nauky prvn mus platit ipro interpretaci 7 o.z.o., zeho dovozuje dsledek, e soudce sm rozhodnout kad prvn ppad bu dle svch subjek-tivnch, morln-politickch nzor, nebo dle zkona, piem volba je na nm samm. Bydlinski pak uzavr: Jak je to zniujc, ukazuje se nejlpe v tom, e uenec Kelsenova genilnho bys-trozraku se nechal unst ke zejm nekonzistentnosti, aby se vyhnul tmto dsledkm: popel vlastn teorii interpretace, aby prostednictvm vlunho zohlednn doslovnho znn zkona (vrozporu sdle jeho mnn rovnocennm myslem zkonodrce) doshl samozruenzmocn-nudlenhosoudu.

Povauje-li toti Bydlinski za absurdn skutenost, e vdeck teorie pipout, aby soudce rozhodl ivrozporu sjejmi zvry, zpohleduvnitn koncepce ryz nauky prvn tato skutenost absurdn nen: jej ambic nen obshnout cel rozsah procesu aplikace prva. Ryz nauka prvn nepopr, naopak, a to zejmna v koncepci Merklov, vslovn akceptuje i takov vsledek aplikace pr-va, vnm je dna pednost z jejho pohledu mimoprvnm, axiologickm nebo teleologickm momentm.Analytick jurisprudence, jej vyhrannou podobu nabz ryz naukaprvn, pichz sambic apriorn analzou asystematizac prvnchpojm utvoit jejich konzistentn vdeck sys-tm (jinmi slovy,pedmtem jejho bdn je deonticky ideln svt).

AbstrAktA pspvk

200 let aBgB olomouc 2011

II. esko aaBgBprof. JUDr. Jan Kuklk, Drsc., Prvnick fakulta, Univerzita Karlova vPraze

Veobecn obansk zkonk veskoslovenskm prvu 19181950

Pspvek se bude zabvat osudem veobecnho zkonku obanskho (ABGB) v eskosloven-skm prvnm du od jeho recepce zrakouskho prva roku 1918 do jeho nahrazen novm ob-anskm zkonkem vrmci tzv. Prvnick dvouletky vroce 1950.

Zam se na ti hlavn otzky:

bude se zabvat otzkou problm recepce ABGB do eskoslovenskho prva vroce 1918;

bude se zabvat pokusy pipravit nov eskoslovensk obansk zkonk avztahem mezi pra-vou ABGB anavrhovanmi hlavnmi zmnami vs. osnov dokonen vroce 1937 do podoby vldnho nvrhu novho obanskho zkonku;

zam se na hlavn zmny, kter byly vrecipovan prav ABGB uinny eskoslovenskm z-konodrstvm, ato jak vdob prvn republiky (tzv. manelsk novela 1919, pozemkov reforma adal), tak zejmna vobdob 19451948 (zejmna spihldnutm ke zmnm ve vlastnickch vztazch akeen problm spojench spekonnm doby nesvobody) a19481950 vsouvis-losti sPrvnickou dvouletkou.

Clem bude zhodnotit, do jak mry se vvoj v obdob prvn republiky, a zejmna v obdob let 19451950, odklonil od tradice rakouskho soukromho prva zaloen prv na veobecnm obanskm zkonku.

200 let aBgB olomouc 2011

III. aBgB zrakouskho pohleduo. Univ. - Prof. Dr. iur. Dr.h.c. Willibald Posch,Prvnick fakulta, Univerzita Karla Frantika graz, rakousko

ABGB zrakouskho pohledu

Rakousk obansk zkonk (ABGB) je jednou z nejstarch modernch evropskch kodifikac, kter jsou dodnes platn. Spolen sfrancouzskm Code civil zroku 1804 tvo generaci nejstar-ch kodifikac obanskho prva ve stedn avchodn Evrop, apestoe byly obmnohokrt novelizovan, stle existuj.

Zpvodnho obanskho zkonku (ABGB) zstv vsouasnm rakouskm prvu vplatnosti jet asi 57 % znn, ato po zmn prvn pravy opjkch. Zkonk obsahuje 1300 paragraf, pvodn text zkona vak disponoval 1502 paragrafy. Obsahov tento zkonk vak stle upravuje prvn vztahy jednotlivc, bnch oban, mezi sebou navzjem. (Posch, Vybran kapitoly)

ABGB je svbytnm zkonkem, ajakkoli se pipodobuje ke francouzskmu Code civil, nebyl tmto onco starm francouzskm zkonkem, kter vznikl dokonce za krat dobu, ovlivnn. Ob kodifikace vychzej zobdobnch duchovnch smr sv doby pozdn nauky opirozenm pr-vu. ABGB vak ignorovalo jet tehdy existujc rozdly stav, zejmna tehdej privilegia lechty, kter byla odstranna a vroce 1918, asmovalo progresivn aflexibiln vped podle mylenek pirozenho prva aosvcenstv.

Ve zvltnch zkonech se tyto zmny projevovaly, nap. EKHG, RHG, LFG, AtomHG. Navc umo-nily vzorov prvn pravy paragraf 6, 7 ABGB to, e soudy mohly pizpsobit prvo nov vzniklm vztahm. Ovem zastaral systematika struktury ABGB aarchaick formulace stle kom-plikuj uit ABGB, pedevm v prvn vd. Z jazykovho aspektu byl ABGB ji peformulovn, pesto ovem zastaralm vrazm asto nerozum ani studenti.

Zcela nov je st upravujc rodinn prvo, kter bylo oprotno od patriar ch lnho pojet api-zpsobilo se novm spoleenskm pomrm. Rovnoprvnost dnes charakterizuje vztah mue a eny apartnerstv vztah rodi a dt. Rovn tzv. Patchwork-rodiny vychovvajc dti ze svch pedelch manelstv isouasnho spolenho manelstv, jako isouit partner stejn-ho pohlav si naly vzkon sv msto.

200 let aBgB olomouc 2011

Iv. aBgB aprvo veejnprof. JUDr. JanFilip, Csc., Prvnick fakulta, masarykova Univerzita, Brno

Obecn obansk zkonk a veejn prvo. Rakousk monarchie na cest kmodernmu sttu.

Motto: Vbudov tto prvnick fakulty jsou stle mnoz, kte se domnvaj, e zkladem rakouskho prva je obecn obansk zkonk, anikoli stavn prvo tohoto sttu. (R. Walter)

PoJEm moDErnho sttU Znaky modernho sttu Povaha sttn moci ajej organizace svrchovanost, koncentrace moci vrukou sttu (moc bez

subjektu), mocensk monopol sttu a zkaz svpomoci, kompetenn kompetence (srovnn sAllgemeinem Landrecht fr die