1

Demodernizace nebo inovace?: Samozásobitelství, post-socialismus a politika udržitelné spotřeby potravin

Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Brno, 5. dubna 2011

Geografický ústav, Masarykova univerzita, Brno, 5. dubna 2011

Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc, 6. dubna 2011

Petr Jehlička and Joe Smith

Katedra geografie, The Open University, Milton Keynes, UK

2

PUBLIKACE

Smith, J and Jehlička, P (2007): Stories around food, politics and change in Poland and the Czech Republic. Transactions of the Institute of British Geographers, Vol. 32, No. 3, str. 395-410

Jehlička P (2009) The Souvenirs of Communism: Missed Opportunities for Sustainable Development Innovations in the Enlarged European Union?, in G Wilson, P Furniss and R Kimbowa (eds): Environment, Development, and Sustainability: perspectives and cases from around the world, Oxford: OUP, str. 45-53 („čítanka“ pro studenty)

Jehlička, P (2009) Look North: environmental responses to consumer democracies – the case of the European Union, in P Jehlička and P Sarre (eds): Earth in Crisis: Prospects and possibilities, Milton Keynes: The Open University, (učebnice Open University)

Jehlička, P and Smith, J (2011): An Unsustainable State: Contrasting Food Practices and State Policies in the Czech Republic. Geoforum, přijato k publikování

3

CÍLE PŘEDNÁŠKY

Post-socialistické samozásobitelství – fascinující téma: Vyzývá k přemýšlení o možnosti udržitelných praktik a

každodenního chování, které nejsou motivovány primárně ekologicky

Umožňuje analyzovat roli stereotypů a předsudků ovlivňujících produkci znalostí a míru pochopení při výzkumné práci (ontologie a epistemologie)

Kritika „linearity“ post-socialistické transformace (transition) a linearity vývoje společnosti

Téma vyžadující interdisciplinární přístup: geografie, sociální antropologie, sociální politika, ekonomie, rozvojová studia, politická věda

Úvahy o postsocialismu ovlivněné postkoloniální teorií

4

CÍLE PŘEDNÁŠKY

V centru pozornosti přednášky Kontrast: mezi podporou relativně neúčinné „oficiální“ verze

politiky udržitelné spotřeby potravin (pokud jde o redukci negativních ekologických dopadů)

a důkazy o environmentálně a sociálně udržitelných

každodenních potravinových praktikách na „grassrootové“ úrovni, jež nejsou motivovány ekologicky

5

Jídlo - propojení člověka s přírodou Jídlo: „kalorie i kultura“ - odlišnost od jiných komodit: stává se součástí lidského těla (dieta,

výživa, zdraví) - vyjadřuje, kdo jsme (konstrukce osobní, místní a národní identity) - spotřeba a distribuce potravin: aréna politických konfliktů, protestů

a aktivismu (dostupnost potravin, etické potraviny) - ekonomická stránka: produkce, zpracování, distribuce

Sociabilita a komunikace: skladování, příprava, vaření, stolování, sdílení jídla, rituály

POTRAVINY A JÍDLO JAKO VÝZKUMNÉ TÉMA

6

Rostoucí oblíbenost jídla jako výzkumného tématu v posledních 30 letech

Diverzifikace tématu

Tradičně – zaměření na produkci - potravinová bezpečnost/food security – dříve ve vztahu k

rozvojovým společnostem, v poslední době i v rozvinutých společnostech

- bezpečnost potravin/food safety (zdravotní nezávadnost potravin)

POTRAVINY A JÍDLO JAKO VÝZKUMNÉ TÉMA

7

POTRAVINY A JÍDLO JAKO VÝZKUMNÉ TÉMA

Nověji – zaměření na potravinou síť/řetězec/systém s důrazem na spotřebu

etické potraviny a udržitelné potraviny (ethical and sustainable food)

analytické koncepty: „krátké“ potravinové řetězce a alternativní potravinové sítě

motivace výzkumu: efekty etické „péče na dálku“ a „zodpovědného“ chování spotřebitele (sociální spravedlnost – větší odměna producentům po odstranění mezičlánků)

zájem o propojení výroby a spotřeby potravin s bioprocesy a snížením environmentálních dopadů prostřednictvím zkrácení vzdálenosti mezi zemědělcem a jídelním stolem (lokálně vyprodukované biopotraviny)

8

ETICKÉ A UDRŽITELNÉ POTRAVINYJAKO VÝZKUMNÉ TÉMA

Pluralita forem alternativních potravinových sítí (APS): „farmářské“ trhy, přímý prodej na statcích, bedýnkové

„systémy“, certifikace (bio, FT, domácí proudkce....), catering a nákup biopotravin pro instituce

Společný rys alternativních potravinových sítí: reformistická a neoliberální perspektiva

- tržní alternativní systémy - spotřebitelé vybavení informacemi nakupují „správné“

potraviny vyprodukované v kratších sítích a tak reformují trh

- svým výběrem transformují celý potravinový systém směrem k rostoucímu podílu udržitelných a etických potravin

9

alternativní potravinové sítě (APS) v praxi spíše pro bohaté spotřebitele – sociální exkluze

empiricky tyto studie zaměřeny na „jádro“ vyspělého světa (Severní Amerika a západní Evropa)

postsocialistické společnosti na okraji výzkumu tržních APS, udržitelnosti a neoliberalismu, přitom v uplynulých 20 letech prošly nejhlubším neoliberalizačním procesem

samozásobitelství – potenciálně důslednější varianta APS

V literatuře minimální pozornost

Proč?

UDRŽITELNÉ A ETICKÉ POTRAVINY – PROBLEMATICKÉ BODY

10

MINIMÁLNÍ POZORNOST SAMOZÁSOBITELSTVÍ JAKO FORMĚ APS

Samozásobitelství má v západních společnostech zanedbatelný rozsah (výjimky)

V literatuře samozásobitelství v západním kontextu konceptualizováno jako hobby/rekreace středních a bohatých vrstev a elit

Pokud přiznán širší společenský význam – asociace se znevýhodněnými vrstvami společnosti, málokdy s APS a udržitelností: pohyb - tělesná zdatnost a zlepšení diety chudších vrstev, „posílení“ menšin a chudších žen

Zároveň ale pozitivní konotace – pokrok, zlepšení kvality života, „empowerment“ znevýhodněných sociálních skupin

Příklad: Alber, J. a Kohler, U. (2008): Informal Food Production in the Enlarged European Union, Social Indicators Research, str. 113-127

11

SAMOZÁSOBITELSTVÍ V BÍLÉM DOMĚ

Zdroj: www.telegraph.co.uk

12

SAMOZÁSOBITELSTVÍV 10 DOWNING STREET

Zdroj: The Observer, 18. duben 2010

Sarah Brown v zahradě 10 Downing Street, 25. března 2010

13

ROZSAH SAMOZÁSOBITELSTVÍ V EUA TURECKU (2003)

)

Source: Alber and Kohler (2008

14

POST-SOCIALISTICKÉ SAMOZÁSOBITELSTVÍ – NEGATIVNÍ KONOTACE

Alber a Kohler (2008, Social Indicators Research) (ISI: 1 citace) navazují na delší tradici literatury:

samozásobitelství jako demodernizační a dediferenciační trend (Rose a Tikhomirov, Post-Soviet Geography, 1993) (ISI: 20 citací, březen 2011)

samozásobitelství (v post-sovětském kontextu) jako strategie přežití „městského sedláka“ (tho Seeth et al., World Development, 1998) (ISI: 36 citací, březen 2011)

Samozásobitelství jako nežádoucí tradice v cestě modernizace (Nefedova, 2007) (kniha)

Post-socialistické samozásobitelství – negativní konotace Rozvojová studia, veřejná politika, ekonomie....

15

ODLIŠNÁ KONCEPTUALIZACE SAMOZÁSOBITELSTVÍ NA ZÁPADĚ A VÝCHODĚ - SHRNUTÍ

Západní Evropa a Severní Amerika

Východní Evropa

Empowerment (chudších) žen Důkaz demodernizačních trendů

Empowerment (etnických) menšin Důkaz dediferenciačních trendů

Zlepšení diety chuších společenských vrstev

Strategie přežití chudých vrstev

Zdraví, pohyb a tělesná zdatnost Reakce na nespolehlivé zásobování

Environmentální a sociální udržitelnost Závislost (path dependency) na socialistické minulosti

