O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ …data.atlascloud.cz/LCR/Letectvi/L10-v_cely.pdfMINISTERSTVO DOPRAVY ČR PŘEDPIS O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ SVAZEK

MINISTERSTVO DOPRAVY ČR

PŘEDPIS

O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ

SVAZEK V – POUŽITÍ LETECKÝCH RÁDIOVÝCH KMITOČTŮ

L 10/V

Opatření Ministerstva dopravy 1285/2003-220-SP/1 ze dne 5.12.2003.

ÚVODNÍ ČÁST PŘÍLOHA 10/V - L 10/V

i

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

K provedení § 102 odst. 1, zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve zněních pozdějších předpisů, vydává ministerstvo dopravy ČR:

PŘEDPIS

O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ

SVAZEK V - POUŽITÍ LETECKÝCH RÁDIOVÝCH KMITOČTŮ

(L 10/V)

Předpis stanoví technické a provozní požadavky na zařízení a systémy zabezpečovací letecké techniky včetně odpovídajícího rádiového vybavení letadel.

Tento předpis je závazný:

a) pro všechny orgány zabývající se konstrukcí, výrobou a instalací zabezpečovací letecké techniky;

b) pro všechny pracovníky civilního letectví a jiných organizací, kteří zajišťují provoz, údržbu a kontrolu činnosti zařízení a systémů zabezpečovací letecké techniky;

c) pro všechny provozovatele telekomunikačních zařízení, která pracují na kmitočtových pásmech, vyhrazených civilnímu letectví.

Technické a provozní požadavky na zařízení a systémy zabezpečovací letecké techniky, které nejsou zahrnuty v tomto předpisu, jsou stanoveny jinými předpisy. Závazný výklad tohoto předpisu v případě potřeby vydává ředitel odboru civilního letectví Ministerstva dopravy a spojů. Tento předpis je českým textem Přílohy 10/V k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví včetně změny č. 77 (ANNEX 10/V).

14.10.2004

PŘÍLOHA 10/V - L 10/V ÚVODNÍ ČÁST

ii

ZMĚNY A OPRAVY

Změny

Opravy

Číslo

změny Datum účinnosti Datum záznamu a

podpis Číslo

změny Datum účinnosti Datum záznamu a

podpis 1 - 74 4.7.2000 zapracovány 75 - 77 14.10.2004 zapracovány

14.10.2004


iii

OBSAH

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ZMĚNY A OPRAVY

PŘEDMLUVA

OBSAH

HLAVA 1. Definice

HLAVA 2. TÍSŇOVÉ KMITOČTY 2.1 Kmitočty používané nouzovými vysílači polohy (ELT) pro pátrání a záchranu 2.2 Kmitočty pro pátrání a záchranu

HLAVA 3. POUŽÍVÁNÍ KMITOČTŮ NIŽŠÍCH NEŽ 30 MHZ 3.1 Způsoby použití 3.2 Plánování kmitočtů pro NDB

HLAVA 4. POUŽÍVÁNÍ KMITOČTŮ VYŠŠÍCH NEŽ 30 MHZ 4.1 Používání pásma od 117,975 MHz do 137 MHz 4.2 Používání pásma od 108 MHz do 117,975 MHz 4.3 Používání kmitočtů v pásmu 960 - 1215 MHz pro DME 4.4 Používání kmitočtového pásma 5030,4 až 5150,0 MHz Doplněk k hlavě 4 Seznam přidělených kmitočtů

DODATKY KE SVAZKU V

DODATEK A: ÚVAHY O VYUŽITÍ VKV KMITOČTŮ PRO SPOJENÍ 1. Kritéria, používaná při stanovení geografických separací pozemními stanicemi na společném kanále VKV zařízení, která zajišťují provoz do radiového horizontu 2. Použitá kritéria pro rozmístění sousedních kmitočtových kanálů s ohledem na selektivnost přijímačů a ostatní charakteristiky užitých systémů 3. Kritéria pro rozložení sousedních kmitočtových kanálů VKV zařízení, která mají provozní dosah za rádiový horizont. 4. Kritéria pro stanovení geografických separací mezi pozemními stanicemi a mezi letadly a pozemními stanicemi při provozu na společných kanálech VKV zařízení, jejichž provozní dosah přesahuje rádiový horizont. 5. Kritéria použitá pro rozmístění kmitočtů VKV zařízení VOLMET na stejném kanálu 6. Kritéria použitá pro rozmístění kmitočtů VKV zařízení VOLMET na sousedních kanálech 7. Kmitočtové charakteristiky číslicových VKV systémů - útlum nežádoucího signálu

DODATEK B: ÚVAHY O ROZMÍSTĚNÍ DLOUHOVLNNÝCH A STŘEDOVLNNÝCH KMITOČTŮ A OCHRANĚ PŘED RUŠENÍM

DODATEK C: ZÁKLADNÍ PRINCIPY DÁLKOVÉHO SPOJENÍ OPERAČNÍCH KONTROL

14.10.2004

PŘÍLOHA 10/IV - L 10/IV ÚVODNÍ ČÁST

iv

PŘEDMLUVA

HISTORIE Standardy a Doporučené postupy (SARPs) pro leteckou telekomunikační službu byly poprvé přijaty Radou ICAO dne 30. 5. 1949 v souladu se závěry článku 37 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago 1944) a začaly se nazývat Přílohou 10 k Úmluvě. Vstoupily v platnost 1. 3. 1950. Za základ Standardů a Doporučených postupů se vzaly doporučení Třetího speciálního zasedání o spojení z ledna 1949. Do sedmého vydání (včetně) se Příloha 10 publikovala v jednom svazku, který se skládal ze čtyř části s odpovídajícími dodatky, a to:

část I „Vybavení a systémy“

část II „Rádiové kmitočty“

část III „Postupy“

část IV „Kódy a zkratky“. V důsledku přijetí změny č. 42 byla část IV vypuštěna z Přílohy a v této části obsažené kódy a zkratky byly vydány jako nový dokument (Doc. 8400). V důsledku přijetí změny č. 44 dne 31. 5. 1965 bylo sedmé vydání Přílohy 10 publikováno ve dvou svazcích:

- Svazek I (první vydání) obsahující část I „Vybavení a systémy“ a část II „Rádiové kmitočty“

- Svazek II (první vydání) obsahující „Spojovací postupy“.

V důsledku přijetí změny č. 70 dne 20. 3. 1995 byl formát Přílohy 10 změněn a její obsah je publikován v pěti svazcích.

• Svazek I „Radionavigační prostředky“ • Svazek II „Spojovací postupy“ • Svazek III „Komunikační systémy“ • Svazek IV „Sekundární radar a protisrážkový

systém“ • Svazek V „Použití leteckých rádiových

kmitočtů“

ČINNOST ČLENSKÝCH STÁTŮ Informovanost o rozdílech. Členské státy se upozorňují na povinnost, vyplývající z článku 38 Úmluvy, v souladu s kterým signatářský stát musí uvědomit ICAO o libovolných rozdílech mezi jejich

národními pravidly a postupy a mezinárodními standardy obsaženými v dané Příloze a jejich změnách. Signatářským státům se navrhuje také vydat upozornění o libovolných rozdílech s Doporučenými postupy, uvedenými v dané Příloze a jejich změnách, jestliže upozornění o takových rozdílech je důležité pro bezpečnost letectví. Signatářským státům se také navrhuje současně informovat ICAO o libovolných rozdílech, které mohou následně vzniknout, případně o odstranění libovolných rozdílů, o kterých bylo ICAO informováno dříve. Po přijetí každé změny k této Příloze bude signatářským státům vyslán dotaz, týkající se informovanosti o rozdílech.

Mimo povinnosti států, vyplývající z článku 38 Úmluvy, pozornost států se také obrací na ustanovení Přílohy 15, týkající se publikace zpráv Leteckou informační službou o rozdílech mezi jejich národními pravidly a praxi a odpovídajícími Standardy a Doporučenými postupy ICAO.

Rozšiřování informací. Na základě ustanovení Přílohy 15, je nutno informovat o zavedení, zrušení a změně prostředků, obsluhy a pravidel, které ovlivňují provádění letů podle Standardů, Doporučených postupů a Pravidel uvedených v Příloze 10. Takový postup také platí podle usnesení Přílohy 15.

Použití textu Přílohy v národních pravidlech. 13. 4. 1948 Rada ICAO přijala rezoluci, ve které upozorňovala členské státy na nezbytnost, aby používaly ve svých národních pravidlech (maximálně jak je to prakticky možné), přesně stejných formulací, jako ve Standardech ICAO, které mají normativní charakter a také na nezbytnost upozornění o odchylkách od Standardů, včetně libovolných doplňkových národních pravidel, která mají důležitý význam pro bezpečnost a pravidelnost letů. Usnesení této Přílohy jsou podle možnosti úmyslně formulovány takovým způsobem, aby usnadnily jejich použití bez podstatných změn textu v národním zákonodárství.

STATUT HLAVNÍCH ČÁSTÍ PŘÍLOHY Přílohy jsou tvořeny následujícími hlavními částmi, ovšem ne všechny jsou povinně v každé Příloze, které mají následující statut. 1. Materiály vytvářející vlastní Přílohu a) Standard - libovolný požadavek na fyzické

charakteristiky, konfiguraci, hmotnou část, technické charakteristiky, personál nebo pravidla, jejichž jednoznačné použití je nutné pro zajištění

14.10.2004


v

bezpečnosti a pravidelnosti mezinárodního letectví a které budou dodržovat členské státy v souladu s Úmluvou. V případě nemožnosti dodržení standardu se Radě ICAO povinným postupem zasílá upozornění v souladu s článkem 38 Úmluvy.

Doporučené postupy - libovolný požadavek na fyzické charakteristiky, konfiguraci, hmotnou část, technické charakteristiky, personál nebo pravidla, jejichž jednoznačné použití je žádoucí pro zajištění bezpečnosti, pravidelnosti nebo hospodárnosti mezinárodního letectví a které se budou snažit dodržovat členské státy v souladu s Úmluvou.

b) Doplňky, obsahující materiál, který je seskupen samostatně pro snazší využití, ale je podstatnou částí Standardů a Doporučených postupů přijatých Radou ICAO

c) Definice, použité v Standardech a Doporučených postupech, které nemají obecně přijatý slovní význam a jsou potřebné ve vysvětlování. Definice nemají samostatný statut, ale jsou důležitou části každého Standardu a Doporučených postupů, v kterých se daný termín vyskytuje, protože změna významu termínu může ovlivnit smysl požadavku.

d) Tabulky a obrázky, které doplňují nebo vysvětlují Standard nebo Doporučené postupy, kde se na ně dělají odkazy, jsou části odpovídajícího Standardu nebo Doporučeného postupu a mají stejný statut.

2. Materiál, schválený Radou ICAO k publikování společně se Standardy a doporučenými postupy a) Předmluva, obsahující historickou informaci a

objasnění k činnosti Rady ICAO a také objasnění povinností států při použití Standardů a doporučených postupů, které vyplývají z Úmluvy a rezolucí o přijetí.

b) Úvod, obsahující objasnění na začátku Svazků, hlav nebo kapitol Přílohy s cílem zjednodušení pochopení textu.

c) Poznámky, zařazované do textu, kde je to nezbytné s tím, aby se dala faktická informace nebo odkaz na odpovídající Standardy nebo doporučené postupy, ale není jejich základní části.

d) Dodatky, obsahující materiál, který doplňuje Standardy a Doporučené postupy nebo slouží jako návod na jejich uplatnění.

VÝBĚR JAZYKU Tato Příloha byla v ICAO přijata ve čtyřech jazycích: anglicky, francouzsky, rusky a španělsky. Každému členskému státu se navrhuje vybrat text v jednom z uvedených jazyků pro použití ve své zemi pro další cíle předpokládané Úmluvou a informovat ICAO o tom, zda plánuje použít bezprostředně jeden z textů nebo jeho překlad do jazyka své země.

REDAKČNÍ ZVYKLOSTI Pro rychlé zjištění statutu libovolného usnesení jsou přijaty následující zvyklosti: Standardy se píší standardními písmem, Doporučené postupy - kurzívou, přitom statut usnesení se označuje slovem „Doporučení“, poznámky - kurzívou s označením statutu slovem „Poznámka“. Při formulaci technických požadavků v českém jazyku je přijato následující pravidlo: v textu Standardů se používá čas přítomný v dokonavém vidu (v angličtině „shall“). V Doporučených postupech se používají slovesa podmiňovacího způsobu s infinitivem základního slovesa (v angličtině „should“).

V tomto dokumentu použité jednotky odpovídají Mezinárodnímu systému jednotek (SI), jak to předpokládá Příloha 5 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví. V těch případech, kdy Příloha 5 připouští použití alternativních jednotek (nepatřících do SI), se tyto jednotky uvádějí v závorkách za základními jednotkami. V těch případech, kdy se uvádí ty i druhé jednotky, nelze chápat, že dvojice hodnot jsou shodné a vzájemně zaměnitelné. Přesto je možno předpokládat, že stejná úroveň bezpečnosti bude zajištěna v tom případě, kdy libovolný systém jednotek bude použít.

Libovolný odkaz na libovolnou kapitolu, odstavec tohoto dokumentu označenou čísly a/nebo názvem, se vztahuje ke všem jeho ustanovením

14.10.2004

ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO

HLAVA 1 PŘÍLOHA 10/V - L 10/V

1 - 1

HLAVA 1 - DEFINICE

Poznámka: Všechny odvolávky na Radio-komunikační řád se týkají Radiokomunikačního řádu publikovaného Mezinárodní Telekomunikační Unií. Radiokomunikační řád je čas od času doplňován usnesením obsaženým v Závěrečných aktech Světové rádiové konference, která se koná obvykle každé dva roky. Další informace o postupech ITU souvisejících s použitím kmitočtů leteckými radiovými systémy jsou v Manuálu požadavků na radiové kmitočtové spektrum civilního letectví včetně stanoviska odpovědných orgánů ICAO (Doc. 9718). Následující výrazy, použité v této části předpisu mají následující význam:

Duplex Způsob spojení mezi dvěma stanicemi umožňující přenos současně v obou směrech.

