Časopis studentů Katedry historie Univerzity Palackého v Olomouci

PalacKHIRočník I., číslo 5.

Zaposledníchněkolikletsenatelevizníchobra-zovkáchobjeviloněkoliktelevizníchseriálůčifilmů,kterémělyzaúkolpopularizovathistorii.Ikdyžjsoutrochuza-vádějícíazcelajistěspadajídoaktuálníideologiestátu,jájimděkuji za to, žedivákůmukazují některá fakta, kterábývají zneužívána našimi populistickými představiteli.Člověkconenívhistoriikovaný,takmůžesnadnonaletět.Kdyžmualeskrzemédianabídnemezajímavýmzpůsobemonahistorickáfakta, rozšířímetímjehoobzoryazároveňmudámepodnětykpřemýšleníčidiskusi. Aproto,mlu-vmeohistorii,mluvmeosoučasnostiamyslemehlavou! Historie je také základním kamenem velké řadyoborů,kterélzestudovat.Medicína,právo,ekonomieiin-ternet,tovšemásvojíhistorii.Učíkritickyuvažovat,ana-lytickymyslet,vidětvěcizvíceúhlů. Zároveňmůžebýtdemotivující,jelikožnámuka-zujeisvéstinnéstránkyakoloběhomylůamýtů,vekterýchspolečnostžije.Jetakénástrojemideologií,děvkoupolitiků(někdyihistoriografů),jelikožkaždýnověpříchozírežimmusí legitimizovatnelegální jednání (převrat), kterého sedopustil.ThomasJefersonříkal,že„kousíčekpravdivéhis-toriejetakvzácnávěc,žesijímusímevelicevážit“.Apro-tohledejmeji,kritizujme,nebuďmelhostejníanebojmesekonfrontace! Historie je ale také učitelkou jazyka, slova čirétoriky.Jenositelkoukulturyamorálníchhodnot.Aprotostudujmehistorii,aťznásnejsoujenslepéovcepodléha-jícíideologiím.Studujmeji,aťsizodpovímevlastníotázky,které na nimáme a poznámenové kultury, cizí jazyky anaučímesevyjadřovat.

Za redakci časopisu PalacKHI J. Gregor, P. Paštrnák, K. Olszarová, ISHA Olomouc o. s. a studenti KHI.

Kde se výzkum odehrával? Na severním Kypru uvesničky Kaleburnu. Výzkumprobíhal naKrálovském kopci (KralTepesi). Jednalo se o významné na-lezištězdobybronzové.Našenálezyještě nejsou konkrétně datovány, aleodhadují se přibližně na 1300-1200letPNL.

Jak ses k zahraniční cestědostal? Našeuniversitadostalanabíd-kuod spřátelenéuniversity vTübin-genu, která se z části na výzkumupodílí.Když senásve škole zeptali,jediná spolužačka Sylva věděla, žechce jet. Já jsem váhal, protože měčekalaještěspoustastudijníchpovin-ností,alebylbyhříchtakovépříleži-tostinevyužít.

Ty jsi ale nebyl na Kypru jen jednou… Ano. Poprvé jsem tam bylměsíc, v únoru 2014. Řekl bych, žesináshodněoblíbili.Já,SylvaadvaNěmcijsmepakbylivedoucímivýz-kumužádánizpátky.

Jaká je nyní na Kypru

situacemeziTurkyaŘeky? Tosenedámoc říct.Dlouhospolu neudržovali vůbec žádné kon-takty,alesituacesevyvíjíklepšímu.Obyvatelé sami sebe určitě neberoujakoŘekyneboTurky,alespíšejakokyperskéTurkyakyperskéŘeky.

Cotvůjdruhýpobyt? Celý červenec a první půlkusrpna jsem strávil výzkumem. Bylotamhroznévedro.ŠpanělkyzeSevil-lysistěžovaly,žetamjenesnesitelně.Bylotamhroznévlhko.Prostěpeklo.Musel jsem pracovat v čepici, šátkuavdlouhémrukávu.Vtudobujsemtrochuzačallitovatsvéláskykčernébarvě… Zvykl jsem si tak po třechtýdnech.

Ajakvýzkumprobíhal? Celý archeologický výzkumjerozdělennajednotky,čtverce,5x5metrů. Já jsem vedl jednu výzkum-nou skupinu. Byla taková multikul-turní, Španělka, Turkyně, Němka ajá. Domluva byla hodně zajímavá(smích). Ta Turkyně neuměla an-glicky.

Jak se kope pokladStudent archeologie a historie na katedře historie Univerzity Palackého v Olomouci. Specializuje se především na stře-dověkou archeologii, ale v dnešním rozhovoru se s námi podělí o zážitky, které načerpal na prosluněném Kypru, ráji starověkého bádání.

Umíšněcoturecky? Ano,alenevím,jaksetopíše.Vždyckyměhodněbavilo,žemámespoustu stejných slov. Napříkladvišně,králnebopláž.

Kdejstebydleli? Podkopcemvbývalézáklad-ní škole. Byly tam dvě obrovskémístnosti, jednaprokluky, jednaproholky,vkaždéminimálnědvacetlidí.Sice bylo fajn, že tam byla klima-tizace,aleTurcivůčiníbyliimunníatakjsemzpadesátistupňovýchvederdošeldočtrnáctistupňovéhopokoje.

Cojstevšechnoobjevili? Vúnoru,jsmeodhaliliúžasnýnález.Byltodepot,cožjev„normál-nířeči“poklad.Bylzdobybronzové.V té době bylo těch artefaktů pořádrelativněmálo.Vykopali jsme jámu,původněasi zásobnicinavodua jakjsme kopali hlouběji a hlouběji, takjsme tam vykopali obrovskou ke-ramickounádobuakolemníahlavněv ní bylo obrovské množství bron-zových artefaktů. Dohromady jsme

2

Petr Figura

jichnapočítaliasi150,cožjeobrovskéčíslo.Vedleténádobybyltakybron-zovývozík.VEvropě takové známeasijentřineboteďužčtyřiaanikjed-nomu nejsou záznamy z nálezu. Jenktomuto.Bylotoúžasnéabraljsemjakočest,žejsemmohlnatomtovýz-kumupracovat.