Rekreační aktivita Ekonomická nutnost

Forma resistence a opozice vůči neoliberalismu

Dědictví materiálního nedostatku z doby socialismu

Moderní a progresívní společenská alternativa

Tradice

16

NEGATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE

Konstrukce post-soc. samozásobitelství jako negativního, nemoderního a se strategií přežití spojeného jevu-

Nemožnost vnímání tohoto jevu jako souboru moderních, progresívních praktik-

Souvislost s dvěma konstrukcemi o „Východní Evropě“ v médiích, poradenství i v akademické sféře:

1. Othering: protiklad mezi Východní Evropou a Evropou – role diskursu „jinakosti“ (othering) Východní Evropy v konstrukci evropské identity: Východní Evropa „ne úplně evropská“

Východní Evropa v pozici žáka, subjektu experimentů, příjemce inovací, v inferiorním postavení

Diskurs akceptován nejen v západní vědě, poradenství a politice ale i post-socialistickými elitami

17

NEGATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE

2. Image „městského sedláka“ Mediálně neodolatelná postava obyvatele post-sovětských měst

reagujícího na rozpad hospodářství domácí výrobou potravin Kontrast modernity města s tradicí venkovského sedláka Sedlák vždy ztělesňoval tradici, konzervatismus a nezapadal do

modelů společenského pokroku (ani za socialismu ani za post-socialismu – termín „farmář“)

Asociace aktivit obyvatel měst s kultivací půdy a pěstováním potravin – vazba na stereotyp sedláka, tradici, zaostalost

Příležitost pro konstrukci samozásobitelství jako negativní, zpátečnické a tradiční aktivity

18

ALTERNATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE

Geografie: A. Smith a A. Rochovská Dlouhodobý výzkum strategií obyvatel slovenských měst při

„domestikaci“ neoliberalismu (konstrukce „snesitelnějších“ forem NL) prostřednictvím každodenních ekonomických strategií:

- samozásobitelství - sdílení vypěstovaných potravin v rámci širší rodiny

(sítě mezi městem a venkovem) Zaměření na chudší městské vrstvy a roli samozásobitelství

jako doplňkového zdroje potravin a zdroje finančních úspor pro spotřebu jiných komodit a služeb

Domácnosti se zahradami/napojené na rodinné sítě - větší úspory, útraty na zábavu a nižší útraty za jídlo Závěr: během socialismu a post-socialismu neekonomické

důvody pro samozásobitelství aspoň tak důležité jako ty ekonomické

19

ALTERNATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE

Sociální antropologie: J. Acheson (Slovensko 1993-2006): sítě domácí produkce a

výměny potravin z hlediska SA teorie „anomální“ jev na industrializovaném

Slovensku motivace: směs altruismu a vlastního zájmu, egalitářství a

morálních norem: - stigmatizace sobectví a sebestřednosti, hodnota vzájemné

pomoci a sdílení zdrojů D. Torsello (Slovensko 2005): hlavní motivace

samozásobitelství neekonomická – využití půdy vytváří a udržuje silné vztahy mezi příbuznými a přáteli

Vede k vzájemnosti, reciprocitě, rozdělení a sdílení úkolů a důvěře

Zahrada – společný zdroj využívaný širší rodinou

20

ALTERNATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE

Sociální antropologie:

A. Czegledy (Maďarsko, konec 90. let): význam vzájemných darů z domácí produkce, společenská prestiž

Konotace hojnosti a radosti z pěstitelství, zaměření na kulinářskou stránku samozásobitelství

Sdílení jídla s hosty, oslava pohostinnosti Ocenění času, úsilí a dovedností potřebných k vypěstování a

přípravě jídla Jídlo z domácí produkce „lepší“ než z obchodu, se specifickou

barvou, texturou a chutí

21

SAMOZÁSOBITELSTVÍ JAKO SOUBOR UDRŽITELNÝCH PRAKTIK

Environmentální přínosy samozásobitelství teoreticky aspoň takové jako u alternativních potravinových sítí

Proti konvenčnímu opatřování potravin výrazná redukce environmentálních dopadů:

