3

O B S A H

Ú v o d . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

C O U Ž V Í M E Z E Z E M Ě P I S U ( O P A K O V Á N Í 6 ) . . . . 7

J A K J E S V Ě T R O Z D Ě L E N . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 0P e v n i n y a o c e á n y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 0S t á t y a j e j i c h h r a n i c e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2N e n í s t á t j a k o s t á t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3

A F R I K A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 5A f r i k a – o h r o ž e n ý s v ě t a d í l . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 5K o l e m b ř e h ů A f r i k y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 6V e l m i s t a r ý k o n t i n e n t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 8P ř í r o d n í p o m ě r y A f r i k y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 0A f r i k a v č e r a , d n e s a z í t r a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 6

A F R I C K É R E G I O N Y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 9P ř i p o b ř e ž í S t ř e d o z e m n í h o m o ř e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 9S a h e l – n e j c h u d š í č á s t A f r i k y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2Z e m ě G u i n e j s k é h o z á l i v u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 4V ý c h o d n í A f r i k a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 6J i ž n í A f r i k a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 8

A T L A N T S K Ý O C E Á N . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 0O c e á n e m n e j z n á m ě j š í m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 0

A M E R I K A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 2O d v i g v a m ů k m r a k o d r a p ů m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 2P o s t o p á c h o b j e v i t e l ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 4P ř í r o d n í p o m ě r y A m e r i k y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 6K d o j s o u o b y v a t e l é A m e r i k y ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 2

A M E R I C K É R E G I O N Y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 4U S A – s v ě t o v á v e l m o c . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 4D r u h o u n e j v ě t š í z e m í s v ě t a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 0M e x i k o – z e m ě d á v n ý c h i n d i á n s k ý c h k u l t u r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2O d Y u c a t a n u k P a n a m s k é m u p r ů p l a v u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 3O s t r o v y K a r i b s k é h o m o ř e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 4A n d s k é s t á t y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 5B r a z í l i e a j e j í s o u s e d é . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 6Z e m ě J i ž n í h o r o h u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 8

A N T A R K T I D A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 0K o n t i n e n t l e d u a c h l a d u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 0

4

I N D I C K Ý O C E Á N . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3V o d a m i I n d i c k é h o o c e á n u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3

T I C H Ý O C E Á N . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 4N e k o n e č n ý m o c e á n e m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 4

O C E Á N I E . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 5S v ě t o s t r o v ů v o c e á n u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 5

A U S T R Á L I E . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 8N e j m e n š í k o n t i n e n t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 8A u s t r a l s k á p ř í r o d a j e j i n á . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 9O d d o b y k a m e n n é k m r a k o d r a p ů m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2J a k s e ž i j e v A u s t r á l i i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 4

A S I E . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 6A s i e b l í z k á i v z d á l e n á . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 6H r a n i c e n e j v ě t š í h o s v ě t a d í l u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 7O d M r t v é h o m o ř e n a S t ř e c h u s v ě t a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 8P ř í r o d n í p o m ě r y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 0N e j l i d n a t ě j š í s v ě t a d í l . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 6

A S I J S K É R E G I O N Y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 9R o z d ě l e n í A s i e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 9B l í z k ý v ý c h o d . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 0 0S t ř e d n í v ý c h o d . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 0 2Z a k a v k a z s k o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 0 4S t ř e d n í A s i e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 0 6J i ž n í A s i e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 0 8J i h o v ý c h o d n í A s i e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 0V ý c h o d n í A s i e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 2

V e l m o c 2 2 . s t o l e t í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 4D o Z e m ě v y c h á z e j í c í h o s l u n c e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 6

S i b i ř a D á l n ý v ý c h o d . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 8

S E V E R N Í L E D O V Ý O C E Á N . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 0A r k t i d a – v S e v e r n í m l e d o v é m o c e á n u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 0

V R A C Í M E S E D O E V R O P Y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 2

Z E M Ě P I S O P R Á Z D N I N Á C H . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 4

R E J S T Ř Í K . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 6

O B S A H

A F R I K A

O Africe jsi určitěslyšel(a). Zavři nachvíli oči a vybav si,co tě napadne přivyslovení pojmu Afrika.

Které knížky a filmy z prostře-dí Afriky znáš?Připrav si prospolužáky krát-kou informaci.