Acoběhemvýzkumuvlétě? Původně jsme toho moc ne-objevili,takjsemdoufal,žeprogrambude trochu volnější a nebude mocpráce.Jenomžepakjsmenašlijámuavníbylybronzy.Atobylasakrapráce.Byltojedinývelikýobjevceléhopo-bytu.Srovnatelnýbyljennálezskara-ba, který měl na druhé straně nápisvhieroglyfech(díkyčemužvíme,žemělvtédoběKyprkontaktysEgyp-tem).Expertdokážepodlepísmaprýodhadnoutstářínadesetiletí.

Jak bys hodnotil spoluprácisostatními? Mám dobré zkušenostis německými studenty, mám mezinimi i přátele. Také se španělskýmistudentkami a taky s holkama, kterépracovaly semnouna čtverci.Hodněmipomáhaly,protožetohlebylomojeprvnívedení týmuadost jsemtápal.Zatosijichmocvážím.Zároveňjsemrádzanašehošéfa,kterýseonássta-ral jako o vlastní.A pak tam byliItalové…(smích) DvěItalkybylyzdějinumění,takže s archeologií neměli moc nicspolečného.

Jak bys hodnotil přínos to-hotovýzkumuprosvédalšístudiumavůbecpropraxi? Nikdy bymě v životě nena-padlo,žebudumoctpracovatnade-potu.Atakvelkém!Slyšeljsem,žejepovažovánzanejvětšínaKypru,cožse vůbec nedá srovnávat s Českem.Dobabronzovájetusicepěkná,aletojeStředomoří,tamtovšechnovzniklo!Takéjsemsinašelpřátelevzahraničí,Turecko, Německo, Španělsko…Rozhodně bych to všem doporučil.Ati,cosemnounejeli,udělalivelkouchybu.

Jak se kope poklad

Muchůvnejslavnějšíokamžikpřišel na konci roku 1894. Muchatou dobou pracoval jako korektor li-tografického tisku u Lemerciera. Nasvatého Štěpána ředitel tiskárny pande Brunoff svěřil Muchovi velicedůležitý úkol. Známá pařížská di-vadelní herečka Sarah Bernhardt sipřála vytvoření nového plakátu prosvoudivadelníhruGismondaatermínjehovytvořeníbyl takřkašibeniční–plakát měl v ulicích viset na Novýrok.Pozhlédnutídanédivadelníhry,v níž božská Sarah, jak byla svýmisoučasníky nazývána, naMuchu sil-nězapůsobila.Návrhonohoslavnéhoplakátu vytvořil ještě téhož večera aoriginálseodtétoskicytakřkanelišil.Mucha neměl dostatek času své dílokonzultovatsředitelemanimajitelemtiskárny,protodošlokonéznámésitu-aci,kdyseředitelpotom,cospatřiljižvyvěšený plakát, zhrozil, že se něcotakovéhoSarahlíbitnemůže.Reakceherečkyvšakbylanaprostoopačná.Isoučasnémudivákovimusíbýtjasné,žeherečka,v tédoběpadesátiletánaMuchově plakátu zaujme svou krá-sou.PřestožeMuchůvrealismusnelzepovažovatzazcelavýmluvný,každýkdoprošelkolemplakátu,vytištěnémv hereččině životní velikosti, muselse udivit nad oním obratem v užitíbarev a stylu. Mucha Paříž zaujalsvou jemností barev, kterou postavilprotikřiklavosti tehdyhojněužívanérumělky. Mucha se na veřejnosti pro-slavilvpravýčas.Zaujal,ajehovýt-varnýstylsestalsynonymemproArtNouveau.Tatoskutečnostzároveňvy-ústilavuzavření šestileté spoluprácestehdejšínejslavnějšíanejúspěšnějšíherečkousvédoby,jižvýšezmíněnouSarahBernhardt.Tatodivadelníbohy-něpoutalapozornostsvýmhereckýmtalentem,pílísekterousvádivadelnípředstavení připravovala, nezřídkakdy i jako režisérka, ale především

AAlfons Mucha a Sarah Bernhardt (část druhá)

3

Petr Figura

svým hlasem, o kterém sepochvalně vyjadřuje nejenMucha,aleiOscarWilde. Narodila se v roce1844vPaříži.Jejírodnéjménobylo, Henriette-Rosine Ber-nard.JejímatkabylakurtizánaavdoběkdyseSarahnarodi-la,mělašestnáctlet.Sarahvesvýchpamětechvzpomíná,žejejímatkavelicerádacestova-laajejíotecbylvČíně,protožila se svou chůvou. V sed-mi letech jimatka poslala dointernátu, kde se začala učitčíst, psát a počítat. Následo-vala výchova v klášteře veVersailles, kde odhalili jejíherecký talent a umožnili Sa-rah nastoupit na konzervatoř.Svou slávu si ale jako každádivadelní hvězda musela vy-budovat.Jejíprvnípředstavenínevzbudila v obecenstvu žád-nývyššíobdiv.Jejíprvnírole,kterouseproslavila,sevroce1867 stala královna z drama-tuRuyBlasodVictoraHuga.Stalo se tak během jejího an-gažmá v divadle Odéon. Opětletpozdějizačalaztvárňo-vat hlavní postavy v diva-dleComédieFrançaise.Vroce1880 v Londýně poprvé vy-stoupila vDámě s kaméliemiod Alexandra Dumasemladšího a tato role se stalajejínejslavnější. V Paříži začala zářitv dramatech v té době velicepopulárního Victoriena Sar-doua,kterýsestaliMuchovýmpřítelem. Tento dramatik vesvých hrách přespříliš nedbalna historické okolnosti. Psalpředevším pro Sarah, kterásvým výrazem a přitažlivýmidivadelními efekty fascino-vala publikum. O literárníkvalitě těchto děl by se všakdalopochybovat.Sardousvoučinnost zakládal hlavně nakomerčním úspěchu, kterýovšem fungoval bezchybně.Sarah byla prostě jedinečnouženou, která i v pokročilém