- snížené nebo žádné množství obalů a odpadů - kompostování - krátká vzdálenost mezi zahradou a stolem - žádné nebo omezené množství fosilních paliv při

kultivaci půdy, pěstování, sklizni a přepravě úrody

22

PRVNÍ CÍL ČESKÉ PŘÍPADOVÉ STUDIE

Ukázat, že post-socialistické společnosti, jako je ČR, jsou „pokladnicí“ environmentálně a sociálně udržitelných praktik vztahujících se k produkci a spotřebě potravin

Kompatibilita se západním pojetím modernosti a inovativnosti těchto praktik

Sociální inkluzívnost, rozšířenost a stabilita těchto praktik ve společnosti

Podmínka: vyvrátit argument, že samozásobitelství je primárně strategie přežití nebo odpověď na obtížnou ekonomickou situaci

23

SAMOZÁSOBITELSTVÍ: STRATEGIE PŘEŽITÍ NEBO AKTIVITA KOMPATIBILNÍ S UDRŽITELNOSTÍ?

V době socialismu samozásobitelství: mělo více funkcí – úspora, zdroj zdravých a čerstvých

potravin, koníček, reprodukce sociálních vazeb....(Smith a Rochovská, Czegledy...)

bylo vyjádřením nezávislosti na režimu a jím centrálně zabezpečoveného jídla a práce (“Self-provisioning provided both for a satisfaction of needs and represented a space of resistance” [Pittaway 2004])

bylo formou artikulace touhy po „normálním“, nudném, nepolitickém každodenním životě

24

ZDROJE DAT

únor 2005: celostátní průzkum reprezentativního vzorku české populace (CVVM, 1056 respondentů)

jaro 2005: 15 semistrukturovaných rozhovorů v domácnostech (Praha, Hradec Králové-Pardubice; Polička)

září 2010: celostátní průzkum reprezentativního vzorku české populace (CVVM, 1024 respondentů)

podzim 2010: 10 semistrukturovaných rozhovorů v domácnostech (Praha, Boskovice, Telecí)

25

SAMOZÁSOBITELSTVÍ: STRATEGIE PŘEŽITÍ NEBO AKTIVITA KOMPATIBILNÍ S UDRŽITELNOSTÍ?

V post-socialistickém období není samozásobitelství v ČR reakcí na strádání

Nepřímé důkazy:

Rok/životní úroveň

2005 2010

dobrá 44 48

ani dobrá ani špatná

42 43

špatná 35 33

Procento českých domácností produkujících část svých potravin

CVVM 2010:první (nejbohatší) kvartil: 41 procent, druhý kvartil: 46 procent, třetí kvartil: 43 procent, čtvrtý kvartil: 32 procent

26

SAMOZÁSOBITELSTVÍ: STRATEGIE PŘEŽITÍ NEBO AKTIVITA KOMPATIBILNÍ S UDRŽITELNOSTÍ? V post-socialistickém období není samozásobitelství v ČR

reakcí na strádání Přímý důkaz:

Rok/důvod 2005 2010

1. důvod čerstvé potraviny čerstvé potraviny

2. důvod koníček koníček

3. důvod finanční úspora zdravé potraviny

4. důvod potěšení z pěstitelství finanční úspora

27

SAMOZÁSOBITELSTVÍ: STRATEGIE PŘEŽITÍ NEBO AKTIVITA KOMPATIBILNÍ S UDRŽITELNOSTÍ?

Stát 1991 2003 2005 2009 2010

ČR (ČSFR) 70 30 42 43 43

Bulharsko 62 50 - - -

Polsko 48 38 - - -

Vybraná ruská města

72 - - - -

Procento domácností produkující část svých potravin

28

SOBĚSTAČNOST: PODÍL PLODIN Z VLASTNÍ PRODUKCE NA CELKOVÉ SPOTŘEBĚ DOMÁCNOSTI

Průzkum CVVM, únor 2005

Ovoce/zelenina % Ovoce/zelenina %

rybíz 73 mrkev 52

jahody 68 švestky 49

jablka 62 cibule 44

třešně 55 brambory 44

rajčata 53 hrušky 41

okurky 52 višně 29

29

SAMOZÁSOBITELSTVÍ JAKO ENVIRONMENTÁLNĚ UDRŽITELNÁ AKTIVITA

Průzkum CVVM, září 2010 Hnojení: 54 % pouze přírodní hnojiva (kompost, hnůj) 15 % žádná hnojiva 28 % přírodní i umělá hnojiva 3 % pouze umělá hnojiva

