Ministerstvo průmyslu a obchodu

Sekce průmyslu/Odbor ekonomických analýz, Odbor sektorové expertízy a průmyslové politiky

Sekce stavebnictví a primárních surovin

Na Františku 32, 110 15 Praha 1tel.: 224 851 111, e-mail: posta@mpo.cz, www.mpo.cz

PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2015

PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2015

3

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU SLOVA ÚVODEM

ÚVODNÍ SLOVO MINISTRA

Vážení a milí čtenáři,

otvíráte v pořadí již devatenácté vydání publikace s názvem Panorama zpracovatelského průmyslu ČR, kterou pro vás připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu v úzké kooperaci s Českým statistickým úřadem. K tvorbě publikace přispělo za svá odvětví také Ministerstvo zemědělství, Svaz průmyslu a dopravy a vybrané odvětvové svazy a asociace.

Jedná se o stručnou analýzu jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu, která je zpracována v členění na tři místa klasifikace činností CZ-NACE a klasifikace komodit CZ-CPA. Jejím cílem je poskytnout čtenáři celkový pohled na aktuální situaci a dosaženou úroveň odvětví i jejich oborů ve zpracovatelském průmyslu v České republice v období od roku 2008 do roku 2015.

Česká ekonomika se v posledních dvou letech těší velmi dobré kondici. Zvláště rok 2015 je pro národní hospodářství rokem velmi úspěšným. Hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 4,5 %, což je nejlepší výsledek za posledních osm let. Již dlouhodobě si zásadní pozici v ekonomice udržuje průmysl. Tuto skutečnost potvrzují i výsledky za rok 2015, kdy průmyslová produkce vzrostla meziročně o 4,6 % a produkce ve zpracovatelském průmyslu dokonce o 6 %. Výborný stav naší ekonomiky se promítal do všech klíčových odvětví. Ze čtyřiadvaceti oddílů zpracovatelského sektoru se u šestnácti oddílů produkce zvýšila a téměř osmdesáti procenty se podílela na celkových tržbách průmyslu. Dominantní roli sehrála již tradičně výroba dopravních prostředků, jejíž produkce rostla v roce 2015 ze všech zpracovatelských oborů nejdynamičtěji, a to o 11,5 %.

Zpracovatelský průmysl má pro tuzemskou ekonomiku rozhodující význam také jako klíčový zdroj tvorby hrubé přidané hodnoty (HPH). V roce 2015 činil jeho podíl na tvorbě HPH 27 % a při růstu celkové HPH o 3,9 % byl nárůst u zpracovatelského sektoru více než dvojnásobný (8,0 %). V rámci národního hospodářství je rovněž významným zaměstnavatelem. V roce 2015 byla zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu, podobně jako v roce předchozím, téměř o 2 % vyšší a na celkové zaměstnanosti v ČR činil jeho podíl 27,3 %. Tyto výsledky naznačují, že průmysl je a bude i nadále důležitým segmentem naší ekonomické prosperity.

Vaše uživatelské ohlasy z minulých let jsou pro mne nesporným důkazem, že o Panoramu zpracovatelského průmyslu ČR je značný zájem. Poskytuje široké odborné veřejnosti u nás i v zahraničí možnost seznámit se s výsledky v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu za uplynulé období a zároveň skýtá šanci prezentovat úspěchy českých firem v mezinárodním měřítku.

Věřím, že i nadále bude publikace Panorama zpracovatelského průmyslu ČR významným zdrojem informací a přínosem pro každého z vás, ať už jste se zpracovatelským průmyslem spojeni pracovně či je oblastí vašeho zájmu.

Ing. Jan Mládek, CSc.ministr průmyslu a obchodu

4

SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR SLOVA ÚVODEM

Vážení čtenáři Panoramy zpracovatelského průmyslu ČR,

jsem hrdý na to, že průmysl také v loňském roce potvrdil svou klíčovou roli ve vývoji ekonomiky. Rozhodující měrou přispěl ke kondici hospodářství.

Významně se podílel na poklesu nezaměstnanosti, zvedla se úroveň mezd. Průmysl jako celek rostl o 4,1 %, zpracovatelský průmysl dokonce o 8,0 %, zatímco česká ekonomika posílila o 4,5 %.

Výsledky byly sice ovlivněny mimořádnými faktory, jako je zrychlení čerpání peněz ze strukturálních fondů, nízké ceny ropy a kurz koruny výhodný pro exportéry. Nezpochybňuje to však skutečnost, že tyto kladné hodnoty byly dosaženy zejména konkurenceschopností v mezinárodním měřítku. Čísla by mohla být ještě lepší, pokud by nedošlo k výpadkům v energetickém a v chemickém sektoru. Naopak

rychlá tempa růstu v ostatních odvětvích, zejména v automobilovém průmyslu, dokázala celkový výsledek průmyslu udržet na vysokých hodnotách. Jsem přesvědčen o tom, že průmysl bude i v letošním roce důležitým sektorem, který potáhne národní hospodářství, i když veškeré prognózy avizují oproti předešlému roku nižší, byť stále solidní růst HDP.

Úspěchy mají i svou stinnou stránku. Vedou k podceňování bariér, které se už dnes plně projevují jako brzdy rozvoje průmyslu. Přitom jde o dlouhodobě známé problémy, na které vytrvale upozorňujeme. Nedostatek pracovních sil vede firmy k odmítání zakázek, jde o alarmující čísla. Málo výrazné jsou změny v oblasti vzdělávání, jehož setrvačnost je varující. Nevýrazná je politika vlády při otevírání trhu práce pro zahraniční pracovníky ze zemí jako Ukrajina.

Přes veškerou snahu se stále nepodařilo zkvalitnit legislativu upravující podmínky pro realizaci investic. Tato vážná věc se nejsilněji projevuje ve stavebnictví s následnými dopady na průmysl. Ze střednědobého hlediska nejsme spokojeni se způsobem řešení podpory aplikovaného výzkumu, která je klíčová pro konkurenční výkonnost. Rizikem je i nezvládnutí trendů jakým je digitalizace hospodářství. Krajně nešťastná se nám jeví politika odborů, které bez vazby na zvyšování produktivity práce požadují mzdové nárůsty a neuvážené úpravy v pracovním zákonodárství. Nehledě na zmíněné i další problémy, zejména v rámci EU, přesto zůstávám optimistou.

Data za rok 2016 nám ukážou, jak se firmy vyrovnaly s prostředím, které není pro jejich rozvoj optimální. Proto je klíčovým úkolem Svazu průmyslu a dopravy ČR, nejsilnějšího seskupení svazů a firem v ČR, aby napomohl vytváření podnikatelsky příznivějšího prostředí tak, abychom mohli v dalším vydání „Panoramy“ konstatovat, že vývoj průmyslu z pohledu čísel byl opět úspěšný.

Ing. Jaroslav Hanákprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

ÚVODNÍ SLOVO PREZIDENTA

5

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

aktuální vydání publikace „Panorama zpracovatelského průmyslu“, které právě držíte v rukou, je v určitém ohledu výjimečné. Přináší totiž informace o období, ve kterém došlo k mimořádnému růstu tuzemské ekonomiky, na který měl významný vliv právě zpracovatelský průmysl. Z hlediska statistických údajů lze s jistotou prohlásit, že předchozí rok 2015 nebyl rokem průmyslu pouze vyhlášen, ale skutečně se jím i stal.

Statistika nabízí hned několik pohledů, které uvedenou skutečnost dokládají. Komplexní pojetí poskytuje národní účetnictví, podle něhož vzrostl hrubý domácí produkt v roce 2015 meziročně o 4,5 %. Hrubá přidaná hodnota se zvýšila o 3,9 %, přičemž příspěvek zpracovatelského průmyslu činil 2,1 procentního bodu. Z toho vyplývá, že přibližně polovina ekonomického růstu v zemi přímo

souvisela s vývojem zpracovatelského průmyslu. V samotném odvětví se hrubá přidaná hodnota meziročně zvýšila o 8,0 %, což je rovněž vynikající výsledek.

Statistika přináší i zajímavý a podrobnější, čistě odvětvový pohled. Jeden z hlavních ukazatelů krátkodobé statistiky, index průmyslové produkce ve zpracovatelském průmyslu, v roce 2015 reálně vzrostl o 4,6 %. Významnější vliv na jeho vývoj měla taková odvětví, jako je výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, výroba pryžových a plastových výrobků a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Tři zmíněná odvětví tvořila dvě třetiny růstu celého zpracovatelského průmyslu.

Zde je nutné doplnit, že citujeme rychlá měsíční data, která mají za cíl především poskytnout informace o aktuálních trendech. Skutečně podrobné údaje vycházejí z ročních strukturálních šetření a bývají k dispozici s podstatnějším zpožděním. „Panorama zpracovatelského průmyslu“ se pokouší tuto časovou mezeru překonat. Spojuje robustní roční výsledky ze strukturálních statistik s aktuálními údaji ze statistik krátkodobých. Nabízí co možná nejdetailnější a zároveň včasnější pohled na zpracovatelský průmysl.

Kromě údajů Českého statistického úřadu publikace poskytuje i analytický pohled přesahující běžnou interpretaci statistických dat, včetně perspektiv jednotlivých odvětví. Zájem Vás, čtenářů, přitom jednoznačně ukazuje, že se jedná o správně zvolenou cestu. Šíře záběru a úroveň detailu vytváří z publikace skutečně unikátního a zajímavého průvodce zpracovatelským průmyslem České republiky. Jsem velmi ráda, že vhodným a fundovaným způsobem reprezentuje odbornou činnost pracovníků Českého statistického úřadu, kteří se každý rok na přípravě příslušných datových sad bezprostředně podílejí.

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.předsedkyně Českého statistického úřadu

ČESKÝSTATISTICKÝ ÚŘAD SLOVA ÚVODEM

ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDKYNĚ

6

7

OBSAH

Obsah

ÚVODNÍ SLOVO MINISTRA 3

ÚVODNÍ SLOVO PREZIDENTA 4

ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDKYNĚ 5POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR 11ASOCIACE TEXTILNÍHO – ODĚVNÍHO – KOŽEDĚLNÉHO PRŮMYSLU 13ASOCIACE LESNICKÝCH A DŘEVOZPRACUJÍCÍCH PODNIKŮ 14SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČR 15ASOCIACE SKLÁŘSKÉHO A KERAMICKÉHO PRŮMYSLU ČR 17SVAZU VÝROBCŮ CEMENTU ČR 18HUTNICTVÍ ŽELEZA, A.S. 19SVAZ STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE 20SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 21ASOCIACE LETECKÝCH VÝROBCŮ ČR 22ASOCIACE PODNIKŮ ČESKÉHO ŽELEZNIČNÍHO PRŮMYSLU 23ASOCIACE ČESKÝCH NÁBYTKÁŘŮ 25

METODIKA 26ZDROJ DAT PRO PANORAMU 27STRUKTURA KAPITOL 30METODIKA INFA 30

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 351.1 PRODUKČNÍ CHARAKTERISTIKY 351.2 INVESTICE, VÝDAJE NA VĚDU A VÝZKUM A INOVACE 441.3 CENOVÝ VÝVOJ 491.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 501.5 EKONOMICKÝ ZISK 531.6 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU 54

2. CZ-NACE 10 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ 572.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 572.2 VÝVOJ ODDÍLU 582.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 582.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 602.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 61

3. CZ-NACE 11 VÝROBA NÁPOJŮ 633.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 633.2 VÝVOJ ODDÍLU 633.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 643.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 653.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 66

4. CZ-NACE 13 VÝROBA TEXTILIÍ 694.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 694.2 VÝVOJ ODDÍLU 704.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 704.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 724.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 73

5. CZ-NACE 14 VÝROBA ODĚVŮ 755.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 755.2 VÝVOJ ODDÍLU 755.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 765.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 785.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 79

8

6. Z-NACE 15 VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 816.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 816.2 VÝVOJ ODDÍLU 816.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 826.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 836.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 84

7. CZ-NACE 16 ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU 877.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 877.2 VÝVOJ ODDÍLU 887.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 887.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 907.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 91

8. CZ-NACE 17 VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 938.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 938.2 VÝVOJ ODDÍLU 938.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 948.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 968.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 97

9. CZ-NACE 18 TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 999.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 999.2 VÝVOJ ODDÍLU 999.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 1009.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 1019.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 102

10. CZ-NACE 20 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ 10310.1 CHAR AKTERISTIKA ODDÍLU 10310.2 VÝVOJ ODDÍLU 10410.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 10510.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 10610.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 107

11. CZ-NACE 21 VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ 11111.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 11111.2 VÝVOJ ODDÍLU 11111.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 11211.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 11311.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 114

12. CZ-NACE 22 VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ 11712.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 11712.2 VÝVOJ ODDÍLU 11712.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 11812.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 12012.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 121

13. CZ-NACE 23 VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ 12513.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 12513.2 VÝVOJ ODDÍLU 12613.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 12613.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 12813.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 130

9

OBSAH

14. CZ-NACE 24 VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ 13314.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 13314.2 VÝVOJ ODDÍLU 13414.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 13414.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 13614.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 137

15. CZ-NACE 25 VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRŮKCÍ A KODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ 13915.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 13915.2 VÝVOJ ODDÍLU 14015.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 14015.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 14215.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 143

16. CZ-NACE 26 VÝROBA POČÍTAČŮ, ELETRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ 14516.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 14516.2 VÝVOJ ODDÍLU 14616.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 14616.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 14816.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 149

17. CZ-NACE 27 VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ 15117.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 15117.2 VÝVOJ ODDÍLU 15217.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 15217.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 15417.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 155

18. CZ-NACE 28 VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ J.N. 15718.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 15718.2 VÝVOJ ODDÍLU 15718.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 15818.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 15918.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 160

19. CZ-NACE 29 VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVESŮ A NÁVĚSŮ 16319.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 16319.2 VÝVOJ ODDÍLU 16419.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 16619.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 16819.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 171

20. CZ-NACE 30 VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ 17320.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 17320.2 VÝVOJ ODDÍLU 17420.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 17620.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 17820.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 179

21. CZ-NACE 31 VÝROBA NÁBYTKU 18121.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 18121.2 VÝVOJ ODDÍLU 18121.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 18221.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 18321.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 184

10

22. CZ-NACE 32 OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 18522.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 18522.2 VÝVOJ ODDÍLU 18622.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 18622.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 18822.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 190

11

POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČRČeský potravinářský průmysl historicky patří svým charakterem, stejně jako v celé EU, k nosným odvětvím zpracovatelského průmyslu v rámci národního hospodářství a představuje relativně samostatný článek potravinového řetězce. Jeho význam je dán především tím, že zabezpečuje výživové potřeby obyvatestvazpracováváním převážné části tuzemské agrární produkce a výrobou zdravotně nezávadných, kvalitních a v širokém měřítku dostupných potravin. Předpokladem k naplnění tohoto cíle je zajistit v rámci tohoto odvětví trvalé posilování jeho konkurenceschopnosti.V současnosti je český potravinářský průmysl čím dál tím více ovlivňován působením řady vnějších faktorů, vyplývajících ze stále více se prosazující globalizace. V důsledku působení vysokého počtu řetězců na území České republiky se potravinářský průmysl dostavá nejen pod konkurenční tlak zahraničních výrobců, ale v důsledku trvalého tlaku na snižování ceny se vytváří neobjektivní vzájemná konkurence mnohdy na úkor kvality dodávaných

výrobků. Přehuštěná prodejní sít v České republice deformuje přirozené konkurenční prostředí a potravinářské podniky nutí prosazovat se snižováním výrobních nákladů za cenu omezování výrobkové inovativnosti. Tento stav je zcela v rozporu se stavajícími trendy životního stylu a neumožňuje podnikům zapojit se do evropského konkurenčního prostředí. Tento stav přetrvával i v roce 2015, kdy navíc v důsledku embarga na dodávky do Ruska došlo nejen k výpadku ruského trhu, ale především ke snaze jednotlivých zemí EU o umístění přebytečného zboží prostřednictvím svých řetězců na český trh. To vše vedlo k dalšímu narušení požadované stability a snížení dynamiky rozvoje potravinářského průmyslu. Podíl agrárního zboží na celkovém českém exportu a importu v roce 2015 činil 5,2 %, resp. 6,3 %, což představuje meziročně mírný nárůst (zvláště na straně vývozu).Nejvíce exportovanými položkami z ČR byly v roce 2015 cigarety, pšenice, káva, řepkový olej, přípravky používané k výživě zvířat, pekařské zboží, čokoláda a kakaové přípravky, nezahuštěné mléko a smetana (zejména surové mléko), potravinové přípravky, pivo, semena řepky, limonády, živý skot, sýry a tvaroh, cukrovinky, cukr, slad, masné přípravky a konzervy, ječmen, živá drůbež, uzenky a salámy, řepkové pokrutiny a zahuštěné mléko a smetana.Mezi nejvíce importované zboží do ČR patřily ve sledovaném roce vepřové maso, káva, čokoláda a kakaové přípravky, pekařské zboží, sýry a tvaroh, potravinové přípravky, přípravky používané k výživě zvířat, maso a droby drůbeže, cigarety, řepkový olej, víno, sójové pokrutiny, limonády, lihoviny, citrusové plody, banány, hovězí maso, výtažky a koncentráty z kávy, rajčata, přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka a konzervované ovoce (vč. ořechů).V komoditním pohledu v roce 2015 přispěl k meziročnímu zlepšení bilance celkového AZO ČR zejména nárůst aktiva v obchodě s cigaretami (o 2,2 mld. Kč), ječmenem (o 1,3 mld. Kč), řepkovými semeny (1,1 mld. Kč), řepkovými olejem a živým skotem. U všech těchto hlavně exportních komodit zaznamenaly hodnoty vývozu v roce 2015 dosavadních maxim, která s výjimkou ječmene ovlivnily meziročně vyšší ceny. Mimo to se významně projevila změna záporné bilance na aktivní v obchodě s potravinovými přípravky.Současně s tím však došlo k prohloubení bilančního schodku v obchodě s masem a droby drůbeže (a v menší míře i s vepřovým masem), lihovinami a k poklesu bilančního aktiva v obchodě se zahuštěným, ale i nezahuštěným mlékem a smetanou (což však bylo způsobeno meziročně nižšími vývozními cenami těchto především exportních komodit). Dovoz masa a drobů drůbeže, jež jsou především importním zbožím, vzrostl z obou dvou hlavních dodavatelských zemí - Polska i Brazílie.Na dovozu se do značné míry podílejí obchodní řetězce, zejména tehdy, když mohou získat produkci za nižší ceny, než jsou od tuzemských výrobců. Dovoz se však týká i některých komodit, které jsou v ČR dále zpracovávány, např. tzv. výrobní maso, které je dováženo samotnými výrobci. Zásadní však je, že dozorové orgány sledují, aby do ČR nebyly předmětem importu ať již komodity pro další zpracování, tak finální, které by byly rizikové z hlediska zdravotní nezávadnosti. V souvislosti s uvedeným hodnocením vyplývá, že hlavním cílem rozvoje potravinářského průmyslu musí být výrazný růst jeho efektivnosti a konkurenceschopnosti nejen na evropském, ale i světovém trhu. Jeho perspektivou je využívání výsledků vědy a techniky, rozvoj produktových, technologických a organizačních inovací včetně účelných akvizicí. Dále pak plné využití podpor, a to jak prodeje – moderními formami marketingu, tak v oblasti investic ze zdrojů EU, tak z národních zdrojů. Rozvoj odvětví musí být v kontextu jak s vnějšími, tj. makroekonomickými a sociálními podmínkami – ekonomickým růstem, zvyšováním reálné mzdy a dalšími příležitosti, které povedou k oživení poptávky po potravinách. Také bude záviset na samotném odvětví, jeho oborech a firmách, kdy při posilování konkurenčních výhod – kvalitou produkce za odpovídající ceny, by se měl rozšiřovat prostor pro růst i ekonomické efektivnosti. Z hlediska vnějšího prostředí můžeme očekávat, že bude i nadále pokračovat ekonomická nestabilita, a s tím související ztráta trhů, jako produkt politické situace v Evropě i v Asii, která může výrazně ovlivňovat tuzemský trh v důsledku přebytku zahraničního zboží. V rámci evropského trhu může dojít i k dalším negativním změnám, a to zvláště v důsledku realizace transatlantické vazby. Lze ale očekávat i silné ohrožení nejen uvedenými vnějšími faktory, ale i nástupem nových ekonomik – Čína a Indie, tj. států s nízkými výrobními náklady. V případě, že vládou ČR nebudou vytvořena reálná a účinná opatření ke správné orientaci potravinářského průmyslu a zlepšení jeho inovační schopnosti a vytváření rovnocenných podmínek na tuzemském a zahraničním trhu, dojde výraznému zhoršení podmínek pro podnikání v tomto oboru. Vzhledem k velikosti a významu tohoto odvětví bude

POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR

12

POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR

mít tato skutečnost vážné důsledky pro českou ekonomiku. Na zkušenostech ze zemí EU se ukazuje, že významnou podporou státu v oblasti výzkumu a vývoje a výživové politiky, spojenou s podporou zvyšování kvality života a zaměřující se na výrobky s vyšší přidanou hodnotou lze této situaci předejít.

Ing. Miroslav Toman, CSc.prezident Potravinářské komory ČR

13

ASOCIACE TEXTILNÍHO – ODĚVNÍHO – KOŽEDĚLNÉHO PRŮMYSLU

ASOCIACE TEXTILNÍHO – ODĚVNÍHO – KOŽEDĚLNÉHO PRŮMYSLUTextilní a oděvní průmysl v minulých letech prošel poměrně hlubokou restrukturalizací provázenou změnou dominantní orientace z klasického textilu na textil technický. Zaměření na výrobu technického textilu firmám skýtá poměrně široké možnosti uplatnění a rozvoje, a to ať už jde o textil pro automobilový a letecký průmysl, tak i pro zdravotnictví, stavebnictví, zemědělství a další obory lidské činnosti. Úspěšnost restrukturalizace odvětví dokládá také to, že v něm tržby již sedmým rokem nepřetržitě rostou. V roce 2015 dosahovaly tržby firem s více než dvaceti zaměstnanci výše 52,37 mld. Kč. Pokud jde o textilní a oděvní export, jedná se stále o určitý poměrně pestrý mix zboží složený jak z technicky vyspělých výrobků, tak i polotovarů a výrobků s nižší přidanou hodnotou. Tyto výrobky pak převážně směřují na náročné evropské trhy a mezi nimi hlavně do Německa, Itálie, Polska, Slovenska, Rakouska, Francie, Nizozemska a Velká Británie. V rámci textilního odvětví byl z iniciativy Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (ATOK) a textilních firem vytvořen klastr technických textilií CLUTEX a Česká technologická platforma pro textil. Tyto dvě organizace jsou zaměřeny na podporu

technického rozvoje a inovací v textilním průmyslu. Za organizačního přispění klastru byl například vyvinut nový materiál Prowell, který je výjimečný svou unikátní konstrukcí s použitím dvou rozdílných materiálů - bavlny a polyesteru, díky kterým tkanina získala nové vlastnosti, přičemž hlavními přednostmi jsou výborná savost, hřejivý komfort, rychlé schnutí a malá objemnost textilie. Dále lze jmenovat zcela novou nanovlákennou membránu Nanomembrane. Tato membrána dosahuje unikátních vlastností, kterým nemohou konkurovat žádné jiné membrány na světě. Tato membrána je využívána pro sportovní a outdoorové účely. Ve zdravotnictví nalezne pak uplatnění antidekubitní podložky (podložky na postel předcházející vzniku proleženin) nebo třeba nový typ chirurgických nití (viditelných zobrazovací technikou NMR), vhodných pro permanentní aplikace jako zdravotnický prostředek in-vivo. Zmínit lze také vyvinutý inspekční systém k hodnocení barevných odchylek hotových tkanin a zařízení určené k měření vlastností přízových cívek určených k barvení v tlakových aparátech.

Vedle výše uvedených organizací je na tomto místě nutné zmínit také Fakultu textilní Technické univerzity v Liberci (FT TUL). Tato škola se vedle výuky věnuje i výzkumu a vývoji aplikací nových materiálů v oblasti oděvních a technických textilií, vývoji kompozitních struktur s obsahem anorganických vláken, nanočástic a textilních výztuží, konstrukci a hodnocení inteligentních textilií, modifikaci a rozvoji technologií pro zpracování nových materiálů, novým zdrojům energie a novým transportním mediím v textilu. Dále lze mezi oblastmi zájmu této školy uvést interdisciplinární použití textilií, použití optických vláken a materiálů s tvarovou pamětí pro technické výrobky, vývoj v oblasti textilních čidel a čidel vhodných pro použití v textiliích. Poměrně známou činností fakulty je také výzkum, vývoj v oblasti využití nanotechnologií v textilu.

Samozřejmě v ČR také působí firmy, které si svůj technický rozvoj zajišťují sami nebo ve spolupráci s jinými i zahraničními školami a výzkumnými institucemi.

Zajištění nových pracovníků s odpovídajícím odborným textilním vzděláváním představuje v současnosti jeden z největších problémů textilního a oděvního průmyslu, který se jen obtížně a pomalu řeší. Pokud jde o vysoké školství, tam lze situaci díky FT TUL hodnotit ještě vcelku příznivě, horší je to u středního školství. Uvedený problém má dva aspekty, jednak nedostatečný počet zájemců o textilní a oděvní vzdělání a jednak nedostatečně rozvětvenou strukturu středního a učňovského školství v krajích, kde textilní a oděvní firmy působí, přičemž textilní technologické školy již až na jednu výjimku fakticky neexistují. Jako určité východisko z nouze a snaha o nápravu byla iniciována celostátní sektorová dohoda, z níž pak vycházejí krajské sektorové dohody, jejichž podstatou je spolupráce mezi kraji firmami a školami v úsilí pokrýt vzdělanostní poptávku firem v krajích. V současnosti byly takovéto dohody uzavřeny v Královéhradeckém kraji a Zlínském kraji. Aktuálně se vyjednává o uzavření sektorové dohody v Olomouckém kraji a perspektivně v Jihomoravském kraji, na Vysočině a Jihočeském kraji.

V textilním a oděvním průmyslu jako v ostatním spotřebitelském průmyslu nejsou zpravidla uzavírány rozsáhlé jednorázové kontrakty. V tomto odvětví se spíše jedná o větší množství menších zakázek.

Odvětví textilního a oděvního průmyslu roste již sedmým rokem a lze předpokládat, že, nenastanou-li neočekávané události, bude růst i v dalších letech. Zvláště, když dochází k oživení celého hospodářství. Mezi nejvýznamnějšími faktory, které mohou vývoj odvětví negativně ovlivnit, je mezinárodní bezpečnostní situace, která má v současnosti do uspokojivého stavu hodně daleko. Jako určitý model negativního vlivu lze uvést vývoj v Africe, která se nejdříve potýkala s epidemií viru eboly a pak s politickou a bezpečnostní destabilizací díky aktivitám islamistických skupin. Destabilizace měla dopad i na tamní spotřebu, který se odrazil i ve vývozu textilního zboží na africký kontinent. Zatímco se v roce 2014 do Afriky vyvezlo textilní zboží za 2,27 mld. Kč, v roce 2015 to bylo již jen za 1,65 mld. Kč, což je pokles cca o 28 %. Výpadek afrického trhu byl pak vykryt zvýšeným vývozem do evropských zemí a na americký kontinent. Právě tyto dva regiony jsou pro textilní a oděvní průmysl v současnosti klíčové a ze střednědobého hlediska jimi i nadále zůstanou.

Ing. Josef Novákprezident Asociace textilního – oděvního – kožedělného průmyslu

14

ASOCIACE LESNICKÝCH A DŘEVOZPRACUJÍCÍCH PODNIKŮTechnologická úroveň dřevozpracujících provozů je značně rozdílná a je do značné míry ovlivněna stářím původní investice a osobou vlastníka. V současné době rozhoduje rychlost a flexibilita výroby ve spojitosti s možností dalších následných kroků zušlechtění dřeva po prvotním pořezu dle požadavků zákazníka, což vyžaduje neustálou modernizaci používané technologie.

Dlouhodobě velká konkurence v oboru a množství kapacit na prvotní zpracování dřeva, dokončených kolem roku 2010 zejména v oblasti střední Evropy, přináší extrémní tlak na ceny finálních produktů a celkovou efektivitu výroby. To ve svém důsledku silně limituje tvorbu zdrojů na další investice do rozšiřování či obnovu stávajících technologii. V tomto ohledu je pozice kapacit, za kterými nestojí silný zahraniční vlastník s relativním dostatkem financí na další modernizace, velmi obtížná, čímž lze také do značné míry vysvětlit celkové snižování počtu jednotek v posledních letech.

Pokud se týká vzdělávání a výzkumu, fungují v České republice dlouhodobě při univerzitách dvě dřevařské fakulty – jedna v Brně a druhá v Praze. Za velmi pozitivní lze považovat dokončení výstavby nového odborného pavilonu dřevařské fakulty v rámci Zemědělské univerzity v Praze – Suchdole na jaře roku 2016.

Z pohledu dalšího vývoje oboru je důležitá i činnost UCEEB – Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT, které se v souladu se svým názvem zaměřuje i na posuzování výhod při používání dřeva jako stavebního materiálu.

Otázkou zůstává kvalita výstupů jejich vědecké činnosti, možnosti jejich praktického využití a důležitá je i úzká spolupráce s dalšími vědními obory. V současné době je v zemích s významných podílem průmyslu na bázi dřeva kladen velký důraz na využití poznatků o možnostech poskytovaných dřevní hmotou v celé škále dalších výrob, které můžeme zahrnout pod obecný termín biotechnologie. Zejména skandinávské země jsou lídry v budování nových progresivních technologických výrobních center, ve kterých již dochází k inovativní výrobě dalších produktů na bázi odpadů například při výrobě buničiny. V České republice můžeme za jeden z mála podobných příkladů uvést kompletní změnu výroby v Biocelu Paskov z papírenské buničiny na viskózovou buničinu jako surovinu na výrobu textilních vláken.

Dřevozpracující průmysl má v rámci ZP stabilní pozici a jeho výrobky patří kvalitou i cenovou úrovní k žádaným jak doma, tak v rámci EU i mimo ni. Jeho konkurenční výhodou je dostatek domácích zdrojů surového dřeva – ekologicky obnovitelné suroviny. Skutečností, kterou nelze vnímat zcela pozitivně je fakt, že ČR se řadí k největším evropským vývozcům surového dřeva a v našem exportu zboží převažují výrobky s nižší přidanou hodnotou. V současné době jsme rozlohou lesa největšími vývozci surového dřeva na světě, což je způsobeno zejména trvale vysokou poptávkou v sousedních zemích – Rakousku a Německu.

Po roce 2008 tento oddíl, podobně jako většinu ostatních v rámci ZP, postihla vleklá krize. Při poklesu tržeb slábla i investiční aktivita, negativní vliv měl rovněž útlum ve stavebnictví, teprve v posledních dvou letech se tržby znovu přiblížily úrovni roku 2008. Podstatný pokles byl zaznamenán i v počtu zaměstnanců, který se v období 2008 až 2015 snížil o 29 % na loňských 30 845 zaměstnanců. Objem investic měl výrazně sestupný trend a teprve od roku 2014 dochází k oživení, nicméně je to stále výrazně méně než se proinvestovalo v roce 2008.

Nevýhodou je i to, že v porovnání s vyspělými státy EU (např. SRN, Rakousko, skandinávské země aj.) pokulháváme ve vy-užití dřeva ve stavebnictví, přestože procentní podíl dřevostaveb z celkového počtu dokončovaných staveb pro bydlení trvale mírně roste.Nárůst spotřeby dřeva v ČR jako obnovitelné, ekologicky přátelské a mnohostranně využitelné domácí suroviny je řešitel-ný jen pokud se podaří dále ovlivnit chování obyvatelstva s cílem zvýšeného používání výrobků na bázi dřeva a zejména sladit podpůrná opatření s koncepcí v dalších sektorech ekonomiky (životní prostředí, energetika, průmysl, stavebnictví atd.).Pro zvýšení konkurenceschopnosti a další rozvoj oddílu bude nezbytné zavádění nejnovějších technologií a technik, pod-pora vědy a techniky, podpora malého a středního podnikání v rámci stávajících dotačních programů MPO a MZe, pod-pora nových akvizicí a investic. Uvítat lze proto rozvoj spolupráce mezi resorty průmyslu a zemědělství, jejímž cílem je návrh prioritních oblastí pro podporu zpracování dřeva v ČR.

Ing. Petr Jelínekpředseda Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků

ASOCIACE LESNICKÝCH A DŘEVOZPRACUJÍCÍCH PODNIKŮ

15

SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČRKlíčové technologie komoditní chemie byly po roce 2000 modernizovány a řadí se k vyspělejším dostupným technologiím střední kapacity s převažujícím exportním zaměřením.V současném období mezi nejvýznamnější připravované anebo realizované investice patří výstavba membránové elektrolýzy ve společnosti Spolek pro chemickou a hutní výrobu a nová jednotka polyethylenu ve společnosti Unipetrol RPA.Investice do rozvoje odvětví a do inovací, včetně výzkumu a vývoje, jsou nezbytné pro zachování budoucí konkurenceschopnosti evropského chemického průmyslu. Poměr objemu investic k tržbám v EU sice od roku 2000 mírně klesá, avšak v absolutních číslech je toto kolísání minimální. Náklady na výzkum a vývoj v evropském chemickém průmyslu se v období 1992 až 2014 pohybovaly ročně v průměru kolem 7,8 mld. EUR. Poměr náklady na VaV versus tržby v chemickém průmyslu v rámci EU-28, tedy intenzita VaV, se postupně zhoršil z 2,8 %

v roce 1991 na 1,7 % v roce 2014. Výdaje na výzkum a vývoj se celkem v odvětví chemického průmyslu (zahrnujícím čtyři agregace, a to CZ-NACE 192 Rafinérské zpracování ropy, CZ-NACE 20 a 21 Chemický a farmaceutický průmysl a CZ-NACE 22 Gumárenský a plastikářský průmysl) pohybují na úrovni cca 3,5 mld. Kč ročně, což představuje cca 12 % podíl na výzkumu a vývoji v rámci zpracovatelského průmyslu. Dosavadní systém hodnocení kvality a systém financování výzkumu v ČR působil doposud v mnoha ohledech proti snahám o zvýšení kvality výzkumu. V rámci zpracování Strategické výzkumné agendy technologických platforem podporujících chemický průmysl byly vytipovány základní strategické oblasti, pro které existuje nebo je vytvářen v České republice dostatečný vědeckotechnický potenciál, záměry jsou realizovatelné a mohou významně přispět k řešení potřeb české společnosti:• průmyslové biotechnologie a využití obnovitelných zdrojů,• technologie materiálů vč. nanomateriálů,• výroba a zpracování polymerů a biopolymerů, • využití plastů po skončení jejich životnosti,• nové typy reakcí a procesů.• Nově k těmto základním směrům přistupují další aktuální témata:• cirkulární ekonomika,• náhrada zdravotně a ekologicky problematických látek,• vodní hospodářství,• materiály pro energetiku,• prevence zvyšování výskytu odpadních plastů v mořích,• speciální polymery. Na trhu práce v České republice se v posledních dvou desetiletích prohlubuje nedostatek kvalifikovaných mladých odborníků, kteří by nahradili odcházející generaci, a to nejen při zajištění výroby v chemickém průmyslu, ale i při využití chemických látek a technologií v energetice, zemědělství, zdravotnictví, metalurgii, papírenském průmyslu, sklářství, strojírenství včetně automobilového průmyslu a v posledních letech také při zpracování odpadů a jejich recyklaci. Vzniklé nedostatky v personálním zajištění sektoru chemie jsou zesíleny tím, že odborné učňovské školství bylo v posledních letech prakticky zcela zlikvidováno. Za účelem alespoň částečného omezení existujících nedostatků byla realizována řada opatření. Ve vztahu k mladé generaci je třeba zmínit:Sektorovou dohodu pro chemii „Dorost pro chemický průmysl“, která byla připravena jako jedna z osmi sektorových dohod s podporou Evropského sociálního fondu a podepsána v červnu 2015. Do současné doby ji podepsalo 45výkonných a 24 strategických partnerů. Sektorová dohoda pro chemii se orientuje do těchto oblastí: podpora odborného školství v oblasti chemie, propagace chemie na základních školách, popularizace chemie formou prvotního seznámení v předškolních třídách mateřských škol a chemie včera, dnes a zítra.Soutěž „Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR“, kterou od roku 2012 organizuje Svaz chemického průmyslu ČR v součinnosti se svými členskými organizacemi a dalšími partnery. Tato soutěž využívá zkušeností ze spolupráce mezi středními odbornými školami a chemickými podniky v jednotlivých regionech a je cílena na žáky základních škol.Mnoho firem chemického průmyslu bilaterálně spolupracuje se středními odbornými školami a vysokými školami, probíhají praxe studentů ve firmách, které si tím zajišťují své budoucí zaměstnance. Od roku 2015 se tržby vyvíjely příznivě především ve farmaceutickém průmyslu, a dále v gumárenském a plastikářském průmyslu. V posledních jmenovaném oddíle (CZ-NACE 22) byl příznivý vývoj způsoben především vysokou poptávkou v navazujících odvětvích, zvláště v automobilovém průmyslu. V roce 2015 zaznamenaly hmotné investice v odvětví chemického průmyslu výrazný meziroční růst o téměř 19 % na 28,1 mld. Kč a tento trend pokračuje i v roce 2016.Chemický průmysl je po automobilovém průmyslu druhým nejvýznamnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu v České republice z hlediska tržeb. V roce 2015 dosáhly tržby 561 mld. Kč a v chemickém průmyslu pracovalo cca 120 000 zaměstnanců.

SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČR

16

SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČR

Chemický průmysl významně podléhá cyklickému vývoji, přičemž konjunkturní fáze proběhla v období konec roku 2014 - počátek roku 2016. V nadcházejících 3 letech lze očekávat postupné snižování ziskovosti odvětví při dokončení významných investic. Silné a slabé stránky českého chemického průmyslu, příležitosti a výzvy: Silné stránky:• vzdělaná pracovní síla (střední odborné a vysokoškolské vzdělání),• strategická poloha České republiky v rámci Evropy,• unikátní síť produktovodů v České republice (ropa, motorová paliva, ethylen, ethylbenzen),• dlouhá historie a tradice chemického průmyslu v České republice,• pokračování nových investic do chemického průmyslu, • sociální partnerství, dobrá spolupráce mezi podniky a odbory.Slabé stránky:• relativně vysoké ceny energií ve srovnání s okolními regiony (zemní plyn, elektrická energie, voda),• silná závislost na dovozu surovin (především ropy),• relativně nízká recyklace odpadů (plasty atd.),• nízký počet výrobních jednotek s konkurenceschopnou kapacitou.Příležitosti:• posilování významného postavení České republiky ve výrobě pryžových a plastových výrobků (Česká republika je

významným producentem pneumatik pro průmyslové a zemědělské účely a plastů pro automobilový průmysl),• vstup zahraničních investic a poskytování know-how do chemického průmyslu,• možnost intenzivnějšího využití vzniklých technologických parků a center excelence,• čerpání dotačních titulů pro podporu výzkumu, vývoje a investic. Hrozby:• složité a zatěžující právní předpisy ČR a EU,• nutnost investic do technologického vybavení a další modernizace petrochemického a rafinérského průmyslu,• omezení dostupnosti a nárůst cen strategických surovin (především ropy).

Ing. Petr Cingrprezident Svazu chemického průmyslu ČR

17

ASOCIACE SKLÁŘSKÉHO A KERAMICKÉHO PRŮMYSLU ČRSklářský a keramický průmysl patří k významným odvětvím, které je konkurenceschop-ným oborem zpracovatelského průmyslu v ČR. Má silné, zdravé kořeny a tradici. Sklářský a keramický průmysl velmi citlivě reaguje na změny ekonomického, environmentálního a politického vývoje, a to nejen pro svoji proexportní orientaci, ale i závislostí na celé řadě navazujících průmyslových odvětví, pro které dodává své výrobky. Statistiky dokumentují stabilní vývoj a pozvolný růst. Tato skutečnost se odráží i v odha-dech zákazníků, v servisních firmách a dodavatelů surovin pro sklářskou a keramickou výrobu. Mírný růst předpokládají i výrobci sklářských strojů a zařízení. Pro příznivý vývoj odvětví bude tedy důležitý nejen vývoj domácí poptávky, ale i budoucí ekonomický vývoj zejména v Evropě, která je největším vývozním teritoriem českého sklářského a keramic-kého průmyslu. Optimistické výhledy vývoje sklářského a keramického odvětví předpokládá většina fi-rem i v roce 2016. V odvětví postupně rostou tržby a pracuje v něm stále více lidí. V sou-

časné době jej reprezentuje zhruba 150 firem, které zaměstnávají přes 22 tisíc pracovníků.Celé odvětví se stále zdokonaluje v souladu s udržitelným rozvojem a přispívá svými výrobky k ochraně životního prostře-dí. Stabilní situace ve firmách umožňuje majitelům inovovat, zvyšovat přidanou hodnotu novými výrobky, zdokonalovat technologie a získávat nové trhy.

Ing. Petr Mazzoliniprezident Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR

ASOCIACE SKLÁŘSKÉHO A KERAMICKÉHO PRŮMYSLU ČR

18

SVAZU VÝROBCŮ CEMENTU ČRPrůmysl výroby cementu v České republice představuje v současné době spojení kvalitní národní surovinové základny se špičkovou světovou výrobní technologií slinku a cemen-tu, jakou si jen lze představit v tomto tradičnímodvětví v 21. století. Domácí výrobní závody jsou součástí evropských a světových ce-mentářských koncernů, které zaručují vysokou sociální úroveň a environmentální a kva-litativní jistotu produkce.Stejně jako jiné součásti národního stavebnictví i cementářský průmysl prochází odbyto-vými poklesy a růsty, ovlivněnými navíc i skutečností, že cement jako komodita není a ni-kdy nebyl výrazně exportní ani importní záležitostí. Výroba a prodej cementu po staveb-ním propadu mezi roky 2009–2012 zaznamenala v posledních 2 letech jen velmi mírný nárůst. O to citlivěji se cementářský průmysl zajímá o navazující výrobu betonu a vývoj stavebnictví v České republice při plném dodržování jak místních, tak i evropských před-pisů a norem. Pozornost je věnována hlavnímu odbytovému materiálu cementářského

průmyslu, tj. betonu. Cementářští odborníci spolupracují s producenty betonu a dalších směsí, jichž je cement součástí, aby umožnili současnou variabilitu a budoucí rozvoj moderního stavebnictví od potřeb malých spotřebitelů až po inova-tivní požadavky architektů a statiků. Cementářský průmysl výrazně rozšiřuje výrobkové portfolio umožněné evropskými standardy pro velké odběratele. Navíc řada výrobků z oblasti suchých cementových směsí je připravována tak, aby systé-mem zpracování „user friendly“ uspokojila i malé odběratele. Ve své každodenní činnosti cementárny spolupracují jak s výzkumnou základnou, tak s vysokými školami, navíc podporují formou grantů a soutěží řadu mladých talentů nejen z inženýrské oblasti, ale i architektů a betonových sochařů. Tím vytváří přímou vazbu mezi průmyslem, vědou a výzkumem a i kulturou.Cementářský průmysl, jako energeticky intenzivní průmysl závislý na vhodné surovinové základně, si je vědom svého významu pro národní ekonomiku a pozice v každém regionu a vystupuje jako dlouhodobý investor, realizátor a zaměst-navatel v místě svého působení. Výrobní cementářské jednotky umožňují nejen šetrné využívání ložiska nízkoprocentních vápenců, ale také upotřebení řady alternativních surovin a paliv. Cementárny navíc zavádějí a uplatňují požadované nejlepší environmentální techniky, které představují cementárnu jako přírodě přívětivé místo s možností nabídky na zu-žitkování řady odpadů ze svého regionu při výrobě cementu.Podpora stavebnictví formou evropských projektových systémů znamenající zejména finanční podporu, by ale měla být doprovázena legislativní dlouhodobou stabilitou. Ta byla v minulosti zanedbávána a v současné době, zejména v oblasti environmentálních povolení pro důležité liniové stavby, je obtížně napravována. I pro segment stavebnictví cementárny dnes vyrábějí cementy se speciálními vlastnostmi a pracují na jejich dalším vývoji.

Ing. Jaromír Chmelapředseda Svazu výrobců cementu ČR

SVAZU VÝROBCŮ CEMENTU ČR

19

HUTNICTVÍ ŽELEZA, A.S.Přestože bylo české ocelářství v roce 2015 relativně úspěšné, mohli jsme zaznamenat trendy pokračujícího úsilí ocelářských podniků o udržení konkurenceschopnosti, obháje-ní pozice na trhu, a to racionalizací nákladů, růstem produkce s vysokou přidanou hodno-tou, což vedlo k udržení efektivní zaměstnanosti i růstu výdělků pracovníků v ocelářství. Na druhé straně rostou obavy, zda bude mít české ocelářství rovnocenné podmínky, po-kud jde o ekologické normy a obchodní podmínky včetně zabránění „unfair“ obchodům.Ceny hutních výrobků v druhé polovině roku 2015 klesly, a to i vlivem nadbytečných ka-pacit Číny, které jsou odhadovány na více než 400 milionů tun oceli (pro ilustraci, poptáv-ka v EU dosahuje 160 milionu tun oceli ročně). Pracovní místa v českém ocelářství jsou ohrožena nejen kvůli dumpingu levné oceli a možnému udělení tržního statusu Číně, ale také ve světle reformy Evropského systému obchodování s emisními povolenkami, kterou navrhuje Evropská komise.Situace v EU vyžaduje, aby orgány EU a členské státy přijaly konkrétní opatření, která by

ochránila pozici průmyslu v Evropě, přinesla růst ekonomiky a ochránila udržitelná pracovní místa.Opatření, která pomohou energeticky náročným odvětvím, jako je ocelářství, k udržení konkurenceschopnosti, vychází z užití nejmodernějších technologií, efektivní výroby a vysoce kvalifikované pracovní síly. Jde zásadně o:• obnovení rovných podmínek na světovém trhu, • modernizaci nástrojů EU na ochranu obchodu, zabránění nekalým obchodním praktikám,• využití výsledků výzkumu, vývoje, investování do nejmodernějších technologií, radikální řešení inovací, kvality sor-

timentu hutní produkce,• účinné řešení agend ekologie (jak legislativních aspektů, tak parametrů životního prostředí) a faktorů energetiky

(dostupnost, akceptovatelnost cen).Konkrétní oblasti řešení rovnocenných podmínek pro ocelářství jsou:• ochrana proti nekalým obchodním praktikám (antidumpingová opatření a urychlení jejich přijímání), modernizace

nástrojů možnosti postihu subvenčních opatření, uplatnění cel včetně odstranění pravidla tzv. nižších cel, • realistické řešení agendy obchodování s emisemi tak, aby pomohla ocelářskému průmyslu k prosperitě (pravidla

podpory projektů v oblasti technologií, výzkumu, inovací, včetně revize systému obchodování s emisemi, povolenky přidělovat na úrovni potřebné pro udržení životaschopnosti ocelářství),

• angažovanost ve prospěch investic do pracovních sil, dovedností, neboť konkurenceschopné ocelářství vyžaduje kvalifikované, řádně vyškolené pracovníky.

Z poznatků pro rok 2015 a výhledu na období do roku 2020 je zřejmé, že český ocelářský průmysl může udržet svojí konkurenceschopnost jen v případě:• společného razantního postupu proti „unfair trade“,• investiční strategie, která realizací projektů výzkumu, vývoje a inovací přinese do výrobkového portfolia (podle po-

žadavků odběratelů) sortiment s vysokou kvalitou a finalizací.Pro české hutnictví je specifická koncentrace do jediného regionu – Moravskoslezského kraje. Ekologické limity jsou tam jedny z nejpřísnějších v celé Evropské unii, a protože je české ocelářské podniky berou vážně, investovaly více než 40 mi-liard Kč do ekologických projektů. Kromě toho mají na životní prostředí pozitivní vliv i modernizační investice, jejichž hlavním účelem je zvýšení konkurenceschopnosti českých ocelových výrobků. Díky tomu se od roku 1993 snížily emise prachu o 92 %, SO2 o 68,7 % a NOx o 64 %. K dalšímu snížení emisí dochází po spuštění projektů, kdy jen v letech 2014 a 2015 činily jejich celkové náklady 10 miliard Kč.

Ing. Jan Czudekprezident Hutnictví železa, a.s.

HUTNICTVÍ ŽELEZA, A.S.

20

SVAZ STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIESvaz strojírenské technologie reprezentuje zájmy 48 předních strojírenských firem, převážně výrobců z oboru obráběcích a tvářecích strojů, nástrojů a komponentů. Tato skupina představuje cca 75 % oboru. Naše výsledky jsou do značné míry indikátorem situace v celém strojírenství, respektive zpracovatelském průmyslu.V roce 2015 zaznamenal náš obor dosud nejlepší výsledky v celé své historii. Po překonání poslední krize, kdy došlo k propadu produkce cca o 40 % a spotřeby o více než 60 %, se už v letech 2013 až 2014 podařilo dosáhnout předkrizové úrovně z roku 2008. Rok 2015 nám pak přinesl dosud nejvyšší hodnoty a zajímavé nárůsty oproti roku 2014: v produkci (+11,7 %), exportu (+6,05 %), importu (+15,7 %) a spotřebě (+23,6 %). Hlavním oborem nakupujícím strojírenské technologie je automobilový průmysl, respektive jeho subdodavatelé, výrobci nástrojů a forem, obranný, letecký a energetický průmysl.Zejména hodnoty spotřeby dokládají v loňském roce vysokou dynamiku růstu domácího zpracovatelského průmyslu a investic do technologického vybavení. Dynamika importu

svědčí o stále rostoucí zahraniční konkurenci a klesajícím tržním podílu našich výrobců na domácím trhu. ČR si již řadu let drží 15. pozici ve světovém žebříčku producentů obráběcích a tvářecích strojů a produkcí a spotřebou na hlavu je na 8. místě. Z hlediska objemu je největším světovým výrobcem Čína, nejvyšší produkcí na hlavu se potom může chlubit Švýcarsko. V pořadí importérů si 1. místo drží Německo (35,7 %), na dalších příčkách pomyslného žebříčku se umístily Itálie (9,7 %), Tchaj-wan (7,5 %), Japonsko, Švýcarsko a Jižní Korea. Hlavními exportními teritorii pro obor obráběcích a tvářecích strojů zůstává Německo (26,3 %), Rusko (12,6 %) a Čína (11,1 %). Další v pořadí je Slovensko, Polsko a Itálie. Export do Německa má mírně klesající tendenci. Výrazný pokles zaznamenal export do Ruska, a to především v důsledku sankcí a poklesu cen ropy. Výrazně rostoucí je export do Číny. Podíl našich strojů na čínském trhu je relativně velmi malý. I přes pokles spotřeby v Číně je zde však stále značný exportní potenciál.V roce 2016 očekáváme určité ekonomické zpomalení, takže udržení absolutních hodnot roku 2015 bych považoval za velmi dobrý výsledek.

Ing. Oldřich Paclík, CSc.ředitel Svazu strojírenské technologie

SVAZ STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE

21

SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLUAutomobilový průmysl zůstává nejdůležitějším odvětvím českého hospodářství a podobně jako tuzemská ekonomika zaznamenal v roce 2015 mimořádný růst. Firmy automobilové-ho průmyslu v roce 2015 vyrobily nejvíce osobních aut v historii. Z českých závodů vyjelo vloni více než 1 298 tis. osobních automobilů. Vedle produkce osobních automobilů bylo vyrobeno 850 nákladních automobilů, 4 517 autobusů a 1727 motocyklů. Výrobní data po-tvrdila skutečnost, že ČR je světovou velmocí ve výrobě osobních automobilů a autobusů. Na počet obyvatel jsme v osobních autech na druhém místě, před ČR je pouze Slovensko. Ve výrobě autobusů jsme v přepočtu na počet obyvatel dokonce světovou jedničkou.Příznivé je i srovnání odvětví automobilového průmyslu ve světovém kontextu. Automo-bilový průmysl v ČR roste rychleji než v zahraničí. A to i přesto, že se evropský automo-bilový trh již vzpamatoval z krize. Zatímco světová výroba motorových vozidel se zvýšila pouze o 1,1 %, (na 90,8 mil. automobilů), tuzemská výroba vozidel vzrostla o 4,2 %.Historicky nejvyšší výroba vozidel se projevila ve finančních výsledcích tuzemských výrobců

vozidel i dodavatelů. Tržby firem Sdružení automobilového průmyslu z průmyslové činnosti překonaly hranici 912 miliard korun. Export dosáhl hodnoty 780 miliard korun. Celkové tržby firem v oboru (vedle výroby samotných aut jde i o dodavate-le součástek) poprvé překonaly hranici bilionu korun. Odvětví se tak podílí na celkové průmyslové produkci ČR z jedné čtvr-tiny. Stejným procentem se pak automobilový průmysl podílí i na exportu ČR. Podíl na tvorbě hrubého domácího produktu je odhadován mezi 7-8 %. Tato data podtrhují klíčovou roli, kterou automobilový průmysl hraje v tuzemské ekonomice. Tradičně vysoký byl příspěvek automobilového průmyslu k zahraničně obchodní bilanci ČR. Ve vývozu dominovaly evrop-ské trhy, více než 84 % exportu autoprůmyslu směřovalo do zemí EU a EFTA.Firmy Sdružení automobilového průmyslu v roce 2015 zaměstnávaly 115 000 osob a počet zaměstnanců meziročně vzrostl o 4,2 %. Celkově firmy, vyrábějící auta nebo jejich součástky, aktuálně přímo zaměstnávají cca 160 000 osob, další desítky tisíc jsou pak zaměstnány v navazujících odvětvích. Údaje o počtech zaměstnanců a realizovaných tržbách vypovídají o vysoké produktivitě a efektivitě českého automobilo-vého průmyslu. V automobilovém průmyslu je velmi často vyšší produktivita práce než v jiných odvětvích a zaměstnanci dostávají vyšší mzdy. Průměrná mzda zaměstnanců ve firmách automobilového průmyslu je vyšší než 33 tisíc korun a je zhruba 26 procent nad úrovní průměrné mzdy napříč obory v ČR. Investoři, kteří přišli před 10 či 15 lety, dnes využívají toho, že zde mají nové závody vybavené moderními technologiemi a kvalitními zaměstnanci. Nedostatek kvalifikované pracovní síly je ale zároveň v současnosti největší brzdou dalšího rozvoje. Z tohoto důvodu je vzdělávání zaměstnanců, ale i snahy o rozvoj vzdělávacímu systému ČR dlouhodobou prioritou na-prosté většiny firem z oboru. I proto se Sdružení automobilového průmyslu v roce 2015 zapojilo do aktivit spojených s Rokem technického vzdělávání. Aktivity firem směřují v posledních letech zejména do středního vzdělávání, stranou zájmu ale nezůstává ani vzdělání vysokoškolské. Firmy se snaží vyvíjet aktivity i k nižším úrovním vzdělávacího systému. Řada firem cílí již na základní i mateřské školy. Zjednodušeně lze říci, že aktivity firem v oblasti vzdělávání směřují zejmé-na do dvou priorit. První prioritou je spolupráce firem a škol s cílem zvýšení podílu praktické přípravy žáků ve firmách. Druhou pak zvýšení motivace žáků studovat technické obory a po absolvování vzdělávání pracovat v průmyslu. Na úrovni odvětví se automobilový průmysl snaží o prosazování legislativních změn, které povedou ke zlepšení kvality škol a jejich pedagogů i kvality a obsahu vzdělávacích programů.Zajímavá jsou i čísla o investicích do výzkumu a vývoje. Roste počet pracovníků a firem v automobilovém průmyslu, kteří se zabývají právě vývojem a výzkumem, což je klíčový faktor pro budoucnost. Ve výzkumu a vývoji pracovalo v roce 2015 ve firmách Sdružení automobilového průmyslu téměř 7 000 zaměstnanců, což představuje 6 % z celkového počtu všech zaměstnanců. Vlastní výzkum a vývoj má 65 % firem. Poptávka po nových vývojářích a inženýrech je každoročně vyšší a již dnes převyšuje nabídku na trhu práce. Většina firem plánuje rovněž další nové investice do výzkumu a vývoje i tech-nologií a to zejména s nástupem fenoménu průmyslu 4.0.Co se týká výhledů pro letošní rok, dá se předpokládat, že automobilový průmysl bude nadále růst. Všem třem výrobcům osobních vozidel, kteří v ČR působí, se na evropských trzích velmi daří. Podle dat za 1. pololetí 2016 čeká Českou republiku i celou Evropskou unii další příznivý rok. Za prvních šest měsíců letošního roku stoupl prodej nových vozů v ČR meziročně o 17 % na historicky nejvyšší hodnotu téměř 133 tisíc automobilů. Podobně dobré výsledky vykázalo Evropské sdružení vý-robců automobilů (ACEA) a dá se očekávat, že prodeje nových automobilů v České republice se v roce 2016 zvýší na 260-270 tisíc nově registrovaných vozů. Z údajů o prvních registrací za první pololetí je zřejmé, že trend růstu výroby bude pokračo-vat a že loňská produkce osobních vozů v České republice jeden milion a 298 tisíc vozidel by měla být o tři až čtyři procenta překonána. Měli bychom se tedy pohybovat na úrovni jeden milion a 350 tisíc vyrobených automobilů.Závěrem je ještě potřeba zdůraznit, že český automobilový průmysl nejsou jen výrobci. Dodavatelský sektor je stejně dů-ležitý a jeho výsledky jsou rovněž vynikající. Mezi deseti největšími exportéry, kteří jsou členy Sdružení automobilového průmyslu, je šest dodavatelů. Podíl dodavatelů na celkových tržbách firem Sdružení automobilového průmyslu dosáhl téměř 43 % a dodavatelské firmy zaměstnávají 65% osob zaměstnaných v oboru.

Ing. Martin Jahn, MBAprezident Sdružení automobilového průmyslu

SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU

22

ASOCIACE LETECKÝCH VÝROBCŮ ČRČeský letecký průmysl je založen na úzké spolupráci všech ekonomických i neekonomic-kých subjektů, které svým zaměřením pokrývají celý životní cyklus základního leteckého výrobku, tedy letadla. Jsou to univerzity, výzkumné organizace, vývojové a konstrukč-ní kanceláře, výrobci letadel a jejich částí, pracoviště údržby a oprav i řízení letového provozu. Česká republika je jednou z mála zemí na světě, která si zachovala schopnost vyvíjet a vyrábět celé portfolio základních leteckých výrobků – letadlo, motor a vrtule – a souvisejícího příslušenství. Naší hlavní doménou jsou sportovní letadla, malá dopravní letadla do 19 cestujících, cvičná vojenská proudová letadla, malé bezpilotní prostředky a participace v dodavatelských řetězcích velkých světových hráčů jako je např. Airbus.Pro všechny uvedené aktivity disponuje náš průmysl potřebným technologickým záze-mím, které je naprosto srovnatelné s jinými vyspělými leteckými zeměmi. Toto techno-logické zázemí je neustále modernizováno a rozšiřováno do nových technologických do-mén, které jsou výstupem z kontinuálně probíhajícího výzkumu a vývoje.

Český letecký průmysl kromě svých vlastních vnitrofiremních vývojových pracovišť využívá také velmi těsné spolupráce s národními výzkumnými pracovišti (např. s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem v Praze) nebo specializovanými univerzitními pracovišti na ČVUT nebo VUT.Letecký vývojový cyklus je těžko srovnatelný s jakýmkoliv jiným průmyslovým sektorem. Letadlo se zpravidla vyvíjí 7 až 10 let a pak 20 až 30 let létá. V tomto časovém pohledu je velmi málo příležitostí zapracovat skutečně převratné výstupy z výzkumu a vývoje. Spíše se jedná o kontinuální inovační proces, v jehož rámci se více či méně aplikují aktuální výsledky výzkumu a vývoje. Výsledky českého leteckého výzkumu a vývoje se realizují nejen na aktuálních českých programech (např. L410NG nebo EV-55), ale také na strojích světových hráčů (např. Airbus, Boeing, Bombardier).Český letecký průmysl je zapojen do největšího evropského leteckého projektu CLEAN SKY 2, kde pracuje po boku silných evropských hráčů jako je Airbus, Dassault, Allenia Aeronautica, Rolls Royce, Agusta Westland, Safran Group, Thales apod. CLEAN SKY 2 je největší letecký program Evropy a naše firmy a výzkumná pracoviště jsou respektovaným členem tohoto evropského týmu.Dlouhodobým problémem je kritický nedostatek zaměstnanců kvalifikovaných v leteckých profesích, ať už odborně, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných. V poslední době jsou tedy velmi důležitým tématem rekvalifikace a za-městnávání lidí ze zahraničí. Řada velkých leteckých firem provozuje své vlastní učiliště či střední školy a jejich studenti jsou přímo zapojováni do firemní praxe již v průběhu studia. Vysokoškolákům jsou zadávány témata diplomových či dizertačních prací, přičemž vedoucí projektů bývají velmi často přímo z leteckého průmyslu. Dnes již je také samozřej-mostí zaměstnávání vysokoškoláků v posledních ročnících studia nebo doktorandů na částečný úvazek přímo ve firmách. Ti nejlepší odborníci z průmyslu, experti na jednotlivé domény, jsou také součástí vzdělávacího procesu jako vyučující na středních i vysokých školách. Provázanost našich výrobních podniků se školstvím vnímáme jako dobrou. Uvítali by-chom přiměřený růst počtu studentů v technických oborech.Všechny zakázky jsou významné, ať už svým objemem nebo zaměřením. Kontinuálně totiž udržují a dále rozvíjí schopnos-ti našeho leteckého průmyslu. Průmyslu, který využívá špičkové a náročné technologie.V současnosti lze za významné, tržně orientované, aktivity uvést především projekty, kterým se věnují naše největší společnosti:• Aircraft Industries - vyrábí a prodává tradiční český devatenáctimístný letoun L410. Zároveň dokončuje významně

modernizovanou verzi tohoto letounu - L410NG – jehož certifikace by měla být ukončena v roce 2017;• Aero Vodochody Aerostructures - věnuje se především spolupráci jako Tier 1 dodavatel pro letecké projekty např.

kanadské firmy Bombardier nebo brazilské firmy Embraer. Zajišťuje „after market service“ pro své cvičné letouny L39 nebo L159. Zároveň vyvíjí novou moderní verzi cvičného letounu L39NG;

• GE Aviation Czech - vyrábí turbovrtulové motory GE H80, které nahradily původní motory M601 společnosti Walter;• Evektor - dokončuje nový devíti až čtrnáctimístný turbovrtulový letoun EV-55, který se nyní nachází v závěrečné fázi

vývojových zkoušek;• První brněnská strojírna Velká Bíteš - vyvíjí, vyrábí a prodává malé moderní proudové, turbovrtulové a turbohříde-

lové letecké motory.• Český letecký průmysl je nyní silně zasažen ztrátou významné části obchodů v Rusku, a proto naše primární aktivity

směřují do oblasti hledání nových odbytišť pro naše výrobky. Spolupracujeme s Vládou ČR na vytvoření efektivního systému národní podpory leteckého a kosmického průmyslu. Většina našich společností participuje na dokončení projektů L410NG a EV-55 a zahájení jejich sériové výroby. Intenzivně se snažíme zapojit do evropských dodavatel-ských řetězců.

• Máme co nabídnout.

Ing. Josef Kašparprezident Asociace leteckých výrobců ČR

ASOCIACE LETECKÝCH VÝROBCŮ ČR

23

ASOCIACE PODNIKŮ ČESKÉHO ŽELEZNIČNÍHO PRŮMYSLUŽelezniční průmysl patří k stabilním pilířům české ekonomiky. Výsledky podniků českého železničního průmyslu za rok 2015 potvrdily trend předcházejících let. Rostl export a díky tomu celkový obrat firem dosáhl 91 miliardy korun. Export se na celkových tržbách podílí 55 % a ve srovnání s rokem 2014 se zvýšil o 6 miliard korun. Stabilita odvětví se projevila také v zaměstnanosti, i přes vyšší efektivitu a restrukturalizaci se počet pracovníků zvýšil na 21 000 zaměstnanců. Plánovaný obrat firem ACRI v roce 2016 se díky nasmlouvaným zakázkám přepokládá ve výši 87 miliard korun. Export firem je zaměřený především na členské státy EU, ale daří získávat kontrakty v Turecku, Bělorusku a v asijských zemích. K evropské špičce se řadí především zabezpečovací zařízení, lokomotivy a tramvaje. Stabilní výsledky ovlivňuje dočerpáváním prostředků z OPD1 a návazně nové projekty ze současného programovacího období. Pro úspěšné fungování firem českého železničního průmyslu je důležité nastavení čerpání OPD2 tak, aby se v maximální míře dařilo.

V současném programovacím období je pro železnici k dispozici až 3,5 miliardy eur na infrastrukturní stavby a nově 20 miliard korun na obnovu železničních vozidel, což představuje pro firmy ACRI možnosti realizovat projekty a získávat zakázky do konce programovacího období, tedy do roku 2020.Produkty českého železničního průmyslu jsou v posledních letech vidět jak na českých kolejích, tak i v zahraničí. Pokud jde o českou železnici, jsou prakticky stabilním partnerem národnímu dopravci společnosti ČESKÉ DRÁHY a ČD CARGO. Z konkrétních projektů z poslední doby lze jmenovat například nové elektrické jednotky InterPanter či RegioPanter z produkce společnosti ŠKODA TRANSPORTATION; modernizované osobní vozy, které procházejí omlazovací kúrou v šumperské firmě Pars nova; nové či výrazně modernizované motorové lokomotivy z produkce CZ LOKO; moderní zabezpečovací zařízení, které dodává AŽD Praha a řadu dalších projektů. Jak ŠKODA TRANSPORTATION, tak CZ LOKO, AŽD Praha, BONATRANS, BORCAD, ZKL a další jsou velmi úspěšné i při získávání zahraničních zakázek. Vedle nových lokomotiv a jednotek ze ŠKODY TRANSPORTATION, které budou zanedlouho jezdit v Bavorsku či kontraktů CZ LOKO se zákazníky v zemích bývalého Sovětského svazu, lze zmínit například dodávky Třineckých železáren do řady evropských zemí, výrobce dvojkolí BONATRANS otevřel nedávno závod v Indii, produkty českých firem se podílejí například na provozu metra v Malajsii, české tramvaje jezdí v Turecku, české firmy se podílejí na zabezpečení železničního provozu v Íránu. Faktorem, který negativně ovlivňuje český železniční průmysl, je skutečnost, že česká ekonomika patří k nejotevřenějším v Evropě. To má své výhody, ale také negativní dopady. Negativní v tom, že český trh je otevřený pro zahraniční dodavatele v míře, která v okolních státech není obvyklá. Každá země se v rámci zákonných možností snaží podpořit domácí firmy, zvláště pokud se jedná o projekty, které jsou financovány z veřejných zdrojů. Tyto investice financované přímo nebo nepřímo ze státních peněz, pokud jsou realizované firmami vyrábějícími v ČR, přináší své efekty v podobě zaměstnanosti, odvodů daní, zvýšení kupní síly obyvatelstva. Prakticky se investované prostředky vracejí nejen v podobě vlastní investice, tedy v podobě modernizované železnice, železničního vozidla apod., ale především v podobě rychlé finanční podpory nazpět do státního rozpočtu. I ve velmi liberalizovaném prostředí EU je obvyklé, že v těchto projektech jsou úspěšné především domácí firmy, což je výsledkem politicky odpovědné podpory domácích firem.Klíčovým faktorem budoucí konkurenceschopnosti železničního průmyslu jsou vlastní technicky vyspělé produkty a výrobky založené na nejmodernějších technických řešeních. Proto jak na evropské, tak i na národní úrovni by měl být železniční průmysl podporován především v oblasti vývoje a výzkumu. To je přidaná hodnota, která je naprosto nedocenitelná a jedině tak může evropský železniční průmysl přežít soutěžení s dravou, hlavně asijskou, konkurencí. Oblast výzkumu a vývoje v rámci odvětví železničního průmyslu lze podporovat jak z evropských, tak domácích zdrojů. S ohledem na fakt, že Česká republika má větší ambice, než být pouze montovnou Evropy, je nezbytné soustředit se na vývoj, inovace a vyspělé technologie. Bez toho to nepůjde ani v oblasti železničního průmyslu. Vláda letos přijala Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016–2020, která určuje klíčové obory a výzkumná témata, na něž by se měl aplikovaný výzkum zaměřit. Národní politika také navrhuje změny v řízení a financování vědy tak, aby vznikalo víc špičkových vědeckých výsledků a do výzkumu a vývoje se víc zapojovaly firmy. Podporu aplikovaného výzkumu chce vláda zaměřit především do perspektivních oblastí, které táhnou české hospodářství a kam patří právě i železniční průmysl. Nyní začne realizace detailního plánu implementace Národní politiky výzkumu, připravuje se například nový zákon o podpoře vědy, výzkumu a inovací, včetně vzniku Ministerstva pro vědu a výzkum. To by mělo lepší pozici pro koordinaci vědní politiky, spadalo by pod něj i financování výzkumných institucí včetně nově vzniklých výzkumných center. Budoucnost nejen vědy a výzkumu, ale také celého železničního průmyslu je v rukách mladých vzdělaných odborníků, proto je také zcela nezbytná spolupráce jednotlivých firem a škol. Podniky avizují investice do výzkumu, vývoje a inovací a potřebují technicky vzdělané pracovníky na všech stupních. Řada firem si nové lidi hledá přímo ve školách od učilišť přes střední až po vysoké školy. Nedostatek technicky vzdělaných pracovníků – to je klíčový problém, na který firmy, a v posledních letech nejen firmy, poukazují. Děti a jejich rodiče vnímají tradiční průmyslová odvětví jako nemoderní a neperspektivní a technické vzdělání jako neatraktivní. Hovoří se o nutné systémové změně, ale to je dlouhodobější proces a firmy potřebují techniky teď. Spolupracují s vybranými učilišti, středními a vysokými školami.Osvětu mezi školami a hlavně jejich studenty se snaží šířit i asociace ACRI, která pořádá pravidelné prezentace železničního průmyslu na půdě vysokých škol. Jejich cílem je představit železniční průmysl jako perspektivní obor se stabilními výsledky,

ASOCIACE PODNIKŮ ČESKÉHO ŽELEZNIČNÍHO PRŮMYSLU

24

jehož výrobky jsou konkurenceschopné po celém světě. A především jako obor nabízející velké množství pracovních příležitostí. Firmy se neustále potýkají s nedostatkem absolventů technických oborů, a jednou z možností, jak je získat a přesvědčit o šíři možností a perspektivního uplatnění, je podněcovat zájem o tyto obory už u studentů na školách.

Marie Vopálenskágenerální ředitelka Asociace podniků českého železničního průmyslu

ASOCIACE PODNIKŮ ČESKÉHO ŽELEZNIČNÍHO PRŮMYSLU

25

ASOCIACE ČESKÝCH NÁBYTKÁŘŮČeský nábytkářský průmysl zaznamenává vynikající výsledky, jeho tuzemská spotřeba za-znamenala oživení a český nábytek se daří úspěšně exportovat. Produkce nábytku se v Čechách zvedla z necelých 40 miliard v roce 2014 na více než 43 a půl miliardy v loňském roce. To je nárůst o více než 3 a půl miliardy Kč. Jedná o po-dobné navýšení jako mezi léty 2013 a 2014, kdy došlo k nárůstu o necelých 3,5 miliardy korun. Pro letošní rok očekáváme pokračování růstového trendu. Hovoří pro to faktory, které přetrvávají z minulých let, jako jsou investice do nábytkářského průmyslu i slabá koruna, která svědčí exportu. Export se v roce 2015 zvednul na 24,63 mld. Kč oproti 21,44 mld. Kč v roce 2014. Dlouhodobě roste i import nábytku, ten se v roce 2015 vyšpl-hal na 15,75 mld. Kč oproti 13,6 mld. Kč v roce 2014.Výsledky českého nábytkářského průmyslu jsou oproti minulým létům doprovázeny oži-vením růstu tuzemské spotřeby nábytku. Růst spotřeby nábytku byl v letech 2012 až 2014 velmi mírný, nyní se však tento trend začíná měnit. Faktor růstu objemu dovážené-

ho nábytku ze zahraničí zůstává v podstatě vyrovnaný. Zároveň se zvyšuje podíl importu na tuzemské spotřebě. Exportní úspěšnost českých výrobců nábytku tedy stále stojí za značným úspěchem tuzemských výrobců. Výsledky roku 2015 ukazují, že došlo k dalšímu posílení exportu. Nyní exportní výkonnost českého nábytkářského průmyslu přesahuje 20 %.

Ing. Martin Čudka prezident Asociace českých nábytkářů

ASOCIACE ČESKÝCH NÁBYTKÁŘŮ

26

27

METODIKA

Panorama zpracovatelského průmyslu za rok 2015 vychází jako společný materiál Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SP).

Obsahově byly zařazeny v rámci první části publikace stati, které prezentují pohledy některých odvětvových svazů na dosavadní vývoj vybraných odvětví a jejich budoucí perspektivy. Údaje prezentované v této části vycházejí rovněž z interních zdrojů jednotlivých odvětvových svazů, a s ohledem na to, že struktura rozdělení jednotlivých průmyslových oborů se od oficiálního třídění ekonomických činností dle klasifikace CZ-NACE používaného MPO a ČSÚ může odlišovat, nejsou tyto údaje vždy zcela srovnatelné s údaji prezentovanými v druhé části publikace.

Druhá část publikace byla vypracována MPO a zabývá se základními produkčními a finančními charakteristikami, cenovým vývojem a zahraničním obchodem.

ZDROJ DAT PRO PANORAMU Podniky jsou v rámci Panoramy zpracovatelského průmyslu členěny dle převažující ekonomické činnosti podle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. Kódování CZ-NACE vychází ze standardní klasifikace ekonomických činností Evropské unie NACE:

• první úroveň, sekce, je označena alfabetickým kódem,• druhá úroveň, oddíly, je označena dvojmístným číselným kódem,• třetí úroveň, skupiny, je označena trojmístným číselným kódem,• čtvrtá úroveň, třídy, je označena čtyřmístným číselným kódem.

Alfabetický kód sekce není součástí kódu činnosti, který identifikuje ostatní úrovně klasifikace např. činnost „výroba klihu“ se zatřiďuje kódem 20.52, kde 20 je kód oddílu, 20.5 je kód skupiny a 20.52 je kód třídy. Sekce C, do které tato činnost spadá, se v kódu neprojeví.

V rámci Panoramy zpracovatelského průmyslu jsou odvětví analyzována na úroveň skupin. Sledovaným obdobím v rámci analýzy jsou roky 2008 až 2015.

Zdrojem dat pro charakteristiku zpracovatelského průmyslu, jeho oddílů a skupin podle CZ-NACE je roční statistický výkaz ČSÚ P5-01 (období 2008 až 2014). Data ve výkaze P5-01 jsou za všechny velikosti podniků, tj. i za živnostníky. Období 2015 je dopočteno pomocí indexů 2015/2014 jejichž zdrojem jsou čtvrtletní statistické výkazy P3-04, P6-04, Práce 2-04 a data z Finanční analýzy podnikové sféry za rok 2015. Z dat byly sestaveny stručné finanční výkazy podle českých účetních standardů platných do 31. 12. 2015 a další doplňující data. Definice ukazatelů jsou uvedeny v tabulkách 1 až 3.

METODIKA

28

Tabulka 1

Rozvaha (platná do 31. 12. 2015) Zdroj dat nebo výpočet

Aktiva celkem Výkaz ČSÚ P5-01

B. Dlouhodobý majetek Výkaz ČSÚ P5-01

B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek Výkaz ČSÚ P5-01

B.II. Dlouhodobý hmotný majetek Výkaz ČSÚ P5-01

B.III. Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý majetek – dlouhodobý nehmotný majetek – dlouhodobý hmotný majetek

C. Oběžná aktiva Výkaz ČSÚ P5-01

C.I. Zásoby Výkaz ČSÚ P5-01

C.II. Dlouhodobé pohledávky Výkaz ČSÚ P5-01

C.III. Krátkodobé pohledávky Výkaz ČSÚ P5-01

C.IV. Krátkodobý finanční majetek Oběžná aktiva – zásoby – dlouhodobé pohledávky – krátkodobé pohledávky

A.+D.I. Časové rozlišení + pohl. VK Aktiva celkem – dlouhodobý majetek – oběžná aktiva

Pasíva celkem Aktiva celkem

A. Vlastní kapitál Výkaz ČSÚ P5-01

B. Cizí zdroje Výkaz ČSÚ P5-01

B.I. Rezervy Výkaz ČSÚ P5-01

B.II. Dlouhodobé závazky Výkaz ČSÚ P5-01

B.II.6+B.II.7. Dlouhodobé dluhopisy a směnky Výkaz ČSÚ P5-01

B.II.- (B.II.6.+B.II.7.) Jiné dlouhodobé závazky Dlouhodobé závazky – (dlouhodobé dluhopisy a směnky)

B.III. Krátkodobé závazky Výkaz ČSÚ P5-01

B.III.8+B.III.9. Krátkodobé dluhopisy a směnky Výkaz ČSÚ P5-01

B.III.- (B.III.8.+B.III.9.) Jiné Krátkodobé závazky Krátkodobé závazky – (krátkodobé dluhopisy a směnky)

B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci Výkaz ČSÚ P5-01

B.IV.1. Dlouhodobé bankovní úvěry Bankovní úvěry a výpomoci – (krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci)

B.IV.2.+BIV.3. Krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci Výkaz ČSÚ P5-01

C.I. Časové rozlišení Dopočet MPO

Pramen: MPO

29

METODIKA

Tabulka 2

Výkaz zisku a ztráty (platný do 31. 12. 2015) Zdroj nebo výpočet

I. Tržby za prodej zboží Výkaz ČSÚ P5-01

A. Náklady vynaložené na prodané zboží Tržby za prodej zboží – obchodní marže

+ Obchodní marže Výkaz ČSÚ P5-01

II. Výkony Výkaz ČSÚ P5-01

II.1. část Tržby za prodej vlastních výrobků Výkaz ČSÚ P5-01

II.1. část Tržby za prodej služeb Výkaz ČSÚ P5-01

II.2. + II.3. Změna stavu zásob + aktivace Výkony – tržby za prodej vlastních výrobků – tržby za prodej služeb

B. Výkonová spotřeba Obchodní marže + výkony – přidaná hodnota

+ Přidaná hodnota Výkaz ČSÚ P5-01

C. Osobní náklady Výkaz ČSÚ P5-01

C.1. Mzdy Výkaz ČSÚ P5-01

C.3. + C.2. Náklady na soc. a zdrav. Zabezpečení + odměny členů orgánů společnosti Osobní náklady – mzdy – OON

C.4. OON Výkaz ČSÚ P5-01

Hrubý operační přebytek Přidaná hodnota – osobní náklady

E. Odpisy Výkaz ČSÚ P5-01

Jine výnosy Výnosy celkem – tržby za prodej zboží – výkony

Jiné náklady Výnosy celkem – náklady vynaložené na prodané zboží – výkonová spotřeba – osobní náklady – odpisy – EBIT

EBIT HV před zdaněním + nákladové úroky

N. Nákladové úroky Výkaz ČSÚ P5-01

**** VH před zdaněním VH za účetní období + daň

Q. + S. Daň Výkaz ČSÚ P5-01

*** VH za účetní období Výkaz ČSÚ P5-01

Pramen: MPO

Tabulka 3

Doplňující a dopočtená data Zdroj nebo výpočet

Výnosy celkem Výkaz ČSÚ P5-01

Tržby Tržby za prodej vlastních výrobků + Tržby za prodej služeb

Průměrný evidenční počet zaměstnanců Výkaz ČSÚ P5-01

Pracující majitelé Výkaz ČSÚ P5-01

Počet jednotek Výkaz ČSÚ P5-01

Investice Výkaz ČSÚ P5-01

Náklady celkem Výnosy celkem – HV před zdaněním

Obrat (Tržby za zboží + Výkony) Tržby za prodej zboží + Výkony

Úročené zdroje Vlastní kapitál + bankovní úvěry + dlouhodobé dluhopisy a směnky + krátkodobé dluhopisy a směnky

Pramen: MPO

Pro cenový vývoj je zdrojem dat měsíční výkaz ČSÚ Ceny Prům 1-12. Rok 2005 je považován za základ, tj. rok 2005 = 100 %. Ceny průmyslových výrobců jsou v klasifikaci CZ-CPA.

30

Data o zahraničním obchodě jsou v přeshraničním pojetí přebírána z ČSÚ, kde jejich zdrojem je celní statistika. Byla zvolena klasifikace produkce CZ-CPA, která odpovídá klasifikaci činností podle CZ-NACE.

Z Input – Output tabulek sestavovaných ČSÚ byly spočteny vstupy do oddílů v členění na domácí a zahraniční (dovoz). Výstupy z oddílů byly rozčleněny na vývoz, tvorba hrubého fixního kapitálu, konečná spotřeba vlády + ostatní spotřeba, konečná spotřeba domácností a dodávky pro mezispotřebu. Dále byla z Input – Output tabulek spočtena dovozní náročnost vývozu.

Individuální data za inovace a výdaje na VaV byla propojena s individuálními produkčními a finančními daty. Z propojených dat byla zpracována část o inovacích a výdajích na VaV v kapitole 1.

STRUKTURA KAPITOLPanorama obsahuje kapitoly za celou sekci CZ-NACE C Zpracovatelského průmyslu a za jednotlivé oddíly zpracovatelského průmyslu s tím, že z důvodu ochrany individuálních dat byly vynechány oddíly CZ-NACE 12 Výroba tabákových výrobků, CZ-NACE 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů a CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení. Součet dat za celou sekci obsahuje tyto vynechané oddíly.

Kapitola 1 Zpracovatelský průmysl obsahuje podkapitolu 1.1 Produkční charakteristiky, kde je nejprve vývoj hodnoty ukazatele v čase 2008 až 2015 a pak seřazené podíly na daném ukazateli za jednotlivé oddíly podle velikosti. Případně pokud se jedná o relativní ukazatel, jsou řazeny jeho hodnoty za jednotlivé oddíly opět podle velikosti.

Subkapitola 1.2 Investice, výdaje na vědu a výzkum (VaV) a inovace se zabývá pohledem na investice do hmotného a nehmotného majetku, na výdaje na VaV a inovace.

V subkapitole 1.3 Cenový vývoj je pojednáno o vývoji cen, kdy rok 2005 je považován za 100 %.

V subkapitole 1.4 je rozebrán zahraniční obchod v klasifikaci CZ-CPA.

Kapitoly za jednotlivé oddíly jsou členěny na subkapitolu Charakteristika oddílu, kde jsou specifikovány podíly skupin na vybraných absolutních ukazatelích. Z dat v interaktivním prohlížeči na WEBu MPO ČR lze spočítat podíly skupin pro všechny absolutní ukazatele. Následuje popisná subkapitola Vývoj oddílu, kterou následuje subkapitola Hlavní ekonomické ukazatele. V této kapitole je výběr ekonomických ukazatelů za oddíl a cenový vývoj komodit oddílu. Finanční výkonnostje uvedenapomocí ukazatele Spread. Opět lze všechny ukazatele za oddíl i skupiny získat na interaktivním prohlížeči na WEBu MPO ČR. V další subkapitole Zahraniční obchod je vývoj vývozu, dovozu a salda ZO v pohledu na komodity v členění CZ-CPA. Kapitolu zakončuje subkapitola Shrnutí a perspektivy oddílu.

METODIKA INFAPro zhodnocení výkonnosti sekce, oddílů a skupin byla použita metodika INFA1, která je užívána na MPO ČR ve Finanční analýze a byla použita také v minulé Panoramě. Metodika INFA je nástroj finanční analýzy umožňující komplexní posouzení hospodaření podniků skupin, který příčinným způsobem propojuje ukazatele finančního controllingu a controllingu rizik. Metodika INFA nebyla v Panoramě aplikována v plné šíři.

INFA je založena na tom, že při posuzování podnikové výkonnosti je potřeba propojit (a současně mít i možnost odděleného pohledu) ukazatele finančního controllingu a controllingu rizik. Ukazatelem, který 1 Autory metodiky INFA jsou Inka a Ivan Neumaierovi.

31

METODIKA

je nejagregovanějším ztělesněním tohoto propojení, je ekonomický zisk. Podnik i oddíl, skupina či celý zpracovatelský průmysl je dostatečně výkonný, pokud dosahuje kladného ekonomického zisku.

INFA pracuje s manažerským tvarem ekonomického zisku (EVA), který vychází z propočtu tzv. spreadu. Spread srovnává podnikem dosahovanou výnosnost (rentabilitu) vlastního kapitálu (ROE) se sazbou alternativního nákladu na vlastní kapitál resp. tzn. výnosností vlastního kapitálu požadovanou vzhledem k podstoupenému riziku (re). Ekonomický zisk je součinem spreadu a výše vlastního kapitálu (VK). Platí: EVA = Spread * VK.

Při analýze tvorby ekonomického zisku INFA odděluje tvorbu výstupu podniku (představovaného veličinou EBIT), jeho dělení a vztahy mezi časovou strukturou aktiv a pasiv (viz obr. 1).

Ve schématu na Obr. 1 jsou v první skupině (I.) ty faktory, které mají vliv na velikost podnikem vytvořeného výstupu (EBIT). EBIT je nejvhodnější charakteristikou výstupu, protože tato veličina není ovlivněna výší podnikového výstupu určeného věřitelům (úroky) a určeného pro stát (daň). Výši EBIT je potřeba hodnotit v relaci s velikostí majetku, který je v podniku vázán (aktiva) a prostřednictvím kterého byl EBIT vytvořen. Ukazatel EBIT/aktiva ukazuje celkovou výnosnost podniku a je nazýván produkční silou podniku. V první skupině ukazatelů je produkční síla a ukazatelé vysvětlující a přibližující způsob jejího vzniku. Vysoká a stabilní produkční síla působí pozitivně jak na ROE, tak i na re.

Ve druhé skupině (II.) jsou faktory, které rozhodují o způsobu rozdělení podnikem vytvořeného EBIT mezi vlastníky a věřitele (tzn. poskytovatele kapitálu) a stát.

Velikost produkční síly ovlivňuje také působení výše zadlužení podniku (finanční páky). V případě, že produkční síla podniku není dostatečná, ROE se působením vyššího zadlužení zhoršuje. Na výši rizika (re) působí finanční páka jednoznačně: vždy platí, že vyšší zadluženost generuje vyšší riziko. S růstem zadluženosti se mění dělení EBIT v neprospěch vlastníků, neboť roste část, kterou si z EBIT vezmou věřitelé ve formě úroků.

Do třetí skupiny (III.) patří ukazatele indikující finanční stabilitu, za které se tvorba a dělení podnikového výstupu odehrává. Jsou srovnávány aktiva a zdroje jejich financování z hlediska jejich životnosti.

Obr. 1 Schéma INFA

I. Tvorba EBIT

II. Dělení EBIT

ROE III. Finanční stabilita r

e

Spread

Pramen: podle INFA Performance Indikator Diagnostic Systém, Neumaier I., Neumaierová, I. Central European Business Review

32

Ukazatelé reprezentující rovnovážnost systému (schopnost podniku včas dostát svým závazkům vůči všem stakeholderům) jsou podmínkou nutnou pro fungování podniku a výrazně ovlivňují podnikové riziko. Patří k nim především běžná likvidita (L3).

Rozhodující je, jak ukazatele všech výše popsaných skupin působí souhrnně na výnosnost vlastního kapitálu (ROE) a míru rizika (re), tzn. zda spread (ROE – re) roste nebo klesá. INFA umožňuje výběr základních ukazatelů pro posouzení výkonnosti podniků (Obr. 2). Ukazatelé tvorby EBIT jsou světle modré, ukazatelé dělení EBIT modré a ukazatel finanční stability červený.

Odhad hodnoty sazby alternativního nákladu na vlastní kapitál re podle metodiky INFA je, v podobě použité na MPO, založen na několika zjednodušujících předpokladech:

• Za cenu cizího kapitálu je dosazena skutečná úroková míra.• Je ztotožněna tržní hodnota cizího kapitálu s účetní hodnotou cizího úročeného kapitálu.• Je předpokládána nezávislost hodnoty váženého průměru nákladů na kapitál (WACC – Weighted Average

Cost of Capital) na kapitálové struktuře. Změna kapitálové struktury pouze přerozděluje celkový náklad kapitálu mezi majitele a věřitele.

• Ve vzorci WACC je za tvar (1 – sazba daně z příjmů), charakterizující zdanění, použit podíl čistého zisku na zisku, tzn. je zohledněn skutečný vliv zdanění.

Alternativní náklad na vlastní kapitál re je nutno spočítat zvlášť pro jednotlivé podniky. Výpočet re je prováděn automaticky pro většinu podniků s tím, že pro nejvýznamnější podniky jsou zohledněny jejich individuální zvláštnosti. Jedná se přibližně o 500 podniků.

Hodnotu re za jednotlivé skupiny, oddíly a sekci jsou spočteny jako vážený aritmetický průměr:re skupiny = ∑(re podniku * vlastní kapitál podniku)/ ∑vlastní kapitál podniku.

Za bezrizikovou sazbu rf je považován v souladu s Finanční analýzou podnikové sféry výnos 10 letých státních dluhopisů (tabulka 4).

33

METODIKA

Pramen: upraveno podle INFA Performance Indikator Diagnostic Systém, Neumaier I., Neumaierová, I. Central European Business Review (2014)

Tabulka 4

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Bezriziková sazba rf 4,55% 4,67% 3,71% 3,79% 2,31% 2,26% 1,58% 0,58%

Pramen: data ČNB, výpočty MPO

Použití metodiky INFA určilo výběr vypočtených ukazatelů, který je doplněn o produktivitu práce (přidaná hodnota na zaměstnance), průměrnou mzdu a vybavenost pracovníků DHM (tabulka 5).

Obr. 2 Schéma INFA (doplněny základní ukazatelé)

Spread

Struktura Výnosů celkemNákladovosti

EBIT/Výnosy celkem

Výnosy celkem/Aktiva

Struktura Aktiv celkem

Likvidita L3

Struktura pasív

UZ

ROE re

UZ/Aktiva

VK/Aktiva

ROA = EBIT/Aktiva

ČZ/Zisk

Část podnikatel. rizika

Úroková míra

34

Tabulka 5

Ukazatelé Zdroj nebo výpočet

EVA Spread * Vlastní kapitál

Spread ROE – re

ROE VH za účetní období/Vlastní kapitál

Sazba alternativního nákladu na VK (re) Výpočet podle metodiky INFA

EBIT/Aktiva EBIT/Aktiva

Výnosy/Aktiva Výnosy celkem/Aktiva

EBIT/Výnosy EBIT/Výnosy celkem

VK/Aktiva Vlastní kapitál/Aktiva

UZ/Aktiva Úročené zdroje/Aktiva

L3 Oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci)

L2 (Dlouhodobé pohledávky + krátkodobé pohledávky + krátkodobý finanční majetek)/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci)

L1 Krátkodobý finanční majetek/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci)

HOP/Výnosy Hrubý operační přebytek/Výnosy celkem

PH/Výnosy Přidaná hodnota/Výnosy celkem

ON/Výnosy Osobní náklady/Výnosy celkem

Počet zaměstnaných osob = Průměrný evidenční počet zaměstnanců

Přidaná hodnota na zaměstnance Přidaná hodnota/Průměrný evidenční počet zaměstnanců*1000

Průměrná mzda Mzdy/Průměrný evidenční počet zaměstnanců/12*1000

Vybavenost zaměstnanců DHM + DNM (Dlouhodobý nehmotný majetek + dlouhodobý hmotný majetek)/Průměrný evidenční počet zaměst-nanců*1000

Pramen: výpočty MPO

Data z tabulek 1 až 5, pro každou skupinu, oddíl a zpracovatelský průmysl celkem, jsou dostupná v interaktivní tabulce na Webu MPO: http://www.mpo.cz/cz/panorama-interaktivni-tabulka.html

35

1.

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

Zpracovatelský průmysl (ZP) je významným segmentem ekonomiky, který je důležitým nositelem rozvoje technologií, znalostí a pracovních příležitostí. V ČR má dlouholetou tradici a ve svém vývoji prokázal schopnost udržet svou pozici v konkurenčním prostředí zejména díky vstupu zahraničního kapitálu a zapojení se do regionálních i globálních hodnotových řetězců. Vysoký stupeň integrace a napojení na zahraniční obchod však zároveň činí ZP citlivý na změny vnějších podmínek. V průběhu světové recese se to projevilo výrazným propadem produkce a efektivnosti u firem pod zahraniční kontrolou, zatímco firmy v domácím vlastnictví prošly krizovým obdobím s minimálními výkyvy.

Dynamický rozvoj ZP v ČR potvrzuje i růst jeho podílu na tvorbě HPH, který v roce 2015 dosáhl 27,0 %, při meziročním zvýšení o 0,3 p. b. Při růstu celkové HPH o 3,9 % byl růst ZP více než dvojnásobný (8,0 %), z jednotlivých národohospodářských odvětví byl jeho příspěvek k meziroční změně nejvyšší (2,1 p. b.). ČR patří k zemím s nejvyšším podílem ZP na HPH, v rámci zemí EU 28 se řadí hned za Irsko. Na zaměstnanosti v ČR dosáhl ZP v roce 2015 podíl 27,3 % a byl meziročně vyšší o 0,58 p. b.

S rozvojem technologií a také se záměry hospodářské politiky se v činnostech ZP stále více objevují také aktivity, které mají charakter služeb (věda a výzkum, vzdělávání, obslužné a doplňkové činnosti), které se prolínají s odvětvími služeb, avšak statisticky je nelze vyčlenit. ZP tak postupně ztrácí charakter montoven.

Vývoj základních produkčních charakteristik ukazuje, že po recesním útlumu, začal ZP od roku 2011 překonávat úroveň roku 2008. Od roku 2012 se ZP jako celek přehoupl ze záporných hodnot ekonomické přidané hodnoty a Spreadu do kladných, které dále v roce 2014 a 2015 podstatně vylepšil a tím posílil svoji konkurenceschopnost.

Naprosto dominantním odvětvím ve ZP je automobilový průmysl, který zároveň působí jako multiplikační faktor pro rozvoj dalších navazujících odvětví. Významnou součástí automobilového průmyslu je výroba autosoučástek a příslušenství, které jsou důležitým exportním artiklem, a které namontované do zahraničních, převážně luxusních vozů, směřují na světový trh do třetích zemí.

1.1 PRODUKČNÍ CHARAKTERISTIKY

1.1.1 VÝNOSY A TRŽBY ZA PRODEJ VLASTNÍCH VÝROBKŮ A SLUŽEB

Výnosy jsou ve zpracovatelském průmyslu většinou tvořeny tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb, tj. tržbami z hlavních činností podniků zpracovatelského průmyslu (graf 1.1). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (dále tržby), po krizovém poklesu v roce 2009, nastoupily trend růstu, přičemž úroveň roku 2008 překročily v roce 2011. Jiné výnosy (tržby za prodej zboží, prodej zásob, finanční výnosy apod.) také obnovily růst po roce 2009, avšak úrovni roku 2008 se přiblížily až v roce 2015.

Nejvýznamnějším oddílem z hlediska tržeb je bezkonkurečně výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29), jejíž podíl přesáhl čtvrtinu ZP. S velkým odstupem pak následují další důležité oddíly, jejichž podíl na ZP je v rozmezí 8,3 až 6,1 %: výroba kovových konstrukcí (CZ-NACE 25), výroba strojů (CZ-NACE 28), výroba počítačů (CZ-NACE 26), výroba elektrických zařízení (CZ-NACE 27), výroba pryže a plastů a výroba elektrických zařízení (CZ-NACE 22) a výroba potravin (CZ-NACE 10) viz graf 1.2.

36

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

1.1.2 PŘIDANÁ HODNOTA, OSOBNÍ NÁKLADY A HRUBÝ OPERAČNÍ PŘEBYTEK

Vývoj přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu byl v období 2008 až 2015 obdobný jako vývoj tržeb (graf 1.3). K její tvorbě přispívá i část jiných výnosů, a to tržby za prodej zboží, změna stavu zásob vlastní výroby a aktivace. Největší podíl má opět výroba motorových vozidel, jejíž podíl tvoří necelou pětinu ZP. Mírně se snížil odstup ostatních oddílů CZ-NACE (graf 1.4).

Zajímavá je informace o podílu přidané hodnoty na tržbách, tedy marže přidané hodnoty. Ta je u výrobních podniků jedním ze základních ukazatelů rentability a ukazuje, jak je podnik schopen krýt náklady na materiál, energie a nakupované zboží a služby. Nejvyšší podíl přidané hodnoty na tržbách mají z hlediska absolutního objemu tržeb méně významné oddíly, tj. výroba usní a souvisejících výrobků (CZ-NACE 15), výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (CZ-NACE 30) a výroba oděvů (CZ-NACE 14). Tento ukazatel je ovlivněn charakterem výroby v daném oddílu a také stupněm zapojení do nadnárodních řetězců a jejich vlivu na redistribuci finančních zdrojů uvnitř řetězce. O tom svědčí např. skutečnost, že z hlediska objemu největší oddíl CZ-NACE 29 má podíl přidané hodnoty na tržbách pod průměrem za ZP (graf 1.5).

Vývoj osobních nákladů v období 2008 až 2015 odpovídá vývoji tržeb s tím, že meziroční relativní změny jsou většinou nižší (graf 1.6). Podíl jednotlivých oddílů na osobních nákladech odpovídá přibližně podílu na tržbách (graf 1.7).

2

Graf 1.1 - Výnosy (v mld. Kč) Graf 1.2 - Podíl tržeb za prodej vlastních výrobků

a služeb podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

1.1.2 PŘIDANÁ HODNOTA, OSOBNÍ NÁKLADY A HRUBÝ OPERAČNÍ PŘEBYTEK

Vývoj přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu byl v období 2008 až 2015 obdobný jako vývoj tržeb (graf 1.3). K její tvorbě přispívá i část jiných výnosů, a to tržby za prodej zboží, změna stavu zásob vlastní výroby a aktivace. Největší podíl má opět výroba motorových vozidel, jejíž podíl tvoří necelou pětinu ZP. Mírně se snížil odstup ostatních oddílů CZ-NACE (graf 1.4).

Zajímavá je informace o podílu přidané hodnoty na tržbách, tedy marže přidané hodnoty. Ta je u výrobních podniků jedním ze základních ukazatelů rentability a ukazuje, jak je podnik schopen krýt náklady na materiál, energie a nakupované zboží a služby. Nejvyšší podíl přidané hodnoty na tržbách mají z hlediska absolutního objemu tržeb méně významné oddíly, tj. výroba usní a souvisejících výrobků (CZ-NACE 15), výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (CZ-NACE 30) a výroba oděvů (CZ-NACE 14). Tento ukazatel je ovlivněn charakterem výroby v daném oddílu a také stupněm zapojení do nadnárodních řetězců a jejich vlivu na redistribuci finančních zdrojů uvnitř řetězce. O tom svědčí např. skutečnost, že z hlediska objemu největší oddíl CZ-NACE 29 má podíl přidané hodnoty na tržbách pod průměrem za ZP (graf 1.5).

Vývoj osobních nákladů v období 2008 až 2015 odpovídá vývoji tržeb s tím, že meziroční relativní změny jsou většinou nižší (graf 1.6). Podíl jednotlivých oddílů na osobních nákladech odpovídá přibližně podílu na tržbách (graf 1.7).

3 23

1

2 71

3

3 04

2

3 29

2

3 36

8

3 40

4 3 76

5

3 92

9

729

596

610

642 681 694

714 728

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

5 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

Jiné výnosy

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30%

15 14 21 31 18 13 30 11 32 17 16 23 20 24 10 22 27 26 28 25 29

2015 2014

Graf 1.1 – Výnosy (v mld. Kč)

Graf 1.2 – Podíl tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

37

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Hrubý operační přebytek je rozdíl přidané hodnoty a osobních nákladů (graf 1.8). Říká nám, co zbude podniku po zaplacení osobních nákladů. Vývoj je obdobný vývoji přidané hodnoty. Výrazný skokový nárůst v roce 2014 nebyl doprovázen podobným nárůstem osobních nákladů, což se příznivě projevilo v efektivnosti a konkurenceschopnosti podniků. Podíl hrubého operačního přebytku na tržbách je v grafu 1.9. V tomto ukazateli se projevují specifika jednotlivých oddílů, a to jednak podíl přidané hodnoty na tržbách a jednak potřeba pracovní síly pro vytvoření tržeb. Z tohoto pohledu jsou nejlepšími oddíly výroba nápojů (CZ-NACE 11) a farmacie (CZ-NACE 21).

Graf 1.5 – Podíl přidané hodnoty na tržbách (marže přidané hodnoty)podle CZ-NACE (v %)

3

Graf 1.3 - Přidaná hodnota (v mld. Kč) Graf 1.4 - Podíl přidané hodnoty

podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Hrubý operační přebytek je rozdíl přidané hodnoty a osobních nákladů (graf 1.8). Říká nám, co zbude podniku po zaplacení osobních nákladů. Vývoj je obdobný vývoji přidané hodnoty. Výrazný skokový nárůst v roce 2014 nebyl doprovázen podobným nárůstem osobních nákladů, což se příznivě projevilo v efektivnosti a konkurenceschopnosti podniků. Podíl hrubého operačního přebytku na tržbách je v grafu 1.9. V tomto ukazateli se projevují specifika jednotlivých oddílů, a to jednak podíl přidané hodnoty na tržbách a jednak potřeba pracovní síly pro vytvoření tržeb. Z tohoto pohledu jsou nejlepšími oddíly výroba nápojů (CZ-NACE 11) a farmacie (CZ-NACE 21).

Graf 1.5 - Podíl přidané hodnoty na tržbách (marže přidané hodnoty)podle CZ-NACE (v %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

763

662 72

8 767

787

809 92

0 960

0

200

400

600

800

1 000

1 200

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 0% 5% 10% 15% 20% 25%

15 14 31 21 18 13 17 32 11 30 16 26 20 24 23 10 27 22 28 25 29

2015 2014

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50%

26 10 29 24 20 17 ZP 16 13 27 22 28 32 31 18 21 11 25 23 14 30 15

2015 2014

3

Graf 1.3 - Přidaná hodnota (v mld. Kč) Graf 1.4 - Podíl přidané hodnoty

podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Hrubý operační přebytek je rozdíl přidané hodnoty a osobních nákladů (graf 1.8). Říká nám, co zbude podniku po zaplacení osobních nákladů. Vývoj je obdobný vývoji přidané hodnoty. Výrazný skokový nárůst v roce 2014 nebyl doprovázen podobným nárůstem osobních nákladů, což se příznivě projevilo v efektivnosti a konkurenceschopnosti podniků. Podíl hrubého operačního přebytku na tržbách je v grafu 1.9. V tomto ukazateli se projevují specifika jednotlivých oddílů, a to jednak podíl přidané hodnoty na tržbách a jednak potřeba pracovní síly pro vytvoření tržeb. Z tohoto pohledu jsou nejlepšími oddíly výroba nápojů (CZ-NACE 11) a farmacie (CZ-NACE 21).

Graf 1.5 - Podíl přidané hodnoty na tržbách (marže přidané hodnoty)podle CZ-NACE (v %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

763

662 72

8 767

787

809 92

0 960

0

200

400

600

800

1 000

1 200

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 0% 5% 10% 15% 20% 25%

15 14 31 21 18 13 17 32 11 30 16 26 20 24 23 10 27 22 28 25 29

2015 2014

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50%

26 10 29 24 20 17 ZP 16 13 27 22 28 32 31 18 21 11 25 23 14 30 15

2015 2014

Graf 1.3 – Přidaná hodnota (v mld. Kč)

Graf 1.4 – Podíl přidané hodnoty podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

38

Graf 1.6 – Osobní náklady (v mld. Kč) (ZP = 100 %) Graf 1.7 – Podíl osobních nákladů podle CZ-NACE

4

Graf 1.6 - Osobní náklady (v mld. Kč) Graf 1.7 - Podíl osobních nákladů

podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Graf 1.8 - Hrubý operační přebytek (v mld. Kč) Graf 1.9 - Podíl hrubého operačního přebytku na tržbách

za prodej VV a S podle CZ-NACE

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

438

393

401 42

2

434

436 45

9 488

0

100

200

300

400

500

600

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 0% 5% 10% 15% 20%

15 14 21 18 31 11 17 13 16 30 32 20 26 24 23 10 22 27 28 25 29

2015 2014

325

269 32

7 345

353 37

3

461

472

0

100

200

300

400

500

600

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 0% 5% 10% 15% 20%

26 10 24 29 13 32 28 27 ZP 17 31 15 14 20 25 16 22 18 23 30 21 11

2015 2014

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Graf 1.9 – Podíl hrubého operačního přebytku na tržbách Graf 1.8 – Hrubý operační přebytek (v mld. Kč) za prodej VV a S podle CZ-NACE

4

Graf 1.6 - Osobní náklady (v mld. Kč) Graf 1.7 - Podíl osobních nákladů

podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Graf 1.8 - Hrubý operační přebytek (v mld. Kč) Graf 1.9 - Podíl hrubého operačního přebytku na tržbách

za prodej VV a S podle CZ-NACE

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

438

393

401 42

2

434

436 45

9 488

0

100

200

300

400

500

600

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 0% 5% 10% 15% 20%

15 14 21 18 31 11 17 13 16 30 32 20 26 24 23 10 22 27 28 25 29

2015 2014

325

269 32

7 345

353 37

3

461

472

0

100

200

300

400

500

600

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 0% 5% 10% 15% 20%

26 10 24 29 13 32 28 27 ZP 17 31 15 14 20 25 16 22 18 23 30 21 11

2015 2014

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

39

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

1.1.3 POČET ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNANÝCH OSOB

Graf 1.10 – Zaměstnané osoby

5

1.1.3 POČET ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNANÝCH OSOB

Graf 1.10 - Zaměstnané osoby

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Ve zpracovatelském průmyslu pracují vedle zaměstnanců také majitelé (podnikatelé), především v mikro podnicích (živnostníci). Po započtení pracujících majitelů je počet zaměstnaných osob oproti počtu zaměstnanců vyšší a jejich podíl se zvýšil z 9,6 % v roce 2008 na 12,3 % v roce 2015. Vývoj zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu měl podobu W, kdy nejnižší stav zaměstnanců byl v roce 2010 a druhý nejnižší pak v roce 2013. Pozitivní je růst počtu zaměstnaných osob v období 2013 až 2015 v obou skupinách (graf 1.10).

Z oddílů ZP jsou největšími zaměstnavateli CZ-NACE 29 výroba dopravních prostředků, CZ-NACE 25 výroba kovových konstrukcí. O něco menšími zaměstnavateli jsou CZ-NACE 28 výroba strojů, CZ-NACE 27 výroba elektrických zařízení a CZ-NACE 10 výroba potravin (graf 1.11). Počet pracujících majitelů (graf 1.12) je nevětší v oddílech výroby kovových konstrukcí (CZ-NACE 25) a zpracování dřeva (CZ-NACE 16).

Graf 1.11 - Podíl na zaměstnanosti podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

Graf 1.12 - Počet pracujících majitelů podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

1 21

1 70

8

1 06

5 80

1

1 03

8 73

4

1 06

5 58

3

1 06

3 35

4

1 05

1 17

4

1 06

4 39

1

1 09

9 17

8

116 447

114 951 125 502 130 900 133 374 129 821 132 320 135 652

0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

1 200 000

1 400 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Zaměstnanci Majitelé

0% 5% 10% 15%

15 21 11 14 18 17 31 30 13 20 16 32 26 24 23 22 10 27 28 25 29

2015 2014

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30%

21 30 15 24 17 29 11 20 13 26 22 28 23 31 18 10 32 14 27 16 25

2015 2014

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Ve zpracovatelském průmyslu pracují vedle zaměstnanců také majitelé (podnikatelé), především v mikro podnicích (živnostníci). Po započtení pracujících majitelů je počet zaměstnaných osob oproti počtu zaměstnanců vyšší a jejich podíl se zvýšil z 9,6 % v roce 2008 na 12,3 % v roce 2015. Vývoj zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu měl podobu W, kdy nejnižší stav zaměstnanců byl v roce 2010 a druhý nejnižší pak v roce 2013. Pozitivní je růst počtu zaměstnaných osob v období 2013 až 2015 v obou skupinách (graf 1.10).

Z oddílů ZP jsou největšími zaměstnavateli CZ-NACE 29 výroba dopravních prostředků, CZ-NACE 25 výroba kovových konstrukcí. O něco menšími zaměstnavateli jsou CZ-NACE 28 výroba strojů, CZ-NACE 27 výroba elektrických zařízení a CZ-NACE 10 výroba potravin (graf 1.11). Počet pracujících majitelů (graf 1.12) je nevětší v oddílech výroby kovových konstrukcí (CZ-NACE 25) a zpracování dřeva (CZ-NACE 16).

Graf 1.11 – Podíl na zaměstnanosti podle Graf 1.12 – Počet pracujících majitelů podle CZ-NACE (ZP = 100 %) CZ-NACE (ZP = 100 %)

5

1.1.3 POČET ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNANÝCH OSOB

Graf 1.10 - Zaměstnané osoby

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Ve zpracovatelském průmyslu pracují vedle zaměstnanců také majitelé (podnikatelé), především v mikro podnicích (živnostníci). Po započtení pracujících majitelů je počet zaměstnaných osob oproti počtu zaměstnanců vyšší a jejich podíl se zvýšil z 9,6 % v roce 2008 na 12,3 % v roce 2015. Vývoj zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu měl podobu W, kdy nejnižší stav zaměstnanců byl v roce 2010 a druhý nejnižší pak v roce 2013. Pozitivní je růst počtu zaměstnaných osob v období 2013 až 2015 v obou skupinách (graf 1.10).

Z oddílů ZP jsou největšími zaměstnavateli CZ-NACE 29 výroba dopravních prostředků, CZ-NACE 25 výroba kovových konstrukcí. O něco menšími zaměstnavateli jsou CZ-NACE 28 výroba strojů, CZ-NACE 27 výroba elektrických zařízení a CZ-NACE 10 výroba potravin (graf 1.11). Počet pracujících majitelů (graf 1.12) je nevětší v oddílech výroby kovových konstrukcí (CZ-NACE 25) a zpracování dřeva (CZ-NACE 16).

Graf 1.11 - Podíl na zaměstnanosti podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

Graf 1.12 - Počet pracujících majitelů podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

1 21

1 70

8

1 06

5 80

1

1 03

8 73

4

1 06

5 58

3

1 06

3 35

4

1 05

1 17

4

1 06

4 39

1

1 09

9 17

8

116 447

114 951 125 502 130 900 133 374 129 821 132 320 135 652

0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

1 200 000

1 400 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Zaměstnanci Majitelé

0% 5% 10% 15%

15 21 11 14 18 17 31 30 13 20 16 32 26 24 23 22 10 27 28 25 29

2015 2014

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30%

21 30 15 24 17 29 11 20 13 26 22 28 23 31 18 10 32 14 27 16 25

2015 2014

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

40

1.1.4 PRODUKTIVITA PRÁCE A PRŮMĚRNÁ MZDA

Relace produktivity práce z přidané hodnoty vůči průměrné mzdě ve ZP byla nepříznivá pouze v krizovém roce 2009 a také v roce 2015, avšak zde probíhal stabilní mzdový růst při výrazném meziročním zvýšení produktivity práce v roce 2014 a zpomalení jejího růstu v roce 2015 (graf 1.13).

Tento vývoj byl dán vývojem produktivity práce (graf 1.14) a průměrné mzdy (graf 1.15) ve zpracovatelském průmyslu.

Nejvyšších hodnot produktivity práce v roce 2015 vykazují oddíly výroba nápojů, chemický, farmaceutický a automobilový průmysl, které dosahují také nejvyšších úrovní měsíční průměrné mzdy (výroba nápojů 32 026 Kč, farmacie 31 733 Kč, automobilový průmysl 31 555 Kč, chemický průmysl 29 282 Kč). Naopak nejnižší hodnoty produktivity práce i měsíční průměrné mzdy vykazují oděvní a kožedělný průmysl (oděvní průmysl 15 129 Kč, kožedělný průmysl 17 217 Kč), viz graf 1.16 a graf 1.17.

Graf 1.13 – Porovnání vývoje produktivity práce a průměrné mzdy (rok 2008 = 100 %)

6

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

1.1.4 PRODUKTIVITA PRÁCE A PRŮMĚRNÁ MZDA

Relace produktivity práce z přidané hodnoty vůči průměrné mzdě ve ZP byla nepříznivá pouze v krizovém roce 2009 a také v roce 2015, avšak zde probíhal stabilní mzdový růst při výrazném meziročním zvýšení produktivity práce v roce 2014 a zpomalení jejího růstu v roce 2015 (graf 1.13).

Tento vývoj byl dán vývojem produktivity práce (graf 1.14) a průměrné mzdy (graf 1.15) ve zpracovatelském průmyslu.

Nejvyšších hodnot produktivity práce v roce 2015 vykazují oddíly výroba nápojů, chemický, farmaceutický a automobilový průmysl, které dosahují také nejvyšších úrovní měsíční průměrné mzdy (výroba nápojů 32 026 Kč, farmacie 31 733 Kč, automobilový průmysl 31 555 Kč, chemický průmysl 29 282 Kč). Naopak nejnižší hodnoty produktivity práce i měsíční průměrné mzdy vykazují oděvní a kožedělný průmysl (oděvní průmysl 15 129 Kč, kožedělný průmysl 17 217 Kč), viz graf 1.16 a graf 1.17.

Graf 1.13 - Porovnání vývoje produktivity práce a průměrné mzdy (rok 2008 = 100 %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Graf 1.14 - Produktivita práce (Kč/osoba/měsíc) Graf 1.15 - Průměrná mzda (Kč/osoba)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

95%

100%

105%

110%

115%

120%

125%

130%

135%

140%

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda Produktivita práce

629

567

621

143

700

392

720

160

740

168

769

662

864

171

873

327

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

700 000

800 000

900 000

1 000 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

21 7

13

22 2

00

23 0

17

23 7

63

24 5

73

24 8

94

25 7

34

26 5

70

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Graf 1.14 – Produktivita práce (Kč/osoba/měsíc) Graf 1.15 – Průměrná mzda (Kč/osoba)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

6

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

1.1.4 PRODUKTIVITA PRÁCE A PRŮMĚRNÁ MZDA

Relace produktivity práce z přidané hodnoty vůči průměrné mzdě ve ZP byla nepříznivá pouze v krizovém roce 2009 a také v roce 2015, avšak zde probíhal stabilní mzdový růst při výrazném meziročním zvýšení produktivity práce v roce 2014 a zpomalení jejího růstu v roce 2015 (graf 1.13).

Tento vývoj byl dán vývojem produktivity práce (graf 1.14) a průměrné mzdy (graf 1.15) ve zpracovatelském průmyslu.

Nejvyšších hodnot produktivity práce v roce 2015 vykazují oddíly výroba nápojů, chemický, farmaceutický a automobilový průmysl, které dosahují také nejvyšších úrovní měsíční průměrné mzdy (výroba nápojů 32 026 Kč, farmacie 31 733 Kč, automobilový průmysl 31 555 Kč, chemický průmysl 29 282 Kč). Naopak nejnižší hodnoty produktivity práce i měsíční průměrné mzdy vykazují oděvní a kožedělný průmysl (oděvní průmysl 15 129 Kč, kožedělný průmysl 17 217 Kč), viz graf 1.16 a graf 1.17.

Graf 1.13 - Porovnání vývoje produktivity práce a průměrné mzdy (rok 2008 = 100 %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Graf 1.14 - Produktivita práce (Kč/osoba/měsíc) Graf 1.15 - Průměrná mzda (Kč/osoba)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

95%

100%

105%

110%

115%

120%

125%

130%

135%

140%

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda Produktivita práce

629

567

621

143

700

392

720

160

740

168

769

662

864

171

873

327

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

700 000

800 000

900 000

1 000 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

21 7

13

22 2

00

23 0

17

23 7

63

24 5

73

24 8

94

25 7

34

26 5

70

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

41

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

7

Graf 1.16 - Produktivita práce podle CZ-NACE (Kč/osoba) Graf 1.17 - Průměrná mzda podle CZ-NACE (Kč/osoba)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

1.1.5 POČET PODNIKŮ

Navzdory ekonomické recesi meziročně narůstal počet subjektů ve zpracovatelském průmyslu, kromě roku 2013. Přispělo k tomu dramatické snížení zaměstnanosti, kdy se část zaměstnanců, kteří přišli o práci, pustila do podnikání. V roce 2014 bylo ve srovnání s rokem 2008 o 20 790 podniků více, což je nárůst o 13,9 % (graf 1.18). Za tímto nárůstem stojí hlavně rozmach mikro podniků a také přesnější statistický odhad počtu podniků s využitím administrativních zdrojů dat. V roce 2015 počet podniků mírně klesl.

Ve struktuře ZP podle počtu podniků (graf 1.19) převládají oddíly s vysokým podílem mikropodniků včetně živnostníků (CZ-NACE 25 výroba kovových konstrukcí a CZ-NACE 16 zpracování dřeva). Na druhém konci jsou oddíly tvořené většinou velkými podniky.

0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000

14 15 31 10 13 32 16 25 28 27 18 24 ZP 26 23 17 22 30 29 21 20 11

2015

2014

0 10 000 20 000 30 000 40 000

14 15 16 31 10 13 32 18 25 22 17 ZP 27 23 26 24 28 20 30 29 21 11

2015 2014

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

1.1.5 POČET PODNIKŮ

Navzdory ekonomické recesi meziročně narůstal počet subjektů ve zpracovatelském průmyslu, kromě roku 2013. Přispělo k tomu dramatické snížení zaměstnanosti, kdy se část zaměstnanců, kteří přišli o práci, pustila do podnikání. V roce 2014 bylo ve srovnání s rokem 2008 o 20 790 podniků více, což je nárůst o 13,9 % (graf 1.18). Za tímto nárůstem stojí hlavně rozmach mikro podniků a také přesnější statistický odhad počtu podniků s využitím administrativních zdrojů dat. V roce 2015 počet podniků mírně klesl.

Ve struktuře ZP podle počtu podniků (graf 1.19) převládají oddíly s vysokým podílem mikropodniků včetně živnostníků (CZ-NACE 25 výroba kovových konstrukcí a CZ-NACE 16 zpracování dřeva). Na druhém konci jsou oddíly tvořené většinou velkými podniky.

Graf 1.16 – Produktivita práce podle CZ-NACE (Kč/osoba) Graf 1.17 – Průměrná mzda podle CZ-NACE (Kč/osoba)

42

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

1.1.6 AKTIVA A VLASTNÍ KAPITÁL

Velikost aktiv ve zpracovatelském průmyslu od roku 2009, po poklesu oproti roku 2008, do roku 2015 rostla (graf 1.20). V oddílovém členění (graf 1.21) měla výrazně největší aktiva výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29). Na druhém místě byla výroba strojů (CZ-NACE 28) následovaná výrobou kovových konstrukcí (CZ-NACE 25).

Vybavenost zaměstnanců dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem (graf 1.22) vypovídá o kapitálové náročnosti produkce. Její skokové meziroční zvýšení o 13,3 % v krizovém roce 2009 bylo způsobeno razantním snížením zaměstnanosti. Za celé sledované období 2008 až 2015 vzrostla vybavenost téměř o čtvrtinu. V oddílovém členění je vybavenost dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem (graf 1.23) nejvyšší ve výrobě nápojů (CZ-NACE 11) a také v chemickém průmyslu (CZ-NACE 20). Nejnižší vybavenost vykazuje oddíl výroby oděvů (CZ-NACE 14) a oddíl kožedělného průmyslu (CZ-NACE 15). Ve vybavenosti zaměstnanců aktivy se projevuje rozdílný charakter výroby v jednotlivých oddílech.

Velikost účetní hodnoty vlastního kapitálu ve zpracovatelském průmyslu od roku 2009, po poklesu oproti roku 2008, rostla do roku 2015 (graf 1.24). Podíl na vlastním kapitálu zpracovatelského průmyslu v jednotlivých oddílech CZ-NACE je v grafu 1.25. Podíly odpovídají přibližně podílům na aktivech.

8

Graf 1.18 - Počet podniků Graf 1.19 - Počet podniků podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

1.1.6 AKTIVA A VLASTNÍ KAPITÁL

Velikost aktiv ve zpracovatelském průmyslu od roku 2009, po poklesu oproti roku 2008, do roku 2015 rostla (graf 1.20). V oddílovém členění (graf 1.21) měla výrazně největší aktiva výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29). Na druhém místě byla výroba strojů (CZ-NACE 28) následovaná výrobou kovových konstrukcí (CZ-NACE 25).

Vybavenost zaměstnanců dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem (graf 1.22) vypovídá o kapitálové náročnosti produkce. Její skokové meziroční zvýšení o 13,3 % v krizovém roce 2009 bylo způsobeno razantním snížením zaměstnanosti. Za celé sledované období 2008 až 2015 vzrostla vybavenost téměř o čtvrtinu. V oddílovém členění je vybavenost dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem (graf 1.23) nejvyšší ve výrobě nápojů (CZ-NACE 11) a také v chemickém průmyslu (CZ-NACE 20). Nejnižší vybavenost vykazuje oddíl výroby oděvů (CZ-NACE 14) a oddíl kožedělného průmyslu (CZ-NACE 15). Ve vybavenosti zaměstnanců aktivy se projevuje rozdílný charakter výroby v jednotlivých oddílech.

Velikost účetní hodnoty vlastního kapitálu ve zpracovatelském průmyslu od roku 2009, po poklesu oproti roku 2008, rostla do roku 2015 (graf 1.24). Podíl na vlastním kapitálu zpracovatelského průmyslu v jednotlivých oddílech CZ-NACE je v grafu 1.25. Podíly odpovídají přibližně podílům na aktivech.

149

249

153

965

167

344

172

596

173

889

167

688

170

039

167

342

0

50 000

100 000

150 000

200 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30%

21 30 15 24 17 29 20 11 13 26 22 28 23 31 10 18 32 14 27 16 25

2015 2014

Graf 1.18 – Počet podniků Graf 1.19 – Počet podniků podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

43

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

Graf 1.22 – Vybavenost zaměstnanců dlouhodobým Graf 1.23 – Vybavenost zaměstnanců dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem ne hmotným a hmotným majetkem dle CZ-NACE (v tis. Kč/osoba) (v tis. Kč/osoba)

9

Graf 1.20 - Aktiva (v mld. Kč) Graf 1.21 - Aktiva podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Graf 1.22 - Vybavenost zaměstnanců dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem (v tis. Kč/osoba)

Graf 1.23 - Vybavenost zaměstnanců dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem dle CZ-NACE

(v tis. Kč/osoba)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

2 54

2

2 45

3

2 56

4

2 67

7

2 70

3

2 85

0

2 97

9

3 01

0

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 0% 5% 10% 15% 20%

15 14 31 18 21 13 16 32 17 30 11 24 23 20 26 27 10 22 25 28 29

2015 2014

871 98

7

1 01

6

998

1 02

3

1 07

9

1 10

2

1 07

8

0

200

400

600

800

1 000

1 200

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000

14 15 31 25 27 18 32 28 30 22 10 13 16 ZP 24 23 29 26 21 17 20 11

2015 2014

9

Graf 1.20 - Aktiva (v mld. Kč) Graf 1.21 - Aktiva podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Graf 1.22 - Vybavenost zaměstnanců dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem (v tis. Kč/osoba)

Graf 1.23 - Vybavenost zaměstnanců dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem dle CZ-NACE

(v tis. Kč/osoba)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

2 54

2

2 45

3

2 56

4

2 67

7

2 70

3

2 85

0

2 97

9

3 01

0

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 0% 5% 10% 15% 20%

15 14 31 18 21 13 16 32 17 30 11 24 23 20 26 27 10 22 25 28 29

2015 2014

871 98

7

1 01

6

998

1 02

3

1 07

9

1 10

2

1 07

8

0

200

400

600

800

1 000

1 200

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000

14 15 31 25 27 18 32 28 30 22 10 13 16 ZP 24 23 29 26 21 17 20 11

2015 2014

Graf 1.20 – Aktiva (v mld. Kč) Graf 1.21 – Aktiva podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

44

1.2 INVESTICE, VÝDAJE NA VĚDU A VÝZKUM A INOVACE

1.2.1 INVESTICE

Investice, tj. nákup dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, se v roce 2009 ve ZP propadly o třetinu na 148 mld. Kč a v roce 2010 propad ještě mírně prohloubily. V dalších letech meziročně rostly, ale v roce 2015 zůstaly 4 % pod úrovní roku 2008 (graf 1.26).

Ve struktuře ZP (graf 1.27) byly výrazně největší investice v oddíle výroby motorových vozidel (CZ-NACE 29) a pak s odstupem ve výrobě kovových konstrukcí (CZ-NACE 25) a výrobě strojů (CZ-NACE 28).

Podíl investic na tržbách vypovídá o náročnosti tržeb na investice. Úroveň tohoto ukazatele je ovlivněna technologickým charakterem produkce a investiční periodou, takže i strukturálními změnami uvnitř ZP. V roce 2009 hodnota ukazatele značně poklesla a v roce 2010 pokles prohloubila. Pak jeho hodnota rostla až do roku 2015, avšak nebylo dosaženo hodnoty z roku 2008 (graf 1.28). Hodnoty za jednotlivé oddíly ZP v letech 2014 a 2015 jsou v grafu 1.29. Zajímavá je meziroční změna tohoto ukazatele u výroby usní (CZ-NACE 15). Vysoce nadprůměrných hodnot dosahují oddíly výroba farmaceutických výrobků (CZ-NACE 21), výroby papíru (CZ-NACE 17) a výroba ostatních nekovových materiálů (CZ-NACE 23). Naopak tahouni zpracovatelského průmyslu výroba motorových vozidel a výroba počítačů dosahují podprůměrných hodnot.

10

Graf 1.24 - Vlastní kapitál (v mld. Kč) Graf 1.25 - Vlastní kapitál podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

1.2 INVESTICE, VÝDAJE NA VĚDU A VÝZKUM A INOVACE 1.2.1 INVESTICE

Investice, tj. nákup dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, se v roce 2009 ve ZP propadly o třetinu na 148 mld. Kč a v roce 2010 propad ještě mírně prohloubily. V dalších letech meziročně rostly, ale v roce 2015 zůstaly 4 % pod úrovní roku 2008 (graf 1.26).

Ve struktuře ZP (graf 1.27) byly výrazně největší investice v oddíle výroby motorových vozidel (CZ-NACE 29) a pak s odstupem ve výrobě kovových konstrukcí (CZ-NACE 25) a výrobě strojů (CZ-NACE 28).

Podíl investic na tržbách vypovídá o náročnosti tržeb na investice. Úroveň tohoto ukazatele je ovlivněna technologickým charakterem produkce a investiční periodou, takže i strukturálními změnami uvnitř ZP. V roce 2009 hodnota ukazatele značně poklesla a v roce 2010 pokles prohloubila. Pak jeho hodnota rostla až do roku 2015, avšak nebylo dosaženo hodnoty z roku 2008 (graf 1.28). Hodnoty za jednotlivé oddíly ZP v letech 2014 a 2015 jsou v grafu 1.29. Zajímavá je meziroční změna tohoto ukazatele u výroby usní (CZ-NACE 15). Vysoce nadprůměrných hodnot dosahují oddíly výroba farmaceutických výrobků (CZ-NACE 21), výroby papíru (CZ-NACE 17) a výroba ostatních nekovových materiálů (CZ-NACE 23). Naopak tahouni zpracovatelského průmyslu výroba motorových vozidel a výroba počítačů dosahují podprůměrných hodnot.

1 20

5

1 19

2

1 24

3

1 26

4

1 33

1

1 40

0

1 48

2

1 52

4

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

1 600

1 800

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 0% 5% 10% 15%

15 14 31 18 13 30 16 32 21 17 11 26 20 24 23 27 10 22 25 28 29

2015 2014

Graf 1.24 – Vlastní kapitál (v mld. Kč) Graf 1.25 – Vlastní kapitál podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

45

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

11

Graf 1.26 - Investice (v mld. Kč) Graf 1.27 - Investice podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Graf 1.28 - Podíl investic na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb

Graf 1.29 - Podíl investic na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb podle CZ-NACE (v %)

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

226

148

143 16

1 178

183 20

8 217

0

50

100

150

200

250

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 0% 5% 10% 15% 20% 25%

15 14 31 18 30 21 13 11 16 32 17 24 23 20 27 26 10 22 28 25 29

2015 2014

6,99

%

5,47

%

4,70

%

4,90

%

5,27

%

5,38

%

5,53

%

5,53

%

0%

1%

2%

3%

4%

5%

6%

7%

8%

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12%

26 27 14 30 29 16 24 31 ZP 10 22 15 18 25 28 20 11 32 13 23 17 21

2015 2014

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Graf 1.26 – Investice (v mld. Kč) Graf 1.27 – Investice podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

Graf 1.28 – Podíl investic na tržbách za prodej vlastních Graf 1.29 – Podíl investic na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb výrobků a služeb podle CZ-NACE (v %)

10%0% 5% 15% 20% 25%

226

148

143 16

1 178

183 20

8 217

0

50

100

150

200

250

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

151431183021131116321724232027261022282529

2015 2014

46

1.2.2 VÝDAJE NA VĚDU A VÝZKUM VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU

Výdaje na vědu a výzkum (VaV) zahrnují veškeré běžné a investiční výdaje vynaložené na území ČR v daném roce. Zpravodajské jednotky jsou všechny subjekty mající pracoviště VaV. Propojená data za VaV jsou k dispozici za období 2010 až 2014.

Celková hodnota výdajů na VaV byla ze sledovaného období 2010 až 2014 nejvyšší v roce 2011 (graf 1.30) Podle typu výdajů tvoří většinu výdajů na VaV experimentální výzkum, následovaný aplikovaným výzkumem, který jediný vykazuje trvale rostoucí trend. Výdaje na základní výzkum jsou v podnikové sféře ZP zanedbatelné. Při interpretaci těchto dat je však nutno počítat s tím, že hranice mezi jednotlivými typy VaV není vždy jednoznačná. V roce 2014 měl nejvyšší výdaje na VaV (graf 1.31) podle CZ-NACE oddíl výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29), dále výroba strojů (CZ-NACE 28) a výroba elektrických zařízení (CZ-NACE 27). Potěšitelné je, že výdaje na základní výzkum jsou nejvyšší u výroby strojů a výroby ostatních dopravních prostředků, tj. odvětví, kde je vyšší podíl podniků pod domácí kontrolou.

Graf 1.30 – Výdaje na VaV ve zpracovatelském průmyslu (mil. Kč)

12

1.2.2 VÝDAJE NA VĚDU A VÝZKUM VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU

Výdaje na vědu a výzkum (VaV) zahrnují veškeré běžné a investiční výdaje vynaložené na území ČR v daném roce. Zpravodajské jednotky jsou všechny subjekty mající pracoviště VaV. Propojená data za VaV jsou k dispozici za období 2010 až 2014.

Celková hodnota výdajů na VaV byla ze sledovaného období 2010 až 2014 nejvyšší v roce 2011 (graf 1.30) Podle typu výdajů tvoří většinu výdajů na VaV experimentální výzkum, následovaný aplikovaným výzkumem, který jediný vykazuje trvale rostoucí trend. Výdaje na základní výzkum jsou v podnikové sféře ZP zanedbatelné. Při interpretaci těchto dat je však nutno počítat s tím, že hranice mezi jednotlivými typy VaV není vždy jednoznačná. V roce 2014 měl nejvyšší výdaje na VaV (graf 1.31) podle CZ-NACE oddíl výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29), dále výroba strojů (CZ-NACE 28) a výroba elektrických zařízení (CZ-NACE 27). Potěšitelné je, že výdaje na základní výzkum jsou nejvyšší u výroby strojů a výroby ostatních dopravních prostředků, tj. odvětví, kde je vyšší podíl podniků pod domácí kontrolou. Graf 1.30 - Výdaje na VaV ve zpracovatelském průmyslu (mil. Kč)

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Graf 1.31 - Výdaje na VaV podle CZ-NACE v roce 2014 (tis. Kč)

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

607 388 341 336 485 4 400 5 517 6 295 6 616 8 435

18 126 21 557

14 687 17 302

17 950

23 133

27 462

21 322 24 253

26 870

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

2010 2011 2012 2013 2014

Základní Aplikovaný Experimentální

10 575 13 007 14 365 14 995 15 827 19 241 42 170

215 968 297 967 313 146 316 463

536 940 1 060 882 1 074 880

1 141 873 1 183 868

1 847 794 1 873 791

3 035 661 4 260 524

6 498 274

0 1 000 000 2 000 000 3 000 000 4 000 000 5 000 000 6 000 000 7 000 000

14 11 18 17 16 15 31 10 24 13 32 23 22 21 25 20 30 26 27 28 29

Základní Aplikovaný Experimentální

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

Graf 1.31 – Výdaje na VaV podle CZ-NACE v roce 2014 (tis. Kč)

12

1.2.2 VÝDAJE NA VĚDU A VÝZKUM VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU

Výdaje na vědu a výzkum (VaV) zahrnují veškeré běžné a investiční výdaje vynaložené na území ČR v daném roce. Zpravodajské jednotky jsou všechny subjekty mající pracoviště VaV. Propojená data za VaV jsou k dispozici za období 2010 až 2014.

Celková hodnota výdajů na VaV byla ze sledovaného období 2010 až 2014 nejvyšší v roce 2011 (graf 1.30) Podle typu výdajů tvoří většinu výdajů na VaV experimentální výzkum, následovaný aplikovaným výzkumem, který jediný vykazuje trvale rostoucí trend. Výdaje na základní výzkum jsou v podnikové sféře ZP zanedbatelné. Při interpretaci těchto dat je však nutno počítat s tím, že hranice mezi jednotlivými typy VaV není vždy jednoznačná. V roce 2014 měl nejvyšší výdaje na VaV (graf 1.31) podle CZ-NACE oddíl výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29), dále výroba strojů (CZ-NACE 28) a výroba elektrických zařízení (CZ-NACE 27). Potěšitelné je, že výdaje na základní výzkum jsou nejvyšší u výroby strojů a výroby ostatních dopravních prostředků, tj. odvětví, kde je vyšší podíl podniků pod domácí kontrolou. Graf 1.30 - Výdaje na VaV ve zpracovatelském průmyslu (mil. Kč)

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Graf 1.31 - Výdaje na VaV podle CZ-NACE v roce 2014 (tis. Kč)

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

607 388 341 336 485 4 400 5 517 6 295 6 616 8 435

18 126 21 557

14 687 17 302

17 950

23 133

27 462

21 322 24 253

26 870

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

2010 2011 2012 2013 2014

Základní Aplikovaný Experimentální

10 575 13 007 14 365 14 995 15 827 19 241 42 170

215 968 297 967 313 146 316 463

536 940 1 060 882 1 074 880

1 141 873 1 183 868

1 847 794 1 873 791

3 035 661 4 260 524

6 498 274

0 1 000 000 2 000 000 3 000 000 4 000 000 5 000 000 6 000 000 7 000 000

14 11 18 17 16 15 31 10 24 13 32 23 22 21 25 20 30 26 27 28 29

Základní Aplikovaný Experimentální

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

47

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

Pohled na rozdíly v produktivitě práce podniků ZP celkem oproti podnikům majícím VaV je v grafu 1.32. Podle očekávání mají podniky s VaV vyšší úroveň produktivity práce, která se u nich v roce 2014 podstatně meziročně zvýšila. Největší rozdíl vykazuje oddíl výroba nápojů (CZ-NACE 11), výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29) a výroba počítačů (CZ-NACE 26).

Graf 1.32 – Porovnání produktivity práce ve ZP (Kč/osoba)

13

Pohled na rozdíly v produktivitě práce podniků ZP celkem oproti podnikům majícím VaV je v grafu 1.32. Podle očekávání mají podniky s VaV vyšší úroveň produktivity práce, která se u nich v roce 2014 podstatně meziročně zvýšila. Největší rozdíl vykazuje oddíl výroba nápojů (CZ-NACE 11), výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29) a výroba počítačů (CZ-NACE 26). Graf 1.32 - Porovnání produktivity práce ve ZP (Kč/osoba)

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

1.2.3 INOVACE

Pro analytické posouzení vývoje a úlohy inovací ve ZP byla zaměřena pozornost na aktivity, které jsou rozhodující pro průmysl, tj. na podniky s technickými inovacemi, a to inovace produktů a služeb, které jsou novinkou na trhu. Jedná se jen o část inovačních aktivit, které jsou metodicky souhrnně klasifikovány v „Oslo manuálu“1, který dále člení inovace, kromě produktových, na procesní, pokračující nebo zastavené technické inovace, marketingové a organizační inovace. Z dostupných dat za rok 2010, 2012 a 2014 byly propojeny údaje za inovace s produkčními a finančními daty za podniky celého ZP. Byla tak vytvořena skupina inovativních podniků, jejíž výsledky byly porovnány s podniky ZP celkem. Počet inovativních podniků tvoří přes jednu pětinu podniků celého zpracovatelského průmyslu, ale jejich podíly na produkčních charakteristikách jsou převažující a mají rostoucí trend. Jejich podíl na tržbách ZP se zvýšil z 60 % v roce 2010 na 68 % v roce 2014, podíl na přidané hodnotě z 57 % na 72 % a na podíl na zaměstnanosti z 52 % na 66 % (graf 1.33). Jejich nižší podíl na zaměstnanosti než na přidané hodnotě svědčí o jejich vyšší úrovni produktivity práce.

Podíl tržeb z inovovaných produktů se vyhoupl z 20% v roce 2010 na 29% celkových tržeb inovativních podniků. Největší podíl inovovaných výrobků (graf 1.34) má oddíl výroba počítačů (CZ-NACE 26) a výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29). Tyto dva oddíly jsou jako jediné nad průměrem zpracovatelského průmyslu.

Pro inovující podniky byl propočten podíl tržeb z inovací na tržbách celkem (graf 1.34). Největší podíl má oddíl výroby počítačů, následován výrobou motorových vozidel a výrobou oděvů. Jsou zde patrné dva důležité jevy. Většina inovací ve výrobě počítačů nevznikla v ČR, protože produkce je převážně realizována v podnicích, které jsou součástí globálních hodnotových řetězců (GVC). Tržby z inovací ve výrobě oděvů (CZ-

1 Dokument OECD „The Measurement of Scientific and Technological Activities, Proposed Guidelines for Collecting and Interpreting Technological Innovation Data” obsahuje metodické pokyny pro shromažďování a použití dat v oblasti průmyslových inovací.

883 998 914 223 927 111 925 121

1 115 668

700 392 720 160 740 168 769 662 864 171

0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

1 200 000

2010 2011 2012 2013 2014

Podniky s VaV Celkem

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

1.2.3 INOVACE

Pro analytické posouzení vývoje a úlohy inovací ve ZP byla zaměřena pozornost na aktivity, které jsou rozhodující pro průmysl, tj. na podniky s technickými inovacemi, a to inovace produktů a služeb, které jsou novinkou na trhu. Jedná se jen o část inovačních aktivit, které jsou metodicky souhrnně klasifikovány v „Oslo manuálu“1, který dále člení inovace, kromě produktových, na procesní, pokračující nebo zastavené technické inovace, marketingové a organizační inovace.

Z dostupných dat za rok 2010, 2012 a 2014 byly propojeny údaje za inovace s produkčními a finančními daty za podniky celého ZP. Byla tak vytvořena skupina inovativních podniků, jejíž výsledky byly porovnány s podniky ZP celkem.

Počet inovativních podniků tvoří přes jednu pětinu podniků celého zpracovatelského průmyslu, ale jejich podíly na produkčních charakteristikách jsou převažující a mají rostoucí trend. Jejich podíl na tržbách ZP se zvýšil z 60 % v roce 2010 na 68 % v roce 2014, podíl na přidané hodnotě z 57 % na 72 % a na podíl na zaměstnanosti z 52 % na 66 % (graf 1.33). Jejich nižší podíl na zaměstnanosti než na přidané hodnotě svědčí o jejich vyšší úrovni produktivity práce.

Podíl tržeb z inovovaných produktů se vyhoupl z 20 % v roce 2010 na 29 % celkových tržeb inovativních podniků. Největší podíl inovovaných výrobků (graf 1.34) má oddíl výroba počítačů (CZ-NACE 26) a výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29). Tyto dva oddíly jsou jako jediné nad průměrem zpracovatelského průmyslu.

Pro inovující podniky byl propočten podíl tržeb z inovací na tržbách celkem (graf 1.34). Největší podíl má oddíl výroby počítačů, následován výrobou motorových vozidel a výrobou oděvů. Jsou zde patrné dva důležité jevy. Většina inovací ve výrobě počítačů nevznikla v ČR, protože produkce je převážně realizována v podnicích, které jsou součástí globálních hodnotových řetězců (GVC). Tržby z inovací ve výrobě oděvů (CZ-NACE 14) jsou většinou inovace nejnižších řádů. „Oslo manuál“ nerozlišuje řád inovací. Pokud by se rozlišoval řád inovací, pravděpodobně by ve výrobě oděvů byl podíl inovací výrazně nižší.

1 Dokument OECD „The Measurement of Scientific and Technological Activities, Proposed Guidelines for Collecting and Interpre-ting Technological Innovation Data” obsahuje metodické pokyny pro shromažďování a použití dat v oblasti průmyslových inovací.

48

Pro doplnění jsou v grafu 1.35 uvedeny tržby za inovované výrobky v roce 2014. Jednoznačně nejvyšší tržby má oddíl výroby motorových vozidel.

Graf 1.33 – Podíl základních údajů inovativních podniků na ZP

14

NACE 14) jsou většinou inovace nejnižších řádů. "Oslo manuál" nerozlišuje řád inovací. Pokud, by se rozlišoval řád inovací, pravděpodobně by ve výrobě oděvů byl podíl inovací výrazně nižší.

Pro doplnění jsou v grafu 1.35 uvedeny tržby za inovované výrobky v roce 2014. Jednoznačně nejvyšší tržby má oddíl výroby motorových vozidel. Graf 1.33 – Podíl základních údajů inovativních podniků na ZP

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

Podniky realizující produktové inovace mají v souhrnu vyšší produktivitu práce než je průměr za celý zpracovatelský průmysl. Nad průměrem zpracovatelského průmyslu je výroba nápojů (CZ-NACE 11), výroba chemických látek (CZ-NACE 20), výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29), farmacie (CZ-NACE 21) a výroba pryže a plastů (CZ-NACE 22).

Graf 1.34 - Podíl tržeb z inovací na celkových tržbách podle

CZ-NACE v roce 2014 Graf 1.35 Tržby z inovovaných produktů podle CZ-NACE

v roce 2014 (tis. Kč)

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

60,4

%

67,6

%

68,0

%

57,5

%

67,1

%

72,1

%

52,1

%

59,2

%

66,4

%

20,4

%

18,4

%

29,1

%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

2010 2012 2014

Tržby PH Zaměstnanci Podíl tržeb z inovovaných produktů na tržbách inovativních podniků

2,2% 2,2%

3,2% 4,1% 4,1% 4,3% 4,8% 5,2%

7,6% 9,7% 9,9% 10,0%

12,8% 14,1% 14,1% 14,2% 14,6%

16,4% 19,7%

29,1% 32,9%

45,4%

0% 10% 20% 30% 40% 50%

17 15 20 11 16 21 18 10 27 32 13 23 25 30 28 22 31 24 14 ZP 29 26

64 329 204 614 261 929 283 970 835 265 1 339 807 1 385 049 1 691 050 2 146 926 3 804 659 4 891 974 5 161 670 7 316 493 9 220 781 12 151 885 14 859 758

26 014 543 28 517 001 30 452 125

78 704 316 297 172 602

0 100 000 000 200 000 000 300 000 000 400 000 000

15 18 16 14 17 21 31 32 11 13 10 20 23 30 25 27 22 24 28 26 29

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

Podniky realizující produktové inovace mají v souhrnu vyšší produktivitu práce než je průměr za celý zpracovatelský průmysl. Nad průměrem zpracovatelského průmyslu je výroba nápojů (CZ-NACE 11), výroba chemických látek (CZ-NACE 20), výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29), farmacie (CZ-NACE 21) a výroba pryže a plastů (CZ-NACE 22).

14

NACE 14) jsou většinou inovace nejnižších řádů. "Oslo manuál" nerozlišuje řád inovací. Pokud, by se rozlišoval řád inovací, pravděpodobně by ve výrobě oděvů byl podíl inovací výrazně nižší.

Pro doplnění jsou v grafu 1.35 uvedeny tržby za inovované výrobky v roce 2014. Jednoznačně nejvyšší tržby má oddíl výroby motorových vozidel. Graf 1.33 – Podíl základních údajů inovativních podniků na ZP

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

Podniky realizující produktové inovace mají v souhrnu vyšší produktivitu práce než je průměr za celý zpracovatelský průmysl. Nad průměrem zpracovatelského průmyslu je výroba nápojů (CZ-NACE 11), výroba chemických látek (CZ-NACE 20), výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29), farmacie (CZ-NACE 21) a výroba pryže a plastů (CZ-NACE 22).

Graf 1.34 - Podíl tržeb z inovací na celkových tržbách podle

CZ-NACE v roce 2014 Graf 1.35 Tržby z inovovaných produktů podle CZ-NACE

v roce 2014 (tis. Kč)

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

60,4

%

67,6

%

68,0

%

57,5

%

67,1

%

72,1

%

52,1

%

59,2

%

66,4

%

20,4

%

18,4

%

29,1

%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

2010 2012 2014

Tržby PH Zaměstnanci Podíl tržeb z inovovaných produktů na tržbách inovativních podniků

2,2% 2,2%

3,2% 4,1% 4,1% 4,3% 4,8% 5,2%

7,6% 9,7% 9,9% 10,0%

12,8% 14,1% 14,1% 14,2% 14,6%

16,4% 19,7%

29,1% 32,9%

45,4%

0% 10% 20% 30% 40% 50%

17 15 20 11 16 21 18 10 27 32 13 23 25 30 28 22 31 24 14 ZP 29 26

64 329 204 614 261 929 283 970 835 265 1 339 807 1 385 049 1 691 050 2 146 926 3 804 659 4 891 974 5 161 670 7 316 493 9 220 781 12 151 885 14 859 758

26 014 543 28 517 001 30 452 125

78 704 316 297 172 602

0 100 000 000 200 000 000 300 000 000 400 000 000

15 18 16 14 17 21 31 32 11 13 10 20 23 30 25 27 22 24 28 26 29

Graf 1.34 – Podíl tržeb z inovací na celkových tržbách Graf 1.35 –Tržby z inovovaných produktů podle CZ-NACE podle CZ-NACE v roce 2014 v roce 2014 (tis. Kč)

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

49

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

1.2.4 INOVACE A VĚDA A VÝZKUM (VaV)

Velmi zajímavý je kombinovaný pohled na inovující podniky a podniky mající výdaje na VaV (Tab. 1.1). Podniky mající produktové inovace a VaV tvoří pouze 13,4 % tržeb zpracovatelského průmyslu. Tato skupina podniků je hlavním tahounem inovací a VaV zpracovatelského průmyslu a tím také konkurenceschopnosti. Další dvě skupiny podniků a to inovující podniky bez VaV tvoří 54,6 % tržeb a neinovující podniky, ale mající VaV 10,7 % tržeb, jsou tahouny inovací nebo VaV. Nejhorší skupinou zpracovatelského průmyslu jsou podniky bez inovací i bez VaV, které tvoří 21,3 % tržeb zpracovatelského průmyslu.

Rozdílnost výše zmíněných skupin podniků lze demonstrovat na úrovni produktivity práce (graf 1.36). Podniky mající produktové inovace a výdaje na VaV mají bezkonkurečně nejlepší hodnotu produktivity práce. Naopak podniky bez inovací a bez VaV v produktivitě práce výrazně zaostávají.

Tab 1.1 – Podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu v roce 2014

15

1.2.4 INOVACE A VĚDA A VÝZKUM (VaV) 

Velmi  zajímavý  je  kombinovaný  pohled  na  inovující  podniky  a  podniky mající  výdaje  na  VaV  (Tab.  1.1). Podniky mající produktové inovace a VaV tvoří pouze 13,4 % tržeb zpracovatelského průmyslu. Tato skupina podniků je hlavním tahounem inovací a VaV zpracovatelského průmyslu a tím také konkurenceschopnosti. Další dvě skupiny podniků a to inovující podniky bez VaV tvoří 54,6 % tržeb a neinovující podniky, ale mající VaV  10,7 %  tržeb,  jsou  tahouny  inovací  nebo  VaV.  Nejhorší  skupinou  zpracovatelského  průmyslu  jsou podniky bez inovací i bez VaV, které tvoří 21,3 % tržeb zpracovatelského průmyslu.  

Rozdílnost  výše  zmíněných  skupin  podniků  lze  demonstrovat  na  úrovni  produktivity  práce  (graf  1.36). Podniky mající  produktové  inovace  a  výdaje  na  VaV mají  bezkonkurečně  nejlepší  hodnotu  produktivity práce. Naopak podniky bez inovací a bez VaV v produktivitě práce výrazně zaostávají.    Tab 1.1 ‐ Podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu v roce 2014  

 

VaV 

Ano  Ne 

24,1%  75,9% 

Inovace Ano  68,0%  13,4%  54,6% 

Ne  32,0%  10,7%  21,3% 

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO 

                   

1.3 CENOVÝ VÝVOJ Ceny  výrobců  ve  zpracovatelském  průmyslu  s určitou  prodlevou  kopírovaly  produkční  výkonnost. V dlouhodobém vývoji vykazují nižší dynamiku oproti  cenám  za  celý průmysl, u kterých  jsou významným faktorem jejich rychlejšího růstu ceny energetických výrobců a zejména oproti spotřebitelským cenám (graf 1.37). Ve  vývoji  cen  výrobců  ve  zpracovatelském  průmyslu  se  projevil  krizový  propad  v roce  2009  jejich podstatným meziročním  snížením  a  následným  zpomalujícím  se  růstem  až  do  roku  2014.  Jejich  pokles v roce 2015 byl ovlivněn nižšími cenami energetických vstupů a konkurenčními tlaky na světovém trhu.   

864 171

1 272 521

907 586987 788

183 971

0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

1 200 000

1 400 000

Celkem IN+VaV Pouze IN Pouze VaV Ne IN a Ne VaV

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

Graf 1.36 – Porovnání produktivity práce ve ZP v roce 2014 (Kč/osoba)

15

1.2.4 INOVACE A VĚDA A VÝZKUM (VaV) 

Velmi  zajímavý  je  kombinovaný  pohled  na  inovující  podniky  a  podniky mající  výdaje  na  VaV  (Tab.  1.1). Podniky mající produktové inovace a VaV tvoří pouze 13,4 % tržeb zpracovatelského průmyslu. Tato skupina podniků je hlavním tahounem inovací a VaV zpracovatelského průmyslu a tím také konkurenceschopnosti. Další dvě skupiny podniků a to inovující podniky bez VaV tvoří 54,6 % tržeb a neinovující podniky, ale mající VaV  10,7 %  tržeb,  jsou  tahouny  inovací  nebo  VaV.  Nejhorší  skupinou  zpracovatelského  průmyslu  jsou podniky bez inovací i bez VaV, které tvoří 21,3 % tržeb zpracovatelského průmyslu.  

Rozdílnost  výše  zmíněných  skupin  podniků  lze  demonstrovat  na  úrovni  produktivity  práce  (graf  1.36). Podniky mající  produktové  inovace  a  výdaje  na  VaV mají  bezkonkurečně  nejlepší  hodnotu  produktivity práce. Naopak podniky bez inovací a bez VaV v produktivitě práce výrazně zaostávají.    Tab 1.1 ‐ Podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu v roce 2014  

 

VaV 

Ano  Ne 

24,1%  75,9% 

Inovace Ano  68,0%  13,4%  54,6% 

Ne  32,0%  10,7%  21,3% 

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO 

                   

1.3 CENOVÝ VÝVOJ Ceny  výrobců  ve  zpracovatelském  průmyslu  s určitou  prodlevou  kopírovaly  produkční  výkonnost. V dlouhodobém vývoji vykazují nižší dynamiku oproti  cenám  za  celý průmysl, u kterých  jsou významným faktorem jejich rychlejšího růstu ceny energetických výrobců a zejména oproti spotřebitelským cenám (graf 1.37). Ve  vývoji  cen  výrobců  ve  zpracovatelském  průmyslu  se  projevil  krizový  propad  v roce  2009  jejich podstatným meziročním  snížením  a  následným  zpomalujícím  se  růstem  až  do  roku  2014.  Jejich  pokles v roce 2015 byl ovlivněn nižšími cenami energetických vstupů a konkurenčními tlaky na světovém trhu.   

864 171

1 272 521

907 586987 788

183 971

0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

1 200 000

1 400 000

Celkem IN+VaV Pouze IN Pouze VaV Ne IN a Ne VaV

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

1.3 CENOVÝ VÝVOJCeny výrobců ve zpracovatelském průmyslu s určitou prodlevou kopírovaly produkční výkonnost. V dlouhodobém vývoji vykazují nižší dynamiku oproti cenám za celý průmysl, u kterých jsou významným faktorem jejich rychlejšího růstu ceny energetických výrobců a zejména oproti spotřebitelským cenám (graf 1.37). Ve vývoji cen výrobců ve zpracovatelském průmyslu se projevil krizový propad v roce 2009 jejich podstatným meziročním snížením a následným zpomalujícím se růstem až do roku 2014. Jejich pokles v roce 2015 byl ovlivněn nižšími cenami energetických vstupů a konkurenčními tlaky na světovém trhu.

50

Graf 1.37 – Indexy cen průmyslových výrobců v letech 2008 až 2015 podle CZ-CPA (rok 2005 = 100 %)

16

Graf 1.37 - Indexy cen průmyslových výrobců v letech 2008 až 2015 podle CZ-CPA (rok 2005 = 100 %)

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

1.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Zahraniční obchod je uveden v pojetí přeshraniční statistiky podle komodit, tj. v klasifikaci CZ-CPA, na rozdíl od ekonomických aktivit, uváděných v klasifikaci CZ-NACE. Význam ZP v národním hospodářství potvrzují i údaje o zahraničním obchodě. V celkovém vývozu ČR představují výrobky ZP téměř 95 % (graf 1.38). Hodnota vývozu komodit ZP ve sledovaném období 2009 až 2015 neustále roste, zatímco hodnota ostatních komodit, které představují zemědělské a surovinové položky, osciluje, zejména v důsledku jejich citlivosti na vývoj cen. V podrobnějším pohledu na vývoz ZP je patrná dominance vývozu motorových vozidel, počítačů, strojů a elektrických zařízení (graf 1.39).

V dovozu představují výrobky zpracovatelského průmyslu okolo 90 % jeho celkové hodnoty a rovněž vykazují růstový trend. Z komodit je nejvýznamnější dovoz počítačů, motorových vozidel, chemických látek a kovů (graf 1.39). Hodnota dovozu ostatních položek, podobně jako u vývozu, osciluje spíše z cenových, než objemových důvodů.

Kladné saldo zahraničního obchodu tvoří komodity zpracovatelského průmyslu s růstovou tendencí (kromě roku 2015), když záporné saldo ostatních komodit vzniká zejména v důsledku dovozu energetických surovin (graf 1.38). Největší kladné saldo ve skupinách výrobků zpracovatelského průmyslu mají motorová vozidla, následována stroji, elektrickými zařízeními a kovovými konstrukcemi. Záporná salda vykazují především kovy, chemické látky a farmaceutické výrobky (graf 1.39).

Zapojování podniků ZP do globálních hodnotových řetězců lze dokumentovat na dovozní náročnosti vývozu. Zatímco v roce 1990 bylo v 1 Kč vývozu obsaženo 28,60 haléřů dovozu, v roce 2010 už to bylo 52,39 haléřů (graf 1.40). V roce 2010 tvořil podíl podniků pod zahraniční kontrolou okolo 80 % tržeb zpracovatelského průmyslu, když v roce 1990 byl prakticky nulový. V období 1990 až 2010 narostl export výrobků zpracovatelského průmyslu desetkrát, což by nebylo možné bez zapojení do mezinárodní dělby práce. V roce 2010 byla nejnáročnější na dovoz výroba rafinerských produktů (CPA 19), následována výrobou počítačů (CPA 26), výrobou chemických látek (CPA 24) a výrobou motorových vozidel (CPA 29) viz graf 1.41.

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ZP 107,4% 101,5% 103,0% 108,9% 111,4% 111,6% 112,8% 108,4%

Spotřebitelské 112,1% 113,3% 114,9% 117,1% 121,0% 122,7% 123,2% 123,6%

Průmysl 110,5% 107,0% 108,3% 114,3% 116,8% 117,7% 116,8% 113,1%

85%

90%

95%

100%

105%

110%

115%

120%

125%

130%

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

1.4 ZAHRANIČNÍ OBCHODZahraniční obchod je uveden v pojetí přeshraniční statistiky podle komodit, tj. v klasifikaci CZ-CPA, na rozdíl od ekonomických aktivit, uváděných v klasifikaci CZ-NACE. Význam ZP v národním hospodářství potvrzují i údaje o zahraničním obchodě. V celkovém vývozu ČR představují výrobky ZP téměř 95 % (graf 1.38). Hodnota vývozu komodit ZP ve sledovaném období 2009 až 2015 neustále roste, zatímco hodnota ostatních komodit, které představují zemědělské a surovinové položky, osciluje, zejména v důsledku jejich citlivosti na vývoj cen. V podrobnějším pohledu na vývoz ZP je patrná dominance vývozu motorových vozidel, počítačů, strojů a elektrických zařízení (graf 1.39).

V dovozu představují výrobky zpracovatelského průmyslu okolo 90 % jeho celkové hodnoty a rovněž vykazují růstový trend. Z komodit je nejvýznamnější dovoz počítačů, motorových vozidel, chemických látek a kovů (graf 1.39). Hodnota dovozu ostatních položek, podobně jako u vývozu, osciluje spíše z cenových, než objemových důvodů.

Kladné saldo zahraničního obchodu tvoří komodity zpracovatelského průmyslu s růstovou tendencí (kromě roku 2015), když záporné saldo ostatních komodit vzniká zejména v důsledku dovozu energetických surovin (graf 1.38). Největší kladné saldo ve skupinách výrobků zpracovatelského průmyslu mají motorová vozidla, následována stroji, elektrickými zařízeními a kovovými konstrukcemi. Záporná salda vykazují především kovy, chemické látky a farmaceutické výrobky (graf 1.39).

Zapojování podniků ZP do globálních hodnotových řetězců lze dokumentovat na dovozní náročnosti vývozu. Zatímco v roce 1990 bylo v 1 Kč vývozu obsaženo 28,60 haléřů dovozu, v roce 2010 už to bylo 52,39 haléřů (graf 1.40). V roce 2010 tvořil podíl podniků pod zahraniční kontrolou okolo 80 % tržeb zpracovatelského průmyslu, když v roce 1990 byl prakticky nulový. V období 1990 až 2010 narostl export výrobků zpracovatelského průmyslu desetkrát, což by nebylo možné bez zapojení do mezinárodní dělby práce. V roce 2010 byla nejnáročnější na dovoz výroba rafinerských produktů (CPA 19), následována výrobou počítačů (CPA 26), výrobou chemických látek (CPA 24) a výrobou motorových vozidel (CPA 29) viz graf 1.41.

51

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

Graf 1.38 – Vývoz, dovoz a saldo 2008 – 2015 (mld. Kč)

17

Graf 1.38 Vývoz, dovoz a saldo 2008 – 2015 (mld. Kč)

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Graf 1.39 Vývoz, dovoz a saldo v roce 2015 dle CZ-CPA (mil. Kč)

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

1 98

9

2 36

3

2 69

1

2 86

9

3 00

1

3 44

5

3 69

7

1 76

7

2 12

9

2 35

3

2 40

6

2 48

8

2 88

7

3 18

7

149 169

188 204 174 184

205

222 282

335 361 335 313

289

222 234 338 463 513 558 509

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 4 000

3 000

2 000

1 000

0

1 000

2 000

3 000

4 000

Dovo

z

V

ývoz

Saldo ostatní CPA

Saldo ZP CPA

Dovoz ostatní CPA

Vývoz ostatní CPA

Dovoz ZP CPA

Vývoz ZP CPA

1 000 000

800 000

600 000

400 000

200 000

0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

29 26 28 27 25 22 20 24 10 32 23 31 13 21 17 30 16 14 15 11 18

Dovo

z

Vý

voz

Oddíl CZ-CPA

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

Graf 1.39 – Vývoz, dovoz a saldo v roce 2015 dle CZ-CPA (mil. Kč)

17

Graf 1.38 Vývoz, dovoz a saldo 2008 – 2015 (mld. Kč)

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Graf 1.39 Vývoz, dovoz a saldo v roce 2015 dle CZ-CPA (mil. Kč)

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

1 98

9

2 36

3

2 69

1

2 86

9

3 00

1

3 44

5

3 69

7

1 76

7

2 12

9

2 35

3

2 40

6

2 48

8

2 88

7

3 18

7

149 169

188 204 174 184

205

222 282

335 361 335 313

289

222 234 338 463 513 558 509

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 4 000

3 000

2 000

1 000

0

1 000

2 000

3 000

4 000 Do

voz

Výv

oz

Saldo ostatní CPA

Saldo ZP CPA

Dovoz ostatní CPA

Vývoz ostatní CPA

Dovoz ZP CPA

Vývoz ZP CPA

1 000 000

800 000

600 000

400 000

200 000

0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

29 26 28 27 25 22 20 24 10 32 23 31 13 21 17 30 16 14 15 11 18

Dovo

z

Vý

voz

Oddíl CZ-CPA

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

–72 –113 –147 –157 –161 –129 –84

52

Z teritoriálního pohledu směřuje vývoz komodit ZP z velké části do Německa (32 %), jehož prostřednictvím je část komodit z ČR součástí německého vývozu do třetích zemí. S velkým odstupem následují další země, především sousední Slovensko (8 %), Polsko (6 %), a dále Velká Británie, (5 %), Francie (5 %), Itálie (4 %) a sousední Rakousko (4 %). V dovozu dominuje opět Německo (27 %), ale na druhé místo se už s menším odstupem probojovala Čína (15 %), následuje Polsko (8 %), Slovensko (5 %), Itálie (4 %) a dále Francie, Rakousko a Jižní Korea (shodně po 3 %), viz graf 1.42.

Graf 1.42 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA

18

Graf 1.40 – Vývoj dovozní náročnosti vývozu zpracovatelského průmyslu

Graf 1.41 - Dovozní náročnost vývozu podle CZ-CPA v roce 2010

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Z teritoriálního pohledu směřuje vývoz komodit ZP z velké části do Německa (32 %), jehož prostřednictvím je část komodit z ČR součástí německého vývozu do třetích zemí. S velkým odstupem následují další země, především sousední Slovensko (8 %), Polsko (6 %), a dále Velká Británie, (5 %), Francie (5 %), Itálie (4 %) a sousední Rakousko (4 %). V dovozu dominuje opět Německo (27 %), ale na druhé místo se už s menším odstupem probojovala Čína (15 %), následuje Polsko (8 %), Slovensko (5 %), Itálie (4 %) a dále Francie, Rakousko a Jižní Korea (shodně po 3%), viz graf 1.42. Graf 1.42 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

28,60%

34,82%

40,83%

48,48% 52,39%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

1990 1995 2000 2005 2010

27,76% 28,19% 29,49%

32,95% 33,02% 35,13% 37,34% 38,11% 40,78% 41,22% 41,91% 42,68% 42,82%

50,34% 50,57% 51,61% 52,39% 53,87% 55,12% 56,54%

61,08% 72,13%

0% 20% 40% 60% 80%

11 21 16 18 23 31 14 10 25 32 17 13 28 22 20 30 ZP 27 15 29 24 26

Německo 27%

Čína 15%

Polsko 8% Slovensko

5%

Itálie 4%

Francie [PROCENTO] Rakousko

3%

Jižní Korea 3%

ostatní 32%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 32%

Slovensko 8% Polsko

6% V.Británie

[PROCENTO]

Francie [PROCENTO]

Itálie 4% Rakousko

4%

Maďarsko 3%

ostatní 33%

Vývozní teritoria v roce 2015

Graf 1.40 – Vývoj dovozní náročnosti Graf 1.41 – Dovozní náročnost vývozu podle CZ-CPA vývozu zpracovatelského průmyslu v roce 2010

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

18

Graf 1.40 – Vývoj dovozní náročnosti vývozu zpracovatelského průmyslu

Graf 1.41 - Dovozní náročnost vývozu podle CZ-CPA v roce 2010

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Z teritoriálního pohledu směřuje vývoz komodit ZP z velké části do Německa (32 %), jehož prostřednictvím je část komodit z ČR součástí německého vývozu do třetích zemí. S velkým odstupem následují další země, především sousední Slovensko (8 %), Polsko (6 %), a dále Velká Británie, (5 %), Francie (5 %), Itálie (4 %) a sousední Rakousko (4 %). V dovozu dominuje opět Německo (27 %), ale na druhé místo se už s menším odstupem probojovala Čína (15 %), následuje Polsko (8 %), Slovensko (5 %), Itálie (4 %) a dále Francie, Rakousko a Jižní Korea (shodně po 3%), viz graf 1.42.

28,60%

34,82%

40,83%

48,48% 52,39%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

1990 1995 2000 2005 2010

27,76% 28,19% 29,49%

32,95% 33,02% 35,13% 37,34% 38,11% 40,78% 41,22% 41,91% 42,68% 42,82%

50,34% 50,57% 51,61% 52,39% 53,87% 55,12% 56,54%

61,08% 72,13%

0% 20% 40% 60% 80%

11211618233114102532171328222030ZP2715292426

Německo 27%

Čína 15%

Polsko 8%

Slovensko 5%

Itálie 4%

Francie

Rakousko 3%

Jižní Korea 3%

ostatní 32%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 32%

Slovensko 8%

Polsko 6%

V.Británie

Francie

Itálie 4%

Rakousko 4%

Maďarsko 3%

ostatní 33%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

5%5%

3%

53

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

1.5 EKONOMICKÝ ZISKNejagregovanějším ukazatelem vyjadřujícím efektivnost je ekonomický zisk (EVA). Ekonomický zisk zpracovatelského průmyslu v období 2008 až 2009 byl výrazně neuspokojivý, v letech 2010 a 2011 se dostal skoro na nulu. Zlom nastal až v roce 2012, kdy se ekonomický zisk vyhoupl nad nulu, tj. podniky zpracovatelského průmyslu začaly pro své majitele tvořit hodnotu. V roce 2013 se stále držel velmi blízko nuly. V roce 2014 nastal jeho radikální růst, který pokračoval i v roce 2015 (graf 1.43).

Hlavními tahouny vynikajícího výsledku ekonomického zisku byla v roce 2015 výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29), dále výroba pryžových a plastových výrobků (CZ-NACE 22) a výroba kovodělných výrobků (CZ-NACE 25). Na druhém konci žebříčku oddílů podle tvorby ekonomického zisku jsou výroba základních kovů (CZ-NACE 24), výroba potravinářských výrobků (CZ-NACE 10) a výroba ostatních dopravních prostředků (CZ-NACE 30).

Hodnota ekonomického zisku je ovlivněna velikostí oddílu. Relativní ekonomický zisk, tj. Spread (rozdíl mezi rentabilitou vlastního kapitálu a alternativním nákladem na vlastní kapitál) ukazuje efektivnost tvorby ekonomického zisku. Spread, lze také vyjádřit jako podíl ekonomického zisku a vlastního kapitálu, tj. tvorba ekonomického z jedné koruny vlastního kapitálu. Vývoj hodnot Spreadu odpovídá vývoji ekonomického zisku (graf 1.45). Vývoj hodnoty Spreadu byl dán vývojem hodnoty rentability vlastního kapitálu (ROE) a vývoje alternativního nákladu na vlastní kapitál (re), jehož hodnota je ovlivněna především poklesem bezrizikové sazby (rf).

Zajímavější je žebříček oddílů podle velikosti Spreadu (graf 1.46). Na prvním místě je opět, jako u žebříčku ekonomického zisku, výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29). Ovšem na druhém místě je výroba oděvů (CZ-NACE 14). V žebříčku ekonomického zisku byl tento oddíl na až na 11. místě. I většina ostatních oddílů vykazuje rozdílné pořadí mezi ekonomickým ziskem a Spreadem.

Graf 1.43 – Ekonomický zisk (v mld. Kč) Graf 1.44 – Ekonomický zisk podle CZ-NACE (v mil. Kč)

19

1.5 EKONOMICKÝ ZISK Nejagregovanějším ukazatelem vyjadřujícím efektivnost je ekonomický zisk (EVA). Ekonomický zisk zpracovatelského průmyslu v období 2008 až 2009 byl výrazně neuspokojivý, v letech 2010 a 2011 se dostal skoro na nulu. Zlom nastal až v roce 2012, kdy se ekonomický zisk vyhoupl nad nulu, tj. podniky zpracovatelského průmyslu začaly pro své majitele tvořit hodnotu. V roce 2013 se stále držel velmi blízko nuly. V roce 2014 nastal jeho radikální růst, který pokračoval i v roce 2015 (graf 1.43). Hlavními tahouny vynikajícího výsledku ekonomického zisku je v roce 2015 výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29), dále výroba pryžových a plastových výrobků (CZ-NACE 22) a výroba kovodělných výrobků (CZ-NACE 25). Na druhém konci žebříčku oddílů podle tvorby ekonomického zisku jsou výroba základních kovů (CZ-NACE 24), výroba potravinářských výrobků (CZ-NACE 10) a výroba ostatních dopravních prostředků (CZ-NACE 30). Hodnota ekonomického zisku je ovlivněna velikostí oddílu. Relativní ekonomický zisk, tj. Spread (rozdíl mezi rentabilitou vlastního kapitálu a alternativním nákladem na vlastní kapitál) ukazuje efektivnost tvorby ekonomického zisku. Spread, lze také vyjádřit jako podíl ekonomického zisku a vlastního kapitálu, tj. tvorba ekonomického z jedné koruny vlastního kapitálu. Vývoj hodnot spreadu odpovídá vývoji ekonomického zisku (graf 1.45). Vývoj hodnoty spreadu byl dán vývojem hodnoty rentability vlastního kapitálu (ROE) a vývoje alternativního nákladu na vlastní kapitál (re), jehož hodnota je ovlivněna především poklesem bezrizikové sazby (rf). Zajímavější je žebříček oddílů podle velikosti spreadu (graf 1.46). Na prvním místě je opět, jako u žebříčku ekonomického zisku, výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29). Ovšem na druhém místě je výroba oděvů (CZ-NACE 14). V žebříčku ekonomického zisku byl tento oddíl na až na 11. místě. I většina ostatních oddílů vykazuje rozdílné pořadí mezi ekonomickým ziskem a spreadem.

Graf 1.43 Ekonomický zisk (v mld. Kč) Graf 1.44 Ekonomický zisk podle CZ-NACE (v mil. Kč)

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

-69,

7

-105

,3

-18,

1

-10,

9

3,6

4,1

74,8

90,2

-150

-100

-50

0

50

100

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 -10 000 0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000

24 10 30 11 26 13 15 31 16 32 14 17 18 21 23 28 20 27 25 22 29

2015 2014

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

54

1.6 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU

Výsledky zpracovatelského průmyslu (ZP) v období 2008 až 2015 jsou velmi dobré. Významný je neustálý růst produktivity práce (až na krizový rok 2009) doprovázený růstem průměrné mzdy a udržení příznivé relace mezi růstem produktivity práce a růstem průměrné mzdy. Produktivita je spjata s inovacemi a výdaji na VaV. Navzájem se podmiňují, kdy růst produktivity umožňuje růst inovací a obráceně. Podniky realizující inovace a mající VaV mají nejvyšší produktivitu práce (o 47 % vyšší oproti průměru ZP) a podniky bez inovací a bez výdajů na VaV vykazují produktivitu práce ve výši pouze 21 % průměru ZP.

Dobré výsledky ZP mají dopad na vnímání situace všemi stakeholdery, tj. majiteli, zaměstnanci, obchodními partnery, investory, státem a dalšími. Z hlediska majitelů podniků je příznivá vysoká hodnota ekonomického zisku. Z hlediska zaměstnanců mají význam dobré a rostoucí mzdy a nově vznikající pracovní místa. Z pohledu státu je pozitivní vyšší výběr daní, a především příspěvek ZP k vnějšímu ekonomickému postavení ČR, neboť díky němu má česká ekonomika kladné saldo ZO, zatímco vliv ostatních sektorů je v souhrnu záporný.

Česká republika je a bude malou otevřenou ekonomikou se silně exportně orientovaným průmyslem. Průmysl tvoří asi třetinu našeho HDP, a to je prakticky nejvíce ze zemí evropské osmadvacítky. Aktuálně jsme také zemí s druhou nejnižší nezaměstnaností v Evropě. Chceme-li ale silnou pozici české ekonomiky udržet dlouhodobě, je zapotřebí mj. reagovat na vývojové trendy v technologiích i ve společnosti, spojené s digitalizací, a skloubit je s praxí. Budoucnost bude především ovlivněna akcelerací technologických inovací. V nejbližší budoucnosti jde především o tzv. Průmysl 4.0. Myšlenky související s tímto fenoménem se objevily po roce 2000 a za předpokladu úspěšného rozšíření nových technologických a digitálních platforem, lze do roku 2020 očekávat fundamentální technologické změny ZP a dalších sektorů i v ČR. Průmysl 4.0 bude mít více rovin, založených na zavádění informačních technologií, kyberneticko-fyzických systémů a systémů umělé inteligence do výroby, služeb a všech odvětví hospodářství, ale i zapojení internetu věcí do technologie výroby, do nových obchodních modelů včetně servisu výrobků a míře účasti stakeholderů ve ZP na inovacích souvisejících s tzv. 4. průmyslovou revolucí.

