23
IÓN PLATÓN SOKRATES A IÓN SOKRATES Buď pozdraven Ióne! Kde ses tu najednou vzal? Přicházíš z domova, z Efesu? IÓN Kdepak, Sokrate, přijel jsem z Epidauru, ze slavností Asklépiových. SOKRATES Snad nepořádají Epidaurští na počest bohovu také závody rapsódů? IÓN Ovšemže ano, a také závody v ostatních odvětvích umění. SOKRATES Nu a zdalipak jsi v něčem závodil? Získal jsi nějakou cenu? IÓN První ceny byly naše, Sokrate. SOKRATES To je dobře; teď hleďme ať zvítězíme i na panathénajích. IÓN I to bude, dá-li bůh. SOKRATES Vám rapsódům jsem, Ióne, opravdu častokrát záviděl vaše povolám, protože vás jednak vede k tomu, abyste vystupovali vždycky upraveni tak, jak

Platón - Ión

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Platón - Ión

Citation preview

Page 1: Platón - Ión

IÓN

PLATÓNSOKRATES A IÓN

SOKRATESBuď pozdraven Ióne! Kde ses tu najednou vzal? Přicházíš z domova, z

Efesu?IÓNKdepak, Sokrate, přijel jsem z Epidauru, ze slavností Asklépiových.SOKRATESSnad nepořádají Epidaurští na počest bohovu také závody rapsódů?IÓNOvšemže ano, a také závody v ostatních odvětvích umění.SOKRATESNu a zdalipak jsi v něčem závodil? Získal jsi nějakou cenu?IÓNPrvní ceny byly naše, Sokrate.SOKRATESTo je dobře; teď hleďme ať zvítězíme i na panathénajích.IÓNI to bude, dá-li bůh.SOKRATESVám rapsódům jsem, Ióne, opravdu častokrát záviděl vaše povolám,

protože vás jednak vede k tomu, abyste vystupovali vždycky upraveni tak, jak se k němu sluší, a abyste vypadali co nejkrásněji, jednak že se musíte pohybovat ve společnosti spousty dobrých básníků a především v Homérově, který je z nich nejlepší a opravdu božský. Důkladně poznávat jeho myšlenky – a nejen slova – to je hodno závidění. Jaký by to byl rapsód, který by nechápal, co básník říká. Rapsód přece musí umět tlumočit básníkovy myšlenky posluchačům. Není možné, aby se této úlohy dobře zhostil, jestliže nerozumí tomu, co básník říká. Právě pro všechno tohle mu člověk musí závidět.

IÓNMáš pravdu, Sokrate, to mi v mém umění dalo nejvíc práce a myslím, že

o Homérovi mluvím nejlépe ze všech lidí; ani Métrodóros z Lampsaku, ani Stésimbrotos z Thasu, ani Glaukón, a vůbec nikdo, co jich kdy bylo,

Page 2: Platón - Ión

nedovedl o Homérovi povědět tolik krásných myšlenek jako já.SOKRATESBlahopřeji ti, Ióne. Jistě mi neodepřeš ukázku svého umění.IÓNTo stojí, Sokrate, na mou duši za poslech, jak výborně jsem Homéra

vyšperkoval; myslím, že bych si zasloužil, aby mě Homérovci ověnčili zlatým věncem.

SOKRATESNu dobrá, někdy jindy si tě poslechnu, teď však mi odpověz na tuto

otázku; jsi nepřekonatelný jen ve výkladu Homéra, nebo se také vyznáš v Hésiodovi a v Archilochovi?

IÓNVůbec ne, jenom v Homérovi, myslím, že to stačí.SOKRATESJsou přece věci, o nichž říkají Homér i Hésiodos totéž?IÓNJsem o tom přesvědčen, že jich je víc než dost. SOKRATESA ty tedy o těchto věcech podáváš lepší výklad toho, co říká Homér,

nežli toho, co říká Hésiodos?IÓNVěci, o nichž říkají totéž, vykládám asi stejným způsobem.SOKRATESA co věci, o nichž neříkají totéž? Tak například věštění, o tom přece

říká něco Homér i Hésiodos.IÓNJistěže.SOKRATESJak to tedy je? Co tito dva básníci říkají o věštění souhlasně nebo

rozdílně, dovedeš to snad lépe vyložit ty – nebo některý z dobrých věštců?IÓNVěštec.SOKRATESAle kdybys ty byl věštcem a uměl vyložit věci, o nichž oni mluví

shodně, nedovedl bys vykládat také, v čem se jejich vyjádření liší?IÓNJe jasné, že ano.SOKRATESJak to tedy u všech všudy, že Homéra vykládat umíš, a Hésioda ani jiné

básníky, nikoli? Či pojednává Homér o něčem docela jiném než všichni

Page 3: Platón - Ión

ostatní básníci? Což nevykládá většinou o věcech válečných, o vzájemných stycích lidí dobrých a špatných, lidí prostých i výše postavených, o vztazích mezi bohy navzájem a mezi nimi a lidmi, pokud nějaké styky mají, a o událostech na nebesích i v podsvětí a o zrození bohů i hrdinů? O těch věcech přece básnil Homér.

IÓNTo máš pravdu, Sokrate.SOKRATESNu a – ostatní básníci – nemluví právě o týchž věcech?IÓNAno, Sokrate, ale jejich básnické dílo není stejné jako Homérovo.SOKRATESJak to? Je horší?IÓNMnohem horší.SOKRATESHomér tedy básnil lépe?IÓNOvšemže lépe, při Diovi!SOKRATESNuže tedy, příteli Ióne, když mluví mnoho Udí o počtech a někdo z nich

mluví nejlépe, někdo přece rozpozná toho, kdo mluví správně?IÓNTo si myslím!SOKRATESA bude to týž člověk, který rozpozná i ty, kdo o počtech mluví špatně,

nebo to bude někdo jiný?IÓNBude to tentýž, samozřejmě.SOKRATESA bude to ten, kdo ovládá vědu početní, není-liž pravda?IÓNAno. SOKRATESA dále, když bude mnoho lidí mluvit o tom, které pokrmy jsou zdraví

prospěšné, a jeden z nich bude o tom mluvit nejlépe, bude rozdíl mezi člověkem, který rozezná nejlepšího podle jeho velmi dobrého výkladu, a člověkem, který pozná horšího podle horšího výkladu, nebo to bude týž?

IÓNTo je přece jasné, že to bude týž.

Page 4: Platón - Ión

SOKRATESKdo to bude, jak se mu říká?IÓNLékař.SOKRATESŘekneme tedy zkrátka, že vždycky týž člověk pozná mezi lidmi

mluvícími o téže věci toho, kdo o ní mluví správně a kdo špatně. Jinak – nerozpozná-li toho, kdo mluví nesprávně –je jasné, že nepozná ani toho, kdo mluví správně, pokud jde o tutéž věc.

IÓNJe to tak. SOKRATESTakže se ten člověk stává odborníkem pro obojí, že?IÓNAno.SOKRATESTy dále přece říkáš, že Homér a ostatní básníci, mezi nimi i Hésiodos a

Archilochos, mluví o stejných věcech, ale nestejně, totiž Homér dobře a oni hůře.

IÓNTo říkám docela po pravdě.SOKRATESNuže tedy, poznáš-li toho, kdo mluví správně, měl bys rozeznat i ty, kdo

mluví hůře, podle toho, že mluví hůře.IÓNVypadá to tak.SOKRATESŘekneme-li tedy, šlechetný příteli, že Ión je stejným odborníkem na

Homéra jako na ostatní básníky, nedopustíme se chyby, neboť on sám s námi souhlasí, že týž člověk může být vhodným soudcem nade všemi, kdo pojednávají o stejných věcech, a dále, že skoro všichni básníci básní o tomtéž.

IÓNČím to tedy je, Sokrate, že když někdo rozpráví o jiném básníku,

nemohu se soustředit a nedovedu přidat sebemenší maličkost, která by stála za řeč, prostě podřimuji. Jakmile se však někdo zmíní o Homérovi, ihned procitnu, dávám pozor a mám mnoho co říci.

SOKRATESTo není těžké uhodnout, kamaráde. Každému je jasné, že nemůžeš

mluvit o Homérovi jako odborník a vědec. Kdybys mohl mluvit jako

Page 5: Platón - Ión

odborník, pak bys asi mohl mluvit i o všech ostatních básnících, neboť básnictví je myslím jediný celek. Nebo ne?

IÓNJe.SOKRATESNuže tedy, vezmeme-li kterékoli jiné umění jako celek, neplatí pro

všechny druhy umění tentýž způsob zkoumání? Chtěl bys, Ióne, ode mne slyšet, jak to myslím, že?

IÓNSamozřejmě, Sokrate, při Diovi! Rád poslouchám vás filozofy.SOKRATESByl bych rád, Ióne, kdybys měl pravdu. Ale filozofy jste spíše vy,

rapsódové a herci, a ti jejichž básně přednášíte. Já jenom říkám pravdu, jak se sluší na obyčejného člověka. Vezmi například to, nač jsem se tě právě ptal, a posuď, jak je prosté a kdekomu pochopitelné, co jsem pravil, že totiž je metoda zkoumání stejná, jestliže vezmeme umění jako celek. Podívejme se tomu na kloub. Malířství jako celek je přece nějaké umění, že?

IÓNZajisté.SOKRATESA bylo i je mnoho malířů dobrých i špatných, není-liž pravda? IÓNSamozřejmě.SOKRATESViděl jsi už někoho, kdo dovede ukázat na Polygnótovi, synu

Aglaofóntovu, co kreslí dobře a co ne, a o ostatních malířích to říci neumí? A když mu někdo ukáže díla ostatních malířů, váhá, je na rozpacích a nemá, co by poznamenal, kdežto když je třeba vyslovit názor o Polygnótovi či o kterémkoli jiném, jednom jediném z malířů, ožije, dává pozor a má mnoho co říci?

IÓNNikoli, při Diovi, to vůbec ne!SOKRATESA což v sochařství, viděl jsi někoho, kdo umí dokonale vyložit díla

Daidala, syna Métionova, nebo Epeia, syna Panopeova, či Theodora ze Samu, nebo některého jiného ze sochařů jako jediného, kdežto u děl jiných sochařů je bezradný, podřimuje a nemá, co by řekl?

IÓNAni takového jsem neviděl, na mou duši.SOKRATES

Page 6: Platón - Ión

Myslím také, že jsi, ani pokud jde o hru na flétnu či na kitharu nebo o zpěv za doprovodu kithary, ani pokud jde o deklamace rapsódů, nikdy neviděl člověka, který dovede bezvadně vykládat přednes Olympa nebo Thamyry či Orfea nebo rapsóda Fémia z Ithaky, ale s Iónem z Efesu si neví rady a nedovede říci, co přednáší dobře a co ne.

IÓNV tom ti, Sokrate, nemohu odporovat, ale tolik jsem si vědom, že o

Homérovi mluvím z lidí nejlépe a mám bohatství myšlenek. Kdekdo mi říká, že o něm mluvím báječně, kdežto o ostatních nikoli. Čím to, prosím tě?

SOKRATESChápu, Ióne, a hned ti vysvětlím, co to podle mého názoru znamená. Že

dobře hovoříš o Homérovi, to vůbec není odbornost, jak jsem ti právě pověděl; ponouká tě k tomu jakási božská síla, právě tak, jako se stává kameni, který nazval Euripides magnétským, ale většina lidi mu říká kámen z Hérakleje. Ten kámen nejenom že přitahuje železné prsteny samotné, nýbrž i uděluje prstenům sílu, že mohou konat totéž co kámen, přitahovat další prsteny, takže se někdy udělá velice dlouhý řetězec železných prstenů, visících jeden na druhém. Všechny prsteny přijímají svou sílu od kamene. Tak také Múza sama vytváří lidi božskou jiskrou osvícené a jejich prostřednictvím vzniká řetěz dalších nadšenců. Neboť všichni dobří epičtí básníci tvoří všechny své krásné básně nikoli jako nějací odborníci, nýbrž tím, že je nadchne a zachvátí božská inspirace; právě tak je tomu s dobrými básníky lyrickými. Stejně jako účastníci korybantských rejů tančí, aniž jsou při plném vědomí, tak i lyričtí básníci skládají své krásné melodie bez účasti svého rozumu. Jakmile vkročí do harmonie a rytmu, propadají bakchickému nadšení a jsou jím zachváceni. Stejně jako bakchantky čerpají z řek med a mléko, když jsou opojeny nadšením, ale při vědomí tak nečiní, tak i duše básníků toho dosahuje; oni sami to říkají. Vždyť nám přece básníci praví, že nám přinášejí med, který sají jako včely z medových studnic v nějakých zahradách a údolích Múz, a že sami také tak poletují; a mají pravdu. Básník je totiž něco lehoučkého, prchavého a posvátného; není schopen básnit, dokud se mu nedostane boží inspirace a dokud je při vědomí, tedy dokud v něm převládá rozum. Pokud ten ho má v moci, není žádný člověk schopen básnit a skládat věštby. Básníci tedy říkají o svých námětech mnoho krásného, jako ty o Homérovi, nikoli proto, že umějí skládat básně, nýbrž protože se jim dostalo daru božího, a právě proto je každý schopen krásně opěvat jen to, k čemu ho Múza povzbudila. Někdo skládá dithyramby, jiný chvalozpěvy, jiný taneční chóry, jiný zase básně epické, opět jiný posměšné verše jambické; v ostatních oborech je každý z

