6
SAXA LOQVVNTUR (Jakub Žytek) II. Den latiny, 11. 11. 2013, Praha, FF UK 1 I. LATINSKÉ NÁPISY předpoklad: my, autoři nápisů, vám zanecháváme zprávu a čekáme, že si ji v budoucnu přečtete – pobídka ke komunikaci → tím je určen jak samotný text nápisu, tak i jeho kontext (kde nápis je, jak graficky vypadá, jakou má strukturu) nutnou podmínkou takovéto komunikace je ovšem znalost latiny, a to ještě specifického rázu, neboť nápisy obsahují nejen zkratky, ale také různé nepravidelnosti a jsou významově velmi zhuštěné, takže se mohou podobat spíše rébusům epigrafika (epi + grafein = psáti na něco): věda o nápisech, jedna ze skupiny tzv. pomocných věd historických epigrafika starověká, středověká a novověká o starověkou jsme v ČR kromě muzejních sbírek zcela ochuzeni, pro L a Ř existují celé korpusy nápisů (CIL = Corpus inscriptionum Latinarum); v ČR tedy středověká a především novověká rozlišujeme různé typy nápisů (podle typu písma, podle místa záznamu, dle obsahu či autora, resp. iniciátora nápisu) u písma rozeznáváme v základním rozlišení minuskule a majuskule; v nápisech, jimiž se budeme zabývat, je dominantní majuskule co do místa záznamu rozlišujeme jednak nápisy uvnitř a vně budov, jednak nápisy podle druhů staveb (domy, radnice, věže, kostely) a uměl. děl (sochy, kašny, morové sloupy); nejzjevnější jsou pochopitelně nápisy na budovách a sochách, které jsou tzv. na očích místo nápisu, jeho obsah a autorství spolu úzce souvisejí – poskytují nám nezbytný kontext a interpretační klíč (bez znalosti kontextu nemá smysl některé nápisy ani luštit) např. na soše světce míváme často zaznamenán citát vztahující se k jeho působení/ událostem jeho života, a nejsme-li schopni dotyčného světce identifikovat, smyslu nápisu nemusíme vůbec porozumět – platí to ovšem i vice versa, takže veškeré doplňující informace nám mohou být vodítkem pokud máme shrnout: je nutné mít vždy na zřeteli spojitost nápisu a díla, na němž je umístěn nepřekvapuje, že vzhledem ke kulturní tradici latiny je většina nápisů nikoli světského, ale náboženského (církevního) charakteru, a to především z období baroka (méně už renesance a klasicismu, ale protože všechna tato období mají nějakou vazbu na antiku a její kulturu, nejsou ani zde latinské nápisy výjimkou) světské nápisy se týkají výz. veřejných budov (radnice, paláce, domy) a památníků vladařů a šlechticů náboženské nápisy pokrývají široké spektrum výskytů od hrobek a náhrobků, soch a sousoší světců přes morové sloupy a církevní budovy (koleje, školy) až ke kaplím a kostelům

Napisy v Praze Zytek

Embed Size (px)

DESCRIPTION

archeologie

Citation preview

  • SAXA LOQVVNTUR (Jakub ytek) II. Den latiny, 11. 11. 2013, Praha, FF UK

    1

    I. LATINSK NPISY

    pedpoklad: my, autoi npis, vm zanechvme zprvu a ekme, e si ji v budoucnu petete

    pobdka ke komunikaci tm je uren jak samotn text npisu, tak i jeho kontext (kde npis je, jak

    graficky vypad, jakou m strukturu)

    nutnou podmnkou takovto komunikace je

    ovem znalost latiny, a to jet specifickho

    rzu, nebo npisy obsahuj nejen zkratky, ale

    tak rzn nepravidelnosti a jsou vznamov

    velmi zhutn, take se mohou podobat

    spe rbusm

    epigrafika (epi + grafein = psti na nco): vda

    o npisech, jedna ze skupiny tzv. pomocnch

    vd historickch

    epigrafika starovk, stedovk a novovk

    o starovkou jsme v R krom muzejnch sbrek zcela ochuzeni, pro L a existuj cel korpusy npis

    (CIL = Corpus inscriptionum Latinarum); v R tedy stedovk a pedevm novovk

    rozliujeme rzn typy npis (podle typu psma, podle msta zznamu, dle obsahu i autora, resp.

    inicitora npisu)

    u psma rozeznvme v zkladnm rozlien minuskule a majuskule; v npisech, jimi se budeme

    zabvat, je dominantn majuskule

    co do msta zznamu rozliujeme jednak npisy uvnit a vn budov, jednak npisy podle druh staveb

