Click here to load reader

Integraci muslimů do Česka

  • View
    219

  • Download
    1

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Studie o integraci muslimů do české společnosti

Text of Integraci muslimů do Česka

  • VZKUMN ZPRVA

    INTEGRAN PROCES MUSLIM V ESK REPUBLICE PILOTN

    PROJEKT

    Daniel Topinka (ed.)

    Objednatel:esk republika - Ministerstvo vnitra, Odbor bezpenostn politiky, Nad tolou 936/3, 170 34 Praha 7, P.O.Box 21/OBP

    Zhotovitel: VeryVision, s.r.o., Dlouh 194/3, 702 00 Ostrava Moravsk Ostrava, [email protected]

    2006/2007

  • OBSAH

    I. VOD ........................................................................................................4

    O vzkumuIslm a reislamizaceIslm v EvropO zadavateli

    II. VZKUMN CLE......................................................................................22

    Cle vzkumuVzkumn otzkyZdvodnn vzkumu Klov koncept (integrace, inkluze a identita)Teoretick rmec - integrace

    III. METODY A TECHNIKY VZKUMU..................................................... 29

    Historie vzkumuVzkumn strategiePopis sledovanch ppad

    IV. MUSLIMOV V ESK REPUBLICE.................................................... 39

    Sociln a historick kontext Muslimov dnes

    V. INTEGRACE, SEPARACE, MARGINALIZACE, ASIMILACE?............ 51

    tyi pbhyMarginalizace a separaceAsimilace a semiasimilaceIntegrace

    VI. SPOLU A ZVL....................................................................................63

    IslmZsady a pravidlaVzdln a rodinaJdro a ti ostatnInterakce s eskm prostedmUznn

    Muslimsk komunita v Evropsk Unii a esk RepubliceDruh generace muslim

    2

  • VII. DISKUSE A DOPORUEN....................................................................91

    VIII. PLOHA.................................................................................................96

    3

  • I. VOD

    O vzkumu

    Vzkum se zabv integranm procesem muslim do esk spolenosti. Vzniknul

    na zklad objednvky ze strany Ministerstva vnitra R. Muslimov se na eskm

    zem vyskytovali v minulosti sporadicky a ptomnost islmu nemla na spolenost

    tm dn vliv. Povdom o islmu se utvelo zprostedkovan a nezakldalo se

    na pmch zkuenostech a kontaktech, a to navzdory tomu, e byl islm v Evrop

    ptomen a ovlivoval chod evropskch djin a do dnench dn. esk

    zprostedkovan zkuenost s islmem souvis pedevm s piblin ptisetletou

    ptomnost Turk na Balkn a ve stedn Evrop. Stedovk kontakty s islmem

    byly ojedinl a novovk zkuenost se utvela v kontextu politickho soupeen

    habsbursk monarchie s osmanskou . Pm kontakty tv v tv nahrazovaly

    obavy z tureckho nebezpe (Beka, Mendel, 1998).

    Prvn nezprostedkovan kontakty s muslimy z Balknu souvisely s jejich

    usazovnm se v RakouskuUhersku po anektovn Bosny a Hercegoviny.

    Po rozpadu monarchie se stali balknt muslimov soust nov vznikl

    eskoslovensk republiky. Muslimskou ptomnost obohatila tak nepoetn

    imigrace ze Sovtskho svazu (pevn erkesov a Tatai) a z Albnie (studenti).

    Muslimsk obec se na zem eskoslovensk republiky utvela od poloviny

    tictch let. Vedle migrujcch muslim obec poetn posilovali i nkte

    eskoslovent konvertit (Beka, Mendel, 1998). V dob svho zaloen

    (1934/1935) mla muslimsk nboensk obec asi 700 len (Beka, Mendel,

    1998). Obdob po druh svtov vlce znamenalo pro muslimskou obec dobu

    tlumu a neinnosti. Po roce 1989 dolo v esk republice k oiven aktivit

    muslim a obnoven innosti muslimsk obce. Na valn hromad, kter se konala

    30. kvtna 1992, zaznlo: Muslimov se u ns setkvaj s adou pot pi jednn s ady a

    zamstnavateli, pi prosazovn svch prv na dstojn, klidn a svobodn ivot a vykonvn 4

  • obad (Beka, Mendel, 1998, s. 179). Muslimsk obec se zaala nov etablovat,

    piem hledala nvaznost na dvj psoben obce v pedvlenm obdob.

    Polistopadov obdob ve vztahu k rozvoji muslimsk obce charakterizuj dv

    zsadn zmny. V prv ad muslimov zaloili nkolik vlastnch organizac. Ty byly

    asem registrovny a zskaly prvn status. Po nkolikaletch prtazch

    zskalo registraci i sted muslimskch obc v R, je mlo plnit lohu zasteujc

    organizace. Muslimm se podailo vybudovat institucionln, organizan a kulturn

    zzem svch sdruen a organizac. V roce 1998 bylo v R piblin 600

    angaovanch muslim, piem desetinu z nich mli tvoit etnit ei a zbytek

    cizinci (Beka, Mendel, 1998). Druhou vznamnou zmnu, kter vedla k rozvoji

    muslimsk obce, zapinila imigrace. Poet imigrant od roku 1989 trvale narstal

    a imigrace, jej soust byli tak muslimov, ovlivnila strukturu muslimsk

    komunity v esku, ale i dn uvnit n. Islm do esk republiky importovali

    uprchlci, turist, obchodnci, studenti a dal migrujc. V ase roste poet cizinc,

    kte jsou muslimy z tzv. tetch zem s povolenm k dlouhodobmu i trvalmu

    pobytu, azylant, kterm byl v esku piznn azyl a tak tch, kte zskali

    obanstv. Objevuj se i et konvertit. Tak ei maj vce pleitost se

    s islmem bleji seznmit prostednictvm mdi, studijnch i turistickch cest,

    literatury apod.

    Migrujc muslimov se v esk republice trvale usazuj, a proto se d oekvat, e

    se islm stane nedlnou soust ivota esk spolenosti. Zde narme na jedno

    ale budou muslimov soust spolenosti nebo budou t nkde na okraji

    v jejm stnu? O ivot muslim v esk republice toho nen pli mnoho znmo,

    o islmu si nemysl nic dobrho ti tvrtiny ech, edest procent z nj m strach.

    Povdom o islmu a jeho relich je velmi mal.1 Veejn mnn o muslimech se

    utv pod vlivem mdi, kter produkuj stereotypn obraz islmu. Vzhledem

    1 Tyto daje pochz z przkumu agentury STEM pro Hospodsk noviny z roku 2006. Z przkumu dle vyplynulo, e ei maj zkladn neznalosti, nap. 11 % respondent bylo pesvdeno, e zakladatelem islmu je Buddha, respektive Abrahm.

    5

  • k absenci historick zkuenosti s islmem nememe bt pekvapeni, e mediln

    obraz pedstavuje muslimy jako cizince, zdrazuje jejich odlinost a vnm je

    pedevm jako nositele potenciln hrozby (Kkov, 2006).

    Jak ij muslimov v esku je proto otzkou, kter doposud ek na sv

    zodpovzen. Clem tto pilotn studie je alespo zsti zacelit tuto mezeru a tzat

    se, zda-li se muslimov stanou soust esk spolenosti, nebo si vytvo vlastn

    paraleln svt. Tento vzkum si klade za cl zachytit alespo v hlavnch rysech, zda a

    jakm zpsobem se muslimov do esk spolenosti zaleuj. Jeho

    prostednictvm hledme odpovdi na otzky, jak se muslimm v esku ije, jestli

    se do spolenosti zaleuj a co se bhem tohoto procesu odehrv, jak probh

    proces integrace a ppadn co mu brn. Rovn ns zajmalo2, co si o procesu

    integrace muslimov mysl a jestli vbec maj zjem stt se integrln st

    spolenosti. Zamili jsme se na souasnou komunitu muslim, kter se li od t

    pedvlen, ale i od komunity, kter se zaala utvet potkem 90. let 20. stolet.

    Zkouman komunita je komunitou prvn dekdy 21. stolet a je siln ovlivnna

    pchodem imigrant ze zem, kter jsou islmsk nebo v nich alespo islm hraje

    dleitou roli.

    O em tato vzkumn zprva nepojednv? Nezabv se islmem a jeho reliemi,

    s nimi se ten me obeznmit prostednictvm dnes ji pomrn rozshl esky

    psan literatury o islmu. Tituly, s nimi jsme pracovali, jsou ostatn uvedeny

    v ploze. V vodu se jen strun zmiujeme o islmu a jeho souasn roli a tak

    o vybranch relich, kter maj vztah k pedmtu vzkumu.

    2 Rozhodli jsme se text pst v mnonm sle (plural maiestaticus), take tene oslovujeme z perspektivy my (zjistili jsme, podili jsme atd.). Rozhodli jsme se tak z dvodu, e se na vzkumn sti podlel cel tm, je ovlivoval zvren znn textu a podlel se na een vzkumu. Tak jsme nechtli, aby text vyznl pro tene pli neosobn.

    6

  • Islm a reislamizace

    Dve ne se budeme vnovat vzkumnm clm a vzkumu samotnmu, zamme

    se na krtk pehled informac o islmu. Nejedn se o vyerpvajc souhrn toho, co

    bylo o islmu napsno. vodn kapitola slou spe k zkladn orientaci v tmatu,

    piem v n uvdme skutenosti, kter souvis s vzkumnm tmatem. Hlavnm

    clem prce bylo uskutenit vzkum, nikoliv sumarizovat odborn poznatky

    o aktulnm dn. Islm je univerzalistick nboenstv, kter m sv stoupence

    nejen v zemch, odkud vzeel, ale i v Evrop, Africe, Severn a Jin Americe.

    Pevld na Stednm Vchod, v Mal Asii, v kavkazsk oblasti, na severu

    indickho subkontinentu, v jin Asii a Indonsii, severn a vchodn Africe.

    Muslim je na svt 1,2 miliardy a tvo tm ptinu lidstva. Svou univerzalitou

    islm snadno pekrauje hranice nrodnch stt a tm, e zahrnuje velmi rznorod

    stty, nrody a etnika, je utven mnohmi nearabskmi prvky.

    Geopolitick lenn svta z perspektivy islmu rozliuje dr al-islm (dm islmu)

    od dr al-harb (dm vlky). Islmsk prvo rozliuje zem, kde plat islmsk

    zkony, od zem, kter je pod nadvldou nevcch a m bt potencilnm clem

    dihdu. Oznaen dr al-harb (dm vlky) nebo dr al-kufr dnes nahrazuje mn

    problematick oznaen dr al-ahd (dm dohody). V tto souvislosti se objevily

    i nzory, e by Francie s pti miliony muslimy mohla bt oznaena za dr al-islm

    spe ne nkter mlo lidnat stteky Orientu (Islm v Evrop, 2006).

    Univerzalita islmu je dna platnost boskho zkona ara. ara je aplikovna na

    vechny oblasti lidskho ivota. Neoddluje od sebe zkon nboensk a svtsk.

    Uruje sprvn zpsob chovn a obsahuje soubor norem, kter jsou nvodem

    k tomu, jak bt sprvnm muslimem. Systm pravidel zahrnuje vztah lovka

    k Bohu (ibdt), sfru sociln interakce (mumalt) a sfru zkaz, tresty za

    pestupky (ukbt). Ve vztahu lovka k Bohu m zsadn vznam pt povinnost,

    kter jsou oznaeny za pile islmu (arkn ad-dn). Jsou to zkladn znaky

    7

  • pslunosti k islmu a tvo je vyznn vry (ahda), modlitba (salt), nboensk

    da (zakt), pst v msci ramadnu (sawm) a pou do Mekky (hadd). Nkdy je do

    souboru jet azen dihd, svat boj. Dodrovat Bo zkon pedstavuje ctt

    zkony sttu a zrove bezpen kret po pm stezce k Bohu. O obsah, aktuln

    hodnotu a vztah Boho zkona k souasnmu ivotu, se vede ada diskus. ara

    prostupuje vekerm ivotem muslim a je soustavou zkon a kvalifikac vztah

    a in i zdrojem morlky.

    Prvn systm rozliuje pt td lidskch in. Za prv to jsou iny povinn podle

    Kornu, individuln i kolektivn (fard, wdib). Jejich poruen je trestnm inem

    ped Bohem a zkonem. Do druh kategorie spadaj iny doporuen na zklad

    hadth (soubor vrok a in proroka Muhammada a prvnch stoupenc obce

    vcch), kter nemaj bt bezdvodn opomjeny (sunna, mustahabb, mandb). Tet

    iny jsou indiferentn, nepikzan, ale ani nezakzan (mubh). tvrt kategorie

    in jsou zavrenhodn, kterm je teba se vyhnout, i kdy nejsou trestn (makrh).

