Mateu Orfila a jeho přínos toxikologii

Mateu Orfila a jeho pnos toxikologiiMiloslav Pouzar

Toxikologie (C005)

* 24. 4. 1787 Ma (Mahon), Minorka 12. 3. 1853 Pa, Francie otec obchodnk s rolnickmi koeny

Historie Minorky v 18. st.1708 - Vlka o panlsk ddictv - ostrov okupovn Brity 1713 Utrechtsk mr - ostrov ve vlastnictv Velk Britnie Ma se stv hlavnm mstem Mateu Josep Bonaventura Orfila i Rotger1756 bitva u Minorky (Sedmilet vlka) - ostrov krom pstavu Ma pod panlskou nadvldou 1763 po Paskm mru ostrov opt ovldaj opt Britov

Historie Minorky v 18. st.1782 Americk vlka za nezvislost - ostrov dobit panlsko Francouzskmi vojsky (1783 pechz pod panlskou sprvu) 1798 Francouzsk revolun vlky - ostrov opt dobit Brity1802 Amiensk mr ostrov opt pod panlskou nadvldou

Mateu Josep Bonaventura Orfila i Rotger

Rann vzdlnjazyky anglitina, francouztina, panltina hudba zpv v kostelnm chru (kompenzace koktavosti)prodn vdy nmeck uitel Cook zklady matematiky, fyziky, logiky a paleontologie navzdory otcovu pn se pozdji rozhodl studovat medicnu

Studium medicny ve Valencii (1804-1805) Valencie Fakulta medicny vyhlen svmi prakticky zamenmi kurzy chemie - Tomas de Vilanova (1737-1802) veejn prezentace pokus, prce s plyny, modern poznatky Lavoisier1804 uitelem chemie Manuel Pizcueta memorovn podle pekonan uebnice Elmens de Chymie Piera Josepha Macquera (1718-1784)samostudium prac Lavoisiera, Bertholleta a Fourcroye a domc experimenty 1805 vtzstv ve veejn vdeck souti a nsledn vyetovn svatou inkvizic


Studium v Barcelon (1806) prakticky zamen kurzy chemie podan obchodn komorou (Junta de Comer) pednejc Francisco Carbonell y Bravo (1768-1837) farmakolog, kritik naduvn principu chemick afinity (pedstava e vechny nemoci jsou zpsobeny nadbytkem i nedostatkem uritho prvku v organismu) 1806 Orfila publikuje prvn odborn lnek v Diario de Valencia zpochybnn teorie o plynu zvanm Oxygenated muriatic acid , kter tuto ltku pokldala za vodu s jinou stechiometrina doporuen F. Carbonela bylo Orfilovi udleno stipendium (pension) Obchodn komory odjd do Madridu a pozdji do Pae


Studium v Pai (1807-1808) prce v laboratoi - Antoine Fourcroy (1755-1809) a Nicolas Vauquelin (1763-1829)pednky na Collge de France - Luis Jacques Thenard (1777-1857) autor Trait de Chemiapednky v Musum National d`Histoire Naturele - biolog J.B. Lamarck (1744-1829), biolog . G. Saint-Hilaire (1772-1844), botanik Ren L. Desfontaines (1750-1833)v zimnm semestru 1807/1808 imatrikulace na L'cole de mdecine de Paris (pozdji Facult de mdecine de Paris)


Ztrta stipendia piny (1809) bitva u Bailnu (1808) panl (gen. F.J. Castaos a gen. T. von Reding) vs. Francouzi (gen. P. Dupont de l'tang) vtzstv panlpozdji Napoleon dobyl ztracen zem panlskm krlem Joseph Bonapartezjiovn loajality pensiodados - Orfila zadren na policiierven 1808 snen stipendia na tvrtinuduben 1809 pln zruen stipendia Mateu Josep Bonaventura Orfila i Rotger

Louis Nicolas Vauquelin (1763-1829)