Page 7: Platón - Ión

nich slabý. Jejich skladby nejsou plodem jejich zručnosti, nýbrž božího vnuknutí, neboť kdyby zručnost byla pramenem toho, že dovedli o jednom námětu pronést krásná slova, dovedli by to i o všech námětech ostatních. Proto jim božstvo odnímá rozum a používá jich jako svých služebníků, věštců a božských proroků, abychom my, posluchači, pochopili, že to nejsou oni, kdo nám tak drahocenné věci říkají, když nejsou při smyslech, nýbrž že to mluví bůh sám a ozývá se nám jejich prostřednictvím. Největším důkazem tohoto našeho úsudku je Tinnichos z Chalkidy, který nezbásnil nikdy žádnou báseň, která by snad stála za zapamatování, kromě jediné, slavnostního pajánu, který zpívá kdekdo. Je to snad nejkrásnější ze všech lyrických písní, prostě „šťastný plod Múz“, jak on sám říká. Touto písní nám podle mého názoru božstvo nejlépe dokazuje, že nemáme být na pochybách, že tyto krásné básně nejsou lidské ani vytvořené lidmi, nýbrž že jsou božské a že je stvořili bohové. Básníci jsou jen a jen božími prostředníky a každý je inspirován tím bohem, v jehož je moci. Právě proto, aby toto dokázalo, dalo božstvo zazpívat nejkrásnější píseň jedním z nejslabších básníků. Nemyslíš, že mám pravdu, Ióne?

IÓNMáš, při Diovi, určitě. Jako bys mi z duše mluvil, Sokrate, i já si

myslím, že nám dobří básníci tlumočí svá díla od bohů a na jejich popud.SOKRATESA vy, rapsódové, přece zase tlumočíte díla básníků, že?IÓNI v tom máš pravdu.SOKRATESTakže jste tlumočníky tlumočníků?IÓNSamozřejmě.SOKRATESJeště toto mi řekni, Ióne, a bez zatajování mi odpověz, nač se tě zeptám.

Když přednášíš epické básně jak se sluší a patří, a uvedeš diváky v úžas, ať už pěješ o Odysseovi, jak skočil na práh, dal se nápadníkům poznat a vysypal si šípy k nohám, nebo o Achilleovi, jak se žene na Hektora, nebo něco z dojemných míst o Andromaše či o Hekabě nebo o Priamovi, jsi v tu chvíli při plném vědomí, nebo jsi někde mimo a zdá se ti, že je tvá duše zachvácena nadšením a přítomna událostem, o nichž mluvíš, ať už na Ithace či v Tróji nebo kde se děj právě odehrává?

IÓNJak zřetelný důkaz mi dáváš, Sokrate! Odpovím ti a nic nebudu skrývat.

Kdykoli přednáším něco dojemného, naplní se mi oči slzami; když

Page 8: Platón - Ión

přednáším něco strašlivého nebo hrozného, zježí se mi vlasy hrůzou a srdce začne tlouci.

SOKRATESTak tedy, Ióne, můžeme říci, že má zdravý rozum člověk, který je

oblečen v pestrém šatě, má zlaté věnce na hlavě, a dá se do pláče při obětních slavnostech, aniž o cokoli z toho přišel, nebo má strach, ač stojí před dvaceti tisíci lidmi, kteří jsou mu nakloněni a nikdo z nich mu šat nesvléká ani mu jinak nekřivdí?