věku, kdy se poprvé setkala s Mu-chou,obezmáladvacet letmladšíhoumělce zaujala a okouzlila, alespoňpodle toho, co o ní sám vyprávěl.Spisovatelka Marta Kadlečíkováve svém díle LáskyAlfonse Muchydokoncepolemizujeomožnostijejichmilostnéhovztahu,alecosetýčedos-tupných informací, oMuchovi aSa-rahBernhardtjsemnacházelazmínkypouzenaprofesníúrovni.Kupříkladuv roce 1897 vycházející Revue desarts décoratifs obsahuje třístránkovýčlánek o Muchovi, který má uvéstjehovýstavu.AutorVictorChampierzezačátku oslavuje Muchovu tvorbuplakátů a zmiňuje, že jsou tomu třiléta, co seMucha dostal na výsluní.Tento čas je tedy přesně počítán oddoby,kdymalířvytvořilprvníplakátproSarahBernhardt.Tentočlánekmáčtenářům rovněž přiblížit osobnost,kterábylaproFrancouzedíkysvémujménu personou s mírně exotickýmnádechem. Nikdo už se asi nepo-zastaví nad tím, že autor oMuchovipíše, že pochází z malého městečkaIvančice,nacházejícíhosenaMoravěao stránkudáloněmhovoří jakooMoldavanovi.Pronásjevšakdůležitýfakt, že autor o Muchovi a Sarahhovoří jen jako o šťastném umělci,který našel svoumecenášku, ježmudopomohla ke slávě, kterou si svýmdílem právem zasloužil. To, co byještěmohlohovořitveprospěchvýšezmíněného vztahu je fakt, že v po-rovnání s dochovanými fotografiemipůsobí Muchovi plakáty na divá-ka dojmem, že si jejich autor svoumodelku idealizoval. Z jeho plakátůrozhodně neodhadneme hereččinvěk a dokonce je patrné, že plaká-tyodsebedělící takřkadeset letvy-padáSarahnatompozdějšímznačněmladší, než na předchozím.Mohlosevtakovémtopřípadějednatosku-tečnost způsobenou jiným než přá-telským vztahem mezi Alfonsem aSarah? V potaz ovšem musíme brátskutečnost, že, Sarah ačkoli okou-zlovalasvýmhereckýmtalentemvícenež vzhledem, pózovala pro plakáty,kteréměly diváky nalákat do divad-la, byla tváří reklamy na sušenkyLefèvre-Utile, čokoládu, cigaretový Kristýna Olszarová

papír Job, různé značky vín a dalšíprodukty, proto musel autor této„reklamy“ záměrně odhlédnout odskutečnostiazobrazithlavníprotago-nistkutak,abynaprvnípohledokou-zlila,zaujala,anižbypředvedlaněcozesvéhohereckéhoumění.Pročbysetedynemohlojednatpouzeoběžnouprofesnípraxi,kterouznámezdnešnídoby? O jedinečnosti Sarah Bern-hardt není pochyb, ale mohla ona,celý svůj život obklopena bo-hatými vlivnými a jistě nezřídkakdy okouzlujícími ctiteli podleh-nout o dost mladšímu nadšenémuSlovanovi, který na ni konec koncůvždy vzpomínal jen jako na dobroupřítelkyni a skvělou osobnost?Mar-taKadlečíkovásevesvéknizesnažík takovýmto domněnkám hledat dů-kazy. To, že se Mucha v roce 1905vdopisesvésnoubencezmínilotom,že šedesátiletá Sarah vypadá velmikrásně, ovšem nelze brát jako dů-kaz romantickéhovztahučidokoncejehopřiznání.Sarahbylakoneckoncůosobností, kterou znal bez nadsáz-ky celý tehdejší svět.Díky ní se takpoštěstiloiMuchovi,ikdyžjemožnoříct,žedíkyobliběMuchovastylusevdnešnídobějejichrolemírněobráti-ly. Jak by kdokoli, kdo se v té doběse Sarah setkal osobně, na ni mohlnahlížet jinak než s obdivem, tře-ba i určitým druhem zamilovanosti?A Mucha byl bezesporu gentleman,kterývěděl,coseslušíaoženědíkyníž se proslavil, by s určitostí ne-hovořil jinak, než s nadšením, kterébysemohlozaměňovatsláskou. Závěrem nezbývá říci víc,nežbylonapsánovýše.MuchaaSa-rahBernhardtbylydvězářnésecesníosobnosti, které ze sebe budoucímumělcům zanechaly spoustu in-spirace. Společně se jim podařilopropojitdivadelníavýtvarnéuměníaťužveforměplakátů,divadelníchku-lis,kostýmů,či šperků,kteréMucharovněž navrhoval. Společně určovalisměrsvédobyanenísporuotom,žejeden bez druhého by nedokázali to,codíkysvéspolupráciapřátelství.

4

CHECK out our WEB & FBhttp://palackhi.webnode.cz/

My name is Karl Mulcahyfrom Co. Dublin, Republic of Ire-land(ROI),andIstudyMathematicalPhysicsandMusicinMaynoothUni-versity(MU),Co.Kildare,ROI. Maynooth is a town situ-atedinCo.Kildare,withapopulationof roughly 12000 people, while thestudentpopulationofMUis roughly10000,nearlydoublingthepopulationofthesmalltownbetweenthemonthsofSeptembertoJune. Of course, with that amountofstudents,manylookingtoparty,thestreetscanbequitemessyandnoisyatcertain times, however this is quick-ly seen too, and I havenever felt illateasewalkingthroughthestreetsofMaynooth,dayornight. If you ever do visit MUduring the college year, what maystrike you is numerous Mature Stu-dents (People who return to educa-

tionafteranumberofyears,whoareat least23yearsorolder) thatstudy.Over 15% of enrolled students areMature, which is the highest in Ire-land,withtheoldeststudentbeing75yearsyoung! Whatmaybe clear formmyfirststatement,isthatMUcangiveyoualotoffreedominchoosingwhatyouwouldliketostudy,whowouldeventhinkof, let alongbe able to study,PhysicsandMusic together?MyfirstyearatUniversityIalsostudieda third subject,Anthropology,whichIhadtodropcomingintomySecondyear,asyoucanonlystudytwosub-jects from thenon.Theseareonlyafewofthesubjectchoicesthatareof-fered to students, Computer ScienceandChineseStudiesanyone? Also unique to MU (thoughnotexclusive),istheabilitytodoafullBachelordegree,Level8,in3years,

