Poruchy plynulosti a tempa řeči

Koktavost, koktání, zadrhávání, balbuties, balbutik

Brebtavost – tumultus sermonis

Definice koktavosti Tradičně v historii (Seeman 1955) byla koktavost

vymezena jako neuróza řeči s typickým výskytem v dětském věku- byla označena jako trýznivá neuróza, protože je vázána na interindividuální styk.

Současné definování je typické komplexnějšími definicemi. Například: koktavost je přechodně se vyskytující, na vůli nezávislé NKS, často neznámé etiologie, pro něž je charakteristické napjaté, němé setrvávání v artikulačním postavení, prolongace (tonická koktavost), opakování (klonická koktavost), natahování, vyhýbavé reakce, bloky (zaměňování slov, přestrukturování vět).

Současná komplexní definice koktavosti Koktavost jako jeden z nejtěžších druhů

NKS je syndrom komplexního narušení koordinace orgánů participujících na mluvení, který se nejnápadněji projevuje charakteristickými nedobrovolnými specifickými pauzami, jež ruší plynulost procesu mluvení a tím negativně ovlivňují komunikační záměr. Koktavost je multifaktoriální, dynamický a variabilní syndrom NKS se složitou symptomatikou odvislou na příčinných souvislostech.

K definici koktavosti Nejzjevnější příznaky jsou nedobrovolné a

nekontrolovatelné dysfluence při řeči. Jsou provázeny nadměrnou námahou při

artikulaci a psychickou tenzí vycházející z problémů při realizaci komunikačního záměru.

Signifikantní, charakteristické a integrální aspekty syndromu koktavosti jsou afektivní a kognitivní komponenty společně s behaviorálními složkami.

Koktavost je vada plynulosti a tempa řeči spastického typu.

K definici koktavosti I když u koktavosti jde primárně o narušení

nesymbolických procesů, projevuje se zpravidla i v symbolických procesech.

Interferenční vliv koktavosti na koncipování myšlenek. Při těžkém stupni koktavosti může dysfluence natolik interferovat s komunikačním záměrem, že recipient nemusí pochopit balbutikovu informaci.

Časté parafráze, omezení spontaneity komunikace.

Nepříznivý vliv na osobnost člověka, na jeho školní, pracovní a sociální adaptaci.

Nejde pouze o problém mluvení ale i problém jazyka, o komunikační schopnost jako takovou.

Výskyt koktavosti Koktavost se vyskytuje ve všech věkových

skupinách, u všech národů, v celé historii lidstva. Incidence koktavosti(počet nově vzniklých

případů daného postižení za určité časové období a v konkrétní populaci)v populaci u níž se někdy v životě projevily symptomy koktavosti.

5% dětí mělo někdy projevy koktavosti trvající déle 6 měsíců.Incidenci kratší 6ti měsíců vykazuje až 15% dětí. Pouze u 1% se koktavost stala chronickou. Koktavost překonalo 60-80% dětí u nichž byla koktavost diagnostikována.

Výskyt koktavosti Prevalence (část celkové populace, která k

určitému časovému bodu vykazuje sledovaný jev) část populace s koktavostí.

2.4% dětí předškolního věku 1% dětí školního věku 1% dospělé populace Prevalence koktavosti je 1%, incidence kolem 5% Zpočátku je výskyt koktavosti u obou pohlaví

srovnatelný, postupně stoupá výskyt u mužů – 3x víc.

Etiologie-Geneze-Etiopatogeneze-Rizikové faktory vzniku koktavosti Univerzální příčina vzniku koktavosti nebyla

dosud odhalena. Existuje mnoho teorií například:orgánově

somatické; funkcionální,psychogenní, neurozogenní, …vznikají další.

Schéma vzniku koktavosti užívané v ČR: „koktavost = dispozice (specifická)+trauma (jedno nebo opakované)“- je příliš obecné.

Lze se zaměřit na pravděpodobné etiologické činitele (kritérium kauzality), nebo způsob vzniku a průběhu (kritérium geneze). Etiopatogeneze.

Etiologie Dědičnost Sociální prostředí Psychické procesy Orgánové odchylky Koktavost a brebtavost Vzájemné prolínání a součinnost

jednotlivých příčin.

Patogeneze Typy koktavosti z hlediska věku kdy

manifestovala: 1. balbuties praecox – tzv. koktavost

předčasná vznikající do 3. roku (13.4%);2. balbuties vulgaris – obvyklá koktavost

vznikající mezi 3.-7. rokem (76.8%);3. balbuties tarda – koktavost pozdní

vznikající po 7. roce (9.8%).

Patogeneze – Vývojová stadia koktavosti Patogeneze koktavosti probíhá zpravidla ve

stadiích, neplatí ale pro všechny případy. Někdy vzniká v plné symptomatologii náhle.

1.První stadium (tzv. dobrovolných) iterací slov a slabik.

