PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

Jsou příbuzní šelem.Jsou to šelmy přizpůsobené životu ve

vodě.Nejblíže mají k medvědům.Na pevnině se páří, rodí a kojí.Pětiprsté končetiny mají tvar veslovací

ploutve.


Zadní končetiny fungují jako ploutev ocasní.

Mohutná vrstva podkožního tuku je chrání proti chladu i proti tlaku.

Pro potápění jsou vybaveni uzavíratelnými ušními a nosními otvory.

Živí se hlavně rybami.


a) Tuleň obecnýDalší názvy: tuleň atlantský, tuleň

ostrovníObývá pobřežní část a ostrovy v severních

oblastech Atlantského a Tichého oceánu.V evropských vodách se vyskytuje od

Belgie po Island, kde se drží v mělkých vodách při pobřeží s písčitým dnem.



Mohou se vyskytovat i ve sladké vodě, dokonce se nachází i několik set kilometrů od ústí řeky.

Pevný vztah tuleně obecného ke svému revíru napomáhá k tvorbě odlišných ras.

Vytváří stáda i o 50 jedincích.


Loví hlavně ryby, které dokáže vybrat i z rybářských sítí.

Další složkou jeho jídelníčku jsou sépie, krabi a korýši.

Denně spotřebuje až 6 kilogramů ryb.Hmotnost: až 150 kg, přičemž samice

jsou menší než samci.


Tuleň obecný má většinou tmavě nebo světle šedohnědou barvu těla s malými kroužky a skvrnami, avšak zbarvení se může lišit.

Vousy má tuhé bílé a odstávají od kulaté hlavy.

Obvykle pobývá pod vodou okolo 5 minut, v případě nebezpečí vydrží pod hladinou i mnohem déle.


Ve vodě se orientuje pomocí zraku i sluchu.

Tuleň obecný je rychlý a hbitý plavec. Ve vodě tráví většinu času. Na písčitý břeh vylézá kvůli odpočinku. Kosatka dravá a žraloci se řadí mezi jeho

přirozené nepřátelé.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCIZ kůží mláďat se mohou dělat tulení

kožíšky. Vzhledem k tomu, že loví komerčně

významné ryby, se může dostat do konfliktu s rybáři.

Samci svádí boje o samice, nevytváří si však harémy.

Tuleň obecný se páří koncem léta ve vodě.



Po 11 měsících březosti vrhá samice jedno až dvě mláďata na souši.

Při narození dosahuje mládě 65 – 100 cm a 8 – 15 kg.

Po osmi měsících od narození se pohybují tuleni obecní samostatně.

Samec dosahuje pohlavní zralosti ve 4 – 5 letech života.


PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCISamice se dožívají až 35 let a samci 25 let,

nejvyšší možný dosažený věk se liší podle poddruhů.

U nás ho chovají zoo Jihlava a Ústí nad Labem.

K rozmnožování v zajetí dochází jen zřídka.

Díky rychlému strávení potravy se musí krmit 2 – 3 krát denně






b) Mrož ledníPřevážně se živí živočichy žijícími při

mořském dně (červi, mlži, plži), ale nepohrdne ani rybou.

Za potravou se potápí až do sta metrů po dobu i 25 minut.

Zde vyhledá potravu pomocí vousů na čenichu a díky proudu vystřikovaného z tlamy ji vyhrabe.



Takto vyhrabanou potravu nasaje jako vysavačem, oddělí měkkou část od skořápek či lastur a zaslouženě si pochutnává.

Hmotnost : Samice váží 800 kg, samec 1 500 kg,

avšak může dosáhnout i hmotnosti 2 500 kg.


PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Rozlišujeme dva poddruhy (rasy) : mrož

lední atlantský a mrož lední pacifický. Mrož lední je druhým největším

ploutvonožcem hned po rypouši sloním. Přední ploutve mají 65 cm na délku a 37

cm na šířku, zadní jsou jen o trochu menší.



Kůže je u mláďat stejnoměrně pokryta jemnou srstí, které s věkem ubývá.

U starších jedinců můžeme vidět šedou až skořicově hnědou pokožku, avšak s delší dobou pobytu na slunci se mění v růžovou až rudou.

Funkci tepelné izolace plní u mrože velmi silná vrstva tuku.


Čenich má tupý s hustými vousy. Z pusy mu čouhají dlouhé

charakteristické horní špičáky, které nemají kořen.

Ve věku 4 až 5 měsíců mu začnou vyčnívat z tlamy a postupně mu rostou, přičemž mohou dorůst až do délky 50 cm, u samic až 75 cm délky.


PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Tyto kly slouží jak k trhání potravy, tak i k boji

mezi samci. Mrož lední žije ve skupinách či stádech, v

kterých si staří samci drží harém samic. Rozmnožování : K páření dochází v období dubna až června.

Březost trvá 12 měsíců. Při narození dosahuje malý mrož délky až 1,2 metru a hmotnosti 75 kg.



O mládě je ve stádu dobře postaráno. Samice si své mládě velmi dobře brání

a v případě, že mládě osiří, adoptuje ho jiná samice.

U samců dochází k boji o samice, při kterém vystavují své kly soupeřům na odiv a případně s nimi i bojují.



VÝSKYT

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Vítěz získá lepší pozici na shromaždišti, což znamená i lepší přístup k samicím. Při těchto bojích někdy dochází i k

bodným ranám, avšak většinou nejsou smrtelné, a tak mají starší samci množství jizev.

Většina samců se začíná pářit zhruba ve věku deseti let.



c) Lachtan hřívnatýVyskytuje se na pobřeží a pobřežních

ostrovech Jižní Ameriky od Peru až k jižní Brazílii.

Obývá vody s písčitým či plochým skalnatým pobřežím.

Jeho populace je odhadována na 265 000.


Potrava :Živí se rybami, korýši, hlavonožci a tučňáky. Jakmile uloví tučňáka, odebírá se s ním do

hlubších vod, kde smýkáním zbaví tělo kůže.

Hmotnost :Samec váží kolem 300 kg, samice zhruba

150 kg.


Popis :Lachtan hřivnatý má velmi velkou hlavu. Srst má charakteristickou hnědou barvu. Své jméno dostal podle prodloužené srsti

na krku, která připomíná hřívu. Patří mezi výborné plavce a ve vodě

vydrží i několik hodin.


Byl vybíjen kvůli své kůži a obavám rybářů, kteří ho považovali za svého konkurenta.

Dnes jejich stav stabilizován. Mezi jeho přirozené nepřátele patří

žraloci a kosatky.



Rozmnožování :Samci dosahují pohlavní dospělosti v 5

– 6 letech, samice ve 4 – 6 letech. V době rozmnožování si samec v kolonii

vytváří určité místo, které brání před ostatními samci, a láká partnerku.

Ti nejsilnější mohou mít až 80 samic, většinou však harém nečítá více jak 20 zvířat.



V tomto období nepřijímají žádnou potravu, a tak využívají své zásoby podkožního tuku.

Rodí jedno mládě. Průměrný samec váží při narození 13,7

kg a měří 82 cm, samice 12,3 kg a 79 cm. Novorozené mládě je černé a v průběhu několika měsíců se zbarví do hnědé až hnědočervené.



Ve věku 3 – 4 týdnů začne malý lachtan hřivnatý plavat a ani ne ve dvou měsících je skvělým plavcem.

Dožívá se až 25 let. Chov :Patří mezi méně často chované druhy

lachtanů. Rozmnožuje se i v zajetí. U nás ho chová např. Zoo Liberec a Zoo Zlín.

Documents

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI