Evropa - povrch

Autor: Mgr. Marian SolčanskýGymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55

2012, prosinec

• rozloha - 10,5 mil km2 (7% souše)• počet obyvatel - 730 mil• hustota zalidnění - 72 ob/km2

• průměrná nadmořská výška 290 m n.m.• nejvyšší bod - Mont Blanc 4 807 m• nejnižší bod - Kaspická nížina –28 m• nejdelší řeka - Volha• největší jezero - Ladožské• největší stát - Rusko• nejmenší stát - Vatikán• největší ostrov - Velká Británie

• název Evropa z asyrského (akkadského) Ereb – země, kde zapadá Slunce

• spolu s Asií a Afrikou zvána též Starý svět

• je výsledkem dlouhého vývoje• nejstarší částí je Východoevropská rovina a

Baltský štít – prahorní stáří• počátek prvohor – kaledonské vrásnění –

Britské ostrovy, Skandinávské p.

GEOLOGICKÝ VÝVOJ

• konec prvohor – hercynské vrásnění - Středoněmecká vysočina, Český masív a Francouzské středohoří

• třetihory – alpinské vrásnění – Alpy, Karpaty, Dinárské hory, Pyreneje, Apeniny

• vulkanismus a zemětřesení – Etna, Stromboli, Vesuv, Hekla,

• čtvrtohory – formování povrchu S. Evropy pevninským ledovcem – ledovcové tvary

SKANDINÁVSKÉ POHOŘÍ

2

1

ALPY

3

• podnebné pásy:– polární – subpolární – mírný – subtropický

• rozdíly díky:– vzdálenosti od oceánu (vliv Atlantiku končí až

pohořím Ural)– tvaru reliéfu– pobřeží západní a severní Evropy ovlivňováno

teplým Golfským proudem

PODNEBÍ

• hustá říční síťa)Východoevropské řeky – nejvíce vody na jaře

a počátkem léta, nejméně na podzim a v zimě (Volha, Dněpr, Don, Ural, Emba)

b)Středoevropské a severoevropské řeky – nejvíce vody na jaře a nejméně na podzim (Labe, Odra, Visla, Dvina)

c) Západoevropské řeky – nejvíce vody v zimě a nejméně v létě (Loira, Seina, Rýn, Temže)

d) Jihoevropské řeky – nejvíce vody v zimě, v létě minimum, mohou i vysychat (Tibera, Ebro, Tejo, Duero)

VODSTVO

VOLHA – NEJDELŠÍ EVROPSKÁ ŘEKA

5

4

délka toku: 3534 km

plocha povodí:1 380 000 km²

• jezera převážně ledovcového původu (vytvořeno během čtvrtohorního zalednění)

• jezerní plošiny – Finská, Mazurská, Pomořanská, Meklenburská

• velká jezera – Ladožské, Oněžské, Vanern, Vattern, Malaren

• příkladem tektonického jezera je Balaton• horská ledovcová jezera jsou zejména v

Alpách – Bodamské, Neucharelské, Ženevské, Gardské

LADOŽSKÉ JEZERO – NEJVĚTŠÍ EVROPSKÉ JEZERO

6

Použité zdroje

AQWIS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2012-12-04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:UlvikfjordMountainsPanorama.jpgRÄSÄNEN, Simo. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2012-12-04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sju_s%C3%B8stre_in_Alsta,_06_2011_.jpgBÄRFUSS, Tom. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2012-12-04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Berner_Alpen.jpgAUTOR NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2012-12-04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Volga_Ulyanovsk-oliv.jpgZELENOVSKIY, Artem; LITVINOVA, Tanya. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2012-12-04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Volga_Rocks.jpgКОЛЧИН, Макс. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2012-12-04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ladoga_Shore.jpg

CITACE OBRÁZKŮ:

Encyklopedie Zeměpis světa. V Praze: Columbus, 2002, 512 s. ISBN 80-901-7276-8.

KAŠPAROVSKÝ, Karel. Zeměpis II. v kostce: pro střední školy : [regionální geografie]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008, 184 s. Maturita v kostce. ISBN 978-802-5305-850.

PLUSKAL, Miroslav. Geografie pro střední školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c1998, 136 s. ISBN 80-859-3793-X.

Školní atlas světa. 1. vyd. Praha: Kartografie, 2004, 175 s. ISBN 80-701-1730-3.

Zeměpis světa: velká dětská encyklopedie. Překlad Mojmír Šlachta. Praha: Slovart, 1997, 303 s. ISBN 80-720-9027-5.

POUŽITÁ LITERATURA: