Upload
ngonguyet
View
217
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Jiho českaacute univerzita v Českyacutech Bud ějoviciacutech
Agrovyacutezkum Rapotiacuten sro
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Jan Traacutevniacute ček Vlasta Kroupovaacute
Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Kone čnyacute
Českeacute Bud ějovice
2011
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 1 -
Kolektiv autor ů prof Ing Jan Traacutevniacute ček CSc 1 prof RNDr Vlasta Kroupovaacute CSc 1 Ing Hana Dušovaacute 1 Ing Jana Krhovjaacutekovaacute 2 Ing Roman Kone čnyacute 1
1 Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech 2 Agrovyacutezkum Rapotiacuten sro
Dedikace vyacutesledk ů typu bdquoNldquo Uplatn ěnaacute certifikovanaacute metodika vznikla za podpory
vyacutezkumnyacutech projektů MZe NAZV č QH81105 bdquoPatofyziologickeacute důsledky alimentaacuterniacuteho přebytku jodu u skotu a ovciacuteldquo a č QH92040 bdquoGeobiochemickyacute transport jodu z půdy do rostliny v marginaacutelniacutech (LFA) oblastechldquo
Určeniacute publikace
Publikace je určena pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute ČR Ministerstva zdravotnictviacute ČR přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Rovněž představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty všech typů škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
Oponovali
prof MVDr Ing Pavel Suchyacute CSc Veterinaacuterniacute a farmaceutickaacute univerzita Brno
Ing Petr Zajiacuteček Ministerstvo zemědělstviacute ČR
copy Jan Traacutevniacute ček 2011 Jiho českaacute univerzita v Českyacutech Bud ějoviciacutech
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 2 -
OBSAH
I CIacuteL METODIKY 5
II VLASTNIacute POPIS METODIKY 6
II1 Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho přiacutejmu 6
II11Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu 6
II12 Vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu 7
II2 Potřeba jodu jeho zdroje a faktory využitiacute ve vyacuteživ ě dojnic 7
II21 Potřeba jodu ve vyacuteživě dojnic 7
II22 Zdroje jodu 8
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacutečneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece 17
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu u dojnic 17
II32 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině a v konzumniacutem mleacutece 22
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR 24
II34 Požadavky na přiacutejem jodu u lidiacute 27
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece 28
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepočtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekalů 33
II41 Optimalizace přiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou 33
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ 38
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY 40
V EKONOMICKEacute ASPEKTY 41
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY 43
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute P ŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY 49
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK 54
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 3 -
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech (mgmiddotkg-1)
v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (Traacutevniacuteček et al 2004) 9
Tabulka 2 Obsah jodu v pastevniacutem porostu (mgmiddotkg-1) v zaacutevislosti na ročniacutem obdobiacute (Traacutevniacuteček et al 2004) 9
Tabulka 3 Obsah jodu v mineraacutelniacutech doplňciacutech a jeho podiacutelu na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic 11
Tabulka 4 Obsah jodu v mineraacutelniacutech lizech a jejich podiacutelu na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic 12
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod 13
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod 14
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 15
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav 19
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav 20
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat 21
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho zpracovaacuteniacute v roce 2006 22
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle koncentrace jodu v letech 2003-2009 26
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999) 27
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 4 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR 28
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg 34
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 29 kg 34
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech 36
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007) 37
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece (microgmiddotl-1) z jednotlivyacutech
svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005 23
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005 23
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v ČR v letech 1988-2010 26
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 5 -
I CIacuteL METODIKY Ciacutelem předklaacutedaneacute praacutece je poskytnout chovatelům
jednoduchou metodu spolehliveacute orientace o aktuaacutelniacutem přiacutejmu jodu u laktujiacuteciacutech krav a spotřebitelům mleacuteka o jeho obsahu v tomto produktu
Optimaacutelniacute přiacutejem jodu představuje prioritniacute podmiacutenku stabilizace laacutetkoveacute přeměny živočichů a zajištěniacute jeho dostatku ve vyacuteživě je celosvětově aktuaacutelniacute Po zaacutevazku WHO z roku 1990 eliminovat celosvětově zdravotniacute poruchy z nedostatku jodu do roku 2000 ke ktereacutemu se přihlaacutesilo teacutež Československo se posledniacute dekaacuteda minuleacuteho stoletiacute stala obdobiacutem mimořaacutedneacuteho uacutesiliacute a investic pro dosaženiacute tohoto ciacutele Vlaacutedy postiženyacutech zemiacute ve spolupraacuteci s WHO UNICEF a za technickeacute podpory Mezinaacuterodniacute rady pro kontrolu poruch z nedostatku jodu (ICCIDD) mobilizovaly značneacute zdroje pro uskutečněniacute programů kontroly chorob z nedostatku jodu (IDD)
V programu ICCIDD (International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders) se nedostatek jodu řešiacute předevšiacutem jodizaciacute soli a uacutepravou obsahu jodu v živočišnyacutech produktech předevšiacutem v mleacutece Regulace analyticky stanoveneacuteho obsahu jodu v mleacutece na zaacutekladě podrobneacute znalosti jeho přiacutejmu na pozadiacute strumigenně působiacuteciacutech komponentů se staacutevaacute vyacuteznamnyacutem faktorem zajištěniacute optimaacutelniacuteho přiacutejmu jodu u dojnic i lidskeacute populace v konkreacutetniacutech životniacutech podmiacutenkaacutech regionu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 6 -
II VLASTNIacute POPIS METODIKY
II1 Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho p řiacutejmu
II11 Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu Jod původně obsaženyacute v zemskeacutem povrchu byl působeniacutem
klimatickyacutech vlivů vyplaven z povrchovyacutech vrstev do mořiacute a oceaacutenů Současnyacute cirkulujiacuteciacute jod pochaacuteziacute z vod oceaacutenů (50 microgl-1) ve formě jodidů ktereacute se uacutečinkem slunečniacuteho zaacuteřeniacute oxidujiacute na elementaacuterniacute jod unikajiacuteciacute do atmosfeacutery z niacutež se vraciacute na zemskyacute povrch prostřednictviacutem sraacutežek (Hetzel 1989)
V půdaacutech je množstviacute jodu zaacutevisleacute na geologickeacutem podložiacute na vzdaacutelenosti stanovišť od oceaacutenu a na exploataci půd Podzoloveacute a piacutesčiteacute půdy obsahujiacute jodu meacuteně než černozemniacute půdy intenzivně obdělaacutevaneacute a bohateacute na humus Koncentrace jodu nižšiacute než 4 mgkg-1 půdy lze považovat za deficitniacute (McGrath et al 1990) V podmiacutenkaacutech Českeacute republiky neobsahuje žaacutednyacute typ hornin takoveacute množstviacute jodu ktereacute by zabezpečovalo jeho dostatečnyacute vstup do potravniacuteho řetězce (Oliveriusovaacute 1997) Průměrneacute hodnoty (08-520 mgkg-1 sucheacute zeminy) na uacutezemiacute trvalyacutech travniacutech porostů z oblastiacute Šumavy a Jeseniacuteků potvrzujiacute mimořaacutedně niacutezkyacute obsah jodu v půdě na většině uacutezemiacute ČR (Traacutevniacuteček et al 2010)
Obsah jodu v pitneacute a napaacutejeciacute vodě se nejčastěji pohybuje v rozmeziacute 5-10 microgl-1 (McDowell 1992 Underwood a Suttle 2001) a v horskyacutech oblastech ČR (Šumava a Jeseniacuteky) klesajiacute pod 2 microgl-1 vody (Traacutevniacuteček et al 2010) Do staacutevajiacuteciacuteho koloběhu jodu stabilně vstupuje ročniacute produkce (těžba) jodu v množstviacute 12 500 tun Využiacutevaacuteniacutem jodu v chemickeacutem průmyslu k dezinfekci a vyacuterobě repelentů při použiacutevaacuteniacute jodovyacutech preparaacutetů u lidiacute a hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat se zvyšuje obsah jodu v odpadniacutech vodaacutech a vyacutekalech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 7 -
II12 Vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho p řiacutejmu
Jodid prochaacutezejiacuteciacute štiacutetnou žlaacutezou se na membraacuteně folikulaacuterniacutech
buněk z 20 zachycuje a podleacutehaacute oxidaci na I2 nebo volnyacute radikaacutel I0 a v buňkaacutech se využiacutevaacute k jodaci tyrozinu v molekulaacutech tyreoglobulinu za vzniku monojodtyroninu a dijodtyroninu Jejich kondenzaciacute vznikaacute tetrajodtyronin - tyroxin (T4) a aktivniacute trijodtyronin (T3) Čaacutest tyroxinu a trijodtyroninu se uvolňuje z tyreoglobulinu do krevniacute plazmy Mobilizace tyreohormonů z koloidu je funkciacute tyreostimulujiacuteciacutecho hormonu hypofyacutezy (TSH) Jod se po dejodaci hormonu opět uvolňuje do jodoveacute rezervy a je čaacutestečně vylučovaacuten močiacute trusem a mleacutekem Volneacute T4 a T3 se vaacutežou na receptory všech tělniacutech buněk a tyroxin se měniacute na trijodtyronin Metabolickyacute uacutečinek T3 spočiacutevaacute ve stimulaci jaterniacute glykogenolyacutezy glukoneogeneze vstřebaacutevaacuteniacute glukoacutezy a metabolizmu cholesterolu Poruchy tvorby hormonů štiacutetneacute žlaacutezy podmiacuteněneacute neuacuteměrnyacutem přiacutejmem jodu se projevujiacute buď sniacuteženou funkciacute štiacutetneacute žlaacutezy (hypotyreoacutezou) nebo nadprodukciacute hormonů (hypertyreoacutezou) V souvislosti s rozvojem plošneacute suplementace jodu u hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat je nutno zamezit i riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu projevujiacuteciacuteho se sniacuteženiacutem funkce tyreocytů a postupnou involuciacute štiacutetneacute žlaacutezy Při intoxikaci krav jodem dochaacuteziacute k jeho prudkeacutemu vzestupu v mleacutece ke zkraacuteceniacute gravidity a sniacuteženiacute odolnosti Laktujiacuteciacute zviacuteřata jsou vůči nadbytku I odolnějšiacute
II2 Potřeba jodu jeho zdroje a faktory využitiacute ve vyacuteživ ě dojnic
II21 Potřeba jodu ve vyacuteživ ě dojnic Naacuteroky organismu na přiacutesun jodu stoupajiacute v souvislosti se
zvyacutešenyacutem metabolizmem v obdobiacute růstu pohlavniacuteho dospiacutevaacuteniacute březosti a laktace Vyššiacute uacuteroveň přiacutejmu jodu vyžaduje i rostouciacute užitkovost technologickeacute a klimatickyacutech zaacutetěže interakce jodu s jinyacutemi mineraacutelniacutemi laacutetkami Vymezeniacute optimaacutelniacute uacuterovně přiacutejmu jodu v současneacute době zohledňuje i požadavky na obsah
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 8 -
jodu v mleacutece jako vyacuteznamneacuteho přirozeneacuteho zdroje jodu v lidskeacute vyacuteživě (Hetzel 1989 Bobek 1998 Kursa et al 2005) Potřeba jodu se zvyšuje narůstajiacuteciacutem inhibičniacutem uplatněniacutem strumigenniacutech faktorů předevšiacutem dusičnanů (Pandav a Rao 1997 Bobek 1998) glukosinolaacutetů (Pailan a Singhal 2007) izoflavonů obsaženyacutech v soacuteji (Doerge a Sheehan 2002) huminovyacutech kyselin (Huang et al 1994) perchloraacutetů (Leung et al 2010) a produktů bakteriaacutelniacuteho znečištěniacute napaacutejeciacutech vod Vzhledem k uplatněniacute strumigenniacutech faktorů koliacutesajiacute normy potřeby jodu v rozmeziacute 02 - 20 mg jodu v 1 kg sušiny KD Komise Evropskeacuteho společenstviacute ve sveacutem Nařiacutezeniacute č 14592005 uvaacutediacute 5 mg jodu v 1 kg 88 sušiny kompletniacute krmneacute daacutevky jako maximaacutelniacute povoleneacute množstviacute jodu Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice (Sommer et al 1994 Jeroch et al 2006) doporučujiacute pro dojnice 08 mg jodu v 1 kg sušiny KD přiacutepadně 06 mg jodu na 1 kg vyprodukovaneacuteho mleacuteka National Research Council (NRC) (2001) doporučuje 04-05 mg Ikg-1 sušiny krmneacute daacutevky Podle experimentů provedenyacutech raacutemcově v letech 1930-1980 zabyacutevajiacuteciacutech se toxickyacutem uacutečinkem vysokeacuteho přiacutejmu jodu (Pauliacutekovaacute et al 2002) se klinickeacute přiacuteznaky nadbytku jodu dostavujiacute teprve při daacutevkaacutech mnohonaacutesobně převyšujiacuteciacutech horniacute hranici doporučeniacute EU (Nařiacutezeniacute č 14592005)
II22 Zdroje jodu Dojnice přijiacutemajiacute jod předevšiacutem alimentaacuterniacute cestou z krmneacute daacutevky
napaacutejeciacute vody a v menšiacute miacuteře dyacutechaacuteniacutem z ovzdušiacute a z exogenniacutech nutričně neciacutelenyacutech zdrojů (veterinaacuterniacute a desinfekčniacute prostředky) V podmiacutenkaacutech ČR je rozhodujiacuteciacute nutričniacute přiacutejem
II221 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech Koncentrace jodu v objemnyacutech krmivech na uacutezemiacute Českeacute republiky
koliacutesaacute v rozmeziacute 01-09 mgmiddotkg-1 sušiny a zaacutevisiacute na rostlinneacutem druhu hnojeniacute geologickyacutech a klimatickyacutech podmiacutenkaacutech Na půdaacutech s vyššiacutem obsahem jodu (aluviaacutelniacute půdy v povodiacute řek naplaveneacute hliacuteny a piacutesky) se vegetace vyznačuje vyššiacutem obsahem jodu Nejnižšiacute koncentraci jodu vykazujiacute rostliny na půdaacutech s podložiacutem žuly (McDowell 1992) Nejvyššiacutem obsahem jodu až 900 mgmiddotkg-1 sušiny se vyznačujiacute mořskeacute řasy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 9 -
V listech se jod hromadiacute a při jejich konzervaci dochaacuteziacute ke změnaacutem jeho obsahu Seno a silaacutežovanaacute krmiva se vyznačujiacute ve srovnaacuteniacute se zelenou hmotou vyššiacutem obsahem jodu (Herzig a Suchyacute 1996) Podle Sommra et al (1994) obsahuje lučniacute porost 041-110 jetelotravniacute seno 009-040 a kukuřičnaacute silaacutež 016-026 mg Imiddotkg-1 sušiny V jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (viz tabulka 1) vykazovala nejnižšiacute koncentraci jodu kukuřičnaacute silaacutež a nejvyššiacute travniacute silaacutež Z tabulky 2 vyplyacutevaacute že obsah jodu v pastevniacutech porostech s postupujiacuteciacute vegetaciacute na loukaacutech a pastvinaacutech se vyacuteznamně zvyšuje až na uacuteroveň fyziologickeacute potřeby v podzimniacutem obdobiacute
Tabulka 1 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech (mgmiddotkg-1 sušiny)
v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (Traacutevniacuteček et al 2004)
Krmivo n sx Min Max Median
Pastevniacute porost 93 014912 0105 0027 0555 0119
Seno 118 011213 0094 0023 0523 0078
Travniacute silaacutež 67 0213234 0169 0025 0945 0148
Kukuřičnaacute silaacutež 26 01104 0097 0034 0463 0078
Poznaacutemka 1234t-test Plt001
Tabulka 2 Obsah jodu v pastevniacutem porostu (mgmiddotkg-1 sušiny) v zaacutevislosti na ročniacutem obdobiacute (Traacutevniacuteček et al 2004)
Obdobiacute n sx Min Max Median
květen - červen 51 01011 0074 0027 0376 0078
srpen - řiacutejen 39 02141 0107 0085 0550 0181
Poznaacutemka 1t-test Plt001
II222 Doplňkoveacute zdroje jodu Zajištěniacute potřeby jodu u dojnic pouze z objemnyacutech krmiv a napaacutejeciacute
vody nelze dociacutelit v zemiacutech středniacute Evropy bez jeho suplementace ani při respektovaacuteniacute meziročniacute proměnlivosti jeho obsahu v objemnyacutech krmivech Suplementace jodu je prioritně zaměřena na prevenci jeho deficitu a na funkčniacute posiacuteleniacute laacutetkoveacuteho metabolizmu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 10 -
II2221 Chemickeacute slou čeniny použiacutevaneacute k suplementaci jodu Mezi anorganickeacute sloučeniny jodu v MKP patřiacute jodidy jodičnany
draselnyacute sodnyacute a předevšiacutem stabilniacute jodičnan vaacutepenatyacute Z organickyacutech sloučenin se použiacutevajiacute etylendiamindihydrojodid (EDDI) jodovaneacute nenasyceneacute mastneacute kyseliny jodovaneacute tuky mořskeacute přiacutepadně sladkovodniacute řasy kultivovaneacute ve vodě obohaceneacute jodem (Traacutevniacuteček et al 2011) Z hlediska stability se jako problematickeacute jeviacute jodidy v porovnaacuteniacute s jodičnany a organickyacutemi sloučeninami jodu (McDowell 1992) Jodid draselnyacute je citlivyacute na teplotu vlhkost pH a slunečniacute zaacuteřeniacute Při dlouhodobeacutem skladovaacuteniacute směsiacute a lizů obsahujiacuteciacutech jodid draselnyacute při zvlhčovaacuteniacute a prosliňovaacuteniacute lizů se obsah jodu snižuje (Bobek 1998) V současnosti se z anorganickyacutech sloučenin využiacutevaacute nejčastěji jodičnan vaacutepenatyacute a z organickyacutech sloučenin EDDI vyznačujiacuteciacute se vyacuteraznějšiacute uacutečinnostiacute i vyššiacutem rizikem nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu (Bekeovaacute et al 1998)
II2222 Mineraacutelniacute dopl ňky Mezi nejběžnějšiacute doplňkoveacute nutričniacute zdroje jodu patřiacute mineraacutelniacute
krmneacute přiacutesady (MKP) mineraacutelně vitaminoveacute směsi premixy makroprvků a mikroprvků Při pastvě představujiacute nejběžnějšiacute formu suplementace jodu mineraacutelniacute lizy Jejich vyacutehodou je jednoduchaacute aplikace nevyacutehodou značneacute individuaacutelniacute rozdiacutely jejich přiacutejmu
Obsah jodu v MKP nabiacutezenyacutech v ČR (viz tabulka 3) je 39 až 400 mg na kg Přiacutejem jodu z daacutevek mineraacutelniacutech doplňků doporučovanyacutech vyacuterobcem často převyšuje jeho potřebu a doporučovaneacute množstviacute 08 mg na kg sušiny krmiva pro dojeneacute kraacutevy
Uvedeneacute mineraacutelniacute doplňky jsou využiacutevaacuteny předevšiacutem ve velkokapacitniacutech chovech ke krytiacute celeacuteho spektra nepostradatelnyacutech makro a mikroprvků Vyššiacute koncentrace jodu v MKP pro skot vyacuterazně nezvyšuje cenu mineraacutelniacutech doplňků a při jejich aplikaci většinou nepřesahuje horniacute limit obsahu 5 mg jodu v kg 88 sušiny krmneacute daacutevky vymezenyacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 11 -
Tabulka 3 Obsah jodu v mineraacutelniacutech doplňciacutech a jeho podiacutel na denniacutem
přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev mineraacutelniacuteho doplňku
Typ mineraacutelniacuteho doplňku
Jod mgkg-1 doplňku
Daacutevka krmiva gkusden
Přiacutejem jodu gkusden
Biofaktory Praha sro
Nutri Mix pro dojnice a mladyacute skot
vitamino-mineraacutelniacute 105 100-200 105-210
Mikrop Čebiacuten as M1 mineraacutelniacute krmivo 110 150-300 169-330
Mikrop Čebiacuten as M2 mineraacutelniacute krmivo 200 150-300 300-600
Mikrop Čebiacuten as BK ROZDOJ biacutelkovinnyacute koncentraacutet
39 1000-2000 390-780
Sano Camisan ProfisanTopsan
mineraacutelniacute krmivo 400 200-400 800-1600
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006 do zaacutekladniacutech KD 60-80 100-200 6-16
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006T do zaacutekladniacutech KD 60-80 150-350 9-28
Schaumann ČR sro
Rindamin LE-2006 GIM-2006 Plus
do TMR KD k vyrovnaacuteniacute DCAB bilance
100-250 150-450 15-1125
Tekro sro Turmix-S1 B MKP 40 200-300 8-12
VVS Verměřovice MKP MKP 100-120 150-300 15-36
Agros vos Premix M1až 5 MKP 100 150-300 15-30
Zaacutevod bioch služeb Slušovice
MKP B-E4B MKP 80-120 150-300 12-36
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 12 -
Tabulka 4 Obsah jodu (mgmiddotkg-1) v mineraacutelniacutech lizech a jejich podiacutel na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev lizu Typ lizu Jod v lizu
Spotřeba lizu gkusden Přiacutejem jodu mgkusden
Mikrop Čebiacuten as
ML0 ML3 mineraacutelniacute 70-85 50-150 40-128
Mikrop Čebiacuten as
ML2ML3ML4ML5 mineraacutelniacute 100-110
50-150 50-165
Tekro sro Turmix-L1 liz B mineraacutelniacute 53 50-150 27-8
Trewit sro Liz PP mineraacutelniacute 90 100 9
Animocz Řiacutečany
Liz Mikro Mg (skot)
krmnaacute sůl s ML
80 -100
- 4-10
Animocz Řiacutečany
Biosaxon solnyacute 120 - 6-12
Animocz Řiacutečany
Salit Mineral solnyacute 55 - 3-83
Animocz Řiacutečany
Salit Prem solnyacute 70 - 35-105
Animocz Řiacutečany
Liz Ce-SE solnyacute 100 - 5-15
II223 Exogenniacute nenutri čniacute zdroje jodu Mezi přiacutedatneacute zdroje jodu patřiacute v chovech krav dezinfekčniacute
prostředky obsahujiacuteciacute jod užiacutevaneacute pravidelně k desinfekci struků mleacutečneacute žlaacutezy před nebo po dojeniacute Podle Herziga et al (1999) dochaacuteziacute po aplikaci 20 roztoku Jodonalu B s 17-18 aktivniacuteho jodu (Biochemie Bohumiacuten) na kůži mleacutečneacute žlaacutezy dojnic po pěti dnech k vzestupu obsahu jodu v mleacutece u pokusneacute skupiny o 3345 microg a v moči o 93 microg v litru Ke zvyacutešeniacute koncentrace jodu v mleacutece dochaacuteziacute i při vyacuteplachu dělohy dezinfekčniacutemi preparaacutety obsahujiacuteciacutemi jod (Carleton et al 2008) Přiacuteklady desinfekčniacutech preparaacutetů a veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod je uveden v tabulkaacutech 5 a 6
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 13 -
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Obsah jodu Charakteristika a uacutečinek preparaacutetu
Mikasan JD Mika as lt 4 barieacuterovyacute produkt obsahuje glycerin
působiacute na houby pliacutesně a viry
IO-Shield Ecolab Hygiene
sro lt 5
emulze k ošetřeniacute pokožky mleacutečneacute žlaacutezy působiacute proti bakteriiacutem
a kvasinkaacutem udržuje prodyšnost pružnost a vlaacutečnost pokožky
Kenostart Pharmed sro 3000 ppm dezinfekce struků s
niacutezkou agresivitou vůči pokožce a vysokou stabilitou
Dezi JODIN Elagro sro lt 3 širokospektraacutelniacute dezinfekce struků po
dojeniacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 14 -
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Koncentrace I ()
Uacutečinek preparaacutetu
Alfadin Bioveta a s 10 povrchovaacute dezinfekce
Betadine EGIS Pharmaceuticals Ltd Budapešť
10 povrchovaacute dezinfekce
Mastimol medicamenta Medicamenta Vysokeacute Myacutetoa s
65
mastitidniacute onemocněniacute u skotu akutniacute i chronickeacute kataraacutelniacute i parenchymatozniacute nekroacutezy kůže abscesy zhmožděniny chronickeacute periostitidy a tendovaginitidy
Jodouter Bioveta a s 10 antimikrobiaacutelniacute hydratačniacute hojiveacute a uterotonickeacute uacutečinky
PVP Jod spray Bioveta a s 10 širokospektraacutelniacute dezinfekce
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 15 -
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009
Chov Denniacute dodaacutevka
mleacuteka (hl)
Jod v mleacutece (microgl-1)
MKP Přiacutejem jodu z MKP
(mgksden)
Desinfekčniacute prostředek
1 10 73 DZM 6UP
Trewit 100
Mikasan JD + I
2 10 988 Rindavit LF 10
Schaumann 540 0
3 12 55 MO - 3
Mikrop Čebiacuten 0
Mikasan JD + I
4 25 696 Rindamin Gim
2006 Schaumann
195 Lacto dip
-I
5 27 877 VDZ ndash10
Mikrop Čebiacuten Camisan Sano
232 Lacto dip
-I
6 30 307 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
IO Shield +I
7 30 232 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
Filmadine -I
8 52 199 Camisan
Sano 180
Dezifilm barier -I
9 60 233 M7 H
Mikrop Čebiacuten 270 0
10 90 309 Camisan
Sano 320
Calgonit EX -I
11 90 944 M8
Mikrop Čebiacuten 528
Kenostart +I
12 90 529 Rindavit TMR Schaumann
150 Dermisan
-I
13 100 333 MP2- VVS
Verměrovice 145
Mikasan JD +I
14 100 2276 Rindamin Gim Schaumann
338 HM VIR FILM
-I
15 150 851 Bov vital Ceses Biomin Ceses
290 IO SHIELD
+I
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 16 -
Z přehledu v tabulce 7 je patrneacute širokeacute užitiacute desinfekčniacutech prostředků na přiacutekladu 17 chovů dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 Z uvedenyacutech hodnot vyplyacutevaacute že rozhodujiacuteciacute vliv na obsah jodu v mleacutece zejmeacutena v chovech s velkou dodaacutevkou mleacuteka maacute nutričniacute přiacutejem jodu V chovech s denniacute dodaacutevkou do 6000 litrů mleacuteka byl průměrnyacute doplňkovyacute přiacutejem 132 mg jodu a průměrnyacute obsah jodu v mleacutece 3484 microg Il-1 V chovech s denniacute dodaacutevkou mleacuteka nad 6 000 litrů byl průměrnyacute přiacutejem doplňkoveacuteho jodu 315 mg na ks a obsah jodu od 233 do 2276 microg Il-1 Přiacutekladem nežaacutedouciacuteho uplatněniacute desinfekce mleacutečneacute žlaacutezy prostředkem obsahujiacuteciacutem jod na vzestup jeho obsahu v mleacutece je porovnaacuteniacute chovů č 6 a 7
II224 Faktory ovliv ňujiacuteciacute využitiacute jodu
II2241 Strumigeny Ve vysokoprodukčniacutech chovech dojenyacutech krav s vysokou intenzitou
rostlinneacute produkce a obohacovaacuteniacutem krmnyacutech směsiacute o řepkoveacute a sojoveacute pokrutiny se uplatňuje riziko vyššiacuteho přiacutejmu dusičnanů a glukosinolaacutetů Klinickyacute přiacuteznak deficitu jodu ndash strumu ndash může vyvolat řada strumigenniacutech faktorů snižujiacuteciacutech využitiacute jodu ve štiacutetneacute žlaacuteze (thiokyanaacutety dusičnany dusitany chloristany chlorečnany) pro synteacutezu trijodtyroninu a tyroxinu Riziko vyššiacuteho přiacutejmu uvedenyacutech strumigenů v krmnyacutech daacutevkaacutech hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat-herbivorů přispělo k preventivniacutemu zvyšovaacuteniacute normy potřeby jodu Podle zjištěniacute Tripathi a Mishra (2007) se přežvyacutekavci vyznačujiacute nižšiacute citlivostiacute na glukosinolaacutety Z hlediska využitiacute koncentrace jodu v mleacutece pro posouzeniacute uacuterovně jeho přiacutejmu je nutno respektovat že thiokyanaacutety a dusičnany zvyšujiacute jeho vylučovaacuteniacute ledvinami na uacutekor mleacutečneacute žlaacutezy Podle Groppela (1993) je ve vztahu k hypotyreoidniacutemu stavu rizikovaacute koncentrace dusičnanů nad 10 g na kilogram krmiva při přiacutejmu jodu meacuteně než 02 mg K nutričniacutemu použitiacute dvounulovyacutech řepek je dle MZe ČR 25697 Sb k zaacutekonu o krmivech č9196 v kilogramu sušiny stanovena mezniacute hodnota pro goitrin 3500 mgkg-1 extrahovanyacutech šrotů Antityreoidaacutelniacute působeniacute glukosinolaacutetů je ireversibilniacute a nelze je kompenzovat na rozdiacutel od thiokyanaacutetovyacutech iontů (SCN-) zvyacutešenou
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 1 -
Kolektiv autor ů prof Ing Jan Traacutevniacute ček CSc 1 prof RNDr Vlasta Kroupovaacute CSc 1 Ing Hana Dušovaacute 1 Ing Jana Krhovjaacutekovaacute 2 Ing Roman Kone čnyacute 1
1 Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech 2 Agrovyacutezkum Rapotiacuten sro
Dedikace vyacutesledk ů typu bdquoNldquo Uplatn ěnaacute certifikovanaacute metodika vznikla za podpory
vyacutezkumnyacutech projektů MZe NAZV č QH81105 bdquoPatofyziologickeacute důsledky alimentaacuterniacuteho přebytku jodu u skotu a ovciacuteldquo a č QH92040 bdquoGeobiochemickyacute transport jodu z půdy do rostliny v marginaacutelniacutech (LFA) oblastechldquo
Určeniacute publikace
Publikace je určena pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute ČR Ministerstva zdravotnictviacute ČR přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Rovněž představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty všech typů škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
Oponovali
prof MVDr Ing Pavel Suchyacute CSc Veterinaacuterniacute a farmaceutickaacute univerzita Brno
Ing Petr Zajiacuteček Ministerstvo zemědělstviacute ČR
copy Jan Traacutevniacute ček 2011 Jiho českaacute univerzita v Českyacutech Bud ějoviciacutech
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 2 -
OBSAH
I CIacuteL METODIKY 5
II VLASTNIacute POPIS METODIKY 6
II1 Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho přiacutejmu 6
II11Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu 6
II12 Vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu 7
II2 Potřeba jodu jeho zdroje a faktory využitiacute ve vyacuteživ ě dojnic 7
II21 Potřeba jodu ve vyacuteživě dojnic 7
II22 Zdroje jodu 8
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacutečneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece 17
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu u dojnic 17
II32 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině a v konzumniacutem mleacutece 22
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR 24
II34 Požadavky na přiacutejem jodu u lidiacute 27
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece 28
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepočtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekalů 33
II41 Optimalizace přiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou 33
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ 38
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY 40
V EKONOMICKEacute ASPEKTY 41
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY 43
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute P ŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY 49
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK 54
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 3 -
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech (mgmiddotkg-1)
v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (Traacutevniacuteček et al 2004) 9
Tabulka 2 Obsah jodu v pastevniacutem porostu (mgmiddotkg-1) v zaacutevislosti na ročniacutem obdobiacute (Traacutevniacuteček et al 2004) 9
Tabulka 3 Obsah jodu v mineraacutelniacutech doplňciacutech a jeho podiacutelu na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic 11
Tabulka 4 Obsah jodu v mineraacutelniacutech lizech a jejich podiacutelu na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic 12
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod 13
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod 14
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 15
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav 19
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav 20
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat 21
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho zpracovaacuteniacute v roce 2006 22
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle koncentrace jodu v letech 2003-2009 26
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999) 27
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 4 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR 28
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg 34
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 29 kg 34
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech 36
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007) 37
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece (microgmiddotl-1) z jednotlivyacutech
svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005 23
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005 23
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v ČR v letech 1988-2010 26
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 5 -
I CIacuteL METODIKY Ciacutelem předklaacutedaneacute praacutece je poskytnout chovatelům
jednoduchou metodu spolehliveacute orientace o aktuaacutelniacutem přiacutejmu jodu u laktujiacuteciacutech krav a spotřebitelům mleacuteka o jeho obsahu v tomto produktu
Optimaacutelniacute přiacutejem jodu představuje prioritniacute podmiacutenku stabilizace laacutetkoveacute přeměny živočichů a zajištěniacute jeho dostatku ve vyacuteživě je celosvětově aktuaacutelniacute Po zaacutevazku WHO z roku 1990 eliminovat celosvětově zdravotniacute poruchy z nedostatku jodu do roku 2000 ke ktereacutemu se přihlaacutesilo teacutež Československo se posledniacute dekaacuteda minuleacuteho stoletiacute stala obdobiacutem mimořaacutedneacuteho uacutesiliacute a investic pro dosaženiacute tohoto ciacutele Vlaacutedy postiženyacutech zemiacute ve spolupraacuteci s WHO UNICEF a za technickeacute podpory Mezinaacuterodniacute rady pro kontrolu poruch z nedostatku jodu (ICCIDD) mobilizovaly značneacute zdroje pro uskutečněniacute programů kontroly chorob z nedostatku jodu (IDD)
V programu ICCIDD (International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders) se nedostatek jodu řešiacute předevšiacutem jodizaciacute soli a uacutepravou obsahu jodu v živočišnyacutech produktech předevšiacutem v mleacutece Regulace analyticky stanoveneacuteho obsahu jodu v mleacutece na zaacutekladě podrobneacute znalosti jeho přiacutejmu na pozadiacute strumigenně působiacuteciacutech komponentů se staacutevaacute vyacuteznamnyacutem faktorem zajištěniacute optimaacutelniacuteho přiacutejmu jodu u dojnic i lidskeacute populace v konkreacutetniacutech životniacutech podmiacutenkaacutech regionu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 6 -
II VLASTNIacute POPIS METODIKY
II1 Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho p řiacutejmu
II11 Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu Jod původně obsaženyacute v zemskeacutem povrchu byl působeniacutem
klimatickyacutech vlivů vyplaven z povrchovyacutech vrstev do mořiacute a oceaacutenů Současnyacute cirkulujiacuteciacute jod pochaacuteziacute z vod oceaacutenů (50 microgl-1) ve formě jodidů ktereacute se uacutečinkem slunečniacuteho zaacuteřeniacute oxidujiacute na elementaacuterniacute jod unikajiacuteciacute do atmosfeacutery z niacutež se vraciacute na zemskyacute povrch prostřednictviacutem sraacutežek (Hetzel 1989)
V půdaacutech je množstviacute jodu zaacutevisleacute na geologickeacutem podložiacute na vzdaacutelenosti stanovišť od oceaacutenu a na exploataci půd Podzoloveacute a piacutesčiteacute půdy obsahujiacute jodu meacuteně než černozemniacute půdy intenzivně obdělaacutevaneacute a bohateacute na humus Koncentrace jodu nižšiacute než 4 mgkg-1 půdy lze považovat za deficitniacute (McGrath et al 1990) V podmiacutenkaacutech Českeacute republiky neobsahuje žaacutednyacute typ hornin takoveacute množstviacute jodu ktereacute by zabezpečovalo jeho dostatečnyacute vstup do potravniacuteho řetězce (Oliveriusovaacute 1997) Průměrneacute hodnoty (08-520 mgkg-1 sucheacute zeminy) na uacutezemiacute trvalyacutech travniacutech porostů z oblastiacute Šumavy a Jeseniacuteků potvrzujiacute mimořaacutedně niacutezkyacute obsah jodu v půdě na většině uacutezemiacute ČR (Traacutevniacuteček et al 2010)
Obsah jodu v pitneacute a napaacutejeciacute vodě se nejčastěji pohybuje v rozmeziacute 5-10 microgl-1 (McDowell 1992 Underwood a Suttle 2001) a v horskyacutech oblastech ČR (Šumava a Jeseniacuteky) klesajiacute pod 2 microgl-1 vody (Traacutevniacuteček et al 2010) Do staacutevajiacuteciacuteho koloběhu jodu stabilně vstupuje ročniacute produkce (těžba) jodu v množstviacute 12 500 tun Využiacutevaacuteniacutem jodu v chemickeacutem průmyslu k dezinfekci a vyacuterobě repelentů při použiacutevaacuteniacute jodovyacutech preparaacutetů u lidiacute a hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat se zvyšuje obsah jodu v odpadniacutech vodaacutech a vyacutekalech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 7 -
II12 Vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho p řiacutejmu
Jodid prochaacutezejiacuteciacute štiacutetnou žlaacutezou se na membraacuteně folikulaacuterniacutech
buněk z 20 zachycuje a podleacutehaacute oxidaci na I2 nebo volnyacute radikaacutel I0 a v buňkaacutech se využiacutevaacute k jodaci tyrozinu v molekulaacutech tyreoglobulinu za vzniku monojodtyroninu a dijodtyroninu Jejich kondenzaciacute vznikaacute tetrajodtyronin - tyroxin (T4) a aktivniacute trijodtyronin (T3) Čaacutest tyroxinu a trijodtyroninu se uvolňuje z tyreoglobulinu do krevniacute plazmy Mobilizace tyreohormonů z koloidu je funkciacute tyreostimulujiacuteciacutecho hormonu hypofyacutezy (TSH) Jod se po dejodaci hormonu opět uvolňuje do jodoveacute rezervy a je čaacutestečně vylučovaacuten močiacute trusem a mleacutekem Volneacute T4 a T3 se vaacutežou na receptory všech tělniacutech buněk a tyroxin se měniacute na trijodtyronin Metabolickyacute uacutečinek T3 spočiacutevaacute ve stimulaci jaterniacute glykogenolyacutezy glukoneogeneze vstřebaacutevaacuteniacute glukoacutezy a metabolizmu cholesterolu Poruchy tvorby hormonů štiacutetneacute žlaacutezy podmiacuteněneacute neuacuteměrnyacutem přiacutejmem jodu se projevujiacute buď sniacuteženou funkciacute štiacutetneacute žlaacutezy (hypotyreoacutezou) nebo nadprodukciacute hormonů (hypertyreoacutezou) V souvislosti s rozvojem plošneacute suplementace jodu u hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat je nutno zamezit i riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu projevujiacuteciacuteho se sniacuteženiacutem funkce tyreocytů a postupnou involuciacute štiacutetneacute žlaacutezy Při intoxikaci krav jodem dochaacuteziacute k jeho prudkeacutemu vzestupu v mleacutece ke zkraacuteceniacute gravidity a sniacuteženiacute odolnosti Laktujiacuteciacute zviacuteřata jsou vůči nadbytku I odolnějšiacute
II2 Potřeba jodu jeho zdroje a faktory využitiacute ve vyacuteživ ě dojnic
II21 Potřeba jodu ve vyacuteživ ě dojnic Naacuteroky organismu na přiacutesun jodu stoupajiacute v souvislosti se
zvyacutešenyacutem metabolizmem v obdobiacute růstu pohlavniacuteho dospiacutevaacuteniacute březosti a laktace Vyššiacute uacuteroveň přiacutejmu jodu vyžaduje i rostouciacute užitkovost technologickeacute a klimatickyacutech zaacutetěže interakce jodu s jinyacutemi mineraacutelniacutemi laacutetkami Vymezeniacute optimaacutelniacute uacuterovně přiacutejmu jodu v současneacute době zohledňuje i požadavky na obsah
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 8 -
jodu v mleacutece jako vyacuteznamneacuteho přirozeneacuteho zdroje jodu v lidskeacute vyacuteživě (Hetzel 1989 Bobek 1998 Kursa et al 2005) Potřeba jodu se zvyšuje narůstajiacuteciacutem inhibičniacutem uplatněniacutem strumigenniacutech faktorů předevšiacutem dusičnanů (Pandav a Rao 1997 Bobek 1998) glukosinolaacutetů (Pailan a Singhal 2007) izoflavonů obsaženyacutech v soacuteji (Doerge a Sheehan 2002) huminovyacutech kyselin (Huang et al 1994) perchloraacutetů (Leung et al 2010) a produktů bakteriaacutelniacuteho znečištěniacute napaacutejeciacutech vod Vzhledem k uplatněniacute strumigenniacutech faktorů koliacutesajiacute normy potřeby jodu v rozmeziacute 02 - 20 mg jodu v 1 kg sušiny KD Komise Evropskeacuteho společenstviacute ve sveacutem Nařiacutezeniacute č 14592005 uvaacutediacute 5 mg jodu v 1 kg 88 sušiny kompletniacute krmneacute daacutevky jako maximaacutelniacute povoleneacute množstviacute jodu Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice (Sommer et al 1994 Jeroch et al 2006) doporučujiacute pro dojnice 08 mg jodu v 1 kg sušiny KD přiacutepadně 06 mg jodu na 1 kg vyprodukovaneacuteho mleacuteka National Research Council (NRC) (2001) doporučuje 04-05 mg Ikg-1 sušiny krmneacute daacutevky Podle experimentů provedenyacutech raacutemcově v letech 1930-1980 zabyacutevajiacuteciacutech se toxickyacutem uacutečinkem vysokeacuteho přiacutejmu jodu (Pauliacutekovaacute et al 2002) se klinickeacute přiacuteznaky nadbytku jodu dostavujiacute teprve při daacutevkaacutech mnohonaacutesobně převyšujiacuteciacutech horniacute hranici doporučeniacute EU (Nařiacutezeniacute č 14592005)
II22 Zdroje jodu Dojnice přijiacutemajiacute jod předevšiacutem alimentaacuterniacute cestou z krmneacute daacutevky
napaacutejeciacute vody a v menšiacute miacuteře dyacutechaacuteniacutem z ovzdušiacute a z exogenniacutech nutričně neciacutelenyacutech zdrojů (veterinaacuterniacute a desinfekčniacute prostředky) V podmiacutenkaacutech ČR je rozhodujiacuteciacute nutričniacute přiacutejem
II221 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech Koncentrace jodu v objemnyacutech krmivech na uacutezemiacute Českeacute republiky
koliacutesaacute v rozmeziacute 01-09 mgmiddotkg-1 sušiny a zaacutevisiacute na rostlinneacutem druhu hnojeniacute geologickyacutech a klimatickyacutech podmiacutenkaacutech Na půdaacutech s vyššiacutem obsahem jodu (aluviaacutelniacute půdy v povodiacute řek naplaveneacute hliacuteny a piacutesky) se vegetace vyznačuje vyššiacutem obsahem jodu Nejnižšiacute koncentraci jodu vykazujiacute rostliny na půdaacutech s podložiacutem žuly (McDowell 1992) Nejvyššiacutem obsahem jodu až 900 mgmiddotkg-1 sušiny se vyznačujiacute mořskeacute řasy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 9 -
V listech se jod hromadiacute a při jejich konzervaci dochaacuteziacute ke změnaacutem jeho obsahu Seno a silaacutežovanaacute krmiva se vyznačujiacute ve srovnaacuteniacute se zelenou hmotou vyššiacutem obsahem jodu (Herzig a Suchyacute 1996) Podle Sommra et al (1994) obsahuje lučniacute porost 041-110 jetelotravniacute seno 009-040 a kukuřičnaacute silaacutež 016-026 mg Imiddotkg-1 sušiny V jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (viz tabulka 1) vykazovala nejnižšiacute koncentraci jodu kukuřičnaacute silaacutež a nejvyššiacute travniacute silaacutež Z tabulky 2 vyplyacutevaacute že obsah jodu v pastevniacutech porostech s postupujiacuteciacute vegetaciacute na loukaacutech a pastvinaacutech se vyacuteznamně zvyšuje až na uacuteroveň fyziologickeacute potřeby v podzimniacutem obdobiacute
Tabulka 1 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech (mgmiddotkg-1 sušiny)
v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (Traacutevniacuteček et al 2004)
Krmivo n sx Min Max Median
Pastevniacute porost 93 014912 0105 0027 0555 0119
Seno 118 011213 0094 0023 0523 0078
Travniacute silaacutež 67 0213234 0169 0025 0945 0148
Kukuřičnaacute silaacutež 26 01104 0097 0034 0463 0078
Poznaacutemka 1234t-test Plt001
Tabulka 2 Obsah jodu v pastevniacutem porostu (mgmiddotkg-1 sušiny) v zaacutevislosti na ročniacutem obdobiacute (Traacutevniacuteček et al 2004)
Obdobiacute n sx Min Max Median
květen - červen 51 01011 0074 0027 0376 0078
srpen - řiacutejen 39 02141 0107 0085 0550 0181
Poznaacutemka 1t-test Plt001
II222 Doplňkoveacute zdroje jodu Zajištěniacute potřeby jodu u dojnic pouze z objemnyacutech krmiv a napaacutejeciacute
vody nelze dociacutelit v zemiacutech středniacute Evropy bez jeho suplementace ani při respektovaacuteniacute meziročniacute proměnlivosti jeho obsahu v objemnyacutech krmivech Suplementace jodu je prioritně zaměřena na prevenci jeho deficitu a na funkčniacute posiacuteleniacute laacutetkoveacuteho metabolizmu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 10 -
II2221 Chemickeacute slou čeniny použiacutevaneacute k suplementaci jodu Mezi anorganickeacute sloučeniny jodu v MKP patřiacute jodidy jodičnany
draselnyacute sodnyacute a předevšiacutem stabilniacute jodičnan vaacutepenatyacute Z organickyacutech sloučenin se použiacutevajiacute etylendiamindihydrojodid (EDDI) jodovaneacute nenasyceneacute mastneacute kyseliny jodovaneacute tuky mořskeacute přiacutepadně sladkovodniacute řasy kultivovaneacute ve vodě obohaceneacute jodem (Traacutevniacuteček et al 2011) Z hlediska stability se jako problematickeacute jeviacute jodidy v porovnaacuteniacute s jodičnany a organickyacutemi sloučeninami jodu (McDowell 1992) Jodid draselnyacute je citlivyacute na teplotu vlhkost pH a slunečniacute zaacuteřeniacute Při dlouhodobeacutem skladovaacuteniacute směsiacute a lizů obsahujiacuteciacutech jodid draselnyacute při zvlhčovaacuteniacute a prosliňovaacuteniacute lizů se obsah jodu snižuje (Bobek 1998) V současnosti se z anorganickyacutech sloučenin využiacutevaacute nejčastěji jodičnan vaacutepenatyacute a z organickyacutech sloučenin EDDI vyznačujiacuteciacute se vyacuteraznějšiacute uacutečinnostiacute i vyššiacutem rizikem nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu (Bekeovaacute et al 1998)
II2222 Mineraacutelniacute dopl ňky Mezi nejběžnějšiacute doplňkoveacute nutričniacute zdroje jodu patřiacute mineraacutelniacute
krmneacute přiacutesady (MKP) mineraacutelně vitaminoveacute směsi premixy makroprvků a mikroprvků Při pastvě představujiacute nejběžnějšiacute formu suplementace jodu mineraacutelniacute lizy Jejich vyacutehodou je jednoduchaacute aplikace nevyacutehodou značneacute individuaacutelniacute rozdiacutely jejich přiacutejmu
Obsah jodu v MKP nabiacutezenyacutech v ČR (viz tabulka 3) je 39 až 400 mg na kg Přiacutejem jodu z daacutevek mineraacutelniacutech doplňků doporučovanyacutech vyacuterobcem často převyšuje jeho potřebu a doporučovaneacute množstviacute 08 mg na kg sušiny krmiva pro dojeneacute kraacutevy
Uvedeneacute mineraacutelniacute doplňky jsou využiacutevaacuteny předevšiacutem ve velkokapacitniacutech chovech ke krytiacute celeacuteho spektra nepostradatelnyacutech makro a mikroprvků Vyššiacute koncentrace jodu v MKP pro skot vyacuterazně nezvyšuje cenu mineraacutelniacutech doplňků a při jejich aplikaci většinou nepřesahuje horniacute limit obsahu 5 mg jodu v kg 88 sušiny krmneacute daacutevky vymezenyacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 11 -
Tabulka 3 Obsah jodu v mineraacutelniacutech doplňciacutech a jeho podiacutel na denniacutem
přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev mineraacutelniacuteho doplňku
Typ mineraacutelniacuteho doplňku
Jod mgkg-1 doplňku
Daacutevka krmiva gkusden
Přiacutejem jodu gkusden
Biofaktory Praha sro
Nutri Mix pro dojnice a mladyacute skot
vitamino-mineraacutelniacute 105 100-200 105-210
Mikrop Čebiacuten as M1 mineraacutelniacute krmivo 110 150-300 169-330
Mikrop Čebiacuten as M2 mineraacutelniacute krmivo 200 150-300 300-600
Mikrop Čebiacuten as BK ROZDOJ biacutelkovinnyacute koncentraacutet
39 1000-2000 390-780
Sano Camisan ProfisanTopsan
mineraacutelniacute krmivo 400 200-400 800-1600
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006 do zaacutekladniacutech KD 60-80 100-200 6-16
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006T do zaacutekladniacutech KD 60-80 150-350 9-28
Schaumann ČR sro
Rindamin LE-2006 GIM-2006 Plus
do TMR KD k vyrovnaacuteniacute DCAB bilance
100-250 150-450 15-1125
Tekro sro Turmix-S1 B MKP 40 200-300 8-12
VVS Verměřovice MKP MKP 100-120 150-300 15-36
Agros vos Premix M1až 5 MKP 100 150-300 15-30
Zaacutevod bioch služeb Slušovice
MKP B-E4B MKP 80-120 150-300 12-36
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 12 -
Tabulka 4 Obsah jodu (mgmiddotkg-1) v mineraacutelniacutech lizech a jejich podiacutel na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev lizu Typ lizu Jod v lizu
Spotřeba lizu gkusden Přiacutejem jodu mgkusden
Mikrop Čebiacuten as
ML0 ML3 mineraacutelniacute 70-85 50-150 40-128
Mikrop Čebiacuten as
ML2ML3ML4ML5 mineraacutelniacute 100-110
50-150 50-165
Tekro sro Turmix-L1 liz B mineraacutelniacute 53 50-150 27-8
Trewit sro Liz PP mineraacutelniacute 90 100 9
Animocz Řiacutečany
Liz Mikro Mg (skot)
krmnaacute sůl s ML
80 -100
- 4-10
Animocz Řiacutečany
Biosaxon solnyacute 120 - 6-12
Animocz Řiacutečany
Salit Mineral solnyacute 55 - 3-83
Animocz Řiacutečany
Salit Prem solnyacute 70 - 35-105
Animocz Řiacutečany
Liz Ce-SE solnyacute 100 - 5-15
II223 Exogenniacute nenutri čniacute zdroje jodu Mezi přiacutedatneacute zdroje jodu patřiacute v chovech krav dezinfekčniacute
prostředky obsahujiacuteciacute jod užiacutevaneacute pravidelně k desinfekci struků mleacutečneacute žlaacutezy před nebo po dojeniacute Podle Herziga et al (1999) dochaacuteziacute po aplikaci 20 roztoku Jodonalu B s 17-18 aktivniacuteho jodu (Biochemie Bohumiacuten) na kůži mleacutečneacute žlaacutezy dojnic po pěti dnech k vzestupu obsahu jodu v mleacutece u pokusneacute skupiny o 3345 microg a v moči o 93 microg v litru Ke zvyacutešeniacute koncentrace jodu v mleacutece dochaacuteziacute i při vyacuteplachu dělohy dezinfekčniacutemi preparaacutety obsahujiacuteciacutemi jod (Carleton et al 2008) Přiacuteklady desinfekčniacutech preparaacutetů a veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod je uveden v tabulkaacutech 5 a 6
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 13 -
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Obsah jodu Charakteristika a uacutečinek preparaacutetu
Mikasan JD Mika as lt 4 barieacuterovyacute produkt obsahuje glycerin
působiacute na houby pliacutesně a viry
IO-Shield Ecolab Hygiene
sro lt 5
emulze k ošetřeniacute pokožky mleacutečneacute žlaacutezy působiacute proti bakteriiacutem
a kvasinkaacutem udržuje prodyšnost pružnost a vlaacutečnost pokožky
Kenostart Pharmed sro 3000 ppm dezinfekce struků s
niacutezkou agresivitou vůči pokožce a vysokou stabilitou
Dezi JODIN Elagro sro lt 3 širokospektraacutelniacute dezinfekce struků po
dojeniacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 14 -
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Koncentrace I ()
Uacutečinek preparaacutetu
Alfadin Bioveta a s 10 povrchovaacute dezinfekce
Betadine EGIS Pharmaceuticals Ltd Budapešť
10 povrchovaacute dezinfekce
Mastimol medicamenta Medicamenta Vysokeacute Myacutetoa s
65
mastitidniacute onemocněniacute u skotu akutniacute i chronickeacute kataraacutelniacute i parenchymatozniacute nekroacutezy kůže abscesy zhmožděniny chronickeacute periostitidy a tendovaginitidy
Jodouter Bioveta a s 10 antimikrobiaacutelniacute hydratačniacute hojiveacute a uterotonickeacute uacutečinky
PVP Jod spray Bioveta a s 10 širokospektraacutelniacute dezinfekce
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 15 -
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009
Chov Denniacute dodaacutevka
mleacuteka (hl)
Jod v mleacutece (microgl-1)
MKP Přiacutejem jodu z MKP
(mgksden)
Desinfekčniacute prostředek
1 10 73 DZM 6UP
Trewit 100
Mikasan JD + I
2 10 988 Rindavit LF 10
Schaumann 540 0
3 12 55 MO - 3
Mikrop Čebiacuten 0
Mikasan JD + I
4 25 696 Rindamin Gim
2006 Schaumann
195 Lacto dip
-I
5 27 877 VDZ ndash10
Mikrop Čebiacuten Camisan Sano
232 Lacto dip
-I
6 30 307 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
IO Shield +I
7 30 232 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
Filmadine -I
8 52 199 Camisan
Sano 180
Dezifilm barier -I
9 60 233 M7 H
Mikrop Čebiacuten 270 0
10 90 309 Camisan
Sano 320
Calgonit EX -I
11 90 944 M8
Mikrop Čebiacuten 528
Kenostart +I
12 90 529 Rindavit TMR Schaumann
150 Dermisan
-I
13 100 333 MP2- VVS
Verměrovice 145
Mikasan JD +I
14 100 2276 Rindamin Gim Schaumann
338 HM VIR FILM
-I
15 150 851 Bov vital Ceses Biomin Ceses
290 IO SHIELD
+I
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 16 -
Z přehledu v tabulce 7 je patrneacute širokeacute užitiacute desinfekčniacutech prostředků na přiacutekladu 17 chovů dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 Z uvedenyacutech hodnot vyplyacutevaacute že rozhodujiacuteciacute vliv na obsah jodu v mleacutece zejmeacutena v chovech s velkou dodaacutevkou mleacuteka maacute nutričniacute přiacutejem jodu V chovech s denniacute dodaacutevkou do 6000 litrů mleacuteka byl průměrnyacute doplňkovyacute přiacutejem 132 mg jodu a průměrnyacute obsah jodu v mleacutece 3484 microg Il-1 V chovech s denniacute dodaacutevkou mleacuteka nad 6 000 litrů byl průměrnyacute přiacutejem doplňkoveacuteho jodu 315 mg na ks a obsah jodu od 233 do 2276 microg Il-1 Přiacutekladem nežaacutedouciacuteho uplatněniacute desinfekce mleacutečneacute žlaacutezy prostředkem obsahujiacuteciacutem jod na vzestup jeho obsahu v mleacutece je porovnaacuteniacute chovů č 6 a 7
II224 Faktory ovliv ňujiacuteciacute využitiacute jodu
II2241 Strumigeny Ve vysokoprodukčniacutech chovech dojenyacutech krav s vysokou intenzitou
rostlinneacute produkce a obohacovaacuteniacutem krmnyacutech směsiacute o řepkoveacute a sojoveacute pokrutiny se uplatňuje riziko vyššiacuteho přiacutejmu dusičnanů a glukosinolaacutetů Klinickyacute přiacuteznak deficitu jodu ndash strumu ndash může vyvolat řada strumigenniacutech faktorů snižujiacuteciacutech využitiacute jodu ve štiacutetneacute žlaacuteze (thiokyanaacutety dusičnany dusitany chloristany chlorečnany) pro synteacutezu trijodtyroninu a tyroxinu Riziko vyššiacuteho přiacutejmu uvedenyacutech strumigenů v krmnyacutech daacutevkaacutech hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat-herbivorů přispělo k preventivniacutemu zvyšovaacuteniacute normy potřeby jodu Podle zjištěniacute Tripathi a Mishra (2007) se přežvyacutekavci vyznačujiacute nižšiacute citlivostiacute na glukosinolaacutety Z hlediska využitiacute koncentrace jodu v mleacutece pro posouzeniacute uacuterovně jeho přiacutejmu je nutno respektovat že thiokyanaacutety a dusičnany zvyšujiacute jeho vylučovaacuteniacute ledvinami na uacutekor mleacutečneacute žlaacutezy Podle Groppela (1993) je ve vztahu k hypotyreoidniacutemu stavu rizikovaacute koncentrace dusičnanů nad 10 g na kilogram krmiva při přiacutejmu jodu meacuteně než 02 mg K nutričniacutemu použitiacute dvounulovyacutech řepek je dle MZe ČR 25697 Sb k zaacutekonu o krmivech č9196 v kilogramu sušiny stanovena mezniacute hodnota pro goitrin 3500 mgkg-1 extrahovanyacutech šrotů Antityreoidaacutelniacute působeniacute glukosinolaacutetů je ireversibilniacute a nelze je kompenzovat na rozdiacutel od thiokyanaacutetovyacutech iontů (SCN-) zvyacutešenou
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 2 -
OBSAH
I CIacuteL METODIKY 5
II VLASTNIacute POPIS METODIKY 6
II1 Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho přiacutejmu 6
II11Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu 6
II12 Vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu 7
II2 Potřeba jodu jeho zdroje a faktory využitiacute ve vyacuteživ ě dojnic 7
II21 Potřeba jodu ve vyacuteživě dojnic 7
II22 Zdroje jodu 8
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacutečneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece 17
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu u dojnic 17
II32 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině a v konzumniacutem mleacutece 22
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR 24
II34 Požadavky na přiacutejem jodu u lidiacute 27
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece 28
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepočtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekalů 33
II41 Optimalizace přiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou 33
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ 38
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY 40
V EKONOMICKEacute ASPEKTY 41
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY 43
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute P ŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY 49
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK 54
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 3 -
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech (mgmiddotkg-1)
v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (Traacutevniacuteček et al 2004) 9
Tabulka 2 Obsah jodu v pastevniacutem porostu (mgmiddotkg-1) v zaacutevislosti na ročniacutem obdobiacute (Traacutevniacuteček et al 2004) 9
Tabulka 3 Obsah jodu v mineraacutelniacutech doplňciacutech a jeho podiacutelu na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic 11
Tabulka 4 Obsah jodu v mineraacutelniacutech lizech a jejich podiacutelu na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic 12
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod 13
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod 14
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 15
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav 19
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav 20
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat 21
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho zpracovaacuteniacute v roce 2006 22
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle koncentrace jodu v letech 2003-2009 26
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999) 27
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 4 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR 28
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg 34
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 29 kg 34
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech 36
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007) 37
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece (microgmiddotl-1) z jednotlivyacutech
svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005 23
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005 23
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v ČR v letech 1988-2010 26
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 5 -
I CIacuteL METODIKY Ciacutelem předklaacutedaneacute praacutece je poskytnout chovatelům
jednoduchou metodu spolehliveacute orientace o aktuaacutelniacutem přiacutejmu jodu u laktujiacuteciacutech krav a spotřebitelům mleacuteka o jeho obsahu v tomto produktu
Optimaacutelniacute přiacutejem jodu představuje prioritniacute podmiacutenku stabilizace laacutetkoveacute přeměny živočichů a zajištěniacute jeho dostatku ve vyacuteživě je celosvětově aktuaacutelniacute Po zaacutevazku WHO z roku 1990 eliminovat celosvětově zdravotniacute poruchy z nedostatku jodu do roku 2000 ke ktereacutemu se přihlaacutesilo teacutež Československo se posledniacute dekaacuteda minuleacuteho stoletiacute stala obdobiacutem mimořaacutedneacuteho uacutesiliacute a investic pro dosaženiacute tohoto ciacutele Vlaacutedy postiženyacutech zemiacute ve spolupraacuteci s WHO UNICEF a za technickeacute podpory Mezinaacuterodniacute rady pro kontrolu poruch z nedostatku jodu (ICCIDD) mobilizovaly značneacute zdroje pro uskutečněniacute programů kontroly chorob z nedostatku jodu (IDD)
V programu ICCIDD (International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders) se nedostatek jodu řešiacute předevšiacutem jodizaciacute soli a uacutepravou obsahu jodu v živočišnyacutech produktech předevšiacutem v mleacutece Regulace analyticky stanoveneacuteho obsahu jodu v mleacutece na zaacutekladě podrobneacute znalosti jeho přiacutejmu na pozadiacute strumigenně působiacuteciacutech komponentů se staacutevaacute vyacuteznamnyacutem faktorem zajištěniacute optimaacutelniacuteho přiacutejmu jodu u dojnic i lidskeacute populace v konkreacutetniacutech životniacutech podmiacutenkaacutech regionu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 6 -
II VLASTNIacute POPIS METODIKY
II1 Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho p řiacutejmu
II11 Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu Jod původně obsaženyacute v zemskeacutem povrchu byl působeniacutem
klimatickyacutech vlivů vyplaven z povrchovyacutech vrstev do mořiacute a oceaacutenů Současnyacute cirkulujiacuteciacute jod pochaacuteziacute z vod oceaacutenů (50 microgl-1) ve formě jodidů ktereacute se uacutečinkem slunečniacuteho zaacuteřeniacute oxidujiacute na elementaacuterniacute jod unikajiacuteciacute do atmosfeacutery z niacutež se vraciacute na zemskyacute povrch prostřednictviacutem sraacutežek (Hetzel 1989)
V půdaacutech je množstviacute jodu zaacutevisleacute na geologickeacutem podložiacute na vzdaacutelenosti stanovišť od oceaacutenu a na exploataci půd Podzoloveacute a piacutesčiteacute půdy obsahujiacute jodu meacuteně než černozemniacute půdy intenzivně obdělaacutevaneacute a bohateacute na humus Koncentrace jodu nižšiacute než 4 mgkg-1 půdy lze považovat za deficitniacute (McGrath et al 1990) V podmiacutenkaacutech Českeacute republiky neobsahuje žaacutednyacute typ hornin takoveacute množstviacute jodu ktereacute by zabezpečovalo jeho dostatečnyacute vstup do potravniacuteho řetězce (Oliveriusovaacute 1997) Průměrneacute hodnoty (08-520 mgkg-1 sucheacute zeminy) na uacutezemiacute trvalyacutech travniacutech porostů z oblastiacute Šumavy a Jeseniacuteků potvrzujiacute mimořaacutedně niacutezkyacute obsah jodu v půdě na většině uacutezemiacute ČR (Traacutevniacuteček et al 2010)
Obsah jodu v pitneacute a napaacutejeciacute vodě se nejčastěji pohybuje v rozmeziacute 5-10 microgl-1 (McDowell 1992 Underwood a Suttle 2001) a v horskyacutech oblastech ČR (Šumava a Jeseniacuteky) klesajiacute pod 2 microgl-1 vody (Traacutevniacuteček et al 2010) Do staacutevajiacuteciacuteho koloběhu jodu stabilně vstupuje ročniacute produkce (těžba) jodu v množstviacute 12 500 tun Využiacutevaacuteniacutem jodu v chemickeacutem průmyslu k dezinfekci a vyacuterobě repelentů při použiacutevaacuteniacute jodovyacutech preparaacutetů u lidiacute a hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat se zvyšuje obsah jodu v odpadniacutech vodaacutech a vyacutekalech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 7 -
II12 Vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho p řiacutejmu
Jodid prochaacutezejiacuteciacute štiacutetnou žlaacutezou se na membraacuteně folikulaacuterniacutech
buněk z 20 zachycuje a podleacutehaacute oxidaci na I2 nebo volnyacute radikaacutel I0 a v buňkaacutech se využiacutevaacute k jodaci tyrozinu v molekulaacutech tyreoglobulinu za vzniku monojodtyroninu a dijodtyroninu Jejich kondenzaciacute vznikaacute tetrajodtyronin - tyroxin (T4) a aktivniacute trijodtyronin (T3) Čaacutest tyroxinu a trijodtyroninu se uvolňuje z tyreoglobulinu do krevniacute plazmy Mobilizace tyreohormonů z koloidu je funkciacute tyreostimulujiacuteciacutecho hormonu hypofyacutezy (TSH) Jod se po dejodaci hormonu opět uvolňuje do jodoveacute rezervy a je čaacutestečně vylučovaacuten močiacute trusem a mleacutekem Volneacute T4 a T3 se vaacutežou na receptory všech tělniacutech buněk a tyroxin se měniacute na trijodtyronin Metabolickyacute uacutečinek T3 spočiacutevaacute ve stimulaci jaterniacute glykogenolyacutezy glukoneogeneze vstřebaacutevaacuteniacute glukoacutezy a metabolizmu cholesterolu Poruchy tvorby hormonů štiacutetneacute žlaacutezy podmiacuteněneacute neuacuteměrnyacutem přiacutejmem jodu se projevujiacute buď sniacuteženou funkciacute štiacutetneacute žlaacutezy (hypotyreoacutezou) nebo nadprodukciacute hormonů (hypertyreoacutezou) V souvislosti s rozvojem plošneacute suplementace jodu u hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat je nutno zamezit i riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu projevujiacuteciacuteho se sniacuteženiacutem funkce tyreocytů a postupnou involuciacute štiacutetneacute žlaacutezy Při intoxikaci krav jodem dochaacuteziacute k jeho prudkeacutemu vzestupu v mleacutece ke zkraacuteceniacute gravidity a sniacuteženiacute odolnosti Laktujiacuteciacute zviacuteřata jsou vůči nadbytku I odolnějšiacute
II2 Potřeba jodu jeho zdroje a faktory využitiacute ve vyacuteživ ě dojnic
II21 Potřeba jodu ve vyacuteživ ě dojnic Naacuteroky organismu na přiacutesun jodu stoupajiacute v souvislosti se
zvyacutešenyacutem metabolizmem v obdobiacute růstu pohlavniacuteho dospiacutevaacuteniacute březosti a laktace Vyššiacute uacuteroveň přiacutejmu jodu vyžaduje i rostouciacute užitkovost technologickeacute a klimatickyacutech zaacutetěže interakce jodu s jinyacutemi mineraacutelniacutemi laacutetkami Vymezeniacute optimaacutelniacute uacuterovně přiacutejmu jodu v současneacute době zohledňuje i požadavky na obsah
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 8 -
jodu v mleacutece jako vyacuteznamneacuteho přirozeneacuteho zdroje jodu v lidskeacute vyacuteživě (Hetzel 1989 Bobek 1998 Kursa et al 2005) Potřeba jodu se zvyšuje narůstajiacuteciacutem inhibičniacutem uplatněniacutem strumigenniacutech faktorů předevšiacutem dusičnanů (Pandav a Rao 1997 Bobek 1998) glukosinolaacutetů (Pailan a Singhal 2007) izoflavonů obsaženyacutech v soacuteji (Doerge a Sheehan 2002) huminovyacutech kyselin (Huang et al 1994) perchloraacutetů (Leung et al 2010) a produktů bakteriaacutelniacuteho znečištěniacute napaacutejeciacutech vod Vzhledem k uplatněniacute strumigenniacutech faktorů koliacutesajiacute normy potřeby jodu v rozmeziacute 02 - 20 mg jodu v 1 kg sušiny KD Komise Evropskeacuteho společenstviacute ve sveacutem Nařiacutezeniacute č 14592005 uvaacutediacute 5 mg jodu v 1 kg 88 sušiny kompletniacute krmneacute daacutevky jako maximaacutelniacute povoleneacute množstviacute jodu Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice (Sommer et al 1994 Jeroch et al 2006) doporučujiacute pro dojnice 08 mg jodu v 1 kg sušiny KD přiacutepadně 06 mg jodu na 1 kg vyprodukovaneacuteho mleacuteka National Research Council (NRC) (2001) doporučuje 04-05 mg Ikg-1 sušiny krmneacute daacutevky Podle experimentů provedenyacutech raacutemcově v letech 1930-1980 zabyacutevajiacuteciacutech se toxickyacutem uacutečinkem vysokeacuteho přiacutejmu jodu (Pauliacutekovaacute et al 2002) se klinickeacute přiacuteznaky nadbytku jodu dostavujiacute teprve při daacutevkaacutech mnohonaacutesobně převyšujiacuteciacutech horniacute hranici doporučeniacute EU (Nařiacutezeniacute č 14592005)
II22 Zdroje jodu Dojnice přijiacutemajiacute jod předevšiacutem alimentaacuterniacute cestou z krmneacute daacutevky
napaacutejeciacute vody a v menšiacute miacuteře dyacutechaacuteniacutem z ovzdušiacute a z exogenniacutech nutričně neciacutelenyacutech zdrojů (veterinaacuterniacute a desinfekčniacute prostředky) V podmiacutenkaacutech ČR je rozhodujiacuteciacute nutričniacute přiacutejem
II221 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech Koncentrace jodu v objemnyacutech krmivech na uacutezemiacute Českeacute republiky
koliacutesaacute v rozmeziacute 01-09 mgmiddotkg-1 sušiny a zaacutevisiacute na rostlinneacutem druhu hnojeniacute geologickyacutech a klimatickyacutech podmiacutenkaacutech Na půdaacutech s vyššiacutem obsahem jodu (aluviaacutelniacute půdy v povodiacute řek naplaveneacute hliacuteny a piacutesky) se vegetace vyznačuje vyššiacutem obsahem jodu Nejnižšiacute koncentraci jodu vykazujiacute rostliny na půdaacutech s podložiacutem žuly (McDowell 1992) Nejvyššiacutem obsahem jodu až 900 mgmiddotkg-1 sušiny se vyznačujiacute mořskeacute řasy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 9 -
V listech se jod hromadiacute a při jejich konzervaci dochaacuteziacute ke změnaacutem jeho obsahu Seno a silaacutežovanaacute krmiva se vyznačujiacute ve srovnaacuteniacute se zelenou hmotou vyššiacutem obsahem jodu (Herzig a Suchyacute 1996) Podle Sommra et al (1994) obsahuje lučniacute porost 041-110 jetelotravniacute seno 009-040 a kukuřičnaacute silaacutež 016-026 mg Imiddotkg-1 sušiny V jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (viz tabulka 1) vykazovala nejnižšiacute koncentraci jodu kukuřičnaacute silaacutež a nejvyššiacute travniacute silaacutež Z tabulky 2 vyplyacutevaacute že obsah jodu v pastevniacutech porostech s postupujiacuteciacute vegetaciacute na loukaacutech a pastvinaacutech se vyacuteznamně zvyšuje až na uacuteroveň fyziologickeacute potřeby v podzimniacutem obdobiacute
Tabulka 1 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech (mgmiddotkg-1 sušiny)
v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (Traacutevniacuteček et al 2004)
Krmivo n sx Min Max Median
Pastevniacute porost 93 014912 0105 0027 0555 0119
Seno 118 011213 0094 0023 0523 0078
Travniacute silaacutež 67 0213234 0169 0025 0945 0148
Kukuřičnaacute silaacutež 26 01104 0097 0034 0463 0078
Poznaacutemka 1234t-test Plt001
Tabulka 2 Obsah jodu v pastevniacutem porostu (mgmiddotkg-1 sušiny) v zaacutevislosti na ročniacutem obdobiacute (Traacutevniacuteček et al 2004)
Obdobiacute n sx Min Max Median
květen - červen 51 01011 0074 0027 0376 0078
srpen - řiacutejen 39 02141 0107 0085 0550 0181
Poznaacutemka 1t-test Plt001
II222 Doplňkoveacute zdroje jodu Zajištěniacute potřeby jodu u dojnic pouze z objemnyacutech krmiv a napaacutejeciacute
vody nelze dociacutelit v zemiacutech středniacute Evropy bez jeho suplementace ani při respektovaacuteniacute meziročniacute proměnlivosti jeho obsahu v objemnyacutech krmivech Suplementace jodu je prioritně zaměřena na prevenci jeho deficitu a na funkčniacute posiacuteleniacute laacutetkoveacuteho metabolizmu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 10 -
II2221 Chemickeacute slou čeniny použiacutevaneacute k suplementaci jodu Mezi anorganickeacute sloučeniny jodu v MKP patřiacute jodidy jodičnany
draselnyacute sodnyacute a předevšiacutem stabilniacute jodičnan vaacutepenatyacute Z organickyacutech sloučenin se použiacutevajiacute etylendiamindihydrojodid (EDDI) jodovaneacute nenasyceneacute mastneacute kyseliny jodovaneacute tuky mořskeacute přiacutepadně sladkovodniacute řasy kultivovaneacute ve vodě obohaceneacute jodem (Traacutevniacuteček et al 2011) Z hlediska stability se jako problematickeacute jeviacute jodidy v porovnaacuteniacute s jodičnany a organickyacutemi sloučeninami jodu (McDowell 1992) Jodid draselnyacute je citlivyacute na teplotu vlhkost pH a slunečniacute zaacuteřeniacute Při dlouhodobeacutem skladovaacuteniacute směsiacute a lizů obsahujiacuteciacutech jodid draselnyacute při zvlhčovaacuteniacute a prosliňovaacuteniacute lizů se obsah jodu snižuje (Bobek 1998) V současnosti se z anorganickyacutech sloučenin využiacutevaacute nejčastěji jodičnan vaacutepenatyacute a z organickyacutech sloučenin EDDI vyznačujiacuteciacute se vyacuteraznějšiacute uacutečinnostiacute i vyššiacutem rizikem nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu (Bekeovaacute et al 1998)
II2222 Mineraacutelniacute dopl ňky Mezi nejběžnějšiacute doplňkoveacute nutričniacute zdroje jodu patřiacute mineraacutelniacute
krmneacute přiacutesady (MKP) mineraacutelně vitaminoveacute směsi premixy makroprvků a mikroprvků Při pastvě představujiacute nejběžnějšiacute formu suplementace jodu mineraacutelniacute lizy Jejich vyacutehodou je jednoduchaacute aplikace nevyacutehodou značneacute individuaacutelniacute rozdiacutely jejich přiacutejmu
Obsah jodu v MKP nabiacutezenyacutech v ČR (viz tabulka 3) je 39 až 400 mg na kg Přiacutejem jodu z daacutevek mineraacutelniacutech doplňků doporučovanyacutech vyacuterobcem často převyšuje jeho potřebu a doporučovaneacute množstviacute 08 mg na kg sušiny krmiva pro dojeneacute kraacutevy
Uvedeneacute mineraacutelniacute doplňky jsou využiacutevaacuteny předevšiacutem ve velkokapacitniacutech chovech ke krytiacute celeacuteho spektra nepostradatelnyacutech makro a mikroprvků Vyššiacute koncentrace jodu v MKP pro skot vyacuterazně nezvyšuje cenu mineraacutelniacutech doplňků a při jejich aplikaci většinou nepřesahuje horniacute limit obsahu 5 mg jodu v kg 88 sušiny krmneacute daacutevky vymezenyacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 11 -
Tabulka 3 Obsah jodu v mineraacutelniacutech doplňciacutech a jeho podiacutel na denniacutem
přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev mineraacutelniacuteho doplňku
Typ mineraacutelniacuteho doplňku
Jod mgkg-1 doplňku
Daacutevka krmiva gkusden
Přiacutejem jodu gkusden
Biofaktory Praha sro
Nutri Mix pro dojnice a mladyacute skot
vitamino-mineraacutelniacute 105 100-200 105-210
Mikrop Čebiacuten as M1 mineraacutelniacute krmivo 110 150-300 169-330
Mikrop Čebiacuten as M2 mineraacutelniacute krmivo 200 150-300 300-600
Mikrop Čebiacuten as BK ROZDOJ biacutelkovinnyacute koncentraacutet
39 1000-2000 390-780
Sano Camisan ProfisanTopsan
mineraacutelniacute krmivo 400 200-400 800-1600
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006 do zaacutekladniacutech KD 60-80 100-200 6-16
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006T do zaacutekladniacutech KD 60-80 150-350 9-28
Schaumann ČR sro
Rindamin LE-2006 GIM-2006 Plus
do TMR KD k vyrovnaacuteniacute DCAB bilance
100-250 150-450 15-1125
Tekro sro Turmix-S1 B MKP 40 200-300 8-12
VVS Verměřovice MKP MKP 100-120 150-300 15-36
Agros vos Premix M1až 5 MKP 100 150-300 15-30
Zaacutevod bioch služeb Slušovice
MKP B-E4B MKP 80-120 150-300 12-36
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 12 -
Tabulka 4 Obsah jodu (mgmiddotkg-1) v mineraacutelniacutech lizech a jejich podiacutel na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev lizu Typ lizu Jod v lizu
Spotřeba lizu gkusden Přiacutejem jodu mgkusden
Mikrop Čebiacuten as
ML0 ML3 mineraacutelniacute 70-85 50-150 40-128
Mikrop Čebiacuten as
ML2ML3ML4ML5 mineraacutelniacute 100-110
50-150 50-165
Tekro sro Turmix-L1 liz B mineraacutelniacute 53 50-150 27-8
Trewit sro Liz PP mineraacutelniacute 90 100 9
Animocz Řiacutečany
Liz Mikro Mg (skot)
krmnaacute sůl s ML
80 -100
- 4-10
Animocz Řiacutečany
Biosaxon solnyacute 120 - 6-12
Animocz Řiacutečany
Salit Mineral solnyacute 55 - 3-83
Animocz Řiacutečany
Salit Prem solnyacute 70 - 35-105
Animocz Řiacutečany
Liz Ce-SE solnyacute 100 - 5-15
II223 Exogenniacute nenutri čniacute zdroje jodu Mezi přiacutedatneacute zdroje jodu patřiacute v chovech krav dezinfekčniacute
prostředky obsahujiacuteciacute jod užiacutevaneacute pravidelně k desinfekci struků mleacutečneacute žlaacutezy před nebo po dojeniacute Podle Herziga et al (1999) dochaacuteziacute po aplikaci 20 roztoku Jodonalu B s 17-18 aktivniacuteho jodu (Biochemie Bohumiacuten) na kůži mleacutečneacute žlaacutezy dojnic po pěti dnech k vzestupu obsahu jodu v mleacutece u pokusneacute skupiny o 3345 microg a v moči o 93 microg v litru Ke zvyacutešeniacute koncentrace jodu v mleacutece dochaacuteziacute i při vyacuteplachu dělohy dezinfekčniacutemi preparaacutety obsahujiacuteciacutemi jod (Carleton et al 2008) Přiacuteklady desinfekčniacutech preparaacutetů a veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod je uveden v tabulkaacutech 5 a 6
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 13 -
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Obsah jodu Charakteristika a uacutečinek preparaacutetu
Mikasan JD Mika as lt 4 barieacuterovyacute produkt obsahuje glycerin
působiacute na houby pliacutesně a viry
IO-Shield Ecolab Hygiene
sro lt 5
emulze k ošetřeniacute pokožky mleacutečneacute žlaacutezy působiacute proti bakteriiacutem
a kvasinkaacutem udržuje prodyšnost pružnost a vlaacutečnost pokožky
Kenostart Pharmed sro 3000 ppm dezinfekce struků s
niacutezkou agresivitou vůči pokožce a vysokou stabilitou
Dezi JODIN Elagro sro lt 3 širokospektraacutelniacute dezinfekce struků po
dojeniacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 14 -
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Koncentrace I ()
Uacutečinek preparaacutetu
Alfadin Bioveta a s 10 povrchovaacute dezinfekce
Betadine EGIS Pharmaceuticals Ltd Budapešť
10 povrchovaacute dezinfekce
Mastimol medicamenta Medicamenta Vysokeacute Myacutetoa s
65
mastitidniacute onemocněniacute u skotu akutniacute i chronickeacute kataraacutelniacute i parenchymatozniacute nekroacutezy kůže abscesy zhmožděniny chronickeacute periostitidy a tendovaginitidy
Jodouter Bioveta a s 10 antimikrobiaacutelniacute hydratačniacute hojiveacute a uterotonickeacute uacutečinky
PVP Jod spray Bioveta a s 10 širokospektraacutelniacute dezinfekce
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 15 -
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009
Chov Denniacute dodaacutevka
mleacuteka (hl)
Jod v mleacutece (microgl-1)
MKP Přiacutejem jodu z MKP
(mgksden)
Desinfekčniacute prostředek
1 10 73 DZM 6UP
Trewit 100
Mikasan JD + I
2 10 988 Rindavit LF 10
Schaumann 540 0
3 12 55 MO - 3
Mikrop Čebiacuten 0
Mikasan JD + I
4 25 696 Rindamin Gim
2006 Schaumann
195 Lacto dip
-I
5 27 877 VDZ ndash10
Mikrop Čebiacuten Camisan Sano
232 Lacto dip
-I
6 30 307 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
IO Shield +I
7 30 232 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
Filmadine -I
8 52 199 Camisan
Sano 180
Dezifilm barier -I
9 60 233 M7 H
Mikrop Čebiacuten 270 0
10 90 309 Camisan
Sano 320
Calgonit EX -I
11 90 944 M8
Mikrop Čebiacuten 528
Kenostart +I
12 90 529 Rindavit TMR Schaumann
150 Dermisan
-I
13 100 333 MP2- VVS
Verměrovice 145
Mikasan JD +I
14 100 2276 Rindamin Gim Schaumann
338 HM VIR FILM
-I
15 150 851 Bov vital Ceses Biomin Ceses
290 IO SHIELD
+I
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 16 -
Z přehledu v tabulce 7 je patrneacute širokeacute užitiacute desinfekčniacutech prostředků na přiacutekladu 17 chovů dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 Z uvedenyacutech hodnot vyplyacutevaacute že rozhodujiacuteciacute vliv na obsah jodu v mleacutece zejmeacutena v chovech s velkou dodaacutevkou mleacuteka maacute nutričniacute přiacutejem jodu V chovech s denniacute dodaacutevkou do 6000 litrů mleacuteka byl průměrnyacute doplňkovyacute přiacutejem 132 mg jodu a průměrnyacute obsah jodu v mleacutece 3484 microg Il-1 V chovech s denniacute dodaacutevkou mleacuteka nad 6 000 litrů byl průměrnyacute přiacutejem doplňkoveacuteho jodu 315 mg na ks a obsah jodu od 233 do 2276 microg Il-1 Přiacutekladem nežaacutedouciacuteho uplatněniacute desinfekce mleacutečneacute žlaacutezy prostředkem obsahujiacuteciacutem jod na vzestup jeho obsahu v mleacutece je porovnaacuteniacute chovů č 6 a 7
II224 Faktory ovliv ňujiacuteciacute využitiacute jodu
II2241 Strumigeny Ve vysokoprodukčniacutech chovech dojenyacutech krav s vysokou intenzitou
rostlinneacute produkce a obohacovaacuteniacutem krmnyacutech směsiacute o řepkoveacute a sojoveacute pokrutiny se uplatňuje riziko vyššiacuteho přiacutejmu dusičnanů a glukosinolaacutetů Klinickyacute přiacuteznak deficitu jodu ndash strumu ndash může vyvolat řada strumigenniacutech faktorů snižujiacuteciacutech využitiacute jodu ve štiacutetneacute žlaacuteze (thiokyanaacutety dusičnany dusitany chloristany chlorečnany) pro synteacutezu trijodtyroninu a tyroxinu Riziko vyššiacuteho přiacutejmu uvedenyacutech strumigenů v krmnyacutech daacutevkaacutech hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat-herbivorů přispělo k preventivniacutemu zvyšovaacuteniacute normy potřeby jodu Podle zjištěniacute Tripathi a Mishra (2007) se přežvyacutekavci vyznačujiacute nižšiacute citlivostiacute na glukosinolaacutety Z hlediska využitiacute koncentrace jodu v mleacutece pro posouzeniacute uacuterovně jeho přiacutejmu je nutno respektovat že thiokyanaacutety a dusičnany zvyšujiacute jeho vylučovaacuteniacute ledvinami na uacutekor mleacutečneacute žlaacutezy Podle Groppela (1993) je ve vztahu k hypotyreoidniacutemu stavu rizikovaacute koncentrace dusičnanů nad 10 g na kilogram krmiva při přiacutejmu jodu meacuteně než 02 mg K nutričniacutemu použitiacute dvounulovyacutech řepek je dle MZe ČR 25697 Sb k zaacutekonu o krmivech č9196 v kilogramu sušiny stanovena mezniacute hodnota pro goitrin 3500 mgkg-1 extrahovanyacutech šrotů Antityreoidaacutelniacute působeniacute glukosinolaacutetů je ireversibilniacute a nelze je kompenzovat na rozdiacutel od thiokyanaacutetovyacutech iontů (SCN-) zvyacutešenou
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 3 -
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech (mgmiddotkg-1)
v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (Traacutevniacuteček et al 2004) 9
Tabulka 2 Obsah jodu v pastevniacutem porostu (mgmiddotkg-1) v zaacutevislosti na ročniacutem obdobiacute (Traacutevniacuteček et al 2004) 9
Tabulka 3 Obsah jodu v mineraacutelniacutech doplňciacutech a jeho podiacutelu na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic 11
Tabulka 4 Obsah jodu v mineraacutelniacutech lizech a jejich podiacutelu na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic 12
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod 13
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod 14
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 15
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav 19
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav 20
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat 21
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho zpracovaacuteniacute v roce 2006 22
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle koncentrace jodu v letech 2003-2009 26
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999) 27
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 4 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR 28
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg 34
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 29 kg 34
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech 36
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007) 37
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece (microgmiddotl-1) z jednotlivyacutech
svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005 23
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005 23
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v ČR v letech 1988-2010 26
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 5 -
I CIacuteL METODIKY Ciacutelem předklaacutedaneacute praacutece je poskytnout chovatelům
jednoduchou metodu spolehliveacute orientace o aktuaacutelniacutem přiacutejmu jodu u laktujiacuteciacutech krav a spotřebitelům mleacuteka o jeho obsahu v tomto produktu
Optimaacutelniacute přiacutejem jodu představuje prioritniacute podmiacutenku stabilizace laacutetkoveacute přeměny živočichů a zajištěniacute jeho dostatku ve vyacuteživě je celosvětově aktuaacutelniacute Po zaacutevazku WHO z roku 1990 eliminovat celosvětově zdravotniacute poruchy z nedostatku jodu do roku 2000 ke ktereacutemu se přihlaacutesilo teacutež Československo se posledniacute dekaacuteda minuleacuteho stoletiacute stala obdobiacutem mimořaacutedneacuteho uacutesiliacute a investic pro dosaženiacute tohoto ciacutele Vlaacutedy postiženyacutech zemiacute ve spolupraacuteci s WHO UNICEF a za technickeacute podpory Mezinaacuterodniacute rady pro kontrolu poruch z nedostatku jodu (ICCIDD) mobilizovaly značneacute zdroje pro uskutečněniacute programů kontroly chorob z nedostatku jodu (IDD)
V programu ICCIDD (International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders) se nedostatek jodu řešiacute předevšiacutem jodizaciacute soli a uacutepravou obsahu jodu v živočišnyacutech produktech předevšiacutem v mleacutece Regulace analyticky stanoveneacuteho obsahu jodu v mleacutece na zaacutekladě podrobneacute znalosti jeho přiacutejmu na pozadiacute strumigenně působiacuteciacutech komponentů se staacutevaacute vyacuteznamnyacutem faktorem zajištěniacute optimaacutelniacuteho přiacutejmu jodu u dojnic i lidskeacute populace v konkreacutetniacutech životniacutech podmiacutenkaacutech regionu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 6 -
II VLASTNIacute POPIS METODIKY
II1 Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho p řiacutejmu
II11 Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu Jod původně obsaženyacute v zemskeacutem povrchu byl působeniacutem
klimatickyacutech vlivů vyplaven z povrchovyacutech vrstev do mořiacute a oceaacutenů Současnyacute cirkulujiacuteciacute jod pochaacuteziacute z vod oceaacutenů (50 microgl-1) ve formě jodidů ktereacute se uacutečinkem slunečniacuteho zaacuteřeniacute oxidujiacute na elementaacuterniacute jod unikajiacuteciacute do atmosfeacutery z niacutež se vraciacute na zemskyacute povrch prostřednictviacutem sraacutežek (Hetzel 1989)
V půdaacutech je množstviacute jodu zaacutevisleacute na geologickeacutem podložiacute na vzdaacutelenosti stanovišť od oceaacutenu a na exploataci půd Podzoloveacute a piacutesčiteacute půdy obsahujiacute jodu meacuteně než černozemniacute půdy intenzivně obdělaacutevaneacute a bohateacute na humus Koncentrace jodu nižšiacute než 4 mgkg-1 půdy lze považovat za deficitniacute (McGrath et al 1990) V podmiacutenkaacutech Českeacute republiky neobsahuje žaacutednyacute typ hornin takoveacute množstviacute jodu ktereacute by zabezpečovalo jeho dostatečnyacute vstup do potravniacuteho řetězce (Oliveriusovaacute 1997) Průměrneacute hodnoty (08-520 mgkg-1 sucheacute zeminy) na uacutezemiacute trvalyacutech travniacutech porostů z oblastiacute Šumavy a Jeseniacuteků potvrzujiacute mimořaacutedně niacutezkyacute obsah jodu v půdě na většině uacutezemiacute ČR (Traacutevniacuteček et al 2010)
Obsah jodu v pitneacute a napaacutejeciacute vodě se nejčastěji pohybuje v rozmeziacute 5-10 microgl-1 (McDowell 1992 Underwood a Suttle 2001) a v horskyacutech oblastech ČR (Šumava a Jeseniacuteky) klesajiacute pod 2 microgl-1 vody (Traacutevniacuteček et al 2010) Do staacutevajiacuteciacuteho koloběhu jodu stabilně vstupuje ročniacute produkce (těžba) jodu v množstviacute 12 500 tun Využiacutevaacuteniacutem jodu v chemickeacutem průmyslu k dezinfekci a vyacuterobě repelentů při použiacutevaacuteniacute jodovyacutech preparaacutetů u lidiacute a hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat se zvyšuje obsah jodu v odpadniacutech vodaacutech a vyacutekalech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 7 -
II12 Vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho p řiacutejmu
Jodid prochaacutezejiacuteciacute štiacutetnou žlaacutezou se na membraacuteně folikulaacuterniacutech
buněk z 20 zachycuje a podleacutehaacute oxidaci na I2 nebo volnyacute radikaacutel I0 a v buňkaacutech se využiacutevaacute k jodaci tyrozinu v molekulaacutech tyreoglobulinu za vzniku monojodtyroninu a dijodtyroninu Jejich kondenzaciacute vznikaacute tetrajodtyronin - tyroxin (T4) a aktivniacute trijodtyronin (T3) Čaacutest tyroxinu a trijodtyroninu se uvolňuje z tyreoglobulinu do krevniacute plazmy Mobilizace tyreohormonů z koloidu je funkciacute tyreostimulujiacuteciacutecho hormonu hypofyacutezy (TSH) Jod se po dejodaci hormonu opět uvolňuje do jodoveacute rezervy a je čaacutestečně vylučovaacuten močiacute trusem a mleacutekem Volneacute T4 a T3 se vaacutežou na receptory všech tělniacutech buněk a tyroxin se měniacute na trijodtyronin Metabolickyacute uacutečinek T3 spočiacutevaacute ve stimulaci jaterniacute glykogenolyacutezy glukoneogeneze vstřebaacutevaacuteniacute glukoacutezy a metabolizmu cholesterolu Poruchy tvorby hormonů štiacutetneacute žlaacutezy podmiacuteněneacute neuacuteměrnyacutem přiacutejmem jodu se projevujiacute buď sniacuteženou funkciacute štiacutetneacute žlaacutezy (hypotyreoacutezou) nebo nadprodukciacute hormonů (hypertyreoacutezou) V souvislosti s rozvojem plošneacute suplementace jodu u hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat je nutno zamezit i riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu projevujiacuteciacuteho se sniacuteženiacutem funkce tyreocytů a postupnou involuciacute štiacutetneacute žlaacutezy Při intoxikaci krav jodem dochaacuteziacute k jeho prudkeacutemu vzestupu v mleacutece ke zkraacuteceniacute gravidity a sniacuteženiacute odolnosti Laktujiacuteciacute zviacuteřata jsou vůči nadbytku I odolnějšiacute
II2 Potřeba jodu jeho zdroje a faktory využitiacute ve vyacuteživ ě dojnic
II21 Potřeba jodu ve vyacuteživ ě dojnic Naacuteroky organismu na přiacutesun jodu stoupajiacute v souvislosti se
zvyacutešenyacutem metabolizmem v obdobiacute růstu pohlavniacuteho dospiacutevaacuteniacute březosti a laktace Vyššiacute uacuteroveň přiacutejmu jodu vyžaduje i rostouciacute užitkovost technologickeacute a klimatickyacutech zaacutetěže interakce jodu s jinyacutemi mineraacutelniacutemi laacutetkami Vymezeniacute optimaacutelniacute uacuterovně přiacutejmu jodu v současneacute době zohledňuje i požadavky na obsah
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 8 -
jodu v mleacutece jako vyacuteznamneacuteho přirozeneacuteho zdroje jodu v lidskeacute vyacuteživě (Hetzel 1989 Bobek 1998 Kursa et al 2005) Potřeba jodu se zvyšuje narůstajiacuteciacutem inhibičniacutem uplatněniacutem strumigenniacutech faktorů předevšiacutem dusičnanů (Pandav a Rao 1997 Bobek 1998) glukosinolaacutetů (Pailan a Singhal 2007) izoflavonů obsaženyacutech v soacuteji (Doerge a Sheehan 2002) huminovyacutech kyselin (Huang et al 1994) perchloraacutetů (Leung et al 2010) a produktů bakteriaacutelniacuteho znečištěniacute napaacutejeciacutech vod Vzhledem k uplatněniacute strumigenniacutech faktorů koliacutesajiacute normy potřeby jodu v rozmeziacute 02 - 20 mg jodu v 1 kg sušiny KD Komise Evropskeacuteho společenstviacute ve sveacutem Nařiacutezeniacute č 14592005 uvaacutediacute 5 mg jodu v 1 kg 88 sušiny kompletniacute krmneacute daacutevky jako maximaacutelniacute povoleneacute množstviacute jodu Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice (Sommer et al 1994 Jeroch et al 2006) doporučujiacute pro dojnice 08 mg jodu v 1 kg sušiny KD přiacutepadně 06 mg jodu na 1 kg vyprodukovaneacuteho mleacuteka National Research Council (NRC) (2001) doporučuje 04-05 mg Ikg-1 sušiny krmneacute daacutevky Podle experimentů provedenyacutech raacutemcově v letech 1930-1980 zabyacutevajiacuteciacutech se toxickyacutem uacutečinkem vysokeacuteho přiacutejmu jodu (Pauliacutekovaacute et al 2002) se klinickeacute přiacuteznaky nadbytku jodu dostavujiacute teprve při daacutevkaacutech mnohonaacutesobně převyšujiacuteciacutech horniacute hranici doporučeniacute EU (Nařiacutezeniacute č 14592005)
II22 Zdroje jodu Dojnice přijiacutemajiacute jod předevšiacutem alimentaacuterniacute cestou z krmneacute daacutevky
napaacutejeciacute vody a v menšiacute miacuteře dyacutechaacuteniacutem z ovzdušiacute a z exogenniacutech nutričně neciacutelenyacutech zdrojů (veterinaacuterniacute a desinfekčniacute prostředky) V podmiacutenkaacutech ČR je rozhodujiacuteciacute nutričniacute přiacutejem
II221 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech Koncentrace jodu v objemnyacutech krmivech na uacutezemiacute Českeacute republiky
koliacutesaacute v rozmeziacute 01-09 mgmiddotkg-1 sušiny a zaacutevisiacute na rostlinneacutem druhu hnojeniacute geologickyacutech a klimatickyacutech podmiacutenkaacutech Na půdaacutech s vyššiacutem obsahem jodu (aluviaacutelniacute půdy v povodiacute řek naplaveneacute hliacuteny a piacutesky) se vegetace vyznačuje vyššiacutem obsahem jodu Nejnižšiacute koncentraci jodu vykazujiacute rostliny na půdaacutech s podložiacutem žuly (McDowell 1992) Nejvyššiacutem obsahem jodu až 900 mgmiddotkg-1 sušiny se vyznačujiacute mořskeacute řasy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 9 -
V listech se jod hromadiacute a při jejich konzervaci dochaacuteziacute ke změnaacutem jeho obsahu Seno a silaacutežovanaacute krmiva se vyznačujiacute ve srovnaacuteniacute se zelenou hmotou vyššiacutem obsahem jodu (Herzig a Suchyacute 1996) Podle Sommra et al (1994) obsahuje lučniacute porost 041-110 jetelotravniacute seno 009-040 a kukuřičnaacute silaacutež 016-026 mg Imiddotkg-1 sušiny V jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (viz tabulka 1) vykazovala nejnižšiacute koncentraci jodu kukuřičnaacute silaacutež a nejvyššiacute travniacute silaacutež Z tabulky 2 vyplyacutevaacute že obsah jodu v pastevniacutech porostech s postupujiacuteciacute vegetaciacute na loukaacutech a pastvinaacutech se vyacuteznamně zvyšuje až na uacuteroveň fyziologickeacute potřeby v podzimniacutem obdobiacute
Tabulka 1 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech (mgmiddotkg-1 sušiny)
v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (Traacutevniacuteček et al 2004)
Krmivo n sx Min Max Median
Pastevniacute porost 93 014912 0105 0027 0555 0119
Seno 118 011213 0094 0023 0523 0078
Travniacute silaacutež 67 0213234 0169 0025 0945 0148
Kukuřičnaacute silaacutež 26 01104 0097 0034 0463 0078
Poznaacutemka 1234t-test Plt001
Tabulka 2 Obsah jodu v pastevniacutem porostu (mgmiddotkg-1 sušiny) v zaacutevislosti na ročniacutem obdobiacute (Traacutevniacuteček et al 2004)
Obdobiacute n sx Min Max Median
květen - červen 51 01011 0074 0027 0376 0078
srpen - řiacutejen 39 02141 0107 0085 0550 0181
Poznaacutemka 1t-test Plt001
II222 Doplňkoveacute zdroje jodu Zajištěniacute potřeby jodu u dojnic pouze z objemnyacutech krmiv a napaacutejeciacute
vody nelze dociacutelit v zemiacutech středniacute Evropy bez jeho suplementace ani při respektovaacuteniacute meziročniacute proměnlivosti jeho obsahu v objemnyacutech krmivech Suplementace jodu je prioritně zaměřena na prevenci jeho deficitu a na funkčniacute posiacuteleniacute laacutetkoveacuteho metabolizmu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 10 -
II2221 Chemickeacute slou čeniny použiacutevaneacute k suplementaci jodu Mezi anorganickeacute sloučeniny jodu v MKP patřiacute jodidy jodičnany
draselnyacute sodnyacute a předevšiacutem stabilniacute jodičnan vaacutepenatyacute Z organickyacutech sloučenin se použiacutevajiacute etylendiamindihydrojodid (EDDI) jodovaneacute nenasyceneacute mastneacute kyseliny jodovaneacute tuky mořskeacute přiacutepadně sladkovodniacute řasy kultivovaneacute ve vodě obohaceneacute jodem (Traacutevniacuteček et al 2011) Z hlediska stability se jako problematickeacute jeviacute jodidy v porovnaacuteniacute s jodičnany a organickyacutemi sloučeninami jodu (McDowell 1992) Jodid draselnyacute je citlivyacute na teplotu vlhkost pH a slunečniacute zaacuteřeniacute Při dlouhodobeacutem skladovaacuteniacute směsiacute a lizů obsahujiacuteciacutech jodid draselnyacute při zvlhčovaacuteniacute a prosliňovaacuteniacute lizů se obsah jodu snižuje (Bobek 1998) V současnosti se z anorganickyacutech sloučenin využiacutevaacute nejčastěji jodičnan vaacutepenatyacute a z organickyacutech sloučenin EDDI vyznačujiacuteciacute se vyacuteraznějšiacute uacutečinnostiacute i vyššiacutem rizikem nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu (Bekeovaacute et al 1998)
II2222 Mineraacutelniacute dopl ňky Mezi nejběžnějšiacute doplňkoveacute nutričniacute zdroje jodu patřiacute mineraacutelniacute
krmneacute přiacutesady (MKP) mineraacutelně vitaminoveacute směsi premixy makroprvků a mikroprvků Při pastvě představujiacute nejběžnějšiacute formu suplementace jodu mineraacutelniacute lizy Jejich vyacutehodou je jednoduchaacute aplikace nevyacutehodou značneacute individuaacutelniacute rozdiacutely jejich přiacutejmu
Obsah jodu v MKP nabiacutezenyacutech v ČR (viz tabulka 3) je 39 až 400 mg na kg Přiacutejem jodu z daacutevek mineraacutelniacutech doplňků doporučovanyacutech vyacuterobcem často převyšuje jeho potřebu a doporučovaneacute množstviacute 08 mg na kg sušiny krmiva pro dojeneacute kraacutevy
Uvedeneacute mineraacutelniacute doplňky jsou využiacutevaacuteny předevšiacutem ve velkokapacitniacutech chovech ke krytiacute celeacuteho spektra nepostradatelnyacutech makro a mikroprvků Vyššiacute koncentrace jodu v MKP pro skot vyacuterazně nezvyšuje cenu mineraacutelniacutech doplňků a při jejich aplikaci většinou nepřesahuje horniacute limit obsahu 5 mg jodu v kg 88 sušiny krmneacute daacutevky vymezenyacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 11 -
Tabulka 3 Obsah jodu v mineraacutelniacutech doplňciacutech a jeho podiacutel na denniacutem
přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev mineraacutelniacuteho doplňku
Typ mineraacutelniacuteho doplňku
Jod mgkg-1 doplňku
Daacutevka krmiva gkusden
Přiacutejem jodu gkusden
Biofaktory Praha sro
Nutri Mix pro dojnice a mladyacute skot
vitamino-mineraacutelniacute 105 100-200 105-210
Mikrop Čebiacuten as M1 mineraacutelniacute krmivo 110 150-300 169-330
Mikrop Čebiacuten as M2 mineraacutelniacute krmivo 200 150-300 300-600
Mikrop Čebiacuten as BK ROZDOJ biacutelkovinnyacute koncentraacutet
39 1000-2000 390-780
Sano Camisan ProfisanTopsan
mineraacutelniacute krmivo 400 200-400 800-1600
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006 do zaacutekladniacutech KD 60-80 100-200 6-16
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006T do zaacutekladniacutech KD 60-80 150-350 9-28
Schaumann ČR sro
Rindamin LE-2006 GIM-2006 Plus
do TMR KD k vyrovnaacuteniacute DCAB bilance
100-250 150-450 15-1125
Tekro sro Turmix-S1 B MKP 40 200-300 8-12
VVS Verměřovice MKP MKP 100-120 150-300 15-36
Agros vos Premix M1až 5 MKP 100 150-300 15-30
Zaacutevod bioch služeb Slušovice
MKP B-E4B MKP 80-120 150-300 12-36
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 12 -
Tabulka 4 Obsah jodu (mgmiddotkg-1) v mineraacutelniacutech lizech a jejich podiacutel na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev lizu Typ lizu Jod v lizu
Spotřeba lizu gkusden Přiacutejem jodu mgkusden
Mikrop Čebiacuten as
ML0 ML3 mineraacutelniacute 70-85 50-150 40-128
Mikrop Čebiacuten as
ML2ML3ML4ML5 mineraacutelniacute 100-110
50-150 50-165
Tekro sro Turmix-L1 liz B mineraacutelniacute 53 50-150 27-8
Trewit sro Liz PP mineraacutelniacute 90 100 9
Animocz Řiacutečany
Liz Mikro Mg (skot)
krmnaacute sůl s ML
80 -100
- 4-10
Animocz Řiacutečany
Biosaxon solnyacute 120 - 6-12
Animocz Řiacutečany
Salit Mineral solnyacute 55 - 3-83
Animocz Řiacutečany
Salit Prem solnyacute 70 - 35-105
Animocz Řiacutečany
Liz Ce-SE solnyacute 100 - 5-15
II223 Exogenniacute nenutri čniacute zdroje jodu Mezi přiacutedatneacute zdroje jodu patřiacute v chovech krav dezinfekčniacute
prostředky obsahujiacuteciacute jod užiacutevaneacute pravidelně k desinfekci struků mleacutečneacute žlaacutezy před nebo po dojeniacute Podle Herziga et al (1999) dochaacuteziacute po aplikaci 20 roztoku Jodonalu B s 17-18 aktivniacuteho jodu (Biochemie Bohumiacuten) na kůži mleacutečneacute žlaacutezy dojnic po pěti dnech k vzestupu obsahu jodu v mleacutece u pokusneacute skupiny o 3345 microg a v moči o 93 microg v litru Ke zvyacutešeniacute koncentrace jodu v mleacutece dochaacuteziacute i při vyacuteplachu dělohy dezinfekčniacutemi preparaacutety obsahujiacuteciacutemi jod (Carleton et al 2008) Přiacuteklady desinfekčniacutech preparaacutetů a veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod je uveden v tabulkaacutech 5 a 6
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 13 -
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Obsah jodu Charakteristika a uacutečinek preparaacutetu
Mikasan JD Mika as lt 4 barieacuterovyacute produkt obsahuje glycerin
působiacute na houby pliacutesně a viry
IO-Shield Ecolab Hygiene
sro lt 5
emulze k ošetřeniacute pokožky mleacutečneacute žlaacutezy působiacute proti bakteriiacutem
a kvasinkaacutem udržuje prodyšnost pružnost a vlaacutečnost pokožky
Kenostart Pharmed sro 3000 ppm dezinfekce struků s
niacutezkou agresivitou vůči pokožce a vysokou stabilitou
Dezi JODIN Elagro sro lt 3 širokospektraacutelniacute dezinfekce struků po
dojeniacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 14 -
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Koncentrace I ()
Uacutečinek preparaacutetu
Alfadin Bioveta a s 10 povrchovaacute dezinfekce
Betadine EGIS Pharmaceuticals Ltd Budapešť
10 povrchovaacute dezinfekce
Mastimol medicamenta Medicamenta Vysokeacute Myacutetoa s
65
mastitidniacute onemocněniacute u skotu akutniacute i chronickeacute kataraacutelniacute i parenchymatozniacute nekroacutezy kůže abscesy zhmožděniny chronickeacute periostitidy a tendovaginitidy
Jodouter Bioveta a s 10 antimikrobiaacutelniacute hydratačniacute hojiveacute a uterotonickeacute uacutečinky
PVP Jod spray Bioveta a s 10 širokospektraacutelniacute dezinfekce
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 15 -
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009
Chov Denniacute dodaacutevka
mleacuteka (hl)
Jod v mleacutece (microgl-1)
MKP Přiacutejem jodu z MKP
(mgksden)
Desinfekčniacute prostředek
1 10 73 DZM 6UP
Trewit 100
Mikasan JD + I
2 10 988 Rindavit LF 10
Schaumann 540 0
3 12 55 MO - 3
Mikrop Čebiacuten 0
Mikasan JD + I
4 25 696 Rindamin Gim
2006 Schaumann
195 Lacto dip
-I
5 27 877 VDZ ndash10
Mikrop Čebiacuten Camisan Sano
232 Lacto dip
-I
6 30 307 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
IO Shield +I
7 30 232 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
Filmadine -I
8 52 199 Camisan
Sano 180
Dezifilm barier -I
9 60 233 M7 H
Mikrop Čebiacuten 270 0
10 90 309 Camisan
Sano 320
Calgonit EX -I
11 90 944 M8
Mikrop Čebiacuten 528
Kenostart +I
12 90 529 Rindavit TMR Schaumann
150 Dermisan
-I
13 100 333 MP2- VVS
Verměrovice 145
Mikasan JD +I
14 100 2276 Rindamin Gim Schaumann
338 HM VIR FILM
-I
15 150 851 Bov vital Ceses Biomin Ceses
290 IO SHIELD
+I
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 16 -
Z přehledu v tabulce 7 je patrneacute širokeacute užitiacute desinfekčniacutech prostředků na přiacutekladu 17 chovů dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 Z uvedenyacutech hodnot vyplyacutevaacute že rozhodujiacuteciacute vliv na obsah jodu v mleacutece zejmeacutena v chovech s velkou dodaacutevkou mleacuteka maacute nutričniacute přiacutejem jodu V chovech s denniacute dodaacutevkou do 6000 litrů mleacuteka byl průměrnyacute doplňkovyacute přiacutejem 132 mg jodu a průměrnyacute obsah jodu v mleacutece 3484 microg Il-1 V chovech s denniacute dodaacutevkou mleacuteka nad 6 000 litrů byl průměrnyacute přiacutejem doplňkoveacuteho jodu 315 mg na ks a obsah jodu od 233 do 2276 microg Il-1 Přiacutekladem nežaacutedouciacuteho uplatněniacute desinfekce mleacutečneacute žlaacutezy prostředkem obsahujiacuteciacutem jod na vzestup jeho obsahu v mleacutece je porovnaacuteniacute chovů č 6 a 7
II224 Faktory ovliv ňujiacuteciacute využitiacute jodu
II2241 Strumigeny Ve vysokoprodukčniacutech chovech dojenyacutech krav s vysokou intenzitou
rostlinneacute produkce a obohacovaacuteniacutem krmnyacutech směsiacute o řepkoveacute a sojoveacute pokrutiny se uplatňuje riziko vyššiacuteho přiacutejmu dusičnanů a glukosinolaacutetů Klinickyacute přiacuteznak deficitu jodu ndash strumu ndash může vyvolat řada strumigenniacutech faktorů snižujiacuteciacutech využitiacute jodu ve štiacutetneacute žlaacuteze (thiokyanaacutety dusičnany dusitany chloristany chlorečnany) pro synteacutezu trijodtyroninu a tyroxinu Riziko vyššiacuteho přiacutejmu uvedenyacutech strumigenů v krmnyacutech daacutevkaacutech hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat-herbivorů přispělo k preventivniacutemu zvyšovaacuteniacute normy potřeby jodu Podle zjištěniacute Tripathi a Mishra (2007) se přežvyacutekavci vyznačujiacute nižšiacute citlivostiacute na glukosinolaacutety Z hlediska využitiacute koncentrace jodu v mleacutece pro posouzeniacute uacuterovně jeho přiacutejmu je nutno respektovat že thiokyanaacutety a dusičnany zvyšujiacute jeho vylučovaacuteniacute ledvinami na uacutekor mleacutečneacute žlaacutezy Podle Groppela (1993) je ve vztahu k hypotyreoidniacutemu stavu rizikovaacute koncentrace dusičnanů nad 10 g na kilogram krmiva při přiacutejmu jodu meacuteně než 02 mg K nutričniacutemu použitiacute dvounulovyacutech řepek je dle MZe ČR 25697 Sb k zaacutekonu o krmivech č9196 v kilogramu sušiny stanovena mezniacute hodnota pro goitrin 3500 mgkg-1 extrahovanyacutech šrotů Antityreoidaacutelniacute působeniacute glukosinolaacutetů je ireversibilniacute a nelze je kompenzovat na rozdiacutel od thiokyanaacutetovyacutech iontů (SCN-) zvyacutešenou
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 4 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR 28
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg 34
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 29 kg 34
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech 36
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007) 37
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece (microgmiddotl-1) z jednotlivyacutech
svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005 23
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005 23
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v ČR v letech 1988-2010 26
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 5 -
I CIacuteL METODIKY Ciacutelem předklaacutedaneacute praacutece je poskytnout chovatelům
jednoduchou metodu spolehliveacute orientace o aktuaacutelniacutem přiacutejmu jodu u laktujiacuteciacutech krav a spotřebitelům mleacuteka o jeho obsahu v tomto produktu
Optimaacutelniacute přiacutejem jodu představuje prioritniacute podmiacutenku stabilizace laacutetkoveacute přeměny živočichů a zajištěniacute jeho dostatku ve vyacuteživě je celosvětově aktuaacutelniacute Po zaacutevazku WHO z roku 1990 eliminovat celosvětově zdravotniacute poruchy z nedostatku jodu do roku 2000 ke ktereacutemu se přihlaacutesilo teacutež Československo se posledniacute dekaacuteda minuleacuteho stoletiacute stala obdobiacutem mimořaacutedneacuteho uacutesiliacute a investic pro dosaženiacute tohoto ciacutele Vlaacutedy postiženyacutech zemiacute ve spolupraacuteci s WHO UNICEF a za technickeacute podpory Mezinaacuterodniacute rady pro kontrolu poruch z nedostatku jodu (ICCIDD) mobilizovaly značneacute zdroje pro uskutečněniacute programů kontroly chorob z nedostatku jodu (IDD)
V programu ICCIDD (International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders) se nedostatek jodu řešiacute předevšiacutem jodizaciacute soli a uacutepravou obsahu jodu v živočišnyacutech produktech předevšiacutem v mleacutece Regulace analyticky stanoveneacuteho obsahu jodu v mleacutece na zaacutekladě podrobneacute znalosti jeho přiacutejmu na pozadiacute strumigenně působiacuteciacutech komponentů se staacutevaacute vyacuteznamnyacutem faktorem zajištěniacute optimaacutelniacuteho přiacutejmu jodu u dojnic i lidskeacute populace v konkreacutetniacutech životniacutech podmiacutenkaacutech regionu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 6 -
II VLASTNIacute POPIS METODIKY
II1 Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho p řiacutejmu
II11 Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu Jod původně obsaženyacute v zemskeacutem povrchu byl působeniacutem
klimatickyacutech vlivů vyplaven z povrchovyacutech vrstev do mořiacute a oceaacutenů Současnyacute cirkulujiacuteciacute jod pochaacuteziacute z vod oceaacutenů (50 microgl-1) ve formě jodidů ktereacute se uacutečinkem slunečniacuteho zaacuteřeniacute oxidujiacute na elementaacuterniacute jod unikajiacuteciacute do atmosfeacutery z niacutež se vraciacute na zemskyacute povrch prostřednictviacutem sraacutežek (Hetzel 1989)
V půdaacutech je množstviacute jodu zaacutevisleacute na geologickeacutem podložiacute na vzdaacutelenosti stanovišť od oceaacutenu a na exploataci půd Podzoloveacute a piacutesčiteacute půdy obsahujiacute jodu meacuteně než černozemniacute půdy intenzivně obdělaacutevaneacute a bohateacute na humus Koncentrace jodu nižšiacute než 4 mgkg-1 půdy lze považovat za deficitniacute (McGrath et al 1990) V podmiacutenkaacutech Českeacute republiky neobsahuje žaacutednyacute typ hornin takoveacute množstviacute jodu ktereacute by zabezpečovalo jeho dostatečnyacute vstup do potravniacuteho řetězce (Oliveriusovaacute 1997) Průměrneacute hodnoty (08-520 mgkg-1 sucheacute zeminy) na uacutezemiacute trvalyacutech travniacutech porostů z oblastiacute Šumavy a Jeseniacuteků potvrzujiacute mimořaacutedně niacutezkyacute obsah jodu v půdě na většině uacutezemiacute ČR (Traacutevniacuteček et al 2010)
Obsah jodu v pitneacute a napaacutejeciacute vodě se nejčastěji pohybuje v rozmeziacute 5-10 microgl-1 (McDowell 1992 Underwood a Suttle 2001) a v horskyacutech oblastech ČR (Šumava a Jeseniacuteky) klesajiacute pod 2 microgl-1 vody (Traacutevniacuteček et al 2010) Do staacutevajiacuteciacuteho koloběhu jodu stabilně vstupuje ročniacute produkce (těžba) jodu v množstviacute 12 500 tun Využiacutevaacuteniacutem jodu v chemickeacutem průmyslu k dezinfekci a vyacuterobě repelentů při použiacutevaacuteniacute jodovyacutech preparaacutetů u lidiacute a hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat se zvyšuje obsah jodu v odpadniacutech vodaacutech a vyacutekalech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 7 -
II12 Vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho p řiacutejmu
Jodid prochaacutezejiacuteciacute štiacutetnou žlaacutezou se na membraacuteně folikulaacuterniacutech
buněk z 20 zachycuje a podleacutehaacute oxidaci na I2 nebo volnyacute radikaacutel I0 a v buňkaacutech se využiacutevaacute k jodaci tyrozinu v molekulaacutech tyreoglobulinu za vzniku monojodtyroninu a dijodtyroninu Jejich kondenzaciacute vznikaacute tetrajodtyronin - tyroxin (T4) a aktivniacute trijodtyronin (T3) Čaacutest tyroxinu a trijodtyroninu se uvolňuje z tyreoglobulinu do krevniacute plazmy Mobilizace tyreohormonů z koloidu je funkciacute tyreostimulujiacuteciacutecho hormonu hypofyacutezy (TSH) Jod se po dejodaci hormonu opět uvolňuje do jodoveacute rezervy a je čaacutestečně vylučovaacuten močiacute trusem a mleacutekem Volneacute T4 a T3 se vaacutežou na receptory všech tělniacutech buněk a tyroxin se měniacute na trijodtyronin Metabolickyacute uacutečinek T3 spočiacutevaacute ve stimulaci jaterniacute glykogenolyacutezy glukoneogeneze vstřebaacutevaacuteniacute glukoacutezy a metabolizmu cholesterolu Poruchy tvorby hormonů štiacutetneacute žlaacutezy podmiacuteněneacute neuacuteměrnyacutem přiacutejmem jodu se projevujiacute buď sniacuteženou funkciacute štiacutetneacute žlaacutezy (hypotyreoacutezou) nebo nadprodukciacute hormonů (hypertyreoacutezou) V souvislosti s rozvojem plošneacute suplementace jodu u hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat je nutno zamezit i riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu projevujiacuteciacuteho se sniacuteženiacutem funkce tyreocytů a postupnou involuciacute štiacutetneacute žlaacutezy Při intoxikaci krav jodem dochaacuteziacute k jeho prudkeacutemu vzestupu v mleacutece ke zkraacuteceniacute gravidity a sniacuteženiacute odolnosti Laktujiacuteciacute zviacuteřata jsou vůči nadbytku I odolnějšiacute
II2 Potřeba jodu jeho zdroje a faktory využitiacute ve vyacuteživ ě dojnic
II21 Potřeba jodu ve vyacuteživ ě dojnic Naacuteroky organismu na přiacutesun jodu stoupajiacute v souvislosti se
zvyacutešenyacutem metabolizmem v obdobiacute růstu pohlavniacuteho dospiacutevaacuteniacute březosti a laktace Vyššiacute uacuteroveň přiacutejmu jodu vyžaduje i rostouciacute užitkovost technologickeacute a klimatickyacutech zaacutetěže interakce jodu s jinyacutemi mineraacutelniacutemi laacutetkami Vymezeniacute optimaacutelniacute uacuterovně přiacutejmu jodu v současneacute době zohledňuje i požadavky na obsah
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 8 -
jodu v mleacutece jako vyacuteznamneacuteho přirozeneacuteho zdroje jodu v lidskeacute vyacuteživě (Hetzel 1989 Bobek 1998 Kursa et al 2005) Potřeba jodu se zvyšuje narůstajiacuteciacutem inhibičniacutem uplatněniacutem strumigenniacutech faktorů předevšiacutem dusičnanů (Pandav a Rao 1997 Bobek 1998) glukosinolaacutetů (Pailan a Singhal 2007) izoflavonů obsaženyacutech v soacuteji (Doerge a Sheehan 2002) huminovyacutech kyselin (Huang et al 1994) perchloraacutetů (Leung et al 2010) a produktů bakteriaacutelniacuteho znečištěniacute napaacutejeciacutech vod Vzhledem k uplatněniacute strumigenniacutech faktorů koliacutesajiacute normy potřeby jodu v rozmeziacute 02 - 20 mg jodu v 1 kg sušiny KD Komise Evropskeacuteho společenstviacute ve sveacutem Nařiacutezeniacute č 14592005 uvaacutediacute 5 mg jodu v 1 kg 88 sušiny kompletniacute krmneacute daacutevky jako maximaacutelniacute povoleneacute množstviacute jodu Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice (Sommer et al 1994 Jeroch et al 2006) doporučujiacute pro dojnice 08 mg jodu v 1 kg sušiny KD přiacutepadně 06 mg jodu na 1 kg vyprodukovaneacuteho mleacuteka National Research Council (NRC) (2001) doporučuje 04-05 mg Ikg-1 sušiny krmneacute daacutevky Podle experimentů provedenyacutech raacutemcově v letech 1930-1980 zabyacutevajiacuteciacutech se toxickyacutem uacutečinkem vysokeacuteho přiacutejmu jodu (Pauliacutekovaacute et al 2002) se klinickeacute přiacuteznaky nadbytku jodu dostavujiacute teprve při daacutevkaacutech mnohonaacutesobně převyšujiacuteciacutech horniacute hranici doporučeniacute EU (Nařiacutezeniacute č 14592005)
II22 Zdroje jodu Dojnice přijiacutemajiacute jod předevšiacutem alimentaacuterniacute cestou z krmneacute daacutevky
napaacutejeciacute vody a v menšiacute miacuteře dyacutechaacuteniacutem z ovzdušiacute a z exogenniacutech nutričně neciacutelenyacutech zdrojů (veterinaacuterniacute a desinfekčniacute prostředky) V podmiacutenkaacutech ČR je rozhodujiacuteciacute nutričniacute přiacutejem
II221 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech Koncentrace jodu v objemnyacutech krmivech na uacutezemiacute Českeacute republiky
koliacutesaacute v rozmeziacute 01-09 mgmiddotkg-1 sušiny a zaacutevisiacute na rostlinneacutem druhu hnojeniacute geologickyacutech a klimatickyacutech podmiacutenkaacutech Na půdaacutech s vyššiacutem obsahem jodu (aluviaacutelniacute půdy v povodiacute řek naplaveneacute hliacuteny a piacutesky) se vegetace vyznačuje vyššiacutem obsahem jodu Nejnižšiacute koncentraci jodu vykazujiacute rostliny na půdaacutech s podložiacutem žuly (McDowell 1992) Nejvyššiacutem obsahem jodu až 900 mgmiddotkg-1 sušiny se vyznačujiacute mořskeacute řasy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 9 -
V listech se jod hromadiacute a při jejich konzervaci dochaacuteziacute ke změnaacutem jeho obsahu Seno a silaacutežovanaacute krmiva se vyznačujiacute ve srovnaacuteniacute se zelenou hmotou vyššiacutem obsahem jodu (Herzig a Suchyacute 1996) Podle Sommra et al (1994) obsahuje lučniacute porost 041-110 jetelotravniacute seno 009-040 a kukuřičnaacute silaacutež 016-026 mg Imiddotkg-1 sušiny V jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (viz tabulka 1) vykazovala nejnižšiacute koncentraci jodu kukuřičnaacute silaacutež a nejvyššiacute travniacute silaacutež Z tabulky 2 vyplyacutevaacute že obsah jodu v pastevniacutech porostech s postupujiacuteciacute vegetaciacute na loukaacutech a pastvinaacutech se vyacuteznamně zvyšuje až na uacuteroveň fyziologickeacute potřeby v podzimniacutem obdobiacute
Tabulka 1 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech (mgmiddotkg-1 sušiny)
v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (Traacutevniacuteček et al 2004)
Krmivo n sx Min Max Median
Pastevniacute porost 93 014912 0105 0027 0555 0119
Seno 118 011213 0094 0023 0523 0078
Travniacute silaacutež 67 0213234 0169 0025 0945 0148
Kukuřičnaacute silaacutež 26 01104 0097 0034 0463 0078
Poznaacutemka 1234t-test Plt001
Tabulka 2 Obsah jodu v pastevniacutem porostu (mgmiddotkg-1 sušiny) v zaacutevislosti na ročniacutem obdobiacute (Traacutevniacuteček et al 2004)
Obdobiacute n sx Min Max Median
květen - červen 51 01011 0074 0027 0376 0078
srpen - řiacutejen 39 02141 0107 0085 0550 0181
Poznaacutemka 1t-test Plt001
II222 Doplňkoveacute zdroje jodu Zajištěniacute potřeby jodu u dojnic pouze z objemnyacutech krmiv a napaacutejeciacute
vody nelze dociacutelit v zemiacutech středniacute Evropy bez jeho suplementace ani při respektovaacuteniacute meziročniacute proměnlivosti jeho obsahu v objemnyacutech krmivech Suplementace jodu je prioritně zaměřena na prevenci jeho deficitu a na funkčniacute posiacuteleniacute laacutetkoveacuteho metabolizmu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 10 -
II2221 Chemickeacute slou čeniny použiacutevaneacute k suplementaci jodu Mezi anorganickeacute sloučeniny jodu v MKP patřiacute jodidy jodičnany
draselnyacute sodnyacute a předevšiacutem stabilniacute jodičnan vaacutepenatyacute Z organickyacutech sloučenin se použiacutevajiacute etylendiamindihydrojodid (EDDI) jodovaneacute nenasyceneacute mastneacute kyseliny jodovaneacute tuky mořskeacute přiacutepadně sladkovodniacute řasy kultivovaneacute ve vodě obohaceneacute jodem (Traacutevniacuteček et al 2011) Z hlediska stability se jako problematickeacute jeviacute jodidy v porovnaacuteniacute s jodičnany a organickyacutemi sloučeninami jodu (McDowell 1992) Jodid draselnyacute je citlivyacute na teplotu vlhkost pH a slunečniacute zaacuteřeniacute Při dlouhodobeacutem skladovaacuteniacute směsiacute a lizů obsahujiacuteciacutech jodid draselnyacute při zvlhčovaacuteniacute a prosliňovaacuteniacute lizů se obsah jodu snižuje (Bobek 1998) V současnosti se z anorganickyacutech sloučenin využiacutevaacute nejčastěji jodičnan vaacutepenatyacute a z organickyacutech sloučenin EDDI vyznačujiacuteciacute se vyacuteraznějšiacute uacutečinnostiacute i vyššiacutem rizikem nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu (Bekeovaacute et al 1998)
II2222 Mineraacutelniacute dopl ňky Mezi nejběžnějšiacute doplňkoveacute nutričniacute zdroje jodu patřiacute mineraacutelniacute
krmneacute přiacutesady (MKP) mineraacutelně vitaminoveacute směsi premixy makroprvků a mikroprvků Při pastvě představujiacute nejběžnějšiacute formu suplementace jodu mineraacutelniacute lizy Jejich vyacutehodou je jednoduchaacute aplikace nevyacutehodou značneacute individuaacutelniacute rozdiacutely jejich přiacutejmu
Obsah jodu v MKP nabiacutezenyacutech v ČR (viz tabulka 3) je 39 až 400 mg na kg Přiacutejem jodu z daacutevek mineraacutelniacutech doplňků doporučovanyacutech vyacuterobcem často převyšuje jeho potřebu a doporučovaneacute množstviacute 08 mg na kg sušiny krmiva pro dojeneacute kraacutevy
Uvedeneacute mineraacutelniacute doplňky jsou využiacutevaacuteny předevšiacutem ve velkokapacitniacutech chovech ke krytiacute celeacuteho spektra nepostradatelnyacutech makro a mikroprvků Vyššiacute koncentrace jodu v MKP pro skot vyacuterazně nezvyšuje cenu mineraacutelniacutech doplňků a při jejich aplikaci většinou nepřesahuje horniacute limit obsahu 5 mg jodu v kg 88 sušiny krmneacute daacutevky vymezenyacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 11 -
Tabulka 3 Obsah jodu v mineraacutelniacutech doplňciacutech a jeho podiacutel na denniacutem
přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev mineraacutelniacuteho doplňku
Typ mineraacutelniacuteho doplňku
Jod mgkg-1 doplňku
Daacutevka krmiva gkusden
Přiacutejem jodu gkusden
Biofaktory Praha sro
Nutri Mix pro dojnice a mladyacute skot
vitamino-mineraacutelniacute 105 100-200 105-210
Mikrop Čebiacuten as M1 mineraacutelniacute krmivo 110 150-300 169-330
Mikrop Čebiacuten as M2 mineraacutelniacute krmivo 200 150-300 300-600
Mikrop Čebiacuten as BK ROZDOJ biacutelkovinnyacute koncentraacutet
39 1000-2000 390-780
Sano Camisan ProfisanTopsan
mineraacutelniacute krmivo 400 200-400 800-1600
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006 do zaacutekladniacutech KD 60-80 100-200 6-16
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006T do zaacutekladniacutech KD 60-80 150-350 9-28
Schaumann ČR sro
Rindamin LE-2006 GIM-2006 Plus
do TMR KD k vyrovnaacuteniacute DCAB bilance
100-250 150-450 15-1125
Tekro sro Turmix-S1 B MKP 40 200-300 8-12
VVS Verměřovice MKP MKP 100-120 150-300 15-36
Agros vos Premix M1až 5 MKP 100 150-300 15-30
Zaacutevod bioch služeb Slušovice
MKP B-E4B MKP 80-120 150-300 12-36
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 12 -
Tabulka 4 Obsah jodu (mgmiddotkg-1) v mineraacutelniacutech lizech a jejich podiacutel na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev lizu Typ lizu Jod v lizu
Spotřeba lizu gkusden Přiacutejem jodu mgkusden
Mikrop Čebiacuten as
ML0 ML3 mineraacutelniacute 70-85 50-150 40-128
Mikrop Čebiacuten as
ML2ML3ML4ML5 mineraacutelniacute 100-110
50-150 50-165
Tekro sro Turmix-L1 liz B mineraacutelniacute 53 50-150 27-8
Trewit sro Liz PP mineraacutelniacute 90 100 9
Animocz Řiacutečany
Liz Mikro Mg (skot)
krmnaacute sůl s ML
80 -100
- 4-10
Animocz Řiacutečany
Biosaxon solnyacute 120 - 6-12
Animocz Řiacutečany
Salit Mineral solnyacute 55 - 3-83
Animocz Řiacutečany
Salit Prem solnyacute 70 - 35-105
Animocz Řiacutečany
Liz Ce-SE solnyacute 100 - 5-15
II223 Exogenniacute nenutri čniacute zdroje jodu Mezi přiacutedatneacute zdroje jodu patřiacute v chovech krav dezinfekčniacute
prostředky obsahujiacuteciacute jod užiacutevaneacute pravidelně k desinfekci struků mleacutečneacute žlaacutezy před nebo po dojeniacute Podle Herziga et al (1999) dochaacuteziacute po aplikaci 20 roztoku Jodonalu B s 17-18 aktivniacuteho jodu (Biochemie Bohumiacuten) na kůži mleacutečneacute žlaacutezy dojnic po pěti dnech k vzestupu obsahu jodu v mleacutece u pokusneacute skupiny o 3345 microg a v moči o 93 microg v litru Ke zvyacutešeniacute koncentrace jodu v mleacutece dochaacuteziacute i při vyacuteplachu dělohy dezinfekčniacutemi preparaacutety obsahujiacuteciacutemi jod (Carleton et al 2008) Přiacuteklady desinfekčniacutech preparaacutetů a veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod je uveden v tabulkaacutech 5 a 6
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 13 -
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Obsah jodu Charakteristika a uacutečinek preparaacutetu
Mikasan JD Mika as lt 4 barieacuterovyacute produkt obsahuje glycerin
působiacute na houby pliacutesně a viry
IO-Shield Ecolab Hygiene
sro lt 5
emulze k ošetřeniacute pokožky mleacutečneacute žlaacutezy působiacute proti bakteriiacutem
a kvasinkaacutem udržuje prodyšnost pružnost a vlaacutečnost pokožky
Kenostart Pharmed sro 3000 ppm dezinfekce struků s
niacutezkou agresivitou vůči pokožce a vysokou stabilitou
Dezi JODIN Elagro sro lt 3 širokospektraacutelniacute dezinfekce struků po
dojeniacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 14 -
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Koncentrace I ()
Uacutečinek preparaacutetu
Alfadin Bioveta a s 10 povrchovaacute dezinfekce
Betadine EGIS Pharmaceuticals Ltd Budapešť
10 povrchovaacute dezinfekce
Mastimol medicamenta Medicamenta Vysokeacute Myacutetoa s
65
