OKRES

HAVLÍâKÒV BROD

JIHLAVSKO

CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR

Jihlavsko

94

Okres HavlíãkÛv Brod leÏí ve stfiední

ãásti âeské republiky na severozápad-

ním okraji âeskomoravské vrchoviny.

Okres má rozlohu 1264,93 km2.

Území okresu má zhruba tvar koso-

délníku s del‰í osou protaÏenou podle

toku fieky Sázavy od severozápadu k ji-

hov˘chodu. Na severov˘chodû sousedí

okres HavlíãkÛv Brod s okresem Chru-

dim, na v˘chodû s okresem Îìár nad

Sázavou, na jihu a jihozápadû s okresy

Jihlava a Pelhfiimov a na západû a severo-

západû s okresy Bene‰ov a Kutná Hora.

Nejsevernûj‰í bod okresu leÏí v údo-

lí fieky Doubravy u obce Kamenné

Mosty (49° 52’ s. ‰.). Nejzápadnûj‰í

bod je kóta 498 m n. m. západnû od

obce Nová Ves u Dolních Kralovic

(15° 11’ v. d.), nejjiÏnûj‰í bod se nachá-

zí v obci AntonínÛv DÛl (49° 28’ s. ‰.)

a nejv˘chodnûj‰í bod pak na severov˘-

chodním svahu kóty Such˘ kopec

(683,8 m n. m. – 15° 54’ v. d.). Nej-

vy‰‰ím bodem okresu je Melechov

(707,7 m n. m.). Nejniωí bod okresu

leÏí v údolí fieky Sázavy (341 m n. m.).

Okres má krajinu pfiíznaãnou pro

vy‰‰í ãásti âeskomoravské vrchoviny –

mozaiku drobn˘ch lesíkÛ na vyv˘‰eni-

nách a pfiíkr˘ch svazích, luk, polí a roz-

pt˘len˘ch drobn˘ch vesnick˘ch sídel.

Vût‰ími sídly jsou vedle okresního mûs-

ta HavlíãkÛv Brod je‰tû Chotûbofi v se-

verov˘chodní ãásti okresu a Svûtlá nad

Sázavou a Ledeã nad Sázavou v jeho zá-

padní ãásti. Území okresu má pahor-

katinn˘ a vrchovinn˘ ráz na pfiemû-

nûn˘ch a vyvfiel˘ch horninách starého

(hercynského) základu âeského ma-

sivu. Vût‰ina území okresu má prÛmûr-

nou nadmofiskou v˘‰ku kolem 500 m.

Hlavní fiekou je Sázava, která protéká

okresem od jihov˘chodu k severozápa-

du a tvofií jeho osu. Na severov˘chodû

okresu teãe fieka Doubrava. Cel˘ okres

náleÏí do úmofií Severního mofie.

HB 2

1

OKRES HAVLÍâKÒV BROD

Údolí Sázavy ve Stvofiidlech.

Vítod obecn˘ (Polygala

vulgaris).

Na pfiedcházející stranû: Komplexyvlhk˘ch a mezofilních luk jiÏnû odSobíÀova.

2

1

2

Okres HavlíãkÛv Brod

95

Území okresu je tvofieno tfiemi zá-

kladními regionálnû-geologick˘mi jed-

notkami. Na vût‰inû území je to mol-

danubikum, v severní ãásti okresu

jednotky kutnohorsko-svratecké oblas-

ti a stfiedoãeské oblasti.

V moldanubiku pfievládají bioti-

tické a sillimanit-biotitické ruly, v jiho-

západní ãásti okresu pak i cordieritické

ruly (ruly jsou velmi ãasto migmati-

tizované). VloÏky ostatních typÛ hor-

nin jsou pomûrnû fiídké, bûÏnûj‰í jsou

pouze tûlesa amfibolitÛ, serpentinitÛ

(Utín, ·lapanov, Borek aj.), ortorul

a kvarcitÛ. Tyto horniny patfií k tzv.

jednotvárné skupinû moldanubika.

Tzv. pestrá skupina moldanubika, kte-

rá vystupuje pfii nejzápadnûj‰ím okraji

okresu (v ‰ir‰ím okolí Ledãe nad Sáza-

vou), je tvofiena opût pfiedev‰ím rula-

mi, ale vloÏky ostatních hornin jsou

v ní zcela bûÏné (amfibolity, kvarcity,

erlány, mramory aj.).

Kutnohorsko-svratecká oblast má

na území okresu malé zastoupení; je re-

prezentována migmatity a ortorulami.

Nepatrné zastoupení má v severov˘-

chodní ãásti okresu i vítanovské sou-

vrství hlinecké zóny stfiedoãeské oblasti.

Vyvfielé horniny se vyskytují v nû-

kolika masivech. V ranském ultraba-

zickém masivu jsou to zejména gabra,

troktolity, dunity a gabrodiority, v Ïe-

leznohorském plutonu na severov˘-

HB 3

Jihlavsko

96

chodû okresu rÛzné typy granitÛ (Ïul)

a granodioritÛ a západnû a severozá-

padnû od Havlíãkova Brodu pak grani-

ty moldanubického plutonu.

Pokryvné útvary mají malé zastou-

pení. V severov˘chodní ãásti okresu

vystupují druhohorní (kfiídové) sedi-

menty Dlouhé meze (pískovce, slínov-

ce, jílovce aj.). Tfietihorní (miocenní)

sedimenty v ponûkud vût‰ím rozsahu

byly zji‰tûny v oblasti severov˘chodnû

od KoÏlí (‰tûrky a písky).

Z hlediska regionálnû-geomorfolo-

gického tfiídûní georeliéfu âR náleÏí

celé území okresu k âesko-morav-

ské soustavû âeské vysoãiny, k pod-

soustavû âeskomoravská vrchovina.

Má typické rysy georeliéfu na star˘ch

pfiemûnûn˘ch a vyvfiel˘ch horninách

hercynského základu âeské vysoãiny.

Základním rysem je rozdíl mezi plo‰i-

nami holoroviny a zaoblen˘mi hfibety

na stranû jedné a rÛznou mûrou

zahlouben˘mi fiíãními údolími na stra-

nû druhé. Jihozápadní a severov˘chod-

ní okraj území okresu má vy‰‰í a ãleni-

tûj‰í georeliéf, zatímco stfiední ãást

okresu se vyznaãuje niωím povrchem.

Do jihozápadní ãásti okresu zasa-

huje severov˘chodní ãást celku Kfie-

me‰nická vrchovina, a to sv˘mi pod-

celky Humpolecká vrchovina a Îe-

livská pahorkatina. Humpolecká

vrchovina je plochá vrchovina tvofiená

Ïulami a jejich plá‰tûm se stfiední v˘‰-

kou povrchu 582,2 m n. m. V˘raznû

v ní vystupuje hrásÈ Melechova, leÏící

jihov˘chodnû od KoÀkovic, s plo‰nû

klenut˘m vrcholem Melechov (707,7 m

n. m.). Na masivním Ïulovém hfibetu

jsou v Ïulách ãetné formy zvûtrávání

a odnosu Ïuly (izolované skály, Ïokovi-

té balvany).

Severozápadnû od Humpolecké

vrchoviny zasahuje na území okresu

k Ledãi nad Sázavou severov˘chodní

v˘bûÏek Îelivské pahorkatiny. Mezi

hlubok˘mi údolími Îelivky na jihozá-

padû (s pfiehradní nádrÏí ·vihov) a Sá-

zavy na severov˘chodû leÏí pruh vrcho-

viny na rulách s pásy krystalick˘ch

vápencÛ zvan˘ Zruãská vrchovina.

V ploch˘ch sníÏeninách georeliéfu se

nalézají ostrÛvky neogenních usazenin.

V krystalick˘ch vápencích se vyvinuly

krasové jevy. Na pravém bfiehu Îelivky

u obce KoÏlí jsou jeskynû âertovy díry.

