Environmentální a ekologické služby s · Web [email protected], Environmentální a ekologické služby s.r.o. Oznámení záměru stavby dle 6 v rozsahu přílohy č. 3

E n v i r o n m e n t á l n í a e k o l o g i c k é s l u ž b y s . r . o .

Oznámení záměru stavby

dle § 6 v rozsahu přílohy č. 3 zákona č.100/2001Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění

(zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

Betonárna Obrnice

ilustrační foto

Mgr. Luboš Motl leden 2016 Bc. Pavlína Hapštáková

Oznámení dle §6 zákona č.100/2001Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) - v rozsahu přílohy č.3 2/67

Název záměru Betonárna ObrniceZadavatel: ARTECH s.r.o.Zpracovatel: Mgr. Luboš Motl, držitel autorizace podle zák.č.100/2001 Sb. č.j.:1522/243/OPŽV/99

Environmentální a ekologické služby s.r.o., Jiráskova 413, Litvínov, 476731518-21,731 411 [email protected], www.ees-servis.cz

Obsah

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI........................................................41. Obchodní firma........................................................................................................52. IČ:.............................................................................................................................53. Sídlo (bydliště):........................................................................................................54. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele:..............5

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU..................................................................6B.I Základní údaje.....................................................................................................................7

B.I.1 Název záměru a jeho zařazení..............................................................................7B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru.....................................................................................7B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)..................................................8B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry..................10B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných

variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí...........................12B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru.........................................14B.I.7 Předpokládaný termín zahájení a dokončení realizace záměru..........................21B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků.................................................21B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí dle §10 odst. 4 a správních úřadů, které budou

tato rozhodnutí vydávat...................................................................................21B.II Údaje o vstupech.............................................................................................................22

B.II.1 Půda....................................................................................................................22B.II.2 Voda (například zdroj vody, spotřeba)..............................................................22B.II.3 Surovinové a energetické zdroje.....................................................................23

B.III Údaje o výstupech..........................................................................................................24B.III.1 Ovzduší............................................................................................................24B.III.2 Odpadní vody..................................................................................................26B.III.3 Odpady.............................................................................................................26B.III.4 Ostatní..............................................................................................................29

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ.32C.1 Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území....................33C.2 Stručná charakteristika stavu složek ŽP v dotčeném území, které budou pravděpodobně

významně ovlivněny.....................................................................................................34C.2.1 Ovzduší a klima (klimatické faktory, kvalita ovzduší).......................................34C.2.2 Voda....................................................................................................................35C.2.3 Půda....................................................................................................................36C.2.4 Horninové prostředí a přírodní zdroje................................................................36C.2.5 Fauna a flóra, ekosystémy..................................................................................37

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽP............38D.1 Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti...........................39

D.1.1 Vliv na veřejné zdraví a bezpečnost...................................................................39D.1.2 Vlivy na složky ŽP............................................................................................43

D.2 Rozsah vlivů vhledem k zasaženému území a populaci..................................................45D.3 Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice.........45D.4 Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých

vlivů na ŽP a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné...................46

http://www.ees-servis.cz/




D.5 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů..............................................................................................................................47

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÉHO ZÁMĚRU (pokud byly předloženy)..............................................................................48F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE...............................................................501. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení.................................................512. Další podstatné informace oznamovatele...........................................................................52G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECH. CHARAKTERU53H. PŘÍLOHA.............................................................................56Odborná literatura a podkladové materiály...............................................................................60





A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI





1. Obchodní firmaARTECH s.r.o

2. IČ: 250 246 71

3. Sídlo (bydliště):

Sídlo firmy: Dušní 112/16Praha 1110 00

Doručovací adresa: Žižkova 152Litvínov 1436 01

4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele:

Ing. Ludvík Šavel

Tel. 476 111 782e-mail: [email protected]

Ve věcech technických:

Ing. Jaroslav HenzlTel. 724 041 293e-mail: [email protected]


mailto:[email protected]

mailto:[email protected]




B. ÚDAJE O ZÁMĚRU





B.I Základní údaje

B.I.1 Název záměru a jeho zařazení dle příl. č.1 zákona č.100/2001Sb.

Betonárna Obrnice

Kategorie:

Kategorie II (záměry podléhající zjišťovacímu řízení)

Příslušný správní úřad:

Krajský úřad Ústeckého kraje Číslo a popis záměru:

Projektové zařazení splňuje podmínky záměru k bodu vyžadujícímu zjišťovací řízení dle bodu 6.2 kategorie II přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění - Výroba stavebních hmot a výrobků neuvedených v kategorii I ani v předchozím bodě s kapacitou nad 25 000 t/rok.

B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru

Výrobní kapacita hodinová max. 45 m3/hodVýrobní kapacita denní max. 540 m3, tj. cca 1350 tVýrobní kapacita roční max. 135 000 m3, tj. cca 337 500 tPočet prac. dnů 250

Předpokládaná výroba je cca 250 dní v roce, 12 hod denně, při pracovní době od 6.30 do 18.30 hod. Tabulka udává hodnoty maximální - roční výrobní kapacita stanovuje skutečně maximální možnou výrobu, skutečnost bude samozřejmě nižší, dle objednávek, zakázek apod., to vše při zajištění podmínek stanovených výrobcem technologického zařízení betonárny (např. automatický provoz, 5% vlhkost pískové frakce, normální tekutost betonové směsi apod.).

Je předpoklad, že zde budou zaměstnány 2 osoby. Provoz bude organizován na 2 směny.

Celková plocha výrobního areálu společnosti HERKUL 105 000 m 2 Z toho plocha pro výstavbu betonárny 5 000 m2

- z toho zpevněné plochy celkem 4 253 m2

skládky kameniva 761 m2

manipulační plochy 3 279 m2

nájezdová rampa 213 m2

- z toho nezpevněné plochy celkem 516 m2

štěrkové plochy (kačírek) 121 m2





zatravněné plochy 395 m2

- z toho zastavěné plochy celkem 231 m2

vlastní plocha betonárny 107 m2

zásobníky pojiva 39 m2

mytí a recyklace vod 40 m2

ostatní (kotelna, velín, sklad přísad) 45 m2

B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)

Kraj: Ústecký kraj Obec: Obrnice Katastrální území: k.ú. Obrnice, p. p. č. 170/3, p.p.č 1065 a 999/6





Obrázek 1 – Orientační umístění záměru – širší vztahy





B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými)

Zájmové území bylo v minulosti využíváno jako vojenská základna armády ČR. V současné době je areál ve vlastnictví firmy HERKUL a.s., součástí tohoto výrobního areálu jsou v současné době tyto průmyslové provozy - obalovna živičných směsí, recyklační plocha, sklady, dílny a stanice pro skladování a výdej PHM pro vlastní potřebu. Jedná se o zastavěné území výrobního charakteru.

Řešené území pro umístění betonárny je vymezeno plochou uvnitř tohoto uzavřeného průmyslového areálu o velikosti cca 80x60m. Plocha pro výstavbu betonárny je umístěna v jihovýchodní části areálu v blízkosti požární nádrže a haly pro odstavení dopravních prostředků, z jižní strany je plocha ohraničena oplocením areálu, z východní strany pak stávajícími manipulačními plochami.

Umístění plánované betonárny je plánováno na p. p. č. 170/3, 1065 a 999/6 v k. ú. Obrnice, umístění v rámci tohoto uzavřeného areálu je znázorněno na obrázku č. 1.

Posuzovaným záměrem je tedy výstavba nové betonárny o maximálním výkonu 45 m3/hod (cca 1350 t/hod).

Předpokládaný výkon obalovny na základě fondu pracovní doby (250 dní provozu/rok x 1350 t/den produkce) je cca 337 500 t/rok betonové směsi při maximálním možném výkonu. Obecně je posun k betonárnám o vyšším výkonu, a to především z praktických a ekonomických důvodů, i když kapacita betonárny nemusí být zcela využita.

Jedná se o novou moderní betonárnu STETTER H1- RS od renomovaného zahraničního výrobce. Technologické zařízení využívá maximálně energie i suroviny a garantuje požadované výstupní hodnoty na ochranu životního prostředí.

Betonárna bude zabezpečovat v dané lokalitě zásobování staveb svými výrobky v požadovaném množství a ve vysoké kvalitě. Dle informace SÚ v Mostě ze dne 22. 12. 2016, čj. OSÚ/132096/2016/JŠ, je (dle v současné době platného územního plánu Obrnice) záměr v souladu s touto ÚPD. (Příloha H.1).

Možné kumulace Součástí výrobního areálu, ve kterém je plánováno umístění záměru, jsou v současné době tyto průmyslové provozy:

a) obalovna živočných směsí, b) recyklační plocha c) skladyd) dílna oprave) Bencolor – ČSPHM.





a) ObalovnaJedá se o technologické zařízení vyrábějící obalované živičné směsi pro výstavbu, obnovu a opravy pozemních komunikací a zpevněných ploch.Výroba

- Celková roční 65.000 tun (tzn. 2200 x návěsů á 30 tun/rok)- Max.denní 1.200 tun (tzn. 40x návěsů á 30 tun/rok)

Zásobování- Kámen 60.000 tun (tzn. 2000 x návěsů á 30 tun/rok)- Vápenec 5.000 tun (tzn. 200 x cisteren/rok)- Asfalt 5.000 tun (tzn. 200 x cisteren/rok)

Energie- Plyn 7m3 / tunu (tzn. 455.000 - 500.000 m3/rok)- Elektřina 2,01 kW/tunu (tzn. 130.650 kWh/rok)

b) Recyklační plochaJedná se o provoz, kde se třídí drtí a upravují stavební recyklovatelné suti z betonu, cihel, dále drtí a třídí kryty z asfaltových komunikací, vše k dalšímu využití na stavbách společnosti HERKUL.Výroba

- Asf.recyklát 30.000 t/rok- Betonové kry 35.000 t/rok

Doprava- Příjem cca 4100 NA á 16tun/rok- Expedice cca 3500 NA á 16 tun/rok

Energie- Nafta cca 2 l/tunu (tzn. 7500 l/rok)

c) Sklady

Jedná se o skladování stavebních materiálů, nářadí, jejich údržbu.Zásobování

- 5 NA /den tzn. 250 dní (tzn. 1250 NA/rok) Expedice

- 10 NA /den tzn. 250 dní (tzn. 2500 NA/rok)d) Dílna opravJedná se o objekt, kde se provádí běžná údržba vozidel a výměny pneumatik.

e) BencalorJedná se o skladování a výdej PHM pouze pro potřeby spol. HERKUL.

- Příjem/výdej nafty 840 000 l/rok

O kumulaci vlivů je možno mluvit převážně v případě dopravy surovin i hotové betonové směsi, kdy se vlivy vyvolané nákladní automobilovou dopravou přepravující tyto produkty





kumulují s vlivy z dopravy ostatní, způsobenými jednak ostatními uživateli areálu společnosti Herkul a dále i ostatními uživateli veřejných komunikací (uživatelé osobních automobilů, přepravci). Areál je však napojen prostřednictvím silnic II/15 a II/27 na rychlostní silnici I/13, a to bez nutnosti průjezdu obytnou zástavbou obcí. V době zpracování záměru není znám žádný záměr, se kterým by mohlo docházet k další kumulaci negativních vlivů na ŽP.

Součtové hodnoty emisí hluku i znečišťujících látek a pozadí jsou zhodnoceny v hlukové a rozptylové studii.

B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí

Záměrem investora je umístění betonárny v prostoru již fungujícího průmyslového areálu na p.pč. 1065, 170/3 a 999/6 v k.ú. Obrnice ve vlastnictví firmy HERKUL a.s., která v současné době areál provozuje. Umístění v rámci areálu je znázorněno na obrázku č. 1. Betonárna bude zabezpečovat v dané lokalitě zásobování staveb svými výrobky v požadovaném množství a ve vysoké kvalitě.

Výhodné je, a to především z hlediska možného navýšení dopravní zátěže, umístění areálu mimo obydlená území, v blízkosti rychlostní silnice a s napojením na tři hlavní dopravní směry. Pro realizaci záměru tak hovoří skutečnost, že v dotčeném území se obdobný záměr nevyskytuje, dotčené území leží mimo obydlené území a svým provozem tak pro obyvatele nepředstavuje zásadní problém. Prověřená technologie betonárny je všeobecně známa a splňuje bezpečnostní a hygienické limity. Součástí stavby budou veškeré objekty zajišťující napojení na potřebné energie, kanalizaci, parkovací stání aj.

Varianty řešeníZa variantní řešení mohou být považovány různé rozsahy zastavěnosti v ploše areálu, různý poměr ploch v rámci skutečného využití (skladovací plochy, plochy parkoviště, komunikace aj). Změna takovýchto poměrů však nemůže ve svém důsledku ovlivnit skutečný vliv na ŽP.

Pro posuzování vlivu záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. přicházejí do úvahy tyto varianty:

1. Aktivní varianta - navržený záměrPopisuje stav, kdy dojde k realizaci záměru. V zájmovém území bude umístěna stavba betonárny. Záměr realizován s dále popsaným technickým a technologickým řešením. Popis





projektové varianty včetně vstupů a výstupů je uveden v příslušných kapitolách části B tohoto oznámení.

2. Nulová varianta - bez realizace záměruNulová varianta bez činnosti je referenční variantou (nikoli variantou záměru). Popisuje stav v případě, že nedojde k umístění záměru, jak je popisováno ve variantě projektové a provoz nebude zahájen. Varianta slouží k porovnání vlivů souvisejících s realizací záměru (hluk, znečištění ovzduší, doprava, atd.), resp. pro stanovení jejich kvalitativních a kvantitativních rozdílů a vyhodnocení celkové významnosti vlivů varianty projektové. Jedná se de facto o popis stávajícího stavu území.

3. Aktivní nulová variantaAktivní nulová varianta spočívá v řešení záměru pouze z hlediska technických potřeb a nejsou zde zohledňovány požadavky ochrany životního prostředí. Tato varianta není realizovatelná, neboť odporuje platným předpisům v oblasti ŽP v ČR. Z hlediska rozsahu možných vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo jsou v oznámení většinou hodnoceny tyto základní varianty - porovnání stávajícího stavu (nulová varianta) a záměr předkládaný oznamovatelem (aktivní varianta). Popis stávajícího stavu životního prostředí je uveden v kapitole C oznámení. Předkládaný záměr je popisován v kapitole B oznámení a hodnocení vlivů záměru na životní prostředí je provedeno v kapitole D oznámení.





B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru B.I.6.1. Popis betonárnyHorizontální betonárna Stetter H1-RS (dále jen betonárna) je určena pro výrobu výrobu čerstvého betonu všech konzistencí (dle EN206-1) používaných ve stavebnictví. Stavebnicová konstrukce horizontálních betonáren Stetter umožňuje vysokou variabilitu konečného konstrukčního a dispozičního řešení.

Míchací zařízeníVýrobní zařízení je umístěno ve dvou podlažích v nosné ocelové konstrukci. Pro míchání betonových směsí slouží talířová míchačka Stetter T 1000 umožňující výrobu 1,0 m3 čerstvé betonové směsi / 1 záměs. Všechny komponenty betonových směsí (tj. kamenivo, cement, voda, příměsi a tekuté přísady) jsou do míchačky automaticky dávkovány po předchozím navážení na tenzometrických vahách v souladu s recepturou zvolenou na systému řízení. Doba míchání pro transport beton činí 30 sekund a zaručuje dokonalou homogenizaci běžných betonových směsí. Pro speciální betonové směsi je možné volit odlišnou míchací dobu v závislosti na technologických požadavcích.Po namíchání každé záměsi je míchačka vyprazdňována do výsypky, která je umístěná pod vyprázdňovacím uzávěrem míchačky. Výsypka je osazena pryžovým nástavcem pro plnění autodomíchávačů s násypným otvorem o maximální výšce 4,10 m nad úrovní komunikace

Skladování a doprava kamenivaKamenivo je uloženo v 5-komorovém ocelovém řadovém zásobníku o geometrickém obsahu ca 150 m3, který je umístěn v ose betonárny. Zásobník je navržen pro 5 frakcí kameniva (maximální zrnitost kameniva je 32 mm). Komory zásobníku kameniva jsou děleny rovnoměrně.Pro dopravu kameniva do zásobníku kameniva se předpokládá využití kolového nakladače. Vzhledem k umístění zásobníku na úrovni + 300 mm (násypná hrana + 5280 mm) je nutné vybudování šikmé nájezdové rampy.Kamenivo je z řadového zásobníku do míchačky dopravováno dopravní soustavou vážící pás-skipovým výtah. K dávkování kameniva z řadového zásobníku na vážící pás slouží speciální segmentové uzávěry, umožňující hrubé a jemné dávkování (tzv. cyklováním). Kamenivo je na vážící pás dávkováno postupně s ohledem na součtový systém vážení kameniva. Po navážení kameniva na vážícím pásu dojde k jeho přemístění do skipového výtahu a odtud je kamenivo dopraveno přímo do míchačky.

Skladování a doprava pojiv a příměsíCement resp. popílek bude skladován ve 3 nových válcových zásobnících v jednokomorovém provedení (dále jen silech) o kapacitě 3 x 65 m3. Sila jsou ustavena na betonových patkách na úrovni +0,5 m. Protože se uvažuje do budoucna s umístěním čtvrtého sila, bude připraven i základ pro čtvrté. Do váhy cementu, ve které vážení probíhá součtovým způsobem, bude cement/popílek dopravován šnekovými dopravníky s kapacitou odpovídající 1,0 m3 míchačce. V předmětných silem lze odděleně skladovat buď 3 druhy cementu nebo 2 druhy cementu a 1 druh příměsí (např. popílek).





V prostoru pod šnekovými dopravníky je možné umístit objekty kontejnerového typu (např. velín, sklad přísad, provozní sklad apod.).

Záměsová vodaBude dávkována váhou v provedení pro čistou a kalovou vodu. Vstup čisté vody do míchačky bude zajišťovat čerpadlo k docílení tlaku pro průběžný oplach míchačky. Kalová voda je do míchačky dávkována samotížně tzn. mimo čerpadlo. Přípojka vody na míchací plošinu v úrovni + 4,7 m musí investor dimenzovat na průtočné množství 30 m3/hod při DN50.

PřísadyJe navržena dvoukomorová váha 15+15l se společně váženými nádobami, včetně samotížného dávkování přísad do míchačky a 4 ks podávacích čerpadel pro plnění váhy přísad. Přísady budou skladovány ve skladu přísad kontejnerového typu.

Systém řízeníSystém řízení bude umístěn do velínu kontejnerového typu umístěného v prostoru pod šnekovými dopravníky.Dodávka systému řízení zajišťuje komplexní správu betonárny od automatického ovládání procesu míchání betonové směsi po správu receptur, zakázek a zákazníků.

Ekologie provozu betonárnyZ hlediska ochrany ovzduší je betonárna vybavena:- filtry s pneumatickou regenerací filtrační přepážky, výrobce WAM (Itálie), garantovaná účinnost 99,9 %- automatickým spouštěním regenerace filtrační přepážky při zahájení plnění sila z autocisterny- odvzdušňovacím zařízením pro míchačku a váhu cementuZbytky betonové směsi z výplachu automixů a čištění míchačky mohou být zpracovány v recyklačním zařízení (dodávka investora), které na základě vypíracího principu odloučí složky do velikosti 0,2 mm a cementovou část, z níž se po procesu vytvrdnutí v suspenzní jímce získá kal. Obě odloučené složky (jemný prach a kal) jsou zpětně využívány k výrobě betonové směsi. Kalová voda bude dávkována v předepsaném množství dle receptury zpět do záměsi. Proto lze na vlastní technologii výroby betonu pohlížet jako na bezodpadovou.Komunální odpad bude vznikat ve stávající provozní budově. Komunálního odpadu bude vzhledem k nízkému počtu pracovníků vznikat velmi malé množství a jeho zneškodňování je zajištěno sběrnými nádobami a odvozem na řízenou skládku komunálních odpadů oprávněnou firmou.

B.I.6.2 Základní parametry betonárny

Skladování kameniva a pojivaŘadový zásobník kameniva pro přímé plnění kolovým nakladačemKapacita zásobníku: 150 m3

Dělení komor: 5 x ca 30 m3





Skladování pojiva:Jednokomorový válcový zásobník (silo): 3 ksKapacita válcového zásobníku: 65 m3/ksKapacita zásobníků (sil) celkem: 195 m3

DávkováníKamenivo, pojivo, záměsová voda – hmotnostněPřesnost dávkování vyhovuje DIN a ČSN pro množství záměsi v automatickém provozu v rozsahu 50 - 100 % kapacity míchačky.

Výrobní kapacita

Dodávané prvky pro mísení, dávkování a systém řízení umožní dosažení výkonu až 45 m3/hod. Tato kapacita se vztahuje na výrobu betonu za těchto podmínek: nepřetržitý automatický provoz, 4 druhy kameniva, 1 druh pojiva, 1 druh záměsové vody, normální tekutost, max. 300 kg cementu/m3, 5% vlhkosti pískové frakce, vodní součinitel 0,5, 30 s míchací čas.

Výsyp betonu:Pro plnění autodomíchávačů. Pro plnění nákladních automobilů pomocí otočné prodlužovaní výsypky (pouze v případě, že je předmětem dodávky).

Elektropřípojka:400 V 50 Hz

Vlastnosti kamenivaSkladovací, dopravní, dávkovací a míchací zařízení jsou dimenzována pro dobře tekoucí a nelepivá zrna pískových a štěrkových frakcí.

B.I.6.3. Technologie ohřevu záměsové vody a předehřev kamenivaVeškeré komponenty technologií ohřevů jsou umístěny v izolovaném kontejneru, tím je zajištěna vysoká mobilita celého zařízení. Technologie ohřevu vody a vzduchu je na sobě nezávislá a proto ji lze instalovat i provozovat odděleně. Technologie vyrábí horký vzduch pro ohřev kameniva a teplou záměsovou vodu. Jako topné médium může být propan nebo zemní plyn.

Ohřev vzduchuHorký vzduch vyráběný v teplovzdušném agregátu, který pracuje na principu ohřevu nasávaného vzduchu ve výměníku (vzduch/vzduch) zplodinami z hoření plynu, které jsou odváděny kouřovodem. Ohřátý vzduch je potom vzduchotechnickým potrubím vháněn do všech komor zásobníku kameniva.

1. Vyvíječ teplého vzduchu – s bypassovým obtokem, včetně vysokotlakého radiálního ventilátoru:

Tepelný výkon 125 kW





Účinnost přes 90 %Maximální výstupní teplota vzduchu Δ t = 90 °CKapacita výroby vzduchu 4 000 m3/hod.Tlak ventilátoru 5 400 PaPříkon pohonu ventilátoru 11 kWMotor ventilátoru jednotky 2,2 kWSpotřeba ZP 14,3 m³/hod, připoj.tlak 2,5-3,5 kPa

2. Hořák Weishaupt na propan, zemní plyn, včetně příruby externího sání, dvoustupňové - modulační řízení výkonu jednotky dle teploty vzduchu

3. Silová ovládací elektroskříňka se spínacími, regulačními a ochrannými elektronickými obvody

4. Ovládání včetně napojení, umožňující dva režimy provozu:

- manuální řízení- automatický provoz s venkovním termostatem

5. Kouřovod pro odvod spalin dle ČSN, s vnitřním nerezovým potrubím, tepelnou izolací a vnějším opláštěním hliníkovým plechem, včetně revize.