    Do pt kategorie spadaj iny zakzan, jen jsou hn a podlhaj trestu (harm).

    Bt muslimem souasn znamen patit do obce vcch (umma). Umma arabja je

    pravovrnou obc, kter Bh seslal svou zvst v arabtin. Umma islmja se stala

    zkladem spoleenskho uspodn, obc vcch muslim. Jej univerzalita

    nahradila klanovou a kmenovou rozttnost modelem jednotn obce, kter

    zahrnuje formln rovn lidsk bytosti vc v jedinho Boha. Umma ji v Kornu

    pekrvala kmenovou a etnickou pslunost a stejn je tomu i dnes, kdy se

    prezentuje jako celosvtov komunita islmskch vcch, kter se rozprostr nad

    jednotlivmi stty. Islm nem crkev ani formln instituci knstv i mnistv.

    Pramen to z poprn prostednictv mezi lovkem a Bohem. Pesto je teba

    organizovat zleitosti spojen s vroukou, bohoslubou, prvem, vzdlvnm

    atd., co vykonv velmi voln eeno vrstva duchovenstva. Nejobecnj oznaen

    vychz ze statusu vzdlanch znalc uen (ulam). Ulam jsou prvn a teologicky

    8

  • vzdlan mui, kte duchovn usmruj obec, jsou autoritami a maj prvo

    interpretovat svat texty. Imm je ven pedstavitel muslimsk obce, kter stoj

    v ele pi spolen modlitb v meit nebo jinde na rituln istm mst.

    Islm je nejen nboenstvm, ale souasn i zpsobem organizovn socilnho

    du. Svt islmu nezn psn oddlen nboenstv od sttu. Islm hraje

    vznamnou roli v kadodennm ivot muslim a souasn je politickm prvkem.

    Stle astji je mon z ad muslim slyet, e stoj morln ve ne spolenost

    Zpadu, kter je materialisticky zaloen, individualistick a konzumn. Z ad

    nkterch ochrnc lidskch prv, politik i novin zase zaznv kritika

    nkterch muslimskch zem a pedstavitel islmu, je jsou obviovni z tlaku

    en, sklonu k nsil a tvrdosti trestnho prva. Pohledy na islm jsou vce i mn

    sofistikovan. Nejastj debaty o islmu se tkaj omezenho potu kulturnch

    aspekt, kter vyvstvaj v rmci tzv. sociokulturnho stetu. Pat sem konfrontace

    hodnot a idej, prosazovn individulnch prv ve veejnm diskurzu a spor

    o symbolick msta (Marchal, Allievi, Dassetto, Nielsen, 2005). Odprc

    muslimsk ptomnosti je mnoho, v politice se jedn o krajn pravicov strany,

    jejich volii se rekrutuj ze spoleenskch vrstev, u nich dolo k siln

    etnocentrick reakci na pobyt muslim v zemi (Lesthaeghe, 2000). O nco

    sofistikovanj odezvy kritizuj absenci vle po integraci, izolovanost muslimskch

    komunit, projevy vzdoru vi spolenosti a jejm institucm i vznik paraleln do

    sebe uzaven spolenosti (Laqueur, 2006).

    Vyknout o islmu obecn soudy je velmi obtn, protoe v sob islm zahrnuje

    mnoho rovn a realit. Jako v kadm nboenstv i zde existuje rozdl mezi

    normativn a itou formou. Islm vstoupil pi sv expanzi na nov zem, kde byl

    siln ovlivnn mstnmi skutenostmi. Synkreze s pvodnmi kulturami vytvoily

    nov formy religiozity s mn konformnmi prvky. V islmu existuj rozdly mezi

    idelem a skutenost, co se projevuje kupkladu v rozdlech mezi normativnm

    a itm nboenstvm, mezi oficilnm (legalistickm) islmem a nekonformnmi

    9

  • podobami islmu. Islm se dl na dva hlavn proudy, ktermi jsou sunna a a.

    Ty se dle dl na adu kol, sekt i hnut.

    Islmsk svt byl v 19. stolet zasaen hospodskmi, politickmi a socilnmi

    zmnami, za nimi lze nalzt evropskou expanzi a modernizan vlivy. Reformist

    devatenctho stolet vystoupili s modernizanmi projekty a usilovali

    o modernizaci islmu. Inspirovat se liberln modernitou pro n znamenalo

    pijmout za svou pedstavu existence centralizovanho nrodnho sttu

    s autonomn trn ekonomikou, je je neutrln v eticko-nboenskch otzkch.

    S modernizac se do ela nkterch stt dostaly sekularizovan vojensk elity.

    Reakce na sebe nedala dlouho ekat a tak se objevil obrodn nvrat k pravmu

    islmu pedk, kter ml elit rozpnajc se Evrop. Pedstavitel obrody vili

    v monost sklouben islmu s nktermi prvky evropsk modernity.

    Nacionalist, socialist a marxist v islmskm svt ale neuspli. Na jejich msta

    s novm projektem nastoupili od konce 60. let minulho stolet islamistin

    pokraovatel, ti ji neoplvali optimistickou a pokrokskou viz (Bara, 2001).

    Islamismus nezape svj pvod v modernizaci. Je politickm hnutm, kter usiluje

    o programovou reislamizaci spolenosti a deklaruje svou antimodern a antizpadn

    orientaci. Oproti diferencujc modernit islamismus prosazuje znovusjednocen

    etiky, ekonomiky a politiky do jednoho celku. Islamist pichz s alternativnm

    socilnm projektem, kter poaduje nhradu zkaenho byrokratickho vldnut

    vldou Bo, ustaven skuten rovnosti, pekonn sociln pasti vyprodukovan

    kapitalismem a ustaven jednotn univerzln ummy, kter namsto teritoriln

    rozdroben ummy ustav velidsk spoleenstv vcch. Umma sjednocuje politiku,

    ekonomiku a kulturu a svtsk instituce povauje za pouh prostedek na cest

    k vnosti. Smysl ivota, organizace nsil, vroba a rozdlovn statk a slueb se

    m pekrvat (Bara, 2001).

    10

  • Islamismus reaguje na modernitu na masivn urbanizaci, zajitn pstupu ke

    vzdln, medializaci, vdu a techniku a dal modernizan procesy.

    Je prodlouenou rukou modernistickho fundamentalismu, kter se pokusil

    ospravedlnit projekt modernizace prostednictvm vzvy k nvratu k pedkm.

    Islamismus vyvauje nkdy a nekritick pejmn zpadnho zpsobu ivota

    a hodnot elitami zem, kter se asem zdiskreditovaly. Je emancipan odezvou na

    kulturn odcizen a potebou vyrovnat se s kolonizac, dekolonizac a nadvldou

    Zpadu v poslednch dvou staletch. Bernard Lewis, kter se zabv vlivy Zpadu

    na Stedn vchod, sleduje reakce islmskho svta na nespch ve srovnn se

    Zpadem. Pe o rostouc sklenosti a pekypujcm hnvu, kter z hledn

    odpovd na tyto otzky vyvraj (Lewis, 2003). Reformn a revolun moderniztoi

    nedoshli uspokojivch vsledk. Namsto slibovanho blahobytu se nkter

    muslimsk zem potkaj s platkstvm, klientelismem, socilnmi

    a ekonomickmi problmy a autokratickm zenm stt. Reakc na modernitu je

    nespoetn a nabyly mnohch podob. Jedna z nich vak pout nejvt pozornost

    zpadnch spolenost jedn se o radikln islamismus, kter sleduje naplnn

    souladu ivota se zkonem a pvodnm idelem.

    Bara se zmiuje o petrvvajc vnitn fragmentaci islmskch spolenost, v nich

    se navzdory modernizanm procesm udruj pedmodern vztahy. Spolenost je

    roztpena na vldnouc elity a irok masy, kter se nepodl na relativnch

    vdobytcch modernizace (Bara, 2001). Po generaci, kter nenaplnila oekvn

    nrodn-osvobozeneckch a socialistickch hnut, dnes nastupuje generace dt

    islamist. Ta se potk s novmi problmy. Nesdl rurln d svch rodi, naopak

    je sit s mstskm prostedm, vzdlan, ale nenachz pro sebe spoleensk

    uplatnn. Je konfrontovna s nezamstnanost, represivn morlkou, odmtavm

    socilnm dem a nenaplnnmi aspiracemi. Pispv k rozvoji sociln dynamiky.

    Pedstavuje hledn nov alternativy, kter je morln a politicky pijateln.

    Pijatelnost tto sociln-politick alternativy je inspirovna tzv. pvodnmi zdroji

    islmu - individuln i kolektivn ivot se maj dit islmem. Reislamizace m dva

    11

  • smry. Zezdola je vedena prostednictvm misijnch a sociln-charitativnch

    innost, seshora zase uchopenm a vyuitm mocenskch prostedk sttu.

    Svtu islmu je pitno, e se neum vyrovnat s vlastnmi pocity zklamn

    a hledn vinka souasnho neuspokojivho stavu. dajn absence vize, neeen

    kadodennch problm, klientelismus, vudyptomn korupce, rozshl

    byrokracie, demografick exploze, nezamstnanost a chudoba, nejednotnost

    a absence vrohodnch mluvch, slabost stt, reislamizace, jsou nktermi

    zpadnmi komenttory pokldny za znaky slabosti a nestability islmskho svta.

    Z islmskho svta zase zaznv kritika uritho typu modernizace, co je na

    Zpad pokldno jako odmtn princip modern spolenosti, co vede k apriorn

    nedve vi svtu islmu. Na druh stran se tento svt vymezuje vi hodnotm

    zpadnch spolenost a in tak v posledn dob velmi hlasit.

    Ernest Gellner si ve svch vahch o obansk spolenosti bere islm za pklad

    spoleenskho du, ktermu se zejm nedostv kapacity pro poskytovn politicky

    rovnocennch instituc nebo sdruen, kter je atomizovn, ale nen v nm mnoho

    individualistickho, a kter efektivn funguje bez intelektulnho pluralismu (Kellner, 1997,

    s. 30). Gellner srovnv vvoj v Evrop, kde dolo k posunu od komunit ke

    spolenosti, s islmem, kde umma zstv v centru, lokln komunity na periferii a

    dochz k nboenskmu soupeen komunit na nich rovnch sociln

    hierarchie. V islmu byla komunita i spolenost ptomna souasn komunita na

    okraji, spolenost v centru. Kellner islm oznauje za pedmodern nboenstv,

    kter t z podmnek nastolench industrializac a vyznauje se orientac na

    pravidla a puritnstv, regulace, odporem vi sekularizaci a snahou ovldat

    politick zzen.

    Gellner vychzel z pedpokladu, e modern spolenost je sekularizovan a je v n

    oddleno nboenstv od politiky. V sedmdestch letech vak dolo

    k neoekvanmu obratu. Nboenstv se zaalo znovu obracet ke spoleenskm a

    12

  • politickm clm. Gilles Kepel pe o zrodu novho nboenskho diskurzu, kter

    chce vrtit spolenosti posvtn zklad, v ppad poteby i tuto spolenost zmnit.

    Vedle druh evangelizace Evropy se objevila i tendence islamizace modernosti.

    Ob reaguj na diskvalifikaci modernity, na jej anomii, absenci celkovho projektu,

    nzkou solidaritu a nov typy zkosti (Kepel, 1996). Podle Kepela nedokzaly

    mocensk elity coby nositel modernity islmskho svta 60. let, kter vynesla

    vzhru dekolonizace, reagovat na ekonomick nesnze v kontextu demografick

    exploze. Trn mechanismus omezovala rozshl korupce a feudln mechanismy.

    Rozshl urbanizace vytvoila poetnou mladou generaci na nedostaten

    integrovanch mstskch pedmstch. Neeen socilnch otzek naruilo sociln

    soudrnost zejmna mezi vldnoucmi elitami a obyvatelstvem.