Jeskynû a krasové prameny se vyvinuly

HB 4

Podzimní krajina v okolí Rejã-kova.

Na opukov˘ch stráních v okolíSobíÀova roste vzácnû oman vrbo-list˘ (Inula salicina).

2

1

1

2

Okres HavlíãkÛv Brod

97

i na kuÏelovitém vrchu ·eptouchov

(422 m n. m.) asi 1 km jihozápadnû od

mûsta Ledeã nad Sázavou.

Pás niωího georeliéfu ve stfiední ãás-

ti okresu, protaÏen˘ od severozápadu

k jihov˘chodu, tvofií ãlenitá Hornosá-

zavská pahorkatina. Její povrch se na-

chází ve stfiední v˘‰ce 463 m n. m.

Skládá se ze tfií ãástí – v˘chodní,

stfiední a západní. V˘chodní ãástí pa-

horkatiny je i tektonická sníÏenina

Jihlavsko-sázavské brázdy mezi Jihla-

vou a Havlíãkov˘m Brodem. Její dno

tvofií rozsáhlé plo‰iny ãasto s hlubok˘-

mi fosilními zvûtralinami, má stfiední

v˘‰ku 500,5 m n. m. a její povrch se

celkovû sklání od jihu k severu. Stfiední

v˘‰ka povrchu prostfiední ãásti Havlíã-

kobrodské pahorkatiny ãiní 520,8 m

n. m. Zarovnan˘ povrch pahorkatiny

(holorovina místy se zbytky star˘ch

tropick˘ch zvûtralin) je profiíznut˘ hlu-

bok˘m údolím Sázavy a údolími jejích

pfiítokÛ. U obce Le‰tinka mezi Svûtlou

nad Sázavou a Ledãí nad Sázavou leÏí

v údolí Sázavy PR Stvofiidla s pefiejemi

na balvanech v korytû fieky. Nad za-

rovnan˘m povrchem Havlíãkobrodské

pahorkatiny vystupují amfibolitové su-

ky s kryogenními tvary. Nejvy‰‰ím bo-

dem je rulová Roudnice (661 m n. m.)

u obce Vepfiová.

HB 5

1

KRAJINN¯ POKRYV

Baboãka paví oko (Inachis io),jeden z na‰ich nejbûÏnûj‰ích den-ních mot˘lÛ.

1

Jihlavsko

98

V Dáfiské brázdû na severov˘chodû

okresu jsou podél toku Doubravy

v okolí Îdírce nad Doubravou tekto-

nicky zaklesnuté kfiídové horniny

Dlouhé meze. U Chotûbofie mezi obcí

Bílek a b˘val˘m Horním Ml˘nem leÏí

5 km dlouhé a hluboko v rulách za-

fiíznuté údolí Doubravy (PR Údolí

Doubravy). Nejdivoãej‰í ãástí je skal-

nat˘ kaÀon Koryto. Mohutné pefieje se

naz˘vají Velk˘ vodopád. V údolí jsou

pseudokrasové jeskynû.

Západní ãástí Havlíãkobrodské pa-

horkatiny je podcelek Kutnohorská

plo‰ina, kter˘ zasahuje do severní ãás-

ti okresu v okolí Golãova Jeníkova.

Georeliéf této ãásti okresu je velmi plo-

ch˘ a sklání se od jihu k severu. Na

plo‰inách holoroviny se nacházejí fosil-

ní kaolinické a lateritické zvûtraliny.

Nad celkovou úroveÀ holoroviny se

zvedají amfibolitové suky.

Do v˘chodní ãásti okresu u Starého

Ranska zabíhá severozápadní v˘bûÏek

Henzliãky (ãást Bíte‰ské vrchoviny). Je

to vy‰‰í zalesnûná kra lemující Dáfiskou

brázdu na západû. Na území okresu

leÏí v˘znaãn˘ vrch Ransk˘ Babylon

(673,2 m n. m.) se stopami dolování

rud barevn˘ch kovÛ.

Vy‰‰í georeliéf na severov˘chodû

okresu náleÏí k Îelezn˘m horám. Nad

ploch˘ georeliéf stfiední ãásti okresu se

Îelezné hory zvedají v˘razn˘m sloÏe-

n˘m zlomov˘m svahem Dlouhé meze

na ãáfie zhruba spojující obce Chuchel

– Podhofiice – Horní Lhotka – Pfiedbofi

– LhÛta – Libice nad Doubravou –

·tûpánov – Horní Studenec – Îdírec

nad Doubravou – Krucemburk. âást

Îelezn˘ch hor zasahující do okresu se

geomorfologicky naz˘vá Seãská vrcho-

vina. Je to ãlenitá vrchovina na pfiemû-

nûn˘ch a hlubinn˘ch vyvfiel˘ch horni-

nách s povrchem sklánûjícím se od

horní hrany okrajového sloÏeného zlo-

mového svahu k severov˘chodu.

Chladná klimatická oblast (klima-

tická jednotka CH7) zaujímá podle

Quitta (1971, 1984) plo‰nû malou ãást

na v˘chodû okresu v nejvy‰‰ích po-

lohách Havlíãkobrodské pahorkatiny

a Seãské vrchoviny. Do stejné klimatic-

ké jednotky je zafiazeno také povodí

stfiední Sázavky mezi Svûtlou nad Sáza-

vou a Golãov˘m Jeníkovem, leÏící na

kontaktu Svûtelské pahorkatiny,

Havlíãkobrodské pahorkatiny

a Kutnohorské plo‰iny. Podstatnou

ãást plochy okresu pak zaujímá mírnû

teplá klimatická oblast.

Nejteplej‰í klimatické jednotky MT9

a MT10 pronikají do okresu ze severu

ve sníÏeninû fieky Doubravy mezi

Seãskou vrchovinou a Kutnohorskou

plo‰inou (napfi. do prostoru Golãova

Jeníkova) a klimatická jednotka MT10

i ze západu ve sníÏeninû Sázavy (západ-

nû a jihozápadnû od Ledãe nad Sáza-

vou v severov˘chodních v˘bûÏcích Îe-

livské pahorkatiny).

Stfiední a vy‰‰í polohy Seãské vrcho-

viny, stfiední a nejvy‰‰í polohy

Havlíãkobrodské pahorkatiny, Kutno-

horské plo‰iny a Humpolecké vrchovi-

ny jsou vyplnûny klimatickou jednot-

kou MT3. OstrÛvky MT3 leÏí

i v okolí vrchu Borovina (severov˘-

chodnû od Ledãe nad Sázavou). Niωí

polohy v ‰ir‰ím okolí Havlíãkova Bro-

du se nalézají v klimatické jednotce

MT5, která se sníÏeninou Jihlavsko-sá-

zavské brázdy vkliÀuje do drsnûj‰í kli-

matické jednotky MT3 a dosahuje úz-

k˘m pruhem sníÏeniny ·lapanky

a navazujícího Zlatého potoka aÏ k jiÏ-

ní hranici okresu.

Niωí polohy v západní ãásti okresu

ve Svûtelské pahorkatinû, na kontaktu

Îelivské pahorkatiny s Humpoleckou

vrchovinou a Havlíãkobrodskou pa-

HB 6

1

Nivní louka a ol‰ina v nivû·lapanky.

1

Okres HavlíãkÛv Brod

99

horkatinou a na severu okresu v ãásti

Kutnohorské plo‰iny leÏí v klimatické

jednotce MT7.

Klimaticky zajímavá je klínovitû

k jihov˘chodu se zuÏující oblast kli-

matické jednotky MT2 ve sníÏeninû

Doubravy ve v˘chodním v˘bûÏku Kut-

nohorské plo‰iny, která proniká do kli-

matické jednotky MT3.