6. Trysky v jednotlivých komorách zásobníku kameniva

7. Rozvody vzduchu – včetně napojení do jednotlivých trysek

Ohřev záměsové vodyTeplá záměsová voda bude vyráběna dvěma nízkotlakými kotly a primárním topným okruhem přes deskový výměník, s akumulací vody do izolovaného velkooběmového zásobníku (30 m³) s možnou regulací teploty a výšky hladiny a tudíž i objemu skladované vody. Z akumulační nádrže nasává automatická tlaková stanice záměsovou vodu (v zimě ohřátou) a dávkuje potřebné množství do váhy vody. Při objemu akumulační nádrže cca 30 m3 a teplotě nahřáté vody 35-40°C, bude dostatek záměsové vody pro výrobu cca 210 m3 (při dávce vody 130 l/záměs) betonové směsi v nepřetržitém provozu.

1. Stacionární litinový kotel – 2 ks, hořák na propan, zemní plyn, tepelný výkon ca 2 x ca 46 kW, včetně:

- regulace včetně teplotních čidel,- armatur a potrubí pro rozvod primárního (topného) a sekundárního okruhu vody,- tepelné izolace potrubí,- expanzní kompenzační nádoby,- kotevního a montážního materiálu,- Spotřeba ZP 2 x 5,5 m³/hod, (celkem 11 m³/hod.) připoj.tlak 2,5-3,5 kPa

2. Deskový rozebíratelný výměník pro ohřev vody v akumulační nádrži, včetně cirkulačních čerpadel, propojovacích armatur a potrubí





3. Kouřovody pro odvod spalin dle ČSN, s vnitřním nerezovým potrubím, tepelnou izolací a vnějším opláštěním hliníkovým plechem

4. Elektroinstalace v kontejneru, rozvaděč, včetně jištění,

5. Dopuštění vody do akumulační nádrže - napojení včetně uzavírací klapky s ovládáním, regulace výšky hladiny a teploty v nádrži

B.I.6.4 Technologická opatření

Provozně technická opatření

Zpracovat harmonogram výstavby tak, aby v maximální možné míře eliminoval nepříznivé dopady na jednotlivé složky životního prostředí.

Bude zajištěn pravidelný úklid a čištění příjezdových komunikací v etapě výstavby za účelem snížení prašnosti. Pro sanace v případě úniku ropných látek zajistit zásobu příslušných sorbentů (VAPEX, CHEZACARB a pod.).

Zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány. Při manipulaci a při skladování prašných materiálů v maximální možné míře minimalizovat vznik a víření prachu.

V případě extrémně nevhodných meteorologických podmínek (horké, suché a větrné počasí) snižovat prašnost místa skrápěním povrchů.

Během provozu záměru se budou osobní i nákladní auta pohybovat pouze po zpevněných komunikacích.

Řádně čistit kola a podvozky automobilů vyjíždějících z prostoru záměru na veřejné komunikace, aby nedocházelo k jejich znečištění.

Případné znečištění komunikací pravidelně odstraňovat.

Zamezit padání materiálu z nákladních aut, auta by neměla jezdit přeložená. Vypínat motory automobilů a mechanismů v době, kdy nejsou v činnosti a dbát na dobrý technický stav automobilů a strojů.

Veškeré odpady vzniklé při realizaci stavby musí být po jejich vytřídění přednostně využity nebo předány k využití oprávněné osobě v souladu se zákonem o odpadech (č. 185/2001 Sb.) a příslušnými prováděcími předpisy.

O všech odpadech vzniklých v průběhu stavby povede dodavatel průběžnou evidenci v rozsahu vyhlášky č. 383/2001 Sb. Ke kolaudaci stavby pak investor předloží doklady o tom, jak byly odpady vzniklé při stavbě využity, případně předány k jejich využití nebo odstranění.





Při stavbě budou vznikat odpady převážně z výkopových prací, kácení vzrostlých stromů a mýcení křovin. Větve a křoviny budou štěpkovány, případně kompostovány. Konkrétní využití dřevěného odpadu určí zhotovitel stavby.

Organizační a legislativní opatření

Před zahájením výstavby bude vypracován a schválen „Plán opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám pro období výstavby“; a s jeho obsahem budou prokazatelně seznámeni všichni pracovníci stavby. V případě havárie bude nezbytné postupovat podle pokynů zpracovaných v těchto plánech.

Pro zabezpečení provozu budou vypracovány a schváleny příslušné řády a předpisy, tj. provozní řád, havarijní plán, povodňový plán, požární řád a bezpečnostní a hygienické předpisy. Součástí souboru řádů a předpisů musí být rovněž předpisy pro provoz elektrických zařízení.

Opatření v oblasti ochrany přírody

Při výstavbě bude kladem důraz na minimalizaci vlivu na okolí vibracemi, hlukem a prachem. Při realizaci stavby lze omezit nepříznivé vlivy následovně:

Dodavatel stavby bude používat stavební stroje a mechanismy a dopravní prostředky v dobrém technickém stavu tak, aby nedocházelo k únikům a úkapům ropných ropných látek a dalších závadných látek podle vodního zákona (př. Odstavené mechanismy podkládat vanami či sorpčními rohožemi; mít k dispozici sorpční prostředky) a v případě zacházení se závadnými látkami ve větším množství bude mít dodavatel zpracovaný havarijní plán dle vyhlášky o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu.

Dodavatel zajistí, aby veřejné komunikace nebyly znečisťovány (buď čistěním stavební techniky před vjezdem na komunikaci, nebo odstraněním zeminy nanesené na komunikaci stavební technikou).

Provádět (dodavatel stavby) preventivní opatření nebo nápravná opatření v souladu se zákonem o předcházení ekologické újmě.

Veškerá zeleň v prostoru staveniště a v jeho bezprostřední blízkosti, které by mohlo hrozit potenciální riziko poškození od mechanizace, bude před započetím stavebních prací ošetřena dle požadavku ČSN 83 9061 – „Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních činnostech“. Jedná se především o zakrytí jejich kmenů dřevěným bedněním. Samozřejmostí je, že zhotovitel bude provádět veškeré práce v blízkosti vzrostlé zeleně s maximální opatrností tak, aby nedošlo k jejímu poškození či poškození jejího kořenového systému.

Dodavatel stavby přizpůsobí stavební činnost tak, aby po dobu výstavby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, zejména závadnými látkami





podle ustanovení § 39 vodního zákona, a aby nedocházelo v důsledku stavební činnosti ke znečištění vodního toku a ke splavování materiálu do toku.

Kácení dřevin bude prováděno mimo vegetační období, tj. v období říjen – březen.

V případě úniku ropných látek na staveništi bude postupováno dle havarijního řádu a sanace havárie bude svěřena odborné firmě.

Zdravotní, hygienická a bezpečnostní opatření

Celý proces výstavby bude organizačně zajištěn tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu.

V rámci výstavby se nepředpokládají významné spotřeby vody, elektřiny popř. jiných energií. Pro účely výstavby zajistí pitnou vodu zhotovitel stavby (balená pitná voda popř. voda v cisterně, elektrická energie bude zajištěna pomocí mobilního generátoru – diesselagregátu).

Staveniště bude vybaveno hygienickým zařízením pro mytí pracovníků výstavby a dostatečným množstvím chemických WC.

V rámci zařízení staveniště budou k dispozici prostředky pro ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků a příslušná protipožární zařízení. Dále musí být staveniště vybaveno prostředky pro sanaci kontaminovaných prostorů při případném úniku nebezpečných látek.

Hlučné práce budou prováděny pouze v denní době a po nejkratší možnou dobu, z hlediska minimalizace hlukové zátěže bude organizováno optimální rozmísťování a nasazení stavební a dopravní techniky. Konkretizace nasazení techniky bude řešena již v rámci plánu organizace výstavby (POV).





B.I.7 Předpokládaný termín zahájení a dokončení realizace záměruZahájení 03/2017 Dokončení 06/2017

B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků

VÚSC: Ústecký krajÚSC: Obrnice

B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí dle §10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat.

Územní a stavební řízení dle zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon, vydá SÚ Most

povolení k umístění zdroje znečištění ovzduší dle zák. č. 201/2012 Sb, o ochraně ovzduší – orgán ochrany ovzduší, KÚ

další, které vyplynou z požadavků OOP





B.II Údaje o vstupech

B.II.1 Půda

Uvažovaný záměr je součástí již provozovaného areálu, není tedy nárok na zábor půdy. Zřízení bude umístěno mimo zastavěná území.

Výstavba s příslušnými plochami nutnými pro provoz se uskuteční na pozemcích p.p.č. 170/3, 1065 a 999/6 v k.ú. Obrnice.

Tabulka 1 - Přehled dotčených pozemkůParcel. č. Výměra m2 Druh pozemku Využití Vlastník

170/3 1 496 Ostatní plocha Jiná plocha HERKUL a.s.1065 77 715 Ostatní plocha Jiná plocha HERKUL a.s.999/6 4 826 Ostatní plocha Silnice HERKUL a.s.

B.II.2 Voda (například zdroj vody, spotřeba)

a) Při výstavbě V době výstavby nebudou kladeny zvýšené nároky na spotřebu vody. Voda bude nutná v rozsahu obdobných stavebních aktivit zejména jako součást stavebních hmot (beton, malta, apod.). Pitná voda je do areálu zavedena.

b) Při provozu Připojení bude na stávající vodovod v areálu. - technologická voda - Technologie výroby betonu potřebuje pro svůj provoz

technologickou (tzv. záměsovou vodu). Další voda bude použita pro mytí a oplach mísícího centra a dále pro zkrápění násypek kameniva. Zbytky betonové směsi z výplachu automixů a čištění míchačky mohou být zpracovány v recyklačním zařízení (dodávka investora), které na základě vypíracího principu odloučí složky do velikosti 0,2 mm a cementovou část, z níž se po procesu vytvrdnutí v suspenzní jímce získá kal. Obě odloučené složky (jemný prach a kal) jsou zpětně využívány k výrobě betonové směsi. Kalová voda bude dávkována v předepsaném množství dle receptury zpět do záměsi. Proto lze na vlastní technologii výroby betonu pohlížet jako na bezodpadovou.Spotřeba vody pro výrobu betonu/den 54 m3/denSpotřeba vody pro mytí a oplach/den 30 m3/denCelkový předpokl. max. odběr vody cca 21 000 m3/rok

- pitná voda - Voda bude využívána pro sociální účely: pití, umývání, splachování. Spotřeba vody pro sociální účely se předpokládá 120 1 na osobu a den, což při 2





pracovnících a předpokládaném provozu 250 dní v roce činí 2 * 120 l = 240 l/den = 0,24 m3 * 250 dní = 60 m3/rok

- požární vodaPodle státní normy pro požární bezpečnost staveb ČSN 730873 „Zásobování požární vodou“ se musí zabezpečit i zdroj požární vody, který je schopen trvale zajišťovat požární vodu. Na parcele stavebníka č. 1065 k.ú. Obrnice je umístěna stávající požární nádrž o objemu 250 m3. Z hlediska požární bezpečnosti staveb se jedná o vyhovující objem.