20

Graf 1.45 Spread, ROE, re a rf (v %) Graf 1.46 Spread podle CZ.NACE

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

1.6 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -5,8% -8,8% -1,5% -0,9% 0,3% 0,3% 5,0% 5,9%

rf 4,6% 4,7% 3,7% 3,8% 2,3% 2,3% 1,6% 0,6%

ROE 10,3% 7,6% 12,7% 13,0% 12,4% 12,5% 16,2% 16,1%

re 16,1% 16,4% 14,2% 13,8% 12,1% 12,2% 11,2% 10,2%

-10%

-5%

0%

5%

10%

15%

20%

-20% -10% 0% 10% 20%

30 24 10 11 15 26 13 31 16 32 28 23 17 21 ZP 20 25 27 18 22 14 29

2015 2014

Graf 1.45 – Spread, ROE, re a rf (v %) Graf 1.46 – Spread podle CZ.NACE

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

55

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

Základem je aktivita podnikatelů, kteří se musí objektivnímu vývoji přizpůsobit jako první, včas podchytit impulsy, které našemu průmyslu přináší tato zcela nová filosofie systémového využívání, integrace a propojování nejrůznějších technologií při uvažování jejich trvalého, velice rychlého rozvoje a připravit se na podmínky nové (tzv. čtvrté) průmyslové revoluce v České republice. Dlouhodobým cílem je udržet a posílit konkurenceschopnost ČR.

Fundamentální inovace probíhají často mimo ČR, ale vzhledem k propojení našeho ZP v rámci globálních hodnotových řetězců (tvoří asi 70 % tržeb ZP), lze předpokládat jejich zavedení do většiny výrob ZP v ČR. Pro ostatní podniky jde o velkou příležitost pro zapojení do souvisejících inovací nižších řádů. Pro tyto podniky, mimo globální hodnotové řetězce, bude kritickým bodem dostupnost finančních zdrojů na potřebné investice do technologií. Úspěch tedy nebude pouze záležitostí ČR, ale bude ovlivněn reálnou situací našich hlavních partnerů, zejména ze Spolkové republiky Německa.

Digitalizace ekonomiky probíhá v široké škále odvětví. Lze jmenovat sektory jako elektronika, elektrotechnika, konstrukce a výroba strojů a zařízení, výroba nástrojů, automobilový průmysl, energetika, chemická a farmaceutická výroba, hutnictví a ocelářství, informační technologie a telekomunikace, průmyslová automatizace, radiokomunikace, ale i údržba, bankovnictví, finanční a marketingové služby, obchodní činnost, poradenské služby, reklamní činnost, vývoj software, zemědělství, životní prostředí, zdravotnictví, výživa a další.

Stranou tohoto dění nemůže zůstat ani vláda. Průmysl a celá ekonomika prochází zásadními změnami, které budou mít důsledky pro celou společnost, a proto byla zformulována Iniciativa Průmysl 4.0 v České republice.

Cílem Iniciativy Průmysl 4.0 je ukázat možné směry vývoje a nastínit opatření, která by mohla nejen podpořit ekonomiku a průmyslovou základnu ČR, ale též pomoci připravit celou společnost na absorbování této tech-nologické změny. Iniciativa obsahuje základní informaci o nutnosti neodkladných změn vyvolaných nástupem 4. průmyslové revoluce a mapuje opatření na podporu investic, aplikovaného výzkumu a standardizace, zpra-covává otázky spojené s kybernetickou bezpečností, logistikou i legislativou. A co je nejdůležitější a co nejvíce zajímá odbory i zaměstnavatele – zahrnuje impulsy vztahující se k trhu práce, ke vzdělávání a k rozvoji lidských zdrojů.

Je zřejmé, že se změní poptávka na trhu práce. I když vzniknou nová pracovní místa a profese, jiné, zejména méně kvalifikované pozice, naopak zaniknou. Toho jsme si vědomi, a proto musíme vytvořit takové podmínky, aby změny nebyly pro vývoj společnosti destruktivní, ale naopak byly příležitostí pro růst kvalifikace lidí. Zvýšení požadavků na technicky vzdělanou pracovní sílu by mělo ale také přirozeně přinést i zvýšení mzdového ohodnocení pracovníků, jak k němu vyzývají zástupci pracujících.

Včasným zachycením nástupu Průmyslu 4.0 dojde ke zvýšení atraktivity ČR pro nové zahraniční investory a stimulaci rozšíření investic zahraničních společností již zde působících. Zavedení nových technologií umožní významně zefektivnit využití zdrojů. Snížení energetické a surovinové náročnosti výroby, nárůst produktivity ve výrobě, optimalizace logistických tras, technologická řešení pro decentralizované systémy výroby a distribuce energie nebo inteligentní městskou infrastrukturu – to jsou hlavní přínosy Průmyslu 4.0 pro efektivnější využívání zdrojů.

Zavedení koncepce Průmyslu 4.0 umožní např. v automobilovém průmyslu, potravinářství nebo ve strojírenství komplexně optimalizovat celý vertikální výrobní proces. V plně automatizovaných výrobních provozech budou produkovány i malé výrobní dávky, které budou reflektovat aktuální požadavky zákazníků. Současně dojde ke zkrácení času potřebného k přenastavení výroby stejně jako redukci nákladů s tím souvisejících. Digitalizace výroby přinese více možností práce na dálku. Dojde ke vzniku tzv. „chytrých továren“, kde budou vznikat „chytré produkty“. Firemní systémy budou v reálném čase pružně reagovat na okamžitou a měnící se poptávku po produktech. Chytré továrny tak otevřou prostor pro nové kreativní cesty tvorby přidané hodnoty.

56

57

2.

CZ-NACE 10 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ

2.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 10 dle jednotlivých skupin

10.1 – Zpracování a konzervování masa a výroby masných výrobků; 10.2 – Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů, 10.3 – Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny; 10.4 – Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků; 10.5 – Výroba mléčných výrobků; 10.6 – Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků; 10.7 – Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků; 10.8 – Výroba ostatních potravinářských výrobků; 10.9 – Výroba průmyslových krmiv.

Výroba potravinářských výrobků v České republice, obdobně jako v celé Evropské unii, patří k nosným odvětvím zpracovatelského průmyslu. Význam potravinářské výroby je dán především zabezpečováním výživy obyvatelstva výrobou a prodejem zdravotně nezávadných, bezpečných a kvalitních potravin.

Potravinářská výroba svůj podíl na zpracovatelském průmyslu sice nezvyšuje, přesto zůstává významným zaměstnavatelem v mnoha regionech a je pátým největším zaměstnavatelem z celého zpracovatelského průmyslu. Některá další odvětví zpracovatelského průmyslu patří k dodavatelům průmyslových vstupů do potravinářské výroby – strojírenství, hutnictví neželezných kovů, chemický průmysl, průmysl papíru a celulózy a také energetika, takže rozvoj potravinářství, posiluje i výkonnost těchto odvětví. Výroba potravinářských výrobků je v porovnání s dalšími oddíly ZP charakteristická spíše nižšími maržemi přidané hodnoty a nižší produktivitou práce.

Graf 2.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 10 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktiva celkem

Počet zaměstnanců

Početjednotek

10.1 21,6 19,0 21,2 21,6 13,4 15,7 23,7 24,6

10.2 0,9 0,8 0,8 0,8 0,8 0,9 0,9 0,3

10.3 3,0 2,9 2,3 2,3 3,4 2,6 3,1 1,9

10.4 1,7 2,5 6,2 5,9 3,2 4,5 1,1 0,2

10.5 10,5 11,1 14,2 14,6 9,2 9,9 9,4 2,2

10.6 3,3 3,1 4,1 4,0 3,3 3,7 2,8 2,8

10.7 28,7 23,5 12,1 12,2 16,7 17,6 35,7 42,5

10.8 21,7 23,4 19,3 19,0 25,7 24,5 18,0 20,5

10.9 8,5 13,7 19,9 19,7 24,3 20,6 5,4 5,0

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

2. CZ-NACE 10 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ

58

Některé potravinářské obory mají, z hlediska klasifikace ekonomických činností skupiny, přímou vazbu na zemědělskou prvovýrobu, jiné se věnují až vyšší finalizaci potravin.

Ve výrobě potravinářských výrobků dosahuje nejvyššího podílu tržeb a výnosů výrobní skupina zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků, dále je to skupina výroby průmyslových krmiv a skupina ostatních potravinářských výrobků, která je velmi členitá a většinou zpracovává produkty rostlinného původu.

V tabulce 2.1.1 jsou uvedeny podíly výrobních skupin na vybraných charakteristikách oddílu. V počtu jednotek jednoznačně dominuje skupina výroby pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků. Jde o výrobce různé velikosti ve městech i na venkově. Tato výroba je v rámci oddílu i největším zaměstnavatelem. Také dosáhla nejvyššího podílu na ukazateli přidané hodnoty v rámci výroby potravinářských výrobků, těsně následovaná skupinou výroby ostatních potravinářských výrobků, která má současně nejvyšší podíl na ukazateli aktiv celkem.

2.2 VÝVOJ ODDÍLUVývoj výroby potravin po zajištění prioritního požadavku zdravotní nezávadnosti, směřuje ke zvyšování kvality domácí produkce. Důraz na jakost potravin je kladen i v celé EU. V ČR jsou k tomuto požadavku využívány systémy kvality. V jejich rámci zaujímá významnou pozici národní značka KLASA. Tato značka představuje marketingovou podporu oceněným výrobcům a výrobkům. Jde o získávání důvěry odběratelů a spotřebitelů. V roce 2015 byl marketing v této oblasti zaměřen na zajištění výstav, veletrhů a aktivit k přímé prezentaci výrobců a potravin.

Další ocenění získali výrobci Regionálních potravin. To přispělo k prezentaci malých a středních podniků dodávajících především na místní trhy většinou typické potraviny pro daný region. V roce 2015 to bylo 107 výrobků. Na trhu se uplatnily i biopotraviny. K 31. 12. 2015 již bylo evidováno 541 těchto výrobců.

2.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELENejvětší ekonomický propad u hodnocené výroby byl zaznamenán v roce 2010 v kontextu s ekonomickou krizí. Po té nastalo určité oživení, avšak s výkyvy u sledovaných ukazatelů. Při trvalém poklesu zaměstnanců a růstu průměrné mzdy, dosáhla přidaná hodnota na zaměstnance vrcholu v roce 2014 (graf 2.3.1).

Oddíl zaměstnává v současné době 86 tis. osob, což je 7,8 % z celého ZP. Průměrná mzda je v porovnání s celým ZP nižší, v roce 2015 činila téměř 21 tis. Kč měsíčně. Dynamika růstu je oproti růstu produktivity práce poměrně slabá. Průměrné tempo růstu mezd dosáhlo od roku 2008 výše 1,1 %, zatímco produktivita rostla tempem 1,2 %.

Ceny průmyslových výrobců CZ-CPA 10 v letech 2008 – 2015 měly růstový trend, byť byl diferencovaný jak podle let, tak podle výrobců. Pouze výjimečně byl vykázán pokles cen u některých výrobců v několika dřívějších letech (např. u CZ-CPA 10.3 a CZ-NACE 10.5). Naopak největší cenový růst v roce 2015 vykázaly výrobkové skupiny CZ-CPA 10.2 Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů a CZ-CPA 10.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků (graf 2.3.2).

59

Graf 2.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 10 (rok 2008 = 100 %)Graf 2.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 10 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů.

Graf 2.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 10 (2005 = 100 %) Graf 2.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 10 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

5 31

7

5 71

4

6 50

8

7 11

7

7 30

5

7 16

6

7 31

3

7 45

1

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

98 7

51

96 5

29

92 5

59

90 6

62

89 6

72

87 1

69

86 2

45

86 1

24

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob 32

6 77

0

310

914

293

510

305

947

317

073

313

461

315

754

310

807

48 1

52

53 0

40

49 7

84

50 2

64

48 0

18

49 1

34

51 2

04

49 5

02

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

18 0

87

18 6

95

18 9

83

19 1

54

19 7

39

19 4

02

19 9

67

20 7

11 40

634

45 7

89

44 8

22

46 2

01

44 6

23

46 9

72

49 4

75

47 8

97

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 10 111,8 113,1 111,4 111,8 116,2 116,6 117,5 118,3

10.1 100,6 99,2 94,9 96,1 101,5 104,9 106,1 102,8

10.2 111,6 111,7 111,5 117,2 121,2 124,4 128,6 134,7

10.3 130,8 110,5 110,1 131,3 135,4 135,7 119,2 116,6

10.4 109,2 97,3 103,4 109,9 107,8 115,3 121,3 110,7

10.5 143,6 114,2 106,9 139,2 132,3 140,7 127,7 124,0

10.6 120,0 113,6 106,7 125,7 130,5 130,1 127,1 125,5

10.7 101,8 102,6 99,0 105,6 113,4 113,5 111,0 106,2

10.8 130,6 108,2 106,1 122,0 130,8 143,1 133,1 130,0

10.9 111,9 104,1 101,8 111,5 115,3 119,3 118,5 114,1

70

80

90

100

110

120

130

140

150

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -9,04 -6,63 -4,56 -6,07 -6,56 -4,96 -3,59 -3,92

rf 4,55 4,67 3,71 3,79 2,31 2,26 1,58 0,58

ROE 8,24 11,32 11,68 10,31 8,59 9,42 10,53 9,88

re 17,29 17,95 16,25 16,38 15,14 14,38 14,12 13,80

-15

-10

-5

0

5

10

15

20

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

2. CZ-NACE 10 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ

60

Graf 2.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 10 (2005 = 100 %) Graf 2.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 10 (v %)

Graf 2.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 10 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů.

Graf 2.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 10 (2005 = 100 %) Graf 2.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 10 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

5 31

7

5 71

4

6 50

8

7 11

7

7 30

5

7 16

6

7 31

3

7 45

1

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

98 7

51

96 5

29

92 5

59

90 6

62

89 6

72

87 1

69

86 2

45

86 1

24

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

326

770

310

914

293

510

305

947

317

073

313

461

315

754

310

807

48 1

52

53 0

40

49 7

84

50 2

64

48 0

18

49 1

34

51 2

04

49 5

02

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

18 0

87

18 6

95

18 9

83

19 1

54

19 7

39

19 4

02

19 9

67

20 7

11 40

634

45 7

89

44 8

22

46 2

01

44 6

23

46 9

72

49 4

75

47 8

97

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 10 111,8 113,1 111,4 111,8 116,2 116,6 117,5 118,3

10.1 100,6 99,2 94,9 96,1 101,5 104,9 106,1 102,8

10.2 111,6 111,7 111,5 117,2 121,2 124,4 128,6 134,7

10.3 130,8 110,5 110,1 131,3 135,4 135,7 119,2 116,6

10.4 109,2 97,3 103,4 109,9 107,8 115,3 121,3 110,7

10.5 143,6 114,2 106,9 139,2 132,3 140,7 127,7 124,0

10.6 120,0 113,6 106,7 125,7 130,5 130,1 127,1 125,5

10.7 101,8 102,6 99,0 105,6 113,4 113,5 111,0 106,2

10.8 130,6 108,2 106,1 122,0 130,8 143,1 133,1 130,0

10.9 111,9 104,1 101,8 111,5 115,3 119,3 118,5 114,1

70

80

90

100

110

120

130

140

150

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -9,04 -6,63 -4,56 -6,07 -6,56 -4,96 -3,59 -3,92

rf 4,55 4,67 3,71 3,79 2,31 2,26 1,58 0,58

ROE 8,24 11,32 11,68 10,31 8,59 9,42 10,53 9,88

re 17,29 17,95 16,25 16,38 15,14 14,38 14,12 13,80

-15

-10

-5

0

5

10

15

20

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Vyvrcholení finanční analýzy je porovnání Spreadu (rozdíl ROE – re), rentability vlastního kapitálu ROE, alternativního nákladu na vlastní kapitál re a bezrizikové sazby rf. Z porovnání Spredu (rozdíl ROE – re), rentability vlastního kapitálu ROE, alternativního nákladu na vlastní kapitál re a bezrizikové sazby rf.

Oddíl CZ-NACE 10 vykazuje záporný Spread, což znamená, že ani v jednom roce ze sledovaných let, netvořil hodnotu pro své majitele (graf č. 2.3.3). Ve vývoji je patrné zlepšování záporných hodnot Spreadu, zejména díky postupnému snižování bezrizikové sazby, které je však na druhé straně brzděno v letech 2011, 2012 a 2015 zhoršením rentability vlastního kapitálu (ROE).

2.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

2.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Vývoj vývozu výrobků CZ-CPA 10 pokračoval v letech 2009 až 2015 v růstu a v roce 2015 dosáhl celkové hodnoty 120,1 mld. Kč. Obdobně rostl u potravinářských výrobků dovoz, který v roce 2015 se dostal na 151,4 mld. Kč. Tempo růstu exportu je vyšší než u importu, ale celkové saldo zahraničního obchodu u sledovaných výrobků je stále záporné a dosáhlo objemu -31 mld. Kč (graf 2.4.1). Kladné saldo vykazují pouze mléčné výrobky (CZ-CPA 10.5) a od roku 2013 průmyslová krmiva (CZ-CPA 10.9).

61

Graf 2.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 10 (v mil. Kč)

Vyvrcholení finanční analýzy je porovnání Spreadu (rozdíl ROE – re), rentability vlastního kapitálu ROE, alternativního nákladu na vlastní kapitál re a bezrizikové sazby rf. Z porovnání Spredu (rozdíl ROE – re), rentability vlastního kapitálu ROE, alternativního nákladu na vlastní kapitál re a bezrizikové sazby rf.

Oddíl CZ-NACE 10 vykazuje záporný Spread, což znamená, že ani v jednom roce ze sledovaných let, netvořil hodnotu pro své majitele (graf č. 2.3.3). Ve vývoji je patrné zlepšování záporných hodnot Spreadu, zejména díky postupnému snižování bezrizikové sazby, které je však na druhé straně brzděno v letech 2011, 2012 a 2015 zhoršením rentability vlastního kapitálu (ROE).

2.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

2.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Vývoj vývozu výrobků CZ-CPA 10 pokračoval v letech 2009 až 2015 v růstu a v roce 2015 dosáhl celkové hodnoty 120,1 mld. Kč. Obdobně rostl u potravinářských výrobků dovoz, který v roce 2015 se dostal na 151,4 mld. Kč. Tempo růstu exportu je vyšší než u importu, ale celkové saldo zahraničního obchodu u sledovaných výrobků je stále záporné a dosáhlo objemu -31 mld. Kč (graf 2.4.1). Kladné saldo vykazují pouze mléčné výrobky (CZ-CPA 10.5) a od roku 2013 průmyslová krmiva (CZ-CPA 10.9).

Graf 2.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 10 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

2.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Teritoriální struktura zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 10 za rok 2015 ukazuje, že největším dovozním teritoriem bylo Německo s podílem 26 % a Polsko s 23 % na celkovém objemu. U vývozu zaujalo v uvedeném roce hlavní pozici Slovensko s podílem 28 %, dále je to Německo s 15 % a Polsko se 14 % na celkovém objemu (graf 2.4.2). V posledních letech se u dovozních teritorií pozice Německa mírně oslabila, zatímco pozice Polska posílila. U vývozních teritorií se podíl Polska snížil.

55 7

58

62 2

79

70 8

52

88 2

55

96 5

38

108

547

120

063

90 7

97

93 0

19

104

559

116

294

125

324

138

806

151

396

-35

039

-30

740

-33

708

-28

039

-28

786

-30

259

-31

333

-100000

-50000

0

50000

100000

150000

200000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

2.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Teritoriální struktura zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 10 za rok 2015 ukazuje, že největším dovozním teritoriem bylo Německo s podílem 26 % a Polsko s 23 % na celkovém objemu. U vývozu zaujalo v uvedeném roce hlavní pozici Slovensko s podílem 28 %, dále je to Německo s 15 % a Polsko se 14 % na celkovém objemu (graf 2.4.2). V posledních letech se u dovozních teritorií pozice Německa mírně oslabila, zatímco pozice Polska posílila. U vývozních teritorií se podíl Polska snížil.

Graf 2.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 10

Graf 2.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 10

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

2.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Výroba potravinářských výrobků tradičně představuje jak významný industriální, tak tržní segment. U některých potravin vyžaduje denní zásobování trhu, což je náročný způsob distribuce. Odběrateli jsou požadovány jak čerstvé potraviny, tak výrobky s dlouhou trvanlivostí a probíhající inovační procesy u téměř všech výrob, běžný sortiment potravin stále rozšiřují, včetně stupně jejich zpracování.

Zefektivnit bude potřeba marketing a posilovat důvěru spotřebitelů k potravinám vyrobeným v ČR. Jde o domácí trh, ale i o zahraniční, kde je nezbytné hledat nová teritoria a co nejvíce eliminovat vliv např. ruského zákazu dovozu potravin. Hlavními obchodními partnery však zatím zůstávají sousední země. Zvýšení výdajů na vědu a výzkum by mohlo přinést pozitivní výsledky, které by se transformovaly do inovací a produkce žádané trhem.

Výše uvedené tendence a regulativy vytváří předpoklady pro perspektivu oddílu. V příštím období půjde o zlepšení výkonnosti a efektivnosti poměrně členité a výrobně i ekonomicky diferencované privátní sféry výrobců potravin. Potenciál pro růst se více otevře při posílení konkurenceschopnosti výroby potravin i celého potravinového řetězce. K tomu mohou přispět i podpory financované z fondů EU i národní dotace.

Potravinové právo je převážně tvořeno nařízeními a směrnicemi EU. Nařízení jsou přímo použitelná, směrnice však nelze přímo použít a musejí být promítnuty do národních předpisů. Ministerstvo zemědělství připravilo novelu zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích č. 139/2014 Sb., účinnou od 1. 1. 2015 s cílovým stavem harmonizace a přizpůsobení tohoto zákona evropskému nařízení. Požadavky vyplývající přímo z tohoto evropského předpisu byly z národní legislativy vyjmuty a požadavky, které nařízení umožňuje členským státům EU přijmout dle vlastní volby, jsou předmětem zmíněné novely. Zejména jde o údaje u nebalených potravin. Dále jde o úpravu kompetencí dozorových orgánů ve stravovacích službách. Legislativní proces bude i dále pokračovat. Např. se to týká zpřehlednění dobrovolného označování „Česká potravina“ a „vyrobeno v České republice“ a jiných označení. Blíže viz: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/znacky-kvality-potravin/ceska-potravina. Zavádí se též speciální režim pro možnost darování potravin prostřednictvím charitativních a humanitárních organizací. Na novelizaci zmíněného zákona přímo navazuje příprava zcela nových prováděcích předpisů pro jednotlivé druhy potravin včetně tabákových výrobků.

Německo 26%

Polsko 23%

Slovensko 7%

Itálie 5%

Rakousko 4%

Maďarsko 4%

Belgie 3%

ostatní 23%

Dovozní teritoria v roce 2015

Slovensko 28%

Německo 15% Polsko

14% Maďarsko 5%

Rakousko 5%

Itálie 4%

V. Británie 3%

Francie 3%

ostatní 23%

Vývozní teritoria v roce 2015

2.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUVýroba potravinářských výrobků tradičně představuje jak významný industriální, tak tržní segment. U některých potravin vyžaduje denní zásobování trhu, což je náročný způsob distribuce. Odběrateli jsou požadovány jak čerstvé potraviny, tak výrobky s dlouhou trvanlivostí a probíhající inovační procesy u téměř všech výrob, běžný sortiment potravin stále rozšiřují, včetně stupně jejich zpracování.

Zefektivnit bude potřeba marketing a posilovat důvěru spotřebitelů k potravinám vyrobeným v ČR. Jde o domácí trh, ale i o zahraniční, kde je nezbytné hledat nová teritoria a co nejvíce eliminovat vliv např. ruského zákazu dovozu potravin. Hlavními obchodními partnery však zatím zůstávají sousední země. Zvýšení výdajů na vědu a výzkum by mohlo přinést pozitivní výsledky, které by se transformovaly do inovací a produkce žádané trhem.

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

2. CZ-NACE 10 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ

Nizozemí5%

62

Výše uvedené tendence a regulativy vytváří předpoklady pro perspektivu oddílu. V příštím období půjde o zlepšení výkonnosti a efektivnosti poměrně členité a výrobně i ekonomicky diferencované privátní sféry výrobců potravin. Potenciál pro růst se více otevře při posílení konkurenceschopnosti výroby potravin i celého potravinového řetězce. K tomu mohou přispět i podpory financované z fondů EU i národní dotace.

Potravinové právo je převážně tvořeno nařízeními a směrnicemi EU. Nařízení jsou přímo použitelná, směrnice však nelze přímo použít a musejí být promítnuty do národních předpisů. Ministerstvo zemědělství připravilo novelu zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích č. 139/2014 Sb., účinnou od 1. 1. 2015 s cílovým stavem harmonizace a přizpůsobení tohoto zákona evropskému nařízení. Požadavky vyplývající přímo z tohoto evropského předpisu byly z národní legislativy vyjmuty a požadavky, které nařízení umožňuje členským státům EU přijmout dle vlastní volby, jsou předmětem zmíněné novely. Zejména jde o údaje u nebalených potravin. Dále jde o úpravu kompetencí dozorových orgánů ve stravovacích službách. Legislativní proces bude i dále pokračovat. Např. se to týká zpřehlednění dobrovolného označování „Česká potravina“ a „vyrobeno v České republice“ a jiných označení. Blíže viz: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/znacky-kvality-potravin/ceska-potravina. Zavádí se též speciální režim pro možnost darování potravin prostřednictvím charitativních a humanitárních organizací. Na novelizaci zmíněného zákona přímo navazuje příprava zcela nových prováděcích předpisů pro jednotlivé druhy potravin včetně tabákových výrobků.

Další významnou právní normou, která se týká potravin, byl zákon č. 50/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Tato norma byla v minulém období připravována Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a nabyla účinnosti v roce 2016 (konkrétně třicátý den po jejím vyhlášení, které je spojeno s datem 6. 3. 2016). Smyslem této zákonné normy je zamezit zneužití tržních sil v dodavatelsko-odběratelských vztazích a bránit použití zakázaných praktik u výše zmíněných produktů.

63

3. CZ-NACE 11 VÝROBA NÁPOJŮ

3.

CZ-NACE 11 VÝROBA NÁPOJŮ

3.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 11 (členění je zde uvedeno dle tříd, tento oddíl se dle skupin nečlení)

11.01 Destilace, rektifikace a míchání lihovin; 11.02 Výroba vína z vinných hroznů; 11.03 Výroba jablečného vína a jiných ovocných vín; 11.04 Výroba ostatních nedestilovaných kvašených nápojů; 11.05 Výroba piva; 11.06 Výroba sladu; 11.07 Výrobu nealkoholických nápojů, stáčení minerálních a ostatních vod do lahví.

Oddíl CZ-NACE 11 Výroba nápojů zahrnuje stále širší sortiment výrobků. V této výrobě dominuje tradiční výroba piva, k níž patří i výroba sladu. Pivo bývá v ČR považováno za národní nápoj a české pivo nese chráněné zeměpisné označení (CHZO). Renezancí prošlo v ČR vinohradnictví a vinařství. Určité oživení se projevuje i u některých lihovin. Platí to i o nealkoholických nápojích a minerálních vodách, které nacházejí poptávku u významné části spotřebitelů. Renezance vinařství je dlouhodobá a je spojena zejména se vstupem ČR do EU a s tím spojenou legislativou, v níž je větší pozornost věnována zatřiďování vín. V poslední době se spotřebitelé s ohledem na životní styl více přiklánějí k vínu, a to i mužská část populace. Určité skupiny spotřebitelů preferují i nealkoholické nápoje a minerální vody, což souvisí i rozvojem motorismu.

Výroba nápojů má dlouhou tradici. Tato výroba obsahuje výrobu nealkoholických nápojů, výrobu alkoholických nápojů vyráběných hlavně kvašením a výrobu lihovin. U lihovin jde o výrobu destilovaných alkoholických nápojů, míchaných nápojů a výrobu čistého alkoholu. U nápojů vyráběných kvašením jde o výrobu vína, a to i šumivého a z koncentrovaného hroznového moštu, míchání, čištění vína a stáčení vína do lahví, výrobu jablečného vína a jiných ovocných vín, výrobu ostatních nedestilovaných kvašených nápojů – výrobu vermutů apod. Do tohoto oddílu také patří uvedená výroba nealkoholických nápojů a stáčení minerálních a ostatních vod do lahví. Základní, ale i další ekonomické ukazatele uváděné v tomto oddílu se tedy generují ze všech uváděných výrob.

Do tohoto oddílu nepatří výroba produktů z kávy a čaje. Produkce nápojů je ovlivněna sezónností, která je v kontextu s vývojem počasí.

3.2 VÝVOJ ODDÍLUVýroba nápojů v ČR svým rozsahem sice nepatří mezi klíčová odvětví zpracovatelského průmyslu, ale výší obratu i přidané hodnoty předstihuje např. Švédsko.

K jeho dodavatelským odvětvím patří zemědělství – sladovnický ječmen, vinné hrozny aj., ale významná jsou i některá odvětví zpracovatelského průmyslu – stroje, obaly, např. jejich nové tvary a také výroba potravinářských výrobků – konzervárny aj. Na straně užití převažuje konečná spotřeba domácností, dále je to

64

mezispotřeba, stravování a pohostinství, vlastní výroba nápojů a výroba potravinářských výrobků. Významným směrem užití je i vývoz.

Výroba nápojů, zejména její významné podniky, které vlastní zahraniční kapitál posilují svou konkurenceschopnost vysokou kvalitou a marketingem vč. účastí na veletrzích a výstavách v zájmu udržení, resp. získání dalších teritorií. Menší firmy rozšiřují sortiment nápojů na místních trzích a přispívají k vysoké domácí spotřebě na obyvatele, zejména u piva.

3.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELEU hlavních ekonomických ukazatelů byly v hodnocených letech zaznamenány výkyvy, zejména u tržeb a přidané hodnoty. Jejich nejméně příznivý vývoj byl v letech 2010 a 2012, jak je patrno z grafu 3.3.1. Při poměrně stabilním růstu průměrné mzdy došlo od roku 2013 k výraznějšímu růstu produktivity práce. V roce 2013 se zastavil pokles zaměstnanosti, která se obrátila v mírný růst. Nárůst počtu podniků se především týká malých firem, jako příklad lze uvést malé pivovary, které jsou rozmístěny ve všech regionech, a vzestup jejich počtu patrně potrvá nadále.

Graf 3.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 11 (rok 2008 = 100 %)

potravinářských výrobků – konzervárny aj. Na straně užití převažuje konečná spotřeba domácností, dále je to mezispotřeba, stravování a pohostinství, vlastní výroba nápojů a výroba potravinářských výrobků. Významným směrem užití je i vývoz.

Výroba nápojů, zejména její významné podniky, které vlastní zahraniční kapitál posilují svou konkurenceschopnost vysokou kvalitou a marketingem vč. účastí na veletrzích a výstavách v zájmu udržení, resp. získání dalších teritorií. Menší firmy rozšiřují sortiment nápojů na místních trzích a přispívají k vysoké domácí spotřebě na obyvatele, zejména u piva.

3.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE U hlavních ekonomických ukazatelů byly v hodnocených letech zaznamenány výkyvy, zejména u tržeb a přidané hodnoty. Jejich nejméně příznivý vývoj byl v letech 2010 a 2012, jak je patrno z grafu 3.3.1. Při poměrně stabilním růstu průměrné mzdy došlo od roku 2013 k výraznějšímu růstu produktivity práce. V roce 2013 se zastavil pokles zaměstnanosti, která se obrátila v mírný růst. Nárůst počtu podniků se především týká malých firem, jako příklad lze uvést malé pivovary, které jsou rozmístěny ve všech regionech, a vzestup jejich počtu patrně potrvá nadále.

Graf 3.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 11 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Ceny průmyslových výrobců CZ-CPA 11 zaznamenaly od roku 2012 skokový růst, který pokračoval v dalších letech mírnějším tempem (graf 3.3.2). V roce 2012 již v podstatě nastalo plné oživení poptávky po lihovinách a to i těch dražších, které jsou určitou zárukou, že nejsou falšovány a ostatní výrobci nápojů se k této tendenci v cenové tvorbě, která se odvíjí od situace na trhu, připojili.

1 03

4

1 11

5

1 23

2

1 27

7

1 22

2

1 26

6 1 61

3

1 83

6

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

1 600

1 800

2 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek 16

432

15 4

42

14 7

68

13 8

81

13 5

74

13 2

94

13 3

58

13 7

72

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

16 000

18 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

73 9

03

69 7

04

64 9

23

64 4

10

65 3

02

65 7

63

66 9

78

69 1

54

21 2

28

21 1

49

19 6

76

18 8

65

18 3

27

18 7

21

19 3

47

20 8

79

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil Kč)

26 8

27

28 2

27

28 9

79

29 6

13

30 7

77

31 0

38

31 5

49

32 0

26

107

652

114

132

111

031

113

256

112

509

117

356

120

700

126

342

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Ceny průmyslových výrobců CZ-CPA 11 zaznamenaly od roku 2012 skokový růst, který pokračoval v dalších letech mírnějším tempem (graf 3.3.2). V roce 2012 již v podstatě nastalo plné oživení poptávky po lihovinách a to i těch dražších, které jsou určitou zárukou, že nejsou falšovány a ostatní výrobci nápojů se k této tendenci v cenové tvorbě, která se odvíjí od situace na trhu, připojili.

65

3. CZ-NACE 11 VÝROBA NÁPOJŮ

Z porovnání Spredu (rozdíl ROE – re), rentability vlastního kapitálu ROE, alternativního nákladu na vlastní kapitál re a bezrizikové sazby rf v rámci finanční analýzy vyplynulo, že oddíl CZ-NACE 11 vykazuje záporný Spread, což znamená, že odvětví netvořilo ve sledovaných letech hodnotu pro své majitele s výjimkou roku 2012 (graf 3.3.3). Na kladnou hodnotu ve zmíněném roce působil nárůst rentability vlastního kapitálu při výrazném poklesu aktiv, která v následujícím roce neúměrně vzrostla, což může být spojeno s akvizičními aktivitami v pivovarnickém průmyslu.

Graf 3.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 11 (2005 = 100 %) Graf 3.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 11 (v %)

Z porovnání Spredu (rozdíl ROE – re), rentability vlastního kapitálu ROE, alternativního nákladu na vlastní kapitál re a bezrizikové sazby rf v rámci finanční analýzy vyplynulo, že oddíl CZ-NACE 11 vykazuje záporný Spread, což znamená, že odvětví netvořilo ve sledovaných letech hodnotu pro své majitele s výjimkou roku 2012 (graf 3.3.3). Na kladnou hodnotu ve zmíněném roce působil nárůst rentability vlastního kapitálu při výrazném poklesu aktiv, která v následujícím roce neúměrně vzrostla, což může být spojeno s akvizičními aktivitami v pivovarnickém průmyslu.

Graf 3.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 11 (2005 = 100 %) Graf 3.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 11 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

3.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 3.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 3.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 11 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Saldo zahraničního obchodu s nápoji je trvale kladné, i když jeho hodnota v jednotlivých letech kolísala (graf 3.4.1). Kladné saldo ZO vyplývá z rostoucího objemu vývozu a tempa jeho růstu od roku 2012. Dominantním exportním produktem je pivo. Naopak u vína není Česká republika soběstačná a nedostatek domácí produkce vína je každoročně řešen poměrně vysokými dovozy. V kalendářním roce 2015 se do ČR dovezlo 1 627 tis. hl vína, tj. téměř stejné množství jako v roce předchozím, v hodnotě 4,8 mld. Kč. Import bílého vína činil 971 tis. hl, tj. 60 % celkového dovozu, za 2,1 mld. Kč, z toho podíl bílého vína sudového byl 69 %. Červeného vína se dovezlo 545 tis. hl, tj. 34 % celkového realizovaného importu vina, v hodnotě 1,9 mil. Kč.

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 11 111,8 113,1 111,4 111,8 116,2 116,6 117,5 118,3

50

60

70

80

90

100

110

120

130

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -4,8 -3,1 -5,3 -1,9 1,5 -6,0 -10,0 -2,8

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 10,4 11,0 10,3 12,2 13,6 8,3 3,7 10,6

re 15,2 14,1 15,6 14,1 12,1 14,4 13,7 13,5

-15

-10

-5

0

5

10

15

20

11 9

72

11 0

16

10 8

57

12 7

27

14 7

33

16 6

04

17 6

35

9 23

8

9 42

8

10 5

06

11 0

13

12 2

87

13 2

84

14 5

05

2 73

4

1 58

8

351 1

715

2 44

6

3 32

0

3 13

0

0 2 000 4 000 6 000 8 000

10 000 12 000 14 000 16 000 18 000 20 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

3.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

3.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 3.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 11 (v mil. Kč)

Z porovnání Spredu (rozdíl ROE – re), rentability vlastního kapitálu ROE, alternativního nákladu na vlastní kapitál re a bezrizikové sazby rf v rámci finanční analýzy vyplynulo, že oddíl CZ-NACE 11 vykazuje záporný Spread, což znamená, že odvětví netvořilo ve sledovaných letech hodnotu pro své majitele s výjimkou roku 2012 (graf 3.3.3). Na kladnou hodnotu ve zmíněném roce působil nárůst rentability vlastního kapitálu při výrazném poklesu aktiv, která v následujícím roce neúměrně vzrostla, což může být spojeno s akvizičními aktivitami v pivovarnickém průmyslu.

Graf 3.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 11 (2005 = 100 %) Graf 3.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 11 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

3.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 3.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 3.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 11 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Saldo zahraničního obchodu s nápoji je trvale kladné, i když jeho hodnota v jednotlivých letech kolísala (graf 3.4.1). Kladné saldo ZO vyplývá z rostoucího objemu vývozu a tempa jeho růstu od roku 2012. Dominantním exportním produktem je pivo. Naopak u vína není Česká republika soběstačná a nedostatek domácí produkce vína je každoročně řešen poměrně vysokými dovozy. V kalendářním roce 2015 se do ČR dovezlo 1 627 tis. hl vína, tj. téměř stejné množství jako v roce předchozím, v hodnotě 4,8 mld. Kč. Import bílého vína činil 971 tis. hl, tj. 60 % celkového dovozu, za 2,1 mld. Kč, z toho podíl bílého vína sudového byl 69 %. Červeného vína se dovezlo 545 tis. hl, tj. 34 % celkového realizovaného importu vina, v hodnotě 1,9 mil. Kč.

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 11 111,8 113,1 111,4 111,8 116,2 116,6 117,5 118,3

50

60

70

80

90

100

110

120

130

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -4,8 -3,1 -5,3 -1,9 1,5 -6,0 -10,0 -2,8

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 10,4 11,0 10,3 12,2 13,6 8,3 3,7 10,6

re 15,2 14,1 15,6 14,1 12,1 14,4 13,7 13,5

-15

-10

-5

0

5

10

15

20

11 9

72

11 0

16

10 8

57

12 7

27

14 7

33

16 6

04

17 6

35

9 23

8

9 42

8

10 5

06

11 0

13

12 2

87

13 2

84

14 5

05

2 73

4

1 58

8

351 1

715

2 44

6

3 32

0

3 13

0

0 2 000 4 000 6 000 8 000

10 000 12 000 14 000 16 000 18 000 20 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Saldo zahraničního obchodu s nápoji je trvale kladné, i když jeho hodnota v jednotlivých letech kolísala (graf 3.4.1). Kladné saldo ZO vyplývá z rostoucího objemu vývozu a tempa jeho růstu od roku 2012. Dominantním exportním produktem je pivo. Naopak u vína není Česká republika soběstačná a nedostatek domácí produkce vína je každoročně řešen poměrně vysokými dovozy. V kalendářním roce 2015 se do ČR dovezlo 1 627 tis. hl vína, tj. téměř stejné množství jako v roce předchozím, v hodnotě 4,8 mld. Kč. Import bílého vína činil 971 tis. hl,

66

tj. 60 % celkového dovozu, za 2,1 mld. Kč, z toho podíl bílého vína sudového byl 69 %. Červeného vína se dovezlo 545 tis. hl, tj. 34 % celkového realizovaného importu vina, v hodnotě 1,9 mil. Kč. U vína červeného mírně převažoval, stejně jako v roce předchozím, import vína lahvového (54 %). I v roce 2015 bylo největším dodavatelem vína do ČR, stejně jako v roce 2014, Španělsko s objemem dodávek 529 tis. hl (33 % celkového dovozu), které se meziročně o 8 % zvýšily, za 769,6 mil. Kč (+ 7 %). Z Itálie bylo do ČR meziročně dodáno méně vína (340 tis. hl), jeho finanční hodnota však byla vyšší (1 126,6 mil. Kč). Další významné dovozy vína byly realizovány z Maďarska (227 tis. hl) a Slovenska (107 tis. hl).

3.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Teritoriální struktura ZO s výrobky CZ-CPA 11 za rok 2015 ukazuje, že nejvíce bylo dovezeno z Německa 12% podíl), následovalo Slovensko a Itálie (shodně 11 %), Polsko a Francie (shodně 9 %). U vývozu bylo v roce 2015 hlavním teritoriem Slovensko s podílem 26 %, Polsko s 15 % a Německo s 13 %. Tyto a další údaje uvádí graf 3.4.2.

Struktura dovozních teritorií se v posledních letech příliš nezměnila. Totéž platí i o vývozních teritoriích.

Graf 3.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 11

U vína červeného mírně převažoval, stejně jako v roce předchozím, import vína lahvového (54 %). I v roce 2015 bylo největším dodavatelem vína do ČR, stejně jako v roce 2014, Španělsko s objemem dodávek 529 tis. hl (33 % celkového dovozu), které se meziročně o 8 % zvýšily, za 769,6 mil. Kč (+ 7 %). Z Itálie bylo do ČR meziročně dodáno méně vína (340 tis. hl), jeho finanční hodnota však byla vyšší (1 126,6 mil. Kč). Další významné dovozy vína byly realizovány z Maďarska (227 tis. hl) a Slovenska (107 tis. hl).

3.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Teritoriální struktura ZO s výrobky CZ-CPA 11 za rok 2015 ukazuje, že nejvíce bylo dovezeno z Německa 12% podíl), následovalo Slovensko a Itálie (shodně 11 %), Polsko a Francie (shodně 9 %). U vývozu bylo v roce 2015 hlavním teritoriem Slovensko s podílem 26 %, Polsko s 15 % a Německo s 13 %. Tyto a další údaje uvádí graf 3.4.2.

Struktura dovozních teritorií se v posledních letech příliš nezměnila. Totéž platí i o vývozních teritoriích.

Graf 3.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 11

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

3.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Výroba nápojů má v ČR dlouhou tradici. Představuje významný produkční a tržní segment s přesahem na zahraniční teritoria. Dominantní je výroba piva. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven činil výstav v roce 2016 celkem 20,1 mil. hl. piva, tj. meziročně více o 2,2 %. Vývoz do zahraničí dosáhl dokonce 4,1 mil. hl., což je meziročně více o 13,3 %. Průměrná spotřeba piva na osobu/rok v posledních šesti letech kolísá mezi 143 -146 litry. Opačná je situace u vína. Podle ČSÚ ve vinařském roce 2015/16 (tento rok je od 1. 8. do 31. 7.) dosáhla domácí výroba 800 tis. hl., při meziročním indexu 209,4. Dovoz suroviny u vína činil 16 tis. hl. (meziroční index 96,9). Spotřeba vína činila ve sledovaném roce 1 985 tis. hl. a vývoz 200 tis. hl. Soběstačnost je udávána ve výši 40,3 %.

U destilátů a lihovin se situace objemově stabilizovala při sortimentních změnách. Určité změny nastávají směrem k vyšší konzumaci dražších lihovin a s rozšiřováním sortimentu lihovin tradičně vyráběných v určitých regionech, což souvisí i s dostatkem surovin pro výrobu, zejména vhodných druhů ovoce či bylin. Nealkoholické nápoje a minerální vody nacházejí uplatnění zejména v letní sezóně a v průběhu celého roku u spotřebitelů, preferujících z různých důvodů tento druh nápojů.

U hlavních ekonomických ukazatelů bylo v hodnocených letech zaznamenáno kolísání, zejména u tržeb a přidané hodnoty. Kritickými z pohledu výkonnosti a trhu se ukázaly roky 2010 až 2012. Indikátor přidané

Německo 12%

Slovensko 11%

Itálie 11%

Polsko 9%

Francie Španělsko

6%

Maďarsko 6%

V. Británie

ostatní 31%

Dovozní teritoria v roce 2015

Slovensko 26%

Polsko 15%

Německo 13%

Maďarsko 6%

V. Británie

Rakousko 3%

Itálie 3%

Švédsko 3%

ostatní 27%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

3.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUVýroba nápojů má v ČR dlouhou tradici. Představuje významný produkční a tržní segment s přesahem na zahraniční teritoria. Dominantní je výroba piva. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven činil výstav v roce 2016 celkem 20,1 mil. hl. piva, tj. meziročně více o 2,2 %. Vývoz do zahraničí dosáhl dokonce 4,1 mil. hl., což je meziročně více o 13,3 %. Průměrná spotřeba piva na osobu/rok v posledních šesti letech kolísá mezi 143 –146 litry.

Opačná je situace u vína. Podle ČSÚ ve vinařském roce 2015/16 (tento rok je od 1. 8. do 31. 7.) dosáhla domácí výroba 800 tis. hl., při meziročním indexu 209,4. Dovoz suroviny u vína činil 16 tis. hl. (meziroční index 96,9). Spotřeba vína činila ve sledovaném roce 1 985 tis. hl. a vývoz 200 tis. hl. Soběstačnost je udávána ve výši 40,3 %.

U destilátů a lihovin se situace objemově stabilizovala při sortimentních změnách. Určité změny nastávají směrem k vyšší konzumaci dražších lihovin a s rozšiřováním sortimentu lihovin tradičně vyráběných v určitých regionech, což souvisí i s dostatkem surovin pro výrobu, zejména vhodných druhů ovoce či bylin. Nealkoholické nápoje a minerální vody nacházejí uplatnění zejména v letní sezóně a v průběhu celého roku u spotřebitelů, preferujících z různých důvodů tento druh nápojů.

5%

9%4%

67

3. CZ-NACE 11 VÝROBA NÁPOJŮ

U hlavních ekonomických ukazatelů bylo v hodnocených letech zaznamenáno kolísání, zejména u tržeb a přidané hodnoty. Kritickými z pohledu výkonnosti a trhu se ukázaly roky 2010 až 2012. Indikátor přidané hodnoty na zaměstnance však vykazuje od roku 2013 oživení a vývoj ukazatele průměrné mzdy ukazuje na její růst. Perspektiva tohoto odvětví je spojena na jedné straně s trhem odběratelů, ale také dodavatelů, zejména agrárních surovin.

68

69

4. CZ-NACE 13 VÝROBA TEXTILIÍ

4. CZ-NACE 13 VÝROBA TEXTILIÍ

4.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 13 dle jednotlivých skupin

13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze; 13.2 Tkaní textilií; 13.3 Konečná úprava textilií; 13.9 Výroba ostatních textilií.

Výroba textilií se podle druhu zpracovávané suroviny dělí na výrobu bavlnářskou, hedvábnickou, lnářskou a vlnařskou. Výroba většiny textilních podniků má více technologických stupňů. Zahrnuje obory předení, tkaní, konečnou úpravu a výrobu ostatních textilií. Textilní průmysl patří k citlivým odvětvím, která na globálním trhu čelí velké konkurenci, zejména ze strany třetích zemí, přesto však je textilní průmysl ČR proexportně zaměřený.

Z pohledu jednotlivých vybraných ekonomických ukazatelů a počtu zastoupených výrobních jednotek jednoznačně dominuje skupina 13.9, do které patří výroba netkaných, technických a průmyslových textilií. Její dominantní postavení je ve všech sledovaných ukazatelích, ale hlavně v počtu výrobních jednotek (tabulka 4.1.1).

Z celkového pohledu lze říci, že se na ekonomických výsledcích výrazně projevují konkurenční vlivy dovozu ze zahraničí a odvětví zároveň podléhá módním trendům. To dokládá skutečnost, že meziroční pokles celkového počtu výrobních jednotek v roce 2015 byl 12,4 %. Za sledované období let 2008 až 2015 došlo naopak k nárůstu počtu výrobních jednotek o 7,0 %. Tento vývoj ale výrazně zkresluje nárůst počtu výrobních jednotek ve skupině CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, kde v letech 2008 až 2012 vzrostl počet výrobních jednotek až na 2 976, což bylo zvýšení jejich počtu o cca 58,6 %. V letech 2013 až 2015 zde došlo naopak k poklesu počtu jednotek o 19,5 %. Výrobou textilií se v roce 2015 zabývalo celkem 2 208 výrobních jednotek, mezi kterými výrazně převládají mikropodniky, malé výrobní společnosti, drobní podnikatelé a živnostníci. Jejich ekonomická úspěšnost a neúspěšnost má pak za následek kolísání počtu výrobních jednotek ve sledovaném období.

Tabulka 4.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 13 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

SkupinaCZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktivacelkem

Početzaměstnanců

Početjednotek

13.1 9,1 8,5 7,7 7,7 11,2 8,7 8,8 2,0

13.2 24,3 23,2 22,0 22,5 30,1 26,7 23,1 2,5

13.3 3,5 1,7 2,4 2,3 0,2 1,8 4,0 2,1

13.9 63,1 66,6 68,0 67,5 58,5 62,8 64,1 93,3

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

70

4.2 VÝVOJ ODDÍLUPo období krize v letech 2008 až 2009, která v zásadě postihla celý zpracovatelský průmysl, můžeme hovořit o sledované časové řadě jako o období vzestupu výroby textilu, neboť odvětví prokázalo vysokou odolnost a flexibilitu. Byla provedena jeho vnitřní restrukturalizace a stabilizace hlavních výrobců a tím také postupně rostla prestiž sektoru výroby textilu. V řadě regionů patří významné firmy k velkým zaměstnavatelům a jsou zároveň příkladem podnikatelského umu i sociálního přístupu ke svým zaměstnancům. Obraty předních firem rostou o 10,0 % ročně a není výjimkou, že tyto firmy investují do výroby řádově 100 mil. Kč ročně. K takovým firmám patří např. VEBA Broumov, JUTA Dvůr Králové n. Labem, Nová Mosilana Brno, PEGAS Znojmo, LANEX Bolatice, Kordárna Velká n. Veličkou a řada dalších.

Nezbytným předpokladem tohoto pozitivního vývoje je efektivní využití výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu. Dokladem takového využití je rozvoj technického textilu, který v posledních letech rostl nejvíce a nejrychleji a můžeme hovořit o tom, že změnil celkový charakter tohoto oddílu. Dnes představuje technický textil výraznou většinu výkonů a tržeb výroby textilií (70,0 %) a s tím, jak se před novými aplikacemi technického textilu otevírají nové trhy, bude jeho podíl v budoucnu růst i nadále.

Jednou z cest jak zvýšit počet inovací či iniciovat vznik nových firem v oboru, nebo přilákat do odvětví investice, jsou zcela jistě klastry. Pro textilní průmysl v ČR má nepochybně poměrně velký význam klastr CLUTEX – klastr technických textilií, který vznikl již v roce 2006 a v témže roce získal titul „Klastr roku“ a zároveň byl vyhlášen jako úspěšný projekt programu „Klastry Operačního programu podpory a podnikání.“ Klastr CLUTEX je členem mezinárodního projektu TEXTILE 2020, jehož posláním je vytvoření evropského klastru zaměřeného na pokročilé textilní materiály. Aktivity klastru jsou zaměřeny především na projekty v oblastech výzkumu, vývoje a inovací, rozvoj lidských zdrojů a propagace.

4.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELEHlavní ekonomické ukazatele oddílu výrazně ovlivňuje skupina CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, kam patří výroba netkaných a technických textilií, která tvoří dvě třetiny přidané hodnoty a tržeb v oddílu.

Od roku 2013 se začal snižovat počet jednotek uvnitř oddílu, přičemž v roce 2015 se jejich počet meziročně snížil nejvíce ve skupině CZ-NACE 13.3 Konečná úprava textilií o 13,0 % a dále ve skupině CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií o 12,7 %. Ve zbývajících skupinách došlo ke snížení počtu jednotek kolem 5 %. Z pohledu počtu zaměstnaných osob byl však v roce 2015 ve většině skupin oddílu zaznamenán meziroční nárůst. Nejvíce ve skupině CZ-NACE 13.1 (o 10,5 %), pouze ve skupině CZ-NACE 13.2 došlo ke snížení jejich počtu (o 4,7 %). V oddíle jako celku pak došlo ke zvýšení počtu zaměstnaných osob o 2,9 %.

Obrat se v roce 2015 zvýšil za celý oddíl meziročně o 3,5 %, přičemž nejvíce ve skupině CZ-NACE 13.1 o 29,7 %, zatímco ve skupině CZ-NACE 13.2 se snížil o 10,0 %. Přidaná hodnota za oddíl meziročně mírně klesla o 0,5 %, a to především díky skupině CZ-NACE 13.2 (pokles o 13,4 %), přičemž v ostatních skupinách rostla kolem 4 %.

Meziroční růst zaměstnanosti při poklesu přidané hodnoty se v roce 2015 nepříznivě projevil v produktivitě práce, která za oddíl klesla o 3,4 %. K jejímu zvýšení došlo jen u skupiny CZ-NACE 13.3, a to o 0,9 %.

Průměrná mzda v oddíle se meziročně zvýšila o 2,0 % a dosáhla částky 21 184 Kč, přičemž její pokles zaznamenala jen skupina CZ-NACE 13.2, a to o 4,4 %.

Posoudíme-li pak vývoj v oddíle CZ-NACE 13 za sledované období let 2008 až 2015 lze konstatovat relativně pozitivní vývoj, protože za sledované období sice klesl počet zaměstnaných osob o 28 %, ale tržby se zvýšily o 16,0 %, přidaná hodnota o 13,4 %, produktivita práce o 58,0 % a průměrná mzda o 32,2 % (graf 4.3.1).

71

4. CZ-NACE 13 VÝROBA TEXTILIÍ

Zároveň je také nutno konstatovat, že výrobní jednotky s 20 a více zaměstnanci, kterých bylo v roce 2015 celkem 184, tj. o 2,2 % více než v roce 2014, mají zásadní podíl na tvorbě ekonomických výsledků oddílu celkem, z toho pak výrobní jednotky s 50 a více zaměstnanci, kterých bylo v roce 2015 celkem 102. Z pohledu jednotlivých ukazatelů se výrobní jednotky s 20 a více zaměstnanci podílely na tržbách za VaV celkem z 91,6 %, na přidané hodnotě z 90,5 % a na počtu zaměstnanců z 89,4 %.

Graf 4.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 13 (rok 2008 = 100 %)

Zároveň je také nutno konstatovat, že výrobní jednotky s 20 a více zaměstnanci, kterých bylo v roce 2015 celkem 184, tj. o 2,2 % více než v roce 2014, mají zásadní podíl na tvorbě ekonomických výsledků oddílu celkem, z toho pak výrobní jednotky s 50 a více zaměstnanci, kterých bylo v roce 2015 celkem 102. Z pohledu jednotlivých ukazatelů se výrobní jednotky s 20 a více zaměstnanci podílely na tržbách za VaV celkem z 91,6 %, na přidané hodnotě z 90,5 % a na počtu zaměstnanců z 89,4 %.

Graf 4.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 13 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů Úroveň cen výrobců u komodit CZ-CPA 13 se za sledované období průběžně zvyšovala ve všech výrobkových skupinách CZ-CPA 13 a s určitými drobnými výkyvy kopírovala produkční výkonnost. Na tomto vývoji se také do určité míry promítlo zvyšování cen vstupů a cen energií. Dlouhodobě vykazuje cenový růst zboží CZ-CPA 13.9, kam také patří výrobky z netkaného textilu a technických textilií. Nejproblematičtější je pak cenový vývoj skupiny výrobků CZ-CPA 13.2 Tkané textilie, která je nejvíce ovlivněna dovozem laciných materiálů (graf 4.3.2).

Ve vývoji rentability vlastního kapitálu (ROE) došlo od roku 2010 k výraznému zlepšení její úrovně a prakticky si, přes nepatrné kolísání, udržuje stálou hodnotu. Znatelný pokles rizika od roku 2014 přispěl k tomu, že záporné hodnoty ukazatele Spread se v roce 2014 a 2015 přiblížily k prahu kladných hodnot (graf 4.3.3).

2 06

4

2 12

3 2 60

1

2 82

8

3 15

1

2 71

5

2 52

0

2 20

8

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

33 0

90

25 9

54

23 8

51

23 9

08

23 6

47

23 2

90

23 1

34

23 8

17

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

48 9

77

40 8

96

44 6

37

48 5

28

48 8

98

50 4

78

55 9

72

57 9

38

12 5

24

11 4

63

11 8

04

12 4

09

12 0

44

12 8

29

14 2

82

14 2

06

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč) 16

019

17 2

13

18 2

08

18 7

31

19 1

73

19 6

75

20 7

67

21 1

84

31 5

41

36 8

05

41 2

42

43 2

53

42 4

44

45 9

03

51 4

49

49 7

03

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Úroveň cen výrobců u komodit CZ-CPA 13 se za sledované období průběžně zvyšovala ve všech výrobkových skupinách CZ-CPA 13 a s určitými drobnými výkyvy kopírovala produkční výkonnost. Na tomto vývoji se také do určité míry promítlo zvyšování cen vstupů a cen energií. Dlouhodobě vykazuje cenový růst zboží CZ-CPA 13.9, kam také patří výrobky z netkaného textilu a technických textilií. Nejproblematičtější je pak cenový vývoj skupiny výrobků CZ-CPA 13.2 Tkané textilie, která je nejvíce ovlivněna dovozem laciných materiálů (graf 4.3.2).

Ve vývoji rentability vlastního kapitálu (ROE) došlo od roku 2010 k výraznému zlepšení její úrovně a prakticky si, přes nepatrné kolísání, udržuje stálou hodnotu. Znatelný pokles rizika od roku 2014 přispěl k tomu, že záporné hodnoty ukazatele Spread se v roce 2014 a 2015 přiblížily k prahu kladných hodnot (graf 4.3.3).

72

Graf 4.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 13 (2005 = 100 %) Graf 4.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 13 (v %)

Graf 4.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 13 (2005 = 100 %) Graf 4.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 13 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupina 13.3 není sledována

4.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 4.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Pro tuzemské výrobce představuje ČR pro prodej textilních výrobků a polotovarů relativně malý trh. Pokud chtějí výrobci naplnit svou kapacitu a chtějí-li konkurovat ostatním evropským výrobcům, musí se snažit prosadit v zahraničí. Lze konstatovat, že se jim to vcelku daří, nejen vývojem nových a kvalitních textilních výrobků, ale i díky výrobní kooperaci se západními partnery. Výrazně tomu také napomáhá vstup zahraničního kapitálu. Vývoz i dovoz za období 2009 až 2015 vykazují rostoucí trend, kdy převažující vývoz činí kladné saldo obchodní bilance komodit CZ-CPA 13 (graf 4.4.1).

V roce 2015 stoupl vývoz meziročně o 5,1 %, dovoz o 3,6 % a kladné saldo obchodní bilance o 13,7 %.

Z pohledu zahraničního obchodu podle jednotlivých skupin měla v roce 2015 největší podíl na celkovém vývozu skupina CZ-CPA 13.9 s 56,9 % a na dovozu dokonce s 71,0 %, takže v této skupině převládl dovoz nad vývozem se záporným saldem ve výši -1,6 mld. Kč.

Graf 4.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 13 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 13 99,4 99,5 100,2 108,1 108,8 108,7 112,3 111,9

13.1 95,9 92,5 101,6 128,0 108,6 109,3 109,9 106,6

13.2 99,4 99,6 99,3 106,3 109,2 107,7 112,4 112,9

13.9 101,0 102,0 101,1 104,9 108,9 109,3 112,8 112,4

50

60

70

80

90

100

110

120

130

140

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -22,3 -17,9 -3,4 -6,6 -2,4 -4,9 -0,4 -0,7

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 1,4 3,1 9,9 8,0 10,7 8,8 11,0 10,6

re 23,7 21,0 13,3 14,6 13,1 13,7 11,3 11,3

-30

-20

-10

0

10

20

30

39 5

71

42 6

54

48 5

08

49 3

63

51 4

50

58 2

31

61 2

07

33 0

66

36 6

87

40 6

44

40 7

72

43 2

80

49 4

95

51 2

76

6 50

5

5 96

7

7 86

4

8 59

1

8 17

0

8 73

6

9 93

1

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPOPozn.: Skupina 13.3 není sledována

4.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

4.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Pro tuzemské výrobce představuje ČR pro prodej textilních výrobků a polotovarů relativně malý trh. Pokud chtějí výrobci naplnit svou kapacitu a chtějí-li konkurovat ostatním evropským výrobcům, musí se snažit prosadit v zahraničí. Lze konstatovat, že se jim to vcelku daří, nejen vývojem nových a kvalitních textilních výrobků, ale i díky výrobní kooperaci se západními partnery. Výrazně tomu také napomáhá vstup zahraničního kapitálu. Vývoz i dovoz za období 2009 až 2015 vykazují rostoucí trend, kdy převažující vývoz činí kladné saldo obchodní bilance komodit CZ-CPA 13 (graf 4.4.1).

V roce 2015 stoupl vývoz meziročně o 5,1 %, dovoz o 3,6 % a kladné saldo obchodní bilance o 13,7 %.

Z pohledu zahraničního obchodu podle jednotlivých skupin měla v roce 2015 největší podíl na celkovém vývozu skupina CZ-CPA 13.9 s 56,9 % a na dovozu dokonce s 71,0 %, takže v této skupině převládl dovoz nad vývozem se záporným saldem ve výši -1,6 mld. Kč.

Graf 4.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 13 (v mil. Kč)

Graf 4.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 13 (2005 = 100 %) Graf 4.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 13 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupina 13.3 není sledována

4.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 4.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Pro tuzemské výrobce představuje ČR pro prodej textilních výrobků a polotovarů relativně malý trh. Pokud chtějí výrobci naplnit svou kapacitu a chtějí-li konkurovat ostatním evropským výrobcům, musí se snažit prosadit v zahraničí. Lze konstatovat, že se jim to vcelku daří, nejen vývojem nových a kvalitních textilních výrobků, ale i díky výrobní kooperaci se západními partnery. Výrazně tomu také napomáhá vstup zahraničního kapitálu. Vývoz i dovoz za období 2009 až 2015 vykazují rostoucí trend, kdy převažující vývoz činí kladné saldo obchodní bilance komodit CZ-CPA 13 (graf 4.4.1).

V roce 2015 stoupl vývoz meziročně o 5,1 %, dovoz o 3,6 % a kladné saldo obchodní bilance o 13,7 %.

Z pohledu zahraničního obchodu podle jednotlivých skupin měla v roce 2015 největší podíl na celkovém vývozu skupina CZ-CPA 13.9 s 56,9 % a na dovozu dokonce s 71,0 %, takže v této skupině převládl dovoz nad vývozem se záporným saldem ve výši -1,6 mld. Kč.

Graf 4.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 13 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 13 99,4 99,5 100,2 108,1 108,8 108,7 112,3 111,9

13.1 95,9 92,5 101,6 128,0 108,6 109,3 109,9 106,6

13.2 99,4 99,6 99,3 106,3 109,2 107,7 112,4 112,9

13.9 101,0 102,0 101,1 104,9 108,9 109,3 112,8 112,4

50

60

70

80

90

100

110

120

130

140

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -22,3 -17,9 -3,4 -6,6 -2,4 -4,9 -0,4 -0,7

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 1,4 3,1 9,9 8,0 10,7 8,8 11,0 10,6

re 23,7 21,0 13,3 14,6 13,1 13,7 11,3 11,3

-30

-20

-10

0

10

20

30

39 5

71

42 6

54

48 5

08

49 3

63

51 4

50

58 2

31

61 2

07

33 0

66

36 6

87

40 6

44

40 7

72

43 2

80

49 4

95

51 2

76

6 50

5

5 96

7

7 86

4

8 59

1

8 17

0

8 73

6

9 93

1

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

73

4. CZ-NACE 13 VÝROBA TEXTILIÍ

4.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Mezi největší zahraniční odběratele patří Německo, kam bylo v roce 2015 vyvezeno zboží v hodnotě 15,8 mld. Kč, (meziročně o 6,0 % více), Itálie 7,1 mld. Kč (na stejné úrovni jako v roce 2014), Polsko 5,3 mld. Kč (o 3,1 % více), Slovensko 3,6 mld. Kč (o 5,9 % více) a Rakousko 2,7 mld. Kč (o 15,7 % více).

Graf 4.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 13

4.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Mezi největší zahraniční odběratele patří Německo, kam bylo v roce 2015 vyvezeno zboží v hodnotě 15,8 mld. Kč, (meziročně o 6,0 % více), Itálie 7,1 mld. Kč (na stejné úrovni jako v roce 2014), Polsko 5,3 mld. Kč (o 3,1 % více), Slovensko 3,6 mld. Kč (o 5,9 % více) a Rakousko 2,7 mld. Kč (o 15,7 % více).

Graf 4.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 13

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

V roce 2015 bylo nejvíce textilního zboží dovezeno z Německa, celkem za 16,5 mld. Kč (o 6,5 % více než v roce 2014 a zároveň tento objem dovozu převyšoval objem vývozu o 4,0 %), z Itálie za 5,3 mld. Kč (o 4,5 % méně), z Číny za 4,4 mld. Kč (o 4,3 % méně), z Turecka za 2,8 mld. Kč (o 8,5 % více) a z Belgie za 2,6 mld. Kč (o 15,5 % více než v roce 2014).

Celkový obrat s Ruskem byl v roce 2015, i přes vyhlášené embargo EU, na úrovni 1,04 mld. Kč, tj. o 6,4 % vyšší než v roce 2014. Objem vývozu byl v roce 2015 o 7,3 % vyšší než v roce 2014. Objem dovozu byl o 26,1 % vyšší, i když byl pouze úrovni cca 55,4 mil. Kč.

Celkový obrat s Ukrajinou byl v roce 2015 na úrovni cca 297,9 mil. Kč, tedy o cca 16,5 % nižší než v roce 2014. Vyvezeno bylo textilní zboží v hodnotě cca 283,7 mil. Kč, tj. cca o 19,3 % méně než v roce 2014 a dovezeno bylo textilní zboží v hodnotě cca 14,2 mil. Kč, tj. o cca 269,4 % více než v roce 2014.

4.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Ekonomické výsledky naznačují, že se textilnímu průmyslu v posledních letech dařilo. Tržby i přidaná hodnota od roku 2013 překročily svou předkrizovou úroveň roku 2008.

Textilní průmysl EU, stejně jako v ČR, patří mezi tradiční odvětví zpracovatelského průmyslu. Je zároveň citlivým odvětvím, které na globálním trhu čelí silné konkurenci ze strany třetích zemí, zejména asijských, ale i nepříznivé hospodářské situaci, protože textilní i oděvní firmy se řadí mezi subjekty, které zpravidla bývají recesí nejvíce ohroženy. Textilní a oděvní výrobky jsou přítomny ve všech oblastech života.

Dlouhodobá vize do roku 2020 – transformace současného evropského textilního a oděvního průmyslu ve stabilního a konkurenceschopného hráče je obsažena v materiálu EU „Evropská technologická platforma pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu ETP“. Uvádí tři hlavní vývojové trendy této výroby v Evropě:

Přechod od komodit k výrobě specialit za pomoci high-tech procesů, využití nových vláken a textilií s vysokou funkčností přizpůsobenou účelu použití, s využitím vysoce flexibilních technologií. Zaměření na vývoj inteligentních textilií s využitím elektronických komponentů při zachování snadné údržby praním a žehlením.

Německo 32%

Itálie 10%

Čína 9% Turecko

5%

Belgie 5%

Rakousko 4%

Polsko 4%

V. Británie

ostatní 28%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 26%

Itálie 12% Polsko

8%

Slovensko 6%

Rakousko 4%

Rumunsko 4%

Francie

ostatní 32%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

V roce 2015 bylo nejvíce textilního zboží dovezeno z Německa, celkem za 16,5 mld. Kč (o 6,5 % více než v roce 2014 a zároveň tento objem dovozu převyšoval objem vývozu o 4,0 %), z Itálie za 5,3 mld. Kč (o 4,5 % méně), z Číny za 4,4 mld. Kč (o 4,3 % méně), z Turecka za 2,8 mld. Kč (o 8,5 % více) a z Belgie za 2,6 mld. Kč (o 15,5 % více než v roce 2014).

Celkový obrat s Ruskem byl v roce 2015, i přes vyhlášené embargo EU, na úrovni 1,04 mld. Kč, tj. o 6,4 % vyšší než v roce 2014. Objem vývozu byl v roce 2015 o 7,3 % vyšší než v roce 2014. Objem dovozu byl o 26,1 % vyšší, i když byl pouze úrovni cca 55,4 mil. Kč.

Celkový obrat s Ukrajinou byl v roce 2015 na úrovni cca 297,9 mil. Kč, tedy o cca 16,5 % nižší než v roce 2014. Vyvezeno bylo textilní zboží v hodnotě cca 283,7 mil. Kč, tj. cca o 19,3 % méně než v roce 2014 a dovezeno bylo textilní zboží v hodnotě cca 14,2 mil. Kč, tj. o cca 269,4 % více než v roce 2014.

4.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUEkonomické výsledky naznačují, že se textilnímu průmyslu v posledních letech dařilo. Tržby i přidaná hodnota od roku 2013 překročily svou předkrizovou úroveň roku 2008.

Textilní průmysl EU, stejně jako v ČR, patří mezi tradiční odvětví zpracovatelského průmyslu. Je zároveň citlivým odvětvím, které na globálním trhu čelí silné konkurenci ze strany třetích zemí, zejména asijských, ale i nepříznivé hospodářské situaci, protože textilní i oděvní firmy se řadí mezi subjekty, které zpravidla bývají recesí nejvíce ohroženy. Textilní a oděvní výrobky jsou přítomny ve všech oblastech života.

Dlouhodobá vize do roku 2020 – transformace současného evropského textilního a oděvního průmyslu ve stabilního a konkurenceschopného hráče je obsažena v materiálu EU „Evropská technologická platforma pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu ETP“. Uvádí tři hlavní vývojové trendy této výroby v Evropě:

• Přechod od komodit k výrobě specialit za pomoci high-tech procesů, využití nových vláken a textilií s vysokou funkčností přizpůsobenou účelu použití, s využitím vysoce flexibilních technologií. Zaměření

3%

4%

Nizozemí4%

74

na vývoj inteligentních textilií s využitím elektronických komponentů při zachování snadné údržby praním a žehlením.

• Využití a rozšiřování textilií jako nových (konstrukčních) materiálů v různých průmyslových sektorech a uživatelských oblastech.

• Konec éry masové produkce textilních výrobků a přesun k průmyslové produkci orientované na zákazníka, jeho potřeby, flexibilní reakce na poptávku s využitím inteligentní logistiky, distribuce a servisu.

Program České technologické platformy pro textil (ČTPT), která byla založena v roce 2008, vychází z Evropské technologické platformy. Soustřeďuje se na dva nosné inovační cíle:

• Cíl 1 – Inovace na straně vstupů do textilního a oděvního průmyslu: inovace v oblasti textilních materiálů (vláken, přízí, textilních struktur aj.), inovace v oblasti textilních technologií, procesů, multidisciplinární přístup k výzkumu a vývoji textilních materiálů.

• Cíl 2 -Inovace na straně výrobkových výstupů: na základě výstupů z cíle 1 a spolupráce s dalšími obory vývoj nových textilních výrobků; rozvoj uplatnění výrobků v medicíně, dopravě a dalších netradičních oblastech a hledání nových oblastí uplatnění textilu.

Pro rychlejší zavádění inovací a zlepšení ekonomické efektivnosti výzkumu a vývoje v textilním a oděvním průmyslu je nutné se soustředit na spolupráci s navazujícími uživatelskými obory, jako je stavebnictví, vybavení pro armádu, ochranné prostředky (osobní i profesní), zdravotnictví a sportovní i outdoorové vybavení. Ve všech jmenovaných oblastech jsou požadavky na zajištění nových funkčních vlastností textilií, případně zajištění jejich kombinací.

75

5. CZ-NACE 14 VÝROBA ODĚVŮ

5. CZ-NACE 14 VÝROBA ODĚVŮ

5.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 14 dle jednotlivých skupin

14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků; 14.2 Výroba kožešinových výrobků; 14.3 Výroba pletených a háčkovaných oděvů.

Oděvní výroba je náročná na pracovní síly, s vysokým podílem ruční práce na výrobku. Pro výrobu oděvů je typická tvorba módních kolekcí podle ročních období a dle požadavků zákazníků. Převažuje výroba v malých sériích a stále více se uplatňuje zakázková konfekční výroba, včetně souvisejících služeb, jako jsou módní poradenství nebo úpravy oděvů. Oděvní, stejně jako textilní průmysl ČR, je proexportně zaměřený, např. u společností s 50 a více zaměstnanci tvořily tržby z přímého vývozu téměř 72,0 % z celkových tržeb.

Dominantní skupinou, z pohledu vybraných ekonomických ukazatelů a počtu zastoupených jednotek, je jednoznačně skupina 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků (tabulka 5.5.1). Její určující postavení je ve všech sledovaných ukazatelích.

Z celkového pohledu lze říci, že v oddílu je výrazný trend zvyšujícího se počtu malých výrobních jednotek a mikrofirem. V roce 2015 se k výrobě oděvů hlásilo celkem 11 494 společností, tj. o 1,9 % více než v roce 2014 a o 39,2 % více než v roce 2008. Zaměstnanost se ve sledovaném období podstatně snížila, teprve v roce 2015 došlo poprvé k jejímu meziročnímu nárůstu, a to o 4,3 %. Celkový počet zaměstnanců 16 032 byl o 35 % nižší než v roce 2008.

Tabulka 5.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 14 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

SkupinaCZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktivacelkem

Početzaměstnanců

Početjednotek

14.1 90,4 90,7 91,9 91,7 87,8 86,6 91,6 92,1

14.2 0,4 0,7 0,5 0,5 1,6 3,0 0,5 1,4

14.3 9,1 8,6 7,7 7,9 10,6 10,3 7,9 6,5

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

5.2 VÝVOJ ODDÍLUStejně jako celý zpracovatelský průmysl postihla i oděvní průmysl krize v letech 2008 a 2009. Po výrazném pádu tržeb za vlastní výrobky a služby v roce 2009 jejich objem stagnoval až do roku 2013, kdy došlo k jejich oživení, a v roce 2015 se dostaly nad úroveň roku 2008. Z pohledu počtu výrobních jednotek měl vývoj v oděvním průmyslu opačný trend než v průmyslu textilním, kde počet subjektů klesal, kdežto v oděvním rostl.

76

V sektoru oděvního průmyslu, vedle malých výrobních jednotek, obstály zejména firmy, které začaly uplatňovat tzv. severoevropský podnikatelský model. Ten spočívá v tom, že si firmy ponechaly kontrolu nad důležitými procesy (jako je desing, obchod, finance, marketing, kvalita atd.) a výrobu přesunuly do nákladově výhodnějších regionů. Na tento model však nepřešly prakticky všechny významné oděvní kapacity z období socialismu a proto zanikly. Na druhou stranu vznikly nové společnosti, které tento model převzaly a jsou úspěšné, za všechny můžeme jmenovat společnosti jako je Blažek, Pietro Filipi, Hannah, Alpine Pro, Sportisimo, Husky a další.

Jedním ze zásadních problémů je zhoršování věkové struktury zaměstnanců a negativní trend ve vzdělávání, zejména ve sféře technického vzdělání. Úbytek disponibilních pracovníků pociťuje řada společností v odvětví výroby oděvů již nyní a tato skutečnost bude stále naléhavější s pokračujícím ekonomickým růstem.

5.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELEHlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 14 Výroba oděvů jsou ovlivněny ekonomickými výkony skupiny CZ-NACE 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků, protože tvoří v průměru 90,0 % jejich vykázaných hodnot.

Podobně jako v oboru textilního průmyslu mají také v oboru oděvní výroby na vývoj ekonomických výsledků výrazný vliv výrobní společnosti s 20 a více zaměstnanci. Přestože tvoří pouze 1,5 % z celkového počtu, na celkových tržbách se podílejí 40,1 %, na přidané hodnotě 54,7 % a na počtu zaměstnanců 63,7 %.

Podíváme-li se na vývoj v jednotlivých skupinách z pohledu počtu výrobních jednotek, lze konstatovat, že jejich počet roste pouze ve skupině CZ-NACE 14.1, ale v ostatních skupinách má spíše kolísavou tendenci. Ve skupině CZ-NACE 14.2 byl za sledované období 2008 až 2015 největší počet výrobních jednotek v roce 2013, pak došlo k jejich výraznému poklesu, ale v roce 2015 počet společností opět meziročně vzrostl o 2,6 %. Ve skupině CZ-NACE 14.3 rostl počet výrobních jednotek až do roku 2012, v následujících letech však klesal. V roce 2015 došlo k meziročnímu poklesu o 16,1 % proti roku 2014.

Celkový počet zaměstnanců ve skupině CZ-NACE 14 byl v roce 2015 nižší o 35,1 % než v roce 2008. Z pohledu počtu zaměstnanců se jejich pokles u skupiny CZ-NACE 14.1 podařilo v roce 2015 zastavit a došlo k meziročnímu nárůstu o 5,3 %. Zbývající dvě skupiny vykazují trvalý pokles počtu zaměstnanců, tzn. CZ-NACE 14.2 (pokles o 8,3 %) a CZ-NACE 14.3 (pokles o 5,0 %) proti roku 2014.

Hodnotíme-li oddíl CZ-NACE podle hlavních sledovaných ukazatelů, lze říci, že kopírují vývoj ukazatele počtu výrobních jednotek. Celkový obrat oddílu CZ-NACE 14 byl v roce 2015 vyšší o 1,8 % než v roce 2008, přitom meziročně vzrostl o 14 %. Obrat skupiny CZ-NACE 14.1 během sledovaného období 2008 až 2015 v prvních dvou letech zaznamenal pokles, ale od roku 2010 se průběžně zvyšoval a v roce 2015 byl meziroční nárůst jeho hodnoty 15,4 %. Obrat skupiny CZ-NACE 14.2 měl kolísavou tendenci a v roce 2015 vykazoval meziroční pokles o 8,2 % a jeho hodnota byla hluboko pod úrovní vykazované hodnoty roku 2008. Obrat skupiny CZ- NACE 14.3 měl za sledované období také kolísavou tendenci, ale v roce 2015 zaznamenal meziroční nárůst o 1,7 %.

Přidaná hodnota se v roce 2015 přiblížila své úrovni roku 2008. V průběhu sledovaného období kolísala ve všech třech skupinách oddílu. Ve skupině CZ-NACE 14.1 vzrostla v roce 2015 meziročně o 5,4 %, ve skupině CZ- NACE 14.2 došlo naopak meziročnímu k poklesu o 4,6 %, stejně tak ve skupině CZ-NACE 14.3 (pokles o 6,3 %).

Produktivita práce, díky klesající zaměstnanosti, měla za sledované období 2008 až 2015 stoupající trend, až v roce 2015 mírně klesla, při současném obnovení růstu zaměstnanosti. Ve skupině CZ-NACE 14.1 se v roce 2015 meziročně zvýšila o 0,2 %, ve skupině CZ-NACE 14.2 o 4,3 % a ve skupině CZ-NACE 14.3 došlo meziročně k jejímu poklesu o 1,3 %. Její celková hodnota však byla v roce 2015 o 53,9 % vyšší než v roce 2008.

77

5. CZ-NACE 14 VÝROBA ODĚVŮ

Průměrná mzda oddílu CZ-NACE 14 vykazovala v roce 2015 hodnotu 15 129 Kč, tzn. o 23,7 % vyšší než v roce 2008. Ve skupině CZ-NACE 14.1 došlo v roce 2015 k jejímu meziročnímu navýšení o 5,0 %, u skupiny CZ-NACE 14.2 došlo naopak k jejímu poklesu o 1,6 % a ve skupině CZ-NACE 14.3 k jejímu zvýšení o 5,4 %.

Graf 5.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 14 (rok 2008 = 100 %)Graf 5.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 14 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Ceny výrobců komodit CZ-CPA 14 měly za sledované období růstový trend. Lepší výsledky v cenovém vývoji za celé sledované období vykazuje skupina výrobků CZ-CPA 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků. V posledních dvou letech je patrný rychlejší růst cen u skupiny 14.3 (graf 5.3.2). Na tomto vývoji se také do určité míry promítlo zvyšování cen vstupů.

Ve vývoji finančních výsledků došlo v oddíle CZ-NACE 14 k paradoxnímu vývoji, kdy vstupem do krizového období začala dramaticky růst rentabilita vlastního kapitálu, což spolu s poklesem rizikovosti vedlo od roku 2010 k poměrně vysokým kladným hodnotám Spreadu. Nejvyšší úrovně dosáhly rentabilita i Spread v roce 2012, v dalších letech se mírné zvýšení rizikovosti odrazilo v redukci těchto vysokých kladných hodnot (graf 5.3.3).

8 25

7

8 75

6

9 89

5

10 3

37

10 7

84

10 7

89

11 2

80

11 4

94

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

24 7

05

20 2

31

18 3

09

17 3

52

16 3

34

15 6

98

15 3

74

16 0

32

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

19 8

79

16 5

71

16 2

52

16 2

32

16 3

36

16 4

57

17 7

40

20 2

26

6 42

9

5 45

1

5 40

0

5 45

5

5 41

0

5 66

4

6 16

1

6 42

1

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

12 2

28

12 2

17

12 3

86

12 9

63

13 1

19

13 3

24

14 4

27

15 1

29

21 6

88

22 4

55

24 5

77

26 1

97

27 6

03

30 0

67

33 3

94

33 3

74

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč) Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Ceny výrobců komodit CZ-CPA 14 měly za sledované období růstový trend. Lepší výsledky v cenovém vývoji za celé sledované období vykazuje skupina výrobků CZ-CPA 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků. V posledních dvou letech je patrný rychlejší růst cen u skupiny 14.3 (graf 5.3.2). Na tomto vývoji se také do určité míry promítlo zvyšování cen vstupů.

Ve vývoji finančních výsledků došlo v oddíle CZ-NACE 14 k paradoxnímu vývoji, kdy vstupem do krizového období začala dramaticky růst rentabilita vlastního kapitálu, což spolu s poklesem rizikovosti vedlo od roku 2010 k poměrně vysokým kladným hodnotám Spreadu. Nejvyšší úrovně dosáhly rentabilita i Spread v roce 2012, v dalších letech se mírné zvýšení rizikovosti odrazilo v redukci těchto vysokých kladných hodnot (graf 5.3.3).

78

Graf 5.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 14 (2005 = 100 %) Graf 5.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 14 (v %) Graf 5.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 14 (2005 = 100 %) Graf 5.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 14 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

5.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 5.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Hodnota vývozu zboží CZ-CPA 14 v letech 2009 až 2011 stagnovala a v následujících letech začala zvyšovat své tempo. Nicméně hodnota dovozu byla vyšší a zejména v letech 2014 a 2015 její růst rychlejší, než hodnota vývozu, záporná bilance se tím prohloubila (graf 5.4.1). Převaha dovozu nad vývozem komodit oddílu CZ-CPA 14 je spojena s rostoucí koupěschopností obyvatelstva. Negativní vliv na celkovou bilanci zahraničního obchodu mají trvale Čína (-14,8 mld. Kč, tj. o 11,3 % více než v roce 2014), Bangladéš (-7,2 mld. Kč, tj. o 33,3 % více), Turecko (-4,0 mld. Kč, tj. o 8,9 % více) a Indie (-1,7 mld. Kč).

Graf 5.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 14 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

5.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Mezi největší zahraniční odběratele patří Německo, kam bylo v roce 2015 vyvezeno zboží v hodnotě 10,5 mld. Kč, (tj. o 18,0 % více než v roce 2014), Slovensko 4,1 mld. Kč (o 2,5 % více), Polsko 3,8 mld. Kč (o 13,6 % méně) a Itálie 3,2 mld. Kč (o 18,5 % více).

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 14 101,5 101,6 101,4 101,9 102,8 103,1 104,1 105,0

14.1 101,9 102,1 101,9 102,3 103,3 103,6 104,5 105,1

14.3 99,1 98,3 98,5 99,4 99,7 99,8 102,2 104,8

70

75

80

85

90

95

100

105

110

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -24,8 0,2 7,5 12,0 26,3 13,2 18,4 14,8

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE -12,2 7,3 14,8 18,3 32,9 22,6 28,5 23,3

re 12,6 7,1 7,3 6,3 6,6 9,5 10,0 8,5

-30

-20

-10

0

10

20

30

40

25 2

25

24 3

96

25 1

02

26 8

75

27 8

16

31 8

19

35 6

91

35 0

60

34 8

79

37 9

17

36 9

97

39 4

21

49 3

70

53 8

03

-9 8

35

-10

483

-12

815

-10

122

-11

605

-18

112

-30 000

-20 000

-10 000

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

5.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

5.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Hodnota vývozu zboží CZ-CPA 14 v letech 2009 až 2011 stagnovala a v následujících letech začala zvyšovat své tempo. Nicméně hodnota dovozu byla vyšší a zejména v letech 2014 a 2015 její růst rychlejší, než hodnota vývozu, záporná bilance se tím prohloubila (graf 5.4.1). Převaha dovozu nad vývozem komodit oddílu CZ-CPA 14 je spojena s rostoucí koupěschopností obyvatelstva. Negativní vliv na celkovou bilanci zahraničního obchodu mají trvale Čína (-14,8 mld. Kč, tj. o 11,3 % více než v roce 2014), Bangladéš (-7,2 mld. Kč, tj. o 33,3 % více), Turecko (-4,0 mld. Kč, tj. o 8,9 % více) a Indie (-1,7 mld. Kč).

Graf 5.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 14 (v mil. Kč)

Graf 5.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 14 (2005 = 100 %) Graf 5.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 14 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

5.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 5.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Hodnota vývozu zboží CZ-CPA 14 v letech 2009 až 2011 stagnovala a v následujících letech začala zvyšovat své tempo. Nicméně hodnota dovozu byla vyšší a zejména v letech 2014 a 2015 její růst rychlejší, než hodnota vývozu, záporná bilance se tím prohloubila (graf 5.4.1). Převaha dovozu nad vývozem komodit oddílu CZ-CPA 14 je spojena s rostoucí koupěschopností obyvatelstva. Negativní vliv na celkovou bilanci zahraničního obchodu mají trvale Čína (-14,8 mld. Kč, tj. o 11,3 % více než v roce 2014), Bangladéš (-7,2 mld. Kč, tj. o 33,3 % více), Turecko (-4,0 mld. Kč, tj. o 8,9 % více) a Indie (-1,7 mld. Kč).