Jiří Hanzelka a MiroslavZikmund

J. Hanzelka a M. Zikmund,Češi, kteří pro-cestovali v letech1947–1950 s tímto vozemTatra Afriku odseveru k jihu. O svých zážitcíchnapsali poutavécestopisy. Se-znam se napří-klad s knihou Afrika snů a sku-tečností.

1 5

A f r i k a – o h r o ž e n ý s v ě t a d í lUvědomme si, že dnešní Afrika není jen krajina bohatá na množství zvěře, ale je to i přírodní prostře-dí trpící nedostatkem vláhy a sužované nešetrnou těžbou nerostných surovin. Zásahy do původnípřírody jsou vedeny snahami o zajištění obživy, ale v některých případech jsou tak nevhodné, žezpůsobují další škody.Bohatství tohoto světadílu užívá jen hrstka mocných, kteří žijí v blahobytu. Většina obyvatel se po-týká s chudobou a hladem, trpí nemocemi nebo je vtahována do nesmyslných válečných konfliktů.Afrika potřebuje pomoc vyspělého světa. Nejde jen o pomoc humanitární a finanční. Podporu vyža-duje vzdělávání miliónů obyvatel, aby mohla být nastolena demokracie. Režimy a vlády v mnoha ze-mích, které dosud zneužívají obyvatelstvo k prosazování svých mocenských cílů, jsou brzdou rozvoje v této části světa.

Proč označujeme Afriku jako ohrožený kontinent?

Sklizeň čaje v Tanzanii

Pyramidy v Gíze u Káhiry (Egypt)Poušt’ Sahara

Život v Sahelu

Rezervace Rhino and lion (JAR)

Domorodá žena (Keňa)

D r u h o u n e j v ě t š í z e m í s v ě t a„Západně od Hudsonova zálivu je oblast největších lesů Severní Ameriky. Táhnou se na západ v pru-hu širokém až 2 000 km. V ledových dobách bylo celé toto území pokryto ledovcem, který vytvořilnesčíslné prohlubně jezer a celou krajinu zbrousil v jednotvárnou plošinu. V jezerech se zklidňují říč-ní toky, které stupně mezi jezery překonávají peřejemi nebo vodopády. Přenesení lehké kánoe odjedné řeky ke druhé je poměrně snadné. Na kánoi je tak možno procestovat celé rozsáhlé oblasti. V dřívějších dobách tak cestovali Indiáni a po nich to dělají jako sport dnešní Kanaďané.“

Podle A. Obermanna Amerika

Kanada, druhá největší země světa (po

Rusku), je velikostí srovnatelná s Evropou.

Přesto na jejím území žije jen asi 30 mil.

lidí. Po staletí byla cílem přistěhovalců,

dobrodruhů a milovníků přírody. Často bý-

vá označována jako Země javorového listu.

1. Charakterizujte přírodní pod-mínky Kanady.

2. Vyberte dvě nejlidnatější kanad-ské provincie a zdůvodněte, proč právě v nich žije nejvíce obyvatel.

Kanada je nezávislým federativním státem.

Její území je rozděleno na 10 provincií

a 3 teritoria. Hlavní město Ottawa leží při

hranici s USA. Největšími městy jsou

Toronto, Montréal a západní přístav

Vancouver. Dnešní Kanaďané jsou potom-

ky přistěhovalců a hovoří dvěma jazyky:

Anglokanaďané (asi 60 %) a Frankokana-

ďané (asi 30 %). Zbytek jsou potomci pů-

vodních indiánů a Eskymáků (Inuité), kteří

žijí zejména na severu v nově vytvořeném

teritoriu Nunavut. Angličtina a francouzština

jsou v zemi rovnoprávné.

Severní divočina je bohatá na nerosty. Těží se rudy železa a niklu, ropa a zemní plyn,

uhlí a azbest. Značná část surovin se vyváží do sousedních Spojených států. Obrovská

je těžba dřeva, na ni navazuje dřevozpracující průmysl. Kanada drží prvenství ve světě

ve vývozu dřeva a novinového papíru. Zpracovatelský průmysl se soustředil zvláště na

jihovýchodě v oblasti Velkých jezer. Hlavním odvětvím je dopravní strojírenství, které se

zabývá především výrobou železničních dopravních prostředků, malých letadel a také

sněžných skútrů. V přístavech najdeme velké loděnice.

Kanada má moderní vodní elektrárny, které vyrábějí více energie, než je země schopna

spotřebovat.