B.II.3 Surovinové a energetické zdroje

Inženýrské sítě budou řešeny v areálu obalovny v dalším stupni projektové dokumentace. a) elektrická energieElektrická energie se bude v provozu betonárny využívat pro napájení všech technologických celků (součástí) samotné betonárny, dále pro pro pomocné provozy (velín), osvětlení a vytápění pracoviště. Instalovaný příkon 138,1 kWCelk. roční předpokl. spotřeba: 250 dní x 12hod = 3000hod x 138,1kW = 414.300 kWh/rok.

b) tepelná energieNa ohřev záměsové vody a kameniva bude používán zemní plyn (ZP). Předpoládaná spotřeba je odhadována na 26 m3/hod. Celk. roční předpokládaná spotřeba plynu 50 dní x 12 hod = 600x26 = 15.600 m3 /rok.c) výrobní suroviny Jako vstupní suroviny budou používány následující druhy: Surovina Zdroj (dle smluvních vztahů) A – přírodní kamenivo - Měrunice, Chbany, Chraberce, LenešiceB – kamenná vápenná moučka (tzv. filer) - vápenka ČížkoviceC – ropný asfalt (živice) - Chemopetrol Litvínov - ZálužíD – přísady a aditiva - neovlivní bilanci, desetiny, setiny %

Surovina podíl tuny tuny přírodní a drcené kamenivo1 92% 73 600 5% vlhkost 77 300kamenná vápenná moučka 3% 2 400 2 400asfalty 5% 4 000 4 000 c e l k e m 80 000 83 700

1 V technologickém procesu výroby obalované směsi je zpracováván také vlastní filer, cca 3 - 4% hmotnostního podílu, který je zachycen po vysušení kameniva v odprašovacím zařízení obalovny. Podíl vlastního fileru je započten v bilanci kameniva.





B.III Údaje o výstupech

B.III.1 Ovzduší Posuzovaný záměr je tzv. vyjmenovaným zdrojem znečišťování ovzduší (zdroj vyjmenovaný v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pod kódem 5.12. - Příprava stavebních hmot a betonu o projektovaném výkonu vyšším než 25 m3/den).

Pro objektivní posouzení vlivů záměru na imisní situaci v okolí byla zpracována odborná rozptylová studie (Ing. Josef Talavašek - držitel osvědčení o autorizaci podle zák.č.201/2012 Sb., č. osvědčení o autorizaci č.j.: 34528/ENV/12 ze dne 30.5.2012. (Příloha H.3), závěry viz. kap.D.1.1.

a) období výstavby:V období výstavby bude staveniště představovat plošný zdroj znečištění ovzduší, a to zejména z hlediska sekundární prašnosti s tím, že zásobovací komunikace budou liniovými zdroji znečištění ovzduší. Působení uvedených zdrojů bude krátkodobé po dobu úpravy plochy záměru. Vliv na imisní situaci v okolí se bude časově měnit (denní a celková doba výstavby) podle intenzity prací a jejich druhu. Vzhledem k dočasnému působení zdrojů emisí v etapě výstavby je možné hodnotit jejich imisní vliv za nevýznamný s tím, že jejich výpočet se dále neřeší.

b) období provozu: - bodové zdroje znečišťování ovzduší

Zdrojem znečištění jsou sila pro uskladnění cementu a popílku. Pro výpočet tuhých znečišťujících látek byly použity hodnoty z dříve zpracovaných posouzení betonárny Stetter. Výrobní kapacita betonárny je maximálně 45 m³/h, provoz maximálně 12 hodin denně (6:30 – 18:30). Teoretický hmotnotní tok TZL je odvozen podle betonárny Stetter v průmyslové zóně Triangle (tabulka 1).

Tabulka 2 – Emise TZL z bodových zdrojů Znečišťující látka Množství zneč. látky v

kg/rokMnožství zneč. látky v

g/hMnožství zneč. látky

v g/s

TZL 239,8 79,9 0,0222

S ohledem na použité filtrační zařízení instalované na silech, které zabezpečí maximální úlet TZL do 10 mg/m³ budou výpočtové emise podstatně nižší. Pro výpočet uvažujeme TZL = PM10.

- liniové zdroje znečišťování ovzduší

Emise z dopravy v souvislosti se záměrem výstavby betonárny jsou určené na základě následujících vstupních údajů: navážení kameniva: zadní sklápěč čtyřnápravový, objem korby 10 m³ (65 automobilů

denně,





navážení cemtu, pojiva: cisternový návěs, objem 35 m³ (4 automobily denně), odvoz betonové směsi: autodomíchávač, objem 6 m³ (90 automobilů denně), délka trasy dopravy k nejbližší komunikaci (silnice č. 15): cca 0,4 km tam a zpět, celková intenzita dopravy včetně aditiv: 159 automobilů/den.

V areálu HERKUL a.s. jsou dále umístěné následující provozy:

a) obalovna (zásobování: 2.000 návěsů à 30 t/rok, 400 cisteren/rok; výroba: 2.000 návěsů à 30 t/rok),

b) recyklační plocha (příjem: cca 4.100 NA à16 t/rok, expedice: cca 3.500 NA à 16 t/rok),

c) sklady (zásobování: 1.250 NA/rok, expedice: 2.500 NA/rok).

Na silnici I/15 je v rámci celostátního sčítání dopravy určena v úseku 4-0950 pro výpočtový rok 2030 následující průměrná celoroční intenzita dopravy za 24 hodin. Jsou použity koeficienty růstu dopravy stanovené pro dálnice, rychlostní komunikace a silnice I., II. a III. třídy podle materiálu ŘSD Vývoj dopravních výkonů a výhledové koeficienty do roku 2030, a to 8.563 OA, 1.954 NA.

Výstupy výpočtů emisí z dopravy v souvislosti se záměrem jsou uvedeny v tabulce 3. Tabulka 3 – Výpočet emisí znečišťujících látek z dopravy v souvislosti se záměrem

Znečišťující látka Množství zneč. látky v g/rok Množství zneč. látky v g/den

NO2 – oxid dusičitý 54,5 218,1

CO – oxid uhelnatý 195,8 783,3

Cx Hy – uhlovodíky 148,8 595,3

Benzen 1,9 7,7

Benzo(a)pyren 0,1 0,2

Frakce prachu PM10 24,3 97,4

Benzo(a)pyren má stanovený imisní limit pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10 vyhlášený pro ochranu zdraví lidí o hodnotě 1 ng/m³.

Pro výpočet je nutné tuhé znečišťující látky vyjádřit jako frakci prachu PM10, což je v případě dopravy dáno přímo příslušným emisním faktorem.

- plošné zdroje znečišťování ovzduší

Z betonárny jsou emitovány TZL, a to především ve formě sekundární prašnosti, které vznikají livem dopravy, při manipulaci se vstupními surovinami (kamenivo, cement apod.). Podle údajů ze Sborníku technických řešení (3.etapa) Severočeských dolů a.s.: Charakteristika technologického zařízení povrchových dolů z hlediska životního prstředí zpracovaného původně v Báňkých projektech Teplice se zde vzhledem k velikosti ploch a použité doplňkové mechanizaci (čelní nakladač s pojezdem pouze v místě betonárny) určuje následující emisní faktor.





Z hlediska dlouhodobých měření se pro šíření za hranice areálu uvažuje poměr TZL = 0,5 PM10 (tabulka 4):Tabulka 4 – Výpočet emisí PM10 z plošných zdrojů sekundární prašnostiZnečišťující látka

(ZL)Množství ZL v kg/rok Množství ZL v

g/denMnožství ZL v

g/hMnožství ZL v

g/s

PM10 172,8 691,2 57,6 0,016

B.III.2 Odpadní vody

a) při výstavbě Provozní odpadní vody nebudou vznikat. Za ostatní odpadní vody lze považovat vody z postřiků terénu v rámci prováděných protiprašných opatření. Tyto vody budou zasakovány do terénu, nebudou znečištěny ropnými látkami ani jinými látkami škodlivými vodám.

Srážkové vody budou zasakovány do okolního terénu, tyto vody nebudou kontaminovány znečišťujícími látkami.

Splaškové vody nebudou produkovány. Ubytování stavebních dělníků a s ním spojené odpady a odpadní vody budou řešeny mimo posuzovanou lokalitu.

c) v období provozu Území stavby je vybaveno povrchovým odvodněním (systém žlabů a příkopů) napojeným na stávající dešťovou kanalizaci. Odvod povrchových vod z dotčeného území je veden severním směrem podél komunikace I/15. Ostatní vody z nezpevněných ploch jsou zasakovány v místě. Vlastní technologie nebude produkovat odpadní vody. Výplachová voda bude vypouštěna do jímky recyklačního zařízení a vracena zpět do výrobního procesu.Pro sociální zázemí bude využíváno stávající sociální zařízení, množství splaškové vody je normováno na 120l/osobu/den ze sociálního zařízení.

B.III.3 OdpadyNakládání s odpady - tedy i jejich bezpečné zneškodnění - je povinností všech původců, kteří se budou na výstavbě podílet bez ohledu na investora nebo generálního dodavatele. Nakládání s odpady se řídí dle zákona č. 185/2001 Sb. a vyhlášek č.381/2001 až 384/2001 Sb. Množství odpadů není možné v této fázi projektové přípravy stanovit.Obecné podmínky

třídit odpady dle jednotlivých druhů (zabránit ředění nebo míšení),





odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné,

zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,

dodavatel stavby bude průběžně zpracovávat bilance veškerých odpadů s evidencí kódu a druhu odpadu podle Katalogu odpadů,

v rámci žádosti o kolaudaci stavby se předkládá specifikace druhů a množství odpadů vzniklých v procesu výstavby (evidence odpadů) a doloží se způsob jejich likvidace.

a) při výstavbě Dodavatel stavby bude průběžně zpracovávat bilance veškerých odpadů s evidencí kódu a druhu odpadu podle Katalogu odpadů.V rámci žádosti o kolaudaci stavby se předkládá specifikace druhů a množství odpadů vzniklých v procesu výstavby (evidence odpadů) a doložit způsob jejich likvidace. Odpady budou ukládány pouze ve vybraných a označených nádobách a budou uloženy na vyhrazené oplocené ploše ošetřené v souladu s příslušnými vodohospodářskými předpisy, která není předmětem projektu. To se týká nejen odpadů při výstavbě vzniklých, ale i odpadů případně nalezených při výstavbě.

Dodavatel stavby musí zajistit kontrolu práce a údržby stavebních mechanismů.

Na staveniště budou umístěny kontejnery (resp. sběrné nádoby) pro shromažďování jednotlivých druhu odpadu, a to dle způsobu dalšího nakládání s nimi. Tyto kontejnery budou označeny druhem odpadu, který je určen pro shromažďování. Vznikající odpady budou odváženy údržbářskými četami mimo lokalitu a likvidovány v rámci odpadového hospodářství organizace, pověřené prováděnými pracemi. Odpady lze odstraňovat nebo využívat pouze předáním odpadů osobě k tomu oprávněné.

Tabulka 5 – odpad při výstavbě záměruČ. ODPADU NÁZEV DRUHU ODPADU KATEGORIE ODPADU

17 04 11 Kabely O17 06 04 Izolační materiály O17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady O20 01 01 Papír a lepenka O15 01 02 Plastové obaly O20 03 99 Směsný komunální odpad (jinak blíže neurčen) O20 03 03 Uliční smetky O

b) v období provozu Při provozu zařízení bude vznikat určité množství odpadů. V průběhu provozu bude s případně vzniklými odpady nakládáno ve smyslu výše uvedených právních předpisů pro





oblast odpadového hospodářství, tj. podle zákona č.185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a souvisejících prováděcích vyhlášek MŽP.