Graf 5.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 14 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

5.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Mezi největší zahraniční odběratele patří Německo, kam bylo v roce 2015 vyvezeno zboží v hodnotě 10,5 mld. Kč, (tj. o 18,0 % více než v roce 2014), Slovensko 4,1 mld. Kč (o 2,5 % více), Polsko 3,8 mld. Kč (o 13,6 % méně) a Itálie 3,2 mld. Kč (o 18,5 % více).

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 14 101,5 101,6 101,4 101,9 102,8 103,1 104,1 105,0

14.1 101,9 102,1 101,9 102,3 103,3 103,6 104,5 105,1

14.3 99,1 98,3 98,5 99,4 99,7 99,8 102,2 104,8

70

75

80

85

90

95

100

105

110

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -24,8 0,2 7,5 12,0 26,3 13,2 18,4 14,8

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE -12,2 7,3 14,8 18,3 32,9 22,6 28,5 23,3

re 12,6 7,1 7,3 6,3 6,6 9,5 10,0 8,5

-30

-20

-10

0

10

20

30

40 25

225

24 3

96

25 1

02

26 8

75

27 8

16

31 8

19

35 6

91

35 0

60

34 8

79

37 9

17

36 9

97

39 4

21

49 3

70

53 8

03

-9 8

35

-10

483

-12

815

-10

122

-11

605

-18

112

-30 000

-20 000

-10 000

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

5.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Mezi největší zahraniční odběratele patří Německo, kam bylo v roce 2015 vyvezeno zboží v hodnotě 10,5 mld. Kč, (tj. o 18,0 % více než v roce 2014), Slovensko 4,1 mld. Kč (o 2,5 % více), Polsko 3,8 mld. Kč (o 13,6 % méně) a Itálie 3,2 mld. Kč (o 18,5 % více).

-17

550

79

5. CZ-NACE 14 VÝROBA ODĚVŮ

V roce 2015 bylo nejvíce zboží CZ-CPA 14 dovezeno z Číny, celkem za 14,8 mld. Kč (tj. o 11,3 % více než v roce 2014), z Německa za 6,9 mld. Kč (tj. o 16,9 % více), z Bangladéše zboží za 7,2 mld. Kč (tj. o 33,3 % více), z Turecka za 4,0 mld. Kč (tj. o 5,3 % více) a z Itálie za 2,3 mld. Kč (tj. o 4,5 % více než v roce 2014).

V obchodě s Ruskem se začíná projevovat vyhlášené embargo. Obrat komodit CZ-CPA 14 s Ruskem byl v roce 2015 na úrovni 377,6 mil. Kč, tj. o 26,4 % nižší než v roce 2014. Přitom hodnota vývozu byla v roce 2015 o 29,2 % nižší než v roce 2014, ale na druhou stranu hodnota dovozu byla sice pouze na úrovni 17,3 mil. Kč, což však bylo více jak čtyřnásobné navýšení proti roku 2014.

Graf 5.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 14

V roce 2015 bylo nejvíce zboží CZ-CPA 14 dovezeno z Číny, celkem za 14,8 mld. Kč (tj. o 11,3 % více než v roce 2014), z Německa za 6,9 mld. Kč (tj. o 16,9 % více), z Bangladéše zboží za 7,2 mld. Kč (tj. o 33,3 % více), z Turecka za 4,0 mld. Kč (tj. o 5,3 % více) a z Itálie za 2,3 mld. Kč (tj. o 4,5 % více než v roce 2014).

V obchodě s Ruskem se začíná projevovat vyhlášené embargo. Obrat komodit CZ-CPA 14 s Ruskem byl v roce 2015 na úrovni 377,6 mil. Kč, tj. o 26,4 % nižší než v roce 2014. Přitom hodnota vývozu byla v roce 2015 o 29,2 % nižší než v roce 2014, ale na druhou stranu hodnota dovozu byla sice pouze na úrovni 17,3 mil. Kč, což však bylo více jak čtyřnásobné navýšení proti roku 2014.

Graf 5.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 14

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

5.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Oděvní a textilní průmysl EU, tedy i ČR, je důležitou součástí evropského zpracovatelského průmyslu a ovlivňuje hospodářskou i sociální situaci v mnoha regionech EU-28. Četné studie EU prokazují, že evropský oděvní průmysl je odvětvím s největším stupněm kreativity a bude i v budoucnu ovlivňovat životní styl EU. Oblečení a móda patří mezi největší kategorie spotřebního zboží, tj. také jeden z důvodů proč si prakticky všechny členské země EU, včetně ČR, zachovávají oděvní i textilní výrobu. Oblečení má také svůj strategický význam a do jeho vývoje jsou investovány značné finanční prostředky, zvláště na trhu s pracovním a vojenským ošacením. Přesto, v rámci české výroby, mají investice dlouhodobě klesající tendenci. V roce 2014 měly investice do oděvní výroby pouze 37,3 % hodnoty investic v roce 2008.

Podle údajů Euratexu (Evropský oděvní a textilní svaz, který vytváří příznivé prostředí pro výrobu textilií, textilních a oděvních výrobků v rámci Evropské unie) existovalo v roce 2015 v oděvním průmyslu EU více než 120 tisíc firem, o 0,6 % více než v roce 2014, které zaměstnávaly přes jeden mil. osob a dosáhly celkového obratu více než 78,7 mld. Euro. Oproti roku 2014 zaměstnanost ve výrobě oděvů v EU zůstala na stejné úrovni a obrat se zvýšil o více než 3,1 %. Celkový vývoz oděvních výrobků EU-28 v roce 2015 činil 22,7 mld. Euro a ve srovnání s předcházejícím rokem vzrostl o 4,1 %. Dovoz oděvů EU-28 vzrostl o 10,1 % na hodnotu 80,8 mld. Euro. Obchodní bilance EU-28 s oděvními výrobky je vysoce záporná, v roce 2015 saldo zahraničního obchodu činilo -58,1 mld. Euro, což představuje meziroční nárůst o 12,6 %. Z hlediska teritoriální struktury zahraničního obchodu EU-28 se v roce 2015, stejně jako v roce 2013, zařadilo mezi pět hlavních odběratelů: Švýcarsko, Rusko, USA, Hong Kong a Japonsko. Většina odběratelů oděvního průmyslu EU-28 zaznamenala nárůst obratu, s výjimkou Ruska, kde byl pokles o 29,0 %. V rámci dovozů z Číny do EU-28 byl v roce 2015 zaznamenán nárůst o 5,6 % a z Bangladéše vzrostl dovoz do EU-28 o 23,6 %.

Hlavním partnerem v zahraničním obchodě výrobků CZ-CPA 14 stále zůstává Německo s 39,0 % podílem z celkového obratu oděvních výrobků, proto další vývoj oděvního průmyslu ČR bude záviset především na

Čína 27%

Bangladéš 13% Německo

13%

Turecko 8% Itálie

4%

Polsko 4%

Indie 3%

Slovensko 3%

ostatní 25%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 29%

Slovensko 11% Polsko

11%

Itálie 9% Rakousko

5%

Francie

V. Británie

Maďarsko 3%

ostatní 23%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

5.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUOděvní a textilní průmysl EU, tedy i ČR, je důležitou součástí evropského zpracovatelského průmyslu a ovlivňuje hospodářskou i sociální situaci v mnoha regionech EU-28. Četné studie EU prokazují, že evropský oděvní průmysl je odvětvím s největším stupněm kreativity a bude i v budoucnu ovlivňovat životní styl EU. Oblečení a móda patří mezi největší kategorie spotřebního zboží, tj. také jeden z důvodů proč si prakticky všechny členské země EU, včetně ČR, zachovávají oděvní i textilní výrobu. Oblečení má také svůj strategický význam a do jeho vývoje jsou investovány značné finanční prostředky, zvláště na trhu s pracovním a vojenským ošacením. Přesto, v rámci české výroby, mají investice dlouhodobě klesající tendenci. V roce 2014 měly investice do oděvní výroby pouze 37,3 % hodnoty investic v roce 2008.

Podle údajů Euratexu (Evropský oděvní a textilní svaz, který vytváří příznivé prostředí pro výrobu textilií, textilních a oděvních výrobků v rámci Evropské unie) existovalo v roce 2015 v oděvním průmyslu EU více než 120 tisíc firem, o 0,6 % více než v roce 2014, které zaměstnávaly přes jeden mil. osob a dosáhly celkového obratu více než 78,7 mld. Euro. Oproti roku 2014 zaměstnanost ve výrobě oděvů v EU zůstala na stejné úrovni a obrat se zvýšil o více než 3,1 %. Celkový vývoz oděvních výrobků EU-28 v roce 2015 činil 22,7 mld. Euro a ve srovnání s předcházejícím rokem vzrostl o 4,1 %. Dovoz oděvů EU-28 vzrostl o 10,1 % na hodnotu 80,8 mld. Euro. Obchodní bilance EU-28 s oděvními výrobky je vysoce záporná, v roce 2015 saldo zahraničního obchodu činilo -58,1 mld. Euro, což představuje meziroční nárůst o 12,6 %. Z hlediska teritoriální struktury zahraničního obchodu EU-28 se v roce 2015, stejně jako v roce 2013, zařadilo mezi pět hlavních odběratelů: Švýcarsko, Rusko, USA, Hong Kong a Japonsko. Většina odběratelů oděvního průmyslu EU-28 zaznamenala nárůst obratu, s výjimkou Ruska, kde byl pokles o 29,0 %. V rámci dovozů z Číny do EU-28 byl v roce 2015 zaznamenán nárůst o 5,6 % a z Bangladéše vzrostl dovoz do EU-28 o 23,6 %.

Hlavním partnerem ČR v zahraničním obchodě výrobků CZ-CPA 14 stále zůstává Německo s 39,0 % podílem z celkového obratu oděvních výrobků, proto další vývoj oděvního průmyslu ČR bude záviset především na vývoji v německém oděvním obchodě, ale i v dalších zemích EU, jejichž ekonomiky v současné době také

4 %

5 %

80

zrychlují. Důležité rovněž bude, zda se našim oděvním podnikům podaří výrobky vyvážet i na mimoevropské trhy.

Budoucnost českého oděvního průmyslu bude hodně záviset na dalším vývoji jeho konkurenceschopnosti. Stále platí, že pro její zvýšení je nutné se především zaměřit na: • Produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou prostřednictvím zavádění výsledků výzkumu, vývoje

a technologických i netechnologických inovací do výroby v malých sériích, s úpravami podle představ a požadavků zákazníků.

• Speciální oděvy pro náročná povolání a extrémní podmínky (uniformy, ochranné oděvy do různých náročných provozů, ale i outdoorové oblečení pro sport a volný čas, vzhledem k tomu, že přibývá lidí, kteří tráví aktivně svůj volný čas).

• Zlepšení marketingových aktivit a dalších aktivit přímého kontaktu s trhem (obchodní činnost). Důležitá je rychlá reakce, neboť ta rozhoduje o marži z přidané hodnoty. Z hlediska marketingu je nutné na straně poptávky umět posoudit realizovatelnost požadavků trhu a na straně nabídky umět pracovat s informacemi o přidané hodnotě výrobků v podobě nových funkčních materiálů a nových aplikací.

• Jedním z nejzajímavějších trendů je zejména inteligentní oblečení, které je kromě ochrany před chladem a nepřízní počasí schopno zastávat řadu dalších funkcí. Může být opatřeno elektronickými senzory a komponenty a používat se například pro monitorování životních funkcí ve zdravotnických oborech nebo pomocí integrovaných solárních článků zajišťovat tepelný komfort nositele, případně komunikovat s mobilními technologiemi. To vše při zachování snadné údržby praním a žehlením.

• Na vzdělávání a výcvik pracovníků v oděvní i textilní výrobě. Přestože počet zaměstnanců ve výrobě oděvů klesá, poptávka po kvalifikovaných a flexibilních pracovnících roste.

81

6. CZ-NACE 15 VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

6. CZ-NACE 15 VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

6.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 15 dle jednotlivých skupin

15.1 Činění a úprava usní; zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků;

15.2 Výroba obuvi.

Oddíl výroby usní a souvisejících výrobků je charakteristický vysokým podílem ruční práce, kde působí velký počet malých podniků včetně živnostníků, jejichž počet přesahuje více jak 94,6 % oddílu celkem. Zhruba tři čtvrtiny produkce představuje skupina 15.1 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků, zbylá čtvrtina pak připadá na skupinu 15.2 Výroba obuvi (tabulka 6.1.1). Větší firmy dosahují vyšší výkonnosti, když počet firem s 50 a více zaměstnanci tvoří necelá 3,0 % z celkového počtu subjektů, zatímco na počtu zaměstnanců se podílejí 67,6 % a na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb 68,3 %.

Tabulka 6.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 15 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

SkupinaCZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktivacelkem

Početzaměstnanců

Početjednotek

15.1 66,7 74,3 73,3 73,1 77,5 77,6 61,8 73,9

15.2 33,3 25,7 26,7 26,9 22,5 22,4 38,2 26,1

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

6.2 VÝVOJ ODDÍLUVe výrobě usní a souvisejících výrobků působilo v roce 2015 celkem 726 subjektů s průměrným evidenčním počtem 5 071 zaměstnanců. Z hlediska velikosti výrobních společností má pouze 26 společností více než 50 zaměstnanců a např. obuvnický průmysl tvoří pouze 35 firem s 20 a více zaměstnanci.

Od roku 2010 se oddíl stabilizoval a poměrně příznivě rozvíjel, po předchozích propadech výroby od roku 1997, kdy se většina velkých obuvnických firem a firem vyrábějících koženou galanterii probíjela obdobím konkurzů a zániků. O práci přišlo v tomto období cca 25 tisíc zaměstnanců velkých obuvnických firem v celé ČR. Pokles výroby obuvi způsobil útlum výroby v koželužnách a dalších dodavatelských odvětvích. Výsledkem je, že se dnes veškeré materiály a polotovary pro výrobu obuvi musí do ČR dovážet. Výroba se stala postupně záležitostí menších, často i rodinných firem, které patří jednoznačně do oblasti malého a středního podnikání. V roce 2015 oddíl vykazoval proti roku 2008 snížení počtu výrobních jednotek o 17 % a pokles průměrného evidenčního počtu zaměstnanců o více než jednu čtvrtinu. Na druhé straně přidaná hodnota překročila úroveň roku 2008 již v roce 2013 a obrat v roce 2015.

82

I přes tyto složité podmínky funguje řada menších firem a firem rodinného typu, které se zaměřily na specializované výrobky. Potěšitelná je také skutečnost, že se v posledních letech českým výrobcům dařilo zejména v segmentu kvalitní dětské certifikované obuvi, protože poptávka po ní na českém trhu roste.

6.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE

Graf 6.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 15 (rok 2008 = 100 %)

I přes tyto složité podmínky funguje řada menších firem a firem rodinného typu, které se zaměřily na specializované výrobky. Potěšitelná je také skutečnost, že se v posledních letech českým výrobcům dařilo zejména v segmentu kvalitní dětské certifikované obuvi, protože poptávka po ní na českém trhu roste.

6.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Graf 6.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 15 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Většina ukazatelů v oddílu CZ-NACE 15 vykazuje tendenci růstu, což naznačuje stabilizaci tohoto oddílu. Významným přínosem jsou výrobní subjekty se zahraniční účastí s 20 a více zaměstnanci. Podíl těchto subjektů představuje pouze necelých 1,5 % z celkového počtu výrobních jednotek, ale jejich podíl na celkových tržbách činí 28,6 % a na počtu zaměstnanců 37,4 %.

Vysoký počet malých subjektů v oddílu dokumentuje skutečnost, že z celkového počtu 726 výrobních jednotek v roce 2015 (meziročně -4,5 %) jich bylo pouze 52, které měly více jak 20 zaměstnanců.

V této agregaci podniků s více jak 20 zaměstnanci měla rozhodující vliv na meziroční růst skupina CZ-NACE 15.12 Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků, jejíž tržby meziročně vzrostly o 13,9 %, přidaná hodnota o 20,4 % a počet zaměstnanců o 9,2 %. Na druhé straně u skupiny CZ-NACE 15.11 Činění a úprava usní, klesly tržby o 2,0 % a počet zaměstnanců o 10,6 % a u skupiny CZ-NACE 15.2 Výroba obuvi, meziročně poklesly tržby o 4,0 %, přidaná hodnota o 12,0 % a počet zaměstnanců o 2,4 %. Celkově výroba obuvi vykazuje dlouhodobě útlum, když za sledované období 2008 až 2015 došlo k poklesu počtu zaměstnanců o 42,4 %, poklesu obratu o 20,8 % a poklesu přidané hodnoty o 29,2 %. Přitom však vzrostla produktivita práce o 22,9 % a průměrná mzda o 18,8 %.

880

895

932

897

840

790

760

726

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

6 92

0

5 90

0

5 89

1

5 93

3

5 53

8

5 30

8

4 96

3

5 07

1

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

6 30

8

5 50

9

5 69

6

5 74

2

6 11

2

6 15

3

6 15

2

6 65

8

1 92

4

1 79

5

1 78

0

1 89

6

1 87

2

2 00

7

1 99

8

2 24

6

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

13 4

09

13 9

51

14 1

94

14 8

24

15 4

68

15 6

43

16 2

59

17 2

17

23 1

63

25 3

47

25 1

84

26 6

35

28 1

74

31 4

98

33 5

44

36 9

12

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Většina ukazatelů v oddílu CZ-NACE 15 vykazuje tendenci růstu, což naznačuje stabilizaci tohoto oddílu. Významným přínosem jsou výrobní subjekty se zahraniční účastí s 20 a více zaměstnanci. Podíl těchto subjektů představuje pouze necelých 1,5 % z celkového počtu výrobních jednotek, ale jejich podíl na celkových tržbách činí 28,6 % a na počtu zaměstnanců 37,4 %.

Vysoký počet malých subjektů v oddílu dokumentuje skutečnost, že z celkového počtu 726 výrobních jednotek v roce 2015 (meziročně -4,5 %) jich bylo pouze 52, které měly více jak 20 zaměstnanců.

V této agregaci podniků s více jak 20 zaměstnanci měla rozhodující vliv na meziroční růst skupina CZ-NACE 15.12 Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků, jejíž tržby meziročně vzrostly o 13,9 %, přidaná hodnota o 20,4 % a počet zaměstnanců o 9,2 %. Na druhé straně u skupiny CZ-NACE 15.11 Činění a úprava usní, klesly tržby o 2,0 % a počet zaměstnanců o 10,6 % a u skupiny CZ-NACE 15.2 Výroba obuvi, meziročně poklesly tržby o 4,0 %, přidaná hodnota o 12,0 % a počet zaměstnanců o 2,4 %. Celkově výroba obuvi vykazuje dlouhodobě útlum, když za sledované období 2008 až 2015 došlo k poklesu počtu zaměstnanců o 42,4 %,

83

6. Z-NACE 15 VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

poklesu obratu o 20,8 % a poklesu přidané hodnoty o 29,2 %. Přitom však vzrostla produktivita práce o 22,9 % a průměrná mzda o 18,8 %.

Graf 6.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 15 (2005 = 100 %) Graf 6.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 15 (v %)

Graf 6.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 15 (2005 = 100 %) Graf 6.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 15 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Úroveň cen výrobců v oddílu CZ-CPA 15 za sledované období měla rostoucí trend (graf 6.3.2). Na této skutečnosti se hlavně promítlo zvyšování cen vstupů. Vliv na zvyšování cen výrobců mělo i pokračující zaměření na kvalitní výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Je však nutno konstatovat, že ceny na trhu jsou značně pokřiveny sice snižujícím se objemem, ale stále vysokým dovozem z Číny za dumpingové ceny. Dochází sice k postupnému zvyšování průměrné ceny obuvi, ale přesto se pohybuje na úrovni 80,00 Kč/1 pár. Za takovou cenu není možné v České republice pořídit ani vstupní materiál pro výrobu obuvi. Podle dlouhodobých statistik činí spotřeba obuvi v ČR cca 3,5 až 4 páry obuvi na jednoho obyvatele a rok. Z toho vyplývá, že jen dovozy obuvi z Číny dvojnásobně převyšují tuto sledovanou statistiku spotřeby domácností.

Ve finančních výsledcích oddílu se příznivě projevil růst rentability vlastního kapitálu i produktivity práce od roku 2011. Záporné hodnoty Spreadu se v roce 2012 nejvíce přiblížily kladné hodnotě, avšak v dalších letech se v oddílu zvýšila rizikovost v důsledku úbytku větších subjektů ve prospěch malých a s tím spojené zhoršení likvidity, což se projevilo ve zhoršení hodnoty Spreadu (graf 6.3.3).

6.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 6.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

V celoevropském měřítku představuje ČR pro prodej obuvi relativně malý trh. Chtějí-li výrobci naplnit svou kapacitu a nemají-li šanci konkurovat v tuzemsku velmi levné asijské konkurenci, musí exportovat. Existuje řada výrobních kooperací se západními partnery. Vedle toho však řada firem přechází na konstrukčně složitější výrobky s vyšší užitnou hodnotou a moderním designem. Proto se také českým výrobcům obuvi daří 70 – 80 % své produkce úspěšně exportovat.

Přes veškeré problémy se zajištěním výroby a stále se zvyšujícími cenami vstupních materiálů a polotovarů je nutno konstatovat, že hodnota vývozu výrobků CZ-CPA 15 se stále zvyšuje a v roce 2015 meziročně stoupla o 7,4 %. Svůj podíl na tom mají obě skupiny výrobků, hodnota vývozu brašnářských výrobků CZ-CPA 15.1 vzrostla v roce 2015 o 3,4 % a hodnota vývozu obuvi CZ-CPA 15.2 vzrostla o 9,9 %. Hodnota vývozu v roce 2015 představovala téměř trojnásobek hodnoty vývozu v roce 2009.

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 15 103,0 103,7 105,0 107,6 109,5 109,7 111,3 111,8

15.1 104,2 104,8 106,4 109,1 111,0 111,5 112,8 111,8

15.2 101,5 102,4 103,1 105,6 107,5 107,5 109,2 110,7

80

90

100

110

120

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -13,9 -5,7 -7,5 -2,0 -0,9 -5,6 -4,0 -2,3

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 15,0 16,9 10,2 13,6 15,3 16,9 18,1 17,0

re 28,9 22,6 17,7 15,6 16,2 22,5 22,1 19,3

-20

-10

0

10

20

30

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Úroveň cen výrobců v oddílu CZ-CPA 15 za sledované období měla rostoucí trend (graf 6.3.2). Na této skutečnosti se hlavně promítlo zvyšování cen vstupů. Vliv na zvyšování cen výrobců mělo i pokračující zaměření na kvalitní výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Je však nutno konstatovat, že ceny na trhu jsou značně pokřiveny sice snižujícím se objemem, ale stále vysokým dovozem z Číny za dumpingové ceny. Dochází sice k postupnému zvyšování průměrné ceny obuvi, ale přesto se pohybuje na úrovni 80,00 Kč/1 pár. Za takovou cenu není možné v České republice pořídit ani vstupní materiál pro výrobu obuvi. Podle dlouhodobých statistik činí spotřeba obuvi v ČR cca 3,5 až 4 páry obuvi na jednoho obyvatele a rok. Z toho vyplývá, že jen dovozy obuvi z Číny dvojnásobně převyšují tuto sledovanou statistiku spotřeby domácností.

Ve finančních výsledcích oddílu se příznivě projevil růst rentability vlastního kapitálu i produktivity práce od roku 2011. Záporné hodnoty Spreadu se v roce 2012 nejvíce přiblížily kladné hodnotě, avšak v dalších letech se v oddílu zvýšila rizikovost v důsledku úbytku větších subjektů ve prospěch malých a s tím spojené zhoršení likvidity, což se projevilo ve zhoršení hodnoty Spreadu (graf 6.3.3).

6.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

6.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

V celoevropském měřítku představuje ČR pro prodej obuvi relativně malý trh. Chtějí-li výrobci naplnit svou kapacitu a nemají-li šanci konkurovat v tuzemsku velmi levné asijské konkurenci, musí exportovat. Existuje řada výrobních kooperací se západními partnery. Vedle toho však řada firem přechází na konstrukčně složitější výrobky s vyšší užitnou hodnotou a moderním designem. Proto se také českým výrobcům obuvi daří 70 – 80 % své produkce úspěšně exportovat.

Přes veškeré problémy se zajištěním výroby a stále se zvyšujícími cenami vstupních materiálů a polotovarů je nutno konstatovat, že hodnota vývozu výrobků CZ-CPA 15 se stále zvyšuje a v roce 2015 meziročně stoupla o 7,4 %. Svůj podíl na tom mají obě skupiny výrobků, hodnota vývozu brašnářských výrobků CZ-CPA 15.1 vzrostla v roce 2015 o 3,4 % a hodnota vývozu obuvi CZ-CPA 15.2 vzrostla o 9,9 %. Hodnota vývozu v roce 2015 představovala téměř trojnásobek hodnoty vývozu v roce 2009.

84

Na druhou stranu došlo také k nárůstu hodnoty dovozů, které meziročně vzrostly o 10,4 %. Bilance zahraničního obchodu výrobků oddílu CZ-CPA 15 si trvale udržuje záporné saldo, které se v posledních dvou letech sledovaného období 2009 až 2015 prohloubilo. V roce 2015 záporné saldo meziročně vzrostlo o 23,5 % a ve srovnání s rokem 2013, kdy bylo za sledované období nejnižší, se zvýšilo dokonce o 425,5 %.

Graf 6.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 15 (v mil. Kč)

Na druhou stranu došlo také k nárůstu hodnoty dovozů, které meziročně vzrostly o 10,4 %. Bilance zahraničního obchodu výrobků oddílu CZ-CPA 15 si trvale udržuje záporné saldo, které se v posledních dvou letech sledovaného období 2009 až 2015 prohloubilo. V roce 2015 záporné saldo meziročně vzrostlo o 23,5 % a ve srovnání s rokem 2013, kdy bylo za sledované období nejnižší, se zvýšilo dokonce o 425,5 %.

Graf 6.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 15 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

6.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Vývozy skupiny CZ-CPA 15 směřují zejména do zemí EU, posledních několik let jsou cílovými zeměmi zejména Německo, Rakousko, Itálie, Slovensko, Velká Británie, ale i Francie, Polsko a Maďarsko (graf 6.4.2). Ve srovnání např. s rokem 2013 došlo v roce 2015 ke zvýšení vývozu do Německa o 4,0 %, Rakouska o 1,0 % a Polska o 1,0 %.

Nejvyšší objem dovozu byl uskutečněn z Číny, a i když byl ve srovnání s rokem 2013 nižší o 3,0 %, přesto tvořil v roce 2015 30,0 % celkového dovozu kožedělných výrobků. Je nutno konstatovat, že se na tomto objemu významně podílí také reexport do zemí EU. Graf 6.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 15

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

6.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Dle studie Světové obchodní organizace (WTO) dochází ke zvyšování výrobních nákladů asijských zemí. Velké množství investorů, které např. do Číny přilákalo využití levné pracovní síly, způsobilo, že se zesiluje střední vrstva obyvatel, která požaduje zvýšení mezd a tím dochází ke zvyšování výrobních nákladů. Spolu se zvýšenými náklady na dopravu a cestovné a omezenými možnostmi výroby malých zakázek to vede

11 1

46

12 9

92

17 4

49

21 0

81

24 7

59

28 0

42

30 1

17

20 2

65

21 5

55

24 4

68

24 4

23

26 2

56

34 4

13

37 9

83

-9 1

19

-8 5

63

-7 0

19

-3 3

42

-1 4

97

-6 3

70

-7 8

66

-10 000

0

10 000

20 000

30 000

40 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Čína 30%

Německo 13%

Itálie 10%

Vietnam 8%

Maďarsko 5%

Polsko 4%

Turecko 3%

Indie 3%

ostatní 24%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 29%

Rakousko 11% Itálie

10%

Slovensko 9%

V. Británie

Francie

Polsko 5%

Maďarsko 3% ostatní

20%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

6.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Vývozy skupiny CZ-CPA 15 směřují zejména do zemí EU, posledních několik let jsou cílovými zeměmi zejména Německo, Rakousko, Itálie, Slovensko, Velká Británie, ale i Francie, Polsko a Maďarsko (graf 6.4.2). Ve srovnání např. s rokem 2013 došlo v roce 2015 ke zvýšení vývozu do Německa o 4,0 %, Rakouska o 1,0 % a Polska o 1,0 %.

Nejvyšší objem dovozu byl uskutečněn z Číny, a i když byl ve srovnání s rokem 2013 nižší o 3,0 %, přesto tvořil v roce 2015 30,0 % celkového dovozu kožedělných výrobků. Je nutno konstatovat, že se na tomto objemu významně podílí také reexport do zemí EU.

Graf 6.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 15

Na druhou stranu došlo také k nárůstu hodnoty dovozů, které meziročně vzrostly o 10,4 %. Bilance zahraničního obchodu výrobků oddílu CZ-CPA 15 si trvale udržuje záporné saldo, které se v posledních dvou letech sledovaného období 2009 až 2015 prohloubilo. V roce 2015 záporné saldo meziročně vzrostlo o 23,5 % a ve srovnání s rokem 2013, kdy bylo za sledované období nejnižší, se zvýšilo dokonce o 425,5 %.

Graf 6.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 15 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

6.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Vývozy skupiny CZ-CPA 15 směřují zejména do zemí EU, posledních několik let jsou cílovými zeměmi zejména Německo, Rakousko, Itálie, Slovensko, Velká Británie, ale i Francie, Polsko a Maďarsko (graf 6.4.2). Ve srovnání např. s rokem 2013 došlo v roce 2015 ke zvýšení vývozu do Německa o 4,0 %, Rakouska o 1,0 % a Polska o 1,0 %.

Nejvyšší objem dovozu byl uskutečněn z Číny, a i když byl ve srovnání s rokem 2013 nižší o 3,0 %, přesto tvořil v roce 2015 30,0 % celkového dovozu kožedělných výrobků. Je nutno konstatovat, že se na tomto objemu významně podílí také reexport do zemí EU. Graf 6.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 15

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

6.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Dle studie Světové obchodní organizace (WTO) dochází ke zvyšování výrobních nákladů asijských zemí. Velké množství investorů, které např. do Číny přilákalo využití levné pracovní síly, způsobilo, že se zesiluje střední vrstva obyvatel, která požaduje zvýšení mezd a tím dochází ke zvyšování výrobních nákladů. Spolu se zvýšenými náklady na dopravu a cestovné a omezenými možnostmi výroby malých zakázek to vede

11 1

46

12 9

92

17 4

49

21 0

81

24 7

59

28 0

42

30 1

17

20 2

65

21 5

55

24 4

68

24 4

23

26 2

56

34 4

13

37 9

83

-9 1

19

-8 5

63

-7 0

19

-3 3

42

-1 4

97

-6 3

70

-7 8

66

-10 000

0

10 000

20 000

30 000

40 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Čína 30%

Německo 13%

Itálie 10%

Vietnam 8%

Maďarsko 5%

Polsko 4%

Turecko 3%

Indie 3%

ostatní 24%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 29%

Rakousko 11% Itálie

10%

Slovensko 9%

V. Británie

Francie

Polsko 5%

Maďarsko 3% ostatní

20%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

6.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUDle studie Světové obchodní organizace (WTO) dochází ke zvyšování výrobních nákladů asijských zemí. Velké množství investorů, které např. do Číny přilákalo využití levné pracovní síly, způsobilo, že se zesiluje střední vrstva obyvatel, která požaduje zvýšení mezd a tím dochází ke zvyšování výrobních nákladů. Spolu se zvýšenými náklady na dopravu a cestovné a omezenými možnostmi výroby malých zakázek to vede k odklonu zájmu

6%

7%

85

6. Z-NACE 15 VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

některých investorů, kteří stále hledají nová teritoria s možností levnější výroby nebo se vracejí do svých domovských států.

Zvýšené náklady na výrobu obuvi spolu s rostoucím tlakem na cenu kůží jako suroviny dochází k zvyšování cen usňové obuvi. Tato skutečnost vedla k tomu, že došlo k výraznému snížení podílu usňové obuvi na celkové hodnotě vývozu. V roce 2003 byl vývoz kožené obuvi zastoupen cca 60 % na celosvětovém vývozu, za deset let tento podíl klesl pod 50 %.

Zvyšující se cena kožené obuvi má také značný vliv na snahu spotřebitelů lépe se o zakoupenou obuv starat, aby si déle udržela své užitné vlastnosti, což ve svém důsledku povede k rozvoji nových obchodních příležitostí pro opravny obuvi a výrobní společností, které mají souvislost s produkty a službami, které prodlouží životnost obuvi.

V důsledku přetrvávajících vysokých dovozů laciné obuvi a ostatních kožedělných výrobků z asijských zemí v současné době v České republice stále přetrvává hlavní problém, kterým je poměrně nízký zájem o české výrobky, respektive jejich prosazení do obchodních sítí. I přes tyto složité podmínky dnes úspěšně funguje řada menších firem a firem rodinného typu, které se soustředí na specializované výrobky a na dokonalý servis pro zákazníka. Z uvedených přehledů však zároveň vyplývá, že český obuvnický průmysl se může i dnes považovat za dobrého a efektivního exportéra, zvláště při využívání vhodné zahraniční kooperace.

Řada výrobců se snaží vybudovat svou vlastní maloobchodní síť, resp. se snaží získat i smluvní prodejny. Novou možností se stává pro výrobce internetový prodej přes vlastní e-shopy. Výrobci obuvi výrazně restrukturalizovali své aktivity a vyrábějí oděvní doplňky a obuv s vyšší přidanou hodnotou zejména v segmentech pracovní obuvi, ochranné a bezpečnostní obuvi, ale i obuvi ortopedické, zdravotní, profylaktické a kvalitní dětské obuvi. V současné době se vyrábí také kvalitní usňová dámská a pánská vycházková obuv. Potěšitelná je skutečnost, že mnoho zákazníků se vrací ke kvalitní české obuvi a vyžadují ji u svých prodejců. Nejmarkantněji je tento vývoj vidět v segmentech dětské a zdravotní obuvi.

Stále přetrvávajícím problémem v kožedělném průmyslu zůstává nedostatek mladých kvalifikovaných pracovníků a z toho vyplývající zvyšující se průměrný věk zaměstnanců.

Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti výroby usní a souvisejících výrobků, stejně jako v předchozích letech, stále patří:• vytváření příznivých podmínek pro vstup zahraničního kapitálu;• předložení kvalitních podnikatelských záměrů k získání prostředků z fondů EU a možnosti jejich

spolufinancování;• zlepšení osvěty a spolupráce s Ministerstvem školství, která povede ke zvýšenému zájmu o studium

v oborech kožedělného průmyslu;• rozšíření spolupráce s domácí a zahraniční vědecko-technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké

školy); zavádění nových poznatků do praxe a jejich využívání při inovaci výrobků;• rozvoj marketingových služeb.

86

87

7. CZ-NACE 16 ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU

7. CZ-NACE 16 ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU

7.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 16 dle jednotlivých skupin

16.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva; 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku.

Produkce výrobků oddílu CZ-NACE 16 má v České republice dlouhou tradici. Dřevo a výrobky ze dřeva se uplatňují prakticky ve všech oblastech života, ve většině oddílů zpracovatelského průmyslu, ve stavebnictví a v domácnostech. Kulatina, jako surovina, je určena pro dřevozpracující průmysl, zatímco vláknina se využívá při výrobě celulózy, jež slouží k výrobě zdravotnických produktů a papíru, především pro polygrafický průmysl a obaly. Méně kvalitní dřevo slouží také jako ekologické palivo. Dřevo je, vzhledem k postupné aplikaci stále sofistikovanějších technologií, materiálem s novou budoucností.

V lesích ČR se ročně vytěží 14 až 18 mil. m3 dřeva, z toho přes 85 % jehličnatého. Stejně jako v roce 2014 i v roce 2015 mírně rostla těžba dříví. V roce 2015 se vytěžilo 16,2 mil. m3 surového dříví. Vzrostl však objem nahodilé těžby, a to o jednu třetinu na 4,5 mil. m3. Údaj vychází z výkazů vztahujících se k rozloze cca 65 % výměry lesů v České republice. Dopočet na celkovou rozlohu lesa, který přes svá omezení nejlépe charakterizuje obecnou situaci, představuje objem téměř 7 mil. m3, což znamená, že zhruba polovina z celkových těžeb byla provedena v kategorii těžeb nahodilých.

Objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví za rok 2015 se ve srovnání s rokem 2014 zvýšil o polovinu – na přibližně 1,5 mil m3, a reprezentuje více než 2 mil. m3 na území ČR. Nezanedbatelné množství tohoto dříví doposud zůstává nezpracováno v porostech.

V dřevozpracujícím průmyslu je z pohledu vybraných ekonomických ukazatelů a počtu jednotek dominantní skupinou CZ-NACE 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (tabulka 7.1.1). Její určující postavení je ve všech sledovaných ukazatelích.

Tabulka 7.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 16 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

SkupinaCZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktivacelkem

Početzaměstnanců

Početjednotek

16.1 21,1 18,3 28,3 28,8 21,0 23,9 20,5 6,2

16.2 78,9 81,7 71,7 71,2 79,0 76,1 79,5 93,8

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

88

7.2 VÝVOJ ODDÍLUOddíl CZ-NACE 16 není z hlediska podílu na tržbách zpracovatelského průmyslu ČR řazen mezi významná odvětví, jeho podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu v roce 2015, obdobně jako v roce 2014, dosáhl 2,2 %. Skoro tři čtvrtiny tržeb (71,7 %) připadají na skupinu 16.2. Počet jednotek v oddílu dosáhl v uplynulém roce 26 326, což je o 4,5 % méně než v roce 2014.

Oddíl produkuje vysoce konkurenceschopné produkty v obou skupinách oddílu CZ-NACE 16. Tuzemští výrobci patří kvalitou i cenovou nabídkou k žádaným dodavatelům nejen v tuzemsku, ale i pro trhy zemí EU a rovněž mimo EU.

Nespornou konkurenční výhodou oddílu jsou dostatečné domácí zdroje obnovitelné ekologické suroviny, které jsou předpokladem pro další rozvoj a zvyšování objemu a kvality výroby, a to i v kategoriích sofistikovaných výrobků. V oddílu roste podíl dřevařských výrobků s označením jakosti a pokračuje certifikace spotřebitelského řetězce dřevařských výrobků dle systémů PEFC (Certifikace lesů systémem PEFC je jedním z procesů v lesním hospodářství směřujícím k dosažení trvale udržitelného hospodaření v lesích v České republice a zároveň usiluje o zlepšení všech funkcí lesů ve prospěch životního prostředí člověka).

Naopak nevýhodou oddílu je nedostatek zpracovatelských kapacit, jak z hlediska struktury (nerovnováha ve prospěch několika velkých zahraničních investorů), tak i z hlediska dalšího zpracování. Česká republika patří k největším evropským a nejspíše i světovým exportérům surového dřeva.

7.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELEHlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 16 jsou ovlivněny ekonomickými výkony skupiny 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku.

Počet zaměstnanců v oddílu ve sledovaném období trvale klesal, teprve v roce 2015 se pokles zastavil. Proti roku 2008 bylo zaměstnanců o 28,8 % méně. Klesající tendenci měla také aktiva, která ve sledovaném období 2008 až 2015 klesla o 8 %.

Snížení obratu v období recese trvalo od roku 2009 do roku 2013, jeho růst v roce 2014 a 2015 však nestačil k překonání jeho objemu z roku 2008 (-1,5 % v roce 2015). Podobný vývoj měla i přidaná hodnota, které v roce 2015 chybělo 3,8 % k dosažení její úrovně roku 2008. S klesajícím počtem zaměstnanců rostla (s malými výkyvy) produktivita práce (graf 7.3.1). Za období 2008 až 2014 se zvýšila o 35,1 %, v roce 2015 vzrostla meziročně o 3,5 %. Průměrná mzda v oddílu se v roce 2015, oproti roku 2009, zvýšila o 20,5 % a v roce 2015 činila 19 511 Kč, s meziročním nárůstem o 5,8 %. Relace vývoje produktivity vůči vývoji průměrné mzdy byla nepříznivá jen v letech 2012 a 2015.

89

Graf 7.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 16 (rok 2008 = 100 %)Graf 7.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 16 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Úroveň cen výrobců komodit CZ-CPA 16, po krizovém propadu v roce 2009, se v dalších letech zvyšovala ve skocích (2011, 2014) zejména z důvodu vývoje cen vstupní suroviny – dřeva, a to jak v tuzemsku, tak v zahraničí (graf 7.3.2). Pod úroveň roku 2005 se v letech 2008 a 2009 dostaly jen ceny skupiny výrobků 16.1, avšak od roku 2011 svou dynamikou předstihly i ceny skupiny výrobků 16.2. Ve finančních výsledcích oddílu se příznivě projevil růst rentability vlastního kapitálu i produktivity práce od roku 2013. Hodnoty ukazatele Spread tak přešly od roku 2014 do kladných čísel (graf 7.3.3).

Graf 7.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 16 (2005 = 100 %) Graf 7.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 16 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

26 8

32

27 4

15

28 8

48

29 4

95

29 4

05

27 8

49

27 5

53

26 3

26

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

43 3

32

39 8

40

37 0

15

35 0

57

34 4

73

32 1

84

30 8

59

30 8

45

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

96 5

62

85 7

52

84 8

79

88 3

01

86 3

37

86 2

40

91 6

54

95 0

54

23 7

16

21 3

78

20 8

59

20 8

48

20 2

06

20 7

02

22 0

44

22 8

12

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

16 4

62

16 1

89

16 4

08

16 7

07

17 0

01

17 5

65

18 4

45

19 5

11 45

609

44 7

16

46 9

60

49 5

57

48 8

44

53 6

05

59 5

29

61 6

32

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 16 103,4 100,3 103,0 110,3 110,7 111,8 118,4 118,5

16.1 95,8 95,3 102,1 114,3 113,2 116,4 123,1 119,5

16.2 107,8 103,1 103,6 108,0 108,8 109,1 115,7 117,2

70

80

90

100

110

120

130

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -2,3 -8,1 -4,7 -6,6 -3,6 -3,5 1,6 0,9

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 20,7 14,9 15,9 16,2 15,5 16,5 22,2 19,8

re 23,1 23,0 20,6 22,8 19,2 20,1 20,6 18,9

-10

-5

0

5

10

15

20

25

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Úroveň cen výrobců komodit CZ-CPA 16, po krizovém propadu v roce 2009, se v dalších letech zvyšovala ve skocích (2011, 2014) zejména z důvodu vývoje cen vstupní suroviny – dřeva, a to jak v tuzemsku, tak v zahraničí (graf 7.3.2). Pod úroveň roku 2005 se v letech 2008 a 2009 dostaly jen ceny skupiny výrobků 16.1, avšak od roku 2011 svou dynamikou předstihly i ceny skupiny výrobků 16.2.

Ve finančních výsledcích oddílu se příznivě projevil růst rentability vlastního kapitálu i produktivity práce od roku 2013. Hodnoty ukazatele Spread tak přešly od roku 2014 do kladných čísel (graf 7.3.3).

Graf 7.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 16 (2005 = 100 %) Graf 7.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 16 (v %)

Graf 7.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 16 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Úroveň cen výrobců komodit CZ-CPA 16, po krizovém propadu v roce 2009, se v dalších letech zvyšovala ve skocích (2011, 2014) zejména z důvodu vývoje cen vstupní suroviny – dřeva, a to jak v tuzemsku, tak v zahraničí (graf 7.3.2). Pod úroveň roku 2005 se v letech 2008 a 2009 dostaly jen ceny skupiny výrobků 16.1, avšak od roku 2011 svou dynamikou předstihly i ceny skupiny výrobků 16.2. Ve finančních výsledcích oddílu se příznivě projevil růst rentability vlastního kapitálu i produktivity práce od roku 2013. Hodnoty ukazatele Spread tak přešly od roku 2014 do kladných čísel (graf 7.3.3).

Graf 7.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 16 (2005 = 100 %) Graf 7.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 16 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

26 8

32

27 4

15

28 8

48

29 4

95

29 4

05

27 8

49

27 5

53

26 3

26

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

43 3

32

39 8

40

37 0

15

35 0

57

34 4

73

32 1

84

30 8

59

30 8

45

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

96 5

62

85 7

52

84 8

79

88 3

01

86 3

37

86 2

40

91 6

54

95 0

54

23 7

16

21 3

78

20 8

59

20 8

48

20 2

06

20 7

02

22 0

44

22 8

12

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

16 4

62

16 1

89

16 4

08

16 7

07

17 0

01

17 5

65

18 4

45

19 5

11 45

609

44 7

16

46 9

60

49 5

57

48 8

44

53 6

05

59 5

29

61 6

32

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 16 103,4 100,3 103,0 110,3 110,7 111,8 118,4 118,5

16.1 95,8 95,3 102,1 114,3 113,2 116,4 123,1 119,5

16.2 107,8 103,1 103,6 108,0 108,8 109,1 115,7 117,2

70

80

90

100

110

120

130

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -2,3 -8,1 -4,7 -6,6 -3,6 -3,5 1,6 0,9

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 20,7 14,9 15,9 16,2 15,5 16,5 22,2 19,8

re 23,1 23,0 20,6 22,8 19,2 20,1 20,6 18,9

-10

-5

0

5

10

15

20

25

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

7. CZ-NACE 16 ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU

90

7.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

7.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 7.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 16 (v mil. Kč)

7.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 7.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 7.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 16 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Vývoj zahraničního obchodu s komoditami CZ-CPA 16 ukazuje, že ve sledovaném období rostla hodnota vývozu rychleji (40,1 %), než hodnota dovozu (34 %), takže kladné saldo postupně narůstalo (kromě roku 2015, kdy dynamika dovozu předstihla vývoz). Kladné saldo zahraničního obchodu vykázalo v hodnoceném období nárůst o více než 47 % (graf 7.4.1). Dynamika vývozu ve sledovaném období je vyšší než dynamika dovozu.

7.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 7.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 16

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu se dlouhodobě mění jen minimálně. Mezi největší zahraniční odběratele výrobků CZ-CPA 16 patří členské země EU jako např. Německo, kam v roce 2015 směřovalo 42 % vývozu, Rakousko 15 %, Slovensko 7 %, Itálie 5 % a Polsko 5 %. Do Německa je exportováno hlavně řezivo, výrobky stavebního truhlářství a palety, v Rakousku je největší zájem o kulatinu, řezivo, dýhy, aglomerované výrobky a překližky. Vývoz výrobků CZ-CPA 16 do zemí EU dosahuje cca 83 % z celkové produkce.

V roce 2015 bylo nejvíce zboží CZ-CPA 16 dovezeno z Německa 26 %, Rakouska 16 %, Polska 16 % a Slovenska 9 % z celkového dovozu.

26 3

24

28 4

54

29 7

62

30 5

93

32 7

14

36 6

78

36 8

73

14 5

06

14 5

21

14 6

66

15 3

95

15 5

94

17 9

25

19 4

36

11 8

18

13 9

32

15 0

96

15 1

99

17 1

20

18 7

53

17 4

37

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Německo 26%

Rakousko 16%

Polsko 16%

Slovensko 9%

Rusko

Čína 4%

Ukrajina 3%

Rumunsko 2% ostatní

20%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 42%

Rakousko 15%

Slovensko 7% Itálie

5%

Polsko 5%

Švýcarsko 3%

Nizozemí

V. Británie ostatní

18%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Vývoj zahraničního obchodu s komoditami CZ-CPA 16 ukazuje, že ve sledovaném období rostla hodnota vývozu rychleji (40,1 %), než hodnota dovozu (34 %), takže kladné saldo postupně narůstalo (kromě roku 2015, kdy dynamika dovozu předstihla vývoz). Kladné saldo zahraničního obchodu vykázalo v hodnoceném období nárůst o více než 47 % (graf 7.4.1). Dynamika vývozu ve sledovaném období je vyšší než dynamika dovozu.

7.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 7.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 16

7.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 7.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 7.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 16 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Vývoj zahraničního obchodu s komoditami CZ-CPA 16 ukazuje, že ve sledovaném období rostla hodnota vývozu rychleji (40,1 %), než hodnota dovozu (34 %), takže kladné saldo postupně narůstalo (kromě roku 2015, kdy dynamika dovozu předstihla vývoz). Kladné saldo zahraničního obchodu vykázalo v hodnoceném období nárůst o více než 47 % (graf 7.4.1). Dynamika vývozu ve sledovaném období je vyšší než dynamika dovozu.

7.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 7.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 16

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu se dlouhodobě mění jen minimálně. Mezi největší zahraniční odběratele výrobků CZ-CPA 16 patří členské země EU jako např. Německo, kam v roce 2015 směřovalo 42 % vývozu, Rakousko 15 %, Slovensko 7 %, Itálie 5 % a Polsko 5 %. Do Německa je exportováno hlavně řezivo, výrobky stavebního truhlářství a palety, v Rakousku je největší zájem o kulatinu, řezivo, dýhy, aglomerované výrobky a překližky. Vývoz výrobků CZ-CPA 16 do zemí EU dosahuje cca 83 % z celkové produkce.

V roce 2015 bylo nejvíce zboží CZ-CPA 16 dovezeno z Německa 26 %, Rakouska 16 %, Polska 16 % a Slovenska 9 % z celkového dovozu.

26 3

24

28 4

54

29 7

62

30 5

93

32 7

14

36 6

78

36 8

73

14 5

06

14 5

21

14 6

66

15 3

95

15 5

94

17 9

25

19 4

36

11 8

18

13 9

32

15 0

96

15 1

99

17 1

20

18 7

53

17 4

37

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Německo 26%

Rakousko 16%

Polsko 16%

Slovensko 9%

Rusko

Čína 4%

Ukrajina 3%

Rumunsko 2% ostatní

20%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 42%

Rakousko 15%

Slovensko 7% Itálie

5%

Polsko 5%

Švýcarsko 3%

Nizozemí

V. Británie ostatní

18%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu se dlouhodobě mění jen minimálně. Mezi největší zahraniční odběratele výrobků CZ-CPA 16 patří členské země EU jako např. Německo, kam v roce 2015 směřovalo 42 % vývozu, Rakousko 15 %, Slovensko 7 %, Itálie 5 % a Polsko 5 %. Do Německa je exportováno hlavně řezivo, výrobky stavebního truhlářství a palety, v Rakousku je největší zájem o kulatinu, řezivo, dýhy, aglomerované výrobky a překližky. Vývoz výrobků CZ-CPA 16 do zemí EU dosahuje cca 83 % z celkové produkce.

V roce 2015 bylo nejvíce zboží CZ-CPA 16 dovezeno z Německa 26 %, Rakouska 16 %, Polska 16 % a Slovenska 9 % z celkového dovozu.

4%

2%

3%

91

7.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUDřevozpracující průmysl má v rámci zpracovatelského průmyslu stabilní pozici. Tuzemští výrobci v dřevozpracujícím průmyslu patří kvalitou svých produktů i jejich cenou k žádaným dodavatelům nejen na tuzemském trhu, ale rovněž na trzích ostatních zemí v EU i jinde ve světě. Klíčovou otázkou dalšího rozvoje dřevařského průmyslu je zvyšování konkurenceschopnosti našich výrobců, a to cestou zavádění nejnovějších technik a technologií a v uplatňování moderních metod řízení. Příznivé předpoklady zde existují i v oblasti posílení spolupráce ve vědě a výzkumu se zahraničními partnerskými organizacemi. Modernizaci výroby by měla, v návaznosti na přímé aktivity podnikatelského sektoru, pomoci nová prorůstová opatření na podporu malého a středního podnikání ale také podpory v rámci Operačních programů financovaných se spoluúčastí prostředků ze strukturálních fondů EU.

ČR nadále zaostává za vyspělými zeměmi EU ve využívání dřeva ve stavebnictví. Především by se měla zvýšit spotřeba dřeva a výrobků z něho v příslušných průmyslových skupinách, posílit výstavbu nízkoenergetických dřevěných rodinných domů a rozšířit aplikace dřevěných prvků, jako jsou složité střešní konstrukce, atypické okenní rámy, podlahy a obklady vnějších stěn, s cílem dosáhnout vyšší konkurenceschopnosti vůči stavbám z klasických stavebních materiálů.

Bude nutné zvýšit také podíl využití odpadů z výroby formou např. pelet. Tomuto cíli by mělo také pomoci rozšiřování činnosti tzv. dřevařských klastrů, které byly zakládány s perspektivou účasti zahraničních subjektů. Zatím dostatečně využitý potenciál dřevozpracujícího průmyslu, je v biomase, zejména pro energetické účely. Dřevo totiž stále patří k nejlevnějším palivům a navíc jde o domácí, obnovitelný zdroj.

V souvislosti s očekávanými rozsáhlými kůrovcovými těžbami hrozí České republice v roce 2016 mimořádná krize trhu s dřívím, na kterém je už od druhého pololetí roku 2015 stoupající přetlak nabídky smrkových sortimentů, a to zejména u méně kvalitní kulatiny a vlákniny. Velmi podobná situace je očekávána také v okolních státech.

Trh se dřevem v roce 2016 bude ve znamení přetlaku nabídky nad poptávkou. Předpokládané masivní kůrovcové těžby uvedou na trh takový objem smrkového dříví, že hrozí až jeho neprodejnost. V roce 2016 lze očekávat pokles hrubého zisku, a to zejména z důvodu poklesu cen dřeva. Lze odhadnout, že nižší ceny dřeva budou letos znamenat meziroční snížení zisku. Současně vzroste těžba méně hodnotného dřeva z takzvaných nahodilých těžeb dřeva poničeného kůrovcem. Úmyslné těžby budou omezeny s ohledem na výši nahodilých těžeb tak, aby se na trhu nabídka vyrovnala s poptávkou a ceny dřeva by mohly začít růst.

7. CZ-NACE 16 ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU

92

93

8. CZ-NACE 17 VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

8. CZ-NACE 17 VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

8.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU

Členění oddílu CZ-NACE 17 dle jednotlivých skupin 17.1 Výroba buničiny, papíru a lepenky; 17.2 Výroba výrobků z papíru a lepenky.

Výroba papíru a výrobků z papíru patří k relativně důležitým oddílům zpracovatelského průmyslu ČR s dobrou environmentální výkonností, neboť výroba papíru založena na obnovitelných zdrojích (recyklace starého papíru, celulózové vlákno, které je schopno násobné recyklace apod.). Například vlákninové dřevo, jakožto základní surovina papírenského průmyslu, je zhodnoceno nejméně 6x.

Výrobky papírenského průmyslu nacházejí uplatnění ve všech ostatních oddílech zpracovatelského průmyslu, především v polygrafii a ve výrobě obalů, včetně recyklovatelných. Výroba v rámci tohoto oddílu je založena na obnovitelných surovinách (dřevní hmota) a druhotných surovinách (sběrový papír), především tuzemského původu. Výroba vlákniny a papíru probíhá v uzavřeném cyklu s velkým důrazem na snižování všech druhů emisí, je investičně vysoce náročná a využívá investičních pobídek. Vysoká spotřeba energie je z velké části kryta z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla z vlastní výroby.

Počet jednotek se v rámci oddílu meziročně nezměnil a v roce 2015 dosáhl opět 928 jednotek, z toho 72,4 % připadlo na skupinu 17.2 a 27,6 % na skupinu 17.1 (tabulka 8.1.1). Počet zaměstnanců v oddílu se meziročně zvýšil o 4,0 %, přičemž na skupinu 17.2 připadlo z celkového počtu 18 288 zaměstnanců 83,2 % osob. Na tržbách se skupina 17.2 podílela 64,4 % a na výnosech tomu bylo podobně (63,9 %.)

Tabulka 8.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 17 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

SkupinaCZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktivacelkem

Početzaměstnanců

Početjednotek

17.1 20,8 35,9 35,6 36,1 36,5 43,8 16,8 27,6

17.2 79,2 64,1 64,4 63,9 63,5 56,2 83,2 72,4

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

8.2 VÝVOJ ODDÍLUOddílu se jako celku v posledních letech poměrně daří, což dokazuje většina hlavních ekonomických a finančních ukazatelů. V roce 2015 rostly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, výnosy, obrat, počet zaměstnanců, přidaná hodnota i přidaná hodnota na zaměstnance, stejně jako průměrná mzda. K poklesu došlo jen v oblasti investic.

Výroba papíru a výrobků z papíru vychází ze zpracování obnovitelných surovin převážně tuzemského původu (dřevo) a z recyklovatelných druhotných surovin (sběrový papír). Již řadu let je v tomto oboru aktivně

94

realizována strategie trvale udržitelného rozvoje a výroba vlákniny a papíru probíhá prakticky v uzavřeném cyklu. Zpracování sběrového papíru však v tuzemsku není na potřebné úrovni a většina sebraného papíru určeného pro papírenskou recyklaci je vyvážena (export činil 803 tis. tun ze sebraného množství 950 tis. tun, tedy 84,5 %). Výroba vláknin je náročná na množství vody a energie (elektřina, teplo), které jsou však z významné části kryty z vlastních zdrojů na bázi regeneračního využití odpadů z výroby buničiny, dřevoviny či papíru. Závažným problémem se v posledních letech stávají prudké klimatické výkyvy, které znemožňují plynulou těžbu dřeva.

Pro český papírenský průmysl, který je dnes nedílnou součástí celoevropského papírenského průmyslu (členství v CEPI) je dodnes podstatná skutečnost, že byl v minulosti koncipován jako Československý. To i dnes významně ovlivňuje současné výrobní možnosti a především krytí spotřeby z tuzemských zdrojů. Český papírenský průmysl se vyznačuje specializací výroby na balicí a obalové druhy papíru, které pak jsou v některých sortimentech masivně vyváženy. Větší část spotřeby papíru a lepenky v tuzemsku však musí být kryta dovozem (v roce 2015 to bylo 1,444 mil. t), který je téměř dvojnásobný proti domácí výrobě (740 tis. t). Importovány jsou především grafické papíry a hygienické papíry, ale i některé materiály na výrobu vlnitých lepenek.

Oddíl CZ-NACE 17 se v roce 2015 řadí podílem 1,8 % na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu ČR (v roce 2014 to bylo 1,6 %) mezi méně významné zpracovatelské oddíly. Jde však o tradiční a významné odvětví, které je konkurenceschopným a perspektivním oborem zpracovatelského průmyslu ČR. Jeho výrobky nacházejí nezastupitelné uplatnění ve všech ostatních oborech zpracovatelského průmyslu, hlavně pak ve výrobě obalů všech druhů a typů, kde spotřeba trvale stoupá, ale i v polygrafickém (tiskařském) průmyslu. Jeho výhodou je, že zpracovává především domácí obnovitelnou surovinu.

Vzhledem k úzké provázanosti s evropským trhem se cca 80 % papírenské produkce (především obalových druhů) exportuje. Současně ale ještě větší objem spotřeby (především v oblasti tiskových a grafických papírů) musí být kryt dovozem, který je dokonce vyšší než celková papírenská produkce ČR.

8.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELEPočet zaměstnanců se za období 2008 až 2015 snížil o zhruba 2,5 tisíce lidí, tj. o více než 12 %, nicméně meziročně v roce 2015 počet stoupl o 4,0 % (graf 8.3.1). Aktiva podniků celkem měla trvale vzestupný trend a ve sledovaném období 2008-2015 vzrostla o 35 %. Celkový obrat oddílu v roce 2015 podobně jako v roce 2014 vzrostl – meziročně o 10,4 %. S výjimkou krizového roku 2009 obrat postupně do roku 2015 stoupal, přičemž rychlejší dynamiku s ohledem na vyšší poptávku v celulózopapírenském průmyslu, nabraly v letech 2013 až 2015. Mezi lety 2008 a 2015 obrat stoupl o 31 %.

Po roce 2008 přidaná hodnota poměrně výrazně poklesla, v dalších letech kolísala, teprve v roce 2014 vzrostla meziročně téměř o 14 % a v roce 2015 o 12 %. Produktivita práce měla v roce 2010 pozitivní „odskok“, po jejím snížení v roce 2011 nabrala růstový trend s výraznějšími meziročními růsty v roce 2014 (o 14 %) a 2015 (přes 7 %). Relace mezi dynamikou produktivity práce a průměrnou mzdou byla příznivá v roce 2010 a pak v letech 2013 až 2015.

Průměrná mzda v odvětví trvale (s výjimkou mírného poklesu v roce 2013) rostla, v roce 2014 o 2,7 % a v roce 2015 o 4 % na 25 900 Kč a byla 2,5 % pod průměrem mzdy zpracovatelského průmyslu.

95

8. CZ-NACE 17 VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

Graf 8.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 17 (rok 2008 = 100 %)Graf 8.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 17 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Graf 8.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 17 (2005 = 100 %) Graf 8.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 17 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Vývoj ukazatele Spread měl v letech 2009 až 2013 pravidelně kolísavý vývoj mezi kladnými a zápornými hodnotami (graf 8.3.3). V roce 2014 dosáhl nejvyšších kladných hodnot, které se v roce 2015 mírně snížily.

Vývoj indexů cen průmyslových výrobců se v průběhu sledovaného období vyvíjel odlišně. Zatímco ve skupině výrobků 17.1 v souvislosti s vysokými cenami základních surovin, hlavně buničiny, byl po celé období (vyjma roku 2009) nad úrovní roku 2005, ve skupině výrobků 17.2 nepřekročil ve sledovaném

707 763 92

8

965

929

895

928

928

0

200

400

600

800

1 000

1 200

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

20 8

51

18 7

37

18 3

18

17 7

65

18 0

80

17 5

60

17 5

85

18 2

88

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob 61

127

54 3

74

61 3

75

65 2

42

65 6

62

67 0

67

72 8

21

80 1

58

14 3

57

12 7

94

13 8

54

12 6

87

13 1

07

13 2

11

15 0

37

16 8

25

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

21 6

02

22 9

61

23 7

35

24 0

17

24 3

95

24 2

49

24 9

01

25 9

00 57

379

56 9

02

63 0

24

59 5

15

60 4

15

62 6

95

71 2

61

76 6

66

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 17 101,4 95,9 97,8 102,3 100,7 99,2 102,3 102,6

17.1 102,2 95,3 107,6 113,9 108,8 110,3 116,9 119,0

17.2 100,8 95,8 94,3 98,2 97,5 95,6 98,0 98,2

70

80

90

100

110

120

130

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -0,2 -0,7 2,7 -1,6 2,3 -1,1 4,0 3,4

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 8,7 8,9 10,1 8,1 9,9 7,6 12,1 11,0

re 9,0 9,6 7,4 9,7 7,5 8,7 8,1 7,6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

12

14

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Graf 8.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 17 (2005 = 100 %) Graf 8.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 17 (v %)

Graf 8.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 17 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Graf 8.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 17 (2005 = 100 %) Graf 8.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 17 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Vývoj ukazatele Spread měl v letech 2009 až 2013 pravidelně kolísavý vývoj mezi kladnými a zápornými hodnotami (graf 8.3.3). V roce 2014 dosáhl nejvyšších kladných hodnot, které se v roce 2015 mírně snížily.

Vývoj indexů cen průmyslových výrobců se v průběhu sledovaného období vyvíjel odlišně. Zatímco ve skupině výrobků 17.1 v souvislosti s vysokými cenami základních surovin, hlavně buničiny, byl po celé období (vyjma roku 2009) nad úrovní roku 2005, ve skupině výrobků 17.2 nepřekročil ve sledovaném

707 763 92

8

965

929

895

928

928

0

200

400

600

800

1 000

1 200

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

20 8

51

18 7

37

18 3

18

17 7

65

18 0

80

17 5

60

17 5

85

18 2

88

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

61 1

27

54 3

74

61 3

75

65 2

42

65 6

62

67 0

67

72 8

21

80 1

58

14 3

57

12 7

94

13 8

54

12 6

87

13 1

07

13 2

11

15 0

37

16 8

25

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

21 6

02

22 9

61

23 7

35

24 0

17

24 3

95

24 2

49

24 9

01

25 9

00 57

379

56 9

02

63 0

24

59 5

15

60 4

15

62 6

95

71 2

61

76 6

66

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 17 101,4 95,9 97,8 102,3 100,7 99,2 102,3 102,6

17.1 102,2 95,3 107,6 113,9 108,8 110,3 116,9 119,0

17.2 100,8 95,8 94,3 98,2 97,5 95,6 98,0 98,2

70

80

90

100

110

120

130

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -0,2 -0,7 2,7 -1,6 2,3 -1,1 4,0 3,4

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 8,7 8,9 10,1 8,1 9,9 7,6 12,1 11,0

re 9,0 9,6 7,4 9,7 7,5 8,7 8,1 7,6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

12

14

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Vývoj ukazatele Spread měl v letech 2009 až 2013 pravidelně kolísavý vývoj mezi kladnými a zápornými hodnotami (graf 8.3.3). V roce 2014 dosáhl nejvyšších kladných hodnot, které se v roce 2015 mírně snížily.

Vývoj indexů cen průmyslových výrobců se v průběhu sledovaného období vyvíjel odlišně. Zatímco ve skupině výrobků 17.1 v souvislosti s vysokými cenami základních surovin, hlavně buničiny, byl po celé období (vyjma roku 2009) nad úrovní roku 2005, ve skupině výrobků 17.2 nepřekročil ve sledovaném období hranici 100 %

96

(graf 8.3.2). Z toho je zřejmé, že výrobcům ve skupině 17.2 se ani přes vyšší ceny vstupů nedařilo zvyšovat ceny svých produktů.

8.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

8.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Hodnota dovozu oddílu CZ-CPA 17 dlouhodobě převyšuje hodnotu jeho vývozu, ale vzhledem k předstihu růstu vývozu nad dovozem od roku 2010 dochází ke zmenšování záporného salda obchodní bilance zahraničního obchodu (graf 8.4.1).

Záporné saldo v roce 2015 činilo -1,6 mld. Kč. Vývoz vzrostl meziročně o 12,7 % na 57,1 mld. Kč. Dovoz dosáhl výše 58,8 mld. Kč.

Graf 8.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 17 (v mil. Kč)

období hranici 100 % (graf 8.3.2). Z toho je zřejmé, že výrobcům ve skupině 17.2 se ani přes vyšší ceny vstupů nedařilo zvyšovat ceny svých produktů.

8.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 8.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Hodnota dovozu oddílu CZ-CPA 17 dlouhodobě převyšuje hodnotu jeho vývozu, ale vzhledem k předstihu růstu vývozu nad dovozem od roku 2010 dochází ke zmenšování záporného salda obchodní bilance zahraničního obchodu (graf 8.4.1).

Záporné saldo v roce 2015 činilo -1,6 mld. Kč. Vývoz vzrostl meziročně o 12,7 % na 57,1 mld. Kč. Dovoz dosáhl výše 58,8 mld. Kč.

Graf 8.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 17 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

8.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Největším odběratelem CZ-NACE 17 je již tradičně Německo (21 %), dále Polsko (12 %) a Slovensko (9 %). Z hlediska importu, který v roce 2015 meziročně vrostl o 8,9 % na 58,8 mld. Kč, je naším největším dodavatelem Německo (32 %), dále Polsko (12 %) a Rakousko (8 %). Teritoriální struktura zahraničního obchodu s papírenskými výrobky je z dlouhodobého hlediska poměrně stabilní, rozhodující obchodní partneři zůstávají stejní (graf 8.4.2).

Graf 8.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 17

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

36 5

57

39 4

66

41 5

26

42 7

52

45 5

49

50 7

21

57 1

48

40 9

06

45 1

79

47 2

27

46 9

84

50 2

37

53 9

73

58 7

65

-4 3

49

-5 7

13

-5 7

01

-4 2

33

-4 6

88

-3 2

51

-1 6

17

-10 000

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Německo 32%

Polsko 12%

Rakousko 8% Slovensko

7%

Itálie 5%

USA

Finsko 4%

Francie ostatní

24%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 21%

Polsko 12%

Slovensko 9% Rakousko

5%

Itálie 5%

V. Británie

Maďarsko 4%

Francie ostatní

36%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

8.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Největším odběratelem CZ-NACE 17 je již tradičně Německo (21 %), dále Polsko (12 %) a Slovensko (9 %). Z hlediska importu, který v roce 2015 meziročně vrostl o 8,9 % na 58,8 mld. Kč, je naším největším dodavatelem Německo (32 %), dále Polsko (12 %) a Rakousko (8 %). Teritoriální struktura zahraničního obchodu s papírenskými výrobky je z dlouhodobého hlediska poměrně stabilní, rozhodující obchodní partneři zůstávají stejní (graf 8.4.2).

97

8. CZ-NACE 17 VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

Graf 8.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 17

období hranici 100 % (graf 8.3.2). Z toho je zřejmé, že výrobcům ve skupině 17.2 se ani přes vyšší ceny vstupů nedařilo zvyšovat ceny svých produktů.

8.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 8.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Hodnota dovozu oddílu CZ-CPA 17 dlouhodobě převyšuje hodnotu jeho vývozu, ale vzhledem k předstihu růstu vývozu nad dovozem od roku 2010 dochází ke zmenšování záporného salda obchodní bilance zahraničního obchodu (graf 8.4.1).

Záporné saldo v roce 2015 činilo -1,6 mld. Kč. Vývoz vzrostl meziročně o 12,7 % na 57,1 mld. Kč. Dovoz dosáhl výše 58,8 mld. Kč.

Graf 8.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 17 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

8.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Největším odběratelem CZ-NACE 17 je již tradičně Německo (21 %), dále Polsko (12 %) a Slovensko (9 %). Z hlediska importu, který v roce 2015 meziročně vrostl o 8,9 % na 58,8 mld. Kč, je naším největším dodavatelem Německo (32 %), dále Polsko (12 %) a Rakousko (8 %). Teritoriální struktura zahraničního obchodu s papírenskými výrobky je z dlouhodobého hlediska poměrně stabilní, rozhodující obchodní partneři zůstávají stejní (graf 8.4.2).

Graf 8.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 17

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

36 5

57

39 4

66

41 5

26

42 7

52

45 5

49

50 7

21

57 1

48

40 9

06

45 1

79

47 2

27

46 9

84

50 2

37

53 9

73

58 7

65

-4 3

49

-5 7

13

-5 7

01

-4 2

33

-4 6

88

-3 2

51

-1 6

17

-10 000

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Německo 32%

Polsko 12%

Rakousko 8% Slovensko

7%

Itálie 5%

USA

Finsko 4%

Francie ostatní

24%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 21%

Polsko 12%

Slovensko 9% Rakousko

5%

Itálie 5%

V. Británie

Maďarsko 4%

Francie ostatní

36%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

8.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUO ekonomickém rozvoji a perspektivách odvětví CZ-NACE 17 vypovídají poměrně přesně různé druhy statistik, ale především ty o spotřebě papíru na obyvatele za rok. Podle UNESCO spotřeba komunikačních (tiskových a grafických) papírů poměrně přesně dokumentuje gramotnost a společenskou a kulturní vyspělost společnosti, spotřeba hygienických papírů informuje o zdravotní a sociální úrovni a spotřeba obalových a balicích papírů o rozvoji celého průmyslu a potravinářství, neboť veškeré zboží je baleno. Statistiky výroby papíru a výrobků z papíru dokumentují rozvoj oboru (celková produkce i spotřeba se v roce 2015 zvýšila meziročně o 7 %), na což navazuje i údaj o tuzemské spotřebě papíru na jednoho obyvatele, která stoupla ze 130 kg v roce 2014 na cca 136 kg v roce 2015 (v roce 1993, kdy vznikla ČR, činila pouze 60 kg na obyvatele), a má před sebou další potenciál vzestupu.

V příštích letech se jeví jako nezbytné zajistit důslednou nediskriminaci všech energetických zdrojů a vyvážený návrh systémových změn, aby nedocházelo k neefektivnímu zvyšování nákladů podniků a odrazování zahraničních investorů od podnikatelských aktivit v tomto odvětví v ČR. Jedná se zejména o ohrožení dostupnosti základní suroviny – dřeva pro papírenský průmysl, způsobené možným odlivem do výroby energie z obnovitelných zdrojů. Zároveň je nutno zabránit snižování konkurenceschopnosti českých podniků na evropském trhu vlivem vytváření nerovných podmínek. Environmentální cíle v papírenském průmyslu je třeba hodnotit s ohledem na jejich ekonomické a sociální dopady. Přitom musí být nalezena optimální opatření jak v ekonomice a zaměstnanosti, tak v oblasti životního prostředí. Tento přístup zohledňuje princip trvale udržitelného rozvoje, založeného na dynamické vyváženosti tří pilířů – ekonomického, sociálního a ekologického. Uvedený přístup hájí český papírenský průmysl společně s ostatními členskými zeměmi Konfederace evropských papírenských průmyslů (CEPI).

Přes dynamický růst spotřeby papírů a lepenek stále ještě ČR nedosahuje úrovně vyspělých zemí EU, dá se však předpokládat v následujících letech další vzestup tohoto ukazatele, až do výše spotřeby blížící se 180 kg na obyvatele. To by odpovídalo celkové tuzemské spotřebě papírů a lepenek v objemu zhruba 2 mil. tun za rok. Dosažení této hranice pouze dalším absolutním nárůstem dovozu není ekonomicky efektivním řešením a je třeba uvažovat o investicích většího rozsahu (i v souvislosti s velkým přebytkem sběrového papíru na trhu v ČR, který je vyvážen). Optimistické výhledy odvětví by přitom právě měla podtrhovat skutečnost, že se jedná o odvětví založené na trvale obnovitelných zdrojích, využívající možnosti snadné recyklace své produkce a obecně vnímané jako environmentálně příznivé.

4%

4%

4%

4%

98

99

9. CZ-NACE 18 TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ

9. CZ-NACE 18 TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ

9.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU

Členění oddílu CZ-NACE 18 dle jednotlivých skupin 18.1 Tisk a činnosti související s tiskem; 18.2 Rozmnožování nahraných nosičů.

Oddíl CZ-NACE 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů zpracovává informace ve formě hmotného produktu, jako jsou noviny, časopisy, merkantil a nahrané nosiče zvuku a obrazu. Jeho produkty se uplatňují ve všech ostatních oddílech zpracovatelského průmyslu (ZP), stejně jako v oblasti kultury a vzdělávání.

V objemu tržeb patří tento oddíl k méně významným, neboť jeho podíl na celkových tržbách ZP v roce 2015 činil pouze jedno procento (1,02 %). Skupina 18.1 se přitom na celkových tržbách oddílu v roce 2015 podílela 80 %, zatímco skupina 18.2 jen 20 %. Podíly na ostatních produkčních charakteristikách jsou ve skupině 18.1 ještě vyšší (tabulka 9.1.1). V oddílu převládají mikro-podniky a malé firmy, zatímco velkých podniků s více než 250 zaměstnanci je jen jedna desetina procenta (celkem 12). Z velkých firem jsou známé GZ Digital Media, a.s., Státní tiskárna cenin, státní podnik, Svoboda Press s.r.o.

Tabulka 9.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 18 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

SkupinaCZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktivacelkem

Početzaměstnanců

Početjednotek

18.1 88,0 84,4 79,7 79,8 81,7 82,3 88,6 85,4

18.2 12,0 15,6 20,3 20,2 18,3 17,7 11,4 14,6

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

9.2 VÝVOJ ODDÍLUVe vývoji produkčních charakteristik oddílu se projevují strukturální změny jak uvnitř oddílu, tak v celé ekonomice. V rámci oddílu jsou tiskárenské činnosti spíše v útlumu, když jejich tržby byly v roce 2015 o 15 % nižší ve srovnání s rokem 2008, zatímco u rozmnožování nahraných nosičů se zvýšily o 64 %. V souvislosti s progresívní technickou změnou, kdy tradiční nosiče jsou postupně nahrazovány využíváním modernějších technologií, je částečný útlum v oblasti zpracovatelského průmyslu na druhé straně kompenzován rozvojem informačních a komunikačních činností ve službách.

100

9.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELEPočet subjektů oddílu se ve sledovaném období mírně snižoval a v roce 2015 byl o 3,7 % nižší oproti roku 2008. Snižování zaměstnanosti bylo dramatičtější, ve sledovaném období byl pokles o 23,4 %, ale v roce 2015 došlo k růstu, meziročně o 1 %. Podíl pracujících majitelů v polygrafii činil v roce 2015 na počtu zaměstnanců zhruba 38 %. Obrat oddílu dosáhl svého dosavadního maxima v roce 2008, poté však v důsledku problémů v polygrafickém průmyslu (restrukturalizace, nedostatečný počet zakázek, rozvoj internetu, nižší příjmy z reklamy apod.) postupně klesal a teprve v roce 2014 meziročně vzrostl o 10,5 % a růst si posílil v roce 2015, meziročně o 9,7 %. Vývoj přidané hodnoty ve sledovaném období v podstatě kopíroval vývoj tržeb. Produktivita práce, díky poklesu zaměstnanosti, měla rostoucí trend, s vyjímkou roku 2012, následně však její růst výrazně posílil. Za sledované období vzrostla o cca 30 % (graf 9.3.1). Úroveň produktivity práce je výrazně vyšší ve skupině 18.2 (815,6 tis. Kč), než v 18.1 (554,3 tis. Kč).

Graf 9.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 18 (rok 2008 = 100 %)

9.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Počet subjektů oddílu se ve sledovaném období mírně snižoval a v roce 2015 byl o 3,7 % nižší oproti roku 2008. Snižování zaměstnanosti bylo dramatičtější, ve sledovaném období byl pokles o 23,4 %, ale v roce 2015 došlo k růstu, meziročně o 1 %. Podíl pracujících majitelů v polygrafii činil v roce 2015 na počtu zaměstnanců zhruba 38 %. Obrat oddílu dosáhl svého dosavadního maxima v roce 2008, poté však v důsledku problémů v polygrafickém průmyslu (restrukturalizace, nedostatečný počet zakázek, rozvoj internetu, nižší příjmy z reklamy apod.) postupně klesal a teprve v roce 2014 meziročně vzrostl o 10,5 % a růst si posílil v roce 2015, meziročně o 9,7 %. Vývoj přidané hodnoty ve sledovaném období v podstatě kopíroval vývoj tržeb. Produktivita práce, díky poklesu zaměstnanosti, měla rostoucí trend, s vyjímkou roku 2012, následně však její růst výrazně posílil. Za sledované období vzrostla o cca 30 % (graf 9.3.1). Úroveň produktivity práce je výrazně vyšší ve skupině 18.2 (815,6 tis. Kč), než v 18.1 (554,3 tis. Kč).

Graf 9.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 18 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

8 93

2

8 94

9

8 95

4

8 68

7

8 73

0

8 55

7

8 67

3

8 59

9

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

10 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

21 1

09

19 2

67

18 5

62

17 9

17

17 3

80

16 5

43

16 0

15

16 1

68

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

46 7

64

46 0

03

42 7

08

41 1

44

37 7

13

36 3

18

40 1

30

44 0

26

13 1

79

12 5

90

12 2

50

11 9

51

11 1

09

11 2

49

12 1

70

13 0

18

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

21 1

97

21 7

21

22 1

04

22 2

31

22 2

81

22 3

47

22 9

73

23 6

69 52

027

54 4

54

54 9

94

55 5

86

53 2

65

56 6

66

63 3

25

67 1

00

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

101

9. CZ-NACE 18 TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ

Graf 9.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 18 (2005 = 100 %) Graf 9.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 18 (v %) Graf 9.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 18 (2005 = 100 %) Graf 9.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 18 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: u skupiny 18.2 nebyl údaj v letech 2008 až 2011 sledován Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Ceny průmyslových výrobců v žádném ze sledovaných let nedosáhly úrovně let 2008 a 2009 (graf 9.3.2) a v obou skupinách byly trvale pod mírou inflace. Ceny výrobků CZ-CPA 18 byly ovlivňovány řadou faktorů, například převahou nabídky nad poptávkou, ostrou konkurencí mezi tiskárnami, rozvojem internetu, vysokým počtem vydávaných titulů ve stále menších nákladech apod.

Vývoj finanční situace v CZ-NACE 18 byl ovlivněn nejen ekonomickou recesí, ale také samotnými strukturálními problémy odvětví. Spread po roce 2008 vykazoval záporné hodnoty, od roku 2012 však došlo k obratu, kdy se Spread dostal do kladných čísel. V roce 2014 ukazatel dosáhl hodnoty 6,03 % a v roce 2015 dokonce 9,97 %, při výrazném nárůstu rentability vlastního kapitálu a snížení rizikovosti odvětví. Z toho je patrné, že výkonnost CZ-NACE 18 se v posledních třech letech začala postupně zvyšovat a trend v roce 2015 výrazně posílil (graf 9.3.3).

9.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 9.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 9.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 18 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 18 99,4 99,7 91,9 91,6 91,4 91,3 92,0 90,9

18.1 99,4 99,7 91,9 91,6 91,4 91,3 91,9 91,1

18.2 91,8 90,8 92,5 86,6

50

60

70

80

90

100

110

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread 1,7 -0,1 -2,0 -3,1 0,7 1,1 6,0 10,0

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 20,0 16,7 14,4 14,1 14,6 14,6 17,9 22,9

re 18,3 16,8 16,4 17,2 13,9 13,4 11,9 13,0

-5

0

5

10

15

20

25

350

337 53

0 604

510

848

732

203 261

526

548

520

529

513

148

77 5 55

-9 31

9

219

-100 0

100 200 300 400 500 600 700 800 900

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPOPozn.: u skupiny 18.2 nebyl údaj v letech 2008 až 2011 sledován

Ceny průmyslových výrobců v žádném ze sledovaných let nedosáhly úrovně let 2008 a 2009 (graf 9.3.2) a v obou skupinách byly trvale pod mírou inflace. Ceny výrobků CZ-CPA 18 byly ovlivňovány řadou faktorů, například převahou nabídky nad poptávkou, ostrou konkurencí mezi tiskárnami, rozvojem internetu, vysokým počtem vydávaných titulů ve stále menších nákladech apod.

Vývoj finanční situace v CZ-NACE 18 byl ovlivněn nejen ekonomickou recesí, ale také samotnými strukturálními problémy odvětví. Spread po roce 2008 vykazoval záporné hodnoty, od roku 2012 však došlo k obratu, kdy se Spread dostal do kladných čísel. V roce 2014 ukazatel dosáhl hodnoty 6,03 % a v roce 2015 dokonce 9,97 %, při výrazném nárůstu rentability vlastního kapitálu a snížení rizikovosti odvětví. Z toho je patrné, že výkonnost CZ-NACE 18 se v posledních třech letech začala postupně zvyšovat a trend v roce 2015 výrazně posílil (graf 9.3.3).

9.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

9.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 9.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 18 (v mil. Kč)

Graf 9.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 18 (2005 = 100 %) Graf 9.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 18 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: u skupiny 18.2 nebyl údaj v letech 2008 až 2011 sledován Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Ceny průmyslových výrobců v žádném ze sledovaných let nedosáhly úrovně let 2008 a 2009 (graf 9.3.2) a v obou skupinách byly trvale pod mírou inflace. Ceny výrobků CZ-CPA 18 byly ovlivňovány řadou faktorů, například převahou nabídky nad poptávkou, ostrou konkurencí mezi tiskárnami, rozvojem internetu, vysokým počtem vydávaných titulů ve stále menších nákladech apod.

Vývoj finanční situace v CZ-NACE 18 byl ovlivněn nejen ekonomickou recesí, ale také samotnými strukturálními problémy odvětví. Spread po roce 2008 vykazoval záporné hodnoty, od roku 2012 však došlo k obratu, kdy se Spread dostal do kladných čísel. V roce 2014 ukazatel dosáhl hodnoty 6,03 % a v roce 2015 dokonce 9,97 %, při výrazném nárůstu rentability vlastního kapitálu a snížení rizikovosti odvětví. Z toho je patrné, že výkonnost CZ-NACE 18 se v posledních třech letech začala postupně zvyšovat a trend v roce 2015 výrazně posílil (graf 9.3.3).

9.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 9.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 9.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 18 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 18 99,4 99,7 91,9 91,6 91,4 91,3 92,0 90,9

18.1 99,4 99,7 91,9 91,6 91,4 91,3 91,9 91,1

18.2 91,8 90,8 92,5 86,6

50

60

70

80

90

100

110

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread 1,7 -0,1 -2,0 -3,1 0,7 1,1 6,0 10,0

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 20,0 16,7 14,4 14,1 14,6 14,6 17,9 22,9

re 18,3 16,8 16,4 17,2 13,9 13,4 11,9 13,0

-5

0

5

10

15

20

25 35

0

337 53

0 604

510

848

732

203 261

526

548

520

529

513

148

77 5 55

-9 31

9

219

-100 0

100 200 300 400 500 600 700 800 900

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

102

Obchodní výměna s produkty CZ-CPA 18 je zanedbatelná, neboť drtivá většina produktů končí v tuzemsku. Vývoz v roce 2015 oproti roku 2014 poklesl o 13,6 % a v celém sledovaném období vývoz vykazoval střídavě kolísavý trend. Dovoz se meziročně snížil o 3 % a kladné saldo ZO pokleslo o 31 % (graf 9.4.1).

9.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Jediným významnějším obchodním partnerem zůstává Německo, kam z našeho vývozu směřovalo v loňském roce téměř 57 %, zatímco u dovozu jeho podíl činil přes 47 %.

Graf 9.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 18

Obchodní výměna s produkty CZ-CPA 18 je zanedbatelná, neboť drtivá většina produktů končí v tuzemsku. Vývoz v roce 2015 oproti roku 2014 poklesl o 13,6 % a v celém sledovaném období vývoz vykazoval střídavě kolísavý trend. Dovoz se meziročně snížil o 3 % a kladné saldo ZO pokleslo o 31 % (graf 9.4.1).

9.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Jediným významnějším obchodním partnerem zůstává Německo, kam z našeho vývozu směřovalo v loňském roce téměř 57 %, zatímco u dovozu jeho podíl činil přes 47 %.

Graf 9.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 18

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

9.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Oddíl CZ-NACE 18 zůstává jedním z důležitých odvětví, přispívajících pro komunikační činnosti, jenž slouží širokému okruhu zákazníků. Jedná se o oblast s vysokou konkurencí mezi jednotlivými druhy produktů a jeho charakter se tak s nástupem moderních technologií, vyšším využíváním internetu a rozvojem sociálních sítí mění. Řada původních klasických tištěných produktů je nahrazena elektronickými médii. E-knihy, online noviny a magazíny a brožury mají rovněž elektronické varianty, což vede k poklesu nákladů na reklamu, která se přesouvá do nových oblastí včetně online. Vzhledem k tomu klesají objemy řady tištěných produktů, zatímco roste poptávka po obalech a etiketách. Za zmínku stojí trend postupného zvyšování prodeje vinylových desek s hudební produkcí, který je viditelný již několik posledních let. Poslech hudby z vinylových desek začal konkurovat internetovým i mobilním aplikacím na poslech hudby a má za následek pokles výroby CD disků. Největším výrobcem vinylových desek na světě je česká firma GZ Media z Loděnice u Berouna.