A M E R I C K É R E G I O N Y

Co se ti vybaví přivyslovení jména Kanada?Pokus se vysvět-lit symbol javo-rového listu navlajce Kanady.

Francouzsky hovoří-cí obyvatelstvo žijehlavně v provinciiQuébec. Zdejší nej-větší město Montré-al bývá označovánoza druhé největšífrancouzsky hovořícíměsto světa. Kteréje první?

Kanada je konsti-tuční monarchií a formální hlavoustátu je britskákrálovna, kterouv zemi zastupujeguvernér. Je todáno členstvímKanady v Brit-ském společen-ství národů(Commonwealt-hu). Jak se tatoforma zřízení na-zývá? Napoví tistrana 13.

6 0

Obchodní centrum (Toronto)

Provincie a teritoria Kanady (počet obyvatel v tis.)

Yukon31

BritskáKolumbie

4 196

Ontario12 393

Nunavut30

Québec7 543

NovýBrunšvik

751

NovéSkotsko

937

Alberta3 202

Sask

atch

ewan

995

Man

itoba

1 17

0

Severozápadní teritoria43

severní polární

kruh

Newfoundland a Labrador

517

CN Tower v Torontu

Vlajka Kanady

Uveďte důvody, proč se většina velkých kanadských měst a průmyslových center nachází v oblasti Velkých jezer.

Úrodná prérie na jihu je významnou oblas-

tí pěstování pšenice a kukuřice. Velké far-

my s moderní mechanizací bez problémů

zajišťují dostatek potravin jak pro domácí

spotřebu, tak na vývoz. Kromě chovu sko-

tu a drůbeže je velmi rozšířený i chov ko-

žešinových zvířat. Obyvatelé na pobřeží se

tradičně živí rybolovem.

Kde všude mohou Kanaďané lovitryby?

Vzhledem k rozloze území má pro Kanadu

mimořádný význam doprava. Silniční trasy

vedou zejména v jižní polovině země smě-

rem východ–západ a často jsou napojeny

na dopravní systém USA. Na větší vzdále-

nosti cestují lidé převážně vnitrostátními

leteckými linkami. Suroviny a náklady se

přepravují hlavně po železnici, ale i po vodě.

Který typ dopravy byste zvolili pro cestu do Severozápadního teritoria? Budevhodný automobil? Vysvětlete své tvrzení.

Kanaďané jsou sportovně založený národ a vzhledem k typu podnebí upřednostňují

zvláště zimní sporty v přírodě. Mezi nejoblíbenější patří lední hokej, populární je i ly-

žování, bruslení, jízda na saních a bobech.

S h r n u t í

Kanada je bohatou zemí. Oplývá obrovským přírodním bohatstvím. Velké rozlo-hy země jsou zatím téměř nedotčené lidskou činností. Většina obyvatel žije přijižní hranici s USA.

Otázky a úkoly

1 Který stát je největším hospodářským partnerem Kanady? Vysvětlete proč.

2 Najděte město Calgary a zjistěte, kdy se v něm konaly zimní olympijské hry.

3 Čím přitahuje Kanada velké množství zahraničních turistů?

A M E R I C K É R E G I O N Y

Jak můžeš vycesto-vat z ČR do Kana-dy? Co k tomu po-třebuješ?

Jaký vliv na přírodumá skutečnost, ževětšina energie po-chází z vodních elektráren? Srovnejse situací u nás.

Znáš některé vý-znamné kanadskéosobnosti z ob-lasti sportu a kultury?

6 1

Národní park Banff

Moderní farma (Kanada)

W. Gretzky

Pohár pro vítěze Stanley Cupu

O d M r t v é h o m o ř e n a S t ř e c h u s v ě t a„Prvními lidmi, kteří v roce 1953 stanuli na vrcholuMt. Everestu, byli Novozélanďan Edmund Hillarya vůdce šerpských nosičů Tenzing Norkey. Tam,na nejvyšším bodu Země, si oba horolezci z celé-ho srdce poblahopřáli, po krátkém odpočinku po-řídili fotografie a vykopali do sněhu jamku, doníž vložili křížek, který dal Hillarymu John Hunt(vedoucí výpravy), aby ho zanechal na vrcholu, a balíček čokolády, kterou Tenzing daroval bud-dhistickým bohům. Hillary a Tenzing zůstali navrcholu jen čtvrt hodiny. Museli se vrátit dřív,než jim dojde kyslík. Ve dvě hodiny odpoledne užbyli zpátky u posledního bivaku. Pozdě odpoled-ne dorazili do tábora, kde na ně čekalo podpůrnédružstvo.“

Z knihy G. Hindleye Kde končí země

Povrch největšího světadílu je velmi členi-

tý. Příčinou toho byly složitý geologickývývoj a působení klimatu. Severní část

kontinentu tvoří rozsáhlé ploché nížiny a roviny na starých základech eurasijskélitosférické desky. Jižní část je oddělena

horskými masivy, jejichž hřbety se setká-

vají v horském uzlu pohoří Pamír.