    Od poloviny 70. let do poped vystupuj reislamizan hnut, je pat k nov etap

    islmu. Reislamizace vychz hlavn zdola a spov v kontrole spolenosti st

    meit a pietistickch sdruen. Islamizace shora vychz z pesvden, e nastal

    as pevzt moc. Toto pesvden legitimizuje nsil i strategick manvrovn

    v politickch hrch. Slab stt nen schopen elit socilnm problmm, kter

    vyvolala migrace z venkova do mst. Vyvinuly se paraleln st solidarity etnick,

    rodov, krajov, ale pedevm nboensk. Meity, se svmi charitativnmi

    i vukovmi sdruenmi, vytvej sociln struktury spoleenstv. Slou tm

    socilnm vrstvm, kter stoj stranou vdobytk modernosti a blahobytu. Novmi

    aktivisty jsou studenti laickch modernch fakult se sklonem k aplikovan vd,

    kte tou a hlavn interpretuj svat texty bez ohledu na vklady ulam (Kepel,

    1996).

    Je zejm, e modernizace vyvolala v muslimskm svt adu zmn, kter souvis

    s promnami spolenosti. Modernizace vedla k nespokojenosti uritch socilnch

    vrstev, jejich identita byla procesy modernizace nejvce zpochybnna. Vedla

    k tomu, e se v rmci reislamizanch hnut zrodil tzv. islmsk rozchod (uzla,

    mustafa). Mn se jm rozchod s okoln spolenost, kdy je teba si postupn odvykat

    13

  • bezbonmu okol. Konenm clem je v rmci kadodennho ivota a jednn

    nvrat k islmu a vytvoen chrnnho prostoru prostednictvm komunitrnch

    st. Nabz obnovu identity v nevyzpytatelnm, zkaenm a odcizenm svt.

    Touto vzvou u nebyli osloveni jen studenti univerzit, ale podstatn ir sociln

    a mn vzdlan spektrum. Pvodn komunitsk st se zaaly angaovat

    i politicky. Okoln zkaen svt je dhilja, kdy se spolenost nechov v souladu

    s Bo zvst, nebo ji odmt nebo nechpe. Jedn se o neospravedlniteln stav,

    kdy lid ij ve vdomm bludu a pitom se podizuj bezvreckm reimm.

    Zsadn zmnou reagujc na modernizaci je reislamizan sil, kter si klade za cl

    reislamizovat spolenost v muslimskch zemch a it islm ve svt a do konen

    pemny lidstva v ummu. Kepel tvrd, e tato hnut, kter hovo a oivuj

    nboensk jazyk, pichz s novm projektem pemny spolenosti. Nejsou vlastn

    jen islmu, ale i kesanstv a idovstv. Odmtaj laickost a samotn zklady

    sekulrn modernosti. Ve svm celku neuznvaj legitimnost sekulrn obce tedy

    i sttu. Proces komunitarizace poskytuje pevn orientan body populacm, kter

    hledaj nov vymezen socilnch identit, kter byly zproblematizovan napklad

    migrac nebo nestlost okolnho svta (Kepel, 1996).

    S jinou velmi kontroverzn interpretac a vnmnm dn v soudobm islmskm

    svt piel Samuel Huntington. Podle nj bude stednm motivem

    a nejnebezpenjm rozmrem rodc se globln politiky konflikt mezi rznmi

    civilizanmi skupinami (Huntington, 1997). Reflektuje rozpad bipolrnho svta

    studen vlky a pichz s viz multipolrnho svta rozdlenho kulturnmi liniemi.

    Neptelstv propukaj na zlomovch linich mezi hlavnmi svtovmi civilizacemi.

    Dve definovan typy konflikt (stratifikan, ekonomick, majetkov) maj bt

    nahrazeny konfliktem rznch kulturnch entit. Pinou jsou kulturn rozdly,

    ponejvce dan nboenstvm. Sekularizace selhala a Zpad ztrc svou moc. Moc je

    distribuovna mezi vce centry a konflikty politickch ideologi nahrazuje stet

    kultur a nboenstv. Dolo k obrod Asie a islmu (s islmskch organizac

    poskytuj kompletn obansk servis). Islm vstoupil na univerzity, oslovil vnuky a

    14

  • vnuky prvn sekulrn generace, obrodil se v mstsk stedn td, jej ady rozili

    nedvn mstt pisthovalci (sociln zabezpeen poskytly islmsk organizace).

    Politick dsledky m kombinace poetnosti a spoleensk mobilizace. Civilizace

    jsou podle Huntingtona strukturovny islm, Latinsk Amerika a Afrika

    postrdaj stedn stty. V ppad absence stednho sttu se d vyjednv

    obtnji. Intercivilizan konflikty maj dvoj podobu: hranin konflikty mezi stty

    odlinch civilizac a pak konflikty mezi odlinmi skupinami uvnit jednoho sttu.

    Konflikty jsou astj tam, kde hrani muslimov s nemuslimy. Promchn

    muslim s obyvateli Zpadu vytvoilo u obou skupin nov smysl pro vlastn

    identitu a pro jej odlinost od identity toho druhho. Jak bude vypadat multipolrn

    a multicivilizan svt? Pedevm pjde o konflikt mezi Zpadem a jeho nepteli.

    Problmy se souitm maj podle Huntigtona pedevm muslimov. Hranice

    islmu je hranicemi krvavmi a stejn je i jeho vnitek. Muslimm Huntington

    pit tak odmtn zpadn spolenosti a odpor vi asimilaci.

    Huntington reaguje na znik bipolrnho dajn stabilnho svta a nahrazuje ho

    paradigmatem mnohosti vzjemn nesluitelnch a soupecch civilizac.

    Je nespokojen s univerzalismem, s evoluc, s multikulturalismem. Jdrem civilizac

    a stavu svta je nevykoeniteln kulturn identita pevn spovajc

    na antropologick konstant nboenstv. Krv potsnn hranice

    mrumilovnch nemuslimskch soused upozoruj na novodob barbarstv

    islmskch skupin, kter lskypln poskytuj vykoennm migrantm pi, aby

    populanm nrstem vytvoili bojeschopn jednotky ideologickho protiplu

    zmrajcho Zpadu. Huntingtonv redukcionismus nerespektuje mnohotvrnost a

    vcerozmrnost kad civilizace, tedy i t, kterou si vybral za neptele. Opomj

    dialog, multikulturalismus ho ds. Jeho zpsob prce je kombinac fakt

    vytrench z irch kontext (nboensk obnova, obrat k tradicm v druh

    generaci, vznam nboenskch st pro novodob migranty, vdom stednch

    vrstev, dopady modernizace) se zjednoduujcmi daji zahrnutch do snadno

    pochopitelnho xenofobnho schmatu du (tvrd, e mezi prvnmi civilizacemi

    15

  • nedochzelo k dnm kontaktm, opomj nerovnomrnou distribuci moci a

    majetku v tetm svt, prezentuje jen jednu spoleenskou vrstvu zem tetho

    svta). Spe ne analzy se dokme pehlednho socilnho mtu. Na souasn

    svt nahl stejn jako student, kter si vytvoil pedstavu o stedovkm svt

    studiem knih o vvoji papestv. S pisthovalci si doke spojit jen dv monosti

    jejich omezen nebo asimilaci. Nezn muslima, kter by vychvaloval zpadn

    hodnoty a instituce. Muslimov jen zdrazuj rozdly a vlastn nadazenost.

    Na pkladu Huntingtona, jeho stet civilizac se stal soust mnohch politickch

    rtorik a pedmtem zjmu politickch analytik, se ukazuje, jak zjednoduujc

    zvry spojen s hlednm novho neptele komplikuj porozumn souasnmu

    dn. Navc se zjednoduujc vize d v sociologii znmou definic situace: situace

    definovan jako reln se stv relnou ve svch dsledcch. A tak jsou mdia pi

    hledn dkaznho materilu pomrn spn. Islm je v nich prezentovn jako

    zaostal nboenstv, kter je konzervativn a archaick a odmt vyspl svt.

    Vzpr se zaazen do tzv. vysplho svta a jen obtn si nachz svou pozici mezi

    ostatnmi nboenstvmi, kter se integruj do multikulturn kosmopolitn civilizace.

    Existuje hlubok propast mezi medilnm obrazem muslim a realitou jejich ivota.

    Mediln konstruovan obraz je realit ivota vzdlen a d se vce informovnm

    o konfliktech, terorismu a podivn jinakosti, ne o bnm ivot muslim.

    Islm v Evrop

    Historie islmu je pozoruhodn a z ve uvedenho textu je zejm, e nen u svho

    konce. Jednou z novch kapitol je ptomnost islmu v Evrop. I kdy meme

    tuto novost zpochybnit Evropa a islm k sob neodmysliteln pat a islm byl

    v Evrop ptomn v minulosti a je i dnes. Muslimov do Evropy pichz a trvale

    se zabydluj mimo dr al-islm. Evropsk stty jsou konfrontovny s roziujcmi se

    muslimskmi komunitami, jejich ady zvtuj i evropt konvertit (Roald, 2004).

    16

  • Na souasn ptomnosti islmu v Evrop se podlely dva rzn procesy. Prvn je

    vsledkem tatarsk a osmansk expanze, jejm rezulttem jsou poetn muslimsk

    komunity na Balkn a v postsovtskch republikch. Druh proces souvis

    s imigrac do zpadn Evropy, kter smovala do Evropy od 60. let 20. stolet.

    Existuj pouze odhady, kolik asi me v Evrop muslim bt. Pesn statistiky

    neexistuj a uvdn poty jsou jen orientan (Marchal, Allievi, Dassetto, Nielsen,

    2003).

    Islm je ptomen v ad evropskch zem, zejmna v Belgii, Dnsku, Francii,

    Finsku, Itlii, Irsku, Lucembursku, Holandsku, Nmecku, Portugalsku, Rakousku,

    ecku, Velk Britnii, panlsku a vdsku. Odhady potu muslim v Evrop se

    pohybuj v rozmez 11 15 milion muslim. Nejvce muslim je ve Francii (kolem

    5 milion), v Nmecku (kolem 3 milion) a Velk Britnii (kolem 1,5 milion). Na

    zem Rusk federace se hovo a o 21 milionech. V pepotu podle zastoupen

    muslim v jednotlivch evropskch zemch na pednm mst nalzme Bulharsko,

    Francii, Nizozem, vcarsko, Nmecko, Rakousko, ecko, Belgii, vdsko,

    Dnsko a Velkou Britnii. Islm se stal soust kadodennho ivota evropskch

    zem. Zpadn spolenosti hledaj vhodn formy souit s muslimy, aby nedolo

    k zvanm spoleenskm problmm, za nimi je poteba hledat ohroen sociln

    soudrnosti. V tomto ohledu mohou nastat dv alternativy souit - bu se

    muslimov uzavou do ghett nebo se budou integrovat. Druhou alternativu

    reprezentuje tzv. euroislm3, kter m bt integrovan do evropsk spolenosti,

    sdlet hlavn hodnoty spolen se zpadnmi spolenostmi a akceptovat individuln

    lidsk prva.

    3 Euroislm je evropsk varianta islmu, kter si klade za cl vytvoit verzi islmu sluitelnou s evropskmi tradicemi a ivotnmi podmnkami v Evrop. Reaguje na postupn modernizan promny uvnit muslimskch komunit, je hledaj cestu smru mezi vrou a ivotem v modernch spolenostech. Je liberln formou islmu, kter se hls k participaci na spoleenskm a politickm ivot. Vznamnm hlasatelem euroislmu se stal Triq Ramadn. Euroislm je v Evrop pijmn bu jako mon vchodisko pro udren soudrnosti spolenost a snahu o zalenn muslim do spolenosti nebo jako pli idealizovan reformn smr skupiny muslimskch intelektul.

    17

  • G. Kepel upozoruje na rznorod vlivy, kterm je muslimsk populace v Evrop

    vystavena. Tot lze tvrdit i o evropskm obyvatelstvu, kterho se muslimsk

    ptomnost tk m dl tm vce. Druh generace muslim se ji narodila v Evrop,

    navtvovala evropsk koly, nauila se jazyk, pizpsobila se spoleenskm

    zvyklostem. Kolem tto generace se rozpoutala velk diskuse stane se nositelem

    modernosti, kterou si osvojovala v rmci vzdlvacch systm nebo generac, kter

    perspektivu modernosti zcela odmt? Nov se tak objevuje fenomn konverze,

    kter poukazuje na diferencovanost nabdky islmu. Kepel pe o dnenm zpasu

    o Evropu, o zpolen o podobu evropskho islmu. V zvru sv knihy Vlka

    v srdci islmu vyzv k zajitn pln asti mladch lid muslimskho pvodu na

    obanskm ivot (Kepel, 2006).

    Posuzovat islm v Evrop pedpokld zohlednit kontexty jednotlivch nrodnch

    stt. Nrodn stty vytv odlin podmnky, kter ovlivuj proces integrace.