mastitidniacute onemocněniacute u skotu akutniacute i chronickeacute kataraacutelniacute i parenchymatozniacute nekroacutezy kůže abscesy zhmožděniny chronickeacute periostitidy a tendovaginitidy
Jodouter Bioveta a s 10 antimikrobiaacutelniacute hydratačniacute hojiveacute a uterotonickeacute uacutečinky
PVP Jod spray Bioveta a s 10 širokospektraacutelniacute dezinfekce
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 15 -
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009
Chov Denniacute dodaacutevka
mleacuteka (hl)
Jod v mleacutece (microgl-1)
MKP Přiacutejem jodu z MKP
(mgksden)
Desinfekčniacute prostředek
1 10 73 DZM 6UP
Trewit 100
Mikasan JD + I
2 10 988 Rindavit LF 10
Schaumann 540 0
3 12 55 MO - 3
Mikrop Čebiacuten 0
Mikasan JD + I
4 25 696 Rindamin Gim
2006 Schaumann
195 Lacto dip
-I
5 27 877 VDZ ndash10
Mikrop Čebiacuten Camisan Sano
232 Lacto dip
-I
6 30 307 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
IO Shield +I
7 30 232 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
Filmadine -I
8 52 199 Camisan
Sano 180
Dezifilm barier -I
9 60 233 M7 H
Mikrop Čebiacuten 270 0
10 90 309 Camisan
Sano 320
Calgonit EX -I
11 90 944 M8
Mikrop Čebiacuten 528
Kenostart +I
12 90 529 Rindavit TMR Schaumann
150 Dermisan
-I
13 100 333 MP2- VVS
Verměrovice 145
Mikasan JD +I
14 100 2276 Rindamin Gim Schaumann
338 HM VIR FILM
-I
15 150 851 Bov vital Ceses Biomin Ceses
290 IO SHIELD
+I
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 16 -
Z přehledu v tabulce 7 je patrneacute širokeacute užitiacute desinfekčniacutech prostředků na přiacutekladu 17 chovů dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 Z uvedenyacutech hodnot vyplyacutevaacute že rozhodujiacuteciacute vliv na obsah jodu v mleacutece zejmeacutena v chovech s velkou dodaacutevkou mleacuteka maacute nutričniacute přiacutejem jodu V chovech s denniacute dodaacutevkou do 6000 litrů mleacuteka byl průměrnyacute doplňkovyacute přiacutejem 132 mg jodu a průměrnyacute obsah jodu v mleacutece 3484 microg Il-1 V chovech s denniacute dodaacutevkou mleacuteka nad 6 000 litrů byl průměrnyacute přiacutejem doplňkoveacuteho jodu 315 mg na ks a obsah jodu od 233 do 2276 microg Il-1 Přiacutekladem nežaacutedouciacuteho uplatněniacute desinfekce mleacutečneacute žlaacutezy prostředkem obsahujiacuteciacutem jod na vzestup jeho obsahu v mleacutece je porovnaacuteniacute chovů č 6 a 7
II224 Faktory ovliv ňujiacuteciacute využitiacute jodu
II2241 Strumigeny Ve vysokoprodukčniacutech chovech dojenyacutech krav s vysokou intenzitou
rostlinneacute produkce a obohacovaacuteniacutem krmnyacutech směsiacute o řepkoveacute a sojoveacute pokrutiny se uplatňuje riziko vyššiacuteho přiacutejmu dusičnanů a glukosinolaacutetů Klinickyacute přiacuteznak deficitu jodu ndash strumu ndash může vyvolat řada strumigenniacutech faktorů snižujiacuteciacutech využitiacute jodu ve štiacutetneacute žlaacuteze (thiokyanaacutety dusičnany dusitany chloristany chlorečnany) pro synteacutezu trijodtyroninu a tyroxinu Riziko vyššiacuteho přiacutejmu uvedenyacutech strumigenů v krmnyacutech daacutevkaacutech hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat-herbivorů přispělo k preventivniacutemu zvyšovaacuteniacute normy potřeby jodu Podle zjištěniacute Tripathi a Mishra (2007) se přežvyacutekavci vyznačujiacute nižšiacute citlivostiacute na glukosinolaacutety Z hlediska využitiacute koncentrace jodu v mleacutece pro posouzeniacute uacuterovně jeho přiacutejmu je nutno respektovat že thiokyanaacutety a dusičnany zvyšujiacute jeho vylučovaacuteniacute ledvinami na uacutekor mleacutečneacute žlaacutezy Podle Groppela (1993) je ve vztahu k hypotyreoidniacutemu stavu rizikovaacute koncentrace dusičnanů nad 10 g na kilogram krmiva při přiacutejmu jodu meacuteně než 02 mg K nutričniacutemu použitiacute dvounulovyacutech řepek je dle MZe ČR 25697 Sb k zaacutekonu o krmivech č9196 v kilogramu sušiny stanovena mezniacute hodnota pro goitrin 3500 mgkg-1 extrahovanyacutech šrotů Antityreoidaacutelniacute působeniacute glukosinolaacutetů je ireversibilniacute a nelze je kompenzovat na rozdiacutel od thiokyanaacutetovyacutech iontů (SCN-) zvyacutešenou
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 5 -
I CIacuteL METODIKY Ciacutelem předklaacutedaneacute praacutece je poskytnout chovatelům
jednoduchou metodu spolehliveacute orientace o aktuaacutelniacutem přiacutejmu jodu u laktujiacuteciacutech krav a spotřebitelům mleacuteka o jeho obsahu v tomto produktu
Optimaacutelniacute přiacutejem jodu představuje prioritniacute podmiacutenku stabilizace laacutetkoveacute přeměny živočichů a zajištěniacute jeho dostatku ve vyacuteživě je celosvětově aktuaacutelniacute Po zaacutevazku WHO z roku 1990 eliminovat celosvětově zdravotniacute poruchy z nedostatku jodu do roku 2000 ke ktereacutemu se přihlaacutesilo teacutež Československo se posledniacute dekaacuteda minuleacuteho stoletiacute stala obdobiacutem mimořaacutedneacuteho uacutesiliacute a investic pro dosaženiacute tohoto ciacutele Vlaacutedy postiženyacutech zemiacute ve spolupraacuteci s WHO UNICEF a za technickeacute podpory Mezinaacuterodniacute rady pro kontrolu poruch z nedostatku jodu (ICCIDD) mobilizovaly značneacute zdroje pro uskutečněniacute programů kontroly chorob z nedostatku jodu (IDD)
V programu ICCIDD (International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders) se nedostatek jodu řešiacute předevšiacutem jodizaciacute soli a uacutepravou obsahu jodu v živočišnyacutech produktech předevšiacutem v mleacutece Regulace analyticky stanoveneacuteho obsahu jodu v mleacutece na zaacutekladě podrobneacute znalosti jeho přiacutejmu na pozadiacute strumigenně působiacuteciacutech komponentů se staacutevaacute vyacuteznamnyacutem faktorem zajištěniacute optimaacutelniacuteho přiacutejmu jodu u dojnic i lidskeacute populace v konkreacutetniacutech životniacutech podmiacutenkaacutech regionu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 6 -
II VLASTNIacute POPIS METODIKY
II1 Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho p řiacutejmu
II11 Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu Jod původně obsaženyacute v zemskeacutem povrchu byl působeniacutem
klimatickyacutech vlivů vyplaven z povrchovyacutech vrstev do mořiacute a oceaacutenů Současnyacute cirkulujiacuteciacute jod pochaacuteziacute z vod oceaacutenů (50 microgl-1) ve formě jodidů ktereacute se uacutečinkem slunečniacuteho zaacuteřeniacute oxidujiacute na elementaacuterniacute jod unikajiacuteciacute do atmosfeacutery z niacutež se vraciacute na zemskyacute povrch prostřednictviacutem sraacutežek (Hetzel 1989)
V půdaacutech je množstviacute jodu zaacutevisleacute na geologickeacutem podložiacute na vzdaacutelenosti stanovišť od oceaacutenu a na exploataci půd Podzoloveacute a piacutesčiteacute půdy obsahujiacute jodu meacuteně než černozemniacute půdy intenzivně obdělaacutevaneacute a bohateacute na humus Koncentrace jodu nižšiacute než 4 mgkg-1 půdy lze považovat za deficitniacute (McGrath et al 1990) V podmiacutenkaacutech Českeacute republiky neobsahuje žaacutednyacute typ hornin takoveacute množstviacute jodu ktereacute by zabezpečovalo jeho dostatečnyacute vstup do potravniacuteho řetězce (Oliveriusovaacute 1997) Průměrneacute hodnoty (08-520 mgkg-1 sucheacute zeminy) na uacutezemiacute trvalyacutech travniacutech porostů z oblastiacute Šumavy a Jeseniacuteků potvrzujiacute mimořaacutedně niacutezkyacute obsah jodu v půdě na většině uacutezemiacute ČR (Traacutevniacuteček et al 2010)
Obsah jodu v pitneacute a napaacutejeciacute vodě se nejčastěji pohybuje v rozmeziacute 5-10 microgl-1 (McDowell 1992 Underwood a Suttle 2001) a v horskyacutech oblastech ČR (Šumava a Jeseniacuteky) klesajiacute pod 2 microgl-1 vody (Traacutevniacuteček et al 2010) Do staacutevajiacuteciacuteho koloběhu jodu stabilně vstupuje ročniacute produkce (těžba) jodu v množstviacute 12 500 tun Využiacutevaacuteniacutem jodu v chemickeacutem průmyslu k dezinfekci a vyacuterobě repelentů při použiacutevaacuteniacute jodovyacutech preparaacutetů u lidiacute a hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat se zvyšuje obsah jodu v odpadniacutech vodaacutech a vyacutekalech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 7 -
II12 Vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho p řiacutejmu
Jodid prochaacutezejiacuteciacute štiacutetnou žlaacutezou se na membraacuteně folikulaacuterniacutech
buněk z 20 zachycuje a podleacutehaacute oxidaci na I2 nebo volnyacute radikaacutel I0 a v buňkaacutech se využiacutevaacute k jodaci tyrozinu v molekulaacutech tyreoglobulinu za vzniku monojodtyroninu a dijodtyroninu Jejich kondenzaciacute vznikaacute tetrajodtyronin - tyroxin (T4) a aktivniacute trijodtyronin (T3) Čaacutest tyroxinu a trijodtyroninu se uvolňuje z tyreoglobulinu do krevniacute plazmy Mobilizace tyreohormonů z koloidu je funkciacute tyreostimulujiacuteciacutecho hormonu hypofyacutezy (TSH) Jod se po dejodaci hormonu opět uvolňuje do jodoveacute rezervy a je čaacutestečně vylučovaacuten močiacute trusem a mleacutekem Volneacute T4 a T3 se vaacutežou na receptory všech tělniacutech buněk a tyroxin se měniacute na trijodtyronin Metabolickyacute uacutečinek T3 spočiacutevaacute ve stimulaci jaterniacute glykogenolyacutezy glukoneogeneze vstřebaacutevaacuteniacute glukoacutezy a metabolizmu cholesterolu Poruchy tvorby hormonů štiacutetneacute žlaacutezy podmiacuteněneacute neuacuteměrnyacutem přiacutejmem jodu se projevujiacute buď sniacuteženou funkciacute štiacutetneacute žlaacutezy (hypotyreoacutezou) nebo nadprodukciacute hormonů (hypertyreoacutezou) V souvislosti s rozvojem plošneacute suplementace jodu u hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat je nutno zamezit i riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu projevujiacuteciacuteho se sniacuteženiacutem funkce tyreocytů a postupnou involuciacute štiacutetneacute žlaacutezy Při intoxikaci krav jodem dochaacuteziacute k jeho prudkeacutemu vzestupu v mleacutece ke zkraacuteceniacute gravidity a sniacuteženiacute odolnosti Laktujiacuteciacute zviacuteřata jsou vůči nadbytku I odolnějšiacute
II2 Potřeba jodu jeho zdroje a faktory využitiacute ve vyacuteživ ě dojnic
II21 Potřeba jodu ve vyacuteživ ě dojnic Naacuteroky organismu na přiacutesun jodu stoupajiacute v souvislosti se
zvyacutešenyacutem metabolizmem v obdobiacute růstu pohlavniacuteho dospiacutevaacuteniacute březosti a laktace Vyššiacute uacuteroveň přiacutejmu jodu vyžaduje i rostouciacute užitkovost technologickeacute a klimatickyacutech zaacutetěže interakce jodu s jinyacutemi mineraacutelniacutemi laacutetkami Vymezeniacute optimaacutelniacute uacuterovně přiacutejmu jodu v současneacute době zohledňuje i požadavky na obsah
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 8 -
jodu v mleacutece jako vyacuteznamneacuteho přirozeneacuteho zdroje jodu v lidskeacute vyacuteživě (Hetzel 1989 Bobek 1998 Kursa et al 2005) Potřeba jodu se zvyšuje narůstajiacuteciacutem inhibičniacutem uplatněniacutem strumigenniacutech faktorů předevšiacutem dusičnanů (Pandav a Rao 1997 Bobek 1998) glukosinolaacutetů (Pailan a Singhal 2007) izoflavonů obsaženyacutech v soacuteji (Doerge a Sheehan 2002) huminovyacutech kyselin (Huang et al 1994) perchloraacutetů (Leung et al 2010) a produktů bakteriaacutelniacuteho znečištěniacute napaacutejeciacutech vod Vzhledem k uplatněniacute strumigenniacutech faktorů koliacutesajiacute normy potřeby jodu v rozmeziacute 02 - 20 mg jodu v 1 kg sušiny KD Komise Evropskeacuteho společenstviacute ve sveacutem Nařiacutezeniacute č 14592005 uvaacutediacute 5 mg jodu v 1 kg 88 sušiny kompletniacute krmneacute daacutevky jako maximaacutelniacute povoleneacute množstviacute jodu Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice (Sommer et al 1994 Jeroch et al 2006) doporučujiacute pro dojnice 08 mg jodu v 1 kg sušiny KD přiacutepadně 06 mg jodu na 1 kg vyprodukovaneacuteho mleacuteka National Research Council (NRC) (2001) doporučuje 04-05 mg Ikg-1 sušiny krmneacute daacutevky Podle experimentů provedenyacutech raacutemcově v letech 1930-1980 zabyacutevajiacuteciacutech se toxickyacutem uacutečinkem vysokeacuteho přiacutejmu jodu (Pauliacutekovaacute et al 2002) se klinickeacute přiacuteznaky nadbytku jodu dostavujiacute teprve při daacutevkaacutech mnohonaacutesobně převyšujiacuteciacutech horniacute hranici doporučeniacute EU (Nařiacutezeniacute č 14592005)
II22 Zdroje jodu Dojnice přijiacutemajiacute jod předevšiacutem alimentaacuterniacute cestou z krmneacute daacutevky
napaacutejeciacute vody a v menšiacute miacuteře dyacutechaacuteniacutem z ovzdušiacute a z exogenniacutech nutričně neciacutelenyacutech zdrojů (veterinaacuterniacute a desinfekčniacute prostředky) V podmiacutenkaacutech ČR je rozhodujiacuteciacute nutričniacute přiacutejem
II221 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech Koncentrace jodu v objemnyacutech krmivech na uacutezemiacute Českeacute republiky
koliacutesaacute v rozmeziacute 01-09 mgmiddotkg-1 sušiny a zaacutevisiacute na rostlinneacutem druhu hnojeniacute geologickyacutech a klimatickyacutech podmiacutenkaacutech Na půdaacutech s vyššiacutem obsahem jodu (aluviaacutelniacute půdy v povodiacute řek naplaveneacute hliacuteny a piacutesky) se vegetace vyznačuje vyššiacutem obsahem jodu Nejnižšiacute koncentraci jodu vykazujiacute rostliny na půdaacutech s podložiacutem žuly (McDowell 1992) Nejvyššiacutem obsahem jodu až 900 mgmiddotkg-1 sušiny se vyznačujiacute mořskeacute řasy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 9 -
V listech se jod hromadiacute a při jejich konzervaci dochaacuteziacute ke změnaacutem jeho obsahu Seno a silaacutežovanaacute krmiva se vyznačujiacute ve srovnaacuteniacute se zelenou hmotou vyššiacutem obsahem jodu (Herzig a Suchyacute 1996) Podle Sommra et al (1994) obsahuje lučniacute porost 041-110 jetelotravniacute seno 009-040 a kukuřičnaacute silaacutež 016-026 mg Imiddotkg-1 sušiny V jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (viz tabulka 1) vykazovala nejnižšiacute koncentraci jodu kukuřičnaacute silaacutež a nejvyššiacute travniacute silaacutež Z tabulky 2 vyplyacutevaacute že obsah jodu v pastevniacutech porostech s postupujiacuteciacute vegetaciacute na loukaacutech a pastvinaacutech se vyacuteznamně zvyšuje až na uacuteroveň fyziologickeacute potřeby v podzimniacutem obdobiacute
Tabulka 1 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech (mgmiddotkg-1 sušiny)
v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (Traacutevniacuteček et al 2004)
Krmivo n sx Min Max Median
Pastevniacute porost 93 014912 0105 0027 0555 0119
Seno 118 011213 0094 0023 0523 0078
Travniacute silaacutež 67 0213234 0169 0025 0945 0148
Kukuřičnaacute silaacutež 26 01104 0097 0034 0463 0078
Poznaacutemka 1234t-test Plt001
Tabulka 2 Obsah jodu v pastevniacutem porostu (mgmiddotkg-1 sušiny) v zaacutevislosti na ročniacutem obdobiacute (Traacutevniacuteček et al 2004)
Obdobiacute n sx Min Max Median
květen - červen 51 01011 0074 0027 0376 0078
srpen - řiacutejen 39 02141 0107 0085 0550 0181
Poznaacutemka 1t-test Plt001
II222 Doplňkoveacute zdroje jodu Zajištěniacute potřeby jodu u dojnic pouze z objemnyacutech krmiv a napaacutejeciacute
vody nelze dociacutelit v zemiacutech středniacute Evropy bez jeho suplementace ani při respektovaacuteniacute meziročniacute proměnlivosti jeho obsahu v objemnyacutech krmivech Suplementace jodu je prioritně zaměřena na prevenci jeho deficitu a na funkčniacute posiacuteleniacute laacutetkoveacuteho metabolizmu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 10 -
II2221 Chemickeacute slou čeniny použiacutevaneacute k suplementaci jodu Mezi anorganickeacute sloučeniny jodu v MKP patřiacute jodidy jodičnany
draselnyacute sodnyacute a předevšiacutem stabilniacute jodičnan vaacutepenatyacute Z organickyacutech sloučenin se použiacutevajiacute etylendiamindihydrojodid (EDDI) jodovaneacute nenasyceneacute mastneacute kyseliny jodovaneacute tuky mořskeacute přiacutepadně sladkovodniacute řasy kultivovaneacute ve vodě obohaceneacute jodem (Traacutevniacuteček et al 2011) Z hlediska stability se jako problematickeacute jeviacute jodidy v porovnaacuteniacute s jodičnany a organickyacutemi sloučeninami jodu (McDowell 1992) Jodid draselnyacute je citlivyacute na teplotu vlhkost pH a slunečniacute zaacuteřeniacute Při dlouhodobeacutem skladovaacuteniacute směsiacute a lizů obsahujiacuteciacutech jodid draselnyacute při zvlhčovaacuteniacute a prosliňovaacuteniacute lizů se obsah jodu snižuje (Bobek 1998) V současnosti se z anorganickyacutech sloučenin využiacutevaacute nejčastěji jodičnan vaacutepenatyacute a z organickyacutech sloučenin EDDI vyznačujiacuteciacute se vyacuteraznějšiacute uacutečinnostiacute i vyššiacutem rizikem nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu (Bekeovaacute et al 1998)
II2222 Mineraacutelniacute dopl ňky Mezi nejběžnějšiacute doplňkoveacute nutričniacute zdroje jodu patřiacute mineraacutelniacute
krmneacute přiacutesady (MKP) mineraacutelně vitaminoveacute směsi premixy makroprvků a mikroprvků Při pastvě představujiacute nejběžnějšiacute formu suplementace jodu mineraacutelniacute lizy Jejich vyacutehodou je jednoduchaacute aplikace nevyacutehodou značneacute individuaacutelniacute rozdiacutely jejich přiacutejmu
Obsah jodu v MKP nabiacutezenyacutech v ČR (viz tabulka 3) je 39 až 400 mg na kg Přiacutejem jodu z daacutevek mineraacutelniacutech doplňků doporučovanyacutech vyacuterobcem často převyšuje jeho potřebu a doporučovaneacute množstviacute 08 mg na kg sušiny krmiva pro dojeneacute kraacutevy
Uvedeneacute mineraacutelniacute doplňky jsou využiacutevaacuteny předevšiacutem ve velkokapacitniacutech chovech ke krytiacute celeacuteho spektra nepostradatelnyacutech makro a mikroprvků Vyššiacute koncentrace jodu v MKP pro skot vyacuterazně nezvyšuje cenu mineraacutelniacutech doplňků a při jejich aplikaci většinou nepřesahuje horniacute limit obsahu 5 mg jodu v kg 88 sušiny krmneacute daacutevky vymezenyacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 11 -
Tabulka 3 Obsah jodu v mineraacutelniacutech doplňciacutech a jeho podiacutel na denniacutem
přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev mineraacutelniacuteho doplňku
Typ mineraacutelniacuteho doplňku
Jod mgkg-1 doplňku
Daacutevka krmiva gkusden
Přiacutejem jodu gkusden
Biofaktory Praha sro
Nutri Mix pro dojnice a mladyacute skot
vitamino-mineraacutelniacute 105 100-200 105-210
Mikrop Čebiacuten as M1 mineraacutelniacute krmivo 110 150-300 169-330
Mikrop Čebiacuten as M2 mineraacutelniacute krmivo 200 150-300 300-600
Mikrop Čebiacuten as BK ROZDOJ biacutelkovinnyacute koncentraacutet
39 1000-2000 390-780
Sano Camisan ProfisanTopsan
mineraacutelniacute krmivo 400 200-400 800-1600
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006 do zaacutekladniacutech KD 60-80 100-200 6-16
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006T do zaacutekladniacutech KD 60-80 150-350 9-28
Schaumann ČR sro
Rindamin LE-2006 GIM-2006 Plus
do TMR KD k vyrovnaacuteniacute DCAB bilance
100-250 150-450 15-1125
Tekro sro Turmix-S1 B MKP 40 200-300 8-12
VVS Verměřovice MKP MKP 100-120 150-300 15-36
Agros vos Premix M1až 5 MKP 100 150-300 15-30
Zaacutevod bioch služeb Slušovice
MKP B-E4B MKP 80-120 150-300 12-36
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 12 -
Tabulka 4 Obsah jodu (mgmiddotkg-1) v mineraacutelniacutech lizech a jejich podiacutel na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev lizu Typ lizu Jod v lizu
Spotřeba lizu gkusden Přiacutejem jodu mgkusden
Mikrop Čebiacuten as
ML0 ML3 mineraacutelniacute 70-85 50-150 40-128
Mikrop Čebiacuten as
ML2ML3ML4ML5 mineraacutelniacute 100-110
50-150 50-165
Tekro sro Turmix-L1 liz B mineraacutelniacute 53 50-150 27-8
Trewit sro Liz PP mineraacutelniacute 90 100 9
Animocz Řiacutečany
Liz Mikro Mg (skot)
krmnaacute sůl s ML
80 -100
- 4-10
Animocz Řiacutečany
Biosaxon solnyacute 120 - 6-12
Animocz Řiacutečany
Salit Mineral solnyacute 55 - 3-83
Animocz Řiacutečany
Salit Prem solnyacute 70 - 35-105
Animocz Řiacutečany
Liz Ce-SE solnyacute 100 - 5-15
II223 Exogenniacute nenutri čniacute zdroje jodu Mezi přiacutedatneacute zdroje jodu patřiacute v chovech krav dezinfekčniacute
prostředky obsahujiacuteciacute jod užiacutevaneacute pravidelně k desinfekci struků mleacutečneacute žlaacutezy před nebo po dojeniacute Podle Herziga et al (1999) dochaacuteziacute po aplikaci 20 roztoku Jodonalu B s 17-18 aktivniacuteho jodu (Biochemie Bohumiacuten) na kůži mleacutečneacute žlaacutezy dojnic po pěti dnech k vzestupu obsahu jodu v mleacutece u pokusneacute skupiny o 3345 microg a v moči o 93 microg v litru Ke zvyacutešeniacute koncentrace jodu v mleacutece dochaacuteziacute i při vyacuteplachu dělohy dezinfekčniacutemi preparaacutety obsahujiacuteciacutemi jod (Carleton et al 2008) Přiacuteklady desinfekčniacutech preparaacutetů a veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod je uveden v tabulkaacutech 5 a 6
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 13 -
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Obsah jodu Charakteristika a uacutečinek preparaacutetu
Mikasan JD Mika as lt 4 barieacuterovyacute produkt obsahuje glycerin
působiacute na houby pliacutesně a viry
IO-Shield Ecolab Hygiene
sro lt 5
emulze k ošetřeniacute pokožky mleacutečneacute žlaacutezy působiacute proti bakteriiacutem
a kvasinkaacutem udržuje prodyšnost pružnost a vlaacutečnost pokožky
Kenostart Pharmed sro 3000 ppm dezinfekce struků s
niacutezkou agresivitou vůči pokožce a vysokou stabilitou
Dezi JODIN Elagro sro lt 3 širokospektraacutelniacute dezinfekce struků po
dojeniacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 14 -
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Koncentrace I ()
Uacutečinek preparaacutetu
Alfadin Bioveta a s 10 povrchovaacute dezinfekce
Betadine EGIS Pharmaceuticals Ltd Budapešť
10 povrchovaacute dezinfekce
Mastimol medicamenta Medicamenta Vysokeacute Myacutetoa s
65
mastitidniacute onemocněniacute u skotu akutniacute i chronickeacute kataraacutelniacute i parenchymatozniacute nekroacutezy kůže abscesy zhmožděniny chronickeacute periostitidy a tendovaginitidy
Jodouter Bioveta a s 10 antimikrobiaacutelniacute hydratačniacute hojiveacute a uterotonickeacute uacutečinky
PVP Jod spray Bioveta a s 10 širokospektraacutelniacute dezinfekce
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 15 -
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009
Chov Denniacute dodaacutevka
mleacuteka (hl)
Jod v mleacutece (microgl-1)
MKP Přiacutejem jodu z MKP
(mgksden)
Desinfekčniacute prostředek
1 10 73 DZM 6UP
Trewit 100
Mikasan JD + I
2 10 988 Rindavit LF 10
Schaumann 540 0
3 12 55 MO - 3
Mikrop Čebiacuten 0
Mikasan JD + I
4 25 696 Rindamin Gim
2006 Schaumann
195 Lacto dip
-I
5 27 877 VDZ ndash10
Mikrop Čebiacuten Camisan Sano
232 Lacto dip
-I
6 30 307 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
IO Shield +I
7 30 232 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
Filmadine -I
8 52 199 Camisan
Sano 180
Dezifilm barier -I
9 60 233 M7 H
Mikrop Čebiacuten 270 0
10 90 309 Camisan
Sano 320
Calgonit EX -I
11 90 944 M8
Mikrop Čebiacuten 528
Kenostart +I
12 90 529 Rindavit TMR Schaumann
150 Dermisan
-I
13 100 333 MP2- VVS
Verměrovice 145
Mikasan JD +I
14 100 2276 Rindamin Gim Schaumann
338 HM VIR FILM
-I
15 150 851 Bov vital Ceses Biomin Ceses
290 IO SHIELD
+I
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 16 -
Z přehledu v tabulce 7 je patrneacute širokeacute užitiacute desinfekčniacutech prostředků na přiacutekladu 17 chovů dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 Z uvedenyacutech hodnot vyplyacutevaacute že rozhodujiacuteciacute vliv na obsah jodu v mleacutece zejmeacutena v chovech s velkou dodaacutevkou mleacuteka maacute nutričniacute přiacutejem jodu V chovech s denniacute dodaacutevkou do 6000 litrů mleacuteka byl průměrnyacute doplňkovyacute přiacutejem 132 mg jodu a průměrnyacute obsah jodu v mleacutece 3484 microg Il-1 V chovech s denniacute dodaacutevkou mleacuteka nad 6 000 litrů byl průměrnyacute přiacutejem doplňkoveacuteho jodu 315 mg na ks a obsah jodu od 233 do 2276 microg Il-1 Přiacutekladem nežaacutedouciacuteho uplatněniacute desinfekce mleacutečneacute žlaacutezy prostředkem obsahujiacuteciacutem jod na vzestup jeho obsahu v mleacutece je porovnaacuteniacute chovů č 6 a 7
II224 Faktory ovliv ňujiacuteciacute využitiacute jodu
II2241 Strumigeny Ve vysokoprodukčniacutech chovech dojenyacutech krav s vysokou intenzitou
rostlinneacute produkce a obohacovaacuteniacutem krmnyacutech směsiacute o řepkoveacute a sojoveacute pokrutiny se uplatňuje riziko vyššiacuteho přiacutejmu dusičnanů a glukosinolaacutetů Klinickyacute přiacuteznak deficitu jodu ndash strumu ndash může vyvolat řada strumigenniacutech faktorů snižujiacuteciacutech využitiacute jodu ve štiacutetneacute žlaacuteze (thiokyanaacutety dusičnany dusitany chloristany chlorečnany) pro synteacutezu trijodtyroninu a tyroxinu Riziko vyššiacuteho přiacutejmu uvedenyacutech strumigenů v krmnyacutech daacutevkaacutech hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat-herbivorů přispělo k preventivniacutemu zvyšovaacuteniacute normy potřeby jodu Podle zjištěniacute Tripathi a Mishra (2007) se přežvyacutekavci vyznačujiacute nižšiacute citlivostiacute na glukosinolaacutety Z hlediska využitiacute koncentrace jodu v mleacutece pro posouzeniacute uacuterovně jeho přiacutejmu je nutno respektovat že thiokyanaacutety a dusičnany zvyšujiacute jeho vylučovaacuteniacute ledvinami na uacutekor mleacutečneacute žlaacutezy Podle Groppela (1993) je ve vztahu k hypotyreoidniacutemu stavu rizikovaacute koncentrace dusičnanů nad 10 g na kilogram krmiva při přiacutejmu jodu meacuteně než 02 mg K nutričniacutemu použitiacute dvounulovyacutech řepek je dle MZe ČR 25697 Sb k zaacutekonu o krmivech č9196 v kilogramu sušiny stanovena mezniacute hodnota pro goitrin 3500 mgkg-1 extrahovanyacutech šrotů Antityreoidaacutelniacute působeniacute glukosinolaacutetů je ireversibilniacute a nelze je kompenzovat na rozdiacutel od thiokyanaacutetovyacutech iontů (SCN-) zvyacutešenou
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 6 -
II VLASTNIacute POPIS METODIKY
II1 Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho p řiacutejmu
II11 Vyacuteskyt a environmentaacutelniacute cyklus jodu Jod původně obsaženyacute v zemskeacutem povrchu byl působeniacutem
klimatickyacutech vlivů vyplaven z povrchovyacutech vrstev do mořiacute a oceaacutenů Současnyacute cirkulujiacuteciacute jod pochaacuteziacute z vod oceaacutenů (50 microgl-1) ve formě jodidů ktereacute se uacutečinkem slunečniacuteho zaacuteřeniacute oxidujiacute na elementaacuterniacute jod unikajiacuteciacute do atmosfeacutery z niacutež se vraciacute na zemskyacute povrch prostřednictviacutem sraacutežek (Hetzel 1989)
V půdaacutech je množstviacute jodu zaacutevisleacute na geologickeacutem podložiacute na vzdaacutelenosti stanovišť od oceaacutenu a na exploataci půd Podzoloveacute a piacutesčiteacute půdy obsahujiacute jodu meacuteně než černozemniacute půdy intenzivně obdělaacutevaneacute a bohateacute na humus Koncentrace jodu nižšiacute než 4 mgkg-1 půdy lze považovat za deficitniacute (McGrath et al 1990) V podmiacutenkaacutech Českeacute republiky neobsahuje žaacutednyacute typ hornin takoveacute množstviacute jodu ktereacute by zabezpečovalo jeho dostatečnyacute vstup do potravniacuteho řetězce (Oliveriusovaacute 1997) Průměrneacute hodnoty (08-520 mgkg-1 sucheacute zeminy) na uacutezemiacute trvalyacutech travniacutech porostů z oblastiacute Šumavy a Jeseniacuteků potvrzujiacute mimořaacutedně niacutezkyacute obsah jodu v půdě na většině uacutezemiacute ČR (Traacutevniacuteček et al 2010)
Obsah jodu v pitneacute a napaacutejeciacute vodě se nejčastěji pohybuje v rozmeziacute 5-10 microgl-1 (McDowell 1992 Underwood a Suttle 2001) a v horskyacutech oblastech ČR (Šumava a Jeseniacuteky) klesajiacute pod 2 microgl-1 vody (Traacutevniacuteček et al 2010) Do staacutevajiacuteciacuteho koloběhu jodu stabilně vstupuje ročniacute produkce (těžba) jodu v množstviacute 12 500 tun Využiacutevaacuteniacutem jodu v chemickeacutem průmyslu k dezinfekci a vyacuterobě repelentů při použiacutevaacuteniacute jodovyacutech preparaacutetů u lidiacute a hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat se zvyšuje obsah jodu v odpadniacutech vodaacutech a vyacutekalech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 7 -
II12 Vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho p řiacutejmu
Jodid prochaacutezejiacuteciacute štiacutetnou žlaacutezou se na membraacuteně folikulaacuterniacutech
buněk z 20 zachycuje a podleacutehaacute oxidaci na I2 nebo volnyacute radikaacutel I0 a v buňkaacutech se využiacutevaacute k jodaci tyrozinu v molekulaacutech tyreoglobulinu za vzniku monojodtyroninu a dijodtyroninu Jejich kondenzaciacute vznikaacute tetrajodtyronin - tyroxin (T4) a aktivniacute trijodtyronin (T3) Čaacutest tyroxinu a trijodtyroninu se uvolňuje z tyreoglobulinu do krevniacute plazmy Mobilizace tyreohormonů z koloidu je funkciacute tyreostimulujiacuteciacutecho hormonu hypofyacutezy (TSH) Jod se po dejodaci hormonu opět uvolňuje do jodoveacute rezervy a je čaacutestečně vylučovaacuten močiacute trusem a mleacutekem Volneacute T4 a T3 se vaacutežou na receptory všech tělniacutech buněk a tyroxin se měniacute na trijodtyronin Metabolickyacute uacutečinek T3 spočiacutevaacute ve stimulaci jaterniacute glykogenolyacutezy glukoneogeneze vstřebaacutevaacuteniacute glukoacutezy a metabolizmu cholesterolu Poruchy tvorby hormonů štiacutetneacute žlaacutezy podmiacuteněneacute neuacuteměrnyacutem přiacutejmem jodu se projevujiacute buď sniacuteženou funkciacute štiacutetneacute žlaacutezy (hypotyreoacutezou) nebo nadprodukciacute hormonů (hypertyreoacutezou) V souvislosti s rozvojem plošneacute suplementace jodu u hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat je nutno zamezit i riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu projevujiacuteciacuteho se sniacuteženiacutem funkce tyreocytů a postupnou involuciacute štiacutetneacute žlaacutezy Při intoxikaci krav jodem dochaacuteziacute k jeho prudkeacutemu vzestupu v mleacutece ke zkraacuteceniacute gravidity a sniacuteženiacute odolnosti Laktujiacuteciacute zviacuteřata jsou vůči nadbytku I odolnějšiacute
II2 Potřeba jodu jeho zdroje a faktory využitiacute ve vyacuteživ ě dojnic
II21 Potřeba jodu ve vyacuteživ ě dojnic Naacuteroky organismu na přiacutesun jodu stoupajiacute v souvislosti se
zvyacutešenyacutem metabolizmem v obdobiacute růstu pohlavniacuteho dospiacutevaacuteniacute březosti a laktace Vyššiacute uacuteroveň přiacutejmu jodu vyžaduje i rostouciacute užitkovost technologickeacute a klimatickyacutech zaacutetěže interakce jodu s jinyacutemi mineraacutelniacutemi laacutetkami Vymezeniacute optimaacutelniacute uacuterovně přiacutejmu jodu v současneacute době zohledňuje i požadavky na obsah
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 8 -
jodu v mleacutece jako vyacuteznamneacuteho přirozeneacuteho zdroje jodu v lidskeacute vyacuteživě (Hetzel 1989 Bobek 1998 Kursa et al 2005) Potřeba jodu se zvyšuje narůstajiacuteciacutem inhibičniacutem uplatněniacutem strumigenniacutech faktorů předevšiacutem dusičnanů (Pandav a Rao 1997 Bobek 1998) glukosinolaacutetů (Pailan a Singhal 2007) izoflavonů obsaženyacutech v soacuteji (Doerge a Sheehan 2002) huminovyacutech kyselin (Huang et al 1994) perchloraacutetů (Leung et al 2010) a produktů bakteriaacutelniacuteho znečištěniacute napaacutejeciacutech vod Vzhledem k uplatněniacute strumigenniacutech faktorů koliacutesajiacute normy potřeby jodu v rozmeziacute 02 - 20 mg jodu v 1 kg sušiny KD Komise Evropskeacuteho společenstviacute ve sveacutem Nařiacutezeniacute č 14592005 uvaacutediacute 5 mg jodu v 1 kg 88 sušiny kompletniacute krmneacute daacutevky jako maximaacutelniacute povoleneacute množstviacute jodu Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice (Sommer et al 1994 Jeroch et al 2006) doporučujiacute pro dojnice 08 mg jodu v 1 kg sušiny KD přiacutepadně 06 mg jodu na 1 kg vyprodukovaneacuteho mleacuteka National Research Council (NRC) (2001) doporučuje 04-05 mg Ikg-1 sušiny krmneacute daacutevky Podle experimentů provedenyacutech raacutemcově v letech 1930-1980 zabyacutevajiacuteciacutech se toxickyacutem uacutečinkem vysokeacuteho přiacutejmu jodu (Pauliacutekovaacute et al 2002) se klinickeacute přiacuteznaky nadbytku jodu dostavujiacute teprve při daacutevkaacutech mnohonaacutesobně převyšujiacuteciacutech horniacute hranici doporučeniacute EU (Nařiacutezeniacute č 14592005)
II22 Zdroje jodu Dojnice přijiacutemajiacute jod předevšiacutem alimentaacuterniacute cestou z krmneacute daacutevky
napaacutejeciacute vody a v menšiacute miacuteře dyacutechaacuteniacutem z ovzdušiacute a z exogenniacutech nutričně neciacutelenyacutech zdrojů (veterinaacuterniacute a desinfekčniacute prostředky) V podmiacutenkaacutech ČR je rozhodujiacuteciacute nutričniacute přiacutejem
II221 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech Koncentrace jodu v objemnyacutech krmivech na uacutezemiacute Českeacute republiky
koliacutesaacute v rozmeziacute 01-09 mgmiddotkg-1 sušiny a zaacutevisiacute na rostlinneacutem druhu hnojeniacute geologickyacutech a klimatickyacutech podmiacutenkaacutech Na půdaacutech s vyššiacutem obsahem jodu (aluviaacutelniacute půdy v povodiacute řek naplaveneacute hliacuteny a piacutesky) se vegetace vyznačuje vyššiacutem obsahem jodu Nejnižšiacute koncentraci jodu vykazujiacute rostliny na půdaacutech s podložiacutem žuly (McDowell 1992) Nejvyššiacutem obsahem jodu až 900 mgmiddotkg-1 sušiny se vyznačujiacute mořskeacute řasy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 9 -
V listech se jod hromadiacute a při jejich konzervaci dochaacuteziacute ke změnaacutem jeho obsahu Seno a silaacutežovanaacute krmiva se vyznačujiacute ve srovnaacuteniacute se zelenou hmotou vyššiacutem obsahem jodu (Herzig a Suchyacute 1996) Podle Sommra et al (1994) obsahuje lučniacute porost 041-110 jetelotravniacute seno 009-040 a kukuřičnaacute silaacutež 016-026 mg Imiddotkg-1 sušiny V jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (viz tabulka 1) vykazovala nejnižšiacute koncentraci jodu kukuřičnaacute silaacutež a nejvyššiacute travniacute silaacutež Z tabulky 2 vyplyacutevaacute že obsah jodu v pastevniacutech porostech s postupujiacuteciacute vegetaciacute na loukaacutech a pastvinaacutech se vyacuteznamně zvyšuje až na uacuteroveň fyziologickeacute potřeby v podzimniacutem obdobiacute
Tabulka 1 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech (mgmiddotkg-1 sušiny)
v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (Traacutevniacuteček et al 2004)
Krmivo n sx Min Max Median
Pastevniacute porost 93 014912 0105 0027 0555 0119
Seno 118 011213 0094 0023 0523 0078
Travniacute silaacutež 67 0213234 0169 0025 0945 0148
Kukuřičnaacute silaacutež 26 01104 0097 0034 0463 0078
Poznaacutemka 1234t-test Plt001
Tabulka 2 Obsah jodu v pastevniacutem porostu (mgmiddotkg-1 sušiny) v zaacutevislosti na ročniacutem obdobiacute (Traacutevniacuteček et al 2004)
Obdobiacute n sx Min Max Median
květen - červen 51 01011 0074 0027 0376 0078
srpen - řiacutejen 39 02141 0107 0085 0550 0181
Poznaacutemka 1t-test Plt001
II222 Doplňkoveacute zdroje jodu Zajištěniacute potřeby jodu u dojnic pouze z objemnyacutech krmiv a napaacutejeciacute
vody nelze dociacutelit v zemiacutech středniacute Evropy bez jeho suplementace ani při respektovaacuteniacute meziročniacute proměnlivosti jeho obsahu v objemnyacutech krmivech Suplementace jodu je prioritně zaměřena na prevenci jeho deficitu a na funkčniacute posiacuteleniacute laacutetkoveacuteho metabolizmu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 10 -
II2221 Chemickeacute slou čeniny použiacutevaneacute k suplementaci jodu Mezi anorganickeacute sloučeniny jodu v MKP patřiacute jodidy jodičnany
draselnyacute sodnyacute a předevšiacutem stabilniacute jodičnan vaacutepenatyacute Z organickyacutech sloučenin se použiacutevajiacute etylendiamindihydrojodid (EDDI) jodovaneacute nenasyceneacute mastneacute kyseliny jodovaneacute tuky mořskeacute přiacutepadně sladkovodniacute řasy kultivovaneacute ve vodě obohaceneacute jodem (Traacutevniacuteček et al 2011) Z hlediska stability se jako problematickeacute jeviacute jodidy v porovnaacuteniacute s jodičnany a organickyacutemi sloučeninami jodu (McDowell 1992) Jodid draselnyacute je citlivyacute na teplotu vlhkost pH a slunečniacute zaacuteřeniacute Při dlouhodobeacutem skladovaacuteniacute směsiacute a lizů obsahujiacuteciacutech jodid draselnyacute při zvlhčovaacuteniacute a prosliňovaacuteniacute lizů se obsah jodu snižuje (Bobek 1998) V současnosti se z anorganickyacutech sloučenin využiacutevaacute nejčastěji jodičnan vaacutepenatyacute a z organickyacutech sloučenin EDDI vyznačujiacuteciacute se vyacuteraznějšiacute uacutečinnostiacute i vyššiacutem rizikem nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu (Bekeovaacute et al 1998)
II2222 Mineraacutelniacute dopl ňky Mezi nejběžnějšiacute doplňkoveacute nutričniacute zdroje jodu patřiacute mineraacutelniacute
krmneacute přiacutesady (MKP) mineraacutelně vitaminoveacute směsi premixy makroprvků a mikroprvků Při pastvě představujiacute nejběžnějšiacute formu suplementace jodu mineraacutelniacute lizy Jejich vyacutehodou je jednoduchaacute aplikace nevyacutehodou značneacute individuaacutelniacute rozdiacutely jejich přiacutejmu
Obsah jodu v MKP nabiacutezenyacutech v ČR (viz tabulka 3) je 39 až 400 mg na kg Přiacutejem jodu z daacutevek mineraacutelniacutech doplňků doporučovanyacutech vyacuterobcem často převyšuje jeho potřebu a doporučovaneacute množstviacute 08 mg na kg sušiny krmiva pro dojeneacute kraacutevy
Uvedeneacute mineraacutelniacute doplňky jsou využiacutevaacuteny předevšiacutem ve velkokapacitniacutech chovech ke krytiacute celeacuteho spektra nepostradatelnyacutech makro a mikroprvků Vyššiacute koncentrace jodu v MKP pro skot vyacuterazně nezvyšuje cenu mineraacutelniacutech doplňků a při jejich aplikaci většinou nepřesahuje horniacute limit obsahu 5 mg jodu v kg 88 sušiny krmneacute daacutevky vymezenyacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 11 -
Tabulka 3 Obsah jodu v mineraacutelniacutech doplňciacutech a jeho podiacutel na denniacutem
přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev mineraacutelniacuteho doplňku
Typ mineraacutelniacuteho doplňku
Jod mgkg-1 doplňku
Daacutevka krmiva gkusden
Přiacutejem jodu gkusden
Biofaktory Praha sro
Nutri Mix pro dojnice a mladyacute skot
vitamino-mineraacutelniacute 105 100-200 105-210
Mikrop Čebiacuten as M1 mineraacutelniacute krmivo 110 150-300 169-330
Mikrop Čebiacuten as M2 mineraacutelniacute krmivo 200 150-300 300-600
Mikrop Čebiacuten as BK ROZDOJ biacutelkovinnyacute koncentraacutet
39 1000-2000 390-780
Sano Camisan ProfisanTopsan
mineraacutelniacute krmivo 400 200-400 800-1600
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006 do zaacutekladniacutech KD 60-80 100-200 6-16
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006T do zaacutekladniacutech KD 60-80 150-350 9-28
Schaumann ČR sro
Rindamin LE-2006 GIM-2006 Plus
do TMR KD k vyrovnaacuteniacute DCAB bilance
100-250 150-450 15-1125
Tekro sro Turmix-S1 B MKP 40 200-300 8-12
VVS Verměřovice MKP MKP 100-120 150-300 15-36
Agros vos Premix M1až 5 MKP 100 150-300 15-30
Zaacutevod bioch služeb Slušovice
MKP B-E4B MKP 80-120 150-300 12-36
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 12 -
Tabulka 4 Obsah jodu (mgmiddotkg-1) v mineraacutelniacutech lizech a jejich podiacutel na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev lizu Typ lizu Jod v lizu
Spotřeba lizu gkusden Přiacutejem jodu mgkusden
Mikrop Čebiacuten as
ML0 ML3 mineraacutelniacute 70-85 50-150 40-128
Mikrop Čebiacuten as
ML2ML3ML4ML5 mineraacutelniacute 100-110
50-150 50-165
Tekro sro Turmix-L1 liz B mineraacutelniacute 53 50-150 27-8
Trewit sro Liz PP mineraacutelniacute 90 100 9
Animocz Řiacutečany
Liz Mikro Mg (skot)
krmnaacute sůl s ML
80 -100
- 4-10
Animocz Řiacutečany
Biosaxon solnyacute 120 - 6-12
Animocz Řiacutečany
Salit Mineral solnyacute 55 - 3-83
Animocz Řiacutečany
Salit Prem solnyacute 70 - 35-105
Animocz Řiacutečany
Liz Ce-SE solnyacute 100 - 5-15
II223 Exogenniacute nenutri čniacute zdroje jodu Mezi přiacutedatneacute zdroje jodu patřiacute v chovech krav dezinfekčniacute
