Click here to load reader

Ján Šmok - Skladba fotografického obrazu

  • View
    101

  • Download
    22

Embed Size (px)

DESCRIPTION

skladba

Text of Ján Šmok - Skladba fotografického obrazu

  • AKADEMIE MZICKCH UMNI V PRAZE

    FAKULTA FILMOV A TELEVIZN

    Skladba fotografickho obrazu

    Prof. Jn mok

    STATNI PEDAGOGICK NAKLADATELSTV

    PRAHA

  • KAPITOLA 1

    TEORIE SDLOVN JAKO ZKLAD TEORIE FOTOGRAFIE

    1-1 Sdlen

    Vdom zenou svalou innost, prostednictvm kter lo-vk zasahuje do svho okol, ozname jako jednn. innost srdce jednnm nen, chze i zpv ano. Existuj jen dva zkladn a geden smen druh jednn. Jednn vcn smuje k zachzen s vcmi eventueln sebou samm jako vc /chze, zatloukn hebk, szen semen/. Je samo sebou, sleduje njak praktick cl, nen ureno k pozorovn druhm lovkem. Proti tomu jednn obsahov m ve vdom druhho pozorovatele vyvolat urit obsah, je pmo k tomu a k niemu .jinmu ureno. Kladv-kem se zatloukaj hebky, kladvko je samo sebou, nic nezname-n. Kresbou kladvka se hebky zatloukat nedaj, kresba je soustava ar, vytvoen jen proto, aby u pozorovatele vyvolala vdom kladvka, nikoliv .jen vdom ar jako takovch. Vcn jednn me smovat k uritmu produktu, kter ozname jako vrobek /kladvko/, vsledkem obsahovho jednn, orientovanho na druhou osobu je sdlen. Vechny romny a jzdn dy jsou sdlenm, vechny cihly, a kostely jsou vrobkem. Rozliovn je naprosto pesn, zmna nen mon.

    Pechod mezi jednnm vcnm a obsahovm tvo pedvdn. Je to jednn v podstat vcn, kter v dan chvli nesleduje svj pvodn cl, nbr je provdno proto, aby bylo jinmi po-zorovno. Vcn podstata je pi tom vce i mn zatlaena do pozad. Pedvdn je dleitou soust vyuovn, hereckho vkonu apod.

    1602-8991 - 3 -

  • dn jin typ jednn neexistuje. Jakkoliv lidsk dlo, tj. i umleck, me bt jen sdlenm /bse/, nebo vrobkem /kostel/, nebo pedvdnm /artistick vkon/. Tzv. umleck dla tedy netvo jednotlivou kategorii a ned se stejnmi zkony /romn pat mezi sdlen, kostel mezi vrobky/.

    Kam pat fotografie? Kad fotografick snmek je autorem, vytvoen a divkem pijmn jako jev, jeho jedinm clem je vyvolat v divkov vdom obsah. K niemu jinmu nen snmek ani uren ani pouiteln. Fotografick snmek tedy nen ani v-robkem ani pedvdnm: je sdlenm. Pat-li ovem fotografie do oblasti sdlovn, je teorie fotografie pouze speciln st obecn teorie sdlovn. vod do teorie fotografie tvo proto seznmen s kategoriemi a zkonitostmi oblasti sdlovn. Vrobky a pedvdnm se dle zabvat nebudeme. Jednostrannou orientaci dalho textu by mohl vzniknout dojem, e umleck dlo .je vdy sdlenm. Nikoliv, umleck dlo me bt vrob-kem, pedvdnm i sdlenm. Pokud jde o fotografii, tam ovem plat vdy. fotografie rovn se sdlen.

    1-2 Vrazov prvek fotografickho obrazu

    Tak jako je pro kybernetiku charakteristickm jevem kormi-delnk, je pro oblast sdlovn charakteristick posel. Posel dokld vechny zkladn jevy i vztahy tto oblasti. Existujeli posel, mus existovat poselstv, tj. sdlen samo o sob. Mus existovat i autor sdlen na poslovi nezvisl, existuje i adrest, ktermu m posel sdlen doruit. Konen zjevn existuje i problm, jak se dostane sdlen od autora k adres-tovi, tj. problm distribuce sdlen. Podle toho je zejm, e vda o sdlovn mezi lidmi /angelmatika/ mus zkoumat ti zkladn oblasti: 1/ sfru vlastnho sdlen a jeho vytven autorem, 2/ sfru distribuce sdlen, 3/ sfru adopce a konzumu /jak adrest sdlen pijme a k emu

    ho pouije/.

    1602-8991 - 4 -

  • Vnujme se nyn sfe prvn. Aby sdlen bylo vnmateln. mus tvoit systm smyslov rozliitelnch detailu. Tak strom i idle tvo systm rozliitelnch detail. Ve sdlovn vak jde o systmy speciln k elm sdlovacm vytven a k niemu jinmu nepouvateln, tj. systmy sdlovac. Je jich vt poet: systm ar /kresba/, systm ton /hudba/ apod. Kad jednotliv sdlen pedstavuje obsahov uspodan sdlo-vac systm, nebo sdlovac kombinaci, /kombinaci dvou nebo v-ce systm, nap. hudba-e/. Kad sdlovac systm produkuje-me pimenm obsahovm jednnm, kter vzhledem ke vztahu mezi vdomm autora a sdlenm oznaujeme jako sdlovac pro-stedek. Systm ar na podloce je sdlovac systm, kreslen /innost/ je sdlovac prostedek.

    Smyslov vnmatelnou strnku sdlen oznaujeme na rozdl od obsahu jako vraz sdlen. Pi pozorovn japonskho textu pozorujeme vraz, nechpeme obsah. Budeme-li vraz sdlen d-lit na stle men dly, dojdeme a k dle nedlitelnmu vra-zovmu prvku. Vrazovm prvkem hudby je tn,, kresby ra apod. Vrazov prvky jsou uspodny v bzi vrazu, /kresba v ohrani-en ploe, balet v asoprostoru jevit apod./. Vrazov prvky mus bt v bzi vrazu libovoln umstiteln a maj zpravidla nkter kvality mniteln. Hudebn tn m napklad intenzitu, vku, trvn apod.

    Objev-li se nco, co na prvn pohled vypad jako nov sdlovac systm, musme nejprve zjistit, zda vrazov prvek tto novinky je jin, ne u systm dosud znmch. Sdlovac systmy mohou toti mt i rzn technick varianty /kresba pe-rem, kresba tukou/ nebo obsahov vidy /kresba stranu, pln domu a psmo jsou obsahov vidy tho systmu, tj. systmu ar v ploe/.

    Pedpokldejme, e se prv dnes objevila fotografie. Prvn zvr bude znt: fotografick snmek je zjevn a nepo-chybn obsahov uspodan sdlovac systm. Prvn otzka: je

    1602-8991 - 5 -

  • to systm zcela nov nebo je ji v njak podob znm? een vyaduje definici vrazovho prvku fotografickho snmku. Dlu snmek na stle men ploky. Dojdeme k stbrnmu zrnu, ekni mon ten. To je zvr nesprvn: Nemme dlit citlivou vrstvu, nbr obraz. Vrazovm prvkem kresby nen zrnko tuhy, nbr ra.

    Skutenost se z optickho hlediska skld z bod rznho jasu. Tyto body jsou objektivem pevedeny na rozptylov ploky kter jsou dle transformovny vhodnm procesem na ploky bar-vivov, stbrn apod. Vrazovm prvkem fotografickho snmku je tedy transformovan rozptylov krouek vytvoen objektiver Zpsob transformace zvis na uit technice, u kad technici nvarianty me bt jin, /zpsob fotochemick, fotoelektricky, termoplastick apod./. Konen zvr: takto definovan vrazoi prvek nen dosud znm, fotografie je proto zcela nov sdlovai systm. Pat do stejn kategorie jako e, hudba i kresba a d se proto stejnmi zkony.

    Lidsk spolenost vyhledv stle nov sdlovac systmy prv a jen proto, e rzn systmy maj rzn obsahov mo-nosti /e sdlujeme jin obsahy ne hudbou/ a rznou prakti* kou pouitelnost /ve tm nem smysl gestikulovat, mluvit ano/ V rodin sdlovacch systm mus fotografie zaujmout msto odpovdajc jejm obsahovm monostem a jej praktick poui-telnosti. Je-li v nkterm smru vhodnj ne sdlovac systmy star, mus je postupem doby z pslunch oblast v; i tlait /nap. vytlaen kresby fotografi ve vdeck a techni k dokumentaci/.

    Dosavadn teorie umn kategorie sdlovacch systm nez Proto mus objev kresby prohlsit za objev "vtvarnho umn. Ve skutenosti objev kresby znamen pouze nstup novho sdlo vacho systmu. Kdy a pro zaal lovk tmto systmem mimo jin vytvet tak tzv. umleck dla - je zcela jin otzka.