V liniích dotyku oceánských a pevninských

litosférických desek, zejména při východ-

ním, jihovýchodním a jižním pobřeží, je

stále aktivní sopečná činnost a bývají tu

častá zemětřesení.

Mohutné veletoky protékají v jižní, jiho-

východní a východní Asii rozlehlými nížinami.

Himálaj je nejvyšším pohořím světa. Pohoří vytváří oblouk dlouhý 2 500 kilometrů

a široký mezi 200 a 400 kilometry. Masivy pohoří se začaly formovat zhruba před

38 milióny let, tedy v témže období jako v Evropě Alpy.

Mrtvé moře je jedním z nejzajímavějších míst na světě.Jeho břehy leží téměř 400 metrů pod úrovní hladiny světového moře. Vysycháním tohoto jezera se prolák-lina stále prohlubuje. V každém litru zdejší vody je 30 % soli a minerálů. Je to asi desetkrát vyšší koncent-race než v běžné mořské vodě. V mělkých vodách se na hladině tvoří solné kry. V létě se denní teploty vzduchu při Mrtvém moři vyšplhají až na 48 °C.

A S I E

Zjisti, jak sev současnostiměří nadmořskávýška nejvyššíchvrcholů světa.Vyhledej na in-ternetu aktuálnínadmořskou výš-ku dvou nejvyš-ších hor, Mt. Eve-restu a K2 (napří-klad na www.peakware.com).

Zjisti, které ze 14 osmitisícových vrcholů v pohořích Himálaj a Karákó-ram zdolali češtíhorolezci.V tisku nebo na in-ternetu vyhledej,zda působí v sou-časné době v himá-lajské oblasti někte-rá naše expedice.

Jaké přírodní pod-mínky čekají na ho-rolezce ve velkýchnadmořských výš-kách? Proč mají ho-rolezci problémys dýcháním? Které období je prohorolezeckou čin-nost v Himálaji nevhodné?

Dokážeš vysvět-lit, jak je možné,že na souši můžemít nadmořskávýška zápornouhodnotu?

8 8

Nejvyšší hora naší planety má několik názvů: Mt. Everest, Ču-mu-lang-ma, Ságarmátha, Qomolangma,…

Mrtvé moře s plavcem

Sopečná činnost a zemětřesení sopkapodmořská sopkazlomové linienárazová zóna

obratník

Raka

rovník

1. Na území Asie najdete nejvýše i nejníže položená místa naší planety. Víte, která to jsou a jakou mají nadmořskou výšku?

2. Vyhledejte na mapě Asie sníženiny ležící pod úrovní světového oceánu. Co je příčinou jejich vzniku?

3. Které nížiny a plošiny se rozkládají severně od pásu nejvyšších asijských pohoří? Jednoduchým matematickým výpočtem s pomocí měřítka mapy odhadněte rozlohu Západosibiřské roviny. Porovnejte ji například s rozlohou největšího ostrova světa.

4. Pozorně prostudujte na mapě Asie horská pásma. Vypište názvy pohoří s nadmořskou výškou nejvyšších vrcholů přesahující 7 tisíc metrů.

5. Na kterých asijských ostrovech a poloostrovech nalezneme nejvíce činných sopek? Vysvětlete, proč se vyskytují právě zde.

6. Kde najdeme krajinu nejvíce poznamenanou ledovcovou činností? Kde se vyskytuje nejvíce horských ledovců?

S h r n u t í

Povrch Asie je výškově velmi členitý. Zastoupeny jsou rozsáhlé roviny, náhorníplošiny, dlouhá a vysoká horská pásma. V místech střetu pevninských a oceán-ských litosférických desek dochází k častým zemětřesením a projevům sopečnéčinnosti.