Student Life in Maynooth

8

insteadoftheusual4,alongwiththeabilitytodoa1yearMasterdegree!Ipersonallyknowapersonwhois21yearoldM.Sc.ofAnthropology,who,subsequently,isnowworkinginMc-donalds,wouldyoulikefrieswiththatMasters? There are countless Clubs& Societies to join, from LADSOCto FEMCO, the ASTROSOC toPOKESOC(that iscorrect,asocietydedicated to Pokemon!) along withextra-curricular activities, learninga new language, or singing in MUchoir,thereisalwayssomethingtodo,andsomethinghappening. A brief overview of a placethat can sometimes seem impossibletodescribe,MaynoothUniversitycanoffer, and supply, a person with themeansandtoolstodevelop,grow,andprogressisallmannersoflife.

Karl Mulcahy

5

6

Ako si spomínate na svojeuniverzitné štúdiá?Čobolo inéneždnes,ľahšie-ťažšie? Studovala jsemarcheologiiahistorii,potomdálkověještělatinskýjazyk.Těžšíurčitěbylosenauniverzi-tudostat(naprehistoriinásvročníkustudovalojen6)adoporučeníodtzv.uličníhovýborustranickéorganizaceměnavícnedoporučovalo.Nafakultějsem ovšem naštěstí potkala učitele,kteříseřídilijinýmikritérii. Snazší bylo se na studiíchuživit, stipendia byla ve srovnání scenamiubytovánínakolejíchastravyvmenzeskutečněvícneždostačující.Atopromě,protožemiužv1.roční-kustudiavelmitěžceonemocnělotec,nebylozanedbatelné. Nevím, jestli to třeba neníjenpocitčlověka,kterýsenastudent-skýživot teďpřece jenuždívá jaksizvněška,alemyslím,žejsmesevíceznali,scházeli,diskutovali,přáteliliseimimofakultu.Možnátobylotím,žejsmesinemohlimailovatapsátSMS?Doufám, že jinak se mezi studenty

přecejentakmocnezměnilo.Mělibytotižbýtstavem.Nevtomsmyslu,žebysesnadmělivyvyšovatnadostatní,tourčitěne.Alemělobynanichbýtznát, že jsou schopni vidět, chápat ahodnotitfaktaokolosebespíšenežto,coseonichpíšeaneboříká,že jsoutolerantnější, méně manipulovatelní,empatičtí,krátceřečenopřemýšlivíaslušní.

Ste autorkou mnohýchmonografií zobdobiastaroveku.Čovás priviedlo ku štúdiu staroveku?Čovásnastarovekunajviacfascinu-je? Byli jsme studenti humanit-ního směru gymnázia, první ročník,kterýpodlouhédoběbezklasickýchjazyků prošel čtyřletou výukoulatinyamohlzlatinymaturovat.Mámpřiznat,žejsmesitehdyhrálinaanti-ku,rozděleninaŘekyaŘímany?(JáhrálazaŘím).Vtédobětakyzačalyvycházetpřekladyantickýchautorůvrámci ediceAntická knihovna, takžejsmeseotomtoobdobímohlidovědět

opravduhodně. Starověk ovšem není jenomantika.Dneskaužvím,žetřebasre-publikáni v posledním století římskérepubliky nebyli jenom ideálními akřišťálověčistýmibojovníkyzasvo-bodu, jak se nám jevili tenkrát, i žese "řecký zázrak" udál na bytelnýchhmotnýchzákladechpřínosustaršíchcivilizací. A teď se právě dostáváme ktomu,cojenastarověkuopravdufas-cinující.Jetonenahraditelnáučebniceúctykevšemlidskýmspolečenstvím.Jetolikspolečnéhovmyšleníapřed-stavách starých Sumerů, Egypťanů,Hebrejů, Řeků. A i "sumerský záz-rak" vyrostl na tisíciletých stupníchzkušeností a vývoje předchůdcůSumerů vMezopotámii, v oblastech„Úrodnéhopůlměsíce“. Díkystudiustarověkuumímevysvětlit,proč třebavEgyptěnemo-hla být demokracie a v Řecku ano,pročzasužokolopřelomu letopočtunemohla fungovat v římské říši.Ne-jsou lidské společnosti, uzpůsobené

Starovek prináša optimizmus

Minulý mesiac sa na KKF konala konferencia o klasických jazykoch na českých a slovenských univerzitách. Zúčastnila sa jej aj doc. PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc., ktorá pôsobí na Ústave klasických studií Masarykovej univerzity v Brne a je autorkou mnohých publikácií a článkov o dejinách staroveku a obdobiu sťahovania národov (Stěhování národů; Frankové a Evropa; Attila : Hunové, Řím a Evropa; ...) Pri tejto príležitosti nám ochotne poskytla rozhovor.

doc. Phdr.Jarmila Bednaříková, CSc.

7

k životu v absolutismu a jiné, kterénemohoužítbez svobody. Jsouvšakvývojem dané i momentální pod-mínkyprojednočidruhé. Starověk před námi rozvíjívelmi zřetelný obraz jediného lidst-ví, s převahou analogií, bez ohleduna etnicitu, jazyky, antropologickétypy.Obrazstřetávání,alepředevšímvzájemnéhoobohacování se různýchcivilizací, a tím vším naději, že simůžeme rozumět, když se i dneskadobřepoznámeabudemesechtítvzá-jemněpochopit.