PrÛmûrná roãní teplota vzduchu

dosahuje v podstatné ãásti okresu té-

mûfi shodné hodnoty 7,0 °C. PfiibliÏnû

o 1 °C je v prÛmûru chladnûj‰í severo-

v˘chodní a jiÏní ãást okresu, naopak

mírnû teplej‰í je plo‰nû malé území na

severozápadû okresu kolem Golãova

Jeníkova a na západû okresu západnû

a jihozápadnû od Ledãe nad Sázavou.

Nejchladnûj‰ím mûsícem je leden

s prÛmûrnou teplotou vzduchu od

–3,0 do –3,5 °C a nejteplej‰ím ãerve-

nec s prÛmûrnou teplotou vzduchu

v rozmezí 16 aÏ 17 °C. PrÛmûr den-

ních teplotních extrémÛ se napfi. v mû-

síci lednu pohybuje v rozmezí –7,2 aÏ

0,3 °C a prÛmûr mûsíãních teplotních

extrémÛ v rozmezí –18,8 aÏ +6,7 °C.

V mûsíci ãervenci dosahují tyto teplot-

ní extrémy hodnot 10,7 aÏ 24,1 °C, re-

sp. 5,0 aÏ 30,8 °C. Absolutnû nejniωí

teploty vzduchu byly pozorovány

v Dobré (Kefikovû) 11. a 13. února

1929 (–36,0 °C), 11. února 1929

v Havlíãkovû Brodû (–35,6 °C)

a v Ole‰nici (Valeãovû) 24. ledna 1942

(–33,6 °C). Teplota vzduchu se ve

standardní v˘‰ce 2 m nad zemsk˘m

povrchem pfiiblíÏí k 0 °C i v ãervenci

a v srpnu. Pfiízemní mrazy se pfii vhod-

né synoptické situaci a s podporou

morfologie reliéfu terénu vyskytují

v celém vegetaãním období. B˘vají dÛ-

sledkem inverzních poãasov˘ch situací.

Teplotní maxima vystupují od kvûtna

do záfií nad 30,0 °C a absolutní teplot-

ní maximum 36,0 °C bylo namûfieno

dne 27. ãervna 1935, resp. 16. ãerven-

ce 1928 v Dobré (Kefikovû).

Velké vegetaãní období zaãíná

v prÛmûru v první dubnové dekádû

a konãí v závûru mûsíce fiíjna. PfiibliÏnû

o mûsíc pozdûji zaãíná malé vegetaãní

období, které také v prÛmûru o mûsíc

dfiíve, tj. v závûru záfií, konãí.

PrÛmûrná ãetnost smûrÛ vûtrÛ má dvû

v˘znamná, témûfi rovnocenná maxima,

a to pro severozápadní smûry a pro smûry

jihov˘chodní. Severozápadní smûr prou-

dûní vzduchu je pfiitom prvním v˘znam-

nû pfievládajícím smûrem pfiedev‰ím v let-

ním období a jihov˘chodní smûr

proudûní prvním pfievládajícím smûrem

HB 7

Krajina u Studénky.1

1

Jihlavsko

100

pfiedev‰ím v zimním období, kdy zÛstává

zachována relativnû vysoká ãetnost seve-

rozápadních smûrÛ proudûní jako druhé-

ho pfievládajícího smûru.

Nejniωí prÛmûrné úhrny atmosfé-

rick˘ch sráÏek jsou na severozápadû

a jihozápadû okresu, a to slabû nad

600 mm. PfieváÏná vût‰ina okresu má

v dlouhodobém prÛmûru roãní sráÏko-

v˘ úhrn v rozmezí asi 650 aÏ 750 mm.

Nejvy‰‰í sráÏkové úhrny, blíÏící se hod-

notû 800 mm, jsou v prÛmûru dosaho-

vány na jihozápadû Îelezn˘ch hor

a v pfiilehlém okolí.

Nejde‰tivûj‰ími mûsíci jsou stfiídavû

ãervenec nebo srpen. PrÛmûrné sráÏ-

kové úhrny v nich dosahují asi 90 mm,

v˘jimeãnû se blíÏí 100 mm. Absolutní

mûsíãní sráÏkové úhrny vystupují nad

200 mm, obãas i nad 275 mm, jako

napfi. v ãervnu v Havlíãkovû Brodû

(300 mm) a ve Îdírci nad Doubravou

(275 mm). Nejvy‰‰í denní sráÏko-

vé úhrny byly zaznamenány napfi.

4. ãervence 1931 v Golãovû Jeníkovû

(127,0 mm), 19. ãervence 1906 v Hab-

rech (99,0 mm) a 1. kvûtna 1936

v Havlíãkovû Brodû (86,8 mm). Nej-

men‰í mûsíãní sráÏkové úhrny jsou

pozorovány v bfieznu, resp. v únoru.

Pohybují se pfiibliÏnû v rozmezí od 30

do 50 mm, pfiiãemÏ nejvy‰‰ích hodnot

dosahují v okolí Îìársk˘ch vrchÛ.

V okrese HavlíãkÛv Brod obãas ne-

spadnou v fiíjnu a v listopadu Ïádné

mûfiitelné sráÏky, ale takov˘ pfiípad

mÛÏe nastat i v únoru.

První den se snûÏením je obvykle

zaznamenáván jiÏ koncem fiíjna, po-

slední snûÏení se v prÛmûru dostavuje

v polovinû poslední dubnové dekády.

Snûhová pokr˘vka leÏí v prÛmûru od

zaãátku druhé poloviny listopadu do

konce bfiezna, resp. ve vy‰‰ích nadmofi-

sk˘ch v˘‰kách do konce první dubno-

vé dekády. V takto vymezeném období

roku v‰ak neleÏí sníh trvale, ale v prÛ-

mûru pouze v 46 aÏ 53 % dní. PrÛmûr-

ná v˘‰ka snûhové pokr˘vky dosahuje

v lednu a v únoru asi 20 cm, v prosinci

kolem 15 cm a v bfieznu kolem 10 cm.

Absolutní maximum v˘‰ky snûhové

pokr˘vky (80 cm) bylo namûfieno dne

18. ledna 1941 v Habrech a 6. ledna

1941 v Havlíãkovû Brodû.

Cel˘ okres HavlíãkÛv Brod náleÏí

k povodí Labe, tj. k úmofií Severního

mofie. Hlavním vodním tokem je pra-

vostrann˘ pfiítok Vltavy Sázava, která

pfiitéká na území okresu u Ronova nad

Sázavou, kde má délku toku L 36 km,

plochu povodí P 178 km2 a prÛmûrn˘

dlouhodob˘ prÛtok Qa

1,78 m3.s–1.

Do Sázavy ústí na území okresu zleva

v˘znamné pfiítoky, zejména ·lapanka

(P 265,3 km2, vodomûrná stanice

Mírovka), Úsobsk˘ (P 54,8 km2), Per-

lov˘ (P 55,4 km2) a PstruÏn˘ potok

(P 76,5 km2). K nejv˘znamnûj‰ím pra-

vostrann˘m pfiítokÛm patfií Losenick˘

(P 42,6 km2), Borovsk˘ (P 72,9 km2)

a Bfievnick˘ potok (P 70,1 km2), Sá-

zavka (P 132,5 km2) a zejména Îe-

livka, jejíÏ povodí v‰ak zasahuje do

okresu HavlíãkÛv Brod pouze v krát-

kém úseku vodní nádrÏe ·vihov a nû-

kter˘mi mal˘mi potoky, které do ní

pfiitékají zprava. Sázava opou‰tí území

havlíãskobrodského okresu u Velké

Paseky (L 104 km, P 1380 km2,

Qa

9,84 m3.s–1). V tomto úseku Sáza-

vy jsou vodomûrné stanice v Chlístovû,

Svûtlé a nedaleko za hranicemi okresu

ve Zruãi nad Sázavou.

Severov˘chodní oblast okresu nále-

Ïí pfieváÏnû k povodí levostranného

HB 8

Mnohé b˘valé hospodáfiskéusedlosti dnes slouÏí k rekreaãnímúãelÛm (SobíÀov).