Dvoukanálový simplex (Double channel simplex) Simplexní způsob spojení, kde se pro přenos používá dvou kmitočtových kanálů, a sice pro každý směr jeden. Poznámka: Tento způsob bývá někdy nazýván dusimplex.

Hlavní prostředky spojení (Primary means of communication) Prostředky spojení normálně používané letadlem a pozemními stanicemi jako první volba tam, kde existují pro spojení náhradní prostředky.

Jednokanálový simplex (Single channel simplex) Simplexní způsob spojení, u něhož se užívá téhož kmitočtového kanálu pro oba směry.

Kmitočtový kanál (Frequency channel) Souvislá část kmitočtového spektra určená k přenosu určitým druhem vysílání. Poznámka: Klasifikace vysílání a další informace týkající se části kmitočtového spektra určeného k danému druhu přenosu (šířky pásma) jsou obsaženy v Radiokomunikačním řádu, Článek S2 a Doplněk S1.

Náhradní prostředky spojení (Alternative means of communication) Prostředky spojení existující vedle hlavních prostředků spojení a mající stejný charakter jako hlavní. Simplex Způsob spojení mezi dvěma stanicemi umožňující přenos střídavě v obou směrech, nikoliv však současně. Poznámka: V letecké pohyblivé službě se tento způsob spojení může dále dělit na:

a) jednokanálový simplex b) dvoukanálový simplex c) simplex s posuvem kmitočtů

Simplex s posuvem kmitočtů (Offset frequency simplex) Obdoba jednokanálového simplexu, kde se pro spojení dvou stanic v každém směru používá záměrně vzájemně nepatrně odlišných kmitočtů, které však spadají do části spektra určeného pro spojení.

Spojení operační kontroly (Operation control communication) Spojení požadované pro uskutečnění dozoru nad zahájením, pokračováním, diverzí nebo ukončením letu v zájmu bezpečnosti letadla a pravidelnosti a efektivnosti letu. Poznámka: Tato spojení jsou požadována pro výměnu zpráv mezi letadly a leteckými provozovateli.

VKV číslicový spoj (VHF digital kink - VDL) Pohyblivá podsíť letecké telekomunikační sítě (ATN), pracující ve VKV kmitočtovém pásmu, určeném pro leteckou pohyblivou službu. VDL může také zajišťovat funkce nesouvisející s ATN, jako např. digitalizace hlasu.

14.10.2004



2 - 1

HLAVA 2 - TÍSŇOVÉ KMITOČTY

Úvod

Poznámka: Článek S30 Radiokomunikačního řádu ITU obsahuje všeobecné podmínky pro tísňovou a pilnostní komunikaci všech pohyblivých služeb. Doplněk S13 stanovuje kmitočty pro použití v takových situacích. Letecká pohyblivá služba má také dovoleno v §1 Části A1 Doplňku S13, aby se řídila speciálními dohodami mezi státy tam, kde byly uzavřeny. ICAO Přílohy stanovují takové dohody.

Ustanovení a doporučení, týkající se rádiových kmitočtů pro tísňová spojení, vychází z postupů, přijatých organizací ICAO a z některých ustanovení Radiokomunikačního řádu ITU.

Pokud je letadlo za letu ve stavu tísně, má podle spojovacích postupů ICAO použít kmitočtu, který slouží pro normální spojení s pozemními stanicemi. Při nehodě nebo nouzovém přistání má být použito jednoho nebo více kmitočtů, které jsou pro tyto účely určeny jednotně v celosvětovém měřítku, aby bylo zajištěno bdění největším možným počtem zaměřovacích stanic a stanic pohyblivé námořní služby.

Rovněž kmitočet 2182 kHz lze užít pro účely spojení letadel se stanicemi pohyblivé námořní služby. Radiokomunikační řád ITU Doplněk S13, Část A2 stanoví, že kmitočet 2182 kHz je mezinárodním tísňovým kmitočtem v radiotelefonii: k tomu účelu ho používají stanice lodní, letadlové a stanice záchranných plavidel, které pracují v povolených pásmech mezi 1605 a 4000 kHz, jakmile tyto stanice žádají námořní služby o pomoc.

Pokud jde o nouzové vysílače polohy (ELT), jejichž zjištění a určení polohy se zajišťuje družicemi, Radiokomunikační řád dovoluje použití těchto zařízení, která se v dokumentech ITU nazývají družicové havarijní majáky pro označení polohy (EPIRB). Radiokomunikační řád Doplněk S13, Část A2 předpokládá, že pásmo kmitočtů 406 - 406,1 MHz se použije jenom družicovými havarijními majáky pro označení polohy s cílem zajištění přenosu ve směru "Země - kosmos".

Pro zajištění spojení mezi stanicemi námořní pohyblivé služby a stanicemi letadel v tísní, ITU uvolnilo také použití kmitočtu 4125 kHz. Ve stávajícím Radiokomunikačním řádu ITU (RŘ S5.130 a Doplněk S13) se uvádí, že nosný kmitočet 4125 kHz se může použít stanicemi letadel pro námořní spojení se stanicemi mořské pohyblivé služby s cílem přenosu zpráv o tísni nebo zpráv, týkajících se bezpečnosti letů. Kmitočty pro leteckou pohyblivou (R) službu

3 023 kHz a 5 680 kHz mohou být použity pro koordinaci pátraní a záchrany s námořní pohyblivou službou podle RR S5.115.

Podobně kmitočet 500 kHz (RR S5.83) je mezinárodním tísňovým kmitočtem v Morzeově radiotelegrafii: k tomu účelu ho používají stanice lodní, letadlové a stanice záchranných plavidel, které pracují v povolených pásmech mezi 415 a 535 kHz, jakmile tyto stanice žádají námořní služby o pomoc (RŘ Doplněk S13, Část A2).

Pokud se týká stanic na záchranných prostředcích, Radiokomunikační řád předpisuje, že jejich stanice, mají-li možnost pracovat na kmitočtech v pásmech mezi 405 a 535 kHz, 4000 a 2750 kHz, 1605 a 2850 kHz, 117,975 a 137 MHz, 235 a 328,6 MHz, musí dovolovat vysílání na kmitočtech 500 kHz, 8364 kHz, 2182 kHz a 121,5 MHz a 243 MHz (Doplněk S13, Část A2).

2.1 Kmitočty používané nouzovými majáky určení polohy (ELT) pro pátrání a záchranu

Nouzové majáky určení polohy, umístěné na palubě v souladu se Standardy částí I, II a III Přílohy 6, pracují buď na obou kmitočtech 406 MHz a 121,5 MHz nebo na kmitočtu 121,5 MHz. Poznámka 1: Radiokomunikační řád ITU (S5.256 a Doplněk S13) předpokládá použití kmitočtu 243 MHz, jako doplněk k výše uvedeným kmitočtům. Poznámka 2: Technické požadavky na ELT jsou obsaženy v hlavě 5 části II Svazku III Předpisu L 10.

2.2 Kmitočty pro pátrání a záchranu

2.2.1 Kmitočty 3023 kHz a 5680 kHz musí být použity v případech, kdy je nezbytné, aby koordinace činnosti při pátrání a záchraně byla prováděna na KV.

2.2.2 Doporučení. V těch případech, kdy pro spojení koordinačních středisek pátrání a záchrany s pátracími letadly je potřebné použít KV, měly by se vybrat na oblastním základě z odpovídajících pásem letecké pohyblivé služby s uvážením charakteru opatření, přijatých při určení pátracích letadel. Poznámka: Pokud se pátrací a záchranné činnosti účastní civilní dopravní letadla, budou normálně ve spojení na obvyklých kmitočtových kanálech s příslušným stanovištěm řízení letového provozu, které spolupracuje s odpovídajícím koordinačním střediskem pátrání a záchrany.

14.10.2004



3 - 1

HLAVA 3 - POUŽÍVÁNÍ KMITOČTŮ NIŽŠÍCH NEŽ 30 MHZ

Úvod

Pásma KV přidělená letecké pohyblivé službě (R) Kmitočtová pásma mezi 2,8 MHz a 22 MHz, určená pro leteckou pohyblivou (R) službu, jsou uvedena v článku S5 - Radiokomunikačního řádu ITU. Používání těchto pásem je možné při splnění příslušných ustanovení RŘ. Do 1.9.1979 jsou obsažena v závěrečných ustanoveních mimořádné správní konference ITU (Ženeva, 1966). Od 1.9.1979 vstoupila v platnost revidovaná opatření, o kterých jsou podrobné informace v závěrech světové správní radiové konference pro leteckou mobilní službu (R) (Ženeva 1978) a Doplňku 27 Aer 2 k Radiokomunikačnímu řádu s výjimkou kmitočtových přídělů, které platí od 1.2.1983. V radiokomunikačním řádu, verse 1998, založeném na Světové administrativní rádio konferenci pro mobilní služby (1987) Doplněk S27 byly nyní začleněny redakční dodatky do Doplňku 27 Aer2. Přitom je nutné věnovat pozornost možnostem rušení z neleteckých zdrojů a podle potřeby přijmout příslušná opatření k jejich minimalizaci.

3.1 Způsoby použití

3.1.1 Pro spojení v letecké pohyblivé službě na kmitočtech nižších než 30 MHz, v pásmech vyhrazených výlučné letecké pohyblivé službě (R), musí být používán jednokanálový simplex s radiotelefonním spojením.

3.1.2 Přidělení kanálu pro provoz SSB

3.1.2.1 Kanály s jedním postranním pásmem musí být přidělovány v souladu s odst. 2.4, Hlava 2, Svazek III.

3.1.2.2 Pro provozní využití kanálů příslušné úřady vezmou v úvahu ustanovení S27/19 Doplňku S27 Radiokomunikačního řádu ITU.

3.1.2.3 Doporučení. Používání kmitočtů pod 30 MHz určených pro mezinárodní použití leteckou pohyblivou službou (R) by se mělo koordinovat, jak je uvedeno v Doplňku S27 Radiokomunikačního řádu ITU následovně:

S27/19 Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO) koordinuje činnost letecké pohyblivé služby (R) v oblasti radiového spojení při uskutečňování mezinárodní letecké přepravy a s ICAO je nutné konzultovat všechny příslušné otázky provozního využití kmitočtů, uvedených v plánu.

3.1.2.4 Doporučení. Tam, kde mezinárodní provozní požadavky na spojení v pásmu krátkých vln nemohou být uspokojeny kmitočty v Plánu přidělení kmitočtů v Části 2 Doplňku S27 Radiokomunikačního

řádu, příslušný kmitočet se smí určit tak, jak je uvedeno v Doplňku S27 následovně:

S27/20 Předpokládá se, že v plánu přidělení kmitočtů, uvedeném v existujícím Doplňku, nejsou vyčerpány všechny možnosti společného používání kmitočtů. V důsledku toho pro uspokojení konkrétních provozních požadavků, kterým v opačném případě neodpovídá plán přidělení kmitočtů, úřady mohou určovat kmitočty z pásem letecké pohyblivé služby (R) v prostorech, které nemají vztah k prostorům, kde jsou takové kmitočty určeny v souladu s plánem. Přesto používání tímto způsobem určených kmitočtů nesmí snížit úroveň ochrany ve vztahu ke stejným kmitočtům v prostorech, kterým jsou v plánu určeny pod hranici určenou použitím procedury uvedené v Části I odstavec II B tohoto Doplňku.

Poznámka: Část I odstavec II B Doplňku S27 se týká určení pásma poruch a přijetí pravidla (procedury) zabezpečuje úroveň ochrany proti rušení 15 dB.

S27/21 Když vznikne nutnost uspokojit požadavky mezinárodní letecké dopravy, mohou úřady využít postup k přidělení kmitočtů pro leteckou pohyblivou službu (R), tyto kmitočtové příděly je nutné předem mezi jednotlivými úřady odsouhlasit.

S27/22 Koordinace, popsaná ve S27/21 se uskutečňuje tam, kde je to účelné a žádoucí pro efektivní využívání posuzovaných kmitočtů a zejména v těch případech, kdy postupy dle S27/19 nejsou dostačující.

3.1.2.5 Používání tříd vysílání J7B a J9B se určuje podle následujících ustanovení Doplňku S27:

S27/12 Pro radiotelefonní vysílání se zvukové kmitočty ohraničují od 300 do 2700 Hz a zaujatá šířka pásma povoleného vyzařování nebude převyšovat horní hranici vyzařování J3E. Při uvedení těchto hranic se neuvažovalo žádné ohraničení rozšiřování jiných tříd vysílání mimo J3E za podmínky, že jsou přitom dodržena omezení, požadovaná pro nežádoucí vyzařování. (viz. S27/73 a S27/74).

S27/14 Pro možnost vzniku rušení se přidělený kanál nesmí používat pro radiotelefonní vysílání i přenos dat datovým spojem v témž prostoru, pro který jsou příslušné kmitočty určeny.

S27/15 Používání kanálů, kterým jsou dány kmitočty uvedené v S27/18 pro různé třídy vysílání mimo J3E a H2B bude záviset od speciálních opatření, přijatých příslušnými

14.10.2004

PŘÍLOHA 10 - L 10 HLAVA 3

3 - 2

úřady proti rušení, které může vzniknout v důsledku používání téhož kanálu pro několik tříd vysílání současně.

3.1.3 Určování kmitočtů, používaných při spojení operačních kontrol

3.1.3.1 Je nutné, aby celosvětově používané kmitočty používané při spojení operačních kontrol umožnily leteckým společnostem plnit povinnosti, předpokládané ve Svazku I, Předpisu L 6. Tyto kmitočty se určují v souladu s následujícími ustanoveními Doplňku S27:

S27/9 Oblast s určením celosvětově používaných kmitočtů je prostor, ve kterém jsou kmitočty určeny pro zabezpečení dálkového spojení letecké (pozemní) stanice umístěné v daném prostoru a letadla v libovolném místě světa.1

S27/217 Určené kmitočty pro celosvětové použití uvedené v tabulkách S27/213 a S27/218 až S27/231 mimo nosných kmitočtů 3023 kHz a 5680 kHz jsou rezervovány k tomu, aby je úřady určovaly stanicím pracujícím v souladu se zmocněními, které příslušné správy daly pro obsloužení jedné nebo několika leteckých společností. Tyto kmitočtové příděly jsou určeny k zabezpečení spojení mezi příslušnou leteckou stanicí s palubní stanicí v libovolném místě světa pro řízení s cílem zajištění pravidelnosti a bezpečnosti letů letadel. Kmitočty, určené pro celosvětové použití, neurčují úřady pro účely MWARA, RDARA a VOLMET. Když prostor letů letadel je plně v hranicích zóny nebo podzóny RDARA, používají se kmitočty určené pro takové zóny a podzóny.

Poznámka 1: Tabulky S27/213 a S27/218 až S27/231 uvedené v Doplňku S27 k Radio-komunikačnímu řádu ITU se příslušně vztahují k plánu přidělení kmitočtů, kde jsou kmitočty uvedeny podle zón i k plánu přidělení kmitočtů, kde jsou kmitočty uvedeny v pořadí čísel.

1 Typ spojení vztažený k S27/9 smí být regulován Úřadem

Poznámka 2: Podkladový materiál k přidělování celosvětově používaných kmitočtů je uveden v Doplňku C.

3.2 Plánování kmitočtů pro NDB

3.2.1 Doporučení. Při sestavování kmitočtového plánu pro NDB by se mělo uvažovat:

a) náležitá ochrana proti rušení v hranicích jmenovitého krytí,

b) charakteristiky běžně používaných palubních radiokompasů ADF,

c) geografické rozmístění a příslušné jmenovité krytí, d) možnost rušení nežádoucím vyzařováním jiného

původu, než leteckými zařízeními (např. službami elektráren, sdělovacími systémy VN vedení, průmyslovým rušením atd.).

Poznámka 1: Další údaje, týkající se těchto činitelů, jsou uvedeny v Doplňku B. Poznámka 2: Zvláštní pozornost nutno věnovat případům, kdy určitá část označeného pásma pro letecké radiomajáky je sdílena s ostatními službami.

3.2.2 Doporučení. Aby se čelilo problémům, vznikajícím z nahromadění kmitočtů v místech, kde dvě rozdílná zařízení ILS slouží stejné dráze v obou směrech, lze povolit použití společného kmitočtu pro oba vnější polohové radiomajáky, jakož i společného kmitočtu pro oba vnitřní polohové radiomajáky v případě, že:

a) to umožňují provozní podmínky, b) bude každému z polohových radiomajáků přidělen

rozdílný identifikační signál, c) budou vytvořeny takové podmínky, aby

radiomajáky, pracující na stejném kmitočtu, nemohly vysílat současně.

Poznámka: Ustanovení 3.4.4.4 Svazku I specifikuje, jak by mělo být zařízení uspořádáno.

14.10.2004


4 - 1

HLAVA 4 - POUŽÍVÁNÍ KMITOČTŮ VYŠŠÍCH NEŽ 30 MHZ

4.1 Používaná pásma od 117,975 MHz do 137 MHz

ÚVOD

Pásmo od 118 MHz do 132 MHz bylo vyhrazeno výlučně pro leteckou pohyblivou službu (R) Radiokomunikační konferencí ITU v Atlantic City v roce 1947 a stejně tak Ženevskou konferencí v roce 1959, která pásmo rozšířila stanovením jeho začátku na 117,975 MHz místo 118 MHz. Radiokomunikační konference ITU (Ženeva 1959) stanovila opatření pro používání pásma 132 MHz až 136 MHz v letecké pohyblivé službě (R) v rozdílných podmínkách v různých ITU oblastech, zemích a kombinaci zemí. Používání tohoto pásma je shrnuto do tabulky obsažené v této hlavě. Radiokomunikační konference (1979) přijala opatření pro využití pásma 136 - 137 MHz pro leteckou pohyblivou službu (R) podle S5.203, S5.203A a S5.203B Radiokomunikačního řádu. Použití kmitočtů v pásmu 136 – 137 MHz musí odpovídat podmínkám uvedeným v těchto poznámkách. Při používání tohoto pásma je nutné věnovat pozornost možnému rušení z neleteckých radiových zdrojů a podle potřeby přijmout příslušná opatření k jeho minimalizaci. Tato hlava obsahuje Standardy a doporučené postupy (SARPs), vztahující se k těmto pásmům a pokyny pro výběr kmitočtů k různým účelům. Tato ustanovení jsou uvedena za předmluvou, která osvětluje principy celosvětového využívání VKV se zřetelem na ekonomické zásady plánování.

PŘEDMLUVA

Používání VKV v celosvětovém měřítku se zřetelem na ekonomické zásady a praktickou použitelnost vyžaduje sestavení plánu, který bude brát v úvahu:

a) potřeby pravidelného rozvoje, směřujícího ke zvyšování provozu a k dosažení požadovaného stupně světové standardizace,

b) zisk, představovaný ekonomickým přechodem od současného k optimálnímu využití použitelných kmitočtů za použití existujících zařízení v největší možné míře,

c) nutnost koordinace mezi mezinárodním a národním využíváním použitelných kmitočtů k zajištění vzájemné ochrany proti rušení,

d) potřeba rámcového zajištění koordinovaného sestavování oblastních plánů,

e) požadavek sestavování kmitočtů do různých skupin kmitočtů tak, aby toto seskupení odpovídalo současnému a obvyklému použití v mezinárodním civilním letectví,

f) nutnost zachovat celkový počet kmitočtů a jejich skupin v příslušném vztahu k palubnímu zařízení, které má široké použití v mezinárodním civilním letectví,

g) potřeba jednotného kmitočtu pro celosvětové použití v případech tísně a pro určité oblasti dalšího kmitočtu, který by mohl být použit jako společný kmitočet pro zvláštní účely,

h) nutnost stanovení dostatečně pružných zásad, dovolující rozdílnou aplikaci použití podle oblastních podmínek.

4.1.1 Všeobecné rozdělení kmitočtového pásma 117,975 - 137 MHz

Poznámka: Rozdělení zahrnuje všeobecnou tabulku, která dále dělí celé pásmo 117,975 - 137 MHz, přičemž zásadní rozdělení je na pásma kmitočtů určených jak pro národní, tak mezinárodní služby a na pásma pro národní služby. Respektováním tohoto rozdělení by se měly snížit na minimum obtíže při koordinaci použití kmitočtů pro národní i mezinárodní služby.

4.1.1.1 Příděly kmitočtů v pásmu 117,975 - 137 MHz musí odpovídat rozdělení skupin, které je v následující tabulce 4 - 1.

4.1.1.2 Doporučení. Nové pásmo 136 - 137 MHz nemá zatím určené mezinárodní použití a jeho kmitočty se mají užívat na regionálním základě, pokud je požadováno.

4.1.2 Kmitočtová separace a omezení přidělitelnosti kmitočtů

14.10.2004

PRÍLOHA 10/V - L 10/V HLAVA 4

4 - 2

Tabulka 4-1. Rozdělení kmitočtů

Skupina kmitočtů (Mhz)

Celosvětové použití Poznámka

a) 118 - 121,4 včetně Mezinárodní a národní letecké pohyblivé služby

Mezinárodní příděly jsou určeny na základě oblastní dohody. Národní přidělování upravuje ust. 4.1.5.9. V EUR oblasti je tato skupina kmitočtů vyhrazena službám TWR a APP.

b) 121,5 Tísňový kmitočet K zajištění ochranného pásma leteckého

tísňového kmitočtu 121,5 MHz jsou nejblíže přidělitelné kmitočty 121,4 a 121,6 MHz kromě případů, kdy mohou být oblastní dohodou stanoveny nejblíže přidělitelné kmitočty 121,3 a 121,7 MHz.

c) 121,6 - 121,9917 Spojení na ploše letiště mezinárodního i

národního Vyhrazeno pro pohyby na zemi, předletové prověrky, povolení letových provozních služeb a související činnost

d) 122 - 123.05 včetně

Národní letecká pohyblivá služba Vyhrazeno pro národní přidělování

e) 123,1 Pomocný kmitočet pro účely pátrání a

záchrany Viz 4.1.4.1

f) 123,15 - 123,6917 včetně

Národní letecká pohyblivá služba Vyhrazeno pro národní přidělování

g) 123,7 - 129,6917 včetně

Mezinárodní a národní letecké pohyblivé služby

Mezinárodní příděly jsou určeny na základě oblastní dohody. Národní přidělování upravuje ust. 4.1.5.9

h) 129,7 - 130,8917 včetně

Národní letecká pohyblivá služba Vyhrazeno pro národní přidělování, ale na základě oblastní dohody může být celá nebo část této skupiny použita k uspokojování požadavků podle ust. 4.1.8.1.3

i) 130,9 - 136,875 včetně


Mezinárodní příděly jsou určeny na základě oblastní dohody. Národní přidělování upravuje ust. 4.1.5.9 (Viz pozn. k úvodu k ust. 4.1 týkající se pásma 132 - 127 MHz)

j) 136,9 - 136,975 včetně


Rezervováno pro VKV číslicový spoj

Poznámka: Dále uváděná kanálová rozteč při určení kanálů 8,33 kHz je definována 25 kHz děleno 3, což je 8,33... kHz.

4.1.2.1 V mezinárodní letecké pohyblivé službě (R) minimální rozestupy mezi přidělovanými kmitočty jsou 8,33 kHz. Poznámka: Je známé, že v některých regionech a prostorech poskytuje kmitočtové dělení kanálů po 100 kHz, 50 kHz nebo 25 kHz dostatečný počet kmitočtů pro příslušné mezinárodní i národní služby a že zařízení určená pro 100 kHz, 50 kHz nebo 25 kHz kanály mohou být vyhovující pro služby pracující v takových regionech a prostorech. Kromě toho se předpokládá, že určování, založené na kmitočtové

rozteči 25 kHz a také na rozteči 8,33 kHz se mohou současně použít v jednom regionu a prostoru.

4.1.2.2 V mezinárodní letecké pohyblivé službě (AM(R)S) je zaručena možnost použití zařízení DSB-AM s 25 kHz dělením kanálů nejméně do 1.ledna 2005, s výjimkou těch regionů a prostorů, kde oblastní dohody povolují použití zařízení, speciálně určeného pro práci s 8,33 kHz dělením kanálů nebo pro VDL Mode 3, kde se používá pro hlasové spojení letadlo – země.

4.1.2.2.1 Požadavky, týkající se povinného palubního vybavení, speciálně určeného pro práci s 8,33 kHz dělením kanálů, se vytvářejí na základě

14.10.2004


4 - 3

oblastních leteckých dohod, ve kterých se stanovuje vzdušný prostor pro takové lety a také termíny zavedení zařízení včetně období osvojení. Poznámka: Žádné změny nejsou potřebné u palubních nebo pozemních systémů provozovaných pouze v regionech, které nepoužívají 8,33 kHz dělení kanálů.

4.1.2.2.2 V mezinárodní letecké pohyblivé službě je zaručena možnost použití zařízení s 8,33 kHz dělením kanálů nejméně do 1.ledna 2005

4.1.2.2.3 Požadavky týkající se povinného palubního vybavení, speciálně určeného pro práci s VDL Mode 3 a VDL Mode 4, se vytvářejí na základě oblastních leteckých dohod, ve kterých se stanovuje vzdušný prostor pro takové lety a také termíny zavedení zařízení včetně období osvojení.

4.1.2.2.3.1 Dohoda uvedená v ustanovení 4.1.2.2.3 musí uvádět nejméně dvouleté upozornění na povinné vybavení palubních systémů.

4.1.2.2.4 Zařízení specificky navržené podle SARPs pro VDL Mode 3 musí mít zaručenou možnost použití v AM(R)S nejméně do 1. ledna 2010.

4.1.2.3 V pásmu 117,975 - 137 MHz je nejnižší přidělitelný kmitočet 118 MHz a nejvyšší přidělitelný kmitočet 136,975 MHz.

4.1.2.4 V regionech, kde se používá dělení kanálů 25 kHz (DSB-AM a VKV digitální spoj – VDL) a dělení kanálů 8,33 kHz (DSB-AM), publikovaný přidělený pracovní kmitočet nebo kanál odpovídá kanálu, uvedenému v tab. 4.1 (bis). Poznámka: V tabulce 4.1 (bis) je uveden plán párování kmitočtů / kanálů, ve kterém se předpokládá číslicové označení kanálů s dělením 25 kHz DSB-AM a který zajišťuje jednoznačnou identifikaci kanálů s dělením 25 kHz VDL a 8,33 kHz.


14.10.2004


4 - 4

TABULKA 4-1 (BIS). PÁROVÁNÍ KANÁLŮ / KMITOČTŮ

Kmitočet Časový slot2 Rozteč kmitočtů Kanál

118,0000 25 118,000

118,0000 A 25 118,001 118,0000 B 25 118,002 118,0000 C 25 118,003 118,0000 D 25 118,004

118,0000 8,33 118,005 118,0083 8,33 118,010 118,0167 8,33 118,015

118,0250 A 25 118,021 118,0250 B 25 118,022 118,0250 C 25 118,023 118,0250 D 25 118,024

118,0250 25 118,025

118,0250 8,33 118,030 118,0333 8,33 118,035 118,0417 8,33 118,040

118,0500 25 118,050

118,0500 A 25 118,051 118,0500 B 25 118,052 118,0500 C 25 118,053 118,0500 D 25 118,054

118,0500 8,33 118,055 118,0583 8,33 118,060 118,0667 8,33 118,065

118,0750 A 25 118,071 118,0750 B 25 118,072 118,0750 C 25 118,073 118,0750 D 25 118,074

118,0750 25 118,075

118,0750 8,33 118,080 118,0833 8,33 118,085 118,0917 8,33 118,090

118,1000 25 118,100

atd.

2 Poznámka: Indikace časového slotu je pro kanály VDL Mode 3 (viz Předpis L 10, Svazek III, Část I, Hlava 6)

4.1.3 Kmitočty pro zvláštní účely

4.1.3.1 Tísňový kmitočet

4.1.3.1.1 Tísňový kmitočet 121,5 MHz smí být používán pouze v případech tísně pro účely dále uvedené:

a) k zajištění volného kanálu mezi letadlem ve stavu tísně nebo nouze a pozemní stanicí, když jsou ostatní kanály obsazeny jinými stanicemi,

b) k zajištění spojovacího VKV kanálu v okamžiku vzniku tísně mezi letadlem a letištěm, které není normálně používáno pro letecké mezinárodní služby,

c) k zajištění spojovacího VKV kanálu pro civilní i vojenská letadla, zúčastňující se společných pátracích a záchranných akcí a mezi těmito letadly s pozemními službami, dříve než se uskuteční provoz na příslušném kmitočtu,

d) k uskutečnění spojení letadlo - země s letadly, kterým porucha palubního zařízení nedovolí použít normálního kmitočtu,

e) k zajištění záchranných radiozařízení nebo palubních nouzových majáků polohy (ELT) a ke spojení mezi záchrannými plavidly a letadly, uskutečňujícími pátrací a záchranné akce,

f) k zajištění společného VKV kanálu pro spojení mezi civilními letadly a stíhajícími letadly nebo

14.10.2004


4 - 5

orgány řídícími zákrok a mezi civilními a stíhajícími letadly a službami řízení letového provozu v případě stíhání civilního letadla.

Poznámka 1: Použití kmitočtu 121,5 MHz pro účely popsané v odst.c) nesmí způsobit jakékoliv rušení tísňového provozu. Poznámka 2: Platný Radiokomunikační řád stanoví, že pohyblivé stanice námořní pohyblivé služby mohou rovněž používat leteckého tísňového kmitočtu 121,5 MHz s druhem provozu A3E pro navazování spojení se stanicemi letecké pohyblivé služby (S5.200 a Doplněk S13, Část A2) pro bezpečnostní účely.

4.1.3.1.2 Kmitočet 121,5 MHz musí být zaveden na:

a) všech oblastních střediscích řízení letového provozu a střediscích letové informační služby,

b) letištních řídících věžích a přibližovacích stanovištích řízení letového provozu na mezinárodních letištích a diverzních mezinárodních letištích,

c) na stanovištích podle rozhodnutí příslušného orgánu letových provozních služeb, kde se zavedení tohoto kmitočtu považuje za nutné pro zajištění okamžitého příjmu tísňového volání nebo pro účely uvedené v ust. 4.1.3.1.1.

Poznámka: V tom případě, kdy několik z výše uvedených požadavků se vyskytuje současně, použití kmitočtu 121,5 MHz pro jeden z nich, zajistí splnění daného účelu.

4.1.3.1.3 Kmitočet 121,5 MHz musí být k dispozici u jednotek řídících stíhání, kde se to považuje za nutné pro účely dle bodu 4.1.3.1.1 f).

4.1.3.1.4 Bdění na tísňovém kmitočtu musí být zajištěno trvale v průběhu provozní doby všech jednotek, kde je instalován.

4.1.3.1.5 Bdění na tísňovém kmitočtu se zajišťuje způsobem "jednokanálový simplex".

4.1.3.1.6 Tísňový kanál (121,5 MHz) je dostupný pouze dle charakteristik uvedených Předpisu L 10, Svazek III, Část II, Hlava 2.

4.1.3.2 Komunikační kanál „letadlo – letadlo“

4.1.3.2.1 Na základě oblastní dohody má být určen komunikační kanál „letadlo – letadlo“ umožňující letadlu výměnu informací pro řešení provozních problémů za letu přes vzdálené nebo oceánské prostory mimo dosah pozemních stanic VKV. Poznámka: Přidělení kmitočtu pro VKV komunikační kanál „letadlo – letadlo“ je nutné koordinovat mezi přilehlými oblastmi pro zajištění efektivního a bezpečného užívání VKV kmitočtů.

4.1.3.2.2 Komunikační VKV kanál „letadlo – letadlo“ na kmitočtu 123,45 MHz je dostupný pouze dle charakteristik uvedených v Předpisu L 10, Svazek III, Část II, Hlava 2 pro lety přes vzdálené nebo oceánské prostory mimo dosah pozemních stanic VKV.

4.1.3.3 Společný signalizační kanál. Kmitočet 136,975 MHz je celosvětově reservován, s cílem zajistit společný signalizační kanál (CSC) pro VKV kanály číslicového přenosu (VDL) pro VDL Mode.. Tento CSC používá modulační schéma VDL Mode 2 a nosnou s vícenásobným přístupem (CSMA).

4.1.4 Pomocné kmitočty pro účely "Pátrání a záchrany".

4.1.4.1 Je-li požadováno ve smyslu ust. 4.1.3.1.1 c) používání pomocného kmitočtu k 121,5 MHz, musí se používat kmitočet 123,1 MHz.

4.1.4.2 Pomocný kanál (123,1 MHz) pro pátrání a záchranu je dostupný pouze dle charakteristik uvedených v Předpisu L 10, Svazek III, Část II, Hlava 2

4.1.5 Zeměpisné rozmístění kmitočtů a ochrana proti škodlivému rušení

4.1.5.1 Pro VKV zařízení, jehož obsah je ohraničen rádiovým obzorem (vyjma případů, kdy provoz vyžaduje použití společného kmitočtu pro skupinu zařízení), zeměpisná vzdálenost mezi zařízeními pracujícími na stejném kmitočtu má být taková, aby body ležící v ochranných výškách a v hranicích užitečného dosahu každého zařízení byly odděleny vzdáleností nejméně stejnou, jako je potřebná pro zajištění poměru požadovaný signál / nežádoucí signál 14 dB. Tento požadavek se plní na základě oblastních leteckých dohod. V těch prostorech, kde problém nedostatku kmitočtů není vážný nebo se neočekává, že se stane vážným, se může použít kritérium odstupu 20 dB (poměr vzdálenosti 10:1) nebo kritérium vzdálenosti (RLOS), uvažující dálku přímé viditelnosti radioprostředků (v závislosti na tom, která vzdálenost je menší). Poznámka: Podkladový materiál, týkající se stanovení minimální vzdálenosti při ochraně na základě poměru požadovaný signál / nežádoucí signál 14 dB je obsažen v Dodatku A.

4.1.5.2 V případě zařízení VKV, jehož dosah překračuje rádiový obzor (kromě nutného použití společného kmitočtu skupiny zařízení), bude činnost na společném kanálu plánována tak, aby vzdálenost mezi body ležícími v ochranných výškách a hranicích užitečného dosahu každého zařízení, nebyla menší než je součet vzdáleností každého z těchto bodů k jeho rádiovému obzoru. Poznámka 1: Rádiový obzor letadlové stanice se běžně udává vzorcem:

D = K h

kde D = vzdálenost v námořních mílích, h = výška letadla nad zemí, K = (odpovídá 4/3 zemského poloměru) = 2,22 pro h udávané v metrech = 1.23 pro h udávané ve stopách Poznámka 2: Při výpočtu vzdálenosti rádiového obzoru mezi pozemní stanicí a letadlovou stanicí je třeba připojit ke vzdálenosti rádiového obzoru pozemní stanice vzdálenost rádiového obzoru letadlové stanice,

14.10.2004


4 - 6

počítanou podle výše uvedené Poznámky 1. Pro výpočet rádiového obzoru pozemní stanice se použije stejný vzorec, ve kterém h je výška vysílací antény pozemní stanice. Poznámka 3: Kritérium, vyjádřené ustanovením 4.1.5.2, může být aplikováno při zavedení minimální geografické rozteče mezi zařízeními VKV za účelem vyvarování se rušení „letadlo – letadlo“ na společném kanálu. Oddíl 3 Dodatku A. obsahuje podkladový materiál, týkající se určení roztečí mezi pozemními stanicemi a mezi letadly a pozemními stanicemi při použití společného kanálu. Oddíl 2 Dodatku A přináší podkladový materiál, týkající se použití sousedních kanálů. Poznámka 4: Dodatek A obsahuje podkladový materiál k výkladu ust. 4.1.5.1 a 4.1.5.2.

4.1.5.3 Zeměpisná rozteč mezi zařízeními pracujícími na sousedních kanálech musí být taková, aby body ležící v ochranných výškách a v hranicích užitečného dosahu každého zařízení, byly odděleny vzdáleností, postačující k zajištění nerušené činnosti. Poznámka: Pokyny pro stanovení zeměpisných roztečí a charakteristiky příslušných systémů jsou uvedeny v Dodatku A tohoto předpisu.

4.1.5.4 Ochrannou výškou je výška, pod kterou v určených hranicích území, pokrývaného signálem určitého zařízení, je nepravděpodobný výskyt škodlivého rušení.

4.1.5.5 Ochranná výška, vztažená k činnosti nebo k určitému zařízení se stanovuje podle:

a) charakteru zajišťované služby, b) uvažované letecké spojovací sítě, c) rozdělení komunikačního provozu, d) použitelnosti kmitočtových kanálů palubním

vybavením, e) předpokládaného vývoje.

4.1.5.6 Doporučení. Jsou - li ochranné výšky nižší než výšky požadované z provozních důvodů, doporučuje se stanovit separační vzdálenost mezi zařízeními na stejném kmitočtu nejméně takovou, jaká je potřebná k zajištění, aby letadlo v hranicích užitečného dosahu a v provozně požadované ochranné výšce jednoho zařízení nepřekročilo rádiový obzor sousedního zařízení. Poznámka: Účelem tohoto doporučení je stanovení zeměpisné separace, za kterou je pravděpodobný výskyt rušení.

4.1.5.7 Stanovení zeměpisných separací mezi VKV stanicemi VOLMET se provádí uvnitř oblasti. Mají být takové, aby příjem stanic nebyl rušen ani v největších výškách používaných letadly v uvažované oblasti. Poznámka: Dodatek A tohoto předpisu přináší pokyny k provádění ust. 4.1.5.7.

4.1.5.8 Kmitočty z VKV pásma letecké pohyblivé služby, používané pro národní služby, pokud nebyly přiděleny světovým ani regionálním plánem určitým účelům, mají být zeměpisně rozmístěny tak, aby bylo na minimum sníženo rušení zařízení, které v tomto pásmu pracuje pro mezinárodní letecké služby.

4.1.5.9 Doporučení. Vzájemné rušení stanic různých států na kmitočtech přidělovaných světovým nebo oblastním plánem pro národní služby, se řeší konzultacemi mezi zúčastněnými leteckými úřady.

4.1.5.10 Pro zamezení rušení ostatních stanic, musí být dosah VKV vysílačů udržován na minimu vyhovujícím požadavkům příslušné činnosti.

4.1.5.11 Doporučení. U pozemního řízení s prodlouženým dosahem by nemělo náhodné nebo harmonické vyzařování v jakémkoliv azimutu překročit 1 mW efektivního vyzařovaného výkonu vně pásma 250 kHz od přiděleného nosného kmitočtu.

4.1.6 Charakteristiky zařízení Poznámka 1: Tolerance kmitočtů, které musí dodržet stanice, pracující v pásmu letecké pohyblivé služby (117,975 MHz až 137 MHz) jsou uvedeny v Dodatku 3 Radiokomunikačního řádu. Tolerance vysílačů, užívaných pro letecké služby, jsou uváděny v tomto předpisu pouze v těch případech, kdy jsou požadovány přísnější hodnoty, než uvádí Radiokomunikační řád (např. specifikace zařízení, které jsou obsaženy v Svazku II. tohoto předpisu). Poznámka 2: Kmitočtové tolerance jednotlivých částí systému s posunutými nosnými kmitočty nebo ostatních obdobných systémů mají být stanoveny podle charakteristik příslušného systému.

4.1.6.1 Doporučení. Zisk antény zařízení VKV s prodlouženým dosahem by neměl být vyšší než 3 dB (oproti dipólu) v hranicích 2 na obě strany osy sektoru obsluhovaného prostoru. V každém případě má být zajištěna ochrana před nežádoucím rušením ostatními službami. Poznámka 1: Skutečný azimut, úhlová šířka obsluhovaného prostoru a efektivní vyzařovaný výkon by měl být posuzován v každém jednotlivém případě zvlášť. Poznámka 2: Podkladový materiál k výkladu ust. 4.1.6.1 je uveden v Dodatku A.

4.1.7 Způsob provozu

4.1.7.1 Všechny stanice sloužící pro spojení s letadly, která provádějí mezinárodní lety, pracují ve VKV pásmu 117,975 MHz až 136 MHz způsobem provozu "jednokanálový simplex".

4.1.7.2 Mimo to může být pro účely vysílání a (nebo) spojení používán jednosměrný radiotelefonní kanál „země – letadlo“ standardizovaného radionavigačního zařízení.

4.1.8 Rozdělení VKV kmitočtů pro mezinárodní leteckou pohyblivou službu

Úvod

Toto rozdělení určuje seznam kmitočtů, které je možno přidělovat, a zároveň obsahuje ustanovení pro používání všech kmitočtů s 25 kHz kanálovými rozestupy a všech kmitočtů při šířce a kanálovém rozestupu 8,33 kHz v mezinárodní letecké pohyblivé službě. Dále jsou zde ve skupině A uvedeny kmitočty, kterých se má nadále používat všude tam, kde jejich počet umožní splnění provozních požadavků.

14.10.2004


4 - 7

Celkový počet kmitočtů potřebných v oblasti má být stanoven regionálně. Kmitočty přidělitelné v určité oblasti tedy mohou být omezeny na určitý počet kmitočtů v seznamu, které mají být vybrány zde naznačeným způsobem. Aby mohly být příslušné kmitočty koordinovány co nejúčinněji mezi různými oblastmi, je nutno, pokud k pokrytí potřeb oblasti postačí počet kmitočtů, obsažený ve skupině A podle seznamu 4.1.8.1.2, aby byly použity kmitočty této skupiny v pořadí počínaje kmitočtem 118 MHz. Potom všechny oblasti budou využívat kmitočty užívané v oblasti, která má nejmenší počet kmitočtů a v případě dvou libovolných oblastí, bude oblast s větším počtem kmitočtů zahrnovat všechny kmitočty používané druhou oblastí. Skupina A umožňuje plánování kmitočtů založené na 100 kHz dělení kanálů. Skupina B v seznamu 4.1.8.1.2 obsahuje kmitočty v pásmu 117,975 - 132 MHz končící na 50 kHz. Spolu s kmitočty ze skupiny A umožňují plánování kmitočtů založené na 50 kHz dělení kanálů. Ve skupině C jsou uvedeny kmitočtové kanály v pásmu 132 - 137 MHz s 50 kHz rozestupy. Skupina D obsahuje kmitočtové kanály v pásmu 132 - 137 MHz končící na 25 kHz a skupina E podobně uvádí kmitočtové kanály v pásmu 117,975 - 132 MHz. Použití kanálů ze skupin B, C, D a E je vysvětleno dále. Skupina F v seznamu 4.1.8.1.2 obsahuje kmitočty v pásmu 117,975 - 137 MHz, pro případ použití šířky kanálů 8,33 kHz. Vysvětlení k použití kanálů dané skupiny se uvádí níže. Přesahuje-li počet kmitočtů požadovaných v určité oblasti počet ve skupině A, mohou být kmitočty vybírány z dalších skupin, přičemž je třeba brát v úvahu ust. 4.1.8.1, která se týkají použití kanálů s 25 kHz rozestupy, s přihlédnutím k ustanovení Radiokomunikačního řádu o používání pásma 132 - 137 MHz (viz úvod 4.1). I když pro výběr kmitočtů ze skupin B, C, D a E není pořadí přednosti, může být s ohledem na zvláštní situaci v oblasti proveden pro účely oblastního plánování určitý výběr kmitočtů z těchto skupin. To se může uplatnit částečně pro používání pásma 132 - 137 MHz z důvodů palubního vybavení a nebo použitelnost určitých kmitočtových kanálů pro leteckou pohyblivou službu (R). Může se ukázat, že v některých oblastech bude třeba volit kmitočty nejdříve ze skupiny B před volbou ze skupin C, D nebo E. V těch případech, kdy pro uspokojení potřeb regionu nestačí všechny kanály ve skupinách A, B, C, D a E v seznamu 4.1.8.1.2, část nebo části pásem lze převést pro kanály se šířkou 8,33 kHz nebo pro podporu VDL Mode 3. Pro části pásem kanálů se šířkou 8,33 kHz by se mohly použít odpovídající kmitočty ze skupiny F v souladu s ust. 4.1.8.1.1.1 a 4.1.8.1.2. Je nutno poznamenat, že určení kmitočtů ve skupině F se liší od určování odpovídajících kmitočtů ve skupinách A - E, což zdůrazňuje rozdíly v šířce kanálů. Kmitočty ze skupin A, B, C, D a E jsou použitelné s časovým dělením pro části pásem podporující VDL Mode 3. Jednotlivé kmitočty podporují vícenásobné kanály, které používají kmitočty dle periodických časových rámců nebo časových slotů.Specifické časové sloty pro VDL Mode 3 se identifikují podle identifikátoru z Tab. 4-1 (bis). Přestože pro skupinu F se předpokládaný způsob výběru neuvádí, oblastní plánování může vyžadovat

použití speciálního výběru kmitočtů z této skupiny na základě konkrétních oblastních podmínek. V mnoha oblastech byly již přiděleny určité kmitočty některým účelům, např. službám řízení letištního provozu nebo přibližovacím službám. Rozdělení nepřináší taková konkrétní přidělení (s výjimkou tísňového kmitočtu a kmitočtů vyhrazených pozemní službě), taková opatření se přijmou, pokud se to požaduje, na oblastním základě.

4.1.8.1 Kmitočty v pásmu 117,975 MHz až 137 MHz, užívané v letecké pohyblivé (R) službě, mají být vybrány z kmitočtů, uvedených v seznamu 4.1.8.1.2.

4.1.8.1.1 Nepřekračuje-li počet potřebných kmitočtů pro danou oblast počet kmitočtů obsažených ve skupině A, budou vybrány, pokud je to možné, z kmitočtů skupiny A v pořadí seznamu 4.1.8.1.2.

4.1.8.1.1.1 Překročí-li počet potřebných kmitočtů pro danou oblast počet kmitočtů ve skupinách A - E seznamu 4.1.8.1.2, část pásma se převede pro kanály se šířkou 8,33 kHz (hlas) a pro kanály VDL Mode 3. Odpovídající kmitočty se musí vybrat ze skupiny F seznamu 4.1.8.1.2 z kanálů určených pro 8,33 kHz nebo ze skupin A až E podle určených časových slotů v souladu s Tab. 4-1(bis) pro VDL Mode 3.. Zbývající část pásma se použije pro kanály se šířkou 25 kHz, které se vybírají z odpovídajících částí skupin A - E. Poznámka 1: Kmitočty 121,425 - 121,575 MHz včetně, 123,075 - 123,125 včetně a 136,500 - 136,975 včetně se nepoužívají pro kanály s šířkou menší než 25 kHz. Poznámka 2: Služby, pokračující v plnění svých funkcí s použitím přidělených 25 kHz, budou chráněny v regionech, kde se zavádí rozstup kanálů 8,33 kHz.

4.1.8.1.2 Seznam přidělitelných kmitočtů se uvádí v doplňku k této hlavě.

4.1.8.1.3 Doporučení. Jsou-li pro potřeby leteckých provozovatelů v souladu s dispozicemi Přílohy 6 Provoz letadel Svazek I., požadovány kmitočty určené operačním kontrolám, měly by být vybrány z pásma 128,825 MHz až 132,025 MHz. Je-li jejich zavedení nezbytné, má být výběr kmitočtů prováděn postupně z horního okraje pásma. Poznámka: Platí, že otázky přidělení takových kmitočtů a vydání povolení na provozování vysílacích stanic se řeší na národní úrovni. Přesto, v těch regionech, kde existují problémy s přidělením kmitočtů pro operační kontroly, může být užitečné, jestliže státy budou koordinovat požadavky operačních kontrol na takové kmitočty do svolání oblastní konference.

4.1.8.2 Počet kmitočtů, který může být přidělen v dané oblasti mezinárodní letecké pohyblivé (R) službě má být omezen na nejnutnější míru pro tu kterou oblast. Poznámka: Počet nezbytných kmitočtů pro danou oblast je zásadně určován Radou ICAO na základě doporučení oblastních letecko-navigačních zasedání. Při tom jsou brány v úvahu parametry palubního VKV zařízení, jehož používání je v oblasti nejvíce rozšířeno.

14.10.2004


4 - 8

4.2 Používání pásma od 108 MHz do 117,975 MHz

4.2.1 Příděly kmitočtů v pásmu 108-117,975 MHz musí odpovídat následujícímu rozdělení: - pásmo 108 - 111,975 MHz:

a) pro zařízení ILS při respektování ust. 4.2.2 níže a ust. 3.1.3 ze Svazku I,

b) pro všesměrové radiomajáky VOR za předpokladu, že: 1) Nebude způsobeno rušení systému ILS

pracujícího na sousedních kanálech, 2) Budou použity pouze kmitočty, které jsou

vyjádřeny na místě desetin MHz sudou číslicí a na místě setin MHz číslicí 0 nebo 5,

c) Systém GNSS s pozemním rozšířením (GBAS) v souladu se Svazkem 3, hlava 3., 3.7.3.5 za předpokladu, že nedojde k rušení systému ILS a všesměrových radiomajáků VOR.

Poznámka: Kritéria zeměpisné separace pro ILS/GBAS a pro spojovací služby GBAS a VHF v pásmu 118 -137 MHz se právě vypracovávají. Do doby jejich definování a zahrnutí do SARPs budou pro GBAS přidělovány kmitočty v pásmu 112,050 – 117,900 Mhz. - pásmo 111,975 -117,975 MHz.

a) VOR (všesměrové radiomajáky) b) Systém GNSS s pozemním rozšířením

(GBAS) v souladu se Svazkem 3, hlava 3., 3.7.3.5 za předpokladu, že nedojde k rušení všesměrových radiomajáků (VOR).

Poznámka č. 1: Způsob stanovení separačních vzdáleností, nutných k vyloučení vzájemného rušení zařízení ILS a VOR pracujících v pásmu 108 - 111,975 MHz je uveden ve 3. kapitole Dodatku C k Svazku I tohoto předpisu. Poznámka č. 2: Způsob stanovení separačních vzdáleností, nutných k vyloučení vzájemného rušení všesměrových radiomajáků VOR a GBAS při využití pásma 112,050 – 117,900 MHz je uveden v odst.7.2.1 Dodatku D ke Svazku I.

4.2.2 Kmitočty pro zařízení ILS v oblastních plánech musí být vybírány v tomto pořadí:

a) kmitočty končící na liché desetiny MHz pro kursové radiomajáky a k nim příslušné kmitočty pro sestupové radiomajáky,

b) kmitočty vyjádřené na místě desetin MHz lichou číslicí a na místě setin MHz číslicí 5 pro kursové radiomajáky a k nim příslušné kmitočty pro sestupové radiomajáky.

4.2.2.1 Kmitočtové kanály ILS, které mají kmitočty pro kursový radiomaják vyjádřený na místě desetin MHz lichou číslicí a na místě setin MHz číslicí 5 v pásmu 108 až 111,975 MHz, je povoleno na základě oblastní dohody používat za těchto podmínek:

a) od 1.ledna 1973 pro omezené použití, b) od 1.ledna 1976 pro všeobecné použití.

Poznámka: Viz poznámka k 4.2.3.1 dále.

4.2.3 Kmitočty pro všesměrové radiomajáky VOR v oblastních plánech musí být vybírány v tomto pořadí:

a) kmitočty končící na liché desetiny MHz v pásmu 111,975 až 117,975 MHz,

b) kmitočty končící na sudé desetiny MHz v pásmu 111,975 až 117,975 MHz,

c) kmitočty končící na sudé desetiny MHz v pásmu 108 až 111,975 MHz,

d) kmitočty vyjádřené číslicí 5 na místě setin MHz v pásmu 111,975 až 117,975 MHz s výhradou ust. 4.2.3.1,

e) kmitočty vyjádřené sudou číslicí na místě desetin MHz a číslicí 5 na místě setin MHz v pásmu 108 až 111,975 Mhz, s výhradou ust. 4.2.3.1.

4.2.3.1 Používání kmitočtů pro všesměrové radiomajáky VOR v pásmu 108 až 111,975 MHz, které jsou vyjádřeny na místě desetin MHz sudou číslicí a na místě setin MHz číslicí 5 a všechny kmitočty v pásmu 111,975 až 117,975 MHz, které končí číslicí 5 na místě setin MHz, musí být povoleno oblastní dohodou a za předpokladu, že jejich zavedení bude v souladu s těmito zásadami:

a) kmitočty v pásmu 111,975 až 117,975 budou sloužit pro omezené použití,

b) kmitočty v pásmu 111,975 až 117,975 budou sloužit ke všeobecnému použití od data stanoveného Radou ICAO, ale alespoň jeden rok po přijetí příslušné oblastní dohody,

c) kmitočty v pásmu 108 až 111,975 budou sloužit ke všeobecnému použití od data stanoveného Radou ICAO, ale po dvouletém nebo delším období po přijetí příslušné oblastní dohody.

Poznámka: Omezeným použitím, o němž je zmínka v ust. 4.2.2.1 a) a 4.2.3.1 a) je míněno použití kmitočtů jen letadly patřičně vybavenými a sice tak, že:

a) činnost zařízení ILS a VOR, která nejsou schopná pracovat na těchto kmitočtech, bude chráněna před rušením,

b) nebude vznášen požadavek na vybavení palubními zařízeními ILS a VOR, která by byla schopná provozu na těchto kmitočtech,

c) služby poskytované mezinárodním provozovatelům, kteří používají 100 kHz palubní vybavení, nebudou omezovány.

4.2.4 K dosažení ochrany provozu palubního vybavení v počátečním období zavádění všesměrových radiomajáků VOR s 50 kHz dělením kanálů v oblasti, kde existující zařízení nevyhovují ustanovením hlavy 3 Svazku I, musí být všechny existující všesměrové radiomajáky VOR, které by rušily činnost zařízení s 50 kHz dělením kanálů, upraveny v souladu s ust. 3.3.5.7 Svazku I.

4.2.5 Rozložení kmitočtů Separační vzdálenosti mezi zařízeními, pracujícími na stejných nebo sousedních kmitočtových kanálech, se určují oblastně na podkladě následujících kritérií:

a) požadovaný užitečný dosah zařízení,

14.10.2004


4 - 9

b) maximální výška letu letadel užívajících toto zařízení,

c) vhodnost zachování minimální letové hladiny pro IFR lety tak, jak to dovolí terén.

Poznámka: Podkladové materiály jsou obsaženy v Dodatcích tohoto předpisu.

4.2.6 Doporučení. Aby se čelilo problémům, vznikajícím z nahromadění kmitočtů v místech, kde dvě rozdílná zařízení ILS obsluhují jednu dráhu v obou směrech nebo různé VPD na stejném letišti, lze přidělit stejné dvojice kmitočtů kursovým a sestupovým radiomajákům ILS za předpokladu, že:

a) to umožní provozní podmínky, b) bude každému kursovému radiomajáku přidělen

rozdílný identifikační signál, c) budou vytvořeny takové podmínky, aby kursový ani

sestupový radiomaják zařízení, které není v použití, nemohl vysílat.

Poznámka: Podmínky ad c) které nutno vzít v úvahu, jsou uvedeny v ust. 3.1.2.7.2 a 3.1.3.9 Svazku I.

4.3 Používání kmitočtů v pásmu 960 - 1215 MHz pro DME

Poznámka: Podklady k plánování kmitočtů kanálů systému DME jsou uvedeny v Dodatku C k Svazku I, hlavě 7.