Aký vidíte význam starove-ku pre dnešok? Môže nás nejakoinšpirovať,pomôcťnámniečohosavyvarovať? Tato odpověď částečně vy-cházízpředchozí.Starověkzažiltolikrozkvětůapádůrůznýchcivilizací,žepřinášíjistýoptimismus.Zažádných,sebedrastičtějších změn, lidstvo nez-tratilo pojetí základních morálníchhodnost(když,takjennakrátkýčas)a nikdy nezavrhlo to dobré, co vyt-vořila starší společenství.Zásada, žejetřebachránitslabéabezbrannépředsilnýmiamocnými,vyslovenáužve3.tisíciletípř.n.l.vmezopotámskýchzákonících a v egyptskýchmravníchnaukách,ve3. tisíciletín. l. inadáleplatí.Akoliksemezitímvedloválek.Snadtedyužnepřestaneplatitnikdy. A nejvíc je v tom obdobívšelijakýchdrobných inspirací, kteréby mohly pomoci, kdyby... TřebatakovézkušenostisešpatnoudaňovoupolitikoupozdníhoŘíma,kteránemá-lo přispěla k jeho pádu, protožezapříčiňovalapustnutípůdy,ruinova-la bezprostřední výrobce, vyvoláva-lapocitykřivdyabezmoci,vedlakekrutovláděanesmírnéhrabivostivy-mahačůdaní.MocníabohatíŘímané,kteříbydokázalistátnírozpočetsano-vat,bylibuďoficiálněprivilegováni,nebo se placení daní uměli vyhnout.Atoivsituaci,kdysivládastěžova-la,ženeníuždostprostředkůaninavýzbroj a výstroj armády, a kdy sezároveňvědělo,ženěkdejšíspojenecAttilasechystáovládnoutsvět. Aneborétorikapozdníantikyohledně svobody, občanství, dobro-volnéhoplněnípovinnostívůčistátu.Nejprvevládyvyrábělynátlakem,zas-

trašováním,pomocídonašečůajinýchpodobnýchinstitucíoddanépoddané.Ale pak přišli silní a svobodomysl-ní barbaři a vlády hledali pod sutícísařskýchepochzashrdéhoobčana,schopného bránit zemi - amarně.Vzákonězr.450jeobčanstvínazvánosplendor.1 V díle dobového kritikasociálníchpoměrůjejméno„římskýobčan“ vile a paene abominale.2 Pokudby tedydnesnapříkladněkdomyslel,žepropolitikajenejvýhodně-jší, kdyžmá ve státěmanipulovatel-né,stádníaonicsemocnezajímajícíobčany, nevidí přes svoje bankovníkonto.

Vo svojom príspevku nakonferencie o Klasických jazykochna českých a sloven. univerzitách vOlomouci ste referovali o samostat-nomoboredejín staroveku,ktorý jeakreditovanýnaMUNIaktoréhostegarantom.Akésúpodľavásvýhodyaúskaliatakéhotooboru? Nejvícevýhodspatřujivtom,žemámepoměrnědostčasunejennapodrobnévýkladyodějináchodSu-meru až po přechodné období meziantikouastředověkem,aleinarůznéoblasti starověkého života - egypt-skoukulturu,starověkoumytologiianáboženství,antickourodinu,institu-ci sakrálního království, na filozofii,umění, vojenství, že se můžemezvlášťvěnovatnejenomvývojivcen-trechdění,aletřebasivřímskýchpro-vinciích,mámeprostornainterpretacinejrůznějších starověkých pramenů,abychom co nejlíp zvládali řemeslohistorika. Můžeme pořádat domácíi zahraniční exkurze s programemzaměřeným speciálně na starověképamátky, chystáme se zorganizovattaké samostatné studijní soustředění,kde bychom po několik dní probíra-li určité vytypované starověkářskétéma. Také se začínáme věnovatmetodologii oboru. Jakými charak-teristikami se např. liší "barbarský"stát od antického? Zemědělský odnomádského?Kdysedázasakrálníhooznačitkrálakdykrálovstvíjakoin-stituce?Atakpodobně. Úskalí máme společná smnoha jinými humanitními obory.Musíme být schopni přesvědčit, žepro současnou společnost může být

stejně tak, jako tvorba počítačovýchprogramů, užitečná např. schopnostvyvoditzhistorickéhovývojevznikláspecifikamuslimskéhosvětaapokus-it se takodhadnout, coproněj budenepřijatelnéapobuřující. Nebo přispět k problémusoudobýchmigracívědomostí,žemi-grace jsou daleko spíše konstantounež anomálii dějin a ukázat úspěšnézpůsobyintegracecizíchetnikakul-tur do jiných civilizací v minulosti,kdysetakovéproblémyřešilynesčet-někrát.

Čobysteodkázalištudentomhistórie?Čo je podstatné pri štúdiudejín,čohosavyvarovať? Neřeknu jistě nic zvlášťnového. Podstatné je najít a pocho-pit souvislosti mezi děním a jehodůsledky. Jakousi kostru událostínepochybněmusímevhlavěmít,aleurčitěnejsme strojnadata.Akromětoto - historie je sice to, co už bylo,alenepřestalo tobýtsnějakýmperi-odizačnímmezníkemjakokdyžutne.Je to půda, ze které rosteme, jsmejí formováni, jsme v ní zakotveni.Historie nás civilizovala a přived-la k dnešku. Tu půdu pod nohamanesmíme ztratit.Nejednou se už lidiněkdonapříkladsnažilpřesvědčit,žeohleduplnost, solidarita a soucit jsoubalast. Co je spočteno, naposledy tostálonejmíňpadesátmilionůživotůaoběti současných lokálníchválekza-tímpravděpodobněnikdoještědohro-madynesečetl. Historikjetumimojinépro-to, aby se mohl postavit takovýmnázorům díky tisícileté zkušenostilidstva.Tédobréapříznivéživotu, ikatastrofální. Takže vzkazuju: Nebojte sevyužíttoho,cojstepřistudiuhistoriezískali.Hlavuvzhůru,historici,jevástupotřeba.

1Skvělý stav.2 Bez hodnoty a takřka prokleté. Tady možná stojí zato uvést i celé znění (Sal-vian. De Gub. Dei V 23): Itaque nomen civium Romanorum aliquando non solum magno aestimatum sed magno emptum nunc ultro repudiatur ac fugitur, nec vile tantum sed etiam abominale paene habe-tur.