    V tchto souvislostech je obtn integran procesy srovnvat proces ovlivuj

    okolnosti pchodu do zem, nastaven imigranch a integranch politik, typ

    migrace, historick okolnosti nap. souvislost s dekolonizac, nrodn integran

    modely, sociln systmy hostitelskch zem, trh prce, mra pijet mstnmi

    populacemi, islamofobie, ale i pedstavy o zaleovn, aspirace, ivotn cle,

    sociln postaven, vzdln, spch v ivot a procesy rekonstrukce vyvolan

    uvnit etnickch komunit bhem zabydlovn. Spolupsobcch faktor je velk

    mnostv a jejich souhra me vst k naprosto rozdlnm vsledkm integrace.

    Tat etnick komunita me bhem svho vvoje projt odlinm procesem,

    nap. fragmentarizace, kter se nemus liit jen stt od sttu, ale tak regionln. Jak

    ukazuj vsledky sociologickch przkum v Belgii, tradin integran model mus

    bt v ppad muslim rozen o nkter specifick dimenze, mezi n pat

    transnacionalismus a vnitn rekonstrukce komunit (Lesthaeghe, 2000).

    Dosavadn zkuenosti neukazuj, kter z model integrace je spnj. Ve vech

    nrodnch sttech komunity muslim podlhaj fragmentarizaci a tyto fragmenty, a

    18

  • u je potom ozname jakkoliv, se vyvj a reaguj na okoln podnty pichzejc

    z regionln, nrodn, evropsk i jin rovn. Euroislm je odlin tak tm, e

    pivedl na svt novou generaci muslim, kter z sti prola sekularizovanm

    kolstvm a nepoznala realitu zem, z nich pochz jejich rodie i prarodie. Jejich

    identita je konstruovna za jinch okolnost, ne u generac, kter byly socializovny

    v zemch pvodu. V evropskch sttech nejsou vzcnost rzn sdruen, nadace,

    rady, instituty a federace muslim, jejich aktivity zce souvis s meitami. Velk

    poet muslim zstv mimo psoben tchto organizac. Uvnit komunit dochz

    k nzorovm stetm, v jejich pozad jsou etnick rozdly. Pesto je za jdro

    identity povaovn islm. V 80. letech 20. stolet tomu tak jet nebylo identita

    byla vymezena jako nrodn nebo stavovsko-tdn (Kropek, 1999). Komunity

    muslim jsou pod rozlinmi tlaky. Ty pichz z jejich domoviny, od islamist,

    od mstn populace, mdi, existuj i vnitn komunitn tenze, o nich se okol

    mlokdy nco bliho dozv (Lesthaeghe, 2000).

    Ptomnost islmu vyvolv u sti mstnch populac obavy. Koncem minulho

    stolet se utvoil diskurz, kter je vi muslimm negativn naladn a produkuje

    vhradn vpovdi, kter ztotouj islm a jeho reprezentanty s nsilm i

    terorismem. Tento diskurz, kter poslil o dal vpovdi po roce 2001, me sm

    o sob znamenat velk problm pro integraci muslim, kte jsou primrn

    nahleni jako neptel du. Koncem 80. let 20. stolet se objevuje termn

    islamofobie. 4 Jak z nzvu vyplv, pokrv spektrum pezravch a nenvistnch

    reakc a nlad vi muslimm a obav z hrozeb, kter plynou z jejich ptomnosti.

    Islm a muslimov jsou vnmni skrze pedsudky a stereotypy.

    Islamofobi se zabvaj zprvy, kter vychz z prosted organizac zabvajcch se

    bojem s rasovou diskriminac. Podle zprvy Evropskho stediska pro sledovn

    rasismu a xenofobie (Muslims in the European Union. Discrimination and

    4 Termn islamofobie nen zcela jednoznan definovn a interpretovn. Obecn se jedn o soubor pedsudk a obav z islmu a muslim, provzen manifestnmi projevy diskriminace, intolerance i rasismu.

    19

  • Islamofobia, 2006) se evropt muslimov setkvaj s diskriminac v oblasti

    zamstnvn, bydlen a vzdlvn. Diskriminaci lze pipsat islamofobnm

    postojm, i rasistick a xenofobi nesnenlivosti. Muslimov jsou vystaveni

    islamofobnm projevm a zejmna mlad muslimov se potkaj s pekkami

    v oblasti sociln mobility. Zprva rovn pin strunou informaci o muslimsk

    populaci v Evrop. Ta m zahrnovat 3,5 % celkov populace EU, tj. 13 milion

    muslim. Muslimov tvo druhou nejvt nboenskou skupinu, kter je

    rozmanitou sms rznch etnik, jazyk, sekulrnch i nboenskch trend a

    kulturnch tradic. Zprvu doprovz dal text, kter pedstavuje vnmn

    islamofobie z perspektivy muslim (Perceptions of Discrimination and

    Islamophobia. Voices from Members of Muslim Communities in the European

    Union, 2006).

    Obrazu islmu tak neprospv c se kritika multikulturalismu pranujc

    zmrn podporovn etnickch a kulturnch odlinost. Doposud jsme se zabvali

    islamofobi a pekkami, kter jsou muslimm kladeny ze strany vtinovch

    spolenost. Na druhou stranu musme tak zmnit, e zjem nkterch fragment

    komunit o zalenn do hlavnho proudu spolenosti je miziv. Ostatn pro se

    maj stt kandidti integrace soust spolenosti, jej hodnoty a standardy pro n

    nejsou akceptovateln? Kde tedy m bt pekonna rznost zjm a jakm

    zpsobem maj bt sociln akti motivovni k akceptovn spolenho zjmu?

    To jsou otzky, na n bude hledat odpov nae budoucnost.

    Pocity ztrty sociln soudrnosti pramen z rozarovn jak pijmat imigranty a

    jejich kulturu, kdy oni sami odmtaj principy spolenosti? Jak integrovat ty, kte

    o integraci neprojevuj zjem, ani bychom se sami nedezintegrovali? Sartori ve sv

    eseji o multietnick spolenosti pe, e islmsk pisthovalec je nm nejvce ciz,

    proto i nejhe integrovateln (Sartori, 2005). By s jeho tvrzenmi o islmu

    nesouhlasme, tak dv poznmky o muslimskch pisthovalcch stoj za zmnku.

    Samotn vnmn cizosti islmu je integraci na pekku a m za nsledek

    20

  • petrvvn muslim mimo spolenost. Nelze oekvat, e se muslimov a jin

    imigranti budou do spolenosti zaleovat pln. Otzkou spe je, jak m vypadat

    zalenn sten, kter nebude ani jedna ze stran povaovat za ohroen i ztrtu.

    Tma integrace muslim nebo-li jejich zaleovn do spolenosti reaguje na

    obtn proces svn muslim s evropskou populac, kter m rzn podoby.

    O zadavateli

    Zadavatelem vzkumu je Ministerstvo vnitra R. Se zadavatelem jsme se shodli, e

    se bude jednat o vzkum pilotnho charakteru, kter uke, jak jsou limity

    vzkumu, pekky, ale i dal monosti ve vzkumn oblasti. Vzkumy tohoto typu

    se v ad evropskch zem realizuj v dlouhodobch horizontech a maj i podobu

    kvantitativnch studi. N vzkum se zamil na popis integranho procesu

    muslim, kte ij v esk republice a vce i mn se zaleuj do ivota

    spolenosti. Komunikan partnery, s nimi jsme vedli rozhovory, jsme seznmili

    s vzkumnm zmrem a tak lohou zadavatele. Domnvali jsme se, e samotn

    zadavatel me pedstavovat pro realizaci vzkumu komplikaci. Ukzalo se vak, e

    obavy naich konverzanch partner smovaly do oblasti monch

    dezinterpretac a rekontextualizace jejich vpovd s monm negativnm dopadem

    na ivot muslim v esk republice.

    Pi psan vzkumnho nvrhu jsme zvaovali, zda-li se i nae prce neme stt

    zdrojem en negativnho obrazu islmu nebo jinak zneuitelnou vi muslimm.

    Pravdpodobn neovlivnme, kdy nkdo vyjme jistou st textu

    a reinterpretuje ji. Ped zapoetm vzkumu jsme oslovili vybran pedstavitele

    muslimsk komunity v esku, abychom je s vzkumem rmcov obeznmili.

    Pokldali jsme za sprvn zskat jejich podmnen souhlas ke zpracovn takovto

    zprvy o muslimech. Informovali jsme je o elu a postupech vzkumu, nkdy

    osobn, jindy prostednictvm dopisu.

    21

  • II. VZKUMN CLE

    Cle vzkumu

    Vzkum se zamuje na deskripci integranho procesu muslimsk komunity

    na zem R. Vzkumnm tmatem je proces integrace muslim, kter sleduje

    mru a zpsoby zalenn jednotlivc i skupin do esk spolenosti. Integrace je aktem nebo procesem zaleovn se jedince do spolenosti jako rovnho. Proces

    integrace je postupn, vyvj se a ovlivuje jak okoln spolenost, tak i samotn

    aktry zaleovn.

    Clem vzkumu je poskytnout zkladn informaci o prbhu a stavu zaleovn

    muslim do esk spolenosti. Vzkum m posoudit, jakmi cestami se integrace

    ubr a popsat hlavn pekky zaleovn muslim do hlavnho proudu

    spolenosti. Zachyceny budou problematick momenty integrace, kter mohou

    vst k obtm ve vzjemnm souit muslim s vtinovou spolenost

    a v budoucnosti naruovat sociln soudrnost i stit v problematick formy

    souit. Vzkum posoud, s jakmi pekkami se pi integraci muslimov potkaj

    a k jakmu modelu souit komunita smuje (separace, integrace, marginalizace).

    Integrace je proces, kter je ovlivovn celkovm kontextem danho nrodnho

    sttu. Proto lze oekvat, e bude mt v R svj specifick prbh. Pope, jak

    sv postaven v rmci esk spolenosti muslimov vnmaj a zam se na

    vznamn okolnosti, kter integraci ovlivuj (nap. pstup spolenosti a okol,

    islamofobie, vztah k hostitelskmu prosted, udrovn kontakt s domovinou,

    uplatnn se, participace na veejnm ivot, ivotn cle a perspektivy, pocit

    bezpe, pedstavy o zabydlen se a trvalosti pobytu atd.).

    22

  • Vzkumn otzky

    Hlavn vzkumn otzky, na kter hledme odpovdi, se tkaj nsledujcch sedmi

    okruh:

    Jak se muslimm v esku ije?

    Jakm zpsobem se muslimov do spolenosti zaleuj? Zaleuj se vbec?

    Jak proces zaleovn probh?

    Jak jsou hlavn pekky integrace, kter znesnaduj jejich zaleovn do

    spolenosti?

    Jak muslimov hodnot sv interakce s eskm prostedm?

    Jak muslimov vnmaj sv postaven a situaci z perspektivy individua

    a komunity?

    Maj zjem se integrovat? A jak si svou integraci pedstavuj?

    Zdvodnn vzkumu

    Vzkum se zabv tmatem, kter je vysoce aktuln. Pin informace o prbhu a

    stavu zaleovn muslim do esk spolenosti. Pispv k plnn Koncepce

    integrace cizinc na zem R, mezi kter pat piblen postaven cizinc

    obanm, ochrana pstupu k prvm a svobodm a vytven podmnek pro jejich

    integraci.5 Vzkum pin informace o oblasti, kter je mlo probdan. M pilotn

    charakter a poskytuje sttnm orgnm pleitost se s danou problematikou

    obeznmit a zskat rmcovou pedstavu o integraci muslim do esk spolenosti.

    Dosavadnch poznatk o muslimech v esk republice je velmi mlo. Nejucelenji

    se ptomnosti islmu na eskm zem vnuje publikace J. Beky a M. Mendla

    Islm a esk zem (Beka, Mendel, 1998). Zvren kapitola knihy sleduje

    muslimskou komunitu do roku 1997. Kkov pe, e pi absenci osobn

    5 Koncepce integrace cizinc na zem R. Schvleno usnesenm vldy R ze dne 11. prosince 2000 . 1266. 23

  • zkuenosti nemaj oban monost konfrontovat informace s nim jinm, ne

    s mediln konstruovanm obrazem islmu. Jak mediln obraz je? Informacm

    o muslimech a islmu je vnovn v mdich mal prostor. Mdia produkuj

    stereotypn obraz, kter nepispv k itelnosti esk muslimsk komunity.