prostředky obsahujiacuteciacute jod užiacutevaneacute pravidelně k desinfekci struků mleacutečneacute žlaacutezy před nebo po dojeniacute Podle Herziga et al (1999) dochaacuteziacute po aplikaci 20 roztoku Jodonalu B s 17-18 aktivniacuteho jodu (Biochemie Bohumiacuten) na kůži mleacutečneacute žlaacutezy dojnic po pěti dnech k vzestupu obsahu jodu v mleacutece u pokusneacute skupiny o 3345 microg a v moči o 93 microg v litru Ke zvyacutešeniacute koncentrace jodu v mleacutece dochaacuteziacute i při vyacuteplachu dělohy dezinfekčniacutemi preparaacutety obsahujiacuteciacutemi jod (Carleton et al 2008) Přiacuteklady desinfekčniacutech preparaacutetů a veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod je uveden v tabulkaacutech 5 a 6
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 13 -
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Obsah jodu Charakteristika a uacutečinek preparaacutetu
Mikasan JD Mika as lt 4 barieacuterovyacute produkt obsahuje glycerin
působiacute na houby pliacutesně a viry
IO-Shield Ecolab Hygiene
sro lt 5
emulze k ošetřeniacute pokožky mleacutečneacute žlaacutezy působiacute proti bakteriiacutem
a kvasinkaacutem udržuje prodyšnost pružnost a vlaacutečnost pokožky
Kenostart Pharmed sro 3000 ppm dezinfekce struků s
niacutezkou agresivitou vůči pokožce a vysokou stabilitou
Dezi JODIN Elagro sro lt 3 širokospektraacutelniacute dezinfekce struků po
dojeniacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 14 -
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Koncentrace I ()
Uacutečinek preparaacutetu
Alfadin Bioveta a s 10 povrchovaacute dezinfekce
Betadine EGIS Pharmaceuticals Ltd Budapešť
10 povrchovaacute dezinfekce
Mastimol medicamenta Medicamenta Vysokeacute Myacutetoa s
65
mastitidniacute onemocněniacute u skotu akutniacute i chronickeacute kataraacutelniacute i parenchymatozniacute nekroacutezy kůže abscesy zhmožděniny chronickeacute periostitidy a tendovaginitidy
Jodouter Bioveta a s 10 antimikrobiaacutelniacute hydratačniacute hojiveacute a uterotonickeacute uacutečinky
PVP Jod spray Bioveta a s 10 širokospektraacutelniacute dezinfekce
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 15 -
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009
Chov Denniacute dodaacutevka
mleacuteka (hl)
Jod v mleacutece (microgl-1)
MKP Přiacutejem jodu z MKP
(mgksden)
Desinfekčniacute prostředek
1 10 73 DZM 6UP
Trewit 100
Mikasan JD + I
2 10 988 Rindavit LF 10
Schaumann 540 0
3 12 55 MO - 3
Mikrop Čebiacuten 0
Mikasan JD + I
4 25 696 Rindamin Gim
2006 Schaumann
195 Lacto dip
-I
5 27 877 VDZ ndash10
Mikrop Čebiacuten Camisan Sano
232 Lacto dip
-I
6 30 307 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
IO Shield +I
7 30 232 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
Filmadine -I
8 52 199 Camisan
Sano 180
Dezifilm barier -I
9 60 233 M7 H
Mikrop Čebiacuten 270 0
10 90 309 Camisan
Sano 320
Calgonit EX -I
11 90 944 M8
Mikrop Čebiacuten 528
Kenostart +I
12 90 529 Rindavit TMR Schaumann
150 Dermisan
-I
13 100 333 MP2- VVS
Verměrovice 145
Mikasan JD +I
14 100 2276 Rindamin Gim Schaumann
338 HM VIR FILM
-I
15 150 851 Bov vital Ceses Biomin Ceses
290 IO SHIELD
+I
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 16 -
Z přehledu v tabulce 7 je patrneacute širokeacute užitiacute desinfekčniacutech prostředků na přiacutekladu 17 chovů dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 Z uvedenyacutech hodnot vyplyacutevaacute že rozhodujiacuteciacute vliv na obsah jodu v mleacutece zejmeacutena v chovech s velkou dodaacutevkou mleacuteka maacute nutričniacute přiacutejem jodu V chovech s denniacute dodaacutevkou do 6000 litrů mleacuteka byl průměrnyacute doplňkovyacute přiacutejem 132 mg jodu a průměrnyacute obsah jodu v mleacutece 3484 microg Il-1 V chovech s denniacute dodaacutevkou mleacuteka nad 6 000 litrů byl průměrnyacute přiacutejem doplňkoveacuteho jodu 315 mg na ks a obsah jodu od 233 do 2276 microg Il-1 Přiacutekladem nežaacutedouciacuteho uplatněniacute desinfekce mleacutečneacute žlaacutezy prostředkem obsahujiacuteciacutem jod na vzestup jeho obsahu v mleacutece je porovnaacuteniacute chovů č 6 a 7
II224 Faktory ovliv ňujiacuteciacute využitiacute jodu
II2241 Strumigeny Ve vysokoprodukčniacutech chovech dojenyacutech krav s vysokou intenzitou
rostlinneacute produkce a obohacovaacuteniacutem krmnyacutech směsiacute o řepkoveacute a sojoveacute pokrutiny se uplatňuje riziko vyššiacuteho přiacutejmu dusičnanů a glukosinolaacutetů Klinickyacute přiacuteznak deficitu jodu ndash strumu ndash může vyvolat řada strumigenniacutech faktorů snižujiacuteciacutech využitiacute jodu ve štiacutetneacute žlaacuteze (thiokyanaacutety dusičnany dusitany chloristany chlorečnany) pro synteacutezu trijodtyroninu a tyroxinu Riziko vyššiacuteho přiacutejmu uvedenyacutech strumigenů v krmnyacutech daacutevkaacutech hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat-herbivorů přispělo k preventivniacutemu zvyšovaacuteniacute normy potřeby jodu Podle zjištěniacute Tripathi a Mishra (2007) se přežvyacutekavci vyznačujiacute nižšiacute citlivostiacute na glukosinolaacutety Z hlediska využitiacute koncentrace jodu v mleacutece pro posouzeniacute uacuterovně jeho přiacutejmu je nutno respektovat že thiokyanaacutety a dusičnany zvyšujiacute jeho vylučovaacuteniacute ledvinami na uacutekor mleacutečneacute žlaacutezy Podle Groppela (1993) je ve vztahu k hypotyreoidniacutemu stavu rizikovaacute koncentrace dusičnanů nad 10 g na kilogram krmiva při přiacutejmu jodu meacuteně než 02 mg K nutričniacutemu použitiacute dvounulovyacutech řepek je dle MZe ČR 25697 Sb k zaacutekonu o krmivech č9196 v kilogramu sušiny stanovena mezniacute hodnota pro goitrin 3500 mgkg-1 extrahovanyacutech šrotů Antityreoidaacutelniacute působeniacute glukosinolaacutetů je ireversibilniacute a nelze je kompenzovat na rozdiacutel od thiokyanaacutetovyacutech iontů (SCN-) zvyacutešenou
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 7 -
II12 Vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu a rizik jeho neuacutem ěrneacuteho p řiacutejmu
Jodid prochaacutezejiacuteciacute štiacutetnou žlaacutezou se na membraacuteně folikulaacuterniacutech
buněk z 20 zachycuje a podleacutehaacute oxidaci na I2 nebo volnyacute radikaacutel I0 a v buňkaacutech se využiacutevaacute k jodaci tyrozinu v molekulaacutech tyreoglobulinu za vzniku monojodtyroninu a dijodtyroninu Jejich kondenzaciacute vznikaacute tetrajodtyronin - tyroxin (T4) a aktivniacute trijodtyronin (T3) Čaacutest tyroxinu a trijodtyroninu se uvolňuje z tyreoglobulinu do krevniacute plazmy Mobilizace tyreohormonů z koloidu je funkciacute tyreostimulujiacuteciacutecho hormonu hypofyacutezy (TSH) Jod se po dejodaci hormonu opět uvolňuje do jodoveacute rezervy a je čaacutestečně vylučovaacuten močiacute trusem a mleacutekem Volneacute T4 a T3 se vaacutežou na receptory všech tělniacutech buněk a tyroxin se měniacute na trijodtyronin Metabolickyacute uacutečinek T3 spočiacutevaacute ve stimulaci jaterniacute glykogenolyacutezy glukoneogeneze vstřebaacutevaacuteniacute glukoacutezy a metabolizmu cholesterolu Poruchy tvorby hormonů štiacutetneacute žlaacutezy podmiacuteněneacute neuacuteměrnyacutem přiacutejmem jodu se projevujiacute buď sniacuteženou funkciacute štiacutetneacute žlaacutezy (hypotyreoacutezou) nebo nadprodukciacute hormonů (hypertyreoacutezou) V souvislosti s rozvojem plošneacute suplementace jodu u hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat je nutno zamezit i riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu projevujiacuteciacuteho se sniacuteženiacutem funkce tyreocytů a postupnou involuciacute štiacutetneacute žlaacutezy Při intoxikaci krav jodem dochaacuteziacute k jeho prudkeacutemu vzestupu v mleacutece ke zkraacuteceniacute gravidity a sniacuteženiacute odolnosti Laktujiacuteciacute zviacuteřata jsou vůči nadbytku I odolnějšiacute
II2 Potřeba jodu jeho zdroje a faktory využitiacute ve vyacuteživ ě dojnic
II21 Potřeba jodu ve vyacuteživ ě dojnic Naacuteroky organismu na přiacutesun jodu stoupajiacute v souvislosti se
zvyacutešenyacutem metabolizmem v obdobiacute růstu pohlavniacuteho dospiacutevaacuteniacute březosti a laktace Vyššiacute uacuteroveň přiacutejmu jodu vyžaduje i rostouciacute užitkovost technologickeacute a klimatickyacutech zaacutetěže interakce jodu s jinyacutemi mineraacutelniacutemi laacutetkami Vymezeniacute optimaacutelniacute uacuterovně přiacutejmu jodu v současneacute době zohledňuje i požadavky na obsah
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 8 -
jodu v mleacutece jako vyacuteznamneacuteho přirozeneacuteho zdroje jodu v lidskeacute vyacuteživě (Hetzel 1989 Bobek 1998 Kursa et al 2005) Potřeba jodu se zvyšuje narůstajiacuteciacutem inhibičniacutem uplatněniacutem strumigenniacutech faktorů předevšiacutem dusičnanů (Pandav a Rao 1997 Bobek 1998) glukosinolaacutetů (Pailan a Singhal 2007) izoflavonů obsaženyacutech v soacuteji (Doerge a Sheehan 2002) huminovyacutech kyselin (Huang et al 1994) perchloraacutetů (Leung et al 2010) a produktů bakteriaacutelniacuteho znečištěniacute napaacutejeciacutech vod Vzhledem k uplatněniacute strumigenniacutech faktorů koliacutesajiacute normy potřeby jodu v rozmeziacute 02 - 20 mg jodu v 1 kg sušiny KD Komise Evropskeacuteho společenstviacute ve sveacutem Nařiacutezeniacute č 14592005 uvaacutediacute 5 mg jodu v 1 kg 88 sušiny kompletniacute krmneacute daacutevky jako maximaacutelniacute povoleneacute množstviacute jodu Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice (Sommer et al 1994 Jeroch et al 2006) doporučujiacute pro dojnice 08 mg jodu v 1 kg sušiny KD přiacutepadně 06 mg jodu na 1 kg vyprodukovaneacuteho mleacuteka National Research Council (NRC) (2001) doporučuje 04-05 mg Ikg-1 sušiny krmneacute daacutevky Podle experimentů provedenyacutech raacutemcově v letech 1930-1980 zabyacutevajiacuteciacutech se toxickyacutem uacutečinkem vysokeacuteho přiacutejmu jodu (Pauliacutekovaacute et al 2002) se klinickeacute přiacuteznaky nadbytku jodu dostavujiacute teprve při daacutevkaacutech mnohonaacutesobně převyšujiacuteciacutech horniacute hranici doporučeniacute EU (Nařiacutezeniacute č 14592005)
II22 Zdroje jodu Dojnice přijiacutemajiacute jod předevšiacutem alimentaacuterniacute cestou z krmneacute daacutevky
napaacutejeciacute vody a v menšiacute miacuteře dyacutechaacuteniacutem z ovzdušiacute a z exogenniacutech nutričně neciacutelenyacutech zdrojů (veterinaacuterniacute a desinfekčniacute prostředky) V podmiacutenkaacutech ČR je rozhodujiacuteciacute nutričniacute přiacutejem
II221 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech Koncentrace jodu v objemnyacutech krmivech na uacutezemiacute Českeacute republiky
koliacutesaacute v rozmeziacute 01-09 mgmiddotkg-1 sušiny a zaacutevisiacute na rostlinneacutem druhu hnojeniacute geologickyacutech a klimatickyacutech podmiacutenkaacutech Na půdaacutech s vyššiacutem obsahem jodu (aluviaacutelniacute půdy v povodiacute řek naplaveneacute hliacuteny a piacutesky) se vegetace vyznačuje vyššiacutem obsahem jodu Nejnižšiacute koncentraci jodu vykazujiacute rostliny na půdaacutech s podložiacutem žuly (McDowell 1992) Nejvyššiacutem obsahem jodu až 900 mgmiddotkg-1 sušiny se vyznačujiacute mořskeacute řasy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 9 -
V listech se jod hromadiacute a při jejich konzervaci dochaacuteziacute ke změnaacutem jeho obsahu Seno a silaacutežovanaacute krmiva se vyznačujiacute ve srovnaacuteniacute se zelenou hmotou vyššiacutem obsahem jodu (Herzig a Suchyacute 1996) Podle Sommra et al (1994) obsahuje lučniacute porost 041-110 jetelotravniacute seno 009-040 a kukuřičnaacute silaacutež 016-026 mg Imiddotkg-1 sušiny V jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (viz tabulka 1) vykazovala nejnižšiacute koncentraci jodu kukuřičnaacute silaacutež a nejvyššiacute travniacute silaacutež Z tabulky 2 vyplyacutevaacute že obsah jodu v pastevniacutech porostech s postupujiacuteciacute vegetaciacute na loukaacutech a pastvinaacutech se vyacuteznamně zvyšuje až na uacuteroveň fyziologickeacute potřeby v podzimniacutem obdobiacute
Tabulka 1 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech (mgmiddotkg-1 sušiny)
v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (Traacutevniacuteček et al 2004)
Krmivo n sx Min Max Median
Pastevniacute porost 93 014912 0105 0027 0555 0119
Seno 118 011213 0094 0023 0523 0078
Travniacute silaacutež 67 0213234 0169 0025 0945 0148
Kukuřičnaacute silaacutež 26 01104 0097 0034 0463 0078
Poznaacutemka 1234t-test Plt001
Tabulka 2 Obsah jodu v pastevniacutem porostu (mgmiddotkg-1 sušiny) v zaacutevislosti na ročniacutem obdobiacute (Traacutevniacuteček et al 2004)
Obdobiacute n sx Min Max Median
květen - červen 51 01011 0074 0027 0376 0078
srpen - řiacutejen 39 02141 0107 0085 0550 0181
Poznaacutemka 1t-test Plt001
II222 Doplňkoveacute zdroje jodu Zajištěniacute potřeby jodu u dojnic pouze z objemnyacutech krmiv a napaacutejeciacute
vody nelze dociacutelit v zemiacutech středniacute Evropy bez jeho suplementace ani při respektovaacuteniacute meziročniacute proměnlivosti jeho obsahu v objemnyacutech krmivech Suplementace jodu je prioritně zaměřena na prevenci jeho deficitu a na funkčniacute posiacuteleniacute laacutetkoveacuteho metabolizmu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 10 -
II2221 Chemickeacute slou čeniny použiacutevaneacute k suplementaci jodu Mezi anorganickeacute sloučeniny jodu v MKP patřiacute jodidy jodičnany
draselnyacute sodnyacute a předevšiacutem stabilniacute jodičnan vaacutepenatyacute Z organickyacutech sloučenin se použiacutevajiacute etylendiamindihydrojodid (EDDI) jodovaneacute nenasyceneacute mastneacute kyseliny jodovaneacute tuky mořskeacute přiacutepadně sladkovodniacute řasy kultivovaneacute ve vodě obohaceneacute jodem (Traacutevniacuteček et al 2011) Z hlediska stability se jako problematickeacute jeviacute jodidy v porovnaacuteniacute s jodičnany a organickyacutemi sloučeninami jodu (McDowell 1992) Jodid draselnyacute je citlivyacute na teplotu vlhkost pH a slunečniacute zaacuteřeniacute Při dlouhodobeacutem skladovaacuteniacute směsiacute a lizů obsahujiacuteciacutech jodid draselnyacute při zvlhčovaacuteniacute a prosliňovaacuteniacute lizů se obsah jodu snižuje (Bobek 1998) V současnosti se z anorganickyacutech sloučenin využiacutevaacute nejčastěji jodičnan vaacutepenatyacute a z organickyacutech sloučenin EDDI vyznačujiacuteciacute se vyacuteraznějšiacute uacutečinnostiacute i vyššiacutem rizikem nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu (Bekeovaacute et al 1998)
II2222 Mineraacutelniacute dopl ňky Mezi nejběžnějšiacute doplňkoveacute nutričniacute zdroje jodu patřiacute mineraacutelniacute
krmneacute přiacutesady (MKP) mineraacutelně vitaminoveacute směsi premixy makroprvků a mikroprvků Při pastvě představujiacute nejběžnějšiacute formu suplementace jodu mineraacutelniacute lizy Jejich vyacutehodou je jednoduchaacute aplikace nevyacutehodou značneacute individuaacutelniacute rozdiacutely jejich přiacutejmu
Obsah jodu v MKP nabiacutezenyacutech v ČR (viz tabulka 3) je 39 až 400 mg na kg Přiacutejem jodu z daacutevek mineraacutelniacutech doplňků doporučovanyacutech vyacuterobcem často převyšuje jeho potřebu a doporučovaneacute množstviacute 08 mg na kg sušiny krmiva pro dojeneacute kraacutevy
Uvedeneacute mineraacutelniacute doplňky jsou využiacutevaacuteny předevšiacutem ve velkokapacitniacutech chovech ke krytiacute celeacuteho spektra nepostradatelnyacutech makro a mikroprvků Vyššiacute koncentrace jodu v MKP pro skot vyacuterazně nezvyšuje cenu mineraacutelniacutech doplňků a při jejich aplikaci většinou nepřesahuje horniacute limit obsahu 5 mg jodu v kg 88 sušiny krmneacute daacutevky vymezenyacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 11 -
Tabulka 3 Obsah jodu v mineraacutelniacutech doplňciacutech a jeho podiacutel na denniacutem
přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev mineraacutelniacuteho doplňku
Typ mineraacutelniacuteho doplňku
Jod mgkg-1 doplňku
Daacutevka krmiva gkusden
Přiacutejem jodu gkusden
Biofaktory Praha sro
Nutri Mix pro dojnice a mladyacute skot
vitamino-mineraacutelniacute 105 100-200 105-210
Mikrop Čebiacuten as M1 mineraacutelniacute krmivo 110 150-300 169-330
Mikrop Čebiacuten as M2 mineraacutelniacute krmivo 200 150-300 300-600
Mikrop Čebiacuten as BK ROZDOJ biacutelkovinnyacute koncentraacutet
39 1000-2000 390-780
Sano Camisan ProfisanTopsan
mineraacutelniacute krmivo 400 200-400 800-1600
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006 do zaacutekladniacutech KD 60-80 100-200 6-16
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006T do zaacutekladniacutech KD 60-80 150-350 9-28
Schaumann ČR sro
Rindamin LE-2006 GIM-2006 Plus
do TMR KD k vyrovnaacuteniacute DCAB bilance
100-250 150-450 15-1125
Tekro sro Turmix-S1 B MKP 40 200-300 8-12
VVS Verměřovice MKP MKP 100-120 150-300 15-36
Agros vos Premix M1až 5 MKP 100 150-300 15-30
Zaacutevod bioch služeb Slušovice
MKP B-E4B MKP 80-120 150-300 12-36
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 12 -
Tabulka 4 Obsah jodu (mgmiddotkg-1) v mineraacutelniacutech lizech a jejich podiacutel na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev lizu Typ lizu Jod v lizu
Spotřeba lizu gkusden Přiacutejem jodu mgkusden
Mikrop Čebiacuten as
ML0 ML3 mineraacutelniacute 70-85 50-150 40-128
Mikrop Čebiacuten as
ML2ML3ML4ML5 mineraacutelniacute 100-110
50-150 50-165
Tekro sro Turmix-L1 liz B mineraacutelniacute 53 50-150 27-8
Trewit sro Liz PP mineraacutelniacute 90 100 9
Animocz Řiacutečany
Liz Mikro Mg (skot)
krmnaacute sůl s ML
80 -100
- 4-10
Animocz Řiacutečany
Biosaxon solnyacute 120 - 6-12
Animocz Řiacutečany
Salit Mineral solnyacute 55 - 3-83
Animocz Řiacutečany
Salit Prem solnyacute 70 - 35-105
Animocz Řiacutečany
Liz Ce-SE solnyacute 100 - 5-15
II223 Exogenniacute nenutri čniacute zdroje jodu Mezi přiacutedatneacute zdroje jodu patřiacute v chovech krav dezinfekčniacute
prostředky obsahujiacuteciacute jod užiacutevaneacute pravidelně k desinfekci struků mleacutečneacute žlaacutezy před nebo po dojeniacute Podle Herziga et al (1999) dochaacuteziacute po aplikaci 20 roztoku Jodonalu B s 17-18 aktivniacuteho jodu (Biochemie Bohumiacuten) na kůži mleacutečneacute žlaacutezy dojnic po pěti dnech k vzestupu obsahu jodu v mleacutece u pokusneacute skupiny o 3345 microg a v moči o 93 microg v litru Ke zvyacutešeniacute koncentrace jodu v mleacutece dochaacuteziacute i při vyacuteplachu dělohy dezinfekčniacutemi preparaacutety obsahujiacuteciacutemi jod (Carleton et al 2008) Přiacuteklady desinfekčniacutech preparaacutetů a veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod je uveden v tabulkaacutech 5 a 6
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 13 -
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Obsah jodu Charakteristika a uacutečinek preparaacutetu
Mikasan JD Mika as lt 4 barieacuterovyacute produkt obsahuje glycerin
působiacute na houby pliacutesně a viry
IO-Shield Ecolab Hygiene
sro lt 5
emulze k ošetřeniacute pokožky mleacutečneacute žlaacutezy působiacute proti bakteriiacutem
a kvasinkaacutem udržuje prodyšnost pružnost a vlaacutečnost pokožky
Kenostart Pharmed sro 3000 ppm dezinfekce struků s
niacutezkou agresivitou vůči pokožce a vysokou stabilitou
Dezi JODIN Elagro sro lt 3 širokospektraacutelniacute dezinfekce struků po
dojeniacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 14 -
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Koncentrace I ()
Uacutečinek preparaacutetu
Alfadin Bioveta a s 10 povrchovaacute dezinfekce
Betadine EGIS Pharmaceuticals Ltd Budapešť
10 povrchovaacute dezinfekce
Mastimol medicamenta Medicamenta Vysokeacute Myacutetoa s
65
mastitidniacute onemocněniacute u skotu akutniacute i chronickeacute kataraacutelniacute i parenchymatozniacute nekroacutezy kůže abscesy zhmožděniny chronickeacute periostitidy a tendovaginitidy
Jodouter Bioveta a s 10 antimikrobiaacutelniacute hydratačniacute hojiveacute a uterotonickeacute uacutečinky
PVP Jod spray Bioveta a s 10 širokospektraacutelniacute dezinfekce
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 15 -
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009
Chov Denniacute dodaacutevka
mleacuteka (hl)
Jod v mleacutece (microgl-1)
MKP Přiacutejem jodu z MKP
(mgksden)
Desinfekčniacute prostředek
1 10 73 DZM 6UP
Trewit 100
Mikasan JD + I
2 10 988 Rindavit LF 10
Schaumann 540 0
3 12 55 MO - 3
Mikrop Čebiacuten 0
Mikasan JD + I
4 25 696 Rindamin Gim
2006 Schaumann
195 Lacto dip
-I
5 27 877 VDZ ndash10
Mikrop Čebiacuten Camisan Sano
232 Lacto dip
-I
6 30 307 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
IO Shield +I
7 30 232 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
Filmadine -I
8 52 199 Camisan
Sano 180
Dezifilm barier -I
9 60 233 M7 H
Mikrop Čebiacuten 270 0
10 90 309 Camisan
Sano 320
Calgonit EX -I
11 90 944 M8
Mikrop Čebiacuten 528
Kenostart +I
12 90 529 Rindavit TMR Schaumann
150 Dermisan
-I
13 100 333 MP2- VVS
Verměrovice 145
Mikasan JD +I
14 100 2276 Rindamin Gim Schaumann
338 HM VIR FILM
-I
15 150 851 Bov vital Ceses Biomin Ceses
290 IO SHIELD
+I
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 16 -
Z přehledu v tabulce 7 je patrneacute širokeacute užitiacute desinfekčniacutech prostředků na přiacutekladu 17 chovů dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 Z uvedenyacutech hodnot vyplyacutevaacute že rozhodujiacuteciacute vliv na obsah jodu v mleacutece zejmeacutena v chovech s velkou dodaacutevkou mleacuteka maacute nutričniacute přiacutejem jodu V chovech s denniacute dodaacutevkou do 6000 litrů mleacuteka byl průměrnyacute doplňkovyacute přiacutejem 132 mg jodu a průměrnyacute obsah jodu v mleacutece 3484 microg Il-1 V chovech s denniacute dodaacutevkou mleacuteka nad 6 000 litrů byl průměrnyacute přiacutejem doplňkoveacuteho jodu 315 mg na ks a obsah jodu od 233 do 2276 microg Il-1 Přiacutekladem nežaacutedouciacuteho uplatněniacute desinfekce mleacutečneacute žlaacutezy prostředkem obsahujiacuteciacutem jod na vzestup jeho obsahu v mleacutece je porovnaacuteniacute chovů č 6 a 7
II224 Faktory ovliv ňujiacuteciacute využitiacute jodu
II2241 Strumigeny Ve vysokoprodukčniacutech chovech dojenyacutech krav s vysokou intenzitou
rostlinneacute produkce a obohacovaacuteniacutem krmnyacutech směsiacute o řepkoveacute a sojoveacute pokrutiny se uplatňuje riziko vyššiacuteho přiacutejmu dusičnanů a glukosinolaacutetů Klinickyacute přiacuteznak deficitu jodu ndash strumu ndash může vyvolat řada strumigenniacutech faktorů snižujiacuteciacutech využitiacute jodu ve štiacutetneacute žlaacuteze (thiokyanaacutety dusičnany dusitany chloristany chlorečnany) pro synteacutezu trijodtyroninu a tyroxinu Riziko vyššiacuteho přiacutejmu uvedenyacutech strumigenů v krmnyacutech daacutevkaacutech hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat-herbivorů přispělo k preventivniacutemu zvyšovaacuteniacute normy potřeby jodu Podle zjištěniacute Tripathi a Mishra (2007) se přežvyacutekavci vyznačujiacute nižšiacute citlivostiacute na glukosinolaacutety Z hlediska využitiacute koncentrace jodu v mleacutece pro posouzeniacute uacuterovně jeho přiacutejmu je nutno respektovat že thiokyanaacutety a dusičnany zvyšujiacute jeho vylučovaacuteniacute ledvinami na uacutekor mleacutečneacute žlaacutezy Podle Groppela (1993) je ve vztahu k hypotyreoidniacutemu stavu rizikovaacute koncentrace dusičnanů nad 10 g na kilogram krmiva při přiacutejmu jodu meacuteně než 02 mg K nutričniacutemu použitiacute dvounulovyacutech řepek je dle MZe ČR 25697 Sb k zaacutekonu o krmivech č9196 v kilogramu sušiny stanovena mezniacute hodnota pro goitrin 3500 mgkg-1 extrahovanyacutech šrotů Antityreoidaacutelniacute působeniacute glukosinolaacutetů je ireversibilniacute a nelze je kompenzovat na rozdiacutel od thiokyanaacutetovyacutech iontů (SCN-) zvyacutešenou
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 8 -
jodu v mleacutece jako vyacuteznamneacuteho přirozeneacuteho zdroje jodu v lidskeacute vyacuteživě (Hetzel 1989 Bobek 1998 Kursa et al 2005) Potřeba jodu se zvyšuje narůstajiacuteciacutem inhibičniacutem uplatněniacutem strumigenniacutech faktorů předevšiacutem dusičnanů (Pandav a Rao 1997 Bobek 1998) glukosinolaacutetů (Pailan a Singhal 2007) izoflavonů obsaženyacutech v soacuteji (Doerge a Sheehan 2002) huminovyacutech kyselin (Huang et al 1994) perchloraacutetů (Leung et al 2010) a produktů bakteriaacutelniacuteho znečištěniacute napaacutejeciacutech vod Vzhledem k uplatněniacute strumigenniacutech faktorů koliacutesajiacute normy potřeby jodu v rozmeziacute 02 - 20 mg jodu v 1 kg sušiny KD Komise Evropskeacuteho společenstviacute ve sveacutem Nařiacutezeniacute č 14592005 uvaacutediacute 5 mg jodu v 1 kg 88 sušiny kompletniacute krmneacute daacutevky jako maximaacutelniacute povoleneacute množstviacute jodu Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice (Sommer et al 1994 Jeroch et al 2006) doporučujiacute pro dojnice 08 mg jodu v 1 kg sušiny KD přiacutepadně 06 mg jodu na 1 kg vyprodukovaneacuteho mleacuteka National Research Council (NRC) (2001) doporučuje 04-05 mg Ikg-1 sušiny krmneacute daacutevky Podle experimentů provedenyacutech raacutemcově v letech 1930-1980 zabyacutevajiacuteciacutech se toxickyacutem uacutečinkem vysokeacuteho přiacutejmu jodu (Pauliacutekovaacute et al 2002) se klinickeacute přiacuteznaky nadbytku jodu dostavujiacute teprve při daacutevkaacutech mnohonaacutesobně převyšujiacuteciacutech horniacute hranici doporučeniacute EU (Nařiacutezeniacute č 14592005)
II22 Zdroje jodu Dojnice přijiacutemajiacute jod předevšiacutem alimentaacuterniacute cestou z krmneacute daacutevky
napaacutejeciacute vody a v menšiacute miacuteře dyacutechaacuteniacutem z ovzdušiacute a z exogenniacutech nutričně neciacutelenyacutech zdrojů (veterinaacuterniacute a desinfekčniacute prostředky) V podmiacutenkaacutech ČR je rozhodujiacuteciacute nutričniacute přiacutejem
II221 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech Koncentrace jodu v objemnyacutech krmivech na uacutezemiacute Českeacute republiky
koliacutesaacute v rozmeziacute 01-09 mgmiddotkg-1 sušiny a zaacutevisiacute na rostlinneacutem druhu hnojeniacute geologickyacutech a klimatickyacutech podmiacutenkaacutech Na půdaacutech s vyššiacutem obsahem jodu (aluviaacutelniacute půdy v povodiacute řek naplaveneacute hliacuteny a piacutesky) se vegetace vyznačuje vyššiacutem obsahem jodu Nejnižšiacute koncentraci jodu vykazujiacute rostliny na půdaacutech s podložiacutem žuly (McDowell 1992) Nejvyššiacutem obsahem jodu až 900 mgmiddotkg-1 sušiny se vyznačujiacute mořskeacute řasy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 9 -
V listech se jod hromadiacute a při jejich konzervaci dochaacuteziacute ke změnaacutem jeho obsahu Seno a silaacutežovanaacute krmiva se vyznačujiacute ve srovnaacuteniacute se zelenou hmotou vyššiacutem obsahem jodu (Herzig a Suchyacute 1996) Podle Sommra et al (1994) obsahuje lučniacute porost 041-110 jetelotravniacute seno 009-040 a kukuřičnaacute silaacutež 016-026 mg Imiddotkg-1 sušiny V jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (viz tabulka 1) vykazovala nejnižšiacute koncentraci jodu kukuřičnaacute silaacutež a nejvyššiacute travniacute silaacutež Z tabulky 2 vyplyacutevaacute že obsah jodu v pastevniacutech porostech s postupujiacuteciacute vegetaciacute na loukaacutech a pastvinaacutech se vyacuteznamně zvyšuje až na uacuteroveň fyziologickeacute potřeby v podzimniacutem obdobiacute
Tabulka 1 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech (mgmiddotkg-1 sušiny)
v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (Traacutevniacuteček et al 2004)
Krmivo n sx Min Max Median
Pastevniacute porost 93 014912 0105 0027 0555 0119
Seno 118 011213 0094 0023 0523 0078
Travniacute silaacutež 67 0213234 0169 0025 0945 0148
Kukuřičnaacute silaacutež 26 01104 0097 0034 0463 0078
Poznaacutemka 1234t-test Plt001
Tabulka 2 Obsah jodu v pastevniacutem porostu (mgmiddotkg-1 sušiny) v zaacutevislosti na ročniacutem obdobiacute (Traacutevniacuteček et al 2004)
Obdobiacute n sx Min Max Median
květen - červen 51 01011 0074 0027 0376 0078
srpen - řiacutejen 39 02141 0107 0085 0550 0181
Poznaacutemka 1t-test Plt001
II222 Doplňkoveacute zdroje jodu Zajištěniacute potřeby jodu u dojnic pouze z objemnyacutech krmiv a napaacutejeciacute
vody nelze dociacutelit v zemiacutech středniacute Evropy bez jeho suplementace ani při respektovaacuteniacute meziročniacute proměnlivosti jeho obsahu v objemnyacutech krmivech Suplementace jodu je prioritně zaměřena na prevenci jeho deficitu a na funkčniacute posiacuteleniacute laacutetkoveacuteho metabolizmu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 10 -
II2221 Chemickeacute slou čeniny použiacutevaneacute k suplementaci jodu Mezi anorganickeacute sloučeniny jodu v MKP patřiacute jodidy jodičnany
draselnyacute sodnyacute a předevšiacutem stabilniacute jodičnan vaacutepenatyacute Z organickyacutech sloučenin se použiacutevajiacute etylendiamindihydrojodid (EDDI) jodovaneacute nenasyceneacute mastneacute kyseliny jodovaneacute tuky mořskeacute přiacutepadně sladkovodniacute řasy kultivovaneacute ve vodě obohaceneacute jodem (Traacutevniacuteček et al 2011) Z hlediska stability se jako problematickeacute jeviacute jodidy v porovnaacuteniacute s jodičnany a organickyacutemi sloučeninami jodu (McDowell 1992) Jodid draselnyacute je citlivyacute na teplotu vlhkost pH a slunečniacute zaacuteřeniacute Při dlouhodobeacutem skladovaacuteniacute směsiacute a lizů obsahujiacuteciacutech jodid draselnyacute při zvlhčovaacuteniacute a prosliňovaacuteniacute lizů se obsah jodu snižuje (Bobek 1998) V současnosti se z anorganickyacutech sloučenin využiacutevaacute nejčastěji jodičnan vaacutepenatyacute a z organickyacutech sloučenin EDDI vyznačujiacuteciacute se vyacuteraznějšiacute uacutečinnostiacute i vyššiacutem rizikem nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu (Bekeovaacute et al 1998)
II2222 Mineraacutelniacute dopl ňky Mezi nejběžnějšiacute doplňkoveacute nutričniacute zdroje jodu patřiacute mineraacutelniacute
krmneacute přiacutesady (MKP) mineraacutelně vitaminoveacute směsi premixy makroprvků a mikroprvků Při pastvě představujiacute nejběžnějšiacute formu suplementace jodu mineraacutelniacute lizy Jejich vyacutehodou je jednoduchaacute aplikace nevyacutehodou značneacute individuaacutelniacute rozdiacutely jejich přiacutejmu
Obsah jodu v MKP nabiacutezenyacutech v ČR (viz tabulka 3) je 39 až 400 mg na kg Přiacutejem jodu z daacutevek mineraacutelniacutech doplňků doporučovanyacutech vyacuterobcem často převyšuje jeho potřebu a doporučovaneacute množstviacute 08 mg na kg sušiny krmiva pro dojeneacute kraacutevy
Uvedeneacute mineraacutelniacute doplňky jsou využiacutevaacuteny předevšiacutem ve velkokapacitniacutech chovech ke krytiacute celeacuteho spektra nepostradatelnyacutech makro a mikroprvků Vyššiacute koncentrace jodu v MKP pro skot vyacuterazně nezvyšuje cenu mineraacutelniacutech doplňků a při jejich aplikaci většinou nepřesahuje horniacute limit obsahu 5 mg jodu v kg 88 sušiny krmneacute daacutevky vymezenyacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 11 -
Tabulka 3 Obsah jodu v mineraacutelniacutech doplňciacutech a jeho podiacutel na denniacutem
přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev mineraacutelniacuteho doplňku
Typ mineraacutelniacuteho doplňku
Jod mgkg-1 doplňku
Daacutevka krmiva gkusden
Přiacutejem jodu gkusden
Biofaktory Praha sro
Nutri Mix pro dojnice a mladyacute skot
vitamino-mineraacutelniacute 105 100-200 105-210
Mikrop Čebiacuten as M1 mineraacutelniacute krmivo 110 150-300 169-330
Mikrop Čebiacuten as M2 mineraacutelniacute krmivo 200 150-300 300-600
Mikrop Čebiacuten as BK ROZDOJ biacutelkovinnyacute koncentraacutet
39 1000-2000 390-780
Sano Camisan ProfisanTopsan
mineraacutelniacute krmivo 400 200-400 800-1600
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006 do zaacutekladniacutech KD 60-80 100-200 6-16
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006T do zaacutekladniacutech KD 60-80 150-350 9-28
Schaumann ČR sro
Rindamin LE-2006 GIM-2006 Plus
do TMR KD k vyrovnaacuteniacute DCAB bilance
100-250 150-450 15-1125
Tekro sro Turmix-S1 B MKP 40 200-300 8-12
VVS Verměřovice MKP MKP 100-120 150-300 15-36
Agros vos Premix M1až 5 MKP 100 150-300 15-30
Zaacutevod bioch služeb Slušovice
MKP B-E4B MKP 80-120 150-300 12-36
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 12 -
Tabulka 4 Obsah jodu (mgmiddotkg-1) v mineraacutelniacutech lizech a jejich podiacutel na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev lizu Typ lizu Jod v lizu
Spotřeba lizu gkusden Přiacutejem jodu mgkusden
Mikrop Čebiacuten as
ML0 ML3 mineraacutelniacute 70-85 50-150 40-128
Mikrop Čebiacuten as
ML2ML3ML4ML5 mineraacutelniacute 100-110
50-150 50-165
Tekro sro Turmix-L1 liz B mineraacutelniacute 53 50-150 27-8
Trewit sro Liz PP mineraacutelniacute 90 100 9
Animocz Řiacutečany
Liz Mikro Mg (skot)
krmnaacute sůl s ML
80 -100
- 4-10
Animocz Řiacutečany
Biosaxon solnyacute 120 - 6-12
Animocz Řiacutečany
Salit Mineral solnyacute 55 - 3-83
Animocz Řiacutečany
Salit Prem solnyacute 70 - 35-105
Animocz Řiacutečany
Liz Ce-SE solnyacute 100 - 5-15
II223 Exogenniacute nenutri čniacute zdroje jodu Mezi přiacutedatneacute zdroje jodu patřiacute v chovech krav dezinfekčniacute
prostředky obsahujiacuteciacute jod užiacutevaneacute pravidelně k desinfekci struků mleacutečneacute žlaacutezy před nebo po dojeniacute Podle Herziga et al (1999) dochaacuteziacute po aplikaci 20 roztoku Jodonalu B s 17-18 aktivniacuteho jodu (Biochemie Bohumiacuten) na kůži mleacutečneacute žlaacutezy dojnic po pěti dnech k vzestupu obsahu jodu v mleacutece u pokusneacute skupiny o 3345 microg a v moči o 93 microg v litru Ke zvyacutešeniacute koncentrace jodu v mleacutece dochaacuteziacute i při vyacuteplachu dělohy dezinfekčniacutemi preparaacutety obsahujiacuteciacutemi jod (Carleton et al 2008) Přiacuteklady desinfekčniacutech preparaacutetů a veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod je uveden v tabulkaacutech 5 a 6
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 13 -
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Obsah jodu Charakteristika a uacutečinek preparaacutetu
Mikasan JD Mika as lt 4 barieacuterovyacute produkt obsahuje glycerin
působiacute na houby pliacutesně a viry
IO-Shield Ecolab Hygiene
sro lt 5
emulze k ošetřeniacute pokožky mleacutečneacute žlaacutezy působiacute proti bakteriiacutem
a kvasinkaacutem udržuje prodyšnost pružnost a vlaacutečnost pokožky
Kenostart Pharmed sro 3000 ppm dezinfekce struků s
niacutezkou agresivitou vůči pokožce a vysokou stabilitou
Dezi JODIN Elagro sro lt 3 širokospektraacutelniacute dezinfekce struků po
dojeniacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 14 -
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Koncentrace I ()
Uacutečinek preparaacutetu
Alfadin Bioveta a s 10 povrchovaacute dezinfekce
Betadine EGIS Pharmaceuticals Ltd Budapešť
10 povrchovaacute dezinfekce
Mastimol medicamenta Medicamenta Vysokeacute Myacutetoa s
65
mastitidniacute onemocněniacute u skotu akutniacute i chronickeacute kataraacutelniacute i parenchymatozniacute nekroacutezy kůže abscesy zhmožděniny chronickeacute periostitidy a tendovaginitidy
Jodouter Bioveta a s 10 antimikrobiaacutelniacute hydratačniacute hojiveacute a uterotonickeacute uacutečinky
PVP Jod spray Bioveta a s 10 širokospektraacutelniacute dezinfekce
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 15 -
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009
Chov Denniacute dodaacutevka
mleacuteka (hl)
Jod v mleacutece (microgl-1)
MKP Přiacutejem jodu z MKP
(mgksden)
Desinfekčniacute prostředek
1 10 73 DZM 6UP
Trewit 100
Mikasan JD + I
2 10 988 Rindavit LF 10
Schaumann 540 0
3 12 55 MO - 3
Mikrop Čebiacuten 0
Mikasan JD + I
4 25 696 Rindamin Gim
2006 Schaumann
195 Lacto dip
-I
5 27 877 VDZ ndash10
Mikrop Čebiacuten Camisan Sano
232 Lacto dip
-I
6 30 307 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
IO Shield +I
7 30 232 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
Filmadine -I
8 52 199 Camisan
Sano 180
Dezifilm barier -I
9 60 233 M7 H
Mikrop Čebiacuten 270 0
10 90 309 Camisan
Sano 320
Calgonit EX -I
11 90 944 M8
Mikrop Čebiacuten 528
Kenostart +I
12 90 529 Rindavit TMR Schaumann
150 Dermisan
-I
13 100 333 MP2- VVS
Verměrovice 145
Mikasan JD +I
14 100 2276 Rindamin Gim Schaumann
338 HM VIR FILM
-I
15 150 851 Bov vital Ceses Biomin Ceses
290 IO SHIELD
+I
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 16 -
Z přehledu v tabulce 7 je patrneacute širokeacute užitiacute desinfekčniacutech prostředků na přiacutekladu 17 chovů dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 Z uvedenyacutech hodnot vyplyacutevaacute že rozhodujiacuteciacute vliv na obsah jodu v mleacutece zejmeacutena v chovech s velkou dodaacutevkou mleacuteka maacute nutričniacute přiacutejem jodu V chovech s denniacute dodaacutevkou do 6000 litrů mleacuteka byl průměrnyacute doplňkovyacute přiacutejem 132 mg jodu a průměrnyacute obsah jodu v mleacutece 3484 microg Il-1 V chovech s denniacute dodaacutevkou mleacuteka nad 6 000 litrů byl průměrnyacute přiacutejem doplňkoveacuteho jodu 315 mg na ks a obsah jodu od 233 do 2276 microg Il-1 Přiacutekladem nežaacutedouciacuteho uplatněniacute desinfekce mleacutečneacute žlaacutezy prostředkem obsahujiacuteciacutem jod na vzestup jeho obsahu v mleacutece je porovnaacuteniacute chovů č 6 a 7
II224 Faktory ovliv ňujiacuteciacute využitiacute jodu
II2241 Strumigeny Ve vysokoprodukčniacutech chovech dojenyacutech krav s vysokou intenzitou
rostlinneacute produkce a obohacovaacuteniacutem krmnyacutech směsiacute o řepkoveacute a sojoveacute pokrutiny se uplatňuje riziko vyššiacuteho přiacutejmu dusičnanů a glukosinolaacutetů Klinickyacute přiacuteznak deficitu jodu ndash strumu ndash může vyvolat řada strumigenniacutech faktorů snižujiacuteciacutech využitiacute jodu ve štiacutetneacute žlaacuteze (thiokyanaacutety dusičnany dusitany chloristany chlorečnany) pro synteacutezu trijodtyroninu a tyroxinu Riziko vyššiacuteho přiacutejmu uvedenyacutech strumigenů v krmnyacutech daacutevkaacutech hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat-herbivorů přispělo k preventivniacutemu zvyšovaacuteniacute normy potřeby jodu Podle zjištěniacute Tripathi a Mishra (2007) se přežvyacutekavci vyznačujiacute nižšiacute citlivostiacute na glukosinolaacutety Z hlediska využitiacute koncentrace jodu v mleacutece pro posouzeniacute uacuterovně jeho přiacutejmu je nutno respektovat že thiokyanaacutety a dusičnany zvyšujiacute jeho vylučovaacuteniacute ledvinami na uacutekor mleacutečneacute žlaacutezy Podle Groppela (1993) je ve vztahu k hypotyreoidniacutemu stavu rizikovaacute koncentrace dusičnanů nad 10 g na kilogram krmiva při přiacutejmu jodu meacuteně než 02 mg K nutričniacutemu použitiacute dvounulovyacutech řepek je dle MZe ČR 25697 Sb k zaacutekonu o krmivech č9196 v kilogramu sušiny stanovena mezniacute hodnota pro goitrin 3500 mgkg-1 extrahovanyacutech šrotů Antityreoidaacutelniacute působeniacute glukosinolaacutetů je ireversibilniacute a nelze je kompenzovat na rozdiacutel od thiokyanaacutetovyacutech iontů (SCN-) zvyacutešenou
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 9 -
V listech se jod hromadiacute a při jejich konzervaci dochaacuteziacute ke změnaacutem jeho obsahu Seno a silaacutežovanaacute krmiva se vyznačujiacute ve srovnaacuteniacute se zelenou hmotou vyššiacutem obsahem jodu (Herzig a Suchyacute 1996) Podle Sommra et al (1994) obsahuje lučniacute porost 041-110 jetelotravniacute seno 009-040 a kukuřičnaacute silaacutež 016-026 mg Imiddotkg-1 sušiny V jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (viz tabulka 1) vykazovala nejnižšiacute koncentraci jodu kukuřičnaacute silaacutež a nejvyššiacute travniacute silaacutež Z tabulky 2 vyplyacutevaacute že obsah jodu v pastevniacutech porostech s postupujiacuteciacute vegetaciacute na loukaacutech a pastvinaacutech se vyacuteznamně zvyšuje až na uacuteroveň fyziologickeacute potřeby v podzimniacutem obdobiacute
Tabulka 1 Obsah jodu v objemnyacutech krmivech (mgmiddotkg-1 sušiny)
v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech (Traacutevniacuteček et al 2004)
Krmivo n sx Min Max Median
Pastevniacute porost 93 014912 0105 0027 0555 0119
Seno 118 011213 0094 0023 0523 0078
Travniacute silaacutež 67 0213234 0169 0025 0945 0148