Starovek prináša optimizmus

8

Třebaže latina spolus řečtinou je odbývána přívlastkemmrtvýjazyk,dnesadenněsemůžemesetkat s důkazy toho, jak je takovétvrzenínepodloženéazavádějící.Obaklasické jazyky žijí svůj druhý životv terminologii většiny přírodních ihumanitníchvěd, reklamě,v tradičníformě potom v akademických cere-moniálech a katolické liturgii.Navícjiž od konce 19.století se rozvíjí no-volatinskéhnutíusilujícíprobuditlat-inudoaktivnípodoby,vnížbymohladržet krok s živými jazyky součas-nosti. Díky aktivitám akademickýchi některých vatikánských institucí jelatinaobohacovánaoaktuální slovnízásobu z oblasti věd, technologiei politiky, takže je s to obsáhnoutveškeroukomplexitusoudobéhosvě-

ta.Nainternetunajdemedokoncelat-inskouwikipedii, latina senevyhýbáani tak moderním fenoménům, jakojemetalová hudba, přímomódou sevposledních letech stalo latinské te-tování. Určitou smůlou latiny jefakt, že leckdy právě ti, kdo nejvícetruchlí nad jejím ústupem z veře-jnéhoprostoruzápadnícivilizace,lpína tradičníchzpůsobech jejívýukyanejsou s to přizpůsobit svůj předmětpotřebám stále rychleji se proměňu-jícího světa. Důsledkem toho je po-tomskutečnost,želatinapřestávábýtkulturní a intelektuální potřebou prokohokoliv. Naštěstí v poslední doběpřibývá tvořivých lidí, kteří dove-dou latině vdechnout život žánry aformami srozumitelnými dnešnímu

Druhý život „mrtvého jazyka“

Lubor Kysučan

VIGILANTIBUS IURA SCRIPTA SUNTbdělýmnáležípráva

PACTA SUNT SERVANDAsmlouvymajíbýtdodržovány

SINA POENA SINE LEGEnenítrestubezzákona

NULLUM CRIMEN SINE LEGEnenítrestnéhočinubezzákona

IGNORANTIA IURIS NON EXCUSATnaznalostprávaneomlouvá

IN DUBIO PRO REOvpochybnostechveprospěchžalovaného

NEMO PLUS IURIS AD ALIUM TRANSFERE POTEST QUAM IPSE HABETnikdonemůžedruhémudátvíceprávnežmásám

QUOD NON EST IN ACTIS, NON EST IN MUNDOconenívpapírech,tonenínasvětě

NEMO IUDEX INCAUSA SUAnikdonemůžebýtsoudcemvevlastnívěci

HONESTE VIVERE, NEMINEM LAEDERE,SUUM CUIQUE TRIBUEREPoctivěžít,nikomuneškodit,každémudávat,comupatří

světu. Komiksy absolventky obo-ru latina-historie Elizabeth Woockjsoupříkladem toho, jakvkombina-ci s výtvarným nadánímmůže vzni-knouttext,kterýpotěšísrdceodborní-ka i laika. Elizabeth své komiksy amožnosti jejich pedagogického vy-užitísvelkýmúspěchemprezentova-la na odborné konferenci Klasickéjazyky na českých a slovenskýchuniverzitách v 21.století. Propojenívtipného textu a neméně vtipnýchilustrací je rozhodně duchaplnějšícestou,jakzískatstudentyprolatinu,než učebnicové školometské větyo rolnících, co pracují pro vlast, vo-jácích, kteří vlast brání a básnícíchopěvujících pilné rolníky a statečnévojáky.Posuďtesami. Latina juridica

Prá

vn

ick

á la

tin

a

Martin K

ovař

9

Je toněcomálopřes rok,cobylo oficiálně posvěceno fungováníISHA Olomouc. První rok našehoživota nebyl jednoduchý. Vymysletprogram, vyřešit finanční stránku,dátvšemuhlavuapatu.Porocemys-límmůžemebezproblémůříct,žesevětšina věcí povedla. A co že jsmevlastnědělali? Filmový a Diskuzní klub,který se stal naší „signiture event“,neměljednoduchézačátky.Celýletnísemestrtrvalo,nežseoněmmezistu-dentyrozneslopořádnépovědomí.Alevytrvali jsme,pročbysemělčlověkvzdávatkvůlipomalémurozjezdu?Avyplatilo se!Snovýmakademickýmrokem jsme s klubem pokračovali aejhle,studentůpostupněpřicházíčímdálvíc.Poučení?Stačí tonevzdat (amítněkohosdobrýminápady☺). Další naší snahou jepokusitsezapojitzahraničnístuden-ty, studující na naší katedře, trochudo dění. Proběhla komorní debata

se zahraničními studenty, která z je-jich strany sklidila pozitivní ohlasy.A ač se ti současní moc nezapojují,budeme dál pokračovat a vymýšletdalší možnosti, jak je vtáhnout doživota katedry.Kdyžmůžeme přímonanašípůděnezávazněkomunikovatse zahraničními studenty a zlepšo-vat jazykové schopnosti našich stu-dentů,takpročtohonevyužít?PročsinepopovídatsněkýmzHolandskačiNěmeckaovšemmožnéinemožném? Jsme zastánci toho, že ja-zykové schopnosti a kontakty jsoudůležité nejen během studia na vy-soké škole, ale člověk se bez nichneobejde už ani v profesním životě,aťužskončímekdekoliv.Atojejed-na z hlavních věcí, kterou můžemevám, studentům, nabídnout. ISHAOlomoucječlenskousekcíISHAIn-ternational (International Student´sof History Association, česky Mez-inárodní asociace studentů historie),v rámci které se každoročně pořádá

