history of cybernetics

  • View
    236

  • Download
    6

Embed Size (px)

DESCRIPTION

history of cybernetics

Text of history of cybernetics

  • Zapadoceska univerzita v PlzniFakulta filozofickaKatedra filozofie

    Historie kybernetiky a umeleinteligence v kontextu filosofie vedy

    Ing. Jan Romportl, Ph.D.

    DIPLOMOVA PRACE

    Vedouc: Prof. Ing. Josef Psutka, CSc.

    Plzen 2012

  • ProhlasenProhlasuji, ze jsem tuto diplomovou praci vypracoval samostatne s pouzitmodborne literatury a pramenu, jejichz uplny seznam je jej soucast.

    Plzen, 25.6. 2012 Jan Romportl

  • Obsah

    1 Uvod 2

    2 Rane sprazen 62.1 Rzen strelby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62.2 Lodivod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92.3 Rzen a komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

    3 Prvn sjednocen 21

    4 Zrozen kybernetiky 244.1 Clovek ve zpetne vazbe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244.2 Wienerova chvle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314.3 Kybernetika je na svete . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 364.4 Cyberspeak a hra metafor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

    5 Zaver 425.1 Co je kybernetika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 425.2 Umela inteligence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 445.3 Pokracovan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

    1

  • Kapitola 1

    Uvod

    V nasledujcch nekolika kapitolach se pokusm odvypravet prbeh, jehozhlavn hrdinkou je kybernetika. Zamerne zduraznuji silny narativn aspektsve prace, nebot si nemyslm, ze by takovato forma byla v rozporu s korektna akademicky formalne spravnou badatelskou cinnost. Naopak v prpadekybernetiky v jejm filosofickem kontextu jde mozna o nejleps zpusob, jakcele tema uchopit.

    Nen mym clem podat zde historiograficky zaznam vzniku a vyvoje ky-bernetiky ani kritickou analyzu dejin kybernetiky vedenou pohledem a me-todami historicke vedy. Nejen ze se k tomu nectm byt opravnen, ponevadznejsem historik, ale hlavne by predkladana prace mela byt filosofickou,nikoli historickou reflex urciteho fragmentu lidskeho veden a konan.Navc je zapotreb brat v potaz dost zasadn omezen plynouc z faktu, zev ramci psan bezne diplomove prace na ZCU jednoduse nen mozne odjetna nekolik mescu do Ruska, Spojenych statu americkych ci Velke Britaniea tam v archivech a knihovnach studovat primarn prameny pochazejcz ranych obdob vzniku kybernetiky. A bez takovehoto prmeho studia by sez jakehokoli pokusu o historickou praci o kybernetice stal pouhy kompilatsekundarnch pramenu.

    Motivace pro tuto praci vychaz z meho pusoben na Katedre kyber-netiky FAV ZCU, kde se jiz vce jak deset let podlm na vyzkumu avyvoji v oddelen umele inteligence. Behem teto doby jsem si povsimljevu, ktery zde pracovne nazvu krize kybernetiky a to zejmena jakourciteho pomerne neartikulovaneho, avsak namnoze sdleneho a mymi ko-legy (i mnou) casto zakouseneho pocitu nepohodlne nejistoty a nejasnost,co vlastne kybernetika skutecne je a proc jsme zrovna na katedre kyberne-tiky. Nekter z nas se zabyvaj umelou inteligenc. Je to kybernetika? Je to(sou)cast kybernetiky? Vznikla z kybernetiky? Souvis vubec nejak s kyber-netikou? A co ostatn oblasti, kterymi se zabyvaj jin kolegove: teorie rzen(control theory, control engineering), teorie systemu (systems theory), teo-rie informace (information theory), robotika (robotics). Jaky je jejich vztahke kybernetice? Vzdyt teorie rzen byla rozvjena jiz davno pred kyberne-

    2

  • tikou (Mindell, 2002) a stejne jako ostatn zmnene oblasti v dnesn podobespse definuje jiz zcela samostatny vedn obor. Jak se tedy mohou vztaho-vat ke kybernetice? Nen to dnes jiz jen historicky dany prezitek? Ze bytedy kybernetika byla pouhym vyprazdnenym termnem formalne a zesetrvacnosti pouzvanym coby tmel jiste osvedcene organizacn strukturyv ramci vedeckovyzkumne a akademicke praxe?