Kukuřičnaacute silaacutež 26 01104 0097 0034 0463 0078
Poznaacutemka 1234t-test Plt001
Tabulka 2 Obsah jodu v pastevniacutem porostu (mgmiddotkg-1 sušiny) v zaacutevislosti na ročniacutem obdobiacute (Traacutevniacuteček et al 2004)
Obdobiacute n sx Min Max Median
květen - červen 51 01011 0074 0027 0376 0078
srpen - řiacutejen 39 02141 0107 0085 0550 0181
Poznaacutemka 1t-test Plt001
II222 Doplňkoveacute zdroje jodu Zajištěniacute potřeby jodu u dojnic pouze z objemnyacutech krmiv a napaacutejeciacute
vody nelze dociacutelit v zemiacutech středniacute Evropy bez jeho suplementace ani při respektovaacuteniacute meziročniacute proměnlivosti jeho obsahu v objemnyacutech krmivech Suplementace jodu je prioritně zaměřena na prevenci jeho deficitu a na funkčniacute posiacuteleniacute laacutetkoveacuteho metabolizmu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 10 -
II2221 Chemickeacute slou čeniny použiacutevaneacute k suplementaci jodu Mezi anorganickeacute sloučeniny jodu v MKP patřiacute jodidy jodičnany
draselnyacute sodnyacute a předevšiacutem stabilniacute jodičnan vaacutepenatyacute Z organickyacutech sloučenin se použiacutevajiacute etylendiamindihydrojodid (EDDI) jodovaneacute nenasyceneacute mastneacute kyseliny jodovaneacute tuky mořskeacute přiacutepadně sladkovodniacute řasy kultivovaneacute ve vodě obohaceneacute jodem (Traacutevniacuteček et al 2011) Z hlediska stability se jako problematickeacute jeviacute jodidy v porovnaacuteniacute s jodičnany a organickyacutemi sloučeninami jodu (McDowell 1992) Jodid draselnyacute je citlivyacute na teplotu vlhkost pH a slunečniacute zaacuteřeniacute Při dlouhodobeacutem skladovaacuteniacute směsiacute a lizů obsahujiacuteciacutech jodid draselnyacute při zvlhčovaacuteniacute a prosliňovaacuteniacute lizů se obsah jodu snižuje (Bobek 1998) V současnosti se z anorganickyacutech sloučenin využiacutevaacute nejčastěji jodičnan vaacutepenatyacute a z organickyacutech sloučenin EDDI vyznačujiacuteciacute se vyacuteraznějšiacute uacutečinnostiacute i vyššiacutem rizikem nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu (Bekeovaacute et al 1998)
II2222 Mineraacutelniacute dopl ňky Mezi nejběžnějšiacute doplňkoveacute nutričniacute zdroje jodu patřiacute mineraacutelniacute
krmneacute přiacutesady (MKP) mineraacutelně vitaminoveacute směsi premixy makroprvků a mikroprvků Při pastvě představujiacute nejběžnějšiacute formu suplementace jodu mineraacutelniacute lizy Jejich vyacutehodou je jednoduchaacute aplikace nevyacutehodou značneacute individuaacutelniacute rozdiacutely jejich přiacutejmu
Obsah jodu v MKP nabiacutezenyacutech v ČR (viz tabulka 3) je 39 až 400 mg na kg Přiacutejem jodu z daacutevek mineraacutelniacutech doplňků doporučovanyacutech vyacuterobcem často převyšuje jeho potřebu a doporučovaneacute množstviacute 08 mg na kg sušiny krmiva pro dojeneacute kraacutevy
Uvedeneacute mineraacutelniacute doplňky jsou využiacutevaacuteny předevšiacutem ve velkokapacitniacutech chovech ke krytiacute celeacuteho spektra nepostradatelnyacutech makro a mikroprvků Vyššiacute koncentrace jodu v MKP pro skot vyacuterazně nezvyšuje cenu mineraacutelniacutech doplňků a při jejich aplikaci většinou nepřesahuje horniacute limit obsahu 5 mg jodu v kg 88 sušiny krmneacute daacutevky vymezenyacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 11 -
Tabulka 3 Obsah jodu v mineraacutelniacutech doplňciacutech a jeho podiacutel na denniacutem
přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev mineraacutelniacuteho doplňku
Typ mineraacutelniacuteho doplňku
Jod mgkg-1 doplňku
Daacutevka krmiva gkusden
Přiacutejem jodu gkusden
Biofaktory Praha sro
Nutri Mix pro dojnice a mladyacute skot
vitamino-mineraacutelniacute 105 100-200 105-210
Mikrop Čebiacuten as M1 mineraacutelniacute krmivo 110 150-300 169-330
Mikrop Čebiacuten as M2 mineraacutelniacute krmivo 200 150-300 300-600
Mikrop Čebiacuten as BK ROZDOJ biacutelkovinnyacute koncentraacutet
39 1000-2000 390-780
Sano Camisan ProfisanTopsan
mineraacutelniacute krmivo 400 200-400 800-1600
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006 do zaacutekladniacutech KD 60-80 100-200 6-16
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006T do zaacutekladniacutech KD 60-80 150-350 9-28
Schaumann ČR sro
Rindamin LE-2006 GIM-2006 Plus
do TMR KD k vyrovnaacuteniacute DCAB bilance
100-250 150-450 15-1125
Tekro sro Turmix-S1 B MKP 40 200-300 8-12
VVS Verměřovice MKP MKP 100-120 150-300 15-36
Agros vos Premix M1až 5 MKP 100 150-300 15-30
Zaacutevod bioch služeb Slušovice
MKP B-E4B MKP 80-120 150-300 12-36
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 12 -
Tabulka 4 Obsah jodu (mgmiddotkg-1) v mineraacutelniacutech lizech a jejich podiacutel na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev lizu Typ lizu Jod v lizu
Spotřeba lizu gkusden Přiacutejem jodu mgkusden
Mikrop Čebiacuten as
ML0 ML3 mineraacutelniacute 70-85 50-150 40-128
Mikrop Čebiacuten as
ML2ML3ML4ML5 mineraacutelniacute 100-110
50-150 50-165
Tekro sro Turmix-L1 liz B mineraacutelniacute 53 50-150 27-8
Trewit sro Liz PP mineraacutelniacute 90 100 9
Animocz Řiacutečany
Liz Mikro Mg (skot)
krmnaacute sůl s ML
80 -100
- 4-10
Animocz Řiacutečany
Biosaxon solnyacute 120 - 6-12
Animocz Řiacutečany
Salit Mineral solnyacute 55 - 3-83
Animocz Řiacutečany
Salit Prem solnyacute 70 - 35-105
Animocz Řiacutečany
Liz Ce-SE solnyacute 100 - 5-15
II223 Exogenniacute nenutri čniacute zdroje jodu Mezi přiacutedatneacute zdroje jodu patřiacute v chovech krav dezinfekčniacute
prostředky obsahujiacuteciacute jod užiacutevaneacute pravidelně k desinfekci struků mleacutečneacute žlaacutezy před nebo po dojeniacute Podle Herziga et al (1999) dochaacuteziacute po aplikaci 20 roztoku Jodonalu B s 17-18 aktivniacuteho jodu (Biochemie Bohumiacuten) na kůži mleacutečneacute žlaacutezy dojnic po pěti dnech k vzestupu obsahu jodu v mleacutece u pokusneacute skupiny o 3345 microg a v moči o 93 microg v litru Ke zvyacutešeniacute koncentrace jodu v mleacutece dochaacuteziacute i při vyacuteplachu dělohy dezinfekčniacutemi preparaacutety obsahujiacuteciacutemi jod (Carleton et al 2008) Přiacuteklady desinfekčniacutech preparaacutetů a veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod je uveden v tabulkaacutech 5 a 6
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 13 -
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Obsah jodu Charakteristika a uacutečinek preparaacutetu
Mikasan JD Mika as lt 4 barieacuterovyacute produkt obsahuje glycerin
působiacute na houby pliacutesně a viry
IO-Shield Ecolab Hygiene
sro lt 5
emulze k ošetřeniacute pokožky mleacutečneacute žlaacutezy působiacute proti bakteriiacutem
a kvasinkaacutem udržuje prodyšnost pružnost a vlaacutečnost pokožky
Kenostart Pharmed sro 3000 ppm dezinfekce struků s
niacutezkou agresivitou vůči pokožce a vysokou stabilitou
Dezi JODIN Elagro sro lt 3 širokospektraacutelniacute dezinfekce struků po
dojeniacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 14 -
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Koncentrace I ()
Uacutečinek preparaacutetu
Alfadin Bioveta a s 10 povrchovaacute dezinfekce
Betadine EGIS Pharmaceuticals Ltd Budapešť
10 povrchovaacute dezinfekce
Mastimol medicamenta Medicamenta Vysokeacute Myacutetoa s
65
mastitidniacute onemocněniacute u skotu akutniacute i chronickeacute kataraacutelniacute i parenchymatozniacute nekroacutezy kůže abscesy zhmožděniny chronickeacute periostitidy a tendovaginitidy
Jodouter Bioveta a s 10 antimikrobiaacutelniacute hydratačniacute hojiveacute a uterotonickeacute uacutečinky
PVP Jod spray Bioveta a s 10 širokospektraacutelniacute dezinfekce
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 15 -
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009
Chov Denniacute dodaacutevka
mleacuteka (hl)
Jod v mleacutece (microgl-1)
MKP Přiacutejem jodu z MKP
(mgksden)
Desinfekčniacute prostředek
1 10 73 DZM 6UP
Trewit 100
Mikasan JD + I
2 10 988 Rindavit LF 10
Schaumann 540 0
3 12 55 MO - 3
Mikrop Čebiacuten 0
Mikasan JD + I
4 25 696 Rindamin Gim
2006 Schaumann
195 Lacto dip
-I
5 27 877 VDZ ndash10
Mikrop Čebiacuten Camisan Sano
232 Lacto dip
-I
6 30 307 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
IO Shield +I
7 30 232 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
Filmadine -I
8 52 199 Camisan
Sano 180
Dezifilm barier -I
9 60 233 M7 H
Mikrop Čebiacuten 270 0
10 90 309 Camisan
Sano 320
Calgonit EX -I
11 90 944 M8
Mikrop Čebiacuten 528
Kenostart +I
12 90 529 Rindavit TMR Schaumann
150 Dermisan
-I
13 100 333 MP2- VVS
Verměrovice 145
Mikasan JD +I
14 100 2276 Rindamin Gim Schaumann
338 HM VIR FILM
-I
15 150 851 Bov vital Ceses Biomin Ceses
290 IO SHIELD
+I
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 16 -
Z přehledu v tabulce 7 je patrneacute širokeacute užitiacute desinfekčniacutech prostředků na přiacutekladu 17 chovů dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 Z uvedenyacutech hodnot vyplyacutevaacute že rozhodujiacuteciacute vliv na obsah jodu v mleacutece zejmeacutena v chovech s velkou dodaacutevkou mleacuteka maacute nutričniacute přiacutejem jodu V chovech s denniacute dodaacutevkou do 6000 litrů mleacuteka byl průměrnyacute doplňkovyacute přiacutejem 132 mg jodu a průměrnyacute obsah jodu v mleacutece 3484 microg Il-1 V chovech s denniacute dodaacutevkou mleacuteka nad 6 000 litrů byl průměrnyacute přiacutejem doplňkoveacuteho jodu 315 mg na ks a obsah jodu od 233 do 2276 microg Il-1 Přiacutekladem nežaacutedouciacuteho uplatněniacute desinfekce mleacutečneacute žlaacutezy prostředkem obsahujiacuteciacutem jod na vzestup jeho obsahu v mleacutece je porovnaacuteniacute chovů č 6 a 7
II224 Faktory ovliv ňujiacuteciacute využitiacute jodu
II2241 Strumigeny Ve vysokoprodukčniacutech chovech dojenyacutech krav s vysokou intenzitou
rostlinneacute produkce a obohacovaacuteniacutem krmnyacutech směsiacute o řepkoveacute a sojoveacute pokrutiny se uplatňuje riziko vyššiacuteho přiacutejmu dusičnanů a glukosinolaacutetů Klinickyacute přiacuteznak deficitu jodu ndash strumu ndash může vyvolat řada strumigenniacutech faktorů snižujiacuteciacutech využitiacute jodu ve štiacutetneacute žlaacuteze (thiokyanaacutety dusičnany dusitany chloristany chlorečnany) pro synteacutezu trijodtyroninu a tyroxinu Riziko vyššiacuteho přiacutejmu uvedenyacutech strumigenů v krmnyacutech daacutevkaacutech hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat-herbivorů přispělo k preventivniacutemu zvyšovaacuteniacute normy potřeby jodu Podle zjištěniacute Tripathi a Mishra (2007) se přežvyacutekavci vyznačujiacute nižšiacute citlivostiacute na glukosinolaacutety Z hlediska využitiacute koncentrace jodu v mleacutece pro posouzeniacute uacuterovně jeho přiacutejmu je nutno respektovat že thiokyanaacutety a dusičnany zvyšujiacute jeho vylučovaacuteniacute ledvinami na uacutekor mleacutečneacute žlaacutezy Podle Groppela (1993) je ve vztahu k hypotyreoidniacutemu stavu rizikovaacute koncentrace dusičnanů nad 10 g na kilogram krmiva při přiacutejmu jodu meacuteně než 02 mg K nutričniacutemu použitiacute dvounulovyacutech řepek je dle MZe ČR 25697 Sb k zaacutekonu o krmivech č9196 v kilogramu sušiny stanovena mezniacute hodnota pro goitrin 3500 mgkg-1 extrahovanyacutech šrotů Antityreoidaacutelniacute působeniacute glukosinolaacutetů je ireversibilniacute a nelze je kompenzovat na rozdiacutel od thiokyanaacutetovyacutech iontů (SCN-) zvyacutešenou
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 10 -
II2221 Chemickeacute slou čeniny použiacutevaneacute k suplementaci jodu Mezi anorganickeacute sloučeniny jodu v MKP patřiacute jodidy jodičnany
draselnyacute sodnyacute a předevšiacutem stabilniacute jodičnan vaacutepenatyacute Z organickyacutech sloučenin se použiacutevajiacute etylendiamindihydrojodid (EDDI) jodovaneacute nenasyceneacute mastneacute kyseliny jodovaneacute tuky mořskeacute přiacutepadně sladkovodniacute řasy kultivovaneacute ve vodě obohaceneacute jodem (Traacutevniacuteček et al 2011) Z hlediska stability se jako problematickeacute jeviacute jodidy v porovnaacuteniacute s jodičnany a organickyacutemi sloučeninami jodu (McDowell 1992) Jodid draselnyacute je citlivyacute na teplotu vlhkost pH a slunečniacute zaacuteřeniacute Při dlouhodobeacutem skladovaacuteniacute směsiacute a lizů obsahujiacuteciacutech jodid draselnyacute při zvlhčovaacuteniacute a prosliňovaacuteniacute lizů se obsah jodu snižuje (Bobek 1998) V současnosti se z anorganickyacutech sloučenin využiacutevaacute nejčastěji jodičnan vaacutepenatyacute a z organickyacutech sloučenin EDDI vyznačujiacuteciacute se vyacuteraznějšiacute uacutečinnostiacute i vyššiacutem rizikem nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu (Bekeovaacute et al 1998)
II2222 Mineraacutelniacute dopl ňky Mezi nejběžnějšiacute doplňkoveacute nutričniacute zdroje jodu patřiacute mineraacutelniacute
krmneacute přiacutesady (MKP) mineraacutelně vitaminoveacute směsi premixy makroprvků a mikroprvků Při pastvě představujiacute nejběžnějšiacute formu suplementace jodu mineraacutelniacute lizy Jejich vyacutehodou je jednoduchaacute aplikace nevyacutehodou značneacute individuaacutelniacute rozdiacutely jejich přiacutejmu
Obsah jodu v MKP nabiacutezenyacutech v ČR (viz tabulka 3) je 39 až 400 mg na kg Přiacutejem jodu z daacutevek mineraacutelniacutech doplňků doporučovanyacutech vyacuterobcem často převyšuje jeho potřebu a doporučovaneacute množstviacute 08 mg na kg sušiny krmiva pro dojeneacute kraacutevy
Uvedeneacute mineraacutelniacute doplňky jsou využiacutevaacuteny předevšiacutem ve velkokapacitniacutech chovech ke krytiacute celeacuteho spektra nepostradatelnyacutech makro a mikroprvků Vyššiacute koncentrace jodu v MKP pro skot vyacuterazně nezvyšuje cenu mineraacutelniacutech doplňků a při jejich aplikaci většinou nepřesahuje horniacute limit obsahu 5 mg jodu v kg 88 sušiny krmneacute daacutevky vymezenyacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 11 -
Tabulka 3 Obsah jodu v mineraacutelniacutech doplňciacutech a jeho podiacutel na denniacutem
přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev mineraacutelniacuteho doplňku
Typ mineraacutelniacuteho doplňku
Jod mgkg-1 doplňku
Daacutevka krmiva gkusden
Přiacutejem jodu gkusden
Biofaktory Praha sro
Nutri Mix pro dojnice a mladyacute skot
vitamino-mineraacutelniacute 105 100-200 105-210
Mikrop Čebiacuten as M1 mineraacutelniacute krmivo 110 150-300 169-330
Mikrop Čebiacuten as M2 mineraacutelniacute krmivo 200 150-300 300-600
Mikrop Čebiacuten as BK ROZDOJ biacutelkovinnyacute koncentraacutet
39 1000-2000 390-780
Sano Camisan ProfisanTopsan
mineraacutelniacute krmivo 400 200-400 800-1600
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006 do zaacutekladniacutech KD 60-80 100-200 6-16
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006T do zaacutekladniacutech KD 60-80 150-350 9-28
Schaumann ČR sro
Rindamin LE-2006 GIM-2006 Plus
do TMR KD k vyrovnaacuteniacute DCAB bilance
100-250 150-450 15-1125
Tekro sro Turmix-S1 B MKP 40 200-300 8-12
VVS Verměřovice MKP MKP 100-120 150-300 15-36
Agros vos Premix M1až 5 MKP 100 150-300 15-30
Zaacutevod bioch služeb Slušovice
MKP B-E4B MKP 80-120 150-300 12-36
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 12 -
Tabulka 4 Obsah jodu (mgmiddotkg-1) v mineraacutelniacutech lizech a jejich podiacutel na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev lizu Typ lizu Jod v lizu
Spotřeba lizu gkusden Přiacutejem jodu mgkusden
Mikrop Čebiacuten as
ML0 ML3 mineraacutelniacute 70-85 50-150 40-128
Mikrop Čebiacuten as
ML2ML3ML4ML5 mineraacutelniacute 100-110
50-150 50-165
Tekro sro Turmix-L1 liz B mineraacutelniacute 53 50-150 27-8
Trewit sro Liz PP mineraacutelniacute 90 100 9
Animocz Řiacutečany
Liz Mikro Mg (skot)
krmnaacute sůl s ML
80 -100
- 4-10
Animocz Řiacutečany
Biosaxon solnyacute 120 - 6-12
Animocz Řiacutečany
Salit Mineral solnyacute 55 - 3-83
Animocz Řiacutečany
Salit Prem solnyacute 70 - 35-105
Animocz Řiacutečany
Liz Ce-SE solnyacute 100 - 5-15
II223 Exogenniacute nenutri čniacute zdroje jodu Mezi přiacutedatneacute zdroje jodu patřiacute v chovech krav dezinfekčniacute
prostředky obsahujiacuteciacute jod užiacutevaneacute pravidelně k desinfekci struků mleacutečneacute žlaacutezy před nebo po dojeniacute Podle Herziga et al (1999) dochaacuteziacute po aplikaci 20 roztoku Jodonalu B s 17-18 aktivniacuteho jodu (Biochemie Bohumiacuten) na kůži mleacutečneacute žlaacutezy dojnic po pěti dnech k vzestupu obsahu jodu v mleacutece u pokusneacute skupiny o 3345 microg a v moči o 93 microg v litru Ke zvyacutešeniacute koncentrace jodu v mleacutece dochaacuteziacute i při vyacuteplachu dělohy dezinfekčniacutemi preparaacutety obsahujiacuteciacutemi jod (Carleton et al 2008) Přiacuteklady desinfekčniacutech preparaacutetů a veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod je uveden v tabulkaacutech 5 a 6
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 13 -
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Obsah jodu Charakteristika a uacutečinek preparaacutetu
Mikasan JD Mika as lt 4 barieacuterovyacute produkt obsahuje glycerin
působiacute na houby pliacutesně a viry
IO-Shield Ecolab Hygiene
sro lt 5
emulze k ošetřeniacute pokožky mleacutečneacute žlaacutezy působiacute proti bakteriiacutem
a kvasinkaacutem udržuje prodyšnost pružnost a vlaacutečnost pokožky
Kenostart Pharmed sro 3000 ppm dezinfekce struků s
niacutezkou agresivitou vůči pokožce a vysokou stabilitou
Dezi JODIN Elagro sro lt 3 širokospektraacutelniacute dezinfekce struků po
dojeniacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 14 -
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Koncentrace I ()
Uacutečinek preparaacutetu
Alfadin Bioveta a s 10 povrchovaacute dezinfekce
Betadine EGIS Pharmaceuticals Ltd Budapešť
10 povrchovaacute dezinfekce
Mastimol medicamenta Medicamenta Vysokeacute Myacutetoa s
65
mastitidniacute onemocněniacute u skotu akutniacute i chronickeacute kataraacutelniacute i parenchymatozniacute nekroacutezy kůže abscesy zhmožděniny chronickeacute periostitidy a tendovaginitidy
Jodouter Bioveta a s 10 antimikrobiaacutelniacute hydratačniacute hojiveacute a uterotonickeacute uacutečinky
PVP Jod spray Bioveta a s 10 širokospektraacutelniacute dezinfekce
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 15 -
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009
Chov Denniacute dodaacutevka
mleacuteka (hl)
Jod v mleacutece (microgl-1)
MKP Přiacutejem jodu z MKP
(mgksden)
Desinfekčniacute prostředek
1 10 73 DZM 6UP
Trewit 100
Mikasan JD + I
2 10 988 Rindavit LF 10
Schaumann 540 0
3 12 55 MO - 3
Mikrop Čebiacuten 0
Mikasan JD + I
4 25 696 Rindamin Gim
2006 Schaumann
195 Lacto dip
-I
5 27 877 VDZ ndash10
Mikrop Čebiacuten Camisan Sano
232 Lacto dip
-I
6 30 307 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
IO Shield +I
7 30 232 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
Filmadine -I
8 52 199 Camisan
Sano 180
Dezifilm barier -I
9 60 233 M7 H
Mikrop Čebiacuten 270 0
10 90 309 Camisan
Sano 320
Calgonit EX -I
11 90 944 M8
Mikrop Čebiacuten 528
Kenostart +I
12 90 529 Rindavit TMR Schaumann
150 Dermisan
-I
13 100 333 MP2- VVS
Verměrovice 145
Mikasan JD +I
14 100 2276 Rindamin Gim Schaumann
338 HM VIR FILM
-I
15 150 851 Bov vital Ceses Biomin Ceses
290 IO SHIELD
+I
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 16 -
Z přehledu v tabulce 7 je patrneacute širokeacute užitiacute desinfekčniacutech prostředků na přiacutekladu 17 chovů dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 Z uvedenyacutech hodnot vyplyacutevaacute že rozhodujiacuteciacute vliv na obsah jodu v mleacutece zejmeacutena v chovech s velkou dodaacutevkou mleacuteka maacute nutričniacute přiacutejem jodu V chovech s denniacute dodaacutevkou do 6000 litrů mleacuteka byl průměrnyacute doplňkovyacute přiacutejem 132 mg jodu a průměrnyacute obsah jodu v mleacutece 3484 microg Il-1 V chovech s denniacute dodaacutevkou mleacuteka nad 6 000 litrů byl průměrnyacute přiacutejem doplňkoveacuteho jodu 315 mg na ks a obsah jodu od 233 do 2276 microg Il-1 Přiacutekladem nežaacutedouciacuteho uplatněniacute desinfekce mleacutečneacute žlaacutezy prostředkem obsahujiacuteciacutem jod na vzestup jeho obsahu v mleacutece je porovnaacuteniacute chovů č 6 a 7
II224 Faktory ovliv ňujiacuteciacute využitiacute jodu
II2241 Strumigeny Ve vysokoprodukčniacutech chovech dojenyacutech krav s vysokou intenzitou
rostlinneacute produkce a obohacovaacuteniacutem krmnyacutech směsiacute o řepkoveacute a sojoveacute pokrutiny se uplatňuje riziko vyššiacuteho přiacutejmu dusičnanů a glukosinolaacutetů Klinickyacute přiacuteznak deficitu jodu ndash strumu ndash může vyvolat řada strumigenniacutech faktorů snižujiacuteciacutech využitiacute jodu ve štiacutetneacute žlaacuteze (thiokyanaacutety dusičnany dusitany chloristany chlorečnany) pro synteacutezu trijodtyroninu a tyroxinu Riziko vyššiacuteho přiacutejmu uvedenyacutech strumigenů v krmnyacutech daacutevkaacutech hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat-herbivorů přispělo k preventivniacutemu zvyšovaacuteniacute normy potřeby jodu Podle zjištěniacute Tripathi a Mishra (2007) se přežvyacutekavci vyznačujiacute nižšiacute citlivostiacute na glukosinolaacutety Z hlediska využitiacute koncentrace jodu v mleacutece pro posouzeniacute uacuterovně jeho přiacutejmu je nutno respektovat že thiokyanaacutety a dusičnany zvyšujiacute jeho vylučovaacuteniacute ledvinami na uacutekor mleacutečneacute žlaacutezy Podle Groppela (1993) je ve vztahu k hypotyreoidniacutemu stavu rizikovaacute koncentrace dusičnanů nad 10 g na kilogram krmiva při přiacutejmu jodu meacuteně než 02 mg K nutričniacutemu použitiacute dvounulovyacutech řepek je dle MZe ČR 25697 Sb k zaacutekonu o krmivech č9196 v kilogramu sušiny stanovena mezniacute hodnota pro goitrin 3500 mgkg-1 extrahovanyacutech šrotů Antityreoidaacutelniacute působeniacute glukosinolaacutetů je ireversibilniacute a nelze je kompenzovat na rozdiacutel od thiokyanaacutetovyacutech iontů (SCN-) zvyacutešenou
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 11 -
Tabulka 3 Obsah jodu v mineraacutelniacutech doplňciacutech a jeho podiacutel na denniacutem
přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev mineraacutelniacuteho doplňku
Typ mineraacutelniacuteho doplňku
Jod mgkg-1 doplňku
Daacutevka krmiva gkusden
Přiacutejem jodu gkusden
Biofaktory Praha sro
Nutri Mix pro dojnice a mladyacute skot
vitamino-mineraacutelniacute 105 100-200 105-210
Mikrop Čebiacuten as M1 mineraacutelniacute krmivo 110 150-300 169-330
Mikrop Čebiacuten as M2 mineraacutelniacute krmivo 200 150-300 300-600
Mikrop Čebiacuten as BK ROZDOJ biacutelkovinnyacute koncentraacutet
39 1000-2000 390-780
Sano Camisan ProfisanTopsan
mineraacutelniacute krmivo 400 200-400 800-1600
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006 do zaacutekladniacutech KD 60-80 100-200 6-16
Schaumann ČR sro
Rindamin J 2006T do zaacutekladniacutech KD 60-80 150-350 9-28
Schaumann ČR sro
Rindamin LE-2006 GIM-2006 Plus
do TMR KD k vyrovnaacuteniacute DCAB bilance
100-250 150-450 15-1125
Tekro sro Turmix-S1 B MKP 40 200-300 8-12
VVS Verměřovice MKP MKP 100-120 150-300 15-36
Agros vos Premix M1až 5 MKP 100 150-300 15-30
Zaacutevod bioch služeb Slušovice
MKP B-E4B MKP 80-120 150-300 12-36
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 12 -
Tabulka 4 Obsah jodu (mgmiddotkg-1) v mineraacutelniacutech lizech a jejich podiacutel na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev lizu Typ lizu Jod v lizu
Spotřeba lizu gkusden Přiacutejem jodu mgkusden
Mikrop Čebiacuten as
ML0 ML3 mineraacutelniacute 70-85 50-150 40-128
Mikrop Čebiacuten as
ML2ML3ML4ML5 mineraacutelniacute 100-110
50-150 50-165
Tekro sro Turmix-L1 liz B mineraacutelniacute 53 50-150 27-8
Trewit sro Liz PP mineraacutelniacute 90 100 9
Animocz Řiacutečany
Liz Mikro Mg (skot)
krmnaacute sůl s ML
80 -100
- 4-10
Animocz Řiacutečany
Biosaxon solnyacute 120 - 6-12
Animocz Řiacutečany
Salit Mineral solnyacute 55 - 3-83
Animocz Řiacutečany
Salit Prem solnyacute 70 - 35-105
Animocz Řiacutečany
Liz Ce-SE solnyacute 100 - 5-15
II223 Exogenniacute nenutri čniacute zdroje jodu Mezi přiacutedatneacute zdroje jodu patřiacute v chovech krav dezinfekčniacute
prostředky obsahujiacuteciacute jod užiacutevaneacute pravidelně k desinfekci struků mleacutečneacute žlaacutezy před nebo po dojeniacute Podle Herziga et al (1999) dochaacuteziacute po aplikaci 20 roztoku Jodonalu B s 17-18 aktivniacuteho jodu (Biochemie Bohumiacuten) na kůži mleacutečneacute žlaacutezy dojnic po pěti dnech k vzestupu obsahu jodu v mleacutece u pokusneacute skupiny o 3345 microg a v moči o 93 microg v litru Ke zvyacutešeniacute koncentrace jodu v mleacutece dochaacuteziacute i při vyacuteplachu dělohy dezinfekčniacutemi preparaacutety obsahujiacuteciacutemi jod (Carleton et al 2008) Přiacuteklady desinfekčniacutech preparaacutetů a veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod je uveden v tabulkaacutech 5 a 6
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 13 -
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Obsah jodu Charakteristika a uacutečinek preparaacutetu
Mikasan JD Mika as lt 4 barieacuterovyacute produkt obsahuje glycerin
působiacute na houby pliacutesně a viry
IO-Shield Ecolab Hygiene
sro lt 5
emulze k ošetřeniacute pokožky mleacutečneacute žlaacutezy působiacute proti bakteriiacutem
a kvasinkaacutem udržuje prodyšnost pružnost a vlaacutečnost pokožky
Kenostart Pharmed sro 3000 ppm dezinfekce struků s
niacutezkou agresivitou vůči pokožce a vysokou stabilitou
Dezi JODIN Elagro sro lt 3 širokospektraacutelniacute dezinfekce struků po
dojeniacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 14 -
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Koncentrace I ()
Uacutečinek preparaacutetu
Alfadin Bioveta a s 10 povrchovaacute dezinfekce
Betadine EGIS Pharmaceuticals Ltd Budapešť
10 povrchovaacute dezinfekce
Mastimol medicamenta Medicamenta Vysokeacute Myacutetoa s
65
mastitidniacute onemocněniacute u skotu akutniacute i chronickeacute kataraacutelniacute i parenchymatozniacute nekroacutezy kůže abscesy zhmožděniny chronickeacute periostitidy a tendovaginitidy
Jodouter Bioveta a s 10 antimikrobiaacutelniacute hydratačniacute hojiveacute a uterotonickeacute uacutečinky
PVP Jod spray Bioveta a s 10 širokospektraacutelniacute dezinfekce
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 15 -
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009
Chov Denniacute dodaacutevka
mleacuteka (hl)
Jod v mleacutece (microgl-1)
MKP Přiacutejem jodu z MKP
(mgksden)
Desinfekčniacute prostředek
1 10 73 DZM 6UP
Trewit 100
Mikasan JD + I
2 10 988 Rindavit LF 10
Schaumann 540 0
3 12 55 MO - 3
Mikrop Čebiacuten 0
Mikasan JD + I
4 25 696 Rindamin Gim
2006 Schaumann
195 Lacto dip
-I
5 27 877 VDZ ndash10
Mikrop Čebiacuten Camisan Sano
232 Lacto dip
-I
6 30 307 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
IO Shield +I
7 30 232 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
Filmadine -I
8 52 199 Camisan
Sano 180
Dezifilm barier -I
9 60 233 M7 H
Mikrop Čebiacuten 270 0
10 90 309 Camisan
Sano 320
Calgonit EX -I
11 90 944 M8
Mikrop Čebiacuten 528
Kenostart +I
12 90 529 Rindavit TMR Schaumann
150 Dermisan
-I
13 100 333 MP2- VVS
Verměrovice 145
Mikasan JD +I
14 100 2276 Rindamin Gim Schaumann
338 HM VIR FILM
-I
15 150 851 Bov vital Ceses Biomin Ceses
290 IO SHIELD
+I
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 16 -
Z přehledu v tabulce 7 je patrneacute širokeacute užitiacute desinfekčniacutech prostředků na přiacutekladu 17 chovů dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 Z uvedenyacutech hodnot vyplyacutevaacute že rozhodujiacuteciacute vliv na obsah jodu v mleacutece zejmeacutena v chovech s velkou dodaacutevkou mleacuteka maacute nutričniacute přiacutejem jodu V chovech s denniacute dodaacutevkou do 6000 litrů mleacuteka byl průměrnyacute doplňkovyacute přiacutejem 132 mg jodu a průměrnyacute obsah jodu v mleacutece 3484 microg Il-1 V chovech s denniacute dodaacutevkou mleacuteka nad 6 000 litrů byl průměrnyacute přiacutejem doplňkoveacuteho jodu 315 mg na ks a obsah jodu od 233 do 2276 microg Il-1 Přiacutekladem nežaacutedouciacuteho uplatněniacute desinfekce mleacutečneacute žlaacutezy prostředkem obsahujiacuteciacutem jod na vzestup jeho obsahu v mleacutece je porovnaacuteniacute chovů č 6 a 7
II224 Faktory ovliv ňujiacuteciacute využitiacute jodu
II2241 Strumigeny Ve vysokoprodukčniacutech chovech dojenyacutech krav s vysokou intenzitou
rostlinneacute produkce a obohacovaacuteniacutem krmnyacutech směsiacute o řepkoveacute a sojoveacute pokrutiny se uplatňuje riziko vyššiacuteho přiacutejmu dusičnanů a glukosinolaacutetů Klinickyacute přiacuteznak deficitu jodu ndash strumu ndash může vyvolat řada strumigenniacutech faktorů snižujiacuteciacutech využitiacute jodu ve štiacutetneacute žlaacuteze (thiokyanaacutety dusičnany dusitany chloristany chlorečnany) pro synteacutezu trijodtyroninu a tyroxinu Riziko vyššiacuteho přiacutejmu uvedenyacutech strumigenů v krmnyacutech daacutevkaacutech hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat-herbivorů přispělo k preventivniacutemu zvyšovaacuteniacute normy potřeby jodu Podle zjištěniacute Tripathi a Mishra (2007) se přežvyacutekavci vyznačujiacute nižšiacute citlivostiacute na glukosinolaacutety Z hlediska využitiacute koncentrace jodu v mleacutece pro posouzeniacute uacuterovně jeho přiacutejmu je nutno respektovat že thiokyanaacutety a dusičnany zvyšujiacute jeho vylučovaacuteniacute ledvinami na uacutekor mleacutečneacute žlaacutezy Podle Groppela (1993) je ve vztahu k hypotyreoidniacutemu stavu rizikovaacute koncentrace dusičnanů nad 10 g na kilogram krmiva při přiacutejmu jodu meacuteně než 02 mg K nutričniacutemu použitiacute dvounulovyacutech řepek je dle MZe ČR 25697 Sb k zaacutekonu o krmivech č9196 v kilogramu sušiny stanovena mezniacute hodnota pro goitrin 3500 mgkg-1 extrahovanyacutech šrotů Antityreoidaacutelniacute působeniacute glukosinolaacutetů je ireversibilniacute a nelze je kompenzovat na rozdiacutel od thiokyanaacutetovyacutech iontů (SCN-) zvyacutešenou
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 12 -
Tabulka 4 Obsah jodu (mgmiddotkg-1) v mineraacutelniacutech lizech a jejich podiacutel na denniacutem přiacutejmu jodu u dojnic
Vyacuterobce Naacutezev lizu Typ lizu Jod v lizu
Spotřeba lizu gkusden Přiacutejem jodu mgkusden
Mikrop Čebiacuten as
ML0 ML3 mineraacutelniacute 70-85 50-150 40-128
Mikrop Čebiacuten as
ML2ML3ML4ML5 mineraacutelniacute 100-110
50-150 50-165
Tekro sro Turmix-L1 liz B mineraacutelniacute 53 50-150 27-8
Trewit sro Liz PP mineraacutelniacute 90 100 9
Animocz Řiacutečany
Liz Mikro Mg (skot)
krmnaacute sůl s ML
80 -100
- 4-10
Animocz Řiacutečany
Biosaxon solnyacute 120 - 6-12
Animocz Řiacutečany
Salit Mineral solnyacute 55 - 3-83
Animocz Řiacutečany
Salit Prem solnyacute 70 - 35-105
Animocz Řiacutečany
Liz Ce-SE solnyacute 100 - 5-15
II223 Exogenniacute nenutri čniacute zdroje jodu Mezi přiacutedatneacute zdroje jodu patřiacute v chovech krav dezinfekčniacute
prostředky obsahujiacuteciacute jod užiacutevaneacute pravidelně k desinfekci struků mleacutečneacute žlaacutezy před nebo po dojeniacute Podle Herziga et al (1999) dochaacuteziacute po aplikaci 20 roztoku Jodonalu B s 17-18 aktivniacuteho jodu (Biochemie Bohumiacuten) na kůži mleacutečneacute žlaacutezy dojnic po pěti dnech k vzestupu obsahu jodu v mleacutece u pokusneacute skupiny o 3345 microg a v moči o 93 microg v litru Ke zvyacutešeniacute koncentrace jodu v mleacutece dochaacuteziacute i při vyacuteplachu dělohy dezinfekčniacutemi preparaacutety obsahujiacuteciacutemi jod (Carleton et al 2008) Přiacuteklady desinfekčniacutech preparaacutetů a veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod je uveden v tabulkaacutech 5 a 6
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 13 -
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Obsah jodu Charakteristika a uacutečinek preparaacutetu
Mikasan JD Mika as lt 4 barieacuterovyacute produkt obsahuje glycerin
působiacute na houby pliacutesně a viry
IO-Shield Ecolab Hygiene
sro lt 5
emulze k ošetřeniacute pokožky mleacutečneacute žlaacutezy působiacute proti bakteriiacutem
a kvasinkaacutem udržuje prodyšnost pružnost a vlaacutečnost pokožky
Kenostart Pharmed sro 3000 ppm dezinfekce struků s
niacutezkou agresivitou vůči pokožce a vysokou stabilitou
Dezi JODIN Elagro sro lt 3 širokospektraacutelniacute dezinfekce struků po
dojeniacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 14 -
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Koncentrace I ()
Uacutečinek preparaacutetu
Alfadin Bioveta a s 10 povrchovaacute dezinfekce
Betadine EGIS Pharmaceuticals Ltd Budapešť
10 povrchovaacute dezinfekce
Mastimol medicamenta Medicamenta Vysokeacute Myacutetoa s
65
mastitidniacute onemocněniacute u skotu akutniacute i chronickeacute kataraacutelniacute i parenchymatozniacute nekroacutezy kůže abscesy zhmožděniny chronickeacute periostitidy a tendovaginitidy
Jodouter Bioveta a s 10 antimikrobiaacutelniacute hydratačniacute hojiveacute a uterotonickeacute uacutečinky
PVP Jod spray Bioveta a s 10 širokospektraacutelniacute dezinfekce
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 15 -
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009
Chov Denniacute dodaacutevka
mleacuteka (hl)
Jod v mleacutece (microgl-1)
MKP Přiacutejem jodu z MKP
(mgksden)
Desinfekčniacute prostředek
1 10 73 DZM 6UP
Trewit 100
Mikasan JD + I
2 10 988 Rindavit LF 10
Schaumann 540 0
3 12 55 MO - 3
Mikrop Čebiacuten 0
Mikasan JD + I
4 25 696 Rindamin Gim
2006 Schaumann
195 Lacto dip
-I
5 27 877 VDZ ndash10
Mikrop Čebiacuten Camisan Sano
232 Lacto dip
-I
6 30 307 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
IO Shield +I
7 30 232 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
Filmadine -I
8 52 199 Camisan
Sano 180
Dezifilm barier -I
9 60 233 M7 H
Mikrop Čebiacuten 270 0
10 90 309 Camisan
Sano 320
Calgonit EX -I
11 90 944 M8
Mikrop Čebiacuten 528
Kenostart +I
12 90 529 Rindavit TMR Schaumann
150 Dermisan
-I
13 100 333 MP2- VVS
Verměrovice 145
Mikasan JD +I
14 100 2276 Rindamin Gim Schaumann
338 HM VIR FILM
-I
15 150 851 Bov vital Ceses Biomin Ceses
290 IO SHIELD
+I
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 16 -
Z přehledu v tabulce 7 je patrneacute širokeacute užitiacute desinfekčniacutech prostředků na přiacutekladu 17 chovů dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 Z uvedenyacutech hodnot vyplyacutevaacute že rozhodujiacuteciacute vliv na obsah jodu v mleacutece zejmeacutena v chovech s velkou dodaacutevkou mleacuteka maacute nutričniacute přiacutejem jodu V chovech s denniacute dodaacutevkou do 6000 litrů mleacuteka byl průměrnyacute doplňkovyacute přiacutejem 132 mg jodu a průměrnyacute obsah jodu v mleacutece 3484 microg Il-1 V chovech s denniacute dodaacutevkou mleacuteka nad 6 000 litrů byl průměrnyacute přiacutejem doplňkoveacuteho jodu 315 mg na ks a obsah jodu od 233 do 2276 microg Il-1 Přiacutekladem nežaacutedouciacuteho uplatněniacute desinfekce mleacutečneacute žlaacutezy prostředkem obsahujiacuteciacutem jod na vzestup jeho obsahu v mleacutece je porovnaacuteniacute chovů č 6 a 7
II224 Faktory ovliv ňujiacuteciacute využitiacute jodu
II2241 Strumigeny Ve vysokoprodukčniacutech chovech dojenyacutech krav s vysokou intenzitou
rostlinneacute produkce a obohacovaacuteniacutem krmnyacutech směsiacute o řepkoveacute a sojoveacute pokrutiny se uplatňuje riziko vyššiacuteho přiacutejmu dusičnanů a glukosinolaacutetů Klinickyacute přiacuteznak deficitu jodu ndash strumu ndash může vyvolat řada strumigenniacutech faktorů snižujiacuteciacutech využitiacute jodu ve štiacutetneacute žlaacuteze (thiokyanaacutety dusičnany dusitany chloristany chlorečnany) pro synteacutezu trijodtyroninu a tyroxinu Riziko vyššiacuteho přiacutejmu uvedenyacutech strumigenů v krmnyacutech daacutevkaacutech hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat-herbivorů přispělo k preventivniacutemu zvyšovaacuteniacute normy potřeby jodu Podle zjištěniacute Tripathi a Mishra (2007) se přežvyacutekavci vyznačujiacute nižšiacute citlivostiacute na glukosinolaacutety Z hlediska využitiacute koncentrace jodu v mleacutece pro posouzeniacute uacuterovně jeho přiacutejmu je nutno respektovat že thiokyanaacutety a dusičnany zvyšujiacute jeho vylučovaacuteniacute ledvinami na uacutekor mleacutečneacute žlaacutezy Podle Groppela (1993) je ve vztahu k hypotyreoidniacutemu stavu rizikovaacute koncentrace dusičnanů nad 10 g na kilogram krmiva při přiacutejmu jodu meacuteně než 02 mg K nutričniacutemu použitiacute dvounulovyacutech řepek je dle MZe ČR 25697 Sb k zaacutekonu o krmivech č9196 v kilogramu sušiny stanovena mezniacute hodnota pro goitrin 3500 mgkg-1 extrahovanyacutech šrotů Antityreoidaacutelniacute působeniacute glukosinolaacutetů je ireversibilniacute a nelze je kompenzovat na rozdiacutel od thiokyanaacutetovyacutech iontů (SCN-) zvyacutešenou
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 13 -
Tabulka 5 Přiacuteklady preparaacutetů k ošetřeniacute mleacutečneacute žlaacutezy obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Obsah jodu Charakteristika a uacutečinek preparaacutetu
Mikasan JD Mika as lt 4 barieacuterovyacute produkt obsahuje glycerin
působiacute na houby pliacutesně a viry
IO-Shield Ecolab Hygiene
sro lt 5
emulze k ošetřeniacute pokožky mleacutečneacute žlaacutezy působiacute proti bakteriiacutem
a kvasinkaacutem udržuje prodyšnost pružnost a vlaacutečnost pokožky
Kenostart Pharmed sro 3000 ppm dezinfekce struků s
niacutezkou agresivitou vůči pokožce a vysokou stabilitou
Dezi JODIN Elagro sro lt 3 širokospektraacutelniacute dezinfekce struků po
dojeniacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 14 -
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Koncentrace I ()
Uacutečinek preparaacutetu
Alfadin Bioveta a s 10 povrchovaacute dezinfekce
Betadine EGIS Pharmaceuticals Ltd Budapešť
10 povrchovaacute dezinfekce
Mastimol medicamenta Medicamenta Vysokeacute Myacutetoa s
65
mastitidniacute onemocněniacute u skotu akutniacute i chronickeacute kataraacutelniacute i parenchymatozniacute nekroacutezy kůže abscesy zhmožděniny chronickeacute periostitidy a tendovaginitidy
Jodouter Bioveta a s 10 antimikrobiaacutelniacute hydratačniacute hojiveacute a uterotonickeacute uacutečinky
PVP Jod spray Bioveta a s 10 širokospektraacutelniacute dezinfekce
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 15 -
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009
Chov Denniacute dodaacutevka
mleacuteka (hl)
Jod v mleacutece (microgl-1)
MKP Přiacutejem jodu z MKP
(mgksden)
Desinfekčniacute prostředek
1 10 73 DZM 6UP
Trewit 100
Mikasan JD + I
2 10 988 Rindavit LF 10
Schaumann 540 0
3 12 55 MO - 3
Mikrop Čebiacuten 0
Mikasan JD + I
4 25 696 Rindamin Gim
2006 Schaumann
195 Lacto dip
-I
5 27 877 VDZ ndash10
Mikrop Čebiacuten Camisan Sano
232 Lacto dip
-I
6 30 307 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
IO Shield +I
7 30 232 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
Filmadine -I
8 52 199 Camisan
Sano 180
Dezifilm barier -I
9 60 233 M7 H
Mikrop Čebiacuten 270 0
10 90 309 Camisan
Sano 320
Calgonit EX -I
11 90 944 M8
Mikrop Čebiacuten 528
Kenostart +I
12 90 529 Rindavit TMR Schaumann
150 Dermisan
-I
13 100 333 MP2- VVS
Verměrovice 145
Mikasan JD +I
14 100 2276 Rindamin Gim Schaumann
338 HM VIR FILM
-I
15 150 851 Bov vital Ceses Biomin Ceses
290 IO SHIELD
+I
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 16 -
Z přehledu v tabulce 7 je patrneacute širokeacute užitiacute desinfekčniacutech prostředků na přiacutekladu 17 chovů dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 Z uvedenyacutech hodnot vyplyacutevaacute že rozhodujiacuteciacute vliv na obsah jodu v mleacutece zejmeacutena v chovech s velkou dodaacutevkou mleacuteka maacute nutričniacute přiacutejem jodu V chovech s denniacute dodaacutevkou do 6000 litrů mleacuteka byl průměrnyacute doplňkovyacute přiacutejem 132 mg jodu a průměrnyacute obsah jodu v mleacutece 3484 microg Il-1 V chovech s denniacute dodaacutevkou mleacuteka nad 6 000 litrů byl průměrnyacute přiacutejem doplňkoveacuteho jodu 315 mg na ks a obsah jodu od 233 do 2276 microg Il-1 Přiacutekladem nežaacutedouciacuteho uplatněniacute desinfekce mleacutečneacute žlaacutezy prostředkem obsahujiacuteciacutem jod na vzestup jeho obsahu v mleacutece je porovnaacuteniacute chovů č 6 a 7
