Niccol Machiavelli Vladar

  • View
    81

  • Download
    3

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Book of Machiavelli Vladar

Text of Niccol Machiavelli Vladar

  • NiccolMachiavelli

    Vlada

    http://atheneum.zde.cz

  • Translation and Prologue ' Josef Hajn, 1986, 1995 a 1997

    ISBN 80-237-3544-6

  • 3PEDMLUVA

    Rozhodn je zcela namst vydat vsouasn dob Vladae. Jeto jedno ze zkladnch dl svtov politick literatury. Navc dlo,jeho vznam zdaleka pesahuje svou historickou hodnotu. Tatkv pedevm vtom, e vedle Zuivho Rolanda Lodovika Ariostavytvoil Machiavelli dlo, kter je druhou polovinou tve svhostolet.

    Niccol Machiavelli (narozen 3. kvtna 1469) pochzel ze starflorentsk rodiny, kter dky tomu, e nepodnikala ani vobchod,ani ve vrob, ani vpennictv, ale spolhala na pozemkovmajetek, nepodlhala promnlivm podmnkm, je se nevyhnulyani vldnoucm Medicejm. Dky tomu ale tak nepatila mezivrazn bohat. Nicmn mlad Machiavelli se hodn podobalmladm lechticm svho msta, vetn mladho LorenzaMedicejskho. Byl to pr pohledn mladk, kter snadno nalzaltst uen, rd se astnil veselch verk rznch bratrstevaakc, jim se kalo brigate spendereccie, co by se dalo peloitjako rozkazovan pitky, kter konvaly tm, e pouit ndob,lhostejno zjakho materilu, se neumvalo, nbr prostvyhazovalo zoken. Fungoval zde jako bavi, skldal toti velmisnadno krat bsn apopvky ve stejn lehkm, mrn ironickmaposmvkovskm duchu, jak nachzme uBoccaccia, nebokonen iu Lorenza Medicejskho. Zt doby pochzej jehoKarnevalov psn aKapitoly, co jsou drobn bsn aepigramy,vydan ovem pozdji, a vletech 1514-1524.

    Jak ji eeno, financemi zrovna neoplval. Akdyby se vevyvjelo normlnm tempem avlogice doby apvodu, byl byskonil jako nmezdn litert mocnho rodu, jakch jeho dobaznala celou adu, anejen ve Florencii.

    V roce 1498 ale dolo kpodstatn zmn vhistorii Florencie,kter se jako stt prakticky od roku Machiavelliho narozen zmtala

  • 4vnerovnovze. Cosimo Medicejsk een Star, il Vecchio,zakladatel rodu, zemel rohu 1464 ajeho nstupce, syn Pietu, seprojevil jako neschopn vhavec, take vroce 1469 jmenovalipatricijov msta za vldce sttu oba jeho syny - LorenzaaGiuliana. Nedosti na tomto pevratu, roku 1478 se rodina Pazzi,soupec sMediceji ovldu nad mstem, kde proslula vlivemzaloenm na bohatstv zobchodu azbankskch aktivit jakouMedicej, pokusila ospiknut, jeho clem bylo zavradit obabratry azaujmout jejich msto. Giuliano byl zabit, kdeto Lorenzonael podporu aoporu vdrobnm lidu. Krut ztoval se spiklencianerozpakoval se poslat na ibenici ijednoho zosnovatel spiknut- Salviatiho, arcibiskupa vPise. Pape Sixtus IV. Lorenzaexkomunikoval anad Florenci vyhlsil interdikt. Cl tohotoopaten byl jasn, ale jeho uskutenn nepomohlo ani spojenectvsjinmi panovnky amsty. Naopak, kdy Lorenzo zskal jakostoupence Miln aBentky, nezbylo papei ne roku 1480podepsat mr. Avak ani Lorenzova snaha vytvoit vItlii jakousirovnovhu sil mezi pti nejsilnjmi sttnmi tvary - neapolskmkrlovstvm, milnskm vvodstvm, Bentkami, papeskm st-tem aFlorenci - nemla valn vsledek. Turkm, kte se do-asn zmocnili msta Otranto na poloostrov salentskm apus-toili jadersk pobe, se Itlie mohla brnit jen chab, akdyroku 1494 vpadl na poloostrov Karel VIII., projevily se vechnyvady nejednotnosti italskch mst. Jet tho roku byliMedicejov vyhnni zmsta aFlorencie vyhlena republikou.