První rokISHA Olomouc

několik seminářů a konference. Zacenu prezentace v angličtině (a tedaještě účastnického poplatku, kterýse ale dá vždycky nějak vyřešit☺)strávíte až týden v nějakém evrop-skémměstě ve skupině pohodovýchstudentůzceléEvropy,poznátenovámístaapředevšímsiprocvičítejazyky(oficiálně sice anglicky, aleběžně semluvíodněmčinyažpobulharštinu)azískátezmíněnékontakty.Našičle-novéseběhemletoškazúčastniliakcívHelsinkách,Budapešti,SofiiaLju-bljani. Jediné, co je potřeba se při-hlásit,býtvybránaodjet.Přihlásitsemůže opravdu každý, ač být členemsekcemásvénespornévýhody! A nejen v rámci akcí ISHAsedajíprocvičitjazykyapoznatnovámísta.Chcemestudentůmtakéukázat,žesenemusejíbýtvyjetvrámciEras-mu a jiných výměnných programů.Takže nejen kontakt se zahraničnímistudenty u nás. Jednímz našich cílůje také zprostředkování kontaktů

10

V kostele svatého Martinav Buchlovicích1 jsou od 20. let 20.století ve zdích na epištolní i evan-gelijní straně kostelní lodi zasazenysepulkrální památky na dřívější ma-jitele buchlovského panství, vladykyPrakšickézeZástřizlasvobodnépányzPetřvaldu.Naevangelijní straně toje náhrobek Jindřicha PrakšickéhozeZástřizl, znakovádeskaPetřvaldůa Serenyiů s datací 16822 a pamětnídeska Jiřího Zikmunda Prakšickéhoze Zástřizl, vyhotovená roku 1794.Na straně epištolní naleznemenáhrobek Zikmunda Prakšického zeZástřizl, epitaf Miloty Prakšickéhoze Zástřizl, společný epitaf JiříhoZikmunda Prakšického ze Zástřizla jeho manželky Elišky Kotvrdo-vské z Olešničky a konečněnáhrobek neznámé osoby zrodiny Valkounů z Adlaru,doposud všemi badateli milněpřisuzovánHelenězeŽerotína,manželce Jana Ždánského zeZástřizl,případnějinéneznáméosobě,nesoucíletopočet1581. Všechny tyto písk-ovcové desky byly do dobyusazení v kostele umístěny vblízkosti bývalého bratrskéhosboru a pozdějšího kostelasvaté Alžběty3 v sousedstvíbuchlovického hřbitova, naněmž se pohřbívalo dle úmrt-ních matrik prokazatelně jižv druhé polovině 17. století.Primárně byly usazeny všech-nydeskypravděpodobněprávěv onom bratrském sboru, podjehožnovodoboudlažboubylyvroce1999objevenypozůstat-kykrypty.Kdybylytytodeskypřesně vystěhovány z postorybudovy bývalého sboru, neníznámo. JanPetrCerroni,poři-zující soupisy sepulkrálníchpamátek na Moravě, zazna-menal ve svém rukopise, da-

Náhrobek neurčené osoby z rodiny Valkounů z Adlaru

snašimistudenty,kteříbylinaEras-muneboCEEPUSu.Našekatedramánepřebernou škálu možností pro svéstudenty, které se dají využít (a odletošního roku iněkolikrát za sebou,cožjesuper,ne?),alevyužitynejsou.Opravdu se není čeho bát. I několiklidíodnászespolkuvyjeloavrátilisenadšeníaplníúžasnýchzážitků(tedaaspoňtoříkají,amyjimvěříme).Pročseněkdenadpivemnezeptat,pročjetzrovna tam a tam?Navíc řada sekcíISHAInternationaljenauniverzitách,kamsedávyjet–takžepokudněkamjedeteči chcete jet, stačí senámoz-vat, seznámímevásamůžete septátnacokolivpřímomístních(prvníkon-takty budou navázány u nás v lednu☺). Také jsme spolu s Cechemstudentů historie spolupracovali naSeznamovacím workshopu pro stu-denty letošního prvního ročníku.Díkypozitivnímufeedbackubudemev tomto pokračovat i v budoucíchletechadoufáme, že tonebudenašeposledníspolupráce.☺ A co bylo a je naším ne-jvětším úspěchem? Ač fungujemeteprve rok, v lednu budeme v rám-ci ISHA International pořádat ISHANovoroční seminář (ano, proběhnevlednu,aletojejentechnická,jdejenonázev☺)pročtyřicetzahraničníchstudentů,nakterémsemůžetepodíletivy,pokudbudetemítzájem(stačísenámozvat,aťužsebudetechtítzapo-jitorganizačněčijako„pozorovatelé“najednotlivýchworkshopech–podí-vatse,jakvšeprobíháatřebasepakzkusitsamizúčastnit).Atatoakcebynebyla možná bez nemalé podporynašíkatedry,zacožveliceděkujeme! A co na závěr? V součtu tomůže vypadat, že jsme toho snadmoc neudělali, ale opak je pravdou.Nikdonezačalmílovýmikroky.Pos-tupněchcemerozšiřovatnašeaktivityasotevřenounáručípřivítámevšech-nyzájemceočlenství.Přijďteseza-jímavýminápadyazkusímejespoluzrealizovat!

tovaném k roku 17994, v budověsboru jen tři náhrobní kameny, ato náhrobek Kunhuty Petřvaldské,rozené Prakšické ze Zástřizl s le-topočtem úmrtí 1654 a náhrobekElenkyzeŽerotína,datovanýtaktéžkjejímuúmrtívroce1572.Tatodvojicesepulkrálií je v současné době nez-věstná.MimoněCerronizaznamenalvbudověsboru ináhrobekJindřichaPrakšickéhozeZástřizl,kterýse, jakjsmesipovědělivýše,dnesnacházívkostelesv.Martina.Do souboru těchto sepulkrálníchpamátek se řadí i náhrobek AnnyŠvíkové z Lukonos, manželky Jaro-slavaValkounazAdlaru,nalezenývroce 1969 při hloubení výkopu pro

Za ISHA Olomouc Tereza Lyčková

NáhrobekneznáméhopříslušníkarodinyValkounůzAdlaruvkostelesv.MartinavBuchlovicích.1.