Boj se škůdci: 22 % žádné metody boje se škůdci 26 % pouze přírodní a manuální metody 45 % přírodní prostředky boje se škůdci i umělé pesticidy 8 % pouze umělé pesticidy

30

SAMOZÁSOBITELSTVÍ JAKO ENVIRONMENTÁLNĚ A SOCIÁLNĚ UDRŽITELNÁ AKTIVITA

Doprava na zahradu/pozemek: 65 % nepotřebují cestovat, zahrada je u domu 10 % pěšky 4 % na kole 6 % veřejnou dopravou 15 % autem nebo na motorce Dary a výměna vypěstovaného jídla: 60 % samozásobitelů část produkce rozdává z toho všichni členům blízké rodiny 57 % širšímu příbuzenstvu 54 % sousedům 70 % přátelům 27 % spolupracovníkům

31

NECERTIFIKOVANÉ BIOPOTRAVINY

“Důvod proč pěstujeme ovoce a zeleninu je, že nepoužíváme žádné postřiky. Ano, ovoce je strupovité a rozhodně nevypadá jako to v obchodech. Teď nám zrovna docházejí naše jablka a tak jsem chtěla nějaká koupit v obchodě, ale manžel mi řekl: ‘Opovaž se koupit ty chemické koule.’“ (rozhovor Hradec Králové, 29/3/2005)

“Je to jako biozemědělství. Nepoužíváme skoro žádné chemikálie. Hnojíme králičím hnojem. A plejeme ručně, na to žádné chemikálie nepoužíváme.“ (rozhovor Polička, 2/4/2005)

32

ZAHRÁDKÁŘSKÁ KOLONIE PRAHA-BOHDALEC

Foto: Jiří Vágner

33

ZAHRÁDKÁŘSKÁ KOLONIE V PRAZE

Foto: Jiří Vágner

34

DARY A VÝMĚNA

“Máme spoustu vajec a králíků a není moc zdravé toho jíst moc. Mám hodně kamarádů, tak jim občas dám pár vajec nebo králíka nebo je vyměním za, řekněmě, salát nebo jinou zeleninu nebo za zbytky, kterými pak krmím králíky“ (rozhovor Hradec Králové 4/5/2005)

35

DARY A VÝMĚNA

“Pěstujeme pórek, salát, ředkvičky, hrách a špenát. Některému ovoci se tady nedaří, tak ho dostáváme od příbuzných, od tchýně, nebo ho přivezeme z Moravy. Meruňky a švestky. Máme tam příbuzné, tak tam jezdíme docela pravidelně. Zavařuju, letos 15 kilo. Moje tchýně bydlí 5 km od nás a tam jsou trochu odlišné klimatické podmínky, takže tam mají třešně a hrušky, které my tady nemáme“ (rozhovor Polička 29/3/2005)

“Každý podzim má naše rodina spoustu jablek, tak vyrábíme mošt. Dávám ho kamarádům čerstvý. Každý dostane mošt“ (rozhovor Pardubice, 30/3/2005)

36

KOMPATIBILITA SAMOZÁSOBITELSTVÍ S NEOLIBERÁLNÍM MODELEM UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY

Samozásobitelství komptaibilní s mnoha principy neoliberální governance (vládnutí) - osobní život jedince, životní styl - není výsledkem státní intervence - je výsledek svobodné volby jednotlivce (plnění

rodinných závazků – až 7. místo - 2 %) - důraz na lokální resilienci, aktivita „zdola“ - vyjádření vlastní identity - zodpovědnost jednotlivce za své volby a

chování - výsledek neformálních vzdělávacích procesů

37

SHRNUTÍ

Samozásobitelství pokračuje i přes supermarketizaci potravinového systému

Podíl samozásobitelů neklesá

Venkov i města, všechny vrstvy, 43 % obyvatel, všechny úrovně vzdělání (Praha 21 %)

Procento domácností-samozásobitelů s dobrou životní úrovní vyšší než těch se špatnou životní úrovní, přesto velmi rovnoměrné rozložení

38

SHRNUTÍ

35 % OSVČ a podnikatelů pěstuje ovoce a zeleninu Samozásobitelství není odpovědí na strádání Nejde ani o „sebeobětování vyšším“ ideálům Naopak: aktivita zvyšující kvalitu života Aktivita kompatibilni s udržitelností (necertifikované

biopotraviny, výměna, nízká energetická a materiálová náročnost)