    Devtadvacetiletho Machiavelliho revolun vr vynesl navznamn msto sekrete adu, ktermu se kalo Dieci di Balia,co bylo ministerstvo zahraninch vc avlky. Ve svm adsetrval a do roku 1511, kdy byla republika, vjejm ele stldoivotn gonfaloniere - praporenk Pier Soderini, vyvrcenaajej znik znamenal nvrat Medicej. Mezi lety 1507-1511 bylpoven tymi misemi do Francie ajednou mis do Nmecka,

  • 5krom mnoha jinch vItlii. Mezi nimi se za posln, kternejvraznji anejvznamnji formovalo Machiavelliho mylenanzory na politiku, povauje nvtva uCesara Borgii, jehorozhodnost, energinost anenavnost na mladho diplomatahluboce zapsobily. Prvotn impulz ksepsn velkch politickchpojednn Machiavelli snad nael ve chvli, kdy na Silvestra roku1502 Alessandro Borgia sezval sv spojence, kte se proti nmuspikli, azbavil se jich.

    Tato posln avznamn ad znamenaly konec obdob, kternazval svm zlatm vkem, apinesly mu znanou politickouerudici. Kdy se vak vrtili Medicejov, upadl do podezen, eje astnkem spiknut Pietra Paola Boscoliho aAgostinaCapponiho. Byl uvznn, muen, ale nakonec jako nevinnproputn. (Boscoli aCapponi byli 22. nora 1513 popraveni.)Od t doby trvil Machiavelli, zbaven monosti zastvat veejnad, ivot vstran vrodinn vile SantAndrea uSan Cascianapobl Florencie. Zde se vnoval studiu historickch pramenameditoval nad osudem msk e anad osudem Florencie acelItlie.

    Florencie vt dob byla stle jet srdcem Itlie, kde sicepohasly mylenky hnut guelf aghibellin, ale kde se znovurozhoela mylenka republiky po vzoru republiky msk. VztahMachiavelliho kn velice dobe charakterizuje jeden ver zjehosbrky Desetilet:

    La voce dun Cappon tra cento Galli,kter by se dal voln peloit:Hlas jednoho kapouna mezi stovkou kohout,kdy slovo Cappon se vztahuje na Agostina Capponiho aGalli

    je teba chpat jako Galov = Francouzi, kte Itlii ohroovaliajim se neumla ubrnit. Nezvislost aslva Florencie alskake svobod mu byly morln vzpruhou aposilovaly jehopesvden, e Itlie me bt znovu velkou svobodnou zem

  • 6pouze za pedpokladu, e bude mt vele silnho vladae. Uv-me-li Machiavelliho situaci po nvratu Medicej, je paradoxn,e prv tento rod povaoval za nstroj osvobozen. Byla to mylnpedstava, jak se ukzalo, ale souasn idkaz sly jeho osobnosti,ikdy Machiavelliho tehdej vliv neodpovdal jeho zsluhm.Povaovali ho sp za literta ne za sttnka amue inu. Navcjeho chudoba (kdy zemel, zanechal manelce Mariett Corsiniovapti dtem jako jedin ddictv sv jmno), celkem nezzenivot ani plebejsk nvyky jeho reputaci nijak nepidvaly. Avakjeho vliv na potomstvo byl ohromn ajeho jmno se stalopraporcem, kter zdvhaly nad hlavu rzn generace pokouejcse mnohdy oprapodivn pevraty azmny sttnch tvar.

    Za urit as se mu podailo dostat se do slueb Medicejadoshnout titulu oficilnho historiografa Florencie, ato za platsto zlatch ron. Kdy roku 1525 odevzdval sv osmidlnFlorentsk letopisy papei Klimentu VII. (ten jet jako kardinlGiulio deMedici, atud hlava florentsk univerzity, ho tou pracpovil), pedval vnich vlastn prvn italsk djiny, sicenedokonen, ale rozvren asepsan podle velkorysho plnu.Vynesly Machiavellimu uznn apo letech znovu iad: stal seinspektorem opevnn Florencie. To bylo roku 1526, ale tm naden orok pozdji byli Medicejov znovu vyhnni, vyhlenarepublika aMachiavelli, opt vpodezen, tentokrt e jepvrenec Medicej, se znovu dokal nevdku. OsmapadestiletMachiavelli se vak po vyhlen druh florentsk republiky udlouho netrpil. Zemel 22. ervna 1527.