V ČR, jak svědčí uvedené údaje, procházelo a prochází odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů v období 2008 až 2015 složitým obdobím a je jedním z mála zpracovatelských oddílů, kde hlavní ukazatele ve sledovaném období poměrně výrazně poklesly. Důvodem bylo nejen snížení poptávky po tištěných produktech a nahraných nosičích v tuzemsku, ale též nepříznivý vývoj globálního polygrafického průmyslu, především ve vyspělých zemích. Teprve rok 2014 přinesl v ČR určité oživení, když začaly růst tržby. Tržby v roce 2015 oproti roku 2014 vzrostly o více než 10 % a rostla i přidaná hodnota. V nejbližším období by měl český polygrafický průmysl v zásadě kopírovat globální trendy tohoto odvětví a jeho budoucí cíle by měly být zajišťovány s pomocí efektivních investic do výrobního zařízení v hlavních oblastech polygrafického průmyslu, tj. akcidenčním, propagačním, obalovém a publikačním tisku.

Německo 47%

Japonsko 12%

Čína 9%

Belgie 5%

Slovensko 5%

Švýcarsko 4%

Vietnam 4%

Polsko 3%

ostatní 11%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 57%

Nizozemí

Slovensko 5%

Polsko 4%

Maďarsko 3%

Švýcarsko 3%

Rakousko 2%

Švédsko 2%

ostatní 14%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

9.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUOddíl CZ-NACE 18 zůstává jedním z důležitých odvětví, přispívajících pro komunikační činnosti, jenž slouží širokému okruhu zákazníků. Jedná se o oblast s vysokou konkurencí mezi jednotlivými druhy produktů a jeho charakter se tak s nástupem moderních technologií, vyšším využíváním internetu a rozvojem sociálních sítí mění. Řada původních klasických tištěných produktů je nahrazena elektronickými médii. E-knihy, online noviny a magazíny a brožury mají rovněž elektronické varianty, což vede k poklesu nákladů na reklamu, která se přesouvá do nových oblastí včetně online. Vzhledem k tomu klesají objemy řady tištěných produktů, zatímco roste poptávka po obalech a etiketách. Za zmínku stojí trend postupného zvyšování prodeje vinylových desek s hudební produkcí, který je viditelný již několik posledních let. Poslech hudby z vinylových desek začal konkurovat internetovým i mobilním aplikacím na poslech hudby a má za následek pokles výroby CD disků. Největším výrobcem vinylových desek na světě je česká firma GZ Media z Loděnice u Berouna.

V ČR, jak svědčí uvedené údaje, procházelo a prochází odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů v období 2008 až 2015 složitým obdobím a je jedním z mála zpracovatelských oddílů, kde hlavní ukazatele ve sledovaném období poměrně výrazně poklesly. Důvodem bylo nejen snížení poptávky po tištěných produktech a nahraných nosičích v tuzemsku, ale též nepříznivý vývoj globálního polygrafického průmyslu, především ve vyspělých zemích. Teprve rok 2014 přinesl v ČR určité oživení, když začaly růst tržby. Tržby v roce 2015 oproti roku 2014 vzrostly o více než 10 % a rostla i přidaná hodnota. V nejbližším období by měl český polygrafický průmysl v zásadě kopírovat globální trendy tohoto odvětví a jeho budoucí cíle by měly být zajišťovány s pomocí efektivních investic do výrobního zařízení v hlavních oblastech polygrafického průmyslu, tj. akcidenčním, propagačním, obalovém a publikačním tisku.

10%

103

10. CZ-NACE 20 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

10. CZ-NACE 20 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

10.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU

Členění oddílu CZ-NACE 20 dle jednotlivých skupin 20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastu a syntetického kaučuku v primárních formách;

20.2 Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků; 20.3 Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů; 20.4 Výroba mýdel a detergentů, čistících a leštících prostředků, parfémů a toaletních přípravků; 20.5 Výroba ostatních chemických výrobků; 20.6 Výroba chemických vláken.

Výroba chemických látek a chemických přípravků CZ-NACE 20 zaujímá v hospodářství České republiky důležitou pozici. Chemický sektor je silně provázaný s ostatními oddíly zpracovatelského průmyslu, jako jsou výroba plastů a pryže, textilní průmysl, elektronický průmysl, automobilový průmysl a další, a představuje pro ně důležité subdodavatelské odvětví.

V počtu jednotek jednoznačně dominuje skupina 20.1, kam patří i zástupci největších a nejvýznamnějších chemických podniků v ČR. Druhá v pořadí je skupina 20.5 představující výrobu výbušnin, rozbušek, klihů, vonných silic, chemicky transformovaných olejů a tuků, methyl-esterů mastných kyselin pro pohon motorů, prášků a past používaných na pájení nebo sváření, pomocných přípravků pro potahování kovů, přídavných přípravků do cementu, aktivního uhlí, přísad do mazacích olejů, urychlovačů vulkanizace, katalyzátorů, přípravků proti klepání motoru, přípravků proti zamrzání a odmrazovače, převodových kapalin a řady dalších chemických výrobků. Na třetím místě je skupina 20.4, kam se řadí výrobci mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků. Největší podíl na tržbách v roce 2015 oddílu CZ-NACE 20 měla výrobková skupina CZ-NACE 20.1, který tvořil více než 3/4 všech tržeb oddílu. Tato skupina CZ-NACE 20.1, kam patří výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku, jednoznačně dominuje i ve všech ostatních ekonomických ukazatelích (tabulka 10.1.2).

Tabulka 10.1.2 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 20 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

SkupinaCZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktivacelkem

Početzaměstnanců

Početjednotek

20.1 56,0 70,1 77,6 78,5 71,8 75,8 53,1 64,2

20.2 2,3 1,3 1,0 1,0 0,6 1,2 2,6 2,8

20.3 7,2 5,5 4,7 4,6 5,0 4,3 7,6 4,8

20.4 14,2 9,9 6,3 6,0 11,2 7,5 15,6 10,8

20.5 16,6 10,9 8,4 8,1 10,2 10,0 17,1 16,6

20.6 3,7 2,4 2,0 1,9 1,1 1,2 3,9 0,8

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

104

10.2 VÝVOJ ODDÍLUVývoj chemického průmyslu v ČR byl v roce 2015 ovlivněn jak vnějšími, tak vnitřními faktory. Z těch vnějších lze uvést příznivější hospodářskou situaci v EU-28, vyvolanou zlepšením konjunktury v některých zemích Unie a zvýšením poptávky po chemikáliích, a také meziročně nižší rafinérskou marží. Z vnitřních faktorů to pak byla především havárie etylenové jednotky v srpnu 2015 ve firmě Unipetrol, která se negativně promítla do tržeb a vývozu v chemickém průmyslu.

Finanční výsledky skupiny Unipetrol byly ovlivněny omezenou výrobní kapacitou litvínovské rafinérie a zejména pak významným poklesem petrochemické výroby a prodejních objemů petrochemických produktů v důsledku již zmíněné mimořádné události na etylenové jednotce. Prodejní objemy petrochemických produktů meziročně klesly na 193 tis. tun (-57 %). Pozitivně se do výsledku Unipetrolu promítly meziročně vyšší rafinérské i petrochemické marže, vyšší prodeje rafinérských produktů nebo interní projekty v oblasti provozní dokonalosti.

Havárie na etylenové jednotce v Litvínově také ovlivnila celkové hospodaření společnosti Spolana. V důsledku této havárie byly přerušeny dodávky etylenu, hlavní suroviny pro výrobu PVC a Spolana musela odstavit nejen výrobu PVC, ale i výrobu hydroxidu sodného.

V loňském roce se dařilo jiné ústecké společnosti – Spolchemii, která je největším exportérem Ústeckého kraje. Na kladné výsledky měl dopad restrukturalizační plán, snižování provozních nákladů a silná poptávka evropských zákazníků.

Také pardubická Synthesia zaznamenala za rok 2015 růst tržeb, a to především díky růstu výroby a prodeje organických pigmentů a barviv.

I další chemička Explosia meziročně zlepšila své hospodaření. Explosia Loni prodala například víc průmyslových trhavin a vyvezla přibližně 60 procent své produkce. Růst produkce bezdýmných prachů podpořila nová výrobní linka v hodnotě desítek milionů korun. Vloni podnik rovněž dodal svým zákazníkům větší množství velkorážové munice.

Podíl oddílu CZ-NACE 20 na tržbách zpracovatelského průmyslu ČR se pohybuje kolem 5 %. Chemické výrobky nacházejí uplatnění ve všech oblastech ekonomiky a chemický sektor je důležitým dodavatelem vstupních surovin pro mnoho jiných oborů zpracovatelského průmyslu. Významnými odběrateli chemikálií jsou zejména gumárenský a plastikářský průmysl, stavebnictví, průmysl papíru a celulózy a automobilový průmysl.

Chemický průmysl je v České republice koncentrován především do tří krajů – Ústeckého, Moravskoslezského a Středočeského. Deset největších chemických podniků v ČR patří do výrobkové skupiny CZ-NACE 20.1 (Unipetrol RPA, s.r.o., Synthos Kralupy a.s., Deza, a.s., BorsodChem MCHZ, s.r.o., Spolana, a.s., Lovochemie, a.s., Splochemie – Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s., Synthesia, a.s., Silon s.r.o. a Linde Gas a.s.). Z ostatních výrobkových skupin to pak jsou například Indet Safety a.s., Austin Detonator s.r.o. (CZ-NACE 20.5), Schwan Cosmetics CR, s.r.o., Procter&Gamble (CZ-NACE 20.4), Glanzstoff Bohemia, s.r.o. (CZ-NACE 20.6), EFTEC (Czech Republic), a.s. (CZ-NACE 20.3).

Podle údajů Eurostatu a Cefic (European Chemical Industry Council) se v roce 2014 podílel chemický průmysl EU na tvorbě hrubého domácího produktu EU 1,1%. Tento relativně nízký podíl je ovlivněn klesajícím podílem průmyslu na tvorbě HDP ve vyspělých zemích a naopak růstem podílu sektoru služeb. V EU jsou využívány přibližně dvě třetiny chemikálií v průmyslovém sektoru, včetně stavebnictví, zatímco více než jedna třetina směřuje do dalších oblastí ekonomiky, jako jsou zemědělství, služby apod.

105

10. CZ-NACE 20 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

10.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELEPo krizovém propadu všech ukazatelů oddílu CZ-NACE 20 v roce 2009 nastal jejich růst, kromě zaměstnanosti, která spíše stagnovala, teprve v roce 2014 a 2015 se začala zvyšovat, ale na úroveň roku 2008 se nedostala. Ukazatele obrat a přidaná hodnota mají růstový trend, avšak v posledních letech vykazují kolísavý průběh, v roce 2015 došlo k znatelnému meziročnímu poklesu obratu při růstu přidané hodnoty (graf 10.3.1).

Graf 10.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 20 (rok 2008 = 100 %)

10.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Po krizovém propadu všech ukazatelů oddílu CZ-NACE 20 v roce 2009 nastal jejich růst, kromě zaměstnanosti, která spíše stagnovala, teprve v roce 2014 a 2015 se začala zvyšovat, ale na úroveň roku 2008 se nedostala. Ukazatele obrat a přidaná hodnota mají růstový trend, avšak v posledních letech vykazují kolísavý průběh, v roce 2015 došlo k znatelnému meziročnímu poklesu obratu při růstu přidané hodnoty (graf 10.3.1).

Graf 10.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 20 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů. Předstih růstu produktivity práce před růstem průměrné mzdy byl dosažen jen v letech 2010, 2011 a pak v roce 2014, kdy produktivita skokově vzrostla, při pozvolném nárůstu mzdy, který pokračoval i v roce 2015, ale produktivita, díky vysoké základně předchozího roku, se snížila.

Ve vývoji finanční situace oddílu CZ-NACE 20 je patný trend postupného zlepšování, kdy rentabilita vlastního kapitálu postupně narůstá (s výkyvy v některých letech) při snižování rizikovosti, takže ukazatel Spread se od roku 2014 dostal ze záporných do kladných hodnot. V roce 2015 se tato hodnota dále zvýšila (graf 10.3.3).

Vývoj cen oddílu CZ-CPA 20 výrazně ovlivnila skupina CZ-CPA 20.1, jejíž ceny rostly po roce 2009 dramaticky, avšak od roku 2013 tento růst přibrzdily a v roce 2015 naopak dramaticky padly (graf 10.3.2). Nižší a poměrně stabilní růst cen měla skupina CZ-CPA 20.3, zatímco u skupiny 20.4 ceny spíše oscilovaly a u skupiny 20.5 od roku 2012 začaly trvale klesat.

1 50

2

1 53

5

1 74

2

1 81

9

1 83

7

1 76

5

1 76

1

1 74

1

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

1 600

1 800

2 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

30 1

58

27 7

11

27 2

75

27 3

42

27 3

66

26 8

89

27 4

44

28 1

30

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

163

577

126

932

156

210

175

062

181

841

174

989

189

581

175

626

28 0

69

22 2

62

30 5

84

31 8

08

31 6

16

28 7

74

36 6

38

37 1

23

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

180 000

200 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

24 9

28

25 4

59

26 4

72

27 2

49

28 6

61

28 1

82

28 7

54

29 2

82

77 5

61

66 9

46

93 4

44

96 9

43

96 2

76

89 1

76

111

253

109

977

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Předstih růstu produktivity práce před růstem průměrné mzdy byl dosažen jen v letech 2010, 2011 a pak v roce 2014, kdy produktivita skokově vzrostla, při pozvolném nárůstu mzdy, který pokračoval i v roce 2015, ale produktivita, díky vysoké základně předchozího roku, se snížila.

Ve vývoji finanční situace oddílu CZ-NACE 20 je patný trend postupného zlepšování, kdy rentabilita vlastního kapitálu postupně narůstá (s výkyvy v některých letech) při snižování rizikovosti, takže ukazatel Spread se od roku 2014 dostal ze záporných do kladných hodnot. V roce 2015 se tato hodnota dále zvýšila (graf 10.3.3).

Vývoj cen oddílu CZ-CPA 20 výrazně ovlivnila skupina CZ-CPA 20.1, jejíž ceny rostly po roce 2009 dramaticky, avšak od roku 2013 tento růst přibrzdily a v roce 2015 naopak dramaticky padly (graf 10.3.2). Nižší a poměrně stabilní růst cen měla skupina CZ-CPA 20.3, zatímco u skupiny 20.4 ceny spíše oscilovaly a u skupiny 20.5 od roku 2012 začaly trvale klesat.

106

Graf 10.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 20 (2005 = 100 %) Graf 10.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 20 (v %) Graf 10.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 20 (2005 = 100 %) Graf 10.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 20 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupiny 20.2 a 20.6 nejsou sledovány.

10.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 10.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Výrobková skupina CZ-CPA 20 vykazuje dlouhodobě předstih dovozu před vývozem a její záporné saldo za posledních pět let rychle rostlo a zdvojnásobilo svou hodnotu. V roce 2015 vzrostlo saldo meziročně o 36 % na -104,4 mld. Kč (graf 10.4.2).

Graf 10.4.2 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 20 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 20 112,7 104,0 118,0 128,2 137,1 137,9 138,5 122,5

20.1 115,0 103,7 124,4 137,1 149,1 151,0 152,3 129,5

20.3 107,4 111,1 111,5 118,4 126,7 128,9 132,4 132,8

20.4 103,3 101,1 95,4 96,1 99,7 102,1 104,2 103,3

20.5 115,6 107,8 107,6 113,2 113,1 106,3 101,2 98,2

50

70

90

110

130

150

170

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -17,7 -21,7 -4,2 -6,3 -1,1 -3,6 4,1 6,8

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 4,3 1,7 12,4 8,9 12,6 9,7 16,5 17,1

re 22,0 23,4 16,6 15,2 13,7 13,3 12,3 10,4

-25

-20

-15

-10

-5

0

5

10

15

20

25

30

92 9

75

117

178

139

315

151

191

157

958

172

479

160

316

131

058

167

688

201

173

211

452

224

100

249

548

264

762

-38

084

-50

510

-61

858

-60

261

-66

142

-77

069

-104

447

-150 000

-100 000

-50 000

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPOPozn.: Skupiny 20.2 a 20.6 nejsou sledovány

10.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

10.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Výrobková skupina CZ-CPA 20 vykazuje dlouhodobě předstih dovozu před vývozem a její záporné saldo za posledních pět let rychle rostlo a zdvojnásobilo svou hodnotu. V roce 2015 vzrostlo saldo meziročně o 36 % na -104,4 mld. Kč (graf 10.4.2).

Graf 10.4.2 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 20 (v mil. Kč)

Graf 10.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 20 (2005 = 100 %) Graf 10.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 20 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupiny 20.2 a 20.6 nejsou sledovány.

10.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 10.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Výrobková skupina CZ-CPA 20 vykazuje dlouhodobě předstih dovozu před vývozem a její záporné saldo za posledních pět let rychle rostlo a zdvojnásobilo svou hodnotu. V roce 2015 vzrostlo saldo meziročně o 36 % na -104,4 mld. Kč (graf 10.4.2).

Graf 10.4.2 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 20 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 20 112,7 104,0 118,0 128,2 137,1 137,9 138,5 122,5

20.1 115,0 103,7 124,4 137,1 149,1 151,0 152,3 129,5

20.3 107,4 111,1 111,5 118,4 126,7 128,9 132,4 132,8

20.4 103,3 101,1 95,4 96,1 99,7 102,1 104,2 103,3

20.5 115,6 107,8 107,6 113,2 113,1 106,3 101,2 98,2

50

70

90

110

130

150

170

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -17,7 -21,7 -4,2 -6,3 -1,1 -3,6 4,1 6,8

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 4,3 1,7 12,4 8,9 12,6 9,7 16,5 17,1

re 22,0 23,4 16,6 15,2 13,7 13,3 12,3 10,4

-25

-20

-15

-10

-5

0

5

10

15

20

25

30 92

975

117

178

139

315

151

191

157

958

172

479

160

316

131

058

167

688

201

173

211

452

224

100

249

548

264

762

-38

084

-50

510

-61

858

-60

261

-66

142

-77

069

-104

447

-150 000

-100 000

-50 000

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

107

10. CZ-NACE 20 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

40.4.3 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 10.4.3 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 20

40.4.3 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 10.4.3 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 20

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Hodnota vývozu u výrobkové skupiny CZ-CPA 20, po řadě meziročních růstů, se v roce 2015 snížila o 7,1 % na 160,3 mld. Kč. Nejvíce chemických látek a chemických přípravků bylo vyvezeno tradičně do Německa (podíl 26 %, např. vzácné plyny, anorganické kyseliny, oxidy, amoniak, hydroxidy, anorganické soli, organické uhlovodíky, organické kyseliny a jiné organické sloučeniny). Následovalo Polsko s 12 % podílem (např. vzácné plyny, anorganické kyseliny, soli anorganických kyselin, organické uhlovodíky, organické kyseliny a jiné organické látky) a Slovensko s 11 % (především soli anorganických kyselin, organické látky, vzácné plyny, anorganické kyseliny). Mezi další významná odbytiště patřili v loňském roce Maďarsko (především aminosloučeniny), Itálie, obě s podílem 6 %, Rakousko s 4 % podílem, USA s 3 % a Francie s 2 % (graf 10.4.3). Největší podíl na vývozu má výrobková skupina CZ-CPA 20.1.

Hodnota dovozu narůstala průběžně, v roce 2015 se zvýšila o 6,1 % na 264,8 mld. Kč. Největší podíl na dovozu mělo stejně jako na vývozu Německo (např. soli anorganických kyselin, hydroxidy, oxidy, anorganické kyseliny, amoniak) a to 30 %. Následovali Polsko (např. uhlovodíky, alkoholy, vzácné plyny, anorganické a organické kyseliny, amoniak, anorganické hydroxidy, soli, hydroxidy) a Francie (např. anorganické kyseliny, oxidy, uhlovodíky, alkoholy a jiné organické látky) obě země s podílem 7 %, dále Nizozemsko s 6 %, Itálie s 5 % podílem, stejně jako Slovensko, a Belgie a Rusko s 4 %. Na vývozu se z více jak 50 % podílela výrobková skupina CZ-CPA 20.1.

10.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Chemický průmysl je důležitou součástí zpracovatelského průmyslu v EU i ve světě. Podporuje zlepšení životního standardu a zaměstnanosti a ekonomiky. Representuje kolem 7 % průmyslové produkce EU a poskytuje přímo cca 1,15 mil. vysoce kvalifikovaných pracovních pozic. Nepřímo pak zajišťuje třikrát více pracovních pozic v ostatních průmyslových odvětvích. Má druhý největší podíl na přidané hodnotě na zaměstnance (po farmaceutickém průmyslu). Dvě třetiny ze své produkce vydá na zásobování ostatních sektorů zpracovatelského průmyslu. Další důležitá propojení existují se sektorem zemědělství a službami.

Chemický průmysl EU je energeticky náročný a pod silným konkurenčním tlakem. Potýká se s výzvami, jako jsou zvýšená mezinárodní konkurence, zvyšování cen energií a vstupních surovin, tlak na účinnější využívání zdrojů, nové předpisy, zákony a potřeba inovací. Jako energeticky náročné odvětví je chemický průmysl

Německo 30%

Polsko 7%

Nizozemí

Itálie 5%

Slovensko 5%

Belgie 4%

Rusko

ostatní 32%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 26%

Polsko 12%

Slovensko 11% Maďarsko

6%

Itálie 6%

Rakousko 4%

USA

Francie

ostatní 30%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Hodnota vývozu u výrobkové skupiny CZ-CPA 20, po řadě meziročních růstů, se v roce 2015 snížila o 7,1 % na 160,3 mld. Kč. Nejvíce chemických látek a chemických přípravků bylo vyvezeno tradičně do Německa (podíl 26 %, např. vzácné plyny, anorganické kyseliny, oxidy, amoniak, hydroxidy, anorganické soli, organické uhlovodíky, organické kyseliny a jiné organické sloučeniny). Následovalo Polsko s 12 % podílem (např. vzácné plyny, anorganické kyseliny, soli anorganických kyselin, organické uhlovodíky, organické kyseliny a jiné organické látky) a Slovensko s 11 % (především soli anorganických kyselin, organické látky, vzácné plyny, anorganické kyseliny). Mezi další významná odbytiště patřili v loňském roce Maďarsko (především aminosloučeniny), Itálie, obě s podílem 6 %, Rakousko s 4 % podílem, USA s 3 % a Francie s 2 % (graf 10.4.3). Největší podíl na vývozu má výrobková skupina CZ-CPA 20.1.

Hodnota dovozu narůstala průběžně, v roce 2015 se zvýšila o 6,1 % na 264,8 mld. Kč. Největší podíl na dovozu mělo stejně jako na vývozu Německo (např. soli anorganických kyselin, hydroxidy, oxidy, anorganické kyseliny, amoniak) a to 30 %. Následovali Polsko (např. uhlovodíky, alkoholy, vzácné plyny, anorganické a organické kyseliny, amoniak, anorganické hydroxidy, soli, hydroxidy) a Francie (např. anorganické kyseliny, oxidy, uhlovodíky, alkoholy a jiné organické látky) obě země s podílem 7 %, dále Nizozemsko s 6 %, Itálie s 5 % podílem, stejně jako Slovensko, a Belgie a Rusko s 4 %. Na vývozu se z více jak 50 % podílela výrobková skupina CZ-CPA 20.1.

10.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUChemický průmysl je důležitou součástí zpracovatelského průmyslu v EU i ve světě. Podporuje zlepšení životního standardu a zaměstnanosti a ekonomiky. Representuje kolem 7 % průmyslové produkce EU a poskytuje přímo cca 1,15 mil. vysoce kvalifikovaných pracovních pozic. Nepřímo pak zajišťuje třikrát více pracovních pozic v ostatních průmyslových odvětvích. Má druhý největší podíl na přidané hodnotě na zaměstnance (po farmaceutickém průmyslu). Dvě třetiny ze své produkce vydá na zásobování ostatních sektorů zpracovatelského průmyslu. Další důležitá propojení existují se sektorem zemědělství a službami.

Chemický průmysl EU je energeticky náročný a pod silným konkurenčním tlakem. Potýká se s výzvami, jako jsou zvýšená mezinárodní konkurence, zvyšování cen energií a vstupních surovin, tlak na účinnější využívání zdrojů, nové předpisy, zákony a potřeba inovací. Jako energeticky náročné odvětví je chemický průmysl závislý na hospodářské politice v oblasti změn klimatu a energetiky. Navíc, chemický sektor je velmi regulovaný z důvodu ochrany zdraví svých zaměstnanců, zdraví konzumentů a ochrany životního prostředí.

4%

Francie 7%

6%

2%

3%

108

Světové tržby chemického průmyslu vzrostly v roce 2014 o 2,6 % na 3 232 mld. € (data Cefic – Facts and Figures 2016). Jejich růst však byl výrazně nižší v porovnání s trendem posledních deseti let, kdy světové tržby v letech 2003 až 2013 průměrně ročně rostly o 9,0 %. Světovým lídrem pak byla, stejně jako v posledních letech, opět Čína, jejíž tržby za rok 2014 narostly na 1 111 mld. €. EU měla v roce 2014 podíl 17 % na světových tržbách v oboru chemie, což představuje hodnotu 551 mld. €. Vývoj za posledních 20 let však ukazuje, že pozice EU slábne. Příčinou je rostoucí poptávka po chemických výrobcích v Číně, Indii a dalších rozvojových zemích a naopak klesající poptávka v EU a severní Americe, kam Evropa prodává většinu svých chemických produktů.

Z globálního i evropského pohledu patří chemický průmysl ČR k těm méně významným. Na Českou republiku připadá zhruba 0,2 % světových tržeb. Evropským lídrem je dlouhodobě Německo, v roce 2014 na něj připadalo 26,7 % světových tržeb. Třicet největších světových chemických společností dosáhlo v roce 2014 celkový kombinovaný obrat 2 815 mld. €. Dvanáct firem z těchto třiceti pocházelo z Asie a měly podíl 51,9% na celosvětových tržbách. Z Evropy pocházelo dvanáct firem, jejichž tržby představovaly 17 % z celosvětového obratu.

Co se týče zahraničního obchodu, dosáhla EU v roce 2014 kladného salda v celkové výši 43,5 mld. €, což představuje pokles oproti roku 2013. Tržby z celkového vývozu do zemí mimo EU dosáhly 137,7 mld. €. Tržby z dovozu ze zemí mimo EU pak dělaly 94,2 mld. €.

Investice do vývoje hrají klíčovou roli v budoucím rozvoji chemického průmyslu. Větší modernizace zařízení nebo rozšiřování výroby přitom vyžadují dlouhodobé plánování. Takovéto investice pak nesouvisejí jen se zvyšováním produkce nebo zavedením nových výrob, ale musí také vyhovovat příslušným nařízením a předpisům nebo vedou ke snižování provozních nákladů. Investice do chemického sektoru však v EU dlouhodobě klesají či stagnují. V roce 2014 dosáhla celková výše investic v EU do chemického průmyslu 18,6 mld. €, což představuje oproti předchozímu roku pouze mírný nárůst.

V návaznosti na to vznikají nové formy průmyslové spolupráce mezi chemickým a ostatními odvětvími, což napomáhá udržet v Evropě pracovní pozice ve výrobě. Příkladem může být spolupráce zemědělského sektoru s chemickým průmyslem ve výrobě bioplastů.

V České republice zatím nadále pokračuje investiční aktivita v chemickém sektoru. Unipetrol a italská společnost Technip podepsaly smlouvu o výstavbě nové polyetylenové jednotky v Chemparku Záluží. Půjde o největší investici v historii českého petrochemického průmyslu. Jednotka bude současně patřit mezi nejmodernější výrobní zařízení svého druhu v Evropě. Hodnota uzavřené smlouvy činí 5,76 miliardy korun. Celkové investiční náklady spojené s realizací projektu dosáhnou částky 8,5 miliardy korun. Zprovoznění nové polyetylenové jednotky je naplánováno na polovinu roku 2018.

Lovosický závod Lovochemie plánuje navýšit výrobu kyseliny dusičné ve výrobně KD6 na 1 100 tun denně. Navýšení kapacity bude dosaženo úpravou a instalací některých nových strojních zařízení. Produktem je 60 % kyselina dusičná – základní polotovar pro výrobu průmyslových hnojiv, jichž je Lovochemie nejvýznamnějším tuzemským výrobcem. Realizace záměru je naplánovaná na rok 2017. V souvislosti s navýšením výroby má stoupnout spotřeba čpavku, a to o 16 tisíc tun ročně na celkových 106 tisíc tun.

Ústecká Spolchemie dokončuje svou největší investici v novodobé historii firmy, v létě bude hotová membránová elektrolýza. Chemička ji začala stavět kvůli evropské legislativě, která zakazuje používat při výrobě jedovatou rtuť. Náklady na výstavbu elektrolýzy dosáhly 1,5 miliardy korun. Chemička výstupy z elektrolýzy využívá i pro vlastní výrobu epoxidových pryskyřic. Nová elektrolýza spotřebuje ročně 60 tisíc tun soli.

Mezi čínskou společností Wanhua Industrial Group a společností BorsodChem MCHZ z Ostravy bylo podepsáno memorandum porozumění o přidané investici do projektu vylepšování technologií anilinu a projektu nového speciálního aminu. Na rozšíření výroby v ostravském závodu má jít 90 milionů eur (2,4 miliardy korun).

109

10. CZ-NACE 20 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

Novou linku na výrobu sférických prachů v dubnu letošního roku zprovoznili v akciové společnosti Explosia v Pardubicích. Explosia, a.s. se zabývá výrobou a prodejem výbušnin a služeb spojených s aplikací energetických materiálů pro civilní a vojenské použití.

Letos v červnu společnost UNIPETROL RPA, s. r. o. uzavřela kupní smlouvu se společností ANWIL S.A., na základě které získá 100% akciový podíl ve společnosti SPOLANA a.s. Transakce podporuje celkovou reorganizaci aktivit skupiny Unipetrolu, která souvisí se získáním plné kontroly nad rafinérskými aktivitami v České republice. Akvizice Spolany umožní skupině Unipetrol lépe plánovat a optimalizovat výrobní kapacity, připravit se na plánované spuštění nové polyetylenové jednotky a zvýšit odolnost společnosti vůči vlivům externího prostředí. K dodávkám produktů mohou obě společnosti využívat výhody potrubního propojení Litvínova a Neratovic. Společnost Spolana je významným odběratelem etylenu, od společnosti Unipetrol RPA také nakupuje čpavek a síru.

110

111

11. CZ-NACE 21 VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

11. CZ-NACE 21 VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

11.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU

Členění oddílu CZ-NACE 21 dle jednotlivých skupin 21.1 Výroba základních farmaceutických výrobků; 21.2 Výroba farmaceutických přípravků.

Farmaceutický průmysl významně přispívá k rozvoji světové ekonomiky. Je to silný sektor, který je jedním z pilířů průmyslově vyspělých ekonomik a je čím dál více považován za důležitý sektor i v rozvojových zemích. Přispívá k zaměstnanosti, obchodu, výdajům na výzkum a vývoj a budování technologických kapacit.

Farmaceutický průmysl se řadí k Hi-tech zpracovatelským oddílům, nejnáročnějším na vědu a výzkum, kdy do vývoje nových léčiv se každoročně vkládají velké finanční prostředky (většinou 15 až 20 % z ročních tržeb). Jeho produkční portfolio je velmi široké a tvoří jej originální léky, které jsou patentově chráněné a generické léky, kterým patentová ochrana skončila. U nás se rozhodující výrobci soustřeďují, hlavně z důvodů vysokých nákladů, převážně na generika, kde Česká republika patří ke světové špičce.

Rozhodující váhu v oddílu má skupina CZ-NACE 21.2, jejíž podíl na celkových tržbách oddílu v roce 2015 činil 91,5 %. Výrobková skupina 21.2 jednoznačně dominuje i v dalších ekonomických ukazatelích, jako jsou počet zaměstnanců, aktiva celkem, vlastní kapitál, výnosy, přidaná hodnota a osobní náklady, kde všude dosahuje podílu přes 87 % (tabulka 11.1.1).

Tabulka 11.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 21 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

SkupinaCZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktivacelkem

Početzaměstnanců

Početjednotek

21.1 12,2 9,5 8,5 9,2 12,4 12,0 11,7 20,2

21.2 87,8 90,5 91,5 90,8 87,6 88,0 88,3 79,8

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

11.2 VÝVOJ ODDÍLUV Česku se spotřebují ročně léky za 60 miliard korun, počet prodaných balení činí zhruba 250 milionů kusů. Lídrem tuzemského farmaceutického trhu je Zentiva, která v roce 2015 v ČR prodala celkem 41,5 milionu balení léků, čímž zvýšila své prodeje meziročně o 3,8 %. Firma letos plánuje zvýšit počet léčiv vyprodukovaných na její výrobní jednotce pro výrobu hormonálních léčiv, sterilních mastí a očních kapek. V roce 2016 a 2017 firma představí 11 nových generických léků v oblasti kardiovaskulárních a respiračních onemocnění. Firma

112

také zahájila vývoj nových generických léků pro léčbu rakoviny. Investice do ní činila více než půl miliardy korun. Od uvedení do provozu vzrostla Zentivě výroba těchto léků o desítky procent a dnes produkuje zhruba 14 milionů dávek ročně.

Teva Pharmaceutical Industries Ltd. má roční obrat přes 2 miliardy korun. Disponuje produktovým portfoliem s více než 220 léčivy. Českému zdravotnictví ročně dodává více jak 19 milionů balení léčiv. Její korporátní sestrou je výrobní závod Teva Czech Industries s.r.o. v Opavě, která má roční obrat přes 8 miliard korun, produkuje zhruba 8 miliard tablet, 50 milionů želatinových tobolek a 210 milionů cytostatických tablet ročně a patří mezi největší výrobce ve Střední Evropě a významné exportéry, především na americký trh.

11.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELEGraf 11.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 21 (rok 2008 = 100 %)

více než půl miliardy korun. Od uvedení do provozu vzrostla Zentivě výroba těchto léků o desítky procent a dnes produkuje zhruba 14 milionů dávek ročně.

Teva Pharmaceutical Industries Ltd. má roční obrat přes 2 miliardy korun. Disponuje produktovým portfoliem s více než 220 léčivy. Českému zdravotnictví ročně dodává více jak 19 milionů balení léčiv. Její korporátní sestrou je výrobní závod Teva Czech Industries s.r.o. v Opavě, která má roční obrat přes 8 miliard korun, produkuje zhruba 8 miliard tablet, 50 milionů želatinových tobolek a 210 milionů cytostatických tablet ročně a patří mezi největší výrobce ve Střední Evropě a významné exportéry, především na americký trh.

11.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Graf 11.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 21 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Zatímco krizový rok 2009 se ve většině odvětví projevil výrazným propadem ukazatelů, v oddílu 21 došlo jen k mírnému poklesu přidané hodnoty, produktivity a zaměstnanosti a obrat dokonce meziročně mírně vzrostl. V roce 2010 došlo ke skokovému růstu všech ukazatelů, kromě zaměstnanosti, v dalších třech letech vývoj spíše stagnoval, až v roce 2014 obrat, přidaná hodnota i produktivita skokově vzrostly. Obrat pokračoval v meziročním růstu i v roce 2015, avšak přidaná hodnota i produktivita poklesly, při mírném růstu počtu zaměstnanců (graf 11.3.1).

Pro konkurenceschopnost příznivého předstihu růstu produktivity práce před růstem průměrné mzdy bylo dosaženo jen v roce 2010 a 2014. V ostatních letech rostla průměrná mzda rychleji.

83

86

88

86

88

86

80

77

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

9 94

8

9 65

9

9 54

0

9 46

3

9 45

3

9 50

8

9 08

4

9 29

4

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

32 2

94

32 4

89

35 7

59

35 7

47

35 2

80

35 9

96

38 0

62

39 5

37

10 4

31

10 0

80

11 1

70

10 9

50

10 7

28

10 8

27

11 8

33

11 5

96

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

27 1

58

28 7

73

29 1

56

29 6

72

30 4

70

30 4

76

31 3

72

31 7

33

87 3

78

86 9

67

97 5

65

96 4

30

94 5

74

94 8

94

108

551

103

970

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Zatímco krizový rok 2009 se ve většině odvětví projevil výrazným propadem ukazatelů, v oddílu 21 došlo jen k mírnému poklesu přidané hodnoty, produktivity a zaměstnanosti a obrat dokonce meziročně mírně vzrostl. V roce 2010 došlo ke skokovému růstu všech ukazatelů, kromě zaměstnanosti, v dalších třech letech vývoj spíše stagnoval, až v roce 2014 obrat, přidaná hodnota i produktivita skokově vzrostly. Obrat pokračoval v meziročním růstu i v roce 2015, avšak přidaná hodnota i produktivita poklesly, při mírném růstu počtu zaměstnanců (graf 11.3.1).

Pro konkurenceschopnost příznivého předstihu růstu produktivity práce před růstem průměrné mzdy bylo dosaženo jen v roce 2010 a 2014. V ostatních letech rostla průměrná mzda rychleji.

113

Graf 11.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 21 (2005 = 100 %) Graf 11.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 21 (v %) Graf 11.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 21 (2005 = 100 %) Graf 11.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 21 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupina 21.1 není sledována

Zatímco se krizové období roku 2009 projevilo v produkčních ukazatelích jen mírně, ve finanční pozici oddílu charakterizované ukazatelem Spread, se objevil hluboký propad do záporné hodnoty, který byl vzápětí v roce 2010 vyrovnán vysokou kladnou hodnotou, což bylo ovlivněno výkyvem v rentabilitě vlastního kapitálu (graf 11.3.3). V dalších třech letech osciloval Spread kolem nuly a k jeho zlepšení došlo v roce 2014 a dále i v roce 2015.

Vývoj cen výrobců je statisticky sledován jen u skupiny CZ-CPA 21.2. Vývoj cen byl vcelku umírněný, po výkyvu v roce 2009 ukazují ceny střídavě vždy po dvou letech rostoucí a klesající vývoj. V roce 2012 dosáhly maximální úrovně. V roce 2015 pak mírně vzrostly. Pokles cen v posledních několika letech je ovlivněn situací na trhu s léky. Ten posledních letech stagnuje, až mírně klesá. Tento stav je vyvolán trvalým tlakem na ceny a úhrady léků a omezeným vstupem nových medikamentů na trh.

11.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 11.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 11.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 21 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Podobně jako u chemických látek a chemických přípravků i u farmaceutických komodit převládá hodnota dovozu nad hodnotou vývozu. Trend jejich růstu je vzájemně poměrně vyrovnaný, takže záporné saldo

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 21 101,4 105,8 102,4 104,4 107,2 106,4 104,7 105,5

21.2 101,4 105,8 102,4 104,4 107,2 106,4 104,7 105,5

50

60

70

80

90

100

110

120

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread 13,4 -8,6 9,1 -1,2 -0,3 -0,3 2,2 4,1

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 24,3 3,2 18,7 9,8 9,1 7,1 9,7 9,9

re 10,8 11,8 9,6 11,1 9,4 7,3 7,5 5,8

-15

-10

-5

0

5

10

15

20

25

30

27 3

65

32 8

90

33 1

88

33 6

52

38 9

46

57 3

56

58 7

53

73 1

07

73 4

62

76 4

26

76 8

38

78 3

68

96 8

51

102

837

-45

743

-40

572

-43

238

-43

186

-39

422

-39

496

-44

083

-60 000

-40 000

-20 000

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPOPozn.: Skupina 21.1 není sledována

Zatímco se krizové období roku 2009 projevilo v produkčních ukazatelích jen mírně, ve finanční pozici oddílu charakterizované ukazatelem Spread, se objevil hluboký propad do záporné hodnoty, který byl vzápětí v roce 2010 vyrovnán vysokou kladnou hodnotou, což bylo ovlivněno výkyvem v rentabilitě vlastního kapitálu (graf 11.3.3). V dalších třech letech osciloval Spread kolem nuly a k jeho zlepšení došlo v roce 2014 a dále i v roce 2015.

Vývoj cen výrobců je statisticky sledován jen u skupiny CZ-CPA 21.2. Vývoj cen byl vcelku umírněný, po výkyvu v roce 2009 ukazují ceny střídavě vždy po dvou letech rostoucí a klesající vývoj. V roce 2012 dosáhly maximální úrovně. V roce 2015 pak mírně vzrostly. Pokles cen v posledních několika letech je ovlivněn situací na trhu s léky. Ten posledních letech stagnuje, až mírně klesá. Tento stav je vyvolán trvalým tlakem na ceny a úhrady léků a omezeným vstupem nových medikamentů na trh.

11.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

11.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 11.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 21 (v mil. Kč)

Graf 11.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 21 (2005 = 100 %) Graf 11.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 21 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupina 21.1 není sledována

Zatímco se krizové období roku 2009 projevilo v produkčních ukazatelích jen mírně, ve finanční pozici oddílu charakterizované ukazatelem Spread, se objevil hluboký propad do záporné hodnoty, který byl vzápětí v roce 2010 vyrovnán vysokou kladnou hodnotou, což bylo ovlivněno výkyvem v rentabilitě vlastního kapitálu (graf 11.3.3). V dalších třech letech osciloval Spread kolem nuly a k jeho zlepšení došlo v roce 2014 a dále i v roce 2015.

Vývoj cen výrobců je statisticky sledován jen u skupiny CZ-CPA 21.2. Vývoj cen byl vcelku umírněný, po výkyvu v roce 2009 ukazují ceny střídavě vždy po dvou letech rostoucí a klesající vývoj. V roce 2012 dosáhly maximální úrovně. V roce 2015 pak mírně vzrostly. Pokles cen v posledních několika letech je ovlivněn situací na trhu s léky. Ten posledních letech stagnuje, až mírně klesá. Tento stav je vyvolán trvalým tlakem na ceny a úhrady léků a omezeným vstupem nových medikamentů na trh.

11.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 11.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 11.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 21 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Podobně jako u chemických látek a chemických přípravků i u farmaceutických komodit převládá hodnota dovozu nad hodnotou vývozu. Trend jejich růstu je vzájemně poměrně vyrovnaný, takže záporné saldo

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 21 101,4 105,8 102,4 104,4 107,2 106,4 104,7 105,5

21.2 101,4 105,8 102,4 104,4 107,2 106,4 104,7 105,5

50

60

70

80

90

100

110

120

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread 13,4 -8,6 9,1 -1,2 -0,3 -0,3 2,2 4,1

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 24,3 3,2 18,7 9,8 9,1 7,1 9,7 9,9

re 10,8 11,8 9,6 11,1 9,4 7,3 7,5 5,8

-15

-10

-5

0

5

10

15

20

25

30 27

365

32 8

90

33 1

88

33 6

52

38 9

46

57 3

56

58 7

53

73 1

07

73 4

62

76 4

26

76 8

38

78 3

68

96 8

51

102

837

-45

743

-40

572

-43

238

-43

186

-39

422

-39

496

-44

083

-60 000

-40 000

-20 000

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

11. CZ-NACE 21 VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

114

Podobně jako u chemických látek a chemických přípravků i u farmaceutických komodit převládá hodnota dovozu nad hodnotou vývozu. Trend jejich růstu je vzájemně poměrně vyrovnaný, takže záporné saldo nevykazuje velké výkyvy, v roce 2015 dosáhlo -44,1 mld. Kč. V roce 2014 je patrné podstatné zvýšení hodnoty dovozu i vývozu (graf 11.4.3).

Velký nárůst zahraničního obchodu ČR v roce 2014 s komoditami CZ-CPA 21 byl způsoben nárůstem u dánské společnosti Orifarm Supply, s.r.o., která v ČR otevřela závod na přebalování originálních léčiv, která exportuje mimo ČR, převážně do Dánska a Německa. Což potvrzuje i fakt, že v roce 2014 byl nejvyšší vývoz komodity CZ-CPA 21 právě do těchto dvou zemí a export komodity CZ-CPA 21.2 do Dánska vzrostl více jak trojnásobně. Tento stav nadále trval i v roce 2015, což potvrzují i tržby za export CZ-CPA 21.2, které v loňském roce opět přesáhly 50 mld. Kč.

11.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 11.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 21

nevykazuje velké výkyvy, v roce 2015 dosáhlo -44,1 mld. Kč. V roce 2014 je patrné podstatné zvýšení hodnoty dovozu i vývozu (graf 11.4.3).

Velký nárůst zahraničního obchodu ČR v roce 2014 s komoditami CZ-CPA 21 byl způsoben nárůstem u dánské společnosti Orifarm Supply, s.r.o., která v ČR otevřela závod na přebalování originálních léčiv, která exportuje mimo ČR, převážně do Dánska a Německa. Což potvrzuje i fakt, že v roce 2014 byl nejvyšší vývoz komodity CZ-CPA 21 právě do těchto dvou zemí a export komodity CZ-CPA 21.2 do Dánska vzrostl více jak trojnásobně. Tento stav nadále trval i v roce 2015, což potvrzují i tržby za export CZ-CPA 21.2, které v loňském roce opět přesáhly 50 mld. Kč.

11.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 11.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 21

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

V roce 2015 vývoz výrobků CZ-CPA 21 činil 58,8 mld. Kč. Tradičně největším odbytištěm farmaceutických výrobků a přípravků bylo Německo (zejména léky a farmaceutické výrobky jako vata, gáza, obinadla) s podílem 28 %, následované Dánskem (léky, antiséra) se 14 % a Slovenskem (léky, farmaceutické výrobky) s 12 %. Dalším významným odbytištěm je USA (farmaceutické výrobky jako vata, gáza, obinadla aj.) s podílem 7 % a Rusko (léky), Velká Británie a Polsko, všechny se 4 %.

Dovoz vzrostl v roce 2015 na 102,8 mld. Kč. Největší podíl (19 %) na importu má, stejně jako v exportu, Německo (především léky, vitamíny), následované Francií (léky) s podílem 8 %. Následují s podíly 6 % Švýcarsko, USA, Itálie a Belgie a s 5 % podílem Nizozemsko a Velká Británie.

11.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Evropský farmaceutický průmysl je pátým největším oddílem v rámci zpracovatelského průmyslu EU. Farmaceutický průmysl patří mezi Hi-tech oddíly s nejvyšší přidanou hodnotou na zaměstnance, podstatně vyšší než ostatní Hi-tech oddíly zpracovatelského průmyslu. Zároveň je farmaceutický průmysl sektorem s nejvyšším podílem investic do výzkumu a vývoje z čistých tržeb. Dle statistik Evropské komise pět z deseti firem vedoucích ve výzkumu a vývoji byly farmaceutické společnosti.

Německo 19%

Švýcarsko 6%

USA

Itálie 6%

Belgie 6%

Nizozemí

V. Británie ostatní

39%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 28%

Dánsko 14% Slovensko

12%

USA

Rusko

V. Británie

Polsko 4%

Rakousko 3%

ostatní 24%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

V roce 2015 vývoz výrobků CZ-CPA 21 činil 58,8 mld. Kč. Tradičně největším odbytištěm farmaceutických výrobků a přípravků bylo Německo (zejména léky a farmaceutické výrobky jako vata, gáza, obinadla) s podílem 28 %, následované Dánskem (léky, antiséra) se 14 % a Slovenskem (léky, farmaceutické výrobky) s 12 %. Dalším významným odbytištěm je USA (farmaceutické výrobky jako vata, gáza, obinadla aj.) s podílem 7 % a Rusko (léky), Velká Británie a Polsko, všechny se 4 %.

Dovoz vzrostl v roce 2015 na 102,8 mld. Kč. Největší podíl (19 %) na importu má, stejně jako v exportu, Německo (především léky, vitamíny), následované Francií (léky) s podílem 8 %. Následují s podíly 6 % Švýcarsko, USA, Itálie a Belgie a s 5 % podílem Nizozemsko a Velká Británie.

11.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUEvropský farmaceutický průmysl je pátým největším oddílem v rámci zpracovatelského průmyslu EU. Farmaceutický průmysl patří mezi Hi-tech oddíly s nejvyšší přidanou hodnotou na zaměstnance, podstatně vyšší než ostatní Hi-tech oddíly zpracovatelského průmyslu. Zároveň je farmaceutický průmysl sektorem s nejvyšším podílem investic do výzkumu a vývoje z čistých tržeb. Dle statistik Evropské komise pět z deseti firem vedoucích ve výzkumu a vývoji byly farmaceutické společnosti.

5%

4%

4%

USA 7%

5%

6%

Francie 8%

115

V roce 2013 představovaly jednu třetinu světového farmaceutického trhu patentované léky. Nicméně se očekává, že po vypršení patentů v rozvojových zemích tento podíl poklesne. Naopak poroste trh s generiky s tím, jak poroste obchod s generickými léky na rozvojových trzích.

Navíc se u mnoho společností zaměřených na výzkum očekává v blízkých letech výrazný pokles v příjmech, až vyprší právě jejich patenty. Proto se tyto společnosti budou v budoucnu muset zaměřit na jiné způsoby inovace – otevřenou spolupráci a nové obchodní modely, jako je spojení farmaceutických podniků nebo zapojení akademické sféry, veřejnosti nebo soukromého sektoru. Tyto spolupráce zahrnují sdílení odborných znalostí, know-how a technologií, jako třeba databáze látek.

Roztříštěnost farmaceutického trhu v EU navíc vyústila v lukrativní reexport léčiv ze strany překupníků s léky. Této praxi se také říká paralelní obchod s léčivy. Jedná se o vývoz léků z domácího trhu do zahraničí. Jde o legální činnost v duchu principu volného pohybu zboží po EU. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv byl objem reexportu v roce 2014 z ČR 6,3 milionu balení léčiv za 3,5 miliardy korun v cenách výrobce. Vedou přípravky pro speciální léčbu (onkologika, centrální nervová soustava, biologická léčba). Mezi typické cílové země patří Německo, Velká Británie, Švédsko, Nizozemsko nebo Dánsko. Přes veškeré snahy výrobců bývá důsledkem nedostatek některých léků pro pacienty v zemích s jejich nízkými cenami (např. Řecko, Slovensko, Maďarsko nebo Česká republika).

Farmaceutický průmysl je jedním z odvětví s nejintenzivnějším výzkumem a vývojem. V současné době nastává prudký růst ve výzkumu a vývoji v rozvíjejících se ekonomikách zemí, jako jsou Brazílie, Čína a Indie, což má za příčinu přesun výzkumných aktivit právě do oblastí těchto rychle se rozvíjejících trhů. V roce 2014 připadal na Evropu podíl 25,3 % za celosvětové tržby, zatímco třeba na USA připadal podíl 44,5 %. Podle údajů IMS Health pak tvořily tržby za prodej nových léků vydaných v letech 2010 až 2014 v USA 57 % z léků prodaných na americkém trhu a na evropském trhu měly tržby za prodej těchto léků jen 25 % podíl.

Podle EFPIA – European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations (dokument The Pharmaceutical Industry in Figures – Edition 2015) zaměstnával evropský farmaceutický průmysl v roce 2014 přes 700 000 lidí, většinou se jedná o vysoce kvalifikovaná pracovní místa. Nepřímo pak vytváří tři až čtyřikrát více dalších pracovních pozic. Investováno do výzkumu a vývoje v Evropě bylo v témže roce 30,5 mld. €. Evropská farmaceutická produkce v roce 2014 činila 220,0 mil. €, export dosáhl 316,5 mil. € a import představoval 238,5 mil. €.

V ČR pokračoval, stejně jako v roce 2014, i v roce 2015 růst tržeb (o 5,8 %). Letošní předběžné výsledky ukazují, že by tento trend mohl i nadále pokračovat, i když po dobrém začátku roku nastal pokles.

Také investiční aktivita v tomto oddílu i nadále trvá. V Zentivě za rok 2015 činil objem investic do výzkumu a vývoje 670 milionů Kč. Od roku 2009, kdy Sanofi Zentivu koupila, pak celkově 4,8 miliardy korun. Po roce a půl se opět rozjede výroba vakcín v továrně ve středočeských Jevanech. Společnost Baxter, která závod loni uzavřela, podnik prodala americké biotechnologické firmě Nanotherapeutics. Ta v závodě zaměstná přes 250 lidí. Evropská komise schválila farmaceutické společnosti Teva Pharmaceutical Industries akvizici firmy Allergan, která se specializuje na výrobu generických léků. Sloučení firem bude mít přímý vliv na český farmaceutický trh. Teva se stane čtvrtým největším výrobcem léků. Akvizice může způsobit pokles cen některých léčivých prostředků.

11. CZ-NACE 21 VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

116

117

12. CZ-NACE 22 VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ

12. CZ-NACE 22 VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ

12.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU

Členění oddílu CZ-NACE 22 dle jednotlivých skupin 22.1 Výroba pryžových výrobků; 22.2 Výroba plastových výrobků.

Výroba pryžových a plastových výrobků CZ-NACE 22 patří k významným oddílům hospodářství České republiky. Plasty a pryž mají široké rozmezí využití – na obalové materiály, ve stavebnictví, v automobilovém průmyslu, elektrotechnickém průmyslu.

Plasty mají velké využití i po recyklaci. Jako recyklované plastové produkty se vyrábí například díly do automobilů, designový nábytek a bytové doplňky, textilie, boty a tašky, obalové materiály a řada dalších výrobků.

Pryž je materiál, který je unikátní a nenahraditelný. Pryžové výrobky, jsou nezbytnou součástí pro výrobu produktů v ostatních sektorech. Pryž je materiál, který je pružný, trvanlivý a bezpečný i při nízkých teplotách. Právě díky svým vlastnostem, kdy vydrží velmi nízké i velmi vysoké teploty se využívá například v kosmickém nebo leteckém průmyslu. Až kolem 60 % výrobků z pryže se použije na součástky do dopravních prostředků.

V oddílu CZ-NACE 22 má převahu výroba plastových výrobků. Jednoznačnou převahu má zejména v počtu jednotek a počtu zaměstnanců, u ostatních charakteristik je jejich převaha nad výrobou pryžových výrobků mírnější (tabulka 12.1.1).

Tabulka 12.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 22 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

SkupinaCZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktivacelkem

Početzaměstnanců

Početjednotek

22.1 27,2 43,6 42,5 45,4 41,2 37,0 24,9 19,1

22.2 72,8 56,4 57,5 54,6 58,8 63,0 75,1 80,9

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

12.2 VÝVOJ ODDÍLUV roce 2015 bylo ve světě vyrobeno 322 mil. tun primárních plastů. Lídrem byla Čína s podílem 28 %, na druhém místě USA a za nimi těsně Evropa. Velká část vyrobených plastů je aplikována v obalech. Celosvětově se jedná o 80 mil. tun s výhledem na 318 mil. tun v roce 2050.

118

Otrokovickému výrobci pneumatik Continental Barum loni vzrostly tržby na 57,7 miliardy korun. Je to o 3,5 % více než v předchozím roce, jde o rekordní tržby společnosti. Export se na tržbách podílel 38 miliardami korun. Osobních a lehkých nákladních plášťů společnost loni vyrobila 21,1 milionu kusů, produkce je zhruba stejná jako v minulých letech. Společnost je schopna vyrábět více než 1 800 různých druhů výrobků. Firma vyrábí náročnější sortiment a v malých sériích. Asi třetina produkce osobních plášťů nyní připadá na vysokorychlostní pláště pro sportovní a luxusní automobily. Continental Barum dále loni vyrobil 919 tisíc kusů nákladních plášťů a 119 tisíc industriálních.

Semperflex Optimit, největší výrobce hydraulických hadic v Evropě, otevřel v roce 2015 v Odrách na Novojičínsku výrobní halu. Díky investici více než čtyř set milionů korun firma zvýší výrobní kapacitu o třetinu.

Břeclavská společnost Gumotex spustila v loňském roce nánosovací linku. Její roční přínos společnost odhaduje na dvacet milionů korun. Podnik do technologie investoval sto čtyřicet milionů korun a očekává, že mu pomůže proti asijské konkurenci.

Švédská skupina Trelleborg loni podepsala koupi českého gumárenského holdingu ČGS Holding, pod který spadá zejména výrobce pneumatik Mitas, ale také značky Rubena nebo Savatech. Hodnota transakce je 31,4 miliardy korun. Trelleborg působí ve více než 40 zemích světa a převzetím holdingu se stane světovým lídrem ve výrobě zemědělských pneumatik.

Tržby i zisk zvýšili také jediní dva čeští výrobci potravinářských střívek – společnosti Viscofan a Devro. Společnosti Viscofan z Českých Budějovic vzrostly tržby o pět procent na 6,3 miliardy korun, jilemnické společnosti Devro pak tržby stoupaly obdobným tempem, a to na 3,5 miliardy. U Viscofanu měla hlavní vliv dlouhodobá stabilní situace prodejů a skutečnost, že odbyt firmy je rozložen do 130 zemí celého světa. Viscofan je součástí španělské skupiny Viscofan Group, největšího světového výrobce umělých střívek určených zejména pro masný průmysl. Devru patřícímu do nadnárodní stejnojmenné skupiny s provozy ve Skotsku, Austrálii a USA se loni více dařilo na obou amerických kontinentech a v Asii, kde zavedlo nové výrobky. K výsledkům pozitivně přispělo i oslabení kurzu koruny vůči dolaru a zvýšení hodnoty tržeb v korunovém ekvivalentu. Pozitivně rovněž působil celosvětový pokles cen energií. Příznivý vliv mělo i snižování nákladů na jednotku výroby či snížení stavu zásob.

Napajedelské společnosti Fatra, která patří k největším zpracovatelům plastů v zemi, se loni mírně zvýšily tržby na 3,6 miliardy korun. Asi o procento se tak zvýšily rekordní tržby, které v roce 2014 činily 3,55 miliardy korun. K meziročnímu zvýšení zisku došlo díky lepším tržním podmínkám, kdy společnost dosáhla vyšších tržeb v rozhodujících segmentech. Na tržbách se výrazně podílel segment izolačních fólií i podlahovin. Firma vyrábí také PVC granulát, plastové profily, obalové fólie, paropropustné fólie, svařované výrobky, vstřikované i tvarované výrobky. Fatra dlouhodobě exportuje do zahraničí, export se loni podobně jako v roce 2014 podílel na tržbách 66 %.

Dle Sdružení EPS (sdružení výrobců zpěňovatelného polystyrenu) zaznamenal v minulém roce pěnový polystyren historicky nejvyšší spotřebu – v uplynulém roce se spotřebovalo 62 tisíc tun EPS, tedy o 2,1 % více v porovnání s předešlým rokem 2014. Na celoevropsky vysokém odbytu EPS má zásluhu oživení ekonomiky i celého průmyslu včetně stavebnictví, přičemž Česká republika je jednou ze zemí regionu, kde je oblíbenost polystyrenu tradičně vysoká. Na historicky nejvyšší celorepublikové spotřebě mají významný podíl ekonomické faktory, jako růst investic do stavebnictví a vyšší podpora z fondů státních dotačních programů. Právě stavebnictví se podílí z 85 % na celkové spotřebě EPS.

12.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELEProdukční charakteristiky naznačují, že se jedná o jedno z nejstabilněji se vyvíjejících odvětví. Propad v období recese roku 2009 nebyl dramatický a už v roce 2010 přidaná hodnota překročila úroveň roku 2008, u obratu to bylo o rok později. V dalších letech pokračoval stabilní růst těchto ukazatelů. Snížení zaměstnanosti se

119

12. CZ-NACE 22 VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ

nepodařilo dorovnat na úroveň roku 2008, ale kromě roku 2012 a 2013 došlo k jejímu meziročnímu zvyšování, zvláště v roce 2015. Produktivita práce vykazovala stabilní růst, a díky snížení zaměstnanosti, neklesla ani v recesním roce 2009. Při umírněném vývoji průměrné mzdy rostla produktivita práce v celém sledovaném období rychleji než mzdy (graf 12.3.1).

Graf 12.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 22 (rok 2008 = 100 %)

12.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Produkční charakteristiky naznačují, že se jedná o jedno z nejstabilněji se vyvíjejících odvětví. Propad v období recese roku 2009 nebyl dramatický a už v roce 2010 přidaná hodnota překročila úroveň roku 2008, u obratu to bylo o rok později. V dalších letech pokračoval stabilní růst těchto ukazatelů. Snížení zaměstnanosti se nepodařilo dorovnat na úroveň roku 2008, ale kromě roku 2012 a 2013 došlo k jejímu meziročnímu zvyšování, zvláště v roce 2015. Produktivita práce vykazovala stabilní růst, a díky snížení zaměstnanosti, neklesla ani v recesním roce 2009. Při umírněném vývoji průměrné mzdy rostla produktivita práce v celém sledovaném období rychleji než mzdy (graf 12.3.1).

Graf 12.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 22 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Finanční situace oddílu CZ-NACE 22 měla stabilně zlepšující se vývoj, když v roce 2009 došlo ke snížení záporných hodnot Spreadu a od roku 2010 se kladné jeho hodnoty meziročně zlepšovaly. Bylo to dáno celkem rovnoměrným snižováním rizikovosti a zvyšováním rentability vlastního kapitálu (graf 12.3.3).

Ceny průmyslových výrobců u komodity CZ-CPA 22 byly v letech 2008 až 2010 pod úrovní roku 2005 a meziročně se dále snižovaly, když v roce 2010 dosáhly minima. Od roku 2011 začaly růst, přičemž ve skupině 22.1 byl jejich růst po dva roky progresivní a v dalších letech měly tendenci spíše klesat, nicméně ceny zůstaly nad úrovní roku 2005. Ceny této výrobkové skupiny jsou ovlivňovány především cenami kaučuku na mezinárodních trzích a jsou mnohem vyšší než u výrobkové skupiny CZ-CPA 22.2. U skupiny 22.2 byl jejich meziroční růst pozvolnější, ale jejich úroveň zůstala pod hodnotou roku 2005 (graf 12.4.3).

3 26

2

3 38

5 4 24

4

4 05

8

3 90

7

3 66

3

3 61

7

3 53

5

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

84 7

54

73 3

25

73 9

11

76 8

66

76 1

03

75 1

76

77 1

01

81 0

26

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

234

542

196

858

230

182

253

067

260

603

264

310

289

208

306

972

52 1

55

48 9

51

55 0

55

58 4

69

62 8

13

64 1

90

73 6

94

79 9

44

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč) 20

930

21 3

32

22 4

49

22 7

50

23 4

01

23 7

25

24 4

42

25 3

33 51

281

55 6

33

62 0

74

63 3

89

68 7

80

71 1

55

79 6

51

82 2

20

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Finanční situace oddílu CZ-NACE 22 měla stabilně zlepšující se vývoj, když v roce 2009 došlo ke snížení záporných hodnot Spreadu a od roku 2010 se kladné jeho hodnoty meziročně zlepšovaly. Bylo to dáno celkem rovnoměrným snižováním rizikovosti a zvyšováním rentability vlastního kapitálu (graf 12.3.3).

Ceny průmyslových výrobců u komodity CZ-CPA 22 byly v letech 2008 až 2010 pod úrovní roku 2005 a meziročně se dále snižovaly, když v roce 2010 dosáhly minima. Od roku 2011 začaly růst, přičemž ve skupině 22.1 byl jejich růst po dva roky progresivní a v dalších letech měly tendenci spíše klesat, nicméně ceny zůstaly nad úrovní roku 2005. Ceny této výrobkové skupiny jsou ovlivňovány především cenami kaučuku na mezinárodních trzích a jsou mnohem vyšší než u výrobkové skupiny CZ-CPA 22.2. U skupiny 22.2 byl jejich meziroční růst pozvolnější, ale jejich úroveň zůstala pod hodnotou roku 2005 (graf 12.4.3).

120

Graf 12.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 22 (2005 = 100 %) Graf 12.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 22 (v %)

Graf 12.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 22 (2005 = 100 %) Graf 12.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 22 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

12.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 12.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 12.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 22 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Vývoz výrobků u komodity CZ-CPA 22 v roce 2015 činil 182 mld. Kč a meziročně vzrostl o 6,7 %. Na vývozu se mírně více podílí komodita CZ-CPA 22.2 Výrobky z plastů s 54 %. Export CZ-CPA 22 dlouhodobě roste jak u plastových tak u pryžových výrobků.

Dovoz v roce 2015 vzrostl o 8,3 % na 167 mld. Kč, a to zejména díky dovozu plastových výrobků. Ty se na celkovém vývozu CZ-CPA 22 podílejí z více jak dvou třetin a jejich tržby za import v roce 2015 dělaly 116 mld. Kč.

Kladné saldo v roce 2015 pokleslo, stejně jako o rok před tím. To díky CZ-CPA 22.2, kde je záporné saldo a kde výrazně roste import plastových výrobků. Naopak saldo CZ-CPA 22.1 je kladné a dlouhodobě roste a je tak zodpovědné za celkovou kladnou bilanci zahraničního obchodu komodity CZ-CPA 22.

CZ-CPA 22 má pak jako jediné z oborů širšího pojetí chemického průmyslu v ČR (chemické výrobky a přípravky, farmaceutické výrobky a přípravky a pryžové a plastové výrobky dohromady) kladné saldo zahraničního obchodu.

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 22 98,2 94,8 93,6 97,4 100,5 100,1 102,8 101,5

22.1 100,0 97,9 96,1 104,6 112,3 109,7 111,3 106,6

22.2 97,6 93,7 92,7 94,6 95,8 96,2 99,3 99,1

50

60

70

80

90

100

110

120

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -4,5 -1,3 4,5 5,5 8,9 10,2 13,3 14,1

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 12,2 14,9 18,2 18,5 19,4 21,0 22,9 22,1

re 16,7 16,2 13,7 13,0 10,6 10,8 9,6 8,0

-10

-5

0

5

10

15

20

25

98 7

93

118

429

134

224

143

264

151

911

170

867

182

276

95 4

78

112

204

126

567

128

238

134

771

154

010

166

781

3 31

5

6 22

5

7 65

7

15 0

26

17 1

40

16 8

56

15 4

95

0 20 000 40 000 60 000 80 000

100 000 120 000 140 000 160 000 180 000 200 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

12.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

12.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 12.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 22 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Vývoz výrobků u komodity CZ-CPA 22 v roce 2015 činil 182 mld. Kč a meziročně vzrostl o 6,7 %. Na vývozu se mírně více podílí komodita CZ-CPA 22.2 Výrobky z plastů s 54 %. Export CZ-CPA 22 dlouhodobě roste jak u plastových tak u pryžových výrobků.

Dovoz v roce 2015 vzrostl o 8,3 % na 167 mld. Kč, a to zejména díky dovozu plastových výrobků. Ty se na celkovém vývozu CZ-CPA 22 podílejí z více jak dvou třetin a jejich tržby za import v roce 2015 dělaly 116 mld. Kč.

Kladné saldo v roce 2015 pokleslo, stejně jako o rok před tím. To díky CZ-CPA 22.2, kde je záporné saldo a kde výrazně roste import plastových výrobků. Naopak saldo CZ-CPA 22.1 je kladné a dlouhodobě roste a je tak zodpovědné za celkovou kladnou bilanci zahraničního obchodu komodity CZ-CPA 22.

CZ-CPA 22 má pak jako jediné z oborů širšího pojetí chemického průmyslu v ČR (chemické výrobky a přípravky, farmaceutické výrobky a přípravky a pryžové a plastové výrobky dohromady) kladné saldo zahraničního obchodu.

Graf 12.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 22 (2005 = 100 %) Graf 12.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 22 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

12.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 12.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 12.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 22 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Vývoz výrobků u komodity CZ-CPA 22 v roce 2015 činil 182 mld. Kč a meziročně vzrostl o 6,7 %. Na vývozu se mírně více podílí komodita CZ-CPA 22.2 Výrobky z plastů s 54 %. Export CZ-CPA 22 dlouhodobě roste jak u plastových tak u pryžových výrobků.

Dovoz v roce 2015 vzrostl o 8,3 % na 167 mld. Kč, a to zejména díky dovozu plastových výrobků. Ty se na celkovém vývozu CZ-CPA 22 podílejí z více jak dvou třetin a jejich tržby za import v roce 2015 dělaly 116 mld. Kč.

Kladné saldo v roce 2015 pokleslo, stejně jako o rok před tím. To díky CZ-CPA 22.2, kde je záporné saldo a kde výrazně roste import plastových výrobků. Naopak saldo CZ-CPA 22.1 je kladné a dlouhodobě roste a je tak zodpovědné za celkovou kladnou bilanci zahraničního obchodu komodity CZ-CPA 22.

CZ-CPA 22 má pak jako jediné z oborů širšího pojetí chemického průmyslu v ČR (chemické výrobky a přípravky, farmaceutické výrobky a přípravky a pryžové a plastové výrobky dohromady) kladné saldo zahraničního obchodu.

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 22 98,2 94,8 93,6 97,4 100,5 100,1 102,8 101,5

22.1 100,0 97,9 96,1 104,6 112,3 109,7 111,3 106,6

22.2 97,6 93,7 92,7 94,6 95,8 96,2 99,3 99,1

50

60

70

80

90

100

110

120

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -4,5 -1,3 4,5 5,5 8,9 10,2 13,3 14,1

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 12,2 14,9 18,2 18,5 19,4 21,0 22,9 22,1

re 16,7 16,2 13,7 13,0 10,6 10,8 9,6 8,0

-10

-5

0

5

10

15

20

25 98

793

118

429

134

224

143

264

151

911

170

867

182

276

95 4

78

112

204

126

567

128

238

134

771

154

010

166

781

3 31

5

6 22

5

7 65

7

15 0

26

17 1

40

16 8

56

15 4

95

0 20 000 40 000 60 000 80 000

100 000 120 000 140 000 160 000 180 000 200 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

121

12. CZ-NACE 22 VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ

12.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Největším odbytištěm pryžových a plastových výrobků bylo již tradičně s podílem 34 % Německo (především odpady, úlomky, odřezky z plastů, trouby, hadice, desky, listy, fólie pytle, sáčky, lahve, výrobky pro přepravu a balení zboží, stavební výrobky a jiné plastové výrobky, desky, listy, pásy z kaučuku, pneumatiky pro osobní automobily, autobusy, nákladní automobily a pro zemědělská vozidla a jiné výrobky z kaučuku) následované Slovenskem s 9 % (např. desky, lahve, flakony, demižony, obaly a ostatní výrobky z plastů, pneumatiky pro osobní automobily) a Polskem s 6 % podílem (např. trouby, hadice z plastů, kaučuk, pneumatiky pro osobní automobily). Dalšími vývozními místy komodity CZ-CPA 22 jsou Francie (nejvíce pneumatiky pro osobní automobily), Velká Británie (pneumatiky pro osobní automobily), USA (pneumatiky pro osobní automobily, kaučuk), Rakousko (lahve, flakony, výrobky pro stavebnictví z plastů, pneumatiky) a Maďarsko (lahve, flakony, krabice, bedny z plastů, pneumatiky).

Na dovozu se, stejně jako na vývozu, nejvíce podílelo Německo s 38 % (např. odpady, úlomky, odřezky z plastů, monofily, tyče, desky, listy, fólie, krabice, pytle, sáčky, zátky, víčka, uzávěry aj. z plastů, kaučuk, pneumatiky pro osobní automobily a další výrobky z kaučuku), následované Polskem s 9 % podílem (desky, krabice, bedny, zátky, víčka a jiné plastové výrobky, pneumatiky pro osobní automobily) a Itálií (odpady, úlomky, odřezky, desky, listy, fólie, filmy, lahve, flakony a jiné výrobky z plastů) a Čínou (hygienické a toaletní potřeby z plastů) obě země s 5% podílem.

Export pneumatik pro osobní auta z ČR loni překročil 4,6 miliardy korun, což je o 175 % více než před deseti lety.

Graf 12.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 22

12.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Největším odbytištěm pryžových a plastových výrobků bylo již tradičně s podílem 34 % Německo (především odpady, úlomky, odřezky z plastů, trouby, hadice, desky, listy, fólie pytle, sáčky, lahve, výrobky pro přepravu a balení zboží, stavební výrobky a jiné plastové výrobky, desky, listy, pásy z kaučuku, pneumatiky pro osobní automobily, autobusy, nákladní automobily a pro zemědělská vozidla a jiné výrobky z kaučuku) následované Slovenskem s 9 % (např. desky, lahve, flakony, demižony, obaly a ostatní výrobky z plastů, pneumatiky pro osobní automobily) a Polskem s 6 % podílem (např. trouby, hadice z plastů, kaučuk, pneumatiky pro osobní automobily). Dalšími vývozními místy komodity CZ-CPA 22 jsou Francie (nejvíce pneumatiky pro osobní automobily), Velká Británie (pneumatiky pro osobní automobily), USA (pneumatiky pro osobní automobily, kaučuk), Rakousko (lahve, flakony, výrobky pro stavebnictví z plastů, pneumatiky) a Maďarsko (lahve, flakony, krabice, bedny z plastů, pneumatiky).

Na dovozu se, stejně jako na vývozu, nejvíce podílelo Německo s 38 % (např. odpady, úlomky, odřezky z plastů, monofily, tyče, desky, listy, fólie, krabice, pytle, sáčky, zátky, víčka, uzávěry aj. z plastů, kaučuk, pneumatiky pro osobní automobily a další výrobky z kaučuku), následované Polskem s 9 % podílem (desky, krabice, bedny, zátky, víčka a jiné plastové výrobky, pneumatiky pro osobní automobily) a Itálií (odpady, úlomky, odřezky, desky, listy, fólie, filmy, lahve, flakony a jiné výrobky z plastů) a Čínou (hygienické a toaletní potřeby z plastů) obě země s 5% podílem.

Export pneumatik pro osobní auta z ČR loni překročil 4,6 miliardy korun, což je o 175 % více než před deseti lety.

Graf 12.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 22

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

12.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Výroba pryžových a plastových výrobků si v ČR v rámci zpracovatelského průmyslu postupně vybudovala pozici jednoho z důležitých hráčů. Již několik let vykazuje vyšší tržby než příbuzný oddíl chemického průmyslu. Navíc podíl tohoto oddílu na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu ČR je vyšší, než je tomu v Evropské unii.

Posledních 150 let měl plastikářský průmysl klíčový význam pro inovaci a přispěl k rozvoji společnosti. V evropském plastikářském sektoru operuje na 60 tisíc společností, většina z nich jsou malé a střední podniky.

Německo 38%

Polsko 9%

Itálie 5%

Čína 5%

Slovensko 4%

Francie

Maďarsko 4%

Španělsko 3%

ostatní 28%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 34%

Slovensko

Polsko

Francie

V. Británie

USA

Rakousko 4%

Maďarsko 3%

ostatní 30%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

12.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUVýroba pryžových a plastových výrobků si v ČR v rámci zpracovatelského průmyslu postupně vybudovala pozici jednoho z důležitých hráčů. Již několik let vykazuje vyšší tržby než příbuzný oddíl chemického průmyslu. Navíc podíl tohoto oddílu na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu ČR je vyšší, než je tomu v Evropské unii.

Posledních 150 let měl plastikářský průmysl klíčový význam pro inovaci a přispěl k rozvoji společnosti. V evropském plastikářském sektoru operuje na 60 tisíc společností, většina z nich jsou malé a střední podniky.

Růst v sektoru plastů má násobný efekt na celou řadu dalších sektorů evropské ekonomiky. Výroba plastů je klíčová pro inovaci celé řady produktů a technologií v sektorech ekonomiky, jako jsou zdravotnictví, energetika, kosmický průmysl, automobilový průmysl, námořní sektor, stavebnictví, elektronika, obaly nebo

4%

4%

6%

5%

5% 9%

122

textilní průmysl.

Produkce plastů ve světě i v EU dlouhodobě roste. Globální produkce stoupla z 299 mil. tun v roce 2013 na 311 mil. tun v roce 2014, což je meziroční nárůst o 3,9 % (Pro srovnání v roce 1950 bylo ve světě vyrobeno pouze 1,5 mil. tun plastů). V EU tento růst není tak výrazný, v posledních pěti letech produkce plastů v EU stoupala jen mírně a v roce 2014 to bylo 59 mil. tun. Produkce plastů v EU se navíc stále nedostala na úroveň z období před krizí. Čína zůstala s 26% podílem v produkci plastů celosvětovým lídrem, následována Evropou, která se v roce 2014 umístila druhá s 20% podílem na globální produkci plastů. Následovaly země NAFTA s 19% podílem a zbytek Asie s 16% podílem. Například v Indii rychle roste sektor zpracování plastů (v současnosti více než 22 tis. společností se 4 miliony zaměstnanců), a to především díky rostoucí populaci a rostoucímu zpracovatelskému průmyslu, zejména pak automobilovému průmyslu.

Spotřeba plastů v roce 2014 dosáhla 47,8 mil. tun a oproti roku 2013 vzrostla o 3,2 %. Dvě třetiny této spotřeby v Evropě připadly na pět zemí. Největší podíl mělo Německo (24,9 %), další jsou Itálie, Francie, Velká Británie a Španělsko. Největší podíl spotřeby plastů připadl na obalové materiály (39,5 %), dále stavebnictví (20,1 %), automobilový průmysl (8,6 %), elektronické výrobky (5,7 %), zemědělství (3,4 %) a další. V roce 2014 bylo uloženo na skládky v Evropě téměř 8 mil. tun plastů (Data PlasticsEurope – Plastics – The Facts 2015).

Tuhé plastové obaly by v následujících letech měly nadále přibývat. Nahrazují skleněné lahve, nápojové kartony a plechovky. Dominantní roli hraje PET (polyethylentereftalát), následuje polyethylen a polypropylen. Naopak ubývá obalů z PVC (polyvinylchlorid) a polystyrenu. V Evropě se ročně spotřebuje 170 mld. plastových lahví, většinou z PET. Světová spotřeba PET na výrobu lahví dosáhla loni 16,7 mil. tun a měla by nadále růst. Paralelně s tím by měla růst i výroba plastových uzávěrů z polyolefinů. Těch se ročně spotřebuje na 230 miliard kusů.

Podle asociace European Bioplastics by v příštích několika letech měl pokračovat pozitivní trend vývoje odvětví bioplastů. Dle asociace kapacity na výrobu bioplastů vzrostou do roku 2018 ze stávajících 1,6 mil. tun na 6,7 mil. tun. Růst by měla podpořit i směrnice EU, která omezuje výrobu plastových tašek a podporuje regionální výrobu kompostovatelných plastů. Do roku 2018 by se mělo 75 % všech bioplastů vyrábět v Asii. Evropa bude hrát klíčovou roli v oblasti výzkumu a vývoje bioplastů. Jedna třetina všech bioplastů se vyrábí v Jižní Americe. Dobrý přístup k surovinám potřebným pro výrobu poskytuje příležitosti pro například brazilské producenty bioplastů.

Jak již bylo uvedeno, výroba pryžových a plastových výrobků patří v ČR k důležitým oddílům zpracovatelského průmyslu. Tržby oddílu dlouhodobě rostou, sektor zaměstnává stabilně mezi 70 až 80 tisíci lidí a počet firem se pohybuje kolem 3500 jednotek. Je zde mnoho firem se zahraniční účastí. Růst tržeb a ohlašované investice naznačují, že v nejbližších letech by se toto zpracovatelské odvětví mohlo nadále rozvíjet. Záleží však také na tom, jak se budou vyvíjet ostatní související sektory, především pak automobilový průmysl.

Společnost Continental Barum investuje do nové haly na výrobu nákladních plášťů. Jde o dosud největší investiční akci koncernu Continental v otrokovickém závodě, celková výše investice je asi 4,4 miliardy korun. Hala se otevře 11. října letošního roku, stavebně byla dokončena již loni, postupně se vybavovala a začal v ní zkušební provoz. Také díky němu firma loni zvýšila produkci nákladních a industriálních plášťů, loni jich bylo poprvé za dobu existence firmy vyrobeno více než milion kusů. Cílem je produkce 1,7 milionu kusů.

Firma Viscofan chystá investici ve výši 130 milionů korun, zejména do nových technologií na výrobu plastových potravinářských obalů. V souvislosti s tímto záměrem byl i posílen investiční plán, kdy skupina bude investovat do výstavby nového výrobního závodu v Mexiku a do rozvoje výrobních kapacit v Budějovicích. Právě v Budějovicích již byla instalována nová extruzní linka a další investice do navýšení kapacit a do výzkumu a vývoje jsou v plánu. Celkově by mělo být v českobudějovickém závodě v příštích měsících více než pět milionů eur.

Španělský výrobce plastových komponentů pro automobilový průmysl Pino Componentes se z Liberce stěhuje do průmyslového CTParku v Mladé Boleslavi. Svoji výrobu v ČR hodlá výrazně rozšířit a zdvojnásobit provozní plochu na přibližně 5 500 metrů čtverečních.

123

12. CZ-NACE 22 VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ

Společnost Devro plánuje rozšířit za 1,5 miliardy korun výrobu jedlého kolagenního párkového střeva v závodu v Semilech. Vzniknout má 120 nových pracovních míst. Výše pobídky může dosáhnout až 360 milionů korun.

Společnost Donghee Czech hodlá letos v Českém Těšíně rozšířit výrobu automobilových součástek takřka na dvojnásobek. Jde o výstavbu nové haly, ve které by se měly vyrábět plastové palivové nádrže. Místo dosavadních 300 tisíc vyrobených sad autodílů chce firma vyrábět již během letošního roku 550 tisíc sad. Firma, která součástky z Českého Těšína posílá hlavně nedaleké automobilce Hyundai, hodlá v rámci expanze nabrat 170 lidí.

Další desítky pracovních příležitostí přibudou také v Novém Bydžově nedaleko Hradce Králové. Původem švýcarská společnost Datwyler Sealing Technologies CZ tam plánuje výstavbu dvou nových hal. Závod produkuje pryžové výrobky pro automobilový a elektronický průmysl. Vstupní surovinou jsou pryžové směsi dodávané ze zahraničí ve firmě pásů, plátů, či granulí.

Devět desítek lidí hodlá v novém provozu v Hranicích na Přerovsku zaměstnat společnost Erce CZ. Společnost tam chce ročně vyrobit zhruba 540 tun plastových výrobků pro automobilový průmysl.

Společnost Witte Automotive hodlá v roce 2016 otevřít nový závod v Ostrově na výrobu vnějších lakovaných klik.

124

125

13. CZ-NACE 23 VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ

13. CZ-NACE 23 VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ

13.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 23 dle jednotlivých skupin

23.1 Výroba skla a skleněných výrobků; 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků; 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů; 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků; 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry; 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků; 23.7 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů; 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků j. n.

Oddíl CZ-NACE 23 zahrnuje průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot. Oddíl tak zahrnuje poměrně širokou škálu výroby zpracovatelského průmyslu pro domácí i zahraniční trh. Hlavním vývozním artiklem zůstávají sklo, keramické a porcelánové zboží a vybraný sortiment výrobků betonové prefabrikace. Skupiny oddílu zahrnující výrobu stavebních hmot jsou na straně výstupu závislé především na vývoji stavebnictví, které má zásadní vliv na jejich produkční charakteristiky.

Uvedené obory disponují v ČR dobrou surovinovou základnou a moderními výrobními jednotkami. Většina stavebních hmot (cement, vápno, sádra, cihly, keramické střešní tašky, přírodní kámen a výrobky z betonu) i přes zvýšení podílu na celkovém vývozu, je určena převážně pro domácí trh.

Největší podíl na zaměstnanosti a ostatních produkčních charakteristikách dosahuje skupina 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků, následovaná skupinou 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků. Nižších podílů je dosahováno u skupiny 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků, 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků, 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů a 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry. Nejnižší podíl je zaznamenán u skupiny 23.7 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů (tabulka 13.1.1).

126

Tabulka 13.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 23 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

SkupinaCZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktivacelkem

Početzaměstnanců

Početjednotek

23.1 38,6 36,6 33,0 33,4 34,9 34,7 42,2 34,8

23.2 6,3 5,2 4,6 4,6 4,4 4,0 6,1 0,8

23.3 5,8 6,0 6,5 6,2 5,5 6,3 5,9 3,6

23.4 6,8 4,6 4,4 4,3 3,3 3,5 8,9 20,7

23.5 5,6 9,0 6,8 7,8 11,0 11,5 3,2 0,1

23.6 28,7 28,5 32,4 31,9 29,2 30,1 25,4 14,7

23.7 1,6 1,9 1,5 1,4 1,1 1,3 2,4 23,0

23.9 6,7 8,1 10,8 10,3 10,7 8,7 5,8 2,4

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Z pohledu počtu jednotek lze konstatovat, že oddíl je tvořen z převážné většiny malými jednotkami, když z jejich celkového počtu 5 886 je podle statistických údajů ČSÚ pouze 301 jednotek, které mají více jak 20 zaměstnanců. Z tohoto počtu pak je 199 jednotek pod zahraniční kontrolou.

13.2 VÝVOJ ODDÍLUPrůmysl výroby stavebních hmot je materiálovou základnou pro stavebnictví, které v dlouhodobém horizontu spolu s navazující investiční výstavbou přispívají k vyváženému rozvoji území včetně vlivů na životní prostředí a vytváření podmínek pro podnikání v dalších hospodářských sektorech a odvětvích. Např. budování dopravní infrastruktury a staveb pozemního stavitelství generuje růst tržeb a pracovních příležitostí a to jak po dobu jejich výstavby, tak zejména i následně užíváním a udržováním stavebního díla po celou dobu jeho životnosti.

Rozvoj stavebnictví má také zásadní význam pro udržení a zvyšování produkce plochého skla, v souvislosti se zvyšujícím se využíváním skla ve stavebnictví. Snaha o snižování emisí pak vede k výraznému tlaku na vývoj nových druhů skla, které snižuje energetickou náročnost budov. Vývoj v oblasti plochého skla směřuje od surového skla ke sklu s vysokou přidanou hodnotou. Příkladem trendů je antibakteriální sklo, které má velkou budoucnost především z pohledu vzrůstajících nároků na ochranu proti bakteriím a provozních ekonomických úspor. Takovéto sklo společnost AGC Flat Glass Czech běžně instaluje v nemocnicích a v ČR jej nainstalovala např. v nemocnici v Prostějově.

13.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELEToto odvětví bylo jedním z nejvíce zasažených finanční a hospodářskou krizí, která započala v roce 2008.

Převážná většina hodnocených ukazatelů v průběhu sledovaného období (v letech 2008 až 2015) zaznamenala v roce 2009 znatelný pokles s následným váhavým vývojem až do roku 2014, kdy nastal obrat k růstu u většiny ukazatelů. Tento trend pak pokračoval i v roce 2015. Významný podíl na tomto růstu má produkce a materiálové zásobování zejména segmentu inženýrského stavitelství, které v roce 2015 vzrostlo meziročně o 17 %. Významně se zde projevil nárůst veřejných zakázek zejména v oblasti dopravních staveb (výstavba dálnic, silnic a železničních koridorů).

Z pohledu jednotlivých ukazatelů byl protichůdný vývoj u počtu výrobních jednotek v oddílu, kdy jejich počet do roku 2011 narůstal, následně se snižoval a v roce 2015 byl lehce nad úrovní roku 2008. Meziroční pokles

127

13. CZ-NACE 23 VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ

v roce 2015 byl 4,4 %. Nárůst zaznamenala pouze skupina 23.2, a to o 8,9 %. V ostatních skupinách byl pokles počtu jednotek od 0,7 % u skupiny 23.1 po 12,5 % u skupiny 23.3.

Počet zaměstnanců v oddíle se v roce 2015 zvýšil meziročně o 4,9 %. K poklesu došlo pouze u skupiny 23.5 o 8,2 %. U ostatních skupin se nárůst počtu zaměstnanců pohyboval v rozpětí od 1,2 % do 8,7 %. Obdobná situace byla u ukazatele obratu, který v oddíle v roce 2015 vzrostl meziročně o 6,9 %, avšak proti roku 2008 zůstal stále nižší o 10,5 %. Pokles v roce 2015 zaznamenala pouze skupina 23.5 o 2,6 %, v ostatních skupinách došlo k nárůstu obratu v rozpětí od 0,8 % do 13,6 % proti roku 2014.

Graf 13.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 23 (rok 2008 = 100 %)Graf 13.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 23 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Produktivita práce v oddíle v roce 2015 vzrostla meziročně o 2,9 % a proti roku 2008 byla o 11,1 % vyšší. U skupin stavební výroby došlo k jejímu nárůstu v rozpětí 0,8 % až 9,8 %, kdy nejvyšší úroveň vykázala skupina 23.5. Ke snížení došlo u skupin sklářské a keramické výroby v rozpětí 0,2 % až 3,3 %

V roce 2015 činila průměrná mzda v oddíle 27 270 Kč, s meziročním zvýšením o 2,3 %, ve srovnání s rokem 2008 to bylo o 17,4 % více. Oddíl CZ-NACE 23 vykazuje široké rozpětí průměrné mzdy v rozsahu od 18 023 Kč u skupiny 23.7 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů až po 46 395 Kč u skupiny 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry.

Nárůst stavební produkce v letech 2014 a zejména pak v roce 2015, pozitivně ovlivnil i dosažené finanční výsledky odvětví, jak v průmyslové výrobě stavebních hmot, tak i ve sklářství. Rentabilita vlastního kapitálu v letech 2014 a 2015 výrazně vzrostla a hodnota Spreadu se přehoupla ze záporných do kladných hodnot a oddíl jako celek začal tvořit kladné hodnoty ekonomického zisku (graf 13.4.2).

V roce 2015 zaznamenal výrobky CZ-CPA 23 poměrně kolísavý cenový vývoj v jednotlivých komoditních skupinách. Jestliže celkově vzrostly ceny produkce CZ-CPA 23 o 3,7 %, pak ve skupině výrobků 23.2 vzrostly ceny o 11,5 %, ve skupině výrobků 23.6 byl nárůst o 6,5 % a ve skupině výrobků 23.9 došlo k navýšení dokonce o 33,4 %. Na druhou stranu u skupiny výrobků 23.1 byl meziroční pokles o 2,8 %, u skupiny výrobků o 7,5 %, u skupiny výrobků 23.5 o 6,6 % a u skupiny výrobků 23.7 o 8,7 % (graf 13.3.2).

5 81

8

5 95

1

6 67

2

6 88

4

6 57

6

6 20

4

6 15

7

5 88

6

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

64 5

51

52 7

65

49 6

11

50 4

93

50 4

78

50 6

08

50 8

51

53 3

38

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

166

685

131

632

129

576

134

925

132

702

127

337

139

482

149

123

52 0

14

41 6

36

39 5

88

40 5

32

39 6

58

39 4

43

44 2

63

47 7

58

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

180 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

23 2

38

23 9

33

24 8

09

25 3

72

25 7

36

25 9

46

26 6

50

27 2

70

67 1

48

65 7

57

66 4

97

66 8

93

65 4

72

64 9

49

72 5

38

74 6

16

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Produktivita práce v oddíle v roce 2015 vzrostla meziročně o 2,9 % a proti roku 2008 byla o 11,1 % vyšší. U skupin stavební výroby došlo k jejímu nárůstu v rozpětí 0,8 % až 9,8 %, kdy nejvyšší úroveň vykázala skupina 23.5. Ke snížení došlo u skupin sklářské a keramické výroby v rozpětí 0,2 % až 3,3 %

V roce 2015 činila průměrná mzda v oddíle 27 270 Kč, s meziročním zvýšením o 2,3 %, ve srovnání s rokem 2008 to bylo o 17,4 % více. Oddíl CZ-NACE 23 vykazuje široké rozpětí průměrné mzdy v rozsahu od 18 023 Kč u skupiny 23.7 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů až po 46 395 Kč u skupiny 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry.

Nárůst stavební produkce v letech 2014 a zejména pak v roce 2015, pozitivně ovlivnil i dosažené finanční výsledky odvětví, jak v průmyslové výrobě stavebních hmot, tak i ve sklářství. Rentabilita vlastního kapitálu v letech 2014 a 2015 výrazně vzrostla a hodnota Spreadu se přehoupla ze záporných do kladných hodnot a oddíl jako celek začal tvořit kladné hodnoty ekonomického zisku (graf 13.4.2).

128

V roce 2015 zaznamenal výrobky CZ-CPA 23 poměrně kolísavý cenový vývoj v jednotlivých komoditních skupinách. Jestliže celkově vzrostly ceny produkce CZ-CPA 23 o 3,7 %, pak ve skupině výrobků 23.2 vzrostly ceny o 11,5 %, ve skupině výrobků 23.6 byl nárůst o 6,5 % a ve skupině výrobků 23.9 došlo k navýšení dokonce o 33,4 %. Na druhou stranu u skupiny výrobků 23.1 byl meziroční pokles o 2,8 %, u skupiny výrobků o 7,5 %, u skupiny výrobků 23.5 o 6,6 % a u skupiny výrobků 23.7 o 8,7 % (graf 13.3.2).

Graf 13.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 23 (2005 = 100 %) Graf 13.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 23 (v %) Graf 13.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 23 (2005 = 100 %) Graf 13.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 23 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

13.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 13.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Zahraniční obchod s produkcí CZ-CPA 23 si trvale udržuje kladné saldo obchodní bilance, tzn., že vývoz převažuje nad dovozem a většina komoditních skupin je proexportně orientovaná. V roce 2015 došlo celkově k meziročnímu navýšení vývozu o 3,4 %, za sledované období 2009 až 2015 činilo toto zvýšení 39,4 %. U dovozu došlo k meziročnímu navýšení o 1,1 % a za sledované období 2009 až 2015 se zvýšil dovoz o 45,3 %. Kladné saldo zahraničního obchodu se v roce 2015 meziročně zvýšilo o 6,9 % a za sledované období 2009 až 2015 bylo vyšší o 31,2 %. Vývoz výrobků v roce 2015 CZ-CPA 23 činil necelých 72 mld. Kč.

Graf 13.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 23 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Z pohledu výrobkové struktury, konkrétně sklářských, keramických a sanitárních výrobků, je nutno konstatovat, že se daří udržovat vzestupný trend exportu, na kterém má hlavní podíl zvyšující se produkce a nové investice řady významných výrobců sklářských a keramických výrobků a stavebnin. Například skupina CZ-CPA 23.1 Sklo a sklářské výrobky se na celkovém objemu vývozu v roce 2015 podílela 54,5 %.

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 23 109,4 107,2 104,3 103,9 104,1 103,7 103,4 103,7

23.1 107,8 100,9 98,8 100,2 99,7 99,3 98,0 97,2

23.2 106,6 109,6 107,1 108,4 110,7 111,9 112,0 111,5

23.3 109,7 96,1 86,1 86,1 88,7 88,7 92,7 92,5

23.5 108,1 110,8 104,5 98,8 96,8 94,4 93,4 93,4

23.6 107,5 108,4 107,3 106,7 106,0 105,5 105,3 106,5

23.7 103,3 99,9 100,6 99,1 96,1 94,3 91,2 91,3

23.9 126,3 122,4 120,8 123,7 133,4 135,9 135,5 133,4

50 60 70 80 90

100 110 120 130 140 150

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -1,4 -3,8 -2,5 -2,8 -3,1 -3,1 0,4 2,7

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 12,6 8,8 9,8 9,1 8,1 8,6 11,7 13,0

re 13,9 12,5 12,3 11,9 11,2 11,7 11,3 10,3

-10

-5

0

5

10

15

20

51 5

00

54 4

00

57 0

46

60 0

54

61 3

12

69 4

72

71 8

03

29 8

75

33 5

27

37 2

80

40 4

19

39 7

77

42 9

34

43 4

22

21 6

25

20 8

73

19 7

66

19 6

35

21 5

35

26 5

38

28 3

81

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

13.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

13.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Zahraniční obchod s produkcí CZ-CPA 23 si trvale udržuje kladné saldo obchodní bilance, tzn., že vývoz převažuje nad dovozem a většina komoditních skupin je proexportně orientovaná. V roce 2015 došlo celkově k meziročnímu navýšení vývozu o 3,4 %, za sledované období 2009 až 2015 činilo toto zvýšení 39,4 %. U dovozu došlo k meziročnímu navýšení o 1,1 % a za sledované období 2009 až 2015 se zvýšil dovoz o 45,3 %. Kladné saldo zahraničního obchodu se v roce 2015 meziročně zvýšilo o 6,9 % a za sledované období 2009 až 2015 bylo vyšší o 31,2 %. Vývoz výrobků v roce 2015 CZ-CPA 23 činil necelých 72 mld. Kč.

129

13. CZ-NACE 23 VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ

Graf 13.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 23 (v mil. Kč)

Graf 13.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 23 (2005 = 100 %) Graf 13.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 23 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

13.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 13.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Zahraniční obchod s produkcí CZ-CPA 23 si trvale udržuje kladné saldo obchodní bilance, tzn., že vývoz převažuje nad dovozem a většina komoditních skupin je proexportně orientovaná. V roce 2015 došlo celkově k meziročnímu navýšení vývozu o 3,4 %, za sledované období 2009 až 2015 činilo toto zvýšení 39,4 %. U dovozu došlo k meziročnímu navýšení o 1,1 % a za sledované období 2009 až 2015 se zvýšil dovoz o 45,3 %. Kladné saldo zahraničního obchodu se v roce 2015 meziročně zvýšilo o 6,9 % a za sledované období 2009 až 2015 bylo vyšší o 31,2 %. Vývoz výrobků v roce 2015 CZ-CPA 23 činil necelých 72 mld. Kč.

Graf 13.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 23 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Z pohledu výrobkové struktury, konkrétně sklářských, keramických a sanitárních výrobků, je nutno konstatovat, že se daří udržovat vzestupný trend exportu, na kterém má hlavní podíl zvyšující se produkce a nové investice řady významných výrobců sklářských a keramických výrobků a stavebnin. Například skupina CZ-CPA 23.1 Sklo a sklářské výrobky se na celkovém objemu vývozu v roce 2015 podílela 54,5 %.

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 23 109,4 107,2 104,3 103,9 104,1 103,7 103,4 103,7

23.1 107,8 100,9 98,8 100,2 99,7 99,3 98,0 97,2

23.2 106,6 109,6 107,1 108,4 110,7 111,9 112,0 111,5

23.3 109,7 96,1 86,1 86,1 88,7 88,7 92,7 92,5

23.5 108,1 110,8 104,5 98,8 96,8 94,4 93,4 93,4

23.6 107,5 108,4 107,3 106,7 106,0 105,5 105,3 106,5

23.7 103,3 99,9 100,6 99,1 96,1 94,3 91,2 91,3

23.9 126,3 122,4 120,8 123,7 133,4 135,9 135,5 133,4

50 60 70 80 90

100 110 120 130 140 150

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -1,4 -3,8 -2,5 -2,8 -3,1 -3,1 0,4 2,7

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 12,6 8,8 9,8 9,1 8,1 8,6 11,7 13,0

re 13,9 12,5 12,3 11,9 11,2 11,7 11,3 10,3

-10

-5

0

5

10

15

20

51 5

00

54 4

00

57 0

46

60 0

54

61 3

12

69 4

72

71 8

03

29 8

75

33 5

27

37 2

80

40 4

19

39 7

77

42 9

34

43 4

22

21 6

25

20 8

73

19 7

66

19 6

35

21 5

35

26 5

38

28 3

81

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Z pohledu výrobkové struktury, konkrétně sklářských, keramických a sanitárních výrobků, je nutno konstatovat, že se daří udržovat vzestupný trend exportu, na kterém má hlavní podíl zvyšující se produkce a nové investice řady významných výrobců sklářských a keramických výrobků a stavebnin. Například skupina CZ-CPA 23.1 Sklo a sklářské výrobky se na celkovém objemu vývozu v roce 2015 podílela 54,5 %.

Dovoz vzrostl v roce 2015 na 43,5 mld. Kč., zejména díky dovozu sklářských výrobků ze skupiny 23.1 za 17,5 mld. Kč.

13.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Tradičně největším odbytištěm sklářských a stavebních výrobků bylo Německo s podílem 27 %, následované Slovenskem s 11 % a Polskem s 7 %. Dalším odbytištěm ze zemí EU je Itálie s podílem 5 % a Rakousko se 4% podílem. Na těchto trzích patří k nejprodávanějším ze stavebnin cement, keramické univerzální obkladové materiály (obkladačky, dlažba), cihlářské keramické výrobky, betonové prefabrikáty a betonové výrobky, suché omítkové směsi a materiály pro zateplovací systémy.

Návrat ke stabilitě výroby přináší také zvyšující se počet zakázek zejména ze sousedních zemí (Německa), ale zároveň se zde částečně začíná projevovat i vysoká konkurence zboží z Číny. Na druhou stranu však, z pohledu výrobkové struktury sklářské výroby, se začíná negativně projevovat vliv válečného vývoje v některých státech Blízkého východu, stejně jako vyhlášené sankce EU vůči Rusku.

Největší podíl (29 %) na importu má stejně jako v exportu Německo (zejména výrobky stavební chemie, lepidla, stěrky), následované Polskem s podílem 15 % (cementy, betonové výrobky, pojiva a tvárnice).

Slovensko se na dovozu výrobků podílelo 7 %, Itálie 6 % a Čína 5 %. Jedná se především o speciální pojiva, malty a cementy, dále o výrobky stavební chemie (samonivelizující stěrky, lité podlahy) doplněné o keramické obklady a dlažby.

130

Graf 13.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 23

Dovoz vzrostl v roce 2015 na 43,5 mld. Kč., zejména díky dovozu sklářských výrobků ze skupiny 23.1 za 17,5 mld. Kč.

13.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Tradičně největším odbytištěm sklářských a stavebních výrobků bylo Německo s podílem 27 %, následované Slovenskem s 11 % a Polskem s 7 %. Dalším odbytištěm ze zemí EU je Itálie s podílem 5 % a Rakousko se 4% podílem. Na těchto trzích patří k nejprodávanějším ze stavebnin cement, keramické univerzální obkladové materiály (obkladačky, dlažba), cihlářské keramické výrobky, betonové prefabrikáty a betonové výrobky, suché omítkové směsi a materiály pro zateplovací systémy.

Návrat ke stabilitě výroby přináší také zvyšující se počet zakázek zejména ze sousedních zemí (Německa), ale zároveň se zde částečně začíná projevovat i vysoká konkurence zboží z Číny. Na druhou stranu však, z pohledu výrobkové struktury sklářské výroby, se začíná negativně projevovat vliv válečného vývoje v některých státech Blízkého východu, stejně jako vyhlášené sankce EU vůči Rusku.

Největší podíl (29 %) na importu má stejně jako v exportu Německo (zejména výrobky stavební chemie, lepidla, stěrky), následované Polskem s podílem 15 % (cementy, betonové výrobky, pojiva a tvárnice). Slovensko se na dovozu výrobků podílelo 7 %, Itálie 6 % a Čína 5 %. Jedná se především o speciální pojiva, malty a cementy, dále o výrobky stavební chemie (samonivelizující stěrky, lité podlahy) doplněné o keramické obklady a dlažby.

Graf 13.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 23

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

13.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Stavebnictví se v prvním čtvrtletí roku 2016 zatím příliš nedařilo a propadlo o 8,8 %. Propad zaznamenalo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství. Problémy jsou způsobeny nečerpáním evropských fondů u staveb dopravní infrastruktury zejména v důsledku požadavku na nové hodnocení EIA u některých velkých rozhodujících dopravních staveb, ale i chybějícím výraznějším oživením „PPP projektů“ na straně privátních investorů u staveb pozemního stavitelství.

Přesto postavení českého sklářského a keramického průmyslu a průmyslu výroby stavebnin lze hodnotit z hlediska konkurenceschopnosti jako stabilizované a perspektivní odvětví s dobrými předpoklady pro další udržení a zlepšování své výchozí pozice v celoevropském konkurenčním prostředí. Úspěšný vývoj aktivit

Německo 29%

Polsko 15%

Slovensko 7% Itálie

6%

Čína 5%

Belgie 5%

Rakousko 4%

Francie 4% ostatní

25%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 27%

Slovensko 11% Polsko

7%

Itálie 5%

Rakousko 4%

Francie 4%

V. Británie 4%

Belgie 3%

ostatní 35%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

13.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUStavebnictví se v prvním čtvrtletí roku 2016 zatím příliš nedařilo a propadlo o 8,8 %. Propad zaznamenalo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství. Problémy jsou způsobeny nečerpáním evropských fondů u staveb dopravní infrastruktury zejména v důsledku požadavku na nové hodnocení EIA u některých velkých rozhodujících dopravních staveb, ale i chybějícím výraznějším oživením „PPP projektů“ na straně privátních investorů u staveb pozemního stavitelství.

Přesto postavení českého sklářského a keramického průmyslu a průmyslu výroby stavebnin lze hodnotit z hlediska konkurenceschopnosti jako stabilizované a perspektivní odvětví s dobrými předpoklady pro další udržení a zlepšování své výchozí pozice v celoevropském konkurenčním prostředí. Úspěšný vývoj aktivit v tuzemsku i zahraničí je však podmíněn trvalým růstem technické úrovně a užitných vlastností výrobků a vysokou efektivitou celého výrobně-obchodního procesu.

Proexportní orientace a závislost na celé řadě navazujících průmyslových odvětví, pro které dodává své výrobky, činí sklářský a keramický průmysl velmi zranitelným. Nejen v těchto odvětvích, ale i ve stavebnictví, bude velmi záležet na vývoji domácí poptávky, ale i na budoucím ekonomickém vývoji zejména v Evropě, která je tradičním vývozním teritoriem. Exportéři se budou muset také vyrovnávat i se ztrátou trhů v oblastech postižených válečnými konflikty. Neměnným faktorem je stále se zvyšující konkurence zemí třetího světa, zejména pak z Dálného východu.

Inovační strategie výroby sklářských výrobků a stavebních hmot musí proto úzce navazovat na inovační strategie stavebnictví, ale i průmyslu v rámci EU. V globalizovaném světě je rozvoj nezbytným prostředkem k udržování a posilování konkurenceschopnosti výrobců sklářských a stavebních materiálů v ČR a v této souvislosti i celého našeho stavebnictví. Většina výrobců se proto úzce specializovala a zaměřila na výrobky s vysokou přidanou hodnotou, které se jim podařilo i úspěšně exportovat do zahraničí.

Závěrem lze konstatovat, že sklářské a stavební materiály hrají v trvale udržitelném rozvoji důležitou roli skrze své energetické vlastnosti a trvanlivost, což určuje spotřebu energie budov po celou dobu jejich životnosti. Zkoumáním použití materiálů a jejich kombinací lze proto dosáhnout významných zlepšení prostředí a kvality života. Mezi trendy také nesmí proto chybět vývoj nových kvalitních materiálů s funkční i estetickou hodnotou.

Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti odvětví patří rovněž:

• vytváření příznivých podmínek pro vstup zahraničního kapitálu;

131

13. CZ-NACE 23 VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ

• předložení kvalitních podnikatelských záměrů k získání prostředků z fondů EU a možnosti jejich spolufinancování;

• zlepšení osvěty a spolupráce s Ministerstvem školství, která povede ke zvýšenému zájmu o studium v technických a technologických oborech průmyslu výroby stavebních hmot, ve stavebnictví a ve sklářském průmyslu;

• rozšíření spolupráce s domácí a zahraniční vědecko-technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy);

• zavádění nových poznatků do praxe a jejich využívání při inovaci výrobků;• rozvoj marketingových služeb.

Pro zvýšení konkurenceschopnosti musí proto výrobní společnosti hledat cesty, jak se orientovat na produkci s vysokou přidanou hodnotou, zaměřit se na kvalitní výrobky, posílit inovace ve výrobě a zlepšovat manažerské a obchodní strategie.

132

133

14. CZ-NACE 24 VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ

14. CZ-NACE 24 VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ

14.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU

Členění oddílu CZ-NACE 24 dle jednotlivých skupin 24.1 Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena), tváření

výrobků za tepla; 24.2 Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek; 24.3 Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli; 24.4 Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů; 24.5 Slévárenství.

Hutní výroba je materiálově i energeticky vysoce náročný oddíl. V České republice je koncentrována prakticky do jednoho regionu (bezmála 98 % produkce železa a oceli pochází z Moravskoslezského kraje). České hutnictví, stejně jako evropské, prochází strukturálním vývojem, který nastal společně s vypuknutím celosvětové krize. Od roku 2013 však nastal obrat k růstu a i když se produkce oceli velmi pravděpodobně nevrátí na předkrizovou úroveň, výroba i spotřeba roste a měla by růst i nadále.

Dodávky z hutnictví tvoří téměř z jedné třetiny vývoz, dvě třetiny pak směřují do mezispotřeby, kde hlavní odběratelé jsou uvnitř vlastního oddílu CZ-NACE 24, dále strojírenství CZ-NACE 28 a kovovýroba CZ-NACE 25.

Mezi hlavní dodavatele do skupiny patří těžba rud, kovodělná výroba, druhotné suroviny a těžba uhlí.

Společnosti ze skupin CZ-NACE 24.1, 24.2 a 24.3 jsou zaměřeny převážně na základní hutní produkci a představují 60 % tržeb a polovinu zaměstnanosti oddílu. Výroba v ČR zůstává dlouhodobě koncentrována zejména do dvou dominantních společností – ArcelorMittal Ostrava, a.s. a Třinecké železárny, a.s. Částečně k nim patří rovněž VÍTKOVICE STEEL, a.s., která se v poslední době potýká s řadou problémů spojených s vlastnickými změnami.

Ve skupině CZ-NACE 24.4 je základním nosným programem výroba polotovarů a hotových výrobků z mědi, hliníku, olova, zinku, niklu, drahých kovů a jejich slitin. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro výrobní spotřebu. Finální produkci tvoří zejména Al fólie, lakované a profilované Al plechy, Cu plechy, svařovací špičky, pájky, olověné a zinkové tyče a trubky apod. Hutnictví neželezných kovů je z pohledu technologických i výrobkových parametrů diverzifikovanější. Výrobní program obstarává v ČR z 90 % necelá desítka kovohutnických společností.

Skupina CZ-NACE 24.5 zahrnuje výrobu odlitků z šedé litiny (LLG), ocelolitiny, tvárné litiny (LKG), temperované slitiny a slitiny z neželezných kovů. Jen malá část jejich výrobků má finální charakter. Výroba je materiálově i energeticky náročná. Je diverzifikovaná do velkého počtu subjektů. Z hlediska zaměstnanosti je ale důležitou skupinou, neboť její podíl přesahuje 30 %, při 14% podílu na tržbách (Tabulka 14.1.1).

134

Tabulka 14.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 24 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

SkupinaCZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktivacelkem

Početzaměstnanců

Početjednotek

24.1 43,9 42,4 49,5 52,6 53,7 52,7 40,4 7,0

24.2 11,2 17,6 11,3 10,6 16,3 13,9 10,3 4,0

24.3 10,4 9,1 11,2 9,9 6,5 7,7 10,5 3,7

24.4 8,0 10,3 14,1 13,9 9,6 11,0 7,4 12,5

24.5 26,5 20,7 13,9 13,0 13,9 14,7 31,4 72,9

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

14.2 VÝVOJ ODDÍLUCelosvětová recese se v oddíle hutnictví projevila největším propadem u přidané hodnoty a tržeb v roce 2009.

Snížení zaměstnanosti a aktiv bylo pozvolnější. Slibné oživení v roce 2010 (kromě zaměstnanosti) kulminovalo u všech ukazatelů v roce 2011, avšak nedosáhlo úrovně roku 2008. Druhá vlna recese v roce 2012 byla mírnější a v tržbách pokračovala i v roce 2013, zatímco přidaná hodnota se obrátila k meziročnímu růstu, při stagnaci zaměstnanosti. V roce 2014 zaznamenaly růst už všechny ukazatele, přičemž u přidané hodnoty byl velmi výrazný. V roce 2015 nebyla dynamika v odvětví výroby kovů (CZ-NACE 24) tak příznivá, když produkce meziročně v průměru klesla o 1 %. Příznivé relace mezi produktivitou práce a průměrnou mzdou v roce 2008 nebylo za celé sledované období dosaženo, nejblíže tomu bylo v roce 2014. Při stabilním meziročním nárůstu průměrné mzdy došlo v letech 2011 a 2014 k rychlejšímu růstu produktivity práce, která v následných letech poklesla, takže relace těchto ukazatelů byla v letech 2012 a 2015 nepříznivá.

14.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELERok 2015 vychází z pohledu meziročního porovnání většiny rozhodujících ukazatelů pro ocelářský průmysl (CZ-NACE 24.1 až 24.3) méně příznivě než v předchozím roce. Pokles tržeb v běžných cenách však v zásadě koresponduje s poklesem cen. Menší pokles přidané hodnoty rovněž svědčí o pokračující restrukturalizaci ve prospěch výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Negativní moment představuje vývoj z druhé poloviny roku 2015, kdy dochází k výraznějšímu poklesu zakázek. Optimismus do příštích let však i nadále vychází ze skutečnosti růstu v hlavních odběratelských odvětvích ocelářského průmyslu, kterými jsou, kromě vlastního odvětví, dále strojírenství a výroba kovových konstrukcí. Zatímco v roce 2014 se objem kontrahovaných zakázek v odvětví meziročně zvýšil o 5 %, v roce 2015 poklesly zakázky v odvětví meziročně o 6,6 %, přičemž zejména období druhého pololetí vykázalo klesající trend.

135

14. CZ-NACE 24 VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ

Graf 14.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 24 (rok 2008 = 100 %)Graf 14.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 24 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Přes pokles v druhé polovině roku 2015 přispívá k pozitivnímu výhledu pokračující růst v hlavních, pro oceláře důležitých oborech zpracovatelského průmyslu. Zároveň se zvyšuje konkurence na trhu a v některých případech u dovozu dochází k dodávkám za dumpingové ceny. Na výsledky ocelářského průmyslu budou působit i některá legislativní opatření EU, především dopad ekologických zákonů a nařízení, systém obchodování s povolenkami, nastavení mixu energií apod. Svou roli bude sehrávat i předpokládaný budoucí růst cen ropy, energií a surovin.

Ve vývoji cen výrobků skupiny CZ-CPA 24 se projevila váha ocelářských výrobců (CZ-CPA 24.1 až 24.3), jejichž ceny po recesním pádu v roce 2009 po dva roky meziročně rostly s vrcholem v roce 2011, a následně klesaly, s výjimkou roku 2014. Přitom vývoj cen trub (24.2) byl nad úrovní ostatních ocelářských výrobků. Ceny neželezných kovů se po pádu v roce 2009 výrazněji zvýšily k prvnímu vrcholu v roce 2011 a pak s výjimkou roku 2012 zamířily k růstu s druhým vrcholem v roce 2015. Ceny slévárenské produkce (24.5) měly nejvyrovnanější vývoj, s pozvolnou růstovou tendencí.

Finanční pozice oddílu byla ovlivněna rentabilitou vlastního kapitálu, jejíž vývoj probíhal ve tvaru křivky W (graf 14.3.3), když v roce 2009 a 2012 se její hodnota dostala do červených čísel. Ukazatel Spread dosáhl v těchto letech dvou nejnižších hodnot. Do lehce kladných čísel se dostal jen v roce 2014, díky nárůstu rentability. Z jednotlivých skupin si nejlépe vedla Výroba litinových a ocelových trub a trubek CZ-NACE 24.2, která byla od roku 2013 v kladných číslech. Naopak po celé období se z červených čísel Spreadu nedostala skupina Jiné hutní zpracování železa a oceli CZ-NACE 24.3.

701

758

1 17

0

928

908

860

891

897

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

55 4

86

45 8

56

43 6

21

45 8

74

43 2

96

43 3

77

43 7

66

45 8

84

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

248

032

142

358

187

246

216

209

197

649

196

775

206

936

198

499

46 6

79

21 1

97

25 2

70

32 6

84

29 4

35

31 7

63

39 4

25

38 7

87

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

24 5

44

23 7

42

25 0

51

26 3

52

27 0

21

26 9

67

28 0

32

28 1

62

70 1

06

38 5

21

48 2

75

59 3

73

56 6

55

61 0

21

75 0

69

70 4

43

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Přes pokles v druhé polovině roku 2015 přispívá k pozitivnímu výhledu pokračující růst v hlavních, pro oceláře důležitých oborech zpracovatelského průmyslu. Zároveň se zvyšuje konkurence na trhu a v některých případech u dovozu dochází k dodávkám za dumpingové ceny. Na výsledky ocelářského průmyslu budou působit i některá legislativní opatření EU, především dopad ekologických zákonů a nařízení, systém obchodování s povolenkami, nastavení mixu energií apod. Svou roli bude sehrávat i předpokládaný budoucí růst cen ropy, energií a surovin.

Ve vývoji cen výrobků skupiny CZ-CPA 24 se projevila váha ocelářských výrobců (CZ-CPA 24.1 až 24.3), jejichž ceny po recesním pádu v roce 2009 po dva roky meziročně rostly s vrcholem v roce 2011, a následně klesaly, s výjimkou roku 2014. Přitom vývoj cen trub (24.2) byl nad úrovní ostatních ocelářských výrobků. Ceny neželezných kovů se po pádu v roce 2009 výrazněji zvýšily k prvnímu vrcholu v roce 2011 a pak s výjimkou roku 2012 zamířily k růstu s druhým vrcholem v roce 2015. Ceny slévárenské produkce (24.5) měly nejvyrovnanější vývoj, s pozvolnou růstovou tendencí (Graf 14.3.2).

Finanční pozice oddílu byla ovlivněna rentabilitou vlastního kapitálu, jejíž vývoj probíhal ve tvaru křivky W (graf 14.3.3), když v roce 2009 a 2012 se její hodnota dostala do červených čísel. Ukazatel Spread dosáhl v těchto letech dvou nejnižších hodnot. Do lehce kladných čísel se dostal jen v roce 2014, díky nárůstu rentability. Z jednotlivých skupin si nejlépe vedla CZ-NACE 24.2, která byla od roku 2013 v kladných číslech. Naopak po celé období se z červených čísel Spreadu nedostala skupina CZ-NACE 24.3.

136

Graf 14.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 24 (2005 = 100 %) Graf 14.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 24 (v %) Graf 14.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 24 (2005 = 100 %) Graf 14.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 24 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

14.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 14.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Po propadu hodnoty vývozu v krizovém roce 2009, na čemž se podílí především polotovary, ploché výrobky za tepla válcované, dlouhé válcované výrobky a ocelové trubky, začal vývoz od roku 2010 meziročně narůstat až do roku 2014. V roce 2015 se vývoz meziročně snížil o 5,3 %, na čemž se se podílel především vývoz ocelových trubek (jak bezešvých, tak svařovaných) a polotovarů, přičemž vývoz dlouhých válcovaných výrobků (válcovaný drát, profilová ocel) a plochých výrobků za tepla válcovaných (tlusté plechy) byl meziročně vyšší.

Hodnota dovozu výrobků CZ-CPA 24 od roku 2010 neustále rostla, zejména díky nárůstu dovozu plochých výrobků a ocelových trubek. V roce 2015 byl dovoz meziročně vyšší o 2,9 %. Nejvýrazněji se na tom podílel nárůst dovozu polotovarů, zejména pro Vítkovice Steel (v důsledku zastavení výroby oceli), dále dlouhých válcovaných výrobků (betonářská ocel, válcovaný drát, železniční kolejnice, profilová ocel), plochých výrobků za studena válcovaných (tenké plechy a pásy za studena válcované), ocelových trubek (především svařovaných) a tažených ocelových tyčí. Na druhé straně ke snížení dovozu došlo u plochých výrobků za tepla válcovaných (široký a úzký pás) a taženého drátu.

Dlouhodobý převis dovozu nad vývozem vedl k pasívnímu saldu zahraničního obchodu skupiny, které výrazně posílilo v letech 2014 a 2015. Na prohloubení pasívního salda měla vliv také sortimentní skladba dovozu a vývozu. Negativně působilo jednak prohloubení pasivního salda u plochých výrobků za studena válcovaných a polotovarů, ale také snížení aktivního salda zahraničního obchodu u dlouhých válcovaných výrobků a ocelových trubek.

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 24 113,4 94,3 98,3 111,7 109,3 105,9 108,5 105,2

24.1 114,2 87,6 93,9 111,0 108,0 103,6 106,2 101,4

24.2 117,6 108,5 107,6 117,8 115,4 108,4 109,7 105,0

24.3 104,1 93,5 92,7 98,5 96,4 93,7 96,9 94,5

24.4 129,0 108,0 122,8 139,8 135,6 135,8 140,6 146,6

24.5 109,9 109,8 106,5 111,1 113,9 114,8 116,0 115,7

80

100

120

140

160

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -4,1 -22,6 -14,8 -12,0 -15,1 -6,8 1,3 -4,9

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 7,9 -2,9 2,8 3,9 -1,9 4,5 12,3 5,6

re 12,0 19,8 17,7 15,9 13,2 11,3 11,0 10,5

-25

-20

-15

-10

-5

0

5

10

15

20

25

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

14.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

14.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Po propadu hodnoty vývozu v krizovém roce 2009, na čemž se podílí především polotovary, ploché výrobky za tepla válcované, dlouhé válcované výrobky a ocelové trubky, začal vývoz od roku 2010 meziročně narůstat až do roku 2014. V roce 2015 se vývoz meziročně snížil o 5,3 %, na čemž se se podílel především vývoz ocelových trubek (jak bezešvých, tak svařovaných) a polotovarů, přičemž vývoz dlouhých válcovaných výrobků (válcovaný drát, profilová ocel) a plochých výrobků za tepla válcovaných (tlusté plechy) byl meziročně vyšší.

Hodnota dovozu výrobků CZ-CPA 24 od roku 2010 neustále rostla, zejména díky nárůstu dovozu plochých výrobků a ocelových trubek. V roce 2015 byl dovoz meziročně vyšší o 2,9 %. Nejvýrazněji se na tom podílel nárůst dovozu polotovarů, zejména pro Vítkovice Steel (v důsledku zastavení výroby oceli), dále dlouhých válcovaných výrobků (betonářská ocel, válcovaný drát, železniční kolejnice, profilová ocel), plochých výrobků za studena válcovaných (tenké plechy a pásy za studena válcované), ocelových trubek (především svařovaných) a tažených ocelových tyčí. Na druhé straně ke snížení dovozu došlo u plochých výrobků za tepla válcovaných (široký a úzký pás) a taženého drátu.

Dlouhodobý převis dovozu nad vývozem vedl k pasívnímu saldu zahraničního obchodu skupiny, které výrazně posílilo v letech 2014 a 2015. Na prohloubení pasívního salda měla vliv také sortimentní skladba dovozu a vývozu. Negativně působilo jednak prohloubení pasivního salda u plochých výrobků za studena válcovaných a polotovarů, ale také snížení aktivního salda zahraničního obchodu u dlouhých válcovaných výrobků a ocelových trubek.

137

14. CZ-NACE 24 VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ

Graf 14.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 24 (v mil. Kč)Graf 14.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 24 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

14.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 14.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 24

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Nejvíce výrobků CZ-CPA 24 za rok 2015 bylo směřováno do Německa, kde šlo o 26 %, dále následovalo Polsko (16 %), Slovensko (12 %), Itálie (6 %) a pak USA, Rakousko a Maďarsko (shodně 4 %).

V roce 2015 u výrobků CZ-CPA 24 dovoz činil 239,9 mld. Kč, kde měl oddíl největší podíl s Německem (25 %), následovalo Polsko (17 %), Slovensko (10 %), Itálie (6 %) a další země, které mají podíl na zahraničním obchodě pod 5 %. Výrazný meziroční nárůst byl zaznamenán u objemu dovozu z Ruska (především polotovary). Dovoz z Číny na tuzemský trh v roce 2015 představoval necelé 1 % celkového objemu dovozu. Dovozy z Číny ohrožují domácí trh nepřímo, protože prudce rostou dovozy do dalších zemí EU, zejména přímořských, a tím se omezují možnosti pro dodávky z ČR do zemí EU. Dále dovozy z Číny vytěsňují naše vývozy do zemí mimo EU, zejména na Blízký a Střední východ.

14.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Pro zhodnocení perspektiv českého ocelářského průmyslu nutno vyzdvihnout, že jde o odvětví s velkou energetickou náročností, existenčně spjaté s řešením ekologických zátěží a vlivů na životní prostředí. Je rovněž neopominutelným sektorem zaměstnanosti, navíc umocněným regionálním aspektem.

Cestou pro dosažení a udržení konkurenční schopnosti ocelářství v ČR jsou:

• výzkum, vývoj, inovace;

89 5

42

113

877

139

713

149

824

152

189

152

895

144

867

132

989

181

567

211

087

213

217

216

653

233

174

239

868

-43

446

-67

690

-71

375

-63

393

-64

465

-80

279

-95

001

-150 000

-100 000

-50 000

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Německo 25%

Polsko 17%

Slovensko 10%

Itálie 6% Rakousko

5%

Rusko

Francie

Belgie 2%

ostatní 28%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 26%

Polsko

Slovensko

Itálie 6% USA

Rakousko 4%

Maďarsko 4%

V. Británie

ostatní 25%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

14.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 14.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 24

Graf 14.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 24 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

14.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 14.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 24

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Nejvíce výrobků CZ-CPA 24 za rok 2015 bylo směřováno do Německa, kde šlo o 26 %, dále následovalo Polsko (16 %), Slovensko (12 %), Itálie (6 %) a pak USA, Rakousko a Maďarsko (shodně 4 %).

V roce 2015 u výrobků CZ-CPA 24 dovoz činil 239,9 mld. Kč, kde měl oddíl největší podíl s Německem (25 %), následovalo Polsko (17 %), Slovensko (10 %), Itálie (6 %) a další země, které mají podíl na zahraničním obchodě pod 5 %. Výrazný meziroční nárůst byl zaznamenán u objemu dovozu z Ruska (především polotovary). Dovoz z Číny na tuzemský trh v roce 2015 představoval necelé 1 % celkového objemu dovozu. Dovozy z Číny ohrožují domácí trh nepřímo, protože prudce rostou dovozy do dalších zemí EU, zejména přímořských, a tím se omezují možnosti pro dodávky z ČR do zemí EU. Dále dovozy z Číny vytěsňují naše vývozy do zemí mimo EU, zejména na Blízký a Střední východ.

14.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Pro zhodnocení perspektiv českého ocelářského průmyslu nutno vyzdvihnout, že jde o odvětví s velkou energetickou náročností, existenčně spjaté s řešením ekologických zátěží a vlivů na životní prostředí. Je rovněž neopominutelným sektorem zaměstnanosti, navíc umocněným regionálním aspektem.

Cestou pro dosažení a udržení konkurenční schopnosti ocelářství v ČR jsou:

• výzkum, vývoj, inovace;

89 5

42

113

877

139

713

149

824

152

189

152

895

144

867

132

989

181

567

211

087

213

217

216

653

233

174

239

868

-43

446

-67

690

-71

375

-63

393

-64

465

-80

279

-95

001

-150 000

-100 000

-50 000

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Německo 25%

Polsko 17%

Slovensko 10%

Itálie 6% Rakousko

5%

Rusko

Francie

Belgie 2%

ostatní 28%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 26%

Polsko

Slovensko

Itálie 6% USA

Rakousko 4%

Maďarsko 4%

V. Británie

ostatní 25%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Nejvíce výrobků CZ-CPA 24 za rok 2015 bylo směřováno do Německa, kde šlo o 26 %, dále následovalo Polsko (16 %), Slovensko (12 %), Itálie (6 %) a pak USA, Rakousko a Maďarsko (shodně 4 %).

V roce 2015 u výrobků CZ-CPA 24 dovoz činil 239,9 mld. Kč, kde měl oddíl největší podíl s Německem (25 %), následovalo Polsko (17 %), Slovensko (10 %), Itálie (6 %) a další země, které mají podíl na zahraničním obchodě pod 5 %. Výrazný meziroční nárůst byl zaznamenán u objemu dovozu z Ruska (především polotovary). Dovoz z Číny na tuzemský trh v roce 2015 představoval necelé 1 % celkového objemu dovozu. Dovozy z Číny ohrožují domácí trh nepřímo, protože prudce rostou dovozy do dalších zemí EU, zejména přímořských, a tím se omezují možnosti pro dodávky z ČR do zemí EU. Dále dovozy z Číny vytěsňují naše vývozy do zemí mimo EU, zejména na Blízký a Střední východ.

14.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUPro zhodnocení perspektiv českého ocelářského průmyslu nutno vyzdvihnout, že jde o odvětví s velkou energetickou náročností, existenčně spjaté s řešením ekologických zátěží a vlivů na životní prostředí. Je rovněž neopominutelným sektorem zaměstnanosti, navíc umocněným regionálním aspektem.

3%

4%

3%

4%12%

16%

138

Cestou pro dosažení a udržení konkurenční schopnosti ocelářství v ČR jsou:

• výzkum, vývoj, inovace;• optimalizace portfolia kapacit (z pohledu trhu, zakázek a koncentrace výrob na nejprogresivnější

technologie);• směr vertikální integrace (k surovinám, energiím) má dnes vyšší prioritu než cesta horizontální spolupráce

a kapitálového propojení.

Další úspěšný vývoj ocelářství vyžaduje věnovat zvláštní pozornost problematice ekologie. V některých aspektech by mohlo jít o samou existenci ocelářského průmyslu v ČR. Pro rovnocenné podmínky je nezbytné:

• zavedení a dodržování spravedlivých podmínek pro oblast ekologie, energetiky;• v tomto smyslu prosazovat taková řešení, která nebudou poškozovat a existenčně ohrožovat průmyslové

podniky;• nepřipustit přijetí legislativy, která nepostihuje všechny zdroje znečišťování (ovzduší, odpady, vody) a je

diskriminující k průmyslovým odvětvím.

Největší hrozby pro ocelářství představují:

• bezprostřední přiznání statutu „tržní ekonomiky“ Číně; • snižování investic v energetice;• pokračující pokles cen ocelářských materiálů plynoucí z převisu nabídky nad poptávkou a z důvodu

poklesu cen ropy (nižší investice do výrobních a přepravních kapacit).

139

15. CZ-NACE 25 VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRŮKCÍ A KODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

15. CZ-NACE 25 VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRŮKCÍ A KODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

15.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 25 dle jednotlivých skupin

25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků; 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků; 25.3 Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení; 25.4 Výroba zbraní a střeliva; 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie; 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění; 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků; 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků.

Oddíl CZ-NACE 25 zahrnuje výrobu „čistě“ kovových výrobků, které mají zpravidla statickou funkci a také výrobu zbraní a střeliva.

Šíře výrobků a technologií, které jsou zahrnuty do tohoto oddílu, je ohromná – od špendlíků až k jaderným reaktorům. Přes různorodost výrobků oddílu CZ-NACE 25 je ale pro všechny výrobní skupiny v oddílu sjednocující charakteristikou skutečnost, že původním materiálovým vstupem jsou tradiční kovové polotovary vyrobené v oddílu CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství. Při bližší analýze produkce jednotlivých výrobních podniků, zařazených do kovovýroby, je u mnohých podniků patrná snaha o další zvyšování přidané hodnoty svých výrobků tím, že se zabývají i navazující kompletací svých kovodělných výrobků do strojírenských zařízení a tyto podniky tak získávají v daleko větší míře charakter strojírenské výroby.

V prestižním žebříčku CZECH TOP 100 (dle tržeb) za rok 2014 se umístily společnosti tohoto oddílu MORAVIA STEEL a.s. (již opakovaně) na 9. příčce – tvoří skupinu s firmou TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., které se již dva roky drží na 15. místě, (je třeba dodat, že ekonomické činnosti jmenovaných společností spadají do dvou oddílů: CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství, jež je převládající, a CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení).

Největší rozdíly lze zaznamenat v počtu jednotek, kde dominuje skupina 25.7, ve které jsou zahrnuty společnosti, jejichž výrobní náplní je široká paleta železářských výrobků. Celkový počet jednotek této skupiny (včetně těch nejmenších) převyšuje 50 tis. Nejmenší počet jednotek (necelých 100 jednotek) vykazuje skupina 25.4, ve které lze nalézt jak velké zbrojařské podniky, tak řadu společností tvořených jedinou fyzickou osobou – puškařem. U ostatních parametrů je možné, již z předchozích let, zaznamenat čtyři velmi vyrovnané skupiny, a to 25.1, 25.6, 25.7 a 25.9.

140

Tabulka 15.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 25 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

SkupinaCZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktivacelkem

Početzaměstnanců

Početjednotek

25.1 19,7 15,7 19,1 19,0 15,8 18,4 19,4 6,3

25.2 6,7 5,7 6,4 6,6 7,1 7,3 6,1 1,1

25.3 1,9 1,3 1,5 1,4 1,5 2,5 1,4 0,3

25.4 2,9 3,4 2,5 2,9 2,5 3,1 2,7 0,2

25.5 5,8 6,3 6,3 6,5 6,9 6,3 5,3 5,1

25.6 23,9 24,8 22,7 22,7 25,4 23,2 25,6 27,4

25.7 19,2 22,2 19,9 19,4 18,0 17,8 19,8 55,7

25.9 19,9 20,6 21,6 21,6 22,8 21,5 19,7 4,0

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

15.2 VÝVOJ ODDÍLUVýroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků má trvale významné místo ve sféře celého zpracovatelského průmyslu. Především pro strojírenský a automobilový průmysl je tento oddíl jedním z nejdůležitějších dodavatelů komponentů pro kompletaci konečných výrobků a zařízení. Po roce 2009, který byl pro řadu oddílů zpracovatelského průmyslu (ZP) rokem zlomovým, dochází v tomto oddílu k pozitivnímu vývoji. Oddíl CZ-NACE 25 se v roce 2015 řadí na páté místo podílem 6,1 % na tržbách za vlastní výrobky a služby v rámci ZP (podniky s 50 a více zaměstnanci). Na průměrném počtu zaměstnanců ZP se CZ-NACE 25 podílel 10,9 %, což představuje 3. nejvyšší podíl na počtu zaměstnanců ZP.

15.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELEVývoj ekonomických ukazatelů zachycuje jejich krizový propad v roce 2009. Pozvolný nárůst všech sledovaných ukazatelů až do let 2012 až 2015, kdy postupně dosahují hodnot roku 2008, je dán charakterem produkce, která v převážné míře vstupuje do investic, jež byly recesí utlumeny a po určité prodlevě dochází k postupnému oživení.

Vývoj jednotlivých skupin výrobků byl v posledních třech letech bez výrazných výkyvů. Dlouhodobě mírně klesající tendenci zaznamenává výroba kovových nádrží, kde cenový vývoj vykazuje dopad recese světové ekonomiky, který se projevuje se zpožděním obzvláště u produkce, jejíž výrobky jsou dodávkami pro investiční celky (konstrukční kovové výrobky, ostatní kovodělné výrobky a kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby). Rok 2011 představuje pro výrobky CZ-CPA 25 opětovné oživení, aby v roce 2012 znovu došlo k mírnému poklesu. Vývoj indexu cen komodit CZ-CPA 25 v tabulce přehledně promítá vliv cen vstupujícího materiálu, kdy u skupin CZ-CPA 25.1, 25.2 (s relativně vysokými hmotnostmi zpracovávaného materiálu, většinou ocelí) se projevuje nestabilita, na rozdíl od skupin s vyšším podílem různých technologií (CZ-CPA 25.5, 25.7). V roce 2013 byla tvorba cen ovlivněna výraznou změnou kurzu české koruny vůči Euru. Od roku 2014 dochází ke stabilizaci cen, popř. k mírnému poklesu.

Vývoj relativního ukazatele ekonomického zisku Spread, vypovídá o velmi progresívním zlepšování ekonomické pozice skupiny, kdy z hlubokých záporných hodnot v roce 2009 se postupně od roku 2012 dostává do kladných, které se v dalších letech meziročně zlepšují, zvláště v roce 2014. Při snižování rizika k tomu přispěl hlavně nárůst rentability vlastního kapitálu.

141

Graf 15.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 25 (rok 2008 = 100 %)Graf 15.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 25 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Graf 15.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 25 (2005 = 100 %) Graf 15.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 25 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupiny 25.3, 25.4 a 25.6 nejsou sledovány

38 0

59

39 1

74

41 0

00

43 2

76

44 0

76

42 7

17

44 2

81

43 7

10

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

149

675

129

649

128

085

133

223

139

152

139

026

142

088

147

780

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

317

191

244

179

275

758

300

502

312

048

312

938

340

641

354

539

88 3

20

72 3

26

78 8

06

84 4

11

91 4

44

93 5

37

105

113

110

094

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

20 9

06

20 8

41

21 9

59

22 6

64

23 0

28

23 2

72

24 1

36

25 0

01 49

173

46 4

88

51 2

72

52 8

01

54 7

63

56 0

67

61 6

48

62 0

83

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 25 108,4 105,0 103,0 105,8 107,7 107,6 110,1 109,8

25.1 112,1 103,0 96,7 101,0 104,0 101,9 104,4 104,0

25.2 113,0 110,9 110,5 108,6 106,7 105,7 106,4 106,8

25.5 110,2 112,1 108,6 109,7 111,3 112,8 116,6 114,0

25.7 105,3 106,5 105,4 107,7 108,1 109,7 112,0 113,2

25.9 107,6 99,3 100,2 103,0 104,8 103,7 107,6 106,2

70

75

80

85

90

95

100

105

110

115

120

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -1,0 -9,9 -2,7 -1,1 2,2 3,7 8,1 8,7

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 18,6 11,2 14,9 16,5 16,8 17,9 21,4 20,4

re 19,6 21,2 17,7 17,6 14,6 14,2 13,2 11,7

-15

-10

-5

0

5

10

15

20

25

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Graf 15.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 25 (2005 = 100 %) Graf 15.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 25 (v %)

Graf 15.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 25 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Graf 15.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 25 (2005 = 100 %) Graf 15.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 25 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupiny 25.3, 25.4 a 25.6 nejsou sledovány

38 0

59

39 1

74

41 0

00

43 2

76

44 0

76

42 7

17

44 2

81

43 7

10

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

149

675

129

649

128

085

133

223

139

152

139

026

142

088

147

780

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

317

191

244

179

275

758

300

502

312

048

312

938

340

641

354

539

88 3

20

72 3

26

78 8

06

84 4

11

91 4

44

93 5

37

105

113

110

094

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

20 9

06

20 8

41

21 9

59

22 6

64

23 0

28

23 2

72

24 1

36

25 0

01 49

173

46 4

88

51 2

72

52 8

01

54 7

63

56 0

67

61 6

48

62 0

83

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 25 108,4 105,0 103,0 105,8 107,7 107,6 110,1 109,8

25.1 112,1 103,0 96,7 101,0 104,0 101,9 104,4 104,0

25.2 113,0 110,9 110,5 108,6 106,7 105,7 106,4 106,8

25.5 110,2 112,1 108,6 109,7 111,3 112,8 116,6 114,0

25.7 105,3 106,5 105,4 107,7 108,1 109,7 112,0 113,2

25.9 107,6 99,3 100,2 103,0 104,8 103,7 107,6 106,2

70

75

80

85

90

95

100

105

110

115

120

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -1,0 -9,9 -2,7 -1,1 2,2 3,7 8,1 8,7

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 18,6 11,2 14,9 16,5 16,8 17,9 21,4 20,4

re 19,6 21,2 17,7 17,6 14,6 14,2 13,2 11,7

-15

-10

-5

0

5

10

15

20

25

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPOPozn.: Skupiny 25.3, 25.4 a 25.6 nejsou sledovány

15. CZ-NACE 25 VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRŮKCÍ A KODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

142

15.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

15.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Do nástupu recese světové ekonomiky se příznivě projevila rostoucí výkonnost a konkurenceschopnost jednotlivých výrobkových skupin produkce CZ-CPA 25. Ta je závislá na dostatku zakázkové náplně a firmám produkujícím výrobky CZ-CPA 25 se do roku 2008 (ve srovnání s rokem 2000 se dovoz do roku 2008 zvýšil o 75,7 % a vývoz o 75,4 %, při kladném saldu obchodní bilance v jednotlivých letech) postupně dařilo získávat zakázky na výstavbu nebo modernizaci (např. tepelných elektráren) jak v zahraničí, tak doma a tím profitovat z kladných referencí.

Po dramatickém snížení dovozu výrobků CZ-CPA 25 do České republiky v roce 2009 oproti roku 2008, dochází v následujících letech k obnovení meziročního růstu, při zmírnění jejich dynamiky.

Obdobně, jako u dovozu produkce CZ-CPA 25, též u vývozu výrobků došlo v období 2009 až 2010 k meziročnímu zvýšení o více než 14 %, v roce 2011 dokonce o 18 %. V roce 2011 byl urychlen již předem signalizovaný útlum německé jaderné energetiky. Paradoxně dochází ze strany českých firem k očekávání nárůstu příležitostí pro dodávky výrobků právě z produkce CZ-CPA 25 směrem do Ruska a dalších postsovětských států. Je realizována ještě řada dalších kontraktů českých dodavatelů investičních celků, např. ŠKODA PRAHA a.s. v období 2009– 2012 realizuje kontrakty JE J. Bohunice V2 (projekt, montáž a dodávka turbogenerátorů pro zvýšení výkonu a životnosti provozovaných bloků) ve Slovenské republice, projekty a dodávky technologických zařízení, včetně montáží a uvedení do provozu dvou 750 MW plynových elektráren v Egyptu (New Talkha a El Kureimat II), apod. Saldo zahraničního obchodu bylo ve všech letech 2009–2015 kladné, v roce 2014 překročilo 64 mld. Kč, v roce 2015 mírně pokleslo o cca 2,5 mld. Kč.

Graf 15.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 25 (v mil. Kč)

15.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 15.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Do nástupu recese světové ekonomiky se příznivě projevila rostoucí výkonnost a konkurenceschopnost jednotlivých výrobkových skupin produkce CZ-CPA 25. Ta je závislá na dostatku zakázkové náplně a firmám produkujícím výrobky CZ-CPA 25 se do roku 2008 (ve srovnání s rokem 2000 se dovoz do roku 2008 zvýšil o 75,7 % a vývoz o 75,4 %, při kladném saldu obchodní bilance v jednotlivých letech) postupně dařilo získávat zakázky na výstavbu nebo modernizaci (např. tepelných elektráren) jak v zahraničí, tak doma a tím profitovat z kladných referencí.

Po dramatickém snížení dovozu výrobků CZ-CPA 25 do České republiky v roce 2009 oproti roku 2008, dochází v následujících letech k obnovení meziročního růstu, při zmírnění jejich dynamiky.

Obdobně, jako u dovozu produkce CZ-CPA 25, též u vývozu výrobků došlo v období 2009 až 2010 k meziročnímu zvýšení o více než 14 %, v roce 2011 dokonce o 18 %. V roce 2011 byl urychlen již předem signalizovaný útlum německé jaderné energetiky. Paradoxně dochází ze strany českých firem k očekávání nárůstu příležitostí pro dodávky výrobků právě z produkce CZ-CPA 25 směrem do Ruska a dalších postsovětských států. Je realizována ještě řada dalších kontraktů českých dodavatelů investičních celků, např. ŠKODA PRAHA a.s. v období 2009–2012 realizuje kontrakty JE J. Bohunice V2 (projekt, montáž a dodávka turbogenerátorů pro zvýšení výkonu a životnosti provozovaných bloků) ve Slovenské republice, projekty a dodávky technologických zařízení, včetně montáží a uvedení do provozu dvou 750 MW plynových elektráren v Egyptu (New Talkha a El Kureimat II), apod. Saldo zahraničního obchodu bylo ve všech letech 2009–2015 kladné, v roce 2014 překročilo 64 mld. Kč, v roce 2015 mírně pokleslo o cca 2,5 mld. Kč.

Graf 15.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 25 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

121

337

138

829

164

124

173

496

184

570

202

886

220

679

84 2

10

98 8

81

113

182

113

756

120

541

138

371

158

595

37 1

27

39 9

48

50 9

42

59 7

40

64 0

29

64 5

16

62 0

84

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

15.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Jak ve vývozu, tak dovozu výrobků je již tradičně největším obchodním partnerem České republiky nejbližší soused – Německo. Podíly na celkovém dovozu i vývozu se v průběhu let u tohoto partnera v podstatě nemění a stále se pohybují kolem 40 %. Podíly vývozu a dovozu u všech ostatních zemí nejsou ani dvouciferné.

143

Graf 15.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 25

15.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Jak ve vývozu, tak dovozu výrobků je již tradičně největším obchodním partnerem České republiky nejbližší soused – Německo. Podíly na celkovém dovozu i vývozu se v průběhu let u tohoto partnera v podstatě nemění a stále se pohybují kolem 40 %. Podíly vývozu a dovozu u všech ostatních zemí nejsou ani dvouciferné.

Graf 15.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 25

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

15.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Kovodělná výroba v České republice má dlouhodobou tradici stejně jako výroba strojírenská. Potřeba užití kovů ve výrobě komponentů pro kompletaci konečných výrobků a při výrobě výrobků stoupá.

Důvodem jsou užitné vlastnosti kovů. S rozvojem strojírenského průmyslu a s podporou především automobilového průmyslu v České republice dále vzrůstá poptávka po kovových komponentech do těchto oddílů, spojovacím materiálu a technologicky i materiálově stále náročnějších nástrojích a nářadí. Dalším velkým odběratelem produkce oddílu kovovýroby je stavebnictví. Kovové konstrukce a prefabrikáty získávají ve stavebnictví stále větší oblibu a jsou neodmyslitelnou součástí prakticky každé dodávky investičního celku.

Oddíl CZ-NACE 25 nepatří mezi výrazné znečišťovatele životního prostředí (i když do oddílu patří technologie povrchových úprav a zušlechťování kovů, kde jsou využívány pro životní prostředí nebezpečné chemikálie), podniky mají své odpady a jejich zpracování zvládnuty v souladu s platnou legislativou.

S růstem životní úrovně, různorodosti nabídky a kvality finálních výrobků v České republice, se zvýšil též odbyt kovové produkce pro běžné spotřebitele. V globálním konkurenčním prostředí se daří především v posledních letech znovu získávat zakázky většího, či menšího rozsahu i v rámci investičních celků, mnoho společností si trhy udrželo a dále úspěšně expandují.

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků v České republice má z uvedených důvodů velmi dobré vyhlídky na další rozvoj v náročném konkurenčním prostředí.

Německo 39%

Čína 8% Polsko

7% Itálie 6%

Rakousko 4%

Slovensko 4%

Francie

Jižní Korea 3%

ostatní 26%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 38%

Slovensko

Polsko

Rakousko 5%

Nizozemí

Belgie 3%

Francie

USA

ostatní 29%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

15.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUKovodělná výroba v České republice má dlouhodobou tradici stejně jako výroba strojírenská. Potřeba užití kovů ve výrobě komponentů pro kompletaci konečných výrobků a při výrobě výrobků stoupá.

Důvodem jsou užitné vlastnosti kovů. S rozvojem strojírenského průmyslu a s podporou především automobilového průmyslu v České republice dále vzrůstá poptávka po kovových komponentech do těchto oddílů, spojovacím materiálu a technologicky i materiálově stále náročnějších nástrojích a nářadí. Dalším velkým odběratelem produkce oddílu kovovýroby je stavebnictví. Kovové konstrukce a prefabrikáty získávají ve stavebnictví stále větší oblibu a jsou neodmyslitelnou součástí prakticky každé dodávky investičního celku.

Oddíl CZ-NACE 25 nepatří mezi výrazné znečišťovatele životního prostředí (i když do oddílu patří technologie povrchových úprav a zušlechťování kovů, kde jsou využívány pro životní prostředí nebezpečné chemikálie), podniky mají své odpady a jejich zpracování zvládnuty v souladu s platnou legislativou.

S růstem životní úrovně, různorodosti nabídky a kvality finálních výrobků v České republice, se zvýšil též odbyt kovové produkce pro běžné spotřebitele. V globálním konkurenčním prostředí se daří především v posledních letech znovu získávat zakázky většího, či menšího rozsahu i v rámci investičních celků, mnoho společností si trhy udrželo a dále úspěšně expandují.

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků v České republice má z uvedených důvodů velmi dobré vyhlídky na další rozvoj v náročném konkurenčním prostředí.

15. CZ-NACE 25 VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRŮKCÍ A KODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

3%

3%

6% 9%4%

3%

144

145

16. CZ-NACE 26 VÝROBA POČÍTAČŮ, ELETRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ

16. CZ-NACE 26 VÝROBA POČÍTAČŮ, ELETRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ

16.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 26 dle jednotlivých skupin

26.1 Výroba elektronických součástek a desek; 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení; 26.3 Výroba komunikačních zařízení; 26.4 Výroba spotřební elektroniky; 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů, výroba časoměrných přístrojů; 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů; 26.7 Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení; 26.8 Výroba magnetických a optických médií.

Oddíl CZ-NACE 26 patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu. Je důležitým dodavatelem pro ostatní průmyslová odvětví, zejména automobilový průmysl a strojírenství. Produkce se řadí do kategorie vysoce a středně náročné technologie. Odvětví zahrnuje jak pracovně náročné výroby, tak i vysoce produktivní automatizované výroby.

Oddíl také zahrnuje výrobu spotřebitelské elektroniky, měřících, testovacích, navigačních a kontrolních zařízení, ozařovacích, elektro-medicínských a elektroterapeutických zařízení, optické přístroje a zařízení a výrobu magnetických a optických médií.

Tabulka 16.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 26 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

Skupina CZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota

Tržby Výnosy Vlastníkapitál

Aktivacelkem

Početzaměstnanců

Počet jednotek

26.1 17,4 16,4 5,5 5,1 10,2 8,0 19,2 25,9

26.2 12,0 13,5 52,0 47,9 19,9 22,5 14,1 9,0

26.3 13,6 12,9 5,0 4,8 11,3 7,4 12,3 24,5

26.4 7,8 4,7 11,7 10,9 13,4 11,5 8,0 8,7

26.5 42,8 47,8 24,6 30,1 40,0 47,4 38,4 22,1

26.6 1,1 0,9 0,3 0,3 0,7 0,5 1,1 1,9

26.7 5,2 3,7 0,8 0,8 4,3 2,3 6,7 3,6

26.8 0,1 0,2 0,1 0,1 0,2 0,3 0,2 4,2Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Ve struktuře oddílu CZ-NACE 26 z hlediska tržeb a výnosů dominuje skupina 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení, při relativně malých podílech ostatních ukazatelů (podle počtu jednotek je na 4. místě, čili jde převážně velké firmy). Z hlediska osobních nákladů, přidané hodnoty, aktiv, vlastního kapitálu, počtu zaměstnanců má

146

největší podíl skupina 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů, která je však podle počtu jednotek na 3. místě. Nejvíce jednotek má pak skupina 26.1 Výroba elektronických součástek a desek, následuje skupina 26.3 Výroba komunikačních zařízení.

16.2 VÝVOJ ODDÍLUV roce 2015 působilo v oddílu CZ-NACE 26 celkem 3 300 podniků, jejichž obrat dosáhl více jak 312 miliard Kč, zaměstnávaly 40 295 osob a byla vytvořena účetní přidaná hodnota ve výši 35,4 miliard Kč.

Co se týká vývoje prodeje (ne výroby) některých segmentů v oddíle, podle zprávy společnosti IDC (IDC je jedna z nejvýznamnějších světových analytických a poradenských společností, která poskytuje průzkumy a analýzy trhu a předpovídá vývoj a trendy v oblasti informačních a komunikačních technologií) zažil trh PC ve střední a východní Evropě nejhorší rok ve své historii. Trh se propadl již třetí rok za sebou, tentokrát o více než čtvrtinu ve srovnání s rokem 2014. Regionální výsledky zhoršuje situace ve východní Evropě, zatímco středoevropské trhy mají stabilizační vliv. V roce 2015 se v regionu prodalo 13,7 milionu počítačů, což je o 26,2 % méně než v roce 2014. IDC uvádí, že loňský rok byl pro výrobce mimořádně těžký, přičemž jedním z hlavních faktorů bylo přesycení distribučních kanálů levným zařízením s operačním systémem Windows with Bing z roku 2014. Výrobci tak měli potíže dostat do distribuce vyšší počet nových zařízení.

Podle analýzy GfK (GfK je společnost, která poskytuje důležité informace o trhu a spotřebitelích, čímž umožňuje klientům přijímat lepší rozhodnutí) se za rok 2015 v České republice prodalo přes 3,4 milionu mobilních telefonů, tři čtvrtiny z nich představovaly chytré telefony.

Hodnota trhu spotřební elektroniky se dokázala v celoročním srovnání zvýšit o 2,9 %. Průměrná cena výrobků se zvyšuje napříč všemi kategoriemi, zejména kvůli spotřebitelské preferenci dražších produktů. Tento celkový vývoj byl, podle GfK, zásadně ovlivněn vývojem v kategorii televizorů, která je klíčová. Spotřebitelé sice zakoupili méně televizorů než v roce 2014, nicméně za televizor vydali v průměru vyšší částku díky rostoucí poptávce po větších úhlopříčkách. Rostla také váha pokročilých parametrů jako Smart TV, Ultra HD a prohnutá obrazovka.

Mezi nejvýznamnější výrobce oddílu CZ-NACE 26 patří ve 26.1. ON Semiconductor Czech Republic, s.r.o., ve 26.2 Foxconn CZ s.r.o. a Inventec (Czech) s.r.o., ve 26.3 ADC Czech Republic, s.r.o., CommScope Czech Republic s.r.o., ve 26.4 Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o., ve 26.5 Continental Automotive Czech Republic s.r.o., a Fei Czech, s.r.o a TESCAN Brno, s.r.o., ve 26.6 UJP Praha a ve 26.7 Meopta-optika s.r.o.

V hlavním žebříčku nejvýznamnějších firem „TOP 100 českých firem“ ročníku 2014 z hlediska tržeb získal FOXCONN CZ s.r.o (skupina CZ-NACE 26.2) šesté místo s tržbami v přibližné hodnotě 119 miliard Kč. Tato společnost se také umístila na druhé příčce žebříčku Největších vývozců ČR. Vyváží 100 % v České republice vyráběné produkce. Společnost Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. obsadila v hlavním žebříčku nejvýznamnějších firem „TOP 100 českých firem“ 26. místo.

16.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELEPodniky pod zahraniční kontrolou se podílejí na tržbách téměř 92 procenty (z toho nejvíce velké podniky), přestože mají pouze 2,62 % jednotek (z toho nejvíce střední velikosti), na přidané hodnotě to dělá 71 %, a na počtu zaměstnanců 65 %. Nižší podíl na zaměstnanosti oproti ostatním ukazatelům vypovídá o vyšší úrovni produktivity práce firem pod zahraniční kontrolou (na úrovni 112 %) ve srovnání s domácími podniky i přesto, že přidaná hodnota je v rámci nadnárodních korporací v různé výši realokována do zahraničí. Největší zásluhu na tom mají velké podniky.

147

16. CZ-NACE 26 VÝROBA POČÍTAČŮ, ELETRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ

Ukazatele aktiv a přidané hodnoty zaznamenaly, po propadech v letech 2009 a 2010 způsobených celosvětovou recesí, vzestupný trend, zatímco u obratu byl vývoj pozvolnější. Zaměstnanost nepřekročila úroveň roku 2008 (graf 16.3.1). Produktivita práce měla výrazný předstih před vývojem průměrné mzdy.

V roce 2015 došlo ke zpomalení obratu z 10,5 % v roce 2014 na 4,5 %, při poklesu přidané hodnoty o 1,4 % (v roce 2014 byl růst o 12,2 %) a současném nárůstu zaměstnanců o 3,8 %, což se projevilo snížením produktivity práce o 5 %.

Graf 16.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 26 (rok 2008 = 100 %)

i přesto, že přidaná hodnota je v rámci nadnárodních korporací v různé výši realokována do zahraničí. Největší zásluhu na tom mají velké podniky.

Ukazatele aktiv a přidané hodnoty zaznamenaly, po propadech v letech 2009 a 2010 způsobených celosvětovou recesí, vzestupný trend, zatímco u obratu byl vývoj pozvolnější. Zaměstnanost nepřekročila úroveň roku 2008 (graf 16.3.1). Produktivita práce měla výrazný předstih před vývojem průměrné mzdy.

V roce 2015 došlo ke zpomalení obratu z 10,5 % v roce 2014 na 4,5 %, při poklesu přidané hodnoty o 1,4 % (v roce 2014 byl růst o 12,2 %) a současném nárůstu zaměstnanců o 3,8 %, což se projevilo snížením produktivity práce o 5 %.

Graf 16.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 26 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Ceny výrobců v oddílu CZ-NACE 26 vykazují sestupný trend, který je v tomto odvětví dán obecně protichůdným zvyšováním užitné hodnoty při souběžném snižování cen v důsledku zvyšování rozsahu výroby. Díky značnému vlivu nadnárodních řetězců v tomto odvětví se zde promítá i politika transferových cen mezi matkami a dcerami. Za celé odvětví však nedosáhly ceny úrovně roku 2005. V období recese v roce 2009 se ceny meziročně dokonce mírně zvýšily (graf 16.4.2). Bylo to díky jejich růstu ve skupině Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů (26.6), kde v dalších letech ceny oscilovaly. Podobně to bylo i u cen oddílu Výroba komunikačních zařízení (26.3), které v roce 2008 přesáhly úroveň roku 2005. Tendence razantnějšího snižování cen (kromě roku 2014) byla ve Výrobě elektronických součástek a desek (26.1). Ceny ostatních oborů v odvětví nejsou statisticky sledovány.

Efektivnost měřená ukazatelem Spread vykazuje zlepšující se trend, který byl tažen zlepšující se rentabilitou vlastního kapitálu, která přešla od roku 2012 do kladných hodnot a v roce 2014 se i Spread dostal do kladných čísel. Avšak pokles rentability v roce 2015 stáhl Spread zpět do lehce záporných hodnot (graf

3 31

1

3 37

1

3 46

5

3 39

7

3 35

3

3 31

9

3 25

9

3 30

0

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

47 1

33

39 5

48

35 2

71

42 7

06

42 6

70

39 3

46

38 8

08

40 2

95

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

280

951

243

925

273

357

293

090

300

034

270

890

299

281

312

708

22 5

12

15 9

86

18 9

03

25 0

86

31 2

81

32 0

07

35 9

07

35 4

08

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

22 2

02

23 6

87

23 8

02

24 7

19

25 6

31

26 1

45

27 2

20

27 8

09

39 8

03

33 6

85

44 6

62

48 9

50

61 0

90

67 7

89

77 1

04

73 2

28

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč/měsíc)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Ceny výrobců v oddílu CZ-NACE 26 vykazují sestupný trend, který je v tomto odvětví dán obecně protichůdným zvyšováním užitné hodnoty při souběžném snižování cen v důsledku zvyšování rozsahu výroby. Díky značnému vlivu nadnárodních řetězců v tomto odvětví se zde promítá i politika transferových cen mezi matkami a dcerami. Za celé odvětví však nedosáhly ceny úrovně roku 2005. V období recese v roce 2009 se ceny meziročně dokonce mírně zvýšily (graf 16.4.2). Bylo to díky jejich růstu ve skupině Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů (26.6), kde v dalších letech ceny oscilovaly. Podobně to bylo i u cen oddílu Výroba komunikačních zařízení (26.3), které v roce 2008 přesáhly úroveň roku 2005. Tendence razantnějšího snižování cen (kromě roku 2014) byla ve Výrobě elektronických součástek a desek (26.1). Ceny ostatních oborů v odvětví nejsou statisticky sledovány.

Efektivnost měřená ukazatelem Spread vykazuje zlepšující se trend, který byl tažen zlepšující se rentabilitou vlastního kapitálu, která přešla od roku 2012 do kladných hodnot a v roce 2014 se i Spread dostal do kladných čísel. Avšak pokles rentability v roce 2015 stáhl Spread zpět do lehce záporných hodnot (graf 16.3.3). Záporně ovlivňují celkový výsledek zejména skupiny 26.8 Výroba magnetických a optických médií a 26.4 Výroba spotřební elektroniky, které po celé sledované období vykazují negativní hodnoty ukazatele Spread.

148

Graf 16.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 26 (2005 = 100 %) Graf 16.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 26 (v %)

16.3.3). Záporně ovlivňují celkový výsledek zejména skupiny 26.8 Výroba magnetických a optických médií a 26.4 Výroba spotřební elektroniky, které po celé sledované období vykazují negativní hodnoty ukazatele Spread.

Graf 16.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 26 (2005 = 100 %) Graf 16.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 26 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupiny 26.2, 26.4, 26.6, 26.7 a 26.8 nejsou sledovány

16.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 16.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Vývoz výrobků CZ-CPA 26 v roce 2015 činil 571,5 mld. Kč., tj. o 8 % více než rok předchozí. V komoditní struktuře vývozu dominují dynamicky rozvíjející se výrobková skupina 26.2 Počítače a periferní zařízení se 49 %, následovaná skupinou výrobků 26.3 Komunikační zařízení s podílem 22 %. Podobně je tomu i u dovozu, kde se skupina výrobků 26.2 podílí více jak 41 % a výrobky skupiny 26.3 mají podíl téměř 28 %. Celkový dovoz vzrostl na 585,6 mld. Kč, čili 16% zvýšení v porovnání s rokem 2014.

Graf 16.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 26 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 201526 95,0 95,2 93,5 91,3 90,9 90,1 91,1 91,2

26.1 95,6 90,0 89,4 88,4 83,5 82,1 85,1 82,6

26.3 100,8 99,0 98,3 96,5 97,5 97,0 96,4 96,1

26.5 94,3 97,5 95,7 94,7 96,3 96,5 96,8 96,8

50

60

70

80

90

100

110

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015Spread -41,6 -40,8 -2,9 1,3 -5,7 -4,0 7,2 -0,9

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE -20,1 -35,1 -7,6 -3,5 6,8 7,1 15,1 8,0

re 21,4 5,7 -4,7 -4,8 12,5 11,1 7,9 8,8

-50

-40

-30

-20

-10

0

10

20

30

342

182

427

913

479

759

486

129

456

371

529

050

571

499

353

067

473

774

467

194

447

139

430

201

504

460

585

643

-10

885

-45

861

12 5

65

38 9

91

26 1

71

24 5

90

-14

143

-100 000

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

700 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupiny 26.2, 26.4, 26.6, 26.7 a 26.8 nejsou sledovány

16.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

16.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Vývoz výrobků CZ-CPA 26 v roce 2015 činil 571,5 mld. Kč., tj. o 8 % více než rok předchozí. V komoditní struktuře vývozu dominují dynamicky rozvíjející se výrobková skupina 26.2 Počítače a periferní zařízení se 49 %, následovaná skupinou výrobků 26.3 Komunikační zařízení s podílem 22 %. Podobně je tomu i u dovozu, kde se skupina výrobků 26.2 podílí více jak 41 % a výrobky skupiny 26.3 mají podíl téměř 28 %. Celkový dovoz vzrostl na 585,6 mld. Kč, čili 16% zvýšení v porovnání s rokem 2014.

Graf 16.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 26 (v mil. Kč)

16.3.3). Záporně ovlivňují celkový výsledek zejména skupiny 26.8 Výroba magnetických a optických médií a 26.4 Výroba spotřební elektroniky, které po celé sledované období vykazují negativní hodnoty ukazatele Spread.

Graf 16.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 26 (2005 = 100 %) Graf 16.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 26 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupiny 26.2, 26.4, 26.6, 26.7 a 26.8 nejsou sledovány

16.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 16.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Vývoz výrobků CZ-CPA 26 v roce 2015 činil 571,5 mld. Kč., tj. o 8 % více než rok předchozí. V komoditní struktuře vývozu dominují dynamicky rozvíjející se výrobková skupina 26.2 Počítače a periferní zařízení se 49 %, následovaná skupinou výrobků 26.3 Komunikační zařízení s podílem 22 %. Podobně je tomu i u dovozu, kde se skupina výrobků 26.2 podílí více jak 41 % a výrobky skupiny 26.3 mají podíl téměř 28 %. Celkový dovoz vzrostl na 585,6 mld. Kč, čili 16% zvýšení v porovnání s rokem 2014.

Graf 16.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 26 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 201526 95,0 95,2 93,5 91,3 90,9 90,1 91,1 91,2

26.1 95,6 90,0 89,4 88,4 83,5 82,1 85,1 82,6

26.3 100,8 99,0 98,3 96,5 97,5 97,0 96,4 96,1

26.5 94,3 97,5 95,7 94,7 96,3 96,5 96,8 96,8

50

60

70

80

90

100

110

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015Spread -41,6 -40,8 -2,9 1,3 -5,7 -4,0 7,2 -0,9

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE -20,1 -35,1 -7,6 -3,5 6,8 7,1 15,1 8,0

re 21,4 5,7 -4,7 -4,8 12,5 11,1 7,9 8,8

-50

-40

-30

-20

-10

0

10

20

30

342

182

427

913

479

759

486

129

456

371

529

050

571

499

353

067

473

774

467

194

447

139

430

201

504

460

585

643

-10

885

-45

861

12 5

65

38 9

91

26 1

71

24 5

90

-14

143

-100 000

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

700 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Kladné saldo bylo v této komoditní skupině zaznamenáno pouze v letech 2011 až 2014 a bylo silně ovlivněno politikou transferových cen nadnárodních společností. Záporné saldo mají dlouhodobě pouze skupiny výrobků 26.2 Počítače a periferní zařízení a 26.4. Spotřební elektronika.

149

16. CZ-NACE 26 VÝROBA POČÍTAČŮ, ELETRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ

16.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

V rámci Evropy je saldo obchodní bilance v roce 2015 kladné 312 mld. Kč (vývoz 462 mld. Kč a dovoz 149 mld. Kč). Saldo s Asií je však každoročně výrazněji záporné -373 mld. Kč (vývoz pouhých 19,6 mld. Kč, dovoz 393 mld. Kč). Dominantní postavení ve vývozu má i nadále Německo (179 mld. Kč), což je způsobeno především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou, dále Velká Británie (47 mld. Kč), Francie (36 mld. Kč), Nizozemsko (34 mld. Kč) a Slovensko (27 mld. Kč). Mezi největší dovozní teritorium patří Čína (299 mld. Kč), následovaná Německem (55 mld. Kč), Nizozemskem (21 mld. Kč) a Jižní Koreou (19 mld. Kč).

Graf 16.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 26

Kladné saldo bylo v této komoditní skupině zaznamenáno pouze v letech 2011 až 2014 a bylo silně ovlivněno politikou transferových cen nadnárodních společností. Záporné saldo mají dlouhodobě pouze skupiny výrobků 26.2 Počítače a periferní zařízení a 26.4. Spotřební elektronika.

16.4.2 TERITORIÁLNÍ STRU KTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

V rámci Evropy je saldo obchodní bilance v roce 2015 kladné 312 mld. Kč (vývoz 462 mld. Kč a dovoz 149 mld. Kč). Saldo s Asií je však každoročně výrazněji záporné -373 mld. Kč (vývoz pouhých 19,6 mld. Kč, dovoz 393 mld. Kč). Dominantní postavení ve vývozu má i nadále Německo (179 mld. Kč), což je způsobeno především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou, dále Velká Británie (47 mld. Kč), Francie (36 mld. Kč), Nizozemsko (34 mld. Kč) a Slovensko (27 mld. Kč). Mezi největší dovozní teritorium patří Čína (299 mld. Kč), následovaná Německem (55 mld. Kč), Nizozemskem (21 mld. Kč) a Jižní Koreou (19 mld. Kč).

Graf 16.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 26

16.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Odvětví CZ-NACE 26 ovlivňují nejvíce firmy pod zahraniční kontrolou. Přínosy těchto společností jsou nejen v produktivitě, tempu růstu tržeb i zaměstnanosti ale také v tom, že většinou vyrábějí v ČR na zařízeních špičkové světové úrovně, jelikož investují do výzkumu, vývoje a inovací. Stále častěji přesouvají také tuto oblast do České republiky. Vazby na zahraniční firmy mají příznivý dopad i v podobě zaručeného odbytu zboží, na druhou stranu představují nebezpečí buď v odlivu investic anebo v podobě poklesu poptávky v Evropě, na jejíž trhy se soustřeďuje většina vývozu. Sektor je a bude velmi závislý na kvalitě technického vzdělávání.

Z toho důvodu je do budoucna nutné podpořit vzdělávání v technických oborech, stejně jako efektivně podporovat výzkumné projekty a investovat do vědy a inovací. Stejně tak je třeba dále stimulovat příliv zahraničních přímých investic, protože trendem je také transfer technologií v rámci dceřiných společností. Je potěšující, že za rok 2014 byly výdaje na výzkum a vývoj do oddílu CZ NACE 26 o 23 % větší než rok předchozí a mají vzrůstající tendenci, z toho podle zdrojů financování tvořily podnikatelské výdaje 87,8 %, veřejné české 9,9 a veřejné zahraniční 2,3 %. Na tento oddíl jde celkově 3,9 % prostředků na výzkum a vývoj.

Další vývoj odvětví, který ale velmi závisí na vývoji ekonomiky celé Evropské unie, předpovídají analytici společnosti takto: Dvě třetiny společností ze seznamu největších světových podniků začlení do konce roku

Čína 51%

Německo 9%

Jižní Korea 3%

Malajsie 3%

Irsko 3%

Thajsko 3%

USA

ostatní

21%

Německo 31%

Slovensko 5%

Polsko 4%

Itálie 3%

Španělsko 3%

ostatní 34%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

16.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUOdvětví CZ-NACE 26 ovlivňují nejvíce firmy pod zahraniční kontrolou. Přínosy těchto společností jsou nejen v produktivitě, tempu růstu tržeb i zaměstnanosti ale také v tom, že většinou vyrábějí v ČR na zařízeních špičkové světové úrovně, jelikož investují do výzkumu, vývoje a inovací. Stále častěji přesouvají také tuto oblast do České republiky. Vazby na zahraniční firmy mají příznivý dopad i v podobě zaručeného odbytu zboží, na druhou stranu představují nebezpečí buď v odlivu investic anebo v podobě poklesu poptávky v Evropě, na jejíž trhy se soustřeďuje většina vývozu. Sektor je a bude velmi závislý na kvalitě technického vzdělávání.

Z toho důvodu je do budoucna nutné podpořit vzdělávání v technických oborech, stejně jako efektivně podporovat výzkumné projekty a investovat do vědy a inovací. Stejně tak je třeba dále stimulovat příliv zahraničních přímých investic, protože trendem je také transfer technologií v rámci dceřiných společností. Je potěšující, že za rok 2014 byly výdaje na výzkum a vývoj do oddílu CZ NACE 26 o 23 % větší než rok předchozí a mají vzrůstající tendenci, z toho podle zdrojů financování tvořily podnikatelské výdaje 87,8 %, veřejné české 9,9 a veřejné zahraniční 2,3 %. Na tento oddíl jde celkově 3,9 % prostředků na výzkum a vývoj.

Další vývoj odvětví, který ale velmi závisí na vývoji ekonomiky celé Evropské unie, předpovídají analytici společnosti takto: Dvě třetiny společností ze seznamu největších světových podniků začlení do konce roku 2017 digitální transformaci do své podnikové strategie. Kromě výrazného rozšíření digitální transformace předpovídá IDC také masové uplatnění technologií „třetí platformy“ (cloud, velká data, mobilita a sociální média). Nyní jsme ve fázi inovací. Za další akcelerátory inovací IDC považuje robotizaci, rozpoznávací systémy, které se učí z velkých dat, přirozená rozhraní, 3D tisk, přechod na bezpečnostní řešení optimalizovaná pro technologie 3. platformy. Toto vše je představuje výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

3%

Nizozemí4%

Nizozemí6%

Francie6% V. Británie

8%

Dovozní teritoria v roce 2015 Vývozní teritoria v roce 2015

150

151

17. CZ-NACE 27 VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

17. CZ-NACE 27 VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

17.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 27 dle jednotlivých skupin

27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a el. rozvodných a kontrolních zařízení; 27.2 Výroba baterií a akumulátorů; 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení; 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení; 27.5 Výroba spotřebičů převážně pro domácnost; 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení.

Výroba elektrických zařízení patří historicky k důležitým odvětvím v rámci zpracovatelského průmyslu. Výrobky mají komplementační charakter a jsou určeny zejména k dalšímu využití v průmyslu, ve výrobě a rozvodu elektrické energie, v dopravě a ve spojích a ve spotřebitelské sféře.

Podíl oddílu CZ-NACE 27 na tržbách celého zpracovatelského odvětví byl v roce 2015 stejný jako v předchozím roce, tj. ve výši 6,7 %, což znamená 5. místo na žebříčku podílu jednotlivých odvětví. Úroveň produktivity práce měl tento oddíl mírně pod průměrem zpracovatelského průmyslu a na počtu zaměstnanců se podílel přibližně 8,2 %.

V roce 2015 působilo v oddílu CZ-NACE 27 celkem 12 548 podniků, jejichž celkový obrat dosáhl více jak 294 miliard Kč, zaměstnávaly 90 285 osob a byla vytvořena účetní přidaná hodnota ve výši 72 miliard Kč. Oddíl CZ-NACE 27 je jedním z největších zaměstnavatelů v rámci zpracovatelského průmyslu.

Mezi nejvýznamnější podniky patří například: skupina 27.1 – Siemens, s.r.o., ABB s.r.o., ŠKODA ELECTRIC a.s., skupina 27.2 – Johnson Controls Autobaterie spol. s r.o., skupina 27.3 – nkt cables s.r.o., MD Elektronik s.r.o., skupina 27.4 – Automotive Lighting s.r.o., HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o., skupina 27.5 – Miele technika s.r.o., Mora Moravia, s.r.o., skupina 27.9 – AVX Czech Republic, s.r.o.