    Muslimov se dostvaj do zornho hlu zprostedkovan, nejastji v souvislosti

    s konfliktem i prostednictvm vztahu ech k nim. Muslimov jsou prezentovni

    jako cizinci a nositel odlinost, kter jsou vnmny negativn. Kulturn

    a nboensk tradice v rmci bnho ivota je reflektovna minimln (Kkov,

    2006). Tato zjitn jsou pro n vzkum dleit, protoe v mnohm objasuj

    averzi muslim vi zpsobu jejich prezentace v mdich, a tak vi obsahm

    medilnch sdlen. Muslimov nejsou spokojeni s tm, co se o nich pe a jak

    informace se o nich . V muslimsk komunit se objevuj snahy o zizovn

    vlastnch mdi, zejmna internetovch strnek, je maj pinet alternativn

    zpravodajstv.6 Vlastn muslimsk mdia sehrvaj vznamnou roli pi vytven

    a konstruovn obrazu komunity, produkovn kolektivn imaginace a tak zpsobu

    udrovn kontaktu s ostatnmi muslimy (Marchal, Allievi, Dassetto, Nielsen,

    2005). Konstruuj tak vlastn obraz a vnmn zpadn spolenosti.

    Klov koncept (integrace, inkluze a identita)

    Klovm konceptem naeho vzkumu je koncept integrace. Na jedn stran je

    integrace procesem, kter je vnmn jako proces zajitn vnitn soudrnosti,

    udrovn spolenosti. Jin hel pohledu vak povauje integraci za proces

    pijmn novch prvk, kter se zaleuj do stvajcho sociokulturnho kontextu.

    Integrace chpan ve smyslu vztahu st a celku evokuje celkem ti mon vztahy:

    sti mohou bt identick (maj spolenou esenci), celek me bt kognitivn

    strukturovn nebo sti nesdl vbec dn atribut celku (izolace) (Holzner, 1967).

    Takto pojat strukturln integrace je procesem objevovn nebo vynoovn se

    celku. V prvnm ppad je vztah dvn do souvislosti se ztrtou identity a asimilac,

    6 Nap. http://muslimskelisty.cz24

  • v druhm je stupnm kognitivnho pizpsoben a ve tetm variuj rzn stupn

    nezvislosti sti na celku.

    Koncept integrace se pekrv s konceptem inkluze. Integrace pedpokld, e

    imigranti pichzej do stvajcho socilnho, ekonomickho a kulturnho systmu a

    neodvratn nastupuj smrovn k asimilaci. Nedostatek integrace nebo pote

    v tomto smrovn jsou hrozbou pro sociln stabilitu. Integrace se tak d zahrnout

    i do empirickho rmce a sledovat prostednictvm internch a externch faktor

    (Alexander, 1988). Extern faktor je dn ekonomickm, politickm, integrativnm a

    nboenskm subsystmem spolenosti. Intern faktor se dotk dobrovolnosti

    aktr a etnickch specifik. Integrace je mena tm, do jak mry se ti, kte

    doposud stli zcela mimo systm, dok vzdt svch primordilnch (etnickch)

    charakteristik a piblit se tak celku.

    Koncept integrace uvd tyi mon vsledky procesu zaleovn do spolenosti

    marginalizaci, separaci, asimilaci a integraci (Lesthaeghe, 2000). Marginalizace

    souvis se ztrtou etnicity, ale i nespnou konvergenc se spolenost. Asimilace je

    situac, kdy je etnicita oputna a dochz ke splynut s celkem. Separace se

    vyznauje odmtnm hostitelsk spolenosti a ulpvnm na sv etnicit. Integrace

    je povaovna za jaksi pijateln kompromis, kdy dochz ke konvergenci

    s modern spolenost, ale za souasnho udrovn etnicity.

    Vychzme ze zkladn teze socilnho konstruktivismu, kter tvrd, e sociln

    realitu konstruujeme v dialektickm procesu mezi jedincem a spolenost. Identita

    je jev, kter z tohoto procesu vznik. Konstruktivistick perspektiva je oteven

    vi hledn odpovd na prbh a stav integrace muslim v esku. Rovn se

    dotk toho, jak jsou konstruovny sociln identity a co je jejich soust. Identita

    je jednota vnitnho psychickho ivota a jednn. Je umstnm ve svt, mt

    identitu znamen i mt sv msto ve svt. Identita je vdy identitou sociln a je

    vyjednvna.

    25

  • Teoretick rmec integrace

    Integrace je aktem nebo procesem zalenn se jako rovnho do spolenosti nebo seskupen individu nebo rznch skupin. Integrovat znamen spojit se s nm

    jinm i zalenit do irho celku. Vztahuje se k existenci strukturovanho celku, jeho

    sti jsou ve funknm spojen. Spoleensk integrace pedstavuje kontinuln proces sjednocovn

    element spoleensk struktury a proces, kter se v n odehrvaj, ve vyven funkn celek

    smujc k dosaen koheze, konsenzu, stability, replikace a monosti dalho rstu, a tm

    i k zachovn ivotaschopnosti danho spoleenskho systmu (Horkov, 1997).

    V konsensulnch teorich integrace pedstavuje zpsob dosaen socilnho du,

    sociln systmy jsou integrovan a d je zaloen na minimlnm konsensu ohledn

    zkladnch hodnot.7

    Tma integrace se objevuje tam, kde je naruovn d, kde se hled konsensus

    ohledn zjm, e se konflikt nebo dochz k naruen hladkho prbhu

    kadodennosti. Pojem integrace pokrv irokou oblast, proto je tak iroce

    vymezen. Zahrnuje oblast sociln, kulturn i prostorovou. Rakout sociologov

    a etnologov povauj integraci jako oznaen spoleenskho procesu, kter je

    charakterizovn do vysok mry jako harmonick, bezkonfliktn spojovn rznch element

    (Kohlbacher, Mayer, Reeger, 2001, s. 126). Rznmi elementy maj na mysli role,

    skupiny, organizace. Dle je integrace oznaen procesu zaazen se nebo pizpsoben se

    osob a skupin veobecn zvaznm hodnotm a normm chovn (Kohlbacher, Mayer,

    Reeger, 2001, s. 126). Integraci lze odstupovat podle mry od sten a po

    plnou. Protoe se jedn o proces pizpsoben se existujcmu systmu norem

    a dotk se oblasti sociln kontroly, vyvolv tak protisly, kter psob

    dezintegran. Integrace imigrant je mnohostrannm procesem, kter se d

    sledovat ve dvou dimenzch. Prvn je integrace do spolenosti z pohledu

    makrostruktur, druh je integrace v kontextu kadodenn sociln interakce.

    7 Durkheim se vnoval mechanismm, pomoc nich udruje spolenost svou integritu. Ohroen integrity definoval jako nedouc anomick stav, zmiuje se tak o morln integraci prostednictvm sdlench hodnot, norem a povinnost.

    26

  • Integrace imigrant je povaovna za sociln problm, a to z dvodu ptomnosti

    mnohostrannch a etnch konfliktnch situac.

    Na rovni makrostruktur lze integraci imigrant rozliit na:

    sociln (vetn sdeln), kter zahrnuje oblast bydlen, trvalho usdlen, dlku

    pobytu, kvalitu a msto bydlen, prostorovou mobilitu, zdravotn pi, sociln

    zabezpeen a sjednocovn rodin;

    kulturn, kter se tk oblasti jazyka, komunikace, vzdlvn a udrovn tradic,

    nboenstv a etnicity;

    ekonomickou, kter se vztahuje k trhu prce, pstupu na nj a ekonomickho

    postaven;

    politickou, kterou tvo volebn prvo, pstup k veejnm slubm, participace

    na rozhodovn a formy veejnho sebevyjden.

    Proces integrace je nahlen jako postupn, existuje nkolik typ jeho rozfzovn,

    kterm nelze upt jistou schmatickou strohost. Jeden pklad za vechny: za prvn

    fzi bv oznaovno pizpsoben jako zkladn peit, za druhou fzi adaptace

    jako pijet nezbytnch prvk nov kultury, za tet fzi integrace jako sblen

    v integrovan celek s pevahou domc kultury a tvrtou fzi asimilace jako

    sten i pln splynut s vtinovou kulturou. Lesthaeghe koriguje tento tradin

    model integrace s tm, e je nezbytn rozumt integranmu procesu v loklnch

    kontextech. Integrace je procesem, kdy jsou v jistch domnch zachovvny

    etnick a kulturn rysy za souasn konvergence a kontaktu s podstatou modern

    pijmajc spolenosti. Rzn mra kombinace a absence tchto dvou faktor pak

    vede k asimilaci, separaci i marginalizaci imigrant (Lesthaeghe, 2000). V jeho

    modelu je integrace nahlena tak procesuln, ale pchoz nejsou ochuzen

    o svou primrn nezpochybnitelnost za souasnho rozvinut pocitu sounleitosti,

    by o nco sloitj, jak dokld pklad vzniku tzv. dvoj loajality k zemi pvodu

    i zemi pijmajc.

    27

  • Pi vymezen integrace budeme vychzet ze dvou pstup. Berger s Luckmannem

    se zmiuj o dvou realitch, kdy ta pvodn je nahrazovna realitou novou.

    Postupn dochz k transformaci svta dvjho, k jeho upozadn

    a demontovn, piem na jeho msto nastupuje svt nov akceptovan

    a vrohodn reality (Berger, Luckmann, 1999). Lesthaeghe dv tmto realitm

    konkrtn obsah a nzev, piem ponechv monost uzaven kompromisu mezi

    obma realitami. Etnick a kulturn rysy mohou bt zachovny i za souasn

    konvergence a ztotonnm se s pijmajc spolenost (Lesthaeghe, 2000).

    28

  • III. METODY A TECHNIKY VZKUMU

    Historie vzkumu

    Vzkum jsme zahjili 1. srpna 2006 a na zklad dohody se zadavatelem rozdlili

    do dvou etap pilotn a realizan. V pilotn fzi jsme se zavzali oslovit deset

    konverzanch partner, kte pochzeli z rznch mst esk republiky a patili

    mezi osobnosti a reprezentanty komunity. Snaili jsme se rozhovory uskutenit

    v jejich znmm a dvrnm prosted zejmna v domcm prosted. Vbr

    naich konverzanch partner jsme provedli tak, aby varioval podle struktury

    muslimsk komunity. Zvaovali jsme mon riziko zkreslen, kter plyne z osloven

    partner, kte maj veejn charakter, ppadn se stylizuj do role mluvch sti

    komunity.

    Soust realizace prvn tj. pilotn fze bylo vyhodnocen, zda je zvolen postup

    efektivn a vede k vsledkm. Tato fze mla ukzat, zda-li je dal vzkum

    realizovateln a je mon v nm pokraovat. V navazujc tj. realizan fzi projektu

    jsme konverzan partnery podali, aby tazateli poskytli dal kontakt (metoda

    snhov koule). V prvn vln jsme mli podit dalch deset rozhovor. Nov

    osloven byli tak podni o dva kontakty, tzv. druh vlny. Celkem jsme

    v realizan fzi mli uskutenit minimln 35 rozhovor.

    Po prvn etap projektu, kter probhla v msci srpnu a z, jsme vypracovali

    pilotn zprvu. Bhem prvnch dvou tdn jsme vyhotovili pehled aktivn

    psobcch muslimskch organizac v R, zajistili kontakty na jejich pedstavitele

    a zskali spolupracovnky na vzkumu. Na zklad naich prvnch zjitn jsme

    vybrali dva velmi zkuen tazatele a ty jsme pipravili na vstup do ternu. Tazatel

    byli vybrni podle poteb vzkumu na zklad tchto kritri: museli mt za sebou

    del zkuenost z pobytu v muslimskch zemch, bt vybaveni sociokulturnmi

    kompetencemi, orientovat se v relich islmu, bt dobe jazykov vybaveni 29

  • (znalost minimln dvou jazyk z vbru - francouztina, anglitina, rutina a

    arabtina), umt vst rozhovor s muslimy a pohybovat se v jejich prosted.