Otázky a úkoly

1 Uveďte, která z velkých asijských pohoří mají horská pásma uspořádánarovnoběžkovým a která poledníkovým směrem.

2 Vyhledejte největší asijské nížiny. Porovnejte hustotu jejich zalidnění.

3 Které země jsou nejvíce ohrožovány projevy sopečné činnosti a zemětřeseními?

A S I E

Největší sopečná erupce byla zazna-menána v roce1883. Ostrov Kra-katau (Rakata), na-cházející se meziostrovy Sumatra a Jáva, byl doslovarozmetán. Výbuch,který bylo slyšet navzdálenost 5 tisíckilometrů, vyvolalobrovskou vlnu tsu-nami, jež smetla 36 tisíc lidí.

Víš, které literár-ní dílo našehospisovatele KarlaČapka se vážek názvu ostrova?O čem román vy-práví?

Pomalý proces vrás-nění pozorují vědcitaké v současné do-bě. Například v liniidotyku indické a asijské litosférickédesky.

Vrstvy mořských usazenin byly vy-zdvihovány, pras-kaly a vrstvily sena sebe. V Himálaji lzeproto objevitzkamenělé pozů-statky mořskýchživočichů ve vel-ké nadmořskévýšce.

8 9

Sibiř

Sopka Ključevskaja Svahy říčního údolí Jang-c’-t’iang

Pamír

V závěru učebnice jsme pro vás připravili tři prázdninové úkoly.

Úkol 1: „Naší krajinou“Je určen těm z vás, kteří budete poznávat naši vlast. Založte si prázdninový deník

a zaznamenávejte do něho svá každodenní pozorování.

A) Sledujte místní krajinu, veďte si poznámky o proměnách krajiny, o počasí, …

B) Zjistěte a popište přírodní a historické zajímavosti místa, v němž se nacházíte.

C) Zakreslete si plánky tras výletů, které podniknete.

D) Uveďte také své každodenní zážitky, pokuste se zachytit i své pocity a nálady.

E) Vše doplňte obrázky nebo výstřižky, popřípadě dodatečně fotografiemi.

Úkol 2: „Za hranice naší vlasti“Mnoho z vás se chystá i za hranice naší republiky. Někoho láká příznivé mořské klima,

jiného přírodní krásy, další vyhledává stopy kultury a historie lidstva.

A) Připravte pro své spolužáky krátký popis vaší cesty. Proč jste se pro ni rozhodli?

Zjistěte informace o cíli vašeho putování.

B) Které způsoby dopravy využijete? Je to ten nejlepší možný způsob? Připravte odlišnou

variantu dopravy. Zvolte například jinou trasu, jiné dopravní prostředky, vyhledejte

v jízdních řádech výhodné spoje, připravte časový plán cesty.

C) Po uskutečnění cesty si porovnejte, co jste věděli před odjezdem, co nového jste poznali.

Úkol 3: „Cesta kolem světa“Vytvořte ve třídě několik menších žákovských týmů a zahrajte si na pomyslnou cestov-

ní kancelář. Připravte zajímavou nabídku cesty kolem světa. Nakreslete reklamní plakát

a představte váš zájezd ostatním spolužákům. Porovnejte jednotlivé nabídky. Pro které

byste se rozhodli a proč? Nezapomeňte mimo jiné zpracovat:

A) plán trasy cesty včetně jednotlivých zastávek;

B) časový harmonogram a použitou dopravu;

C) informace o zajímavých místech na trase.

Z E M Ě P I S O P R Á Z D N I N Á C H

Cestuješ raději sám,s rodinou, s přáteli,nebo využíváš slu-žeb cestovních kan-celáří? Porovnejrůzné možnosti cestování z hlediskajejich výhod a nevý-hod. Co je hlavnímcílem tvých cest?

Napiš příspěvekdo školního časo-pisu o své prázd-ninové cestě.

Nezbytným pomoc-níkem každého cestovatele je mapa.Které druhy map přisvých cestách po-užíváš? Přines různé ukázky a diskutujo tom, jak a proč tivyhovují.

Phileas Fogg zeznámého románuJulese Verna cestoval kolemsvěta 80 dní. Jakse to podaří na-plánovat tobě?

Pokud sis zeměpisoblíbil a chceš sedozvídat více, mů-žeš využít nejen ze-měpisnou a cesto-pisnou literaturu,ale také časopisy,které se touto tematikou zabývají,např. Koktejl, Lidé a země, Geografic-ké rozhledy,21. století nebočeskou verzi časopi-su National Geo-grafic. Znáš některédalší tituly?

1 2 5