1

1

Okres HavlíãkÛv Brod

101

pfiítoku Labe Doubravy a malou pfií-

hraniãní ãástí (P 43 km2) zasahuje do

sousedního povodí Chrudimky. Doub-

rava pramení ve Ïìárském okrese a pfii-

téká na území okresu HavlíãkÛv Brod

nad rybníkem Doubravník jiÏnû od

Hluboké. Havlíãkobrodsk˘ okres opou‰-

tí asi po 38 km u PafiíÏova (P 198 km2,

Qa

1,80 m3.s–1). Do Doubravy pfiité-

kají zleva i zprava v této oblasti vesmûs

pouze malé potoky, nejvût‰í z nich je

pravostrann˘ pfiítok Cerhovka, kter˘

ústí do hlavního toku u Libické

Lhotky (P 24,8 km2). Kromû toho pat-

fií k povodí Doubravy na území okresu

HavlíãkÛv Brod i ãást povodí zleva pfii-

tékající Hostaãovky (P 60 km2), dále

jejího pravostranného pfiítoku

Doubravky (P 19 km2) a také horní

úsek âáslavky (P 7 km2), která náleÏí

do povodí levostranného pfiítoku

Doubravy Brslenky. Vodomûrné stani-

ce jsou na Doubravû v Bílku, Spaãi-

cích, PafiíÏovû a tûsnû za hranicemi

okresu ve Îlebech.

V okrese HavlíãkÛv Brod pfievládají

zdroje povrchové vody, i kdyÏ jsou na

jeho území i nûkteré vût‰í zdroje pod-

zemní vody. Nejv˘znamnûj‰ím vod-

ním zdrojem je vodárenská nádrÏ ·vi-

hov na Îelivce, jejíÏ horní ãást zasahu-

je na území havlíãkobrodského okresu.

NádrÏ sice v prvé fiadû slouÏí pro záso-

bování Prahy pitnou vodou, av‰ak je

zdrojem vody i pro západní ãást okresu

HavlíãkÛv Brod. V severov˘chodním

okrajovém území okresu budovaném

horninami svrchní kfiídy jsou v˘znamné

zdroje podzemní vody, zejména jímací

území Maleã a Podmoklany, z nichÏ je

dodávána voda nejen do této ãásti okre-

su, ale i do oblasti Havlíãkova Brodu.

Na území okresu je také pfiivádûna voda

z vodárenské nádrÏe Hamry na fiece

Chrudimce v sousedním chrudimském

okrese. Na celém území okresu jsou vy-

uÏívány ãetné málo vydatné místní vod-

ní zdroje (studny, pramenní jímky) pro

potfieby zásobování sídel vodou.

Vût‰inu okresu pokr˘vají hnûdé pÛ-

dy, konkrétnû kyselá varieta kambize-

mû typické na svahovinách kysel˘ch

a neutrálních intruzív, rul a granulitÛ.

Doprovodnou sloÏku tvofií ponejvíce

pseudogleje, v men‰í mífie kambizem

typická a gleje.

HB 9

V˘slunné skalnaté stránû nadfiekou Sázavou jsou v˘znamn˘mbiotopem fiady teplomiln˘ch druhÛ.

1

1

Jihlavsko

102

Kambizem typická se samostatnû

nachází v severním a severov˘chodním

cípu, mezi Ledãí nad Sázavou a západ-

ní hranicí Havlíãkobrodska, kde se

na svahovinách rul a granulitÛ vyvi-

nula rovnûÏ kambizem pseudoglejová.

Kambizem dystrická na kysel˘ch vy-

vfiel˘ch a metamorfick˘ch horninách

dominuje v celcích s pseudogleji na ji-

hozápadû, pfii hranicích s okresy Jihla-

va a Pelhfiimov, a na v˘chodû u hranice

s okresem Îìár nad Sázavou. V ‰iro-

kém okolí vrchÛ Melechov a Ransk˘

Babylon se s kambizemí dystrickou stfií-

dá podzol kambizemní.

Na nevelik˘ch v˘chozech hornin se

v oblastech kysel˘ch kambizemí vytvo-

fiily i poãáteãní stadia v˘voje pÛd –

rankery (typick˘ a kambick˘) a litozem

typická, varieta silikátová.

Periodicky i trvale zamokfiené polo-

hy pod travními porosty i na lesní pÛ-

dû zaujímají pseudogleje a gleje. Pseu-

doglej typick˘ a místy kambick˘ vznikl

na polygenetick˘ch hlínách s eolickou

a ‰tûrkovitou pfiímûsí. Ve vût‰ích samo-

statn˘ch okrscích se nacházejí jihov˘-

chodnû od Svûtlé nad Sázavou, severnû

od Chotûbofie a v celé severní ãásti

okresu. Glej typick˘ a organozemní

netvofií velké souvislé celky, n˘brÏ úzké

pásy zejména kolem men‰ích pfiítokÛ

Sázavy (·lapanky, Îabince, Nohavic-

kého, Perlového a LuÏického potoka),

kde je vázán, stejnû jako pseudogleje,

na polygenetické hlíny.

Toky Sázavy, Sázavky a dolní úsek

Borovského potoka lemuje fluvizem

typická na bezkarbonátov˘ch nivních

sedimentech. V místech s vy‰‰í hladi-

nou podzemní vody se vytvofiila fluvi-

zem glejová.

V severním v˘bûÏku (severov˘chod-

nû od Golãova Jeníkova) vznikla na

men‰ích pfiekryvech spra‰ov˘ch hlín

hnûdozem typická. Mírnû pfievlhãené

lokality uveden˘ch hlín v této ãásti

okresu pokr˘vá hnûdozem pseudogle-

jová a luvizem pseudoglejová.

Pomûrnû chudá flóra a nevelká ve-

getaãní pestrost, typická pro vût‰inu

âeskomoravské vrchoviny, je v území

pozitivnû ovlivnûna blízkostí teplej‰ích

oblastí Polabí, obãasn˘m v˘skytem ba-

zick˘ch hornin v podloÏí a v˘razn˘mi

údolími fiek, pfiedev‰ím v severozápad-

ní a severní ãásti okresu.

Potenciální pfiirozenou vegetaci úze-

mí ve stfiedních a vy‰‰ích nadmofisk˘ch

v˘‰kách okresu HavlíãkÛv Brod pfied-

stavují pfiedev‰ím acidofilní bikové

buãiny svazu Luzulo-Fagion. V dfie-

HB 10

1

Opukov˘ lom RouzeÀ u Cho-tûbofie je registrován jako v˘znamn˘krajinn˘ prvek.

Kambizem typická.2

1

2

Okres HavlíãkÛv Brod

103

vinném patru dominuje buk lesní (Fa-gus sylvatica) s vtrou‰en˘m smrkem

ztepil˘m (Picea abies) a vzácnou jedlí

bûlokorou (Abies alba). Bylinné patro

je obvykle velmi chudé, pouze s nûko-

lika acidofilními druhy, napfi. bo-

rÛvkou ãernou (Vaccinium myrtillus),metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuo-sa), ostfiicí kulkonosnou (Carex piluli-fera) aj. Jen místy se nalézají ostrÛvky