11

12

vodovod na druhém nádvoří hraduBuchlova5.V současnosti je umístěnv kapli svaté Barbory v sousedstvíBuchlova. Právě tento náhrobek sestal vodítkem k určení neznáméhonáhrobkuvkostelesv.Martinaastejnětak může napovídat i osud kamenůnezvěstných či těch, které v souvis-lostikdalšímrodinnýmpříslušníkůmmajitelů buchlovského panství před-pokládáme. Náhrobek Anny Švíkovéz Lukonos, zemřelé roku 1580, jepopsán v článku Miroslava Pavlů ato včetně rodinných genealogickýchsouvislostí. Nás zajímá spíše osobamanžela Anny Švíkové z Lukonos,Jaroslava Valkouna z Adlaru. Tentomuž,pocházejícíznižšíšlechty,kterájeprvněpřipomínánav1.polovině14.století, zastával úřednické místo nasvobodnémdvořeveStříbrnicích(bu-chlovské panství), kde je zmiňovánvroce1578apředrokem1581opětnamístěúředníkavBohdalicích.KdyJaroslav Valkoun z Adlaru zemřel,neníznámo.Vroce1581zemřelJaro-slavůvstrýcOldřichValkounzAdla-ru,aletentobylpohřbenvkostelesv.PetravProstějově6. Náhrobek Anny Švíkové zLukonos s neznámým náhrobkem vbuchlovickémkostelespojujenápad-ně obdobné kamenické zpracovánídesky. V obou případech je nápisna náhrobku umístěn v dolní třetinědeskyvobdélnémpoli,opatřenémvpřípadě náhrobku v kostele sv.Mar-tina po všech stranách ozdobnýmitesanými očky. U náhrobku AnnyŠvíkové z Lukonos jsou tato očkaumístěna jen na svrchní a spodnístraně obdélného nápisového pole.Oba náhrobky jsou doplněny vesvých horních dvou třetinách plochyheraldickým motivem, umístěným vmělkém zahloubeném oválném poli.Polský erbovní štít, turnajský helm,točenice i akantová přikryvadla jsouu obou náhrobků také obdobnéhokamenického provedení. Obě deskyjsounavolnýchmístechdoplněnyre-liéfnímikvětyrůže. Neurčený náhrobek z bu-chlovického kostela nese heraldickéznamení Valkounů z Adlaru, totižrozkřídlenou orlici (pružina na pr-souorlicenení patrná) a jakoklenottři pštrosí pera. Nápis frakturou na

náhrobku je však bo-hužel natolik nečitelný,že dnes již nelze osobu,které náhrobek patřil, sbezpečnostíurčit.Mohloby jíto samotnéhoJaro-slavaValkounazAdlaru,stejně tak jako o něk-terého jeho neznáméhopříbuzného nebo jehomužskéhopotomka. Znápisujedobřepatrna formule Letapanie1581,jížsepočínáprvnířádeknápisuaslo-vapanBuh,přičemžpanukončuje řádek druhý aBuhuvozujeřádektřetí. Vhlavěkartušesheraldickouvýzdobousenachází pravděpodobnědruhotněvtesanéiniciályZW7 (?)8Z,provedenékapitálou.Významiniciálnení znám, písmenoW by mohlo napovídatjménoValkoun. S politovánímlze konstatovat, žesepulkrální výzdoba bu-chlovického sboru, takjakjiznámezcelkovéhopočtu šesti zachovanýchkamenů ze 16. a 17.století9 a dvou kamenůdoloženýchvpísemnémpramenu, jezcela jistě neúplná. Další objevy bymohly přinést budoucí výzkumy čináhodnévýkopovéprácenejenvBu-chlovicích,ale jak jsmesi jižukáza-li,takévprostoráchhraduBuchlova.Bezzajímavostijistěnení,ževdlažběprůjezduprvníbrányhradujezasazena zabetonován obdélný pískovcovýkámen, jehož tvar a rozměry nápad-ně připomínají náhrobky Zástřizlů aValkounazAdlaručijehomanželky.

NáhrobekAnnyŠvíkovézLukonosvkaplisv.Barbory.2.

1 Kostel byl vystavěn v letech 1640-1643 na místě starší sakrální stavby, pocházející snad ze 13. století.2 Tato deska nemusí mít se sepulkrálními památkami nic společného. Mohla být původ-ně umístěna na nějaké dnes neexistující bu-dově.3 Doba výstavby sboru není známa. Mohlo se tak stát počátkem 16. století nebo až v polovině téhož století. V roce 1644 byl sbor vysvěcen na kostel sv. Alžběty. Roku 1766 byl kostel odsvěcen a do roku 1803 používán jako vo-jenské skladiště. Téhož roku byl objekt prodán

kontribučenskému fondu v Buchlovicích a až do 20. století sloužil za sýpku. V sedmdesátých letech 20. století byla jeho budova přeměněna na smuteční síň a takto slouží dodnes.4 Moravský zemský archiv Brno, G 12 Cerro-ni, sg. 79, f. 396.5 Pavlů, Miroslav: Buchlovský náhrobník Anny Švíkové z Lukonos - erb a osudy levín-ských Švíků na Moravě. In: Zpravodaj. Klub genealogů a heraldiků Ostrava Domu kultury ROH VŽSKG 30 - 31, Ostrava 1988, s. 1 - 5.6 Pilnáček, Josef: Staromoravští rodové I. Ve-lehrad 2004, s. 92.7 Zde je text přerušen klenotem erbu.8 Předpokládané písmeno v místě maltou vys-pravené praskliny kamene.9 Nepočítaje v to znakovou desku Petřvaldů a Serenyiů, jejíž označení za sepulkrální památ-ku by bylo problematické a pamětní kámen Jiřího Zikmunda Prakšického ze Zástřizl z roku 1794. Tento by mohl být spíš kladen do souvislosti s tzv. kamenným křížem ze sm-raďavského údolí u Buchlovic, upomínajícím na zabití Jindřicha Prakšického ze Zástřizl v červenci roku 1582 a zhotovený z inicia-tivy majitelky buchlovského panství Eleonory Petřvaldské v roce 1782.

Martin Archi Žižlavský