Materiálové zbytky budou zpětně použity pro výrobu betonové směsi. Provoz výroby betonu je projektován jako bezodpadový. Veškeré odpadní vody z údržby a oplachů jsou odváděny do bezodtoké jímky a budou znovu využity k výrobě betonu, k opětovné výrobě betonu budou sloužit i kaly a pevné drobné úlomky betonu usazené na dně jímky.

Výroba betonu je řešena jako uzavřený celek, při údržbě zařízení betonárky je zamezeno možnosti úkapů olejů a mazadel, při výměně olejů a mazadel budou instalovány úkapové vaničky k zachycení úkapů těchto kapalin. Obaly od olejů a mazadel budou umístěny do speciálního kontejneru, který bude odvážen k likvidaci specializovanou firmou na základě smluvního vztahu s investorem.

Během provozu záměru vzniká běžný denní odpad vytvořený obsluhou betonárky (2 zaměstnanci) a jejího administrativního zázemí (komunální odpad typu papír, plast, sklo apod. s převažujícím podílem tříditelných složek), jehož likvidace je řešena v rámci celého výrobního areálu. S ohledem na počet zaměstnanců obsluhy betonárky půjde o malé množství tohoto typu odpadu, v odhadovaném množství cca desítek kg/rok.

V následující tabulce je uveden odhad druhu odpadů připadajících v úvahu při realizaci záměru:

Tabulka 6 – odpad při provozu záměru Č.ODP. NÁZEV DRUHU ODPADU KATEGORIE ODPADU

20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad O20 03 03 Uliční smetky O20 01 01 Papír a lepenka O19 08 05 Kaly z čištění komunálních odpadních vod O13 02 06 Syntetické motorové, převodové a mazací oleje N15 02 02 Absorpční činidla, filtrační materiály (vč. olejových filtrů

jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N

15 02 03 Čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod 150202 O15 01 02 Plastové obaly O15 02 03 Čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod 150202 O20 03 99 Směsný komunální odpad ( jinak blíže neurčen) O15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O16 01 19 Plasty O16 01 20 Sklo O





B.III.4 OstatníB.III.4.1 Hluk, infrazvuk a nízkofrekvenční hluk

Rozhodující zdroje hluku jsou umístěné ve venkovním prostoru. Zde je dominantní vliv dopravy, tj. příjezd a odjezd vozidel v souvislosti s provozem betonárny, betonárna při pracovních operacích a provoz celého areálu jako celku. Lokalita je ovlivňována dopravním hlukem šířeným z komunikace.

Pro objektivní posouzení možných vlivů záměru na hlukovou situaci v okolí v době výstavby i v době provozu byla zpracována odborná HS studie (Ing. Josef Talavašek – držitel: Osvědčení o autorizaci č.j.: 2955/ENV/11 ze dne 04.02.2011), (Příloha H.3), závěry viz. kap. D.1.2.

(Ze studie):

Hodnocení hluku při výstavbě

Odhadovaná dopravní zátěž vyvolaná stavbou v jednotlivých fázích výstavby bude proměnná v jednotlivých částech dne i v jednotlivých dnech. Pro činnost stavební mechanizace je nutné také zohlednit pojezdy, volnoběh a ostatní nepracovní činnosti (pracovní přestávky apod.).

Základem výpočtu je určitý odhad doby nasazení stavební mechanizace, pro dopravní intenzity se předpokládá, že ovlivnění okolí při dopravě bude maximální pro okolí staveniště, na veřejných komunikacích, a to zejména vyšších řádů, bude nižší.

S ohledem na skutečnost, že poloha hlavních mechanismů se během výstavby neustále mění, byla pro výpočet imisí akustického tlaku použita hodnota akustického výkonu zdrojů vztažená k ploše výstavby betonárny, jejíž kumulovaná hodnota je celkem 105 dB, která odpovídá sumární hlučnosti jednotlivých zařízení. Výstavba se předpokládá pouze v denní době, tj. v intervalu od 7:00 do 21:00 hodin, kdy platí maximální korekce.

Hluková situace v době provozu:

Pro určení situace provozu je k dispozici technická specifikace zdrojů. Z dodaných podkladů jsou zohledněny relevantní zdroje, které mají vliv na určení vlivu betonárny na okolí.

Stacionární zdroje

V technického podkladu Doc. Ing. Jiří Čechura, Csc.: Akustika stavebních konstrukcí, ČVUT Praha 1997 jsou uvedeny následující hladiny akustického tlaku určené v referenčních vzdálenostech od zařízení: 1. centrální betonárna při pracovní operaci... 75 dB v referenční vzdálenosti 10 m,2. obalovna při pracovní oparaci... 90,5 dB v referenční vzdálenosti 3 m,





3. drcení stavebních konstrukcí při pracovním cyklu ... 80 dB v referenční vzdálenosti 10 m.

Uvedené hladiny akustického tlaku L je nutno přepočítat na hladiny akustického výkonu podle vztahu LPA = L + 10 log S, kde S je referenční plocha záviská na velikosti zařízení.

Liniové a plošné zdroje

V dopravním proudu jsou určující zejména nákladní automobily, osobní automobily se neuplatní. Vliv provozu je určen: v případě maximálního využití betonárny se bude jednat o 159 vozidek denně, pro ostatní provozy v areaálu společnosti HERKUL (obalovna, recyklační plocha, sklady

je možno podobně uvažovat v případě maximálního využití celkem cca 65 vozidel denně.

Pozadí

Intenzity dopravy určené pro komunikace I/15 a I/27 podle posledního celostátního sčítání dopravy jsou uvedené v tabulce 7 jako celoroční průměrné intenzity dopravy za 24 hodin (ŘSD, Praha). Navýšení intenzit k roku 2030 je provedeno pomocí materiálu ŘSD Vývoje dopravních výkonů a výhledové koeficienty pro dálnice, rychlostní komunikace, silnice I., II., III. třídy.

V blízkosti blízkosti areálu společnosti HERKUL je vedena komunikace I/15, která má vliv zejména na vlastní areál, vliv na vzdálené obytné soubory, kde jsou na okrajích voleny referenční body, se prakticky neuplatní.

Tabulka 7 - komunikace ohraničující lokalituOznačení Sčítací úsek Intenzita NA Intenzita OA Intenzita NA/OA 2030

15 4-0950 1.727 7.122 1.954 / 8.563

27 4-3950 1.662 5.333 1.880 / 6.412

B.III.4.2 VibraceVibrace jsou mechanické pohyby o určitém kmitočtu, které jsou přenášeny pevnými tělesy na lidské tělo. Mohou být zdraví škodlivé a její hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis k NV č. 272/2011 Sb.V betonárce nebude provozován žádný zdroj vibrací, který by se projevil významnějším způsobem v okolí betonárny, v důsledku provozu betonárky nedojde k nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby. Vibrace jsou eliminovány správným osazením zařízení betonárny a provozem betonárky se nepředpokládá vznik a působení vibrací.

B.III.4.3 Záření Během výstavby ani za provozu nebudou používány zdroje ultrafialového a infračerveného záření, nebudou používány zdroje rentgenového ani radioaktivního záření a posuzované





zařízení samo není zdrojem žádného z uvedených typů záření. Předmětná technologie neprodukuje záření, které by ohrožovalo živé organismy.

B.III.4.4 Rizika havárií Za běžného provozu betonárny nevyplývají pro pracovníky ani obyvatele nejbližšího okolí žádná významná rizika havárií, pouze při hrubém porušení provozních předpisů. Průjezdní plocha u betonárny bude z hlediska úkapů ropných látek sledována provozovatelem a eventuální ropné znečištění bude neprodleně odstraňováno (zapracování do provozního řádu).Vzhledem k nízkým rychlostem při pohybu vozidel se nepředpokládá vznik automobilové havárie většího rozsahu.Požární zabezpečení bude dle požárně bezpečnostního řešení schváleného HZS.





C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ





C.1 Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

Řešené území pro umístění betonárny je vymezeno plochou uvnitř uzavřeného průmyslového areálu stavební firmy HERKUL a.s. o velikosti cca 80x60m. Jedná se o zastavěné území výrobního charakteru.

Plocha pro výstavbu betonárny je umístěna v jihovýchodní části areálu, v blízkosti požární nádrže a haly pro odstavení dopravních prostředků, z jižní strany je plocha ohraničena oplocením areálu, z východní strany pak stávajícími manipulačními plochami.

V současné době jsou dotčené pozemky a plochy využívány jako odstavné a manipulační plochy pro provoz průmyslového areálu. Na ploše výstavby nejsou umístěny žádné stavby, v sousedství se nachází stávající požární nádrž, přístřešek a hala pro odstávku dopravních prostředků.

V řešeném území se nacházejí sítě technické infrastruktury, na které se vztahují ochranná pásma stanovená obecně závaznými předpisy – viz územně technické podmínky uvedené v souhrnné technické zprávě.

S výjimkou výše uvedené ochrany není řešené území dotčeno žádným opatřením k ochraně území (zvláště chráněné území, záplavové území apod.) – v lokalitě se nevyskytují žádné prvky nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability, významné krajinné prvky či území chráněná podle národní legislativy - nejedná se o kategorii zvláště chráněných území dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění a druhy uvedené v příloze č.8 k zákonu č.100/2001 Sb.

V řešeném území se nenachází žádný z významných přírodních biotopů mapovaných v rámci soustavy Natura 2000 (vyjádření KÚÚK, příloha H.2).

Širší zájmové území plánovaného záměru v minulosti bylo a je zatěžováno projevy důlní činnosti. Posuzované území je ale pod silným antropogenním vlivem a antropickou zátěží z dalších navazujících aktivit a činností.

Bližší údaje o imisní a hlukové situaci v bližším i širším zájmovém území jsou uvedeny v Rozptylové studii a Hlukové studii (příloha H.3 a H.4).

Území záměru je neobydlené, nenachází se zde žádné archeologicky ani historicky cenné objekty. Území není poddolováno.

Dle informace SÚ v Mostě ze dne 22. 12. 2016, čj. OSÚ/132096/2016/JŠ, je (dle v současné době platného územního plánu Obrnice) záměr v souladu s touto ÚPD. (Příloha H.1).





C.2 Stručná charakteristika stavu složek ŽP v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny. Výstavba významně neovlivní žádnou ze složek ŽP v dotčeném území. S ohledem na její umístění v již provozovaném průmyslovém areálu není možné ovlivnění uvažovat u žádné ze složek ŽP.

C.2.1 Ovzduší a klima (klimatické faktory, kvalita ovzduší) Ovzduší

Posuzovaná lokalita patří imisně k těm více zatíženým oblastem v ČR. Mezi hlavní zdroje znečištění ovzduší ústeckého kraje patří především tepelné elektrárny (Ledvice, Tušimice, Prunéřov), dále připívají k znečištění ovzduší i další znečišťovatelé – probíhající povrchová těžba, průmyslové podniky a průmyslové zóny v okolí měst, centrální výtopny, střední i malé zdroje znečištění (lokální topeniště) atd.

Hodnocení míry znečištění ovzduší vychází z monitorování koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry v síti měřících stanic. Při hodnocení kvality ovzduší je zejména sledován vztah zjištěných imisních hodnot k příslušným imisním limitům.

Údaje o současném stavu ovzduší jsou převzaty od ČHMÚ - z imisních map pětiletých průměrů (2011 - 2015), které jsou zveřejněny na jejich webových stránkách.

Tabulka 8 - Přehled imisních limitů dle příl.č.1 zák. 201/2012 Sb.

Při hodnocení údajů se vycházelo z naměřených hodnot krátkodobých a průměrných ročních koncentrací. Nejvhodnější charakteristikou lokality jsou průměrné roční koncentrace. Hodnoty krátkodobých maximálních koncentrací a jejich četnost jsou využity jako doplňkové informace o imisní situaci za nepříznivých klimatických podmínek.

Látka doba průměrování imisní limit[µg/m3]

Přípustná četnost překročení

SO2 1 hod 350 2424 hod 125 3

CO max. denní 8hod průměr

10 mg.m3 -

NO2 1 hod 200 181 kalendářní rok 40

benzen 1 kalendářní rok 5 -PM2.5 1 kalendářní rok 25 -PM10 24 hod 50 35

1 kalendářní rok 40 -

Benzo-a-pyren 1 kalendářní rok 1 -





Rozptylové podmínky závisí na meteorologických situacích, daných rychlostí a směrem větru a stabilitou zvrstvení atmosféry. Zastoupení jednotlivých směrů větru je značně nerovnoměrné a odpovídá morfologii terénu v oblasti. Do níže uvedených hodnot imisních koncentrací pro příslušný rok se samozřejmě promítají všechny zdroje znečišťování ovzduší.

Podle imisních map ČHMÚ pro rok 2011 - 2015 leží sledované území v ploše s hodnotami ročních průměrných koncentrací:

- roční koncentrace NO2 15,4 g/m3,- roční koncentrace PM10 30,0 g/m3,- roční koncentrace PM2.5 19,9 g/m3,- roční koncentrace benzenu 1,3 g/m3,- roční koncentrace benzo(a)pyrenu 1,0 ng/m3.

Klima

Zájmové území se nachází v oblasti teplé T2 (MZ ČR 1990), teplý, mírně suchý region. Suma ročních teplot nad + 10 °C činí 2 600 až 2 800. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 9 °C. Charakteristické jsou rychlé změny teplot vzduchu - na jaře rychlý vzestup a na podzim rychlý pokles teploty. Podle dlouhodobých průměrů jsou jako reprezentativní pro zájmové území níže uvedené údaje o teplotních a srážkových poměrech a o směru a rychlosti větru:

dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek 442,8 mmdlouhodobý průměrný úhrn srážek v období IV – IX 297,2 mmdlouhodobá průměrná roční teplota 8,5 °Cdlouhodobá průměrná teplota v období IV – IX 14,7 °Cpřevládající rychlost větru 2 - 4 m.s-1

C.2.2 Voda

Hydrologická situace sledovaného území Mostecka je dána především tím, že se jedná o pánevní, což znamená akumulační oblast, která je dotována přítoky ze semihumidního orografického celku Krušných hor. Jedná se o povodí Bíliny, která protéká severně od Obrnic. Zájmové území leží cca 1 km od soutoku řek Bíliny a Srbice J směrem. Trasa řeky Bílina byla antropogenně významně ovlivněna (regulována). Přímo v zájmové lokalitě nejsou žádné povrchové toky. Posuzovaná lokalita leží mimo vymezené povodí vodárenského toku i mimo CHOPAV Severočeská křída a CHOPAV Krušné hory.





C.2.3 Půda Podle údajů z katastru nemovitostí nejsou pozemky, na kterých je navrhována stavba, zemědělskou půdou. Jedná se již používaný, zastavěný průmyslový areál.

C.2.4 Horninové prostředí a přírodní zdrojeGeomorfologické zařazení lokalityProvincie: Česká Vysočina Subprovincie: Krušnohorská subprovincie Oblast: Podkrušnohorská hornatina Celek: České středohoříZájmové území leží na rozhraní dvou geologických struktur. Jedná se o Mosteckou pánev a České středohoří. Oba celky náleží Podkrušnohorské oblasti.Celek České středohoří je rozsáhlá oblast tvořící severovýchodní část Krušnohorské soustavy. Pro oblast je typický dynamický charakter reliéfu, který je tvořen četnými sopečnými kužely terciérních vulkanitů a hlubokými údolími Labe a jeho přítoků. Nadmořské výšky se na území celku pohybují od 122 m n.m. (Děčín) po 837 m n.m. (Milešovka). Střední výška činí 362,9 m n.m. a střední sklon 7°56’. Okrsek Bořeňské středohoří tvoří nejzápadnější oblast Českého středohoří sousedící ze západu a severu s Mosteckou pánví. Jedná se o členitou vrchovinu s výraznými suky terciérních vulkanitů a výrazným erozně denudačním reliéfem. Nejvyšším bodem je vrch Bořeň o výšce 539 m n.m., který je situován na pravém břehu hluboce zaříznutého údolí Bíliny, která tvoří erozní bázi oblasti. Výškový rozdíl vrcholu Bořeně a údolí Bíliny v těsném sousedství činí 335 m.Celek Mostecká pánev tvoří severovýchodní část pánví Podkrušnohorské oblasti. Jedná se o tektonickou sníženinu při úpatí Krušných hor, protaženou ve směru JV - SZ, která je vyplněna limnickými sedimenty terciérní pánve. Reliéf je charakteru ploché pahorkatiny až plošiny s erozně denudačními a akumulačními tvary. Střední výška činí 272,1 m n.m. a střední sklon 2°35’. Okrsek Duchcovská pánev se nachází ve střední části Chomutovsko teplické pánve. Charakter reliéfu je plochý s mírným spádem k jihovýchodu, reliéf je narušený širokými údolími levostranných přítoků Bíliny.





http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/titul.php

Popisované území se nachází přímo na území výskytu nerostného ložiska Bentonitu, ložisko je dosud netěženo. Investor měl již ve fázi schvalování výstavby obalovny živičných směsí v areálu vyjádření Báňského úřadu v Mostě z června 2008, že nemá námitek k budoucímu záměru.

C.2.5 Fauna a flóra, ekosystémyS ohledem na plánované umístění betonárny v již provozovaném průmyslovém areálu byl k posouzení stavu lokality a tedy možných vlivů záměru na faunu a floru proveden pouze orientační přírodovědný průzkum.

Plocha budoucího umístění, stejně jako celý areál, není jako biotop vhodný pro přirozený výskyt rostlinných a živočišných druhů. Podél oplocení byly zaznamenány běžné ruderální druhy trav.


http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/titul.php




D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ

PROSTŘEDÍ





D.1 Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti

D.1.1 Vliv na veřejné zdraví a bezpečnost

Vliv na faktor pohody, zdraví a bezpečnost obyvatel

Vlivy hodnoceného záměru budou vlivy zcela typické pro obdobné projekty. Provozem betonárky nevzniknou žádná významná zdravotní rizika, která by byla vyvolána stavbou záměru ani se nepředpokládá žádné reálné přímé negativní ovlivnění obyvatelstva. Na základě výstupů z provedených odborných studií lze očekávat, že provozem stavby ani provozu nebudou porušovány zásady ochrany veřejného zdraví nebo psychologické zátěže z narušení faktoru pohody obyvatel. Výrobna betonové směsi je umístěna v uzavřeném průmyslovém areálu investora. Nejbližší obytná zástavba je od záměru cca 700 m SSV směrem. Dovoz a odvoz materiálu bude probíhat po státní komunikaci ležící přímo při areálu. Záměr je z hlediska vlivu na zdraví obyvatelstva zcela nevýznamný.

Vlivy na ovzduší

Vlivy výstavby a provozu na stávající imisní zátěž zájmového území budou vázané především na emise škodlivin z dopravy a zvýšené prašnosti při nepříznivých meteorologických podmínkách v době těžby a přepravy suroviny do místa jejího zpracování.

Pro objektivní posouzení vlivů záměru na imisní situaci v okolí byla zpracována odborná RS studie (Ing. Josef Talavašek - držitelka osvědčení o autorizaci podle zák.č.201/2012 Sb., č. osvědčení o autorizaci č.j.: 34528/ENV/12 ze dne 30.5.2012. (Příloha H.3).

(ze studie): Použitá metodika výpočtu (SYMOS´97) nepočítá z pozaďovým znečištěním ovzduší. (ČHMÚ – Systém modelování stacionárních zdrojů – Metodická přírůčka – Praha 1998). Veškeré vypočtené výsledky se týkají pouze zdrojů zahrnutých do výpočtu.

K hodnocení úrovní znečištění v předmětné oblasti slouží plošné mapy (konstruované v síti 1 x 1 km) pětiletých průměrných koncentrací znečišťujících látek, které mají stanoven imisní limit pro roční průměrnou koncentraci. Údaje jsou uvedeny v tabulce 9.

Tabulka 9 – imisní koncentrace podle pětiletých průměrů ve čvercové síti 1 x 1 km

Znečišťující látka Průměrná roční koncentrace (µg/m3)Oxid dusičitý NO2 14,6 – 15,4Benzen 1,2Frakce prachu PM10 28,4 – 29,6





Zde je nutno zdůraznit, že v uvedených hodnotách imisních koncentrací, které se týkají umístění zdrojů a referečních bodů, jak jsou uvedeny v tabulce 9, je již zohledněn vliv areálu HERKUL a.s. (obalovna, recyklační plocha apod.). Vliv nové betonárny je tedy nutno posuzovat s ohledem na tuto skutečnost.

Výstupy výpočtů jsou uvedeny v tabulce 10. Nedochází k překročení limitů, a tak je doba překročení pro všechny referenční body nulová. S ohledem na nízké hodnoty imisí je možné konstatovat, že nedochází k ovlivnění pozaďových hodnot v nejbližších obydlených lokalitách. V posledním sloupci tabulky je stanovena TV/TS – třída větru/třída stability, ve které byla zjištěna maximální koncentrace.

Tabulka 10 – imisní koncentrace v referenčních bodech při posouzení záměru celkově stacionární zdroj

r.b. NO2

1 h – 1 rok

(µg/m³)

CO 8 h – 1 rok

(µg/m³)

CxHy ½

h – 1 rok

(µg/m³)

Benzen ½ h – 1 rok

(µg/m³)

PM10

24 h – 1 rok

(µg/m³)

PM10 24

h – 1 rok (µg/m³)

TV/TS

1 1,9-0,008 6,7-0,039 5,1-0,032 0,1-0,0004 2,4-0,024 0,2-0,003 1/1 (1/3) 2 2,8-0,023 9,9-0,057 7,5-0,046 0,1-0,0006 3,6-0,035 0,4-0,005 1/1 (1/3)3 5,4-0,040 19,5-0,118 14,8-0,092 0,2-0,0012 4,2-0,047 0,3-0,005 1/1 (2/2)4 3,7-0,026 13,2-0,069 10,1-0,055 0,1-0,0068 3,4-0,030 0,2-0,003 1/1 (1/3)

Závěr studie:

Je nutné zdůraznit, že do výpočtu jsou zadány emise, které vycházejí ze skutečnosti, že provoz betonárny bude 12 hodin denně po dobu 250 dní. Je tedy nutno zohlednit, že se jedná o stanovení koncentrací při maximálním využití technologického zařízení.

Maximální (půlhodinové, hodinové, osmihodinové, denní) koncentrace jsou dosaženy ve třídě stability 1, tj. za podmínek, kdy jsou rozptylové podmínky velmi nepříznivé. Jedná se zejména o posouzení relevantních látek z dopravy a zohlednění sekundární prašnosti v souvislosti s provozem betonárny. Hodnoty ze stacionárního zdroje jsou díky opatřením uvedeným v úvodu ve vnějším ovzduší prakticky neidentifikovatelné. Jak již bylo uvedeno stávající provozy v areálu společnosti HERKUL jsou již zahrnuty v imisním monitoringu MŽP zpracovaném v součinnosti s ČHMÚ jako pětileté průměry relevantních znečišťujících látek, které mají v zákoně o ovzduší určenu hodnotu průměrné roční koncentrace.