    Tazatelem byl mu a ena. Vykolili jsme je a pipravili jsme pro n manul, jeho

    soust bylo, jakm zpsobem pedstavit vzkumn projekt, jak zskat a vysvtlit

    informovan souhlas s rozhovorem, jak pracovat s doplkovmi etnografickmi

    technikami, jak sprvn realizovat rozhovory a jak se pohybovat v ternu. Pi

    pedstavovn projektu tazatel krtce projekt uvedli, sdlili konverzanm

    partnerm, kdo vzkum realizuje a pro koho. Byl jim vysvtlen el vzkumu a byli

    podni o pravdiv zodpovzen otzek. Tazatel tak objasnili smysl

    informovanho souhlasu a vysvtlili, za jakch podmnek je rozhovor uskuteovn

    a jak jsou prva a povinnosti vech t zastnnch stran dohody tazatele,

    zpracovatele projektu a astnka vzkumu. Zavzali jsme se respektovat a chrnit

    soukrom a identitu konverzanch partner, nikde neuvdt jejich osobn daje i

    identitu, anonymizovat rozhovory, dbt etickch pravidel, neposkytovat rozhovory,

    kter slou jen pro ely vzkumnho projektu, dn neoprvnn osob a

    zabezpeit daje proti monmu zneuit. Souasn jsme konverzan partnery

    pouili o monosti kdykoliv rozhovor ukonit nebo peruit. Tto monosti nikdo

    z partner nevyuil. Nai partnei projevili velk zjem o vsledky vzkumu a pli

    si s nm bt obeznmeni.

    Soubn jsme zaali kontaktovat vybran pedstavitele muslimsk komunity.

    Pokldali jsme za dleit je seznmit se zmry vzkumu a rmcov i jeho

    realizac. Soubn byli podn o koment k nvrhu vzkumu a ppadnou

    spoluprci. Podstatnou informac bylo sdlen, e bude obtn nalzt a pesvdit

    muslimy k rozhovorm. Pinou mla bt nedvra, k n pispv nevhodn

    chovn novin, kte se podl na vytven negativnho obrazu o islmu

    v eskch mdich a sna se pouvat neetickch postup pi snaze zskat jejich

    vpovdi (nap. skryt kamera, nepovolen fotografovn, tajn nahrvn

    rozhovor). Muslimov se mli podle reprezentant komunity tak obvat

    z pekroucen a pozmnn obsahu toho, co sdlili. Z tto informace jsme

    30

  • vyvodili, e musme dbt na maximln dvryhodnost projektu, zdrazovn

    etickch pravidel a informovn o projektu. Dvryhodnost jsme tak poslili

    informativnm souhlasem, kter objasuje pravidla a podmnky, za kterch je

    rozhovor poskytovn. Hovoili jsme se zstupci sted muslimskch obc v R,

    Muslimsk unie, Islmsk nadace v Brn a Liberlnch muslim. Dle jsme

    kontaktovali Islmskou komunitu eskch sester. Kontaktnmi msty byly meity,

    modlitebny a webov strnky. Z tchto prosted jsme zskali kontakty na prvn

    konverzan partnery. Mimoto jsme nkolik kontakt zskali z prosted nevldnch

    neziskovch organizac. Tato fze nm zabrala a ti tdny, protoe jsme se museli

    pizpsobit programu reprezentant muslim.

    Na etapu zajiovn kontakt navzaly samotn rozhovory. Tazatel oslovovali

    potenciln konverzan partnery, na kter jsme zskali kontakt. Telefonicky vzkum

    krtce pedstavili a podali o setkn a tak pedbn souhlas s rozhovorem.

    Na schzce potom objasnili el vzkumu a podmnky, za kterch se rozhovor

    uskuten. Celkem jsme zskali dvanct rozhovor, a to v prbhu druhho a

    ptho tdne projektu. Tazatel se as od asu setkvali s odmtnutm rozhovoru

    na poslednch chvli, kdy se tazatel dostavil na smluven msto a bylo mu

    telefonicky oznmeno, e z jistch dvod se neme dohodnut rozhovor konat.

    Rozhodnut naich konverzanch partner jsme respektovali. Musme potvrdit, e

    jsme museli pi poizovn rozhovor s muslimy pekonvat adu pekek.. Setkali

    jsme se s odmtnm, kter osloven muslimov odvodovali soukrommi

    pohnutkami, zaneprzdnnm nebo obavami, jeden z muslim k tomu dodal: vak

    vte, jak je doba. Rozsah rozhovor se vrazn li, prmrn trval jeden

    rozhovor krtce pes jednu hodinu. Tento as zahrnuje pouze dobu nahrvky,

    nen v nm zapotn as potebn k zajitn kontaktu, zskn svolen

    k rozhovoru, objasnn pravidel a tak as strven diskusemi ped a po rozhovoru

    mimo nahrvku.

    31

  • Rozhovory jsme v pilotn fzi, a na jeden, zaznamenali na diktafon a pepsali. Na

    pepisovn se podlelo celkem est osob. Ty byly vykoleny ohledn zpsobu

    pepisovn a techniky transkripce, jejm clem je oznait npadn pznaky

    promluvy jako pomlky, zdraznn, nerozhodnost, vhn apod. Pepisy byly

    pozeny tak, aby byly co nejvrnj a doslovn. Pozen pepis trvalo

    nkolikansobn dle ne u bnho pepisovn mluven etiny.

    Na zklad prvnch rozhovor jsme korigovali sadu otzek reagovali jsme na

    nkter drobn nepochopen otzek a dospli k sad otzek, kter zaruuje

    bezproblmov prbh rozhovor a je srozumiteln komunikanm partnerm.

    Otzky jsme formulovali tak, aby mly vztah k vzkumnmu cli a souasn vedly

    k spnmu dokonen rozhovoru.

    Prbh rozhovor v pilotn fzi ovlivnily nkter okolnosti, kter jsme nemohli

    pedpokldat. V prv ad se jednalo o velmi zdlouhav zskvn kontakt na

    muslimy, ochotnch s nmi hovoit. Vliv na rozhovory mly dv hrozby

    teroristickch tok. Prvn chystan na Spojen stty americk, kdy byla

    prostednictvm mdi informovna veejnost o chystanch nosech letadel

    smujcch z Velk Britnie do USA. Na nich se mli podlet britt muslimov.

    Druh hrozba, kter se tentokrt dotkla pmo esk republiky, byla avizovan na

    tiskov konferenci ministra vnitra a policejnho prezidenta na konci z. Na ni

    navzala rozshl bezpenost opaten v Praze a na jinch mstech. Pedpokldali

    jsme, e tato hrozba, o kter ministr vnitra prohlsil, e je to poprv, co R el tak

    konkrtnmu nebezpe teroristickho inu, by mohla zsadn ovlivnit dal prbh

    vzkumu. Natst se tak nestalo.

    Zskan pepisy rozhovor byly spolen s vsledky etnografickch metod

    analyzovny v kvalitativnm software a to za pouit pstupu zakotven teorie

    (Grounded Theory), jak ji formulovali Strauss a Corbinov (Strauss, Corbinov,

    1999).

    32

  • Po ukonen pilotn fze jsme vypracovali zprvu, v kter jsme shrnuli dosavadn

    vsledky. Pilotn studie mla za cl ukzat, zda-li jsme dobe zvolili vzkumn rmec

    studie a vzkumn otzky. Popisovala prbh pilote, vsledky a zskan

    zkuenosti. Dosaen vsledky byly v pilotn fzi pouze orientan. Z pilotn studie

    vyplynulo, e byl vzkumn rmec zvolen vhodn, a e ho bylo mon vyut pro

    dal vzkumnou prci. Ukzalo se, e hlavnm nedostatkem je proveditelnost

    vzkumu v krtkm ase. Sbr dat v ternu je velmi nronou innost, v tomto

    smru jsme postupovali podle harmonogramu prac za dodren etickch postup.

    Pedbn vsledky se zdly bt zajmav, proto jsme navrhli navzat druhou fz

    vzkumu. V dal fzi jsme se zamili na muslimy z turkick subcivilizace 8, a tak

    na ppady mn praktikujcch muslim. V jnu a listopadu 2006 jsme kontaktovali

    dal konverzan partnery a poizovali dal rozhovory. Oproti pedchoz fzi jsme

    navili poet tazatel na est. Nroky na tazatele kladlo veden rozhovor

    s muslimy, kte umli esky jen trochu. V druh fzi se nm dailo rozhovory

    zskvat o nco rychleji. Domnvme se, e k tomu pispla dvryhodnost

    zvolenho postupu a tak rozen zpsobu zskvn kontakt i z prosted,

    v nm byli nai tazatel znmi. Nepodailo se zskat souhlas k nahrvce od vech

    konverzanch partner, ze tvrtiny rozhovor museli tazatel podit psemn

    zznam. Celkov jsme pro zvrenou analzu zskali 40 rozhovor, v prbhu

    analzy byl jeden z nich vyazen.

    Vzkumn strategie

    Jak jsme ji uvedli, vzkum je koncipovn jako pilot, kter m popsat aktuln

    stav integrace muslimsk komunity. Vzkumy v oblasti integrace vyaduj

    dlouhodob a systematick pstup, kter je schopen zachytit vvoj a smovn

    integranho procesu. Tento vzkum je krtkodobou sondou, kter by mla pinst

    informace o monostech dalch vzkum, ale tak informovat o limitech 8 V naem ppad se jednalo o muslimy z tchto zem: Albnie, zerbjdn, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, na, Gruzie, Chorvatsko, Kazachstn, Kyrgyzstn, Makedonie, Mongolsko, Rusko.

    33

  • a potch, s ktermi se vzkum potkal. Kvantitativn vzkum, kter je zaloen na

    statistickm zpracovn zskanch dat, nelze zatm v tto oblasti aplikovat.

    Proto jsme navrhli vzkum kvalitativn, kter je zaloen na porozumn

    zkoumanmu jevu. Umouje sestavit komplexn obraz provan reality

    zkoumanch jedinc, a tak informovat o jejich nzorech. Je flexibiln, doke

    reagovat na informace, kter jsou zskvan v pirozenm prosted zkoumanch.

    Kvalitativn vzkum je pro zkoumn procesu integrace vhodn, protoe umouje

    reflektovat kadodennost jedinc a skupin. Vyaduje vak dkladnou ppravu

    rozhovor a zejmna ppravu tazatel, zajitn vstupu do prosted komunity,

    obeznmen se s tmto prostedm, nalezen vhodnch konverzanch partner,

    uskutenn rozhovor, cyklick nvraty tazatel za partnery, pepis rozhovor

    a jejich potaovou analzu. Vzkum jsme koncipovali a vedli tak, aby na nj

    mohly navzat dal, a aby nepinesl komplikace pro opakovan vzkum

    i zadavatele. Respektovali jsme etick pravidla a chrnili soukrom konverzanch

    partner.

    Pedmtem vzkumu jsou muslimov. Koho jsme za muslima v naem vzkumu

    povaovali? Muslim byl pro ns ten, kdo odevzdv svj osud do vle Bo. Mezi

    muslimy existuj velk rozdly, kter se promtaj do vce i mn intenzivnho

    respektovn a dodrovn norem a pravidel islmu. Religionistika a sociologie

    nboenstv v rmci svho kritickho vzkumu zjistily, e skuten chovn vcch

    je idelu vce i mn vzdleno a ne vdy je v souladu s existujcmi normami.

    Tento rozdl je patrn i mezi muslimy. V jejich adch nalzme ty, kte byli

    v prosted islmu socializovni, ale po mnoha destkch let pobytu mimo sv zem

    opout tradin vru, jin se zase vzdvaj dodrovn norem, kter povauj za

    psn, dle v v Boha, ale nepln nkter povinnosti islmu. Tuto skupinu

    budeme dle oznaovat za nepraktikujc muslimy. Vedle nich dle nalezneme i ty,

    kte naopak striktn dbaj na dodrovn pravidel a norem a jsou dobrmi

    muslimy. Jak tedy poznat muslima? Rozhodnut jsme ponechali na naich

    34

  • oslovovanch partnerech, kter jsme podali, aby nm sdlili, jestli se za muslimy

    povauj nebo ne. Ten, kdo se za muslima oznail, toho jsme za muslima

    povaovali. Jak jsme ji naznaili ve, rozliovali jsme ale dv roviny praktikujc

    a nepraktikujc.

    Jak ukazuj statistiky, kterm se budeme dle vnovat, muslimsk komunita je

    v esk republice znan heterogenn a rozptlen. Muslimov bvaj asto

    oznaovni za transmigranty, kte obvaj prostor nadnrodnch socilnch st. Ty

    se mohou vzjemn prostupovat a prolnat (Allievi, Nielesen, 2003).

    Pi vbru jsme pouili metodu snhov koule (Snowball Sampling), kter

    umouje vstup do neznmho, uzavenho a obtn pstupnho prosted.