2.Ve druhém stadiu dochází ke zhoršení, více méně dobrovolné opakování slabik se stává zvykem. Pokusy o plynulost zhoršují iterace – jsou již nedobrovolné.

3.Ve třetím stadiu se dysfluence zhoršuje i při opakování slova, dítě tlačí na začátky slov, objevují se souhyby.Dostavuje se logofobie.

Klasifikace koktavosti Koktavost klonická (charakter křečí je

škubavý) Koktavost tonická (charakter křečí je

napínavý) Koktavost tonoklonická (převaha křečí

napínavých) Koktavost klonotonická (převaha křečí

škubavých)

Jiná označení koktavosti Balbuties afatická – vyvíjí se na podkladě

lokalizovaného poškození mozku. Balbuties frustní – zadrhávání ojedinělé, prchavé Balbuties frustrační – plně rozvinutá koktavost se

svými negativními důsledky na osobnost logopata Balbuties hysterická - vyvíjí se z jiného těžkého

klinického obrazu, např. z afonie surdomutismu, opakování slabik, slov, slovních spojení…

Balbuties incipientní, incipiens, inscientní-začínající, neuvědomělá forma koktání s převažujícími klony.

Jiná označení koktavosti-pokračování Balbuties inspirační – postižený zadrhává při

vdechu. Balbuties latentní, latens - vnitřní, skrytá

koktavost bez typických vnějších příznaků na řeči, jedinec se nemůže vyjádřit pro spasmus mluvidel, po odeznění spasmů mluví plynule.

Balbuties manifestní – všechny pozorovatelné fenomény neplynulosti: iterace, bloky…

Balbuties situační – koktavost se projeví jenom v určité situaci (v komunikaci s určitými lidmi či prostředí).

Balbuties traumatická – náhlý vznik koktavosti zpravidla po psychotraumatu – obvykle bloky-tonické křeče.

Projevy koktavosti

Projevy koktavosti na řeči Dýchání Fonace Artikulace

Průvodní příznaky koktavosti Souhyby Součiny Čtení a psaní Situační příznaky

Výchovné přístupy Okamžitě zahájit odbornou péči. Klidně reagovat na dysfluence, netrestat,

nekritizovat, neposilovat pocit výjimečnosti. Zklidnit rodinné klima, zpomalit tempo

denního režimu, omezit televizi, vyloučit všechny zdroje neklidu, omezit kontakt s osobami s koktavostí.

Klidné spolupovídání … Neopravovat dysfluentní celky. Minimalizovat výskyt dysfluencí.

Terapie – integrovaná terapie

Práce s rodinou, postoje k dysfluenci,prevence…. Rozvoj řeči a jazyka. Optimalizace vývoje řeči a

jazyka. Dechová a hlasová cvičení, uvolňovací artikulační

cvičení, cvičení plynulosti mluvy, cvičení čtením, asociační cvičení, řečnická cvičení.

Terapie tvarování plynulosti řeči (fluency shaping therapy), terapie modifikace koktavosti, modifikace řečového vzorce, psychoterapeutické přístupy, relaxace, cvičná terapie, farmakoterapie, operační podmiňování, opožděná sluchová zpětná vazba, redukce rychlosti řeči, spolučtení, biofeedback, joga, muzikoterapie, komplexní spánková terapie…

Svépomocný program při koktavosti

Pravidla svépomoci1. Zvykněte si mluvit pomalu a uvolněně, ať právě

koktáte, nebo ne.2. Začínáte-li mluvit, mluvte lehce, měkce, pomalu,

bez úsilí a protahujte první hlásku obávaných slov.3. Koktejte otevřeně a nesnažte se tento fakt skrývat.4. Odstraňte nepotřebná gesta, mimiku nebo pohyby,

které děláte, když koktáte nebo se snažte svým potížím vyhýbat.

Svépomocný program při koktavosti

5. Zbavte se všech vyhýbavých praktik, odkladů a slovních opisů

6. Udržujte přirozený oční kontakt s osobou, s níž mluvíte

7. Zjistěte a rozeberte, co nevhodného dělají vaše mluvidla, když koktáte

8.Využijte výhod blokových korekcí k úpravě poměrů v řečovém svalstvu

a) post-blokovou korekci (oprava proběhlé blokády) b) in-blokovou korekci (postup v průběhu blokády) c) pre-blokovou korekci (zabraňující blokádě)

Svépomocný program při koktavosti9. Při řeči udržujte nepřetržitý pohyb

kupředu.10. Pokoušejte se mluvit melodicky pevným

hlasem.11. Věnujte pozornost okamžikům, kdy

mluvíte plynule.12. Mluvte co nejvíce.