Vzhledem k uvedenému je nutné porovnat vypočítané imisní koncentrace s limity určenými v zákoně o ovzduší pro ochranu zdraví lidí. Emise plynných znečišťujících látek se uplatní v dané míře jako imisní hodnoty v případě provozu 12 x 250 = 3.000 hodin ročně. Dominantní budou emise a imise frakce prachu PM10, kde je sekundární prašnost při provozu betonárny určena emisním faktorem. Maximální krátkodobá hodnota PM10 je u r.b.3 o hodnotě 4,2 µg/m³, a to je cca 8 % limitu denní koncentrace (50 µg/m³). Imisní hodnota průměrné roční koncentrace zde dosahuje 0,047 µg/m³, a to je cca 0,1 % limitu (40 µg/m³).





Vliv stávajících zdrojů v lokalitě je možno odvodit pouze z pětiletých průměrných ročních koncentrací, které jsou předmětem plošných map ve čtvercové síti 1 x 1 km. Pro danou lokalitu se jedná pro frakci prachu PM10 o hodnotu cca 15,0 µg/m³. Vliv betonárny je z hlediska přírůstku k uvedené hodnotě průměrné roční koncentrace uvedené frakce prašnosti v referenčních bodech pod hodnotou 0,1 µg/m³.

Imisní hodnoty posouzených znečišťujících látek jsou v každém z množiny referenčních bodů, které zahrnují nejbližší objekty k bydlení, s rezervou pod imisními limity určenými pro ochranu zdraví v zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Z hlediska vyhodnocení příspěvků ke stávající úrovni znečištění, respektive příspěvku zde posuzovaných zdrojů v rámci daného záměru, se konstatuje velmi nízký vliv betonárny na okolní poměrně vzdálené lokality, kde se nacházejí obytné objekty. (Talavašek, Příloha H.3, str. 11).

Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky

Zvuk je změna tlaku rozeznatelná lidským sluchem. Hygienické limity jsou stanoveny nařízením vlády č. vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.“Hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq, T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní době podle přílohy č.3 k tomuto nařízení. Korekce na druh chráněného prostoru:Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor 0 dB Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor přičítá další korekce -10 dBNejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq, T má tedy pro sledovaný chráněný venkovní prostor pro denní dobu LAeq,T =50 dB noční dobu hodnotu LAeq,T= 40 dB.

Pro objektivní posouzení vlivů záměru na imisní situaci v okolí byla zpracována odborná studie (Ing. Josef Talavašek - držitel osvědčení o autorizaci podle zák.č.86/2002 Sb., č. osvědčení o autorizaci č.j.: 2955/ENV/11 ze dne 4.2.2011. (Příloha H.4).

(ze studie):

Imisní hodnoty hluku jsou určeny v referenčních bodech, které jsou zvoleny u nejbližších objektů k bydlení v okolních obcích. Terén je určen jako pohltivý s tím, že pro referenční body se vliv terénu již podstatně neuplatňuje od výšky 3 m nad základní rovinou určenou linovými zdroji. Imisní hodnota je v každém referenčním bodě určená v závislosti na





vzdálenosti. Vzhledem ke vstupům, kdy je uvažován provoz všech relevatních zdrojů v denní pracovní době, jsou určeny maximální imisní hodnoty.

Referenční body jsou v tabulce 11 uvedeny v souřadnicích platných v rámci rozptylové studie. V tabulce je určen vliv výstavby a provozu betonárny a areálu HERKUL jako celku. Výstavba se předpokládá v denní době, a to cca v intervalu od 7:00 do 21:00 hodin.

Graficky jsou referenční body zobrazeny v příloze 1 hlukové studie (Příloha H.4). , která je společná pro hlukovou i rozptylovou studii.

Tabulka 11 – vliv výstavby a provozu betonárny a vliv provozu areálu HERKUL výstavba betonárna areál HERKUL

r.b. LAeq (dB) LAeq (dB) LAeq (dB)1 36,2 39,2 41,52 38,4 41,5 44,03 42,0 45,5 47,24 40,1 43,2 44,7

Vliv provozu betonárny i areálu společnosti HERKUL jako celku nedosahuje hodnot základního limitu 50 dB pro den. Maximálně určený vliv dosáhne pro betonárnu hodnoty 45,5 dB a pro areál HERKUL hodnoty 47,2, a to v referenčním bodě 3 (Obrnice). Specifikace relevantních referenčních bodů je určena v tabulce 12.

Tabulka 12 – charakteristika referenčních bodůr.b. x (m) y (m) Charakteristika

1 815 1000 č.p. 49 – rodinný dům, Vtelno

2 1137 1435 č.p. 463, 631, 516, 528 – rodinný dům, Levandulová ulice, Most

3 2628 1780 č.p. 221, 222, 219, 220 – bytový dům, Obrnice

4 3084 1363 č.p. 152 – objekt k bydlení, Patokryje

Závěr studie:

Podle výpočtů v referenčních bodech je doloženo, že provoz betonárny i areálu společnosti HERKUL a související doprava neovlivní negativně zejména nejbližší okolní poměrně vzdálené objekty k bydlení. Pro období výstavby je se značnou rezervou dodržen limit 65 dB. Tyto skutečnosti jsou zřejmé z tabulky 12.

Pro výstupy modelových výpočtů podle programu HLUK+, pro které se uvádí obvykle nejistota vypočtených imisí ± 2 dB, platí, že budou při výstavbě i provozu betonárny dodrženy limity ekvivalentních hladin akustického tlaku A ve venkovním prostoru. Uvedené limity budou dodrženy i při provozu areálu společnosti HERKUL jako celku. Hygienické limity budou dodrženy i s ohledem na určenou nejistotu výpočtu, kdy všechny imisní hodnoty leží pod limitem a mimo pásmo nejistoty. (Talavašek. H.4, str. 6)





D.1.2 Vlivy na složky ŽP

Vlivy na povrchové a podzemní vody

Stavba i provoz posuzovaného záměru nebudou mít měřitelný vliv na povrchové a podzemní vody (tímto není myšlen stav při případných havarijních situacích, způsobených technologickou nekázní nebo poruchou mechanismů během stavby; tyto situace budou řešeny v souladu s havarijním řádem staveniště, resp. provozovaného zařízení). Na samotné ploše uvažovaného záměru se necházejí stálé ani občasné vodoteče. V rámci betonárny bude využíváno sociální zařízení areálu. Odvod povrchových vod z dotčeného území je veden severním směrem podél komunikace I/15. Ostatní vody z nezpevněných ploch jsou zasakovány v místě. Vlastní technologie nebude produkovat odpadní vody. Výplachová voda bude vypouštěna do jímky recyklačního zařízení a vracena zpět do výrobního procesu.Pro sociální zázemí bude využíváno stávající sociální zařízení.Vlivy záměru na povrchové a podzemní vody lze tedy hodnotit jako nevýznamné.

Vlivy na půduPozemek určený pro stavbu záměru v katastrálním území Obrnice je veden jako ostatní plocha a je součástí průmyslového zóny. Zábor zemědělské půdy nebude žádný.S ohledem na to lze možné vlivy na půdu tedy považovat za nulové.

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdrojeVýstavba a provoz obalovny a její obslužné komunikace jsou součástí již zastavěného prostoru bývalých kasáren.Vliv záměru na horninové prostředí a přírodní zdroje lze tedy hodnotit jako nevýznamné.

Vlivy na faunu, flóru a ekosystémyVzhledem k tomu, že stavba záměru bude probíhat v uzavřeném průmyslovém areálu, nebude vliv betonárky na floru a faunu žádný. Při výstavbě nedojde ke kácení stromů či keřových skupin. Biocentrum a biokoridory v areálu nejsou. Výstavba uvažovaného záměru ve stávající navržené lokalitě nebude v rozporu se zájmy ochrany přírody.

Vlivy na NATURA 2000Podle ustanovení § 45i zákona č. 114/1994 Sb., odst. (8), „Orgán, který je příslušný ke schválení koncepce nebo záměru, jej může schválit, jen pokud … taková koncepce nebo záměr nebude mít významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost





evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.“. V praxi to znamená, že schválit lze pouze záměry nezpůsobující významné negativní dopady na lokality Natura 2000, případně pokud tak nepůsobí jejich kumulace s jinými záměry a koncepcemi.

Dle vyjádření KÚ Ústeckého kraje ze dne 5.12.2016 lze vyloučit, že výstavba posuzovaného záměru může mít samotatně či ve spojení s jinými záměry významný vliv na území evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí. (příloha H.2).

Vlivy na krajinu Navržená výrobna betonových směsí je umístěna na okraji pozemku průmyslového areálu v ploše dle územního plánu učené pro těžkou výrobu a skladování. Vliv na krajinu je tedy zcela nevýznamný.





D.2 Rozsah vlivů vhledem k zasaženému území a populaciPosuzovaný záměr zpracovatel zhodnotil ze všech podstatných hledisek problematiky možného ohrožení ŽP. Změny v akustické zátěži podél předpokládaných přepravních zásobování betonárny a expedice betonu jsou akusticky nevýznamné. V noční době nebude betonárna provozována. Změny v kvalitě ovzduší, spojené s provozem záměru, jsou nevýznamné a vliv na obyvatele v okolí záměru je zcela nevýznamný. S posuzovaným záměrem nejsou tedy spojeny významné negativní vlivy na veřejné zdraví.

Na základě zkušeností s podobnými záměry a s ohledem na charakter posuzovaného záměru, který je v souladu s územně plánovací dokumentací města Obrnice (Příloha H.1) lze konstatovat, že s ohledem k zasaženému území nelze z hlediska velikosti a významnosti očekávat takové negativní vlivy, jež by existenci záměru jakkoliv vylučovaly.

D.3 Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice

S ohledem na geografickou polohu záměru v rámci ČR (kraj Ústecký, okr. Most) a s ohledem na charaktr samotného záměru a předpokládaný rozsah vlivů jsou významné nepříznivé vlivy přesahující státní hranice vyloučeny.





D.4 Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné

V souladu s Metodickým sdělením MŽP, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, č.j. 18130/ENV/15 jsou základní opatření projednaná s oznamovatelem a projektantem záměru uvedena v kapitole B.I.6.4 a jsou chápána jako opatření, která jsou součástí záměru a s jejichž naplněním se automaticky počítá.

Opatření k ochraně ovzduší Pro posuzovaný záměr, který je zdrojem znečišťování ovzduší – tzv. vyjmenovaný stacionární zdroj uvedený v bodu 5.12. přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší „Příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních hmot o projektvaném výkonu vyšším než 25 m3/den“, není třeba navrhovat kompenzační opatření ve smyoslu § 11 odst. 5 a 7 tohoto zákona. Dle § 27 odst. 1 vyhlášky č. 415/2012 Sb., ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb., se kompenzační opatření uloží u stacionárního zdroje v případě, že by jeho umístěním došlo k nárůstu úrovně znečištění o více než 1% imisního limitu pro znečišťující látku s dobou průměrování 1 kalendářní rok. Tyto zákonné podmínky pro návrh kompenzačních opatření nejsou u posuzovaného záměru splněny a kompenzační opatření nejsou vyžadována.Daný vyjmenovaný zdroj je označen ve sloupci C přílohy č. 2 zákona o ovzduší, a proto musí mít zpracován provozní řád s náležitostmi dle zákona o ovzduší, v provozním řádu betonárky budou definována opatření ke snižování prašnosti z provozu, jejich rozsah a četnost použití. Provozní řád bude předložen v rámci žádosti o povolení provozu vyjmenovaného stacionárního zdroje. Za provozu betonárky budou prováděna běžná opatření k omezení nepříznivých vlivů záměru na kvalitu ovzduší, např. z toho důvodu, že odkryté plochy se mohou při souběhu nepříznivých povětrnostních podmínek (déletrvající suché a větrné počasí) projevovat zvýšenou prašností. Prašnost je možno omezit skrápěním a čištěním komunikací. Také emise z dopravních a jiných mechanismů lze omezit udržováním jejich dobrého technického stavu a dobrou organizací práce, která zamezí zbytečným pohybům dopravních prostředků a běhu jejich motorů naprázdno.

Další opatření k prevenci a vyloučení negativních vlivů dané činnosti zahrnují opatření, která bezprostředně nevyplývají ze zákonných, stavebních, provozních, dopravních a jiných předpisů a která jsou součástí projektové dokumentace. Jde o opatření, směrovaná pro co nejlepší průběh činností bez střetů se zájmy na ochranu přírody.





D.5 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů.

Ke zpracování oznámení bylo dostatek podkladových materiálů a vycházelo se z realizace obdobných záměrů. Oznámení zpracováno dle příl. č. 3 zák. č. 100/2001 Sb., a to na současné úrovni poznání.Specifikace vlivů záměru na ŽP byla provedena na základě získaných podkladů oznamovatele a vlastních znalostí a zkušeností. Výhodou byla dobrá znalost lokality. Úroveň posuzování vlivů na životní prostředí odpovídá rozsahu a kvalitě vstupních údajů a informací. Všechny dostupné informace o současném stavu životního prostředí v zájmové lokalitě byly využity a do dokumentace zapracovány.

Zpracovatel se domnívá, že měl k dispozici všechny potřebné údaje pro objektivní vyhodnocení vlivů oznamovaného záměru na ŽP a že další údaje, které mohou vyplynout z navazujících stupňů řízení se nepromítnou do charakteristik vlivů na jednotlivé složky životního prostředí. Míru takovýchto neurčitostí lze hodnotit jako přijatelnou s ohledem na rozsah posuzování a s přihlédnutím ke zkušenostem s podobným hodnocením záměrů.

Předpoklady nedostatků ve znalostech a neurčitostí: Hodnocení hluku a imisní situace se provádí modelovými výpočty – zde je nutné

konstatovat, že každá výpočtová metodika může zahrnovat určité nepřesnosti. Metody použité jsou vytvořeny na základě současného stupně poznání a nejsou a ani nemohou být absolutně přesnou prognózou, ale prognózou s přesností danou současnými znalostmi. Při praktickém ověřování metod lze nalézt chybu ± 2 dB u modelování hluku a do 20 % u modelování znečištění ovzduší. Nutno zdůraznit, že jako vstupní hodnoty pro výpočty v HS byly zadávány hodnoty maximální (EIA vždy posuzuje nejhorší možnou variantu) – přesto výstupní hodnoty splňují zákonné limity.

Zpracovatel se přesto domnívá, že měl k dispozici všechny potřebné údaje pro objektivní vyhodnocení vlivů oznamovaného záměru na životní prostředí a že další zpřesňující údaje, které mohou vyplynout z navazujících stupňů projektové dokumentace, se nepromítnou do charakteristik vlivů na jednotlivé složky životního prostředí.

Míru takovýchto neurčitostí spolu s nepřesnostmi modelových výpočtů lze hodnotit jako přijatelnou s ohledem na rozsah posuzování a s přihlédnutím ke zkušenostem s podobným hodnocením záměrů.





E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÉHO ZÁMĚRU (pokud byly

předloženy)





Varianty řešení

Záměr není uvažován ve variantách. Kromě předkládané varianty lze uvažovat pouze variantu referenční - nulovou (v tomto případě je za nulovou variantu považován současný stav).

Co se týče variantního řešení záměru, lze v zásadě uvažovat o níže uvedených možnostech:1. Aktivní varianta - realizace navrženého záměru2. Nulová varianta – současný stav území.





F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE





1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení





2. Další podstatné informace oznamovatele





G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO

CHARAKTERU





Předmětem posuzovaného záměru plánované umístění betonárny v prostoru již fungujícího průmyslového areálu na p.pč. 1065, 170/3 a 999/6 v k.ú. Obrnice. Tento je ve vlastnictví firmy HERKUL a.s., která v současné době areál provozuje. Umístění v rámci areálu je znázorněno na obrázku č. 1. Betonárna bude zabezpečovat v dané lokalitě zásobování staveb svými výrobky v požadovaném množství a ve vysoké kvalitě. Výhodné je, a to především z hlediska možného navýšení dopravní zátěže, umístění areálu mimo obydlená území, v blízkosti rychlostní silnice a s napojením na tři hlavní dopravní směry.

Kapacity záměru:

Výrobní kapacita hodinová max. 45 m3/hodVýrobní kapacita denní max. 540 m3, tj. cca 1350 tVýrobní kapacita roční max. 135 000 m3, tj. cca 337 500 tPočet prac. dnů 250

Předpokládaná výroba je cca 250 dní v roce, 12 hod denně, při pracovní době od 6.30 do 18.30 hod. Tabulka udává hodnoty maximální - roční výrobní kapacita stanovuje skutečně maximální možnou výrobu, skutečnost bude samozřejmě nižší, dle objednávek, zakázek apod., to vše při při zajištění podmínek stanovených výrobcem technologického zařízení betonárny (např. automatický provoz, 5% vlhkost pískové frakce, normální tekutost betonové směsi apod.).

Je předpoklad, že zde budou zaměstnány 2 osoby. Provoz bude organizován na 2 směny.

Celková plocha výrobního areálu společnosti HERKUL 105 000 m 2 Z toho plocha pro výstavbu betonárny 5 000 m2

- z toho zpevněné plochy celkem 4 253 m2

skládky kameniva 761 m2

manipulační plochy 3 279 m2

nájezdová rampa 213 m2

- z toho nezpevněné plochy celkem 516 m2

štěrkové plochy (kačírek) 121 m2

zatravněné plochy 395 m2

- z toho zastavěné plochy celkem 231 m2

vlastní plocha betonárny 107 m2

zásobníky pojiva 39 m2

mytí a recyklace vod 40 m2

ostatní (kotelna, velín, sklad přísad) 45 m2

Areál se nachází dle územního plánu města Obrnice v ploše označené Těžká výroba a skladování, kde lze umístit provoz výroby a služeb.





Variantní řešení není uvažováno. Na základě vyjádření investora, po prostudování projektové dokumentace a následných předpokládaných provozních nároků není jiná než posuzovaná varianta vyhodnocena. Vlivy na jednotlivé složky ŽP - na základě výstupů jednotlivých podkladových odborných studií, jak je detailněji popsáno v předcházející kapitole D.1, je patrné, že v případě realizace záměru nelze očekávat žádné významné negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví.





H. PŘÍLOHA





H.1. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace

H.2. Stanovisko orgánu ochrany přírody dle §45i odst.1 zákona č. 114/1992 Sb., veznění zákona č. 218/ 2004 Sb.

H.3 Rozptylová studie: Betonárna v areál HERKUL a.s., Obrnice 228, okres Most, Ing. Josef Talavašek, 12/2016

H.4 Hluková studie: Betonárna v areál HERKUL a.s., Obrnice 228, okres Most, Ing. Josef Talavašek, 12/2016





H.1 Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru hlediska územně plánovací dokumentace









H.2 Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno dle §45i odst.1 zák. č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/ 2004 Sb.

Odborná literatura a podkladové materiály1. Anonymus: Energie - kde ji vzít?. EkoWATT Praha. 1996.2. Adamec V. a kol.: Doprava, zdraví a životní prostředí. Grada. Praha 2007.3. Culek, M. a kol.: Biogeografické členění České republiky. Enigma. Praha 1995. 4. Ekonomické hodnocení přírodních stanovišť v ČSSR (Dušek, Korbini; závěrečná

zpráva )K - 4 - 3/4; ČSAV Praha; 1986) 5. Havránek J.a kol: Hluk a zdraví. Avicenum 1990.6. Kára J, Adamovský R:Praktická příručka-obnovit.zdroje energie.MZE ČR. Praha. 1993.7. Materna J. a kol: Zemědělství a lesní hospodářství v oblastech se znečištěným

ovzduším. Praha. SZN 1987.8. Projektová dokumentace Hodnocení vlivu investic na životní prostředí - vícekriteriální

analýza EIA (J. Říha; ACADEMIA; 1995)9. Quitt E.: Klimatické oblasti Československa. GÚ ČSAV Brno 1971. 10. Svazek ročenek Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP ČR; poslední ročníky)11. Tomášek M.: Půdy České republiky, Český geologický ústav, Praha 200012. Chráněná území ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR13. Technické výkresy, technická zpráva, mapové přílohy zadání stavby.14. vlastní blíže neidentifikovatelné materiály

INTERNET: Český statistický úřad. Dostupné z: <http:// www.czso.cz> Mapový portál CENIA. Dostupné z: <http://geoportal.cenia.cz>. Ministerstvo životního prostředí, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší: Dostupné

z http://www.env.cz>. Krajský úřad ústeckého kraje. Dostupné z <http://kr-ustecky.cz>. Český hydrometeorologický ústav. Dostupné z <http://www.chmu.cz>. Český ústav zeměměřičský a katastrální. Dostupné z <http://nahlizenidokz.cz.> Regionální internetový magazín. Dostupné z : http://www.e-region.cz


http://www.e-region.cz/

http://nahlizenidokz/




Právní předpisy a normy:

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 201/2011 Sb., o ochraně ovzduší.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon).

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku.

ČSN DIN 18920 z 6/1997 -"Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech".





Přehled zkratek AOPaK Agentura ochrany přírody a krajinyBPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka B(a)P benzopyren č.p. číslo parcelní ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČIZP OI česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorátČSÚ Český statistický úřadEIA posuzování vlivů na životní prostředí EO ekvivalentní obyvateléEVL evropsky významná lokalityCHLÚ chráněné ložiskové územíCHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vodk.ú katastrální územíKR krajinný ráz KOD (SOD, OD) kriticky (silně, ohrožený) ohrožený druhKÚÚK Krajský úřad Ústeckého krajeMŽP ministerstvo životního prostředíNA nákladní automobilyNRBC nadregionální biocentrumNRBK nadregionální biokoridorRBC regionální biocentrumRBK regionální biokoridorOOP orgány ochrany přírodyOSS orgány státní správyPO ptačí oblastPD projektová dokumentacePUPFL pozemek určený k plnění funkce lesaRD rodinný důmHS hluková studieSÚ stavební úřad TNA těžké nákladní automobilyTTP trvalý travní porost ÚPD územně plánovací dokumentaceÚSC územně samosprávné celky, ÚSES územní systém ekologické stabilityVÚSC vyšší územně samosprávné celkyVKP významné krajinné prvkyZPF zemědělský půdní fondZCHÚ zvláště chráněná území ŽP životní prostředí





Zpracovatel

Vypracoval:Mgr. Luboš Motl, držitel autorizace č. 1522/243/OPVŽP/99Environmentální a ekologické služby s.r.o.Jiráskova 413, Litvínov 436 01Tel.: 417 633 256E-mail: [email protected]

11. ledna 2017

…………………………………………..…………

Autorizaci podle § 19 odst. 4 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů a životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) vydalo MŽP ČR dne 15.9.1999, Č.j.:1522/243/OPVŽP/99


















Documents

Environmentální a ekologické služby s · Web [email protected], Environmentální a ekologické služby s.r.o. Oznámení záměru stavby dle 6 v rozsahu přílohy č. 3