4.3.1 Provozní kanály DME s indexem "X" nebo "Y" uvedené v tabulce A hlavy 3 Svazku I se na obecném základě vybírají bez omezení. Poznámka: Plán párování kanálů zabezpečuje používání určených kanálů "Y" buď pro VOR nebo MLS. Do podkladového materiálu ve Svazku I, Dodatku C, hlavě 7 jsou zařazena speciální ustanovení, týkající se případů, kdy v témž prostoru se pro oba systémy používá stejný nebo sousední kanál.

4.3.2 Kanály DME s indexem "W" a "Z" uvedené v tabulce A hlavy 3 Svazku I se vybírají na základě regionální dohody, pokud se používají v souladu s dále uvedenými ustanoveními:

a) pro omezené regionální použití od uvedeného data nebo později, podle toho, co je pozdější: 1) 1.1.1989, nebo 2) data, určeného radou ICAO a dávající dvouleté

nebo delší období po schválení odpovídající regionální dohody.

b) pro obecné použití od uvedeného data nebo později podle toho, co bude pozdější: 1) 1.1.1995, nebo 2) data, určeného radou ICAO a dávající dvouleté

nebo delší období po schválení odpovídající regionální dohodou.

Poznámka: Termín "omezené používání" znamená ohraničené používání kanálu pouze letadly, která mají příslušné palubní vybavení a takovým způsobem, aby:

a) technické charakteristiky existujícího vybavení DME, které nemá možnost pracovat na daných multiplexních kanálech, budou zabezpečeny proti škodlivému rušení,

b) nevyhlašoval se obecný požadavek na instalaci palubního vybavení DME, schopného pracovat na daných multiplexních kanálech,

c) nebylo narušeno provozní zabezpečení, zajišťované mezinárodním provozovatelem používajícím stávající DME bez multiplexních kanálů.

4.3.3 Pro plánování přídělů kanálů na regionálním základě, kanály DME spojené s MLS se vybírají z tabulky 4-2:

14.10.2004


4 - 10

Tabulka 4-2

Skupina DME kanál Sdružené (párované) VKV zařízení

Poznámka Postup přidělování

1 sudé ILS 100 kHz normálně může být 18X až 56X dělení použito, když DME je částí MLS a párován s

2 sudé ILS 50 kHz ILS 18Y až 56Y Dělení

3 sudé VOR 50 kHz pro obecné použití 80Y až 118Y dělení liché (viz 4.3.1) desetiny MHz

4 liché VOR 50 kHz 17Y až 55Y dělení

5 liché VOR 50 kHz 81Y až 119Y dělení sudé desetiny MHz

6 sudé není připojený 18W až 56W VKV kanál

7 sudé není připojený 18Z až 56Z VKV kanál

8 sudé není připojený pro pozdější užití 80Z až 118Z VKV kanál (viz 4.3.2)

9 liché není připojený 17Z až 55Z VKV kanál

10 liché není připojený 81Z až 119Z VKV kanál

Poznámka: DME kanály skupin 1 a 2 se mohou používat sdruženě s ILS a/ nebo MLS, DME kanály skupin 3, 4 a 5 se mohou používat sdruženě s VOR nebo MLS.

4.3.3.1 Skupina 1 - 5 Uvedené kanály DME se povolují k obecnému užívání. Při výběru kanálů pro přidělení platí následující pravidla:

a) pokud je MLS/DME určeno k provozu na VPD společně s ILS, kanály DME se pokud možno vybírají ze skupiny 1 a 2 a párují s kmitočtem ILS, jak je uvedeno v tabulce A hlavy 3 Svazku I. V těch případech, kdy není možné zajistit kombinovanou ochranu kmitočtu pro všechna tři zařízení, kanály MLS se vybírají ze skupin 3, 4 nebo 5,

b) pokud je MLS/DME určeno k provozu na VPD bez součinnosti s ILS, kanály DME se přednostně vybírají ze skupin 3, 4 nebo 5.

4.3.3.2 Skupina 6 - 10 Uvedené kanály se mohou používat na základě regionální dohody, pokud se provozují v souladu s podmínkami v ust. 4.3.2.

4.3.4 Doporučení. Koordinace regionálního rozdělení kanálů DME by se měla uskutečňovat s pomocí ICAO.

4.4 Používání kmitočtového pásma 5030,4 až 5150,0 MHz

Poznámka 1: Podkladový materiál pro plánování ochrany kmitočtů zařízení MLS je uveden v Dodatku G k Svazku I. Poznámka 2: Podklady k určení zkoordinované vzdálenosti mezi MLS a pozemskou stanici zajišťující vzestupný spoj k negeostacionární družici jsou uvedeny ITU-R doporučení S.1342.

4.4.1 Kanály MLS se vybírají z tabulky A hlavy 3 Svazku I.

4.4.2 Za účelem regionálního plánování se kanály MLS vybírají v souladu s podmínkami, uvedenými v ust. 4.3.3 pro připojené DME.

4.4.3 Pro uspokojení budoucích leteckých požadavků, se v případě nutnosti použijí, mimo již uvedených kanálů v ust. 4.4.1, další kanály v podpásmu 5030,4 - 5150,0 MHz.

14.10.2004


4 - 11

DOPLNĚK K HLAVĚ 4 SEZNAM PŘIDĚLITELNÝCH KMITOČTŮ

Frekvence (MHz)

Určení Frekvence (MHz)

Určení

121,5 Tísňový kmitočet 121,95 123,1 pomocný kmitočet pro 121,625 účely pátrání a záchrany 121,675 121,60 121,725 kmitočty vyhrazené pro 121,65 kmitočty vyhrazené pro 121,775 spojení na ploše letiště 121,70 spojení na ploše letiště 121,825 (viz Tab. 4.1.1, odst. c) 121,75 (viz Tab. 4.1.1, odst. c) 121,875 121,80 121,925 121,85 121,975 121,90

14.10.2004

PŘÍLOHA 10/V - L 10/V HLAVA 4

4 - 12

skupina A skupina B skupina C skupina D

kmitočet (MHz)

kmitočet (MHz)

kmitočet (MHz)

kmitočet (MHz)

kmitočet (MHz)

kmitočet (MHz)

kmitočet (MHz)

kmitočet (MHz)

kmitočet (MHz)

118,00 125,60 118,05 125,75 132,00 134,70 132,025 134,825 136,775 118,10 125,70 118,15 125,85 132,05 134,75 132,075 134,875 136,800 118,20 125,80 118,25 125,95 132,10 134,80 132,125 134,925 136,825 118,30 125,90 118,35 126,05 132,15 134,85 132,175 134,975 136,850 118,40 126,00 118,45 126,15 132,20 134,90 132,225 135,075 136,875 118,50 126,10 118,55 126,25 132,25 134,95 132,275 135,125 136,900 118,60 126,20 118,65 126,35 132,30 135,00 132,375 135,175 136,925 118,70 126,30 118,75 126,45 132,35 135,05 132,425 135,225 136,950 118,80 126,40 118,85 126,55 132,40 135,10 132,475 135,275 136,975 118,90 126,50 118,95 126,65 132,45 135,15 132,525 135,325 119,00 126,60 119,05 126,75 132,50 135,20 132,575 135,375 119,10 126,70 119,15 126,85 132,55 135,25 132,625 135,425 119,20 126,80 119,25 126,95 132,60 135,30 132,675 135,475 119,30 126,90 119,35 127,05 132,65 135,35 132,725 135,525 119,40 127,00 119,45 127,15 132,70 135,40 132,775 135,575 119,50 127,10 119,55 127,25 132,75 135,45 132,825 135,625 119,60 127,20 119,65 127,35 132,80 135,50 132,875 135,675 119,70 127,30 119,75 127,45 132,85 135,55 132,925 135,725 119,80 127,40 119,85 127,55 132,90 135,60 132,975 135,775 119,90 127,50 119,95 127,65 132,95 135,65 133,025 135,825 120,00 127,60 120,05 127,75 133,00 135,70 133,075 135,875 120,10 127,70 120,15 127,85 133,05 135,75 133,125 135,925 120,20 127,80 120,25 127,95 133,10 135,80 133,175 135,975 120,30 127,90 120,35 128,05 133,15 135,85 133,225 136,000 120,40 128,00 120,45 128,15 133,20 135,90 133,275 136,025 120,50 128,10 120,55 128,25 133,25 135,95 133,325 136,050 120,60 128,20 120,65 128,35 133,30 133,375 136,075 120,70 128,30 120,75 128,45 133,35 133,425 136,100 120,80 128,40 120,85 128,55 133,40 133,475 136,125 120,90 128,50 120,95 128,65 133,45 133,525 136,150 121,00 128,60 121,05 128,75 133,50 133,575 136,175 121,10 128,70 121,15 128,85 133,55 133,625 136,200 121,20 128,80 121,25 128,95 133,60 133,725 136,225 121,30 128,90 121,35 129,05 133,65 133,775 136,250 121,40 129,00 123,75 129,15 133,70 133,825 136,275 123,70 129,10 123,85 129,25 133,75 133,875 136,300 123,80 129,20 123,95 129,35 133,80 133,925 136,325 123,90 129,30 124,05 129,45 133,85 133,975 136,350 124,00 129,40 124,15 129,55 133,90 134,025 136,375 124,10 129,50 124,25 129,65 133,95 134,075 136,400 124,20 129,60 124,35 130,95 134,00 134,125 136,425 124,30 130,90 124,45 131,05 134,05 134,175 136,450 124,40 131,00 124,55 131,15 134,10 134,225 136,475 124,50 131,10 124,65 131,25 134,15 134,275 136,500 124,60 131,20 124,75 131,35 134,20 134,325 136,525 124,70 131,30 124,85 131,45 134,25 134,375 136,550 124,80 131,40 124,95 131,55 134,30 134,425 136,575 124,90 131,50 125,05 131,65 134,35 134,475 136,600 125,00 131,60 125,15 131,75 134,40 134,525 136,625 125,10 131,70 125,25 131,85 134,45 134,575 136,650 125,20 131,80 125,35 131,95 134,50 134,625 136,675 125,30 131,90 125,45 134,55 134,675 136,700 125,40 125,55 134,60 134,725 136,725 125,50 125,65 134,65 134,775 136,750

14.10.2004


4 - 13

skupina E

Kmitočet (Mhz)

kmitočet (MHz)

kmitočet (MHz)

kmitočet (MHz)

kmitočet (MHz)

kmitočet (MHz)

118,025 119,875 124,025 125,875 127,725 129,575 118,075 119,925 124,075 125,925 127,775 129,625 118,125 119,975 124,125 125,975 127,825 129,675 118,175 120,025 124,175 126,025 127,875 130,925 118,225 120,075 124,225 126,075 127,925 130,975 118,275 120,125 124,275 126,125 127,975 131,025 118,325 120,175 124,325 126,175 128,025 131,075 118,375 120,225 124,375 126,225 128,075 131,125 118,425 120,275 124,425 126,275 128,125 131,175 118,475 120,325 124,475 126,325 128,175 131,225 118,525 120,375 124,525 126,375 128,225 131,275 118,575 120,425 124,575 126,425 128,275 131,325 118,625 120,475 124,625 126,475 128,325 131,375 118,675 120,525 124,675 126,525 128,375 131,425 118,725 120,575 124,725 126,575 128,425 131,475 118,775 120,625 124,775 126,625 128,475 131,525 118,825 120,675 124,825 126,675 128,525 131,575 118,875 120,725 125,875 126,725 128,575 131,625 118,925 120,775 125,925 126,775 128,625 131,675 118,975 120,825 124,975 126,825 128,675 131,725 119,025 120,875 125,075 126,875 128,725 131,775 119,075 120,925 125,075 126,925 128,775 131,825 119,125 120,975 125,125 126,975 128,825 131,875 119,175 121,025 125,175 127,025 128,875 131,925 119,225 121,075 125,225 127,075 128,925 131,975 119,275 121,125 125,275 127,125 128,975 119,325 121,175 125,325 127,175 129,025 119,375 121,225 125,375 127,225 129,075 119,425 121,275 125,425 127,275 129,125 119,475 121,325 125,475 127,325 129,175 119,525 121,375 125,525 127,375 129,225 119,575 123,725 125,575 127,425 129,275 119,625 123,775 125,625 127,475 129,325 119,675 123,825 125,675 127,525 129,375 119,725 123,875 125,725 127,575 129,425 119,775 123,925 125,775 127,625 129,475 119,825 123,975 125,825 127,675 129,525

skupina F (viz také Tab. 4 - 1 bis)

118,000 – 121,400 121,600 – 123,050 123,150 – 136,475 s intervalem 8,33 kHz s intervalem 8,33 kHz s intervalem 8,33 kHz

14.10.2004


DODATEK A PŘÍLOHA 10/V - L 10/V

DA - 1

DODATEK A - ÚVAHY O VYUŽITÍ VKV KMITOČTŮ PRO SPOJENÍ

Úvod

Zeměpisná vzdálenost, požadovaná pro činnost komunikačních kanálů VKV letecké pohyblivé služby stanic, je udána v ust. 4.1.5.2 a 4.1.5.3 tohoto předpisu. Na Obr. A-1 představuje vzdálenost AB požadovanou separaci, při níž se nebudou rušit letadla "a" a "b" letící v ochranných výškách a nacházející se na hranicích užitečného dosahu stanic A a B.

Ust. 4.1.6.1 doporučuje maximální zisk antény mimo hlavní svazek zařízení, jehož dosah je rozšířen za radiový obzor. Obr. A-2 ukazuje úhel azimutu, který má být chráněn a způsob jeho odvození. Svazek užší než 30° není v současné době použitelný. Poznámka: "Hlavním svazkem" se rozumí všechny azimuty, ve kterých anténní zisk je větší než 3 dB oproti dipólu.

1. Kritéria, používaná při stanovení geografických separací mezi pozemními stanicemi na společném kanále VKV zařízení, které zajišťují provoz do radiového horizontu

1.1 Pro zajištění ochrany proti rušení na společném kanále, odpovídající poměru požadovaný signál / nežádoucí signál (D/U) 14 dB (poměr vzdálenosti 5:1, jak bylo uvedeno výše), použije se pro výpočet vzorec ztrát ve volném prostoru (FSL) pro ztráty požadovaného signálu ve volném prostoru (FSLD) i ztráty nežádoucího signálu (FSLU).