    (domy, radnice, ve, kostely) a uml. dl (sochy, kany, morov sloupy); nejzjevnj jsou

    pochopiteln npisy na budovch a sochch, kter jsou tzv. na och

    msto npisu, jeho obsah a autorstv spolu zce souvisej poskytuj nm nezbytn kontext a

    interpretan kl (bez znalosti kontextu nem smysl nkter npisy ani lutit)

    nap. na soe svtce mvme asto zaznamenn citt vztahujc se k jeho psoben/ udlostem jeho

    ivota, a nejsme-li schopni dotynho svtce identifikovat, smyslu npisu nemusme vbec

    porozumt plat to ovem i vice versa, take veker doplujc informace nm mohou bt vodtkem

    pokud mme shrnout: je nutn mt vdy na zeteli spojitost npisu a dla, na nm je umstn

    nepekvapuje, e vzhledem ke kulturn tradici latiny je vtina npis nikoli svtskho, ale

    nboenskho (crkevnho) charakteru, a to pedevm z obdob baroka (mn u renesance a

    klasicismu, ale protoe vechna tato obdob maj njakou vazbu na antiku a jej kulturu, nejsou ani

    zde latinsk npisy vjimkou)

    svtsk npisy se tkaj vz. veejnch budov (radnice, palce, domy) a pamtnk vlada a lechtic

    nboensk npisy pokrvaj irok spektrum vskyt od hrobek a nhrobk, soch a souso svtc

    pes morov sloupy a crkevn budovy (koleje, koly) a ke kaplm a kostelm

  • SAXA LOQVVNTUR (Jakub ytek) II. Den latiny, 11. 11. 2013, Praha, FF UK

    2

    II. JAK LZE NPIS ZAPSAT

    A. hlavika :: umstn npisu + ulice a . p. / kostel + mstsk st B. obr. dokumentace :: vyfotit kontext (fasda, cel socha s okolm, dm apod.) + text (samotn npis mus bt iteln) + pp. detaily (rozsah pokozen, zajmav ornament ad.) C. transliterace :: pepis doslovn, tj. psmeno po psmenu vetn ppadnch znaek

    dodrujeme dkovn jako u originlnho npisu, zachovvme jin typy psma, pokud se vyskytuj (npis nemus mt vdycky majuskule), takt rznou velikost psma (kvli chronogramm) a znaky (asto jsou zkratkov)

    D. transkripce :: pepis upraven, tj. rozepsn npisu, doplnn zkratek, zmizelch psmen, ppadn interpunkce a chyb (nemyslnch, nikoli gramatickch) + rozepsan chronogram E. peklad :: pkn peklad do etiny (jak u bylo eeno ve, navzdory na snaze se nkdy

    stv, e text pln npisu nepochopme) F: vysvtlivky :: kontextov vysvtlivky pro ppad, e smysl npisu nen z pekladu zcela zejm PROBLM: co dlat, pokud npis nememe pest? een: nutno se pokouet, tj. doplnit podle kontextu (biblick citt, ver, rm; nkdy pome i chronogram, pokud vme datum vzniku), najt linie liter pohmatem (docela funguje), event. hledat ve star literatue. Plat: radji nechat npis nekompletn ne hdat jeho znn. Pklad: LORETA, Loretnsk nmst A: men npis na centrln vi, pod velkou kartu s hlavnm npisem B: C: VeneretVr DoMVsVer bICaro faCtI D: VENERETUR DOMUS VERBI CARO FACTI. chronogram: MDCCVVVVII = 1722 E: A je uctvn pbytek Slova, kter se stalo Tlem.

  • SAXA LOQVVNTUR (Jakub ytek) II. Den latiny, 11. 11. 2013, Praha, FF UK

    3

    III. CHRONOGRAM

    typickm rysem mnoha lat. npis je chronogram (= zpis asu)

    udv letopoet, kdy byl text zapsn, a souasn datum vzniku dla, na nm je npis zaznamenn

    (me se tkat osoby, vci nebo i udlosti, o kter npis referuje)

    je vyjden zvraznnm tch psmen latinsk abecedy, kter maj selnou hodnotu (M, D, C, L, X, V,