kvûtnat˘ch buãin podsvazu Eu-Fage-nion s relativnû bohat˘m bylinn˘m

patrem, ve kterém roste kyãelnice deví-

tilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibul-

konosná (D. bulbifera), jeãmenka lesní

(Hordelymus europaeus), samorostlík

klasnat˘ (Actaea spicata) a dal‰í charak-

teristické druhy. V územích s niωí nad-

mofiskou v˘‰kou v ‰ir‰ím okolí fieky

Sázavy a jejího pfiítoku Sázavky jsou

mapovány acidofilní doubravy svazu

Genisto germanicae-Quercion. Dfievin-

né patro tvofií obvykle dub letní (Quer-cus robur) spolu se vzácnûj‰ím dubem

zimním (Q. petraea). V bylinném pat-

ru tûchto porostÛ na v˘slunn˘ch sta-

novi‰tích v údolí Sázavy rostou mimo

bûÏn˘ch acidofytÛ také nûkteré tep-

lomilnûj‰í druhy, napfi. tolita lékafiská

(Vincetoxicum hirundinaria), fiefii‰niã-

ník píseãn˘ (Cardaminopsis arenosa),

smolniãka obecná (Steris viscaria) a kli-

nopád obecn˘ (Clinopodium vulga-re), pfiedstavující náznaky pfiechodu

k teplomilnûj‰ím bfiekov˘m doubra-

vám (Sorbo torminalis-Quercetum). Se-

verní okraj území, sklánûjící se k toku

fieky Doubravy, pokr˘vají dubohabfii-

ny svazu Carpinion, tato vegetace je

maloplo‰nû mapována i na nûkter˘ch

místech v údolí Sázavy. V dfievinném

patru dubohabfiin (Melampyro nemoro-si-Carpinetum) roste habr obecn˘ (Car-pinus betulus), dub letní (Quercus robur),vzácnûji d. zimní (Q. petraea) a lípa mal-

olistá (Tilia cordata). V podrostu na-

lezneme napfi. hrachor jarní (Lathyrusvernus), svízel lesní (Galium sylvati-cum), zvonek broskvoÀolist˘ (Campa-nula persicifolia), ostfiici prstnatou (Ca-rex digitata) aj. Velmi vzácné jsou

fragmenty suÈov˘ch lesÛ s mûsíãnicí

vytrvalou (Lunaria rediviva), omûjem

vlãím (Aconitum vulparia), kapradinou

laloãnatou (Polystichum aculeatum)a jin˘mi pozoruhodn˘mi druhy. Na

extrémních stanovi‰tích skalnat˘ch sva-

hÛ údolí Sázavy lze pfiedpokládat v˘-

skyt reliktních borÛ (Dicrano-Pinion). V ‰ir‰ích nivách vodních tokÛ a na

prameni‰tích se vyskytují luÏní ol‰iny

svazu Alnion incanae, pfieváÏnû tvofiené

HB 11

Na opukov˘ch stráních u Sobí-Àova pfieÏívají ohroÏené druhy rost-lin a bezobratl˘ch jiÏ pouze ve zbyt-kov˘ch populacích.

1

1

Jihlavsko

104

spoleãenstvy asociací Stellario-Alnetumglutinosae a Carici remotae-Fraxinetum.V dfievinném patru pfievládá ol‰e lep-

kavá (Alnus glutinosa) a jasan ztepil˘

(Fraxinus excelsior). V jarním aspektu

nûkter˘ch ol‰in se na jafie uplatÀuje ná-

padná bledule jarní (Leucojum ver-num). V nivû ·lapanky u R˘dlova jsou

maloplo‰nû vyvinuty baÏinné ol‰iny

(Alnion glutinosae) s ostfiicí prodlouÏe-

nou (Carex elongata), bazanovcem kyt-

kokvût˘m (Naumburgia thyrsiflora),rozpukem jizliv˘m (Cicuta virosa) a pta-

ãincem bahenním (Stellaria palustris).V prostoru Ranského masivu se nachá-

zejí malé ostrÛvky podmáãen˘ch smrãin

(Mastigobryo-Piceetum, Sphagno-Picee-tum) s autochtonním smrkem ztepil˘m

(Picea abies), které vût‰inou obklopují

smrkové ol‰iny (Piceo-Alnetum).Rozsah primárního bezlesí je na

území okresu zcela zanedbateln˘, v˘-

jimku pfiedstavují druhovû chudá spo-

leãenstva ‰tûrbin neãetn˘ch skalních

útvarÛ s charakteristick˘m osladiãem

obecn˘m (Polypodium vulgare). Náhradní nelesní vegetace je tvofie-

na pomûrnû pestr˘m souborem spole-

ãenstev luk a pastvin. Mezofilní louky

odpovídají spoleãenstvÛm ovsíkov˘ch

HB 12

POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE

Okres HavlíãkÛv Brod

105

luk svazu Arrhenatherion. Na bazick˘ch

substrátech ledeãsk˘ch vápencÛ a vápni-

t˘ch slínovcÛ Dlouhé meze se vzácnû

vyvinula vápnomilná spoleãenstva tep-

lomiln˘ch trávníkÛ svazu Bromion erec-ti s váleãkou prapofiitou (Brachypodiumpinnatum), ‰alvûjí pfieslenitou (Salviaverticillata), hoficem brvit˘m (Gentia-nopsis ciliata) aj. Chudá su‰‰í stanovi‰tû

obvykle osídlily krátkostébelné smilko-

vé trávníky svazu Violion caninae, kde

rostou napfi. trojzubec poléhav˘

(Sieglingia decumbens), smilka tuhá

(Nardus stricta) a vítod obecn˘ (Polyga-la vulgaris), na pfiechodu k vlhk˘m

ostfiicov˘m loukám i v‰ivec ladní (Pedi-cularis sylvatica) a hadí mord nízk˘

(Scorzonera humilis). Vcelku hojná

jsou mírnû ochuzená lemová spole-

ãenstva svazu Trifolion medii. Na spe-

cifickém podkladu ojedinûl˘ch hadco-

v˘ch v˘chozÛ se vzácnû vytvofiila

‰tûrbinová spoleãenstva svazu Asplenionserpentini se sleziníkem hadcov˘m

(Asplenium cuneifolium).V nivách vût‰ích vodních tokÛ se

vyskytují psárkové louky svazu Alope-curion a velmi ãasté v celém území jsou

eutrofní vysokobylinné vlhké louky

svazu Calthion s tuÏebníkem jilmov˘m

(Filipendula ulmaria), pcháãem bahen-

ním (Cirsium palustre), dûhelem les-

ním (Angelica sylvestris), vzácnûj‰ím

prstnatcem májov˘m (Dactylorhiza

majalis), starãkem potoãním (Tephrose-ris crispa) a dal‰ími druhy. Místy se

vyskytují i stfiídavû vlhké louky svazu

Molinion s fiadou charakteristick˘ch

druhÛ – bukvice lékafiská (Betonicaofficinalis), svízel severní (Galium bo-reale), ole‰ník kmínolist˘ (Selinumcarvifolia), hlad˘‰ prusk˘ (Laserpitiumprutenicum), ãertkus luãní (Succisa pra-tensis) a srpice barvífiská (Serratula tinc-toria). Na zra‰elinûl˘ch minerálních

pÛdách se setkáváme s ostfiicov˘mi

loukami svazu Caricion fuscae. Domi-

nantu tûchto krátkostébeln˘ch porostÛ

tvofií ãetné ostfiice, napfi. o. obecná –

(Carex nigra), o. jeÏatá (C. echinata)a o. prosová (C. panicea), dále napfi.

HB 13

Krajina v okolí Le‰tiny u Svûtlé.

BorÛvka ãerná (Vaccinium

myrtilles).

Upolín nejvy‰‰í (Trollius altis-

simus) roste na HavlíãkobrodskujiÏ jen na nûkolika lokalitách v zá-padní ãásti okresu.

3

2

1

1

2

3

Jihlavsko

106

suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angusti-folium) a sítina nitkovitá (Juncus fili-formis). Vzácnû jsou vyvinuta ostfiicovo-

-ra‰eliníková spoleãenstva svazu Sphagnorecurvi-Caricion canescenstis s ra‰eliní-

ky (Sphagnum sp.), ostfiicí zobánkatou

(Carex rostrata), o. ‰edavou (C. canes-cens), o. dvoumuÏnou (C. diandra)a vachtou trojlistou (Menyanthes trifo-liata). Velmi vzácnû se na minerálnû

bohat‰ích substrátech vytvofiila slatinná

spoleãenstva svazÛ Caricion davallia-nae a Sphagno warnstorfiani-Tomen-thypnion s ostfiicí Davallovou (Carexdavallinana), o. slatinnou (C. hostia-na), kru‰tíkem bahenním (Epipactispalustris) aj.