Tabulka 17.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 27 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

SkupinaCZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktivacelkem

Početzaměstnanců

Početjednotek

27.1 51,2 48,2 46,2 46,1 43,4 47,2 48,2 71,0

27.2 1,8 2,8 4,0 3,8 6,4 4,8 1,3 0,3

27.3 14,2 12,7 15,3 14,6 10,7 11,8 16,1 2,4

27.4 15,9 20,6 19,8 21,4 17,6 16,2 14,4 2,2

27.5 5,4 5,2 5,5 5,2 6,7 6,0 6,2 4,8

27.9 11,4 10,5 9,3 8,9 15,2 14,0 13,7 19,3

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

152

17.2 VÝVOJ ODDÍLUCelkově se oddílu CZ-NACE 27 v roce 2015 dařilo ve všech ohledech. Vzhledem k tomu, že čím dál více firem se snaží o to, aby zajistily dodávky správného výrobku, ve správném množství, na správné místo v očekávané kvalitě a s vynaložením optimálních nákladů, je i budoucí vývoj elektrotechnického odvětví slibný.

V tomto oddíle dominuje zejména skupina CZ-NACE 27.1. Je to zřejmé i dle umístění společností v hlavním žebříčku „Českých 100 nejlepších“ firem ročníku 2014, který prezentuje veřejnosti hospodářské výsledky zúčastněných společností. Zde se nejlépe umístila společnost právě ze skupiny 27.1. Siemens s.r.o., která poskočila z 22. na 18. místo. Další významný hráč z této skupiny ABB s.r.o. skončila na 47. místě. Do stovky nejlepších se také dostala společnost Automotive Lightning s.r.o. se 46. místem, a Varroc Lighting Systems s.r.o., která se umístila na 65. místě.

17.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE

Graf 17.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 27 (rok 2008 = 100 %)

17.2 VÝVOJ ODDÍLU Celkově se oddílu CZ-NACE 27 v roce 2015 dařilo ve všech ohledech. Vzhledem k tomu, že čím dál více firem se snaží o to, aby zajistily dodávky správného výrobku, ve správném množství, na správné místo v očekávané kvalitě a s vynaložením optimálních nákladů, je i budoucí vývoj elektrotechnického odvětví slibný.

V tomto oddíle dominuje zejména skupina CZ-NACE 27.1. Je to zřejmé i dle umístění společností v hlavním žebříčku „Českých 100 nejlepších“ firem ročníku 2014, který prezentuje veřejnosti hospodářské výsledky zúčastněných společností. Zde se nejlépe umístila společnost právě ze skupiny 27.1. Siemens s.r.o., která poskočila z 22. na 18. místo. Další významný hráč z této skupiny ABB s.r.o. skončila na 47. místě. Do stovky nejlepších se také dostala společnost Automotive Lightning s.r.o. se 46. místem, a Varroc Lighting Systems s.r.o., která se umístila na 65. místě.

17.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Graf 17.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 27 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

V tomto oddílu se zahraniční vlastníci, přestože mají pouze 1,28 % jednotek (z toho nejvíce střední velikosti), podílejí na tržbách oddílu 75 % (z toho téměř 65 % připadá na velké podniky), na přidané hodnotě více jak 68 %, a na počtu zaměstnanců 66 %. Z toho vyplývá i vyšší úroveň produktivity práce firem pod zahraniční kontrolou ve srovnání s domácími podniky i přesto, že přidaná hodnota je v rámci nadnárodních korporací částečně přesunuta do zahraničí.

14 7

02

14 8

29

15 5

56

15 1

49

14 7

53

13 7

73

13 2

88

12 5

48

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

16 000

18 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

88 8

84

75 7

29

80 1

34

84 9

04

82 9

57

84 5

60

88 0

46

90 2

85

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

100 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

207

564

171

444

215

344

243

698

247

683

257

407

288

014

294

757

48 7

35

45 5

78

55 2

19

60 1

06

63 2

63

63 3

33

71 8

23

72 1

80

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

20 8

86

21 8

66

22 5

65

24 0

38

25 3

95

25 6

94

26 0

31

26 8

66

45 6

92

50 1

55

57 4

24

58 9

94

63 5

50

62 4

14

67 9

79

66 6

23

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

V tomto oddílu se zahraniční vlastníci, přestože mají pouze 1,28 % jednotek (z toho nejvíce střední velikosti), podílejí na tržbách oddílu 75 % (z toho téměř 65 % připadá na velké podniky), na přidané hodnotě více jak 68 %, a na počtu zaměstnanců 66 %. Z toho vyplývá i vyšší úroveň produktivity práce firem pod zahraniční kontrolou ve srovnání s domácími podniky i přesto, že přidaná hodnota je v rámci nadnárodních korporací částečně přesunuta do zahraničí.

153

17. CZ-NACE 27 VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

Vynikající byl růst produktivity práce, který byl za sledované období výraznější, než růst průměrné mzdy, avšak díky kolísavé dynamice vývoje přidané hodnoty a zaměstnanosti, došlo v některých letech (2011, 2012 a 2015) k meziročnímu předstihu růstu průměrné mzdy před produktivitou práce. V roce 2015 došlo k meziročnímu zpomalení růstu obratu z 11,9 % v roce 2014 na 2,3 %, při mírném růstu přidané hodnoty o 0,5 % (v roce 2014 byl růst o 13,4 %) a současném mírném nárůstu zaměstnanců o 2,5 %, což se projevilo snížením produktivity práce o 2,5 %.

Graf 17.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 27 (2005 = 100 %) Graf 17.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 27 (v %)

Vynikající byl růst produktivity práce, který byl za sledované období výraznější, než růst průměrné mzdy, avšak díky kolísavé dynamice vývoje přidané hodnoty a zaměstnanosti, došlo v některých letech (2011, 2012 a 2015) k meziročnímu předstihu růstu průměrné mzdy před produktivitou práce. V roce 2015 došlo k meziročnímu zpomalení růstu obratu z 11,9 % v roce 2014 na 2,3 %, při mírném růstu přidané hodnoty o 0,5 % (v roce 2014 byl růst o 13,4 %) a současném mírném nárůstu zaměstnanců o 2,5 %, což se projevilo snížením produktivity práce o 2,5 %.

Graf 17.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 27 (2005 = 100 %) Graf 17.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 27 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Na celkový výsledek působí mírně negativně pouze skupina 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení. Naopak velmi pozitivně skupina 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení.

Na přehledu indexů cen průmyslových výrobců v letech 2008-2015 je vidět nejvyšší růst cen v roce 2011 ve skupině 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení, kdy dosáhly maxima a pak do roku 2014 meziročně klesaly (graf 17.3.2). Ostatní skupiny měly spíše kolísavý vývoj cen, avšak bez výraznějších výkyvů. Moderní technologie dovolují snižovat náklady na výrobu, a tím klesá i jejich prodejní cena. Dalším faktorem jsou stále sofistikovanější výrobky mající další funkce a snaha firem produkovat úspornější spotřebiče. Ceny tlačí dolů také vysoká konkurence v této oblasti. Například ve skupině 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení se v posledních letech plně projevuje silná konkurence na trhu (zejména dovozy z Číny), která vede výrobce k provádění častějších inovací a snižování cen starších výrobků.

Ukazatel Spread je od roku 2010 v kladných číslech, což značí velmi vysokou efektivitu odvětví. Přispěla k tomu rentabilita vlastního kapitálu ROE, která je dlouhodobě v kladných hodnotách, a také rizikovost oddílu CZ-NACE 27, měřená alternativním nákladem na kapitál re, která se neustále snižuje (graf 17.3.3).

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 27 112,7 104,0 118,0 128,2 137,1 137,9 138,5 122,5

27.1 103,2 104,9 104,8 106,4 107,2 107,5 107,5 105,8

27.2 139,8 118,8 114,7 108,9 106,8 110,3 114,8 115,5

27.3 116,6 103,2 119,9 124,7 120,8 118,1 115,2 117,5

27.4 95,3 94,3 91,5 90,1 89,6 90,7 91,6 89,5

27.5 100,7 101,2 101,6 102,1 102,7 103,9 104,9 104,1

27.9 107,3 111,7 109,8 110,3 110,3 111,0 115,4 115,6

50 60 70 80 90

100 110 120 130 140 150

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -5,5 -3,1 6,3 4,7 4,6 5,8 9,2 9,7

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 11,2 12,6 20,4 18,4 17,1 17,4 20,6 19,7

re 16,7 15,6 14,0 13,8 12,6 11,6 11,4 10,0

-10

-5

0

5

10

15

20

25

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Na celkový výsledek působí mírně negativně pouze skupina 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení. Naopak velmi pozitivně skupina 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení.

Na přehledu indexů cen průmyslových výrobců v letech 2008-2015 je vidět nejvyšší růst cen v roce 2011 ve skupině 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení, kdy dosáhly maxima a pak do roku 2014 meziročně klesaly (graf 17.3.2). Ostatní skupiny měly spíše kolísavý vývoj cen, avšak bez výraznějších výkyvů. Moderní technologie dovolují snižovat náklady na výrobu, a tím klesá i jejich prodejní cena. Dalším faktorem jsou stále sofistikovanější výrobky mající další funkce a snaha firem produkovat úspornější spotřebiče. Ceny tlačí dolů také vysoká konkurence v této oblasti. Například ve skupině 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení se v posledních letech plně projevuje silná konkurence na trhu (zejména dovozy z Číny), která vede výrobce k provádění častějších inovací a snižování cen starších výrobků.

Ukazatel Spread je od roku 2010 v kladných číslech, což značí velmi vysokou efektivitu odvětví. Přispěla k tomu rentabilita vlastního kapitálu ROE, která je dlouhodobě v kladných hodnotách, a také rizikovost oddílu CZ-NACE 27, měřená alternativním nákladem na kapitál re, která se neustále snižuje (graf 17.3.3).

154

17.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

17.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

V komoditní struktuře vývozu oddílu 27 dominuje skupina výrobků 27.1 Elektrické motory, generátory apod. se svými 35 %, následovaná skupinou výrobků 27.3 Elektrické vedení a elektroinstalační zařízení s podílem 25 %. Podobně je tomu i u dovozu, kde se výrobková skupina 27.1 podílí téměř 40 % a skupina výrobků 27.3 má podíl 24 %. U komodit 27.5 Spotřebiče převážně pro domácnost je od roku 2012 kladné saldo zahraničního obchodu, přestože se v této skupině mnoho výrobků dováží z Asie a v Evropě se nevyrábí.

Graf 17.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 27 (v mil. Kč)

17.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 17.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

V komoditní struktuře vývozu oddílu 27 dominuje skupina výrobků 27.1 Elektrické motory, generátory apod. se svými 35 %, následovaná skupinou výrobků 27.3 Elektrické vedení a elektroinstalační zařízení s podílem 25 %. Podobně je tomu i u dovozu, kde se výrobková skupina 27.1 podílí téměř 40 % a skupina výrobků 27.3 má podíl 24 %. U komodit 27.5 Spotřebiče převážně pro domácnost je od roku 2012 kladné saldo zahraničního obchodu, přestože se v této skupině mnoho výrobků dováží z Asie a v Evropě se nevyrábí.

Graf 17.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 27 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Celkový dovoz v roce 2015 ve skupině CZ-CPA 27 byl 260,6 mld. Kč, z toho z EU asi 168,7 mld. Kč, z Asie kolem 61,7 mld. Kč. V procentech je podíl EU na dovozu asi 65 %, tento podíl se snižuje (v roce 2014 byl 70 %).

Celkový vývoz CZ-CPA 27 byl v roce 2015 celkem 361,7 mld. Kč, z toho převážná většina do států EU (téměř 83 %). Z toho je zřejmé, že naše ekonomika je velmi závislá na hospodářském cyklu Evropské unie. Aktivní saldo zahraničního obchodu za sledované období průběžně narůstalo, v roce 2015 se však meziročně snížilo. Saldo zahraničního obchodu s Asií máme u všech skupin CZ-NACE 27 výrazně záporné.

17.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Dominantní postavení ve vývozu má stále Německo, což je způsobeno především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou.

Německo patří rovněž mezi největší dovozní teritorium následované Čínou, Polskem, Maďarskem, Itálií a Rakouskem. V roce 2015 dosáhl obrat s Německem bezmála 230 mld. Kč, kladné saldo s touto zemí je 65,4 mld. Kč (dovoz 82,3 mld. a 147,7 mld. vývoz). Přebytek obchodní bilance na velkých trzích měla ČR kromě Německa rovněž s Francií, Slovenskem, Velkou Británií a Ruskem. Naopak více dovážíme, než vyvážíme zejména z Číny s obratem 51 mld. Kč (z toho dovoz 43,5 mld. Kč, vývoz 7,5 mld. Kč a záporné saldo 36 mld. Kč). Záporné saldo s Čínou se v roce 2015 zvýšilo (graf 17.4.2).

174

380

215

263

246

081

272

312

295

296

337

806

361

737

128

724

166

167

182

915

193

207

203

713

230

544

260

567

45 6

56

49 0

97

63 1

66

79 1

06

91 5

83

107

263

101

169

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Celkový dovoz v roce 2015 ve skupině CZ-CPA 27 byl 260,6 mld. Kč, z toho z EU asi 168,7 mld. Kč, z Asie kolem 61,7 mld. Kč. V procentech je podíl EU na dovozu asi 65 %, tento podíl se snižuje (v roce 2014 byl 70 %).

Celkový vývoz CZ-CPA 27 byl v roce 2015 celkem 361,7 mld. Kč, z toho převážná většina do států EU (téměř 83 %). Z toho je zřejmé, že naše ekonomika je velmi závislá na hospodářském cyklu Evropské unie. Aktivní saldo zahraničního obchodu za sledované období průběžně narůstalo, v roce 2015 se však meziročně snížilo. Saldo zahraničního obchodu s Asií máme u všech skupin CZ-NACE 27 výrazně záporné.

17.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Dominantní postavení ve vývozu má stále Německo, což je způsobeno především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou.

Německo patří rovněž mezi největší dovozní teritorium následované Čínou, Polskem, Maďarskem, Itálií a Rakouskem. V roce 2015 dosáhl obrat s Německem bezmála 230 mld. Kč, kladné saldo s touto zemí je 65,4 mld. Kč (dovoz 82,3 mld. a 147,7 mld. vývoz). Přebytek obchodní bilance na velkých trzích měla ČR kromě Německa rovněž s Francií, Slovenskem, Velkou Británií a Ruskem. Naopak více dovážíme, než vyvážíme zejména z Číny s obratem 51 mld. Kč (z toho dovoz 43,5 mld. Kč, vývoz 7,5 mld. Kč a záporné saldo 36 mld. Kč). Záporné saldo s Čínou se v roce 2015 zvýšilo (graf 17.4.2).

155

17. CZ-NACE 27 VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

Graf 17.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 27Graf 17.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 27

17.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Oddíl CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení má v české ekonomice, zejména v oblasti dodávek technologií pro energetiku, velmi silné postavení. Tuzemský trh je plně srovnatelný s trhy zahraničními, kde silná konkurence nutí výrobce stále inovovat svoje výrobky, hledat výrobní úspory a nové trendy v oboru. Trend k přechodu na nové sofistikovanější výrobky je podpořen i budováním nových nebo rozšiřováním stávajících vývojových kapacit. Komplementační charakter produkce elektrotechnického průmyslu vytváří předpoklady pro konkurenceschopnost dalších oborů zpracovatelského průmyslu a energetiky. Je významný podílem dovozu materiálů, komponent a dílů pro výrobu a montáž, širokým spektrem technologických procesů, výrazným podílem nadnárodního kapitálu u nových investic a využitím progresivních technologií. Také využitím logistických sítí nadnárodních společností i potřebou vysoce kvalifikovaných pracovníků ve výzkumu, vývoji i ve výrobě. Například podle statistiky výdajů na výzkum a vývoj za rok 2014 zhruba 6,4 % investic šlo do oddílu CZ-NACE 27, z toho přes 95 % z podnikatelských zdrojů, 3,6 % z českých veřejných zdrojů a zhruba 1,1 % z veřejných zahraničních zdrojů. Pozitivní je, že výdaje vzrostly o více jak 60 %.

Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto odvětví je právě dostatek kvalifikovaných technických pracovníků. Nedostatek, který se projevuje v některých oblastech ČR, se snaží Ministerstvo průmyslu a obchodu řešit. Rok 2015 byl Rokem průmyslu a technického vzdělávání, kdy se podařilo podnítit zájem o studium na středních průmyslových školách.

Velkou konkurenční výhodou České republiky je strategická poloha ve střední Evropě, a z toho vyplývající snadný přístup na trh Evropské unie, rozvinutá dopravní a telekomunikační infrastruktura, vyvinutá technologická základna, velký potenciál pro výzkumné a vývojové projekty, investiční podpora, a to pomocí transparentního systému investičních pobídek. Vlastní technologický potenciál České republiky v tomto odvětví je opravdu silný a je zárukou konkurenceschopnosti na zahraničních trzích.

Německo 32%

Čína 17%

Polsko 5%

Maďarsko 4%

Itálie 4%

Rakousko 3%

Japonsko 3%

Jižní Korea 3%

ostatní 29%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 41%

Slovensko

V.Británie

Polsko 4%

Rakousko 4%

Maďarsko 4%

USA

ostatní 29%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

17.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUOddíl CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení má v české ekonomice, zejména v oblasti dodávek technologií pro energetiku, velmi silné postavení. Tuzemský trh je plně srovnatelný s trhy zahraničními, kde silná konkurence nutí výrobce stále inovovat svoje výrobky, hledat výrobní úspory a nové trendy v oboru. Trend k přechodu na nové sofistikovanější výrobky je podpořen i budováním nových nebo rozšiřováním stávajících vývojových kapacit. Komplementační charakter produkce elektrotechnického průmyslu vytváří předpoklady pro konkurenceschopnost dalších oborů zpracovatelského průmyslu a energetiky. Je významný podílem dovozu materiálů, komponent a dílů pro výrobu a montáž, širokým spektrem technologických procesů, výrazným podílem nadnárodního kapitálu u nových investic a využitím progresivních technologií. Také využitím logistických sítí nadnárodních společností i potřebou vysoce kvalifikovaných pracovníků ve výzkumu, vývoji i ve výrobě. Například podle statistiky výdajů na výzkum a vývoj za rok 2014 zhruba 6,4 % investic šlo do oddílu CZ-NACE 27, z toho přes 95 % z podnikatelských zdrojů, 3,6 % z českých veřejných zdrojů a zhruba 1,1 % z veřejných zahraničních zdrojů. Pozitivní je, že výdaje vzrostly o více jak 60 %.

Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto odvětví je právě dostatek kvalifikovaných technických pracovníků. Nedostatek, který se projevuje v některých oblastech ČR, se snaží Ministerstvo průmyslu a obchodu řešit. Rok 2015 byl Rokem průmyslu a technického vzdělávání, kdy se podařilo podnítit zájem o studium na středních průmyslových školách.

Velkou konkurenční výhodou České republiky je strategická poloha ve střední Evropě, a z toho vyplývající snadný přístup na trh Evropské unie, rozvinutá dopravní a telekomunikační infrastruktura, vyvinutá technologická základna, velký potenciál pro výzkumné a vývojové projekty, investiční podpora, a to pomocí transparentního systému investičních pobídek. Vlastní technologický potenciál České republiky v tomto odvětví je opravdu silný a je zárukou konkurenceschopnosti na zahraničních trzích.

3%

4% 5%

Francie 6%

156

157

18. CZ-NACE 28 VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ J.N.

18. CZ-NACE 28 VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ J.N.

18.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 28 dle jednotlivých skupin

28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely; 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely; 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů; 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů; 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely.

Významným oddílem českého zpracovatelského průmyslu je výroba strojů a zařízení CZ-NACE 28. Zahrnuje velmi širokou paletu zařízení, která mechanicky nebo tepelně působí na materiály nebo na materiálech provádějí výrobní procesy (např. manipulaci, postřikování, vážení nebo balení), včetně výroby jejich mechanických komponentů, které produkují a využívají sílu. Patří sem také speciálně vyrobené díly na tyto stroje a zařízení. Do tohoto oddílu dále patří pevná, pohyblivá nebo ručně ovládaná zařízení bez ohledu na to, zda jsou určena pro průmysl, řemesla, stavebnictví, zemědělství nebo pro použití v domácnostech. Oddíl zahrnuje rovněž výrobu speciálních zařízení pro cestující nebo nákladní dopravu.

Tento oddíl se v roce 2015 podílel téměř 8 % na tržbách za vlastní výrobky a služby zpracovatelského průmyslu (ZP), čímž obsadil pomyslné třetí místo v rámci zpracovatelského průmyslu (za oddílem CZ-NACE 29 výroba motorových vozidel a oddílem CZ-NACE 26 výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů).

Tabulka 18.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 28 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

SkupinaCZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktivacelkem

Početzaměstnanců

Početjednotek

28.1 25,4 26,7 25,9 26,7 31,0 30,6 25,0 10,6

28.2 35,0 35,4 37,5 36,6 34,5 33,6 34,7 61,2

28.3 5,8 5,9 6,0 6,5 5,4 6,1 6,2 5,5

28.4 10,1 9,5 8,6 8,8 9,7 9,8 9,7 4,9

28.9 23,7 22,5 21,9 21,5 19,4 19,9 24,3 17,7

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

18.2 VÝVOJ ODDÍLUProdukce oddílu zahrnuje širokou škálu zařízení, nepostradatelných pro jakoukoli investici do výrobní technologie. Vývoj, výroba a prodej těchto zařízení je indikátorem stavu a dalšího vývoje českého hospodářství. Sahá od výroby turbín, dopravních a vzduchotechnických zařízení, zemědělských, potravinářských, textilních, papírenských a stavebních strojů až ke strojům kovoobráběcím a tvářecím. Vývoj oddílu CZ-NACE 28 svými

158

vstupy úzce navazuje na hutní průmysl a kovovýrobu. Z hlediska užití směřuje přes polovina jeho produkce na vývoz, čtvrtina do tuzemských investic prakticky do všech odvětví ekonomiky a v rámci zbývající mezispotřeby tvoří největší část vzájemné dodávky uvnitř vlastního odvětví a dále kooperace s nejvíce svázanými odvětvími, kterými jsou automobilový průmysl a kovovýroba.

18.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELEEkonomická recese roku 2009 se u oddílu CZ-NACE 28 projevila ve dvou fázích (na rozdíl od většiny ostatních oddílů, kde po propadu 2009 nastal od roku 2010 růst), když zaměstnanost klesala v roce 2009 i 2010, ale obrat a přidaná hodnota se obrátila ke stabilnímu růstu už od roku 2010 (graf 18.3.1). Zaměstnanost začala růst od roku 2011 a pokračovala v růstu i v dalších letech, předkrizové úrovně roku 2008 však nedosáhla. K jejímu rychlejšímu růstu bránily relativně vysoké nároky na kvalifikaci pracovní síly. Při poměrně rovnoměrném růstu průměrné mzdy vzrostla produktivita práce ve dvou větších meziročních skocích v roce 2010 a 2014. Tím došlo v letech 2011 a 2015 k pomalejšímu růstu produktivity oproti mzdám.

Graf 18.3.1- Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 28 (rok 2008 = 100 %)

ekonomiky a v rámci zbývající mezispotřeby tvoří největší část vzájemné dodávky uvnitř vlastního odvětví a dále kooperace s nejvíce svázanými odvětvími, kterými jsou automobilový průmysl a kovovýroba.

18.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Ekonomická recese roku 2009 se u oddílu CZ-NACE 28 projevila ve dvou fázích (na rozdíl od většiny ostatních oddílů, kde po propadu 2009 nastal od roku 2010 růst), když zaměstnanost klesala v roce 2009 i 2010, ale obrat a přidaná hodnota se obrátila ke stabilnímu růstu už od roku 2010 (graf 18.3.1). Zaměstnanost začala růst od roku 2011 a pokračovala v růstu i v dalších letech, předkrizové úrovně roku 2008 však nedosáhla. K jejímu rychlejšímu růstu bránily relativně vysoké nároky na kvalifikaci pracovní síly. Při poměrně rovnoměrném růstu průměrné mzdy vzrostla produktivita práce ve dvou větších meziročních skocích v roce 2010 a 2014. Tím došlo v letech 2011 a 2015 k pomalejšímu růstu produktivity oproti mzdám.

Graf 18.3.1- Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 28 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Ceny výrobců oscilovaly s tendencí mírného růstu, když nejvyšších indexů dosáhla skupina CZ-CPA 28.2, nejnižších indexů skupina 28.1, spíše sestupný trend měla skupina CZ-CPA 28.9 (graf 18.3.2). Finanční pozice vyjádřená ukazatelem Spread měla zlepšující se tendenci, když nejdříve v letech 2010 a 2011 oddíl 28 snižoval své záporné hodnoty a v roce 2012 přešel do kladných. V roce 2013 si však „odskočil“ do lehce záporné hodnoty, díky propadu rentability vlastního kapitálu (graf 18.3.3). Meziroční snížení rentability v roce 2015 se projevilo snížením kladné hodnoty Spreadu. Z jednotlivých skupin si nejlépe vedla CZ-NACE 28.2, kde za celé sledované období měl Spread kladné hodnoty. Velké výkyvy do záporných (v roce 2009) i kladných (2012) hodnot vykázala skupina CZ-NACE 28.3. V roce 2015 skončila v červených číslech jen skupina 28.4.

5 59

0

5 70

2

6 45

5

6 11

1

5 83

5

5 57

4

5 37

1

5 20

9

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

133

336

113

247

107

068

112

971

114

467

116

376

117

928

120

882

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

318

713

240

140

261

646

290

694

305

224

313

293

339

366

354

123

77 8

23

66 6

61

70 0

98

74 5

24

80 1

44

84 1

48

92 3

76

94 7

48

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

23 4

71

23 5

15

24 3

12

25 1

77

26 4

61

26 8

34

27 7

50

28 7

46 48 6

38

49 0

53

54 5

58

54 9

73

58 3

46

60 2

56

65 2

77

65 3

18

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Ceny výrobců oscilovaly s tendencí mírného růstu, když nejvyšších indexů dosáhla skupina CZ-CPA 28.2, nejnižších indexů skupina 28.1, spíše sestupný trend měla skupina CZ-CPA 28.9 (graf 18.3.2).

Finanční pozice vyjádřená ukazatelem Spread měla zlepšující se tendenci, když nejdříve v letech 2010 a 2011 oddíl 28 snižoval své záporné hodnoty a v roce 2012 přešel do kladných. V roce 2013 si však „odskočil“ do lehce záporné hodnoty, díky propadu rentability vlastního kapitálu (graf 18.3.3). Meziroční snížení rentability v roce

159

18. CZ-NACE 28 VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ J.N.

2015 se projevilo snížením kladné hodnoty Spreadu. Z jednotlivých skupin si nejlépe vedla CZ-NACE 28.2, kde za celé sledované období měl Spread kladné hodnoty. Velké výkyvy do záporných (v roce 2009) i kladných (2012) hodnot vykázala skupina CZ-NACE 28.3. V roce 2015 skončila v červených číslech jen skupina 28.4.

Graf 18.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 28 (2005 = 100 %) Graf 18.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 28 (v %)

Graf 18.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 28 (2005 = 100 %) Graf 18.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 28 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

18.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 18.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Kladné saldo a postupně narůstající objemy vývozu výrobků CZ-CPA 28 svědčí o trvale se zlepšující kvalitě, technické úrovni a konkurenceschopnosti výrobků. Pokračuje pozitivní vývoj exportní výkonnosti, která je podmíněna investicemi do výzkumu a vývoje, zvyšováním kvalifikace pracovníků a přizpůsobení se podniků stále tvrdšímu konkurenčnímu prostředí.

V komoditní struktuře vývozu i dovozu výrazně a dlouhodobě dominují výrobky CZ-CPA 28.1 a 28.2.

Graf 18.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 28 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

18.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Teritoriem do kterého směřuje největší objem vývozu strojů a zařízení je již tradičně Německo. V roce 2015 představoval vývoz do této sousední země – stejně jako v roce 2014 – přes 32 % celkového objemu vývozu. Podobná situace je u dovozu, kde opět tradičně převládá dovoz z Německa, v případě roku 2014 přesáhl podíl dovozu z Německa 40 %, v roce 2015 39 % celkového dovozu.

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 28 106,6 108,5 106,8 107,0 107,9 108,8 109,5 109,5

28.1 104,5 105,3 102,7 103,5 106,8 107,6 107,3 106,7

28.2 108,1 110,8 109,0 109,4 109,3 110,4 112,5 112,8

28.3 101,6 104,1 104,0 105,1 105,4 104,1 104,0 105,3

28.4 104,4 104,9 104,9 104,4 104,4 106,8 108,4 108,5

28.9 108,2 109,9 108,0 107,4 107,1 107,3 106,3 106,5

96

98

100

102

104

106

108

110

112

114

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -5,6 -7,5 -1,9 -0,7 2,4 -0,4 2,9 2,6

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 10,7 7,7 12,3 12,6 13,5 10,6 13,8 12,4

re 16,3 15,2 14,2 13,3 11,0 11,1 11,0 9,8

-10

-5

0

5

10

15

20

244

093

281

622

335

796

350

663

376

372

416

506

444

465

170

917

196

898

240

350

247

104

255

054

310

036

339

113

73 1

76

84 7

24

95 4

46

103

558

121

319

106

471

105

352

0 50 000

100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 350 000 400 000 450 000 500 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

18.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

18.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Kladné saldo a postupně narůstající objemy vývozu výrobků CZ-CPA 28 svědčí o trvale se zlepšující kvalitě, technické úrovni a konkurenceschopnosti výrobků. Pokračuje pozitivní vývoj exportní výkonnosti, která je podmíněna investicemi do výzkumu a vývoje, zvyšováním kvalifikace pracovníků a přizpůsobení se podniků stále tvrdšímu konkurenčnímu prostředí.

V komoditní struktuře vývozu i dovozu výrazně a dlouhodobě dominují výrobky CZ-CPA 28.1 a 28.2.

Graf 18.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 28 (v mil. Kč)

Graf 18.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 28 (2005 = 100 %) Graf 18.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 28 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

18.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 18.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Kladné saldo a postupně narůstající objemy vývozu výrobků CZ-CPA 28 svědčí o trvale se zlepšující kvalitě, technické úrovni a konkurenceschopnosti výrobků. Pokračuje pozitivní vývoj exportní výkonnosti, která je podmíněna investicemi do výzkumu a vývoje, zvyšováním kvalifikace pracovníků a přizpůsobení se podniků stále tvrdšímu konkurenčnímu prostředí.

V komoditní struktuře vývozu i dovozu výrazně a dlouhodobě dominují výrobky CZ-CPA 28.1 a 28.2.

Graf 18.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 28 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

18.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Teritoriem do kterého směřuje největší objem vývozu strojů a zařízení je již tradičně Německo. V roce 2015 představoval vývoz do této sousední země – stejně jako v roce 2014 – přes 32 % celkového objemu vývozu. Podobná situace je u dovozu, kde opět tradičně převládá dovoz z Německa, v případě roku 2014 přesáhl podíl dovozu z Německa 40 %, v roce 2015 39 % celkového dovozu.

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 28 106,6 108,5 106,8 107,0 107,9 108,8 109,5 109,5

28.1 104,5 105,3 102,7 103,5 106,8 107,6 107,3 106,7

28.2 108,1 110,8 109,0 109,4 109,3 110,4 112,5 112,8

28.3 101,6 104,1 104,0 105,1 105,4 104,1 104,0 105,3

28.4 104,4 104,9 104,9 104,4 104,4 106,8 108,4 108,5

28.9 108,2 109,9 108,0 107,4 107,1 107,3 106,3 106,5

96

98

100

102

104

106

108

110

112

114

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -5,6 -7,5 -1,9 -0,7 2,4 -0,4 2,9 2,6

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 10,7 7,7 12,3 12,6 13,5 10,6 13,8 12,4

re 16,3 15,2 14,2 13,3 11,0 11,1 11,0 9,8

-10

-5

0

5

10

15

20

244

093

281

622

335

796

350

663

376

372

416

506

444

465

170

917

196

898

240

350

247

104

255

054

310

036

339

113

73 1

76

84 7

24

95 4

46

103

558

121

319

106

471

105

352

0 50 000

100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 350 000 400 000 450 000 500 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

160

18.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Teritoriem do kterého směřuje největší objem vývozu strojů a zařízení je již tradičně Německo. V roce 2015 představoval vývoz do této sousední země – stejně jako v roce 2014 – přes 32 % celkového objemu vývozu. Podobná situace je u dovozu, kde opět tradičně převládá dovoz z Německa, v případě roku 2014 přesáhl podíl dovozu z Německa 40 %, v roce 2015 39 % celkového dovozu.

Též v podílech u ostatních teritorií nedochází k výrazným změnám proti již několik let ustálenému rozdělení, kde do Francie směřuje 6 % vývozu. Dalšími tradičními zeměmi jsou Slovensko, Polsko, V. Británie, Itálie a Ruská federace, kam směřuje od 3 % až po 5 % celkového vývozu. Přibližně 35 % vývozu směřuje do ostatních teritorií. Ani v oblasti dovozu se teritoria v průběhu posledních let podstatně nemění. Čeští výrobci mají zájem vyvážet do zemí východní Asie a probíhají jednání o vývozech do zemí Jižní Ameriky.

V listopadu 2015 se v Bombaji v rámci mezinárodního strojírenského veletrhu „India Engineering Sourcing Show“ (IESS) uskutečnilo třetí zasedání Smíšené pracovní skupiny pro těžké strojírenství. Hlavním bodem programu byl podpis protokolu o spolupráci v oblasti těžkého strojírenství, který současně definuje jako hlavní zájmový projekt modernizaci indického státního strojírenského podniku HEC v Ránčí.

Graf 18.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 28

Též v podílech u ostatních teritorií nedochází k výrazným změnám proti již několik let ustálenému rozdělení, kde do Francie směřuje 6 % vývozu. Dalšími tradičními zeměmi jsou Slovensko, Polsko, V. Británie, Itálie a Ruská federace, kam směřuje od 3 % až po 5 % celkového vývozu. Přibližně 35 % vývozu směřuje do ostatních teritorií. Ani v oblasti dovozu se teritoria v průběhu posledních let podstatně nemění. Čeští výrobci mají zájem vyvážet do zemí východní Asie a probíhají jednání o vývozech do zemí Jižní Ameriky.

V listopadu 2015 se v Bombaji v rámci mezinárodního strojírenského veletrhu „India Engineering Sourcing Show“ (IESS) uskutečnilo třetí zasedání Smíšené pracovní skupiny pro těžké strojírenství. Hlavním bodem programu byl podpis protokolu o spolupráci v oblasti těžkého strojírenství, který současně definuje jako hlavní zájmový projekt modernizaci indického státního strojírenského podniku HEC v Ránčí.

Graf 18.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 28

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

18.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Jednou z důležitých součástí českého všeobecného strojírenství je energetické strojírenství, jež v současnosti prožívá rozvoj díky zvyšující se celosvětové poptávce po energii. Energetické strojírenství zahrnuje výrobu a dodávky zařízení mnoha oborů napříč všeobecným strojírenstvím, výrobou turbín počínaje, přes armatury, kompresory, čerpadla, až po zdvihací a manipulační zařízení konče.

V posledním období se české energetické strojírenství, jako rozhodující činitel obnovy a rozvoje české energetiky, opět dostává do popředí, přičemž si i nadále udržuje své tradiční zákazníky v Rusku, postsovětských republikách, Číně, Indii, Pákistánu, Egyptě, Turecku, Vietnamu, na Kubě a v dalších státech.

Zapojení českých výrobců energetických zařízení do dodavatelských konsorcií často napomáhá jejich příslušnost k nadnárodním společnostem, jež svým propojením a vlivy otevírají cestu k zahraničním zakázkám. Zároveň řada ryze českých společností jsou úspěšnými exportéry energetických zařízení, právě díky své mnohaleté tradici a bohatým referencím.

Tradice a současná úroveň výroby obráběcích strojů, jež tvoří neodmyslitelnou součást oddílu, dává oprávněný předpoklad dalšího úspěšného vývoje této skupiny.

Ministr průmyslu a obchodu vyhlásil v rámci konání Mezinárodního strojírenského veletrhu 2015 v Brně iniciativu nazvanou Průmysl 4.0. Jedná se o přípravu vize digitální ekonomiky směrem ke kybernetické revoluci, která přinese přerod myšlení lidí, zapojených do organizace a řízení průmyslové výroby. Ve svém důsledku bude mít pozitivní dopad na celou společnost. Cílem je zapojit české firmy efektivně

Německo 39%

Itálie 8%

Čína 7%

Japonsko 5%

USA

Polsko 4%

V. Británie

Rakousko 3% ostatní

27%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 32%

Slovensko 6%

Francie

V. Británie

Polsko 4%

Itálie 4%

Rusko

ostatní 35%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

18.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUJednou z důležitých součástí českého všeobecného strojírenství je energetické strojírenství, jež v současnosti prožívá rozvoj díky zvyšující se celosvětové poptávce po energii. Energetické strojírenství zahrnuje výrobu a dodávky zařízení mnoha oborů napříč všeobecným strojírenstvím, výrobou turbín počínaje, přes armatury, kompresory, čerpadla, až po zdvihací a manipulační zařízení konče.

V posledním období se české energetické strojírenství, jako rozhodující činitel obnovy a rozvoje české energetiky, opět dostává do popředí, přičemž si i nadále udržuje své tradiční zákazníky v Rusku, postsovětských republikách, Číně, Indii, Pákistánu, Egyptě, Turecku, Vietnamu, na Kubě a v dalších státech.

Zapojení českých výrobců energetických zařízení do dodavatelských konsorcií často napomáhá jejich příslušnost k nadnárodním společnostem, jež svým propojením a vlivy otevírají cestu k zahraničním zakázkám. Zároveň řada ryze českých společností jsou úspěšnými exportéry energetických zařízení, právě díky své mnohaleté tradici a bohatým referencím.

3%

4%

3%

5%

USA 5%

6%

161

18. CZ-NACE 28 VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ J.N.

Tradice a současná úroveň výroby obráběcích strojů, jež tvoří neodmyslitelnou součást oddílu, dává oprávněný předpoklad dalšího úspěšného vývoje této skupiny.

Ministr průmyslu a obchodu vyhlásil v rámci konání Mezinárodního strojírenského veletrhu 2015 v Brně iniciativu nazvanou Průmysl 4.0. Jedná se o přípravu vize digitální ekonomiky směrem ke kybernetické revoluci, která přinese přerod myšlení lidí, zapojených do organizace a řízení průmyslové výroby. Ve svém důsledku bude mít pozitivní dopad na celou společnost. Cílem je zapojit české firmy efektivně do dodavatelsko-odběratelských řetězců, a ve spolupráci s výzkumnou sférou připravit taková řešení, která jim v těchto řetězcích zlepší jejich pozici směrem k činnostem s vyšší přidanou hodnotou.

162

163

19. CZ-NACE 29 VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVESŮ A NÁVĚSŮ

19. CZ-NACE 29 VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVESŮ A NÁVĚSŮ

19.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU

Členění oddílu CZ-NACE 29 dle jednotlivých skupin 29.1 Výroba motorových vozidel a jejich motorů; 29.2 Výroba karoserií motorových vozidel; výroba přívěsů a návěsů; 29.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory.

Automobilový průmysl (AP) se významně podílí na celkových hospodářských výsledcích České republiky. V posledních letech se jeho zastoupení v rámci zpracovatelského průmyslu neustále zvyšuje, rostou jeho tržby, počet zaměstnanců i export.

Tento oddíl zahrnuje podle charakteru výrobního programu následující výrobkovou skladbu: osobní, lehké užitkové a nákladní automobily, autobusy a trolejbusy, pásová sněhová vozidla, golfové vozíky, obojživelná, požární vozidla, přívěsy a návěsy a výrobu autodílů.

V automobilovém průmyslu má výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla již více než deset let větší podíl na tržbách a zaměstnanosti než výroba motorových vozidel, avšak u exportu má dlouhodobě největší podíl výroba motorových vozidel. Důležitost skupiny 29.2 je marginální, a i když její tržby stále rostou, předkrizové úrovně roku 2008 zatím nedosáhly.

Automobilový průmysl je odběratelem výrobků a služeb z dalších oddílů zpracovatelského průmyslu, např. elektrotechnického, hutního, chemického, plastikářského, sklářského, textilního a všeobecného strojírenství. Vozidlo se skládá až z 12 tisíc dílů (Škoda pro výrobu nového Kodiaqu bude odebírat přes 5 500 dílů od 530 dodavatelů).

Tuzemští dodavatelé v roce 2015 vyrobili jak pro české automobilky, tak zejména na export např. 21,1 milionu kusů pneumatických plášťů pro osobní a lehká nákladní vozidla, 919 tisíc ks pneumatických plášťů pro nákladní vozidla a 119 tisíc industriálních pneumatik pro další motorová vozidla, 31 milionů kusů autoskel, cca 18 mil. ks autosvětel, přes 2 miliony posilovačů řízení, více jak 14 milionů pružin pro osobní automobily, přes 3 miliony klimatizačních jednotek, ale také miliony kondenzátorů, výparníků, chladičů nebo topných těles, přes dvacet milionů filtrů a miliony dalších komponentů.

V České republice bylo v roce 2015 v provozu skoro 7,2 mil. vozidel.

V ČR bylo kromě nových vozidel přeprodáno také cca 660 tisíc ojetých osobních automobilů, jejichž průměrná cena byla cca 196 tis. Kč, což představuje cca 130 mld. Kč. Leasingové společnosti mají významný obrat svých tržeb v návaznosti na prodej vozidel. U leasingu bylo využito více jak 80 % z 51,4 mld. Kč na nákup vozidel (osobní, lehká užitková a nákladní, včetně autobusů a trolejbusů). U podnikatelských úvěrů to bylo přes 72 % z 50,1 mld. Kč. Například prostřednictvím ŠKOFINu byla nakoupena vozidla za necelých 12 mld. Kč. U výdajů do reklamy 10 největších inzerentů za ni zaplatilo přes 2,7 mld. Kč (nejvíce Hyundai 584 mil. Škoda 348 mil. Kč a Volkswagenem 340 mil. Kč). Na Slovensku automobilky investovaly do reklamy 86,6 mil. €.

164

Pro všechny výrobce je důležitá logistika a zvláště v oborech, kde se vyrábí just in time. ČD Cargo, a.s. ročně přepraví více jak 1 mil. vozidel díky tuzemským a slovenským automobilkám. Ve velkých firmách se ročně otočí až 15 tisíc kamionů s hotovými výrobky. V České republice má profesní průkaz kolem 300 tisíc řidičů, kteří pravidelně zasedají za volant nákladního automobilu či autobusu. Silniční doprava se u nás podílí na 78 % celkové přepravy zboží (na mýtném zaplatily kamiony v České republice v roce 2015 cca 9,7 mld. Kč (meziročně +11,67 %). V následujících letech předpokládáme další růst silniční nákladní dopravy. U osobní dopravy se individuální a autobusová doprava podílí na osobní přepravě více jak 50 %.

Po skončení životnosti se automobil stává „odpadem“, který je zdrojem materiálů pro další využití (železo, plasty, sklo, barevné kovy, vzácné prvky a další). V České republice je ročně ekologicky zlikvidováno přes 130 tisíc motorových vozidel s ukončenou životností. V roce 2015 bylo z Centrálního registru vozidel vyřazeno 669 154 vozidel – pouze 111 222 ks bylo předáno k likvidaci a dalších 557 932 bylo po 1. 7. 2015 vyřazeno administrativně (důvodem je zákon č. 293/2013 Sb. (čl. II, odst. 4b), který změnil pravidla pro tzv. polopřevody). Bylo zpracováno cca 44 tis. tun vyřazených pneumatik (energeticky bylo využito 58,9 %). Významnou komoditou jsou i autobaterie (Kovohutě Příbram zrecyklovaly přes 100 tun olověných baterií). Vzhledem k nástupu elektromobility očekáváme v následujících letech (po roce 2020) větší zastoupení lithiových baterií k recyklaci (např. baterie u BMW i3 váží cca 230 kg, v elektrobusu včetně temperovacího příslušenství váží až 2,5 tuny).

Tabulka 19.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 29 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

SkupinaCZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktivacelkem

Početzaměstnanců

Početjednotek

29.1 30,7 47,2 46,2 45,6 54,6 47,3 22,5 9,3

29.2 1,7 1,0 0,8 0,8 0,9 1,0 2,1 17,2

29.3 67,7 51,7 53,0 53,6 44,5 51,8 75,5 73,5

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Ekonomické výsledky v časových řadách jsou někdy ovlivněny statistickými faktory. Podniky jsou zařazeny do jednotlivých oddílů a skupin podle jejich převažující činnosti, přičemž ostatní činnosti mohou patřit do jiných oddílů či skupin. V případě změny struktury produkce, kdy převahu získá jiná činnost, je podnik přeřazen do příslušného oddílu (skupiny). V tom případě dochází ke změně dynamiky, nebo objemu ukazatele z organizačních důvodů, ne z ekonomických důvodů. Výroba autopříslušenství se tak dostává na rozhraní s kovodělným, strojírenským, elektrotechnickým a gumárenským a plastikářským průmyslem.

V počtu jednotek a zaměstnanců, a z toho vyplývajících mzdových nákladů, jednoznačně dominuje skupina 29.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory, ve které se nachází zástupci nejvýznamnějších světových výrobců autodílů. U tržeb, přidané hodnoty, výnosů a aktiv má mírně nadpoloviční podíl. Necelá čtvrtina pracovníků se podílí na finální výrobě motorových vozidel (zde má Škoda více jak 2/3 podíl na zaměstnanosti). Co do výše tržeb první tři příčky obsadily Škoda, TPCA a HMMC.

Nejmenší je skupina 29.2 představující výrobu návěsů a přívěsů, od nástaveb na kamiony či terénní nákladní vozidla, až po přívěsné vozíky za osobní automobily. Ve většině ukazatelů má nejvýše 2% podíl.

19.2 VÝVOJ ODDÍLUAutomobilový průmysl má velmi bohatou historii. Můžeme zmínit: 200 let od premiéry prvního parou poháněného automobilu na našem územ od Josefa Božka, 150 let od narození Václava Laurina, jednoho ze zakladatelů značky Laurin & Klement, 120 let od založení firmy „První východočeská výroba kočárů Josefa Sodomky“ (pozdější Karosa, nyní IVECO), 115 let od založení a 110 let od zahájení výroby osobních vozidel

165

19. CZ-NACE 29 VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVESŮ A NÁVĚSŮ

ve firmě Laurin & Klement (nynější Škoda Auto, a.s.) a prvního mezinárodního autosalonu na českém území, 95 let činnosti firmy Bosch na našem území, 90 let od zahájení pravidelného provozu autobusů v Praze, 85 let od zahájení pravidelného provozu autobusů v Brně a Ostravě, 80 let od výroby prvního trolejbusu na našem území, registrace ochranné známky Tatra, vzniku firmy BRITA (později Pal a nyní Brisk a.s.) a výroby Škody 935 s proudnicovou karoserií, 70 let od vzniku národního podniku PAL a ukončení výroby osobních automobilů AERO, 25 let od vzniku Brano Group, a.s., MAHLE Behr Mnichovo Hradiště, s.r.o., Kögel, s.r.o, 20 let od zahájení výroby autobusů ve společnosti SOR Libchavy, s.r.o., založení např. společností Johnson Controls Automobilové součástky, k. s., Tyco Electronics Czech s.r.o., GRAMMER CZ, s.r.o., 15 let od vzniku společnosti Magna Exteriors (Bohemia) s.r.o., Nemak Czech Republic, s.r.o., MAHLE Behr Mnichovo Hradiště s.r.o., 10 let od zahájení výroby v Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o. (TPCA), založení firmy SUNGWOO HITECH s.r.o.

Zaznamenali jsme i milníky prodejní či výrobní – Poprvé v historii se Škodě Auto a.s. (Škoda) podařilo prodat sto tisíc aut za jediný měsíc (březen 2015). Škoda vyrobila 17ti miliónté, TPCA 2,5 milionté a Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. (HMMC) 1,5 milionté auto, Škoda sedmimiliontou manuální převodovku, Škoda Electric, a.s. 14ti tisící trolejbus od zahájení výroby.

Automobilový průmysl patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější odvětví v České republice. Na tržbách za prodej vlastních výrobků se v rámci zpracovatelského průmyslu podílí 28,7 %. Na exportu se podílí cca jednou třetinou (automobilka Škoda je největším exportérem u nás) a na zaměstnanosti je to 14 %. Investice v automobilovém průmyslu představují skoro pětinu všech investic ve zpracovatelském průmyslu. Toto odvětví je i na prvních místech ve statistikách investičních pobídek.

Pro srovnání: na Slovensku automobilový průmysl zaměstnává přímo 80 tisíc lidí, podílí se na 43 % průmyslové výroby a na 35 % exportu zpracovatelského průmyslu.

Firmy z automobilového průmyslu a návazní dodavatelé se pravidelně umísťují v žebříčku CZECH TOP 100, ale ne všechny firmy se této ankety účastní. Na prvním místě za rok 2015 skončila Škoda Auto, a.s., na 21. místě BOSCH DIESEL, s.r.o., na 32. místě Iveco Czech Republic, a.s., na 34. místě Automotive Lighting s.r.o., na 38. místě AGC Flat Glass Czech a.s., na 48. místě TRW Automotive Czech s.r.o., na 55. místě Witte Nejdek, spol. s r.o., na 57. místě MITAS a.s., na 78. místě MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o. na 83. místě TRCZ s.r.o. a na 84. místě SOR Libchavy spol. s r. o.

Automobilový průmysl patří rovněž mezi nejvýznamnější odvětví ve státech střední Evropy. Jako příklad můžeme uvést následující výroby: v Polsku FCA Poland (556 tis. osobních automobilů, dříve Fiat Auto Poland S.A), VW Poland (v roce 2015 vyrobili 171 tisíc lehkých užitkových vozidel), v Maďarsku AUDI Hungaria Motor (největší motorárna v EU, v roce 2015 poprvé vyrobila přes 2 mil. motoru v jednom roce), na Slovensku Volkswagen Slovakia (v roce 2015 vyrobila 397 458 osobních vozidel, 262 400 převodovek a 36,4 milionu komponentů), KIA Slovakia (v roce 2015 vyrobila 338 tisíc osobních automobilů a 582 tis. motorů) a v Rumunsku Automobile Dacia (v roce 2015 vyrobila cca 551 tisíc vozidel, 514 tis. převodovek a 436 tis. motorů).

166

19.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE

Graf 19.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 29 (rok 2008 = 100 %)

19.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Graf 19.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 29 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů Po recesi v roce 2009 se většina ukazatelů obrátila k růstu, přičemž obrat a přidaná hodnota překročily předkrizovou úroveň roku 2008 už v roce 2010. Je to dáno růstem výroby nejen u nás, ale i zejména v Německu, ale i dalších okolních státech. Také poptávka po nových vozidlech zejména v EU rostla více jak 30 měsíců v řadě.

Produktivita práce vzrostla výrazně ve dvou meziročních skocích v roce 2010 a 2014, zatímco nárůst průměrné mzdy byl rovnoměrný. Tím došlo v letech 2011 a 2012 k nepříznivému předstihu růstu mezd před produktivitou. Růst zaměstnanosti od roku 2010 byl přerušen v roce 2013, ale následně zrychlil, takže v roce 2015 přesáhl počet zaměstnaných úroveň roku 2008. Nedostatek pracovníků nutí firmy zvyšovat platy, aby snížily fluktuaci pracovníků a nalákaly nové. Dle Sdružení automobilového průmyslu přesáhly průměrné mzdy zaměstnanců jejich členské základny (zahrnující firmy nejen z CZ-NACE 29) 33 000 Kč (meziročně vzrostly o 3,6 %). Za uplynulou dekádu vzrostla v tomto odvětví mzda dramaticky z 22 591 Kč (2006) na 33 274 Kč (2015), tj. o plných 47 %. Mzdy v automobilovém průmyslu jsou o cca o čtvrtinu vyšší, nežli je průměr ČR.

Například na Slovenku byl průměrný plat v tomto odvětví v polovině roku 2015 na úrovni 1 040 € (za posledních pět vzrostl o 167 €, tj. +19,1 %). Nejvyšší platy jsou v Bratislavském kraji a nejnižší v Košickém, rozdíl činí více jak 30 %. Průměrné platy v automobilkách byly: Volkswagen Slovakia – 1 750 €, KIA – 1 215 €, PSA Peugeot Citroën – 1 100 € (do průměru se nezapočítávají platy manažerů). Automobilka Jaguar Land Rover oznámila, že bude nabízet nástupní průměrný plat ve výši 1 225 € (koncem roku 2019 by měl dosáhnout až 1 300 €).

1 00

4

1 06

1 1 29

2

1 25

6

1 20

9

1 12

6

1 12

5

1 07

4 0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

153

869

133

210

136

706

140

429

140

564

140

094

145

765

155

366

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

180 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

641

933

588

590

705

648

764

932

804

182

851

021

1 01

5 99

3

1 13

1 11

4

113

081

99 7

28

126

729

131

342

130

463

141

506

173

946

188

999

0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

1 200 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

24 6

22

25 3

68

26 6

97

27 5

35

28 5

65

29 5

11

30 4

70

31 5

55 61 2

43

62 3

88

77 2

51

77 9

41

77 3

45

84 1

73

99 4

44

101

373

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Po recesi v roce 2009 se většina ukazatelů obrátila k růstu, přičemž obrat a přidaná hodnota překročily předkrizovou úroveň roku 2008 už v roce 2010. Je to dáno růstem výroby nejen u nás, ale i zejména v Německu, ale i dalších okolních státech. Také poptávka po nových vozidlech zejména v EU rostla více jak 30 měsíců v řadě.

Produktivita práce vzrostla výrazně ve dvou meziročních skocích v roce 2010 a 2014, zatímco nárůst průměrné mzdy byl rovnoměrný. Tím došlo v letech 2011 a 2012 k nepříznivému předstihu růstu mezd před produktivitou. Růst zaměstnanosti od roku 2010 byl přerušen v roce 2013, ale následně zrychlil, takže v roce 2015 přesáhl počet zaměstnaných úroveň roku 2008. Nedostatek pracovníků nutí firmy zvyšovat platy, aby snížily fluktuaci pracovníků a nalákaly nové. Dle Sdružení automobilového průmyslu přesáhly průměrné mzdy zaměstnanců jejich členské základny (zahrnující firmy nejen z CZ-NACE 29) 33 000 Kč (meziročně vzrostly o 3,6 %). Za uplynulou dekádu vzrostla v tomto odvětví mzda dramaticky z 22 591 Kč (2006) na 33 274 Kč (2015), tj. o plných 47 %. Mzdy v automobilovém průmyslu jsou o cca o čtvrtinu vyšší, nežli je průměr ČR.

Například na Slovenku byl průměrný plat v tomto odvětví v polovině roku 2015 na úrovni 1 040 € (za posledních pět vzrostl o 167 €, tj. +19,1 %). Nejvyšší platy jsou v Bratislavském kraji a nejnižší v Košickém, rozdíl činí více jak 30 %. Průměrné platy v automobilkách byly: Volkswagen Slovakia – 1 750 €, KIA – 1 215 €, PSA Peugeot Citroën – 1 100 € (do průměru se nezapočítávají platy manažerů). Automobilka Jaguar Land Rover oznámila, že bude nabízet nástupní průměrný plat ve výši 1 225 € (koncem roku 2019 by měl dosáhnout až 1 300 €).

167

19. CZ-NACE 29 VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVESŮ A NÁVĚSŮ

Dle společnosti Center for Automotive Research byly průměrné hodinové mzdové náklady v USA u těchto automobilek ve výši: Mercedes-Benz 65 USD, General Motors 58 USD, Ford 57 USD, Honda 49 USD, FCA 48 USD, Nissan 42 USD, Hyundai 41 USD, BMW 39 USD a Volkswagen 38 USD (mzdové náklady jsou součtem hodinové mzdy, zdravotního pojištění a bonusů). Průměrný plat v automobilovém průmyslu v Německu přesáhl 4 tisíce €.

Dle Českého statistického úřadu podražila nová auta v roce 2015 meziročně o 2,4 %. Ceny ojetých automobilů meziročně vzrostly o 2,2 %. V roce 2015 se dalo pořídit pouze deset modelů pod 200 tisíc Kč (v roce 2014 to bylo 20 modelů). Nejlevnější byla Dacia Sandero za 169 900 Kč, která se tak dala pořídit za 6 průměrných platů (v roce 2010 se nejlevnější vůz dal pořídit na 6,67 průměrných měsíčních platů). Ceny aut každoročně rostou i díky stále vyššímu vybavování vozidel různými bezpečnostními prvky a dalšími elektronickými systémy, napomáhajícími řidiči v provozu. V roce 2015 zdražovali prodejci také v návaznosti na rostoucí poptávku po nových vozidlech. U výrobců návěsů a přívěsů je růst cen dán produkcí sofistikovanějších výrobků. Ceny autodílů u CZ NACE 29.3 mají klesající tendenci v letech 2009 až 2013, což je dáno dlouhodobými kontrakty, požadujícími snižování dodavatelských cen.

V EU-28 stoupla průměrná cena nového vozidla v roce 2014 meziročně o 874 € na 26 435 €. V Norsku přesáhla průměrná cena nového automobilu 43 tis. € (díky 18,7% zastoupení elektromobilů a hybridů na celkových prodejích). Například v USA průměrná se cena vozidla se meziročně zvýšila o 802 USD na 33 188 USD. Také například v Rusku, které zaznamenalo výrazný propad prodejů, zdražovala automobilka AvtoVAZ o 9 % (nejlevnější model stál 300 000 rublů (4 595 USD), z důvodu zvýšení cen dovážených autodílů po devalvaci rublu.

Graf 19.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 29 (2005 = 100 %) Graf 19.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 29 (v %)

Dle společnosti Center for Automotive Research byly průměrné hodinové mzdové náklady v USA u těchto automobilek ve výši: Mercedes-Benz 65 USD, General Motors 58 USD, Ford 57 USD, Honda 49 USD, FCA 48 USD, Nissan 42 USD, Hyundai 41 USD, BMW 39 USD a Volkswagen 38 USD (mzdové náklady jsou součtem hodinové mzdy, zdravotního pojištění a bonusů). Průměrný plat v automobilovém průmyslu v Německu přesáhl 4 tisíce €.

Dle Českého statistického úřadu podražila nová auta v roce 2015 meziročně o 2,4 %. Ceny ojetých automobilů meziročně vzrostly o 2,2 %. V roce 2015 se dalo pořídit pouze deset modelů pod 200 tisíc Kč (v roce 2014 to bylo 20 modelů). Nejlevnější byla Dacia Sandero za 169 900 Kč, která se tak dala pořídit za 6 průměrných platů (v roce 2010 se nejlevnější vůz dal pořídit na 6,67 průměrných měsíčních platů). Ceny aut každoročně rostou i díky stále vyššímu vybavování vozidel různými bezpečnostními prvky a dalšími elektronickými systémy, napomáhajícími řidiči v provozu. V roce 2015 zdražovali prodejci také v návaznosti na rostoucí poptávku po nových vozidlech. U výrobců návěsů a přívěsů je růst cen dán produkcí sofistikovanějších výrobků. Ceny autodílů u CZ NACE 29.3 mají klesající tendenci v letech 2009 až 2013, což je dáno dlouhodobými kontrakty, požadujícími snižování dodavatelských cen.

V EU-28 stoupla průměrná cena nového vozidla v roce 2014 meziročně o 874 € na 26 435 €. V Norsku přesáhla průměrná cena nového automobilu 43 tis. € (díky 18,7% zastoupení elektromobilů a hybridů na celkových prodejích). Například v USA průměrná se cena vozidla se meziročně zvýšila o 802 USD na 33 188 USD. Také například v Rusku, které zaznamenalo výrazný propad prodejů, zdražovala automobilka AvtoVAZ o 9 % (nejlevnější model stál 300 000 rublů (4 595 USD), z důvodu zvýšení cen dovážených autodílů po devalvaci rublu.

Graf 19.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 29 (2005 = 100 %) Graf 19.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 29 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Počet zaměstnaných osob na rozdíl od počtu firem neustále roste. Kromě výrobců nástaveb se další pododdíly dostaly nad předkrizovou zaměstnanost. Zejména výrobci osobních automobilů a autobusů v posledních letech zvyšovali produkci a nabírali nové zaměstnance. U výrobců nákladních vozidel byla situace opačná. Automobilka Tatra (nyní TATRA TRUCKS, a.s.) změnila majitele, navyšuje výrobu a přijímá nové pracovníky. U výrobců nástaveb sledujeme mírný pokles zaměstnanosti na rozdíl od tržeb, které v posledních šesti letech neustále rostou. Automobilky v Evropské unii patří jednoznačně mezi největší zaměstnavatele v rámci průmyslu. Například v ČR zaměstnává automobilka Škoda přes 25 tis. osob, na Slovensku zaměstnává VW Bratislava přes 10 tis. osob, v Maďarsku zaměstnává AUDI HUNGARIA MOTOR Kft přes 11 tis. osob a v Rumunsku Dacia přes 14 tis. osob.

Výrobci komponentů, po poklesu počtu zaměstnanců v letech 2008-2009, neustále nabírají nové pracovníky a mají možnosti vytvořit další pracovní místa.

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 29 90,6 91,0 86,6 84,9 85,3 86,8 90,1 89,7

29.1 93,5 85,4 81,9 79,4 78,3 77,8 78,4 80,7

29.2 96,3 96,5 93,6 95,4 97,3 97,6 99,6 100,2

29.3 88,6 91,6 86,9 85,2 86,2 88,1 92,2 91,1

70

75

80

85

90

95

100

105

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -5,9 -9,7 1,6 6,0 4,6 2,1 10,6 16,2

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 9,0 5,6 13,9 18,0 14,8 13,0 19,2 24,0

re 14,9 15,3 12,3 12,0 10,2 10,9 8,6 7,7

-15 -10

-5 0 5

10 15 20 25 30

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Počet zaměstnaných osob na rozdíl od počtu firem neustále roste. Kromě výrobců nástaveb se další pododdíly dostaly nad předkrizovou zaměstnanost. Zejména výrobci osobních automobilů a autobusů v posledních letech zvyšovali produkci a nabírali nové zaměstnance. U výrobců nákladních vozidel byla situace opačná. Automobilka Tatra (nyní TATRA TRUCKS, a.s.) změnila majitele, navyšuje výrobu a přijímá nové pracovníky. U výrobců nástaveb sledujeme mírný pokles zaměstnanosti na rozdíl od tržeb, které v posledních šesti letech neustále rostou. Automobilky v Evropské unii patří jednoznačně mezi největší zaměstnavatele v rámci průmyslu. Například v ČR zaměstnává automobilka Škoda přes 25 tis. osob, na Slovensku zaměstnává VW Bratislava přes 10 tis. osob, v Maďarsku zaměstnává AUDI HUNGARIA MOTOR Kft přes 11 tis. osob a v Rumunsku Dacia přes 14 tis. osob.

Výrobci komponentů, po poklesu počtu zaměstnanců v letech 2008-2009, neustále nabírají nové pracovníky a mají možnosti vytvořit další pracovní místa.

168

Finanční pozice, měřená ukazatelem Spread, měla příznivý vývoj, když od roku 2010 se nacházela v černých číslech. Po výraznějším zvýšení v roce 2011 se kladné hodnoty Spreadu v následujících dvou letech snižovaly, ale v roce 2014 a 2015 zaznamenaly výrazný meziroční nárůst (graf 19.3.3). Tento vývoj byl v úzké korelaci s rentabilitou vlastního kapitálu. Nejlépe si vedla skupina 29.1, jejíž hodnota Spreadu byla, kromě roku 2009, kladná. U ostatních dvou skupin měl Spred kladné hodnoty až v roce 2014 a 2015, přičemž její meziroční růst u skupiny 29.3 byl v roce 2015 enormní.

19.4 ZAHRANIČNÍ OBCHODAutomobilový průmysl patří dlouhodobě mezi největší exportéry a významně přispívá ke kladnému saldu zahraničního obchodu České republiky. Tuzemské automobilky mají zastoupení na cca 100 zahraničních trzích a Česká republika se snaží podporovat zvyšování exportu do stávajících či nových zemí. Můžeme konstatovat, že v posledních letech je vyváženo cca 1 mil. vozidel a naopak dováženo cca 250 tisíc vozidel včetně vozidel ojetých. Díky blízkosti Německa, jakožto největšího evropského výrobce motorových vozidel, roste rovněž export autodílů. Kromě Německa dodává Česká republika autodíly prakticky do všech evropských států, kde se vyrábí vozidla.

Pro vícero států ve světě byl v roce 2015 automobilový průmysl nejvýznamnějším exportérem. U některých zemí měl vývoz vozidel největší podíl na celkovém exportu: např. na Slovensku 27,4 % (20,6 mld. USD), v Mexiku 23,7 % (90,4 mld. USA), v České republice 19,9 % (31,4 mld. USD), v Německu 18,7 % (249 mld. USD), ve Španělsku 17,9 % (50,8 mld. USD), ve Slovinsku 13,8 % (3,7 mld. USD). Jako druhý největší exportér byl např. v Rumunsku 14,5 % (8,8 mld. USD), v Itálii 8,3 % (38 mld. USD), v Jižní Koreji 13,1 % (69,1 mld. USD), v Kanadě 14,7 % (60 mld. USD). V případě Kanady bychom mohli konstatovat, že je první, pokud bychom nepočítali export ropy a ropných produktů. Jako třetí nejvýznamnější exportér byl např. ve Velké Británií 11,0 % (50,7 mld. USD), ve Švédsku 11,1 % (15,4 mld. USD), ve Francii 8,7 % (44,1 mld. USD), v Polsku 10,8 % (21,3 mld. USD) a v Indii 5,3 % (14,1 mld. USD). U Číny, jako největšího světového exportéra vozidel, byl na 8. místě s podílem 2,7 % (62,7 mld. USD).

19.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Největší nárůst exportu vykázala skupina výrobků CZ-CPA 29.1, neboť více jak 90 % produkce motorových vozidel je vyváženo. Je to dáno především zvýšenou poptávkou po vozidlech vyšších tříd např. Škoda Superb a Octavia a Hyundai iX 35. U osobních automobilů bylo vyvezeno přes 90 % produkce. U výrobců nástaveb se rok 2015 dostal na úroveň roku 2009. Tuzemské automobilky mají zastoupení prakticky na všech kontinentech (Škodovky se prodávají ve více jak 100 zemích, auta z produkce závodu HMMC jsou exportována do 58 zemí). Pro výrobce autobusů je dominantní evropský trh, ale objevují se zakázky i z dalších, hlavně asijských zemí. U nákladních vozidel je hlavním trhem Evropa a Asie. V exportu firem, které sdružuje AutoSAP, znovu dominovaly evropské trhy, přitom podíl těchto trhů na exportu se dále zvýšil z 83 % na 84,3 %. Evropský trh osobních automobilů rostl 28 měsíců v řadě od září 2013. Vzhledem k poklesu kurzu koruny k € jsme zaznamenali výrazný nárůst vývozu zánovních do tří let starých vozidel, zejména do Německa. Ruský trh, kam se vyváželo nezanedbatelné množství vozidel i komponentů, zaznamenal opětovně meziroční pokles registrací nových osobních a lehkých užitkových vozidel, a to na 1,6 mil. osobních (-35,7 %, resp. minus 890 tisíc vozidel). Díky tomuto propadu není v grafu mezi největšími vývozními zeměmi. Také ukrajinský trh zaznamenal výrazný pokles prodejů nových vozidel, i když ten patří mezi ty menší exportní teritoria.

U autodílů je dán růst exportu hlavně zvýšením výroby o téměř 230 tisíc vozidel v Německu, Polsku a na Slovensku. Také ve Velké Británii došlo k meziročnímu růstu produkce motorových vozidel o cca 90 tisíc ks. Také české firmy dodávají automobilkám za Lamanšský průplav.

U dovozu motorových vozidel roste import jak nových tak ojetých vozidel (v roce 2015 to představovalo cca 330 tis. ks, včetně více jak 30 tisíc škodovek). Dovoz u všech skupin se v posledních šesti letech více jak zdvojnásobil.

169

19. CZ-NACE 29 VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVESŮ A NÁVĚSŮ

Kladné saldo zahraničního obchodu poprvé překonalo hranici 400 mld. Kč (pro srovnání to byl celkový export automobilového průmyslu v roce 2009). Bezmála dvěma třetinami se na tom podíleli výrobci motorových vozidel.

Graf 19.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 29 (v mil. Kč)

U autodílů je dán růst exportu hlavně zvýšením výroby o téměř 230 tisíc vozidel v Německu, Polsku a na Slovensku. Také ve Velké Británii došlo k meziročnímu růstu produkce motorových vozidel o cca 90 tisíc ks. Také české firmy dodávají automobilkám za Lamanšský průplav.

U dovozu motorových vozidel roste import jak nových tak ojetých vozidel (v roce 2015 to představovalo cca 330 tis. ks, včetně více jak 30 tisíc škodovek). Dovoz u všech skupin se v posledních šesti letech více jak zdvojnásobil.

Kladné saldo zahraničního obchodu poprvé překonalo hranici 400 mld. Kč (pro srovnání to byl celkový export automobilového průmyslu v roce 2009). Bezmála dvěma třetinami se na tom podíleli výrobci motorových vozidel.

Graf 19.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 29 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Dohody v rámci zahraničního obchodu:

FTA EU s Jižní Koreou Tato dohoda vstoupila v platnost 1. července 2011. Od té doby prodeje evropských automobilek v této zemi rostou. V roce 2015 bylo do Jižní Koreje dovezeno 243 900 vozidel (meziročně +24,2%). Německé automobilky se podílely na 68,5 % importovaných vozidlech. V roce 2015 prodaly korejské automobilky v EU 831 145 osobních automobilů (meziročně + 77 236 ks). Výroba v HMMC a KIA Slovakia dosáhla 682 200 vozidel (KIA Slovakia pokrývá 56 % všech prodejů značky Kia v Evropě). V roce 2015 přesáhl export EU do Jižní Koreje u automobilového průmyslu 8,2 mld. € (od roku 2012 vzrostl o 4,7 mld. €). Import do Jižní Koreje z EU dosáhl 7,0 mld. € (od roku 2012 vzrostl o 1,1 mld. €).

Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) EU s USA Vyjednávání o dohodě byla zahájena v červenci 2013. Evropští výrobci vyvážejí do USA cca 900 000 aut ročně (nejdůležitější exportní trh nejen z pohledu objemu, ale i z hlediska hodnoty prodaných aut). Objem dovozů z USA od roku 2009 stagnuje na úrovni 200 000 kusů. V roce 2015 se z ČR žádné automobily do USA přímo nevyváží. Na domácím trhu však působí řada firem, které se podílejí na obchodu s USA prostřednictvím výroby autosoučástek. Hlavní překážkou navýšení vzájemného obchodu jsou rozdílné požadavky na vozidla z hlediska bezpečnosti a emisí. V této oblasti probíhají expertní jednání.

FTA s Japonskem Mandát pro jednání byl schválen v listopadu 2012, jednání zahájeno v březnu 2013. V roce 2015 probíhala jednání na expertní úrovni k technické harmonizaci a vzájemnému uznávání norem. Z Japonska se do EU dováží 755 tisíc vozidel a z EU do Japonska 155 tis. vozidel. Navrhovaná dohoda o volném obchodu by měla za cíl odstranit clo, které dosahuje 10 % pro osobní automobily a 22 % pro nákladní automobily, na vozidlech vyrobených v Japonsku a dovážená do EU. Od Japonska se na oplátku očekává odstranění netarifních překážek, které brání evropským automobilovým výrobcům

388

179

463

767

522

425

559

203

595

350

730

704

824

261

192

237

227

727

260

482

274

068

294

334

361

439

423

628

195

942

236

040

261

943

285

135

301

016

369

265

400

632

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

700 000

800 000

900 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Dohody v rámci zahraničního obchodu:

• FTA EU s Jižní KoreouTato dohoda vstoupila v platnost 1. července 2011. Od té doby prodeje evropských automobilek v této zemi rostou. V roce 2015 bylo do Jižní Koreje dovezeno 243 900 vozidel (meziročně +24,2%). Německé automobilky se podílely na 68,5 % importovaných vozidlech. V roce 2015 prodaly korejské automobilky v EU 831 145 osobních automobilů (meziročně + 77 236 ks). Výroba v HMMC a KIA Slovakia dosáhla 682 200 vozidel (KIA Slovakia pokrývá 56 % všech prodejů značky Kia v Evropě). V roce 2015 přesáhl export EU do Jižní Koreje u automobilového průmyslu 8,2 mld. € (od roku 2012 vzrostl o 4,7 mld. €). Import do Jižní Koreje z EU dosáhl 7,0 mld. € (od roku 2012 vzrostl o 1,1 mld. €).

• Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) EU s USAVyjednávání o dohodě byla zahájena v červenci 2013. Evropští výrobci vyvážejí do USA cca 900 000 aut ročně (nejdůležitější exportní trh nejen z pohledu objemu, ale i z hlediska hodnoty prodaných aut). Objem dovozů z USA od roku 2009 stagnuje na úrovni 200 000 kusů. V roce 2015 se z ČR žádné automobily do USA přímo nevyváží. Na domácím trhu však působí řada firem, které se podílejí na obchodu s USA prostřednictvím výroby autosoučástek. Hlavní překážkou navýšení vzájemného obchodu jsou rozdílné požadavky na vozidla z hlediska bezpečnosti a emisí. V této oblasti probíhají expertní jednání.

• FTA s Japonskem Mandát pro jednání byl schválen v listopadu 2012, jednání zahájeno v březnu 2013. V roce 2015 probíhala jednání na expertní úrovni k technické harmonizaci a vzájemnému uznávání norem. Z Japonska se do EU dováží 755 tisíc vozidel a z EU do Japonska 155 tis. vozidel. Navrhovaná dohoda o volném obchodu by měla za cíl odstranit clo, které dosahuje 10 % pro osobní automobily a 22 % pro nákladní automobily, na vozidlech vyrobených v Japonsku a dovážená do EU. Od Japonska se na oplátku očekává odstranění netarifních překážek, které brání evropským automobilovým výrobcům při vstupu na japonský trh. Studie poukazují na výrazný nárůst dovozů do EU a pokles zaměstnanosti v evropském automobilovém průmyslu po přijetí FTA.

• FTA EU a Vietnam Dne 2. prosince 2015 podepsal ministr průmyslu a obchodu Vietnamu Vu Huy Hoang v Bruselu společně s EU komisařkou pro obchod Cecilií Malmström dokument o oficiálním ukončení rozhovorů o EU – Vietnam Free Trade Agreement (EVFTA). Je předpoklad zvýšení vzájemného obchodu mezi EU a Vietnamem nejen v automobilovém průmyslu.

170

• FTA EU s Indií Jednání započala v roce 2007 a Evropský parlament vyjádřil znepokojení nad zdlouhavostí procesu. Podle Svazu indických výrobců automobilů (SIAM) bude FTA výrazně přínosnější pro automobilový průmysl EU. Nyní je přibližně 10% dovozní clo na indická auta dovážená do EU, zatímco u importu do Indie se pohybuje v rozmezní od 60 do 100 % u hotových vozů. V letech 2013-14 vyvezla EU do Indie automobily a díly v hodnotě 1,6 miliardy USD (z toho automobily představovaly 170 mil. USD). Indie vyvezla vozidla za 1,2 miliardy USD do EU. ACEA (Evropská asociace výrobců automobilů) podporuje FTA za předpokladu vyváženosti a reciprocity, úplného odstranění cel pro motorová vozidla a jejich částí. Zároveň požaduje příslib, že se nebudou v budoucnu přijímat nové netarifní překážky.

19.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

U vývozu je stejně jako u dovozu dominantní Německo. Škodovky patří v Německu mezi nejoblíbenější dovážená auta a v roce 2015 se zde Škoda umístila na 7. místě mezi nejprodávanějšími značkami se 170 tis. prodanými auty (v roce 2010 to bylo 8. místo se 132 tis. vozidly). Škoda Octavia postoupila v rámci německého trhu na 6. místo mezi nejprodávanějšími modely osobních automobilů a Škoda Fabia na 14. místo. Nejoblíbenějším modelem vyráběným korejskými automobilkami byl v Německu Hyundai i30. Pro firmu IVECO je Německo druhý největší odběratel.

Graf 19.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 29

při vstupu na japonský trh. Studie poukazují na výrazný nárůst dovozů do EU a pokles zaměstnanosti v evropském automobilovém průmyslu po přijetí FTA.

FTA EU a Vietnam Dne 2. prosince 2015 podepsal ministr průmyslu a obchodu Vietnamu Vu Huy Hoang v Bruselu společně s EU komisařkou pro obchod Cecilií Malmström dokument o oficiálním ukončení rozhovorů o EU – Vietnam Free Trade Agreement (EVFTA). Je předpoklad zvýšení vzájemného obchodu mezi EU a Vietnamem nejen v automobilovém průmyslu.

FTA EU s Indií Jednání započala v roce 2007 a Evropský parlament vyjádřil znepokojení nad zdlouhavostí procesu. Podle Svazu indických výrobců automobilů (SIAM) bude FTA výrazně přínosnější pro automobilový průmysl EU. Nyní je přibližně 10% dovozní clo na indická auta dovážená do EU, zatímco u importu do Indie se pohybuje v rozmezní od 60 do 100 % u hotových vozů. V letech 2013-14 vyvezla EU do Indie automobily a díly v hodnotě 1,6 miliardy USD (z toho automobily představovaly 170 mil. USD). Indie vyvezla vozidla za 1,2 miliardy USD do EU. ACEA (Evropská asociace výrobců automobilů) podporuje FTA za předpokladu vyváženosti a reciprocity, úplného odstranění cel pro motorová vozidla a jejich částí. Zároveň požaduje příslib, že se nebudou v budoucnu přijímat nové netarifní překážky.

19.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

U vývozu je stejně jako u dovozu dominantní Německo. Škodovky patří v Německu mezi nejoblíbenější dovážená auta a v roce 2015 se zde Škoda umístila na 7. místě mezi nejprodávanějšími značkami se 170 tis. prodanými auty (v roce 2010 to bylo 8. místo se 132 tis. vozidly). Škoda Octavia postoupila v rámci německého trhu na 6. místo mezi nejprodávanějšími modely osobních automobilů a Škoda Fabia na 14. místo. Nejoblíbenějším modelem vyráběným korejskými automobilkami byl v Německu Hyundai i30. Pro firmu IVECO je Německo druhý největší odběratel.

Graf 19.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 29

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Pro TPCA je největším trhem Velká Británie, kam směřovalo 27,3 % vyrobených vozidel (59 892 ks) a pro škodovku je třetím největším trhem v EU (75 tis. vozidel).

Na Slovensku je Škoda nejprodávanějším značkou s podílem 21,6 % na celkových registracích nových osobních automobilů. IVECO zde mělo skoro poloviční podíl na prodejích nových autobusů (253 vozidel), HMMC dodává převodovky do KIA Slovakia.

Německo 35%

Polsko 10% Slovensko

10%

Jižní Korea 7%

Španělsko 4%

Maďarsko 4%

Itálie 4%

ostatní 22%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 34%

Slovensko

7%

Španělsko

5%

Polsko 4%

Itálie 3%

Belgie 3%

ostatní 30%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Pro TPCA je největším trhem Velká Británie, kam směřovalo 27,3 % vyrobených vozidel (59 892 ks) a pro škodovku je třetím největším trhem v EU (75 tis. vozidel).

Na Slovensku je Škoda nejprodávanějším značkou s podílem 21,6 % na celkových registracích nových osobních automobilů. IVECO zde mělo skoro poloviční podíl na prodejích nových autobusů (253 vozidel), HMMC dodává převodovky do KIA Slovakia.

Největším odbytištěm autobusů IVECO je Francie, kam směřuje téměř polovina produkce. Zároveň je druhým největším trhem pro TPCA (37 tis. vozidel).

Z největších exportních teritorií zmizelo Rusko, vzhledem k výraznému propadu prodejů nových vozidel.

Z hlediska dovozu roste zastoupení Německa, které již překročilo třetinu celkového dovozu (největší podíl na dovozu nových i ojetých vozidel a komponentů). U Polska je dominantní import autodílů (např. motory do TPCA, části karoserií, volanty) pro tuzemské automobilky. Kromě nich z Polska dovážíme také např. autobusy (Solaris je třetím největším prodejcem autobusů u nás) a karoserie pro trolejbusy (Škoda Electric využívá karoserie Solaris, na které montuje elektrovýzbroj). Ze Slovenska se importuje např. Škoda Citigo

Francie 6%Francie

4%

V. Británie 6%

171

19. CZ-NACE 29 VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVESŮ A NÁVĚSŮ

(má skoro 50 % podíl na tuzemském trhu v „kategorii mini“) a motory pro HMMC. Z Jižní Koreji se dováží osobní automobily a komponenty pro HMMC, z Francie a Španělska zejména osobní automobily (SEAT 10. nejprodávanější auta u nás). Z Maďarska k nám putují např. motory pro Škodovku. U Itálie jsou nejvýznamnější dovozním artiklem osobní a lehká užitková vozidla.

19.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUV roce 2015 bylo v ČR vyrobeno přes 1,3 mil. motorových vozidel (v posledních pěti letech se zvýšila výroba motorových vozidel o více jak 100 tisíc kusů). Nejvyšší meziroční růst produkce v roce 2015 vykázala TPCA, a to o necelých 35 tis. osobních automobilů, následovaná HMMC o cca 15 tis. ks. Podíly jednotlivých automobilek na výrobě osobních a lehkých užitkových vozidel byly: Škoda (56,77 %), HMMC (26,36 %) a TPCA (16,87 %). U výrobců nákladních vozidel zůstala pouze jedna značka, a to TATRA. Té se podařil opětovně zvýšit produkci, i přes pokles exportu, který byl nahrazen výrazným růstem domácí poptávky. Výrobci autobusů zaznamenali v roce 2015 nejvyšší dosavadní produkci (4 517 ks). Z hlediska rozdělení produkce přes 80 % autobusů má na své přední masce symbol IVECA. Závod ve Vysokém Mýtě je největším výrobním závodem divize Iveco Bus. Podíl druhého největšího výrobce SOR Libchavy se zvýšil na necelých 14 %. Kromě autobusů bylo vyrobeno také 280 trolejbusů. Od roku 2015 nabízí užitkové automobily vlastní produkce i společnost ZEBRA Group. Kromě motorových vozidel je nutné zmínit i výrobu návěsů a přívěsů. Bylo vyprodukováno přes 840 přívěsů a 940 návěsů pro nákladní vozidla firmami PANAV, a.s. a SCHWARZMÜLLER s.r.o. Kromě toho AGADOS, spol. s r.o. prodala přes 21,5 tisíce přívěsů za osobní či lehké užitkové vozy. Výrobci autodílů zvyšují svoje tržby i počet zaměstnanců. V Evropě není prakticky vozidlo, které by nemělo komponenty od českých dodavatelů, pokud pomineme malovýrobce sportovních a luxusních vozidel.

Investice v českém automobilovém průmyslu V roce 2015 obdrželo investiční pobídku 106 projektů, z toho jich šlo do automobilového průmyslu 25. Z hlediska celkových investic to představovalo 12 ze 45 mld. Kč (26 %) a plány na vytvoření více jak 3 tisíce nových pracovních míst. Mezi největší projekty můžeme zařadit rozšíření výroby ložisek firmou INA Lanškroun, s.r.o. (ložiska pro automobilový průmysl), RONAL (hliníková kola) AISIN EUROPE MANUFACTURING CZECH, s.r.o. (části brzd). V areálu společnosti TATRA TRUCKS, a.s. bylo slavnostně představeno nové moderní pracoviště diagnostiky vozidel. Jedná se o první zcela novou provozní část společnosti po jejím převzetí novými majiteli v rámci uskutečněné restrukturalizace. Evropská komise schválila Česku investiční pobídku pro společnost Nexen a Mobis, jako velké investiční akce se státní podporou.

Pro srovnání: Slovenská agentura pro rozvoj investic a obchodu (SARIO) za rok 2015 uzavřela 23 investičních pobídek, jejichž realizace by mohla vytvořit až 7 400 nových pracovních míst, přičemž výše investic je plánována na 1,74 mld. €. Největší zastoupení na investicích měl automobilový průmyslu díky příslibu vybudování čtvrté automobilky u našich sousedů (Jaguar Land Rover předpokládá vytvoření 2 800 nových míst a investice ve výši cca 1,4 mld. €) a vybudování nového závodu firmy Brose za 50 mil. € a přijetí cca 600 pracovníků. V rámci rozšíření karosárny ve VW Bratislava se začaly vyrábět karosérie na SUV Bentley, které pak jsou exportovány do Velké Británie. Volkswagen v Bratislavě začal stavět svařovnu za 1,5 mld. € a nové montážní haly za více než 300 mil. €. Kia oznámila investice ve výši 150 mil. €.

Predikce českého automobilového průmyslu V návaznosti na pokračující růst prodejů zejména v EU očekáváme v roce 2016 navýšený výroby motorových vozidel u nás a zvýšení tržeb zaměstnanosti i exportu automobilového průmyslu jak to potvrzují i statistiky za prvních pět měsíců roku 2015. Byly potvrzeny další investice nejen do rozšiřování výroby, ale i do výstavby zcela nových výrobních kapacit. Také za oblast výzkumu a vývoje byly avizovány významné investice, např. společnost Valeo buduje nové R&D centrum za 600 milionů korun na testování bezpečnostních a asistenčních systémů automobilů. Problémem pro většinu firem automobilového průmyslu je však nedostatek kvalifikovaných lidí, který brání v dalším rozšiřování výroby. Nedaří se sehnat dostatečné množství technicky zaměřených středoškoláků a vysokoškoláků, kteří by nahradili odcházející pracovníky či navýšili počty pracovníků u mnoha firem.

172

Životní prostředíV roce 2015 průměrné emise nových osobních automobilů registrovaných v EU se meziročně snížily o 3 % na 119,6 g CO2/km. Od roku 2010, kdy se začaly monitorovat, klesly o více jak 20 g CO2/km. Emisní cíl 130 g CO2/km pro rok 2015 byl splněn o dva roky dříve. Automobilky budou muset do roku 2021 snížit v EU průměrné emise za svůj vozový park na 95 g CO2/km.

V USA díky nízké ceně benzínu (nejnižší za posledních pět let) nedošlo ke snížení průměrné spotřeby nových vozidel, která zůstala na 25,3 míle/galon (mpg), tj. 217 g CO2/km. V roce 2020 by průměrná spotřeba měla být na úrovni 42 mpg a v roce 2025 dokonce 54,5 mpg.

Prodeje vozidel na alternativní pohon vzrostly, zejména díky daňovému zvýhodnění. V roce 2015 v EU se prodalo 146 161 elektromobilů včetně hybridů (meziročně +108,8 %, +76 165 ks). Celosvětové prodeje elektromobilů: například Tesla prodala přes 50 tis., Renault-Nissan 85 tis., Toyota 1,2 mil. hybridů.

