Click here to load reader

Historické krajinné struktury v okolí Karlovy Vsi

  • View
    0

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of Historické krajinné struktury v okolí Karlovy Vsi

Šablona BPFAKULTA STAVEBNÍ
Historické krajinné struktury v okolí Karlovy Vsi
Bakaláská práce
2016 VUT v Praze
Prohlašuji, e svou bakaláskou práci "Historické krajinné struktury v okolí Karlovy Vsi"
jsem vypracovala samostatn pod vedením vedoucího bakaláské práce a s pouitím odborné
literatury a dalších informaních zdroj, které jsou citovány v práci a uvedeny v seznamu
literatury na konci práce. Jako autorka uvedené bakaláské práce dále prohlašuji, e jsem v
souvislosti s jejím vytvoením neporušila autorská práva tetích osob.
V Praze dne 21. 5. 2016 ___________________________
Podkování
Ráda bych touto cestou podkovala panu doc. Ing. arch. ThLic. Jiímu Kupkovi, Ph.D.
za cenné rady a odborné vedení pi zpracování bakaláské práce. Dále bych chtla podkovat
Mgr. Dan Zimové za umonní pístupu do areálu zámku Leontýn a starostce obce Karlova
Ves paní Ivet Kohoutové za poskytnutí informaci o obci a jejím okolí.
Historické krajinné struktury v okolí Karlovy Vsi
Souhrn
Bakaláská práce se zabývá analýzou historické kulturní krajiny v okolí Karlovy Vsi na
území CHKO Kivoklátsko z hlediska identifikace a prezentace dochovaných historických
krajinných struktur. Po obecné ásti vztaené k hodnotám kulturní krajiny následuje analýza
v konkrétním území. Krom terénního przkumu práce také vychází z dostupné literatury a
z dostupných archivních map.
Ves, archivní mapy
Summary
This bachelor thesis deals with the analysis of historical cultural landscape in the vicinity
of the village Karlova Ves, in the landscape park Kivoklátsko, in terms of identification and
presentation of preserved historical landscape structures . General part related to the values of
the cultural landscape is followed by analysis in the particular area. In addition to field research
this thesis also comes out of the available literature and available archival maps.
Keywords: cultural landscape, preserved cultural landscape, landscape park Kivoklátsko,
archival maps
2 Literární rešerše ..................................................................................................... 6
3 Metodika ............................................................................................................... 11
Müllerova mapa ech z roku 1720 ........................................................ 11
První vojenské mapování, 1763 – 1785 ................................................. 12
Stabilní katastr ....................................................................................... 12
Ortofoto eské republiky ....................................................................... 14
3.2 Terénní przkumy ......................................................................................... 14
Terénní przkum 24. 4. 2016 ................................................................. 15
3.3 Výzkumná aktivita ......................................................................................... 15
Topografické podmínky ......................................................................... 17
Petrologicko-pedologické podmínky ...................................................... 18
Hydrologické podmínky ......................................................................... 19
Atmosférické prvky ................................................................................ 19
Biotické prvky ........................................................................................ 20
Karlova Ves .................................................................................... 22
Leontýnský zámek .......................................................................... 23
Dvr Karlov ..................................................................................... 23
Terénní przkumy (25. - 26. 3. a 24. 4. 2016) ........................................ 24
5.2 Archivní mapy a letecké snímky ................................................................... 30
Müllerova mapa ech z roku 1720 ........................................................ 30
První vojenské mapování, 1763 – 1785 ................................................. 30
Stabilní katastr ....................................................................................... 30
Ortofoto eské republiky ....................................................................... 31
5.3 Dochované historické krajinné struktury........................................................ 32
6 Závr ..................................................................................................................... 35
8 Pílohy ................................................................................................................... 38
Rozsáhlá krajino s vlnitými kopci, strmými stránmi, hlubokými lesy a meandrující ekou.
Krajino s neobyejn zachovalou pírodní slokou, kterou sis uchovala díky své jedinené
kráse. Jsi ivotodárným zdrojem naší existence, jsi domovem, jsi útoištm ze stresového
prostedí. Tady se lovk usadil, zaal orat, pstovat a chovat zv a tím petvoil tvou
dosavadní tvá.1 Nyní v tvé krajin nalezneme pole, louky, meze, remízky, aleje, cesty a
vesnice, které byly vtištny do tvé podoby. lovk se nesmazateln podepsal na tvém vzhledu
a zmny, které se v tob udály, budou pedmtem mého bádání.
Moje zkoumaná oblast se nachází v okolí Karlovy Vsi v CHKO Kivoklátsko a je
koncipována tak, aby navázala na publikaci Krajiny kulturní a historické2, která se zmiuje o
daném území zbn. Zámrem je danou oblast prozkoumat více dopodrobna a vymezit
dochované krajinné struktury, co je i cílem této práce. K dosaení cíle bude zapotebí provést
podrobnou analýzu, která se provádí z nastádaných podklad a informací, mezi které patí
terénní przkumy, rozbor archivních map a odborné literatury. Po této pelivé analýze je
moné stanovit, definovat a identifikovat dochované historické krajinné struktury, které dále
budou jednotliv popsané. Oekávaným pínosem bude jasn definovaná historická krajinná
struktura dané zkoumané oblasti, která se me dále promítnout do prvk ochrany krajiny.
1 MARTIŠ, ŠOLC 1977, s. 181 2 KUPKA 2010, s. 37 – 38
Obrázek 1: Skica krajiny; [zdroj: Autor, 2016]
6
2 Literární rešerše
V této kapitole chci poskytnout ucelený pohled na projednávanou oblast krajiny a s ní
související pojmy, které se zamují na rzné výklady a pochopení jednotlivých autor. Ráda
bych se zabývala tím, co je: krajina, kulturní krajina, historická krajina a komponovaná krajina
vzhledem k problematice tématu. Také se chci zamit na krajinné prvky a následn na jejich
ochranu.
2.1 Krajina
Slovo krajina, jak ho vnímáme dle významu v souasnosti, je záleitostí teprve doby
nedávné. Doklad, z kterého meme takto usuzovat, vyšel v roce 1971 a je to Machkv
„Etymologický slovník,“ který se zmiuje o krajin jen okrajov.3 V dnešní dob se mnohem
více vnujeme definicím a otázkám vztahujícím se ke krajin, ne tomu bylo v minulosti. A
pochopiteln ne jenom k jejím definicím. Je velice podstatné a nezbytné umt popsat daný
pojem, abychom ho mohli následn chránit.
Ne se pustím do blišího výkladu krajiny, vymezíme si hranice vnímání prostorového
rozsahu krajiny, o které zde budeme hovoit. Není pekvapivé, e existuje bezpoet pedstav
vnímání krajiny, tudí i rozdílné názory na její prostorový rozsah. Napíklad pilot bude vnímat
krajinu z ptaí perspektivy a krajina, nad kterou prolétá, skýtá mnoho rozdílných plošek.
Ploškou budeme nazývat plošnou ást zemského povrchu, která se liší svým tvarem, typem,
barvou a je dobe patrná její hranice.4 Tento pohled uplatníme hlavn pi zkoumání
dochovaných krajinných struktur z archivních map a leteckých snímk, je však teba ho doplnit.
Kdy se procházíme krajinou, otevírají se ped námi nekonené monosti vnímání prostor
utváených krajinou. Oproti vnímání krajiny z kabiny letadla, kde se pod námi mní jednotlivé
podoby plošek, zstává prostorový vjem stále konstantní. Terénní przkum nám poskytuje
nové monosti prostorového vnímání krajiny. Meme být v lese, kde jsme obklopeni
vzrostlými jehlinany, a prostorový vjem v tomto pípad bude hodn uzavený a intimní.
Jeliko je zde na dosah hmatatelná hranice se svou jedinenou strukturou, která je utváená
kmeny strom. Tento pohled se pak zmní, kdy zakloníme hlavu a náhle uvidíme kontrast
tmavých vršk strom s oblohou. Pocit, který nás náhle zavalí, je neobyejný, protoe se ped
námi vyskytují dva naprosto odlišné prostorové vjemy. Hranici korun stromu jsme schopni
dobe vnímat, ale ta nekonená hloubka nebe, která má povtšinou stejnorodý vzhled
blankytn modré, nás okouzlí. Vydáme-li se dál lesní pšinou a njakou chvíli pjdeme,
dostaneme se do míst, kde se ped námi prostor oteve. Je to skuten silný vjem, který na
nás pozitivn zapsobí. Vyšli jsme z lesa a ped námi se otevírá nová zkušenost prostorového
3 MACHEK 1971, s. 288 4 FORMAN 1993, s. 91
vnímání. Rozhlédneme-li se, uvidíme zleva i zprava vysokou „ze“ strom, ze které jsme práv
vystoupili. Ped námi se naskýtá otevená krajina s poli a loukami, a ihned meme vnímat
mnohem více komponent v krajin. Od tohoto nastínného prostorového vnímání budeme
dále vycházet.
Krajinu meme dále vnímat v nkolika úrovních: z pozice individuální (subjektivní
pístup), z pozice obecné úrovn (vdecký pístup) a nakonec z pozice krajiny vnitní.5 Ale
kadá definice, která byla, i ješt bude napsána, není zcela konená. Lidská spolenost se
vyvíjí a pohledy na okolní svt také. Proto je velice obtíné uchopit a definovat krajinu. V tchto
pípadech se pak pouštíme do stanovení a hledání výraz, na kterých daný pojem stojí, i
s ním njak souvisí. Pirovnala bych to k pátrání po základních kamenech, které definují výraz
krajina. Nyní se meme ponoit a poznávat, takzvané „existenciální dimenze“.6 Pod tímto
pojmem si pedstavme, jak jsou prostory kolem nás utváené, a v jakých formách je nakonec
nacházíme. Christian Norberg-Schulz stanovuje vnímaný prostor na základ tí fenomén:
„místa, struktury místa“ a „duch místa“.7 V místu se odráí hmatatelné jevy, jako jsou napíklad
stromy, lesy, pole, louky, eky, pohoí a zem. Krajina je obraz se všemi prvky, které vnímáme.
Ale zahrnuje i mén uchopitelné jevy, jakými jsou napíklad naše pocity. Krajinu je zapotebí
vnímat více smysly.8 Tyto jevy na sebe neustále psobí a utváejí „místo“. Pírodní sloky jsou
zajisté prvotními danostmi a místa jsou také bn urována v geografických termínech. Avšak
místo není urované pouze svou polohou, ale jak bylo díve zmiované, i našimi pocity. Dalším
fenoménem je „struktura místa“, je je urena pomocí kategorií prostoru a charakteru. Prostor
je zde zastoupen jakoto trojrozmrný obraz, který vytváí viditelnou situaci. Charakter je
nálada, která se pojí k danému místu. Krajina se vyznauje svojí rozlehlostí, ale i tady meme
nalézt hranice v podob pdy, horizontu i nebe. Poslední fenoménem je „duch místa“.
„Genius loci“ je ímský pojem. ímané vili, e tento duch dává lidem i místu ivot, doprovází
je od narození do smrti a uruje jejich charakter i povahu. A kdy nakonec spojíme tyto ti
fenomény, teba se nám podaí dobe vyjádit, co krajina je a jak ji definovat. Máme
nepeberné mnoství definic krajiny, jak laických tak odborných. Jinak vidí krajinu umlec, který
zachycuje práv odehrávající se krajinou scenérii na plátno v porovnání s geologem, který si je
vdom dlouhodobých proces, které vedly k nynjšímu stavu krajiny. Krajina je a bude
neustále diskutovaným tématem, nebo její definice bude vdy aktuální vzhledem
k promnlivosti a rozmanitosti prostoru, ve kterém ijeme.
Nyní se zamíme na definování a význam slova krajina. Uvedu zde nkolik píklad a
zpsob nahlíení, které se zabývají stejným tématem. Krajinu meme vnímat jako prostor,
ve kterém se kadý den pohybujeme, vyznáme se v nm, identifikujeme se s ním a napluje
nás pocity. Takováto krajina, kterou meme nazvat pírodním prostorem, má svou vlastní
5 BENESCH, DOBLHAMMER 2006, s. 7 – 8 6 NORBERG-SCHULZ 2010, s. 6 7 NORBERG-SCHULZ 2010, s. 6 - 23 8 MERTLÍK 2001, s. 131
7
identitu vyplývající z místních podmínek.9 Osobn se mi tato definice krajiny zamlouvá nejvíce,
ale uvedu i další monosti definic, aby ml tená na výbr a mohl si utvoit svj postoj na
probírané téma. Jiný autor hovoí o krajinách vnitních a vnjších. Krajina vnjší pedstavuje
skutenou podobu a vnuje se jejím promnám. Týká se zejména hospodaení s prostorem
krajiny a celkovému chudnutí reliéfu. Vnitní krajina nás informuje o duši krajiny a jejím
charakteru.10 Zákon . 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny § 3 odst. 1 písm. k) jasn
hovoí, e „krajina je ást zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvoená souborem
funkn propojených ekosystém a civilizaními prvky.“11 Dále meme hovoit o tom, e
„krajina je sloitý systém, který nelze pochopit analýzou jeho jednotlivých ástí, ale pouze
systémovým a celostním pístupem. Tedy zkoumat vazby, procesy a principy.“12 Další autor
vidí v krajin cosi posvátného, jeliko na hospodaení krajiny závisí naše ivoty. Zárove je zde
nco romantického, obklopují nás pocity, které jsou probuzené tvarovou rozmanitostí zem.13
Takto bych mohla interpretovat definice krajin ješt njakou chvíli, myslím si však, e
pedstava: co lovk to jiné vnímání krajiny, byla dobe nastínna.
2.2 Kulturní krajina
Budeme bádat a snait se najít správný smr, který nám pome objasnit pojem kulturní
krajina v našich ivotech. Ped námi se otevírá rozlehlý surový prostor pírody, který má svoji
ivotní sílu. Kadému z nás se okamit vybaví odlišná scenérie krajiny, napíklad dominantní
a majestátní hora se zasnenými vršky, obklopená jehlinatým lesem. Dále vidím íky
v hlubokých lesích, které poskakují po kamenech a krásné rozlehlé a zvlnné kopce porostlé
trávou, která se vlní ve vtru. A do této scenérie vstupuje nový initel a tím initelem je lovk.
Ten zaíná na krajinu psobit svojí silou a v myšlenkách deformuje dívjší struktury ke svému
uitku i potše. Zaíná se utváet naše kulturní ddictví, které je pro nás v souasné dob
jistým dokladem a záznamem o tehdejším stylu ivota a jeho odraz je vyjáden v podob
osídlování a kultivace krajin. „Výbor pro svtové kulturní ddictví definuje kulturní krajiny jako
kombinovaná díla pírody a lovka, která jsou dokladem vývoje lidské spolenosti a sídel v
prbhu historie, pod vlivem fyzikálních omezení anebo píleitostí daných jejich pírodním
prostedím a vlivem postupných spoleenských, ekonomických a kulturních vliv, jak vnitních,
tak vnjších“.14 Zrodila se nová vazba, kde jedním prvkem je lovk a druhým prvkem je
krajina. lovk vnímá krajinu, identifikuje se s ní a rodí se pouto, které je významné v našich
ivotech. Krajina se zaíná promovat v rzných intenzitách, které souvisejí pedevším
9 HENDRYCH 2005, s. 5 10 CÍLEK 2005, s. 5, 6 11 BOROVIKOVÁ, MIKO 2007, s. 4 12 SKLENIKA 2003, s. 8 13 BÁRTA et al. 2007, s. 11 14 KUPKA 2010, s. 5; URL1
Obrázek 2: Boí muka – bod . 45; [zdroj: M. Petýrek, 2016]
8
s monostmi dané krajiny neboli na zpsobu jejího zámrného vyuívání. Není to však
jediný initel, svj nemalý podíl si nárokují historické události, které nechaly v krajin
nesmazatelné stopy. Meme mít rozdílné pohledy na to, co je kvalitní a nekvalitní kulturní
krajina, to však neznamená, e ji nememe stanovit. Pirozen budeme povaovat za kvalitní
kulturní krajinu takovou, která bude pozitivn psobit na své okolí, která bude podporovat
rozmanitost a tím poskytovat více moností pro vývoj nových ekosystém. Jeliko píroda má
tendenci k monotónnosti, lovk zde má významnou roli impulzu, který následn dává krajin
v njaké míe diverzitu. Naproti tomu, kdy máme hovoit o nekvalitních kulturních strukturách
nebo o negativních dopadech na kulturní krajinu, budeme nejastji hovoit o
industrializovaných oblastech (areály dol, velkoprmyslové závody i areály hutí).
„Nejradikálnjší promny nastaly po 2. svtové válce v dsledku zestátnní výrobních
prostedk, zesílené industrializace, povrchové tby, budování pehrad, ale i vysídlení
rozsáhlých oblastí v dsledku odsunu nmeckého obyvatelstva, budování vojenských újezd a
pohraniních pásem.“ 15 V obou tchto pípadech meme hovoit o významném petvoení
krajiny a jejím vyuití pro poteby lovka. Lidé dokáí ovlivnit krajinu nejrznjšími zpsoby.
Kde to však všechno zaalo? Jak si pedstavujeme proces zkulturnní v krajin? Pro jsme
najednou zaali prosazovat estetickou hodnotu a citový vztah ke krajin? Já se domnívám, e
dokud lovk putoval krajinou a lovil zv nebo sbíral bobule, nememe hovoit o zmnách
krajiny. Vztah pravkého lovka a pírody byl od poátku tvoen poutem, ale meme se jen
dohadovat, jaký byl charakter vdomí lidí v tak dávné minulosti. Jak hluboce vnímal a cítil
propojení s pírodou? Bohuel na tuto otázku nedostaneme jednoznanou odpov, pouze se
meme domnívat, jak to vše bylo. Poátek kulturní krajiny je spjat s výskytem lovka, který
se usadil. Rozvijí se vazba a formování prvních vztah k pírod, které byly peván utvoené
cítním respektu a strachu z pírodních ivl. Avšak uctívání bostev se ješt nedá povaovat
za projev estetického vztahu lovka ke krajin. Hovoíme o období neolitu (mladší doba
kamenná 5300 – 4300 p. n. l.). Tehdy lovk zapoal hospodait s pdou a stal se z nho
zemdlec. Pro svoji innost si vybíral vhodné lokality úrodných níin. Pírodní podmínky jist
nebyly jediným initelem, který vedl k výbru lokality pro zaloení sídla. Svou významnou roli
zde mla i ochrana ped nepáteli. V eneolitu (pozdní doba kamenná 4300 – 2200 p. n. l.)
nastala revoluní zmna. V tomto období to byl objev primitivní orby, který poskytl lovku
monost usazení v jedné oblasti, a vytvoit tak základ pro dlouhodobé osidlování krajiny. Také
docházelo k daleko rozsáhlejšímu vypalování a vypásání porost. Období doby bronzové
(2200 – 750 p. n. l.) nepineslo významnjší zmny v hospodaení a stále pibývala
zemdlská pda na úkor lesního porostu. Starší doba elezná (750 – 500 p. n. l.)
pokraovala v trendu odlesování, jeliko si lovk zaal být vdom, e louka vyprodukuje
vtší mnoství biomasy ne les. Mimo jiné se od prostého lidu oddlili aristokraté, kteí si
budovali sídla napíklad na vyvýšených místech. Mladší doba elezná (500 – 0 p. n. l.)
pinesla nový objev zemdlských nástroj. Docházelo k vtší spoteb palivového díví pro
15 KUOVÁ, WEBER 2015, s. 7
výrobu eleza. A co je nemén dleité, také vznikaly nové cestní sít s rozlinou škálou
významnosti. Nyní peskoíme vtší ást historického období, jeliko tato ást období zstala
v hlavních znacích oproti pedchozímu období nezmnna. Pouze stedovkou kolonizaci lze
oznait za poátek intenzivního hospodaení v krajin. Dostáváme se tedy do období raného
stedovku (6. – 12. století), zde docházelo k vytvoení základní sít mst a hlavních
komunikací. I v tomto období pokraoval trend odlesování. Zpsob vyuívání krajiny v jejich
hlavních znacích zstal nezmnn. Vrcholný stedovk (13. – 15. st.) s sebou pinesl adu
zmn. Zemdlská pda se na nkterých místech stala pevaující kulturou a les byl neustále
na ústupu ped obdlávanou pdou. S píchodem nové techniky obdlávání vznikla nová
struktura obdlávaných polí, ale i vesnic. Také se v tomto období stavly krajinné dominanty
v podob hrad, které meme v nkterých pípadech obdivovat dodnes. Takto vzniklá
kompozice je pak velice cenným artefaktem v krajin, která je obdivována pro svoji
procítnost a mimoádnost v širém okolí. Další období bylo obdobím úpadku. Novovk (16. –
18. st.) v sob pinesl utrpení v podob husitských válek, které zpustošily celé kraje. V tomto
období dochází k zakládání rybniních soustav a likvidaci mokin. Vtší spoteba deva vlivem
vzrstajících poteb prmyslu zapíinila výsadbu smrkových a borových monokultur, které se
nesmazateln podepsaly na celkovém vzhledu krajiny. Vznikem osamocených dvor a statk
v mén úrodných lokalitách nastala zmna, která završila osídlení v naší krajin. Pokud se
máme zabývat moderní historií (19. – 20. st.) napadne nás ihned prmyslová revoluce, která
se nemálo projevila na fragmentaci krajiny. A do poloviny 20. století pracovala vtšina
venkovského obyvatelstva v zemdlství. Lidé mli „kadodenní“ styk s polem, loukou a lesem,
které byly souástí jejich domova. Kolektivizace a integrace zemdlské výroby však rozvrátila
doposud pevné spoleenské pouto ke konkrétnímu místu v krajin.16 Rozvoj zemdlského
oboru vedl k zdokonalení zemdlské mechanizace a tím došlo k závaným zmnám
odehrávajícím se na krajinných strukturách. Došlo ke zniení jemné, filigránské struktury
krajiny, peván mnoha prameniš, mokad a roztroušené devinné zelen.17 Výsledkem bylo
zjednodušení lenní krajiny, zánik cenných ekosystém a likvidace polních cest. Tyto události
se negativn podepsaly na eské krajin, která do té doby mla vzhled pestré mozaikovité
struktury.18 Naštstí v období 90. let nastal obrat lepším smrem z pohledu myšlení lidí. Je
kladen vtší draz a tlak na zachování a obnovu pestrosti krajinných struktur. I pes tento fakt,
nalézáme v krajin stavby, které jsou nezvyklé a jsou vnímány rušiv. Mezi takto kritizované
stavby zaadíme prodejní sklady a obchodní areály na výjezdech z dálnic, které v krajin
psobí nevzhledn.19 Vývoj kulturní krajiny postupem asu zanechal v naší krajin
nesmazatelné stopy, a u pozitivní i negativní. Zkulturnní krajiny je ve výsledku ovlivnno
tymi základními faktory: pírodními pomry, sociální a kulturní úrovní spolenosti,
16 KYSELKA 2001, s. 29 17 VALTR 2001, s. 49 18 SKLENIKA 2003, s. 103 - 107 19 TUNKA 2001, s. 78
9
hospodáskými a dalšími potebami obyvatelstva, rozvojem vdy a techniky.20 Vztah lovka
ke krajin prošel dlouholetým vývojem a naše zem se stala jakousi „kronikou“, ve které
meme íst a dozvdt se mnohé pokud budeme pozornými „tenái“.
2.3 Hodnoty kulturní krajiny
V této kapitole se budeme zabývat hodnotami kulturní krajiny. Co se tím ale myslí? Jaká
hodnota? Jak ji stanovit? A mají tyto otázky, které samozejm zasahují do rzných sfér obor
(vdeckých, filozofických a náboenských), jasnou odpov? V tomto ohledu, moná smle,
budu tvrdit, e se shoda najde. Hodnoty vnímáme všude kolem nás, jeliko lovk vytváí
hodnoty, které pak meme obdivovat. Prvotní impulz, který vede ke vzniku hodnoty, je krajina.
Je to její neobyejná krása, která inspiruje architekty nebo umlce k vytváení krajinných
dominant. Nebo sprašové oblasti, které jsou nejúrodnjšími pdami a vybízejí k hospodaení.
Kdy lovk dokáe zasáhnout citliv do krajiny, jedná se o kulturní hodnotu. Setkáváme se i
s opanými pípady. Napíklad vtrné elektrárny velice výrazn ovlivní celý charakter oblasti, a
to i na velké vzdálenosti díky jejich výšce a umístní v krajin.
Nyní však bude veškerá naše pozornost soustedna na hodnoty kulturní krajiny. Souástí
kulturní krajiny je historická krajina, která zaznamenává a uchovává prvky a struktury vzniklé
na základ innosti lovka pobývajícího v krajin. Hodnoty takto utvoené se staly nedílnou
souástí našeho kulturního ddictví. V souasnosti je krajina plná výsledk cíleného
organizování, a u se jedná o tradiní zemdlství, zmny vegetaního pokryvu, osídlování
nebo o následnou kultivaci krajiny. Takto vytváená innost zanechala v krajin nesmazatelné
stopy kulturního vývoje, ve kterých se odráí hodnoty kulturní a historické krajiny. Dále je
moné tyto hodnoty stanovit…

Search related