Ztrta stipendia nsledky (1809 - 1812) lto 1809 - zahjen vuky bezplatnch soukromch kurz prodnch vd 20 student (zejmna chemie vyuiteln v medicn)prosinec 1811 obhjil prci na tma Analza moi lid stiench loutenkou zskal titul doktor medicny1811 pod kurz lkask chemie 40 student, vdlek 1 600 frank1812 1819 pod kurzy chemie, soudnho lkastv, anatomie a botaniky Mateu Josep Bonaventura Orfila i Rotger

Rue des Croix des Petits Champs

Ztrta stipendia ryvek z dopisu otci (1814)Mateu Josep Bonaventura Orfila i RotgerJsem od prody obdaen znamenitm hlasem a mm nesmrn hudebn nadn, proto jsem si navzdory svm etnm kadodennm povinnostem vdy dokzal najt trochu asu na zpv. Krek po krku jsem se zlepoval a nyn u nen vcel Pai nikdo, kdo by dokzal zpvat lpe neli j..

Vichni majetn lid vPai, kte miluj hudbu, m zvou do svch dom, ale j tato pozvn odmtm. Zpvm pouze vprinceznin sdle (Luisa De Montmorency-Logny). Ona nesmrn miluje hudbu a navc m seznmila snkolika lkai a vznamnmi lidmi, kte mi byli, ppadn mohou bt, velice npomocni.

Ve Francii je talent povaovn za samu podstatu urozenosti..Zpvat pro lidi, kte m znaj jako lkae, nen nic nepatinho. Vichni m maj ve velk vnosti, jeliko jsou pekvapeni, e tak vzdlen oblasti jako je medicna a lkastv mohou bt na tak vysok rovni ovldny jedinou osobnost..

Trait des poisons tirs des rgnes minral, vgtal et animal ou Toxicologie gnraleprvn vydn 1813, 1 500 kopi, zisk 5 000 frdal vydn v letech 1818, 1825, 1843 a 1852peklady do anglitiny, panltiny, nminy, italtiny

Tmatick okruhyRozdlen jed rav (sublimt), svrav (olovnat cukr), tiplav (emeice bl), narkotick (opium), narkoticko-tiplav (tabk), hnisav a hnilobn jedy (sirovodk, jed zmije) Vlastnosti jed a jejich inky - chemick vlastnosti a vnj znaky, fyziologick inky, symptomy otravy, patologick zmny na orgnech, soudn ppady, len otrav - antidota Otravy nemoci, kter lze zamnit s otravami, detekce jed, pokusy na zvatech, as podn jedu, vrady a sebevrady


Secours a donner aux personnes empoisonnees ou asphyxiees (Popular treatise on the remedies to be employed in cases of poisoning and apparent death)prvn vydn 1818, 4 000 kopi (10 000 ?)dal vydn v letech 1821, 1825 a 1830 peklady do anglitiny, nminy, italtiny, dntiny a panltiny

Clov skupinakniha pro vechny, kte mohou pijt do styku s ppady otrav v dsledku nehod i zloinpraktit a soudn lkai, chirurgov, lkrnci, soudci, prost lid, kte se v dan okamik nemohou dovolat odborn pomoci velk st prvnho vydn zakoupena pro poteby ministerstev policie, soudnictv a nmonho obchodu


Secours a donner aux personnes empoisonnees ou asphyxieesnvody na prvn pomoc pi akutnch otravch antidota nezastupiteln role lka pi len otrav oponent F. V. Raspail (1794-1878)kritika neuvenho pouvn nkterch tradinch lebnch prostedk (soli Hg) obshl kapitola o panovn vnarejstk trivilnch a systematickch nzv chemikli

Obvinn Hectora Claussiera V lednu 1818 vylo prvn vydn m uebnice Contre-Poisons (Protijedy), kter jsem dedikoval M. Orfilovi. Ten ji pedtm publikoval knihu o rznch typech jed, ovem bez uveden jakchkoli lebnch prostedk. Zaslal jsem kopii sv knihy tomuto osvcenmu lkai a on, nepochybn pli zamstnn, opomnl potvrdit jej pijet. O ti msce pozdji vak pojednal o stejn problematice zpsobem, kter se tak podobal m prci, e jsme se dopustili i stejnch chyb, co je okolnost, kterou jsem se ctil bt velmi polichocen ..