U vozidel koncernu VW byl v USA objeven software manipulující výsledky měření emisí NOx, který dal za vzniku aféře zvn. „Dieselgate“. Při následném prověřování dalších vozidel různých automobilek se zjistilo, že i u dalších modelů vykazované spotřeby (emise) neodpovídají spotřebě, kterou mají vozidla v reálném provozu. V této souvislosti např. American Automobile Association (AAA), Mezinárodní automobilová federace (FIA), Transport & Environment (T&E) testovaly vícero modelů automobilů a u některých byly zjištěny reálné spotřeby vyšší až o 20 %. Některé státy z tohoto důvodu podaly žaloby na automobilky.

I z toho důvodu Evropská komise navrhla nový systém testování emisí automobilů ve skutečném provozu (RDE), který byl schválen Evropským parlamentem. V období od září roku 2017 do ledna 2020 bude možno v rámci tzv. RDE měření emisí ve skutečném provozu překročit limit 80 mg NOx/km o 110 %, po lednu 2020 to bude o 50 %. Některé státy avizovaly cíl prodejů pouze bezemisních vozidel na svém území po roce 2025 či 2030.

Predikce světového automobilového průmysluPro rok 2016 je predikován růst prodejů nových vozidel na většině trzích zejména v EU, USA a v Číně. Státy významně podporují nákup nízkoemisních vozidel a budují související infrastrukturu, i když původní cíle stanovené před několika lety pro zastoupení zejména elektromobilů se nedaří plnit. Evropská komise připravuje Závěrečnou zprávu GEAR 2030 s doporučením pro další směřování evropského automobilového průmyslu (navazuje na předchozí iniciativy CARS 21 -Konkurenceschopný automobilový regulační systém pro 21. století a Akční plán CARS 2020 zaměřený na posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti evropského automobilového průmyslu do roku 2020). Členské státy mají zaslat Evropské komisi svoje Národní plány na podporu vozidel na alternativní pohon (elektřina, vodík, CNG a LNG) v návaznosti na schválenou směrnici o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. VW byl významně postižen pokutami v USA (je otázkou, jaká bude konečná jejich výše), kde v této souvislosti také poklesl jeho prodej. Na ostatních trzích se aféra „Dieselgate“ prakticky na jeho prodejích neprojevila. Evropští výrobci se musí vypořádat s blížícím se rokem 2020 a emisním cílem 95 g CO2/km za svůj vozový park. Je předpoklad, že Evropská komise zahájí jednání o emisních limitech pro rok 2025 v EU. V návaznosti na strategie snižování emisí CO2 u nákladních automobilů EK předloží návrh Nařízení, stanovující maximální hodnoty pro tuto kategorii vozidel. Automobilky a technologické firmy budou pokračovat v testování autonomních vozidel. Na mezinárodním poli bude pokračovat tvorba legislativy k elektromobilitě a autonomním vozidlům, kterou požadují automobilky i technologické firmy. Největší objem investic do výzkumu a vývoje bude směřovat do této oblasti. I nadále budou pokračovat jednání ohledně přijetí FTA mezi EU a Japonskem, EU a USA, USA a Japonskem.

173

20. CZ-NACE 30 VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ

20. CZ-NACE 30 VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ

20.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU

Členění oddílu CZ-NACE 30 dle jednotlivých skupin 30.1 Stavba lodí a člunů; 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku; 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení; 30.4 Výroba vojenských bojových vozidel (údaje nejsou zveřejňovány); 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení j. n.

Tento oddíl zahrnuje výrobu ostatních dopravních prostředků, např. výrobu člunů a stavbu lodí, výrobu kolejových vozidel a lokomotiv, letadel a kosmických lodí a výrobu jejich dílů, jízdních kol a motocyklů. Skladbou výrobního sortimentu patří mezi významné proexportní oddíly. Jeho produkce se na vývozu podílí 38 %, dodávky pro domácí investice tvoří 33 % a do mezispotřeby směřuje 22 %. Z toho se mezi největší odběratele řadí firmy uvnitř vlastního oddílu CZ-NACE 30, a dále strojírenství CZ-NACE 28 a opravy a instalace CZ-NACE 33.

U velkých lodí se jedná zejména o jejich opravy, případně zhotovení hrubé stavby, kdy kompletní loď je pak dodělávána v zahraničí. Výrobci kolejových vozidel mají zákazníky zejména mezi středoevropskými železničními dopravci, kterým dodávají nové lokomotivy či vagony, případně pro ně zhotovují kompletní renovace kolejových vozidel. Firmy v leteckém průmyslu jsou pak nejen významní dodavatelé částí letadel pro zahraniční výrobce, ale také velmi úspěšní výrobci ultralightů, kterým se daří získávat nové zakázky ze zahraničí. U ostatních dopravních prostředků je dominantní výroba jízdních kol, kterých se v České republice ročně vyrobí cca 300-350 tisíc ks, motorek a čtyřkolek se vyrábí cca 2 000 ks ročně.

Tabulka 20.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 30 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

SkupinaCZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktivacelkem

Početzaměstnanců

Početjednotek

30.1 0,5 0,5 1,2 1,2 0,5 0,7 1,1 21,6

30.2 48,7 54,5 56,7 55,7 61,1 61,9 47,4 6,7

30.3 41,7 36,5 30,7 32,8 30,7 31,1 38,9 9,0

30.4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

30.9 9,0 8,6 11,4 10,3 7,8 6,3 12,6 62,7

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Významnými podniky v rámci skupiny oddílu CZ-NACE 30.1 jsou firmy Barkmet, a.s. (stavba lodí různých typů, nákladních lodí, kontejnerových lodí, vlečných remorkérů, trajektů a pontonů), NOVA České Loděnice, a.s., (stavba chemických a plynových tankerů, kontejnerových lodí a opravy plavidel v délkách od 90 do 110 m a hmotností 600 – 900 t) a MARINE, s.r.o. (nabízí hliníkové nýtované čluny nejen svoji produkce- různé typy hliníkových člunů; univerzální, pro rybáře, pro turistiku, modely pro hasiče a policii).

174

Skupina CZ-NACE 30.2 je reprezentována např. firmami Škoda Transportation, a.s., CZ LOKO, a.s., Škoda vagonka, a.s., Bombardier Transportation Czech Republic, a.s., LEGIOS, a.s., Pars Nova, a.s. (výrobci kolejových vozidel), Bonatrans Group, a.s., ČKD Kutná Hora, a.s. a IFE-CR, a.s. (výroba částí kolejových vozidel).

Ve skupině CZ-NACE 30.3 jsou největšími firmami Honeywell Aerospace Olomouc, s.r.o., Aero Vodochody Aerospace, a.s., LATECOERE Czech Republic, s.r.o., Zodiac Galleys Europe, s.r.o., První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s., Aircraft Industries, a.s. a GE Aviation Czech, s.r.o., které vyrábí kompletní letadla či jejich části. Firmy dodávající komponenty pro kosmický průmysl jsou malé co do počtu zaměstnanců, ale významným způsobem reprezentují Českou republiku svými dodávkami pro nadnárodní společnosti zabývající se výstavbou např. družic, satelitů, kosmických raket. Jedná se například o CSRC, spol. s r.o., BBT-MATERIALS PROCESSING, s.r.o., BD SENSORS, s.r.o. Frentech Aerospace, s.r.o.

V rámci skupiny CZ-NACE 30.9 se musíme zmínit o firmách Bohemia Bike a BPS Bicycle Industrial, s.r.o., 4EVER, s.r.o. (výroba jízdních kol), Shimano Czech Republic, s. r. o. (výroba jízdních kol a komponentů). WANZL spol. s r.o. (výroba přepravních kontejnerů, vozíků a paletových nástavců), OM PROTIVÍN, a.s. (výroba a prodej ozubených kol převážně pro motocyklový průmysl) a JAWA MOTO spol. s r.o. (výroba silničních či terénních motocyklů).

Dlouhodobě nejvýznamnější skupinou oddílu je výroba železničních lokomotiv a vozového parku, která tvoří v rámci oddílu 57% podíl na tržbách, 54,5 % na přidané hodnotě a necelých 50 % na zaměstnanosti. Druhou největší skupinou oddílu je výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení, jejíž podíl na tržbách dosahuje 30,7 % a na zaměstnanosti téměř 40 %. Skupiny oddílu stavba lodí a člunů a výroba dopravních prostředků a zařízení jinde nezařazených mají minoritní podíly ve všech sledovaných ukazatelích (tabulka 20.1.1).

I když v posledních letech počet zaměstnanců uvnitř oddílu mírně roste a v současnosti přesáhl 21 tisíc pracovníků a celkový obrat dosáhl již 64 mld. Kč, podíl tohoto odvětví na tržbách zpracovatelského průmyslu je dlouhodobě mezi 1,5 – 2,0 %. Obdobně je to u zaměstnanosti (graf 20.3.1).

Odvětví je stále více závislé na elektronických zařízeních, které tvoří největší část dodávek do oddílu, převážně z dovozu. Využívány jsou i výrobky několika tuzemských výrobců elektrotechniky pro letecký, kosmický průmysl či zabezpečovací zařízení pro kolejová vozidla a související infrastrukturu. Druhou největší skupinou vstupů jsou výrobky gumárenského a plastikářského průmyslu, kde je mírná převaha dovozu nad tuzemskými dodavateli. Třetí velkou skupinu tvoří vstupy z vlastního odvětví výrobců ostatních dopravních prostředků, převažují tuzemští dodavatelé, což je dáno širokou základnou firem vyrábějící komponenty zejména pro kolejová vozidla a letadla.

20.2 VÝVOJ ODDÍLUToto odvětví má u nás dlouhou tradici. V roce 2015 jsme mohli oslavit např.: 200 let od založení strojírnou Josefa Jana Zvěřiny (nynější DAKO CZ a.s.), 170 let od příjezdu prvního vlaku do Prahy, 130 let železničního spojení Brno – Tišnov, 115 let od založení akciové společnosti „Staudinger Waggonfabrik A.G.“ (nyní Škoda Vagonka, a.s.), 95 let od zahájení výroby parních lokomotiv v Plzni a letu prvního motorového letadla vlastní výroby firmy AVAI (celodřevění Avia BH), 90 let od založení firmy ROSTEX a Miktrotechny Praha a.s., 65 let od založení Výzkumného a zkušebního ústavu ČSD (nyní Výzkumný ústav železniční a.s.) a vzniku PBS Velká Bíteš (nyní První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s.), 55 let od zkušebních jízd prototypu tramvaje T3 a jejího nasazení do provozu v Praze (vyrobeno přes 13 tisíc ks), 50 založení závodu Železniční dvojkolí v rámci Železáren a drátoven Bohumín BONATRANS a zahájení výroby začátek výroby jednomotorového dolnoplošníku Z-37 Čmelák, 40 let od zahájení výroby motorových vozů řady 810, 25 let od založení firmy INEKON, 20 let od založení Českomoravská komerční společnost, a.s.

175

20. CZ-NACE 30 VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ

V roce 2015 jsme v rámci odvětví zaznamenali například tyto významné události:

• První brněnská strojírna získala 1. místo v kategorii Inovace v soutěži Podnikatelský projekt roku České republiky za inovaci výroby leteckého turbovrtulového motoru TP100;

• BPS Bicycle Industrial, s.r.o vyrobila milionté kolo od zahájení výroby; • První bateriová česká tramvaj vyjela do zkušebního provozu v Plzni; • Škoda Transportation koupila majoritní podíl ve finském výrobci železničních a městských kolejových

vozidel TransTech (podnik má roční obrat přes 2,5 mld. Kč a cca 500 zaměstnanců); • Byly prezentovány nové dopravní prostředky – na významném asijském dopravním veletrhu UrTran zažila

svoji premiéru nová 100% nízkopodlažní pětičlánková tramvaj, na jejímž vývoji a výrobě se podílí plzeňská společnost Škoda Electric. Jedná se o moderní vozidlo, které by v budoucnu mohlo sloužit na linkách tramvajové sítě v hlavním městě Číny, Pekingu, a je schopno jezdit i v místech bez trolejového vedení;

• Na zkušebním okruhu ve Velimi byla slavnostně pokřtěna elektrická souprava InterPanter ze Škody Vagonka;

• Byl představen nový turbovrtulový letoun L 410 NG společnosti Aircraft Industries;• Aero Vodochody úspěšně zalétlo novou verzi vojenského letounu L-39NG.

Toto odvětví jako celek v posledních letech roste, a to zejména díky leteckému průmyslu, v rámci kterého se daří získávat nové zakázky zejména v zahraničí, např. dodávky části dveří letadel, interiérové díly pro výrobce velkých letadel Airbus, Boeing, dodávky motorů pro malá a střední letadla a dalších komponentů pro finální výrobce letadel.

Také železniční průmysl je velmi úspěšný zejména ve střední Evropě, ale postupně proniká i na další trhy ve světě.

Ve výrobě oddílu CZ-NACE 30.9 je dominantní výroba jízdních kol, která představuje cca dvě třetiny tržeb celé skupiny oddílu. Výroba jízdních kol se neustále zvyšuje, roste i prodej speciálních kol na zakázku a elektro-kol.

Výroba lodí bohužel nedosahuje svých předkrizových tržeb. Výrobní kapacity tuzemských firem nejsou plně využity. Jednou z příčin je i horší splavnost Labe.

V oddílu CZ-NACE 30 obdržela v roce 2015 investiční pobídku pouze jedna firma – FAIVELEY TRANSPORT LEKOV a.s. na projekt za 250 mil. Kč. V rámci celkových investic ve zpracovatelském průmyslu patří toto odvětví mezi nevýznamné. Strojírenská skupina Škoda Transportation, a.s. vydala emisi dluhopisů v objemu 2,31 miliardy korun s pětiletou splatností. Získané prostředky investuje do vývoje a výzkumu.

Výroba lodí a člunů – obrat firem vyrábějící lodě v posledních dvou letech stoupal, ale je stále ještě o 0,5 mld. Kč nižší než v krizovém roce 2008. Nedaří se získávat velké zakázky jako v minulosti. V roce 2015 byla realizována např. kompletní modernizace chemického tankeru TMS Christoph o rozměrech 86 × 9 m v Loděnici Chvaletice (kompletní vyměněna středové tankové části). Pro tanker takovéto velikosti se jednalo na Středním Labi o premiéru. Doposud zde byly k vidění pouze nákladní lodě menších rozměrů a v minulosti uhelné lodě.

Výrobci kolejových vozidel zaznamenali také opětovný růst až v posledních letech. Je to dáno také zakázkami pro české dráhy (ty např. v roce 2015 investovaly 6,5 mld. Kč na nákup nových, obnovu a modernizaci stávajících železničních kolejových vozidel ČD meziročně o 0,6 mld. více), ale i například dodávkami pro německé a francouzské dráhy. Byla také realizována dodávka tramvají na Slovensko (do Bratislavy) a do Turecka (72 tramvají v hodnotě přes 3,4 miliardy Kč).

Výrobcům letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení se dlouhodobě daří. Tuzemští výrobci získávají nové zakázky nejen od evropských firem. V souvislosti s embargem na vývoz do Ruska byla významně poznamenána firma Aircraft Industries, která se díky poklesu prodejů svých letadel ocitla v roce 2016 v insolvenci. V průběhu roku byla však insolvence odvrácena. Letadla z Kunovic na ruském trhu výrazně podražila kvůli propadu hodnoty rublu vůči dolaru. Propad prodeje kunovické společnosti byl výrazný – během dvou let na desetinu.

176

20.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELEKrizové období se v oddíle CZ-NACE 30 neprojevilo tak dramaticky, jako v řadě jiných oddílů. V roce 2009 obrat prakticky meziročně stagnoval (- 0,9 %) a přidané hodnota vzrostla téměř o 7 %. Nejvíce to odnesla zaměstnanost, která meziročně klesla téměř o 2,8 % a v roce 2010 o dalších 3,3 %. To se pak příznivě odrazilo ve skokovém růstu produktivity práce v roce 2009, ale i výrazném nárůstu průměrné mzdy. Od roku 2010 obrat narůstal a následnými vysokými růsty v roce 2014 a 2015. Rovněž přidaná hodnota měla velké meziroční růsty v letech 2014 a 2015, po předchozím období kolísavého růstu. U růstu přidané hodnoty byl tahounem letecký průmysl. To je znamením, že se u nás vyrábí sofistikované výrobky se stále vyšší přidanou hodnotou. Největší propad přidané hodnoty byl zaznamenán u výrobců lodí. Tato skutečnost je dána přechodem na spíše opravárenské služby než na výrobu klasických lodí. Zaměstnanost vykazovala od roku 2011 meziroční růsty. U celkového počtu zaměstnanců oddílu stojí za růstem především letecký průmysl, který dlouhodobě nabírá pracovníky (za sledované období to bylo přes 2 200 lidí, což představuje více jak třetinové zvýšení). Také kolejový průmysl navýšil počet zaměstnanců, a to o více jak 300 pracovníků a rovněž výrobci ostatních dopravních prostředků prakticky zdvojnásobili počty pracovníků. Bohužel jedním z nejvíce limitujících faktorů pro další rozvoj zejména českého leteckého a železničního průmyslu, který zažívá v posledních letech značný boom, je stále nedostatek kvalifikovaných odborníků na všech úrovních.

Předstih růstu produktivity práce před růstem mezd byl příznivý, kromě roku 2012 a 2013, v důsledku kolísavého vývoje přidané hodnoty, způsobené propadem u výrobců kolejových vozidel. Průměrná mzda v oddílu od roku 2011 rostla a převýšila průměrnou mzdu ve zpracovatelském průmyslu. V rámci CZ-NACE 30 jsou však mezi jednotlivými skupinami výrazné rozdíly. Zatímco u třech skupin oddílu mzda rostla, u výrobců lodí klesla. Průměrná mzda v železničním a leteckém průmyslu je oproti lodnímu průmyslu dvojnásobná. V roce 2015 byly hodnoty všech produkčních ukazatelů nad úrovní roku 2008.

Obrat se za sledované období téměř zdvojnásobil, což bylo dáno zejména růstem produkce v leteckém a železničním průmyslu, zatímco u výroby lodí a jejich komponentů došlo k jeho snížení.

Z hlediska počtu jednotek největší růst vykázali za sledované období výrobci lodí, letadel a jinde nezařazených dopravních prostředků. U prvního jmenovaného je to rozšiřováním výrobního sortimentu u firem, které se předtím dodávkami komponentů na lodě nezabývaly. U výrobců letadel roste v návaznosti na zvyšování zakázek nutnost kooperace s dalšími tuzemskými firmami. U výrobců dopravních prostředků jinde nezařazených je to zejména rozšiřujícím se počtem firem, které se zabývají výrobou kompletních kol či jejich komponentů.

V grafu 20.3.2 je uveden vývoj cen průmyslových výrobců za skupiny výrobků CZ-CPA 30, která jako celek prakticky kopíruje vývoj cen u výrobců kolejových vozidel, tedy nejvýznamnější komodity v rámci CZ-CPA 30. Finální ceny rostly v návaznosti na růst cen vstupů.

177

20. CZ-NACE 30 VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ

Graf 20.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 30 (rok 2008 = 100 %)Graf 20.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 30 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Graf 20.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 30 (2005 = 100 %) Graf 20.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 30 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupiny 30.1, 30.3, 30.4 a 30.9 nejsou sledovány.

Vývoj finanční pozice oddílu CZ-NACE, charakterizované ukazatelem Spread, dokládá, že v předkrizovém období v roce 2008 měl tento ukazatel výrazně zápornou hodnotu. Ta však s nástupem krize v roce 2009 přešla do kladných čísel, které kulminovaly v roce 2011. V dalších letech došlo ke snižování Spreadu, když v roce 2015 dosáhl hluboké záporné hodnoty. Vývoj tohoto ukazatele, zejména v roce 2015, nekorespondoval s vývojem produkčních charakteristik, zejména s přidanou hodnotou a produktivitou

397 434 50

8 557

584

592 64

8 689

0

100

200

300

400

500

600

700

800

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

19 2

10

18 6

80

18 0

69

19 3

95

20 3

06

20 3

57

21 1

92

21 3

86

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob 45

310

44 9

03

47 3

07

52 9

32

55 0

78

55 1

72

60 5

88

64 7

63

13 5

27

14 4

45

14 3

87

16 8

90

16 6

55

16 2

38

18 3

40

21 4

20

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

24 9

09

26 4

80

25 7

48

26 6

47

27 3

81

27 4

42

28 5

70

29 3

96 58

682

64 4

42

66 3

49

72 5

71

68 3

50

66 4

71

72 1

17

83 4

66

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 30 107,6 109,5 109,3 108,8 108,9 108,4 108,2 107,9

30.2 108,7 110,9 110,5 109,4 109,3 108,8 108,6 108,3

70

75

80

85

90

95

100

105

110

115

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -15,6 6,0 8,0 10,0 8,4 3,5 1,5 -11,0

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 4,7 24,0 23,7 27,5 26,4 24,5 18,2 5,3

re 20,3 18,0 15,6 17,4 18,0 21,0 16,8 16,3

-20

-10

0

10

20

30

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Graf 20.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 30 (2005 = 100 %) Graf 20.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 30 (v %)

Graf 20.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 30 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Graf 20.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 30 (2005 = 100 %) Graf 20.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 30 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupiny 30.1, 30.3, 30.4 a 30.9 nejsou sledovány.

Vývoj finanční pozice oddílu CZ-NACE, charakterizované ukazatelem Spread, dokládá, že v předkrizovém období v roce 2008 měl tento ukazatel výrazně zápornou hodnotu. Ta však s nástupem krize v roce 2009 přešla do kladných čísel, které kulminovaly v roce 2011. V dalších letech došlo ke snižování Spreadu, když v roce 2015 dosáhl hluboké záporné hodnoty. Vývoj tohoto ukazatele, zejména v roce 2015, nekorespondoval s vývojem produkčních charakteristik, zejména s přidanou hodnotou a produktivitou

397 434 50

8 557

584

592 64

8 689

0

100

200

300

400

500

600

700

800

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

19 2

10

18 6

80

18 0

69

19 3

95

20 3

06

20 3

57

21 1

92

21 3

86

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob 45

310

44 9

03

47 3

07

52 9

32

55 0

78

55 1

72

60 5

88

64 7

63

13 5

27

14 4

45

14 3

87

16 8

90

16 6

55

16 2

38

18 3

40

21 4

20

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

24 9

09

26 4

80

25 7

48

26 6

47

27 3

81

27 4

42

28 5

70

29 3

96 58

682

64 4

42

66 3

49

72 5

71

68 3

50

66 4

71

72 1

17

83 4

66

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 30 107,6 109,5 109,3 108,8 108,9 108,4 108,2 107,9

30.2 108,7 110,9 110,5 109,4 109,3 108,8 108,6 108,3

70

75

80

85

90

95

100

105

110

115

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -15,6 6,0 8,0 10,0 8,4 3,5 1,5 -11,0

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 4,7 24,0 23,7 27,5 26,4 24,5 18,2 5,3

re 20,3 18,0 15,6 17,4 18,0 21,0 16,8 16,3

-20

-10

0

10

20

30

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPOPozn.: Skupiny 30.1, 30.3, 30.4 a 30.9 nejsou sledovány

Vývoj finanční pozice oddílu CZ-NACE, charakterizované ukazatelem Spread, dokládá, že v předkrizovém období v roce 2008 měl tento ukazatel výrazně zápornou hodnotu. Ta však s nástupem krize v roce 2009 přešla do kladných čísel, které kulminovaly v roce 2011. V dalších letech došlo ke snižování Spreadu, když v roce 2015 dosáhl hluboké záporné hodnoty. Vývoj tohoto ukazatele, zejména v roce 2015, nekorespondoval s vývojem produkčních charakteristik, zejména s přidanou hodnotou a produktivitou práce. Z toho vyplývá, že záporné hodnoty jsou dosahovány finančními transakcemi mimo produkční činnost, a to zejména ve výrobě kolejových vozidel.

178

20.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

20.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Vývoz výrobků CZ-CPA 30 dosáhl v roce 2015 nejvyšší hodnoty za posledních 5 let, a to 51 534 mil. Kč. Skoro z poloviny jej tvoří železniční průmysl (zaznamenal v letech 2008 až 2015 největší nárůst o +6,2 mld. Kč). Třetinu vývozu představují komponenty leteckého průmyslu, který po výrazném propadu v letech 2010 až 2011 opětovně rostl. Dopravní prostředky jinde neuvedené představují cca 15 % vývozu. Export výrobců lodí se ve sledovaném období snížil o cca třetinu. Vývoz výrobců vojenských bojových vozidel v roce 2015 vykázal výrazný růst díky dodávce 280 vozidel BVP-1 pro iráckou armádu.

Graf 20.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 30 (v mil. Kč)

práce. Z toho vyplývá, že záporné hodnoty jsou dosahovány finančními transakcemi mimo produkční činnost, a to zejména ve výrobě kolejových vozidel.

20.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 20.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Vývoz výrobků CZ-CPA 30 dosáhl v roce 2015 nejvyšší hodnoty za posledních 5 let, a to 51 534 mil. Kč. Skoro z poloviny jej tvoří železniční průmysl (zaznamenal v letech 2008 až 2015 největší nárůst o +6,2 mld. Kč). Třetinu vývozu představují komponenty leteckého průmyslu, který po výrazném propadu v letech 2010 až 2011 opětovně rostl. Dopravní prostředky jinde neuvedené představují cca 15 % vývozu. Export výrobců lodí se ve sledovaném období snížil o cca třetinu. Vývoz výrobců vojenských bojových vozidel v roce 2015 vykázal výrazný růst díky dodávce 280 vozidel BVP-1 pro iráckou armádu.

Graf 20.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 30 (v mil. Kč) Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Dovoz ostatních dopravních prostředků v roce 2015 meziročně klesl o 6,2 mil. Kč. To bylo zapříčiněno meziročním propadem importu kolejových vozidel a letadel o více jak třetinu. Největší podíl na dovozech mají dlouhodobě komodity leteckého průmyslu. Na pomyslnou druhou pozici se v roce 2015 dostaly komodity dopravních prostředků jinde neuvedených, jejichž dovoz v posledních letech neustále roste. Je to dáno nutností dovážet komponenty zejména na výrobu jízdních kol a elektrokol (těch se prodalo cca 30 000 ks - meziročně + 15 %).

Aktivní saldo obchodní bilance se u komodit CZ-CPA 30 zvýšilo v roce 2015 meziročně o cca 11,5 mld. Kč a zaznamenalo historický rekord překročením 25 mld. Kč. Výrazný narůst kladného salda (meziročně o téměř 5 mld. Kč) byl zaznamenán u komodit leteckého průmyslu a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení a také železničního průmyslu (o téměř 6,5 mld. Kč). Naopak dlouhodobě záporné saldo vykazují komodity dopravních prostředků jinde neuvedených. Toto je zapříčiněno dovozem komponentů pro výrobu jízdních kol, které jsou pak prodány na tuzemském trhu, jenž ročně absorbuje přes 300 tisíc kol (graf 20.4.1).

20.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Z hlediska teritoriální struktury má u dovozu největší podíl USA díky dodávkám letadel a vrtulníků a jejich součástí. To souvisí zejména s výrobou vrtulníku Sikorski v Aeru, částečně kooperacemi v rámci firmy Honeywell. Z Německa převažuje dovoz kolejových vozidel a jejich součástí, motocykly a jízdní kola. U Číny dominují jízdní kola a motocykly, mopedy a komponenty na jejich výrobu. Francie má obdobný podíl

38 1

56

31 8

86

35 4

05

40 3

04

41 4

00

46 2

32

51 5

34

22 2

94

24 7

75

21 4

57

24 9

60

21 3

08

32 3

36

26 1

00

15 8

62

7 11

1

13 9

48

15 3

44

20 0

92

13 8

96

25 4

34

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Dovoz ostatních dopravních prostředků v roce 2015 meziročně klesl o 6,2 mil. Kč. To bylo zapříčiněno meziročním propadem importu kolejových vozidel a letadel o více jak třetinu. Největší podíl na dovozech mají dlouhodobě komodity leteckého průmyslu. Na pomyslnou druhou pozici se v roce 2015 dostaly komodity dopravních prostředků jinde neuvedených, jejichž dovoz v posledních letech neustále roste. Je to dáno nutností dovážet komponenty zejména na výrobu jízdních kol a elektrokol (těch se prodalo cca 30 000 ks – meziročně + 15 %).

Aktivní saldo obchodní bilance se u komodit CZ-CPA 30 zvýšilo v roce 2015 meziročně o cca 11,5 mld. Kč a zaznamenalo historický rekord překročením 25 mld. Kč. Výrazný narůst kladného salda (meziročně o téměř 5 mld. Kč) byl zaznamenán u komodit leteckého průmyslu a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení a také železničního průmyslu (o téměř 6,5 mld. Kč). Naopak dlouhodobě záporné saldo vykazují komodity dopravních prostředků jinde neuvedených. Toto je zapříčiněno dovozem komponentů pro výrobu jízdních kol, které jsou pak prodány na tuzemském trhu, jenž ročně absorbuje přes 300 tisíc kol (graf 20.4.1).

20.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Z hlediska teritoriální struktury má u dovozu největší podíl USA díky dodávkám letadel a vrtulníků a jejich součástí. To souvisí zejména s výrobou vrtulníku Sikorski v Aeru, částečně kooperacemi v rámci firmy Honeywell. Z Německa převažuje dovoz kolejových vozidel a jejich součástí, motocykly a jízdní kola. U Číny dominují jízdní kola a motocykly, mopedy a komponenty na jejich výrobu. Francie má obdobný podíl dodávek komodit leteckého průmyslu jako USA. Ze Slovenska dovážíme zejména kolejová vozidla, která modernizují tamější firmy pro české dráhy, případně pro RegioJet. Také u Rakouska dominují v rámci dovozu kolejová vozidla (České dráhy nakoupily zánovní vagony, které budou modernizovány a nasazeny na vnitrostátní případně mezistátní spoje).

179

20. CZ-NACE 30 VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ

U vývozu bylo největším trhem Německo, a to hlavně díky exportu kolejových vozidel a jejich součástí. Kromě těchto výrobků tam jsou vyváženy kuchyňské sety na finální montáž airbusů v Hamburku. Také u Slovenska, zejména díky dodávce 45 tramvají ForCity Plus do Bratislavy a elektrickým soupravám 671 pro slovenského železničního dopravce Železničnů spoločnosť Slovensko (ZSSK), je dominantní železniční průmysl. V případě USA je dominantní vývoz letadel a jejich součástí již dříve zmiňované vrtulníky Sikorski a dodávky pro Boeing. U Francie jsou hlavní exportní komoditou komponenty na letadla zejména na Airbusy. Velké Británie je významným trhem pro části letadel, ale také například pro jachty. Roste i vývoz do Číny (komponenty elektrovýzbrojí pro sedmnáct souprav metra, kooperace na výrobě tramvají), i když tato země se zatím neobjevuje mezi největšími vývozními teritorii.

Graf 20.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 30

dodávek komodit leteckého průmyslu jako USA. Ze Slovenska dovážíme zejména kolejová vozidla, která modernizují tamější firmy pro české dráhy, případně pro RegioJet. Také u Rakouska dominují v rámci dovozu kolejová vozidla (České dráhy nakoupily zánovní vagony, které budou modernizovány a nasazeny na vnitrostátní případně mezistátní spoje).

U vývozu bylo největším trhem Německo, a to hlavně díky exportu kolejových vozidel a jejich součástí. Kromě těchto výrobků tam jsou vyváženy kuchyňské sety na finální montáž airbusů v Hamburku. Také u Slovenska, zejména díky dodávce 45 tramvají ForCity Plus do Bratislavy a elektrickým soupravám 671 pro slovenského železničního dopravce Železničnů spoločnosť Slovensko (ZSSK), je dominantní železniční průmysl. V případě USA je dominantní vývoz letadel a jejich součástí již dříve zmiňované vrtulníky Sikorski a dodávky pro Boeing. U Francie jsou hlavní exportní komoditou komponenty na letadla zejména na Airbusy. Velké Británie je významným trhem pro části letadel, ale také například pro jachty. Roste i vývoz do Číny (komponenty elektrovýzbrojí pro sedmnáct souprav metra, kooperace na výrobě tramvají), i když tato země se zatím neobjevuje mezi největšími vývozními teritorii.

Graf 20.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 30

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

20.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Produkční ekonomické výsledky oddílu CZ-NACE 30 dosažené v roce 2015 jsou dobrou základnou pro jeho další vývoj. Skupina CZ-NACE 30.1 Stavba lodí a člunů je odvislá od zahraničních zakázek. Tuzemští dopravci v posledních letech spíše redukují počty plavidel, případně renovují staré, než aby nakupovali nové. Malé využívání vodní nákladní dopravy je na labsko-vltavské vodní cestě dáno zejména nespolehlivostí (velká závislost na celkové hydrologické a vodohospodářské bilanci v povodí řek). Tento problém by mělo vyřešit vybudování plavebních stupňů na Labi. Je nezbytné najít funkční kompromis mezi podmínkami technického řešení a zájmy ochrany přírody a krajiny.

Vodní doprava stále čeká na klíčové investice do splavnění Labe. V období mezi lety 2007 až 2013 byly Česku přiděleny přes čtyři miliardy korun z Evropské unie na úpravu problematických míst na Labi kolem Děčína. Protože nebylo možné zajistit povolení z Ministerstva životního prostředí, byla realizována řada projektů, které s nákladní dopravou neměly nic společného. Chystaný plavební stupeň u Děčína, který má pomoci zajistit celoroční splavnost Labe v České republice, může dostat stavební povolení nejdříve v roce 2019. Zastaralý park vodní dopravy zhoršuje konkurenceschopnost nákladní vodní dopravy a současně limituje pozitivní přínosy vodní dopravy pro životní prostředí a je relativně náročnější na spotřebu energií.

USA

Německo 11%

Čína 9%

Slovensko 9%

Rakousko 8%

Francie

Tchaj-wan 5%

Japonsko 4%

ostatní 25%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 16%

Slovensko 15%

USA Francie

V. Británie

Rakousko 4%

Polsko 3%

Nizozemí

ostatní 29%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

20.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUProdukční ekonomické výsledky oddílu CZ-NACE 30 dosažené v roce 2015 jsou dobrou základnou pro jeho další vývoj.

Skupina CZ-NACE 30.1 Stavba lodí a člunů je závislá na zahraničních zakázkách. Tuzemští dopravci v posledních letech spíše redukují počty plavidel, případně renovují staré, než aby nakupovali nové. Malé využívání vodní nákladní dopravy je na labsko-vltavské vodní cestě dáno zejména nespolehlivostí (velká závislost na celkové hydrologické a vodohospodářské bilanci v povodí řek). Tento problém by mělo vyřešit vybudování plavebních stupňů na Labi. Je nezbytné najít funkční kompromis mezi podmínkami technického řešení a zájmy ochrany přírody a krajiny.

Vodní doprava stále čeká na klíčové investice do splavnění Labe. V období mezi lety 2007 až 2013 byly Česku přiděleny přes čtyři miliardy korun z Evropské unie na úpravu problematických míst na Labi kolem Děčína. Protože nebylo možné zajistit povolení z Ministerstva životního prostředí, byla realizována řada projektů, které s nákladní dopravou neměly nic společného. Chystaný plavební stupeň u Děčína, který má pomoci zajistit celoroční splavnost Labe v České republice, může dostat stavební povolení nejdříve v roce 2019. Zastaralý park vodní dopravy zhoršuje konkurenceschopnost nákladní vodní dopravy a současně limituje pozitivní přínosy vodní dopravy pro životní prostředí a je relativně náročnější na spotřebu energií. V rámci OPD (Operační program Doprava) bylo vyčleněno na období 2014 až 2020 cca 170 mil. € na rozvoje vodní dopravy. Část mohou využít přepravci na modernizaci lodí, část půjde na infrastrukturu.

U skupiny CZ-NACE 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku očekáváme růst tržeb, exportu i zaměstnanosti. Společnost Škoda Transportation založila ve Spojených státech amerických novou dceřinou společnost Škoda Transportation USA, LLC. Jsou avizovány významné zakázky jak od českých drah, tak

7% 4%

12%

22%

13%

3%

180

od zahraničních železničních dopravců, ale také dodávky tramvají. Zde můžeme jmenovat např.

• 39 jednopodlažních elektrických jednotek „RegioPanter“ do Německa; • 14 vlaků INTERPANTER určených pro meziregionální a dálkovou dopravu;• modernizace 62 vozů řady Bdpee231; • modernizace 71 osobních vozů tří typů (Ampz, Bmz a WRmz) a o modernizaci 22 bývalých vozů ÖBB;• opravy hnacích podvozků pro elektrické jednotky 575; • 20 tramvají do Rigy.

U skupiny CZ-NACE 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení očekáváme další růst tržeb a zaměstnanosti v rámci nových zakázek, kterými jsou například:

• dohoda amerického výrobce vrtulníků Bell Helicopter s tuzemskou společností LOM Praha dohodu o budoucí spolupráci na poskytování servisu pro vojenské vrtulníky vyráběné společností Bell;

• výroba nového letadla L-39NG, na které se bude kromě AERO Vodochody AEROSPACE podílet cca 40 českých firem;

• smlouva o dodávkách tří balíčků dílů na letouny Airbus A400M a A350;• 20 letadel L 410 do Číny.

Rovněž u skupiny CZ-NACE 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení jinde nezařazených očekáváme, v návaznosti s rostoucím zájmem o cyklistiku a s tím souvisejícím zvýšeným prodejem jízdních kol, růst tržeb. Také výrobci motocyklů, kterým se daří zvyšovat výrobu, neboť o tento přepravní prostředek je ve městech vzhledem ke stále hustšímu provozu poměrně velký zájem, avizují produkci nových modelů.

181

21. CZ-NACE 31 VÝROBA NÁBYTKU

21. CZ-NACE 31 VÝROBA NÁBYTKU

21.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU

Členění oddílu CZ-NACE 31 dle jednotlivých skupin (tento oddíl nemá skupiny).

Základními surovinami pro nábytkářský průmysl jsou aglomerované desky, překližky a dýhy z předem zpracovaného (upraveného) dřeva, většinou z obnovitelné suroviny, kterou dodává dřevozpracující průmysl. Pro oddíl CZ-NACE 31 je charakteristická značná materiálová náročnost (cca 80 % z výrobních nákladů). Využití nových moderních technologií, včetně nanotechnologie, umožňuje dodržování unijní legislativy a garantuje, že výrobky nebudou obsahovat nebezpečné látky nebo škodliviny, které by ohrozily jejich uživatele nebo životní prostředí (např. formaldehyd). V rámci zpracovatelského průmyslu patří tento oddíl k těm méně významným a jeho podíl na celkových tržbách ZP v roce 2015 dosahuje cca 1 %.

21.2 VÝVOJ ODDÍLUProdukce nábytku v ČR se v roce 2015 meziročně zvýšila o více než 2 miliardy Kč na téměř 40 mld. Kč. Jedná se o podobné navýšení jako mezi roky 2013 a 2014, kdy došlo k nárůstu o cca 2 miliardy korun. Výroba významně ožila zejména díky rostoucímu exportu, který se v roce 2015 zvednul na 69,3 mld. Kč oproti 64,9 mld. Kč v roce 2014. Dlouhodobě však roste i import nábytku, ten se v roce 2015 vyšplhal na 50,5 mld. Kč oproti 40,5 mld. Kč v roce 2014.

Na základě současných ekonomických výsledků a na základě investic do nábytkářského průmyslu očekáváme i v roce 2016 pokračování růstového trendu tohoto oddílu.

Výroba nábytku má v ČR velmi dlouhou tradici, její těžiště a největší výrobci jsou hlavně na Moravě. Špičkovou evropskou i světovou úroveň představuje především ohýbaný nábytek. Z dalšího sortimentu nábytku se dostala na velmi dobrou úroveň hlavně výroba kuchyní. Řada zajímavého solitérního (individuálního i doplňkového) nábytku, což je sortiment, který býval dříve naší velkou slabinou, je v poslední době vidět od našich menších výrobců.

Největším problémem oboru je v současné době nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

182

21.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE

Graf 21.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 31 (rok 2008 = 100 %)

21.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Graf 21.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 31 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Graf 21.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 31 (2005 = 100 %) Graf 21.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 31 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Uvedené grafy vypovídají o hlavních ekonomických ukazatelích oddílu a oproti roku 2014 můžeme pozorovat zlepšení hodnot ve většině ukazatelů, včetně zvýšení zaměstnanosti po poklesech a stagnaci v předchozích letech. Pouze přidaná hodnota překonala v roce 2015 předkrizovou úroveň roku 2008. Efektivnost měřená ukazatelem Spread vykazuje zlepšující se trend, a v roce 2015 se jeho hodnota dostala

5 53

8

6 09

5 7 29

2

8 24

1

8 11

6

7 25

4

6 78

3

6 09

3 0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

27 2

93

24 4

50

22 5

69

21 8

19

20 9

54

19 8

39

19 9

91

20 3

51

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

43 0

14

35 5

74

36 9

16

35 7

86

35 8

03

35 2

21

37 3

94

39 7

45

10 8

43

9 88

7

9 59

5

9 44

8

9 76

4

9 54

5

10 3

55

11 2

28

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

17 0

76

17 1

55

17 3

34

17 5

64

17 9

17

18 4

14

18 9

99

20 0

05 33

108

33 7

00

35 4

28

36 0

83

38 8

33

40 0

93

43 1

68

45 9

75

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 31 103,5 105,8 105,6 106,4 106,2 107,1 109,1 109,2

50

60

70

80

90

100

110

120

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -3,9 -8,0 -12,6 -11,0 -4,3 -4,2 -2,4 0,9

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 13,2 7,7 8,7 9,5 11,2 11,1 14,1 16,1

re 17,1 15,7 21,3 20,5 15,4 15,3 16,5 15,3

-15 -10

-5 0 5

10 15 20 25

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Graf 21.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 31 (2005 = 100 %) Graf 21.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 31 (v %)

21.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Graf 21.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 31 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Graf 21.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 31 (2005 = 100 %) Graf 21.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 31 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Uvedené grafy vypovídají o hlavních ekonomických ukazatelích oddílu a oproti roku 2014 můžeme pozorovat zlepšení hodnot ve většině ukazatelů, včetně zvýšení zaměstnanosti po poklesech a stagnaci v předchozích letech. Pouze přidaná hodnota překonala v roce 2015 předkrizovou úroveň roku 2008. Efektivnost měřená ukazatelem Spread vykazuje zlepšující se trend, a v roce 2015 se jeho hodnota dostala

5 53

8

6 09

5 7 29

2

8 24

1

8 11

6

7 25

4

6 78

3

6 09

3 0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

27 2

93

24 4

50

22 5

69

21 8

19

20 9

54

19 8

39

19 9

91

20 3

51

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

43 0

14

35 5

74

36 9

16

35 7

86

35 8

03

35 2

21

37 3

94

39 7

45

10 8

43

9 88

7

9 59

5

9 44

8

9 76

4

9 54

5

10 3

55

11 2

28

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

17 0

76

17 1

55

17 3

34

17 5

64

17 9

17

18 4

14

18 9

99

20 0

05 33

108

33 7

00

35 4

28

36 0

83

38 8

33

40 0

93

43 1

68

45 9

75

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 31 103,5 105,8 105,6 106,4 106,2 107,1 109,1 109,2

50

60

70

80

90

100

110

120

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -3,9 -8,0 -12,6 -11,0 -4,3 -4,2 -2,4 0,9

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 13,2 7,7 8,7 9,5 11,2 11,1 14,1 16,1

re 17,1 15,7 21,3 20,5 15,4 15,3 16,5 15,3

-15 -10

-5 0 5

10 15 20 25

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Uvedené grafy vypovídají o hlavních ekonomických ukazatelích oddílu a oproti roku 2014 můžeme pozorovat zlepšení hodnot ve většině ukazatelů, včetně zvýšení zaměstnanosti po poklesech a stagnaci v předchozích letech. Pouze přidaná hodnota překonala v roce 2015 předkrizovou úroveň roku 2008. Efektivnost měřená ukazatelem Spread vykazuje zlepšující se trend, a v roce 2015 se jeho hodnota dostala do kladných čísel.

183

21. CZ-NACE 31 VÝROBA NÁBYTKU

Pozitivní je i nárůst produktivity práce, který byl v celém sledovaném období rychlejší než růst průměrné mzdy. Predikce odvětví se na základě stávajících údajů jeví jako mírně příznivá.

21.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

21.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Výsledky zahraničního obchodu s produkcí CZ-CPA 31 lze hodnotit pozitivně. Objem vývozu stoupl v letech 2008 až 2015 o 91 %. Lze to vysvětlit tím, že tuzemská spotřeba roste pomalu, ale dobře se daří umisťovat výrobky na zahraničních trzích.

Kladné saldo zahraničního obchodu se v porovnání k roku 2009 zvýšilo, v roce 2014 dokonce na dvojnásobek, v roce 2015 ve srovnání s předchozím rokem pokleslo.

Graf 21.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 31 (v mil. Kč)

do kladných čísel. Pozitivní je i nárůst produktivity práce, který byl v celém sledovaném období rychlejší než růst průměrné mzdy. Predikce odvětví se na základě stávajících údajů jeví jako mírně příznivá.

21.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 21.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Výsledky zahraničního obchodu s produkcí CZ-CPA 31 lze hodnotit pozitivně. Objem vývozu stoupl v letech 2008 až 2015 o 91 %. Lze to vysvětlit tím, že tuzemská spotřeba roste pomalu, ale dobře se daří umisťovat výrobky na zahraničních trzích.

Kladné saldo zahraničního obchodu se v porovnání k roku 2009 zvýšilo, v roce 2014 dokonce na dvojnásobek, v roce 2015 ve srovnání s předchozím rokem pokleslo.

Graf 21.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 31 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

21.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 21.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 31

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Z dlouhodobého pohledu se zahraniční obchod s nábytkářskou výrobou nijak významně nemění. Největšími importéry nábytku do České republiky jsou zejména velké specializované nábytkářské markety. Na druhou stranu je potřeba říci, že čeští výrobci nábytku dodávají do všech velkých tuzemských specializovaných řetězců. Největšími dovozci nábytku do České republiky jsou Německo s 26% podílem, následuje Polsko s 25 % a třetí je Rumunsko s 9 %. Z hlediska vývozu je dominantním odběratelem Německo (s podílem 50 %),

36 3

36

40 9

10

44 8

32

46 3

21

55 4

01

64 8

70

69 3

74

24 1

72

21 8

95

24 2

53

26 4

44

30 6

77

40 5

28

50 4

81

12 1

64

19 0

15

20 5

79

19 8

77

24 7

24

24 3

43

18 8

93

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Německo 26%

Polsko 25%

Rumunsko 9%

Čína 7%

Maďarsko 6%

Slovensko 4%

Srbsko 3%

Itálie 3% ostatní

17%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 50%

Slovensko 8%

Polsko

V. Británie

Švédsko 5%

Belgie 5%

Rakousko 2% ostatní

15%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

21.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 21.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 31

do kladných čísel. Pozitivní je i nárůst produktivity práce, který byl v celém sledovaném období rychlejší než růst průměrné mzdy. Predikce odvětví se na základě stávajících údajů jeví jako mírně příznivá.

21.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 21.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Výsledky zahraničního obchodu s produkcí CZ-CPA 31 lze hodnotit pozitivně. Objem vývozu stoupl v letech 2008 až 2015 o 91 %. Lze to vysvětlit tím, že tuzemská spotřeba roste pomalu, ale dobře se daří umisťovat výrobky na zahraničních trzích.

Kladné saldo zahraničního obchodu se v porovnání k roku 2009 zvýšilo, v roce 2014 dokonce na dvojnásobek, v roce 2015 ve srovnání s předchozím rokem pokleslo.

Graf 21.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 31 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

21.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Graf 21.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 31

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Z dlouhodobého pohledu se zahraniční obchod s nábytkářskou výrobou nijak významně nemění. Největšími importéry nábytku do České republiky jsou zejména velké specializované nábytkářské markety. Na druhou stranu je potřeba říci, že čeští výrobci nábytku dodávají do všech velkých tuzemských specializovaných řetězců. Největšími dovozci nábytku do České republiky jsou Německo s 26% podílem, následuje Polsko s 25 % a třetí je Rumunsko s 9 %. Z hlediska vývozu je dominantním odběratelem Německo (s podílem 50 %),

36 3

36

40 9

10

44 8

32

46 3

21

55 4

01

64 8

70

69 3

74

24 1

72

21 8

95

24 2

53

26 4

44

30 6

77

40 5

28

50 4

81

12 1

64

19 0

15

20 5

79

19 8

77

24 7

24

24 3

43

18 8

93

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Německo 26%

Polsko 25%

Rumunsko 9%

Čína 7%

Maďarsko 6%

Slovensko 4%

Srbsko 3%

Itálie 3% ostatní

17%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 50%

Slovensko 8%

Polsko

V. Británie

Švédsko 5%

Belgie 5%

Rakousko 2% ostatní

15%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Z dlouhodobého pohledu se zahraniční obchod s nábytkářskou výrobou nijak významně nemění. Největšími importéry nábytku do České republiky jsou zejména velké specializované nábytkářské markety. Na druhou stranu je potřeba říci, že čeští výrobci nábytku dodávají do všech velkých tuzemských specializovaných řetězců.

Francie 4%

6%

6%

184

Největšími dovozci nábytku do České republiky jsou Německo s 26% podílem, následuje Polsko s 25 % a třetí je Rumunsko s 9 %. Z hlediska vývozu je dominantním odběratelem Německo (s podílem 50 %), kde se značným odstupem následuje Slovensko (8 %), dále Polsko a V. Británie (po 6 %). Výsledky roku 2015 ukazují, že došlo k dalšímu posílení exportu. Nyní exportní výkonnost českého nábytkářského průmyslu přesahuje 20 %.

21.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUPodle posledních dostupných údajů (k 30. dubnu 2016), získaných od Asociace českých nábytkářů, jsou největšími výrobci nábytku Čína, USA, Itálie a Německo. Světový obchod s nábytkem v roce 2015 činil kolem 130 mld. USD, přičemž nejvíce se dováželo do USA, Německa, Velké Británie a Francie, zatímco ve vývozu dominovaly Čína, Německo, Itálie a Polsko. Největší růst se očekával v Asii, Pacifické oblasti a v Africe, zatímco obchod v západní Evropě stagnoval.

Obchod s nábytkem roste rychleji než jeho spotřeba, jelikož jeho produkce se stále více přesouvá do zemí s nízkými výrobními náklady. Dalším důležitým trendem je rychlý růst spotřeby na rozvíjejících se trzích. Podíl českých nábytkářů na globální produkci zůstává nadále velmi nízký – zhruba kolem dvou až tří desetin procenta.

Základem pro posílení pozice českého nábytkářského průmyslu na domácím i zahraničním trhu je zvýšená investiční aktivita. Ta se díky oživení ekonomiky začala výrazněji projevovat v roce 2014, kdy objem investic v oddílu stoupl proti předchozímu roku o téměř 44 % a dosáhl částky 2,45 mld. Kč. Rozhodující akcí bylo otevření nového závodu na výrobu kancelářského nábytku, světové jedničky v této oblasti – americké firmy Steelcase v Panatonni Logistics Park v západních Čechách nákladem cca 600 mil. Kč. Investice v řádu 45 mil. Kč plánuje také ryze česká firma Mias OC, spol. s r.o. (Krouny na Chrudimsku), rovněž výrobce kancelářského nábytku, a do rozvoje výroby investovala také firma Dřevojas, v. d. ze Svitav, producent koupelnového nábytku.

Vzhledem k tomu, že výsledky českého nábytkářského průmyslu jsou stále ještě provázeny slabší domácí poptávkou, je pochopitelné, že tento oddíl bude v nejbližší době i nadále silně závislý na exportu. Důvodů pro příznivý vývoj oddílu je několik: vedle zvýšené investiční aktivity je to slabší koruna, která stimuluje vývoz, a také postupné oživování v odvětví stavebnictví, což pomůže ke zvýšení domácí poptávky. Pro další vývoj bude přitom důležité posílení obchodních vztahů na vnitřním trhu EU, ale i vůči třetím zemím (naši nábytkáři v roce 2015 založili společnou firmu ve Vietnamu s cílem proniknout na trhy v jihovýchodní Asii). Oddíl se ovšem bude muset vyrovnat se sílící konkurencí zahraničních obchodních řetězců, které v poslední době ohlašují novou expanzi v boji o podíl na trhu (např. Sconto Nábytek, XXXL Lutz, IKEA apod.).

Výsledky českého nábytkářského průmyslu jsou oproti minulým létům také doprovázeny oživením růstu tuzemské spotřeby nábytku. Růst spotřeby nábytku byl v letech 2012 až 2014 velmi mírný, nyní se však tento trend začíná měnit. Faktor růstu objemu dováženého nábytku ze zahraničí zůstává v podstatě vyrovnaný. Zároveň se zvyšuje podíl importu na tuzemské spotřebě.

Určitým problémem branže je fakt, že zákazníci obecně jsou si málokdy vědomi původu nábytku. Odkud nábytek pochází, vědí většinou jen velkoobchodníci. Zboží totiž bývá nabízeno pod obchodní značkou prodejce. A tak z velké části vývozu nábytku například z Polska těží švédský koncern IKEA, který ostatně s polskými dodavateli spolupracoval již za časů lidové republiky. Ale i mnohé jiné firmy lepí svá loga na gauče a skříně zhotovené v různých zemích světa.

185

22. CZ-NACE 32 OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

22. CZ-NACE 32 OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

22.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 32 dle jednotlivých skupin

32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků; 32.2 Výroba hudebních nástrojů; 32.3 Výroba sportovních potřeb; 32.4 Výroba her a hraček; 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb; 32.9 Zpracovatelský průmysl, j. n.

Oddíl CZ-NACE 32 zahrnuje celkem šest různorodých výrobních skupin, které se liší jak používanými vstupními surovinami, tak výrobními technologiemi i samotnými finálními produkty. Některé skupiny jsou materiálově náročné, závislé na vysoké manuální zručnosti a invenci designérů a samotných pracovníků. Řada z těchto skupin výrobků mají dlouholetou tradici a značné mezinárodní renomé (např. výroba bižuterie, hudebních nástrojů, dřevěných hraček, výroba kancelářských potřeb atd.).

Sortimentně velmi členitá je skupina CZ-NACE 32.9, která vedle bižuterie z obecných kovů, skla, dřeva, kůže aj., zahrnuje školní a kancelářské potřeby, kartáčnickou výrobu, zápalky, deštníky, slunečníky apod.

Oddíl CZ-NACE 32 se na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu podílí 1,6 % (o 0,1 p.b. více než v roce 2014), přičemž na ekonomických výsledcích oddílu se rozhodujícím způsobem podílí tři skupiny, a to: 32.4, 32.5 a 32.9, zatímco podíl dalších tří skupin je podstatně nižší, vesměs menší než 10,0 %. Pouze v jednom případě se skupina CZ-NACE 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků této skutečnosti vymyká, a to v počtu výrobních jednotek, kde má druhý největší podíl. Na druhou stranu má druhý nejnižší podíl na počtu zaměstnanců. Je to dáno charakterem výroby, protože se jedná převážně o ruční výrobu, kterou se zabývají jednotlivci nebo mikrospolečnosti.

Tabulka 22.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 32 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %)

SkupinaCZ-NACE

Osobnínáklady

Přidanáhodnota Tržby Výnosy Vlastní

kapitálAktivacelkem

Početzaměstnanců

Početjednotek

32.1 4,7 5,4 6,2 6,6 6,9 6,7 6,6 29,3

32.2 2,8 3,0 2,0 2,0 2,0 1,9 2,9 3,6

32.3 8,1 7,5 6,5 6,4 5,5 5,2 8,7 5,7

32.4 21,8 22,2 33,8 34,2 35,7 40,1 19,4 6,3

32.5 43,8 42,1 33,3 33,1 30,3 30,4 40,1 29,4

30.9 18,8 19,7 18,1 17,7 19,5 15,8 22,2 25,7

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

186

22.2 VÝVOJ ODDÍLUZ pohledu ekonomických ukazatelů tvoří oddíl 1,54 % obratu zpracovatelského průmyslu. Produktivita práce v oddílu je na úrovni 69,6 % zpracovatelského průmyslu a průměrná mzda na úrovni 84,8 %.

Výroba oddílu je z velké části závislá na dovozu vstupních materiálů a komponentů, přičemž největšího podílu dosahují vstupní komodity z vlastního oddílu, dále z odvětví obchodu, chemického, gumárenského a plastikářského průmyslu. Produkce oddílu směřuje ze 44 % na vývoz, přes 13 % tvoří dodávky investičního charakteru, přes 17 % je určeno pro konečnou spotřebu domácností a 25 % tvoří dodávky pro mezispotřebu v navazujících odvětvích. Z toho jde nejvíce do vlastního oddílu a dále do zdravotnictví.

Není bez zajímavosti, že ve sledovaném období 2008 až 2015, až na drobný výkyv v roce 2011, se průběžně zvyšoval počet výrobních jednotek. V roce 2015 vzrostl jejich počet na hodnotu o 13,4 % vyšší než v roce 2008. Uvnitř oddílu také proběhla restrukturalizace a stabilizace hlavních výrobců. V řadě regionů patří významné firmy tohoto odvětví k velkým zaměstnavatelům a jsou zároveň příkladem podnikatelského umu i sociálního přístupu ke svým zaměstnancům. Nezbytným předpokladem tohoto pozitivního vývoje je efektivní využití výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu.

Tržby předních firem rostou o více než 10,0 % ročně a tyto firmy výrazně investují do výroby nebo rozšiřují svůj výrobní sortiment. K takovým společnostem patří např. LINET, s.r.o. Slaný, RODENSTOCK ČR s.r.o. Klatovy, PETROF, s.r.o. Hradec Králové a řada dalších.

22.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELEKrizové období se v oddílu CZ-NACE 32 projevilo nejvíce ve snížení zaměstnanosti, která po oscilujícím oživování byla v roce 2015 o 4,1 % pod úrovní roku 2008. Obrat se meziročně snížil jen v roce 2009, už v roce 2010 překročil předkrizovou úroveň a při zvyšování meziročních přírůstků byl v roce 2015 o 37 % nad úrovní roku 2008. Přidaná hodnota za sledované období 2008 až 2015 vzrostla o 18,4 %, přitom k meziročnímu poklesu došlo v roce 2011 a 2015. To se také projevilo ve vývoji produktivity práce a relace vůči vývoji průměrné mzdy, které byly v uvedených dvou letech nepříznivé. Produktivita práce vzrostla za sledované období o 23,5 %, zatímco mzdy o 25,5 %. Ke snížení produktivity práce v roce 2015 o 3,6 % došlo ve všech skupinách, kromě skupiny CZ-NACE 32.2, kde se mírně zvýšila o 0,8 %. Průměrná mzda v oddílu zaznamenala nárůst ve všech skupinách a v roce 2015 činila 22 545 Kč. Meziročně se zvýšila o 3,7 % a dosáhla 84,9 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu.

Počet výrobních jednotek se za sledované období 2008 až 2015 zvýšil o 13,4 %.

Jak již bylo uvedeno, hlavní ekonomické ukazatele výrazně ovlivňují ekonomické výsledky skupin CZ-NACE 32.4 Výroba her a hraček a CZ-NACE 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb.

Zároveň je také nutno konstatovat, že výrobní jednotky s 20 a více zaměstnanci, kterých bylo v roce 2015 celkem 218, mají zásadní podíl na tvorbě ekonomických výsledků oddílu celkem, z toho pak především výrobní jednotky s 50 a více zaměstnanci, kterých bylo v roce 2015 celkem 109. Z pohledu jednotlivých ukazatelů se výrobní jednotky s 20 a více zaměstnanci podílely na tržbách za vlastní výrobky a služby celkem 79,0 %, na přidané hodnotě 95,1 % a na počtu zaměstnanců 79,7 %.

V roce 2015 měl vývoj v počtu výrobních jednotek v jednotlivých skupinách oddílu spíše kolísavý trend. Ve skupině CZ-NACE 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků vzrostl počet výrobních jednotek o 3,4 %, ve skupině CZ-NACE 32.2 Výroba hudebních nástrojů došlo k poklesu počtu výrobních jednotek o 3,0 %, ve skupině CZ-NACE 32.3 Výroba sportovních potřeb došlo k nárůstu o 2,2 %, ve skupině CZ-NACE 32.4 Výroba her a hraček poklesl počet výrobních jednotek o 4,0 %, ve skupině CZ-NACE 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb vzrostl počet výrobních jednotek o 6,4 % a ve skupině CZ-NACE

187

22. CZ-NACE 32 OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený došlo k poklesu počtu výrobních jednotek o 5,9 %. Celkově lze konstatovat, že počet výrobních jednotek v roce 2015 byl zhruba na stejné úrovni jako v roce 2014. Z pohledu počtu zaměstnaných osob však došlo ve většině skupin k jejich navýšení. Pouze ve skupině CZ-NACE 32.1 se počet zaměstnaných osob o 5,5 % snížil a ve skupině CZ-NACE 32.9 zůstal počet zaměstnaných osob zhruba na stejné úrovni. V oddíle pak došlo k celkovému zvýšení počtu zaměstnaných osob o 2,4 % proti roku 2014.

Z pohledu obratu došlo ve skupině CZ-NACE 32.1 ke snížení o 2,2 %, ve skupině CZ-NACE 32.2 ke zvýšení o 2,9 %, ve skupině CZ-NACE 32.3 ke zvýšení o 7,0 %, ve skupině CZ-NACE 32.4 došlo ke zvýšení obratu o 19,5 %, ve skupině CZ-NACE 32.5 ke zvýšení o 4,8 % a ve skupině CZ-NACE 32.9 se obrat zvýšil o cca 5,2 %. Proti roku 2014 došlo k celkovému zvýšení obratu oddílu o 9,1 %.

Přidaná hodnota se ve skupině CZ-NACE 32.1 zaznamenala výrazný pokles o 12,0 %, pokles zaznamenala také skupina CZ-NACE 32.4 o 2,5 % a skupina CZ-NACE 32.9 o 2,5 %. Naopak ve skupině CZ-NACE 32.2 vzrostla přidaná hodnota o 0,8 %, ve skupině CZ-NACE 32.3 došlo k nárůstu o 4,1 % a ve skupině CZ-NACE 32.5 se zvýšila o 0,3 %. Ve srovnání s rokem 2014 pak poklesla přidaná hodnota oddílu celkem o 1,4 %.

Graf 22.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 32 (rok 2008 = 100 %)

lékařských a dentálních nástrojů a potřeb vzrostl počet výrobních jednotek o 6,4 % a ve skupině CZ-NACE 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený došlo k poklesu počtu výrobních jednotek o 5,9 %. Celkově lze konstatovat, že počet výrobních jednotek v roce 2015 byl zhruba na stejné úrovni jako v roce 2014. Z pohledu počtu zaměstnaných osob však došlo ve většině skupin k jejich navýšení. Pouze ve skupině CZ-NACE 32.1 se počet zaměstnaných osob o 5,5 % snížil a ve skupině CZ-NACE 32.9 zůstal počet zaměstnaných osob zhruba na stejné úrovni. V oddíle pak došlo k celkovému zvýšení počtu zaměstnaných osob o 2,4 % proti roku 2014.

Z pohledu obratu došlo ve skupině CZ-NACE 32.1 ke snížení o 2,2 %, ve skupině CZ-NACE 32.2 ke zvýšení o 2,9 %, ve skupině CZ-NACE 32.3 ke zvýšení o 7,0 %, ve skupině CZ-NACE 32.4 došlo ke zvýšení obratu o 19,5 %, ve skupině CZ-NACE 32.5 ke zvýšení o 4,8 % a ve skupině CZ-NACE 32.9 se obrat zvýšil o cca 5,2 %. Proti roku 2014 došlo k celkovému zvýšení obratu oddílu o 9,1 %.

Přidaná hodnota se ve skupině CZ-NACE 32.1 zaznamenala výrazný pokles o 12,0 %, pokles zaznamenala také skupina CZ-NACE 32.4 o 2,5 % a skupina CZ-NACE 32.9 o 2,5 %. Naopak ve skupině CZ-NACE 32.2 vzrostla přidaná hodnota o 0,8 %, ve skupině CZ-NACE 32.3 došlo k nárůstu o 4,1 % a ve skupině CZ-NACE 32.5 se zvýšila o 0,3 %. Ve srovnání s rokem 2014 pak poklesla přidaná hodnota oddílu celkem o 1,4 %.

Graf 22.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 32 (rok 2008 = 100 %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

7 81

4

8 02

8

8 57

5

8 54

4

8 65

6

8 60

1

8 77

8

8 85

8

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

10 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet jednotek

33 1

28

30 8

26

30 6

62

31 1

51

30 7

03

30 7

39

31 0

22

31 7

55

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnaných osob

49 6

01

47 7

20

50 3

68

51 9

84

55 1

92

57 1

48

62 1

81

67 8

21

16 3

05

16 3

62

17 5

21

17 1

45

17 5

74

18 4

87

19 5

71

19 3

05

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

17 9

60

18 8

95

19 7

44

19 9

12

20 7

74

21 4

62

21 7

42

22 5

45 41

015

44 2

33

47 6

19

45 8

64

47 6

99

50 1

17

52 5

72

50 6

60

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrná mzda (v Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO* Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

188

Graf 22.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 32 (2005 = 100 %) Graf 22.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 32 (v %) Graf 22.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 32 (2005 = 100 %) Graf 22.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 32 (v %)

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupiny 32.1, 32.2 a 32.3 nejsou sledovány

Cenové indexy mají za sledované období při meziročním porovnání rostoucí tendenci téměř u všech výrobkových skupin, kromě skupiny CZ-NACE 32.4 Výroba her a hraček, což je dáno především silnou konkurencí a vysokou nabídkou předmětného sortimentu na trhu. Do vývoje cen se do značné míry promítlo i zvyšování cen vstupů a cen energií a u některých skupin také vysoká materiálová náročnost.

Ukazatel Spread, který vyjadřuje celkovou efektivitu oddílu, se po celé sledované období pohyboval v kladných hodnotách, má však výrazný klesající trend. Přesto můžeme konstatovat, že se oddíl dokázal vyrovnat s řadou problémů a výkonnostně patří k lepšímu průměru zpracovatelského průmyslu.

22.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 22.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

V celoevropském měřítku představuje ČR pro prodej výrobků CZ-CPA 32 relativně malý trh, i když je škála těchto výrobků velmi široká a různorodá. Pokud chtějí výrobci naplnit svou kapacitu a chtějí-li konkurovat ostatním evropským výrobcům, musí se snažit prosadit v zahraničí. Můžeme konstatovat, že se jim to vcelku daří, nejen vývojem nových a kvalitních výrobků, ale i díky výrobní kooperaci se západními partnery. Výrazně této skutečnosti napomáhá vstup zahraničního kapitálu.

Bilance zahraničního obchodu CZ-CPA 32 si trvale udržuje kladnou hodnotu, tzn., že vývoz převažuje nad dovozem. Negativní vliv na celkovou bilanci zahraničního obchodu má trvale Čína, která se v roce 2015 podílela na celkových dovozech 20 %. V celém sledovaném období 2009 až 2015 se hodnota celkového dovozu i vývozu průběžně zvyšovala.

V roce 2015 byl celkový obrat zahraničního obchodu 193,2 mld. Kč, což je o 11,9 % více než v roce 2014. Největším obchodním partnerem v roce 2015 podle výše obratu bylo Německo, které se na celkovém obratu podílelo 24,1 %.

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 32 105,0 107,1 107,5 108,3 108,5 108,5 108,0 108,5

32.4 104,3 100,6 99,9 100,3 101,4 102,1 98,3 97,7

32.5 98,7 101,6 102,3 102,5 102,0 101,5 102,6 102,8

32.9 107,9 113,1 113,5 116,3 117,2 117,2 118,3 121,6

50

60

70

80

90

100

110

120

130

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread 4,3 7,6 6,6 5,0 5,1 4,1 2,3 1,8

rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6

ROE 16,4 18,6 15,9 15,2 15,8 14,3 13,8 12,8

re 12,1 11,0 9,3 10,2 10,7 10,2 11,5 10,9

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPOPozn.: Skupiny 32.1, 32.2 a 32.3 nejsou sledovány

Cenové indexy mají za sledované období při meziročním porovnání rostoucí tendenci téměř u všech výrobkových skupin, kromě skupiny CZ-NACE 32.4 Výroba her a hraček, což je dáno především silnou konkurencí a vysokou nabídkou předmětného sortimentu na trhu. Do vývoje cen se do značné míry promítlo i zvyšování cen vstupů a cen energií a u některých skupin také vysoká materiálová náročnost.

Ukazatel Spread, který vyjadřuje celkovou efektivitu oddílu, se po celé sledované období pohyboval v kladných hodnotách, má však výrazný klesající trend. Přesto můžeme konstatovat, že se oddíl dokázal vyrovnat s řadou problémů a výkonnostně patří k lepšímu průměru zpracovatelského průmyslu.

22.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

22.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

V celoevropském měřítku představuje ČR pro prodej výrobků CZ-CPA 32 relativně malý trh, i když je škála těchto výrobků velmi široká a různorodá. Pokud chtějí výrobci naplnit svou kapacitu a chtějí-li konkurovat ostatním evropským výrobcům, musí se snažit prosadit v zahraničí. Můžeme konstatovat, že se jim to vcelku daří, nejen vývojem nových a kvalitních výrobků, ale i díky výrobní kooperaci se západními partnery. Výrazně této skutečnosti napomáhá vstup zahraničního kapitálu.

Bilance zahraničního obchodu CZ-CPA 32 si trvale udržuje kladnou hodnotu, tzn., že vývoz převažuje nad dovozem. Negativní vliv na celkovou bilanci zahraničního obchodu má trvale Čína, která se v roce 2015 podílela na celkových dovozech 20 %. V celém sledovaném období 2009 až 2015 se hodnota celkového dovozu i vývozu průběžně zvyšovala.

V roce 2015 byl celkový obrat zahraničního obchodu 193,2 mld. Kč, což je o 11,9 % více než v roce 2014. Největším obchodním partnerem v roce 2015 podle výše obratu bylo Německo, které se na celkovém obratu podílelo 24,1 %.

189

22. CZ-NACE 32 OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

Graf 22.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 32 (v mil. Kč)Graf 22.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 32 (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Celkem bylo vyvezeno zboží v hodnotě 118,7 mld. Kč, tj. o 11,2 % více než v roce 2014. Dovezeno bylo zboží v hodnotě 74,4 mld. Kč, tj. o 12,9 % více než v roce 2014. Kladná bilance představovala v roce 2015 hodnotu 44,3 mld. Kč, což je o 8,5 % více než v roce 2014. V roce 2015 měly největší podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu výrobky CZ-CPA 32.4, který činil 47,8 % (tj. zhruba stejně jako v roce 2014), na vývozu to bylo 55,3 % a na dovozu 35,7 %.

Ve skupině výrobků CZ-CPA 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků trvale převládá dovoz nad vývozem a v roce 2015 představovala bilance zahraničního obchodu hodnotu záporného salda cca -1,8 mld. Kč (tj. o 0,7 % více než v roce 2014).

22.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Mezi hlavní vývozní teritoria patří země EU-28, tj. Německo, Itálie, Polsko, Slovensko, Rakousko, Francie a Velká Británie. Mezi hlavní dovozní teritoria pak patří Německo, Itálie, Čína, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Dánsko a také USA.

Největším zahraničním odběratelem výrobků CZ-CPA bylo již tradičně Německo, kam bylo v roce 2015 vyvezeno zboží za více než 34,1 mld. Kč a jeho podíl na vývozu byl zhruba na stejné úrovni jako v roce 2014. Mezi další významné odběratele patří Rakousko, kam bylo vyvezeno zboží za 8,8 mld. Kč (jeho podíl na vývozu proti roku 2014 však poklesl o 0,7 %), Velká Británie, kam bylo vyvezeno zboží v hodnotě 7,3 mld. Kč, a Slovensko, kam bylo vyvezeno zboží v hodnotě 7,2 mld. Kč. Do Francie bylo vyvezeno zboží za 6,8 mld. Kč a do Polska bylo vyvezeno zboží za 5,9 mld. Kč. I přes vyhlášená omezení patří mezi důležitá vývozní teritoria Rusko, kam bylo v roce 2015 vyvezeno zboží za 4,5 mld. Kč.

V rámci dovozu bylo nejvíce výrobků dovezeno z Číny, za 15,1 mld. Kč, jehož podíl byl o 0,6 % vyšší než v roce 2014, dále pak z Německa za 12,3 mld. Kč, z Maďarska za 5,2 mld. Kč, Rakouska za 5,0 mld. Kč, z Dánska za 4,6 mld. Kč a z USA za 4,2 mld. Kč.

Ve vývozu připadl v roce 2015 z celkového objemu největší podíl na vývoz výrobků CZ-CPA 32.4 Výroba her a hraček, a to více než 55,3 %. Tento podíl byl však o 0,7 % nižší než v roce 2014. Výrobky ze skupiny CZ-CPA 32.5 Výrobky lékařských a dentálních nástrojů a potřeb se podílely na celkovém objemu vývozu z 23,2 % a výrobky skupiny CZ-CPA 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený z 9,7 %.

Na celkovém objemu dovozu se výrobky skupin podílely následovně: CZ-CPA 32.4 byl podíl 35,7 %, CZ-CPA byl podíl 32.5 34,4 % a CZ-CPA 32.9 činil podíl 13,8 %.

55 2

61

67 0

29

71 2

72

81 4

04

92 1

02

106

774

118

742

44 5

69

50 4

85

51 7

27

54 7

51

58 4

40

65 9

12

74 4

24

10 6

92

16 5

44

19 5

44

26 6

53

33 6

62

40 8

62

44 3

18

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoz Dovoz Saldo

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Celkem bylo vyvezeno zboží v hodnotě 118,7 mld. Kč, tj. o 11,2 % více než v roce 2014. Dovezeno bylo zboží v hodnotě 74,4 mld. Kč, tj. o 12,9 % více než v roce 2014. Kladná bilance představovala v roce 2015 hodnotu 44,3 mld. Kč, což je o 8,5 % více než v roce 2014. V roce 2015 měly největší podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu výrobky CZ-CPA 32.4, který činil 47,8 % (tj. zhruba stejně jako v roce 2014), na vývozu to bylo 55,3 % a na dovozu 35,7 %.

Ve skupině výrobků CZ-CPA 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků trvale převládá dovoz nad vývozem a v roce 2015 představovala bilance zahraničního obchodu hodnotu záporného salda cca -1,8 mld. Kč (tj. o 0,7 % více než v roce 2014).

22.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Mezi hlavní vývozní teritoria patří země EU-28, tj. Německo, Itálie, Polsko, Slovensko, Rakousko, Francie a Velká Británie. Mezi hlavní dovozní teritoria pak patří Německo, Itálie, Čína, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Dánsko a také USA.

Největším zahraničním odběratelem výrobků CZ-CPA bylo již tradičně Německo, kam bylo v roce 2015 vyvezeno zboží za více než 34,1 mld. Kč a jeho podíl na vývozu byl zhruba na stejné úrovni jako v roce 2014. Mezi další významné odběratele patří Rakousko, kam bylo vyvezeno zboží za 8,8 mld. Kč (jeho podíl na vývozu proti roku 2014 však poklesl o 0,7 %), Velká Británie, kam bylo vyvezeno zboží v hodnotě 7,3 mld. Kč, a Slovensko, kam bylo vyvezeno zboží v hodnotě 7,2 mld. Kč. Do Francie bylo vyvezeno zboží za 6,8 mld. Kč a do Polska bylo vyvezeno zboží za 5,9 mld. Kč. I přes vyhlášená omezení patří mezi důležitá vývozní teritoria Rusko, kam bylo v roce 2015 vyvezeno zboží za 4,5 mld. Kč.

V rámci dovozu bylo nejvíce výrobků dovezeno z Číny, za 15,1 mld. Kč, jehož podíl byl o 0,6 % vyšší než v roce 2014, dále pak z Německa za 12,3 mld. Kč, z Maďarska za 5,2 mld. Kč, Rakouska za 5,0 mld. Kč, z Dánska za 4,6 mld. Kč a z USA za 4,2 mld. Kč.

Ve vývozu připadl v roce 2015 z celkového objemu největší podíl na vývoz výrobků CZ-CPA 32.4 Výroba her a hraček, a to více než 55,3 %. Tento podíl byl však o 0,7 % nižší než v roce 2014. Výrobky ze skupiny CZ-CPA 32.5 Výrobky lékařských a dentálních nástrojů a potřeb se podílely na celkovém objemu vývozu z 23,2 % a výrobky skupiny CZ-CPA 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený z 9,7 %.

Na celkovém objemu dovozu se výrobky skupin podílely následovně: CZ-CPA 32.4 byl podíl 35,7 %, CZ-CPA byl podíl 32.5 34,4 % a CZ-CPA 32.9 činil podíl 13,8 %.

190

Graf 22.4.2 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 32Graf 22.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 32

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

22.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Specifikem oddílu CZ-NACE 32 je velmi široký sortiment výrobků, často diametrálně odlišných z hlediska technologie výroby i z hlediska konečného určení. Z pohledu jednotlivých ekonomických ukazatelů lze konstatovat, že prakticky ve všech skupinách oddílu probíhá pozitivní vývoj a že se daří zvyšovat nejen tržby a obrat, ale také počet zaměstnanců. Jedinou výjimkou je skupina CZ-NACE 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků, kde sledované ekonomické ukazatele mají spíše kolísavou tendenci. Přesto však i tady je možno hovořit o zlepšující se situaci.

Tak jako již tradičně, nejlepší výsledky vykazuje skupina CZ-NACE 32.4 Výroba her a hraček. Rok 2015 byl pro výrobce hraček rekordním rokem, protože 245 výrobních firem, které v České republice působí, vyrobilo hračky za necelé 2,7 mld. Kč, tj. o 12,5 % více než v roce 2014. Podíl exportu na produkci hraček dosáhl 70 %, což v absolutním vyjádření činilo 1,9 mld. Kč a to bylo o cca 100 mil více než v roce 2014. Mezi největší české vývozce patří společnosti ABA factory, Abrex, BD Tova Brno, Moravská ústředna DUV Brno a Detoa Albrechtice. Podíl českých hraček na domácím trhu se pohybuje pouze mezi sedmi a deseti procenty. Ve snaze zvýšit tento podíl byl zřízen informační portál Česká hračka, který prezentuje zhruba 60 firem. Jeho cílem je propagace tradiční české výroby a do budoucna chce zákazníkům zjednodušit výběr hraček udělováním značky „Česká hračka doporučuje“.

Příznivý ekonomický vývoj zaznamenala také skupina CZ-NACE 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb, ve které se mezi nejúspěšnější řadí společnost LINET spol. s.r.o., jejíž zdravotní lůžka a další výrobky jsou známy již ve více než sto zemích celého světa.

Stále více se také daří výrobcům hudebních nástrojů, jejichž obraty meziročně vzrostly o 2,9 %. Firmám zařazených v této skupině roste počet zakázek, zejména ze zahraničí, což platí také o tradičním výrobci pianin a klavírů Petrof spol. s r.o., Hradec Králové, který změnil svou strukturu a více než po 150 letech jej zastřešuje společnost Petrof Pianos Group, která v samotném výrobci Petrof ovládá 77 %. Firma vyváží hudební nástroje do více jak desítky zemí a soustředí se hlavně na Čínu, Rusko a Japonsko. V současnosti se snaží proniknout do Afriky.

Z hlediska celkového pohledu budoucnosti oddílu CZ-NACE 32 je pro zachování, resp. posílení konkurenceschopnosti, nezbytné, aby výrobci průběžně investovali do moderní techniky a technologií, inovovali svou výrobu, hledali nové možnosti pro vstup zahraničního kapitálu, případně s pomocí investičních pobídek. Měli by se zaměřit na obnovu, resp. rozšiřování stávajících kontaktů, hlavně směrem

Čína 20%

Německo 16%

Maďarsko 7%

Rakousko 7%

Dánsko 6%

USA

Polsko 4%

Itálie 3% ostatní

31%

Dovozní teritoria v roce 2015

Německo 29%

V. Británie

Slovensko 6%

Francie

Polsko 5%

Rusko

Itálie 4%

ostatní 33%

Vývozní teritoria v roce 2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

22.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLUSpecifikem oddílu CZ-NACE 32 je velmi široký sortiment výrobků, často diametrálně odlišných z hlediska technologie výroby i z hlediska konečného určení. Z pohledu jednotlivých ekonomických ukazatelů lze konstatovat, že prakticky ve všech skupinách oddílu probíhá pozitivní vývoj a že se daří zvyšovat nejen tržby a obrat, ale také počet zaměstnanců. Jedinou výjimkou je skupina CZ-NACE 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků, kde sledované ekonomické ukazatele mají spíše kolísavou tendenci. Přesto však i tady je možno hovořit o zlepšující se situaci.

Tak jako již tradičně, nejlepší výsledky vykazuje skupina CZ-NACE 32.4 Výroba her a hraček. Rok 2015 byl pro výrobce hraček rekordním rokem, protože 245 výrobních firem, které v České republice působí, vyrobilo hračky za necelé 2,7 mld. Kč, tj. o 12,5 % více než v roce 2014. Podíl exportu na produkci hraček dosáhl 70 %, což v absolutním vyjádření činilo 1,9 mld. Kč a to bylo o cca 100 mil více než v roce 2014. Mezi největší české vývozce patří společnosti ABA factory, Abrex, BD Tova Brno, Moravská ústředna DUV Brno a Detoa Albrechtice. Podíl českých hraček na domácím trhu se pohybuje pouze mezi sedmi a deseti procenty. Ve snaze zvýšit tento podíl byl zřízen informační portál Česká hračka, který prezentuje zhruba 60 firem. Jeho cílem je propagace tradiční české výroby a do budoucna chce zákazníkům zjednodušit výběr hraček udělováním značky „Česká hračka doporučuje“.

Příznivý ekonomický vývoj zaznamenala také skupina CZ-NACE 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb, ve které se mezi nejúspěšnější řadí společnost LINET spol. s.r.o., jejíž zdravotní lůžka a další výrobky jsou známy již ve více než sto zemích celého světa.

Stále více se také daří výrobcům hudebních nástrojů, jejichž obraty meziročně vzrostly o 2,9 %. Firmám zařazených v této skupině roste počet zakázek, zejména ze zahraničí, což platí také o tradičním výrobci pianin a klavírů Petrof spol. s r.o., Hradec Králové, který změnil svou strukturu a více než po 150 letech jej zastřešuje společnost Petrof Pianos Group, která v samotném výrobci Petrof ovládá 77 %. Firma vyváží hudební nástroje do více jak desítky zemí a soustředí se hlavně na Čínu, Rusko a Japonsko. V současnosti se snaží proniknout do Afriky.

Z hlediska celkového pohledu budoucnosti oddílu CZ-NACE 32 je pro zachování, resp. posílení konkurenceschopnosti, nezbytné, aby výrobci průběžně investovali do moderní techniky a technologií, inovovali svou výrobu, hledali nové možnosti pro vstup zahraničního kapitálu, případně s pomocí investičních pobídek. Měli by se zaměřit na obnovu, resp. rozšiřování stávajících kontaktů, hlavně směrem na východ

Rakousko 7%

6%

4%

6%

6%

191

22. CZ-NACE 32 OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

a do třetích zemí. Samozřejmostí by v této snaze měla být účast na mezinárodních výstavách a veletrzích. V tomto směru by pak měli využít i podpory MPO.

Trvalou výzvou pro oddíl CZ-NACE 32 je nutnost čelit importu levné, nekvalitní a často zdravotně závadné konkurenci, což platí zejména o hračkách, kde Česká obchodní inspekce pravidelně objevuje nejvíce nedostatků.

192

Za MPO zpracovaly: Sekce průmyslu, Sekce stavebnictví a primárních surovin

Externí spolupráce: Český statistický úřad, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Ministerstvo zemědělství (MZe), Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), Vysoká škola ekonomická – Doc. Ing. Inka Neumaierová, CSc.

Příspěvky do publikace poskytly: Potravinářská komora ČR, Asociace textilního – oděvního – kožedělného průmyslu, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků, Svaz chemického průmyslu ČR, Svaz výrobců cementu ČR, Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR, Odvětvový svaz hutnictví železa, a s., Svaz strojírenské technologie, Sdružení automobilového průmyslu, Asociace leteckých výrobců ČR, Asociace podniků českého železničního průmyslu, Asociace českých nábytkářů

Recenzenti: Ing. Martin Hronza, Ing. Ivan Neumaier, Ing. Josef Plandor, Ing. Lucie Gratiasová; Ing. Martin Lešek, Ing. Alena Fedorová

Autoři jednotlivých komentářů:Kapitola 1 Zpracovatelský průmysl Ing. Ivan Neumaier, Ing. Martin Hronza, Ing. Oldřich Macák, MPOKapitola 2 CZ-NACE 10, 11 Ing. JUDr. Josef Mezera, CSc., ÚZEI; Ing. Václav Lukeš, MZe Kapitola 3 CZ-NACE 13 Ing. Ladislav Balatka, MPOKapitola 4 CZ-NACE 14 Ing. Ladislav Balatka, MPOKapitola 5 CZ-NACE 15 Ing. Ladislav Balatka, MPOKapitola 6 CZ-NACE 16 Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Renáta Buňková, MPOKapitola 7 CZ-NACE 17 Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Renáta Buňková, MPOKapitola 8 CZ-NACE 18 Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Renáta Buňková, MPOKapitola 9 CZ-NACE 20 Ing. Petra Berkyová, MPOKapitola 10 CZ-NACE 21 Ing. Petra Berkyová, MPOKapitola 11 CZ-NACE 22 Ing. Petra Berkyová, MPOKapitola 12 CZ-NACE 23 Ing. Pavel Malinský, Ing. Ladislav Balatka, MPOKapitola 13 CZ-NACE 24 Ing. Martin Karfus, CSc., MPOKapitola 14 CZ-NACE 25 Ing. Ladislav Ondřej, MPOKapitola 15 CZ-NACE 26 Ing. Martina Trkanová, MPOKapitola 16 CZ-NACE 27 Ing. Martina Trkanová, MPOKapitola 17 CZ-NACE 28 Ing. Ladislav Ondřej, MPOKapitola 18 CZ-NACE 29 Ing. Martin Voříšek, MPOKapitola 19 CZ-NACE 30 Ing. Anna Nykodýmová, MPOKapitola 20 CZ-NACE 31 Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Renáta Buňková, MPOKapitola 21 CZ-NACE 32 Ing. Ladislav Balatka, MPO

Metodické vysvětlivky Ing. Ivan Neumaier, MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Sekce průmyslu/Odbor ekonomických analýz, Odbor sektorové expertízy a průmyslové politiky

Sekce stavebnictví a primárních surovin

Na Františku 32, 110 15 Praha 1tel.: 224 851 111, e-mail: posta@mpo.cz, www.mpo.cz

PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2015