V litorálu ãetn˘ch rybníkÛ se vysky-

tují spoleãenstva vysok˘ch ostfiic a rá-

kosin, obvykle svazu Caricion gracilis.Vzácnû se nacházejí porosty ìáblíku

bahenního (Calla palustris). Vegetace

klidn˘ch vod je relativnû chudá, z bûÏ-

nûj‰ích druhÛ vodních makrofyt je

moÏno uvést rdest vzpl˘vav˘ (Potamo-geton natans), r. kadefiav˘ (P. crispus)a rdesno obojÏivelné (Persicaria amphi-bia). Pozoruhodn˘ je v˘skyt voìanky

Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae) v mrt-

vém rameni Sázavy u Havlíãkova Bro-

du. Nelze pominout ani makrofyt-

ní vegetaci vodních tokÛ (Batrachionfluitantis) s laku‰níkem ‰tûtiãkov˘m

(Batrachium penicillatum), l. fiíãním

(B. fluitans) a stolístkem klasnat˘m

(Myriophyllum spicatum), nejlépe vyvi-

nutou v fieãi‰ti Sázavy.

V dne‰ních lesních porostech v˘raz-

nû dominuje smrk, ménû je zastoupena

borovice. V okolí vodních tokÛ se mís-

ty zachovaly pozÛstatky pfiirozen˘ch

ol‰in. Vût‰í plochy zachoval˘ch pfiírodû

blízk˘ch lesních spoleãenstev buãin

a ol‰in se vyskytují na Ranském masi-

vu a v okolí ·tokÛ. Habfiiny a acido-

filní doubravy se dochovaly pouze ve

velmi pozmûnûné podobû, vût‰inou

jako pafieziny v b˘val˘ch selsk˘ch lesí-

cích. Sekundární nelesní vegetace je

v˘raznû negativnû ovlivnûna intenzív-

ním zemûdûlsk˘m hospodafiením, pfie-

dev‰ím vysok˘m zornûním, eutrofizací

prostfiedí a velkoplo‰n˘m systematic-

k˘m odvodnûním na rozsáhl˘ch plo-

chách okresu.

Z hlediska fytogeografického ãlenû-

ní âR se okres HavlíãkÛv Brod nachá-

zí pfieváÏnû v mezofytiku. Jeho vût‰í

ãást pfiíslu‰í k fytogeografickému okre-

su 66. Hornosázavská pahorkatina,

jiÏní okraj území pak zasahuje do fyto-

geografického okresu 67. âeskomorav-

HB 14

1

Rozpt˘lenû osídlená krajinav okolí pfiírodního parku Melechov.

Lilie zlatohlávek (Lilium mar-

tagon) roste roztrou‰enû v listnat˘chlesích.

2

1

2

Okres HavlíãkÛv Brod

107

ská vrchovina. Hluboká údolí Sázavy

a Îelivky jsou souãástí fytogeografické-

ho okresu 41. Stfiední Povltaví. Severo-

v˘chodní ãásti území spadají do fyto-

geografick˘ch okresÛ 65. Kutnohorská

pahorkatina a 69. Îelezné hory. Území

severnû od Golãova Jeníkova spadá jiÏ

do termofytika, a to do fytogeografic-

kého okresu 11. Stfiední Polabí. Malá

ãást území na v˘chodním okraji okresu

zasahuje i do oreofytika ve fytogeo-

grafickém okresu 91. Îìárské vrchy.

V kvûtenû území okresu pfievládají

druhy stfiedoevropského fytochoroty-

pu, napfi. sasanka hajní (Anemonoidesnemorosa), samorostlík klasnat˘ (Actaeaspicata), baÏanka vytrvalá (Mercurialisperennis), ãistec lesní (Stachys sylvatica),kopytník evropsk˘ (Asarum euro-paeum), ptaãinec velkokvût˘ (Stellariaholostea) a dal‰í. Z druhÛ subatlantské-

ho fytochorotypu se vyskytuje napfi.

kostfiava vláskovitá (Festuca filiformis),svízel horsk˘ (Galium saxatile),mochna anglická (Potentilla anglica),medynûk mûkk˘ (Holcus mollis), tfie-

zalka rozprostfiená (Hypericum humifu-sum), sítina cibulkatá (Juncus bulbo-sus), ‰tírovník baÏinn˘ (Lotusuliginosus) a v‰ivec ladní (Pedicularissylvatica), pozoruhodn˘ je v˘skyt

trávniãky obecné (Armeria vulgaris)a hrachoru horského (Lathyrus linifo-lius). DÛleÏitou roli hrají druhy subbo-

reální a boreální, rostoucí obvykle na

ra‰elini‰tích a mokfiadech. Z nich se na

území okresu vyskytují napfi. vachta

trojlistá (Menyanthes trifoliata), sucho-

p˘rek alpsk˘ (Trichophorum alpinum),sedmikvítek evropsk˘ (Trientalis euro-paea) a bazanovec kytkokvût˘ (Naum-burgia thyrsiflora). Druhy alpského mi-

grantu lze nalézt zfiídka, pfiedev‰ím ve

v˘chodní ãásti okresu, která zasahuje

do Îìársk˘ch vrchÛ. Mezi tyto druhy

patfií fiefii‰nice trojlistá (Cardamine tri-folia); z dal‰ích horsk˘ch rostlin zde

byly zji‰tûny také Ïebrovice rÛznolistá

(Blechnum spicant) a vranec jedlov˘

(Huperzia selago). Charakteristické je

pronikání ménû nároãn˘ch teplo-

miln˘ch druhÛ hluboce zafiíznut˘mi

údolími fiek Sázavy a Îelivky v západní

ãásti okresu. Zde na vhodn˘ch stano-

vi‰tích roste prorostlík srpovit˘

(Bupleurum falcatum), voskovka men‰í

(Cerinthe minor), hlaváã Ïlutav˘ (Sca-biosa ochroleuca), ÏluÈucha men‰í (Tha-lictrum minus), dobromysl obecná

(Origanum vulgare), sesel roãní (Seseliannuum), oman vrbolist˘ (Inula salici-na), ãistec pfiím˘ (Stachys recta) aj. Dal-

‰í teplomilné druhy jsou sv˘m v˘sky-

tem vázány na opukové podloÏí tzv.

Dlouhé meze pfii úpatí Îelezn˘ch hor.

Z v˘znamnûj‰ích druhÛ je moÏno uvést

pcháã bezlodyÏn˘ (Cirsium acaulon),jehlici trnitou (Ononis spinosa), tafiinku

kali‰ní (Alyssum alyssoides), váleãku

prapofiitou (Brachypodium pinnatum),‰alvûj pfieslenitou (Salvia verticillata)a zárazu vy‰‰í (Orobanche elatior).V hlubok˘ch údolích Sázavy, Doubra-

vy, Îelivky a jejich pfiítokÛ se vyskytují

nûkteré typické podhorské druhy jako

je rÛÏe pfievislá (Rosa pendulina), omûj

HB 15

Krajina holoroviny u Okrouh-liãky.