Kompatibilita s principy neoliberálního modelu udržitelné spotřeby

39

DRUHÉ TÉMA ČESKÉ PŘÍPADOVÉ STUDIE

Záhada - pozorování: Negativní image samozásobitelství (kompatibilní s

principy udržitelné spotřeby) v mainstreamových médiích, v politických kruzích i v části akademické sféry

Petr Zídek – Orientace LN Václav Klaus vetoval zákon Zároveň: Mediální, vládní i aktivistická podpora tržnímu

modelu udržitelné spotřeby Žádný zájem o rozvíjení a „export“ domácího modelu

udržitelné spotřeby potravin

40

DRUHÉ TÉMA ČESKÉ PŘÍPADOVÉ STUDIE

V těchto podmínkách rozpor/rozpojení mezi: Historicky vzniklými, domácími, netržními a s

udržitelností kompatibilními praktikami produkce a spotřeby potravin

a Importovaným neoliberálním, tržním modelem

udržitelné spotřeby potravin

41

ZDROJ DAT

pět rozhovorů s klíčovými postavami české politické komunity udržitelné spotřeby (2004) (NGO, MŽP, akademická sféra)

včetně tří členů vládní Pracovní skupiny pro udržitelnou spotřebu

analýza dokumentů

42

NEOLIBERALISMUS

Neoliberalismus: privatizace, liberalizace trhů a posílení konkurenceIndividuální volba, samoregulace, komodifikace všech sfér včetně přírody, přenos zodpovědnosti na jednotlivceNeoliberalizace: proces implementace tohoto programu

43

NEOLIBERALISMUS

Dvě základní pojetí:

1. NL jako hegemonický, „top-down“ makroprojekt prosazovaný vládami a mezinár. org. se stejnými efekty po celém světě

2. NL jako „migrující technologie vládnutí“, která v interakci s prvky místní situace a kontextem a vede k různým projevům a výsledkům v závislosti na daném kontextu a politice

44

NEOLIBERALNÍ MODEL UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY POTRAVIN

Otázka:Jsou modely NL vládnutí udržitelné spotřeby potravin - např. podpora etické a bio- certifikace, bedýnkových systémů a farmářských trhů ekologickým hnutím a jinými aktéry formou resistence/odporu proti NL nebo formou jeho šíření?„Zdá se, že tento potravinový aktivismus produkuje a reprodukuje neoliberální formy prostoru vládnutí“ (Guthman 2008)Potenciál pro transformaci potravinového systému?

45

NEOLIBERALNÍ MODEL UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY POTRAVIN

Konsensus: v západní společnosti jsou zkrácené potravinové řetězce a APS ve srovnání s konvenčním zemědělsko-potravinářským komplexem považovány jednoznačně za přínosné: - sociální dimenze (spravedlivější odměna pro „okrajové“ producenty, sociální kapitál, důvěra, resilience) - environmentální udržitelnost (env. méně škodlivé produkční metody) - zdravější jídlo bez chemikálií

46

DRUHÝ CÍL ČESKÉ PŘÍPADOVÉ STUDIE

Ukázat, že propagace tržních APS může mít v postsocialistickém kontextu méně jednoznačný efekt než v západních zemích - (ne nutně záměrně) odsouvá stranou potenciál

udržitelnosti rozšířených a sociálně inkluzívních netržních praktik

- prosazuje ekonomicky okrajový a sociálně exkluzívní program tržně orientovaných projektů

47

IMPORT MODELU UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY

Certifikace již v 90. letech Termín „udržitelná spotřeba“ až od roku 2003 Známe přesné datum importu: 29. - 30. květen 2003 seminář UNEPu „SCOPE“, Praha (vládní úředníci,

NGO, akademická sféra) Cíl: vyvinout informační strategie o US, produktech a ŽP,

trénik a networkování Transformace komunity SCOPE do pracovní skupiny v

rámci vládní Rady pro udržitelný rozvoj Cíl: připravit 10-letý rámcový program pro udržitelnou

produkci a spotřebu

48

PILOTNÍ PROJEKTY UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY POTRAVIN

Zelené veřejné nakupování a catering (MŽP Praha a úřad ombudsmana Brno)