IÓNTo vůbec ne, Sokrate, při Diovi, abych pravdu řekl.SOKRATESVíš, že stejně působíte i na většinu diváků?IÓNTo vím velmi dobře. Vidím je pokaždé seshora s jeviště, jak pláčou,

tváří se zachmuřeně a jsou uchváceni slovy jako já. Musím na ně dokonce dávat dobrý pozor, neboť jestliže je rozpláči, budu se sám smát, až budu brát peníze, kdežto kdyžje rozesměji, sám zapláči nad ztraceným výdělkem.

SOKRATESVíš tedy, že divák je posledním z prstenců, o nichž jsem mluvil, že

přijímají svou sílu postupně od héraklejského kamene. Prostředním prstencem jsi ty jako rapsód a herec, prvním je sám básník. Prostřednictvím těch všech přitahuje bůh duši lidí tam, kam chce, neboť postupně zavěšuje jejich přitažlivou sílu navzájem. Tak jako na onom kameni visí na něm ohromný řetězec tanečníků, dramatických básníků a jejich pomocníků; visí ze všech stran na prstencích zachycených na Múze. Jeden z básníků je spojen s tou Múzou, druhý s onou – řekněme tomu, že se ho Múza zmocnila, což je skoro totéž, neboť ho má v moci – a na básnících jako na prvních prstencích zase visí jiní, každý na některém, a čerpají z nich své nadšení; někteří z Orfea, jiní z Musaia, většina je jich však posedlá Homérem a ten je má ve své moci. Mezi ně patříš ty, Ióne, neboť tebe nadchl Homér. Když někdo zpívá dílo nějakého jiného básníka, usínáš a nemáš co říci, kdežto když někdo zanotuje píseň tvého pěvce, ihned se probereš, tvá duše se dá do tance a slova se ti jen sypou. Co říkáš o Homérovi, neříkáš jako odborník ani jako vědec, nýbrž z božího vnuknutí a inspirace, stejně jako korybantští tanečníci bystře vnímají pouze tu melodii, která pochází od boha, jímž jsou nadchnuti, a na tu melodii dovedou předvádět spoustu gest i přednášet mnoho slov; jiných písní si nevšímají. Tak i ty, Ióne, nepřijdeš do rozpaků, kdykoli se někdo zmíní o Homérovi, kdežto při řeči o ostatních básnících jsi v nesnázích. Ptáš se mne, co je toho příčinou, že o Homérovi mluvíš bez potíží a o ostatních básnících ne; je to

Page 9: Platón - Ión

tím, že výborný přednes Homéra je tvým božím darem.IÓNTo sice říkáš krásně, Sokrate, ale rád bych přece jen věděl, zda mi to

nepovídáš proto, abys mě přesvědčil, že přednáším Homéra ve stavu nadšení a pominutí smyslů. Myslím, že by sis to o mně asi nemyslel, kdybys mě slyšel o Homérovi mluvit.

SOKRATESOvšemže si tě chci poslechnout, ale ne dřív, dokud mi neodpovíš na

toto: o kterém z Homérových námětů mluvíš dobře? Jistěže ne vůbec o všech.

IÓNPochop, Sokrate, že není takový námět, o němž bych dobře nemluvil.SOKRATESSnad ne i o těch, které ty neznáš a Homér o nich mluví?IÓNA co to je, o čem Homér mluví a já neznám?SOKRATESCožpak Homér nemluví častokrát a mnohými slovy o řemeslech? Tak

například o řízení vozu – vzpomenu-li si na ta slova, povím ti je.IÓNPovím ti je, neboť je znám nazpaměť.SOKRATESPověz mi tedy, co říká Nestor svému synu Antilochovi, když ho

napomíná, aby při závodech na Patroklovu počest dal pozor na zatáčku.IÓNV lesklé a pevné vozové korbě se nalevo lehce sám také nakloň, pravého

koně bičem i křikem pobídni, rukou mu přitom otěže uvolni trochu; nalevo běžící kůň ať k metě přimkne se těsně, takže se náboj pevného kola málem jí dotkne, chraň se však kolem na kámen narazit či se ho dotknout!

SOKRATES To stačí. Jsou-li tato Homérova slova správná nebo ne, kdo to může, Ióne, lépe poznat, lékař nebo vozataj?