1

1

Jihlavsko

108

pestr˘ (Aconitum variegatum), fiefii‰niã-

ník HallerÛv (Cardaminopsis halleri),silenka dvoudomá (Silene dioica) a mû-

síãnice vytrvalá (Lunaria rediviva). Souãasná skladba Ïivoãi‰n˘ch spo-

leãenstev Havlíãkobrodska je v˘raznû

ovlivnûna rozsahem a intenzitou zemû-

dûlského vyuÏití. Snaha o zúrodnûní

v‰ech dostupn˘ch ploch zde v nedávné

minulosti vedla k necitliv˘m regulacím

vodních tokÛ, plo‰nému odvodÀování

v‰ech zamokfien˘ch pozemkÛ, ke zcelo-

vání pozemkÛ a rozorávání luk a past-

vin. Tyto vlivy zpÛsobily pokles druho-

vé diverzity, ústup druhÛ vázan˘ch na

mokfiadní spoleãenstva a na pestrou

mozaiku biotopÛ pÛvodní ãlenité kra-

jiny. Namísto toho zde vznikla nová,

druhovû chudá spoleãenstva polí. Cha-

rakteristick˘mi druhy jsou zde napfií-

klad skfiivan polní (Alauda arvensis)a koroptev polní (Perdix perdix), ze sav-

cÛ pak hrabo‰ polní (Microtus arvalis),zajíc polní (Lepus europaeus) a srnec

(Capreolus capreolus). Spektrum druhÛ

v˘raznû narÛstá v místech, kde jsou

celky polí rozãlenûny rozpt˘lenou ke-

fiovou zelení. Objevují se druhy vázané

na lesostepní typ krajiny, z ptákÛ na-

pfiíklad Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio),pûnice hnûdokfiídlá (Sylvia communis),

strnad obecn˘ (Emberiza citrinella),z drobn˘ch savcÛ norník rud˘ (Clet-hrionomys glareolus), my‰ice kfiovinná

(Apodemus sylvaticus), rejsek obecn˘

(Sorex araneus), jeÏek západní (Erina-ceus europaeus), lasice kolãava (Mustelanivalis) a fiada dal‰ích.

Druhovû v˘raznû bohat‰í jsou spo-

leãenstva rybníkÛ, zejména tûch, které

nejsou vyuÏívány k intenzivnímu cho-

vu ryb. âasto se zde mÛÏeme setkat se

‰keblí rybniãnou (Anodonta cygnea)a rakem fiíãním (Astacus astacus).Z mot˘lÛ Ïije v rákosinách plavokfiíd-

lec pobfieÏní (Mythimna obsoleta) a oje-

dinûle téÏ plavokfiídlec ‰edoÏlut˘

(Mythimna straminea). Stále bûÏnû se

zatím vyskytuje skokan zelen˘ (Ranakl. esculenta), skokan hnûd˘ (R. tempo-raria) a ropucha obecná (Bufo bufo).âolek obecn˘ (Triturus vulgaris) a hor-

sk˘ (T. alpestris) jsou obvykle vázáni

na vodní plochy bez rybí obsádky, ob-

dobné nároky má i ãolek velk˘ (T.cristatus), kter˘ je v‰ak v regionu velmi

vzácn˘. Stejnû v˘jimeãnû lze zastih-

nout také blatnici skvrnitou (Pelobatesfuscus) a rosniãku zelenou (Hyla arbo-rea), v˘skyt kuÀky obecné (Bombinabombina) je v souãasnosti omezen na

nûkolik posledních lokalit v niωích

HB 16

Rozsáhlé rákosiny v PR Ka-menná trouba jsou v˘znamn˘mihnízdi‰ti ohroÏen˘ch a chránûn˘chdruhÛ ptákÛ.

1

1

Okres HavlíãkÛv Brod

109

nadmofisk˘ch v˘‰kách v severní ãásti

okresu. Z plazÛ Ïije v blízkosti rybníkÛ

uÏovka obojková (Natrix natrix), na

navazujících mokfiadních loukách je

ãastá je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipa-ra), vzácnû zde zastihneme také zmiji

obecnou (Vipera berus). Pouze na nû-

kolika lokalitách v západní ãásti okresu

byla nalezena uÏovka hladká (Coronellaaustriaca). Z ptákÛ jsou pravidelnû po-

zorováni potápka roháã (Podiceps cri-status), lyska ãerná (Fulica atra), polák

chocholaãka (Aythya fuligula) a ne-

hnízdící jedinci volavky popelavé

(Ardea cinerea). Rákosiny a porosty

pfii okrajích rybníkÛ jsou prostfiedím

pro strnada rákosního (Emberiza schoe-niclus), rákosníka zpûvného (Acrocepha-lus palustris) a obecného (A. scirpaceus),cvrãilku fiíãní (Locustella fluviatilis) a ze-

lenou (L. naevia). V posledních letech

se stal pravidelnû hnízdícím druhem rá-

kosin také moták pochop (Circus aeru-ginosus). Ze savcÛ jsou na rybniãní

biotopy vázáni ondatra (Ondatra zi-bethicus) a tchofi tmav˘ (Mustela puto-rius), oba druhy se v‰ak v souãasnosti

v regionu vyskytují spí‰e ojedinûle. Vût-

‰ina rybníkÛ, zejména v jiÏní polovinû

okresu, je alespoÀ nepravidelnû nav‰tû-

vována vydrou fiíãní (Lutra lutra). Navazující mokfiadní louky jsou v˘-

znamn˘m refugiem vlhkomilné ento-

mofauny. Modrásek bahenní a m. oãko-

van˘ (Maculinea nausithous, M. telejus),ktefií jsou na Havlíãkobrodsku lokálnû

hojní, patfií mezi celoevropsky ohro-

Ïené druhy mot˘lÛ a jsou vedeni ve

vût‰inû evropsk˘ch ãerven˘ch sezna-

mÛ. Ra‰elinné louky b˘vají

hnízdi‰tûm lindu‰ky luãní (Anthuspratensis), bramborníãka hnûdého

(Saxicola rubetra) a vzácnûji také beka-

siny otavní (Gallinago gallinago). Na

HB 17

Poãetná populace bledule jar-ní (Leucojum vernum) v PR Vel-ká a Malá ol‰ina.

Ostfiice ble‰ní (Carex pulica-

ris) je nápadná sv˘mi leskl˘mi tma-vohnûd˘mi mo‰niãkami.

Hlad˘‰ prusk˘ (Laserpitium

prutencium) – silnû ohroÏen˘ druhstfiídavû vlhk˘ch luk.

3

2

1

3

2

1

Jihlavsko

110

tfiech lokalitách hnízdil v minul˘ch le-

tech h˘l rud˘ (Carpodacus erythrinus). Druhovû pestrá jsou také lesní spo-

leãenstva a to i pfiesto, Ïe vût‰ina lesÛ

byla v minulosti pfievedena na smrkové

monokultury. Na autochtonní v˘skyt

smrku a jedle jsou troficky vázáni napfi.

‰tûtcono‰ smrkov˘ (Calliteara abie-tis), píìalky Pungeleria capreolaria,Chiasmia signaria a vzácná píìaliãka

Eupithecia europaea. Charakteristick˘-

mi lesními druhy ptákÛ jsou s˘ko-

ra parukáfika (Parus cristatus), králíãek

obecn˘ (Regulus regulus), k. ohniv˘

(R. ignicapillus), brhlík lesní (Sittaeuropaea), ofie‰ník kropenat˘ (Nucifra-ga caryocatactes), ostfiíÏ lesní (Falcosubbuteo), jestfiáb lesní (Accipiter genti-lis) a fiada dal‰ích. Pravidelnû hnízdí-

cími druhy se staly v poslední dobû

krkavec velk˘ (Corvus corax) a kulí‰ek

nejmen‰í (Glaucidium passerinum). Ze

savcÛ je na fiadû míst prokázán v˘skyt

pl‰íka lískového (Muscardinus avella-narius). Rostoucí poãet úlovkÛ v po-

slední dobû ukazuje na zvy‰ování

poãetnosti psíka m˘valovitého (Nycte-reutes procyonoides), kter˘ po neuváÏe-

ném vysazení v západní ãásti Ruska

rychle obsazuje rozsáhlé oblasti Evropy

a stává se váÏnou hrozbou pro fiadu

druhÛ pÛvodní fauny.

Historie osídlení okresu je relativnû

krátká, trvalá lidská sídla vznikla na je-

ho území aÏ ve stfiedovûku. Pomezním

hvozdem zde procházely zemské ces-

ty, Haberská a Libická, které se spolu

s údolím Sázavy staly osami kolonizace

kraje. První z tûchto stezek se uvádí jiÏ

k roku 1101, druhá pak k roku 1146,

HB 18

Zalesnûn˘ masiv Melechova.

Moták pochop (Circus aerugi-

nosus).

2

1

2

1

Okres HavlíãkÛv Brod

111

resp. 1148. V místech, kde Haberská

cesta pfiekraãovala Sázavu, byla zaloÏe-

na asi na pfielomu 12. a 13. století osa-

da Brod. DÛvodnû se pfiedpokládá, Ïe

v první fázi kolonizace (rámcovû v ob-

dobí 1100–1250) vznikala pomûrnû

fiídká a nesouvislá síÈ sídli‰È, nesoucích

slovanské názvy (napfi. Libice, Pfiiby-

slav, Chotûbofi, Borová).

Poãátek druhé, mnohem inten-

zivnûj‰í osídlovací vlny spadá do polovi-

ny 13. století. Tato kolonizace

(1250–1350), oznaãovaná jako velká

(nûmecká, resp. hornická) byla podní-

cena objevy loÏisek stfiíbrné rudy v hor-

ním Posázaví vãetnû okolí ·lapanky.

Od 2. poloviny 13. století byla zakládá-

na vût‰inou na místech star‰ích osad

první mûsta a mûsteãka (Brod, Pfiiby-

slav, ·lapanov, Chotûbofi, Krucemburk,

·toky aj.) a stavûny kamenné hrady

(napfi. Lipnice, Ronov, Ronovec). Do-

sud nepfiekonaného maxima dosáhla

hustota vsí a dvorÛ, mnohonásobnû

vzrostla v˘mûra obdûlávané pÛdy.

Nejvût‰í podíl na zásadní redukci

pÛvodního lesa (pomezního hvozdu)

mûla tûÏba a zpracování rud a s nimi

spojená velká spotfieba dfieva. Rozsah

tûÏby stfiíbrné rudy dokládají dodnes

dochovaná impozantní rozlehlá obvalo-

vá pole, napfi. u Utína na Pfiibyslavsku,

v okolí Svatého KfiíÏe u Havlíãkova Bro-

du a mezi ·lapanovem a Bartou‰ovem.

Ve 14. a 15. století bylo území dne‰ního

okresu (zejména Ledeãsko a Chotû-

bofisko) dÛleÏit˘m uhlífisk˘m zázemím

pro kutnohorské stfiíbrné doly.

Dob˘vání stfiíbra zaznamenalo jis-

tou konjunkturu je‰tû v 16. a 17. stole-

tí, zejména v okolí Stfiíbrn˘ch Hor

u Pfiibyslavi, na Ledeãsku a u Herálce.

Velké mnoÏství dfievûného uhlí vyÏa-

dovalo rovnûÏ zpracování Ïelezn˘ch

rud a surového Ïeleza v hamrech.

V dal‰ích stoletích novovûku mûly

na pfiírodní prostfiedí nejvût‰í dopad

Ïelezáfiské provozy, zejména hamry

a vysoké pece v horním Podoubraví

(Staré Ransko, SobíÀov), také ãetné

sklárny (napfi. Benetice, Dobrá Voda,

Jilem, Loukov, Pavlov, Rozsochatec,

Stará ChraÀboÏe, Tasice, Úsobí, Po-

hled) a kamenolomy (napfi. v okolí

Lipnice nad Sázavou a vrchu Melecho-

va na Ledeãsku). Pomûr lesÛ a zemû-

dûlské pÛdy je pfiibliÏnû stabilní od po-

ãátku 19. století dodnes.

Období industrializace na konci

19. století a v prÛbûhu 20. století se do

HB 19

Rak fiíãní (Astacus astacus) jeindikátorem prokysliãené vody.

Rodinné klany jezevce lesního(Meles meles) ob˘vají mnohdy roz-sáhlé labyrinty nor, které postupnûbudují.

Netop˘r veãerní (Eptesicus se-

rotinus) je synantropním druhem,kter˘ byl zji‰tûn napfiíklad ve vûtra-cích ‰achtách panelov˘ch domÛv centru Havlíãkova Brodu.

NosoroÏík kapucínek (Oryc-

tes nasicornis) se v pfiírodû vyvíjív odumfielém dfievû, nejãastûji dubÛ.

Baboãka síÈkovaná (Ara-

schnia levana) je známá sezónnímdimorfismem, jarní generace se ba-revnû v˘raznû li‰í od generace letní.

5

4

3

2

1

5

3

4

2

1

Jihlavsko

112

tváfie krajiny v˘raznû zapsalo zakládá-

ním a provozem továren (prÛmyslo-

v˘ch podnikÛ) a pfiedev‰ím v˘stavbou

Ïelezniãní a silniãní sítû. V˘razn˘mi

mikroregionálními jádry souãasného

osídlení jsou mûsta HavlíãkÛv Brod

a Chotûbofi. Nízkou regionální atrakti-

vitu mají Ledeã nad Sázavou a Svûtlá

nad Sázavou, o jejích náznacích lze

hovofiit u Golãova Jeníkova. V severní

ãásti okresu není zanedbateln˘ vliv

nedaleké âáslavi (okres Kutná Hora).

Podobn˘ vliv má na blízké obce také

Humpolec (okres Pelhfiimov).

Nejv˘raznûj‰í zásahy mûnily krajinu

v 50. aÏ 80. letech 20. století, v období

tzv. intenzifikace zemûdûlské v˘roby,

kdy zanikla vût‰ina charakteristick˘ch

prvkÛ vrchovinné krajiny – mokfiady,

vlhké louky s roztrou‰en˘mi dfievinami,

pfiirozenû meandrující vodní toky, ka-

menné snosy a meze s dfievinami.

V tomto období se rovnûÏ v˘raznû sníÏi-

la druhová diverzita zemûdûlské krajiny.

Pfies to v‰echno se v území zacho-

vala celá fiada pfiirozen˘ch a pfiírodû

blízk˘ch biotopÛ a jejich fragmentÛ.

Vysoká koncentrace cenn˘ch biotopÛ

a stanovi‰È spolu s dochovan˘m kra-

jinn˘m rázem v severov˘chodní ãásti

okresu byla dÛvodem zfiízení CHKO

Îìárské vrchy v roce 1970. Chránûná

krajinná oblast zaujímá celkovou rozlo-

hu cca 715 km2 a mimo území okresu

HavlíãkÛv Brod se nachází v okresech

Îìár nad Sázavou, Svitavy a Chrudim.

Druh˘m velkoplo‰n˘m chránûn˘m

územím na území okresu (a také kraje)

je CHKO Îelezné hory, zfiízená roku

1991 s celkovou v˘mûrou 380 km2.

Zasahuje rovnûÏ do okresu Chrudim

v Pardubickém kraji.

Na území okresu se ke dni

31. 12. 1999 nacházelo celkem 18 ma-

loplo‰n˘ch zvlá‰tû chránûn˘ch území –

jedna národní pfiírodní rezervace (Ran-

sko), jedenáct pfiírodních rezervací a ‰est

pfiírodních památek. Osm z nich leÏí na

území nûkteré z chránûn˘ch krajinn˘ch

oblastí (ãtyfii v CHKO Îìárské vrchy,

stejn˘ poãet v CHKO Îelezné hory).

K ochranû typické podhorské krajiny

v okolí Melechova byl zfiízen stejnoj-

menn˘ pfiírodní park. Dal‰í pfiírodní

park se nachází pfii severní hranici okre-

su na stfiedním toku fieky Doubravy.

HB 20

Gotick˘ kostel ze 14. stoletív Loukovû.

1

1