M1: LESNICKÁ BOTANIKAČELEĎ: LIPNICOVITÉ

Autor modulu: Ing. Radim Církva

ČELEĎ: LIPNICOVITÉ

• plodem je obilka

• stonek je dutý s kolénky tzv. stéblo a proto pravé trávy

• listy rozlišeny na čepel, pochvu, jazýček a někdy ouška

• květy sestavené do jednokvětých nebo vícekvětých klásků

• klásky podpírají dvě plevy a jsou sestavené do klasu nebo laty

• v každém květu se nachází plucha(často osinatá) i menší pluška,

dlouhé tyčinky s prašníky a semeník s pérovitými bliznami

• významné obilniny: pšenice, žito, ječmen, oves, rýže, kukuřice aj.

• luční druhy: ovsík, psárka, bojínek a tomka

• plevel: pýr plazivý

LIST DVOUKVĚTÝ KLÁSEK

lipnice hajní – Poa nemoralisV: do 60 cm

S: tenké

L: 1-3 mm široké, čepel odstává od stébla v pravém úhlu, měkké

K: lata řídká, kvete VI-VIII

E: minerálně středně bohaté, suché až středně vlhké půdy, polostinná až světlomilná

Z:

strdivka nicí – Melica nutansV: do 60 cm, plazivé oddenky

S: tenké

L: 3-5 mm široké

K: klásky v jednostranném slabě převislém hroznu, kvete V-VI

E: minerálně středně bohaté a středně vlhké půdy, polostinná

Z:

strdivka jednokvětá – Melica unifloraV: do 50 cm, plazivé oddenky

S: tenké

L: 3-5 mm široké, jazýček o 180˚ posunutý

K: řídká rozkladitá lata, kvete V-VI

E: minerálně středně bohaté, středně vlhké půdy, polostinná, hojnější v karpatské oblasti

Z: obsahuje jedovatý kyanovodík

srha laločnatá (říznačka) – Dactylis glomerataV: do 1,5 m, trsnatáS:

L: 5-10 mm široké, šedozelené, drsné, čepel s výrazným kýlem (hlubokou střední rýhou) pochvy listů zploštělé

K: klásky klubkovitě nahloučené na konci větévek, kvete V-VII

E: minerálně středně bohaté, středně vlhké půdy, světlomilná

Z:

bezkolenec modrý – Molinia caeruleaV: do 1 m, hustě trsnatá

S: kolénko pouze v dolní třetině, v horní části bezkolenkaté

L: 6-10 mm široké, tuhé, místo jazýčku mají věneček chloupků, čepel má modravý nádech

K: lata úzká, fialově modrá, kvete VII-IX

E: minerálně chudé, podmáčené, špatně provzdušněné půdy, rašeliniště, světlomilnáZ:

metlička křivolaká – Avenella flexuosaV: do 50 cm, řídce trsnatáS: narůžovělé

L: čepel štětinovitá, tmavě zelená, na průřezu 1mm kulatá, snadno se rozemne mezi prsty (měkká), jazýček zřetelný

K: klásky hnědočervené, větévky lat zprohýbané, kvete VI-VIII

E: minerálně chudé, kyselé, suché až středně vlhké půdy, humusová forma mor, (bory, kyselé doubravy, chudé smrčiny), polostín až světloZ:

metlice trsnatá – Deschampsia caespitosaV: do 1,5 m, hustě vysoce trsnatáS:L: 3-7 mm široké, tuhé, hluboce podélně rýhované, čepel 60 cm dlouhá

K: kuželovitá lata až 30 cm velká, větévky za květu vodorovně odstávající, klásky nafialovělé, kvete VI-IX

E: minerálně chudé až středně bohaté, vlhké půdy (oglejené, podmáčené a rašelinné), světlomilná (častá na holinách)Z: obtížná lesní buřeň

kostřava ovčí – Festuca ovinaV: do 30 cm, hustě trsnatá

S: tenké

L: 0,5 mm úzké, štětinovité, šedozelené, špatně se mezi prsty rozemnou (tuhé), bez jazýčku

K: lata přímá do 10 cm, červenofialová, kvete V-VI

E: minerálně chudé, kyselé, suché půdy (bory a doubravy), světlomilná

Z:

kostřava obrovská – Festuca giganteaV: do 1,5 mS:L: 8-15 mm široké, rýhované,lesklé, na bázi velké špičaté ouška

K: lata až 40 cm dlouhá, převislá, klásky s až 2 cm dlouhými osinami, kvete VII-VIII E: minerálně bohaté až nitrofilní, středně vlhké půdy (luhy, bučiny), stínomilná až polostinná

Z:

pěchava vápnomilná – Sesleria calcariaV: do 30 cm, hustě trsnatáS:L: 3 mm široké, tuhé, lesklé, na okraji bělavý lem, uprostřed výrazný kýl

K: hlávkovitý klas, 1-3 cm dlouhý, našedlý až namodralý, kvete III-V

E: vápnité, kamenité, suché půdy, světlomilná, výskyt Moravský kras, Pálava, Znojemsko, Český kras, České Středohoří

Z:

smilka tuhá – Nardus strictaV: do 30 cm, hustě trsnatáS:L: štětinovité, tuhé, šedozelené, přízemní listové pochvy žluté

K: jednostranný klas, hřebenovitě odstávající, našedlý, kvete V-VII

E: minerálně chudé, kyselé půdy, suché až rašeliniště, často horské hole, světlomilná

Z:

válečka lesní – Brachypodium sylvaticumV: do 1,2 m, trsnatá

S: kolénka chlupatá

L: 8 mm široké, temně zelené, měkké, listové pochvy chlupaté

K: klásky válcovité a dlouze osinaté, květenství převislé, kvete VII-VIII

E: minerálně středně bohaté, středně vlhké půdy, polostinná

Z:

třtina křovištní – Calamagrostis epigeiosV: do 1 m

S: stéblo pod latou drsné

L: 5-12 mm široké, šedozelené, drsné, tvrdé

K: lata hustá, chloupky v květu dlouhé a přesahující pluchy, kvete VI-VIII

E: minerálně chudé až bohaté, suché až mokré půdy, světlomilná

Z: ztěžuje obnovu lesa, stíní, zaléhá a odebírá vláhu sazenicím

třtina chloupkatá – Calamagrostis villosaV: do 1,5 m

S: stéblo pod latou hladké

L: 3-6 mm široké, listové pochvy mají na obou stranách svazečky chloupků

K: lata řídká, chloupky stejně dlouhé jako plucha, kvete VII-VIII

E: minerálně chudé, kyselé a vlhké půdy v horách (od 6. vls), světlomilná až polostinná

Z: ztěžuje obnovu lesa

třtina rákosovitá – Calamagrostis arundinaceaV: do 1,5 m, trsnatá

S: stéblo pod latou drsné

L: 4-10 mm široké, líc nelesklý, rub silně lesklý

K: světlezelená úzká lata, chloupky kratší než pluchy (často nezřetelné), kvete VI-VIII, typická je výrazně dlouhá osina

E: minerálně středně bohaté, vlhké půdy, polostinná

Z:

Úkoly na příště

1. Odkud pochází kukuřice a cukrovník lékařský?

2. Která subtropická až tropická tráva dorůstá až 30 m?

3. Která tráva rostoucí kolem vod se používá k výrobě rohoží?

4. Prostudujte si učebnici str. 100 až 109 .