    I) a u vtm typem (pokud jsou pouita jen velk psmena), nebo majuskulemi

    fonmy U i V se zapisuj jako V, znak Y mv hodnotu II

    seln hodnota vsledn letopoet je dna soutem vech zvraznnch psmen (viz pedchoz

    pklad z Lorety), piem plat, e pouita by mla bt vechna psmena, kter pout lze, tzn. nen

    mon pout kup. jen jedno M z danch slov v npisu, a druh nikoliv pak by byl npis sestaven

    chybn sestavit takov npis vyaduje znan dmysl

    mnoho npisu mv podobu vere, typicky hexametru nebo elegickho disticha, existuj vak t vere

    rmovan s rafinovanmi slovnmi hkami, nap.:

    DICENTI IOANNES AVE NEPOMVCENE FAVE tj. piblin: Kdo k Jene, bu pozdraven, tomu, Nepomuck, svou pze dej. (chronogram: MDCCVVVIII (= 1718))

    na nkterch npisech meme z dvodu metrickch nebo numerickch proto najt chyby oproti

    klasick norm: tyto odchyln tvary vak musej bt pi sv nepravidelnosti srozumiteln (nap. tvar

    InCoLaVM oproti InCoLarVM, vraz CzechICVs msto BoheMICVs)

    IV. VBR NPIS NA STARM MST

    A. KLEMENTINUM 1. INSTRVCTIONI CLERI

    RELIGIONIS FIRMAMENTO VOVIT

    IOSEPHVS II. AVGVSTVS MDCCLXXXIII

  • SAXA LOQVVNTUR (Jakub ytek) II. Den latiny, 11. 11. 2013, Praha, FF UK

    4

    2. IESU CHRISTO MUNDI SALVATORI M. D. DICATUM C. I.

    3. IOSEPHI STEPLINGI DE LITERIS ET DE HAC BIBLIOTHECA INSIGNITER MERITI MEMORIAM ET EXEMPLVM POSTERIS COMMENDAT

    MARIA THERESIA AVG. OBIIT XI. IUL. MDCCLXXVIII

    4. IESUS HOMINIS SALVATOR B. STAROMSTSK RADNICE DIGNITATIS MEMORES :: AD OPTIMA INTENTI PRAGA CAPVT REGNI

  • SAXA LOQVVNTUR (Jakub ytek) II. Den latiny, 11. 11. 2013, Praha, FF UK

    5

    OMNIA TURRIGERAE CONCEDUNT OPPIDA PRAGAE NATURA HIC POSUIT QUICQUID IN ORBE FUIT. HIC GENUS ACRE VIRUM, BONUS AER, UNDA SALUBRIS, AD VITEM ET FRUGES INGENIOSUS AGER. HIC CAESAR PROCERESQUE THEMISQUE NOVEMQUE SORORES, HIC ALIIS SPRETIS ORBIS IN URBE SUA EST. Vechna vat msta se ped Prahou skloniti mus, proda nanesla sem, co jen kde na svt jest. Bystr mu zde plm, i vzduch je tu zdrav i voda, bohatou dv zde e rva i obiln klas. Csav sdl zde dvr i Themis i sestersk Mzy, od jinch odvrtiv zrak v Prahu se soustedil svt. (pel. Bohumil Ryba) QUI DEDIT HAEC VETERI TURRITAE INSIGNIA PRAGAE, OMNIA VENTURAE SORTIS AMICA DEDIT. MOLE SUA UT CELSAE TRANSCENDUNT MOENIA TURRES, SIC FAMAM SUPERAS INCLYTA PRAGA TUAM. Ten, kdo Starmu Mstu dal ve znak vatou brnu, nemohl vystihnout lp, jak mu osud je dn: tak jako mohutn ve n vysoko nad tvoje hradby, penv, chloubo vech mst, povst, je o tob jde. (pel. Bohumil Ryba) C. KAROLINUM LeX CIVIVM DVX UNIVERSITAS CAROLINA D. STAVOVSK DIVADLO FRANCISCVS ANTONIVS SANCTI ROMANI IIMPERII COMES DE NOSTICZ-RIENECK FUNDAVIT A. D. MDCCLXXXI PATRIAE ET MVSIS DELEGATI INCLYTI REGNI BOHEMIAE REAEDDIFICARI FECERVNT A. D. MDCCCLIX

  • SAXA LOQVVNTUR (Jakub ytek) II. Den latiny, 11. 11. 2013, Praha, FF UK

    6

    E. Z CELETN PES STAROMSTSK NMST SIBI ET POSTERIS

    MERIDIANUS QUO OLIM TEMPUS PRAGENSE DIRIGEBATUR

    SALVATOR MUNDI

    __________________________________________________________________________________

    APPENDIX: PLNEK PROCHZKY

    (C) Jakub ytek, MMXIII