IÓNSamozřejmě vozataj.SOKRATESSnad proto, že je to jeho řemeslo, či z nějakého jiného důvodu? IÓN To

ne; protože je to jeho řemeslo.SOKRATESKaždému řemeslu je zajisté od boha dáno, aby dovedlo poznávat dílo

svého oboru. Nemůžeme přece poznat také pomocí lékařství to, co poznáváme prostřednictvím umění kormidelnického.

Page 10: Platón - Ión

IÓNTo jistě ne.SOKRATESAni to, co poznáváme prostřednictvím lékařství, nepoznáváme pomocí

stavitelství.IÓNOvšemže ne.SOKRATESA není tomu tak se všemi řemesly? Co poznáváme prostřednictvím

jednoho, nepoznáme pomocí druhého, že? Ale ještě předtím mi odpověz: souhlasíš, že se jedno řemeslo liší od druhého?

IÓNAno.SOKRATESTaké já tak usuzuji; podle toho, že se jeden druh vědění týká jedněch

věcí, druhý jiných, podle toho dávám řemeslům jména, jednomu to, jinému jiné. Děláš to také tak?

IÓNOvšem.SOKRATESKdyby se nějaká další věda týkala stejných věcí, proč bychom říkali, že

tohle je jedna věda a tamto zase druhá, když bychom se od obou mohli dozvědět totéž. Tak jako já poznávám, že toto je pět prstů, tak i ty o tom poznáváš totéž co já. A kdybych se tě zeptal, zda to poznáváme pomocí téhož umění početního stejně ty jako já, nebo každý pomocí umění jiného, řekneš jistě, že pomocí téhož.

IÓNZajisté.SOKRATESTak mi tedy odpověz na otázku, kterou jsem ti právě položil: Domníváš

se, že je tomu tak s každým oborem, že totiž tímtéž oborem vědění poznáváme tytéž věci, kdežto jiným nikoli totéž, nýbrž nutně něco jiného, protože jde i o jiný obor?

IÓNSoudím tak, Sokrate.SOKRATESA když se někomu některé odbornosti nedostává, nebude schopen

rozpoznávat slova a činy tohoto oboru, že?IÓNPravdu díš.

Page 11: Platón - Ión

SOKRATESPokud jde o verše, které jsi citoval, kdo lépe pozná, zda mluví Homér

správně nebo ne, ty nebo vozataj?IÓNVozataj.SOKRATESAle ty jsi přece rapsód, a nikoli vozataj.IÓNAno.SOKRATESLiší se umění recitační od řemesla vozatajského?IÓNOvšem.SOKRATESJestliže se liší, pak se jeho znalosti týkají také rozdílných věcí.IÓNAno. SOKRATESA když Homér mluví o tom, jak Nestorova souložnice Hekamédé dává

pít raněnému Machaónovi posilující nápoj – říká to takhle nějak „do vína z Pramnu měděným struhadlem kozího sýra nastrouhala a přidala cibuli pečenou k jídlu“ –zda jsou tato Homérova slova správná nebo ne, který obor to může dobře rozpoznat, lékařství nebo recitátorství?

IÓNLékařství. SOKRATESNebo když Homér praví: „Prudkým letem vrhla se z výše do hlubin

moře podobna rybářské zátěži z olova na volském rohu, jež s sebou dravým přináší zmar a záhubu rybám,“ neřekneme, že tyto verše spíše může posoudit rybář nežli rapsód, co vlastně říkají a zda to říkají správně nebo ne?

IÓNTo je jasné, Sokrate, že rybář.SOKRATESDejme tomu, že se ptáš a že mi kladeš otázku: „Když tedy, Sokrate,

nacházíš u Homéra věci, které přísluší posuzovat každému z těchto oborů lidské činnosti, nuže vyhledej také ty věci, které se týkají věštce a umění věšteckého, jaké povahy jsou záležitosti, které on jako věštec může posoudit, zda jsou zbásněny dobře nebo špatně.“ – Pohleď jak snadno a pravdivě ti odpovím: Homér o nich ostatně mluví na mnohých místech i v Odysseji, jako například, když věštec Theoklymenos z rodu