II224 Faktory ovliv ňujiacuteciacute využitiacute jodu
II2241 Strumigeny Ve vysokoprodukčniacutech chovech dojenyacutech krav s vysokou intenzitou
rostlinneacute produkce a obohacovaacuteniacutem krmnyacutech směsiacute o řepkoveacute a sojoveacute pokrutiny se uplatňuje riziko vyššiacuteho přiacutejmu dusičnanů a glukosinolaacutetů Klinickyacute přiacuteznak deficitu jodu ndash strumu ndash může vyvolat řada strumigenniacutech faktorů snižujiacuteciacutech využitiacute jodu ve štiacutetneacute žlaacuteze (thiokyanaacutety dusičnany dusitany chloristany chlorečnany) pro synteacutezu trijodtyroninu a tyroxinu Riziko vyššiacuteho přiacutejmu uvedenyacutech strumigenů v krmnyacutech daacutevkaacutech hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat-herbivorů přispělo k preventivniacutemu zvyšovaacuteniacute normy potřeby jodu Podle zjištěniacute Tripathi a Mishra (2007) se přežvyacutekavci vyznačujiacute nižšiacute citlivostiacute na glukosinolaacutety Z hlediska využitiacute koncentrace jodu v mleacutece pro posouzeniacute uacuterovně jeho přiacutejmu je nutno respektovat že thiokyanaacutety a dusičnany zvyšujiacute jeho vylučovaacuteniacute ledvinami na uacutekor mleacutečneacute žlaacutezy Podle Groppela (1993) je ve vztahu k hypotyreoidniacutemu stavu rizikovaacute koncentrace dusičnanů nad 10 g na kilogram krmiva při přiacutejmu jodu meacuteně než 02 mg K nutričniacutemu použitiacute dvounulovyacutech řepek je dle MZe ČR 25697 Sb k zaacutekonu o krmivech č9196 v kilogramu sušiny stanovena mezniacute hodnota pro goitrin 3500 mgkg-1 extrahovanyacutech šrotů Antityreoidaacutelniacute působeniacute glukosinolaacutetů je ireversibilniacute a nelze je kompenzovat na rozdiacutel od thiokyanaacutetovyacutech iontů (SCN-) zvyacutešenou
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 14 -
Tabulka 6 Přiacuteklady veterinaacuterniacutech preparaacutetů obsahujiacuteciacutech jod
Naacutezev preparaacutetu Vyacuterobce Koncentrace I ()
Uacutečinek preparaacutetu
Alfadin Bioveta a s 10 povrchovaacute dezinfekce
Betadine EGIS Pharmaceuticals Ltd Budapešť
10 povrchovaacute dezinfekce
Mastimol medicamenta Medicamenta Vysokeacute Myacutetoa s
65
mastitidniacute onemocněniacute u skotu akutniacute i chronickeacute kataraacutelniacute i parenchymatozniacute nekroacutezy kůže abscesy zhmožděniny chronickeacute periostitidy a tendovaginitidy
Jodouter Bioveta a s 10 antimikrobiaacutelniacute hydratačniacute hojiveacute a uterotonickeacute uacutečinky
PVP Jod spray Bioveta a s 10 širokospektraacutelniacute dezinfekce
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 15 -
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009
Chov Denniacute dodaacutevka
mleacuteka (hl)
Jod v mleacutece (microgl-1)
MKP Přiacutejem jodu z MKP
(mgksden)
Desinfekčniacute prostředek
1 10 73 DZM 6UP
Trewit 100
Mikasan JD + I
2 10 988 Rindavit LF 10
Schaumann 540 0
3 12 55 MO - 3
Mikrop Čebiacuten 0
Mikasan JD + I
4 25 696 Rindamin Gim
2006 Schaumann
195 Lacto dip
-I
5 27 877 VDZ ndash10
Mikrop Čebiacuten Camisan Sano
232 Lacto dip
-I
6 30 307 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
IO Shield +I
7 30 232 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
Filmadine -I
8 52 199 Camisan
Sano 180
Dezifilm barier -I
9 60 233 M7 H
Mikrop Čebiacuten 270 0
10 90 309 Camisan
Sano 320
Calgonit EX -I
11 90 944 M8
Mikrop Čebiacuten 528
Kenostart +I
12 90 529 Rindavit TMR Schaumann
150 Dermisan
-I
13 100 333 MP2- VVS
Verměrovice 145
Mikasan JD +I
14 100 2276 Rindamin Gim Schaumann
338 HM VIR FILM
-I
15 150 851 Bov vital Ceses Biomin Ceses
290 IO SHIELD
+I
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 16 -
Z přehledu v tabulce 7 je patrneacute širokeacute užitiacute desinfekčniacutech prostředků na přiacutekladu 17 chovů dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 Z uvedenyacutech hodnot vyplyacutevaacute že rozhodujiacuteciacute vliv na obsah jodu v mleacutece zejmeacutena v chovech s velkou dodaacutevkou mleacuteka maacute nutričniacute přiacutejem jodu V chovech s denniacute dodaacutevkou do 6000 litrů mleacuteka byl průměrnyacute doplňkovyacute přiacutejem 132 mg jodu a průměrnyacute obsah jodu v mleacutece 3484 microg Il-1 V chovech s denniacute dodaacutevkou mleacuteka nad 6 000 litrů byl průměrnyacute přiacutejem doplňkoveacuteho jodu 315 mg na ks a obsah jodu od 233 do 2276 microg Il-1 Přiacutekladem nežaacutedouciacuteho uplatněniacute desinfekce mleacutečneacute žlaacutezy prostředkem obsahujiacuteciacutem jod na vzestup jeho obsahu v mleacutece je porovnaacuteniacute chovů č 6 a 7
II224 Faktory ovliv ňujiacuteciacute využitiacute jodu
II2241 Strumigeny Ve vysokoprodukčniacutech chovech dojenyacutech krav s vysokou intenzitou
rostlinneacute produkce a obohacovaacuteniacutem krmnyacutech směsiacute o řepkoveacute a sojoveacute pokrutiny se uplatňuje riziko vyššiacuteho přiacutejmu dusičnanů a glukosinolaacutetů Klinickyacute přiacuteznak deficitu jodu ndash strumu ndash může vyvolat řada strumigenniacutech faktorů snižujiacuteciacutech využitiacute jodu ve štiacutetneacute žlaacuteze (thiokyanaacutety dusičnany dusitany chloristany chlorečnany) pro synteacutezu trijodtyroninu a tyroxinu Riziko vyššiacuteho přiacutejmu uvedenyacutech strumigenů v krmnyacutech daacutevkaacutech hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat-herbivorů přispělo k preventivniacutemu zvyšovaacuteniacute normy potřeby jodu Podle zjištěniacute Tripathi a Mishra (2007) se přežvyacutekavci vyznačujiacute nižšiacute citlivostiacute na glukosinolaacutety Z hlediska využitiacute koncentrace jodu v mleacutece pro posouzeniacute uacuterovně jeho přiacutejmu je nutno respektovat že thiokyanaacutety a dusičnany zvyšujiacute jeho vylučovaacuteniacute ledvinami na uacutekor mleacutečneacute žlaacutezy Podle Groppela (1993) je ve vztahu k hypotyreoidniacutemu stavu rizikovaacute koncentrace dusičnanů nad 10 g na kilogram krmiva při přiacutejmu jodu meacuteně než 02 mg K nutričniacutemu použitiacute dvounulovyacutech řepek je dle MZe ČR 25697 Sb k zaacutekonu o krmivech č9196 v kilogramu sušiny stanovena mezniacute hodnota pro goitrin 3500 mgkg-1 extrahovanyacutech šrotů Antityreoidaacutelniacute působeniacute glukosinolaacutetů je ireversibilniacute a nelze je kompenzovat na rozdiacutel od thiokyanaacutetovyacutech iontů (SCN-) zvyacutešenou
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 15 -
Tabulka 7 Přehled denniacuteho přiacutejmu jodu z MKP a aplikace dezinfekčniacutech prostředků mleacutečneacute žlaacutezy v 16 chovech dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009
Chov Denniacute dodaacutevka
mleacuteka (hl)
Jod v mleacutece (microgl-1)
MKP Přiacutejem jodu z MKP
(mgksden)
Desinfekčniacute prostředek
1 10 73 DZM 6UP
Trewit 100
Mikasan JD + I
2 10 988 Rindavit LF 10
Schaumann 540 0
3 12 55 MO - 3
Mikrop Čebiacuten 0
Mikasan JD + I
4 25 696 Rindamin Gim
2006 Schaumann
195 Lacto dip
-I
5 27 877 VDZ ndash10
Mikrop Čebiacuten Camisan Sano
232 Lacto dip
-I
6 30 307 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
IO Shield +I
7 30 232 M8 Z
Mikrop Čebiacuten 110
Filmadine -I
8 52 199 Camisan
Sano 180
Dezifilm barier -I
9 60 233 M7 H
Mikrop Čebiacuten 270 0
10 90 309 Camisan
Sano 320
Calgonit EX -I
11 90 944 M8
Mikrop Čebiacuten 528
Kenostart +I
12 90 529 Rindavit TMR Schaumann
150 Dermisan
-I
13 100 333 MP2- VVS
Verměrovice 145
Mikasan JD +I
14 100 2276 Rindamin Gim Schaumann
338 HM VIR FILM
-I
15 150 851 Bov vital Ceses Biomin Ceses
290 IO SHIELD
+I
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 16 -
Z přehledu v tabulce 7 je patrneacute širokeacute užitiacute desinfekčniacutech prostředků na přiacutekladu 17 chovů dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 Z uvedenyacutech hodnot vyplyacutevaacute že rozhodujiacuteciacute vliv na obsah jodu v mleacutece zejmeacutena v chovech s velkou dodaacutevkou mleacuteka maacute nutričniacute přiacutejem jodu V chovech s denniacute dodaacutevkou do 6000 litrů mleacuteka byl průměrnyacute doplňkovyacute přiacutejem 132 mg jodu a průměrnyacute obsah jodu v mleacutece 3484 microg Il-1 V chovech s denniacute dodaacutevkou mleacuteka nad 6 000 litrů byl průměrnyacute přiacutejem doplňkoveacuteho jodu 315 mg na ks a obsah jodu od 233 do 2276 microg Il-1 Přiacutekladem nežaacutedouciacuteho uplatněniacute desinfekce mleacutečneacute žlaacutezy prostředkem obsahujiacuteciacutem jod na vzestup jeho obsahu v mleacutece je porovnaacuteniacute chovů č 6 a 7
II224 Faktory ovliv ňujiacuteciacute využitiacute jodu
II2241 Strumigeny Ve vysokoprodukčniacutech chovech dojenyacutech krav s vysokou intenzitou
rostlinneacute produkce a obohacovaacuteniacutem krmnyacutech směsiacute o řepkoveacute a sojoveacute pokrutiny se uplatňuje riziko vyššiacuteho přiacutejmu dusičnanů a glukosinolaacutetů Klinickyacute přiacuteznak deficitu jodu ndash strumu ndash může vyvolat řada strumigenniacutech faktorů snižujiacuteciacutech využitiacute jodu ve štiacutetneacute žlaacuteze (thiokyanaacutety dusičnany dusitany chloristany chlorečnany) pro synteacutezu trijodtyroninu a tyroxinu Riziko vyššiacuteho přiacutejmu uvedenyacutech strumigenů v krmnyacutech daacutevkaacutech hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat-herbivorů přispělo k preventivniacutemu zvyšovaacuteniacute normy potřeby jodu Podle zjištěniacute Tripathi a Mishra (2007) se přežvyacutekavci vyznačujiacute nižšiacute citlivostiacute na glukosinolaacutety Z hlediska využitiacute koncentrace jodu v mleacutece pro posouzeniacute uacuterovně jeho přiacutejmu je nutno respektovat že thiokyanaacutety a dusičnany zvyšujiacute jeho vylučovaacuteniacute ledvinami na uacutekor mleacutečneacute žlaacutezy Podle Groppela (1993) je ve vztahu k hypotyreoidniacutemu stavu rizikovaacute koncentrace dusičnanů nad 10 g na kilogram krmiva při přiacutejmu jodu meacuteně než 02 mg K nutričniacutemu použitiacute dvounulovyacutech řepek je dle MZe ČR 25697 Sb k zaacutekonu o krmivech č9196 v kilogramu sušiny stanovena mezniacute hodnota pro goitrin 3500 mgkg-1 extrahovanyacutech šrotů Antityreoidaacutelniacute působeniacute glukosinolaacutetů je ireversibilniacute a nelze je kompenzovat na rozdiacutel od thiokyanaacutetovyacutech iontů (SCN-) zvyacutešenou
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 16 -
Z přehledu v tabulce 7 je patrneacute širokeacute užitiacute desinfekčniacutech prostředků na přiacutekladu 17 chovů dojenyacutech krav v Jihočeskeacutem kraji v roce 2009 Z uvedenyacutech hodnot vyplyacutevaacute že rozhodujiacuteciacute vliv na obsah jodu v mleacutece zejmeacutena v chovech s velkou dodaacutevkou mleacuteka maacute nutričniacute přiacutejem jodu V chovech s denniacute dodaacutevkou do 6000 litrů mleacuteka byl průměrnyacute doplňkovyacute přiacutejem 132 mg jodu a průměrnyacute obsah jodu v mleacutece 3484 microg Il-1 V chovech s denniacute dodaacutevkou mleacuteka nad 6 000 litrů byl průměrnyacute přiacutejem doplňkoveacuteho jodu 315 mg na ks a obsah jodu od 233 do 2276 microg Il-1 Přiacutekladem nežaacutedouciacuteho uplatněniacute desinfekce mleacutečneacute žlaacutezy prostředkem obsahujiacuteciacutem jod na vzestup jeho obsahu v mleacutece je porovnaacuteniacute chovů č 6 a 7
II224 Faktory ovliv ňujiacuteciacute využitiacute jodu
II2241 Strumigeny Ve vysokoprodukčniacutech chovech dojenyacutech krav s vysokou intenzitou
rostlinneacute produkce a obohacovaacuteniacutem krmnyacutech směsiacute o řepkoveacute a sojoveacute pokrutiny se uplatňuje riziko vyššiacuteho přiacutejmu dusičnanů a glukosinolaacutetů Klinickyacute přiacuteznak deficitu jodu ndash strumu ndash může vyvolat řada strumigenniacutech faktorů snižujiacuteciacutech využitiacute jodu ve štiacutetneacute žlaacuteze (thiokyanaacutety dusičnany dusitany chloristany chlorečnany) pro synteacutezu trijodtyroninu a tyroxinu Riziko vyššiacuteho přiacutejmu uvedenyacutech strumigenů v krmnyacutech daacutevkaacutech hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat-herbivorů přispělo k preventivniacutemu zvyšovaacuteniacute normy potřeby jodu Podle zjištěniacute Tripathi a Mishra (2007) se přežvyacutekavci vyznačujiacute nižšiacute citlivostiacute na glukosinolaacutety Z hlediska využitiacute koncentrace jodu v mleacutece pro posouzeniacute uacuterovně jeho přiacutejmu je nutno respektovat že thiokyanaacutety a dusičnany zvyšujiacute jeho vylučovaacuteniacute ledvinami na uacutekor mleacutečneacute žlaacutezy Podle Groppela (1993) je ve vztahu k hypotyreoidniacutemu stavu rizikovaacute koncentrace dusičnanů nad 10 g na kilogram krmiva při přiacutejmu jodu meacuteně než 02 mg K nutričniacutemu použitiacute dvounulovyacutech řepek je dle MZe ČR 25697 Sb k zaacutekonu o krmivech č9196 v kilogramu sušiny stanovena mezniacute hodnota pro goitrin 3500 mgkg-1 extrahovanyacutech šrotů Antityreoidaacutelniacute působeniacute glukosinolaacutetů je ireversibilniacute a nelze je kompenzovat na rozdiacutel od thiokyanaacutetovyacutech iontů (SCN-) zvyacutešenou
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 17 -
suplementaciacute jodu Podle Pailan a Singhal (2007) se pod vlivem glukosinolaacutetů zvyšuje v mleacutece obsah thiokyanaacutetů a koncentrace jodu se v mleacutece snižuje
Hypothyreoidniacute stav při zařazeniacute velkeacuteho množstviacute soacutejoveacuteho šrotu dojniciacutem (Ghergariu et al 1994) se přisuzuje přiacutetomnosti izoflavonů v soacutejovyacutech produktech Izoflavony-genistein a daidzein blokujiacute tyreoidaacutelniacute peroxidaacutezu při jodaci tyrozylovyacutech zbytků Huminoveacute kyseliny-hlavniacute organickaacute součaacutest půd a vod snižujiacute biodostupnost jodu a inhibujiacute tyreoidaacutelniacute peroxydaacutezy
Vysokyacute přiacutejem vaacutepniacuteku zvyšuje naacuteroky na přiacutevod jodu do organizmu zatiacutemco vysokyacute obsah drasliacuteku v dietě zvyšuje ztraacutety jodu močiacute Mezi strumigeny se daacutele řadiacute i polychlorovaneacute bifenyly benzpyren DDT metation a PVC z něhož se vlhkostiacute uvolňujiacute ftalaacutety
II2242 Selen Limitujiacuteciacutem faktorem pro využitiacute jodu je selen a hypotyreoidniacute
stav se prohlubuje při současneacutem deficitu jodu a selenu což je aktuaacutelniacute na uacutezemiacute ČR nachaacutezejiacuteciacuteho se na křižovatce dvou paacutesů na selen chudeacuteho podložiacute Tento jev byl potvrzen niacutezkyacutem obsahem Se v srsti skotu a v půdě v oblasti Šumavy a niacutezkou koncentraciacute Se v krevniacutem seacuteru a moči obyvatel jižniacutech Čech
II3 Obsah jodu v mleacutece zaacutevislost na jeho p řiacutejmu obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v mleacutece v ČR požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece
II31 Obsah jodu v syroveacutem mleacutece jako ukazatele j eho přiacutejmu u dojnic
Mezi obsahem jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce a jeho množstviacutem v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka byla Traacutevniacutečkem et al (2011) zjištěna zaacutevislost vyjaacutedřena korelačniacutem koeficientem r= 06-07
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 18 -
v souladu se staršiacutemi uacutedaji (Miller et al 1975 Larson et al 1983 Kursa et al 1997 McCoy et al 1997) o vztahu mezi přiacutejmem jodu u dojenyacutech krav a jeho koncentraciacute v mleacutece Průměrně 8 -10 přijateacuteho jodu přechaacuteziacute do mleacuteka (Bobek 1998)
Zaacutevislost obsahu jodu v mleacutece na jeho denniacutem přiacutejmu lze vyjaacutedřit rovnicemi
a) u skotu podle Alderman a Stranks (1967) Obsah jodu v microg 100 ml-1 mleacuteka = 213 x + 31 x = denniacute přiacutejem jodu v mg
b) u ovciacute podle Azuolas a Caple (1984) Obsah jodu v microg Il-1 mleacuteka = 037 x + 533 x = denniacute přiacutejem jodu v microg
Rozhodujiacuteciacute uplatněniacute přiacutejmu jodu na jeho koncentraci v mleacutece potvrzujiacute i dalšiacute praacutece (Herzig et al 1999 2001 Kursa et al 1997)
Sezoacutenniacute změny obsahu jodu v mleacutece jsou podmiacuteněny jeho nižšiacutem
obsahem v letniacutech krmnyacutech daacutevkaacutech Ke zvyšovaacuteniacute obsahu jodu v mleacutece dochaacuteziacute u dojnic na prvniacute laktaci (Berg et al 1988) a v pokročilejšiacutech staacutediiacutech laktace (Miller et al 1975) Naproti tomu Larson et al (1983) nepozorovali žaacutedneacute rozdiacutely v obsahu jodu v mleacutece v zaacutevislosti na pořadiacute laktace
Přes vyacuteše uvedeneacute skutečnosti je koncentrace jodu v mleacutece
přežvyacutekavců vedle jodurie (Kursa et al 1997 Herzig et al 1999 2001) použiacutevaacutena jako běžnyacute indikaacutetor zaacutesobeniacute organizmu jodem
Vymezeniacute optimaacutelniacuteho obsahu jodu v mleacutece vyplyacutevaacute z potřeby krav telat a plodů v ranneacutem vyacutevojoveacutem staacutediu lidiacute v mleacutečnyacutech produktech jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu ve vyacuteživě
předevšiacutem dětiacute těhotnyacutech a kojiacuteciacutech žen (Ryšavaacute a Kociaacutenovaacute 1997 Liacutemanovaacute et al 2008 Zamrazil 2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 19 -
Tabulka 8 Koncentrace jodu (microgmiddotl-1) v mleacutece krav jako indikaacutetoru jeho přiacutejmu a dopadu na zdravotniacute stav krav
Obsah jodu v mleacutece (microgl-1)
Dopad na zdravotniacute stav Poznaacutemka Autoři
lsaquo 10-308 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kursa et al (2000)
lsaquo 20 kongenitaacutelniacute strumy u telat - Kroupovaacute et al (2001)
300 - extenzivniacute a ekologickeacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
50-80 miacuterneacute projevy jodopenie u vysokoprodukčniacutech krav
současnaacute zaacutetěž glukosinolaacutety Kroupovaacute et al (2001)
250-500 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
daacutevka v USA a Austraacutelii považovaacutena za přijatelnou
Berg et al (1988)
595plusmn178 Na dbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu Třinaacutectyacute et al (2001)
2094plusmn1453 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
25 naacutesobnyacute přiacutejem jodu s denniacute daacutevkou 270 g řepkoveacuteho extrahovaneacuteho šrotu
Třinaacutectyacute et al (2001)
519plusmn 3462 nadbytečnyacute přiacutejem jodu bez zjevnyacutech klinickyacutech přiacuteznaků
vysokoprodukčniacute chovy Traacutevniacuteček et al (2010)
3520 - konzumniacute mleacuteko v USA Pearce et al (2004)
Na zaacutekladě vztahů mezi obsahem jodu v mleacutece jeho přiacutejmem
a klinickyacutem stavem štiacutetneacute žlaacutezy lze vymezit naacutesledujiacuteciacute uacuterovně obsahu jodu v mleacutece dojnic a jejich diagnostickyacute vyacuteznam
a) Obsah jodu lt 20 microgmiddotl-1 mleacuteka lze považovat za kritickou hranici hlubokeacuteho jodoveacuteho deficitu s rizikem vyacuteskytu strum (viz tabulka 9) u narozenyacutech telat (Kursa et al 1997)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 20 -
Tabulka 9 Zvětšeniacute štiacutetneacute žlaacutezy zjištěneacute palpaciacute u telat při nedostatku jodu u březiacutech krav
Skupina Stupeň zvětšeniacute Palpačniacute naacutelez štiacutetneacute žlaacutezy
1 0 nehmatnaacute
2 + - oba laloky hmatatelneacute
3 + hmatatelnaacute miacuterně zvětšenaacute velikost 3 x 25 x 1 cm
4 + + hmatatelnaacute zvětšenaacute velikost 5 x 4 x 15 cm
5 + + + viditelneacute zvětšeniacute přiacuteznaky překrveniacute a venostaacuteze
b) Obsah jodu 50 ndash 80 microg jodu v litru mleacuteka představuje
niacutezkou uacuteroveň přiacutejmu jodu vzhledem k současnyacutem naacuterokům na činnost štiacutetneacute žlaacutezy
c) Obsah jodu v rozmeziacute 100 ndash 200 microgmiddotl-1 se z hlediska potřeby dojnic i spotřebitele považuje za optimaacutelniacute Mleacuteko s koncentraciacute 250 microgmiddotl-1 odraacutežiacute přiacutejem jodu kteryacute je jak pro dojnici tak pro spotřebitele již nadbytečnyacute
d) Koncentrace 250-500 microgmiddotl-1 a gt500 microg Imiddotl-1 signalizujiacute různyacute stupeň nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu krmnou daacutevkou
e) Mlezivo i mleacuteko ovciacute a koz obsahuje při stejneacutem dietniacutem přiacutejmu viacutece jodu než mleacuteko kravskeacute Hladiny jodu u těchto druhů domaacuteciacutech přežvyacutekavců pod 79 res 62 microg Imiddotl-1 jsou již poklaacutedaacuteny za projev jodoveacute karence
Pro vymezeniacute zdravotniacutech rizik nedostatku jodu lze využiacutet
experimentaacutelniacutech poznatků vlivu niacutezkeacuteho přiacutejmu jodu a strumigenniacute zaacutetěže u krav koz a bahnic uvedenyacutech v tabulce 10
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 21 -
Tabulka 10 Vliv suplementace jodu na koncentraci jodu v mleacutece krav koz a bahnic a na zdravotniacute stav mlaacuteďat
Obsah jodu v mleacutece
Vyacuteskyt strumy Suplementace I a přiacutejem strumigenů
Autoři
85 - 233 kongenitaacutelniacute struma u kůzlat
bez suplementace I u koz Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
lt100 až 308 kongenitaacutelniacute struma u telat
bez suplementace I u krav Kursa et al (2000)
261 neonataacutelniacute struma
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic
Traacutevniacuteček et al (2001)
10 - chovy s extenzivniacutem systeacutemem hospodařeniacute
Traacutevniacuteček et al (2009)
47 bez strumy u jehňat
bez suplementace I u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1421 bez strumy u kůzlat
krmnaacute sůl s jodem Kursa et al (2000)
165 bez strumy u kůzlat
jodizovanaacute krmnaacute sůl u koz
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
1982 bez strumy u jehňat
strumigeny (4 g dusičnanů 42 mmol glukosinolaacutetů) v KD bahnic + 250 microg I
Traacutevniacuteček et al (2001)
2094 plusmn 1453 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x potřebu I a 270 g ŘEŠ
Třinaacutectyacute et al (2001)
2433 bez strumy u jehňat
mineraacutelniacute liz s jodem u bahnic
Traacutevniacuteček a Kursa (2001)
519 plusmn 3462 bez strumy u telat chovy ČR s vyacuteznamnyacutem podiacutelem na produkci
Traacutevniacuteček et al (2010)
5948 plusmn 1781 bez strumy u telat dieta převyšujiacuteciacute 25 x denniacute potřebu I
Třinaacutectyacute et al (2001)
11260 plusmn 2625 bez strumy u jehňat
dieta se zvyacutešenyacutem obsahem organicky vaacutezaneacuteho I (13 mgkg-1sušiny KD)
Traacutevniacuteček et al (2010)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 22 -
II32 Obsah jodu v mleacute čneacute surovin ě a v konzumniacutem mleacutece
Obsah jodu v mleacutečneacute surovině v konzumniacutem mleacutece a mleacutečnyacutech vyacuterobciacutech je podmiacuteněn množstviacutem jodu v syroveacutem mleacutece a ovlivněn technologiiacute mleacutekaacuterenskeacuteho zpracovaacuteniacute V tabulce 11 jsou uvedeny změny obsahu jodu v mleacutečneacute surovině po odstředěniacute mleacuteka pasteraci a opětovneacuteho doplněniacute smetany na celkovyacute obsah tuku 15 Tendence ke zvyacutešeniacute koncentrace svědčiacute o vazbě jodu na mleacutečneacute biacutelkoviny
Tabulka 11 Obsah jodu v mleacutečneacute surovině (microgmiddotl-1) v průběhu jejiacuteho
zpracovaacuteniacute v roce 2006
Surovina n sx V Min Max Median 75 percentil
Směsneacute syroveacute mleacuteko ndash velkobjemoveacute zaacutesobniacuteky
38 5670a 1877 331 2238 9689 5605 6924
Pasterovaneacute odstředěneacute mleacuteko ndash mleacutečnaacute směs
43 6638b 1926 290 2973 10185 6734 8290
Vyacuterobek ndash odstředěneacute konzumniacute mleacuteko s 15 tuku
42 6726c 1970 293 3270 10973 6626 8288
ab ac Plt005 Statisticky vyacuteznamneacute regionaacutelniacute rozdiacutely jsou zřetelneacute z grafu 1
kteryacute znaacutezorňuje obsah jodu ve vzorciacutech mleacuteka z transportniacutech cisteren o objemu 11-13 tisiacutec litrů ktereacute svaacutežejiacute mleacuteko z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech Sezoacutenniacute rozdiacutely obsahu jodu v mleacutečneacute surovině jsou znaacutezorněny v grafu 2
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 23 -
Graf 1 Obsah jodu v mleacutece z jednotlivyacutech svoznyacutech oblastiacute jihozaacutepadniacutech Čech v roce 2005
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Svozneacute oblasti
Jod v
mleacute
ce (
microg∙l
-1)
1213 P lt 005
Graf 2 Změny obsahu jodu v mleacutece v jihozaacutepadniacutech Čechaacutech v roce 2005
0
1
2
3
4
5
6
114 254 95 199 309 1710 3110
rok 2005
Jod v
mleacute
ce (
mg∙k
g-1 sušin
y)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 24 -
II33 Chronologickyacute vyacutevoj obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR
Obsah jodu v mleacutece krav je v Českeacute republice systematicky sledovaacuten od roku 1980 V letech 1988-1996 došlo k vyacuterazneacutemu prohloubeniacute nedostatku jodu u krav kteryacute byl vyvolaacuten uacutespornyacutem omezeniacutem suplementace jodu do mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a zvyacutešenyacutem přiacutejmem strumigenniacutech laacutetek zejmeacutena zkrmovaacuteniacutem řepky a jejiacutech produktů Jodovyacute deficit se projevil plošnyacutem poklesem obsahu jodu v mleacutece pod 100 microgmiddotl-1 (viz graf 1) a četnyacutemi naacutelezy strum narozenyacutech telat (Kursa et al 1996) Odezvou na nedostatek jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav byl rychlyacute naacutestup suplementace jodu širokou nabiacutedkou mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a premixů s vyššiacutem obsahem jodu kteryacute přispěl od roku 1999 k prudkeacutemu zvyacutešeniacute obsahu jodu v mleacutece
Mnoheacute praacutece z posledniacutech let však upozorňujiacute na neregulovanyacute naacuterůst obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece (Jahreis et al 1999 Bader et al 2005 Traacutevniacuteček et al 2006) v souvislosti se zkrmovaacuteniacutem mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad a jinyacutech mineraacutelniacutech doplňků s vysokyacutem obsahem jodu (Jahreis et al 2001) Při niacutezkeacutem přiacutejmu jodu z objemnyacutech a jadrnyacutech krmiv je jeho obsah v krmnyacutech daacutevkaacutech ovlivněn předevšiacutem uacuterovniacute jeho doplňkoveacuteho přiacutejmu Takeacute v USA došlo po zvyacutešeneacute suplementaci jodu (EDDI) dojenyacutem kravaacutem letech 1965-1980 k naacuterůstu obsahu jodu o 300-500 (Hemken 1980) Podle Pearce et al (2004) byla v zaacutejmu sniacuteženiacute rizika nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu předevšiacutem organicky vaacutezaneacuteho omezena suplementace jodu v USA v roce 1986 u dojenyacutech krav na 10 mg na kus a den
Nadbytečnaacute suplementace jodu v krmneacute daacutevce se po roce 2000 do jisteacute miacutery přehliacutežela vzhledem k dřiacutevějšiacutem zkušenostem s jeho nedostatkem (Kroupovaacute et al 2001) Uacutenosneacuteho přiacutejmu jodu u krav bylo dosaženo v mezidobiacute let 1999-2003 při průměrneacute koncentraci jodu v mleacutece v rozsahu 129-310 microg l-1 Při teacuteto koncentraci jodu v mleacutece v kombinaci s vyššiacutem přiacutejmem jodu v jodovaneacute soli a dalšiacutech potravinaacutech byl u obyvatel ČR odstraněn deficit jodu Zvyšovaacuteniacute koncentrace jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v obdobiacute 2003-2009 nad 300 microgmiddotl-1 představuje nežaacutedouciacute zaacutetěž laktujiacuteciacutech krav a konzumentů kravskeacuteho mleacuteka nadbytečnyacutem přiacutejmem jodu
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 25 -
Posledniacute plošneacute vyšetřeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece provedeneacute v roce 2009 potvrdilo trvalyacute trend naacuterůstu obsahu jodu v mleacutece (viz graf 3) Průměrnyacute obsah jodu v bazeacutenovyacutech vzorciacutech mleacuteka ziacuteskanyacutech vyšetřeniacutem 123 chovů byl 4703 plusmn 3126 microgmiddotl-1 Velmi širokeacute rozmeziacute od 329 do 17133 microgmiddotl-1 poukazuje však na značneacute rozdiacutely v saturaci dojenyacutech krav jodem Nejnižšiacute hodnoty odpoviacutedajiacute jodoveacutemu deficitu a potvrzujiacute nezbytnost řiacutezeneacute suplementace jodu do krmnyacutech daacutevek mineraacutelniacutemi doplňky Naopak nejvyššiacute koncentrace souvisiacute s neuacuteměrneacuternyacutem přebytkem jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech Vyacutesledky uvedeneacute v tabulce 12 potvrzujiacute naacuterůst počtu chovů s obsahem jodu v mleacutece odpoviacutedajiacuteciacute jeho nutričniacutemu nadbytku (gt250 microgmiddotl-1)
Trvalyacute naacuterůst jodu v mleacutece i po vyřešeniacute plošneacuteho nedostatku jodu u obyvatel ČR v roce 2000 (Křiacutež 2003) lze považovat za jednoznačnyacute důvod ke sniacuteženiacute koncentrace jodu v některyacutech mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech a premixech
Vzhledem k riziku nadbytečneacuteho přiacutejmu jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky došlo Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 ke sniacuteženiacute maximaacutelniacuteho povoleneacuteho obsahu jodu v kompletniacute krmneacute daacutevce pro dojnice z 10 mg na 5 mgmiddotkg-1 krmneacute daacutevky o sušině 88 Současneacute normy potřeby živin uplatňovaneacute v Českeacute republice doporučujiacute pro dojnice pouze 08 mg jodu na 1 kg sušiny krmiva respektive 06 mg na 1 kg nadojeneacuteho mleacuteka (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 26 -
Graf 3 Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice
v letech 1988-2010
Tabulka 12 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute bazeacutenovyacutech vzorků mleacuteka dle
koncentrace jodu v letech 2003-2009
Jod v mleacutece (microgl-1)
2003-4 vzorků
2005 vzorků
2006 vzorků
2008 vzorků
2009 vzorků
lt 80 19 6 6 5 6
80-250 38 33 32 30 30
250-500 27 45 35 31 24
gt500 16 16 27 34 40
5431
129
310
380 372
436470
540
402
0
100
200
300
400
500
600
1988 1996 1999 2003-4 2005 2006 2008 2009 2010 2011
Rok
Jod
v m
leacutece
(ug
l)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 27 -
II34 Požadavky na p řiacutejem jodu u lidiacute Doporučenyacute denniacute přiacutevod jodu je podle FAOWHO 100-140 microg
na osobu s horniacute meziacute 8-10 microg na kg tělesneacute hmotnosti Provizorniacute maximaacutelniacute tolerovatelnyacute denniacute přiacutevod jodu (PMTDI) je 17 microg jodu na kg tělesneacute hmotnosti Vyhlaacuteškou MZ ČR č 4462004 Sb kteraacute stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacovaacuteniacute potravin potravniacutemi doplňky Vyacuteznam mleacuteka jako rozhodujiacuteciacuteho zdroje jodu je ve vyacuteživě lidiacute - vyplyacutevaacute z tabulky 13 Na zaacutekladě těchto uacutedajů lze považovat současnou nabiacutedku jodu mleacutekem a mleacutečnyacutemi vyacuterobky za luxusniacute
Obsah jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece 80-250 microgmiddotkg-1 je na zaacutekladě experimentaacutelně ověřenyacutech poznatků a klinickyacutech zkušenostiacute poklaacutedaacuten za odraz optimaacutelniacute saturace krav jodem a přijatelnyacute z hygienickeacuteho hlediska Uvedenaacute koncentrace nevylučuje přiacutejem jodu i z jinyacutech zdrojů napřiacuteklad jodizovaneacute soli Podle Straacutenskeacuteho a Ryšaveacute (1997) může byacutet při dosaženiacute hodnoty nad 200 microg jodu v litru mleacuteka denniacute potřeba jodu u člověka (150-300 microg) pokryta pouze z tohoto zdroje Koncentrace vyššiacute než 500 microg Imiddotkg-1 je v některyacutech zemiacutech z potravinaacuteřskeacuteho hlediska poklaacutedaacuteno za nežaacutedouciacute V tabulce 14 je uvedena spotřeba potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednaacute spotřeba jodu Je patrneacute že mleacuteko je z živočišnyacutech potravin hlavniacutem zdrojem jodu v ČR
Tabulka 13 Doporučeneacute daacutevky jodu v dietě člověka (Biesalski a Grimm 1999)
Věk Daacutevka 0 ndash 4 měsiacuteců 50 microgden 4 ndash 12 měsiacuteců 80 microgden 1 ndash 4 roky 100 microgden 4 ndash 7 let 120 microgden 7 ndash 10 let 140 microgden gt 10 let 200 microgden Těhotneacute kojiacuteciacute ženy 230 - 260 microgden
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 28 -
Tabulka 14 Průměrnyacute přiacutejem jodu z potravin živočišneacuteho původu na obyvatele v ČR
Potravina Spotřeba potraviny (osobarok)
Spotřeba jodu (microgosobarok) Denniacute spotřeba jodu (microg)
Mleacuteko 221 kg 110 500 302
Vejce 250 ks 4 825 13
Maso 78 kg 1 270 3
průměr z hověziacuteho vepřoveacuteho a drůbežiacuteho masa
II35 Metodiky stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece Pro stanoveniacute koncentrace jodu v biologickeacutem materiaacutelu lze využiacutet
různyacutech analytickyacutech principů V ČR se v současnosti nejčastěji jednaacute o hmotnostniacute spektrometrii a kolorimetrii Meacuteně se využiacutevaacute metod potenciometrickyacutech neutronoveacute aktivačniacute analyacutezy plynoveacute chromatografie polarografie atomoveacute absorpčniacute spektrofotometrie
II351 Odběr vzork ů mleacuteka pro stanoveniacute obsahu jodu Pro posouzeniacute obsahu jodu v syroveacutem kravskeacutem mleacutece
dodaacutevaneacuteho k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute se odebiacuterajiacute tzv bazeacutenoveacute vzorky mleacuteka Jde o vzorky mleacuteka ziacuteskaneacute odběrem z chladiacuteciacutech bazeacutenů (tanků) přiacutemo v zemědělskyacutech provozech Před odběrem je žaacutedouciacute obsah mleacuteka v bazeacutenu důkladně promiacutechat Vlastniacute odběr se provaacutediacute pomociacute nerezoveacute či plastoveacute naběračky Vzorek mleacuteka o objemu 25 ml se naplniacute do plastikoveacute vzorkovnice 2 cm pod zaacutekladnu zaacutetky Vzorky mleacuteka ktereacute se neanalyzujiacute v den odběru se zamraziacute a uchovaacutevajiacute bez konzervace při -18 až -20degC P řed vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute v miacutestnosti o laboratorniacute teplotě a promiacutechajiacute
Po kontrole zdravotniacuteho stavu mleacutečneacute žlaacutezy dojnic je nutno proveacutest odstřik mleacuteka ze všech struků mleacutečneacute žlaacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 29 -
II352 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece metodou ICP - MS Princip metody
Sloučeniny jodu jsou extrahovaacuteny silnyacutem alkalickyacutem činidlem TMAH (tetrametylamonium hydroxid) při teplotě 90degC v teflonovyacutech autoklaacutevech Po separaci nerozpustnyacutech složek se čiryacute roztok doplniacute demineralizovanou vodou na definovanyacute objem Extrakt je zmlžovaacuten atomizovaacuten a ionizovaacuten v indukčně drženeacutem plazmatu Ionty jodu jsou extrahovaacuteny z plazmatu vakuem systeacutemem štěrbin odděleny v hmotnostniacutem spektrometru na zaacutekladě jejich poměru hmotanaacuteboj Uvolněneacute I- jsou stanoveny detektorem zaacutechytu elektronů Čistota všech uvedenyacutech chemikaacuteliiacute musiacute odpoviacutedat požadavkům na ultrastopovou analyacutezu ICP - MS (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) poskytuje řaacutedově nižšiacute detekčniacute limity než tradičniacute spektrofotometrickeacute a elektroanalytickeacute metody (polarografie coulometrie)
Přiacuteprava vzorku
Vzorek mleacuteka v množstviacute 05-10 ml se ve zkumavce smiacutesiacute s 5 ml TMAH Vzniklaacute sraženina se centrifugaciacute a filtraciacute odděliacute od supernatantu Čiryacute supernatant se nařediacute demineralizovanou vodou (podle předpoklaacutedaneacuteho obsahu jodu ve vzorku) nejčastěji v poměru 15-100 Takto připravenyacute zředěnyacute vzorek se použije k vlastniacute analyacuteze
Pracovniacute postup
Vlastniacute postup stanoveniacute jodu v mleacutece metodou ICP-MS je předepsaacuten normou Českaacute technickaacute norma ČSN EN 1511 kterou vydal Českyacute normalizačniacute institut 2007
II353 Stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece spektrofotom etricky po alkalickeacutem spalovaacuteniacute
Princip metody Spektrofotometrickaacute metoda podle Sandell-Kolthoffa (Sandell
a Kolthoff 1937) modifikovanaacute Bednaacuteřem et al (1964) je založena na redukci Ce4+ na Ce3+ v prostřediacute kyseliny siacuteroveacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 30 -
za uacutečasti As3+a katalytickeacuteho uacutečinku jodu (I-) Mineralizace vzorku probiacutehaacute spalovaacuteniacutem (suchou cestou) v alkalickeacutem prostřediacute při 600degC Uvedenou metodou se stanovuje celkovyacute jod (anorganickyacute i vaacutezanyacute na biacutelkoviny)
Přiacutestrojoveacute vybaveniacute
Spektrofotometr Muflovaacute pec s možnostiacute postupneacute regulace teploty Horkovzdušnaacute sušaacuterna Vodniacute laacutezeň s přiacutedavnyacutem chladiacuteciacutem zařiacutezeniacutem Vodniacute laacutezeň s regulaciacute teploty Odstředivka
Materiaacutel Spalovaciacute zkumavky z těžkotavitelneacuteho skla (např vyacuterobce
Technosklo Držkov) Tenkostěnneacute zkumavky Běžnyacute laboratorniacute materiaacutel
Chemikaacutelie Referenčniacute materiaacutel s definovanyacutem obsahem jodu 32 plusmn
02 microgmiddotg-1 Deionizovanaacute voda - 15-18 MΩcm-1
10 siacuteran zinečnatyacute (ZnSO4 7 H2O) - vodnyacute roztok
4 M hydroxid draselnyacute (KOH) - vodnyacute roztok Chlorečnan draselnyacute Kyselaacute směs - roztok chloridu sodneacuteho (1169 g NaCl se
rozpustiacute ve 400 ml deionizovaneacute vody) a roztok metaarzenitanu sodneacuteho (13 g 98 metaarzenitanu sodneacuteho se rozpustiacute ve 40 ml 7 KOH) se smiacutechajiacute se zředěnou kyselinou siacuterovou (241 ml 9608 H2SO4 se smiacutesiacute s 1000 ml deionizovaneacute H2O) a směs se doplniacute deionizovanou vodou do celkoveacuteho objemu 2 000 ml
Roztok siacuteranu ceričitoamonneacuteho - 6325 g siacuteranu ceričitoamonneacuteho dihydraacutetu se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute H2O k roztoku se přidaacute 161 ml 9608 H2SO4 a směs se doplniacute deionizovanou vodou do 2000 ml
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 31 -
Roztok octanu brucinu - 05 g brucinu se suspenduje v odměrneacute baňce v 10 ml deionizovaneacute vody přidaacute se 06 ml 100 ledoveacute kyseliny octoveacute a doplniacute se do 50 ml deionizovanou vodou a nechaacute se rozpustit (promiacutechaacutevaacute se)
Zaacutekladniacute roztok jodidu draselneacuteho - 1308 mg jodidu draselneacuteho se rozpustiacute v 1000 ml deionizovaneacute vody
Pro přiacutepravu roztoků se použiacutevajiacute chemikaacutelie určeneacute pro analyacutezy
(pa) napřiacuteklad od fa Merck 98 metaarzenitan sodnyacute od fa Aldrich
Pracovniacute postup Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 1 ml mleacuteka přidaacute se 1 ml
10 ZnSO4 1 ml 4 M KOH a několik krystalků KClO3 Souběžně s duplikaacutety vzorků mleacuteka se zpracovaacutevajiacute kalibračniacute vzorky jodidu draselneacuteho v koncentraciacutech 150 100 50 25 125 a 0 microg Imiddotl-1 Obsah zkumavek se po dobu 24 h vysoušiacute v horkovzdušneacute sušaacuterně při teplotě 115degC Po vysušeniacute se obsah zkumavek spaluje v muf loveacute peci dle harmonogramu teplota v peci se postupně zvyšuje po 30degC od 120 do 250 degC a po 50degC od 250 do 500degC Tato teplo ta v peci se udržuje půl hodiny poteacute se zvyacutešiacute na 600degC P ři teacuteto teplotě se obsah ve zkumavkaacutech spaluje po dobu 1 hodiny Během spalovaacuteniacute se pec po 5 20 a 40 minutaacutech vždy na 15 vteřin otevře a ventiluje
Po skončeniacute spalovaacuteniacute a vychladnutiacute zkumavek se do spalovaciacute zkumavky ke zbytku po spaacuteleniacute přidaacute a promiacutechaacute 6 ml deionizovaneacute vody Naacutesleduje centrifugace obsahu zkumavek po dobu 10 minut při 3000 otaacutečkaacutech za minutu Z čireacuteho supernatantu se do tenkostěnnyacutech zkumavek odpipetujiacute 2 ml ke kteryacutem se přidajiacute 2 ml kyseleacute směsi Naacutesleduje protřepaacuteniacute zkumavek a inkubace v ledoveacute laacutezni - ledoveacute třiacutešti (teplota 4degC) po dobu 10 minut Po vyjmutiacute z l edoveacute laacutezně se přidajiacute 2 ml siacuteranu ceričitoamonneacuteho naacutesleduje inkubace 20 minut v laacutezni při teplotě 40degC a potom v ledoveacute laacutezni 10 minut Po vyjmutiacute z ledoveacute laacutezně se obsah zkumavek převrstviacute 05 ml octanu brucinu Po promiacutechaacuteniacute naacutesleduje 15 minutovaacute inkubace v horkovzdušneacute sušaacuterně při 105degC Po vyjmutiacute ze sušaacuterny se zkumavky na 30 minut odstaviacute při pokojoveacute teplotě Naacutesleduje měřeniacute absorbance při 430 nm proti deionizovaneacute vodě Z absorbance kalibračniacutech vzorků sestrojiacuteme kalibračniacute křivku odečteme absorbanci vzorků a vyacuteslednou hodnotu koncentrace jodu v microgmiddotl-1mleacuteka Přesnost analyacutezy