    1602-8991 - 6 -

  • 1-3 Dsledky emocionln soustavy

    lovk jedn, jen kdy ije, a ije, jen kdy jedn. Systmem smyslu pjjm podnty z okol, systmem sval do oko-l zasahuje. Vazbu mezi vnjmi podnty a vnjmi zsahy ozname .jako vn.i komunikaci. Tlu sammu rzn vlivy prosp-vaj nebo kod, tlo se v dsledku toho dostv do stavu klad-nho nebo negativnho. Nedostatek vody zpsobuje stav negativn, pit vody pi zni zpsobuje stav kladn. Jednn mus ve-obecn smovat k odstraovn stav negativnch a k zpsobovn stav kladnch. O stavech tla mus dostvat zprvu dc centrla, mozek. Proto jsou v tle rozmstny receptory, kter zprvy o stavu tla do mozku podvaj. Styk mezi mozkem a tlem ozname jako vnitn komunikaci. Systm komunikace vnj mus b.t podmnn systmem komunikace vnitn; tlo mus mozku signalizovat k jakmu vsledku /z hlediska tla/ vedlo jednn, ke ktermu dal mozek povel.

    V tle tedy dochz v dsledku vnjch vliv ke zmnm stavu, hovome o stavov odezv tchto vliv. Ve vdom jedince se stavov odezva jev /odr/ jako pocit, cit, emoce. Stavov odezva je fyziologicky konstatovateln, emoce je pouhm subjektivnm jevem vdom. Urit stav zavacho traktu se do vdom promtne jako pocit hladu.

    Odezvov systm tvora d, uruje, co tvor bude i nebude dlat. Uplatuje se principem primrn a sekundrn regulace. Kdy nm hroz smrt zn, vypijeme vodu jakoukoliv. Je-li pri-mrn ohroen ivota zaehnno, zanou se uplatovat aspekty sekundrn, kter nemaj s vlastnm ukojenm zn nic spole-nho: Hledme vodu chladnou, dobrou, istou, chceme se napt pohodln atd. Primrn a sekundrn regulace se prosazuje na-prosto vude. V rmci jednn vcnho zhotovujeme vrobky. Jakmile jsou vrobky schopny primrn splnit el, pro kter jsou vyrbny, zane psobit i sekundrn regulace. Vrobky jsou upravovny tak, aby byly pohodln, pohledn, hezk atp.

    1602-8991 - 7 -

  • m

    Tento proces ozname jako estetizaci a rozliuje potom vrobky prost od vrobk estetizovanch. nap. cihlu od kostela, vodo-vodn trubku od vodovodnho kohoutku apod. Mra estetizace rz-nch vrobk je pochopiteln rzn.

    Existuj-li vedle sebe dva jedinci stejnho druhu /a proto i stejnch poteb/, vznikaj situace, kdy jednn jednoho /leknut a tk/ nese informaci pro rozhodovn druhho. Tak dochz pi kontaktu vce jedinc zkonit nejprve k nemysln-mu, potom myslnmu penosu informac. Postupn se rozvj jeho nejvy forma, sdlovn. Protoe clem takto vzniklho sdlo-vn je penos prakticky dleitch informac, hovome o sdlo-vn informativnm. Postupn vak lovk zjistil, e je sdlo-vnm mono vyvolvat i emoce. Tak se zanaj objevovat sdle-n, kter neobsahuj dnou prakticky pouitelnou informaci, ale vyvolvaj emocionln in - hovome o sdlench emotivnch. Podvojnost zjistme pochopiteln i u pedvdn, kde vedle pedvdn informativnho /nap. pi vyuovn/ najdeme pi pln ztrt pvodnho vcnho cle i formy emotivn.

    Zskali jsme tedy est skupin: vrobek prost pedvdn informativn sdlen informativn

    vrobek estetizovan pedvdn emotivn sdlen emotivn

    Jevy na prav stran pat do rozshl kategorie umlch emocionlnch zdroj a jsou nkdy oznaovny za umleck dla. Jevy lev strany nikoliv. Kad emotivn sdlen, /emotivn pedvdn, i estetizovan vrobek/ m nadji, e bude v uri* t spoleensk situaci pokldn spolenost za umleck dlo. Z kvalit dla samho a zpsobu jeho pouvn meme zjistit, zda jde o vrobek prost nebo estetizovan, sdlen informativn nebo emotivn. To jsou kategorie na mnn spolenosti nezvisl. Zd

Search related