    Vbr metodou snhov koule se spn vyuv ke studiu skrytch populac,

    k nim se je mon dostat tradinmi metodami jen velmi obtn. I pro tuto

    metodu plat, e neexistuje pesn ablona, jak ji uplatovat. Kad studie se mus

    pizpsobit mstnm podmnkm a mus reagovat na specifick situace, pekky a

    podnty, kter vyvstvaj v prbhu vzkumnho procesu. Metoda je zaloena na

    zskvn novch ppad na zklad postupnho oznaovn dalch ppad tmi

    znmmi. Vlastn vbr zan nalezenm ppad, kter spluj dan kritria. S tmi

    jsou provedeny rozhovory v jejich zvru jsou podni o dal kontakty na

    jedince, kte tato kritria spluj tak. S tmito kandidty se provede rozhovor a

    cel proces se opakuje (Miovsk, 2003).

    Pi stanoven vbrov struktury je teba dbt na vhodn vbr tzv. vchozch

    bod nult vlny. V naem ppad jsme zvolili v tto nult fzi reprezentanty, kte

    odpovdali pomrnmu zastoupen muslim podle sttn pslunosti v esk

    republice. Prv tuto nultou fzi jsme nazvali pilotn, kter nm mla ukzat, zda-li

    je vbec vzkum provediteln. Reprezentanti byli vybrni tak, e je doporuili

    zstupci muslimsk obce a souasn splovali dan kritria. Jejich vbr byl

    proveden tak, aby co nejlpe koproval heterogenn sloen muslimsk komunity.

    35

  • inili jsme to ale s vdomm, e budou asto prezentovat oficiln nzory a

    postoje, nebo se vesms bude jednat o dobr muslimy, kte jsou uznvanmi

    osobnostmi sv komunity.

    V prvn vln, kter navazuje na nultou, jsme pedpokldali, e zskme od kadho

    reprezentanta dal kontakt. Od tohoto kontaktu pak zase dal dva. Celkem jsme

    tmto zpsobem zamleli zskat 40 rozhovor. Jedn se vak o ideln model co

    si pot v ppad, e nkter z kontakt rozhovor odmtne, kontakt na nj

    nefunguje nebo je zrovna zaneprzdnn? V tomto ppad se pistupuje k doplnn

    tzv. nhradnm kandidtem.

    Podle jakch kritri jsme vybrali reprezentanty nult vlny? Pedmtem vzkumu

    byli muslimov, kte jsou imigranty (pobvaj na zem R dle ne jeden rok).

    Jednalo se o muslimy pochzejc z rznch geografickch oblast, kte jsou

    naturalizovan nebo nenaturalizovan. Mezi kritria pat:

    geografick identita a pomrn zastoupen muslim v R (vbr podle kvt

    a geografickho lenn islmskho svta oblasti pvodu a poetnho

    zastoupen v R),

    doba a forma pobytu (muslimov, kte jsou obany tetch zem s povolenm

    k dlouhodobmu pobytu, s povolenm k trvalmu pobytu, azylanti a ti, kte

    zskali obanstv),

    gender (zastoupeni mui i eny),

    pokud mono i generan hledisko (pokusili jsme se vyhledvat leny rodin

    s ohledem na specifikum druh generace a dynamitj procesy dky stetvn

    se mnostv podnt),

    deklarovn svho muslimstv (symbolizace statusu ukazuje svm jednnm

    a nzorov se hls ke svmu muslimstv).

    36

  • Hlavn technikou byly hloubkov polostandardizovan rozhovory s pedem

    vybranmi konverzanmi partnery, kte odpovdaj ve uvedenm vbrovm

    kritrim.

    Vedle rozhovor jsme pouili jet dv doplkov etnografick techniky -

    pozorovn a mentln (kognitivn) mapy. Pozorovn jsme nemohli provdt

    v delm asovm horizontu a tkalo se tak spe asovho seku, kter byl spojen

    se zajiovnm kontaktu, domlouvnm rozhovoru a toho, co se dlo ped,

    v prbhu a po ukonen rozhovoru. Tazatel ve svch ternnch poznmkch

    uvdli prvotn imprese z rozhovor. Mentln mapy jsou technikou, kter

    prostednictvm znzorovn mylenek a pedstav vizualizuje obraz svta, jak je

    subjektivn nazrn a sociln konstruovn. Mentln mapy ukazuj, co povauje

    konverzan partner za stedn a vznamn. Dle odhaluje, jak vztahy jsou mezi

    jednotlivmi vyznaenmi elementy. Tazatel podle situace volili dv zadn pro

    nae partnery, kter mla vst k externalizaci kognitivnch map bu mli partnei

    nakreslit mapu svho okol (nevymezovali jsme, co okol znamen) nebo esk

    republiky a zaznamenat na n vznamn msta a dleit body. Ppadn mohli

    nakreslit vznamn body jejich souasnho ivota.

    Popis sledovanch ppad

    Celkem se nm podailo uskutenit 40 rozhovor s muslimy. Jeden z rozhovor

    jsme v prbhu analzy po prodiskutovn s tazatelem vyadili. Celkem se

    rozhovor zastnilo 44 muslim. Nkter rozhovory probhly soubn

    s manelskm prem nebo do nj aktivn vstupoval dal pbuzn. Hovoili jsme

    s 27 mui a 17 enami.

    Rozhovory byly pozeny v Hradci Krlov, Praze, Olomouci, Havov, Brn,

    Ostrav, Bruntle, Chomutov, dle v okol Prahy a Teplic. Vyuili jsme kontakt

    z prosted muslimsk obce a tak nevldnch neziskovch organizac. Konverzan

    37

  • partnei pochzeli z devatencti zem: z Jemenu, Srie, Palestiny, Jordnska,

    Sadsk Arbie, Irku, Sdnu, Guineje, Maroka, Alru, Makedonie, Kosova,

    eenska, Dagestnu, zerbajdnu, Turkmenistnu, Kyrgyzstnu, Kazachstnu a

    Turecka. Vtina rozhovor se odehrla v domcm prosted konverzanch

    partner, zbvajc v prosted pracovnm a v kavrnch.

    Podailo se nm oslovit partnery, kte jsou njakm zpsobem zaangaovan

    v muslimsk komunit. Za angaovanost jsme pokldali vykonvn prospn

    innosti ve prospch komunity (podnikn, podn kulturnch akc, obeznamovn

    s vlastn kulturou formou pednek, poradenstv, zakldn muslimskch

    organizac, ast v organizacch). V druh fzi jsme vyhledvali muslimy, kte se

    naopak pli neangauj a pat astji k turkick sunnitsk subcivilizaci.

    38

  • IV. MUSLIMOV V ESK REPUBLICE

    Sociln a historick kontext

    Muslimsk obec byla v esku po druh svtov vlce jako celek nevznamn a

    nepoutala na sebe dnou pozornost. Nedosahovala dvj aktivity a masovosti

    akc, zmnila se na voln zjmov sdruen jednotlivc (Beka, Mendel, 1998).

    K obnov innosti muslimsk obce dolo po listopadu 1989, kdy se muslimov

    zamili na vytven organizanho zzem. Zaali zakldat vlastn organizace

    s prvn subjektivitou.

    Z aktivn psobcch organizac jmenujme tyto:

    sted muslimskch obc zasteuje Islmskou nadaci v Praze, Islmskou

    nadaci v Brn, Islmsk centrum v Praze, Islmsk centrum v Teplicch

    Muslimsk unie

    Liga eskch muslim

    Islmsk svaz klub ptel islmsk kultury

    Svaz muslimskch student

    Liberln muslimov

    Islmsk komunita eskch sester

    V polistopadovm obdob vznik Islmsk nadace v Praze, kter je neziskovou

    organizac, sousteujc se na naplovn poteb muslim z Prahy a okol. Jej

    innost se zamuje na ti oblasti: provoz Islmskho centra (meity), charitativn

    innost a osvtovou innost. V ele Islmsk nadace v Praze stoj volen sprvn

    rada, kter zabezpeuje pstupnost meity pro muslimy i nemuslimy, pravideln

    pten bohosluby, provoz knihovny, pednky a jin programy, program

    v msci ramadnu, oslavu muslimskch svtk, rituly, rady v nboenskch

    otzkch a oznamovn modlitebnch as. Charitativn innost se zamuje na 39

  • shromaovn finannch prostedk od muslim (da a almuna), kter jsou

    vyuity na sociln pomoc muslimm (uvd se i hrada lkaskch zkrok,

    neplacench pojiovnou, ubytovn potebnch, nutn cestovn nklady atd.). Dle

    nadace podporuje muslimy v azylovch zazench a vzench. V rmci osvty si

    klade za cl pravdiv informovat o islmu a reprezentovat muslimskou komunitu na

    veejnosti. Osvta je zamena do ad muslim i nemuslimsk veejnosti. Islmsk

    nadace vznikla na potku 90. let minulho stolet. V roce 1992 po nkolikerm

    sthovn msta ptench bohoslueb zaaly bt trvale pronajmny prostory

    v Praze Kri, a to prostednictvm Svazu muslimskch student, kter byl

    registrovn krtce ped nadac. Od roku 1993 muslimskou modlitebnu spravuje

    pmo Islmsk nadace (registrovna pod nzvem Nadace pro zzen a provoz

    islmskho centra v Praze). Dodnes zce spolupracuje se Svazem muslimskch

    student. V roce 1996 zskala Nadace pozemek v Praze 9 Kyjch s dvoupodlan

    budovou, dve slouc jako mlkrensk provoz. Rekonstrukce budovy byla

    dokonena na jae roku 1999 a provoz novho islmskho centra byl slavnostn

    zahjen 7. kvtna 1999 pten bohoslubou.

    Potkem 90. let se zaala tak utvet Islmsk nadace v Brn. V roce 1995

    zakoupila nadace pozemek na Vdesk ulici a podala dost o povolen stavby

    meity. Pvodn nvrh stavby byl mstnmi orgny odmtnut a Rada mstsk sti

    Brno sted stavbu meity po prtazch povolila v lednu 1997, ale za podmnek, e

    nebude nst vrazn vnj architektonick prvky vetn minaretu. V roce 1998

    byla meita otevena. Samotn Islmsk nadace v Brn byla zaregistrovna ke dni

    31. prosince 1998, piem navzala na dvj psoben organizace.

    sted muslimskch nboenskch obc v R muselo projt sloitm registranm

    procesem, kter byl sloitj ne v ppad nadac i obanskch sdruen. V roce

    1991, kdy bylo ustaveno sted muslimskch nboenskch obc, nebyla

    muslimsk obec uvedena na seznamu registrovanch crkv a nboenskch

    spolenost. V kvtnu 1991 probhla ustavujc schze sted muslimskch

    nboenskch obc v SFR a byly schvleny stanovy. Mezi cli organizace se

    40

  • objevilo zaloen muslimskho nakladatelstv, obnoven matriky a pprava

    vstavby meity. V roce 1992 bylo sted vyzvno k pedloen 10 tisc podpis

    zletilch stoupenc, co bylo stedm odmtnuto. V beznu 1996 odbor crkv

    pozastavil zen ve vci registrace. Zkon o svobod nboenskho vyznn a

    postaven crkv a nboenskch spolenost (schvlen vldou 25. dubna 2001)

    vyeil situaci, kdy vzhledem k poadovanmu potu 10 tisc zletilch vcch

    s trvalm pobytem na zem esk republiky u tch nboenskch sdruen, kter

    nejsou leny Svtov rady crkv, se nemohly stt prvnmi osobami crkve a

    nboensk spolenosti s menm potem vcch. Zkon nov pinesl

    dvojstupovou registraci. Pro prvn stupe postauje pedloit 300 podpis

    vcch s osobnmi daji. Organizace tak m zajitnu prvn subjektivitu, ovem

    bez dalch zvltnch prv, mezi n se pot finann podpora sttu, pstup do

    vznic, zaloen crkevnch kol i nemocnic. Tmi disponuj a nboensk

    subjekty akreditovan druhm stupnm registrace. Na tento pak mus nov

    registrovan nboensk organizace ekat deset let od schvlen prvnho stupn

    registrace a pedloit poet podpis, rovnajcch se dvma promile potu obyvatel

    esk republiky, tj. piblin 20 tisc zletilch vcch ijcch v esk republice.

    V beznu 2004 si sted muslimskch obc podalo dost o registraci prvnho

    stupn u ministerstva kultury a zatkem z 2004 byla dost kladn vyzena.

    Jet tho roku se rozvila diskuse kolem podntu ke zruen registrace

    nboensk spolenosti sted muslimskch obc, kter podala pekladatelka Olga

    Ryantov Ministerstvu kultury. Podle nzoru autorky podntu k pezkoumn

    registrace je islm ideologi zjevn propagujc nsil a svat vlky a potlaujc prva

    en a dalch oban ijcch ve svobodn spolenosti. Tento podnt byl

    ministerstvem zamtnut. Muslimsk obec tento krok povaovala za projev

    islamofobie v esku. sted zskalo prvn subjektivitu a stalo se zasteujc

    organizac muslim v R.