Ppad Nicolase MercieraNicolas Mercier slaboduch syn Louise Merciera z Villey-sur-Tille pobl Dijonuotec pod tlakem sv eny (Nicolasovy macechy) zakoupil v lkrn unci arseniku 15. prosince 1838 zaal Nicolas zvracet, bez lkask pomoci zemel 22. prosince

Soudn proces (listopad 1839)svdectv lka, kte provdli pitvu exhumovanho tla v trvcm traktu zjitny znmky silnho zntu a vedy Nicolas byl pravdpodobn otrven siln leptavou chemikliexperti z Dijonu (lka, lkrnk, chemik) nebyli schopni v obsahu trvicho traktu ani v tknch zemelho prokzat znmky jakhokoli jeduvzorky tkn aludku a stev byly povaeny v kyselin dusin , digestt byl probubln sirovodkem a pevedeny do Marshovy aparaturyvsledky Marshovy zkouky byly neprkazn


Marshova zkoukaautor James Marsh (1794-1836) - Royal Arsenal Woolvichdetekn limit 0,02 mg, interference s Sb - rozdln rozpustnost As a Sb v NaClOsmrteln dvka As pro lovka 70 - 200 mg As - zvis na sloueninMateu Josep Bonaventura Orfila i RotgerAs2O3 + 6Zn + 6H2SO4 2AsH3 + 6ZnSO4 + 3H2O

Ppad Nicolase Mercieraexperti z Pae (Orfila, Devergie, Le Sueur, Ollivier) nov exhumace v z 1839 stopy arsenu detekovny ve zbytcch jater, konetin a hnilobn kapaliny, kter se nachzela na dn pepravnho sudu vzorky tkn povaeny ve vod, kter byla kompletn odpaena, odparek rozputn v kyselin dusin a peveden do Marshovy aparaturyu soudu prezentovny keramick destiky s vylouenm arsenemsrovnvac vzorky tkn ps zmrn otrvench arsenem (pozitivn), tkn lid pohbench na stejnm hbitov (negativn), hbitovn pda (negativn)F.V. Raspail nmitka ohledn arsenu, kter se vyskytuje v tle pirozen a ohledn monho zneitn pouitch chemikli (negativn vsledky slepho pokusu)

Mateu Josep Bonaventura Orfila i RotgerNicolas Mercier byl odsouzen na 20 let galej

Ppad Marie LafargeovMarie Capellov (24 let) prostednictvm seznamovac agentury nala manela - Charles Pouch-Lafarge syn smrho soudce z Vigeois ve stedn Francii svatba 10. srpna 1839, manelv poheb 13. ledna 1840manel vn onemocnl pot, co na sluebn cest v Pai posvail vnoku z balku od sv enyve stejnm ase Marie v lkrn dvakrt zakoupila vt mnostv arseniku


Soudn proces v Tulle (z 1840)mstn lkai provedli analzu zvratk a tkn nebyli vak schopni uinit jednoznan zvr ohledn ptomnosti AsOrfila se svmi kolegy provd srii experiment, kter otravu jednoznan prokazuj

Ppad Marie Lafargeov Orfilovy experimentytvrtina aludku, polovina kapalnho obsahu aludku a zvratky byly smchny dohromady, mixovny a karbonizovny za pouit kyseliny dusin, zbytek po karbonizaci vaen s destilovanou vodou a filtrovn, filtrt peveden do Marshovy aparatury zskno st detekovateln mnostv As jtra, srdce a st mozku vaeny nkolik hodin v destilovan vod, filtrace, filtrt odpaen do sucha, karbonizovn pomoc HNO3 a peveden do Marshovy aparatury zskn zeteln povlak Asnerozputn zbytek z 2. experimentu zahvn s dusinanem draselnm, pot macerovn v hork destilovan vod, filtrovn a vsledn filtrt byl peveden do Marschovy aparatury dvojnsobn vtek As ne v pedchozm ppad


Orfilova poznmka Marshova aparatura me v nezkuench rukou selhat pi snaze oddlit arsen od kapalin, kter tento prvek obsahuj..