FSL (v dB) = 32,4 + 20 log f + 20 log d,

kde f = kmitočet v MHz d = vzdálenost v km

Porovnání FSLD a FSLU výpočtem dá následující výsledky:

FSLU - FSLD = 20 log dU - 20 log dD = 20 log dU/dD

Jestliže FSLU - FSLD = 14 dB, potom log dU/dD = 14/20 = 0,7, potom dU/dD = 5,01 Poznámka: Je nutno si uvědomit, že efektivní výkonnost vyzařování vysílacích stanic může být různá.

1.2 Požadovaná vzdálenost (dD) - vzdálenost mezi požadovaným pozemním prostředkem a hranicí prostoru činnosti daného pozemního zařízení (viz obr. A-3). Poznámka: V těch případech, kdy se pro přidělení kmitočtu použije poměr požadovaný signál / nežádoucí signál (D/U) 14 dB je nutno zvažovat potenciální následky rušení, vyvolaných zmenšením

zesílení přijímače v souvislosti s vysokou zátěži při spojení na kmitočtech společného kanálu.

1.3 Nežádoucí vzdálenost (dU) - vzdálenost mezi hranicí prostoru činnosti požadovaného zařízení a nežádoucího zařízení (to je vzdálenost mezi letadly, nacházejícími se na hranici odpovídajících prostorů činností. Viz obr. A-3).

1.4 Požadovaná geografická separace požadovaného a nežádoucího prostředku dD + dU plus dosah nežádoucího prostředku (viz obr. A-3).

1.5 Jestliže vypočtená hodnota dU převyšuje hodnotu RLOS mezi letadly, potom vzdálenost, jejíž nejmenší hodnota odpovídá RLOS se může použít jako vzdálenost mezi hranicemi obsluhovaných prostorů.

2. Použitá kritéria pro rozmístění sousedních kmitočtových kanálů s ohledem na selektivnost přijímačů a ostatní charakteristiky užitých systémů

2.1 Pro palubní přijímače s kanálovou roztečí 50 kHz a u pozemní stanice s kmitočtovou stabilitou 5.10-5 ( 0,005%) se předpokládá efektivní potlačení sousedního kanálu min. 60 dB. Podle tohoto předpokladu je třeba zavést zeměpisnou separaci nejméně 5,6 km (3 NM) mezi nejbližšími hranicemi prostorů pokrývaných oběma stanicemi.

2.2 Pro palubní přijímače s kanálovou roztečí 25 kHz a u pozemní stanice s kmitočtovou stabilitou ±0,002% a také pro palubní přijímače, určené pro práci s kanálovou roztečí 8,33 kHz a u pozemní stanice s kmitočtovou stabilitou ±0,0001% se předpokládá efektivní potlačení sousedního kanálu min. 60 dB. Podle tohoto předpokladu je třeba zavést zeměpisnou separaci nejméně 5,6 km (3 NM) mezi nejbližšími hranicemi prostorů pokrývaných oběma stanicemi, které používají rozteč 25 kHz nebo rozteč 8,33 kHz.

2.3 Výše uvedená kritéria jsou stanovena na základě prahové citlivosti umlčovače přijímače s výjimkou oblastních (ACC) a informačních (FIR) kanálů, u nichž je stanovena minimální intenzita pole, potřebná k zajištění požadovaného odstupu mezi žádaným a rušivým signálem.

2.4 Kritéria byla stanovena na základě následujících předpokladů:

1) Šíření: volné šíření v prostoru mezi letadly. Pro výpočet intenzity pole vyzařovaného pozemní stanicí byly použity ITU-R křivky šíření nad zemí, pro 100 MHz s vertikální polarizací s pozemní anténou o předpokládané výšce 20 m (65 ft).

14.10.2004

PŘÍLOHA 10/V - L 10/V DODATEK A

DA - 2

2) Minimální intenzita pole na hranicích užitečného dosahu: 45 dB nad µV/m ve 3 000 m (10 000 ft), v případech kanálů ACC a FIR.

Poznámka: Pro splnění tohoto požadavku nesmí stanice, vyzařující výkon 100 W anténou vysokou 20 m (65 ft) být dále než 180 km (100 NM) od hranic užitečného dosahu.

3) Vyzařovaný efektivní výkon: max 20 W pro pozemní nebo letadlové stanice s výjimkou pozemních stanic FIR nebo ACC, kde je požadováno minimálně 100 W.

4) Polární diagram palubní antény: celkové změny nepřesahují 10 dB. Protože byl předpokládán maximální vyzařovaný efektivní výkon (tudíž všechny změny jsou zanedbatelné oproti této hodnotě) nebylo třeba, brát zřetel na polární diagram palubního vysílače.

5) Odstup signálu od rušení: 20 dB na výstupu přijímače.

6) Charakteristika umlčovače: prahová citlivost umlčovače odpovídá intenzitě pole 5 µV/m.

2.5 Níže uvedená kritéria jsou založena na všech odpovídajících předpokladech, uvedených v ust. 2.4 výše. Dva případy související s rušením od sousedního kanálu, se posuzují samostatně:

a) snížení zesílení přijímače (blokování signálu) a b) poměr požadovaný signál / nežádoucí signál. Tyto dva případy mohou vyžadovat posouzení nových plánovacích kritérií.

2.5.1 V těch případech, kdy je nezbytné posuzovat na oblastním základě přijímače, které speciálně nepředpokládají kanály 8,33 kHz, musí se vycházet z charakteristik uvedených výše.

a) Kanál 8,33 kHz, který je určen s roztečí 8,33 kHz od určeného kmitočtu kanálu 25 kHz se považuje za společný kanál s tímto kmitočtem 25 kHz.

b) Předpokládá se, že za všech provozních podmínek (včetně všech nestabilností a dopplerovských vlivů), kanál 8,33 kHz vzdálený o 16,67 kHz od určeného kmitočtu kanálu 25 kHz, má koeficient útlumu sousedního kanálu: i) 23 dB pro palubní proti pozemnímu systému s

posunutou nosnou, ii) 30 dB pro palubní proti pozemnímu systému s

neposunutou nosnou, iii) 27 dB pro palubní proti palubnímu systému.

Pro plánovací účely se berou v úvahu nejhorší případy smíšeného použití systému s kanály 8,33 a 25 kHz.

c) Předpokládá se, že kanál 8,33 kHz, který je určen s roztečí 25 kHz od určeného kmitočtu kanálu

25 kHz, má efektivní charakteristiku sousedního kanálu nejméně 60 dB.

2.5.2 V těch případech, kdy je nezbytné uvažovat zavedení VKV stanic, které používají rozteč 8,33 kHz, v prostoru, kde se setkáváme s 25 kHz, předpoklady uvedené v ust. 2.5.1 a) - c) vedou k následujícímu:

a) Jestliže funkční kanály 8,33 kHz mají rozteč 8,33 kHz vůči určenému kmitočtu kanálu 25 kHz, je nutno přijmout, na oblastní úrovni odsouhlasená kritéria plánování společných kanálů s použitím buď metody rádiového horizontu (předpokládá se zajistit D/U minimálně 20 dB) nebo poměr požadovaný signál / nežádoucí signál 14 dB.

b) Jestliže funkční kanály 8,33 kHz mají rozteč ±16,67 kHz vůči určenému kmitočtu 25 kHz, je nutno přijmout následující kritéria:

i) Kritérium snížení zesílení přijímače (blokování signálu) Minimální oddělující vzdálenost, nezbytná pro odvrácení zahlcení přijímače je - 187 NM pro palubní proti pozemnímu systému s posunutou nosnou, - 84 NM pro palubní proti pozemnímu systému s neposunutou nosnou, - 118 NM pro palubní proti palubnímu systému.

ii) Poměr požadovaný signál / nežádoucí signál Minimální vzdálenost, nezbytná pro zajištění dostatečné ochrany sousedního kanálu na základě poměru D/U (předpokládá se stejný EIRP požadovaného i nežádoucího signálu), se může vypočítat při zadaném maximálním dosahu požadovaného signálu pomocí: Dadj - dosah / (10 ( ACR - D/U) / 20). Dadj - požadovaná vzdálenost mezi hranicemi dosahů dvou prostředků, pracujících na sousedních kanálech, ACR - útlum sousedního kanálu. Dadj a dosah jsou vyjádřeny ve stejných jednotkách. Použitý poměr D/U bude záviset na plánovacích kritériích odsouhlasených na oblastní úrovni

Poznámka: Použití plánovacích kritérií na základě 14 dB předpokládá minimální pravděpodobnost toho, že dvě letadla se budou nacházet na hranicích svých odpovídajících obsluhovaných vzdušných prostorů a v bodech s nejmenší vzdáleností mezi těmito dvěma prostory.

c) Kanály 8,33 kHz, které mají rozteč 25 kHz vůči určenému kmitočtu kanálu 25 kHz je nutno plánovat v souladu s ustanovením 2.2 výše.

14.10.2004


DA - 3

14.10.2004

Obr. A – 1 Geografické separace pro činnost zařízení VKV na společném kanálu


DA - 4

14.10.2004

Obr. A – 2 Hranice azimutální ochrany zařízení VKV, které zajišťují služby

za radiovým obzorem


DA - 5

3. Kritéria pro rozložení sousedních kmitočtových kanálů VKV zařízení, která mají provozní dosah za radiový horizont

K zajištění co nejekonomičtějšího využívání kmitočtů a jejich ochrany proti rušení, musí být jejich plánování založeno na dokonalém poznání použitého vybavení. Jsou-li známy charakteristiky zařízení a křivky intenzity (nebo útlumu) pole pro troposférické oblasti, je poměrně snadné určit potřebné geografické separace. Při nedostatku těchto údajů nutno předpokládat anténní zisk, odpovídající maximálnímu povolenému zisku podle ust. 4.1.6.1. Ke stanovení použitelných separací je třeba počítat a porovnávat více podmínek. Tyto podmínky jsou:

1) pozemní zařízení ve vztahu k letadlům, 2) letadla ve vztahu k pozemnímu zařízení, 3) letadla ve vztahu k letadlům, 4) pozemní zařízení ve vztahu k pozemnímu

zařízení.

1. Případ - Ochrana letadla A proti pozemnímu zařízení (viz Obr A-3):

A. Určíme úroveň signálu S (dB vztažené k 1 µV/m), přijímaného ze žádané stanice na hranicích užitečného dosahu v ochranné výšce.

B. Přidělíme požadovaný stupeň ochrany P (dB), nezbytné pro palubní přijímač.

C. Stanovíme potlačení sousedních kanálů v přijímači prostřednictvím A (dB). Úroveň L (dB vztažené k 1 µV/m), kterou lze pro přijímací anténu připustit, se určí vztahem:

L = S - P + A D. Vzdálenost d (km) z chráněného bodu k

nežádoucímu zařízení, potřebná k zavedení ochrany podle C, obdržíme vynesením L do příslušných grafů.

Poznámka 1: V Obr. A-8 až A-15 jsou znázorněny intenzity pole pro střední teplotní klima nad pevninami i oceány, které mohou být použity pro stanovení geografických separací v podmínkách, kde tyto intenzity pole budou běžně platit ve více než 95% případů. Tyto křivky vypracoval "Institute for Telecommunications Sciences and Aeronomy of the Environmental Science Service Administration" v USA. Poznámka 2: Pro jiný než 1 kW je třeba provést nezbytnou opravu v použití výše zmíněného "C". Např. Efektivní vyzařovaný výkon 5 kW vyžaduje korekci - 7 dB. E. Rozteč mezi zařízeními D je d (km) + užitečný

dosah.

14.10.2004

Obr. A – 3 Vztah požadovaná vzdálenost/nežádoucí vzdálenost

pro společný kanál


DA - 6

14.10.2004


DA - 7

14.10.2004


DA - 8

2. Případ - Letadlo (A) a pozemní zařízení (viz Obr. A-4): A. Určeme úroveň signálu Sg na přijímací anténě

pozemního zařízení k zajištění dobré činnosti systému.

B. Analogicky jako v 1. případě obdržíme L = Sg - P + A

C. Separaci mezi pozemními zařízeními určíme jako v 1. případě (D = d + užitečný dosah).

Poznámka: V těch případech, kdy přijímače pozemních prostředků mají citlivost menší než 1 mikrovolt na 50 ohmů, je účelné pro rozmístění pozemních prostředků použít případ 2. 3. Případ - Letadlo (A) a letadlo (B) (viz Obr. A-5): A. Určeme užitečný dosah ochranné výšky pro

chráněné zařízení (viz letadlo A na Obr. A-5). B. Určeme bod nejbližší letadlu A, ze kterého letadlo

B bude vysílat k pozemnímu zařízení a stanovme jeho výšku.

C. Postupem jako v 1. případě považujeme za zdroj rušivého signálu spojení mezi letadlem B a pozemním zařízením.

D. Analogicky bude L = S - P + A. E. Rozteč mezi letadlem B a chráněným pozemním

zařízením bude určena vzdáleností d k letadlu B (nežádoucímu) stanovené podle křivek, která bude zvětšena o užitečný dosah chráněného zařízení.

F. Separace mezi zařízeními může tedy být určena grafickou metodou nebo trigonometrickým výpočtem.

4. Případ - Pozemní zařízení a pozemní zařízení (viz Obr. A-5)

A. Určeme úroveň signálu, který lze připustit v přijímací anténě jednoho ze zařízení:

L = Sg -P + A ( viz 1. případ ) B. Přímým čtením z křivek obdržíme separaci mezi

dvěma zařízeními v těchto podmínkách (po opravě výkonu na jiných zařízeních, než která mají výkon 1 kW).

C. Mají-li dvě zařízení vybavení s rozdílnými charakteristikami, opakujeme výše uvedený postup v A i B pro další kombinaci vybavení.

D. Pro srovnání s ostatními případy použijeme větší z obou obdržených vzdáleností.

Poznámka: Pro většinu případů nebude vztah mezi pozemními zařízeními pro geografickou separaci rozhodující. Separace zařízení bude tedy dána největší vzdáleností, získanou podle 1. až 4. případu.