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 32 -
se průběžně kontroluje stanoveniacutem jodu ve vzorku připraveneacuteho z referenčniacuteho materiaacutelu (sušeneacute mleacuteko) o znaacutemeacute koncentraci jodu kupřiacutekladu standard firmy NIST (1549 NonndashFat Milk Powder U S department of commerce national institute of standards and technology Gaithersburg MD 20899)
Uvedenaacute metoda patřiacute v Českeacute republice mezi nejčastějšiacute a dosud
užiacutevaneacute spektrofotometrickeacute metody (Biacutelek 2000 Fiedlerovaacute 1998 Traacutevniacuteček a Kursa 2001) Spektrofotometrickeacute stanoveniacute jodu v mleacutece zůstaacutevaacute zatiacutem v program organizace ICCIDD podiacutelejiacuteciacuteho se na celosvětoveacutem uacutestupu jodoveacute deficience
II354 Meacuteně využiacutevaneacute metody stanoveniacute obsahu jodu Nepřiacutemeacute stanoveniacute jodu atomovou absorpčniacute spektrofotometriiacute
(vzorek mleacuteka se mineralizuje alkalickyacutem spalovaacuteniacutem V mineralizaacutetu se střiacutebrnou soliacute vysraacutežiacute jodid střiacutebrnyacute (AgI) kteryacute se rozpustiacute v roztoku thiosiacuteranu jehož ekvimolaacuterniacute množstviacute se stanoviacute technikou plamenoveacute absorpčniacute spektrofotometrie Celyacute proces lze automatizovat a možneacute interference (Cl-) lze potlačit amoniakem Citlivost metody je 0011 ndash 035 microgmiddotml-1mleacuteka
Paacuterovaacute vysokouacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute (Hejtmaacutenkovaacute et al 2006) Po alkalickeacute mineralizaci - Fiedlerovaacute (1998) je jod stanoven kapalinovou chromatografiiacute s elektrochemickou detekciacute za použitiacute NOVA-PAC C-18 reverzniacuteho faacutezoveacuteho sloupce a modifikovaneacute metody technickeacuteho standardu
Elektrochemickeacute stanoveniacute jodu (Carleton et al 2008) Metoda spočiacutevaacute v měřeniacute jodu pomociacute referenčniacute elektrody (AgAgCl) a specifickeacute jod-kyanidoveacute elektrody (IndashCNndash)
Fotometrickeacute stanoveniacute jodu vychaacutezejiacuteciacute z katalytickeacute reakce NO2-
SCN- (Tušl 1983)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 33 -
II4 Optimalizace obsahu jodu v mleacutece kontrola přiacutejmu jodu vyacutepo čtem analyticky a analyacutezou moče a vyacutekal ů
Obsah jodu v mleacutece přiacutepadně mleacutečneacute surovině určeneacute k mleacutekaacuterenskeacutemu zpracovaacuteniacute je zaacutesadně ovlivněn jeho obsahem v krmneacute daacutevce laktujiacuteciacutech krav (tabulka 8) Použiacutevaacuteniacute desinfekčniacutech prostředků může byacutet exogenniacutem zdrojem jodu a je nutno tuto skutečnost při optimalizaci krmneacute daacutevky respektovat Je nutneacute aby regulace obsahu jodu v mleacutece byla založena v převaze na optimalizaci jeho přiacutejmu krmnou daacutevkou přičemž nelze opomiacutejet přidruženeacute informace o potencionaacutelniacute vedlejšiacute zaacutetěži dojenyacutech krav jodem
II41 Optimalizace p řiacutejmu jodu dojnic krmnou daacutevkou
II411 Kontrola obsahu jodu v krmneacute daacutevce vyacutepo čtem Nutričniacute přiacutejem jodu u krav je při jeho niacutezkeacutem obsahu v objemnyacutech
i jadrnyacutech krmivech na uacutezemiacute ČR vyacuteznamně ovlivněn uacuterovniacute jeho suplementace formou mineraacutelniacutech doplňků do krmnyacutech daacutevek V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny přiacuteklady stanoveniacute množstviacute přijateacuteho jodu v krmivech na zaacutekladě jeho obsahu v sušině jednotlivyacutech složek krmneacute daacutevky Z uvedenyacutech tabulek 15 a 16 vyplyacutevaacute že přiacutejem jodu z objemneacute a jadrneacute složky krmneacute daacutevky (na zaacutekladě obsahu jodu v sušině krmiva Sommer et al 1994) nepřevyšuje 3-4 mg na kus a den a většinu jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech poskytujiacute mineraacutelniacute doplňky
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 34 -
Tabulka 15 Letniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 30 kg
Krmivo kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 20 17 001 002
Pastevniacute porost 508 114 015 171
Silaacutežovanaacute drť ječmen jarniacute 97 34 020 068
Tritikale silaacutež vlhkeacute zrno 45 13 020 026
Řepkovyacute extr šrot 15 122 051 062
MKP C VVS 03 02 10000 200
Celkem 688 195 2329
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD (mg) 33 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky (mg) 233 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle užitkovosti (06 mg na 1 kg mleacuteka) 180 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (23318 x 100) 1294
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (233195) 119 mgkg-1suš
Tabulka 16 Celoročniacute krmnaacute daacutevka při denniacutem naacutedoji mleacuteka 20 kg
Krmivo
kg krmiva 100 sušina krmiva (kg)
Jod v 1 kg 100 sušiny krmiva (mgkg-1suš)
Jod v celkoveacute sušině krmiva (mg)
Lučniacute seno 10 09 001 001
Jetelovaacute senaacutež 160 30 032 096
Kukuřičnaacute silaacutež 163 98 011 108
Ječmen zrno 42 37 005 019
Pšenice zrno 20 17 006 010
Sojovyacute extrahovanyacute šrot 24 22 015 033
Premin EX 5 04 036 10000 3600
Celkem 423 217 3867
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 35 -
Přiacutejem jodu z jadrneacute a objemneacute složky KD 267 mg
Přiacutejem jodu z celkoveacute krmneacute daacutevky 3867 mg
Doporučovanyacute přiacutejem jodu podle množstviacute sušiny KD (08 mg na 1 kg 100 sušiny KD)
1736 mg
Celkovyacute přiacutejem jodu v (38671736x 100) 2228
Obsah jodu v 1 kg sušiny krmneacute daacutevky (3867217) 178 mgkg1suš
II412 Kontrola analyticky stanoveneacuteho obsahu jod u v krmneacute daacutevce
Odběr a zpracovaacuteniacute vzorků krmiv pro analytickeacute stanoveniacute jodu Odběr vzorků krmiv (250 g) do plastovyacutech saacutečků z krmneacuteho
vozu nebo přiacutemo ze žlabu byl proveden dle vyhlaacutešky č 1242001 Sb Vzhledem k charakteru kompletniacute krmneacute daacutevky se doporučuje odebiacuterat pouze jeden vzorek kteryacute lze považovat současně za vzorek konečnyacute (odstavec 3 sect 3) Vzorek krmiva se sušiacute na filtračniacutem papiacuteru při laboratorniacute teplotě Suchyacute vzorek se rozmělniacute na praacutešek před analyacutezou se uchovaacutevaacute v exsikaacutetoru Souběžně se stanoviacute sušina vzorku vaacutežkovou metodou při 105degC
Stanoveniacute obsahu jodu v sušině krmiv
a) pro stanoveniacute obsahu jodu v krmivu metodou ICP-MS se použiacutevaacute 01-05 g sušiny krmiva ktereacute se po smiacuteseniacute s 5 ml tetrametylamonium hydroxidem stanoviacute dle Českeacute technickeacute normy ČSN EN 1511 vydaneacute Českyacutem normalizačniacutem institutem 2007
b) pro stanoveniacute obsahu jodu kolorimetrickou metodou po alkalickeacutem spalovaacuteniacute se do spalovaciacute zkumavky přenese 05 g rozmělněneacuteho sucheacuteho krmiva a po spaacuteleniacute suchou cestou se postupuje dle naacutevodu v kapitole II353
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 36 -
II413 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou mo če
Odběr vzorků moče pro stanoveniacute jodu Moč se odebiacuteraacute katetrizaciacute močoveacuteho měchyacuteře nebo
při spontaacutenniacutem močeniacute v množstviacute 20 ml do čistyacutech odběrovyacutech naacutedob Pokud se jod v moči nestanoviacute v den odběru chraacuteniacute se před teplem a v nejkratšiacute době se zmraziacute při -18 až -20 degC Vzorky mo če se chemicky nekonzervujiacute Bezprostředně před vlastniacute analyacutezou se vzorky rozmraziacute při pokojoveacute teplotě a promiacutechajiacute
Stanoveniacute obsahu jodu v moči a) Stanoveniacute obsahu jodu v moči metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu v moči kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Do spalovaciacute zkumavky se odměřiacute 10 ml moči a naacutesledneacute spalovaacuteniacute vzorku a analytickeacute postupy jsou shodneacute se stanoveniacutem jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 17 Vliv přiacutejmu jodu v krmneacute daacutevce dojnic na uacuteroveň jodurie
v chovech dojenyacutech krav v jižniacutech Čechaacutech
Zdroje jodu Chovy dojenyacutech krav
Nemilkov Noveacute Hutě Posobice Objemnaacute krmiva (mgkg-1)
152 209 082
Mineraacutelniacute doplňky (mgkg-1)
1645 1270 446
Denniacute potřeba jodu (mgkg-1) 1310 1190 1048 Krytiacute potřeby jodu ()
1372 1244 504
Jodurie (microgl-1 moče)
4422 plusmn 2821 2950 plusmn 1598 235 plusmn 69
Z tabulky 17 je patrnaacute zaacutevislost jodurie předevšiacutem
na suplementaci jodu v mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesadaacutech V porovnaacuteniacute s vylučovaacuteniacutem jodu mleacutekem vykazuje jeho vylučovaacuteniacute močiacute vyacuterazně vyššiacute individuaacutelniacute variabilitu (tabulka 8) podmiacuteněnou vyacuteraznyacutemi rozdiacutely v přiacutejmu vody zaacutevislyacutemi na individuaacutelniacutem naacutedoji spotřebě sušiny a termoregulaci Z tohoto hlediska se u laktujiacuteciacutech krav jeviacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 37 -
kontrola přiacutejmu jodu stanoveniacutem jeho obsahu v mleacutece jako vhodnějšiacute než jodurie využiacutevanaacute přednostně u lidiacute Koncentrace jodu v moči v rozsahu 150-299 microgmiddotl-1 se považuje za optimaacutelniacute
II414 Kontrola p řiacutejmu jodu analyacutezou vyacutekal ů
Odběr a vzorků vyacutekalů pro stanoveniacute jodu Odběr vzorků vyacutekalů se provaacutediacute buď přiacutemo z konečniacuteku (ampule
recti) nebo odběrem vyacutekalů bezprostředně po vykaacuteleniacute zviacuteřat Vzorky se uklaacutedajiacute do plastikovyacutech vzorkovnic v množstviacute 80-100 g Pokud nejsou vzorky vyacutekalů zpracovaacuteny v den odběru přechovaacutevajiacute se přiacutemo ve spalovaciacutech zkumavkaacutech v množstviacute 04-05 g při teplotě -18 až -20degC
Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech a) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech metodou ICP-MS dle
naacutevodu v kapitole II352 b) Stanoveniacute obsahu jodu ve vyacutekalech kolorimetrickou metodou po
alkalickeacutem spalovaacuteniacute Spalovaacuteniacute vzorku a naacutesledneacute analytickeacute postupy jsou shodneacute jako při stanoveniacute jodu v mleacutece (kapitola II353)
Tabulka 18 Denniacute přiacutejem jodu a jeho vyacutedej vyacutekaly u dojenyacutech krav v horskeacute oblasti Šumavy v letech 2000-2002 (Srb 2007)
Chov
Denniacute přiacutejem jodu Plněniacute normy potřeby
Jod ve vyacutekalech objemnaacute a jadrnaacute krmiva
mineraacutelniacute doplňky
mg mg microgkg-1 sušiny
sx
Posobice 22 78 800 15127 5076
Nemilkov 31 79 840 22744 9177
Čejkovy 16 125 1022 28620 11120
Noveacute Hutě 59 40 899 32287 12949
Norma denniacute potřeby jodu dojenyacutech krav při průměrneacute hmotnosti 570 kg a naacutedoji 17 l je 130 mg (Sommer et al 1994)
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 38 -
III SROVNAacuteNIacute NOVOSTI POSTUPŮ Moderniacute chov dojenyacutech krav zahrnuje předevšiacutem ve středniacute Evropě
mimořaacutednou pozornost suplementaci jodu u dojenyacutech krav vzhledem k jeho niacutezkeacutemu obsahu v komponentech zaacutekladniacute krmneacute daacutevky a potřebě konzumentů mleacuteka Systematickaacute kontrola koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece představuje v tomto smyslu objektivniacute informaci o využitiacute jodu u dojnic v zaacutejmu jejich zdraviacute i spotřebitelů mleacuteka Analytickeacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece vylučuje riziko metod využiacutevajiacuteciacutech pouze vyacutepočtu v tabulkaacutech uvedeneacute koncentrace jodu bez ohledu na potencionaacutelniacute přiacutetomnost strumigenniacutech faktorů
Přednostiacute stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece jako ukazatele jeho přiacutejmu dojnicemi i zdroje pro lidskou vyacuteživu je možnost využitiacute teacuteto informace v řiacutezeneacute a včasneacute regulaci doplňkovyacutech zdrojů jodu Kontrola a včasnaacute regulace koncentrace obsahu jodu v mleacutece je v ČR usnadněna možnostiacute využiacutet k analyacuteze vzorky mleacuteka ze siacutetě podnikovyacutech laboratořiacute mleacutekaacuteren
Přiacuteručka uvaacutediacute přehled početneacuteho souboru použityacutech metod pro stanoveniacute obsahu jodu v mleacutece v ČR i zahraničiacute Hlavniacute pozornost je věnovaacutena kolorimetrickeacutemu stanoveniacute jodu dle Sandell-Kolthoffa v modifikaci Bednaacuteře et al (1964) proveditelneacutemu v běžnyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech s finančniacutemi naacuteklady na jedno vyšetřeni v duplikaacutetu 274 Kč Souběžně je v praacuteci popsaacutena metoda stanoveniacute jodu hmotnostniacute spektrofotometriiacute s indukčně vaacutezanou plazmou (ICP-MS) doporučenou Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 jejiacutež naacuteklady dosahujiacute 550 Kč na jedno vyšetřeniacute
Přiacutenosem k zavedeniacute včasneacute a plošneacute kontroly obsahu jodu v mleacutece na celeacutem uacutezemiacute ČR je v metodice uvedenyacute kontinuaacutelniacute naacuterůst průměrneacute koncentrace jodu v mleacutece v ČR z 539 microgmiddotl-1 (v roce 1988) na 5268 microgmiddotl-1 (rok 2010) v zaacutejmu zamezeniacute zdravotniacutech rizik souvisejiacuteciacutech s aktivitou štiacutetneacute žlaacutezy
Novost postupů systematickeacute kontroly koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece spočiacutevaacute v komplexniacutem řešeniacute optimaacutelniacute saturace dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka v zaacutejmu omezeniacute zdravotniacuteho dopadu jak jeho nedostatku tak i nadbytku u dojenyacutech krav jejich telat a dalšiacutech spotřebitelů mleacuteka
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 39 -
V praacuteci uvedenaacute dynamika koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece na uacutezemiacute ČR v průběhu posledniacutech 22 let může sloužit jako studijniacute materiaacutel na všech uacuterovniacutech vzdělaacutevaacuteniacute v optimalizaci vyacuteživy na zaacutekladě kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute stopovyacutech prvků ve vyacuteživě Vyacuteznamneacute je využitiacute metodiky v činnosti Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu (MKJD) jejiacutemž ciacutelem je koordinovat obohacovaacuteniacute potravin jodem a předchaacutezet jak zdravotniacutem důsledkům nedostatku jodu kteryacute historicky poznamenaacutevaacute přirozeneacute prostřediacute v ČR trvale sledovat vyacutevoj situace a omezit přiacutepadneacute riziko nadměrneacute nabiacutedky jodu v potravinaacutech spolupracovat s mezinaacuterodniacute organizaciacute pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu - ICCIDD kteraacute je poradniacute instituciacute WHO (Světoveacute zdravotnickeacute organizace) MKJD představuje gremium ve ktereacutem jsou zastoupeni odborniacuteci z resortů ministerstev zdravotnictviacute zemědělstviacute a potravinaacuteřskeacuteho i farmaceutickeacuteho průmyslu Komplex opatřeniacute realizovanyacutech v uplynulyacutech patnaacutecti letech formou propracovaneacuteho systeacutemu profylaxe jodoveacuteho deficitu vedl ke zlepšeniacute zaacutesobeniacute jodem českeacute populace Na zaacutekladě vyhodnoceniacute platnyacutech kriteriiacute WHO komisiacute expertů WHOICCIDD je od roku 2000 přiacutejem jodu s vyacutejimkou těhotnyacutech žen v souvislosti s dosavadniacutem využiacutevaacuteniacutem metodiky optimalizace dostatečnyacute a jodovyacute deficit je v ČR poklaacutedaacuten za zvlaacutednutyacute
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 40 -
IV POPIS UPLATNĚNIacute CERTIFIKOVANEacute METODIKY
Metodika je přednostně určenaacute pro chovatele hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat veterinaacuterniacute leacutekaře poradce pro vyacuteživu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat producenty mineraacutelniacutech krmnyacutech doplňků kompetentniacute pracovniacuteky Ministerstva zemědělstviacute Ministerstva zdravotnictviacute přiacutepadně dalšiacutech pracovišť zabyacutevajiacuteciacutech se životniacutem prostřediacutem obchodem a potravinaacuteřskyacutem průmyslem Zpracovanaacute metodika představuje vhodnyacute zdroj informaciacute pro studenty středniacutech i vysokyacutech škol se zemědělskyacutem potravinaacuteřskyacutem veterinaacuterniacutem zdravotnickyacutem a chemickyacutem zaměřeniacutem
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 41 -
V EKONOMICKEacute ASPEKTY Ekonomickeacute přiacutenosy (aspekty) předloženeacute metodiky vyplyacutevajiacute
jednak z charakteru jejiacuteho uplatněniacute (kontrola obsahu jodu v mleacutece a jeho optimalizace uacutepravou obsahu jodu v v krmnyacutech daacutevkaacutech dojenyacutech krav) a souboru uživatelů pro ktereacute je metodika určena Stanoveniacute koncentrace jodu v mleacutece dojenyacutech krav (v ČR v roce 2010 375 378 kusů) představuje vyacuteznamnou objektivniacute informaci o jejich zaacutesobeniacute jodem v zaacutejmu prevence produkčniacutech i finančniacutech důsledků nedostatku jodu
Kromě ekonomicky vyčiacuteslitelnyacutech přiacutenosů jsou nezanedbatelneacute a společensky mimořaacutedně vyacuteznamneacute přiacutenosy souvisejiacuteciacute s optimalizaciacute jodu v mleacutece jako nejvyacuteznamnějšiacutem potravinoveacutem zdroji jodu ve vyacuteživě lidiacute v Českeacute republice
Ekonomicky vyčiacuteslitelneacute přiacutenosy V přiacutepadě uacutepravy krmneacute daacutevky s vysokyacutem obsahem
jodu naacutehradou mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady (MKP) s nižšiacutem obsahem jodu lze předpoklaacutedat uacutesporu 3 naacutekladů na MKP Při daacutevce 300 g MKP na ks a den představuje potřeba MKP na 1 dojnici za rok 1095 kg Při ceně 1800 Kč za 100 kg MKP jsou naacuteklady na MKP na dojnici a rok přibližně 1971 Kč Předpoklaacutedanaacute uacutespora na 1 dojnici (3 z 1095 Kč) představuje 59 Kč V přepočtu na 1000 dojnic je uacutespora 59000 Kč V souvislosti se současnyacutem stavem zvyacutešeneacuteho obsahu jodu v mleacutece dojenyacutech krav (rok 2010 540 plusmn 286 microglitr) lze hypoteticky zvažovat uacutepravu MKP u poloviny dojenyacutech krav v ČR tedy přibližně u 187 700 dojnic Uacutespora v přepočtu na uvedenyacute počet dojnic by pak představovala přibližně 11 074 000 Kč
Kontrola koncentrace jodu v mleacutece je u březiacutech krav vyacuteznamnyacutem ukazatelem zaacutesobeniacute telat jodem v prenataacutelniacutem i raně postnataacutelniacutem obdobiacute jejichž cena je od narozeniacute do staacuteřiacute 6 měsiacuteců v rozmeziacute 3 000-13 000 Kč V souvislosti s přiacutepadnyacutem vyacuteskytem onemocněniacute z nedostatku jodu u 1 narozenyacutech telat a nutnostiacute jejich vyřazeniacute lze ztraacutety u dojenyacutech krav (stav v roce 2010 375 378 ks) při průměrneacute natalitě 957 a ceně vyřazeneacuteho telete 4000 Kč odhadnout
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 42 -
na čaacutestku 14 368 000 Kč Optimalizaciacute přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav na zaacutekladě jeho obsahu v mleacutece lze uvedenyacutem ztraacutetaacutem předejiacutet
Sledovaacuteniacute koncentrace jodu v kravskeacutem mleacutece jako jeho vyacuteznamneacutem zdroji pro těhotneacute ženy (vzhledem k omezeneacutemu soleniacute v dietě) představuje vyacuteznamnyacute prvek v plošneacute optimalizaci kontroly přiacutejmu jodu během těhotenstviacute Tiacutem do značneacute miacutery nahrazuje předepsaneacute individuaacutelniacute sledovaacuteniacute jodurie v ceně 250 Kč za jedno vyšetřeniacute přibližně u 117 000 těhotnyacutech žen s celkovyacutemi naacuteklady teacuteměř 30 000 000 Kč
Ostatniacute přiacutenosy Včasnaacute prevence nedostatku jodu pomociacute stanoveniacute jeho
koncentrace v mleacutece představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek ke sniacuteženiacute naacutekladů na leacutečbu primaacuterniacutech a sekundaacuterniacutech důsledků nedostatku jodu v obdobiacute nitroděložniacuteho
Optimalizaciacute obsahu jodu v mleacutece lze u predisponovaneacute populace lidiacute předchaacutezet zdravotniacutem důsledkům jeho nadbytku
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 43 -
VI SEZNAM POUŽITEacute SOUVISEJIacuteCIacute LITERATURY
Alderman G Stranks M H (1967) The iodine content of bulk herd milk in summer in relation to estimated dietary intake of cows Journal of the Science of Food and Agriculture 18 151-3
Azuolas J K Caple I W (1984) The iodine status of grazing wheel as monitored by concentrations of iodine in milk Australan Veterinary Journal 61 223-227
Bader N Miller U Leiterer M Franke K Jahreis G (2005) Tendency of increasing iodine content in human milk and cows milk Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 113 8-12
Bednaacuteř J Roumlhling S Vohnout S (1964) Přiacutespěvek ke stanoveniacute proteinoveacuteho jodu v krevniacutem seacuteru Československaacute farmacie 13 203-209
Bekeovaacute E Hendrichovskyacute V Krajničaacutekovaacute M Siklenka P Levkut M Laciakovaacute A Kačmaacuterik J (1998) Thyroid gland and its functions in lambs after supply of chlorinated disinfectans Slovenskyacute veterinaacuterskyacute časopis 5 264-268
Berg J N Padgitt D McCarthy B (1988) Iodine concentrations in milk od dairy cattle fed various amounts od iodine as ethylenediamine dihydroiodide Journal od Dairy Science 71 3283-3291
Biesalski HK Grimm P (1999) Taschenatlas der Ernaumlhrung Georg Thieme Verlag Stuttgart 342
Biacutelek R (2000) Importance and results of determination of ioduria The Thyroid Gland 3 69-75
Bobek S (1998) Profilaktyka jodowa u zwierzat Medycyna Weterinaria 54 80-86
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 44 -
Carleton C L Threlfall W R Schwarze R A (2008) Iodine in milk and serum following intrauterine infusion of Lugolrsquos solution Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 6 121-129
Doerge DR Sheehan DM (2002) Goitrogenic and estrogenic activity of soy isoflavones Environmental Health Perspectives 110 349-353
Fiedlerovaacute V (1998) Spectrophotometric determination of iodine and its content and stability in selected food raw materials and products Czech Journal of Animal Science 16 163-167
Ghergariu S Rowlands GJ Danielescu AL Pop N Moldova A (1984) A comparative study of metabolic profiles obtained in dairy herbs in Romania British Veterinary Journal 140 600-608
Groppel B (1993) Jodmangel beim Tier In Anke M Guumlrtler H Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernaumlhrung Verlag Media Touristik Gersdorf 127-156
Hejtmaacutenkovaacute A Kukliacutek L Trnkovaacute E Dragounovaacute H (2006) Iodine concentrations in cowś milk in Central and Northern Bohemia Czech Journal of Animal Science 51 189-195
Hemken RW (1980) Milk and meat iodine content relanottion to human health Journal of the American Veterinary Medical Association 176 1119ndash1121
Herzig I Suchyacute P (1996) Actual experience of importance iodine for animals Veterinarni Medicina 41 379-386
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Řiacuteha J (1999) Defined iodine intake and changes of its concentration in urine and milk of dairy cows Veterinarni Medicina 44 35-40
Herzig I Piacutesařiacutekovaacute B Dibliacutekovaacute I Suchyacute P (2001) Iodine concentrations in porcine blood urine and tissues after a single dose of iodised oil Veterinarni Medicina 46 153-159
Hetzel B (1989) The iodine deficiency their nature and prevention Annual Review of Nutrition 9 21-38
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 45 -
Huang TS Lu FJ Tsai CW Chopra IJ (1994) Effect of humic acids on thyroidal function Journal of Endocrinological Investigation 17 787-791
Jahreis G Leiterer M Franke K Maichrowitz W Schoumlne F Hesse V (1999) Jodversorgung bei Schulkindern und zum Jodgehalt der Milch Kinderaumlrztliche Praxis 16 172-181
Jahreis G Hausmann W Kiessling G Franke K Leiterer M (2001) Bioavailability of iodine from normal diets rich in dairy products--results of balance studies in women Experimental and Clinical Endocrinology amp Diabetes 109 163-167
Jeroch H Čermaacutek B Kroupovaacute V (2006) Zaacuteklady vyacuteživy a krmeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat 1st Ed JU ZF in Českeacute Budějovice Českeacute Budějovice 170 s
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřtviacute 51 155-158
Křiacutež J (2003) Jodovyacute deficit českeacute a zahraničniacute poznatky a zkušenosti Praktickyacute leacutekař 83 575-579
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jeznotdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 3 90ndash96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech republic Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-117
Kursa J Kroupovaacute V Theacuter R Krabačovaacute I Kraacutesa D (2000) Efekt suplementace jodu u dojnic Aktuaacutelniacute probleacutemy šlechtěniacute chovu zdraviacute a produkce skotu Proceedings of 8th Int Conf Current problems of breeding health growth and production of cattle Českeacute Budějovice 235
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as food of iodine for human consumption in the Czech republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Larson LL Wallen SE Owen FG Lowry SR (1983) Relation of age season production and health indices to iodine and beta-
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 46 -
carotene concentrations in cowrsquos milk Journal of Dairy Science 66 2257
Leung AM Pearce EN Braverman LE (2010) Perchlorate iodine and the thyroid Best Practise sect Research Clinical Endocrinology sect Metabolism 24 133-141
Liacutemanovaacute Z Laňkovaacute J Zamrazil V (2008) Funkčniacute poruchy štiacutetneacute žlaacutezy Praha Společnost všeobecneacuteho leacutekařstviacute ČLS JEP 16 s
McCoy MA Smyth JA Ellis WA Arthur JR Kennedy DG (1997) Experimental reproduction of iodine deficiency in cattle Veterinary Record 141 544-547
McDowell LR (1992) Minerals in animal and human nutrition Academic Press London 524 s
McGrath D Poole DBR Fleming GA (1990) Health implications of soil iodine content Farm and Food Research 1 20-21
Miller JK Swanson EW Spalding GE (1975) Iodine absorption excretion recycling and tissue distributions in the dairy cow Journal of Dairy Science 58 1578-1593
Nařiacutezeniacute komise ES č 14592005 ze dne 8 zaacuteřiacute kteryacutem se měniacute podmiacutenky pro povoleniacute některyacutech doplňkovyacutech laacutetek v krmivech ktereacute patřiacute do skupiny stopovyacutech prvků přiacuteloha
NRC (2001) Nutrient Requirement in Dairy Cattle 7th Ed National Academies Press 174 Washington DC
Oliveriusovaacute L (1997) Obsah jodu v prostřediacute ČR In Jak řešit nedostatek jodu v našiacute vyacuteživě Sborniacutek Staacutetniacute zdravotniacute uacutestav Praha 8 s
Pailan GH Singhal KK (2007) Effect of dietary glucosinolates on nutrient utilization milk yield and blood constituents of lactating goats Small Ruminant Research 71 31-37
Pauliacutekovaacute I Kovaacuteč G Biacutereš J Pauliacutek Š Seidel H Nagy O (2002) Iodine toxicity in ruminants Veterinarni medicina 47 343-350
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 47 -
Pandav CS Rao AR (1997) Iodine deficiency disorders in livestock ecology and economics Oxford University Press New York 228 s
Pearce E Pino S He X Bazrafshan HR Lee SL Braverman LE (2004) Sources of dietary iodine Bread cowslsquo milk and infant formula in the Boston area The Journal of Clinical Endocrinology sect Metabolism 89 3421-3424
Ryšavaacute L Kociaacutenovaacute S (1997) Problematika přiacutesunu jodu kuchyňskou soliacute a mleacutekem Vyacuteživa a potraviny 1 27-29
Sandell EB Kolthoff IM (1937) Micro determination of iodine by a catalytic method Microchemica Acta 1 9-25
Sommer A Čerešňaacutekovaacute Z Frydrych Z Kraacuteliacutek O Kraacuteliacutekovaacute Z Kraacutesa A Pajtaacuteš M Petrikovič P Pozdiacutešek J Šimek M Třinaacutectyacute J Vencl B Zeman L (1994) Potřeba živin a tabulky vyacuteživneacute hodnoty krmiv pro přežvyacutekavce ČZS VUacuteVZ Pohořelice 196 s
Srb J (2007) Obsah jodu ve vyacutekalech krav Diplomovaacute praacutece ZF JU v Českyacutech Budějoviciacutech 72 s
Straacutenskyacute M Ryšavaacute L (1997) Choroby z nadbytku jodu Vyacuteživa a potraviny 52 119
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentrations in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Kursa J Illek J Theacuter R (2001) Effects of rapeseed meal and nitrates on thyroid functions in sheep Czech Journal of Animal Science 46 1-10
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinarni Medicina 51 448-453
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 48 -
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Staňkovaacute M Konečnyacute R Cempiacuterkovaacute R Dušovaacute H (2010) Bilance jodu v krmneacute daacutevce pro dojnice In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 Leacutekařskyacute dům Sokolskaacute 31 Praha 2 s 30
Tušl J (1983) Fotometrickeacute stanoveniacute jodu v potravinaacutech na zaacutekladě katalytickeacute reakce Chemickeacute listy 77 513-515
Tripathi MK Mishra AS (2007) Glucosinolates in animal nutrition A review Animal Feed Science and Technology 132 1-27
Třinaacutectyacute J Šustala M Vrzalovaacute D Kudrna V Lang P (2001) Milk iodine content in cows fed rapeseed meal iodine supplement In Book of abstracts of the 52nd Annual Meeting of the European Association for Animal Production 26 ndash 29 August 2001 s 106
Underwood EJ Suttle NF (2001) The Mineral Nutrition of Livestock 3rd Ed Biddles Ltd London s 47-63
Zamrazil V (2010) Existujiacute rizika nadměrneacuteho přiacutevodu jodu benefit versus rizika In Zaacutesobeniacute jodem a prevence tyreopatiiacute se zaměřeniacutem na obdobiacute těhotenstviacute a kojeniacute Sborniacutek z IX konference u přiacuteležitosti Dne jodu 1132010 20-23
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 49 -
VII SEZNAM PUBLIKACIacute KTEREacute PŘEDCHAacuteZELY METODICE A BYLY PUBLIKOVAacuteNY
Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk meat and eggs as food sources of iodine in the Czech Republic In Proceedings of the 5th International symposium on trace elements in human New perspectives October 13th-15th 2005 Athens Greece 669-675
Herzig I Traacutevniacuteček J Kursa J Kroupovaacute V (2005) Milk as a source of iodine (Mleacuteko jako zdroj jodu) In Sborniacutek referaacutetů z konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Den mleacuteka 2005 1252005 ČZU Praha 45-47
Herzig I Traacutevniacuteček J Navraacutetilovaacute M Kursa J Kroupovaacute V (2006) Iodine in food of animal origin as a reflection its content in feed dose (Jod v potravinaacutech živočišneacuteho původu jako odraz jeho obsahu v krmneacute daacutevce) In Zborniacutek prednaacutešok bdquoDays of nutrition and veterinary dietetics VIIldquo UVL Košice 2006 84-88
Kursa J Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J Jezdinskyacute P (1996) K diagnostice strumy skotu Veterinaacuteřstviacute 46 90-96
Kursa J Herzig I Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1997) Consequence of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic In Scientia Agriculturae Bohemica 28 105-147
Kursa J Kroupovaacute V Traacutevniacuteček J Kratochviacutel P Herzig I (1998) Pomozte řešit poruchy vyvolaneacute nedostatkem jodu Farmaacuteř 69-70
Kursa J Rambeck WA Kroupovaacute V Kratochviacutel P Traacutevniacuteček J (1998) Strumavorkommen bei Kaumllbern in der Tschechischen Republik Tierarztliche Prax 1998 26 326-331
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 50 -
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The effect of higher iodine supply in cows in the Czech republic on the ioine content in milk Macro and Trace Elements Mengen- un Spurenelemente 22 Workshop 2004 Jena 22 1080-1086 2004 Jena SRN Friedrich Schiller Universitaumlt Jena SRN Schubert - Verlag
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2004) The contents of iodine in foodstuffs of animal origin In VII Konference s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute u přiacuteležitosti Dne jodu bdquoJodovyacute deficit a jeho prevence v ČR a okolniacutech zemiacutechldquo Praha 1032004 17-18
Kursa J Herzig I Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2005) Milk as a food source of iodine for human consumption in the Czech Republic Acta Veterinaria Brno 74 255-264
Kroupovaacute V Herzig I Kursa J Traacutevniacuteček J Theacuter R (2001) Saturace krav jodem v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 51155-158
Peksa Z Traacutevniacuteček J Dušovaacute H Konečnyacute R Hasoňovaacute L (2011) Morphological and histometric parameters of the thyroid gland in slaughter cattle Journal of Agrobiology 28 79-84
Traacutevniacuteček J Kursa J (2001) Iodine concentration in milk of sheep and goats from farms in south Bohemia Acta Veterinaria Brno 70 35-42
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Šoch M (2004) Iodine content in bulk feeds in western and southern Bohemia Czech Journal of Animal Science 49 483-488
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V (2005) Actual content of iodine in food-stuffs of animal origin from the view of their safety and biological value In Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Risk Factors of Food Chain vydanyacute na CD October 6th 2005 Slovenskaacute polnohospodaacuterskaacute univerzita Nitra 346-350
Traacutevniacuteček J Herzig I Kursa J Kroupovaacute V Navraacutetilovaacute M (2006) Iodine content in raw milk Veterinaacuterniacute Mediciacutena 51 448-453
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Iodine molybdenum selenium zinc and manganese in milk in Czech
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 51 -
Republic s 181-185 In Mathias Seifert Olivek Micke Spurensuche Űber das wissenschaftliche Werk von Manfred Anke Wisseschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stutgart 245 s
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Herzig I Kursa J (2006) The contemporary state of iodine content in milk in regions of south and south-east Bohemia In Macro and Trace elements Friedrich Schiller University Jena 619-620
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Kursa J (2006) Milk as a food source of iodine molybdenum selenium zinc and manganese In Proceedings of the International symposium on Trace elements in the food chain Budapešť 2006 467-471
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V (2009) Obsah jodu v mleacutece - ukazatel jeho přiacutejmu Krmivaacuteřstviacute 6 28-30
Traacutevniacuteček J Herzig I Kroupovaacute V Pešinovaacute H Richterovaacute J Staňkovaacute M (2009) Vyacutevoj obsahu jodu v kravskeacutem mleacutece v Českeacute republice Veterinaacuteřstviacute 59 559-560
Traacutevniacuteček J Kroupovaacute V Hanuš O Fiala K Zelenyacute J Konečnyacute R Staňkovaacute M (2011) Nutnost kontinuaacutelniacuteho sledovaacuteniacute suplementace dojenyacutech krav jodem Veterinaacuteřstviacute 61 273-275
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 52 -
ABSTRAKT
Předklaacutedanaacute praacutece poskytuje chovatelům dojenyacutech krav poradcům ve vyacuteživě veterinaacuterniacutem leacutekařům a vyacuterobcům mineraacutelniacutech krmnyacutech přiacutesad podrobneacute vymezeniacute fyziologickeacuteho vyacuteznamu jodu rizik jeho neuacuteměrneacuteho přiacutejmu a předevšiacutem metodiku kontroly optimaacutelniacute suplementace jodu dojenyacutem kravaacutem z hlediska zdraviacute dojnic a spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka Vedle klasickeacuteho vyacutepočtu koncentrace jodu v krmnyacutech daacutevkaacutech na zaacutekladě tabulkoveacute hodnoty jeho obsahu v jednotlivyacutech krmivech je v praacuteci podrobně popsaacuteno stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute plošně využitelneacute kolorimetrickeacute metody proveditelneacute v běžně zařiacutezenyacutech biochemickyacutech laboratořiacutech Současně je raacutemcově popsaacutena metoda stanoveniacute jodu v mleacutece pomociacute hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem (ICP-MS) vymezenaacute Nařiacutezeniacutem Komise (ES) č 14592005 okrajově jsou zmiacuteněny dalšiacute metody stanoveniacute jodu (atomovaacute absorpčniacute spektrofotometrie paacuterovaacute vysoko uacutečinnaacute kapalinovaacute chromatografie s elektrochemickou detekciacute elektrochemickaacute a potenciometrickaacute stanoveniacute)
Metodika přispiacutevaacute k regulaci přiacutejmu jodu u dojenyacutech krav v zaacutejmu jejich zdraviacute a prevence zdravotniacutech poruch u spotřebitelů kravskeacuteho mleacuteka
Kliacutečovaacute slova kravskeacute mleacuteko indikaacutetor přiacutejmu jodu optimaacutelniacute koncentrace jodu v mleacutece
ABSTRACT
The submitted work provides breeders of dairy cows nutritional advisors veterinarians and manufacturers of mineral feed ingredients with detailed definition of the physiological importance of iodine the risks of its disproportionate intake and chiefly the methodology for inspecting optimum iodine supplementation of dairy cows from the aspect of their health and the health of consumers of cowrsquos milk Apart from classic calculation of iodine concentration in feed dosages on the basis of table values of iodine content in individual feeds the work also
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 53 -
provides a detailed description of determining iodine in milk using generally usable colorimetric methods which can also be performed in standard biochemical laboratory facilities At the same time a general description of the method of determining iodine in milk using inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) as defined by Commission (EC) guideline no 14592005 is given Other methods for determining iodine are also mentioned briefly (atomic absorption spectrophotometry paired high performance liquid chromatography with electrochemical detection electrochemical and potentiometric determination)
The methodology contributes to regulation of iodine intake by dairy cows in the interests of their health and prevention of medical disorders in consumers of cowrsquos milk
Key words cows milk an indicator of iodine intake the optimal concentration of iodine in milk
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 54 -
VIII SEZNAM POUŽITYacuteCH ZKRATEK DCAB kation-anionovaacute bilance krmiva DDT dichlordifenyltrichlormethylmethan EDDI etylendiamindihydrojodid FAOWHO Food and Agriculture Organization of the United
Nations World Health Organization ICCIDD International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders ICP-MS Inductively Coupled Plasma-Mass Spectrometry (hmotnostniacute spektrometrie s indukčně vaacutezanyacutem plazmatem) IDD Iodine Deficiency Disorders KD krmnaacute daacutevka MKJD Meziresortniacute komise pro řešeniacute jodoveacuteho deficitu MKP mineraacutelniacute krmneacute přiacutesady MVS mineraacutelně vitaminoveacute směsi NRC National Research Council PMTDI Provisional Maximum Tolerable Daily Intake (prozatiacutemniacute maximaacutelniacute přijatelnyacute denniacute přiacutejem) PVC polyvinylchlorid TMAH tetrametylamonium hydroxid TMR Total Mixed Kation (směsnaacute krmnaacute daacutevka) TSH tyreostimulujiacuteciacute hormon T3 trijodtyronin T4 tyroxin UacuteKZUacuteZ Uacutestředniacute kontrolniacute a zkušebniacute uacutestav zemědělskyacute UNICEF United Nations Childrens Fund WHO World Health Organization
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8
OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
- 55 -
Naacutezev OPTIMALIZACE OBSAHU JODU V KRAVSKEacuteM MLEacuteCE
Autoři Jan Traacutevniacuteček Vlasta Kroupovaacute Hana Dušovaacute Jana Krhovjaacutekovaacute Roman Konečnyacute
Autor fotografiiacute Jana Krhovjaacutekovaacute
Obaacutelka Jana Krhovjaacutekovaacute
Sazba a graf uacuteprava Jana Krhovjaacutekovaacute
Tisk KartoTISK sro
Naacuteklad 500 ks
Vydavatel Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech
Texty neprošly jazykovou uacutepravou
copy Jan Traacutevniacuteček 2011
ISBN 978-80-7394-328-8