    41

  • Z dalch organizac se zmnme jet o Veobecnm svazu muslimskch student

    v R. Svaz psob hlavn v univerzitnch mstech a sdruuje studenty z islmskch

    zem. Svaz zaal fungovat v Praze v roce 1991 z podntu ing. arch. Muhammada

    Abbse al-Mutsima ze Sdnu. Veobecn svaz muslimskch student sdl

    v prostorch prask meity.

    V roce 2000 byla zaregistrovna Muslimsk unie. Za cl si klade en objektivnch

    informac o islmu a podporu vzdlvac innosti v oblasti kultury. Dle podporu

    sociln slabch, nemocnch, ivelnmi pohromami i jinak postiench muslim a

    pomoc pi zajiovn provoznho zzem pro ivot muslim v esk republice.

    Za zmnku stoj tak Islmsk komunita eskch sester, kter psob ve webovm

    prosted. Komunita sdruuje esk a slovensk muslimky s clem vytvoit

    komunitu sester, kter m sbliovat, seznamovat s islmem a vytvoit diskusn

    frum. Mum je vstup do diskus odepen.

    Muslimov dnes

    Co je o muslimech ijcch v esk republice znmo? Muslimov pitahuj

    pozornost esk spolenosti, a to zejmna dky udlostem, kter se odehrvaj

    mimo eskou republiku. Bhem procesu registrace se objevovaly argumenty proti

    oficilnmu zzen muslimskch organizac. Mezi nimi byly takov, e islm nebyl a

    nen soust historickho a kulturnho kontextu, a e je nesluiteln se zpadnm

    pojetm demokracie a lidskch prv. Vstavba a pokusy o zizovn meit se

    setkvaly s odporem mstnho obyvatelstva, ale tak nkterch kesanskch crkv.

    Komunita muslim prola od roku 1990 fz etablovn na veejnosti a ustavenm

    vlastnch organizac. Zasteujc organizac se stalo sted muslimskch obc

    v R, kter je ostatnmi organizacemi uznvno za autoritu. Mezi zstupci

    organizac figuruj cizinci i et konvertit. Odhady potu praktikujcch muslim

    se pohybuj kolem 600 osob, piem asi desetinu tvo et konvertit (Beka, 42

  • Mendel, 1998). Odhady potu muslim za posledn roky rostou nboenskho

    ivota se m podle naich konverzanch partner astnit kolem 2 000 vcch,

    eskch konvertit je mezi 200 300.

    Ji jsme zmnili, e muslimov el pozornosti mdi. Ta produkuj stereotypn

    obraz, kter k itelnosti esk muslimsk komunity nepispv. Muslimov jsou

    pedstavovni zprostedkovan, vesms ve spojen s njakm konfliktem nebo

    prostednictvm vztahu ech k nim. Jsou vykresleni jako cizinci, jejich odlinosti

    psob negativn. Bn ivot je reflektovna minimln (Kkov, 2006).

    Na internetu nalezneme nkolik webovch strnek, kter se vnuj islmu. Jedn se

    o strnky, kter jsou ladny islamofobn a jsou primrn zameny na kritiku

    islmu (pravdaoislamu.cz, euarabia.cz). Autoi strnek si kladou za cl zpstupnit

    veejnosti informace o islmu, kter je oznaen za hrozbu demokracie, svobody

    jednotlivce a celosvtov problm.

    Po roce 1989 se sloen muslimsk komunity odvjelo zejmna v zvislosti na

    prbhu imigrace do R. Hlavn st heterogenn islmsk obce ustavili Arabov a

    jin muslimov, kte k nm pijdli na vysokokolsk studia. Mnoz z nich se

    v esku usadili natrvalo (Kropek, 2006). Poty muslim tak roziovali adatel

    o azyl nebo osoby na doasnm toiti (nyn institut doasn ochrany). Jmenujme

    alespo muslimy z Afghnistnu, ze zem bvalho Sovtskho svazu, z Bosny

    a Hercegoviny a Kosova.

    Pokud chceme pouvat pojem komunita, musme si poloit otzku, zda-li

    muslimov v esku njakou komunitu tvo. Komunita, t pospolitost nebo

    spoleenstv, je sociln tvar, kter charakterizuj zvltn typy socilnch vazeb

    uvnit, mezi leny a jej specifick postaven navenek, v rmci irho socilnho

    prosted. Muslimov maj v esku specifick postaven navenek, kter je

    zapinno jejich odlinost a okrajovm kulturn - historickm podlem na esk

    spolenosti. O zvltnm typu socilnch vazeb meme tak hovoit, zejmna

    43

  • s ohledem na pslunost muslim k univerzln obci vcch (umma) nebo

    mezietnick solidarit. Univerzalita tto obce pekrv regionln a etnick identity.

    Tato pslunost ale me bt provna rzn intenzivn. Nepraktikujc

    muslimov, kte striktn nedodruj Bo zkon a nejsou sprvnmi muslimy,

    nemus jednat s ostatnmi solidrn nebo dospvat ke vzjemnmu porozumn.

    Pokud meme v prvm ppad bt pesvdeni o komunit muslim, v ppad

    druhm ji trochu pochybujeme komunita je fragmentarizovna do nkolika

    skupin, kter se li jazykem, pedstavami, zvyklostmi, a tak nzory a cli. Pesto

    z analzy rozhovor vyplynulo, e se i nepraktikujc muslimov vyrovnvaj se

    svou islmskou identitou a nemohou se j tak snadno vzdt. Komunita se dle

    vyznauje sdlenou duchovn jednotou a pevahou sjednocujcch prvk nad tmi,

    kter jsou oddlujc. Do poped se dostv pirozenost existence komunity

    (Bauman, 1996). Navc pouto s ostatnmi leny komunity posiluj okolnosti

    imigrace a pobyt v novm prosted.

    O komunit se d hovoit v ppad, e lenov na sebe nahl jako na podobn.

    Komunita oznauje zpsob organizace ivota, porozumn lokalit, kde ij

    a kvalit socilnch vztah. Komunita je zdrojem kolektivn identity (Jenkins, 1996).

    Cohen pe, e komunitn lenstv zle na symbolick konstrukci, vznamu

    podobnosti a detnku solidarity (Cohen, 2000). Podobnost je soust imaginace.

    Komunita je symbolickm konstruktem se symbolickmi hranicemi.

    Z dosavadnho pozorovn vyvozujeme, e muslimskou komunitu lze povaovat za

    vnitn heterogenn, a to ve dvou ohledech. Pokud vezmeme v vahu, e se

    komunita skld z muslim praktikujcch a muslim, kte se dobrmu

    muslimstv o nco vzdlili, pak meme do centra komunity umstit prv muslimy

    praktikujc. Praktikujc muslimov se podl na aktivitch ve prospch muslimsk

    obce, jsou aktivn, zapojuj se do organizovanch forem ivota a tvo jdro

    komunity. Vesms se sousteuj kolem meit a modliteben. Mezi aktivnmi

    muslimy nalzme esk konvertity, i cizince. Smrem navenek maj organizace

    44

  • snahu vytvet pozitivn obraz o muslimech v esku a islmu obecn. Pokud

    budeme postupovat smrem od tohoto pomyslnho centra k okraji komunity, tak

    druhou skupinu tvo ti, kte se za muslimy stle povauj, nicmn ji nejsou

    praktikujcmi muslimy, nebo pochybuj, zda-li se jet maj za muslimy povaovat.

    Do tohoto fragmentu pat muslimov, kte jsou v esku usazeni ji del dobu a

    jsou prostorov rozptleni. asto se ani nestkaj s ostatnmi muslimy, nemaj

    pevn vazby na komunitu, nanejv nepravideln na pslunky tho etnika.

    K tomu, e je komunita muslim znan heterogenn, pispv vznamnou mrou

    imigrace do R. Komunita netvo organizan a institucionln homogenn

    pospolitost, protoe se rozrst prostednictvm imigrace. Nov pchoz imigranti

    jsou pinou dynamickho rozvoje komunity a tak nkterch tenz, s nimi se

    mus ji zaveden muslimov vyrovnvat. Nov pchoz do komunity pin

    zvyklosti svch zem a mnohdy se sloitji adaptuj do prosted ji vyjednanch

    pravidel a zvyklost. Zaveden muslimov si jsou vdomi toho, e adaptan

    proces je u nov pchozch nron, nkdy ulpvaj na svch tradicch a podle slov

    jednoho muslima se v potcch pobytu neohlej na eskou realitu, ani se v n

    nevyznaj. Dalm prvkem, kter ovlivuje postaven komunity a procesy

    vyjednvn s okolm, je skutenost, e praktikujc muslimov, kte v esku

    pobvaj dle, jsou vysokokolsky vzdlan lid, mezi nimi nalzme inenry,

    lkae, architekty atd. Tato elita se vypodv s prvky, kter pin do ivota

    komunity nov imigranti.

    Heterogenitu muslimsk komunity odvodme z dostupnch statickch daj.

    Souasn se pokusme odhadnout poet muslim ijcch v R. Tento pehled nm

    souasn poslou pro stanoven kvt pro vbr konverzanch partner

    tzv. vchozch bod reprezentant, kte odpovdaj pomrnmu zastoupen

    muslim podle sttn pslunosti v esk republice. Vychzeli jsme pitom z daj

    eskho statistickho adu a zohlednili koncepci jejich vbru a zpracovn

    45

  • statistickch daj. 9 Bylo teba zvolit jednu z perspektiv lenn islmskho svta.

    Rozhodli jsme se vyjt z geografickho lenn. Baar klasifikuje panislmskou

    geokulturn civilizan sfru do celkem pti subcivilizac arabsk sunnitsk,

    turkick sunnitsk, persk itsk, indorijsk sunnitsk a indomalajsk sunnitsk

    (Baar, 2002). Zjiovali jsme, jak jsou jednotliv sttn pslunosti z tchto

    subcivilizac zastoupeny mezi souasnmi imigranty. Ze statistik eskho

    statistickho adu jsme zjiovali, kolika cizincm bylo ke dni 31.12. 2005 udleno

    povolen k trvalmu pobytu, pechodnmu (dlouhodobmu) pobytu, udlen azyl a

    nabyt sttnho obanstv v letech 2001 2005.10 Souet tchto poloek nm dal

    celkov poet imigrant podle sttn pslunosti. Ne vichni sttn pslunci

    z danho sttu ale museli bt muslimy. Napklad v Albnii je zastoupen muslim

    v populaci 70 %. Pedpokldali jsme, e z deseti oban Albnie, kte jsou v R

    imigranty, je pravdpodobn, e sedm z nich budou muslimov. Museli jsme tak

    zjistit poty procentuln zastoupen muslim ve sttech, z kterch imigranti

    pochz. Zde je dal obt odhadovan poty muslim se velmi li a zdroje,

    z kterch jsme erpali, v nkterch ppadech uvdly odlin daje v du i destek

    procent, co mohlo vst k dalmu zkreslen v naem odhadu. Tak statistiky

    cizinc na zem R obsahuj nkter nepesnosti pramenc z rznosti zdroj a

    metodickch pstup. V prvnm sloupci tabulky Projekce potu muslim v R

    podle geografickho lenn svta islmu uvdme lenn podle pti subcivilizac,

    v druhm sloupci jsou uvedeny stty pslun k subcivilizacm. V dalch sloupcch

    jsou uvedeny poty osob s udlenm trvalm pobytem, s dlouhodobm pobytem,

    s azylem a obanstvm. Souet osob podle tchto druh pobyt na zem R

    umonil urit pomrn zastoupen jednotlivch subcivilizac v R.

    9 Koncepce vbru a zpracovn statistickch daj spojench s migrac a integrac cizinc na zem esk republiky. Praha, S 2006. 10 Pi uvdn potu udlench sttnch obanstv jsme zahrnuli pouze obdob 2001 2005. Evidence zskn sttnho obanstv je v gesci Ministerstva vnitra R odboru veobecn sprvy (OVS). Sleduje se jmno a pjmen, datum narozen, pvodn obanstv, zkonn dvod piznn sttnho obanstv aj. Bohuel jsou daje k dispozici a od roku 2001. Odbor veobecn sprvy Ministerstva vnitra vedl evidenci pidlench sttnch obanstv t v letech pedchozch, ovem v paprov podob, kter se zejmna v dob po rozdlen SFR projevila jako nevhodn. st spis byla tak zasaena povodnmi. Za obdob let 1993 - 2000 je k dispozici pouze celkov daj o potu slovenskch sttnch oba