    Tato latentn nejistota je pak jeste posilovana odklonem zapadnhosveta od pouzvan slova kybernetika

    1 (cybernetics), kdy mnoz mladsvedci, byt sami z relativne blzkeho oboru (napr. computer science),netus, co si pod tmto pojmem predstavit. Ilustrovat to mohu prklademz osobn zkusenosti, kdy se me na jedne zahranicn konferenci zeptal finskyucastnk, jake je me pracoviste. Rekl jsem mu, ze department of cyberne-tics. Jeho reakce byla lakonicka: That sounds very soviet.Vetsina z nas nejakym pomerne vagnm zpusobem tus, ze kybernetikama cosi spolecneho s Norbertem Wienerem, zapornou zpetnou vazbou, lo-divodem, rzenm a burzoazn pavedou zacatku padesatych let. Leckdo simozna vybav i podtitul jedne Wienerovy knihy (Wiener, 1965) a usoud, zedulezitou slozkou kybernetiky je rzen a sdelovan u organismu a stroju.Vetsinou si take kybernetiku spojme s principem Black Boxu,

    2 ackolivlastne ani presne jiz nevme, jaka je skutecna podstata a duvod tohotokonceptu. Malokdy vsak dovedeme rct, jak s kybernetikou souvis naseaktualn prace na rzen motoru pomoc PID regulatoru, na navrhu umeleneuronove ste, na vyvoji systemu rozpoznavan ci syntezy lidske reci nebona tvorbe pravidel pro znalostn system.

    Mym clem tak je zejmena na zaklade historickeho kontextu vzniku avyvoje kybernetiky zrekonstruovat, cm je kybernetika dnes. Tato prace jetedy venovana vsem mym kolegum s pranm, aby jim pomohla budou-lio to vubec stat nalezt pevnou oporu a osvetlen zakladnch ontologickycha epistemologickych pilru jejich badatelske, vyzkumne a vyvojove cinnostipraktikovane s urcitym presvedcenm, ze nejak souvis s kybernetikou.Mym clem je taktez nastnit moznou cestu k prekonan krize kybernetikya ukazat, cm je kybernetika stale nesmrne prospesna pro rozvoj lidskehopoznan a ze nejde o pouhy prezitek z kybernetickeho nadsen padesatycha sedesatych let dvacateho stolet.

    Tm se vsak opet vracm k nutnosti poukazat na to, ze moje prace budeprbehem z zanru filosofie vedy, nikoli historickou studi ponevadz prohistorickou studii by bylo neprijatelne, abych si na jejm zacatku vytycil, cochci o kybernetice ukazat, nerkuli kdyz to ma byt ukazan jej dulezitosti.

    Na druhou stranu nelze vsak uprat ani takovemuto prbehu vcelkupevny argumentacn charakter, byt tento nesleduje principy historic-kovedn kriticke analyzy. Pickering (2010) sam explicitne zminuje, ze his-

    1Nikoli vsak slov tvorenych predponou kyber- (cyber-) napr. kyberprostor, kyberteroris-mus, kybersex, apod. K tomuto kulturne podmnenemu prenosu predpony kyber- se dostanupozdeji.2Radeji budu uprednostnovat puvodn anglicky termn Black Box (byt

    s pocestenymsklonovanm) oproti cerne skrnce.