Ppad Bocarm (Belgie 1850)ob - Gustave Fougnies vrazi sestra Lydie a vagr Hyppolite Visart de Bocarm


Pozadve tvrtm vydn knihy Pojednn o toxikologii (Trait de toxicologie) z roku 1843 Orfila pochybuje o technick proveditelnosti dkazu jedu organick povahy ve tknch obti hrab Bocarm destiluje nikotin z rostlin tabku a pimchv ho vagrovi do jdladkaz nikotinu provd Orfilv nkdej k, belgick chemik Jean Servais Stas (1813-1891)

Stassv postup izolace nikotinumacerace podezelho vzorku tkn v etanolupot pdavek kyseliny avelov (vinn) vznik avelanu nikotinu rozpustnho ve vodPdavek destilovan vody, filtrace a odpaen kapalnho podlu a na a znovu filtracealkalizace kapalnho podlu hydroxidem sodnm uvolnn nikotinuextrakce nikotinu etherem Mateu Josep Bonaventura Orfila i RotgerJ.V. Stas

Orfilovy modifikace Stasova postupumacerace vzorku ve vod, okyselen zednou kyselinou srovoumacerace vzorku v teru, dekantace a odpaen kapaliny na vzduchu, pdavek hydroxidu sodnho

Etick problmyse Stasovm postupem se Orfila seznmil jako expert obhajoby v ppadu Bocarm ve prospch obvinnho vak nevypovdalsvj refert Memoir on Nicotine pedloil Orfila Nrodn akademii lkaskch vd v Pai (Academie Nationale de Medicine) 20. kvtna 1851 a peetl ho na veejnm zasedn 3. ervna 1851Stas jako aktivn expert obaloby mohl svj lnek o nikotinu publikovat a pozdji15. jna 1853 podal J.V. Stas nespn Belgickou akademii lkaskch vd o schvlen nsledujcho usnesen:Mateu Josep Bonaventura Orfila i Rotger

Prvenstv v ppad objevu absorpce nikotinu a jeho nemnnosti vlivem hospodaen zvecho organismu, stejn tak jako v ppad schopnosti tento jed zskat beze zmn a ztrt, pat panu Stasovi. Vzkumy pana Orfily tkajc se nikotinu jsou star ne ty pana Stase a to zhruba o pl roku.

ivotopisn daje shrnutnarozen 24. dubna 1787 na Minorce1807 imatrikulace na Lkask fakult v Pai1811 obhajoba doktorsk prce1812 prvn vydn jeho knihy Trait des poisons1816 post osobnho lkae fr. krle Ludvka XVIII1819 francouzsk obanstv, profesor soudnho lkastv na Lkask fakult v Pai


1830 dkan Lkask fakulty v Pai1848 sesazen z postu dkana, vyetovn pro ilegln aktivity1851 osvobozen od vech obvinn, zvolen pedsedou Akademie lkaskch vdzemel 12. 3. 1853

Literatura :J.R. Bertomeu-Sanchez, Mateu Orfila i Rotger (1787-1853): Science, medicine and crime in the nineteenth century, Contributions to Science 2 (4), 565-578 (2004) J.R. Bertomeu-Sanchez, Popularizing Controversial Science: A Popular Treatise on Poisons by Mateu Orfila (1818), Medical history 53, 351-378, (2009)F. Thomas, Milestones in Forensic Science, Journal of Forensic Sciences 19 (2), 241-254 (1974)R. Wennig, Back to the roots ofmodern analytical toxicology: Jean Servais Stas and the Bocarme murder case, Drug Testing and Analysis 1, 153-155, (2009)S.H.Webster, The Development of the Marsh Test for Arsenic, Journal of Chemical Education 24 (10), 487-490, (1947)M. Orfila, Memoir on Niotine, New York Journal of Medicine IX, 219 243 (1852)American Journal of the Medical Sciences XXVII, Medical Jurisprudence and Toxicology paragraph 63, 533 (1854) http://www.bium.univ-paris5.fr/histmed/medica/orfila/orfila03.htm#2http://murderpedia.org/male.B/b/bocarme-photos.htmhttp://www.nlm.nih.gov/visibleproofs/galleries/biographies/orfila.html


Documents

Mateu Orfila a jeho přínos toxikologii