Biooběd v kantýně úřadu ombudsmana a v MŠ v Brně

Oba projekty zrušeny po 6 měsících

Podpora biopotravin a Fair Tradových potravin

ČR 2003: 0.06 % prodaných potravin byly biopotraviny

ČR 2006: prodej FT produktů v hodnotě 170,000 euro (0.5 % výdajů na FT produkty v Rakousku)

49

DĚDICTVÍ SCOPE: PRIVILEGOVANÝ DISKURS UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY

Udržitelná spotřeba:

efektivní (méně materiálově náročná produkce)

jiná (zelené veřejné nakupování – změna příkladem)

uvědomělá (NGO - propagace etické spotřeby)

přiměřená (česká spotřeba v globálním kontextu, ekostopa)

50

DĚDICTVÍ SCOPE: PRIVILEGOVANÝ DISKURS TRŽNÍHO MODELU UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY

V praxi – rámování US jako informovaného chování spotřebitele:

“Když se řekne udržitelná spotřeba, tak to pro mě znamená zodpovědná spotřeba a to je informovaná spotřeba. Jako spotřebitel dělám rozhodnutí na základě informací....Základním principem je, že když spotřebovávám, měl bych si zjistit informace o dopadech mé spotřeby - a tento princip platí pro všechny typy spotřebitelů – jednotlivce, firmy i veřejnou správu” (interview Praha 2004).

51

DĚDICTVÍ SCOPE: ODMÍTNUTÍ NETRŽNÍCH ALTERNATIV

Priorita tržnímu a sociálně exkluzívínímu modelu udržitelné spotřeby

“…v ČR se objevuje skupina lidí, pro něž je otázkou statusu dům postavený podle ekologických principů. A jsou to lidé, kteří si to mohou dovolit. To je něco jiného než kategorie lidí s alternativním životním stylem, kteří odejdou z města na venkov a snaží se být soběstační a žít nezávisle na zbytku světa“ (interview Ostrava, 2004).

52

Přehlížení a odmítání potenciálu udržitelnosti rozšířených a sociálně inkluzívních, resilientních mimotržních praktik (nemotivovaných ekologicky)

Soustředění na programy a projekty udržitelnosti, jež jsou ekonomicky a ekologicky marginální a sociálně exkluzívní

ROZPOR V POLITICKÉ KOMUNITĚ US

53

POKUS O VYSVĚTLENÍ

Domácí elity: process „othering“? Importovaný model součást politiky modernizace a inovace a

odmítnutí tradičních praktik stigmatizovaných asociací se socialismem?

ALE: Samozásobitelství je móda a moderní jev ve společnostech považovaných v ČR za vyspělejší

Samozásobitelství kompatibilní s mnoha principy privilegované NL verze udržitelné spotřeby

V době socialismu bylo samozásobiteství vyjádřením odstupu a nezávislosti na „systému“

Takové jevy jsou obvykle hodnoceny pozitivně Kritický chybějící prvek: komodifikace a marketizace

54

POKUS O VYSVĚTLENÍ

„V post-socialistické ČR je trh konstruován jako symbol civilizace, jež je cílem aspirací české společnosti.“

„V této konstrukci je trh integrální součástí souboru ideologických pojmů, jehož dalšími důležitými prvky jsou demokracie a pluralita myšlení, což jsou všechno civilizační mechanismy zničené v době socialismu.“

Ladislav Holy (1996)

55

ZÁVĚR

Připadová studie ukazuje: post-socialistické samozásobitelství není strategií

přežití (určitě ne v ČR) možnost široce rozšířených praktik udržitelné

produkce a spotřeby nemotivovaných snahou o ochranu ŽP

možnost udržitelných praktik spojených s hojností a ne s omezováním

56

ZÁVĚR

jak importovaný model udržitelné spotřeby může vést k nezáměrnému ohrožení alternativních a efektivnějších udržitelných praktik (data to ale nepotvrzují)

sílu diskursu udržitelné spotřeby odvozeného z principů neoliberální ekonomie a jeho efekt marginalizace modelů udržitelné spotřeby založených na hodnocení environmentální (biofyzikální) zátěže vyvolané spotřebou

nereflektívnost práce akademické a politické komunity

specifičnost post-socialistického kontextu