    A jak u to bv, cizinec musel Italm pipomenout velikostjejich krajana. Zsluhou lorda George Cowpera vystavliMachiavellimu vlechtickm kostele Santa Croce ve Florenciinhrobek snpisem Tanto nomini nullum par elogium (Ta-kovmu jmnu se dn chvla nerovn).

    A budi eeno, e takov hodnocen si Niccol Machiavelli

  • 7zaslou plnou mrou. Ato jak pro mylenkovou bohatost, takpro literrn rozmr jeho prce. Kdo zn jeho dlo (poetick -Karnevalov psn, Kapitoly, Desetilet, divadeln - Mandragora,prozaick - Belfagor, historick - Florentsk letopisy,korespondenci, lingvistickou prci Dialog ospisovnm jazyce, ipolitick spisy - Oumn vlenm, Rozpravy oprvnch desetiknihch Tita Livia, ivot Castruccia Castracaniho, Vlada), uzn,e Machiavelli poloil zklady italsk przy. Objevil vdomaodraz ivota.

    Stalo se, bohuel, e jedno dlo, navc nejmn rozmrn, totiVlada, ukrylo ve svm stnu vechny ostatn svazky. Co vc, autorbyl ven podle tohoto dlka, kter samo osob bylo posuzovnonikoli podle sv hodnoty logick avdeck, ale morln. Seznalose, e tato kniha je kodexem tyranie, zaloenm na spojen clospravedluje prostedky aspch je zavrenm achvlou dla.Tuto doktrnu nazvali machiavellismem.

    Mnoz se sice pokusili oobranu Machiavelliho tm, e mupipisovali takov i onak historicky limitovan zmry, alevsledkem byla pouze velice omezen diskuse asniovn kre-ditu autora.

    Itlie vjeho dob, to znamen vpln renesanci, byla stle jetnaplnna svou tradin pchou apohlela na Evropu oima Dantanebo Petrarky jako na barbarsk kraj lec za Alpami. Fakt je, esevern sousedy pevyovala svou kulturou, bohatstvm,umleckmi dly atvrm duchem. Jak ale bylo pekvapen Ital,kdy zjistili, e maj tyto barbarsk cizince pmo vdom anedase jim vyhnat je silou ducha. Tito cizinci si vdivu prohlelizzraky ducha ve Florencii, Bentkch, m ajinde aciz vladaisi navykli zvt ke svm dvorm, atak bohat odmovat, umlce,kte a dosud obletovali pouze italsk mocn, avak te zcelabez vitek zaali oslavovat Frantika I. nebo Karla V. Znkdejpyn Itlie se vMachiavelliho ostrm pohledu stv nemocn

  • 8dma ohroovan zhoubou zevnit - izven. Nen to u vlast, jakji ct act demokrat Machiavelli, nen to u spolenost svobodnzvlastn vle, vlda vech vzjmu vech, ale spolek svobodnleda zvle azmilosti papee nebo csae.

    Lorenzo zaujal Machiavelliho mon proto, e se pokouelovytvoen rovnovhy mezi jednotlivmi stty asystmu vzjemnobrany abezpenosti, aproto si ho vyvolil za vladae schopnhovybudovat vlast odpovdajc jeho pedstavm, toti ne u malouobec, ale jeden stt jednoho nroda. Pro Machiavelliho je vlastbostvem ajej vle azjem je suprema lex -nejvy zkon. Tutomylenku neformuluje Machiavelli jako svj objev, ale jakomylenku, kterou pinesla klasick kulturn tradice. sn mlmonost se dkladn seznamovat prv vstran vSan Cascianu.

    Souasn stouto formulac dochz ikpoznn, e svt nenzen nadpirozenmi silami nebo nhodami, ale lidskm duchem,kter se d neprosnmi zkony. Historick fakt nen inemprozetelnosti i vsledkem nhody, ale vslednic psoben silvc, podzench zkonm lidskho ducha aprody. Poznv,e djiny nejsou shlukem, ale zetzenm pin ansledk,vsledkem sil pohnnch nzory, vnmi azjmy lid.

    Proto politika nebo umn vldnout se nerozvj videlnm svtmorlky, ale vrelnm svt, co tedy znamen, e vldnutznamen pedevm poznn azvldnut sil, kter hbou svtem.Sttnkem je lovk, kter si um rozvrhnout vlastn monostipotebn ke zvldnut tchto sila kjejich vyuit pro svj cl. Nebolinebt jen siln