4. Kritéria pro stanovení geogra-fických separací mezi pozemními stanicemi a mezi letadly a pozemními stanicemi při provozu na společných kanálech VKV zařízení, jejichž užitečný dosah přesahuje rádiový obzor.

Geografické separace zařízení pracujících na společném kanálu mohou být počítány metodou vysvětlenou v článku 2, ale bez zřetele na potlačení sousedních kanálů (A).

5. Kritéria použitá pro rozmístění kmitočtů VKV zařízení VOLMET na stejném kanálu

Zeměpisná separace mezi stanicemi VOLMET, pracujícími na stejném kanálu bude 55,6 km (30 NM), zvětšená o dvojnásobek vzdálenosti mezi letadlem a rádiovým obzorem v největší výšce, kterou používají letadla v odpovídající oblasti (viz Obr. A-6). Poznámka: Ve vzdálenosti 27,9 km (15 NM), za rádiovým obzorem intenzita pole ve výšce 13 500 m (45 000 ft) při max. efektivním výkonu vysílače 100 W bude přibližně odpovídat prahové citlivosti umlčovače přijímače, která je 5 µV/m.

6. Kritéria použitá pro rozmístění kmitočtů VKV zařízení VOLMET na sousedních kanálech

6.1 V případě palubních přijímačů pracujících s roztečí 25 kHz, má být potlačení sousedního kanálu nejméně 60 dB. Za toho předpokladu bude zeměpisná separace (D) pozemních VKV VOLMET vysílačů dána následujícím vzorcem (námořní míle mohou být nahrazeny kilometry):

D = (d1 + d2) km kde, d1 = vzdálenost mezi letadly a žádanou pozemní stanicí = rádiový obzor + 27,8 km (15 NM), d2 = vzdálenost mezi letadlem a pozemní rušivou stanicí = 24,1 km (13 NM). (viz Obr. A-7)

6.2 Je-li nutné v oblastním měřítku uvažovat v prostředí o 25 kHz roztečí kanálů použití přijímačů, nevhodných pro tuto rozteč, má být potlačení sousedního kanálu řádově 40 dB. Za tohoto předpokladu bude minimální zeměpisná rozteč (D) mezi pozemními VKV VOLMET vysílači dána vzorcem:

D = (d1 + d2) km kde, d1 = vzdálenost mezi letadly a žádanou pozemní stanicí = rádiový obzor + 27,8 km (15 NM), d2 = vzdálenost mezi letadlem a pozemní rušivou stanicí = 240,9 km (130 NM).

6.3 Pro letadla letící ve výšce 13 500 m (45 000 ft) a 20 000 m (66 000 ft) při použití výše uvedených vztahů vyjdou následující zeměpisné separace:

14.10.2004


DA - 9

Nadmořská

výška Potlačení soused. kanálu d1

km (NM) d2

km (NM) D

km (NM) 13 500 m (45 000 ft)

60 dB 491 (265) 24,1 (13) 515 (278)

13 500 m (45 000 ft)

40 dB 491 (265) 241 (130) 732 (395)

20 000 m (66 000 ft)

60 dB 619 (334) 24,1 (13) 643 (347)

20 000 m (66 000 ft)

40 dB 619 (334) 241 (130) 860 (464)

6.4 Tyto vztahy se zakládají na těchto předpokladech:

1) Efektivní vyzařovaný výkon: 100 W pro pozemní stanice.

Poznámka: Uvažujeme-li, že efektivní vyzařovaný výkon je 20 W, potom pro výšku letadla 13 500 m při potlačení sousedního kanálu v přijímači 60 dB bude separace 472 km (255 NM) a při potlačení sousedního kanálu u přijímače = 40 dB bude rozteč 572 km (309 NM).

2) Intenzita rušivého signálu: jestliže intenzita přijatého signálu překračuje hodnotu pro šíření ve volném prostoru maximální intenzita nemá překročit hodnotu pro šíření ve volném prostoru nad zemí průměrné vodivosti o více než 5 dB. Tato podmínka je splněna, když vysílače s efektivním vyzařovaným výkonem 20 W nebo vyšším se používají s přijímačem, u něhož je potlačení sousedního kanálu nejméně 35 dB. Minimální vzdálenost d2 lze odvodit z charakteristiky umlčovače, z velikosti potlačení sousedního kanálu přijímače a z vyzařovaného efektivního výkonu vysílače.

7. Kmitočtové charakteristiky číslicových VKV systémů - útlum nežádoucího signálu

7.1 Funkce příjmu - utlum nežádoucího signálu. Standardní metoda měření pro číslicové systémy spočívá v tom, že napětí pole požadovaného signálu se zdvojnásobí a úroveň tlumeného nežádoucího signálu se zvětšuje až do té doby, pokud konkrétní charakteristika kanálu (tj. stanovený počet chyb) se nezhorší na hodnotu rovnající se hodnotě při zadané citlivosti přijímače.

Pro VDL použití uvedené metody měření znamená, že napětí pole požadovaného signálu se zvětší z 20 µV/m na 40 µV/m. Potom nežádoucí signál na

sousedním nebo libovolném jiném určeném kanálu se zvyšuje na zadanou úroveň, převyšující úroveň požadovaného signálu, do té doby, pokud se nepřekročí stanovený počet chyb.

Je nutno přijmout opatření, aby šum kanálu nebyl zahrnut do měření nežádoucího signálu.

7.2 Kritéria přiřazení. Přiřazení kmitočtů pro VKV kanály číslicových přenosů je nutno provádět s uvážením kmitočtových charakteristik systému VDL, s cílem vyloučit rušení do nebo z vysílání na kmitočtech společných a sousedních kanálů. Přitom je nutno vycházet z politiky organizace kmitočtů, odsouhlasené na regionální a národní úrovni.

Obr. A-8 až A-15. Křivky šíření pro standardní atmosféru (301) a kmitočet 127 MHz

( Model šíření ESSA/I.T.S.A - 1966 )

Křivky nesoucí označení "5% časové platnosti" představují pouze veličinu statisticky očekávanou, tzn., že s pravděpodobností 0,05 určitá situace způsobí během 5% času intenzitu pole stejnou nebo vyšší než je specifikovaná hodnota.

Tyto křivky byly zpracovány s použitím těchto parametrů:

1) Kmitočet 127 MHz 2) Polarizace horizontální nebo vertikální 3) Rovný terén: země nebo moře 4) Stejná velikost činitele odrazu, rovnající se jedné 5) Standardní atmosféra s povrchovým indexem lomu

301 6) Mírné vnitrozemské klíma 7) Statistiky Nagakami-Rice pro únik v rozmezí

horizontu 8) Účinný vyzářený výkon odpovídající výkonu 1 kW

na vstupu půlvlnného ideálního dipólu.

14.10.2004


DA - 10

14.10.2004


DA - 11 14.10.2004


DA - 12 14.10.2004


DA - 13 14.10.2004


DA - 14 14.10.2004


DA - 15 14.10.2004


DA - 16 14.10.2004


DA - 17

14.10.2004


DODATEK B PŘÍLOHA 10/V - L 10/V

DB - 1

DODATEK B - ÚVAHY O ROZMÍSTĚNÍ DLOUHOVLNNÝCH A STŘEDOVLNNÝCH KMITOČTŮ A OCHRANĚ PŘED RUŠENÍM

1. Účinné plánování kmitočtů je důležité zvláště v oblastech s velkým počtem nesměrových radiomajáků (NDB) pro zajištění: a) vyhovujícího provozu palubních radiokompasů, b) co nejefektivnějšího využívání omezeného

kmitočtového spektra, které je pro službu NDB k dispozici.

Je samozřejmé, že plán kmitočtu bude na oblastních zasedáních sestavován tak, aby všem zařízením poskytoval co možno nejlepší ochranu proti rušení. V některých oblastech je ale tak vysoká hustota zařízení, že plán rozdělení kmitočtů bude zpracován pouze s minimální ochranou.

Při plánování kmitočtů na oblastních zasedáních se uvažují činitelé jako:

a) možnost snížení počtu požadovaných NDB koordinací způsobů jejich plánování,

b) možnost omezení krytí v případech, kdy je přijatelný nižší stupeň služby, než který by byl poskytován v rámci jmenovitého krytí,

c) charakteristiky používaných palubních radiokompasů,

d) úroveň atmosférických poruch v uvažovaných oblastech,

e) vodivost země, f) úroveň ochrany proti rušení, požadované na

hranici jmenovitého krytí.

Z uvedených činitelů je technické zlepšení ad c) nejpodstatnější.

2. Světová konference ITU v r. 1979 přijala pravidla pro letecké radiomajáky pracující v pásmech DV a SV. Minimální ochranný poměr (žádoucí/nežádoucí signál) 15 dB se používá jako základ pro plánování přídělu kmitočtů (RR 2854). Potlačení, které přichází v úvahu u nyní používaných palubních radiokompasů, lze spolu s uvedeným ochranným poměrem vyjádřit pro EUM oblast těmito hodnotami.

Rozdíl kmitočtů ( kHz )

Potlačení ( dB )

0 0 1 1 2 6

2,4 10 3 20

3,6 30

4,3 40 5 50 6 65 7 80

Tyto hodnoty (nebo z nich odvozená kritéria pro stanovení separačních vzdáleností) mohou být použity pro určení minimálního ochranného poměru také v jiných oblastech. Proto, je-li na hranici krytí požadována přesnost zaměření 5°, má být pro účely plánování rozmístění DV/SV kmitočtů použit minimální ochranný poměr pro denní dobu 15 dB.

3. V mnoha oblastech je zapotřebí zkvalitnit kritéria pro plánování kmitočtů. Hlavní zdroj zlepšení je uznání vyšších hodnot potlačení, než které jsou uvedeny v ust. 2. Jsou-li požadavky na příděl kmitočtů tak vysoké, že již nedovolují účinné plánování DV/SV kmitočtů v rámci spektra, které je k dispozici, je na oblastních zasedáních požadováno, aby pro stanovení geografických vzdáleností byly přijaty následující, z technického hlediska nejvýhodnější, hodnoty:

Rozdíl kmitočtů ( kHz )

Potlačení ( dB )

0 0 1 1 3 35 5 65 6 80

K použití těchto hodnot lze poznamenat, že selektivita moderních palubních radiokompasů je všeobecně lepší, zatím co selektivita starších zařízení nepřekračuje uvedené hodnoty, ale dynamické charakteristiky těchto zařízení jsou výhodnější. Z těchto důvodů je možno předpokládat, že plánování kmitočtů, založené na uvedených nových hodnotách potlačení, značně zlepší služby, poskytované uživatelům moderních zařízení a na druhé straně podstatně neomezí současnou úroveň služeb, poskytovaných letadlům používajících zařízení starší.

Nicméně tato otázka bude muset být řešena velmi pečlivě při plánování na oblastních zasedáních.

4. V některých oblastech pracuje mnoho NDB s hovorovou modulací a jejich používání je v souhlasu s poznámkou v záhlaví ust. 3.4.6 Svazku I. tohoto předpisu. Předpokládá se, že oblastní zasedání budou při určování kritérií pro plánování kmitočtů brát tuto skutečnost v úvahu.

14.10.2004


DODATEK C PŘÍLOHA 10/V - L 10/V

DC - 1

DODATEK C - ZÁKLADNÍ PRINCIPY DÁLKOVÉHO SPOJENÍ OPERAČNÍCH KONTROL

Poznámka: Níže uvedené pořadí odstavců nemá žádný vztah k relativní důležitosti.

1) KV stanice letecké operační kontroly mohou být zřízeny všude, kde nejsou jiné prostředky pro provádění služby operační kontroly na velké vzdálenosti, nebo kde je nevhodné využívat běžných komunikačních služeb zřízených pro účely bezpečnosti a pravidelnosti letů.

2) Celkový počet pozemních stanic pracujících na

kmitočtových kanálech s celosvětovým použitím má být minimální v souladu s ekonomickou a provozní účelností.

Z toho důvodu:

a) nemá být zřízena více jak jedna pozemní stanice ve státě,

b) je-li dosaženo souhlasu mezi sousedními státy s ohledem na jejich společné zájmy, může být zřízena jediná stanice - společná - sloužící potřebám všech provozovatelů letadel v těchto státech.

3) V závislosti na vnitrostátních postupech státu nebo

států mohou být letecké stanice provozovány státní organizací zastupující jednu nebo více leteckých společností, za předpokladu, že požadavky těchto společností na spojení ve smyslu operativnosti a dosažení přímého spojení a jejich letadly budou

zaručeny, nebo mohou být letecké stanice provozovány leteckou společností nebo spojovou organizací sloužící zájmům jedné nebo více leteckých společností, jsou-li k tomu vydána příslušná povolení daného státu nebo států.

4) Povolení mají být vydána s pravidelným

obnovováním ve smyslu ustanovení Radiokomunikačního řádu ITU, podle čl. č. 956 a v souladu s článkem 3633, mají vyloučit užití pro "veřejnou korespondenci", provoz charakteru pevného okruhu nebo jiný spojový provoz, který nesplňuje definici spojení operačních kontrol.

5) Pokud je letadlo v dosahu příslušné VKV stanice

(pro obecné služby nebo operační kontrolu), nemá být používána služba na krátkých vlnách.

Poznámka: Specifické druhy zpráv, které mohou být předávány po kanálech letecké pohyblivé (R) služby, jsou předepsány v Předpisu L 10 Svazek II, Hlava 5, ust. 5.1.8. Ve stejné Hlavě jsou definovány standardní spojové postupy včetně požadavku na bdění (trvalý poslech) podle ust. 5.2.2. V souladu s RR S18.6 Radiokomunikačního řádu ITU provozní povolení musí definovat účel stanice pro leteckou operační kontrolu (v souladu s Předpisem L 6, část I.) a má určovat obecné charakteristiky podle Dodatku 27 k Radiokomunikačnímu řádu ITU.

14.10.2004


Documents

O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ …data.atlascloud.cz/LCR/Letectvi/L10-v_cely.pdfMINISTERSTVO DOPRAVY ČR PŘEDPIS O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ SVAZEK