Page 12: Platón - Ión

Melampodovců říká nápadníkům: „Co je to, co vás tu stíhá, vy nešťastní?V temnoty nocihalí se vaše hlavy i tváře, i postavy celé, nářek se ozývá odevšad, slzy

vám skrápějí tváře, předsíň je přízraků plná, přízraků plno i v dvorci, do temnot podsvětí ženou se v spěchu; nebeské

slunce zhaslo jim docela, chmurný a zlověstný mrakje již halí.“A na mnohých místech i v Iliadě, jako například při líčení boje o

hradby. Praví tam: „Když došlo na to, že hradby již zdolata překročit chtěli,zleva tu v cestu jim přiletěl orel, jenž vysoko létá, v nestvůrných drápech

svých hada si neslrudého krví, živ byl a svíjel se ještě, život svůj darmo dátnechtěl;orel ač držel ho pevně, do prsou k hrdlu ho uštkl, nazpátek obrátiv

hlavu, a orel ho bolestí pustil, z výšin ho na zemi shodil doprostřed hustého davu, sám pak odletěl s bolestným křikem a nést se dal

větrem.“To ti odpovím a takové věci tedy pravím, že přísluší zkoumat a posuzovat věštci.

IÓNA to budeš mít pravdu, Sokrate.SOKRATESVšak i ty, Ióne, tohle říkáš docela po pravdě. A teď zas ty mně, tak jako

já jsem ti vybral z Odysseje i z Iliady místa, která přísluší posuzovat věštci, lékaři nebo rybáři, tak i ty mi vyber, Ióne, které věci se týkají rapsóda a umění recitačního, které patří zkoumat a posuzovat rapsódovi před ostatními lidmi, vždyť se přece v Homérových básních lépe vyznáš nežli já.

IÓNJá tvrdím, Sokrate, že se rapsóda týkají všechna místa.SOKRATESTo snad nemyslíš vážně, Ióne, že všechna, nebo jsi tak zapomnětlivý?

Nehodí se přece, aby rapsód zapomínal!IÓNA na co jsem zapomněl?SOKRATESNevzpomínáš si, že jsi prohlásil, že se umění rapsóda liší od řemesla

vozatajova?IÓNTo si pamatuji.SOKRATES

Page 13: Platón - Ión

A je-li rozdílné, pak i jeho poznatky budou rozdílné, není-liž pravda?IÓN Ano.SOKRATESTakže podle tebe umění recitační ani rapsód zřejmě nemohou poznávat

všechno?IÓNSnad kromě takových případů, Sokrate.SOKRATESTěmi „takovými případy“ míníš snad věci týkající se jiných řemesel.

Které věci tedy rozpoznává tvé umění, když ne všechny?IÓNMyslím že takové, o kterých se sluší, aby hovořil muž, a o kterých žena,

o kterých otrok a o kterých člověk svobodný, o kterých osoba podřízená, a o kterých ten, kdo rozhoduje.

SOKRATESPravíš tedy, že rapsód pozná lépe nežli kormidelník, co se hodí, aby řekl

kapitán, když loď na moři zachvátí bouře?IÓNNikoli, to pozná lépe kormidelník.SOKRATESNebo co má říci ten, kdo ošetřuje nemocného, pozná to lépe rapsód nežli

lékař?IÓNAni to ne.SOKRATESZmínil ses o věcech, o kterých se sluší, aby mluvil otrok, ne?IÓNAno.SOKRATESTak například podle tebe pozná rapsód, a nikoli pastevec, co má pastýř

říci, když napomíná zdivočelý skot?IÓNAle kdepak!SOKRATESNebo co má žena povědět přadleně o zpracování vlny?IÓNNe.SOKRATESNebo pozná rapsód, co má říci vojevůdce vojákům, aby je povzbudil?IONAno, takové věci rapsód pozná.

Page 14: Platón - Ión

SOKRATESJak to? Což je umění rapsódovo totožné s uměním vojevůdcovým? IÓNTak jako tak bych věděl, co by měl vojevůdce říci.SOKRATESTo snad máš, Ióne, i vojevůdcovské vlohy. A dejme tomu, že jsi zároveň

jezdec a hráč na kitharu; zajisté rozeznáš dobré jezdecké koně od špatných. A když se tě zeptám: „Kterým z obou umění, Ióne, poznáváš dobré jezdecké koně, svým uměním jezdeckým nebo svým uměním hry na kitharu?“ – co mi na to odpovíš?

IÓNŘeknu, že uměním jezdeckým.SOKRATESA kdybys poznal ty, kdo dobře hrají na kitharu, souhlasíš jistě se mnou,

že to určíš na základě své znalosti hry na kitharu, a nikoli proto, že umíš jezdit na koni, není-liž pravda?

