JIHOVÝCHODNÍ EVROPA

Gabriela Ryšavá, Jan- Pavel Cajzl, Klára Buchtová, Ondřej Smékal, Julie Charousová, Oliver Mynář

POVRCH

• Hornatý (největšími pohořími jsou Karpaty, Dinárské hory a Stará planina a Pindos) a nížinatý (Velká nížina uherská, Rumunská nížina a Hornotrácká nížina)

• Nejúrodnější je Vojvodina a severní Srbsko, kde nížinatý kraj zavlažuje Dunaj s dalšími řekami

KARPATY

Kliknutím na ikonu přidáte obrázek.

RUMUNSKÁ NÍŽINA

Kliknutím na ikonu přidáte obrázek.

PODNEBÍ

• Jihovýchodní Evropa má mírné kontinentální podnebí, střídají se zde čtyři roční období a jsou zde rovnoměrně rozloženy srážky.

• Průměrná roční teplota je 11, 7 °C, nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 22, 1 °C.

• Průměrný roční úhrn srážek činí zhruba 700 milimetrů. Nejslunnější měsíce jsou červenec a srpen.

RUMUNSKÝ ZÁPAD

Kliknutím na ikonu přidáte obrázek.

HL. ŘEKY A JEZERA

• https://www.email.cz/web-office/5uxMs8DcJVeIOCHJawXgVMUlq_HmvW2A4eFiNVc482UFCGuQNlms-3CnOil8M0a1ub9SQYU/Zem%C3%A1k.doc

ŘEKY V RUMUNSKU

Kliknutím na ikonu přidáte obrázek.

BIOSFÉRA

• Je to všechno živé – řadíme sem rostliny a živočichy. Dělíme ji na:

• * Zoogeografii – fauna – jsou to všichni živočichové včetně člověka

• * Fytogeografii – flura – jsou to veškeré rostliny

• ZVÍŘENA * LES – např. medvědi, vlci, lišky, rysi, jeleni, prasata divoká

• * POLE – např. zajíci, tetřevi, koroptve, bažanti, polní hlodavci

• * STEPI – např. sysli a křečci

ZVÍŘENA

Kliknutím na ikonu přidáte obrázek.

ROSTLINSTVO

• V Jihovýchodní Evropě převažují hlavně lesy – ve vyšších polohách jehličnaté (tajga) (smrk, modřín, borovice, jedle), o trochu níž smíšené a v nížinách listnaté lesy (bříza, dub, buk, lípa…).

• Působením člověka se ale pěstuje stále více smrků pro jejich rychle rostoucí dřevo. Pochopitelně můžeme mezi lesy najít louky s lučními květinami a pole (brambory, kukuřice, zelenina, řepka olejka…)

• Dále můžeme v Jihovýchodní Evropě více na jihu najít lesostepi. Tam lesy přechází v travnaté porosty.

SOUVISLOST MEZI NADMOŘSKOU VÝŠKOU ROSTLINNÝM POROSTEM

• * Nížinný stupeň (do 200 m n. m.) - původně se v něm nacházely listnaté, převážně dubové lesy. Dnes však jsou kvůli zemědělství z většiny vykáceny.

• * Stupeň pahorkatin (200 - 500 m n. m.) - původní vegetaci v tomto stupni dříve tvořily dubové a habrové lesy. Ty jsou ale dnes převážně vykáceny a jejich místo je využíváno k zemědělství nebo jsou nahrazeny smrkovými lesy pěstovanými na dřevo.

• * Podhorský stupeň vrchovin (500 - 1000 m n. m.) - dříve v něm rostly bukové a jedlové lesy i ty však byly vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami.

• * Horský stupeň (1000 - 1300 m n. m.) - přirozený vegetační porost tvoří smrkové lesy.

• * Subalpinský stupeň (1300 - 1900 m n. m.) - je to stupeň, ve kterém se vyskytují borovice, modříny, břízy a vrby. Mnohdy byly původní porosty vypáleny a na jejich místě jsou dnes pastviny.

• * Alpinský stupeň (1900 - 2200 m n. m.) - tato přírodní krajina je úplně bez stromů a větších keřů. Vegetaci tvoří jen bylinný porost.

ÚZEMNÍ ROZDĚLENÍ

• Albánie • Bosna a Hercegovina• Bulharsko • Černá Hora • Chorvatsko • Itálie (pouze Provincie Terst)• Kypr• Maďarsko • Řecko • Makedonie • Moldavsko • Rumunsko • Slovinsko • Srbsko • Turecko (pouze evropská část - tzn. východní Thrákie)

• Území se sporným statutem: Kosovo, Podněstří, Severní Kypr• Jedny z největších měst: Athény, Bělehrad, Budapešť, Bukurešť, Sarajevo, Sofie

VELMI ZNÁMÉ REKREAČNÍ MÍSTO CHORVATSKO

Kliknutím na ikonu přidáte obrázek.

OBYVATELSTVO

• Převažují slovanské jazyky mezi které nepatří albánština, maďarština, rumunština. Mezi slovanské národy patří Bulhaři, Srbové, Chorvati.

• Obyvatelstvo tvoří Slovinci 88%, menšiny Chorvatů, Srbů, Bosňanů a Italů.

HOSPODÁŘSTVÍ

• Mimo Chorvatska a Řecka se jedná o méně hospodářsky rozvinuté státy Jihovýchodní Evropy.

• Chorvatská a Řecká ekonomika je závislá zejména na turistickém ruchu. Jadranské a Středozemní moře.V případě Bulharska je to Černé moře.

PRŮMYSL

• Tuto oblast Evropy můžeme označit jako méně průmyslově rozvinutou s nízkým podílem nerostných surovin. Jednotlivé státy jsou proto převážně závislé na dovozu surovin a můžeme říci, že dovoz surovin převyšuje vývoz.

• V případě těžby nerostných surovin můžeme zmínit např. Rumunsko, kde se těží ropa a černé uhlí. V Albánii se těží polymetalické rudy.

ZEMĚDĚLSTVÍ

• - Řecko a Chorvatsko

• Na kamenité půdě se pěstuje vinná réva, olivy, citrusy a tropické ovoce.

• Za dobytek se chovají ovce a kozy.

• - Bulharsko, Rumunsko

• Zde jsou již nížiny, kde už není půda tak kamenitá, takže se pěstuje kukuřice, pšenice, slunečnice.

• Za dobytek se chovají prasata.

• Albanie, Kosovo, Makedonie

• Za dobytek se zde chovají rovněž kozy a skot.

• V Bosně a Hercegovině se pěstují brambory.

DOPRAVA

• Tato část Evropy nepatří mezi oblasti s rozvinutou dopravní infrastrukturou.

• Chorvatsko např. investovalo v posledních deseti letech do výstavby dálnice podél pobřeží Jadransého moře a jedná se pro české turisty o nejvyhledávanější oblast na letní dovolenou.

• Dalším důležitým dopravním prostředkem je lodní doprava z důvody řady ostrovů v Jadranském a Středozemním moři.

Z ČEHO JSME ČERPALI???

• Wikipedie• http://www.ucseonline.cz/zemepis/geograficky-prehled-jihovychodni-

evropy/• http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihov%C3%BDchodn%C3%AD_Evropa

KONEC

Kliknutím na ikonu přidáte obrázek.