Blokové korekce Jsou trojího druhu1. Post – bloková korekce2. In-bloková korekce3. Pre-bloková korekce

Post – bloková korekce Post – blokovou korekci užije koktavý

bezprostředně po řečové blokádě. Když se na nějakém slově zakoktáte, zastavte se

na chvíli a dopřejte čas k tomu, abyste se zamysleli, co jste udělali špatně, proč jste se zakoktali a naplánovali si jak to změnit nebo opravit. Znamená to procvičovat a rozvíjet sebekontrolu tam, kde se dříve kontroly nedostávalo.

Provést post-blokovou korekci znamená zkorigovat chybné pohyby vašich mluvidel.

(1)dokončit slova s blokádou (2) rozhodnout se pro pauzu (3) uvolnit napětí (4) vrátit se v myšlenkách zpět (5) zrušit nebo změnit chybu.

In-bloková korekce Vyklouznout z blokády, dostat je pod vědomou

kontrolu, dříve než slovo dokončíte.Pokusit se blokádu vědomě modifikovat dříve, než nastane uvolnění a než se dané slovo vysloví.

Když se nacházíte v samém centru blokády, nepřestávejte mluvit, nezastavujte se, pokračujte v koktání, zpomalte a nechte blokádě její průběh: přitom kontrolovaně měkce prodlužujte to, co právě říkáte. Díky zpomalenému opakování tak hlásku ustálíte, nebo opakování změníte v prodloužení, nebo umenšíte třes, či vyklouznete ze zafixovaného postavení, jak se z blokády budete uvolňovat.

Jestliže nejste schopni své koktání udržet a dostat se z blokády bude vhodnější uskutečnit post - blokovou opravu.

Pre-bloková korekce Jak přemoci svou koktavost tím, že se blokádě

předem vyhnete a přistoupíte k problému novým a lepším způsobem, využitím pre-blokové opravy. Podobá se opravě post-blokové s tím rozdílem, že ji provedete v předstihu, a nikoli poté, co potřeba něčeho takového vznikne.

Pre-bloková oprava znamená, že se v okamžiku, kdy předvídáte problém u určité hlásky nebo slova, těsně před jeho vyslovením zastavíte. V řeči nepokračujete, dokud si neuvědomíte, jakým způsobem se na oné hlásce nebo slovu obyčejně zakoktáte a co je třeba z oněch chybných manévrů upravit nebo změnit.

Pre-bloková korekce – postup provedení(1) zastavte se, a to úplně (2) pokuste se uvolnit napětí v oblasti mluvidel (3) zatímco relaxujete rozpomeňte se co obvykle

děláte abnormálně při blokádě (4) vybavte si čemu jste se naučili a co vám pomáhá

odstraňovat a upravovat abnormality, kterých se při hlásce dopouštíte

(5) v mysli si zopakujte jaký správný pocit v ústech by jste měli dosáhnout

(6) když se váš dech vrátí do normálu řekněte slovo s opravou

(7) artikulujte hlásku, slovo klouzavě rezonovaným protahovaným způsobem

Desenzibilace koktavosti Strach - Postavte se strachu čelem Přestaňte koktavost zastírat Zredukujte a postupně odstraňujte úhybné

praktiky Považujte příležitost k řeči za výzvu Vylučujte nahrazování slov Nepotlačovaná koktavost Dívejte se do očí tomu, s kým mluvíte Dokažte svůj smysl pro humor Přestaňte se zneklidňovat tím, co si o vás

myslí druzí

Techniky plynulosti řečiRozbor Vašich řečových návyků

Jak vnímat svou koktavost Identifikace a analýza vašeho chování Pozorování vašich řečových návyků Analýza vašich omylů

Jednotlivé techniky plynulé řeči Pěstujte uvolněnější, méně horlivý způsob

řeči Zpomalte začátek vaší výpovědi, dělejte

pauzy Mluvte hlubším hlasem Změkčete svoji artikulaci Opakování první slabiky Zkracujte věty Kontrola dechového mechanizmu

Techniky plynulosti řeči-pokračování

Techniky prodlužování Anulování, odvolání Vylučte zápasení v řeči Koktejte různým způsobem Nepotlačujte koktavost Zvykejte si na telefon Stávejte se vnímavějšími k sobě samým Spoluhráči, relaxace, zdroje podpory.

Žádoucí postoje Zbavte se neblahých minulých zkušeností Respekt k sobě samým Přemýšlejte o problému koktavosti Připravte se na opakované neúspěchy Zapomeňte na těžké blokády Nepřikládejte přílišný význam své koktavosti Přijímání koktavosti Přestaňte chtít být v řeči perfektně plynulými

Žádoucí postoje Vyhýbejte se tomu, abyste se sami

považovali za koktavého Myslete pozitivně Upřímnost v chování Zpytujte slabosti svého charakteru Každý den udělejte něco nového Žijte stálou prací na svém řečovém projevu(Richard Parent: Jak žít s koktavostí.Praha:

Portál, 1998)