IÓNAno.SOKRATESKdyž se tedy vyznáš ve věcech vojenských, poznáváš je jakožto dobrý

vojevůdce, nebo jako dobrý rapsód?IÓNMyslím že v tom není žádný rozdíl.SOKRATESJak to? Pravíš, že v tom není rozdíl? Uměni recitační a umění být

dobrým vojevůdcem jsou dohromady umění jediné, nebo jsou to umění dvě?

IÓNMyslím, že je to umění jediné.SOKRATESKdo je dobrým rapsódem, ten je tedy asi také dobrým vojevůdcem, ne?IÓNZcela správně, Sokrate.SOKRATESTakže kdo je dobrým vojevůdcem, ten je také dobrým rapsódem, že

ano?IÓNTo se mi zase nezdá.SOKRATESAle naopak se ti to zdá, že kdo je dobrým rapsódem, je i dobrým

vojevůdcem?

Page 15: Platón - Ión

IÓNTo určitě.SOKRATESA nejsi ty nejlepší z řeckých rapsódů?IÓNDaleko nejlepší, Sokrate.SOKRATESA také jsi, Ióne, nejlepší řecký vojevůdce, že?IÓNO tom, Sokrate, nepochybuj, naučil jsem se tomu z Homérových básní,SOKRATESTak proč proboha, Tóne, když jsi v obojím nejlepší z Řeků, jak

vojevůdce, tak i rapsód, obcházíš mezi Reky a přednášíš, a žádnému vojsku nevelíš? To myslíš, že Řekové velice potřebují rapsóda ověnčeného zlatým věncem, ale že nepotřebují vojevůdce?

IÓNNaše město je, Sokrate, pod vaší vládou a pod vaším velením, takže

vojevůdce vůbec nepotřebuje. Vaše město nebo Lakedaimón by si mě za vojevůdce nezvolily; jste toho názoru, že to umíte sami.

SOKRATESVýtečný příteli Ióne, neznáš Apollodóra z Kyziku?IÓNKdo je to?SOKRATESToho si Athéňané častokrát zvolili za vojevůdce, ač je to cizinec.

Podobně i Fanosthena z Andru a Hérakleida z Klazomen si toto město ustanovuje jak za vojevůdce, tak i do jiných úřadů, ačkoli jsou to cizinci, neboť dokázali, že si to zaslouží. A Ióna z Efesu by si snad nevybralo za vojevůdce a nepoctilo by ho hodnostmi, jakmile by uznalo, že je toho hoden? Cožpak vy Efesané nejste původem z Athén a není Efesos větší nežli kterékoli jiné město? Ty však, Ióne, jestliže opravdu dovedeš vykládat Homéra na základě své odborné znalosti, nechováš se vůči mně spravedlivě, neboť jsi mi napovídal, jak mnoho krásných věcí o Homérovi víš, a slíbil jsi mi, že mi to dokážeš. Klameš mě a do důkazu ti mnoho chybí, neboť mi nechceš říci, v čem jsi tedy vlastně tak zběhlý, ač na tebe dlouho naléhám; prostě se vytáčíš nahoru a dolů a bereš na sebe různé podoby jako Próteus, až se tu nakonec přede mnou objevuješ jako vojevůdce, abys mi unikl a nemusel mi předvést, jakým jsi odborníkem ve vědě o Homérovi. Jestliže jsi tedy, jak jsem právě řekl, na Homéra odborníkem a slíbil jsi mi, že mi to dokážeš, pak mě klameš a nejsi v právu.

Page 16: Platón - Ión

Pakli však odborníkem nejsi a z božího vnuknutí a nadšen Homérem, říkáš o básníkovi mnoho krásných věcí, aniž máš nějaké znalosti, jak jsem o tobě řekl já, pak se nedopouštíš žádné křivdy. Vyber si tedy, zda chceš, abychom tě považovali za podvodníka, nebo za člověka bohem nadšeného.

IÓNV tom je, Sokrate, veliký rozdíl; je mnohem krásnější platit za člověka

bohem nadšeného.SOKRATESPřiznáme ti tedy, Ióne, to krásnější, že jsi totiž jako Homérův interpret

bohem nadšen, ale že nejsi znalec.