    3

  • tori kybernetiky lze vytvorit nepreberne mnozstv co badatel, to jinainterpretace. Dle meho soudu ma idealn historiografie kybernetiky tj. v abstraktn rovine vytvoreny zcela dokonaly a uplny soupis vseho, cose kdy s kybernetikou a v kybernetice delo povahu navysost fraktaln:at vybereme jakykoli jej vysek libovolneho mertka, zjistme, ze sestavaze struktur velmi podobnych a velmi podobne usporadanych; ze se vsudeopakuj podobne vzorce myslenek, postupu, snah, ocekavan, zklaman,vysledku vzdy nejak specificke a unikatn, avsak pokazde pripomnajcty ostatn.

    Velmi obtzna je take volba referencn dimenze historiografickeho po-pisu. Linearn casove usporadan vyctu udalosti podle roku, kdy k nimdoslo, je zcela nevhodne, nebot kybernetika se odvjela paralelne na ruznychmstech sveta velmi odlisne a casove sobe blzke udalosti z ruznych mst takspolu vubec nemusej souviset, cmz se ztz nebo zcela zatemn moznostjejich interpretace. Omezen se na jistou geopolitickou lokalitou s se-bou prinese zasadn zprehlednen, avsak znemozn zabyvat se dulezitymiaspekty vyplyvajcmi z rozdlnost prstupu v ruznych lokalitach. Pomerneucinna pak muze byt konfrontace dla a profesnch zivotu vyznamnychbadatelu v oblasti kybernetiky ci analyza dulezitych vyzkumnych avyvojovych projektu (ktere se mnohdy prolnaly s zivoty onech badatelu).Prave tento prstup tez z jiz zmnene fraktaln sobepodobne struktury,v nz zivoty a vyvoj jednotlivcu reflektuje cela vedecka paradigmata, praciruznych od sebe vzdalenych vyzkumnych skupin i snahy, motivace a nadejeoddelene od sebe celymi desetiletmi. Jde vsak o metodu nesmrne kompli-kovanou na veskere zdroje od nutnosti prstupu k primarnm pramenumaz po casovou narocnost ktere by vyrazne prekracovaly ramec i dispoziceteto prace.

    Ze vsech moznych struktur nachazejcch se v historii kybernetikyovsem vyrazne vycnvaj tri kyberneticke skoly (uskupen, proudy): Ame-ricka kybernetika, Britska kybernetika, Sovetska kybernetika.3 Nezna-mena to, ze by neexistovaly jine skoly nebo ze by tyto tri skoly byly uvnitrzcela jednotne a koherentn rozhodne vsak vytvarej neopominutelne asvebytne celky.

    Americka kybernetika je vyznamne definovana prave snahou o rzena puvodne vzesla z dlouhe tradice americkeho mezivalecneho vyzkumu avyvoje v oblasti teorie rzen. Zcela zasadn roli zde sehrala inzenyrska kul-tura na jedne strane a vojensky vyzkum na strane druhe. Pocatky Ame-ricke kybernetiky jsou spjaty se jmeny jako napr. Warren Weaver, VannevarBush, Norbert Wiener, John Bigelow, Arturo Rosenblueth, Harold Black,Claude Shannon, Harry Nyquist, Hendrik Bode, John Atanasoff, John vonNeumann, Warren McCulloch, Walter Pitts, Heinz von Forster, Joseph Lic-klider a dals (Mindell, 2002). Zejmena pro Wienera bylo dulezite nalezenjednotcch principu mezi stroji a zivymi organismy, avsak jinak byla Ame-

    3Zamerne psu velke pocatecn psmenu u adjektiv, nebot jsem zmnene kyberneticke skolyzde takto pracovne pojmenoval.

    4

  • ricka kybernetika rozvjena zejmena za ucelem automatizace.Britska kybernetika naproti tomu hledala svoj primarn inspiraci

    v cloveku, zejmena v jeho mozku a mysli. Kybernetika zde mela slouzitjako nova alternativn a slibna vedecka metoda popisu a pochopen lidskemysli. Mozek byl bran jako predobraz zcela zasadnho kybernetickehosystemu a mnoz britst kybernetici meli silne odborne vazby k psychiatrii.Oproti Americke militantne ladene